Kronika Kvíčalky a Kvíčaláků
© Jiří Šmeral
Finkenstein – Na Kvíčalce Vývoj osídlení a proměny katastru Osada Finkenstein vznikla na katastrálních územích dnešních obcí Malíkova (něm. Moligsdorf) a Pacova (něm. Putzendorf). Hranice mezi nimi dodneška probíhá po pravém břehu bezejmenné vodoteče (přítok Pacovky), která pramení severně od tábora, jen několik desítek metrů nad studánkou. Dokládají to jednak katastrální mapy (mapa 1), jednak číslované mezní kameny dochované v terénu, které dodnes lemují část hraniční linie. První kámen stojí na západním břehu Studeného jezera. Má číslo devatenáct (foto 1). Další byly umístěny zhruba v odstupu čtyřiceti (někdy i méně) metrů podél cesty směrem do tábora. Prozatím se podařilo objevit a zdokumentovat dva, s čísly dvacet a dvacet dva (foto 2, 3). Poloha mezníků je zaznamenána jak na císařském otisku stabilního katastru z roku 1835, tak ještě na mapě pozemkového katastru. Ze stejných kartografických dokumentů víme, že další dva mezníky byly (nebo Foto 1 Mezní kámen č. 19 stojící možná ještě jsou) ve stráni pod dnešní chatou a nad studánkou, což potvrdili i očití svědkové. Tyto mezní kameny zde byly rozmístěny na břehu Studeného jezera (1996). někdy v letech 1824 až 1836, kdy probíhalo terénní měření při mapování stabilního katastru. Jiný mezní kámen, označující hranice moravskotřebovského liechtensteinského panství, stál donedávna poblíž Kočáru v travnaté mezi, kde se polní cesta z Ludvíkova rozděluje do dvou větví, vpravo směrem do tábora a vlevo na parkoviště. Zmizel na jaře roku 2008, v souvislosti s povrchovou úpravou lesní cesty, a na své původní místo se prozatím nevrátil. Zůstal po něm jen dřevěný hranol. Na přední straně nesl letopočet 1809, pod ním byla vytesána majuskulní písmena HT a nad ním číslo 17 (foto 4). Písmena HT zkracují německé slovní spojení "Herrschaft Trübau", tedy panství (Moravská) Třebová, a číslo 17 odkazuje na pořadí v rámci mezníků vymezujících držebnostní hranice. Dva další mezní kameny z roku 1809 stály v lesním porostu severně a severozápadně od tábora, měly čísla 31 a 33, a v horní části stoupání na Střechu s číslem 69 (foto 5). Na císařském otisku stabilního katastru Malíkova z roku 1835 tvoří území parcelní číslo 226, na němž byla osada Finkenstein zhruba o čtyřicet let později založena, jednolitý pás odpovídající původnímu rozměření plužiny vsi do lánů. Mapa pozemkového katastru již přináší doklady o pozdějším vývoji osídlení. Především je v ní zachycena přesná poloha někdejších budov. V místech dnešního táborového náměstíčka, zhruba v jeho dolní polovině je na katastrálním území Malíkova pod parcelním číslem 43 zachyceno zbořeniště. Půdorys má tvar obdélníku a rozměry přibližně šestnáct krát šest metrů (76 metrů čtverečních). Další zbořeniště je zaznamenáno východně od něj, zhruba v místech dnešního hřiště, pod parcelním číslem 42. Má poměrně složitý půdorys, tvořený zhruba dvěma jedním rohem se překrývajícími obdélníky, a celkovou výměru 378 metrů čtverečních. Třetí, poslední zbořeniště je zakresleno západně od tábora, již na katastrálním území Pacova pod parcelním Mapa 1 Část pozemkového katastru Malíkova číslem 84, na rozhraní parcel číslo 623 a 624. Půdorys a Pacova. Kresba Jiří Šmeral.. má tvar prostého obdélníka a rozměry zhruba pětkrát jedenáct metrů (43 metrů čtverečních). Z mapy rovněž vyplývá, že původní osada zabírala přinejmenším část výměry parcely číslo 226 na katastrálním území Malíkova a parcel číslo 623 a 624 na katastrálním území Pacova. 1/5
Kronika Kvíčalky a Kvíčaláků
© Jiří Šmeral
Srovnáním údajů kartografických, ikonografických a písemných pramenů můžeme získat poměrně přesnou představu o vývoji zdejšího osídlení. Na parcele číslo 42 zřejmě stála hospodářská budova (čp. 39), kterou zakladatel osady Franz Seidl pronajal nejpozději v polovině osmdesátých let devatenáctého století Johannu Brennerovi. Původní podobu budovy známe ze dvou fotografií z třicátých let minulého století (foto 6 a 7). Z půdorysu Foto 6 Hospodářská budova čp. 39 (r. 1933) ▲ i fotografií je patrné, v místech dnešního hřiště Foto 7 Budova na přelomu 20. a 30. let 20. st. ► že budova měla tvar písmene L. Horní patro západního traktu bylo tvořeno rozsáhlou dřevěnou pavlačí. K jižní stěně budovy přiléhala prostá dřevěná stavba, asi kurník. Poválečný stav dokumentuje unikátní fotografie z roku 1964, na které je patrná postupující destrukce budovy (foto 8). Západní štítová zeď zcela schází a střešní krytina je značně poškozená. Vlevo od budovy stojí rovněž již značně poškozená dřevěná stodola nebo stáj. Další budova (čp. 40), kterou vystavěl někdy mezi lety 1909 až 1919 tehdejší vlastník osady Karl Flaschar, stála na parcele číslo 43. Její podobu známe opět ze dvou fotografií, přičemž jedna z nich pochází z roku 1933. Jednalo se venkovskou vilku „švýcarského“ stylu (foto 9 a 10). V písemných pramenech se vyskytuje jako „villa Hortenzie“ podle manželky stavitele, „villa Flaschar“ nebo později „villa Anni“, podle Foto 8 Pohled z terasy budovy čp.40 stojící na dnešním táborovém náměstíčku (1964) manželky posledního předválečného vlastníka, důstojníka československé armády Richarda Muroně. Poválečný stav budovy můžeme, stejně jako v předchozím případě, studovat z fotografie z roku 1964. Štítová část vytvořená technikou hrázděného zdiva již byla znatelně zchátralá. Cihelná výplň byla téměř bezezbytku rozpadlá nebo rozebraná, a značně poškozené byly i subtilnější dřevěné prvky v oblasti oken. Znatelně poničená byla také střešní krytina, čímž nutně docházelo k postupnému chátrání vnitřních prostor. Přesnější lokalizaci budovy v dnešním terénu výrazně usnadňuje nedávný objev trativodu pro odvod dešťové vody, který byl učiněn v průběhu letního tábora vlčat v roce 2009. 2/5
Kronika Kvíčalky a Kvíčaláků
© Jiří Šmeral ◄ Foto 9 Vila (čp. 40) stojící na místě dnešního táborového náměstíčka. Fotografie z dvacátých let minulého století. Břečťan, který na fotografii z roku 1933 již pokrývá celou štítovou stranu domu se teprve rozrůstá.
Foto 10 ► Vila „Anni“ (čp. 40) na fotografii z roku 1933, kdy se zde konala prázdninová kolonie německé mládeže.
◄ Foto 11 Již zdevastovaná budova čp. 40 v roce 1964.
Fotografie číslo osm a jedenáct poskytl František Slanský.
3/5
Kronika Kvíčalky a Kvíčaláků
© Jiří Šmeral
Podle informací vedoucího tábora Vladislava Holešovského -Aladina, byla betonová šachta trativodu krytá železnou mřížkou odhalena při jižní hraně táborového náměstíčka, před třetím stanem při pohledu odspodu (foto 12, 13 a 14). Z předválečných fotografií je v pravém rohu budovy dobře patrný okapový svod, který velmi pravděpodobně ústil právě do nedávno nalezeného trativodu. Tomuto umístění budovy odpovídá rovněž nákres z roku 1969, který zachycuje podobu terénní situace ještě před úpravou na tábořiště (mapa 2).
▲ Foto 12, 13, 14 z nálezu trativodu v roce 2009 v pravém dolním rohu táborového náměstíčka (při pohledu od hřiště) ◄ Mapa 2 Nákres terénní situace na Kvíčalce ještě před úpravami na jaře roku 1969. Tečkovaně naznačena poloha a půdorysná dispozice zbourané vily čp. 40 v místech dnešního táborového náměstíčka. Tmavé plochy značí souvislý lesní porost. Na volné ploše rostly ovocné stromy. Vlevo je zakreslena původní studna. Za pozornost stojí i původní lesní cesta vedoucí napříč dnešním náměstíčkem.
4/5
Kronika Kvíčalky a Kvíčaláků
© Jiří Šmeral
O třetí budově (čp. 84) toho víme relativně nejméně. Velmi pravděpodobně se jedná o stavbu, jejíž součástí původně byla dnešní chata. Nejstarší podobu známe až z fotografií z konce šedesátých let (foto 15), kdy se dochovala už jen dřevěná patrová část, navíc značně převrstvená poválečnými úpravami. Ze vzpomínek Miroslava Větra víme, že v polovině čtyřicátých let zde ještě stála dvoupatrová zděná budova. Dřevěné horní patro, dnešní chata, bylo přístupné po vnějším dřevěném schodišti. Shodně popsal vzhled budovy na konci čtyřicátých let minulého století Vladimír Weissar st. Z jeho vzpomínek můžeme doplnit, že stavba byla k východu obrácená řadou pásových oken sestavených z drobných skleněných tabulek. Na západní straně měla pavlač s již zmíněným vnějším dřevěným schodištěm.
Foto 15 Dřevěná část původní vilky čp. 84 stojící pod hrází Bahňáku ještě před přenesením do dnešní polohy. Foto z roku 1969.
Obrazová příloha (v textu nezařazené obrázky)
Foto 2 Mezní kámen č. 20 stojící při cestě do tábora. Foto z roku 1996.
Foto 3 Mezní kámen č. 22 stojící při cestě do tábora. Foto z roku 1996.
Foto 4 Hraniční kámen moravskotřebovského liechtensteinského panství, který stál do jara roku 2008 u Kočáru na křižovatce cest od Ludvíkova.
5/5
Foto 5 Mezní kámen č. 69 (r. 1996).
