Finanční zajištění důchodového věku

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Finanční zajištění důchodového věku Bakalářská práce

Řešitel: Vedoucí:

Tomáš Nahodil Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D.

Brno 2007

2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „Finanční zajištění důchodového věku“ vypracoval samostatně a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 20.5. 2007

3

Poděkování: Touto cestou bych chtěl poděkovat Ing. Vlastě Kašparovské, Ph.D., vedoucí bakalářské práce, za metodické vedení, odborné rady a konzultace v oblasti dané problematiky, které mi pomohly při zpracování bakalářské práce.

4

Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení vybraných finančních produktů vhodných k finančnímu zajištění důchodového věku. Konkrétně se jedná o penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění a pravidelné investování do podílových fondů. V teoretické části práce popisuje především legislativní úpravu, základní vlastnosti a obecné výhody a nevýhody daných produktů. V praktické části aplikuje tyto vybrané produkty u třech modelových osob, které se nacházejí v různých etapách života, a vybírá pro ně nejvhodnější variantu spoření na důchodový věk. Práce v závěru hodnotí vliv délky investičního horizontu na volbu porovnávaných produktů.

Abstract This bachelor thesis is aimed at an evaluation of some financial products, which can be used for financial security of the retirement age. Selected products are superannuation, capital life insurance, investment life insurance and regularly investing in mutual funds. Theoretical part in particular describes a legislative framework, basic features and general advantages and disadvantages of selected products. In a practical part there are applied these four products to three model persons, who are in different life situations, to select the best alternative of saving for their retirement age. At the end there is evaluated an effect of an investment horizon to a selection of compared products.

5

Obsah 1 2 3

Úvod.......................................................................................................................... 8 Cíl práce a metodika ................................................................................................. 8 Teoretická část ........................................................................................................ 10 3.1 Penzijní připojištění ........................................................................................ 10 3.1.1 Charakteristika ........................................................................................ 10 3.1.2 Právní úprava .......................................................................................... 10 3.1.3 Státní podpora ......................................................................................... 12 3.1.4 Daňové výhody ....................................................................................... 13 3.1.5 Typy penzí .............................................................................................. 14 3.1.6 Výnosy .................................................................................................... 15 3.1.7 Zdanění výnosů....................................................................................... 16 3.1.8 Výhody penzijního připojištění .............................................................. 16 3.1.9 Nevýhody penzijního připojištění........................................................... 17 3.1.10 Trh penzijního připojištění...................................................................... 17 3.2 Životní pojištění.............................................................................................. 19 3.2.1 Charakteristika ........................................................................................ 19 3.2.2 Právní úprava .......................................................................................... 20 3.2.3 Kapitálové životní pojištění .................................................................... 23 3.2.4 Investiční životní pojištění...................................................................... 27 3.2.5 Trh životního pojištění............................................................................ 29 3.3 Kolektivní investování.................................................................................... 30 3.3.1 Charakteristika ........................................................................................ 30 3.3.2 Právní úprava .......................................................................................... 31 3.3.3 Typy kolektivního investování ............................................................... 32 3.3.4 Otevřené podílové fondy ........................................................................ 32 3.3.5 Základní typy OPF podle investičního zaměření.................................... 34 3.3.6 Daňové výhody ....................................................................................... 35 3.3.7 Investiční horizont .................................................................................. 36 3.3.8 Výhody OPF ........................................................................................... 36 3.3.9 Nevýhody OPF ....................................................................................... 37 3.3.10 Trh podílových fondů v ČR .................................................................... 37 4 Praktická část .......................................................................................................... 39 4.1 První modelový případ.................................................................................... 40 4.1.1 Varianta s penzijním připojištěním......................................................... 40 4.1.2 Varianta s kapitálovým životním pojištěním .......................................... 42 4.1.3 Varianta s investičním životním pojištěním ........................................... 43 4.1.4 Varianta s podílovými fondy .................................................................. 44 4.1.5 Vyhodnocení variant............................................................................... 45 4.2 Druhý modelový případ .................................................................................. 47 4.2.1 Varianta s penzijním připojištěním......................................................... 47 4.2.2 Varianta s kapitálovým životním pojištěním .......................................... 49 4.2.3 Varianta s investičním životním pojištěním ........................................... 50 4.2.4 Varianta s podílovými fondy .................................................................. 51 4.2.5 Vyhodnocení variant............................................................................... 52 4.3 Třetí modelový případ .................................................................................... 53 4.3.1 Varianta s penzijním připojištěním......................................................... 54 4.3.2 Varianta s kapitálovým životním pojištěním .......................................... 55

6

4.3.3 Varianta s investičním životním pojištěním ........................................... 56 4.3.4 Varianta s podílovými fondy .................................................................. 57 4.3.5 Vyhodnocení variant............................................................................... 58 4.4 Shrnutí............................................................................................................. 60 5 Diskuze ................................................................................................................... 63 6 Závěr ....................................................................................................................... 64 7 Seznam tabulek ....................................................................................................... 66 8 Seznam grafů .......................................................................................................... 66 9 Seznam zkratek ....................................................................................................... 67 10 Použitá literatura ................................................................................................. 67 11 Přílohy................................................................................................................. 69

7

1 Úvod Na počátku 21. století stojí Česká republika a ostatní evropské země před velkým sociálním a zároveň ekonomickým problémem. Je jím výplata důchodů. Trend vývoje demografické struktury obyvatelstva je jednoznačný a má za následek stárnutí populace. Hlavními vlivy jsou nízká porodnost a zvyšující se věk dožití. Současný státní důchodový systém ČR je založený na průběžném financování. Lidé v produktivním věku tedy solidárně přispívají na výplatu důchodů starším generacím. To je ale dlouhodobě neudržitelné a každý člověk by si měl uvědomovat vzrůstající význam individuální přípravy na svůj důchodový věk. Hlavně mladší generace nemůže očekávat, že by se o ni stát v důchodovém věku plnohodnotně postaral, tedy zajistil veškeré finanční prostředky potřebné pro důstojné stáří.

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je komparativní studií vyhodnotit formy spoření, které lze využít k zabezpečení příjmů do důchodového věku, posoudit vhodnost jednotlivých variant a doporučit řešení optimální. Tato práce by tedy mimo jiné mohla pomoci lidem, kteří se nad problémem financování stáří zamýšlejí.

V celé práci je abstrahováno od státního důchodového systému. Tato práce se proto zabývá pouze možnostmi soukromého spoření na důchodový věk.

Veškeré výsledné výpočty jsou vyjádřeny v budoucí hodnotě. Není tedy zohledněn vliv inflace, který by se především v dlouhém časovém horizontu velmi těžko prognostikoval. Dále je vycházeno z předpokladu ceteris paribus.

8

Stanovil jsem několik dílčích cílů:

A)

V teoretické části se zaměřuji na popis hlavních produktů, které je možné využít

na zajištění této oblasti. Konkrétně se jedná o penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění a pravidelné investování do podílových fondů. U každého ze zmiňovaných nástrojů se soustředím jeho charakteristiku a zákonnou úpravu. Dále popisuji princip jeho fungování. V neposlední řadě se věnuji případným daňovým úlevám nebo poskytovaným státním příspěvkům. Na závěr každé části stručně analyzuji situaci na trhu s daným produktem a vyhodnocuji jeho obecné výhody a nevýhody.

B) V praktické části pracuji se třemi modelovými případy. Jedná se o tři osoby v různých etapách života. U každé modelové osoby porovnávám pomocí výpočtů mnou vybrané produkty, které mohou na spoření použít, tedy penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění a spoření v podílových fondech.

Pro výpočet jsem použil software společností, které mají jmenované produkty v nabídce. Výsledné výpočty proto obsahují veškeré poplatky, jako vstupní poplatky, poplatky za správu a podobně.

Za hlavní komparační kritérium jednotlivých typů spoření jsem zvolil naspořenou částku na konci investičního horizontu (v době odchodu do důchodu). Za doplňkové kritérium považuji variabilnost řešení, tedy možnost přizpůsobit (upravit) zvolené nastavení produktu v průběhu spoření. U všech výpočtů jsem předpokládal, že modelové osoby půjdou do důchodu v věku 65 letech.

C) V závěru této práce za použití metody indukce hodnotím, jaký produkt je obecně v různých životních situacích nejvýhodnější formou spoření na stáří z pohledu maximalizace zhodnocení vložených finančních prostředků. Jedná se především o vztah investičního horizontu (horizontu odchodu do důchodu) a typu investice.

Výstupem celé práce tedy bude návrh optimálního řeší pro jednotlivé modelové situace a zhodnocení vlivu investičního horizontu na volbu konkrétního produktu.

9

3 Teoretická část 3.1 Penzijní připojištění

3.1.1 Charakteristika

Penzijní připojištění je ve své podstatě spořící produkt, přestože název zavádí spíše k pojištění. Základem je totiž pravidelné dlouhodobé spoření a s prvky pojištění se setkáváme jen okrajově. [4]

Cílem penzijního připojištění je dát každému občanovi možnost zabezpečit si s předstihem na důchod takovou výši doplňkových příjmů, jakou si sám zvolí. Dlouhodobé spoření je výhodné pro jeho účastníky i pro celou ekonomiku, proto stát toto spoření různě podporuje (státními příspěvky a daňovými úlevami). V důchodu pak není nutné se spoléhat výhradně na státní systém důchodového zabezpečení, který bude již v blízké budoucnosti čelit závažným problémům. [5]

3.1.2 Právní úprava

Právní rámec k penzijním připojištěním byl vytvořen v roce 1994, kdy byl přijat zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Záměrem bylo vytvořit doplňkový systém ke stávajícímu státnímu průběžnému systému financování důchodů. Tento zákon upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů související s penzijním připojištěním. Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďovaní peněžních prostředků účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. [9]

V roce 1999 byl původní zákon novelizován, a to zákonem č. 170/1999 Sb., který na jedné straně zpřísnil podmínky čerpání prostředků z penzijního připojištění (například

10

posunutím věkové hranice pro nárok na starobní penzi z 50 na 60 let) a na druhé straně podpořil spořící motivy (daňové úlevy, vyšší státní příspěvek).

Základním pramenem upravujícím oblast penzijního připojištění je tedy výše uvedený zákon. Konkrétní podmínky jsou pak upraveny v souladu s tímto zákonem ve statutu a penzijním plánu jednotlivých penzijních fondů.

Penzijní fond Společnost starající se o prostředky účastníků penzijního připojištění (dále PP) se nezývá penzijní fond. Je to specializovaná finanční instituce, jejíž činnost je přísně dozorována a regulována ministerstvem financí ČR. Penzijní fond smí vyvíjet pouze činnost související z penzijním připojištěním. Má formu akciové společnosti.

Účastník penzijního připojištění Účastníkem může být každá fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění [10]. Jedna osoba může mít jen jedno PP, s výjimkou situací, kdy došlo k zániku PP podle původní smlouvy nebo bylo přerušeno nebo požádáno o výplatu dávky, na kterou vznikl nárok.

Statut fondu Jednotlivé penzijní fondy musí mít svůj statut. Ten určuje, kam smí fond investovat svěřené prostředky. Vychází ze zákona a velmi striktně omezuje investiční činnost fondů. Fond může investovat do státních i soukromých dluhopisů (bez limitu), hypotečních zástavních listů (bez limitu), akcií a podílových listů (max. 25 %), nemovitých a movitých věcí (max. 5 %) nebo je ukládat na účty u bank (bez limitu, max. 10 % u jedné banky). Fondy mohou také investovat do zahraničí a to výhradně do státních dluhopisů členských zemí OECD. Investiční portfolio fondů je tedy poměrně konzervativní. Obvykle ale fond investuje ještě konzervativněji, protože případné ztráty nesou pouze akcionáři, a ne účastníci penzijního připojištění.

11

Penzijní plán Každý penzijní fond má vlastní penzijní plán (někdy i více plánů). Mezi náležitosti každého penzijního plánu patří především stanovení druhů penzí a ostatních dávek PP, podmínky nároku na dávky PP a jejich výplatu včetně toho, jakým způsobem se poskytované dávky vypočtou. Stanoví se zde i důvody vypovězení smlouvy o PP, minimální a maximální výše příspěvku účastníka. Jedná se ze zákona o přístupný dokument, který musí být ke každé smlouvě připojen.

3.1.3 Státní podpora

Stát poskytuje státní příspěvky, které se vyplácí účastníkovi v závislosti na výši měsíčního vkladu. Výše státního příspěvku se pohybuje od 50 do 150,-Kč – viz. tabulka 1.

Minimální měsíční příspěvek účastníka činí 100,-Kč, maximální měsíční platba není stanovena.

Tab. 1 – způsob stanovení výše státního příspěvku Příspěvek účastníka (měsíčně, v Kč)

Výše státního příspěvku (měsíčně)

100 - 199

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 - 299


300 - 399


400 - 499


500 a více

150 Kč

Zdroj: [5]

12

3.1.4 Daňové výhody

Na základě novely zákona o penzijním připojištění č. 170/1999 Sb. vznikla účastníkům penzijního připojištění možnost uplatnit daňové výhody.

Možnost daňových výhod vstoupila v platnost 1. 1. 2000 a vztahuje se na všechny smlouvy o penzijním připojištění bez ohledu na datum jejich uzavření a typ penzijního plánu. Cílem těchto úprav bylo zatraktivnit spoření částek nad 500,-Kč měsíčně a motivovat zaměstnavatele, aby přispívali svých zaměstnancům na penzijní připojištění.

Pro zaměstnance je příspěvek na jeho penzijní připojištění od zaměstnavatele příjmem osvobozeným od daně z příjmu, a to až do výše 5 % vyměřovacího základu (hrubé mzdy).

Účastník penzijního připojištění má možnost snížit svůj základ daně z příjmu o jím (nikoliv zaměstnavatelem) zaplacené příspěvky na penzijní připojištění převyšující částku 6 000 Kč ročně (tj. 500 Kč měsíčně). Maximálně je možno za jedno zdaňovací období odečíst 12 000 Kč, což odpovídá úspoře až 3 840 Kč ročně (viz. tabulka 2). Daňový odečet se uplatňuje zpětně při ročním zúčtování – nelze proto snížit výši měsíčních záloh.

Výše měsíčního příspěvku účastníka při využití všech výhod poskytovaných státem tedy činí 1 500 Kč (na 500,-Kč se vztahuje státní příspěvek, max. 1 000 Kč lze uplatnit při daňových výhodách). Kromě toho lze ještě využít výhody spojené s příspěvkem placeným zaměstnavatelem.

13

Tab. 2 – daňová úspora Roční daňová úspora Měsíční

Odpočet od

příspěvek

ZD ročně

Sazba daně z příjmů FO 12%

19%

25%

32%

600 Kč

1 200 Kč

144 Kč

228 Kč

300 Kč

384 Kč

700 Kč

2 400 Kč

288 Kč

456 Kč

600 Kč

768 Kč

800 Kč

3 600 Kč

432 Kč

684 Kč

900 Kč

1 152 Kč

900 Kč

4 800 Kč

576 Kč

912 Kč

1 200 Kč

1 536 Kč

1 000 Kč

6 000 Kč

720 Kč

1 140 Kč

1 500 Kč

1 920 Kč

1 100 Kč

7 200 Kč

864 Kč

1 368 Kč

1 800 Kč

2 304 Kč

1 200 Kč

8 400 Kč

1 008 Kč

1 596 Kč

2 100 Kč

2 688 Kč

1 300 Kč

9 600 Kč

1 152 Kč

1 824 Kč

2 400 Kč

3 072 Kč

1 400 Kč

10 800 Kč

1 296 Kč

2 052 Kč

2 700 Kč

3 456 Kč

1 500 Kč

12 000 Kč

1 440 Kč

2 280 Kč

3 000 Kč

3 840 Kč

Zdroj: vlastní propočet

3.1.5 Typy penzí

Penzijní fondy nabízejí několik druhů penzí, které začnou účastníkovi vyplácet při splnění daných podmínek. Jedná se obvykle o tyto penze: •

Starobní penze je základní dávkou z penzijního připojištění. Podmínkou pro její získání musí spořit nejméně 60 měsíců a dosáhnout věku 60 let nebo získání starobního důchodu. Délka výplaty penze a její výše závisí na penzijním plánu. Obvykle je nabízena doživotní penze a doživotní penze se zaručenou dobou výplaty.

•

Výsluhová penze je dávka, která má umožnit účastníkovi vybrat si část prostředků fondu ještě před vznikem nároku na starobní penzi. Nárok na ni vznikne po patnácti letech spoření.

•

Invalidní penze vzniká účastníkovi, který spořil nejméně 3 roky a zároveň mu byl státem přiznán plný invalidní důchod. Způsob vyplácení invalidní penze je stanoven penzijním plánem.

14

•

Pozůstalostní penze vzniká v případě smrti účastníka. Podmínkou jejího přiznání je splnění minimální pojistné doby tří let. Pozůstalostní penze je vyplácena osobě nebo osobám určených ve smlouvě.

•

Jednorázové vyrovnání umožňuje vybrat naspořené prostředky najednou a ne formou vyplácené penze. Podmínkou je získání nároku na danou penzi. Jednorázové vyrovnání náleží výhradně účastníkovi – nevztahuje se proto na pozůstalostní penzi.

•

Odbytné náleží účastníkovi, který platil příspěvky alespoň 12 měsíců, nevznikl mu nárok na penzi a rozhodl se zcela ukončit penzijní připojištění. Nárok na odbytné mají dále oprávněné osoby (nebo dědici) určené ve smlouvě v případě, že účastník zemřel aniž by získal penzi a nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. Součástí odbytného není státní příspěvek ani výnos ze státního příspěvku, které se vrací do státního rozpočtu.

3.1.6 Výnosy

Výnos z PP není pevný ani minimálně garantovaný. Jeho výše v jednotlivých letech závisí na vývoji finančních trhů, podmínkách státní podpory a efektivitě hospodaření jednotlivého penzijního fondu. [4]

Jednou ročně připisuje penzijní fond svým účastníkům podíly na zisku. Dosažený účetní zisk fondu za daný rok se nejdříve zdaní daní z příjmu právnických osob (pro penzijní fondy platí zvláštní sazba 15 %, stejně jako pro investiční a podílové fondy). Tento zdaněný zisk se podle zákona rozděluje následovně: nejméně 5 % jde do rezervního fondu, o dalších 10 % rozhoduje valná hromada a zbylých cca 85 % připadá účastníkům fondu. Relativní výše podílu účastníka na zisku se určí jako průměrný stav všech prostředků evidovaných na jeho účtu v daném roce k průměrnému stavu účtu všech účastníků daného penzijního fondu. Případní ztráta se mezi účastníky nedělí, musí se uhradit z rezerv fondu a pokud to nestačí, uhradí ji akcionáři snížením základního jmění. [4]

15

Výhodou tedy je, že účastník nemůže dosáhnou záporného výnosu, jako například v podílových fondech. Nevýhodu naopak může být případná manipulace s účetním ziskem, tedy výplata menších výnosů, než účastníkovi přísluší.

3.1.7 Zdanění výnosů

Skutečný výnos, který lze dosáhnout investicí do penzijního fondu je nakonec určen jeho zdaněním. Výnosy se daní podle § 8 zákona o daních z příjmu, tedy jako příjmy z kapitálového majetku. Je tu použita srážková daň u zdroje ve výši 15 %. Touto sazbou se zdaňují až vyplácené dávky z penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížené o všechny zaplacené příspěvky a o státní příspěvek. Toto ale neplatí pro výplatu jednorázového vyrovnání, u kterého si nelze snížit daňový základ o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem. [4] [7]

Tyto podmínky ovšem neplatí pro odbytné, jež představuje vyrovnání mezi penzijním fondem a účastníkem v případě, že došlo k výpovědi smlouvy. Výplata odbytného se zdaňuje po odečtení příspěvků účastníka (příspěvků zaměstnavatele nikoliv) sazbou 25 %. [4]

3.1.8 Výhody penzijního připojištění •

Státní podpora k příspěvkům do 500,-Kč měsíčně

•

Daňové úlevy pro platbu nad 500,-Kč měsíčně až do výše 1500,-Kč měsíčně

•

Příjem od zaměstnavatel ve formě příspěvku na penzijní připojištění je osvobozený od daně do výše 5 % základu daně.

•

Po 15 letech je možno vybrat ½ naspořené částky včetně úroků a státních příspěvků (výsluhová penze)

•

Možnost změny placení příspěvků dle momentální finanční situace

16

3.1.9 Nevýhody penzijního připojištění •

Nelze volit investiční strategii

•

První možnost výběru peněz po 15 letech, a to do jen ve výši 50% úspor (výsluhová penze)

•

Při výpovědi dostane střadatel odbytné ve výši vložených příspěvků a připsaných úroků, ale bez statní podpory

3.1.10

Trh penzijního připojištění

V průběhu 90. let působilo v ČR přes 40 fondů, které se postupně slučovaly až do dnešního počtu 11 penzijních fondu. Fondy se od roku 1996 sdružují v Asociaci penzijních fondů ČR.

V roce 2006 překročil počet účastníku 3,5 milionovou hranici. Jenom za rok 2006 přibylo na účtech účastníku 5 miliard korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se pohybuje kolem 470 Kč. [11]

Stále je ale velmi vysoký průměrný věk účastníků penzijního připojištění, což svědčí o tom, že si lidé začínají spořit na důchod příliš pozdě. Podrobnější informace o věkové struktuře a jejím vývoji jsou uvedeny v následujícím grafu 1 a tabulce 3.

Graf 1 - Věková struktura účastníků penzijního připojištění k 30. 6. 2005

Zdroj: [13]

17

Tab. 3 – Věková struktura účastníků penzijního připojištění (absolutní počet) 30.6.2003 30.6.2004 30.6.2005 30.6.2006 18 - 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 - 69 let 70 - 79 let 80 + celkem

Meziroční změna

abs. 2 958 4 063 6 192 8 266 2 074 277 774 286 490 322 825 367 631 44 806 451 096 489 529 562 442 647 387 84 945 627 196 638 421 676 059 710 826 34 767 807 262 844 964 914 663 952 413 37 750 342 716 391 791 447 329 525 956 78 627 134 271 152 723 172 994 195 159 22 165 23 502 28 826 34 783 41 952 7 169 2 666 775 2 836 807 3 137 287 3 449 590 312 303

(%) 33,49 13,88 15,10 5,14 4,13 17,58 12,81 20,61 9,95

Zdroj: [13]

Poskytnutý státní příspěvek v 1. pololetí 2006 činil 2 002 mil. Kč a dosáhl rekordní úrovně. Meziročně jde o nárůst o 11,9 % a lze očekávat, že i hodnota vyplaceného příspěvku za celý kalendářní rok bude rekordní. Přesto se objevují názory, že by stát měl zvýšit výši poskytovaného příspěvku, resp. rozšířit jeho poskytování i pro vyšší účastnické příspěvky než 500 Kč měsíčně. S ohledem na v současnosti se prohlubující problémy veřejných financí a napětí ve státním rozpočtu se jeví podobné návrhy obtížně realizovatelné. Nelze rovněž zapomínat na to, že problémem stávajícího nastavení systému penzijního připojištění se státním příspěvkem není jen průměrná výše účastnických příspěvků, ale i věková struktura jeho účastníků, legislativní pravidla investování těchto prostředků atd. [13]

V tabulce 4, znázorňující připisované výnosy účastníkům penzijního připojištění, je patrný klesající trend. Ten je způsoben vývojem výnosů z konzervativních nástrojů finančního trh, které jsou v portfoliích fondů především zastoupeny.

18

Tab. 4 – Výnosy penzijních fondů za období 1995-2005 (v % p.a.) Název penzijního fondu

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Allianz PF ČSOB PF Progres ČSOB PF Stabilita

x

x

8,9

9,1

6

3,8

4,36

3,71

3

3

3

0

16,4

8

10,9

7,7

5,62

3,9

4,26

4,3

5,3

5

10,4

10,9

10,3

10,02 6,1

4,2

3,2

3

2,3

4,3

4

Generali PF Hornický PF Ostrava ING penzijní fond PF České pojišťovny PF České spořitelny PF Komerční banky Winterthur PF

10,3

10,61 14,6

11,4

5,3

3,6

4,6

4,1

3

3

3,81

0

3,47

7,84

7,7

4,41

2,04

2,37

3,24

2,44

3,08

4,79

12,8

12,1

11

9,34

6

4,4

4,8

4

4

2,5

4,2

10,3

9,2

9,6

9,72

6,6

4,5

3,8

3,2

3,1

3,5

3,8

4

8,1

9,05

8,33

4,4

4,2

3,8

3,5

2,64

3,74

4,03

9,44

8,36

9,1

9,5

7,2

4,89

4,4

4,63

3,4

3,5

4

12,8

11,45 11,2

10,1

6,5

4,1

4,25

3,41

3,36

3,1

3,7

11,8

7

7

7

5,01

4,6

4,11

4,01

4,38

4,6

Zemský PF

7

Zdroj: [11]

3.2 Životní pojištění


Prvořadým cílem životního pojištění je finančně zajistit pojištěné osoby a osoby jim blízké (manželku, děti apod.) v případě smrti. Zejména je vhodné pro živitele rodin, kdy smrtí živitele přijdou pozůstalí o podstatnou část příjmů. Životní pojištění tak pomůže alespoň částečně vyrovnat tuto ztrátu.

Jedná se obvykle o dlouhodobé pojistné smlouvy, které obecně mají zajistit finanční podporu v případě ztráty příjmu. V rámci těchto pojištění se vyplácí pojistná plnění v případě pojistné událostí, které se dotýkají života pojištěných osob nebo jiných osob. V Životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika: riziko smrti a riziko dožití. [6] 19

Výše pojistných plnění není dána velikostí škody, protože škodu lze jen velmi těžko v těchto případech ohodnotit. Proto je výše pojistných plnění dána pojistnou částkou, kterou pojistník sjednal a která má podle jeho představ a možností příslušné riziko pokrýt. Jedná se tedy o pojištění obnosové. [6]

V současnosti neplní životní pojištění jen výše uvedené funkce, ale jeho uplatnění je mnohem širší. Může například představovat čistě spořící produkt, který v budoucnosti poslouží k financování rozličných potřeb. Klient tak využívá možnost prostřednictvím pojišťovny investovat vložené prostředky na kapitálových trzích a zhodnocovat je.

Další účel životního pojištění lze spatřovat v jeho využívání při dluhovém financování. V tomto případě slouží uzavření životního pojištění k zajištění úvěrové pohledávky banky a zároveň jako záruka ze strany klienta za poskytnutý úvěr.

Uzavírání životních pojištění je také doplňkem nebo alternativou státního důchodového pojištění. Některé produkty životního pojištění umožňují vhodně doplnit zabezpečení ze strany státu soukromou pojistnou ochranou. [1]

3.2.2 Právní úprava

Pojem životní pojištění podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, vycházejícího ze směrnic EU, se částečně překrývá s pojmem pojištění osob v pojetí občanského zákoníku č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dalšími důležitými předpisy jsou vyhláška Ministerstva financí ČR č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 370/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákon č. 38/2004 Sb, o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Dále tuto oblast ovlivňuje například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

20

[1] definuje základní účastníky a kategorie pojistných obchodů: •

Pojistitel je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost

podle zákona o pojišťovnictví. V zásadě je to tedy pojišťovna. •

Pojistník je osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu. Obvykle je

pojistník zároveň pojištěný, ale často tomu tak není. Například rodič (pojistník) sjednává pojištění, kde pojištěným je jeho dítě. Ve skupinovém pojištění může zaměstnavatel pojistit své zaměstnance. S výjimkou dětí však pojistník nemůže pojistit někoho bez jeho souhlasu a také nemůže později bez souhlasu pojištění pojištěného zrušit. Povinností pojistníka je především platit pojistné. •

Pojištěný je dle zákona osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za

škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje. V životním pojištění je to tedy ta osoba, na jejíž život je pojištění sjednáno, to znamená jejíž život je pojištěn. Pojištěný (ne pojistník) má nárok na pojistné plnění při dožití konce pojištění. •

Obmyšlená osoba (oprávněná osoba) je osoba určená pojistníkem pojistné

smlouvě, které vzniká právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. •

Pojistné plnění při dožití je vypláceno pojištěnému. Pro případ smrti

pojištěného může pojistník stanovit obmyšlenou osobu, které má být plnění vyplaceno, a to při sjednání pojištění nebo kdykoliv později dodatkem k pojistné smlouvě. Pokud pojistník není sám pojištěným, tak může ustanovit nebo změnit obmyšlenou osobu jen se souhlasem pojištěného. Obmyšlenou osobu lze stanovit buď jménem nebo vztahem k pojištěnému (manžel, manželka, dítě, rodiče). Pokud pojistník sám obmyšlenou osobu neurčí, postupuje se podle občanského zákoníku. •

Vinkulace je bankovní záruční nástroj. Využívá se v případě hypotečních úvěrů

(nebo i jiných úvěrů). V případě smrti pojištěného je pojištění vinkulováno ve prospěch banky. Banka má tedy zaručeno, že v případě smrti pojištěného o svoje peníze nepřijde. Bez souhlasu toho, v jehož prospěch bylo pojištění vinkulováno, pak nelze pojištění

21

zrušit a v případě smrti pojištěného jsou z pojistného plnění uhrazeny nejdříve jeho nároky. •

Pojistná částka je ve smlouvě uvedená výše pojistného plnění v případě

pojistné události, to je v případě smrti pojištěného nebo dožití. Volba výše pojistné částky záleží především na zájemci o pojištění. Měla by být dostatečná, tedy takové, aby znamenala v případě úmrtí skutečnou pomoc rodině a v případě dožití přínos na budoucí potřeby •

Pojistné je úplata za pojistnou ochranu. Setkáváme se s několika formami jeho

placení, a to s pojistným běžným (placeno průběžně) a jednorázovým (na začátku zaplaceno celé pojistné). Běžné pojistné může být placeno měsíčně, čtvrtletně nebo ročně. Področní splátky jsou však ve své součtu obvykle vyšší než splátky roční. •

Pojistně-technická úroková míra je úroková míra, kterou pojišťovny používají

pro kalkulaci pojistného. Jsou to předpokládané výnosy z rezerv pojistného, které spolu s pojistným vytvoří během pojistné doby pojistnou částku. Technická úroková míra použitá při kalkulaci pojistného je tedy vlastně výnosem zaručovaným pojišťovnou pojistníkovi. Stanovení této úrokové míry je obtížné, protože doba trvání životního pojištění je obvykle velmi dlouhá. Kdyby byla stanovena příliš nízko, tak odradí zájemce o pojištění. V opačném případě se pojišťovna může dostat do vážných problémů v době výplaty pojistného. •

Odkupné (Odbytné) představuje rezervu vypočtenou pojistně matematickými

metodami k datu zániku pojištění. U rezervotvorných pojištění ( např. pojištění pro případ smrti nebo dožití) má pojistník právo požádat o zrušení s výplatou odkupného. Pokud není pojistník zároveň pojištěný, musí se zrušením souhlasit i pojištěný. Předpokladem pro vyplacení odbytného je placení pojistného po určitou ve smlouvě stanovenou minimální dobu (např. 2 roky). V prvních letech je odkupné vždy nižší než zaplacené pojistné. Dále je možné provést i částečný odkup. Ten představuje snížení pojistné částky a výplatu části odkupného.

22

•

Podíl na zisku je též někdy nazýván jako podíl na výnosech, podíl na

přebytcích. Pojišťovna nemůže pružně reagovat na tržní úrokovou míru, proto vypočítává svoji pojistně-technickou úrokovou míru raději nižší. V případě že výnosy z technických rezerv překonají očekávání, tak vyplácí klientům podíly na zisku. •

Indexace pojistného (dynamizace) je dobrovolné zvyšování pojistné částky,

tedy i pojistného, ve výši inflace. Je nabízena pojišťovnami z toho důvodu, aby měl pojištěný státe stejně velkou „reálnou“ pojistnou ochranu.

Typy životního pojištění Na českém trhu se můžeme setkat s celou řadou typů produktů životního pojištění. K hlavním typům patří kapitálové životní pojištěním a investiční životní pojištění, kterým se budu více věnovat. Dále se můžeme setkat s pojištěním důchodovým, věnovým, studijní, stipendijním, svatebním, pojištěním prostředků na výživu dětí aj.

3.2.3 Kapitálové životní pojištění Kapitálové životní pojištění (dále jen KŽP), které je někdy též nazýváno smíšené životní pojištění [1], představuje kombinaci pojištění pro případ smrti (nebo dožití) a spoření. Na počátku 90. let to byl jeden z mála dostupný typů životního pojištění na českém trhu.

Princip pojištění KŽP v sobě zahrnuje pojištění pro případ smrti a spoření. To znamená, že část z placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a část je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta jako tzv. kapitálová hodnota. Tuto kapitálovou hodnotu pojišťovna investuje a zhodnocuje.

V případě smrti klienta je pojišťovna povinna vyplatit jak kapitálovou hodnotu pojištění tak pojistnou částku pro případ smrti. V případě, že se klient dožije konce pojištění, vyplatí pojišťovna klientovi kapitálovou hodnotu pojištění. K těmto částkám se mohou, ale taky nemusí, přičítat podíly na zisku pojišťovny. To záleží na hospodářských

23

výsledcích pojišťovny. Klient má tedy předem stanovou minimální částku pro případ dožití.

Možná omezení pro zájemce o pojištění Pojišťovny se snaží minimalizovat počet pojistných plnění (v případě smrti klienta) a své klienty pečlivě vybírají podle zdravotních rizik, které klient uvede při uzavírání smlouvy. Pojištění lze navíc uzavřít jen do určitého věku života. Pojišťovna může uzavření smlouvy odmítnout. Zcela jistě bude například odmítnut klient, který prodělal infarkt, závažná onemocnění, apod..

Výše pojistného Výše splátky pojistného je každému klientovi vypočtena pojišťovnou individuálně podle výše pojistné částky, věku a zdravotního rizika klienta. Pojistné může být obvykle placeno v měsíčních až ročních splátkách. Pak se jedná o běžné pojistné. Pojišťovny rovněž nabízejí pojištění s jednorázovou platbou pojistného. V takové případě je na začátku pojištění zaplaceno jednorázové pojistné a po celou dobu pojištění již nedochází k placení pojistného běžného.

Daňové výhody Dne 1.1. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 492/2000 Sb., o daních z příjmů, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [1]

Tímto zákonem se mimo jiné zavedla možnost odpočtu zaplaceného pojistného na životní pojištění od základu daně z příjmů. Nejedná se ani tak o podporu životního pojištění jako takového, ale spíše o podporu státního důchodového pojištění a mírný náznak "důchodové reformy“.

24

Pravidla pro možný odpočet jsou následující [7]: •

poplatník má uzavřenou smlouvu s pojišťovnou na soukromé životní pojištění (pro případ dožití, nebo pro případ smrti nebo dožití, důchodové pojištění)

•

výplata pojistného plnění musí být ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od jejího uzavření a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let.

•

nová úprava, platná od 1. 5. 2004 ovšem dodává ještě další podmínku a tou je minimální pojistná částka pro případ dožití u kapitálových životních a důchodových pojištění. Ta je pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně stanovena na 40 000,-Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000,-Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

•

maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12.000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami

Tab. 5 – Přehled roční daňové úspory u životního pojištění Roční daňová úspora Měsíční

Odpočet od

pojistné

ZD ročně

Sazba daně z příjmů pojištěného 12%

19%

25%

32%

100 Kč

1 200 Kč

144 Kč

228 Kč

300 Kč

384 Kč

200 Kč

2 400 Kč

288 Kč

456 Kč

600 Kč

768 Kč

300 Kč

3 600 Kč

432 Kč

684 Kč

900 Kč

1 152 Kč

400 Kč

4 800 Kč

576 Kč

912 Kč

1 200 Kč

1 536 Kč

500 Kč

6 000 Kč

720 Kč

1 140 Kč

1 500 Kč

1 920 Kč

600 Kč

7 200 Kč

864 Kč

1 368 Kč

1 800 Kč

2 304 Kč

700 Kč

8 400 Kč

1 008 Kč

1 596 Kč

2 100 Kč

2 688 Kč

800 Kč

9 600 Kč

1 152 Kč

1 824 Kč

2 400 Kč

3 072 Kč

900 Kč

10 800 Kč

1 296 Kč

2 052 Kč

2 700 Kč

3 456 Kč

1 000 Kč

12 000 Kč

1 440 Kč

2 280 Kč

3 000 Kč

3 840 Kč

Zdroj: vlastní propočet

25

Připojištění V praxi se většinou pojistník nezajišťuje pouze pro případ smrti a dožité, ale také pro případ úrazu, nemoci atd.. Nejčastějšími doplňky kapitálového životního pojištění jsou: 1. Pojištění proti trvalým následkům úrazu 2. Pojištění proti onemocnění závažnými chorobami 3. Pojištění pro případ smrti úrazem 4. Denní odškodné (za dobu nezbytného léčení úrazu) 5. Denní odškodné (při pobytu v nemocnici) 6. Denní odškodné (v pracovní neschopnosti)

Tato oblast ale není hlavním předmětem této práce, takže se jí nebudu dále věnovat.

Výhody KŽP Hlavní výhodou tohoto typu pojištění je předem stanovená částka pro případ dožití, která je vyplácena vždy. I v případě nepříznivého vývoje na kapitálových trzích klient dostane vyplaceno to, co je smluvně sjednáno.

Další významnou výhodou je široká nabídka připojištění. Takto sjednávaná připojištění jsou obvykle výhodnější, než jejich samostatné sjednání.

Nevýhody KŽP Mezi hlavní nevýhody kapitálového životního pojištění patří neprůhledná poplatková struktura. Pojišťovna si strhává hned v počátku pojištění značné finanční prostředky na administrativu a získatelskou provizi. Klient nemůže ovlivnit, jak je s jeho prostředky nakládáno. O způsobu jejich zhodnocování rozhoduje jen sama pojišťovna.

Dále je KŽP velmi nepružné. V průběhu trvání pojistné smlouvy není možné provádět různé změny v pojistné smlouvě, nebo jen s velkými obtížemi. Také není klientovi umožněn průběžný výběr peněžních prostředků.

26

3.2.4 Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění (dále jen IŽP) reagovalo na změnu přístupu k životnímu pojištění v průběhu 70.let minulého století, kdy životní pojištění začalo být chápáno i jako zajímavý investiční instrument. V 90. letech se investiční pojištění stává jednoznačně nejoblíbenější formou životního pojištění, a to především díky růstu akciových trhů.

Princip pojištění Investiční životní pojištění je založeno na stejných principech jako Kapitálové životní pojištění (jedná se tedy také o pojištění pro případ smrti a dožití) s tím rozdílem, že zde výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného (a nikoliv jen z části jako v kapitálovém životním pojištění prostřednictvím podílů na zisku).

Klient má v tomto pojištění možnost ovlivňovat, kam jsou prostředky ze spořící složky investovány. Rezervotvorná část tohoto pojištění tedy není investována přímo pojišťovnou, ale je vložena do fondu. Buď do externího podílového fondu ve správě konkrétní investiční společnosti spolupracující s pojišťovnou (nejčastěji ze stejné finanční skupiny), nebo do fondu vytvořeného pojišťovnou a využívaného pouze klienty pojišťovny.

Je možný výběr z několika typů fondů a to podle rizika, které je pojištěný ochoten podstoupit. Může si zvolit, zda využije jednoho nebo více fondů, které může v průběhu trvání pojištění měnit a libovolně přesouvat finanční prostředky mezi fondy. Zpravidla se jedná o fondy peněžního trhu, akciové fondy, dluhopisové fondy a různé typy smíšených fondů.

Každý takový fond je rozdělen na podíly, které pojišťovna nakupuje a prodává za příslušný kurs fondu, který se mění podle jeho výkonnosti. Klientem zaplacené pojistné se tedy převede na podíly dle aktuální hodnoty kursu. Zisk klienta závisí na vývoji příslušného kursu, který může nejen růst, ale i klesat. Pojišťovna tak nepřipisuje podíly na zisku jako u kapitálového životního pojištění. O stavu podílového účtu jsou klienti pravidelně informováni podrobným výpisem.

27

Investováním rezerv do fondu je umožněno vyšší zhodnocení prostředků, ale pochopitelně to také nese riziko, že očekávaní výnosy budou nižší než ty, které jsou zaručeny v kapitálovém pojištění. Pojišťovny tedy nezaručují výnos z investovaných prostředků a výsledný výnos může být i negativní. To znamená, že celková částka při dožití může být dokonce nižší než vložené prostředky. I u tohoto typu pojištění je však zaručena výplata sjednané pojistné částky pro případ smrti. [1]

Pojistná částka pro případ dožití se nesjednává, protože závisí na výsledcích investování. Při výpovědi je pak vyplacena aktuální hodnota podílů.

Modelů investičního pojištění je více. V některých případech je možné vložit do fondů pouze část pojistného a část je spravována pojišťovnou podle obvyklých pojistnětechnických pravidel (jde o jakousi kombinaci kapitálového a investičního životního pojištění). [1]

Možná omezení pro zájemce o pojištění Po zdravotní stránce jsou omezení stejná jako u KŽP. Účastníkem investičního životního pojištění může být každá osoba s trvalým pobytem na území ČR. Pojištění je možné obvykle sjednat mezi 15. a 60. rokem života. Některé pojišťovny jej nabízí i od narození. Sjednává se na určitou dobu (např. na 5, 10, 30 let) nebo do určitého věku (např. do 60 let).

Výše pojistného Výše pojistné částky určuje, jaká část pojistného připadne na spoření a jaká část na pokrytí sjednaných rizik. Při vysoké pojistné částce se spoří méně, protože většina z pojistného připadne na krytí rizika. Naopak nižší pojistná částka umožňuje zase více spořit. Nastavení výše pojistné ochrany lze měnit i v průběhu pojištění - podle toho, jak se mění životní situace pojištěného. Vyšší pojistnou částku tak zvolí například klient, který chce finančně zajistit rodinu. A naopak starší člověk, který bude upřednostňovat úspory pro důchodový věk, pojistnou částku sníží, což mu umožní více spořit a zvyšovat kapitálovou hodnotu pojištění.

28

Problematika daňových výhod a připojištění je totožná s KŽP a nebude proto znovu popisována.

Výhody IŽP Předností investičního životního pojištění je jeho variabilita. V průběhu pojištění lze měnit výši pojistného a pojistné částky, sjednávat nebo rušit pojištění některých rizik, vkládat mimořádné částky a posilovat kapitálovou hodnotu pojištění. Rovněž je možné finanční prostředky vybírat průběžně a ne pouze v době ukončení pojistné smlouvy. Pojištění lze také kdykoliv vypovědět a získat aktuální hodnotu podílů.

Pojišťovny nabízí vlastní volbu investiční strategie. Každý klient si vybere fond, který je jeho představám nejbližší. Je tedy možné s minimálním množstvím peněz vstoupit na tuzemský i zahraniční kapitálový trh, a získat tak dlouhodobě vyšší výnosy než v bankách.

Poplatková struktura je mnohem přehlednější než u KŽP. Klientovi jsou známy výše veškerých poplatků, jako například poplatek za vedení účtu, vstupní a výstupní poplatky, nebo poplatky za správu.

Nevýhody IŽP Hlavní nevýhodou tohoto typu pojištění je to, že není předem stanovena (garantována) částka, která je vyplácena při dožití. Takže v případě nepříznivého vývoje na kapitálových trzích klientovy nemusí být vyplaceno ani to, co na pojistném zaplatil.

3.2.5 Trh životního pojištění

V ČR se pojišťovny sdružují v České asociaci pojišťoven (ČAP). Jedná se o zájmové sdružením komerčních pojišťoven. K 30.6.2006 asociace sdružovala celkem 26 komerčních pojišťoven. V roce 2005 přesahoval podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR 98 %. [12]

29

Pořadí deseti největších pojišťoven (dle předepsaného pojistného), působících na trhu životního pojištění v ČR v roce 2006, je patrné z tabulky 6.

Tab. 6 – Pořadí 10 největších pojišťoven Název

Podíl na trhu (%)

Česká pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s ING životní pojišťovna, pobočka pro ČR ČSOB pojišťovna, a.s Pojišťovna české spořitelny, a.s Komerční pojišťovna, a.s Allianz pojištťovna a.s Generali pojišťovna a.s. První americko-česká pojišťovna, a.s. /AMCICO AIG Life AXA životní pojišťovna, a.s.

28,06 13,33 12,62 9,42 9,36 5,04 4,55 4,17 3,66 2,99

Zdroj: [12] V roce 2006 bylo v ČR 10 065 626 smluv životní pojištění na které bylo přepsáno pojistné ve výši 47 072 201 tis. Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,8%. [12]

3.3 Kolektivní investování


Princip jakéhokoliv fondu je založen na spojení majetku skupiny lidí, kteří se rozhodli, že se o svůj majetek budou starat společně a podle stejných pravidel. Ve většině případu si tato skupina lidí najímá profesionála (portfolio manažera), který se o svěřený majetek stará podle jimi určených pravidel. Takovému nakládání s majetkem se říká kolektivní investování. [4]

V současné

době

nevznikají

fondy

takto

spontánně,

ale

jsou

zakládány

specializovanými společnostmi, které nejdříve definují pravidla, jak budou zacházet s vloženými prostředky, a pak shánění potencionální drobné investory či střadatele, kterým definované zaměření fondů vyhovuje. [4]

30

Kolektivním investováním získávají investoři úspory plynoucí z většího objemu majetku ve společné správě, než jakým disponoval každý jedinec. Jedná se hlavně o rozptýlení jednotlivých poplatků ve větším objemu majetku a z toho vyplívající nižší průměrné náklady na správu, než kdyby se každý se stejnou snahou o svůj majetek staral sám. [4]

Dále se kolektivním investováním rozšiřují možnosti, jak nakládat s tímto majetkem. Investoři získávají přístupy na nové trhy a jsou jim dostupné finanční instrumenty s vysokými jednotkovými cenami. Dobrým příkladem jsou pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy s nominálními cenami v řádech milionů korun. Mají větší možnosti v rozložení svého majetku a dosáhnou tak větší diverzifikace rizika. [4]

Ve světe se používají dva základní způsoby kolektivního investování, a to buď prostřednictvím investičních fondů (IF), nebo podílových fondů (PF). Jak IF, tak PF se vyskytují jako otevřené, nebo jako uzavřené fondy. Otevřené fondy mají povinnost v případě předložení akcií (podílových listů) majitelem mu vyplatit jejich aktuální hodnotu. Uzavřené fondy tuto povinnost nemají

a jejich cenné papíry jsou

obchodovány na burze. [2]

3.3.2 Právní úprava Základním pramenem práva pro oblast investování do fondů je zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zde je upravena činnost fondů, jejich povinnosti a způsoby státní regulace a dohledu. Podle tohoto zákona se kolektivním investováním rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. [8]

Dále tuto oblast upravuje zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu a jiné právní předpisy.

31

3.3.3 Typy kolektivního investování Investiční fondy V případě investičních fondů investoři nakupují akcie různě zaměřených fondů. Stávají se tedy jejich akcionáři se všemi právy, povinnostmi i riziky. Investiční fondy mají v ČR vždy právní formu akciové společnosti a podléhající dozoru ČNB. Jsou rozšířeny především v anglosaských zemích. [2,3]

Podílové fondy Podílový fond není samostatnou právnickou osobou, jako například investiční fond nebo penzijní fond. Jedná se o organizační složkou investiční společnosti, která ho založila a spravuje majetek do něj vložený podle pravidel v jeho statutu. [4]

3.3.4 Otevřené podílové fondy Otevřené podílové fondy (OPF) jsou v ČR nejpoužívanější a zároveň nejbezpečnějším způsob kolektivního investování a proto se jim budu dále věnovat.

Statut Jedná se o stěžejní dokument fondu, v kterém je definováno zaměření a investiční politika fondu. Podle něj se investor rozhoduje, jestli bude do daného fondu investovat. [4]

Princip fungování OPF Otevřené podílové fondy svým podílníkům výměnou za vložené peníze vydávají tzv. podílové listy, jejichž hodnota odpovídá podílu investovaných prostředků na vlastním jmění fondu. Kurs podílového listu tak vždy dává přesnou informaci o tom, jak se mění zhodnocení portfolia fondu a při prodeji podílových listů investor získává svůj podíl na majetku fondu, nikoliv fiktivní cenu vzniklou na burze.

32

Profesionální správa majetku Fondy, respektive správcovské investiční společnosti, zaměstnávají řadu analytiků a portfolio manažerů, kteří vyhledávají nejatraktivnější investiční příležitosti a mají k dispozici mnohem větší objem informací, než jaký může nashromáždit individuální investor. Objem spravovaných prostředků fondům také umožňuje investovat do cenných papírů, které si drobný investor sám koupit nemůže (například státní dluhopisy), nebo některé investice provádět za výhodnějších podmínek.

Riziko Portfolia všech fondů tvoří mnoho cenných papírů (dluhopisů, akcií i podílových listů jiných fondů, část prostředků bývá uložena i na termínovaných vkladech), takže propad ceny některého z nich má na celkový výnos jen malý vliv. K dispozici je navíc široká škála fondů s různou rizikovostí, od fondů peněžního trhu s minimálním rizikem až po agresivní akciové fondy, které nabízí potenciálně vysoký výnos, ale i nebezpečí, že investor může část vložených prostředků ztratit.

Na druhé straně vložené prostředky do OPF nejsou pojištěny (jako v bankách) a není u nich garantován výnos, ani zaručena plná návratnost původně investované částky. O celkovém riziku (velikosti možných odchylek od očekávaných výnosů) stejně jako o výnosu rozhoduje investiční zaměření konkrétního fondu. [4]

Ochrana vložených prostředků podílníků před nekalými praktikami správce fondu je zajištěna právními normami, dozorem vykovávaným ČNB a povinnostmi depozitáře fondu. [4]

Depozitářem fondu může být jen banka, která má k této činnosti oprávnění od ČNB. Jedná se o banku, u která má fond účet. Investiční společnost je povinna s takovou bankou uzavřít depozitářskou smlouvu. Depozitář dohlíží, zda je každodenní činnost v souladu se zákonem a statuty fondu, kontroluje jednotlivé obchody, dodržování různých limitů a lhůt. [4]

33

Likvidita Zatímco například u termínovaných vkladů v bance lze úspory vybrat až po uplynutí dohodnuté doby (někdy lze termínovaný vklad vybrat i předčasně, ale za vysokou smluvní pokutu, která obvykle odpovídá úrokovému výnosu vkladu), podílové listy je investiční společnost povinna odkoupit kdykoliv. Maximální lhůta pro výplatu peněz je ze zákona třicet dní, ale téměř všechny investiční společnosti peníze svým klientům převádějí mnohem dříve. Především u dceřiných společností velkých bank můžete mít peníze na svém účtu již během několika dnů po příkazu k prodeji.

3.3.5 Základní typy OPF podle investičního zaměření Výnos a investiční riziko investice do OPF závisí hlavně na jeho investičním zaměření. Podle tohoto znaku se OPF nejčastěji dělí do následujících skupin: Fondy peněžního trhu, fondy dluhopisové, akciové, smíšené a fondy fondů. [4] •

Fond peněžního trhu

Fond peněžního trhu prostředky investorů půjčuje na peněžním trhu, ukládá je na termínované vklady u bank a nakupuje státní pokladniční poukázky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti (do 1 roku). Většina prostředků je obvykle uložena pouze v korunách, takže změna kursu koruny výkonnost fondu neovlivňuje. Jedná se o nejméně rizikové fondy, přinášející ale poměrně nízké výnosy. •

Dluhopisový fond

Dluhopisové fondy nakupují především státní a firemní dluhopisy, u firemních mají přednost dluhopisy důvěryhodných emitentů. Část dluhopisů může být denominována v cizích měnách, což zvyšuje rizikovost fondu a přináší větší kolísání jeho kurzu, než u fondů peněžního typů. Doplňkově mohou investovat i do akcií, jejich podíl nesmí ale překročit 10% aktiv fondu. [4]

34

•

Smíšený fond

V portfoliu smíšených fondů lze najít akcie, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Žádný druh cenných papírů by podle metodiky Unie investičních společností ČR neměl přesáhnout šedesáti procent hodnoty portfolia. Cenné papíry mohou být denominované v korunách i cizích měnách. •

Fond fondů

Tyto fondy nakupují podílové listy jiných fondů. Přes skutečnost, že u tohoto typu fondu existuje značná diverzifikace rizika, je u nich nutno počítat s dvojími, někdy dokonce i vícenásobnými poplatky, které si za správu fondů srážejí všichni správci fondů, přes které výnosy dosažené z aktiv obsažených v “primárních investičních portfolií” projdou. [3] •

Akciový fond

Takto jsou označovány fondy, které investují na akciovém trhu minimálně 66% aktiv. Nejde jen o investice do akcií veřejně obchodovaných společností, ale i instrumentů nesoucích podobné riziko jako akcie. Příkladem jsou tzv. indexové akcie, jejichž hodnota je spojena s vývojem celého akciového indexu. [4] V zásadě se ale jedná o nejvýnosnější a zároveň nejrizikovější typ fondu a investovat se do něj doporučuje na minimálně 5 let a více let.

3.3.6 Daňové výhody

Vliv na výnosy mají samozřejmě daně. Prodej podílových listů se považuje za kapitálový příjem a zdaňuje se 15% srážkovou daní (jako výnosy v bance). Toto ovšem platí jen v případě, že investor nesplní časový test pro osvobození tohoto příjmu od daně, který stanovuje, že prodej cenných papírů (tedy i podílových listů) je osvobozen od daně z příjmu, jestliže od jejich nabytí uplynulo více než 6 měsíců. Pak je výnos od daně osvobozen. [4] 35

3.3.7 Investiční horizont

Volba vhodného podílového fondu závisí především na investičním horizontu, očekávaném výnosu a vztahu k riziku (platí totiž, že čím vyšší je potenciální výnos, tím vyšší je také riziko, že investice může být ztrátová). Tyto tři veličiny jsou na sobě závislé. Investiční horizont jinými slovy znamená odpověď na otázku, jak dlouho chce mít klient peníze v podílovém fondu uloženy a jakou volnost chce mít při jejich výběru. Pro přehledné znázornění uvádím v tabulce 7 předpokládané výnosů fondů s ohledem na 3 zmíněné faktory.

Tab. 7 - Doporučený typ fondu dle délky investičního horizontu Investiční horizont Riziko Likvidita Očekávaný výnos (p.a) Peněžní fond

6 až 12 měsíců

nízké

vysoká

1,5 – 2,5%

Dluhopisový fond

1 – 3 roky

nižší

vyšší

2 – 5%

Smíšený fond

3 - 5 let

střední

střední

5 – 8%

Fondy fondů

4 - 5 let

vyšší

nižší

8%

Fond akciový

5 let a více

vysoké nízká

8 a více %

Zdroj: internetové finanční servery penize.cz, mesec.cz a investujeme.cz

3.3.8 Výhody OPF Mezi hlavní výhody otevřených podílových fondů patří jejich vysoká likvidita, nebo lépe řečeno dostupnost vložených prostředků. Investor může kdykoliv požádat o výplatu naspořených peněz. V případě potřeby se může změnit výše měsíční úložky, nebo také nespořit vůbec nic. Dále mají OPF nižší vstupní poplatky a poplatky za správu, než je tomu například u životních pojištění. V neposlední řadě jsou výnosy při splnění daňového testu osvobozeny od daně.

36

3.3.9 Nevýhody OPF

Podílové fondy (až na výjimky) negarantují minimální výnos. Investorovi se tedy může stát, že vydělá mnohem méně, než na začátku očekával, nebo dokonce na celé investici prodělá.

3.3.10

Trh podílových fondů v ČR

Podle zprávy o vývoji finančního trhu v 1. pololetí roku 2006, vypracované ministerstvem financí, objem investic do podílových fondů vzrostl v 1. pololetí roku 2006 o 4,2 % u domácích fondů a o 9,6 % u zahraničních fondů na celkových 238,87 mld. Kč. I přes výrazně vyšší tempo přílivu prostředků představují zahraniční fondy stále „tu menší polovinu“ fondového byznysu (41,16 %). Celkové investice byly meziročně o 21,34 % vyšší. Fondy dluhopisového a peněžního typu zaznamenaly záporné čisté prodeje, což znamená odliv peněz. Vzrůstající oblibě se naopak těší fondy fondů, smíšené fondy, fondy akciové a u zahraničních fondů zajištěné fondy. [13]

Jak je patrné z tabulky 8, v ČR stále většina investorů upřednostňuje „konzervativní“ fondy před fondy „dynamickými“. Se zvyšující se důvěrou občanů v kapitálový trh ale jistě bude pokračovat trend postupného přechodu k investicím s vyšším potenciálem zhodnocení.

Tab. 8 - Prostředky jednotlivých druhů podílových fondů podle domicilu

Zdroj : [13]

37

Podílové fondy mají v ČR ve své nabídce buď investiční společnosti velkých bank a pojišťoven (ČSOB, KB, ING, Česka spořitelna atd.), nebo specializované společnosti. Ze specializovaným společností lze uvést Pioneer Investments, Conseq, J&T a AKRO.

Celý český kapitálový trh je velmi důkladně dozorován. Od 1.4. 2006 je hlavním dozorčím orgánem Česká národní banka (dříve Komise pro cenné papíry), která dohlíží na činnost všech účastníků kapitálového trhů.

V souvislosti s českým kapitálovým trhem je třeba dále zmínit Asociaci pro kapitálový trh (AKAT) a Asociaci fondů a asset managementu ČR (AFAM). Tyto asociace sdružují většinu společností působících v této oblasti v ČR. Předmětem činnosti obou asociací je rozvoj, standardizace a popularizace kapitálového trhu v České republice. Dále se zabývají zvýšením transparentnosti kapitálového trhu, ochranou investorů a podporou zájmů svých členů.

38

4 Praktická část Jak již bylo napsáno v metodické části této práce, v praktické části se budu věnovat třem modelovým případům. Jedná se o tři osoby v různých etapách života. U všech tří osob budu porovnávat čtyři mnou vybrané produkty, které mohou na spoření použít, tedy penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění a pravidelné investování do podílových fondů.

U všech modelových případů jsem pro výpočet zvolil totožné společnosti a produkty, které danou oblast velmi dobře reprezentují.

Zástupcem penzijního připojištění je Penzijní fond České pojišťovny. Ten je největší v ČR co do počtu klientů (cca 1 milion klientů ) a druhý největší co do objemu spravovaných peněz.

Pro výpočet kapitálového životního pojištění jsem použil velmi známý produkt Dynamik od České pojišťovny. Ten patří (především díky masivní reklamní kampani) k nejprodávanějším životním pojištěním na trhu. Česká pojišťovna je největší českou pojišťovnou podle objemu předepsaného pojistného. U všech výpočtů jsem musel kalkulovat s pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 30 000 Kč, protože je to minimum požadované pro uzavření smlouvy.

K výpočtu investičního životního pojištění mi posloužil produkt Clever Invest od pojišťovny Generali. Tato pojišťovna byla založena v Itálii již v roce 1831. Generali Group patří mezi 100 největších společností světa. I zde jsem musel kalkulovat s minimální pojistnou částkou pro případ smrti a to 2000 Kč (což je zanedbatelné).

Podílové fondy zastupuje společnost Pioneer Investments a její produkt Rentier Invest. Jedná se o aktivně řízené investiční portfolio, které je též někdy nazýváno jako inteligentní portfolio. U tohoto programu se předem stanoví investiční horizont, podle kterého se klient zařadí do určité investiční linie. Každá investiční linie znamená odlišné rozložení investice do jednotlivých typů fondů. Poté postupem času, jak se blíží předpokládaná doba výběru peněz, dochází k takzvanému zamykání výnosů. Investice

39

se totiž automaticky, bez zásahu klienta, přesouvá do linií s konzervativnější strategií, aby se zabránilo možnému nepříznivému poklesu kapitálových trhů před koncem spoření. Přesný technický popis produktu uvádím v příloze 1 a 2. Jedná se tedy o velmi vhodný produkt pro spoření na stáří, kdy už velmi dlouho dopředu víme, kdy chceme naspořené peníze vybrat.

4.1 První modelový případ V prvním modelovém případu se jedná o mladého muže Petra ve věku 25 let. Petr před rokem dokončil vysokou školu a je svobodný. Pracuje u zahraniční firmy, od které dostává měsíční mzdu ve výši 25 000 Kč hrubého (daňová skupina 25%). Většinu svých volných finančních prostředků vynakládá na vybavení nového bytu. Má před sebou zhruba 40 let produktivního věku, ale už teď si uvědomuje potřebu spoření na stáří a chce si na tuto etapu života spořit. Měsíčně je ochoten ze svého rozpočtu na tuto problematiku odkládat 500 Kč.

Za 40 let spoření by Petr ve všech variantách spoření odložil na zajištění důchodového věku 240 000 Kč. Předpokládané zhodnocení, použité pro výpočet jednotlivých variant, vychází z odhadů jednotlivých finančních institucí a z investičního horizontu střadatele.

4.1.1 Varianta s penzijním připojištěním Tab. 9 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití PP doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 25%) k výběru + daňová úleva

40

40 let 500 Kč 240 000 Kč 72 000 Kč 3,10 % 298 982 Kč 610 982 Kč 15 % 44 847 Kč 566 135 Kč 0 Kč 566 135 Kč

Graf 2 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ - PP) Struktura spoření 400,000 350,000 300,000 250,000 200,000 Kč 150,000 100,000 50,000 0 -50,000 -100,000

298,982 240,000

72,000 -44,847

vložená částka

státní příspěvek

zhodnocení

daň z výnosů

V případě použití penzijního připojištění by Petr vložil 42% z celkové částky 566 135 Kč, kterou by měl k dispozici na konci spoření. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o velmi výhodnou investici, ale ve skutečnosti tomu tak úplně není. Jde totiž o čtyřicetiletý investiční horizont, při kterém by zhodnocení mohlo být rozhodně vyšší (v porovnání s podílovými fondy). Další nevýhodou této varianty je její malá flexibilita a likvidita (dostupnost peněz). Petr má možnost v průběhu trvání penzijního připojištění přejít k jinému penzijnímu fondy, nebo měnit výši příspěvku. Tím ale flexibilita této varianty končí. Nemá například možnost výběru investiční strategie, která by více odpovídala jeho potřebám. Se svými finančními prostředky může disponovat nejdříve po 15 letech, a to s pouze 50% naspořené částky (výsluhová penze). Ke zbylé částce by měl přístup až v 60 letech. V případě dřívějšího výběru by přišel o veškeré státní příspěvky, což by bylo značně nevýhodné.

Celkově si tedy myslím, že by penzijní připojištění nebylo pro Petra vhodným nástrojem pro tvorbu majetku pro důchodový věk. V jeho věku doporučuji zvolit „dynamičtější“ a zároveň pružnější produkt, něž jakým je penzijní připojištění, případně jej kombinovat s jiným produktem.

41

4.1.2 Varianta s kapitálovým životním pojištěním Tab. 10 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití KŽP doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 25%) k výběru + daňová úleva

40 let 500 Kč 240,000 Kč 0 Kč 4% 158 360 Kč 398,360 Kč 15% 23,754 Kč 374,606 Kč 60,000 Kč 434,606 Kč

Graf 3 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ - KŽP) Struktura spoření 300,000 250,000

240,000

200,000

158,360

150,000 Kč

100,000

60,000

50,000

-23,754

0 -50,000

vložená částka

zhodnocení

daň z výnosu

daňová úleva

Kapitálové životní pojištění je finanční instrument, který je využíván především pro krytí rizik. Při modelaci pojištění jsem musel nastavit minimální pojišťovnou nabízenou pojistnou částku pro případ smrti, a to 30 000 Kč. Petr by tedy v tomto případě byl hned od počátku pojištěn i pro případ smrti, a ne pouze pro případ dožití. Pojistná částka je ale natolik malá, že na jedná straně výsledný výpočet příliš neovlivnila a na druhé straně by pro Petra znamenal zanedbatelné krytí rizika smrti.

42

Výhodou kapitálového životního pojištění je možnost sjednání různých druhů připojištění, jimiž se zde konkrétně nebudu zabývat, a také daňové odpočty. Těmito dvěma devizami se ovšem disponuje i investiční životní pojištění. V případě KŽP by Petr vložil do pojištění 55% výsledné naspoření částky (bráno včetně daňových vratek).

Čistě z hlediska spoření je tato variantě na dlouhodobé spoření ještě méně výhodná, než penzijní připojištění. Je to zapříčiněno především vysokými poplatky za správu pojištění. Navíc je KŽP velmi neflexibilní. Pro Petra by

tato varianta znamenala

ukládat peníze někam, odkud je nemá možnost po dobu pojištění vybrat. Dále by nemohl rozhodovat o tom, jak přesně bude s jeho penězi nakládáno. Proto se celkově tato varianta jeví jako velmi nevhodná.

4.1.3 Varianta s investičním životním pojištěním Tab. 11 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití IŽP doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 25%) k výběru + daňová úleva

43

40 let 500 Kč 240,000 Kč 0 Kč 7% 723,126 Kč 963,126 Kč 15% 108,469 Kč 854,657 Kč 60,000 Kč 914,657 Kč

Graf 4 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ - IŽP) Struktura spoření 850,000 750,000 650,000 550,000 450,000 Kč 350,000 250,000 150,000 50,000 -50,000 -150,000

723,126

240,000

vložená částka

zhodnocení

-108,469

60,000

daň z výnosu

daňová úleva

Investiční životní pojištění představuje v dlouhodobém horizontu poměrně dobrý investiční nástroj. Naspořená částka je vyšší než u dvou předešlých variant (zhruba 26% z ní tvoří vklady). Je tomu především díky nižším poplatkům za správu a zvolení investiční strategie odpovídající investičnímu horizontu. Petr by mohl v průběhu spoření z pojištění vybírat v případě potřeby finanční prostředky, provádět změny v investiční strategii a pojistných částkách. Až založí rodinu, tak by sjednáním vyšší pojistné částky na smrt (modelováno pro 2000 Kč) mohl tento produkt využít i pro zajištění svojí rodiny. Dále je tu samozřejmě možnost sjednání připojištění a příspěvku zaměstnavatele.

4.1.4 Varianta s podílovými fondy Tab. 12 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití PF doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 25%) k výběru + daňová úleva

44

40 let 500 Kč 240,000 Kč 0 Kč 9% 1,182,520 Kč 1,422,520 Kč 0% 0 Kč 1,422,520 Kč 0 Kč 1,422,520 Kč

Graf 5 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ -PF)

Struktura spoření 1,400,000

1,182,520

1,200,000 1,000,000 Kč

800,000 600,000 400,000

240,000

200,000 0 vložená částka

zhodnocení

Varianta s pravidelným investováním do podílových fondů vychází pro Petra jednoznačně nejlépe. Na konci spoření by měl mít na svém účtu šestinásobek vložené částky. Takto vysokého zhodnocení lze dosáhnou především vhodně vybranou investiční strategií a nižšími poplatky za správu, než je tomu například v případě pojištění. Proto je spoření pomocí podílových fondů v delším časovém horizontu jednoznačně nejvýhodnějším nástrojem z mnou posuzovaných 4 variant. V průběhu spoření může navíc Petr měnit výši vkládané částky, nebo vůbec na spoření nepřispívat. V případně potřeby lze kdokoliv z fondu peníze vybírat, nebo je mimořádně vkládat.

4.1.5 Vyhodnocení variant Tab. 13 - Souhrnný přehled variant prvního případu produkt doba spoření měsíční vklad (Kč) vložená částka celkem (Kč) státní příspěvek (Kč) předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení (Kč) naspořená částka (Kč) sazba daně z výnosu daň z výnosu (Kč) k výběru (Kč) daňová úleva (DPFO 25%, Kč) k výběru + daňová úleva (Kč)

PP 40 let 500 240,000 72,000 3,10% 298,982 610,982 15% 44,847 566,135 0 566,135

45

KŽP 40 let 500 Kč 240,000 0 4% 158,360 398,360 15% 23,754 374,606 60,000 434,606

IŽP 40 let 500 240,000 0 7% 723,126 963,126 15% 108,469 854,657 60,000 914,657

PF 40 let 500 240,000 0 9% 1,182,520 1,422,520 0% 0 1,422,520 0 1,422,520

Graf 6 - Grafické znázornění výsledných částek (první případ)

Naspořená částka po 40 letech spoření 1,800,000 1,600,000 1,400,000 1,200,000 1,000,000 Kč 800,000 600,000 400,000 200,000 0

1,422,520 914,657 566,135

PP

434,606

KŽP

IŽP

PF

produkt

Z grafu 5 je jasně vidět, která z porovnávaných variant by Petrovi přinesla nejvyšší zhodnocení úspor. Je jí pravidelné investování do podílových fondů. V dlouhém časovém horizontu je totiž mnohem významnější vliv výše zhodnocení a placených poplatků, než výše poskytovaných příspěvků a daňových úlev. Navíc nejsou výnosy z cenných papírů po splnění daňového testu zdaňovány. Tato varianta je dále z porovnávaných možností nejflexibilnější, což je pro mladého člověka také velmi podstatná vlastnost.

Na druhém místě se umístilo investiční životní pojištění. Tento produkt sice nepřináší takové zhodnocení jako podílové fondy, ale umožňuje do budoucna sjednat širokou škálu připojištění, nebo zajistit v budoucnu rodinu proti riziku úmrtí živitele.

Na třetím místě se umístilo penzijní připojištění. Tento produkt bych volil jedině jako doplněk v kombinaci s jedním ze dvou předešlých produktů a to jako konzervativní složku Petrova portfolia.

Poslední místo zaujímá kapitálové životní pojištění. Sjednání tohoto produktu nemá pro Petra vůbec žádný význam.

46

4.2 Druhý modelový případ Ve druhém modelovém případu se jedná o paní Helenu ve věku 40 let. Helena má středoškolské vzdělání a pracuje jako zdravotní sestra. Její měsíční hrubá mzda činí 17 000 Kč (19% daňová skupina). Je vdaná a má dvě děti. Její manžel již na důchod spoří. Helena si je vědoma toho, že má zhruba 25 let na to, aby si naspořila peníze na důchodový věk. Vzhledem k jejich rodinným výdajům je pro ni přijatelné odkládat částku 1000 Kč měsíčně.

Za 25 let spoření by Helena ve všech variantách odložil na zajištění důchodu 300 000 Kč. Předpokládané zhodnocení, použité pro výpočet jednotlivých variant, opět vychází z odhadů jednotlivých finančních institucí a z investičního horizontu střadatele.

4.2.1 Varianta s penzijním připojištěním Tab. 14 - Přehled údajů k druhému případu při použití PP doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 19%) k výběru + daňová úleva

47

25 let 1000 Kč 300,000 Kč 45,000 Kč 3,10% 172,973 Kč 517,973 Kč 15% 25,946 Kč 492,027 Kč 28,500 Kč 520,527 Kč

Graf 7 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - PP) Struktura spoření 400,000 350,000 300,000 250,000 200,000 Kč 150,000 100,000 50,000 0 -50,000

300,000 172,973 45,000

vložená částka


zhodnocení

-25,946

28,500

daň z výnosu

daňová úleva

Penzijní připojištění přestavuje u střední generace asi nejoblíbenější způsob spoření na stáří. Přesto ale nepatří k nejvýnosnějším. Paní Helena by v tomto případě mohla očekávat na konci spoření na svém účtu 520 527 Kč (včetně daňových úlev). Z této částky by do spoření vložila zhruba 58%. 25 let je poměrné dlouhá doba, za kterou by zhodnocení úspor mohlo být rozhodně vyšší. Penzijní fondy investuji velmi konzervativně a neberou v potaz rozdílný horizont odchodu do důchodu jednotlivých účastníků. Stejným způsobem je nakládáno s penězi „šedesátníka“, i čtyřicetileté paní Heleny.

Ke svým penězům by Helena měla přístup nejdříve po 15 letech (50% vkladů). Tato vlastnost penzijního připojištění ale na druhou stranu zaručuje, že naspořené peníze opravdu budou použity v důchodovém věku a nikoliv na dřívější výdaje.

Výhodou penzijního připojištění je možnost sjednání příspěvků zaměstnavatele na účet účastníka. Pokud by Helena tuto možnost na svém pracovišti měla, tak by to tuto variantu velmi zatraktivnilo.

48

4.2.2 Varianta s kapitálovým životním pojištěním Tab. 15 - Přehled údajů k druhému případu při použití KŽP doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 19%) k výběru + daňová úleva

25 let 1000 Kč 300,000 Kč 0 Kč 4% 90,458 Kč 390,458 Kč 15% 13569 Kč 376,889 Kč 57,000 Kč 433,889 Kč

Graf 8 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - KŽP)

Struktura Spoření 400,000 350,000 300,000 250,000 200,000 Kč 150,000 100,000 50,000 0 -50,000

300,000

90,458

vložená částka

zhodnocení

-13,569

57,000

daň z výnosu

daňová úleva

Kapitálové životní pojištění představuje pro Helenu další alternativu spoření peněz. Výhodou kapitálového životního pojištění je jistota obdržené částky v případě dožití (na konci pojištění). Tato částka ale není příliš atraktivní. Nízké výnosy částečně kompenzují daňové úlevy, ale přesto je dosahované zhodnocení podprůměrné.

Výhodou by mohl být případný příspěvek zaměstnavatele, nebo možnost sjednání variety připojištění, které jsou nabízeny za výhodnějších podmínek, než samostatně. Tyto vlastnosti jsou ale totožné s IŽP.

49

Hlavním slabou stránkou této varianty řešení je malá flexibilita. 25 let je velmi dlouhá doba na to, aby paní Helena neměla možnost volby, kam budou její peníze investovány a neměla k úsporám přístup. Čistě z pohledu spoření je tedy pro ní tato varianta velmi nevýhodná.

4.2.3 Varianta s investičním životním pojištěním Tab. 16 - Přehled údajů k druhému případu při použití IŽP doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 19%) k výběru + daňová úleva


Graf 9 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - IŽP) Struktura spoření

400,000 300,000

327,508

300,000 Kč

200,000 100,000

-49,126

57,000

daň z výnosu

daňová úleva

0 -100,000

vložená částka

zhodnocení

50

Investiční životní pojištění přináší pro Helenu stejné výhody, jako KŽP. Je tu opět možný daňový odpočet, příspěvek zaměstnavatele a možnost sjednání rozličných připojištění. Na rozdíl od KŽP ovšem přináší mnohem vyšší zhodnocení a variabilitu jednotlivých parametrů pojištění, jako pojistných částek, pojistného, nebo možnost změny alokace vložených prostředků mezi nabízenými fondy. Poplatková struktura je také mnohem přehlednější. Klient dále může po 2 letech pojištění vybírat finanční prostředky. Pro paní Helenu tato varianta představuje kompromis mezi maximalizací zisku a výhodami uvedenými v úvodu.

4.2.4 Varianta s podílovými fondy Tab. 17 - Přehled údajů k druhému případu při použití PF doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 19%) k výběru + daňová úleva

25 let 1000 Kč 300,000 Kč 0 Kč 9% 463,847 Kč 763,847 Kč 0% 0 Kč 763,847 Kč 0 Kč 763,847

Graf 10 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - PF) Struktura spoření 600,000 463,847

500,000 400,000 300,000 Kč 300,000 200,000 100,000 0

zhodnocení

vložená částka

51

Struktura spoření je u podílového fondu nejpřehlednější. Absence možnosti daňových odpočtů a státních příspěvků je dostatečně kompenzována vysokým zhodnocením vložených úspor. Variabilita tohoto řešení umožňuje pružnou změnu jednotlivých kritérií (výše úložky, investiční strategie a investičního horizontu) a dostupnost úspor v řádu několika pracovních dnů.

4.2.5 Vyhodnocení variant

Tab. 18 - Souhrnný přehled variant druhého případu produkt doba spoření měsíční vklad (Kč) vložená částka celkem (Kč) státní příspěvek (Kč) předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení (Kč) naspořená částka (Kč) sazba daně z výnosu daň z výnosu (Kč) k výběru (Kč) daňová úleva (DPFO 19%, Kč) k výběru + daňová úleva (Kč)

PP 25 let 1000 300,000 45,000 3,10% 172,973 517,973 15% 25946 492,027 28,500 520,527

KŽP 25 let 1000 300,000 0 4% 90,458 390,458 15% 13569 376,889 57,000 433,889

IŽP 25 let 1000 300,000 0 7% 327,508 627,508 15% 49126 578,382 57,000 635,382

PF 25 let 1000 300,000 0 9% 463,847 763,847 0% 0 763,847 0 763,847

Graf 11 - Grafické znázornění výsledných částek (druhý případ) Naspořená částka po 25 letech spoření 1,000,000 763,847

800,000 600,000

635,382 520,527

Kč

433,889

400,000 200,000 0 PP

KŽP

IŽP produkt

52

PF

Z grafu číslo 10 je patrné pořadí jednotlivých variant dle naspořená částky po 25 letech. Podílové fondy představují (stejně jako v prvním případu) nejvýnosnější variantu, která navíc umožňuje největší možnost změn v průběhu spoření a nejlepší přístup k úsporám.

Investiční životní pojištění zase nabízí možnost příspěvku zaměstnavatele a sjednání různých připojištění. Volba vlastní investiční strategie a možnost průběžného výběru z něj dělá silného konkurenta podílových fondů.

Penzijní připojištění lze paní Heleně doporučit v tom případě, že by měla možnost sjednání příspěvku zaměstnavatele, nebo by měla lepší pocit z konzervativnějšího uložení naspořených peněz, než je tomu obvykle u IŽP nebo podílových fondů. Samozřejmě je pro ni také možná kombinace penzijního připojištění a jedné ze dvou předešlých variant.

Kapitálové životní pojištění představuje velmi konzervativní nástroj finančního trhu a pro paní Helenu by byl nejméně vhodný.

4.3 Třetí modelový případ Třetí modelový příklad reprezentuje muž jménem Josef ve věku 55 let. Absolvoval VUT v Brně – Strojní fakultu a pracuje jako technik. Díky jeho znalostem a zkušenostem dostává hrubou mzdu ve výši 35 000Kč (32% daňová skupina). Je rozvedený, má 2 dospělé syny a žije sám. Doposud si na důchod nic nespořil, protože pomáhal svým synům s financováním bydlení. Proto nyní ze svého rozpočtu na tyto účely vyčlení 1500 Kč měsíčně.

Za 10 let spoření by Josef ve všech variantách odložil na zajištění důchodu 180 000 Kč. Předpokládané zhodnocení, použité pro výpočet jednotlivých variant, opět vychází z odhadů jednotlivých finančních institucí a z investičního horizontu střadatele.

53

4.3.1 Varianta s penzijním připojištěním Tab. 19 - Přehled údajů ke třetímu případu při použitím PP

doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 32%) k výběru + daňová úleva

10 let 1500 Kč 180,000 Kč 18,000 Kč 3,10% 33,737 Kč 231,737 Kč 15% 5061 Kč 226,676 Kč 38,400 Kč 265,076 Kč

Graf 12 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ - PP) Struktura spoření 250,000 200,000

180,000

150,000 Kč 100,000 50,000

33,737

18,000

38,400 -5,061

0 -50,000 vložená částka


zhodnocení

daň z výnosu

daňová úleva

První možností je pro pana Josefa svěřit svoje vklady penzijnímu fondu. Jelikož Josefovi zbývá do důchodu jen 10 let, je silně motivován na důchod opravdu spořit. Proto mu u penzijního fondu nebude vadit absence možnosti dřívějšího výběru finančních prostředků.

V této variantě realizuje celkové zhodnocení vložených příspěvků o zhruba 85 tisíc Kč (včetně daňové úspory). Podstatnou měrou se na této částce podílejí státní příspěvky a daňové úlevy. 54

Přestože je hospodaření penzijních fondů se svěřenými prostředky hodně konzervativní, dosáhl by pan Josef v této variantě dobrého a zároveň velmi stabilního zhodnocení.

4.3.2 Varianta s kapitálovým životním pojištěním Tab. 20 - Přehled údajů ke třetímu případu při použití KŽP


10 let 1500 Kč 180,000 Kč 0 Kč 4% -12,492 Kč 167,508 Kč 15% 0 Kč 167,508 Kč 38,400 Kč 205,908 Kč

Graf 13 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ - KŽP) Struktura spoření 250,000 200,000

180,000

150,000 Kč 100,000 50,000

-12,492

38,400

0 -50,000

vložená č ástka

zhodnocení

daňová úleva

V této variantě se při desetiletém horizontu setkáváme s velmi zajímavým zjištěním. Panu Josefovi by totiž na konci pojištění bylo vyplaceno méně, než kolik do pojištění vložil. Jak jsem však popsal již u úvody praktické části této práce, u výpočtu s KŽP jsem vždy musel zadávat minimální pojistnou částku pro případ smrti, a to 30 000 Kč.

55

Tato skutečnost mimo jiné ovlivnila špatný výsledek této varianty. Díky daňové úlevě se ale podařilo i zde realizovat celkové zhodnocení o zhruba 26 000 Kč.

Za výhody tohoto řešení můžeme považovat dopředu známou částku, která bude pojištěnému vyplacena a možnost příspěvku zaměstnavatele. Celkově je ale tato varianta co do zhodnocení vložených prostředků velmi neatraktivní.

4.3.3 Varianta s investičním životním pojištěním

Tab. 21 - Přehled údajů ke třetímu případu při použití IŽP doba spoření měsíční vklad vložená částka celkem státní příspěvek předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení naspořená částka sazba daně z výnosu daň z výnosu k výběru daňová úleva (DPFO 32%) k výběru + daňová úleva


Graf 14 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ - IŽP) Struktura spoření 250,000 200,000

180,000

150,000 Kč 100,000 50,000

38,400

18,326

-2,749

zhodnocení

daň z výnosu

0 -50,000

vložená č ástka

56

daňová úleva

Hlavní devizou této varianty je, stejně jako u KŽP, poskytovaná daňová úleva. Ta silně převyšuje zhodnocení samotného pojištění. Je zde samozřejmě možnost změny investiční strategie, která se bude s blížícím se termínem výběru přesouvat směrem k fondům dluhopisového a peněžního trhu.

Dále je zde možnost předčasného výběru peněz. To ale to není pro pana Josefa, vzhledem k zamýšlenému desetiletému horizontu, tím nejpodstatnějším kritériem.

4.3.4 Varianta s podílovými fondy Tab. 22 - Přehled údajů ke třetímu případu při použití PF


10 let 1500 Kč 180,000 Kč 0 Kč 6% 58,286 Kč 238,286 Kč 0% 0 Kč 238,286 Kč 0 Kč 238,286 Kč

Graf 15 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ -PF) Struktura spoření 250,000 200,000

180,000

150,000 Kč 100,000 58,286 50,000 0 vložená částka

zhodnocení

57

Podílové fondy u pana Josefa nepřinášejí takové výrazné zhodnocení, na jaké jsem si zvykly v předešlých případech. Ve střednědobém horizontu totiž není rozumné investovat do dynamických fondů, které ovšem přinášejí vyšší zhodnocení. Navíc zde chybí státní pobídky, které nabízí „konkurenční“ typy produktů.

I v tomto případě je ale třeba vyzdvihnout variabilitu tohoto řešení umožňujícího pružnou změnu jednotlivých kritérií (výše úložky, investiční strategie a investičního horizontu) a dostupnost úspor v řádu několika pracovních dnů.

4.3.5 Vyhodnocení variant Tab. 23 - Souhrnný přehled variant třetího případu produkt doba spoření měsíční vklad (Kč) vložená částka celkem (Kč) státní příspěvek (Kč) předpokládané zhodnocení (p.a.) zhodnocení (Kč) naspořená částka (Kč) sazba daně z výnosu daň z výnosu (Kč) k výběru (Kč) daňová úleva (DPFO 32%, Kč) k výběru + daňová úleva (Kč)

PP 10 let 1500 180,000 18,000 3,10% 33,737 231,737 15% 5061 226,676 38,400 265,076

58

KŽP 10 let 1500 180,000 0 4% -12,492 167,508 15% 0 167,508 38,400 205,908

IŽP 10 let 1500 180,000 0 6% 18,326 198,326 15% 2749 195,577 38,400 233,977

PF 10 let 1500 180,000 0 6% 58,286 238,286 0% 0 238,286 0 238,286

Graf 16 - Grafické znázornění výsledných částek (třetí případ)

Naspořená částka po 10 letech spoření 350,000 300,000

265,076

250,000 Kč

205,908

233,977

238,286

IŽP

PF

200,000 150,000 100,000 50,000 0 PP

KŽP produkt

U třetího případu jsou výsledné částky jednotlivých druhů spoření velmi vyrovnané. Hlavním důvodem je to, že i když má každý produkt odlišnou konstrukci, nehraje v tomto časovém horizontu takový podstatný vliv procento zhodnocení vlastních prostředků, ale především poplatková struktura, poskytované státní podpory a daňové úlevy.

Pro pana Josefa je jasnou volbou penzijní připojištění. Zaprvé přináší nejvyšší zhodnocení vložených prostředků a za druhé i největší stabilitu zhodnocení.

Z mého pohledu se shodně na druhém místě umístilo IŽP a podílové fondy. Fondy sice přináší lehce vyšší zhodnocení, ale v případě nepříznivého vývoje kapitálových trhů postrádají protiváhu daňové úlevy, jejíž výše je ze zákona pevně daná. Na druhé straně přinášejí oproti IŽP lepší dostupnost vkladů a možnost změny společnosti.

Na posledním místě se opět umístilo kapitálové životní pojištění. Ztráta oproti ostatním formám spoření není tak výrazná, jako v předešlých případech, ale stále tu je. Stojí za ní především vysoké poplatky za správu pojištění a získatelská provize poskytovaná pojišťovnou za jeho uzavření.

59

4.4 Shrnutí Pro přehlednost uvádím ještě jednou základní údaje o modelových osobách v tabulce číslo 22.

Tab. 24 - Rekapitulace modelových případů Jméno

Petr

Helena

Josef

Věk

25 let

40 let

55 let

VŠ

SŠ

VŠ

Stav

svobodný

vdaná

rozvedený

Hrubý měsíční příjem

25 000 Kč

17 000 Kč

35 000 Kč

25%

19%

32%

500 Kč

1000 Kč

1500 Kč

Podílové fondy

Podílové fondy

Penzijní připojištění

Vzdělání

Daňová skupina (DPFO) Měsíční vklad Vítězný produkt

V celé praktické části této bakalářské práce jsem pro modelové osoby (investory), Petra, Helenu a Josefa, porovnával čtyři způsoby spoření na stáří, které se nejčastěji pro tento účel používají. Myslím si, že z výsledků těchto výpočtů se dají vyvodit pomocí metody indukce jisté obecní závěry. Občany ČR, kteří se zajímají o možnosti finančního zajištění důchodového věku, mohu rozdělit do tří hlavních skupin.

První skupinu tvoří lidé ve věku 20-35 let. Jsou to lidé, kteří ještě nezaložili rodinu, nebo ji založili teprve nedávno. V obou případech mají obvykle přednější cíle, jako je pořízení vlastního bydlení, výdaje spojené s dětmi, cestování atd., než je spoření na stáří. Přesto jsou ale ochotni odkládat malé částky. Časový horizont jejich odchodu do důchodu je velmi dlouhý a proto by měli volit pro spoření na stáří takové produkty, které přináší co nejvyšší míru zhodnocení. Rozhodně se nemusejí bát krátkodobých tržních výkyvů, protože pro ně neznamenají větší problém. Proto jsou pro ně vhodné produkty, které ve svůj prospěch využívají růstový potenciál akciových trhů.

Konkrétně se jedná o podílové fondy s dynamickou investiční strategií, které obsahující převážně akcie. Ty dosahují nadprůměrného zhodnocení vložených finančních prostředků (v porovnání s PP, KŽP a IŽP) a zároveň diverzifikují míru rizika. Jelikož jsou jejich portfolia tvořena desítkami akciových titulů, nemusí ani výrazný pokles 60

hodnoty jedné nebo více složek znamenat pokles hodnoty celého portfolia. To je podstatný rozdíl mezi akciovými podílovými fondy a přímým nákupem akcií. V případě špatné volby při nákupu akcií totiž může investor realizovat ztrátu rovnající se a až investované částce. Navíc je správa podílových fondů v rukou finančních analytiků, kteří nepřetržitě monitorují vývoj kapitálových trhů a provádí průběžné změny ve skladbě portfolia.

Alternativou, případně doplňkem podílových fondů, může být pro mladé lidi investiční životní pojištění. Toto pojištění přináší nesporné výhody v kombinace investování do fondů a možnosti krytí rizik. Mladý člověk, který nedávno založil rodinu a je jejím hlavním živitelem, bude jistě potřebovat pojištění pro případ smrti a trvalých následků úrazem. V případě jeho úmrtí či trvalé pracovní neschopnosti by totiž jeho potomci (manželka) mohli být mnoho let bez plnohodnotných příjmů.

Další alternativou je penzijní připojištění. Tento produkt bych u mladého člověka volil v případě, že má možnost sjednání příspěvku zaměstnavatele. Pro jeho individuální spoření totiž není v dlouhém časovém horizontu i přes státní příspěvek z důvodu nízkých výnosů zas až tak atraktivní. Může ale také tvořit konzervativní složku celého individuálního portfolia. Za výhodu penzijního připojištění paradoxně považuji to, v čem tkví jedna z jeho často zmiňovaných nevýhod. Je jí malá likvidita vložených peněz. Ta ale na druhé straně zaručuje to, že budou vložené úspory spotřebovány opravdu až v důchodovém věku a ne například na nový automobil po několika letech spoření. Kapitálové životné pojištění je z důvodu své konstrukce pro mladého člověka jako spořící produkt velmi nevhodné.

Druhou skupinu obyvatel tvoří lidé ve věku 35-50 let. Jsou to lidé středního věku. Tito lidé už založili rodinu, dosáhli jisté životní úrovně a mají také obvykle zajištěno bydlení podle svých představ či možností. Nachází se zhruba v druhé třetině svého produktivního věku. Motivace pro spoření na stáří u nich bývá poměrně vysoká, protože si uvědomují neudržitelnost současného průběžně financovaného důchodového systému a zároveň mají dostatek času se na toto období života připravit. Investiční horizont 15 až 30 let umožňuje realizovat vysokého zhodnocení úspor při přijatelné míře rizika. Stejně tak jako u první skupiny jsou tedy pro ně vhodné dynamické (růstové) investiční

61

strategie. Ty jsou nabízeny v rámci podílových fondů, nebo investičního životního pojištění.

Konkrétní použití těchto dvou produktů opět závisí na tom, co přesně daný člověk potřebuje, nebo co od nich očekává. Z pohledu maximalizace zisku vychází jednoznačně lépe podílové fondy. Životní pojištění zase nabízí kombinaci spoření a zajištění rodiny. Je třeba také zmínit to, že u IŽP jsou daňové úlevy klientovi „k dispozice“ průběžně, a ne až na konci spoření společně s celou vyplacenou částkou. Možná je samozřejmě kombinace obou produktů, která také přináší nesporné výhody.

Penzijní připojištění, jakožto konzervativní spořící nástroj, přináší pro střední generaci obdobné výhody a nevýhody, jako u první skupiny lidí. Jsou jimi stabilita výnosů, příspěvek zaměstnavatele a „ochrana“ naspořených prostředků před „předčasným utracením“. Tento produkt doporučuji buď jako hlavní spořící nástroj konzervativním lidem, nebo lidem ve věku blížícímu se 50-ti let, případně jako doplněk výnosnějšího spoření pro lidi ostatní. Kapitálové životní pojištění je vhodné pouze na krytí rizik.

Třetí skupinou jsou lidé ve věku 50-65 let. Do konce produktivního věku jim už zbývá jen několik málo let. O spoření na důchod mají zájem, ale berou ho většinou jako způsob přilepšení ke státem poskytované penzi. Spoléhají tedy především na státní důchodový systém. Podstatně vyšší motivaci však mají lidé s nadprůměrnými příjmy, pro které bude přechod od příjmů ze zaměstnání či podnikání na starobní penzi znamenat rozdíl i několik desítek tisíc korun měsíčně. Ti jsou naopak ochotni odkládat významnou část svých současných příjmů na důchodový věk.

Jakou nejvhodnější variantou se pro tuto skupinu lidí jeví penzijní připojištění. To přináší vysokou stabilitu zhodnocení, státní příspěvky a daňové úlevy. Výsledné hodnoty mojí komparativní studie by samozřejmě ovlivnila výše skutečné úložky a příjmová skupina účastníka. Při vyšší úložce než 1500 Kč měsíčně, stejně tak jako při zařazení do nižší příjmové skupiny, by v této variantě klesala efektivní úroková míra. Další

výhodou

penzijního

připojištění

je

samozřejmě

možnost

příspěvku

zaměstnavatele, který se stává běžně poskytovaným zaměstnaneckým benefitem.

62

Při vyšších úložkách, než zmiňovaných 1500 Kč měsíčně, je vhodné kombinovat penzijní připojištění s pravidelným investováním do podílových fondů, nebo investičním životním pojištěním. U IŽP je opět možnost příspěvku zaměstnavatele, daňové výhody a varieta nabízených připojištění. Podílové fondy zase nabízí dostupnost vložených prostředků při dobrém zhodnocení, které ovšem není tak stabilní jako u penzijního připojištění. Kapitálové životní pojištění lze doporučit jen z důvodu krytí rizik, jako spořící produkt nikoliv.

5 Diskuze V posledních letech je v ČR stále více diskutovaným tématem důchodová reforma. Z výzkumů Českého statistického úřadu lze dospět k jednoznačnému závěru. Česká populace jako celek stárne. Ani neustálý příliv obyvatel z východní Evropy a Asie tento trend nemůže výrazně zabrzdit. Vlivem nejmodernějších lékařských poznatků a rostoucí životní úrovní totiž dochází ke zvyšování průměrného věku dožití. Dalším důvodem je nízká porodnost, která je charakteristická prakticky pro celou dnešní Evropu. V současné době sice v ČR dochází k mírnému nárůstu porodnosti1, ale to je způsobeno jen tím, že „silné ročníky“ sedmdesátých let zakládají rodiny.

Český důchodový systém se skládá ze dvou částí. Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, ze kterého se průběžně financuje výplata penzí. Tento systém se také někdy nazývá jako bezfondový, průtokový, nebo PAYGO (pay-as-you-go). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči) platí určité odchylky. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.

Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře 1

v roce 2006 byla podle Českého statistického úřadu porodnost nejvyšší od roku 1995 a dosahovala hodnoty 1,33 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku

63

jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se však zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje.

Na internetových serverech s tématikou osobních financí se často ozývá názor, že by měl být třetí pilíř systému zatraktivněn vyššími státními příspěvky, nebo posunutím hranice pro jejich přiznávání a výraznějšími daňovými úlevami. To ale při současné zadluženosti státního rozpočtu a chystaným vládním škrtům není příliš pravděpodobné. Jsou to ale jen kosmetické změny, které celý problém výrazněji neřeší. Je třeba provést změnu celého systému.

Příkladem by pro ČR mohlo být sousední Slovensko, kde již důchodová reforma úspěšně proběhla. Princip slovenské reformy spočíval v tom, že 50% z původních povinných odvodů na důchodové pojištění zůstalo zachováno v nezměněné podobě a zbylých 50% bylo přesměrováno do penzijních fondů. Tam už má každý účastník prostředky na svém účtu a má jistotu, že při splnění podmínek pro jejich výplatu budou vyplaceny právě jemu.

6 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo komparativní studií vyhodnotit možnosti spoření, které mohou sloužit k zabezpečení příjmů do důchodového věku. Dospěl jsem k názoru, že pro spoření na stáří jsou obecně vhodné tři z porovnávaných čtyřech produktů, a to penzijní připojištění, investiční životní pojištění a spoření v podílových fondech. Jejich konkrétní použití ovlivňuje především faktor času. Vliv tohoto faktoru se ukázal jako zásadní. Díky složenému úročení lze dosáhnout značných úspor spořením menších částek, ale po delší časové období.

Zjednodušeně lze říci, že v krátkém časovém horizontu dosahuje nejlepšího zhodnocení vkladů penzijní připojištění. U krátkém investičním horizontu totiž vliv připisovaných státních podpor a daňových úlev podstatně převyšuje vliv výše výnosů. Penzijní připojištění je také stabilní produkt s nízkým kolísáním zhodnocení.

64

V dlouhém časovém horizontu je nejvýhodnějším způsobem spoření pravidelné investování do podílových fondů. To totiž přinášejí v případě využití růstového potenciálu akciových fondů vysoké zhodnocení investovaní peněz i při absenci státních pobídek. Navíc může investor s naspořenými penězi v případě potřeby disponovat i dříve, než v důchodovém věku.

Investiční životní pojištění je vhodné pro ty, kteří současně s výhodným spořením na stáří potřebují zajistit sebe a své blízké pro případ nenadálých událostí. Je tedy vhodné především pro živitele rodiny. Kapitálové životní pojištění považuji za nevhodný nástroj pro spoření na stáří.

Při volbě nejlepšího spořícího produktu na důchodový věk je vždy třeba brát v potaz investorovu životní situaci, věk, příjem a plánovanou měsíční úložku. V některých případech je dobré se o volbě ideálního produktu poradit s finančním odborníkem, nejlépe nezávislým finančním poradcem.

Bez ohledu na to, kdy a jakým způsobem se bude realizovat důchodová reforma, bude určitě pokračovat trend zvyšování individuální finanční zodpovědnosti za vlastní život. Tento trend je patrný i v jiných oblastech, jako je zdravotnictví a školství. Proto by již mladí lidé měli řešit problematiku finančního zajištění důchodového věku a vyhnout se tak možným budoucím finančním problémům.

Myslím si, že tato práce může být dobrým vodítkem pro ty, které možnost soukromého spoření na stáří zajímá a nevědí, jaký finanční produkt využít.

65

7 Seznam tabulek Tab. 1 – způsob stanovení výše státního příspěvku........................................................ 12 Tab. 2 – daňová úspora ................................................................................................... 14 Tab. 3 – Věková struktura účastníků penzijního připojištění (absolutní počet) ............. 18 Tab. 4 – Výnosy penzijních fondů za období 1995-2005 (v % p.a.) .............................. 19 Tab. 5 – Přehled roční daňové úspory u životního pojištění .......................................... 25 Tab. 6 – Pořadí 10 největších pojišťoven ...................................................................... 30 Tab. 7 - Doporučený typ fondu dle délky investičního horizontu ................................. 36 Tab. 8 - Prostředky jednotlivých druhů podílových fondů podle domicilu................... 37 Tab. 9 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití PP .............................................. 40 Tab. 10 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití KŽP ......................................... 42 Tab. 11 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití IŽP .......................................... 43 Tab. 12 - Přehled údajů k prvnímu případu při použití PF ............................................ 44 Tab. 13 - Souhrnný přehled variant prvního případu..................................................... 45 Tab. 14 - Přehled údajů k druhému případu při použití PP ........................................... 47 Tab. 15 - Přehled údajů k druhému případu při použití KŽP ........................................ 49 Tab. 16 - Přehled údajů k druhému případu při použití IŽP.......................................... 50 Tab. 17 - Přehled údajů k druhému případu při použití PF ........................................... 51 Tab. 18 - Souhrnný přehled variant druhého případu .................................................... 52 Tab. 19 - Přehled údajů ke třetímu případu při použitím PP ......................................... 54 Tab. 20 - Přehled údajů ke třetímu případu při použití KŽP .......................................... 55 Tab. 21 - Přehled údajů ke třetímu případu při použití IŽP........................................... 56 Tab. 22 - Přehled údajů ke třetímu případu při použití PF ............................................ 57 Tab. 23 - Souhrnný přehled variant třetího případu....................................................... 58 Tab. 24 - Rekapitulace modelových případů ................................................................. 60

8 Seznam grafů Graf 1 - Věková struktura účastníků penzijního připojištění k 30. 6. 2005.................... 17 Graf 2 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ - PP) .......................... 41 Graf 3 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ - KŽP) ....................... 42 Graf 4 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ - IŽP)......................... 44 Graf 5 - Grafické znázornění jednotlivých částek (první případ -PF) ........................... 45 Graf 6 - Grafické znázornění výsledných částek (první případ).................................... 46 Graf 7 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - PP) ......................... 48 Graf 8 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - KŽP) ...................... 49 Graf 9 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - IŽP)........................ 50 Graf 10 - Grafické znázornění jednotlivých částek (druhý případ - PF) ....................... 51 Graf 11 - Grafické znázornění výsledných částek (druhý případ)................................. 52 Graf 12 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ - PP) .......................... 54 Graf 13 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ - KŽP) ....................... 55 Graf 14 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ - IŽP)......................... 56 Graf 15 - Grafické znázornění jednotlivých částek (třetí případ -PF) ........................... 57 Graf 16 - Grafické znázornění výsledných částek (třetí případ).................................... 59

66

9 Seznam zkratek PP……….penzijní připojištění KŽP……. kapitálové životní pojištění IŽP…….. investiční životní pojištění IF………. investiční fond PF……….podílový fond OPF……. otevřený podílový fond DPFO….. daň z příjmu fyzických osob

10 Použitá literatura Monografické publikace

[1]

KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠTOVĚN. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4

[2]

REJNUŠ, O. Úvod do teorie finančního trhu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 135 s. ISBN 80-7157-448-1.

[3]

REJNUŠ, O. Základy teorie finančních investic. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 188 s. ISBN 80-7157-796-0.

[4]

SYROVÝ, P., NOVOTNÝ, M. Osobní a rodinné finance. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2003. 172 s. ISBN 80-247-0478-1

[5]

ŠULC, J., ILLETŠKO, P. Penzijní připojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2000. 164 s. ISBN 80-7169-979-9.

67

[6]

VÁVROVÁ, E., DOLOŽÍLKOVÁ, M., STUCHLÍK, R. Pojišťovnictví, Vybrané kapitoly pro základní kurz. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 86 s. ISBN 80-7157-487-2

[7]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

[8]

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování

[9]

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů

Elektronické zdroje [10]

Asociace pro kapitálový trh [on-line]. [cit. 2007-04-10]. Dostupné na http://www.akatcr.cz/

[11]

Asociace penzijních fondů České republiky [on-line]. [cit. 2007-02-10]. Dostupné na http://www.apfcr.cz/

[12]

Česká asociace pojišťoven [on-line]. [cit. 2007-02-10]. Dostupné na http://www.cap.cz/

[13]

Ministerstvo financí ČR. Zpráva o vývoji finančního trhu v 1. pololetí roku 2006 [on-line]. [cit. 2007-04-10]. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/financni_trh_29017.html

68

11 Přílohy Příloha 1 – Alokace investiční linie programu Rentier Invest

Zdroj: www.pioneer.cz

Příloha 2 – Alokace linií do měn v programu Rentier Invest

Zdroj: www.pioneer.cz

69

Finanční zajištění důchodového věku

Recommend Documents