Finanční stabilita a její zajišťování prostřednictvím makroobezřetnostní politiky
Jiří Rusnok
Den otevřených dveří ČNB 4. června 2016
Cíle a působení ČNB Česká národní banka
Cenová stabilita
Finanční stabilita
Další cíle
zajišťuje jako měnová autorita nástroji měnové politiky
zajišťuje jako orgán dohledu a regulace
zajišťuje svými dalšími pravomocemi a funkcemi
Nástroje makroobezřetnostní politiky
Nástroje mikroobezřetnostního dohledu
2
ČNB jako měnová, makroobezřetnostní a mikroobezřetnostní autorita
• Zákon o ČNB stanovuje skupinu klíčových cílů: §2 (1) Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice.
• Tradiční mikroobezřetnostní přístup spočívá v dohledu nad jednotlivými institucemi: §2 (2) d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu.
• Mikroobezřetnostní dohled je v ČNB vykonáván (stav od 1.7. t.r.) : • sekcemi dohledu nad finančním trhem I a II, regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu, licenčních a sankčních řízení. 3
Makroobezřetnostní přístup
• Úkol zajišťovat finanční stabilitu se v zákoně o ČNB objevil poprvé zároveň s integrací dohledů v roce 2006. • Přímý mandát k výkonu makroobezřetnostní politiky má oporu v zákoně o ČNB až od druhé poloviny roku 2013: §2 (2) e) rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku.
• Makroobezřetnostní politika spočívá v dohledu nad finančním systémem jako celkem. • Za její výkon v ČNB zodpovídá samostatný odbor finanční stability.
4
Finanční stabilita v logice makro-přístupu
• Finanční stabilitu definovala ČNB v roce 2004 jako situaci, kdy • systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku, a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům. Ano: odolnost
Ne: zranitelnost
Finanční zranitelnost
Ne
Finanční stabilita
Ano
Působení šoků
• Úkolem ČNB je nepřipustit situaci, kdy se finanční systém stane natolik zranitelným, že nějaký šok vyvolá finanční nestabilitu ve formě krize.
Zdraví finančního systému
Finanční volatilita
Finanční nestabilita (krize) 5
Makroobezřetnostní politika – nezbytné definice
• Makroobezřetnostní politika představuje • aplikaci makroobezřetnostní regulace a makroobezřetnostního dohledu s cílem udržovat odolnost finančního systému vůči šokům, • a to prostřednictvím omezování vzniku systémových rizik, která mohou pro systém jako celek vytvářet jednotlivé finanční instituce nebo jejich vzájemné vazby.
• Makroobezřetnostní regulace spočívá v • definování nástrojů pro ovlivňování systémových rizik.
• Makroobezřetnostní dohled lze chápat jako • dohled „na dálku“ spočívající v monitoringu systémových rizik, vydávání varování nebo doporučení pro aplikaci makroobezřetnostních nástrojů nebo mikroobezřetnostní dohled a regulaci.
6
Provádění makroobezřetnostní politiky v mezinárodním kontextu
• Makroobezřetnostní regulace: • Iniciativy vytvářené v globální linii skupina G20 → Výbor pro finanční stabilitu (FSB) → Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) → legislativa EU → národní legislativa. • Vlastní evropské iniciativy v linii Rada EU → legislativa EU → národní legislativa. • Národní iniciativy v oblastech nepokrytých mezinárodním a evropským přístupem (např. rizika spojená s financováním nemovitostí, riziko koncentrace svrchovaných expozic).
• Makroobezřetnostní dohled: • Na úrovni EU pracuje od roku 2011 Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), v níž je ČNB zastoupena guvernérem. • Na národních úrovních odlišná řešení v různých zemích – centrální banky, dohledové orgány, společné výbory, ministerstva 7 financí.
Prevence vs. reakce v mikro- a makro-přístupu
• Mikroobezřetnostní přístup (např. bankovní dohled): • Prevence vychází z kontroly dodržování předpisů a pravidel obezřetného chování. • Reakce při zjištění porušení předpisů/pravidel a při zjištění zhoršené kvality aktiv.
• Makroobezřetnostní politika: • Prevence vychází z analýz a indikátorů systémového rizika. • Prevence může fungovat pouze prostřednictvím včasné a vpředhledící reakce. • Paradox finanční stability – největší rizika se rodí v dobrých časech, kdy vše vypadá na první pohled dobře (ukazatele se zlepšují). • Korigující makroobezřetnostní reakce proto musí nastat již v dobrých časech (stejně jako u měnové politiky). 8
Paradox finanční nestability v realitě
• Systémové riziko vzniká v dobrých časech:
• Banky v konjunktuře poskytují více úvěrů s větší benevolencí. • Rizikovost těchto úvěrů se ukáže v následující recesi v nárůstu podílů úvěrů v selháních a ve výši opravných položek.
Procyklické chování ekonomiky
Opravné položky a úvěry v selhání (v mld. Kč)
(1999-2015 Q4, meziročně v %)
(leden 2001 – březen 2016)
40
10
200 180
8
30
160 6
140
4
120
20
100 10
2
80 0
60
-2
40
0
20
-10 -4
-20
-6
I/99 II
III
IV I/04 II
III
tempo růstu cen bytů
IV I/09 II
III
IV I/14 II
tempo růstu úvěrů
0 01/01
01/03
01/05
01/07
01/09
opravné položky (mld. Kč)
01/11
01/13
01/15
úvěry v selhání (mld. Kč)
Pramen: ČNB
tempo růstu HDP (pravá osa)
Pramen: ČNB, ČSÚ
9
Systémové riziko a finanční síť
• Systémové riziko vzniká také ze vzájemného propojení jednotlivých subjektů v systému. • Zdrojem rizika jsou vzájemné a zřetězené expozice mezi finančními institucemi navzájem a mezi nimi a zbytkem ekonomiky.
10
Makro- vs. mikro-přístup
• Finanční cyklus a propojenost v síti jsou příčinou koncepčního rozdílu mezi dohledem nad jednotlivými institucemi a systémem: • Systém není prostým součtem jednotlivých institucí: i když všechny jednotlivé instituce vypadají zdravě, systém jako celek se může nacházet na hraně kolapsu (Irsko či Španělsko v roce 2007)! • Ve systému jako celku neplatí, že 1 + 1 = 2, v dobrých dobách to může být více než 2 (nadměrný optimismus) a ve špatných méně než 2 (nadměrný pesimismus).
• Makro- přístup nesmí hodnotit stav celého systému jako jednoduchý souhrn stavů jeho navzájem nezávislých částí: • Většina bank v západních ekonomikách vypadala těsně před krizí při individuálním pohledu skvěle, ale v souhrnu měla řada z nich podobné expozice v nadhodnocených aktivech (např. v úvěrech na financování nemovitostí). 11
Makroobezřetnostní politika – věda nebo umění?
• Za slabé místo makroobezřetnostní politiky je považována vícekriteriálnost a obtížná kvantifikovatelnost cílů i výsledků. • Oproti měnové politice její cíl nelze vyjádřit jedním číslem a úspěšnost hodnotit jeho dosažením. • Nemá k dispozici jeden hlavní nástroj, ale sadu nástrojů s ne vždy jasnou účinností.
• Makroobezřetnostní politika musí být kombinací vědy i „umění“. • Kde chybí empirie, nastupuje znalost historie a zdravý rozum. • Při hodnocení rizik pro finanční stabilitu je lépe mít zhruba pravdu, než se přesně mýlit. • „Správný“ analytik finanční stability to vidí zpravidla tak trochu černě. 12
Průběžné cíle makroobezřetnostní politiky
• ČNB při operacionalizaci makroobezřetnostní politiky vychází mj. z Doporučení ESRB o průběžných cílech a nástrojích makroobezřetnostní politiky. • Průběžné cíle odráží existenci několika zdrojů systémového rizika a jejich vlastních transmisních mechanismů. • zmírnit a vyloučit nadměrný růst úvěrů a finanční páky (přílišné zadluženosti finančních institucí a jejich klientů), • omezovat nadměrný nesoulad splatností (nadměrné splatnosti aktiv oproti pasivům) a nedostatek likvidity na trhu, • omezit koncentraci přímých a nepřímých expozic finančních institucí vůči klientům, • omezit rizika spojená s nežádoucí motivací finančních institucí a morálním hazardem (podstupování nadměrných rizik, spoléhání se na záchranu státem...). 13
Nástroje makroobezřetnostní politiky
• Kapitálové rezervy k ošetření systémových rizik. • Dodatečné kapitálové požadavky ke specifickým typům aktiv (např. zvýšené rizikové váhy na úvěry do určitého sektoru). • Limity na rizikové charakteristiky úvěrů (např. LTV, loan-to-value, u hypotečních úvěrů). • Požadavky na likviditu (např. na větší podíl vkladů na pasivech).
Struktura kapitálových rezerv bank
16 % 14 % 12 % 10 % 8%
proticyklická rezerva (CET1)
2,5 %*
rezerva KSR (CET1)
3 %*
bezpečnostní rezerva (CET1)
2,5 %
pilíř 2
2 %*
minimum (alespoň T2)
2%
6% 4%
minimum
(alespoň vedlejší T1)
minimum (CET1)
individuální požadavek podle SREP
1,5 % zákonné minimum
2% 0%
rezervy
4,5 %
* Předpokládané horní hranice, ale skutečné hodnoty mohou být i vyšší.
SREP = Supervisory Review and Evaluation Process
14
Kapitálové rezervy: bezpečnostní a ke krytí systémového rizika
• ČNB má svěřenu pravomoc posílit schopnost bank absorbovat ztráty prostřednictvím kapitálových rezerv. • Skupina rezerv (bezpečnostní, proticyklická a ke krytí systémového rizika) se stala součástí instrumentária ČNB v průběhu druhého pololetí 2014.
• Bezpečnostní rezervu v plné výši 2,5 % CET1 jsou od července 2014 povinny držet všechny banky. • CRD IV také nabízí ČNB alternativní možnosti stanovení požadavků s ohledem na systémovou významnost bank. • ČNB se rozhodla z praktických důvodů využít rezervu ke krytí systémového rizika (KSR) . • Předmětem této rezervy jsou od listopadu 2014 čtyři nejvíce systémově významné banky. • Česká spořitelna a ČSOB ... 3,0 % • Komerční banka ... 2,5 % • UniCredit Bank ... 1,0 %
15
Proticyklická kapitálová rezerva
• Sazbu proticyklické rezervy pro expozice umístěné v ČR ČNB stanovuje čtvrtletně. • V prosinci 2015 poprvé rozhodla o nastavení této sazby na vyšší než nulové úrovni, konkrétně ve výši 0,5 %. • Úvěrové instituce budou mít povinnost tuto sazbu používat od ledna 2017. • Důvody pro využití sazby proticyklické rezervy: • Posun do fáze finančního cyklu charakterizované rychlejším růstem úvěrů poskytovaných podnikům i domácnostem. • Zvyšující se rychlost zadlužování soukromého sektoru vedoucí k růstu zranitelnosti při náhlých ekonomických šocích. • Rostoucí riziko spirály mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů k financování těchto nemovitostí. 16
Růst bankovních úvěrů
• Rychlý růst úvěrů pokračuje i v letošním roce. • Poptávka po úvěrech je podporována nízkými úrokovými sazbami. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů soukromému sektoru
Úrokové sazby na nové korunové úvěry soukromému nefinančnímu sektoru
(v %)
(%)
12
4.5
10 4.0
8 3.5
6 3.0
4 2
2.5
0 -2 03/12
2.0 12/11
03/13 Domácnosti
03/14
03/15
Nefinanční podniky
03/16
10/12
08/13
06/14
04/15
02/16
Úvěry domácnostem na bydlení Úvěry nefinančním podnikům
Pramen: ČNB
Pramen: ČNB
17
Výkon a komunikace makroobezřetnostní politiky
• Uplatnění nástrojů vyžaduje • posouzení aktuální odolnosti systému vůči šokům, • komplexní vyhodnocení posouzení cyklických a strukturálních zdrojů systémových rizik, • vyhodnocení pozice ekonomiky ve finančním cyklu, • určení systémově významných bank a jejich příspěvku k systémovému riziku.
• ČNB informuje o hodnoceních, analytických výstupech a o příslušných metodikách prostřednictvím • Zprávy o finanční stabilitě (příští vyjde 14. června 2016), • webové stránky „Finanční stabilita“ na www.cnb.cz, • výzkumných publikací ČNB.
18
Děkuji za pozornost
www.cnb.cz Zprávy o finanční stabilitě: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/
Jiří Rusnok
[email protected]
