Finanční průvodce. elektronická publikace

Finanční průvodce

elektronická publikace

www.financni-pruvodce.cz1

Obsah: 1. Úvod - jak tuto publikaci používat (co nám říká příběh, praktický návod, zákonné podklady, přílohy) 2. Obecné principy spolupráce s klientem - nastavení základních pravidel, principy spolupráce, zodpovědnost sociálního pracovníka 3. Modelové situace Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Tvorba rozpočtu s klientem Zodpovědné zadlužování a na co si dát pozor ve smlouvě Špatná smlouva o spotřebitelském úvěru a řešení s finančním arbitrem Dědictví Společné jmění manželů Dluhy vymáhá inkasní agentura Jak zjistit dluhy u klienta Platební rozkaz na neexistující částku a možná obrana Exekutor zabavil majetek jiné osobě Žena na rodičovské dovolené chce požádat o odklad exekuce Nemajetný klient Klient s vyjednáváním splátkových kalendářů Oddlužení u klienta s nedostatkem financí a darovací smlouva Oddlužení u klienta s dostatkem financí a majetkem Oddlužení u manželů Další možné modelové situace

1. 2. 3. 4. Užitečné odkazy - odkazy na další organizace

str. 6 str. 10 str. 14 str. 21 str. 30 str. 39 str. 42 str. 45 str. 51 str. 57 str. 62 str. 72 str. 75 str. 79 str. 83 str. 87

str. 90

2

Úvod

Jak tuto publikaci používat Vážení sociální pracovníci, máte před sebou publikaci, která slouží jako praktický manuál pro Vaši práci. Tato publikace vznikla v rámci projektu FINANČNÍ PRŮVODCE - Posílení odborných kompetencí sociálních pracovníků pracujících s osobami s duševním onemocněním v aktuálních tématech finanční a občanskoprávní gramotnosti (CZ.1.04/3.1.03/D5.00030). Autory jednotlivých kapitol jsou Mgr. Ivana Svozilová a Bc. Andrea Běhálková, DiS. Úvodní kapitola je zaměřena na základní principy spolupráce s klientem. Každá pomoc musí mít určitá pravidla, které je nutné dodržovat. Prvním důvodem je ochrana poradce, druhým pak vymezení pomoci pro klienta. Je nutné vědět, ve které fázi vystupujeme v roli odborníka. Nastavujeme pravidla v oblasti dodržování dohod, stanovení toho, co je důležité atd. Následuje 15 praktických kapitol, které popisují nejčastější případy klientů, se kterými se v rámci své profese můžete dle našeho názoru setkat. Každá kapitola obsahuje 3 části – popis situace klienta, návod a teoretickou část s přílohami. Popis situace klienta slouží jako úvod ke kapitolám, tedy nastínění dané problematiky. Návod je stěžejní část naší publikace a obsahuje popis jednotlivých kroků řešení, které doporučujeme s klientem podniknout. Teoretická část obsahuje informace, o které se poradce může u jednotlivých kroků práce s klientem opřít. Jedná se o zákonné podklady, ekonomická doporučení, doporučení z naší vlastní právní a poradenské praxe atd. Součástí této teoretické části jsou i příklady vzorových podání. Poslední kapitola publikace s názvem další modelové situace obsahuje informace, které považujeme za důležité, ale nebyly uvedeny v žádné z 15 předchozích kapitol. Rovněž obsahuje i další obecná doporučení pro práci s klientem. Součástí publikace jsou i užitečné odkazy, které mohou být přínosným zdrojem informací jak pro sociální pracovníky, tak pro klienty.

3

Obecné principy spolupráce s klientem, nastavení základních pravidel, principy spolupráce Hlavním cílem této publikace je poskytnout podporu při poskytování bezplatného poradenství, podpory a pomoci klientům, kteří se dostali do finanční tísně. Pomoc a podporu pro klienty je nutné poskytnou tam, kde potřebuji povzbudit v jejich těžkém životním období tak, aby byli schopni sami řešit svoji svízelnou situaci. Konkrétním cílem práce s klientem je poskytnout informace o možnostech, právech a povinnostech klienta v rámci jeho zakázky, například podpora při procesu vymáhání pohledávky či ochrana jeho práv v rámci exekučního procesu. Důležitým cílem je i návrh konkrétního řešení jeho svízelné finanční situace. Cílem není poskytování finančních prostředků klientům na splácení jejich dluhů. Rovněž není cílem zastupování klienta navenek, jednání jeho jménem a přebírání odpovědnosti za něj a jeho rozhodnutí. PAMATUJTE: Není vhodné vykonávat takovou činnost, kterou je klient schopen zvládnout sám svými schopnostmi. Klient musí sám chtít řešit svou situace a kontaktovat Vás. Panuje vždy princip dobrovolnosti spolupráce mezi poradcem a dlužníkem. Proto musí platit následující pravidla:

1.

Musí jít především o silnou motivaci dlužníka investovat do spolupráce a řešení situace. Pro klienta, který bere své dluhy na lehkou váhu, není poradenství vhodné.

2.

Je nutné řešit veškeré dluhy. Řešení se musí týkat jak velkých závazků klienta, tak i těch nejmenších, bagatelních dluhů.

3.

Je vhodné, aby klient nabídl otevřený pohled do veškerých svých příjmů, stejně jako detailní objasnění výdajů. Rovněž tak je potřebné, aby otevřeně hovořil o veškerých okolnostech vzniku svých dluhů. Pokud je příčinou vzniků dluhů nějaké sociálně patologické jednání, mělo by se vždy řešit přednostně (např. léčba závislosti na hraní automatů apod.).

4. 5.

Poradenství se týká celé předlužené domácnosti. Všichni její členové by se měli společně podílet na řešení problému a převzít odpovědnost za dodržování konkrétních kroků vedoucích k zlepšení jejich situace.

6.

Velmi důležitá je dohoda, že klient nebude v průběhu spolupráce dělat žádné nové dluhy.

Je vhodné, aby si poradce zaznamenával veškeré dohody, které mezi ním a klientem v rámci spolupráce vzniknou. Pokud lze očekávat problémy s dodržováním dohod ze strany klienta, pak je vhodné mít od něj tyto záznamy vždy podepsané.

Při práci s klienty existuje několik společných kroků, které pomáhají k řešení situace 1) Plán věřitelů Prvním bodem je zjistit, komu a kolik náš klient dluží. Tyto informace nemůže za klienta zjistit poradce, ale je to úkolem pro něj samotného. Po vypracování tohoto přehledu uvidíme počet jednotlivých věřitelů a jejich struktur (zda se jedná o bankovní, nebankovní subjekty, apod.), výši jednotlivých pohledávek a výši měsíčních splátek. Zároveň zjistíme, v jaké fázi se pohledávky nacházejí, zda jsou řádně hrazeny, zda je klient v prodlení, či se již jedná o vymáhání nějakou agenturou, nebo samotný exekuční proces. 2) Rodinný rozpočet Je nezbytné, aby si klient připravil svůj aktuální rodinný rozpočet, který musí zahrnovat všechny příjmy a všechny výdaje. Součástí sestavení rozpočtu je i zvážení možností navýšení příjmové strany rozpočtu a přehodnocení aktuálních výdajů domácnosti. Pokud si klient není jist, na jaké dávky sociálního zabezpečení má nárok, měl by kontaktovat příslušný odbor, který dávky pomoci od státu vyplácí. Klientovi je vhodné doporučit, aby důkladně zvážil všechny své možnosti navýšit své příjmy, například zda není možno získat finanční prostředky např. prodejem některých zbytných movitých věcí v klientově vlastnictví.

4

3) Důležité závazky Při sestavování splátkových kalendářů nesmíme zapomenout na to, abychom nenaváděli klienta k trestnému činu upřednostňování věřitele. Nicméně v některých případech je nutné rozhodnout se, které závazky budou hrazeny. S některými dluhy souvisí například vyšší sankce, rychlejší vymáhací proces apod. S těmi je potřeba se zabývat nejdříve. Důležitost dluhu určuje skutečné důsledky právních kroků, které proti klientovi může věřitel podniknout. Důležitý závazek je většinou definovaný jako takový, kdy nesplácení může vést: • • •

k uvěznění (například dluhy na výživném), ke ztrátě domova (například nájemné), ke ztrátě základních věcí nebo služeb (například energie).

4) Vyjednávání s věřiteli Pokud se již klient zpozdil se splátkami, musí se nejdříve co nejrychleji dohodnout s důležitými věřiteli, aby předešel právním postihům. I když už bylo proti klientovi zahájeno řízení, nikdy není pozdě nabídnout řešení a dohodnout se po dobrém. Z praxe je známo, že tzv. „pštrosí taktika“, kdy klient své problémy neřeší a snaží se je odkládat, nefunguje a věřitelé ji nemají rádi. Jakmile se klient dohodne na splácení svých důležitých závazků, je třeba podle toho upravit jeho rodinný rozpočet, aby bylo jasné, zda má prostředky na splácení ostatních dluhů. Nejspravedlivější způsob, jak rozdělit sumu peněz určenou na ostatní splácení, je poměrnou části mezi všechny věřitele.

5

Kapitola 1 Tvorba rozpočtu s klientem Příběh: Paní Marta (37 let) je invalidní důchodkyně a v současné době pracuje v chráněné dílně. Je vdaná a její manžel Tomáš (39 let) je 2 měsíce nezaměstnaný. Společně mají 2 děti. Syn Petr (14 let) navštěvuje učiliště, syn Pavel (9 let) je žákem základní školy. Paní Marta se svěřila, že v příštím měsíci nemají finanční prostředky na úhradu nájmu. Návod: Prioritní je zabezpečit, aby rodina navýšila své příjmy, a to tak, aby byla schopná pokrýt veškeré své nezbytné výdaje.

Po dohodě s klientkou sestavíme rodinný rozpočet Pomoc při sestavení rozpočtu je závislá na schopnostech klientky. Tedy zda pouze poskytneme vzor rodinného rozpočtu a necháme klientku vyplnit jednotlivé kolonky, nebo ji požádáme, aby dodala veškeré podklady (smlouvy), a rozpočet sestavíme společně. Pokud nejsme v časové tísni, můžeme rozpočet sledovat po dobu několika měsíců.

Přezkoumáme, zda nelze navýšit příjmy Důležité je vždy zjistit, zda klienti nemají nárok na nějakou pomoc ze strany státu, tedy ze systému sociálního zabezpečení. Dále můžeme pomoci i s vyhledáním nabídek práce pro jednotlivé členy domácnosti Příjmy mohou být navýšeny i po výpovědi některého ze spořících produktů. Příjmy lze rovněž navýšit i prodejem určitého majetku rodiny.

Přezkoumáme, zda nelze snížit výdaje Máme však na paměti, že výdaje domácnosti jsou vždy soukromou a často citlivou záležitostí. Přesto se jedná o nezbytný krok v celém poradenském procesu. Domácnosti můžeme nabídnout různé tipy na dosažení úspory.

Přezkoumání jednotlivých produktů a smluv, které domácnost uzavřela Většina klientů má uzavřené nevýhodné smlouvy. V první řadě se jedná o smlouvy spojené s bankovními produkty, kdy v řadě případů hradí zbytečně vysoké částky (například za vedení běžného účtu). Dalšími smlouvami jsou nejrůznější životní pojištění a spoření. U těchto smluv je nezbytné přezkoumat, zda jejich výpověď je výhodná nebo povede ke ztrátě značné části uspořených peněz. Dalšími častými smlouvami jsou pak pojištění osob a majetku, která se často „dublují“, nebo jsou pro danou domácnost zbytečná. Dalším krokem je přezkoumání ostatních smluv, mezi které můžeme zahrnout například telefonní operátory, nájemní smlouvy, dodávky energií apod.

Přepracování rozpočtu Pokud jsme s klienty provedli všechny výše uvedené kroky, tedy prozkoumání možností navýšení příjmů, zvážení výdajů, přezkoumání smluv, je dobré znovu přepracovat rodinný rozpočet a vyhodnotit, zda naše kroky vedly k vyřešení problémů. Pokud ne, musíme znovu zvážit jednotlivé kroky a hledat další řešení.

Správa finančních prostředků Jedná se o možnost, kdy klient do organizace ukládá své finanční prostředky a poradce mu je vyplácí v určitých časových intervalech. Tato varianta je možná, ale vyžaduje přísné nastavení pravidel. Především musí být chráněny finanční prostředky klienta, a to ideálně v trezoru organizace. Finanční prostředky by nikdy neměly být v úschově přímo u pracovníka. Nezbytné je i nastavení toho, kdo nese zodpovědnost za případnou ztrátu peněz. Důležité je i podepsání dohody mezi pracovníkem a klientem o podmínkách vydání finančních prostředků.

Další doporučení Pokud s klienty tvoříme rodinný rozpočet a nastavujeme pravidla pro hospodaření, pak je vhodným krokem i přesné nastavení jednotlivých plateb domácnosti. Tedy zabezpečit, aby klienti platili své výdaje řádně a včas. Výše uvedená klientka měla obavy o platby do budoucna, ale i tak je nutné zjistit, zda se již někde s platbami nezpozdila. Pokud došlo k opomenutí některých plateb, je nutné ihned kontaktovat věřitele a dohodnout se na řešení daného problému.

NEDOPORUČUJEME: I přes obtížnou životní situaci klientů nedoporučujeme, aby poradce půjčoval klientům finanční prostředky.

6

Kapitola 1 - teoretická část Doporučuji sledovat změny především v oblasti systému sociálního zabezpečení. Není nutné znát podrobně všechny existující dávky tohoto systému, nicméně je nezbytné mít obecný přehled o tom, na co by klient mohl mít nárok.

Vzor rodinného rozpočtu Často se nám může zdát, že rodinný rozpočet je jakýsi přežitek. Opak je pravdou, rozpočet domácnosti je základem finanční gramotnosti i poradenského procesu. Dá se říci, že od výsledku rozpočtu se odvíjí i způsoby řešení situace předlužené domácnosti. Klienti si mohou vést rozpočet pomocí: 1.

Papír, tužka a kalkulačka - nejjednodušší formou pro zaznamenávání, kdy pravidelně zapisujeme příjmy a výdaje domácnosti.

2.

Počítač - existuje řada aplikací pro vedení rozpočtu. Doporučuji využít vzorové tabulky rozpočtu v rámci programu Microsoft Office Excel.

3.

Internet - rovněž existují i různé aplikace na internetu, které samy vyhodnocují hospodaření domácnosti. Inspirací mohou být různé kalkulačky, které vytvořilo Ministerstvo financí na stránkách http://www.psfv.cz/cs/zajimaveodkazy/kalkulacky.

4.

Aplikace pro mobilní telefon - v dnešní době existuje i řada aplikací přímo pro mobilní telefony. Existují i aplikace, které při platbách mobilním telefonem rovnou samy vedou rodinný rozpočet. Jednu z možných aplikací naleznete zde: http://www.abecedarodinnychfinanci.cz/aplikace-rodinny-rozpocet-do-kapsy.

Tvorbu rodinného rozpočtu lze rozdělit do čtyř fází: 1.

Sepsání všech příjmů

2.

Sepsání všech výdajů

3.

Porovnání příjmů a výdajů

4.

Přehodnocení a přizpůsobení výdajů

Jak postupovat při práci s nemajetným klientem V první řadě zjišťujeme životní minimum klienta, případně životní minimum všech společně posuzovaných osob v jeho domácnosti. Nutností je přezkoumat, zda nemá klient nárok na sociální dávky od státu. Je nutné si uvědomit, že úřady nemají informační povinnost a klienty a nemusí informovat o tom, na co mají nárok. Dále uděláme výpočet nezabavitelné částky z příjmu klienta. Přezkoumáme, zda není možné navýšit příjem klienta. U nemajetných klientů obvykle zaznamenáme i příjmy z nelegální práce. U výdajů zjišťujeme jejich možné snížení.

Jak postupovat při práci s klientem s příjmem U těchto klientů je potřeba dobře znát příjmy i výdaje proto, abychom mohli spočítat, jakou částku je schopen klient dávat na své závazky. Z rozpočtu vyčleníme částku na úhradu splátek. Rovněž přezkoumáme, zda není možné navýšit příjem. Jistou možností je i dotaz (doporučení), zda není možné získat peněžní prostředky např. prodejem některých věcí, které klient vlastní.

7

Systém sociálního zabezpečení 1 Systém sociálního zabezpečení stojí na 3 pilířích:

Sociální pojištění

Státní sociální podpora

Pomoc v hmotné nouzi

Jednotlivé dávky jsou popsány na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Níže je uvedena pouze stručná charakteristika.

Sociální pojištění 1. důchodové pojištění starobní důchody - zajištění na stáří, individuální odchod do důchodu, je nutné mít potřebnou dobu pojištěníinvalidní důchody - zajištění v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, rozlišuje 3 stupně invalidity, je nutné mít potřebnou dobu pojištění pozůstalostní důchody - zajišťuje vdovu/vdovce a sirotky, je omezen časově

2. nemocenské pojištění - vyplácí se za kalendářní dny nemocenská - zajištění v případě nemoci, nárok od 15 kalendářního dne, maximálně 380 kalendářních dnů peněžitá pomoc v mateřství - musí být potřebná účast na nemocenském pojištění, nárok od počátku 8. do po počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, podpůrčí doba činí 28 týdnů ošetřovné - má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí, ošetřovat nemocného člena domácnosti nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením

Státní sociální podpora •

přídavek na dítě - nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte

•

rodičovský příspěvek - nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte

•

příspěvek na bydlení - nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem

•

porodné - jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte, nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině

•

pohřebné - má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte

•

dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla)

www.mpsv.cz

1

8

Dávky pomoci v hmotné nouzi •

příspěvek na živobytí - nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí

•

doplatek na bydlení - řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory

•

mimořádná okamžitá pomoc - poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit, zákon definuje šest takových situací

Bankovní produkty Klienti využívají možnosti, které jim nabízí banky v podobě různých finančních produktů. Každý z těchto produktů má svá specifika, a to podle toho jak s danými penězi nakládáme, jak jsou likvidní apod. Využití bankovních produktů v rámci hospodaření domácnosti můžeme rozdělit do tří kategorií: •

produkty pro základní platební transakce: běžný účet, dětské konto, studentský účet, debetní platební karta

•

produkty spojené se spořením: spořicí účet, termínovaný vklad, stavební spoření, penzijní připojištění, další investice

•

produkty s úvěrováním v rámci základního hospodaření domácnosti: kontokorent a kreditní karta

Platební transakce řádně a včas V době, kdy se hradily veškeré výdaje v hotovosti, se málokdy stalo, že někdo nezaplatil své závazky řádně a včas. V současné době, kdy většina plateb probíhá bezhotovostním platebním stykem, se stává častěji, že závazky nejsou uhrazeny řádně a včas. Důvodem nemusí být jen neschopnost dostát svým závazkům, ale taky lidský faktor, pochybení nebo neznalost zákona. Platit řádně znamená uhradit své závazky v přesně dohodnuté výši. Platit včas znamená, že smluvní strana bude mít peníze k dispozici nejpozději v den určený pro zaplacení.

Přímé bankovnictví V rámci přímého bankovnictví se můžeme dostat do prodlení s platbou, a to především pokud neznáme lhůty, které zákon dává bankám pro převod peněz, či pokud neznáme podmínky jednotlivých bank. Jednotlivé banky na českém trhu mají rozdílně nastavené své clearingové hodiny, tedy dobu, kdy banka odesílá platby. Obecně je nutné vědět, že banky mají ze zákona určitý počet dní na převod: • •

2

převod v rámci jedné banky: pracovní den, ve kterém byl příkaz zadán převod mezi bankami: nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu2. Ale pozor, jedná se o účet banky, nikoliv účet příjemce.

Zákon 284/2009 Sb., o platebním styku

9

Kapitola 2 Zodpovědné zadlužování a na co si dát pozor ve smlouvě Příběh: Pan Zdeněk (45 let) je dlouhodobě nezaměstnaný. Naskytla se mu však nová příležitost. V 15km vzdálené obci postavili novou výrobní halu a pana Zdeňka zaměstnají na plný úvazek. Pan Zdeněk však řeší problém dojíždění do práce, neboť využití hromadné dopravy není možné. Nezbývá jiná varianta, než pořízení vlastního automobilu. Na inzerát si pan Zdeněk vybral starší automobil, který má úsporný provoz díky plynovému pohonu. Pořizovací cena automobilu je 50.000 Kč + spojené poplatky. Tyto peníze pan Zdeněk nemá. Jeho úspory jsou ve výši 11.000 Kč. Proto se rozhodl využít možnost nabídky úvěrové společnosti na pořízení automobilu. Návod: Prioritní je dobře zvážit důvod, pro který se chce klient zadlužit, a zda toto zadlužení je schopen klient za předvídatelných okolností zvládnout. Souběžně je důležité zajistit, aby zadlužení a s tím související dluh znamenal co nejmenší možné riziko vyplývající ze smlouvy. Každý klient, který vyhledá odbornou pomoc před samotným zadlužením, se chová zodpovědně. Proto je nezbytné toto poradenství nepodcenit a s klientem důsledně a poctivě zvážit veškeré kroky vedoucí k zodpovědnému rozhodnutí. V první řadě je nutné zvážit všechny kroky zodpovědného zadlužení. Především pak, zda danou věc klient skutečně potřebuje a zda tato věc je vhodná pro zadlužení. Důležité je také zvážit, zda má klient dostatek finančních prostředků na úhradu měsíčních splátek, jejichž výše neohrozí jejich rodinný rozpočet. Dále je nezbytné přemýšlet nad dobou splácení úvěru a (ne)očekávanými životními situacemi, které mohou v průběhu splácení nastat. Součástí procesu zadlužení je i výběr finančního produktu. Je vždy vhodné zvolit konkrétní finanční produkt, který odpovídá dané potřebě a navazující situaci. Je nutné si uvědomit, že konkrétní finanční produkty jsou určené pro pro určité situace a špatný výběr produktu může zbytečně navýšit dlužnou částku. Následně vyhledáme vhodného věřitele pro zadlužení. Pro tento krok platí jednoduchá pravidla: bankovní subjekty jsou levnější než nebankovní a nejrizikovější jsou malé neznámé nebankovní subjekty nabízející rychlé půjčky. Nesmíme rovněž zapomenout, že na trhu existuje celá škála nekalých praktik ze strany poskytovatelů úvěru. Nejdůležitějším bodem v tomto procesu je podrobně se seznámit se smlouvou před tím, než jí klient podepíše. Pokud bude klient zodpovědný ve všech výše uvedených bodech, ale uzavře pro něj nevýhodnou smlouvu, může se dostat do obtížné životní situace. Vhodné je přinést smlouvu k podrobnému přečtení před samotným podpisem. Tuto smlouvu je vhodné důkladně přečíst a zvážit dvě důležité otázky. V první řadě to, jaké nejhorší dopady ze smlouvy vyplývají. Druhou otázkou je možnost ukončení dané smlouvy.

NEDOPORUČUJEME: Podepsat jakýkoli dokument bez předchozího přečtení celého textu. Pamatujme, že podpis je velmi vzácný!

10

Kapitola 2 - teoretická část Kroky zodpovědného zadlužení Před samotným zadlužením je nutné klást si určité otázky a jejich odpovědi dobře promyslet. I zadlužení má svá jasná pravidla a ekonomická doporučení. Níže uvedené otázky si můžeme položit v různém pořadí. 1.

Potřebuji danou věc? Je můj nákup zbytný nebo nezbytný? Jedná se o důležitou věc pro mou domácnost, nebo mohu její nákup odložit?

2.

Mohu si ji pořídit ze svých úspor nebo mi může s nákupem pomoci rodina či jiná blízká osoba?

3.

Je věc, kterou potřebuji, vhodná pro zadlužení? Ekonomická poučka říká, že zadlužení není vhodné na věc, jejíž životnost je kratší než doba splácení.

4.

Mám dostatek peněz ve svém rozpočtu na měsíční splátky? Mám takovou rezervu ve svém rozpočtu, že zvládnu další měsíční výdaje navíc?

5.

Jaké životní situace mě mohou v průběhu splácení potkat? Jsem připraven na situace, které mohou mít vliv na výši mého příjmu nebo na výši mých výdajů?

6.

Jaký finanční produkt si pro svůj nákup zvolím? Znám principy fungování daného produktu?

7.

U kterého věřitele smlouvu podepíši?

Výběr finančního produktu Zápůjčka - jedná se o zapůjčení věcí včetně peněz, může být sjednána jako bezúročná. S tímto produktem se často potkáváme u drobných nebankovních subjektů. Obvykle bývá neúčelová a nezajištěná. Úvěr - jedná se o poskytnutí finančních prostředků na určitou dobu, a to se sjednaným úrokem. Produkt poskytují banky i nebankovní subjekty. Spotřebitelský úvěr - jedná se o finanční prostředky poskytnuté spotřebiteli. Veškeré pravidla spotřebitelského úvěru jsou obsažena v zákoně zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Spotřebitelským úvěrem může být zápůjčka, úvěr, leasing, splátkový prodej apod. Hypotéka - finanční produkt sloužící k financování vlastního bydlení. Tento produkt je vždy zajištěný a účelový. Při uzavření smlouvy o hypotéce musí být možnost vzniku zástavního práva k nemovitosti nebo předpoklad uzavření zástavního práva v budoucnosti. Americká hypotéka - je neúčelový zajištěný produkt. Z toho vyplývá, že se jedná o finanční prostředky, které mohou být použity na jakýkoliv účel, ale musí být zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Splátkový prodej - slouží k nákupu zboží, jedná se tedy o účelový produkt. Jeho zajištění se obvykle odvíjí od výše poskytnuté částky (např. při koupi auta pravděpodobně dojde k zajištění movitou věcí, při nákupu lednice na splátky obvykle k zajištění nedochází). To, zda se jedná o zajištěný produkt, zjistíme ze smlouvy. Leasing - v překladu znamení pronájem. Jedná se tedy o finanční produkt, který slouží k finančnímu pokrytí zapůjčení movité či nemovité věci. Pokud není sjednáno předkupní právo, jedná se o operativní leasing. Tento produkt bývá účelový a zajištěný. Konsolidace - je sloučení více závazků do jednoho. Je spojena obvykle s nižší úrokovou sazbou ale delší dobou splácení. Hlavní výhoda spočívá ve snížení měsíčních splátek. Revolvingový úvěr - znamená opakující se závazek. Jedná se o úvěr, který může aktivovat sám úvěrovaný (například kreditní karta) nebo se můžeme setkat i s druhem automatického revolvingu, který aktivuje věřitel.

11

Nekalé praktiky Na našem trhu existuje řada nekalých praktik poskytovatelů úvěru, které jsou někdy nazývány jako „žraločí půjčování“ a jsou na hraně zákona. Podpisem takové smlouvy se dlužník často dostává do obtížné finanční i osobní situace. Tyto společnosti mají několik společných znaků: chybějící kamenné pobočky, pouze regionální rozsah služeb, podepisování smluv v restauracích či jiných veřejných místech. Často nabízejí drobné rychlé půjčky bez zajištění a bez nahlížení do registru dlužníků. Vybrané příklady problematických praktik poskytovatelů úvěrů: 1. „zprostředkování“ úvěru - legálním způsobem podnikání je služba zprostředkování, se kterou se můžeme běžně setkat. Tato činnost je zcela v pořádku. Společnosti, které můžeme řadit mezi nekalé, však v první fázi přezkoumávají bonitu klienta. Za tyto úkony musí klient zaplatit poplatek. Výše poplatku je různá, ale pohybuje se v řádu tisíců korun. V drtivé většině případů pak firma zjistí, že klient nesplnil podmínky pro získání úvěru, ale poplatek musí být uhrazen. Pokud není, je exekučně vymáhán. 2. majetek klienta - pokud klient vlastní majetek, je to pro nekalé firmy velké lákadlo. Proto se na trhu objevila řada firem, které se k těmto majetkům chtějí dostat. To se daří prostřednictvím neúčelových úvěrů se zajištěním majetkem. Společnosti se nezajímají o výdělek dlužníka. Naopak, čím menší má klient příjmy, tím je pravděpodobnější, že dluh přestane splácet a společnost tak může uplatnit zástavní právo. Tyto úvěry často bývají v nepoměru k hodnotě nemovitosti, tedy jejich výše je podstatně nižší než cena nemovitosti. 3. chudoba klienta - společnosti obvykle nabízejí úvěry bez zajištění nezaměstnaným, ženám na rodičovské dovolené, lidem v důchodovém věku či lidem, kteří již mají exekuce. Tyto úvěru jsou charakteristické tím, že měsíční sankce a úroky z prodlení jsou obvykle ve výši exekučně zabavitelných částek. To v praxi znamená, že pokud se dlužník dostane do prodlení se splátkou, samotná jistina dluhů se nesnižuje. Jedná se tedy o tzv. trvale udržitelný dluh.

Co nikdy nepodepsat ve smlouvě: 1.

prázdné místo (papír, část papíru)

2.

směnku nebo bianko směnku

3.

smlouvu, kterou si nemohu přečíst

4.

smlouvu bez číslování stran nebo nesepnutou smlouvu

5.

smlouvu, které nerozumím

6.

smlouvu, která odkazuje na různé neznámé přílohy a nesrozumitelné obchodní podmínky

7.

smlouvu, která neobsahuje veškeré ujednání (neúplnou)

12

Nejhorší dopady ze smlouvy Velmi důležitým bodem při uzavírání smlouvy je zjistit, jaké důsledky bude mít nedodržení podmínek smlouvy. Nejčastěji to nalezneme v odstavcích zajištění smlouvy, sankce a důsledky nedodržení podmínek. Společnosti si samozřejmě jistí své peníze, a to nejčastěji následujícími způsoby: Sankce - jsou typické pro většinu smluv. Za nedodržení lhůt splatnosti mohou hrozit např. smluvní úroky z prodlení, zákonné úroky z prodlení, sankce za pozdní platbu, sankce za započatý měsíc prodlení, sankce za upomínku apod. U těchto sankcí rozlišujeme, zda se jedná o sankce počítané z celé dlužné částky či jen z částky v prodlení. Ručitelství/spoludlužnictví - společnosti mohou požadovat, aby jejich prostředky nebyly splatné jen jednou osobou, ale aby se k závazku připojila i jiná osoba. Ta může nést zodpovědnost v roli spoludlužníka či ručitele. V případě neschopnosti splácet původního dlužníka přechází tato povinnost na druhou osobu. Zástavní právo k movité/ nemovité věci - společnosti mohou rovněž vyžadovat zajištění svých peněz nějakou věcí. Může se jednat o movitou věc, kterou si přímo pořizujeme na splátky (např. auto), případně i věc, kterou již máme v domácnosti. Společnosti rovněž mohou chtít zástavu nemovitosti. Pokud přestaneme splácet závazek, dojde k uplatnění zástavy, tedy například k prodeji nemovitosti. Zajištění směnkou/biankosměnkou - tuto formu mohou společnosti využít s výjimkou spotřebitelského úvěru. Důvodem využívání těchto nástrojů je především jejich následná dobrá prodejnost a jednoduchý proces vymáhání. Pokud podepíšeme směnku, která je součástí smlouvy, pak důrazně doporučujeme vždy vyžadovat po zaplacení i originál směnky. V praxi se někdy stává, že dojde ke splacení závazku ze smlouvy, ale společnosti i přes to směnku prodají a jiná společnosti ji pak vymáhá. Rozhodčí doložka - zajištění smlouvy ve formě řešení sporu v rámci rozhodčího řízení. Toto lze sjednat pouze samostatnou smlouvou. Je nutné si uvědomit, že v případě sporu bude záležitost řešena rozhodcem a nikoliv soudem.

Ukončení smlouvy K ukončení smlouvy dochází následujícími způsoby: •

Uplynutím doby

•

Splnění smlouvy - ideální forma ukončení smlouvy. Strany splní to, k čemu se ve smlouvě zavázaly.

•

Výpověď - standardní, jednostranný právní úkon. Je typický pro smlouvy uzavřené na delší dobu nebo na dobu neurčitou. Jedná se o ukončení smlouvy jednou stranou. V praxi se můžeme setkat s ujednáním ve smlouvě, které říká, že výpověď smlouvy je možná pouze na základě dohody obou stran. Musíme zvážit, co budeme dělat, když se druhá strana nebude chtít na ukončení smlouvy dohodnout. Jaká zákonné možnosti poté máme a za jakých finančních podmínek může takové ukončení smlouvy proběhnout.

•

Odstoupení - jedná se o jednostranný právní úkon. Rozdíl mezi výpovědi a odstoupením od smlouvy je především v právních důsledcích. Pokud je smlouva vypovězena, pak to znamená, že vznikla, nějakou dobu byla platná a ve formě výpovědi byla ukončena. Pokud je od smlouvy odstoupeno, pak se má za to, že smlouvy nikdy nevznikla a smluvní strany musí vrátit vše tak, jak tomu bylo před uzavřením dané smlouvy. Spotřebitel má právo ze zákona na odstoupení od smlouvy. Jedná se především o smlouvy uzavírané komunikací na dálku, smlouvy uzavřené mimo prostory k podnikání a spotřebitelské smlouvy. Toto odstoupení může proběhnout bez udání důvodu, a to do 14 dní od uzavření smlouvy. Další podmínky najdeme v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v § 11 a násl. Dále pak v zákoně č. 89/2012 S., občanský zákoník, v § 1810 a násl.

13

Kapitola 3 Špatná smlouva o spotřebitelském úvěru a řešení s finančním arbitrem Příběh: Proti paní Novákové je vedena řada exekučních řízení, proto se rozhodla prodat svůj rodinný dům. Obrátila se na specializovanou společnost, která jí vypracovala soupis dluhů a odkázala ji na další společnost, se kterou pak uzavřela zprostředkovatelskou smlouvu na prodej domu a k tomu navázanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Tímto způsobem chtěla paní Nováková uhradit veškeré své závazky a navíc získat určitou částku i pro svou potřebu. Znění smlouvy o spotřebitelském úvěru však neobdržela při podpisu smlouvy, ale až po urgencích za několik měsíců. Společnost navíc navýšila poskytnutý úvěr z původně sjednaných 100 000 Kč na 150 000 Kč, aniž by byl uzavřen dodatek smlouvy. Úroky byly tak vysoké, že byly pro paní Novákovou téměř likvidační, a stejně tak smluvní sankce a další náklady, např. na přípravu a uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na přípravu smluv, jimiž byl spotřebitelský úvěr zajištěn, na spravování úvěru atd. Paní Nováková byla přinucena k podpisu vyúčtování tvrzením, že pokud nepodepíše, nedostane zbytek peněz za prodej rodinného domu. Byla v tíživé finanční i sociální situaci, a tak podepsala. Prodej domu se opožďoval a paní Novákové začaly hrozit sankce za neplnění smlouvy o spotřebitelském úvěru, které paní Nováková nebyla schopna uhradit. Bylo jí ale přislíbeno, že když podepíše kupní smlouvu, v níž bude uvedena nižší cena nemovitosti, budou jí sníženy náklady a sankce spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podepsala tedy, peníze z prodeje nemovitosti však obdržela až po několika měsících a tím se dostala do prodlení se splátkami spotřebitelského úvěru. Navíc ke slibovanému snížení nákladů a sankcí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nedošlo. Návod: Je třeba nejprve zjistit nedostatky smlouvy, poté se s námitkami obrátit na poskytovatele spotřebitelského úvěru a v případě neúspěchu na Finančního arbitra.

Zjistíme od klienta potřebné informace Zjistíme především okolnosti uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tj. zejména zda došlo k jejímu uzavření prostředky komunikace na dálku (např. telefon, e-mail apod.), zda byly klientce sděleny všechny zákonem vyžadované informace a vše jí bylo řádně vysvětleno, zda a jak byla prověřována její bonita, zda nedošlo současně k podpisu směnky atd. Vždy je třeba zjištěné informace posuzovat z hlediska jejich prokazatelnosti. Například klientka může tvrdit, že nebyla prověřována její bonita, ale pokud podepsala poskytovateli souhlas s náhledem do registru dlužníků, mohlo by to znamenat, že bonita prověřována byla.

Vyžádáme si smlouvu o úvěru s všeobecnými obchodními podmínkami Prověříme, zda byla uzavřena v souladu se zákonem 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a zda obsahuje všechny náležitosti.

Následně doporučujeme zaslat dopis poskytovateli spotřebitelského úvěru Tento dopis by měl být poslán doporučeně s doručenkou a v něm by měly být vytknuty body, které jsou v rozporu se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Je třeba vyzvat poskytovatele k nápravě a požádat o splnění ujednaných podmínek. V dopise je třeba uvést lhůtu k odpovědi, a to například: „do tří týdnů po obdržení písemnosti“.

Řešení situace s finančním arbitrem Nebude-li doručena odpověď na výše uvedený dopis v požadované lhůtě, je nutné podat Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem zasláním vyplněného formuláře uvedeného na stránkách: http://www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/formulare.html, nebo jej odeslat elektronicky (pokud máte zaručený elektronický podpis) prostřednictvím aplikace uvedené na stránkách: http://www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/pruvodce-podanim-navrhu-it_1.html?1435657412#form.

14

Kapitola 3 - teoretická část Po předložení smlouvy o spotřebitelském úvěru je třeba se zaměřit na tyto okolnosti uzavírání smlouvy: •

jakým způsobem byla smlouva o SÚ uzavřena (zda prostředky komunikace na dálku či mimo prostory sloužící pro obvyklé podnikání),

•

zda a jakým způsobem byly sděleny všechny informace, které vyžaduje zákon před uzavřením smlouvy o SÚ a při uzavření smlouvy o SÚ,

•

zda byly všechny podmínky smlouvy o SÚ řádně vysvětleny,

•

zda nebyla se smlouvou o SÚ současně podepsána směnka,

•

zda a jakým způsobem byla při uzavírání smlouvy o SÚ zjišťována a prověřována bonita klienta,

•

zda nebyla smlouva o SÚ uzavírána za okolností, za kterých by se mohlo jednat o tzv. lichvu,

•

zda byla smlouva o SÚ na vyžádání předána klientovi domů k přečtení,

•

zda byl spotřebitel v době uzavření smlouvy o SÚ způsobilý k jejímu uzavření.

Po předložení smlouvy o spotřebitelském úvěru je třeba ve smlouvě prověřit •

zda se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru ( dále jen „SÚ“),

•

zda má smlouva o SÚ všechny zákonné náležitosti uvedené v zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru,

•

zda smlouva o SÚ neobsahuje zakázaná ujednání uvedené v zák. č.145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru,

•

zda smlouva o SÚ odkazuje na všeobecné obchodní podmínky a zda byly ke smlouvě přiloženy,

•

zda je roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) vypočítána zákonným způsobem dle přílohy č. 5 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru,

•

zda není zajištění smlouvy v nepoměru k jistině (např. je brán spotřebitelský úvěr na částku 40.000 Kč a k němu je zřizováno smluvní zástavní právo na nemovitost v hodnotě 1,5 mil. Kč),

•

zda smlouva obsahuje rozhodčí doložku.

15

Vzor dopisu poskytovateli spotřebitelského úvěru

………………………………………………………………… ………………………………………………………………… ………………………………………………………………… V …………………………. dne ………………………………

Výzva poskytovateli spotřebitelského úvěru k nápravě Vážení, dne ………………. jsem s Vámi uzavřel/a Smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“). Po prostudování Smlouvy a posouzení, zda způsob uzavírání Smlouvy byl v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) zaměstnancem organizace poskytující mj. tyto sociální služby: ……………………………...…………………, nazvané: ……………………………………..…………….….., IČ: ………….…………………., se sídlem ..……………… ………………………………………………….……………………, se na Vás obracím proto, abych s Vámi domluvil/a nápravu situace, kdy: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Jako řešení výše uvedených porušení zákona o spotřebitelském úvěru navrhuji: ………………………………………… …………………………………….…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Vás vyzývám, abyste mne nejpozději do 15 dnů od doručení této výzvy písemně kontaktovali a vyjádřili se, zda souhlasíte s navrhovaným způsobem nápravy, nebo abyste navrhli jiné, pro mě přijatelné řešení, které bude realizováno do 15 dnů od jeho odsouhlasení mou osobou. Nedojde-li k nápravě či nebudete na výzvu reagovat, bude podán Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. V případě uznání mých nároků může být Smlouva uznána za neplatnou, či v případě, že byla porušena informační povinnost dle ust. § 8 zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelský úvěr bude od počátku považovat za úročený dle diskontní sazby platné v době uzavření této Smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr budou neplatná, tzn., budou neplatné všechny uvedené smluvní pokuty a navíc budete hradit sankci dle ust. § 17a zák. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 10 % z částky, nejméně však 15 000 Kč. Věřím, že celá záležitost bude Vámi vyřešena k oboustranné spokojenosti, a to i bez zásahu finančního arbitra a v co nejkratší době. S pozdravem Podpis: ……………………………………………………………………… Jméno a příjmení: …………………………………………………………. Datum narození: …………………………………………………………… Trvale bytem: ……………………………………………………………….

16

Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem

Finančnímu arbitrovi, jako osobě příslušné k rozhodování sporů podle § 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů,

NEVYPLŇUJTE: Presentační razítko

prostřednictvím Kanceláře finančního arbitra, organizační složky státu IČ: 72546522 sídlo: Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 spojení: tel. 257 042 094

Počet příloh Evidenční číslo

e-mail: [email protected] http://www.finarbitr.cz datová schránka qr9ab9x

Spisová značka

(nevyplněná pole proškrtněte)

A. Označení účastníků řízení 1. Navrhovatel – fyzická osoba 01 Jméno a příjmení 02 Datum narození 03 Místo trvalého pobytu (ulice, číslo orientační/číslo popisné, město, PSČ) 04 Adresa pro doručování v rámci řízení, je-li odlišná od místa trvalého pobytu (ulice, číslo orientační/číslo popisné, město, PSČ) 05 Telefon* 06 Email* 07 Datová schránka 08 Zástupce pro řízení před finančním arbitrem, je-li navrhovatel zastoupen (jméno, příjmení, kontaktní adresa) * 05 a 06 - nepovinné údaje, jejich uvedení však může napomoci zrychlit řízení.

17

2. Instituce, proti které návrh směřuje – právnická nebo fyzická osoba 09 Název / obchodní firma nebo jméno a příjmení 10 Identifikační číslo 11 Sídlo / místo podnikání (ulice, číslo orientační/číslo popisné, město, PSČ)

B. Úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností

12 Uvedení, v čem navrhovatel spatřuje předmět sporu mezi ním a institucí, proti které návrh směřuje s odkazem na důkazy, které navrhovatel předkládá; v případě nedostatku místa můžete popis uvést v samostatné příloze Nelze se omezit pouze na konstatování, že postup instituce se navrhovateli nelíbí. Navrhovatel musí popsat, v čem podle jeho názoru spočívá pochybení instituce; v případě že se navrhovatel domáhá vrácení peněžních prostředků, musí uvést (včetně případného výpočtu), jak došel k částce, které se domáhá. Neuvedení rozhodných skutečností může vést k zastavení řízení pro neodstranění vad návrhu, tedy pro nesoučinnost navrhovatele.

C. Důkazní prostředky nebo označení důkazů

13 Důkazními prostředky jsou zejména listiny (smlouva, obchodní podmínky, ceník, korespondence s institucí), svědecké výpovědi, znalecké posudky. Důkazní prostředky, které má navrhovatel k dispozici, je na místě zde označit a jako přílohu k tomuto návrhu připojit. Ostatní důkazní prostředky, které jsou navrhovateli známy, ale nemá je k dispozici, je zapotřebí označit např. názvem, datem jejich vzniku, jejich držitelem apod. Je vhodné zasílat kopie důkazních prostředků. Nepředložení nebo neoznačení důkazních prostředků může vést k zastavení řízení pro neodstranění vad návrhu, tedy pro nesoučinnost navrhovatele.

D. Označení, čeho se navrhovatel domáhá

14 Navrhovatel je povinen uvést, čeho se návrhem domáhá. V řízení před finančním arbitrem se lze domáhat splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva (vrácení neoprávněně převedených prostředků, vrácení nesprávně účtovaného poplatku, úročení diskontní sazbou České národní banky, úroků z prodlení, náhrady škody apod.), pokud se jedná o povinnost strany sporu, který finanční arbitr je příslušný rozhodovat, nebo se lze domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem (vyslovení neplatnosti smluvního ujednání nebo celé smlouvy).

18

E. Přílohy návrhu:

15 a. plná moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci nebo prohlášení zákonného zástupce, je-li zástupcem zákonný zástupce nebo rozhodnutí příslušného orgánu, je-li zástupcem opatrovník b. doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě c. důkazy, na které se navrhovatel odvolává v textu návrhu, pokud jimi disponuje - zejména smlouva uzavřená s institucí, včetně všeobecných obchodních podmínek d. jakékoli důkazy, které mohou přispět k rozhodnutí ve věci. Přiložení odkladu o neúspěšné reklamaci je nutnou podmínkou pro vedení řízení před finančním arbitrem. Jeho nepředložení může vést k zastavení řízení pro neodstranění vad návrhu, tedy pro nesoučinnost navrhovatele.

F. Poučení Podle § 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“), je k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů příslušný též finanční arbitr, jedná-li se o spor mezi a) poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, b) vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz, c) věřitelem nebo zprostředkovatelem a spotřebitelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, d) investičním fondem, investiční společností nebo zahraniční investiční společností, obchodníkem s cennými papíry nebo investičním zprostředkovatelem a spotřebitelem při kolektivním investování prostřednictvím standardního fondu nebo speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, e) pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a zájemcem o pojištění, pojistníkem, pojištěným, oprávněnou osobou nebo obmyšleným při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění, f) provozovatelem směnárenské činnosti a zájemcem o provedení směnárenského obchodu nebo osobou, se kterou byl směnárenský obchod proveden.

Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. V řízení před finančním arbitrem se postupuje podle zákona o finančním arbitrovi a přiměřeně podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nestanoví-li zákon o finančním arbitrovi jinak. Podle § 8 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi se řízení zahajuje na návrh navrhovatele, který musí obsahovat náležitosti podle § 10 odst. 1 téhož zákona: a) označení účastníků řízení, b) doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě, c) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, d) důkazní prostředky nebo označení důkazů, e) označení, čeho se navrhovatel domáhá, f) prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu, g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci, h) datum a podpis navrhovatele.

19

Zahájení řízení před finančním arbitrem může bránit některá z překážek podle § 9 zákona o finančním arbitrovi, a to když a) spor nenáleží do působnosti arbitra, b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, c) spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem, d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno.

G. Upozornění Ujistěte se, že jste si přečetli předchozí bod F. Poučení, stále se domníváte, že je finanční arbitr příslušný k rozhodování vašeho sporu a že jste formulář návrhu řádně vyplnili a připojili všechny přílohy.

H. Prohlášení navrhovatele a souhlas se zpracováním osobních údajů Podle § 10 odst. 1 písm. f ) zákona o finančním arbitrovi prohlašuji, že jsem nepodal(a) v téže věci žalobu u soudu nebo k rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že jsem neuzavřel(a) s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání. Jsem si vědom(a) závaznosti nálezu finančního arbitra. Souhlasím se zpracováním osobních údajů uvedených v návrhu nebo v souvislosti s ním, které jsou nezbytné pro řízení před finančním arbitrem.

I. Datum a podpis navrhovatele nebo jeho zástupce

16 V ………………………………………………………… Dne ………………………………………………………… 17 …………………………………………………………… vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis

Pokud nedisponujete zaručeným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou, musíte návrh vytisknout, vlastnoručně podepsat a doručit poštou nebo osobně do Kanceláře finančního arbitra. Finanční arbitr jako správní úřad se může začít zabývat pouze podáním učiněným stanoveným způsobem. Podle správního řádu může být podání učiněno písemně, ústně do protokolu, či v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za rovnocenné lze považovat též podání doručené prostřednictvím datové schránky, a to podle § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Správní řád dále za přípustnou formu doručení považuje i podání učiněné pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu, avšak pouze za podmínky, že je ve lhůtě do 5 dnů potvrzeno, resp. doplněno. K nepotvrzenému, popřípadě nedoplněnému podání správní orgán ze zákona nepřihlíží. Pro dodržení pětidenní lhůty postačí, aby v její poslední den byly příslušné dokumenty obsahující podpis navrhovatele finančnímu arbitrovi odeslány. Převzato a graficky upraveno z: http://www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/formulare.html

20

Kapitola 4 Dědictví

Příběh: Zemřel otec rodiny, ve které byly dvě zletilé děti, přičemž jedno je omezeno ve svéprávnosti pro duševní chorobu. Matka se přišla poradit, co s nastalou situací dělat. Otec dětí, který nebyl manželem klientky, zdědil po rodičích rodinný dům a tento chtěl pro rodinu rekonstruovat. Vzal si hypotéku na rekonstrukci a na dům bylo zřízeno smluvní zástavní právo na částku 1,5 mil. Kč. Dům byl již téměř zrekonstruován, když větší část domu shořela. Dům nebyl pojištěn. Matka uvádí, že neexistuje žádná závěť v její prospěch ani neuzavřela dědickou smlouvu. Matka nevěděla, co si v dané situaci počít, protože se obávala, že se mohou objevit další dluhy jejího zesnulého partnera. Slyšela o možnosti, že by její děti mohly dědictví odmítnout, ale nebyla si jista, zda je pro ně odmítnutí dědictví výhodné. Nebylo také jisté, že by prodej domu vynesl tolik, kolik činilo smluvní zástavní právo a další dluhy. Nevěděla, jak se situace bude řešit u osoby omezené ve svéprávnosti, i když byla ustanovena jejím opatrovníkem. Návod: Je třeba nejprve zjistit, kterému notáři byl případ přidělen, zahájit s ním spolupráci a pokusit se zjistit co nejvíce informací o dluzích zesnulého a o případných výnosech z dědictví.

Zjištění příslušného notáře Pokud to klientka neví, je třeba jí pomoci sepsat dotaz, který notář je příslušný k projednání dědictví, a tento zaslat příslušnému okresnímu soudu (dle trvalého bydliště zůstavitele, tj. zesnulého druha). Dále je potřebné doporučit jí spolupracovat s notářem ještě před zahájením dědického řízení a důkladně se jej vyptat na vše, co jí není v souvislosti s dědickým řízením jasné. Je třeba zjistit, zda neexistuje závěť, či zda neuzavřel zůstavitel za života s někým dědickou smlouvu.

Doporučit klientce, aby byla sama aktivní a začala co nejdříve zjišťovat: •

odhadovanou tržní cenu nemovitosti, např. u realitních makléřů či znalce,

•

existenci dalších dluhů, a to tak, že zašle žádost o zjištění dluhů v registru SOLUS (https://www.solus.cz/images/stories/formulare/formular_fo_a_fop_20140213.pdf) a k ní přiloží úmrtní list,

•

aktuální výši dlužné částky u banky, která mu poskytla hypotéku a v jejíž prospěch svědčí smluvní zástavní právo, toto může zjistit prostřednictvím notáře.

V případě, kdy dědí osoba omezená ve svéprávnosti Jedná za ni s notářem její opatrovník, který však sám po stejném zůstaviteli nesmí dědit, protože jinak by byl v kolizi a musel by být ustanoven kolizní opatrovník dle ust. § 460 občanského zákoníku. Pokud by chtěla klientka coby opatrovník za svou dceru odmítnout dědictví či jiné plnění z pozůstalosti, musela by v souladu s ust. § 483 odst. 2 písm. e) občanského zákoníku získat souhlas opatrovnického soudu. Důležité je vědět, že osoba omezená ve svéprávnosti má v dědickém řízení postavení osoby pod zvláštní ochranou, což znamená, že je v její prospěch automaticky užita výhrada soupisu pozůstalosti a dědickou dohodu v její neprospěch nesmí notář schválit.

Pro využití možnosti odmítnout dědictví Je třeba upozornit klientku na to, že by její zletilá dcera neměla svým chováním dát najevo svůj zájem o přijetí dědictví, například tím, že by chodila vyklízet vyhořelý dům, protože by tím mohla znemožnit následné odmítnutí dědictví ve smyslu ust. § 1489 odst. 2 občanského zákoníku. Stejně tak se klientka coby opatrovník nesmí takto chovat jako zástupce dcery s omezenou svéprávností.

Předlužené dědictví Pokud ze všech podkladů vyplyne, že dědictví je předlužené (tzn. dluhy zůstavitele jsou vyšší než předpokládaná hodnota dědictví) či aktiva dědictví budou přibližně stejná s pasivy, je lepší odmítnout dědictví. Stejně tak v případě, kdy bude rozdíl jen v řádech desetitisíců a nebude možnost budoucího využití majetku či jeho řádné údržby a úhrady nákladů spojených s vlastnictvím nemovitosti a dle vyjádření realitních makléřů bude nemovitost obtížně prodejná. Jako podklad pro případné rozhodnutí tzv. opatrovnického soudu o odmítnutí dědictví dle ust. § 483 odst. 2 písm. e) občanského zákoníku si připravit odůvodnění, k němuž přiloží odhad tržní ceny nemovitosti a uvede výši dluhů zůstavitele.

Výhrada soupisu pozůstalosti Pokud by vyplynulo, že je výhodnější dědit, doporučuji vždy využít výhradu soupisu pozůstalosti, protože v takovém případě by dědic za dluhy zůstavitele odpovídal jen do výše nabytého majetku.

21

Kapitola 4 - teoretická část Dotaz na příslušnost notáře k projednání dědictví - VZOR Okresní soud v Adresa

Dotaz na to, který notář v postavení soudního komisaře je příslušný k projednání dědictví po zůstaviteli

………………………………….,

zemřelém

………………………,

poslední

trvalé

bydliště

……………………………………………………………………

Vážení, dne ………………………………………………………… zemřel pan …………………………………………………., poslední trvalé bydliště ……………………………………………………………………………………………………… ….. …………………………………………………………………………. (dále jen „zůstavitel“). Jako matka jeho budoucích dědiců a opatrovník jednoho z nich, který je omezen ve svéprávnosti, potřebuji od notáře zjistit ještě před započetím projednávání dědictví nezbytné informace. Proto potřebuji vědět, který notář byl ustanoven jako soudní komisař pro projednání dědictví zůstavitele.

Předem Vám děkuji za odpověď a jsem s pozdravem.

……………………………………………………. Jméno a příjmení: ……………………………….. Datum narození: ………………………………… Bydliště: ………………………………………….

22

Závěť Pořízením pro případ smrti zákon rozumí závěť, dědickou smlouvu či tzv. dovětek. Pro všechna tato pořízení pro případ smrti je společné, že jimi nesmí být zkrácen povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na něj nezřekl a nebyl vyděděn. Pokud pořízení pro případ smrti odporuje těmto zásadám, náleží nepominutelnému dědici povinný díl. Neplatné bude pořízení pro případ smrti, které zůstavitel učinil v době, kdy byl v péči zdravotnického zařízení či sociálních služeb, nebo kdy jinak přijímal tyto služby a povolal za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí (výjimkou by bylo, kdyby se tak stalo závětí učiněnou notářským zápisem). Závěť je jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel stanoví pro případ své smrti jedné či více osobám podíl na pozůstalosti, případně i odkáže určité osobě z dědictví určitou věc. Závěť může zůstavitel kdykoli odvolat a pokud bude existovat více závětí, které si budou odporovat, pak bude platit verze s nejnovějším datem pořízení. Když si nebudou odporovat, tak mohou být nejnovější závěti uplatněny vedle sebe, což znamená, že se bude dědit podle obou závětí. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému (tzn. nelze nikoho zplnomocnit k sepsání závěti), ani pořídit závěť společně s jinou osobou (manželé například nemůžou sepsat společnou závěť).

Forma závěti - závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena závěť s úlevami, například: •

při nenadálé události v patrném a bezprostředním ohrožení života, či je-li běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události a nelze-li rozumně požadovat, aby byla závěť pořízena v jiné formě, přičemž postačí pořídit závěť ústně před třemi současně přítomnými svědky;

•

je-li důvodná obava, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť ve formě veřejné listiny, může zaznamenat jeho poslední vůli starosta obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá, a to za přítomnosti dvou svědků;

•

má-li pro to zůstavitel vážný důvod, může na palubě námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou ČR nebo letadla zapsaného v leteckém rejstříku v ČR zaznamenat zůstavitelovu poslední vůli za přítomnosti dvou svědků velitel, popřípadě jeho zástupce;

•

při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operacích může zaznamenat poslední vůli vojáka nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám velitel vojenské jednotky ČR, nebo jiný voják v hodnosti důstojníka nebo vyšší, za přítomnosti dvou svědků.

U závěti s úlevami mohou být svědky i osoby, které dosáhly patnáctého roku věku, a osoby, které byly ve svéprávnosti omezeny, pokud jsou způsobilé věrohodně popsat skutečnosti významné pro platnost závěti. Pokud nebyla závěť podepsána, protože zůstavitel nemohl psát, musí být tyto důvody v závěti uvedeny. Závěť s úlevami pro nenadálou událost, kdy byl zůstavitel v bezprostředním ohrožení života, platí jen po dva týdny, závěti a ostatní závěti s úlevami platí tři měsíce ode dne pořízení, pokud bylo možno dodatečně závěť pořídit formou notářského zápisu. Závěť je možno pořídit jednak jako soukromou listinu, a to buď beze svědků tím, že je celá napsána a podepsána vlastnoručně, nebo může být tištěná, kdy musí být vlastnoručně podepsána před dvěma současně přítomnými způsobilými svědky (§ 1539 a násl. občanského zákoníku) a před nimi musí zůstavitel prohlásit, že listina obsahuje jeho závěť. Přísnější podmínky jsou stanoveny např. u osoby nevidomé či se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát – viz § 1535 a násl. občanského zákoníku.

23

Druhou možností je pořízení závěti formou veřejné listiny – tj. u notáře, přičemž i zde platí zvláštní podmínky pro osobu nevidomou nebo se smyslovým postižením, neumí-li psát či číst. Notář je povinen se ve všech případech přesvědčit, že se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení. Každý, kdo působil při pořízení závěti jako pisatel či svědek, musí o tom zachovávat mlčenlivost. Zůstavitel může uvést v závěti příkaz nebo podmínku, ale tato nesmí být svévolná a vést ke zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka či k porušování veřejného pořádku. Pokud by tedy příkaz byl šikanózní nebo by nabádal k páchání přestupků či trestných činů, nepřihlíželo by se k němu. Stejně tak nemůže zůstavitel někoho nutit k neuzavření manželství či naopak rozvodu. V závěti může být označen vykonavatel závěti, který bude dbát o řádné splnění poslední vůle zůstavitele, a stejně tak zde může být stanoveno, jak bude za vykonávání závěti odměňován. Notář k projednávání závěti vykonavatele přizve a poučí ho o tom, co má dělat. Nepovolal-li zůstavitel správce pozůstalosti, náleží vykonavateli závěti také správa pozůstalosti, dokud soud nerozhodne o jiném opatření. Kdo není způsobilý pořídit závěť – obecně vzato, nesvéprávná osoba není způsobilá pořizovat závěť, ale pokud se uzdraví do té míry, že je schopna projevit vlastní vůli, pak ano. Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat poslední vůli jen formou notářského zápisu. Při omezení svéprávnosti pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může takováto osoba v rozsahu omezení pořizovat závěť v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o ½ pozůstalosti. Kdo dovršil patnácti let věku a dosud nenabyl plné svéprávnosti, může pořizovat závěť bez souhlasu zákonného zástupce formou notářského zápisu.

24

Dědická smlouva Dědická smlouva je smlouva uzavřená mezi zůstavitelem a dědicem či odkazovníkem formou notářského zápisu. Jde o dvoustranné právní jednání, které lze měnit jen dohodu. Dědickou smlouvu může uzavřít zletilý zůstavitel plně svéprávný. Je-li zůstavitel ve svéprávnosti omezen, může dědickou smlouvu uzavřít a závazek z ní změnit se souhlasem opatrovníka. Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti, protože 1/4 musí zůstat k dispozici pro pořízení ze závěti či ze zákona. Osoba omezená ve svéprávnosti pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních nebo podobných látek nebo chorobnou hráčskou závislost představující závažnou duševní poruchu, může v dědické smlouvě rozhodnout jen o ½ majetku. Pokud se v dědické smlouvě dědici zřekli svého dědického práva, pozbývá to účinky v případě, kdy nedědí dědic povolaný v dědické smlouvě. Zajímavé je, že dědická smlouva nebrání zůstaviteli, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti, může například dědictví prodat, zničit atd. Dohodnou-li se strany, že zůstavitel převede na smluvního dědice majetek již za svého života, může být tento majetek sepsán formou notářského zápisu. Pak se dědická smlouva vztahuje jen na majetek takto sepsaný. Dědická smlouva neplatná z formálního či jiného hlediska může mít přesto platnost závěti, má-li jinak všechny její náležitosti.

Dědická smlouva uzavřená mezi manželi – manželé (či snoubenci s účinností od uzavření manželství) Tito mohou uzavřít dědickou smlouvu, podle níž jedna strana povolává druhou za dědice určitých částí majetku a uspořádává majetkové vztahy do budoucna tak, aby nevznikaly problémové situace, a druhá strana toto povolání přijímá, přičemž se tak mohou za dědice povolat navzájem. Stejně se mohou povolat pouze za odkazovníky, tj. odkázat si pouze určitou věc s tím, že odkazovník neručí za dluhy zůstavitele, protože není řádným dědicem. Uspořádání záležitostí formou dědické smlouvy mezi manžely je vhodné například v případě, kdy v rodině jsou děti z předchozích manželství a manželé nemají společné dítě. Jeden z nich se obává situace, že by po úmrtí druhého nemohl žít v domě, který byl výlučným vlastnictvím zůstavitele a který zdědí spolu s jeho dítětem z předchozího manželství. To by například mohlo chtít dům prodat. V dědické smlouvě proto může být uvedeno, že manželovi připadne celý dům a zbytek dědictví zdědí dítě zůstavitele. Je třeba vzít v úvahu, že rozvodem manželství se neruší práva a povinnosti z dědické smlouvy, ledaže je to v ní stanoveno. Pokud to v ní stanoveno nebylo, může se po rozvodu manželství každá strana domáhat zrušení dědické smlouvy soudem, ale pozor, soud návrhu nevyhoví, směřuje-li proti tomu, kdo nezapříčinil rozvrat manželství a s rozvodem nesouhlasil!

25

Zákonná dědická posloupnost (dědické třídy) Určuje pořadí, ve kterém dědici přistupují do dědictví, není-li posloupnost dána dědickou smlouvou nebo závětí.

Odúmrť Přichází v úvahu, když nedědí žádný dědic ani podle závěti ani podle zákonné dědické posloupnosti, pak dědí majetek zůstavitele stát. Na stát se hledí, jako by byl dědicem ze zákona s tou výjimkou, že nemůže odmítnout dědictví, či odkaz. Vůči třetím osobám má stát stejné postavení jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu, což znamená, že za dluhy ručí jen do výše zděděného majetku.

Dědická třída

Patří do ní

1.

Zůstavitelovy děti (nedědí-li, tak stejným dílem jejich děti a děti jejich dětí atd.) a manžel, každý z nich stejným dílem.

2.

Nedědí-li potomci, dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti, kteří o ni pečovali nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele (dále jen „spolužijící“). Dědí stejným dílem, ale manžel však vždy nejméně ½!

3.

Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí stejným dílem sourozenci (či jejich děti) a spolužijící.

4.

Nedědí-li žádný dědic ve 3. třídě, dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele.

5.

Nedědí-li žádný z dědiců 4. třídy, dědí jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá 1/2 dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky ½. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. Dále zákon upravuje, co se děje, když někdo z nich nedědí, protože již nežije.

6.

Nedědí-li žádný z dědiců 5. třídy, dědí děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

Nepominutelnému dědici, tj. dětem zůstavitele, a nedědí-li, pak jejich potomkům, náleží z pozůstalosti povinný díl, tj. ze zákona tento díl musí dostat! Je-li nepominutelným dědicem nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí ¾ čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelným dědicem zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí 1/4 jeho zákonného dědického podílu. K nařízením zůstavitele, která omezují povinný díl, se nepřihlíží! Právo na povinný díl nemá ten, kdo se zřekl dědictví nebo povinného dílu, kdo je nezpůsobilý dědit, nebo kdo byl zůstavitelem vyděděn.

Příklad zákonné dědické posloupnosti: Zůstavitel zanechal manželku a jedno nezletilé dítě, to znamená, že budou dědit v první dědické skupině. Notář nejprve provede vypořádání společného jmění manželů a část, která by přináležela zůstaviteli, rozdělí mezi matku a nezletilé dítě rovným dílem. Pokud by zůstavitel neměl žádného potomka, tak by ve druhé dědické skupině dědil manžel, avšak tento bude dědit spolu s rodiči zůstavitele a případně osobou spolužijící, která o zůstavitele pečovala nebo byla na něj odkázána výživou, a to tak, že dědic zdědí vždy nejméně ½ majetku, a zbývající ½ majetku by připadla rovným dílem ostatním. Pokud by nebyl manžel ani žádný z rodičů, tak dědí stejným dílem sourozenci zůstavitele (či jejich děti) a tzv. osoby spolužijící. V případě závěti by vše mohlo být jinak. Zůstavitel by tak mohl odkázat celý svůj majetek pouze dítěti a tím vyloučit z dědictví svého manžela. Pokud by však zůstavitel sepsal závěť, ve které by vše odkázal svému manželovi, nemohla by být v části týkající se povinného dílu nezletilého dítěte akceptována. To znamená, že nezletilé dítě musí ze zákona zdědit minimálně ¾ toho, co by dědilo ze zákona (viz ust. § 1643 odst. 2 občanského zákoníku). V tomto případě by tedy nezletilé dítě zdědilo ¾ z 50% majetku, tj. 37,5 % dědictví, a manžel na základě závěti zbytek.

26

Výhrada soupisu pozůstalosti Účelem soupisu pozůstalosti, který provede na požádání určený notář, je zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele. Pokud tím není ohroženo včasné provedení soupisu, může být provedení soupisu přítomen, vznášet dotazy a činit připomínky: •

vykonavatel závěti,

•

správce dědictví,

•

každý, kdo tvrdí a osvědčí své dědické právo nebo právo na povinný díl, nebo o kom je známo, že mu takové právo zřejmě náleží,

•

věřitel, který si vyžádal odloučení pozůstalosti,

•

i jiná osoba, která na tom prokáže právní zájem, se souhlasem soudu, odkazovník však jen tehdy, hrozí-li, že bude povinen poměrně přispět na povinný díl.

Notář sám nařídí soupis pozůstalosti, uplatní-li dědic právo výhrady soupisu, nebo je-li to třeba pro výpočet povinného dílu. Soud nařídí soupis pozůstalosti také: • •

je-li mezi dědici osoba, která není plně svéprávná, nebo která je neznámá či nepřítomná, nebo právnická osoba veřejně prospěšná či zřízená ve veřejném zájmu (dále jen „osoba pod zvláštní ochranou“); je-li nejistota, zda je někdo dědicem, nebo kdo je dědicem;

•

žádá-li o to věřitel, který požaduje, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice pro obavu z jeho předlužení;

•

osvědčí-li věřitel zůstavitele, že je pro provedení soupisu jiný vážný důvod.

Náklady na pořízení soupisu se hradí z pozůstalosti a jdou poměrně k tíži dědických podílů těch dědiců, jimž je soupis k prospěchu. Není-li to možné, uloží soud dědicům, aby na úhradu nákladů poměrně přispěli, což se v některých případech vyplatí, protože v důsledku provedení soupisu budou dědici ručit za dluhy zůstavitele jen do výše nabytého majetku a ne za dluhy zjištěné až po rozhodnutí o dědictví. Odůvodňují-li to okolnosti případu, může soud rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalosti seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveným správcem pozůstalosti a potvrzeným všemi dědici. Nebyl-li správce pozůstalosti dosud ustaven, může ho za tím účelem jmenovat. V jednoduchých případech může soud rozhodnout, neodporují-li tomu dědicové, o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku.

Prokáže-li se, že prohlášení nebo seznam neodpovídají skutečnosti v rozsahu nikoli nepodstatném: • •

ruší se tím od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji dědici učinili, osoba pod zvláštní ochranou, nejistý dědic, věřitel žádající odloučení dědictví od jmění předluženého dědice, věřitel zůstavitele mající pro to vážný důvod má právo žádat, aby soud nařídil nový soupis pozůstalosti, prokáže-li na tom právní zájem.

Účinek ztráty výhrady soupisu nenastane vůči osobě pod zvláštní ochranou, ledaže se prokáže, že pozůstalostní majetek úmyslně zatajila. Tento účinek nenastane ani vůči dědici, který prokáže, že nezavinil neúplnost prohlášení nebo seznamu.

27

Je-li znám věřitel, soud mu oznámí, že byl proveden soupis pozůstalosti, a umožní mu vyjádřit se k němu. Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně. Provedení soupisu nemá právní účinky pro rozsah povinnosti k hrazení dluhů u dědice, který výhradu soupisu neuplatnil. Zůstavitel nemůže dědici odejmout právo na výhradu soupisu pozůstalosti. Vzdají-li se tohoto práva strany dědické smlouvy, nepřihlíží se k tomu. Právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným ústně před soudem nebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě. Vyhradí-li si dědic soupis s výhradami nebo podmínkami, nepřihlíží se k nim. To platí i pro prohlášení dědice, že výhradu soupisu neuplatňuje. Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li toto právo do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Jsou-li pro to důležité důvody, soud lhůtu prodlouží. O svéprávném, známém a přítomném dědici, který není manželem, potomkem nebo předkem zůstavitele, a ve lhůtě do jednoho měsíce od vyrozumění o této možnosti se nevyjádří, platí předpoklad, že neuplatňuje výhradu soupisu. Od ostatních dědiců si soud vyžádá výslovné vyjádření, ledaže vůči svéprávnému manželovi, potomkovi či předkovi dědice nastal účinek podle § 1681 občanského zákoníku. Účinky výhrady soupisu dle ust. § 1681 občanského zákoníku se ruší: •

ujme-li se dědic, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti,

•

prokáže-li se, že dědic pozůstalostní majetek úmyslně zatajil,

•

smísí-li dědic části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu patří,

•

stejně tak spravoval-li někdo pozůstalost v přímém či nepřímém zastoupení dědice.

Kdo si nevyhradil soupis pozůstalosti, nebo prohlásil, že právo výhrady soupisu neuplatňuje, nemůže si soupis vyhradit dodatečně. Závěrem bych ráda uvedla na příkladu, jaké může mít neuplatnění výhrady soupisu závažné důsledky. Představme si, že dědí dva dědici stejným dílem, jeden uplatnil výhradu soupisu a druhý ne. Hodnota dědického podílu každého dědice činí 200.000 Kč. Po uzavření dědictví se ozval věřitel a požadoval úhradu dluhu ve výši 600.000 Kč. Ten dědic, který uplatnil výhradu soupisu a byl věřitelem vyzván k zaplacení dluhu, hradí dluh pouze do výše 200.000 Kč. Za zbývajících 400.000 Kč odpovídá dědic, který výhradu soupisu neuplatnil, a bude hradit i případné další dluhy, pokud se objeví.

28

Odmítnutí dědictví Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout. Smluvní dědic však jen tehdy, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu, což znamená, že si může dědic vyhradit povinný díl, a zbytek odmítnout. Pokud by odmítl bez této výhrady, tak odmítá celé dědictví. Poté, co si odmítnuvší dědic vyhradí povinný díl, nebude již dědicem, ale stane se věřitelem s právem na výplatu peněžní částky rovnající se jeho povinnému dílu. Odmítnutí dědictví se od zřeknutí se dědického práva liší tím, že odmítnout dědictví lze až po smrti zůstavitele a musí se tak stát výslovným prohlášením před notářem. Odmítnuvší dědic ztrácí dědické právo, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl, proto není povinen plnit žádné z nařízení zůstavitele, které mu bylo případně pořízením pro případ smrti uloženo. Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči notáři v postavení soudního komisaře. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy notář dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží. Uplynutím lhůty právo odmítnout dědictví zaniká. Odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou, s výhradou, nebo jen zčásti, je odmítnutí dědictví neplatné, tzn. nelze odmítnout pouze dluhy a požadovat majetek. Odmítnutí dědictví není například možné s podmínkou, že se budou dědici o majetek po zůstaviteli starat určitým způsobem, např. jej nemohou po dobu 10 let prodat. Pokud by tak někdo dědictví odmítl, tak toto odmítnutí bude neplatné a bude dědit, což by v případě předluženého dědictví mohlo znamenat, že zdědí dluhy. K odmítnutí dědictví se nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout. Jednou projevené odmítnutí nelze odvolat. Objeví-li se po odmítnutí dědictví majetek, nemohl by jej dědic, který odmítl dědictví, nabýt, protože prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví. Než dědic odmítne dědictví, měl by mít určitý přehled o majetku a dluzích zůstavitele, je to jeho zodpovědnost! Místo odmítnuvšího dědice z dědické smlouvy nebo závěti nastoupí náhradník, bylo-li na něj pamatováno, v opačném případě se podíl takového dědice uvolní a přiroste všem ostatním dědicům, pokud byli povoláni k dědictví rovným dílem. Nedojde-li k tomuto přirůstání dědických podílů, protože zůstavitel zanechal každému dědici určitý dědický podíl, připadne uvolněný dědický podíl zákonným dědicům. Pokud odmítne dědictví dědic ze zákonné dědické posloupnosti, nastoupí ti, kteří jsou povoláni k pozůstalosti místo něj, jinak jeho podíl nabudou zbylí dědici dané třídy a byl-li jediný v dané třídě, tak postupuje dědictví do další dědické třídy. Pokud odmítnou dědictví všichni v úvahu přicházející zákonní dědici, stanou se dědici odkazovnicí podle poměru hodnoty svých odkazů a nebylo-li by jich, pak vše připadne státu. Jak je to se vzdáním se dědictví? Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice. Pozor, učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. K tomu je třeba souhlasu druhého dědice. Byl-li dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

29

Kapitola 5 Společné jmění manželů a nakládání se společným majetkem Příběh: Paní Anna a pan Bedřich se vzali a jejich manželství bylo bezproblémové. Pan Bedřich začal podnikat a s kamarádem si založili společnost s ručením omezeným, přičemž Bedřichův vklad ve výši 100.000 Kč byl uhrazen z jejich společných úspor. Společnosti se vede dobře a v současné době má hodnotu cca. 1.000.000 Kč. Vztah pana Bedřicha a paní Anny je však nyní velmi špatný. I když mají pětiletá dvojčata, přestali spolu komunikovat, pan Bedřich opustil společnou domácnost a přestěhoval se ke své nové přítelkyni. I když zasílal domluvené výživné na děti, nestačilo to na náklady domácnosti. Přestal přiznávat manželce své příjmy. Paní Anna ztratila v pana Bedřicha důvěru, nechtěla nést odpovědnost za jeho případné dluhy a měla obavy, že by finanční prostředky ze společného jmění manželů nemusely být spravedlivě rozděleny. Během manželství si postavili rodinný dům, který má v současné době hodnotu 3 mil. Kč., dluh na hypotéce v současné době činí 2, 2 mil. Kč. Dědeček paní Anny jim za trvání manželství věnoval byt, který má v současné době hodnotu 1,5 mil. Kč. Byt nyní pronajímají za 10.000 Kč měsíčně. Pan Bedřich by nájemníkům rád dal výpověď a s novou přítelkyní se do bytu nastěhoval, ale paní Anna mu k tomu nechce dát svolení, mimo jiné proto, že nájem chodí na její účet. Anna se prozatím rozvádět nechce, věří, že se manžel opět vrátí. U paní Anny se v důsledku prožitého stresu projevily potíže, pro které musela navštívit psychiatra. Následně se obrátila s žádostí o radu na poskytovatele sociálních služeb. Návod: Prioritní je vysvětlit klientce, jaká práva a povinnosti vyplývají ze správy společného majetku, na co má právo při odchodu manžela ze společné domácnosti a jak je to se SJM za trvání manželství a při vypořádání SJM a zejména upozornit na úskalí vzniku společných dluhů.

Zjištění, v jakém režimu je společné jmění manželů Pokud nedošlo k uzavření smlouvy, která by upravovala společné jmění či ke zrušení společného jmění soudem, pohybují se v tzv. zákonném režimu společného jmění manželů (zákonný režim SJM).

Zjištění, jak je to s nakládání se společným majetkem Je třeba zjistit, zda byla uzavřena nějaká dohoda o nakládání se společným majetkem. Pokud nebyla, či nebyla uzavřena ve prospěch manžela, nemůže sám rozhodnout o ukončení nájemní smlouvy a byt využívat. I pokud by tuto dohodu měli, nemohl by nakládat s nemovitostí, která by byla bydlištěm rodiny, tj. nemohl by rozhodovat o rodinném domě, kde žije klientka s dětmi.

Řešení nákladů na společnou domácnost V případě odchodu jednoho z manželů ze společné domácnosti má druhý manžel, který žije s nezletilými dětmi, nárok na úhradu nákladů domácnosti i nadále, dle ust. § 691 odst. 2) občanského zákoníku, což znamená, že by měl nárok na úhradu ½ nájmu, elektrické energie, plynu, vody a ostatních nákladů spojených s užíváním bytu či domu.

Zjištění příjmových a majetkových poměrů manžela Je možno požádat místně příslušný okresní soud, aby vyžádal od manžela informace o jeho příjmových a majetkových poměrech.

Vypořádání společného jmění manželů Toto je možné buď dohodou v rámci tzv. nesporného rozvodu, přičemž tato dohoda je účinná až od právní moci rozvodu. Je nutné vědět, že každý z manželů může u jednání o rozvodu nakonec vyjádřit nesouhlas s nesporným rozvodem a dohodnutým vypořádáním. Pak bude nutno řešit vypořádání společného jmění až po právní moci rozsudku o rozvodu na návrh jednoho z manželů. Nebylo-li vypořádání SJM řešeno, nastává fikce vypořádání SJM. Vypořádání je možné i po modifikaci SJM.

30

Kapitola 5 - teoretická část Smlouvy, jimiž se upravuje SJM Manželé za trvání manželství, či snoubenci před uzavřením manželství (v tomto případě s účinkem od data uzavření manželství) mohou upravit společné jmění manželů odlišně od zákonného režimu formou notářského zápisu. Mohou se dohodnout na těchto variantách: •

budou mít oddělená jmění - tzn., že každý bude hospodařit s tím, co vlastní, stejně jako před uzavřením manželství a k nakládání se svým majetkem nebude potřebovat souhlas druhého manžela. Pokud by manželé v tomto režimu společně podnikali, musí si dohodnout rozdělení příjmů z podnikání písemně a pokud tak neučiní, dělí se příjmy rovným dílem;

•

vznik SJM nastane až ke dni zániku manželství - což znamená, že se bude vypořádávat pouze to, co ke dni zániku manželství rozvodem nabyli za trvání manželství, ale po dobu manželství se budou chovat jakoby SJM neměli obdobně jako u oddělených jmění;

•

rozšíření SJM o věc, která tam původně nebyla - například manžel si před manželstvím postavil rodinný dům a v průběhu dobře fungujícího manželství souhlasil, aby se společné jmění manželů rozšířilo o tento rodinný dům, protože jeho manželce tento stav nevyhovoval, necítila se tam jako doma, když jí dům nepatřil;

•

zúžení SJM – například manželé si za trvání manželství pořídili více nemovitostí a jednu z nich chtěl jeden z manželů vložit jako vklad do společnosti s ručením omezeným. Proto o tuto nemovitost zúžili společné jmění manželů.

Pokud manželé uzavřeli tuto dohodu, mohou ji změnit pouze formou notářského zápisu či na návrh jednoho z nich rozhodnutím soudu, přičemž musí být rozhodnuto, co je a není součástí SJM. Obsah smlouvy je zcela na vůli manželů, kromě případů, kdy by touto smlouvou byl porušován nebo obcházen zákon (např. nelze ujednat jiný začátek vzniku SJM než den uzavření manželství, nebo např. pokud by smlouva sloužila k tzv. odklonu majetku podnikající fyzické osoby se značnými dluhy, tehdy nebude mít vůči věřitelům právní účinky). Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ rozvodu. Touto smlouvou však nelze upravovat obvyklé vybavení rodinné domácnosti, které podle nové právní úpravy nepatří do společného jmění manželů. Obvyklé vybavení domácnosti je občanským zákoníkem (zák. č. 89/2012 Sb.) definováno jako soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů. Mohlo by se jednat například o mikrovlnou troubu, pračku, ledničku atp. Smlouva o vypořádání SJM nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu, např. kdyby jednomu manželovi zůstal veškerý majetek a druhému jen dluhy, nebyl by druhý schopen hradit výživné na děti. Stejně tak se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetích osob, ledaže by s tím tyto souhlasily. Například půjde-li o ujednání, že jeden přejímá dluh, pak toto ustanovení nepůsobí vůči věřiteli a ten může i nadále vymáhat dluh po obou. Existuje veřejný seznam smluv o manželském majetkovém režimu, do kterého vkládají smlouvy přímo notářské kanceláře, ve kterých byla smlouva formou notářského zápisu vyhotovena. Do seznamu však zapíší jen smlouvu, ve které je to přímo uvedeno, nebo pokud o zápis požádají oba manželé. Do tohoto seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. I když je zápis ve veřejném seznamu nechtěným zveřejněním majetkových poměrů, může pomoci za situace, kdy jsou uzavírány smlouvy s třetími stranami, protože tyto již nemohou argumentovat tím, že jim informace o úpravě režimu SJM nebyly sděleny. Tyto seznamy jsou veřejně přístupné, každý může informace z nich v jakékoli notářské kanceláři za poplatek 30 Kč zjistit. Na internetu naleznete rejstřík na těchto stránkách: https://rejstrik.nkcr.cz/.

31

Zrušení SJM soudem Je-li pro to závažný důvod, soud na návrh jednoho z manželů zruší SJM, nebo zúží jeho rozsah. Podle zákona je vždy závažným důvodem skutečnost, že věřitel jednoho z manželů požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně této osobě (například jeden z manželů má ve výlučném vlastnictví zchátralou chatu, kterou chce opravit, a protože její hodnota je nedostatečná, požaduje banka zajištění bytem, který je ve společném vlastnictví). Závažným důvodem je dále to, že jednoho z manželů lze považovat za marnotratného (např. neustále nakupuje zbytečné věci a utrácí více, než vydělá), i to, že jeden z manželů soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika (např. hraje na automatech či nevhodným způsobem obchoduje na burze). Závažným důvodem může být i to, že jeden z manželů začal podnikat jako fyzická osoba, nebo se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby, protože v obou případech by mohl nezdar v podnikání zasáhnout do společných prostředků manželů. Je dobré vědět, že i režim SJM založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů formou notářského zápisu. Vždy může být také změněn soudem po pominutí důvod pro zrušení či zúžení SJM. Zaniklo-li společné jmění na základě zákona, např. v důsledku insolvenčního či trestního řízení, v němž bylo rozhodnuto o propadnutí majetku, může soud následně rozhodnout o obnovení SJM. I soud však musí respektovat, že v důsledku zúžení SJM nesmí dojít k tomu, že bude vyloučena schopnost manžela zabezpečovat rodinu a budou dotknuta práva třetích osob (např. věřitelů).

32

Zákonný režim SJM Je základním režimem úpravy majetku mezi manželi a platí vždy, pokud ho manželé smluvně nezměnili nebo nebyl změněn soudem. Do společného jmění manželů patří vše, co má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Součástí společného jmění je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Někdy ovšem může zaniknout společné jmění na základě zákona, například insolvenčního, kdy jeden z manželů prochází insolvenčním řízením, či trestního, kdy jednomu z manželů byl uložen trest propadnutí majetku. Obecně lze říci, že do společného jmění manželů (dále jen „SJM“) patří to, čeho nabyl jeden nebo oba manželé společně za trvání manželství. To si manželé někdy neuvědomí po odchodu ze společné domácnosti, aniž by následoval rozvod, a hospodaří, jako by SJM neexistovalo. Po rozvodu a následném vypořádání se diví, že finanční prostředky na účtech, akcie a cenné movité věci od doby odchodu do nabytí právní moci rozsudku o rozvodu někam zmizely a naopak narostly dluhy. Proto je dobré při odchodu pořídit důkazy o stavu majetku před odchodem ze společné domácnosti, protože později se důkazy obtížně obstarávají. Například když jeden z manželů, na jehož jméno je zřízen účet, který po celou dobu společně používali, zablokuje druhému k účtu přístup a finančními prostředky disponuje, jako kdyby byly pouze jeho, a druhý manžel nemá přehled o pohybech na účtu. Součástí SJM jsou všechny dluhy vzniklé či převzaté za trvání manželství, vyjma: •

dluhů, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku. Např. když jeden z nich vlastnil již před uzavřením manželství byt v hodnotě 1.500.000 Kč, na jeho opravu si vzal úvěr a splácí měsíčně 15.000 Kč. Byt je pronajat a čistý příjem z pronájmu z bytu je 10.000 Kč měsíčně. Výlučným dluhem jednoho z manželů je tedy 5.000 Kč měsíčně po dobu splácení úvěru. K tomu je třeba při vypořádání SJM přihlédnout (manželovi nevlastnícímu byt bude navrácena částka odpovídající ½ prostředků vynaložených ze společného jmění manželů na výlučný dluh druhého manžela).;

•

dluhů, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, např. nákup, úhrada stravného pro děti. Předchozí právní úprava byla v tomto ohledu benevolentnější a vše se poměřovalo „mírou přiměřenou majetkovým poměrům manželů“, což bylo nedostatečnou ochranou, protože takto mohlo jednání jednoho z manželů zavázat i toho druhého například ke splácení dluhu v řádech tisíců měsíčně. Pokud by jeden z manželů převzal dluh bez souhlasu druhého a nešlo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, bude to jen jeho dluh. Druhý z manželů musí ovšem bezprostředně poté, co se o tom dozví, oznámit druhé smluvní straně, nejlépe písemně s doručenkou či proti podpisu, sdělit svůj nesouhlas, aby mohl následně při vypořádání prokázat, že to není jeho dluh. Pokud si například marnotratný manžel na předváděcí akci zakoupí masážní křeslo za 40.000 Kč a na toto si vezme spotřebitelský úvěr, může manželka písemně upozornit poskytovatele vázaného spotřebitelského úvěru, že tento dluh nepovažuje za jejich společný (toto bude mít význam až při vypořádání SJM).

Na tomto místě považuji za důležité poukázat na období, kdy jeden z manželů vydělává více a druhý např. pečuje o malé děti. Příjmy se sčítají a náleží oběma stejnou měrou a oba mají rovné postavení při rozhodování o tom, co s nimi udělají. Pokud by manželé chtěli s finančními prostředky hospodařit jiným způsobem, mohou modifikovat SJM formou notářského zápisu.

33

Nakládání se společným majetkem V zákoně se hovoří o správě v zákonném režimu, kdy příznačná je rovnost mezi manželi. Tito všechny součásti SJM společně užívají, berou z nich plody (výnosy z ovocného sadu či štěňata od chovného psa) a užitky (např. nájem), udržují vše, nakládají se vším, hospodaří se součástmi SJM a spravují je, pokud se nedohodnou, že tak bude činit jen jeden z nich. Stejně tak práva a povinnosti spojené se SJM nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se SJM nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. V neběžných záležitostech jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel v těchto záležitostech dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti (například bezdůvodně nechce dát souhlas, aby jejich děti bydlely při studiu na vysoké škole v bytě, který rodina doposud pronajímala, přestože příjem z bytu byl nižší než poplatky za ubytování na kolejích), či není-li schopen vůli projevit (například když leží v kómatu v nemocnici a je třeba právně jednat), může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela byl nahrazen rozhodnutím soudu. Tím lze předejít tomu, že by se později tento manžel dovolával neplatnosti právního jednání. Chce-li jeden z manželů začít podnikat a má-li být součást SJM, která přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, použita k podnikání, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Pokud tento souhlas nebyl vyžádán, může se druhý manžel obrátit na soud a dovolat se neplatnosti takového jednání. Stejně tak může namítnout neplatnost užití finančních prostředků ze SJM k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu spojeného s ručením za závazky společnosti nebo družstva. Stejně tak se mohou manželé smluvně formou notářského zápisu dohodnout na jiném režimu, což je upraveno v ust. § 722 a násl. občanského zákoníku, ale tato smlouva nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila. Týká-li se taková smlouva již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu. Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení, vyjma nakládání se společným jměním jako celkem a s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto součástí SJM, nebo které je obydlím jednoho z nich nebo nezletilého dítěte, o něž manželé pečují, a trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění. Pokud by si u výše uvedených výjimek neopatřil souhlas druhého manžela, může tento právní jednání u soudu napadnout. Například i když si manželé formou notářského zápisu ujednají, že je manžel oprávněn rozhodovat o pronájmu všech nemovitostí, nemůže pronajmout rodinný dům, kde žijí (tzv. rodinná domácnost), protože k tomu by ze zákona potřeboval souhlas manželky. Správa v režimu založeném rozhodnutím soudu - jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a není zde dohoda o správě toho, co je SJM, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude SJM spravováno. Například soud může rozhodnout o tom, že jejich byt, který by mohli pronajímat a mít z nájmu finanční prostředky, nemůže být celoročně rezervován pro případ, že přijede na návštěvu manželova teta z USA, která přijíždí jednou za rok.

34

Vzor dopisu vyzívajícího k úhradě nákladů domácnosti

Oslovení: Jméno a příjmení: Adresa bydliště:

Výzva k poskytování příspěvků na náklady rodinné domácnosti

Vážená/ý ……………………,

před ……………………………… měsíci jsi bezdůvodně opustil/a rodinnou domácnost na adrese …………………… …………………………………………………………., kde jsme spolu coby manželé žili od ……………………………. Rodinnou domácnost jsi opustil/a, aniž jsi k tomu měl/a důvod zvláštního zřetele hodný. I přes mé opakované písemné žádosti ze dne ………………….. a dne…………………. se do rodinné domácnosti odmítáš vrátit, což je mi líto, hlavně proto, že jsme manželé od ……………………………… a z našeho manželství se narodily tyto nezletilé děti: …………………………………………………………………………… (jméno, příjmení a datum narození), …………………………………………………………………………… (jméno, příjmení a datum narození). Upozorňuji, že v současné době žádám o svěření dětí do své péče a stanovení výživného, přičemž bych stejně tak uvítala, abys mi do doby vynesení rozsudku o výchově a výživě nezletilých hradil na výživné částku ………………………………….. na každé nezletilé dítě. Protože po tvém odchodu nemám dostatek finančních prostředků na náklady rodinné domácnosti, žádám tě tímto v souladu s ust. § 691 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o příspěvek na úhradu ½ nákladů rodinné domácnosti v celkové výši ………………… měsíčně. Doufám, že vezmeš v potaz, že přispět na rodinnou domácnost za výše popsaných okolností je tvá zákonná povinnost a nebude třeba příspěvek na náklady rodinné domácnosti vymáhat prostřednictvím soudu. Zasílej mi, prosím, výživné pro děti i úhradu ½ nákladů domácnosti na můj účet č. ……………………………………. vedený u ………………………………………………………………….., a to vždy do 1. dne v měsíci předem.

S pozdravem V …………………………. dne ……………………………… ………………………………………………………………… (Jméno a příjmení pisatele), nar……………………………… Bytem: …………………………………………………………

35

Vypořádání společného jmění manželů Dohoda o vypořádání společného jmění manželů (SJM) se sepisuje buď v rámci řešení tzv. nesporného rozvodu, nebo až po nabytí právní moci rozsudku o tzv. sporném rozvodu. Nesporný rozvod je takový, se kterým oba manželé souhlasí, aniž se sledují příčiny rozvratu manželství, pokud: •

trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí;

•

manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil;

•

dohodli se na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu a písemnou dohodu opatřili ověřeným podpisem.

Sporný rozvod v tomto případě se prokazuje, že jsou splněny zákonné podmínky, tj. že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a navíc se často nevybíravým způsobem hledá viník rozvratu manželství, protože to může za určitých okolností mít vliv i na povinnost hradit výživné rozvedenému manželovi či dokonce na nemožnost rozvodu po dobu tří let (pokud by manželovi, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, mohla vzniknout zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství). Stejně tak nebude manželství rozvedeno, pokud není rozvod v zájmu nezletilého dítěte ze zvláštních důvodů, například je-li dítě zdravotně postižené a vyžaduje péči obou rodičů. Jestliže se strany nebyly schopny dohodnout na rozvodu, lze předpokládat, že se neshodnou ani na vypořádání SJM. Jeden z manželů musí podat žalobu o vypořádání SJM. Soud bude posuzovat stav SJM v době nabytí právní moci rozsudku o rozvodu a dle ust. § 742 občanského zákoníku užije tato pravidla: •

podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,

•

každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,

•

každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,

•

přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,

•

přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a domácnost,

•

přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do SJM.

Hodnota toho, co ze SJM bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na SJM, se při vypořádání započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Například pokud by ze společných finančních prostředků byla uhrazena rekonstrukce domu ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, tak nerozhoduje výše vynaložených finančních prostředků, ale zvýšení hodnoty této nemovitosti (toto se stanoví znaleckým posudkem).

36

Pokud by nedošlo k vypořádání dohodou či prostřednictvím soudu, pak po třech letech platí fikce (§ 741 občanského zákoníku), že: •

hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá;

•

ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou a jejich podíly jsou stejné;

•

ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma a jejich podíly jsou stejné.

Důležité je vědět, že SJM se vypořádává i za existence manželství, pokud bylo z nějakého důvodu zrušeno, zanikne-li či byl-li zúžen jeho rozsah. Vypořádání se týká jen manželů či bývalých manželů a dohoda se nesmí dotknout práv třetích osob, zejména pak osob, kterým manželé dluží. Věřitelé by se mohli u soudu domáhat určení, že je vypořádání vůči konkrétnímu věřiteli neúčinné. Při tzv. nesporném rozvodu je dohoda vždy účinná až ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. V jiných případech ode dne, kdy bylo SJM zúženo, zrušeno nebo zaniklo, i když byla dohoda uzavřena až poté. Nakládá-li se v dohodě s nemovitostí, je účinná až ode dne zápisu do katastru nemovitostí. Dohoda musí být písemná, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání nemovitost. Stejně tak pokud o to požádá jeden z manželů.

37

Jak je to s dluhy vzniklými za trvání manželství dle občanského zákoníku? Ochrana třetích osob proti dluhům je upravena v ust. § 731 a násl. občanského zákoníku. Zde je uvedeno, že pokud vznikl dluh jen jednoho z manželů za trvání SJM, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve SJM. Což znamená, že i když dluh zavinil pouze jeden, může být hrazen ze všeho, co je v SJM. Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být SJM postiženo jen do výše, kterou by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo SJM zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku (viz výše). To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. Což znamená, že i když půjde o dluh, který zavinil pouze jeden z manželů, a druhý jej zavčas rozporoval, tak po dobu, co budou manželé, se může věřitel uspokojit ze všeho, co je ve společném jmění manželů. Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí SJM, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo. Je-li smlouvou manželů, nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo. Pokud se například manželé rozváděli jen tak „na oko“ a na manželku by se smlouvou o vypořádání SJM převedl veškerý majetek, tak mohou věřitelé tuto smlouvu u soudu napadnout a žádat o uspokojení své pohledávky z majetku, který byl dříve společným vlastnictvím.

38

Kapitola 6 Dluhy vymáhá inkasní agentura Příběh: Rodina Zlámalová si před rokem koupila dva mobilní telefony, a to v rámci paušální smlouvy u telefonního operátora. Zavázali se, že po dobu dvou let budou hradit určitý poplatek. Před pár měsíci domácnost navštívil prodejce, který rodinu přesvědčil na nový, ještě výhodnější paušál. Manžele Zlámalovi si však bohužel neověřili, že se nejedná o zástupce telefonního operátora. Upomínky o zaplacení ignorovali, protože byli přesvědčeni, že mají veškeré faktury uhrazené. V současné době vyhledali pomoc, protože jim přišel dopis od neznámé společnosti k úhradě částky ve výši 62.850 Kč. Návod: Prioritou v tomto procesu pomoci je zjisti, o jakou firmu se jedná a zda vymáhání je oprávněné či nikoliv. Důležitým bodem je rovněž zjistit, zda inkasní agentura dluh pouze vymáhá, nebo zda se jednalo o prodej pohledávky, a tudíž se nám změnila osoba věřitele. V případě, kdy přichází dopis od neznámé společnosti, je důležité vyhledat o této firmě dostatek informací. Tedy podívat se na stránky dané firmy. V našem výše uvedeném případě se již jedná o inkasní agenturu, která se prioritně zabývá vymáháním pohledávek. U těchto agentur je i dobré podívat se na stránky Asociace inkasních agentur (http://www.aiacz.cz/). Důležité je zjistit, jaký závazek společnost vymáhá. Tedy jak dluh vznikl, kdo je původním věřitelem a zda je vymáhání oprávněné, a to včetně vymáhané částky. Klientů se proto musíme důsledně vyptat na všechny možné varianty toho, o jaký závazek se může jednat. Doporučuji vždy sestavit kompletní plán věřitelů klienta. Společnost, která předává nebo prodává dluh k vymáhání jiné společnosti, má povinnost o této skutečnosti informovat dlužníka. Pokud náš klient řádně přebírá poštu, určitě u něj najdeme dopis s informací, zda ze strany společnosti, se kterou má náš klient uzavřenou smlouvu, byla pohledávka předána nebo prodána příslušné inkasní agentuře. Zároveň v prvním dopise od dané inkasní agentury bude informace o tom, zda pohledávku původní společnosti odkoupila, či ji na základě mandatorní smlouvy pouze vymáhá. Pro další práci je nezbytné rozlišit, zda se jedná o prodej pohledávky, či její prosté vymáhání jinou společností. V případě, že se jedná o prodej dluhů, náš klient již dluží někomu jinému. Jeho závazek vůči původnímu věřiteli zcela zanikl. Klient nyní musí komunikovat a provádět platby ve prospěch nového věřitele. Důležité je, že podmínky smlouvy, které byly uzavřeny s původním věřitelem, musí zachovávat i nový věřitel. Samotná smlouva se tímto prodejem nezměnila. To v praxi znamená, že nelze například navýšit úroky z prodlení, připsat rozhodčí doložku apod. Druhá varianta, tedy prosté vymáhání pohledávky agenturou, znamená, že náš klient neustále dluží původnímu věřiteli. V takovém případě neexistuje právní důvod pro to, aby klient hradil náklady inkasní agentury. Tedy klient má povinnost uhradit ty náklady, které přímo vyplývají ze smlouvy nebo ze zákona. Není jeho povinnosti hradit dohodnuté náklady mezi věřitelem a agenturou. Veškeré platby mají probíhat ve prospěch věřitele a nikoliv agentury. Nicméně je nezbytné veškerou komunikaci kopírovat pro všechny strany, tedy věřiteli i agentuře.

NEDOPORUČUJEME: S inkasními agenturami je nutné komunikovat, nicméně vždy musíme mít na paměti, komu skutečně finanční prostředky dlužíme. Veškerou korespondenci zasíláme i věřitelům, nestačí ji posílat vymahací agentuře.

39

Kapitola 6 - teoretická část Doporučujeme sledovat změny resp. tvorbu zákonů zaměřených na společnosti, které se zabývají vymáháním pohledávek. V tuto chvíli nejsou podmínky pro tyto společnosti v žádném zákoně speciálně upraveny. S nárůstem jejich počtu se dá předpokládat, že příslušné předpisy vzniknou.

Prodej pohledávek - informační povinnost Zákon umožňuje změnu v osobě dlužníka nebo věřitele. V původním zákoně č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, toto ujednání najdeme v § 524 a násl. V novém zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pak v § 1879 a násl. Ve starém občanském zákoníku je uvedeno, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. V novém občanském zákoníku pak nalezneme následující ustanovení: Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve.

Vymáhání pohledávky agenturou Na českém trhu se setkáme s různými společnostmi, které se zabývají inkasem (vymáháním) pohledávek. Tyto společnosti nejsou konkrétně definovány v žádném zákoně a jejich činnost se odvíjí od vybraných paragrafů v různých zákonech. V praxi se můžeme setkat se společnostmi s různými formami podnikání, a to od akciových společností, společností s ručením omezeným, s živnostenským podnikáním, ale i s neziskovými organizacemi, jako je např. spolek. Protože tyto společnosti nejsou nikde přesně definovány, nemají tedy ani žádné speciální pravomoci. Samotné agentury volají po vytvoření zákonné úpravy v oblasti vymáhání pohledávek. Inkasní agenturou bývají obvykle vymáhány závazky po lhůtě splatnosti. Společnosti zabývající se touto činnosti nabízejí především inkaso pohledávek a odkup pohledávek. Odkup pohledávek: Jak bylo uvedeno výše, odkup pohledávek umožňuje zákon. Mění se osoba věřitele, ale původní podmínky smlouvy musí být zachovány. Podmínky pro odkup pohledávek jsou stanoveny různým způsobem, záleží na výši vymáhané částky, na bonitě dlužníka apod. Vždy se však jedná o určitá procenta dlužné částky. Inkaso pohledávek: Jedná se o správu pohledávek, kdy agentura zajišťuje veškeré způsoby vymáhání, které by mohl využít i samotný věřitel. Důležité je vědět, že smlouva mezi dlužníkem a původním věřitelem je stále platná. Agentura je pouze prostředník při vymáhání. Samotné vymáhání pak probíhá formou dopisů, telefonického kontaktu a osobním setkáním. Jsou agentury, které si účtují náklady již při převzetí pohledávky, a to bez ohledu na úspěšnost vymáhacího procesu. Druhým typem jsou společnosti, které si účtují náklady až z vymožené pohledávky. Při práci s inkasními agenturami, ať již v pozici dlužníka, nebo věřitele, je vždy vhodné zaměřit se na agentury, které se sdružují v Asociaci inkasních agentur (http://www.aiacz.cz/). Na stránkách asociace najdeme seznam členů a to, čím se zabývají, dále pak etický kodex, který jasně stanovuje, co je a co není přípustné v průběhu vymáhání. Můžeme se zde seznámit i s aktuálními články a připravovanými návrhy zákonů. Asociace inkasních agentur nabízí prostřednictvím svých stránek i možnost podání stížností na své členy a jistý dohled nad dodržováním zákonů a etického kodexu. Shrnutí: Věřitelé mohou prodat nebo předat pohledávku k vymáhání speciální inkasní agentuře. Jejich činnost není upravena zákonem. Inkasní společnosti mohou využít pouze možností v rámci základního společenského soužití. Mohou poslat dopis, zatelefonovat či dlužníka osobně navštívit. Nemohou dlužníkovi zablokovat konto, zabavit mzdu či vstoupit do dlužníkova domova a zabavovat movité nebo nemovité věci. Na našem trhu se můžeme setkat s agenturami, které se chovají neeticky a na hraně zákona. Žádna společnost nesmí využívat ve svém názvu pojem exekuce. Toto upravuje zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a to v § 4: Exekutor je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat označení „soudní exekutor“. Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat jiná osoba. Přesto se můžeme setkat se společnostmi, které pojem exekuce v názvu často používají. Dále pak zákon v dalším odstavci uvádí: Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními. I přes toto ustanovení v zákoně, se můžeme setkat se společnostmi, které velmi věrně napodobují činnost exekutorů a spoléhají se na neznalost dlužníků

40

Povinnost hradit dohodnuté náklady inkasních agentur Inkasní agentury vymáhají na základě smlouvy. Do konce roku 2013 se nejčastěji jednalo o smlouvy mandátní, které se uzavíraly na základě zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to § 566 a násl. Od ledna 2014 se nejčastěji jedná o příkazní smlouvu, která je upravena v zákoně č. 89/2012 S., občanský zákoník, § 2430 a násl. Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce a za to mu náleží odměna. Důležité jsou následující právní vztahy. Dlužník uzavřel smlouvu o úvěru s věřitelem a na základě této smlouvy vznikl právní vztah. Věřitel uzavřel příkazní smlouvu s inkasní agenturou a vznikl jiný právní vztah. Obvykle však neexistuje žádná smlouva mezi dlužníkem a inkasní agenturou, mezi těmito dvěma subjekty tedy neexistuje žádný právní vztah. Inkasní agentura tak nemá právo dlužníkovi účtovat své služby přímo. Inkasuje je od věřitele a ten následně od dlužníka. „Nešvarem inkasních agentur bývá požadavek na zaplacení neodůvodněně vysokých nákladů a poplatků spojených s vymáháním dlužné částky. Do výše těchto nákladů se často promítají i odměny ujednané s věřitelem. Podle zákona ale dlužník není povinen takovou odměnu hradit. Pokud dluh neuhradí včas, má věřitel právo na úrok z prodlení a také náhradu účelně vynaložených nákladů spojených například se zasláním upomínky.“3 Otázkou je, jaké náklady si tedy inkasní agentura může naúčtovat a věřitel je může následně vymáhat. Tyto částky skutečně nejsou nikde definovány a agentury si je určují dle svého uvážení. U spotřebitelského úvěru však existuje ochrana. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, uvádí, že spotřebitel musí být informován o stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele.4 Toto ustanovení se konkrétně týká povinných informací před uzavřením smlouvy. Obdobné ustanovení nalezneme i v příloze č. 3 o povinných informacích ve smlouvě, a to v odstavci k). K této problematice existují i rozhodnutí soudu. Lze se odkázat na rozhodnutí, kdy soud neuznal náklady inkasních agentur, protože nebyly specifikovány ve smlouvě. Toto ustanovení se však týká pouze spotřebitelských úvěrů. 5

https://www.dtest.cz/clanek-4120/inkasni-agentury-kdy-po-vas-mohou-vymahat-penize, 1. 10. 2015 Příloha č. 2 k zákonu č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, odst. l) 5 Srov.: http://www.novinky.cz/finance/361090-banka-musela-dluznici-vratit-tisice-korun-ktere-si-strhla-jako-nakladyna-vymahani.html, 1. 10. 2015 3

4

41

Kapitola 7 Jak zjistit dluhy u klienta Příběh: Pan Stanislav trpí duševní chorobou a často se u něj projevují stavy, kdy si nepamatuje veškeré události. Dlouhodobě pobýval v léčebně a nyní po návratu do domácího léčení vyhledal pomoc. Za tu dobu se mu ve schránce nahromadila korespondence i informace o nevyzvednutých zásilkách. Přišly nejrůznější upomínky od věřitelů, agentur, ale i dopisy od soudů či exekutorů. Pak Stanislav nemá představu, kde, komu a kolik dluží. Návod: Je třeba klienta motivovat k tomu, aby přiznal veškeré pohledávky, které má. Motivací k tomu může být informace, že pokud budete pracovat pouze s některými věřiteli a ti vám vyjdou vstříc například s odkladem splátek, ale přitom na některý ze závazků zapomenete, může dojít ze strany tohoto opomenutého věřitele k exekuci a pak vám všechny plány „zkrachují“. Prvním krokem k řešení je zjistit, komu a kolik náš klient dluží. Tyto informace nemůže za klienta zjistit poradce, ale je to úkolem pro něj samotného. Po vypracování tohoto přehledu uvidíme počet jednotlivých věřitelů a jejich strukturu (zda se jedná o bankovní, nebankovní subjekty apod.), výši jednotlivých pohledávek a výši měsíčních splátek. Zároveň zjistíme, v jaké fázi se pohledávky nacházejí, zda jsou řádně hrazeny a zda je klient v prodlení, či se jedná již o vymáhání nějakou agenturou nebo samotný exekuční proces. V praxi bývá problematické zjistit veškeré dluhy klienta. Je nutné využít registrů dlužníků, ať už pozitivních či negativních. To, který registr využijeme, záleží na tom, jaké dluhy klient pravděpodobné má. Je nutné vždy zvážit i finanční situaci klienta, protože výpisy z těchto registru nejsou zadarmo. Vhodné je využit služeb Bankovního registru klientských informací (http://www.cbcb.cz/) nebo Nebankovní registr klientských informací (http://www.cncb.cz/). Tyto dva registry jsou tzv. pozitivní, tedy nalezneme v nich dluhy, které jsou v prodlení, dluhy, které se řádně hradí, i ty dluhy, které dosud nebyly vyčerpány (například povolený kontokorent). Další možnosti je využít negativní registr SOLUS (https://www.solus.cz/cs), ve kterém nalezneme seznam závazků po lhůtě splatnosti. Jedná se o závazky u společností, které jsou členy registru. Jejich seznam nalezneme na výše uvedených internetových stránkách registru SOLUS. Jedná se o banky, nebankovní subjekty, pojišťovny, telefonní operátory apod. Výpisy z těchto registru získáme tak, že vyplníme žádosti o výpis, které se nachází na webových stránkách registrů. Tyto žádosti musí obsahovat úředně ověřené podpisy. Vhodné je pro zjištění dluhů využít i výpis od soudu. Každý má právo u okresního soudu podle místa trvalého bydliště nahlédnout do spisů, které jsou proti němu vedeny. Tímto způsobem zjistíme vykonatelné závazky. Je nutné zjistit fungování jednotlivých soudů. Některé okresní soudy jsou schopny nechat dlužníky nahlédnout do spisu okamžitě, u některých soudů je nutné podat písemnou žádost. Nahlédnutí do spisu je zdarma, v praxi se však můžete setkat s administrativním poplatkem za výpis. Okopírování stran na soudu je poměrně drahé, je proto vhodné upozornit klienty, aby si s sebou přinesli fotoaparát. Jiné databáze všech dluhů neexistují. Doporučujeme, aby v organizaci byl k dispozici pomocný seznam přehledu pohledávek, na základě kterého si dlužník může vzpomenout na své závazky.

NEDOPORUČUJEME: Využívejte pouze výše uvedené registry. I v této oblasti se můžeme setkat s různými databázemi, které neobsahují přesné údaje. Obecně se dá říci, že poskytovatelé úvěrů si chrání své údaje a neposkytují je jiným subjektů.

42

Kapitola 7 - teoretická část Doporučujeme sledovat vývoj pozitivních a negativních registru dlužníku na jejich webových stránkách. Důležité je sledovat, které společnosti jsou členem daného registru.

Bankovní registr klientských informací (BRKI) - www.cbcb.cz BRKI je velmi kvalitně zabezpečená databáze údajů o smluvních (úvěrových) vztazích mezi bankami a jejich klienty. V BRKI jsou zobrazeny údaje klientů, které vypovídají o jejich bonitě a důvěryhodnosti, tzn. informace o celkové úvěrové angažovanosti klienta, o čerpání jednotlivých úvěrových produktů a o platební morálce klienta. BRKI obsahuje pozitivní i negativní informace, čímž svým uživatelům poskytuje informace o kompletní úvěrové historii jejich klientů a klientům naopak umožňuje budovat si svou úvěrovou historii. V BRKI jsou vedeny fyzické osoby (občané i fyzické osoby podnikatelé), které u některé banky - účastníka BRKI - čerpají nebo čerpali jakýkoliv úvěrový produkt. V BRKI jsou také vedeny osoby, které o úvěrový produkt teprve žádají nebo pokud požadovaná smlouva mezi bankou a klientem nebyla uzavřena. V BRKI jsou kromě identifikačních osobních údajů klienta (tj. jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, místo a země narození a adresa) také informace vypovídající o tom, zda mezi klientem a bankou dojde či došlo k uzavření, případně neuzavření smluvního (úvěrového) vztahu. Dále osobní údaje o finančních závazcích klienta, které vznikly, vzniknou nebo mohou vzniknout vůči bance, tj. počet existujících úvěrových smluv, výše jednotlivých úvěrů a splátek, historie splácení těchto závazků a informace o zajištění závazků apod. BRKI také obsahuje údaje o tom, zda právě žádáte o nějaký úvěrový produkt. Informace jsou v BRKI uchovány po celou existenci úvěrového produktu a dále po dobu 4 let po jeho ukončení. Pokud požadovaná smlouva mezi Vámi a bankou nebyla uzavřena, je tato informace uchována v BRKI po dobu 1 roku ode dne podání Vaší žádosti o uzavření příslušné smlouvy. Informace se uchovávají po dobu čtyř let po úplném zaplacení dlužné částky. Aktuální cena výpisu je: Osobně 100 Kč / osobně (na počkání) 200 Kč Poštou 100 Kč + poštovné / poštou expres 200 Kč + poštovné6

Zdroj: Czech Banking Credit Bureau, a.s. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) - www.cncb.cz NRKI představuje databázi údajů o smluvních vztazích mezi věřitelskými subjekty a jejich klienty. NRKI je vytvořen na základě informací, které věřitelské subjekty poskytují CNCB a které vypovídají o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů věřitelských subjektů (jde např. o informace o tom, zda závazky klienta jsou nebo nejsou řádně a včas plněny). Ke každé fyzické či právnické osobě jsou v registrech kromě základních identifikačních údajů, jako jsou jméno, rodné číslo/identifikační číslo a adresa, uvedeny také informace o tom, jaký typ produktu využívá a jak a kolik fyzická či právnická osoba splácí nebo v minulosti splácela. Konkrétně je to údaj týkající se počtu úvěrových smluv, výše částek jednotlivých úvěrů a výše pravidelných splátek. Součástí informací je i historie splácení těchto závazků a informace o jejich zajištění. V registru je tak vedena i tzv. pozitivní úvěrová historie – tj. údaj o tom, že klient splácí řádně a včas. Registr dále obsahuje údaje o tom, zda daná osoba právě nežádá o nějaký úvěrový produkt. V NRKI nejsou zpracovávány citlivé osobní údaje klientů – fyzických osob ve smyslu Zákona o ochraně osobních údajů (např. údaje o zdravotním stavu apod.). Informace se uchovávají po dobu čtyř let po úplném zaplacení dlužné částky. Aktuální cena výpisu je: Osobně 100 Kč / osobně (na počkání) 200 Kč Poštou 100 Kč + poštovné/ poštou expres 200 Kč + poštovné7

Zdroj: LLCB, z.s.p.o. 6 7

http://www.cbcb.cz/, 25. 9. 2015 http://www.cncb.cz/, 25. 9. 2015

43

Registr SOLUS - www.solus.cz SOLUS, zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů, k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení, ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a rovněž ke snižování potenciální finanční ztráty věřitelů. Členové Sdružení SOLUS se od roku 1999, kdy byl SOLUS zaregistrován a zahájil činnost, snaží minimalizovat finanční ztráty z poskytovaných služeb tak, aby je v ceně poskytované služby nemuseli hradit klienti s dobrou platební morálkou. Název sdružení vznikl složením počátečních písmen z původního názvu, a to Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům, který zároveň nejlépe charakterizuje jeho hlavní cíl. Členové Sdružení jsou nebankovní finanční instituce, banky, telekomunikační operátoři, distributoři energií a další společnosti. Všechny tyto společnosti mohou díky členství ve Sdružení SOLUS a prostřednictvím registrů SOLUS efektivněji řídit riziko u služeb, které poskytují. Informace o úhradě dluhu je v Registru FO a v Registru IČ uchovávána po dobu 3 let. Písemné výpisy z registrů SOLUS: Celková cena za zaslání výpisů poštou na dobírku je 218 Kč.8

Výpis od soudu V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, je v § 44 následující ustanovení: Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy. Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen. Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem.

Pomocný seznam přehledu pohledávek Bydlení (současné i předchozí) Nájemné Likvidace odpadu (popelnice) Telefony/Pevná linka Kabelová televize Cestování/Automobil Dluhy u dopravního podniku Cestování vlakem bez jízdenky

Hypotéka/Stavební spoření Vodné a stočné ČRo/Česká televize Daň z nemovitosti

Elektřina Plyn Internet Fond oprav

Pokuty (rychlost, stav vozidla...)

Pojištění Automobil - povinné ručení/havarijní pojištění Osoby - životní/ zdravotní/penzijní

Bydlení - nemovitost/domácnost Ostatní - odpovědnost za škodu,..

Osobní Výživné Náhrada škody na majetku nebo na zdraví

Lékařská péče - lékař/nemocnice Vypořádání majetku po rozvodu

Podnikání Sociální pojištění Podnikatelské půjčky

Zdravotní pojištění Neuhrazené faktury

Daně

Dluhy – kde: Bankovní subjekty Leasingové společnosti Soukromé osoby (živnostníci, řemeslnící)

Nebankovní subjekty Rodina

Drobní poskytovatele Osoby blízké/známí

Dluhy – jaké: Zápůjčka/Úvěr Kontokorent Nákup zboží na dluh Americká hypotéka Směnka Uznání dluhu

Spotřebitelský úvěr přečerpání běžného účtu Leasing Konsolidace Dlužní úpis

Kreditní karty Splátkový prodej Hypotéka Revolvingový úvěr Notářský zápis

8

https://www.solus.cz/, 25. 9. 2015

44

Kapitola 8 Platební rozkaz na sporný či neexistující dluh a obrana proti němu Příběh: Pan Josef je klientem sociální služby. V roce 2013 ztratil peněženku se všemi doklady, ztrátu řádně nahlásil a nechal si vyhotovit nové doklady. V roce 2014 mu byl k jeho překvapení doručen platební rozkaz na úhradu spotřebitelského úvěru ve výši 300.000 Kč. Návod: Pomoci klientovi sepsat odpor proti platebnímu rozkazu a ve lhůtě jej doručit. Důležité je poučit klienta o úskalích platebního rozkazu. Dále ho upozornit na to, co lze udělat při ztrátě dokladů, tj. že má zjistit, zda na poště nebyl změněn způsob doručování jeho pošty, prověřit v registrech dlužníků všechny dluhy na své jméno, nahlédnout do katastru nemovitostí, zda u jeho nemovitostí neprobíhá v důsledku zneužití dokladů nějaké řízení.

Kdy a jak podat odpor proti platebnímu rozkazu V případě, kdy uplatňovaný nárok je sporný, je nejvhodnější získat více informací nahlédnutím do spisu a ve lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu podat proti němu odpor k příslušnému soudu, který jej vydal (všechny informace lze čerpat z poučení o odvolání). Odůvodnění podaného odporu stačí doručit soudu do 30ti dnů od odeslání odporu (nejlepší je vše uvést přímo do odporu). V odůvodnění je třeba uvést, co vše namítáme proti tvrzením uvedeným v platebním rozkazu, tzn. v tomto případě, že nejde o dluh žalovaného, protože tento nikdy neuzavřel tvrzenou smlouvu o úvěru a že k jejímu uzavření došlo v důsledku zneužití dokladů, a k tomuto tvrzení doložit protokol Policie ČR o nahlášení ztráty dokladů a další důkazy, například důkazy prokazující, že v době podpisu smlouvy se žalovaný nemohl nacházet v místě jejího uzavření. Pokud by nebylo odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ve výše uvedené lhůtě podáno, může se stát, že bude vydán rozsudek pro uznání za předpokladu, že platební rozkaz obsahoval poučení dle ust. § 114b o.s.ř.

Klientovi je třeba zdůraznit, že nepodá-li odpor řádně a včas, důsledkem bude nezvratnost rozhodnutí Rozhodnutí se stane pravomocným v rámci tzv. zkráceného řízení, proti kterému již nebude možná obrana. Platební rozkaz se pak stává exekučním titulem, což znamená, že žalovaná částka, ač sporná či neexistující, může být vymáhána exekutorem a již nepomůžou námitky, že tento dluh vznikl v důsledku zneužití dokladů.

Co čeká klienta po podání odporu s odůvodněním Řízení se přemění na standardní průběh soudního řízení, tzn., že soudce povolá strany sporu k veřejnému projednání, které je ústní. Soudce tak může bezprostředně vnímat vše, co před ním bylo sděleno. Jsou zkoumány navrhované důkazy a slyšeni svědci a účastníci. Pozor na to, že všechna tvrzení a důkazy musí být většinou uvedeny do skončení prvního jednání ve věci, jinak k nim nebude přihlédnuto. Následně soudce na základě zjištěných skutečností vydá rozsudek, jímž rozhodne ve věci v prvním stupni. Je možné podat odvolání.

Trestní oznámení Dále je třeba podat trestní oznámení na neznámého pachatele a zjistit, zda na poště nebyl změněn způsob doručování klientovy pošty, prověřit v registrech dlužníků všechny dluhy na klientovo jméno, nahlédnout do katastru nemovitostí, zda u klientových nemovitostí neprobíhá v důsledku zneužití dokladů nějaké řízení.

45

Kapitola 8 - teoretická část Co lze dělat při ztrátě dokladů Ztrátu dokladů, zejména občanského průkazu a cestovního pasu, je třeba vždy oznámit policii a nechat si o tom vyhotovit potvrzení. To je důležité pro případ možných sporů pro zneužití dokladů. Současně je třeba zajít na příslušný úřad a požádat o vyhotovení nových dokladů. Je vhodné ověřit, zda byly ztracené doklady zaneseny do registru neplatných dokladů vedeného na internetových stránkách: http://www.mvcr.cz/clanek/neplatne-doklady.aspx. Pokud nebyly, doporučuji toto urgovat u policisty, kterému byla nahlášena ztráta dokladů, protože právě uveřejněním ztracených či odcizených dokladů v registru neplatných dokladů by bylo například možno argumentovat v soudním řízení o úhradě spotřebitelského úvěru, který byl na neplatné doklady nějakým podvodníkem uzavřen. Dále je třeba věnovat zvýšenou pozornost doručování pošty, protože jedna z taktik podvodníků je, že se na poště zvolí zvláštní způsob doručování, který zamezí tomu, aby se upomínky včas dostaly do rukou podvedené osoby a ta se mohla bránit podáním trestního oznámení na neznámého pachatele. Dále se doporučuje ověřit aktivity v elektronickém katastru nemovitostí, ke kterému je na stránkách http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ volný přístup. Zadáním katastrálního území a čísla parcely nebo budovy lze zjistit, zda neprobíhá nějaké řízení. Toto lze nalézt u nemovitosti ve spodní části stránky, kde je červeně uvedeno: objekt je dotčen změnou právního vztahu a za tímto nápisem je číslo řízení, podle kterého lze zjistit další podrobnosti. Totéž je vhodné prověřit cca za 1 měsíc znovu. Dnes se již do návrhu na vklad zapisují čísla občanských průkazů a lze doufat, že tato jsou v systému ověřována. Často se však podvodné převody nemovitostí dějí bezprostředně po zcizení dokladů, proto je třeba jednat rychle. Jako dobrá prevence slouží nastavení tzv. hlídacího psa v katastru nemovitostí, což znamená, že se podá žádost, aby o každém řízení vztahujícímu se k vybraným nemovitostem byly na uvedený kontakt zaslány informace. Poplatek za tuto službu činí 200 Kč. Stejně tak je vhodné zhruba za tři měsíce od ztráty dokladů požádat o výpis z registru dlužníků SOLUS na formuláři uvedeném na stránkách https://www.solus.cz/images/stories/formulare/formular_fo_a_fop_20140213.pdf a totéž ještě do půl roku zopakovat, protože tak je možno zjistit, zda nedošlo v důsledku ztráty dokladů k uzavření nějakých smluv (například prostřednictvím komunikace na dálku) a tím k zadlužení osoby postižené ztrátou dokladů. Pokud se ztratila i platební karta, je třeba ji u příslušné banky nechat zablokovat. Je vhodné uložit si telefonické číslo pro blokaci tak, aby bylo možno kartu zablokovat okamžitě, protože v mezidobí by mohla být zneužita. Banka v takovém případě odpovídá pouze za finanční prostředky, které byly z účtu zcizeny až od doby nahlášení ztráty a zablokování karty. Zcela nevhodné je mít u karty lístek s napsaným PIN. Je vhodné se již při založení účtu informovat, kolik stojí blokování karty a jaká má banka pro tento případ pravidla. Pokud byly ztraceny i jiné doklady, například karta zdravotní pojišťovny, průkaz do knihovny atd., je potřebné kontaktovat příslušné instituce, ohlásit ztrátu a požádat o vystavení nového dokladu.

46

Odpor proti platebnímu rozkazu Odpor proti platebnímu rozkazu musí obsahovat tyto náležitosti: být adresován soudu, který je uveden v obdrženém platebním rozkazu v poučení o podání odporu, uvedení osoby, která odpor podává, věci, které se týká, tj. číslo jednací a uplatňovaný nárok, označení, že se jedná o odpor, datum a podpis. Odpor je třeba předložit v počtu stejnopisů o jeden vyšším, než je počet žalobců. Podáním odporu se platební rozkaz v plném rozsahu ruší. Poté bude probíhat občanskoprávní řízení standardním způsobem. Je vhodné v odporu uvést, co namítáte proti tvrzením uvedeným v platebním rozkazu, a na podporu svých argumentů navrhnout důkazy. V civilním řízení platí zásada, že co není prokázáno, jako by neexistovalo a povinnost prokázat určitou skutečnost má ta strana, která ji tvrdí. V případech, kdy věřitel svou pohledávku po dobu delší než tři roky nevymáhal, je vhodné použít námitku promlčení. Pozor však na to, že smlouvy se posuzují podle té právní úpravy, která byla platná v době jejich uzavření. U smluv sepsaných na základě dnes již neexistujícího obchodního zákona č. 513/1991 Sb. je promlčecí lhůta čtyřletá. Navíc platilo to, že úhradou části závazku se jakoby uznává zbytek závazku. Otázka promlčení je i s ohledem na změnu právní úpravy tak složitá, že ji doporučuji konzultovat s odborníkem. Odpor je možné podat jak písemně, tak ústně do protokolu u soudu, osobně na podatelně soudu, dále elektronicky (i bez zaručeného elektronického podpisu) za podmínky, že bude originál odporu dodán do podatelny soudu do tří dnů. Stačí, když je odpor podán na poště v poslední den lhůty. Pozor na to, aby byl adresován správnému soudu! V případě, kdy je dobrá dostupnost soudu, je nejlepší osobní podání na podatelně soudu s tím, že si na kopii podaného odporu necháte potvrdit přijetí. Jak se vlastně počítá lhůta 15ti dnů? Je vhodné ponechat si obálku, protože z ní lze vyčíst den doručení. Od následujícího dne se počítá 15 dnů. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu či svátek, lhůta se prodlužuje do následujícího pracovního dne. Bude-li zmeškána lhůta pro podání odporu, stane se platební rozkaz pravomocným. Odpor musí podat ten, proti komu směřuje platební rozkaz. Jiná osoba jej nemůže podat bez řádné plné moci. K takovému podání by se nepřihlíželo a platební rozkaz by se stal pravomocným.

47

Odpor proti platebnímu rozkazu - VZOR

Okresní soud v

V

dne

K č.j.

Žalobce:

jméno a příjmení:

, nar.:

bytem: Žalovaný:

jméno a příjmení:

, nar.:

bytem: I. Dne ……………….. mi byl doručen platební rozkaz č.j. ………………………………… vydaný Okresním soudem v ……………………………… dne ………………………………………, kterým mi bylo uloženo uhradit částku ………………………………,- Kč s přísl. ve lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu.

Proti tomuto platebnímu rozkazu podávám v zákonné lhůtě odpor. Odůvodnění: Částku ……………….. z titulu smlouvy o ……………………………………… ze dne ……………………………… jsem již uhradil dne ………………………… a to bezhotovostně z účtu č. ………………………………na účet žalobce. Důkazy: •

Smlouva o …………………………………………………………………………… ze dne ……………………

•

Výpis z účtu ……………………………………, vedeného u ………………… ze dne ………………………

V ……………………………………………………………………………………… dne …………………………………

(podpis) 48

Odvolání proti nákladům řízení Uznáváte-li nárok uvedený v platebním rozkazu, protože například víte, že žalovanou částku dlužíte, ale nechcete hradit příliš vysoké náklady právního zastoupení, můžete se odvolat ke krajskému soudu proti výši nákladů soudního řízení. Příslušným je ten krajský soud, který je nadřízený soudu, který platební rozkaz vydal. Odvolání postačuje doručit příslušnému okresnímu soudu ve lhůtě do 15-ti dnů od doručení platebního rozkazu. Toto se doporučuje v případě, kdy jsou podávány tzv. formulářové žaloby. Formulářovou žalobu poznáte podle toho, že je žalobci podávají na soudy ve velkém množství. Jde o poměrně jednoduché záležitosti, kdy se do vzorů žalob doplňují jen údaje o žalovaných a výše žalované částky, přičemž k tomuto není třeba právního vzdělání a vypracováním žaloby právním zástupcem se jen uměle navyšují náklady řízení. Příkladem je odkup pohledávek od dopravních podniků za nezaplacené pokuty či od nemocnic za neuhrazené poplatky za návštěvu lékaře. V těchto případech jde často primárně o přisouzení nákladů právního zastoupení a ne o vymožení drobné dlužné částky. Významné je to, že Ústavní soud se dne 29. března 2012 pod sp. zn. I. ÚS 3923/11 vyjádřil tak, že u tzv. formulářových žalob, kdy spotřebitel nemá možnost zasahovat do znění smlouvy (například u smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluv o dodávkách energií atd.), je třeba brát ohled na proporcionalitu mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů, kdy dle názoru Ústavního soudu je spravedlivé, aby výše odměny za zastupování advokátem zpravidla nepřesahovala jednonásobek vymáhané částky.

Nahlédnutí do spisu Nahlédnutím do spisu vztahujícímu se k vydanému platebnímu rozkazu lze získat více informací než z platebního rozkazu. Je možno prohlédnout si důkazy, které proti žalovanému svědčí, a tak získat informace pro jejich možné napadení či popření. Do spisu lze nahlédnout v informační kanceláři soudu, který platební rozkaz vydal. Není možné se na soud jen tak slepě vydat. Je třeba zavolat do informační kanceláře příslušného soudu, uvést číslo jednací a na určitý den a hodinu si nechat spis připravit. Nahlížet do spisu může i zplnomocněný zástupce, ale pozor na to, aby byla plná moc dostatečně vymezena. Doporučuji uvést, že je plná moc udělena pro nahlížení do spisu konkrétní spisové značky, a dostatečně označit zmocnitele, zmocněnce a soudu. Je také možné, aby toho, proti komu směruje platební rozkaz, doprovodila jiná osoba a této osobě byla plná moc k nahlédnutí do spisu udělena ústně před pracovníkem informační kanceláře soudu a o tomto by byl pořízen záznam. Od pracovnic informační kanceláře nečekejte rady, není to jejich práce. Do informační kanceláře si vezměte fotoaparát a vše potřebné si vyfotografujte. Někdy je vhodné si vyfotografovat i instrukce soudce ze spisu, protože z nich může zkušená osoba poznat, jakým směrem se spor ubírá. Vyfotografujte si i obálky od soudem doručovaných písemností, protože někdy je dodržení lhůty důležité, a to například v případě, kdyby žaloba přišla na soud krátce po uplynutí promlčecí lhůty. Poté je vhodné vše konzultovat s právníkem nějaké neziskové organizace a ve složitějších případech raději s advokátem.

49

Stručný popis průběhu tzv. zkráceného řízení při vydání platebního rozkazu Soudu je doručena žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu či pouze obyčejná žaloba, ale z tvrzení v ní uvedených a listinných důkazů vyplývá, že byly splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu. Například pokud bude v obyčejné žalobě uvedeno, že byla zapůjčena určitá finanční částka, tato byla odeslána z účtu zapůjčitele na účet vydržitele a že tato částka má být navrácena do jednoho měsíce stejným způsobem, k žalobě bude přiložena smlouva o zápůjčce a dva výpisy z účtu zapůjčitele, vydá soud s největší pravděpodobností přímo platební rozkaz. Platební rozkaz bude vydán, aniž by důkazy byly hodnoceny a prověřovány. Platební rozkaz je zaslán žalovanému. Pokud žalovaný ve lhůtě uvedené v odůvodnění nezašle příslušnému soudu odpor proti tomuto platebnímu rozkazu, stane se platební rozkaz pravomocným, aniž by žalovaný dostal možnost se k tvrzením uvedeným v žalobě vyjádřit. Platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného bez možnosti náhradního doručení, proto se nemůže stát, že by se žalovaný o platebním rozkazu nedozvěděl. Stává se však, že někteří lidé už ani neotvírají obálky, které jsou jim doručeny. To by mohlo mít nepříznivý důsledek v případě, že by byl platební rozkaz vydán na již uhrazenou, promlčenou nebo na neexistující pohledávku. Tím, že by odpor proti platebnímu rozkazu, v tomto případě pravděpodobně úspěšný, nebyl podán, nabude platební rozkaz právní moci a stane se exekučním titulem. V exekučním řízení pak již nelze namítat například to, že částka byla před vydáním exekučního titulu uhrazena či promlčena, nebo že se jedná o neexistující dluh. Podáním odporu se vše mění na standardní řízení. Pozor však na povinnost odůvodnit podaný odpor do určené lhůty (nejpozději do 30 dnů od jeho podání). Bude-li platební rozkaz obsahovat toto speciální poučení a nedojde k odůvodnění podaného odporu s uvedením důkazů podporujících tvrzení v něm uvedená, rozhodne soud rozsudkem pro uznání bez jednání u soudu. Aby tedy řízení mohlo probíhat standardně tak, že žalovaný dostane možnost vyjádřit se k návrhu, je třeba napsat ve lhůtě odůvodnění a navrhnout důkazy na podporu tvrzení (například to, že žalovaná částka byla již uhrazena, a toto tvrzení doložit výpisem z účtu). Poté soudce předvolá strany k ústnímu projednání věci a vše rozhodne až po řádném slyšení stran a provedení všech navrhovaných důkazů, které mohou potvrdit relevantní skutečnosti tvrzené v žalobě a ve vyjádření se k žalobě. V tomto řízení je možné namítnout i nepřiměřenost nákladů právního zastoupení u tzv. formulářových žalob či požadovat nepřiznání soudních nákladů, protože druhá strana před podáním žaloby nevyzvala k úhradě pohledávky.

Stručný popis standardního řízení u soudu po zrušení platebního rozkazu Po podání odporu a jeho odůvodnění ve lhůtě stanovené soudem (nejméně však 30 dní) se tzv. zkrácené řízení mění na standardní soudní řízení, kdy soudce předvolá účastníky k ústnímu projednání. K soudu je třeba si vzít doklady totožnosti a předvolání. Pokud by byl žalovaný doprovázen a doprovázející osoba by byla jeho zmocněncem, tak stačí udělit plnou moc pro zastupování ústně do protokolu. Vždy si ponechte dostatečnou časovou rezervu před zahájením soudního jednání, protože tak získáte čas přečíst si pokyny, jak se v soudní síni chovat. Tyto jsou vždy umístěny před jednací síní. Pozdní příchod k soudu třeba jen o 15 min. může mít za následek prohru ve sporu, protože pokud to žalobce navrhne, bude vynesen rozsudek pro zmeškání. V odvolání proti tomuto rozsudku je již bezpředmětné uvádět okolnosti případu. Soud nejprve udělí slovo žalobci a zeptá se jej, zda trvá na svém návrhu. Poté se dotáže žalovaného, co namítá proti tvrzením uvedeným v žalobě, případně pouze ověří, zda trvá na svém vyjádření. Vždy se pokusí dovést strany ke smírnému ujednání věci. Pokud pokus o smír selže, začne se zabývat tvrzeními uvedenými v žalobě a navrženými důkazy a následně pak tvrzeními uvedenými ve vyjádření k žalobě a navrženými důkazy. To znamená, že se čtou listinné důkazy, provádí se výslech svědků i účastníků. Na předmětnou věc se nejprve dotazuje soudce a pak dá možnost tázat se i právním zástupcům účastníků či účastníkům samým. Poté, co jsou provedeny všechny relevantní důkazy, vyzve soudce žalobce, aby přednesl svůj závěrečný návrh, pak se vyjádří žalovaný a poté dojde k vyhlášení rozsudku, nebo si může soud na vyhlášení rozsudku ponechat lhůtu. Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku je třeba věnovat pozornost poučení o odvolání. Pokud máte za to, že soudce při svém rozhodování nepostupoval v souladu s ustálenou soudní praxí či že došlo k nějakému závažnému pochybení, je možno podat odvolání. Odvolání nebude umožněno u žalob na částky do 10.000 Kč. Bude-li klienta zastupovat advokát, je třeba myslet na to, jak si ujednají odměnu. Někdy například ve věci dluhů ze spotřebitelských úvěrů bývá žalobcem podvodná společnost, která má sídlo v některém z tzv. daňových rájů, a je téměř nemožné od ní vymoci přiznanou náhradu nákladů právního zastoupení. Proto je vhodné si ujednat, že advokátovi bude náležet jen odměna, kterou si sám vymůže. Jinak by to byl klient, kdo by uhradil advokátovu odměnu i v případě, že by se nepodařilo vymoci úhradu nákladů právního zastoupení od protistrany.

50

Kapitola 9 Exekutor zabavil majetek jiné osobě Příběh: 1. Paní Alžběta si v nedávné době pronajala byt ve městě, kde chtěla začít samostatný život za pomoci pracovníků sociálních služeb, protože se neuměla sama v důsledku svého duševního onemocnění pohybovat v novém prostředí. K jejímu velkému překvapení do tohoto bytu v době její nepřítomnosti vstoupil exekutorský vykonavatel, polepil všechny cenné věci samolepkami s nápisem „exekučně zabaveno“ a vyměnil zámek. Paní Alžběta se neměla jak dostat do svého nového bytu a nevěděla, co si počít. Požádala tedy o pomoc pracovníka sociální služby. Později zjistila, že se tak stalo proto, že v jejím bytě měla trvalé bydliště z dřívější doby jiná osoba, proti které bylo vedeno exekuční řízení. 2. Co by se stalo, kdyby důvodem vstupu exekutora do bytu paní Alžběty byly dluhy jejího druha, se kterým žila ve společné domácnosti? Návod: V obou případech je třeba se řádně a včas bránit návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu a tento adresovat exekutorovi, který exekuci provádí. Pokud exekutor návrhu nevyhoví, je nutno podat tzv. vylučovací žalobu k exekučnímu soudu prostřednictvím exekutora, kde klientka v první řadě bude argumentovat tím, že všechny zabavené věci jsou její a osoba, proti které je vedena exekuce, v bytě nebydlí. V druhém případě bude třeba argumentovat tím, že označené věci nejsou jejího druha. Toto je třeba vždy doložit nějakými důkazy..

Obrana proti neoprávněnému zabavení věcí jiné osobě v exekučním řízení •

Prvním krokem je do 30 dnů od zjištění, že byla v bytě provedena exekuce, podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu k exekutorovi, který exekuci provedl. Informace o exekutorovi zjistíme z exekučního příkazu, který bude na místě ponechán. Je třeba popsat, zda návrh na vyškrtnutí směřuje proti všem věcem v bytě (viz 1. případ), či jen proti některým. Tyto je třeba v návrhu specifikovat a přiložit důkazy o tom, že se jedná o věci ve vlastnictví navrhovatele.

•

O návrhu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Exekutor věci vyškrtne vždy, souhlasí-li s tím oprávněný (například společnost poskytující úvěry). Proto je vhodné oprávněnému poslat kopii návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu a v průvodním dopise zdůraznit, že případná žaloba na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu bude směřovat proti němu a v případě úspěšné žaloby to bude oprávněný, kdo bude hradit soudní poplatky a náklady právního zastoupení.

•

V případě, že exekutor návrhu nevyhoví, je nutno podat žalobu na vyloučení věci ze soupisu podloženou důkazy exekučnímu soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, ve kterém nevyhověl (byť částečně) včas podanému návrhu.

Aby k takovým situacím nedocházelo, je třeba: •

Včas reagovat na první varovné signály, např. na dopis od exekutora, doručený na adresu bytu a určený jiné osobě. Je třeba na poště oznámit, že adresát v bytě nebydlí, a totéž doporučeným dopisem s doručenkou zaslat i exekutorovi a doručenku si uschovat.

•

Před koupí bytu či domu prověřovat, zda tam nemají trvalé bydliště nějaké cizí osoby. V kupní smlouvě uvést a zajistit např. smluvní pokutou, že trvalé bydliště prodávajícího a jeho rodiny, případně i dalších osob, bude do určité doby zrušeno. Stejně tak je třeba postupovat v případě, že zde má sídlo podnikatel.

•

Neumožnit užívání bytu či domu osobě, která je zadlužená a hrozí u ní nebezpečí exekuce. V případě, že takovou osobou ubytujeme, je vhodné prostor této osoby v bytě či domě vymezit v podnájemní smlouvě a v bytě či domě zřetelně označit prostor určený k jejímu užívání, např. cedulkou na dveřích.

•

Nepovolit žádné osobě, která v bytě nebydlí, aby zde měla trvalé bydliště, a ani nesouhlasit s umístěním sídla podnikatele.

51

Kapitola 9 - teoretická část Návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu - VZOR Exekutorský úřad ………………………………………………………………… Se sídlem ………………………………………………………………………… Vedený …………………………………………………, soudním exekutorem K č.j. ………………………………………………………………………………

Navrhovatel: Jméno a příjmení: ………………………………………, nar. …………………………………… Bytem: .………………………………………………………………………………….…………

Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu exekuce Ve věci výkonu exekuce k upokojení peněžité pohledávky oprávněné obchodní společnosti ……………………….., se sídlem …………………………….., IČ ……………………, je vůči povinnému panu ………………………………., nar. ……………………….., bytem ………………………………………………………………….., kterého neznám a nikdy jsem ho neviděla, na základě exekučního příkazu č.j. ………………………… vydaného soudním exekutorem JUDr. …………………………………….…………………………….., se sídlem …………………………………………………..…………., IČ …………………………… vedena exekuce prodejem movitých věcí. Uvedený prodej movitých věcí postihuje také můj majetek, a to veškeré vybavení bytu č. …………………, v domě na adrese …………………………………………………., který jsem v nedávné době, tj. dne ……………., koupila od paní ………………………………….. ……….…………………………..…….., nar. ……………………….., bytem ………………………………………………… Do bytu jsem se nastěhovala týden před provedením soupisu a v té době zde nenacházely žádné movité věci, což prokazuji dokladem od stěhovací společnosti a také čestným prohlášením jejího zaměstnance o tom, že byl byt prázdný a veškeré věci do něj donesené pocházejí z rodinného domu na adrese ……………………………………………., ze kterého jsem se stěhovala. Není mi známo, zda byl povinný druhem prodávající či předchozím vlastníkem, ale tímto čestně prohlašuji, že všechny věci, které se nacházely v čase soupisu v bytě, byly výlučně moje a proto navrhuji vyškrtnout za soupisu vyhotoveného dne …………………………… pod č.j. ………………………… všechny zde uvedené movité věci, tj. položku č. 1 až 32.

52

Důkazy: •

kupní smlouva ze dne ………………

•

výpis z katastru nemovitostí k bytu ze dne ……………………..

•

soupis věcí pořízený soudním exekutorem č.j. ………………… ze dne ……………..

•

doklad od společnosti provádějící stěhovací služby ze dne ………………..

•

čestné prohlášení zaměstnance stěhovací společnosti pana ……………………….., který byl dne ……………….. účasten stěhování

II. S ohledem na výše uvedené žádám uvedeného soudního exekutora, aby vyškrtnul ze soupisu exekuce prodejem movitých věcí všechny věci sepsané v bytě č. ……………… na adrese ………………………………………………… ……………………………………………………… jako položky č. 1 až 32 soupisu movitých věcí postižených exekucí ze dne ……………………………………., které jsou v mém výlučném vlastnictví a proto nepodléhají výkonu exekuce.

V ……………………………… dne ……………………

(pozor – námitka musí být podána do 30 dnů od provedení soupisu)

…………………………………………………… (jméno a příjmení navrhovatele)

53

Důkazy o tom, že se jedná o věci patřící navrhovateli

Fotografie s datem

Tyto mohou prokázat, že věci byly v místě provedení tzv. mobiliární exekuce již od určitého data a že povinný si tyto věci nemohl pořídit, neboť v době pořízení fotografií měl např. nízký věk a nedisponoval finančními prostředky.

Soupis věcí provedený notářem

Tento soupis mohou nechat provést např. rodiče zadluženého zletilého dítěte, které se k nim přestěhovalo proto, že mu byl byt prodán v exekuci a nemá kde bydlet. Soupis je třeba provést před nastěhováním dítěte. I když bude opatření tohoto důkazu značně nákladné, není zaručeno, že ochrání rodiče před soupisem věcí v exekučním řízení proti jejich dítěti, ani že poté povede přímo k vyloučení věcí ze soupisu. Je ale pravděpodobné, že po podání tzv. vylučovací žaloby bude pro soud stěžejním důkazem.

Čestné prohlášení

Určitá osoba může čestným prohlášením potvrdit verzi osoby žádající vyškrtnutí se soupisu. Bude-li to osoba blízká, nebude mít toto čestné prohlášení velkou váhu, proto doporučuji čestné prohlášení dokládat v obdobných případech, jak je uvedeno ve vzoru návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu.

Soupis věcí pro pojišťovnu, případně doložený fotografiemi

Rovněž tento soupis doložený fotografiemi z doby provedení soupisu by mohl svědčit o tom, že věci nenáleží osobě, která se k nim později nastěhovala.

Dokladem o zakoupení věci

Doklad o koupi nepotvrzuje skutečnost, že je určitá věc určité osoby, proto je vhodné vyžadovat takový doklad, v němž bude uvedeno jméno a bydliště kupujícího.

Výpisem z účtu

Účet náleží vždy určité konkrétní osobě, proto by pro exekutora byl výpis z účtu, kde je uvedena zaplacená částka a její příjemce, dokladem o vlastnictví zakoupené věci.

Kupní smlouva

Jakákoli kupní smlouva prokáže, že věc v ní uvedená náleží osobě, která je uvedena jako kupující.

Smlouva o výpůjčce

Tou lze prokázat, že zabavená věc je ve vlastnictví toho, kdo ji vypůjčil.

Smlouva o nájmu movitých věcí

Tou lze prokázat, že zabavená věc je vlastnictvím toho, kdo ji dal do nájmu.

Leasingová smlouva

Tou lze prokázat, že zabavená věc je ve vlastnictví toho, kdo ji dal do nájmu či pronájmu.

Svědecká výpověď

Určitá osoba může svou svědeckou výpovědí potvrdit verzi osoby žádající vyškrtnutí se soupisu. Exekutor nejspíš nebude provádět tento důkaz, ale pro exekuční soud by mohla být svědecká výpověď od jiné než blízké osoby podstatným důkazem.

54

Žaloba na vyloučení věcí podle § 267 občanského soudního řádu - VZOR

Okresnímu soudu v ………………………………………………………………… Adresa ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

Žalobkyně: Jméno a příjmení: ………………………………………, nar. …………………………………… Bytem: .………………………………………………………………………………….…………

Žalovaný (oprávněný): Obchodní společnost: …………………………………, IČ. …………………………………… Se sídlem: .………………………………………………………………………………….……… Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v ………………………………… pod oddílem……………………………………………… a vložkou ……………………………

Žaloba na vyloučení věcí z exekuce I. Na návrh oprávněného, kterým je výše uvedená společnost ………………..…………, byl vydán exekuční příkaz proti povinnému ……………………….…………ze dne ….…….. č. j. ……………………. na základě elektronického platebního rozkazu, č. j. …………………………………., vydaného okresním soudem v …………………..… dne……………….… . Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem majetku byl vydán pro pohledávku ve výši ……………..… Kč. Důkaz: Kopie exekučního příkazu č. j.:………

55

II. Dne ……………………. byl v bytě, kde bydlí žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne ………………………, proveden soupis majetku, ve kterém jsou všechny sepsané věci ve výlučném vlastnictví žalobkyně, která nemá s povinným nic společného. Do soupisu byly zahrnuty položka č. 1 až 32, všechny jsou popsány v soupisu, proto na soupis tímto žalobkyně odkazuje. Soupis byl proveden vykonavatelem ………bez přítomnosti žalobkyně a tato se nemohla bránit soupisu věcí předložením kupní smlouvy. Všechny výše uvedené věci jsou v mém vlastnictví. Zakoupila jsem je v letech 2013 až 2015, což dokládám kupními smlouvami, fakturami a výpisy z mého účtu, ze kterého jsem věci platila. Zároveň přikládám ověřenou kopii nájemní smlouvy, ve které byl uveden popis bytu při předání. Je zde uvedeno, že byt byl bez jakéhokoli vybavení, což je doloženo i fotografiemi pořízenými v době předání bytu. To znamená, že se v bytě nemohla nacházet žádná věc povinného za předpokladu, že byl druhem prodávající či dokonce předchozím vlastníkem bytu. Nájemní smlouva byla podepsána měsíc před nařízením exekuce dne …………… a je stvrzena ověřenými podpisy smluvních stran. Vlastnictví věci mi může dosvědčit také má sousedka, která vedle mne bydlela v rodinném domě na adrese …………………………………, která mě pravidelně navštěvovala v době před tím, než jsem se přestěhovala do bytu na adrese ………………………………………………...……, kde mi byly všechny tyto věci zabaveny. Návrhem podaným dne …………………………….jsem žádala příslušného exekutora ………………………………..… o vyškrtnutí věcí ze soupisu, návrhu však nebylo vyhověno. Zároveň jsem žádala o vyjmutí věcí ze soupisu žalovaného, ten však na mou žádost nijak nereagoval. Důkazy: •

Kopie soupisu majetku č.j. ………………..………………. ze dne ………………

•

Ověřená kopie kupní smlouvy s fotografiemi a uvedením popisu stavu bytu v době převodu

•

25 x kopie faktury za věci uvedené v soupisu

•

7 x kupní smlouva za věci uvedené v soupisu

•

Výpisy z mého účtu vedeného u ………………………. banky za období od ledna 2013 až do srpna 2015,kdy proběhla platba za všechny uvedené věci.

•

Kopie návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu ze dne ………………………

•

Výslech povinného ……………………………………………………………

•

Výslech mé bývalé sousedky paní…………………………….………………..., bytem …………………………

•

Kopie písemné žádosti o vyjmutí věcí ze soupisu zaslané dne ……………………. adresované žalovanému

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek: Z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, který je prováděn na základě exekučního příkazu č. j. …………………..…. se vylučují všechny sepsané movité věci, které byly sepsány dne ……………………….., jakožto majetek povinného …………..……… pod položky č. 1 až č. 32. Žalovaný nahradí žalobci náklady řízení. V ………………………… dne: ……………………………..

….…………………………… (jméno a příjmení žalobkyně)

56

Kapitola 10 Žena na tzv. rodičovské dovolené chce požádat o odklad exekuce Příběh: Klientka sociální služby paní Renata má dluhy, které jsou exekučně vymáhány. Paní Renata je matka samoživitelka, žije na ubytovně a nemá žádný majetek. Na půlroční dítě nedostává výživné, protože otce dítěte v rodném listě neuvedla. Paní Renata již nedostává peněžitou pomoc v mateřství ve výši 13.830 Kč (z příjmu 20.000 Kč), ze které ji na základě výpočtu exekutor srážel částku 2061 Kč, a pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 5.116 Kč, přídavek na dítě 500 Kč a dávky ze systému státní sociální pomoci, které jsou buď nezabavitelné či v nezabavitelné výši. Paní Renatě je jasné, že po dobu dalších 3,5 let bude její situace taková, že exekutor nebude moci exekuci provádět pro nedostatek majetku a příjmů. Nástup do zaměstnání nebo příležitostné brigády nepřipadá v úvahu kvůli špatnému zdravotnímu stavu dítěte. Dítě nemůže být podle vyjádření lékařů umístěno do mateřské školy dříve než ve čtyřech letech. Návod: Je třeba klientce pomoci sepsat návrh na odklad exekuce a k němu jako podklad obstarat různé písemnosti, jimiž doloží tvrzení uvedená v návrhu. Vždy je vhodné žádat o pozastavení růstu úroků.

Klientku je třeba poučit, že pro dosažení odkladu exekuce je třeba udělat následující kroky: •

Podat návrh na odklad exekuce všem exekutorům, kteří exekucí provádějí.

•

Návrh na odklad exekuce musí mít všechny zákonem stanovené náležitosti, musí být srozumitelný a určitý, je třeba k němu přiložit všechny listiny k prokázání tvrzení v něm obsažených.

Informovat klientku o tom, že: •

Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce nepodniká exekutor žádné kroky k provedení exekuce (pokud nejde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování nároku či bránění právu).

•

Vyhoví-li exekutor návrhu, stanoví, na jak dlouhou dobu exekuci odkládá, a po tuto dobu nic nekoná.

•

Exekutor o návrhu rozhodne do 7 dnů od jeho doručení.

•

Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce, předá jej společně s exekučním spisem exekučnímu soudu, který o něm rozhodne nejpozději do 15 dnů. Je časté, že exekutor nevyhoví a exekuční soud následně návrhu vyhoví.

V návrhu na odklad exekuce je třeba uvést určitá tvrzení a tato řádně doložit důkazy •

Je třeba uvést skutečnosti potvrzující, že se klientka bez své viny ocitla přechodně v takovém postavení, kdy by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro ni nebo příslušníky její rodiny zvláště nepříznivé následky. Ve výše uvedeném případě je třeba v návrhu na odklad exekuce uvést, že s účinností od určitého data začala pobírat pouze rodičovský příspěvek, který je v nezabavitelné výši, a že současně pobírá dávky ze systému státní sociální pomoci, které jsou ze zákona nezabavitelné či v nezabavitelné výši (všechno je třeba doložit příslušnými rozhodnutími). Dále je třeba přiložit čestné prohlášení o tom, že nemá žádný movitý či nemovitý majetek, který by se dal v exekuci zpeněžit. Měla by také popsat zdravotní stav dítěte a uvést, proč nemůže její dítě až do čtyř let navštěvovat mateřskou školu, a toto doložit lékařskou zprávou. Současně je nutné uvést, že z důvodu zdravotního stavu dítěte a péče o něj nemůže chodit do zaměstnání či si najít přivýdělek.

•

V návrhu dále uvede, že oprávněný nebude podle jejího názoru odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Uvede výši dluhu a popíše, kdo je osobou oprávněnou. Pokud se bude jednat o stabilní obchodní společnost s velkými příjmy, je evidentní, že ji odklad exekuce nijak významně nezatíží. Stejně tak v případě fyzické osoby může uvést, že by ji odklad exekuce nezatížil, protože má dostatečný majetek a příjmy.

•

Vždy je dobré požádat, aby po dobu odkladu výkonu exekuce byl pozastaven růst úroků. Tomuto nemusí být vyhověno, ale je vhodné se o to alespoň pokusit.

DOPORUČENÍ: Nikdy klientům nezaručujte úspěšnost podaného návrhu na odklad exekuce, protože to, že vám se zdají důvody oprávněné, nemusí znamenat, že se to tak bude jevit i exekutorovi či exekučnímu soudu. Dále doporučujeme sledovat možné změny nejen v exekučním řádu (zák. č. 120/2001 Sb.), ale rovněž v občanském soudním řádu (§ 251 a násl. zák. 99/1963 Sb.), protože v tomto zákoně naleznete to, co neupravuje exekuční řád.

57

Kapitola 10 - teoretická část Výpočet částky, kterou je možno exekučně zabavit Z nemocenské dávky peněžité pomoci v mateřství ve výši 13.830 Kč se odečte nezabavitelná částka na poplatníka za rok 2015 ve výši 6.118 Kč, následně se odečte nezabavitelná částka, která činí za rok 2015 částku 1.529,50 Kč na vyživovanou osobu. Zbylá částka po zaokrouhlení ve výši 6.183 Kč se rozdělí na tři části, přičemž každá část je 2061 Kč. Pro potřeby exekuce na nepřednostní pohledávku bylo tedy možno zabavit třetinu vypočtené částky, tj. 2.061 Kč. Kdyby je jednalo o přednostní pohledávku (viz níže), mohly by být zabaveny dvě třetiny vypočtené částky, tj. 4.112 Kč.

Dle ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádku jsou přednostní: •

pohledávky výživného,

•

pohledávky za náhradu újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

•

pohledávky za náhradu újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,

•

pohledávky za daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,

•

pohledávky za přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

•

pohledávky za pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky za pojistné na úrazové pojištění a pohledávky za pojistné na veřejné zdravotní pojištění,

•

příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

•

pohledávky za náhradu přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

•

pohledávky za přeplatky na dávkách státní sociální podpory,

•

pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

•

pohledávky za náhradu mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

58

Zákonem stanovené náležitosti návrhu na odklad exekuce Obecné ustanovení o náležitostech podání (§ 41 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) určuje, jaké jsou nezbytné náležitosti každého podání: „Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno…“ Speciální ustanovení zabývající se odkladem exekuce (§ 266 občanského soudního řádu) zní: „Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.“

Z toho vyplývá, že návrh na odklad exekuce musí obsahovat tyto náležitosti: •

kterému exekutorovi je určen;

•

kdo je činí (povinný);

•

které věci se týká (nutno uvést číslo jednací, uvést osobu oprávněnou a osobu povinnou a výši jistiny pro kterou je prováděna exekuce;

•

uvést, že se jedná o návrh na odklad exekuce;

•

uvést okolnosti nasvědčující tomu, že se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky;

•

odůvodnit proč oprávněný nebude odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen;

•

datum podání;

•

podpis navrhovatele (povinné osoby).

59

Návrh na odklad exekuce - VZOR Exekutorský úřad v Se sídlem Vedený

, soudním exekutorem.

V

dne

K č.j. Ve věci Oprávněného: Proti Povinnému:

Návrh na odklad exekuce I. Dne ……………….. mi bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k dobrovolnému plnění vymáhané pohledávky ve výši ……………..,- Kč. Tímto Vám sděluji, že se přechodně nacházím v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mělo pro mě a mou nezletilou půlroční dceru ………………………………., nar. ………………, bytem ………………………………. zvláště nepříznivé následky. Dluh vznikl neuhrazením jízdného v městské hromadné dopravě v době, kdy jsem byla ještě nezletilá a v současné době je ve výši ……………………………………….. Kč. Oprávněným je společnost provozující hromadnou dopravu ve městě ……………………., s názvem ……………………, se sídlem ………………………….. a IČ: ……………………………., zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v …………………….. pod oddílem ……………………… a vložkou …………………………. Je zřejmé, že by oprávněný nebyl odkladem exekuce vážně poškozen, protože je to stabilní společnost s velkým obratem. Dne ………………………… mi skončil nárok na pobírání peněžité pomoci v mateřství ve výši 13.830 Kč a nyní mám nárok pouze na tzv. rodičovský příspěvek v zákonem stanovené výši 5.116 Kč měsíčné, který mi bude vyplácen až do čtyř let věku dítěte, tj. do ………….. . Toto tvrzení dokládám rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení a úřadu práce o přiznání rodičovského příspěvku. Z této částky nejsem schopna zabezpečit pro sebe a svou dceru úhradu bydlení, proto mi bude přiznán příspěvek na bydlení, který je ovšem ze zákona exekučně nezabavitelný. Dokládám nájemní smlouvu, kde je uvedeno nájemné 6000 Kč a tomu odpovídající výši příspěvku na základě rozhodnutí …………………….

60

Z rodičovského příspěvku budu muset hradit měsíčně tyto léky………………… v hodnotě ……………………………. Dcera tyto léky nutně potřebuje, protože má problémy se ………………………., což dokládám lékařskou zprávou vydanou jejím registrujícím lékařem ze dne ………………... Lékař s ohledem na její zdravotní stav doporučuje nástup do mateřské školy nejdříve ve čtyřech letech jejího věku, proto i má situace se po dobu 3,5 let nezmění, protože nemůžu dříve nastoupit do zaměstnání, dcera potřebuje celodenní péči. Nemám žádnou rodinu, která by mi mohla v této situaci pomoci. Otec dítěte je neznámý, na nezletilou dceru nepobírám výživné a s péčí o ni mi nikdo nepomáhá. V této situaci jsem se ocitla bez vlastní viny a domnívám se, že je dán důvod pro odklad exekuce. Současně žádám, aby z výše uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že se po dobu 3,5 let, tj. do …………………. , staví úročení vymáhané jistiny a jejího příslušenství. Důkazy: • • • • •

Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o ukončení vyplácení peněžité pomoci v mateřství ze dne…………………… Rozhodnutí Úřadu práce v ……………… o přiznání rodičovského příspěvku ze dne …………………… Nájemní smlouva ze dne ………………….. Rozhodnutí Úřadu práce v ……………… o přiznání příspěvku na bydlení ze dne …………………… Účtenky za léky na měsíc pro nezletilou dceru ………………………………….. za poslední tři měsíce.

II. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji, aby bylo vydáno následující usnesení: Exekuce vedená pod sp. zn.: ……………………. se odkládá na dobu 3,5 let, tj. do …………………………., a po tuto dobu nebude požadován zákonný úrok z prodlení z jistiny ani z jejího příslušenství.

……………………………………………….. (Jméno a příjmení povinné)

61

Kapitola 11 Nemajetný klient Příběh: Panu Rudolfovi je 35 let a pobírá plný invalidní důchod již od svých 22 let. Trpí duševní nemocí, konkrétně se jedná o maniodepresivní psychózu. V době, kdy mu ještě nebyla tato duševní porucha diagnostikována, se zadlužil. V současné době má dluhy ve výši 350.000 Kč za nákupy různých, třeba i nepotřebných, věcí na předváděcích akcích. Jeho příjem je takový, že z něj není možno nic exekučně srážet, protože pobírá pouze invalidní důchod ve výši 5.470 Kč. Dále pobírá dávky ze systému státní sociální pomoci, ale nemá o nich přehled. Pro dluhy na nájemném byl nucen odstěhovat se z nájemního bytu a v současné době žije na ubytovně. Nelze předpokládat, že by se zdravotní stav pana Rudolfa změnil. Stejně tak není pravděpodobné, že by mohl zdědit nějaký majetek, protože nemá žádné blízké příbuzné. Neustálé pokusy exekutorů a věřitelů o vymáhání dlužných částek zhoršují jeho zdravotní stav. Návod: Pomožte klientovi získat přehled o přijímaných dávkách sociální pomoci. Prověřte, zda opravdu všechny jeho příjmy ze systému státní sociální pomoci jsou nezabavitelnými pohledávkami. Poté zvažte, zda je klient v situaci, kdy má smysl podávat návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost. Pokud ano, sepište s klientem návrh na zastavení exekuce tzv. pro nemajetnost. Buďte mu nápomocni při obstarání písemností, jimiž doloží tvrzení uvedená v návrhu. Kdyby byla dřívější exekuce vedená proti klientovi již zastavena, přiložte toto rozhodnutí. Do budoucna navrhněte opatření k ochraně klienta.

Klienta je třeba poučit, že pro dosažení zastavení exekuce je nutné udělat následující kroky: •

Podat exekutorům návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost. V zákoně naleznete tento důvod v ust. § 286 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu.

•

Při každé nově započaté exekuci podejte stejný návrh a ten aktualizujte a doložte aktuálními důkazy a případně přiložte rozhodnutí o zastavení předchozích exekucí.

•

Návrh na zastavení exekuce musí mít všechny zákonem stanovené náležitosti, musí být srozumitelný a určitý a je třeba k němu přiložit všechny listiny k prokázání tvrzení v něm obsažených.

•

Návrh na zastavení exekuce musí být podán ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se povinný dozvěděl o důvodu pro zastavení exekuce. Často je tímto dnem až den, kdy došlo k vyhodnocení situace například pracovníkem organizace poskytující dluhové poradenství nebo sociálním pracovníkem jiné služby. Proto tuto skutečnost v návrhu uveďte s konkrétním datem konzultace a dejte pozor, aby od tohoto data do podání návrhu u příslušného soudu neuplynulo více než 15 dní. V takovém případě by mohl být návrh exekutorem odmítnut.

•

Exekutor odmítne neúplný, nesrozumitelný či neurčitý návrh. Dále odmítne takový návrh, ke kterému nejsou přiloženy listiny prokazující tvrzení obsažená v návrhu.

•

Proti odmítnutí návrhu je možné podat odvolání. V tom případě exekutor své rozhodnutí zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.

Informovat klienta o tom, že: •

Exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekučního řízení, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí. Pokud nebudou souhlasit s tvrzeními obsaženými v návrhu, vyjádří svůj nesouhlas a předloží listiny k prokázání svých tvrzení.

•

Jestliže budou všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasit, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření.

•

Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu.

•

O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li s tím oprávněný, v opačném případě požádá exekutor o zastavení exekuční soud.

•

O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu a oprávněný bude hradit náklady exekuce.

Pro ochranu klienta před vznikem dalších dluhů je vhodné zvážit, zda nevyužít smlouvy o nápomoci při rozhodování či dokonce podat návrh na omezení svéprávnosti.

NEDOPORUČUJEME: Slibovat klientům úspěšnost podaného návrhu na zastavení exekuce, protože to, že vám se zdají důvody oprávněné, nemusí znamenat, že se to tak bude jevit i exekutorovi, oprávněnému či exekučnímu soudu.

U exekučního řízení je třeba sledovat změny nejen v exekučním řádu (zák. č. 120/2001 Sb.), ale rovněž v občanském soudním řádu (§ 251 a násl. zák. 99/1963 Sb.), protože v tomto zákoně naleznete to, co neupravuje exekuční řád.

62

Kapitola 11 - teoretická část Co jsou tzv. nezabavitelné pohledávky Dle ust. § 317 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád jsou tzv. nezabavitelnými pohledávkami: •

náhrady, které podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, mají-li být použity k novému vybudování nebo k opravě budovy;

•

peněžité dávky sociální péče - dávky poskytnuté osobám se zdravotním postižením, určené ke zmírnění sociálních důsledků tohoto jejich postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování. Příspěvek na mobilitu a na zvláštní pomůcku, který upravuje zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a dle ust. § 18 tohoto zákona nepodléhají exekuci. Příspěvek na péči, který se poskytuje osobám, závislým na pomoci jiné fyzické osoby, dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přičemž tento příspěvek je podle ust. 17 odst. 2 zák. č. z exekuce vyloučen;

•

dávky pomoci v hmotné nouzi -příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc, přičemž tyto dávky nemohou být předmětem exekuce dle § 48 zák. č 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi;

•

z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení dle § 24 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „ZSP“) není exekučně postižitelný v souladu s ust. § 72a tohoto zákona ve spojení s ust. § 299 občanského soudního řádu;

•

pohřebné dle ust. 48 ZSP, jakožto jednorázová dávka státní sociální podpory;

•

příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče a příspěvek na zakoupení motorového vozidla pěstounem;

•

pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění, kdy je v dědictví majetek nabyt jen za účelem jeho správy pro následného dědice. To neplatí, může-li s pohledávkou volně nakládat, nebo jde-li o exekuci, kterou jsou vymáhány;

•

zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.

63

Kdy má smysl podávat návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost u klientů s duševním onemocněním V případech, kdy klient s duševním onemocněním: •

čerpá dávky státní sociální podpory, tzn. je v hmotné nouzi (dokládá se rozhodnutími o přiznání jednotlivých dávek státní sociální podpory);

•

nemá žádný nemovitý majetek (dokládá se čestným prohlášením);

•

nemá žádný hodnotný movitý majetek, jen bezcenné věci (dokládá se čestným prohlášením);

•

nemá účet v bance či tento slouží pouze pro účel zasílání tzv. nezabavitelných částek (dokládá se čestným prohlášením);

•

není pravděpodobné, že by mohl po někom něco zdědit, protože nemá žádné blízké příbuzné, nebo ví, že byl vyděděn (dokládá se čestným prohlášením, v případě vydědění listinou tento fakt prokazující);

•

neexistují osoby, kterým by ze zákona vznikla vyživovací povinnost vůči němu (Výživné rozvedeného manžela je v dnešní době již výjimkou používanou při prokázaném domácím násilí či v případě, že je rozvedený manžel neschopný se sám živit a tato jeho neschopnost pochází z manželství. Mohla by existovat vyživovací povinnost současného manžela, dětí vůči rodičům a naopak. Dokládá se čestným prohlášením.);

•

není pravděpodobné, že klient získá příjem z pracovněprávního vztahu (Toto lze doložit například uvedením a doložením doby, po kterou je veden jako uchazeč na úřadu práce, uvedením a doložením jeho vzdělání a popisu trhu práce v místě bydliště, např. že pro svůj zdravotní stav a své vzdělání nemůže najít uplatnění a že je málokdy v nabídce úřadu práce vhodné místo a že pokud už je nějaké takové místo nabídnuto, pak po osobním pohovoru je klientovi sděleno, že není vyhovujícím uchazečem. Jako důkaz je vhodné uvést kontakt na příslušnou pracovnici úřadu práce.);

•

není možné, aby začal sám podnikat - vzhledem k zdravotnímu stavu, finanční situaci, vzdělání apod. (dokládá se lékařskou zprávou, dokladem o nejvyšším dosaženém vzdělání atd.).

64

Návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost - VZOR

Exekutorský úřad ………………………………………………………………… Se sídlem ………………………………………………………………………… Vedený …………………………………………………, soudním exekutorem V ………………………………………………… dne ………………………… K č.j. ……………………………………………………………………………… Ve věci Oprávněného: …………………………………………………………………… …………………………………………………………………… Proti Povinnému:

…………………………………………………………………… …………………………………………………………………… Návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost I.

Dne …………………………………. mi bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k dobrovolnému plnění. Vzhledem k výši vymáhané pohledávky ……………….,- Kč sděluji, že nejsem schopen tuto uhradit, a to ani částečně. Trvale bydlím na ubytovně na adrese …………………………………………, kde obývám jeden pokoj a mám zde pouze bezcenné věci osobní potřeby. Zařízení pokoje, a to ………………………………………………………………………, je ve vlastnictví vlastníka ubytovny ………….………………………………, IČ …………………., se sídlem …………………………………, jehož písemné prohlášení rovněž přikládám k tomuto návrhu. Sděluji, že proti mé osobě byla v minulosti vedena dvě exekuční řízení, která byla ukončena zastavením exekuce pro nemajetnost. Čestně prohlašuji, že nevlastním žádný cenný movitý ani nemovitý majetek, který by mohl sloužit k uspokojení pohledávek věřitelů. Dále prohlašuji, že na mé jméno není veden běžný účet a nemám stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojištění ani žádný jiný obdobný produkt. Prohlašuji, že jsem osobou v hmotné nouzi a pobírám pouze dávky státní sociální podpory ve výši ……………….,- Kč, což dokládám písemným rozhodnutím Úřadu práce v ……………………………………………………………………… ……………………….. . Tyto dávky jsou nezabavitelné, jejich část slouží k úhradě nákladů na bydlení a zbývající část slouží k uspokojení základních životních potřeb. Dále uvádím, že nežijí žádné osoby, které by mi měly ze zákona povinnost poskytovat výživu.

65

Nepředpokládám, že v dohledné době dojde ke zlepšení mé situace, protože: •

nemám nikoho, po kom bych mohl zdědit majetek, neboť nežijí žádné blízké příbuzné osoby,

•

nemohu získat zaměstnání či začít podnikat vzhledem k tomu, že trpím maniodepresivní psychózou a dle lékařské zprávy nelze očekávat zlepšení. Žiji v oblasti, kde je pro osobu se základním vzděláním obtížné získat zaměstnání.

S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby byla exekuce zastavena pro nemajetnost.

Důkazy: Prohlášení vlastníka ubytovny ………..…………………, IČ: ……………………, se sídlem …………………….. ze dne …………… Rozhodnutí úřadu práce v ……………… o přiznání dávek státní sociální, a to ………………………… podpory ze dne ………………. Lékařská zpráva ze dne ………………………….

II. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji, aby bylo vydáno následující usnesení: Exekuce vedená pod sp. zn. ……………………………… se zastavuje pro nemajetnost.

……………………………………………….. (Jméno a příjmení povinného)

66

Smlouva o nápomoci při rozhodování - VZOR

Podpůrce Jméno a příjmení ………………………………………………, datum narození …………………………………… Trvale bytem …………………………………………………………………………………………………………… Aktuální bydliště: ……………………………………………………………………………………………………… telefon/e-mail: ………………………………………………………………………………………………………… (dále jen ,, Podpůrce“) a Podporovaný Jméno a příjmení ………………………………………………, datum narození …………………………………… Trvale bytem …………………………………………………………………………………………………………… Aktuální bydliště: ……………………………………………………………………………………………………… telefon/e-mail: ………………………………………………………………………………………………………… (dále jen ,, Podporovaný“) uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto Smlouvu o nápomoci při rozhodování dle ust. § 45 a násl. občanského zákoníku: Úvodní prohlášení I. Podporovaný prohlašuje, že od roku ……………………trpí duševní poruchou, konkrétně pak ………………………… ……………………………………………………………………….., která mu působí obtíže při rozhodování, ale nebyl omezen ve svéprávnosti. Nápomoc při rozhodování se mu za této situace jeví jako přiměřené podpůrné opatření při narušení jeho schopnosti právně jednat. Podpůrce prohlašuje, že je osobou se všeobecným rozhledem a má zkušenosti s řešením mnoha situací v běžném životě, vystudoval …………………………..………………………. a pracoval/pracuje jako …..…………………………………………………………………….. Předmět smlouvy II. V rámci této smlouvy se zavazuje Podpůrce poskytovat Podporovanému nápomoc při rozhodování tak, že bude společně s ním vždy přítomen při jeho právních jednáních, vždy mu zajistí potřebné informace a sdělení a bude mu nápomocen radami.

67

Další práva a povinnosti stran III. Podporovaný se zavazuje: •

v dostatečném časovém předstihu, bude-li vědět, že bude právně jednat, požádat Podpůrce o nápomoc při rozhodování;

•

umožnit Podpůrci, aby mu při jeho právním jednání vždy poskytl nápomoc při rozhodování, přičemž ji může odmítnout za předpokladu, že to bude v rozporu s jeho zájmy;

•

sdělovat Podpůrci svá rozhodnutí, přání a pohnutky, které jsou důležité pro jeho rozhodování při právním jednání;

•

sdělit Podpůrci, že nerozumí sdělovaným informacím a žádá vysvětlení;

•

vždy vyžadovat přítomnost Podpůrce u písemných právních jednání. Nebude-li Podpůrce písemnému právnímu jednání přítomen, Podporovaný se zavazuje tuto písemnost mu v nejbližší možné době předložit, aby jej Podpůrce dodatečně schválil či namítl neplatnost právních jednání ve smyslu ust. § 47 odst. 2 občanského zákoníku;

•

být v kontaktu s Podpůrcem;

•

oznámit změnu kontaktů uvedených v záhlaví této Smlouvy Podpůrci.

Podpůrce se zavazuje: •

na žádost Podporovaného být přítomen při jeho právních jednáních a poskytovat mu nápomoc při rozhodování;

•

i bez žádosti poskytnout nápomoc při rozhodování, bude-li potřeba nápomoci vyplývat ze situace;

•

postupovat při plnění svých povinností v souladu s rozhodnutími a přáními Podporovaného;

•

Podporovaného vždy informovat tak, aby informacím co nejlépe porozuměl a mohl se na základě nich rozhodnout. Informuje jej i o možných alternativách;

•

k právním jednáním Podporovaného v písemné formě vždy připojit svůj podpis s uvedením své funkce, popřípadě i s údajem o podpoře, kterou poskytovanému poskytl;

•

proti nevhodnému právnímu jednání Podporovaného, které učinil bez jeho nápomoci (§ 47 odst. 2 občanského zákoníku), namítat jeho neplatnost;

•

být v kontaktu s Podporovaným;

•

neohrozit zájmy Podporovaného nevhodným ovlivňováním;

•

neobohacovat se na úkor Podporovaného;

•

obrátit na soud s návrhem na schválení této smlouvy bez zbytečného prodlení.

Bezplatnost nápomoci při rozhodování IV. Nápomoc při rozhodování se poskytuje bezplatně, tzn. i bez nároku na úhradu nákladů s poskytováním služby spojených. Podporovaný je povinen Podpůrci poskytnout úhradu za náklady spojené s poskytováním nápomoci při rozhodování pouze tehdy, pokud se na tom předem písemně dohodnou.

68

V.

Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Smlouva je platná ode dne podpisu a nabývá účinnosti dnem jejího schválení soudem. Dodatky ke smlouvě lze činit pouze písemně a k účinnosti je třeba schválení soudem. Na návrh jedné ze smluvních stran soud Podpůrce odvolá. Soud jej odvolá rovněž v případě, že závažně poruší své povinnosti z této smlouvy vyplývající.

V ………………………………dne……………………………

……………………………… Podporovaný

……………………………… Podpůrce

69

Návrh na omezení svéprávnosti - VZOR

Okresní soud: …………………………………………………………………… Adresa: ……………………………………………………………………………

Navrhovatel Jméno a příjmení ………………………………………………, datum narození …………………………………… Trvale bytem …………………………………………………………………………………………………………… Aktuální bydliště: ……………………………………………………………………………………………………… telefon/e-mail: ………………………………………………………………………………………………………… (dále jen ,, Navrhovatel“)

Dotčená fyzická osoba Jméno a příjmení ………………………………………………, datum narození …………………………………… Trvale bytem …………………………………………………………………………………………………………… Aktuální bydliště: ……………………………………………………………………………………………………… Návrh na omezení svéprávnosti pana/í …………………………………………….., nar. ………………………………., bytem ………………………………………………………………………………………….. Dvojmo I. Navrhovatel je otcem …………………………………….., nar. …………………………., bytem ………………………… …………………………………………………………….. Výše jmenovaná dotčená osoba trpí od 22 let duševní poruchou, a to konkrétně maniodepresivní psychózou. Pro duševní poruchu ………………………………………………………………………… se léčí u psychiatra MUDr. ……………………………………………….., se sídlem ………………………….., IČ: ………………………………………, přičemž v posledních dvou letech byla třikrát nutná hospitalizace v nemocnici nazvané ………………………………………………….., se sídlem ……………………………………….., IČ …………………………………. Dle lékařské zprávy z posledního dvouměsíčního pobytu ……………………………… v psychiatrické léčebně ze dne ………………………….. vyplývá, že duševní porucha je natolik závažná, že je syn schopen vyřizovat jen méně závažné záležitosti a smlouva o nápomoci se jeví jako nedostatečné podpůrné opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat. S ohledem na výše uvedené bylo lékařem doporučeno omezení svéprávnosti, konkrétně pak tak, že pan ……………… není způsobilý nakládat s příjmy, přesahujícími částku ……………… Kč, dále nakládat s majetkem, jehož cena přesahuje částku …………… Kč, a stejně tak právně jednat v záležitostech, jejichž předmětem je dispozice s částkou vyšší než ……………… Kč.

70

Důkazy: Ověřená kopie rodného listu Kopie lékařské zprávy MUDr. ………………………………………………….…… ze dne ………………… Kopie propouštěcí zprávou z Psychiatrické léčebny v …………………………….…. ze dne ………….……… Výslech znalce II. Otec jako navrhovatel zároveň soudu sděluje, že splňuje veškeré zákonné podmínky pro to, aby byl jmenován opatrovníkem pana …………………….., neboť je nejlépe obeznámen s majetkovými poměry svého syna a jeho jmenování opatrovníkem bude k prospěchu pana ……………………………………….. S ohledem na výše uvedené, kdy je v návaznosti na zjištěný stav pana ……………………….. v jeho zájmu omezení svéprávnosti, navrhovatel tímto navrhuje, aby soud vydal tento Rozsudek: 1.

Svéprávnost pana ………………………………………………………………, nar. ………………………, bytem ………………………………………………., se omezuje na dobu tří let tak, že není způsobilý nakládat s příjmy přesahujícími částku ……………. Kč, dále nakládat s majetkem, jehož cena přesahuje částku ………… Kč, a právně jednat v záležitostech, jejichž předmětem je dispozice s částkou vyšší než ………….. Kč.

2.

Opatrovníkem pana ………………………………………….., nar. ……………….., bytem ……………………………………………………….. se jmenuje pan ………………………………, r.č. ……………………………………., bytem …………………………………………………………..

3.

Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů.

V …………………………………… dne …………………………..…… (Jméno a příjmení navrhovatele)

71

Kapitola 12 Klient s vyjednáváním splátkových kalendářů Příběh: Paní Martina pracuje v pekárně a měsíčně si vydělá 11.000 Kč. Žije u rodičů v rodinném domě, je majitelkou poloviny této nemovitosti. Její náklady na domácnost nejsou vysoké. Pani Martina měla přítele, který ji přesvědčil, aby mu pomohla s finančními těžkostmi. A tak uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru u bankovního subjektu na částku 300.000 Kč. Když byla na nemocenské a neměla prostředky na splátky, uzavřela dva nebankovní úvěry na částku 20.000 Kč a 25.000 Kč. Rovněž dluží své známé částku ve výši 5.000 Kč. Návod: U této klientky musíme prozkoumat, zda neexistuje jiná varianta řešení, tedy zda by nesplnila podmínky oddlužení podle insolvenčního zákona a zda by této možnosti chtěla využít. Oddlužení nemusí být vždy nejlepším řešením, především pokud máme k dispozici majetek. Pokud váháme mezi oddlužením a vyjednáváním splátkových kalendářů, měli bychom mít na paměti především dobu splácení. Osobní bankrot je pouze na dobu 5 let, splátkové kalendáře mohou být násobně delší. V první řadě sestavíme plán hospodaření domácností. U klientky je potřeba znát dobře příjmy i výdaje proto, abychom mohli spočítat jakou částku je schopna dávat na úhradu svých pohledávek. V tomto případě do původního rozpočtu nezahrnujeme žádné splátky úvěru. S rozpočtu vyčleníme částku na placení pohledávek. Rovněž přezkoumáváme, zda není možné navýšit příjem. Jistou možností je i dotaz (doporučení), zda není možné získat peněžní prostředky např. prodejem některých věcí. Sestavíme plán věřitelů, kde zaznamenáme jednotlivé výše měsíčních splátek. Rovněž je potřebné zjistit aktuální výši dluhů a stav jednotlivých pohledávek. Při vyjednávání splátkových kalendářů je nutné pracovat se všemi závazky klientky. Podle zkušenosti s vyjednáváním dohod u jednotlivých společností navrhujeme odklad či snížení splátek. Při práci s touto klientkou máme dvě možnosti, které můžeme nabídnout věřitelům, a to odklad splátek nebo návrh na snížení splátek. Výběr návrhu řešení záleží na výši jednotlivých pohledávek, stavu, ve kterém se pohledávky nacházejí, i ochotě společnosti komunikovat. Pokud má klient již exekuci, můžeme využít podobné kroky jako při práci s nemajetným klientem, tedy ochrana dlužníka a jeho příbuzných před exekucí. Informujeme věřitele o probíhající exekuci a žádáme o zastavení vymáhání. Vždy žádejte věřitele v první řadě o splácení jistiny, poté úroku a později úroku z prodlení a poplatků. I s exekutorem se lze dohodnout na splátkách. Pokud exekuce probíhá, dlužníkovi zůstává státem stanovené minimum, dlužníci již nemají platit další splátky, mají právo na státem stanovené minimum pro své potřeby!

NEDOPORUČUJEME: V těchto případech niky nedoporučujeme řešit pouze část závazků, případně psát žádost o jeden splátkový kalendář. Vždy musíme řešit celou situaci komplexně.

72

Kapitola 12 - teoretická část Změnou v novém občanském zákoníku je možnost sjednání úroku z úroku. Je vhodné zjistit, zda toto ujednání klient podepsal a v jaké výši se úroky z úroku nacházejí. Je pak otázkou, zda požádání o přednostní úhradu jistiny má vliv na rychlejší zaplacení závazku.

Odklad splátek/žádost o snížení splátek - VZOR Adresa dlužníka: Uvádíme adresu, která je uvedena ve smlouvě. Pokud došlo ke změně adresy dlužníka, pak měl jistě o této skutečnosti věřitele informovat. Adresa věřitele: Dopis pro věřitele adresujeme vždy na oddělení vymáhání pohledávek či obdobné oddělení na centrále společnosti, ombudsmana dané společnosti. Neodporučuje se posílat žádosti na pobočky v malých městech. Číslo zákazníka, číslo smlouvy, spisová značka: Nezbytností je viditelně umístěné identifikační číslo dlužníka, pokud nenajdeme žádné z výše uvedených, uvedeme rodné číslo dlužníka. Věc: Žádost o splátkový kalendář / Příslib splátkového kalendáře/ Odklad splátek Vážený/á/í Obracím se na Vás s žádosti o pomoc v mé obtížné životní situaci. Dne ……..jsem uzavřel/a s Vaší společnosti smlouvu o úvěru č…..........., s pravidelnou měsíční splátkou ve výši …...... Kč. Aktuální dlužná částka je ve výši .....…. Kč. (V prvním odstavci uvádíme základní informaci o úvěru, kdy jsme ho uzavřeli, kolik činila dlužná částka, výše měsíčních splátek apod. Pokud některý údaj neznáme, vynecháme ho.) Dluh vznikl díky tomu, že jsem se zaručila za svého syna ve věci placení nájmu. Můj syn závazek nedodržoval, a proto je tato dlužná suma vymáhána po mé osobě. (V druhém odstavci by měly být informace o tom, proč nemůžu splácet, tedy k jaké životní události došlo jako např. nezaměstnanost, rozvod apod. Je důležité informovat věřitele o příčině toho, proč nejsme schopni dodržet podmínky smlouvy. Uvádět je nezbytné vždy pravdivé informace a zároveň konkrétní podrobnosti. Napsat věřiteli, že jsme v obtížné finanční situaci, není dostačující.) V současné době jsem v důchodu a můj příjem činí 7.380 Kč (důchod) + 689 Kč (příspěvek na bydlení). Jsem po operaci srdce a mám vysoké náklady na léky, které jsou ve výši cca 600 Kč měsíčně. (Třetí odstavec má informovat o finanční, sociální a rodinné situaci dlužníka. Opět věřitele informujeme pravdivě. Pokud máme klienta, který má relativně vysoký příjem, pak můžeme uvést i jeho pravidelné měsíční výdaje, jako je nájem bytu, náklady na dopravu do práce apod.) Chtěla jsem Vás z výše uvedených důvodu požádat o možnost splátkového kalendáře, a to ve výši 2.000 Kč měsíčně, kdy splátka by byla vždy k 1. v daném měsíci. První splátku zaplatím k (datum) a to na č.ú….. , var. symbol : … (Další odstavec již obsahuje to, o co žádáme (snížení splátek, odklad). U žádosti o snížení splátek uvádíme výši splátky a to, kdy a kam zašleme první sníženou splátku. U žádosti o odklad splátek uvádíme to, na jak dlouho žádáme o odložení, a informujeme, kdy zašleme první řádnou splátku. Je nutné uvést i kam budeme peněžní prostředky zasílat.) Pevně věřím, že pochopíte mou obtížnou životní situaci a umožníte mi splácet dlužnou sumu podle výše navrhovaného splátkového kalendáře. Zavazuji se, že jakmile se má situace zlepší, začnu okamžitě splácet původní výši pravidelných splátek. Podpis V …….…………..… dne……………..…

73

Poznámka: V praxi se velmi často stává, že společnosti nereagují na žádosti dlužníků. Nicméně jsou důležitá následující pravidla: Dlužník by měl být schopen prokázat, že danou žádost zaslal.I přesto, že se daná společnost k žádosti nevyjádři, musí dlužník dodržet to, co v žádosti navrhuje nebo slibuje. Většinou společnosti čekají na to, zda dlužník skutečně splátku zašle. Na druhou stranu klienti obvykle čekají na vyjádření společnosti a splátku nepošlou. Z těchto důvodu je vhodnější psát příslib splátek a tento slib pravidelně a řádně dodržovat. Splátkové kalendáře musí být vždy nastaveny tak, aby je klient byl schopen dodržet.

Návrh řešení Vždy volíme mezi odkladem splátek a splátkovým kalendářem. Odklad splátek – používáme, pokud má dlužník drobné pohledávky, které je možno splatit do 6 měsíců. Pak můžeme žádat věřitele s vysokými pohledávkami o odklad jejich plateb. A to žádáme na takovou dobu, za kterou budeme schopni zbavit se drobných závazků. Snažíme se v první řadě drobné pohledávky vyplatit proto, aby nám nezatěžovaly rozpočet při splácení dlouhodobých závazků. Pokud nejsme schopni během 6 měsíců zaplatit část pohledávek či navýšit příjem, o odklad nežádáme. Odklad je vhodný pouze v případě, že nám doba získaná odkladem poskytne čas na stabilizaci rodinného rozpočtu a po uplynutí této doby budeme schopni řádně platit původní výši splátek. Snížení splátek – věřitele oslovujeme dopisem s žádostí o snížení splátek či příslibem splátkového kalendáře. Splátky je třeba rozdělit mezi všechny věřitele, a to nejlépe poměrnou částkou. Splátky, které přislíbíte, je třeba řádně a pravidelně splácet.

Úhrada jistiny Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v § 1932 dává následující možnost: Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

74

Kapitola 13 Oddlužení u klienta s nedostatkem financí a darovací smlouva Příběh: Paní Alena je v invalidním důchodu z důvodu duševní choroby, nebyla však omezena na svéprávnosti. Výše invalidního důchodu činí 7.200 Kč. Paní Alena se cítí osamělá, protože syn s rodinou se odstěhovali do jiného města a nemohou maminku často navštěvovat. Proto se paní Alena přidala ke skupině seniorů a často s nimi jezdí na nejrůznější zájezdy, kde uzavřela několik smluv na koupi různého zboží. Zároveň má několik smluv s mobilními operátory. Sama není schopna ohlídat veškeré platby a tak jí vznikly dluhy i na komunálním odpadu i na zálohách na energie. Některé dluhy se již vymáhají v exekučním procesu. Dlužnou částku paní Alena odhaduje na 350.000 Kč. Návod: Především je podstatné zajistit, aby paní Aleně nevznikaly žádné nové dluhy. Dále je vhodné zvážit možnost nápomocníka či opatrovníka, který by paní Aleně pomohl se všemi záležitostmi spojených s jejím finančním hospodařením. Důležité je zjistit, jaké jsou celkové dluhy naší klientky a jaké jsou její příjmy. Následně je z těchto údajů potřebné zvážit, zda klientka splňuje podmínky oddlužení podle Insolvenčního zákona. Vyzveme klientku, aby nám předložila veškeré své závazky. Zkušenosti jsou takové, že celková dlužná částka bývá vyšší, než odhad klientů. Pokud nejsme schopni je zjistit z písemné dokumentace, kterou má klientka k dispozici, pak učiníme veškeré kroky k jejich zjištění (viz. 7. kapitola). Do insolvenčního návrhu musíme uvést veškeré závazky, a to v aktuální výši, tedy nikoho nezajímá, kolik jsme již zaplatili. V rámci insolvenčního řízení můžeme při zjišťování celkové výše dlužné částky vycházet z upomínek či výzev k zaplacení ne starších než 6 měsíců. Poté rozdělíme závazky na zajištěné a nezajištěné. Z celkové výše nezajištěných pohledávek vypočítáme, kolik činí podíl 30 % na celkové výši nezajištěných pohledávek. Druhým bodem je zjištění celkových příjmů klientky. Rovněž zjišťujeme, zda naše klientka má vyživovací povinnosti. Poté provedeme výpočet toho, zda klientka splňuje podmínky oddlužení formou splátkového kalendáře. Dále zjistíme, zda klientka vlastní nějaký majetek, zda je předmětem zajištění a zda by bylo možno provést oddlužení formou prodeje majetku. Pokud klientka nesplňuje podmínky oddlužení ani jednou z výše uvedených forem, můžeme rovněž využít možnost danou zákonem, a to získání souhlasu některého z věřitelů o nižším plnění v rámci oddlužení. Pokud se nám tento nepovede zajistit, pak zvažujeme možnost navýšení příjmů u klientky, a to vlastní prací či formou darovací smlouvy (smlouvy o důchodu). Klientce vysvětlíme základní principy insolvenčního řízení. Seznámíme ji se způsoby oddlužení, ukážeme celkovou výši měsíční splátky. Pokud nestačí příjmy klientky, vysvětlíme jí, co obnáší darovací smlouva a jaké z ní vyplývají povinnosti pro dárce. Rovněž klientku seznámíme se všemi riziky, které jsou spojené s insolvencí. Klientce dáme seznam dokumentů, které potřebujeme pro podání Návrhu na povolení oddlužení, a povinných příloh. Rovněž klientce předáme vzor darovací smlouvy pro vyplnění. Darovací smlouva má být vyhotovena ve dvou stejnopisech a opatřena úředně ověřenými podpisy. Na Krajský soud se podává v prosté kopii.

NEDOPORUČUJEME: Při přípravě klienta na insolvenční řízení si máme být jistí, že klient je v takové situaci, kdy bude schopen podmínky oddlužení dodržet. Není vhodné připravit na oddlužení klienta, u kterého se projevují sklony k sociálně patologickému jednání, či hrozí riziko vzniku dalších dluhů.

75

Kapitola 13 - teoretická část Doporučujeme sledovat vývoj v oblasti změn insolvenčního zákona, především změny v oddlužení pro nemajetné klienty. Rovněž je nutné vždy na začátku kalendářního roku zjistit aktualizované výše nezabavitelných částek.

Zajištěné a nezajištěné pohledávky V zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, je v § 2, písmeno g) definováno zajištění pohledávky: zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Dále pak v § 298, odst. 3 se píše: Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. V praxi se můžeme setkat s tím, že zajištění věřitelé nechtějí uplatnit své právo na zpeněžení zástavy. Jedná se většinou o případ, kdy rodina vlastní nemovitost, která je zajištěná zástavním právem. V praxi se setkáváme s tím, že ostatní dluhy jsou uspokojeny v rámci oddlužení. Dlužník se následně dohodne se zástavním věřitelem na ponechání nemovitosti a řádné úhradě splátek mimo oddlužení. Tato varianta je možná, nicméně je nutné si uvědomit, že zajištěný věřitel může kdykoliv uplatnit své právo na zajištění.

Výpočet nezabavitelné částky pro rok 2015 Na stránkách www.justice.cz je Kalkulátor splátek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Pozor: Kalkulátor např. nebere v úvahu skutečnou výši soudem stanoveného výživného na děti. Od čistého měsíčního přijmu se odpočítávají základní nezabavitelné částky, a to : • • •

na dlužníka: 6.118 Kč na každou další vyživovanou osobu (manželka vždy): 1.529,50 Kč soudem stanovené výživné se počítá ve skutečné výši.

Po odečtení nezabavitelných částek se vypočítávají ze zbývající částky třetiny. Jedna třetina připadá dlužníkovi, zbylé dvě třetiny na splátky pro oddlužení. Ze splátky pro oddlužení je nutno odečíst částku na náklady insolvenčního správce, a to ve výši 900 Kč v případě, že není plátcem DPH, nebo 1.089 Kč v případě, že je plátcem DPH. Zbytek částky je třeba vynásobit 60 (měsíci) a zjistíme, jakou sumu je dlužník schopen zaplatit za 5 let!

Výpočet jednotlivec: Muž s měsíčním čistým příjmem 15.000 Kč, který je ženatý, má jedno dítě ve společné domácnosti. 15.000 Kč - 6.118 Kč (dlužník) - 1.529,5 Kč (manželka) - 1.529,5 Kč (dítě ve společné domácnosti) = 5.823 Kč (z toho 2/3) = 3.882 Kč 3.882 – 1.089 Kč (insolvenční správce) = 2.793 Kč 2.793 x 60 (5 let) = 1.627.580 Kč Dlužník je schopen zaplatit za 5 let částku 1.627.580 Kč.

Výpočet společného oddlužení manželů: Muž s měsíčním čistým příjmem 15.000 Kč, manželka s čistým měsíčním příjmem 10.000 Kč, jedno dítě ve společné domácnosti. 25.000 Kč - 6.118 Kč (muž) - 6.118 Kč (žena) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost muže k ženě) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost ženy k muži) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost muže k dítěti) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost ženy k dítěti) = 6.646 Kč (z toho 2/3) = 4.430,6 Kč 3.881 – 1.634 Kč (insolvenční správce: 1,5 násobek odměny jednotlivce) = 2.796,6 Kč 2.796,6 x 60 (5 let) = 167.796 Kč Dlužníci jsou schopni zaplatit za 5 let 167.796 Kč.

76

Důvody pro plnění splátkovým kalendářem V praxi může nastat situace, kdy dlužník vlastní nemovitost bez zajištění a zároveň má i dostatečné příjmy na splnění podmínek oddlužení. V rámci insolvence si dlužník nemůže vybrat, zda chce oddlužení absolvovat formou splátkového kalendáře či formou zpeněžení majetkové podstaty. Pokud se snažíme zachovat nemovitost, pak musíme předložit návrh, ve kterém uspokojení formou splátek bude dosahovat výše všech závazků. Druhou možností pak je, že formou splátkového kalendáře dosáhneme minimálně takového výtěžku, jako bychom dosáhli formou prodeje nemovitosti. Právo výběru však mají věřitelé. Proto je nezbytné zdůraznit, že tento text je pouze doporučení a možnost, která vychází ze zkušeností z praxe. Ale u každého klienta nemusí touto formou oddlužení proběhnout a nelze tedy takovéto řešení garantovat. Je to pouze možná varianta, kde záleží na věřitelích a jejich volbě.

Podání návrhu na snížené splátky Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení najdeme na stránkách www.justice.cz. V tomto návrhu můžeme přímo požádat o snížení splátek, a to v kolonce č. 14. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, upravuje tuto možnost v § 391, odst. 2: Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno. To, o jakou částku lze žádat, je pak upraveno v § 398, odst. 4: Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Základní principy insolvenčního řízení9 Vše se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon. Důležitý je zákon č. 294/2013 ze dne 12. září 2013, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na internetu nalezneme spoustu serverů, které se oddlužením zabývají. Pokud chceme získat obecné informace, doporučuji pro tento účel čerpat ze stránek ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, který ve zvýšené míře zohledňuje sociální aspekty před hledisky ekonomickými. Má umožnit dlužníkovi „nový start“ a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu, a to alespoň do předpokládané výše 30 % v případě nezajištěných věřitelů. U zajištěných věřitelů se počítá s uspokojením pohledávek ze zajištění. Návrh může podat osoba, která není podnikatelem a ani její závazky nesouvisí s podnikatelskou činností. Novelou bylo doplněno, že oddlužení může proběhnout i u fyzických osob - podnikatelů, pokud jejich závazky nesouvisí s podnikatelskou činností. V případě, že závazky fyzické osoby souvisí s podnikatelskou činností, pak může oddlužení proběhnout pokud: • • •

s tím souhlasí věřitelé, nebo jde o zajištěnou pohledávku, nebo jde o pohledávku neuspokojenou po zrušení konkurzu.

dlužník musí být v úpadku, což znamená, že dlužník má více (nejméně dva) věřitelů, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Podmínka více věřitelů není splněna, má-li dvě a více pohledávek vůči dlužníkovi jen jeden věřitel. Co se týče poslední podmínky, neschopnosti plnit závazky, považuje se za splněnou, nastane-li alespoň jedna z následujících situací: • • • •

dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti, není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí, dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.

Srov: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html

9

77

Celé řízení probíhá u soudu a je třeba do něj zahrnout veškeré závazky, tedy i ty, které dlužník doposud řádně splácel. Při oddlužení je třeba splnit jednu ze dvou podmínek, a to: 1.

prodejem majetku (pokud dlužník vlastní nemovitost, je pravděpodobné, že bude prodána), jehož hodnota musí být ve výši min. 30 % všech pohledávek nezajištěným věřitelům včetně pokrytí nákladů insolvečního řízení

2.

splátkový kalendář nad životní minimum po dobu 5 let, opět musí být pokryto min. 30% všech pohledávek nezajištěným věřitelům

O způsobu oddlužení, tedy jedné z těchto dvou forem, rozhodují samotní věřitelé. Oddlužení lze provést jen jedním způsobem, nikoli kombinací obou možností. Po podání návrhu se zastaví veškeré vymáhání, exekuce a dluhy přestanou růst, tedy zastaví se úroky a stanoví se konečná částka, která má byt uhrazena. Usnesením o schválení oddlužení jsou vázáni všichni dotčení – jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali. Usnesení obsahuje důležité informace pro další fáze řízení – například způsob oddlužení (zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), určení majetku mimo majetkovou podstatu, splátkový kalendář nebo osobu insolvenčního správce. Insolvenční soud oddlužení schválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na jeho povolení. V opačném případě oddlužení neschválí a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Dále je třeba vědět, že existuje insolvenční rejstřík, což je veřejně přístupná databáze. Pokud se chcete podívat do insolvenčního rejstříku, je nutné opět využít stránky ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Existuje několik databází, které se jmenují obdobně, ale nejsou oficiálním rejstříkem. Dlužník má svého správce, který na něj v průběhu splácení dohlíží. Je třeba také započítat do měsíčních splátek náklady správce ve výši cca 1.089 Kč. Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Poté je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Rovněž se vztahuje na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Obecně tedy platí, že dlužníkovi jsou smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení. Současně ale může insolvenční soud osvobození odejmout. Učiní tak na návrh některého z dotčených věřitelů, vyjde-li najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, nebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům. Návrh je třeba podat ve lhůtě 3 let od přiznání osvobození.

78

Kapitola 14 Oddlužení u klienta s dostatkem financí a majetkem Příběh: Pan Zdeněk je vdovec, v současné době pracuje jako konstruktér s čistým měsíčním příjem 21.600 Kč. Se smrtí své ženy se pan Zdeněk nedokázal smířit a objevily se u něj vážné psychické problémy, které těžce nesla i jejich nezletilá dcera. Byl několik měsíců hospitalizován a i po propuštění do domácího ošetření nebyl schopen po nějakou dobu zvládnout základní chod domácnosti. V této době se dostal do vážných finančních problémů, kdy došlo k nezaplacení několika splátek úvěru, leasingu na auto, nájemného, energií a dalších poplatků. V současné době má několik exekucí a dokonce nařízené exekuční zástavní právo k nemovitosti. Odhad celkové výše dluhů je 550.000 Kč. Pan Zdeněk vlastní chatu, kterou s manželkou postavili, její odhadní cena je 150.000 Kč Návod: V tomto případě, pokud klient souhlasí s insolvenčním řízením, je nutné postupovat velmi rychle a návrh na povolení oddlužení podat bez zbytečného odkladu. Klientovi je nezbytné sdělit, že oddlužením můžeme docílit zachování majetku, ale riziko prodeje nemovitosti je zde vždy. Volba je pouze na věřiteli a jeho rozhodnutí. S klientem zjistíme skutečnou výši všech závazků, a to včetně příslušenství, nákladů vymáhání, soudních a mimosoudních poplatků a nákladů exekuce. V rámci insolvenčního řízení můžeme při zjišťování celkové výše dlužné částky vycházet z upomínek či výzev ne starších než 6 měsíců. Pokud nemáme veškerou dokumentaci k dispozici, pak je vhodné vyzvat věřitele k zaslání písemného vyčíslení dlužné částky. Pokud toto zjišťujeme telefonicky, zapíšeme datum, čas a jméno pracovníka dané společnosti, se kterým jsme hovořili přes telefon. Poté rozdělíme závazky na zajištěné a nezajištěné a vypočítáme, kolik činí 30 % ze závazků u nezajištěných věřitelů. Druhým bodem je zjištění celkových příjmů a sestavení výpočtu pro splnění oddlužení formou splátkového kalendáře. Při výpočtu průměrných měsíčních příjmů vycházíme z výplatních pásek za poslední tři měsíce. Klienta požádáme o výpis z katastru nemovitosti, který nám dá přehled o zástavních právech. Zjistíme hodnotu nemovitosti. Sepíšeme další movitý majetek a zajistíme jeho hodnotu. Mohou nastat dvě situace, o kterých je nezbytné klienta informovat: 1.

Zajištěný věřitel uplatní své právo na zajištění a rozhodne se k prodeji nemovitosti. Pak bude uspokojen pouze samotným prodejem a nepřísluší mu další splátky.

2.

Zajištěný věřitel se přihlásí jako nezajištěný a jeho pohledávka bude uspokojena formou splátkového kalendáře.

Rozhodnutí je čistě na zajištěném věřiteli. Vzhledem k výši možné měsíční splátky lze věřitele motivovat, aby nedošlo k prodeji nemovitosti. Ochrana majetku v insolvenčním řízení je obtížná, ale lze najít důvody pro plnění splátkovým kalendářem. U našeho klienta můžeme zvážit i podání návrhu na snížené splátky. Klientovi vysvětlíme základní principy insolvenčního řízení. Seznámíme ho se způsoby oddlužení, ukážeme celkovou výši dlužné splátky. Rovněž klienta seznámíme se všemi riziky, která jsou spojena s insolvencí.

NEDOPORUČUJEME: Klienty vždy upozorňujeme na rizika spojená s insolvencí. Není vhodné spoléhat na to, že daná situace nenastane, protože v praxi není obvyklá. Může se jednat například o nařízení konkurzu pro nepodnikatele, prodeje nemovitosti v nižší hodnotě než předpokládaná úhrada splátkami apod.

79

Kapitola 14 - teoretická část Doporučujeme sledovat vývoj v oblasti změn insolvenčního zákona, především změny v oddlužení pro nemajetné klienty. Rovněž je nutné vždy na začátku kalendářního roku zjistit aktualizované výše nezabavitelných částek.

Zajištěné a nezajištěné pohledávky V zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, je v § 2, písmeno g) definováno zajištění pohledávky: zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Dále pak v § 298, odst. 3 se píše: Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. V praxi se můžeme setkat s tím, že zajištění věřitelé nechtějí uplatnit své právo na zpeněžení zástavy. Jedná se většinou o případ, kdy rodina vlastní nemovitost, která je zajištěná zástavním právem. V praxi se setkáváme s tím, že ostatní dluhy jsou uspokojeny v rámci oddlužení. Dlužník se následně dohodne se zástavním věřitelem na ponechání nemovitosti a řádné úhradě splátek mimo oddlužení. Tato varianta je možná, nicméně je nutné si uvědomit, že zajištěný věřitel může kdykoliv uplatnit své právo na zajištění.

Výpočet nezabavitelné částky pro rok 2015 Na stránkách www.justice.cz je Kalkulátor splátek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Pozor: Kalkulátor např. nebere v úvahu skutečnou výši soudem stanoveného výživného na děti. Od čistého měsíčního přijmu se odpočítávají základní nezabavitelné částky, a to : • • •

na dlužníka: 6.118 Kč na každou další vyživovanou osobu (manželka vždy): 1.529,50 Kč soudem stanovené výživné se počítá ve skutečné výši.

Po odečtení nezabavitelných částek se vypočítávají ze zbývající částky třetiny. Jedna třetina připadá dlužníkovi, zbylé dvě třetiny na splátky pro oddlužení. Ze splátky pro oddlužení je nutno odečíst částku na náklady insolvenčního správce, a to ve výši 900 Kč v případě, že není plátcem DPH, nebo 1.089 Kč v případě, že je plátcem DPH. Zbytek částky je třeba vynásobit 60 (měsíci) a zjistíme, jakou sumu je dlužník schopen zaplatit za 5 let!

Výpočet jednotlivec: Muž s měsíčním čistým příjmem 15.000 Kč, který je ženatý, má jedno dítě ve společné domácnosti. 15.000 Kč - 6.118 Kč (dlužník) - 1.529,5 Kč (manželka) - 1.529,5 Kč (dítě ve společné domácnosti) = 5.823 Kč (z toho 2/3) = 3.882 Kč 3.882 – 1.089 Kč (insolvenční správce) = 2.793 Kč 2.793 x 60 (5 let) = 1.627.580 Kč Dlužník je schopen zaplatit za 5 let částku 1.627.580 Kč.

Výpočet společného oddlužení manželů: Muž s měsíčním čistým příjmem 15.000 Kč, manželka s čistým měsíčním příjmem 10.000 Kč, jedno dítě ve společné domácnosti. 25.000 Kč - 6.118 Kč (muž) - 6.118 Kč (žena) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost muže k ženě) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost ženy k muži) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost muže k dítěti) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost ženy k dítěti) = 6.646 Kč (z toho 2/3) = 4.430,6 Kč 3.881 – 1.634 Kč (insolvenční správce: 1,5 násobek odměny jednotlivce) = 2.796,6 Kč 2.796,6 x 60 (5 let) = 167.796 Kč Dlužníci jsou schopni zaplatit za 5 let 167.796 Kč.

80

Důvody pro plnění splátkovým kalendářem V praxi může nastat situace, kdy dlužník vlastní nemovitost bez zajištění a zároveň má i dostatečné příjmy na splnění podmínek oddlužení. V rámci insolvence si dlužník nemůže vybrat, zda chce oddlužení absolvovat formou splátkového kalendáře či formou zpeněžení majetkové podstaty. Pokud se snažíme zachovat nemovitost, pak musíme předložit návrh, ve kterém uspokojení formou splátek bude dosahovat výše všech závazků. Druhou možností pak je, že formou splátkového kalendáře dosáhneme minimálně takového výtěžku, jako bychom dosáhli formou prodeje nemovitosti. Právo výběru však mají věřitelé. Proto je nezbytné zdůraznit, že tento text je pouze doporučení a možnost, která vychází ze zkušeností z praxe. Ale u každého klienta nemusí touto formou oddlužení proběhnout a nelze tedy takovéto řešení garantovat. Je to pouze možná varianta, kde záleží na věřitelích a jejich volbě.

Podání návrhu na snížené splátky Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení najdeme na stránkách www.justice.cz. V tomto návrhu můžeme přímo požádat o snížení splátek, a to v kolonce č. 14. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, upravuje tuto možnost v § 391, odst. 2: Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno. To, o jakou částku lze žádat, je pak upraveno v § 398, odst. 4: Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Základní principy insolvenčního řízení9 Vše se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon. Důležitý je zákon č. 294/2013 ze dne 12. září 2013, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na internetu nalezneme spoustu serverů, které se oddlužením zabývají. Pokud chceme získat obecné informace, doporučuji pro tento účel čerpat ze stránek ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, který ve zvýšené míře zohledňuje sociální aspekty před hledisky ekonomickými. Má umožnit dlužníkovi „nový start“ a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu, a to alespoň do předpokládané výše 30 % v případě nezajištěných věřitelů. U zajištěných věřitelů se počítá s uspokojením pohledávek ze zajištění. Návrh může podat osoba, která není podnikatelem a ani její závazky nesouvisí s podnikatelskou činností. Novelou bylo doplněno, že oddlužení může proběhnout i u fyzických osob - podnikatelů, pokud jejich závazky nesouvisí s podnikatelskou činností. V případě, že závazky fyzické osoby souvisí s podnikatelskou činností, pak může oddlužení proběhnout pokud: • • •

s tím souhlasí věřitelé, nebo jde o zajištěnou pohledávku, nebo jde o pohledávku neuspokojenou po zrušení konkurzu.

dlužník musí být v úpadku, což znamená, že dlužník má více (nejméně dva) věřitelů, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Podmínka více věřitelů není splněna, má-li dvě a více pohledávek vůči dlužníkovi jen jeden věřitel. Co se týče poslední podmínky, neschopnosti plnit závazky, považuje se za splněnou, nastane-li alespoň jedna z následujících situací: • • • •

dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti, není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí, dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.

Srov: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html

9

81

Celé řízení probíhá u soudu a je třeba do něj zahrnout veškeré závazky, tedy i ty, které dlužník doposud řádně splácel. Při oddlužení je třeba splnit jednu ze dvou podmínek, a to: 1.

prodejem majetku (pokud dlužník vlastní nemovitost, je pravděpodobné, že bude prodána), jehož hodnota musí být ve výši min. 30 % všech pohledávek nezajištěným věřitelům včetně pokrytí nákladů insolvečního řízení

2.

splátkový kalendář nad životní minimum po dobu 5 let, opět musí být pokryto min. 30% všech pohledávek nezajištěným věřitelům

O způsobu oddlužení, tedy jedné z těchto dvou forem, rozhodují samotní věřitelé. Oddlužení lze provést jen jedním způsobem, nikoli kombinací obou možností. Po podání návrhu se zastaví veškeré vymáhání, exekuce a dluhy přestanou růst, tedy zastaví se úroky a stanoví se konečná částka, která má byt uhrazena. Usnesením o schválení oddlužení jsou vázáni všichni dotčení – jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali. Usnesení obsahuje důležité informace pro další fáze řízení – například způsob oddlužení (zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), určení majetku mimo majetkovou podstatu, splátkový kalendář nebo osobu insolvenčního správce. Insolvenční soud oddlužení schválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na jeho povolení. V opačném případě oddlužení neschválí a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Dále je třeba vědět, že existuje insolvenční rejstřík, což je veřejně přístupná databáze. Pokud se chcete podívat do insolvenčního rejstříku, je nutné opět využít stránky ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Existuje několik databází, které se jmenují obdobně, ale nejsou oficiálním rejstříkem. Dlužník má svého správce, který na něj v průběhu splácení dohlíží. Je třeba také započítat do měsíčních splátek náklady správce ve výši cca 1.089 Kč. Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Poté je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Rovněž se vztahuje na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Obecně tedy platí, že dlužníkovi jsou smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení. Současně ale může insolvenční soud osvobození odejmout. Učiní tak na návrh některého z dotčených věřitelů, vyjde-li najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, nebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům. Návrh je třeba podat ve lhůtě 3 let od přiznání osvobození.

82

Kapitola 15 Oddlužení u manželů Příběh: Manželé Navrátilovi nyní žijí v pronajatém bytě se svým 8letým synem. Pan Navrátil pracuje v továrně na výrobu oceli a díky směnám a práci o víkendech a svátcích si průměrně vydělá 18.000 Kč. Jeho manželka je prodavačka, vydělá měsíčně 9.000 Kč. Navrátilovi ještě v loňském roce hospodařili s vyrovnaným rozpočtem a zvládali splácet i poměrně vysoký úvěr, který si vzali na rekonstrukci rodinného domu. Pan Navrátil však náhle onemocněl a po dobu 4 měsíců pobíral pouze dávky nemocenského pojištění. Rodina se dostala do vážných finančních problémů. Nastalou situaci řešili Navrátilovi dalšími úvěry, až se dostali do dluhové spirály, která vyvrcholila exekucemi. Domek byl prodán v exekuční dražbě a rodině v současné době zbyly jen závazky. Ty odhadují na částku jeden milion korun. Návod: Pokud jsou dluhy velmi vysoké, pak je téměř vždy vhodné hledat možnost, jak klientům pomoci k insolvenci. Je velmi obtížné splatit dluhy, které dosahují milionové částky, a často je to pro rodiny záležitostí na desítky let. V insolvenci je můžeme vyřešit v průběhu 5 let. Ovšem musíme pamatovat i na to, aby rodina byla skutečně schopna tyto splátky plnit. Vyzveme klienty, aby nám předložili veškeré své závazky. Zkušenosti jsou takové, že celková dlužná částka bývá vyšší, než odhad klientů. Pokud nejsme schopni je zjistit z písemné dokumentace, kterou mají klienti k dispozici, pak učiníme veškeré kroky k jejich zjištění (viz 7. kapitola). Do insolvenčního návrhu musíme uvést veškeré závazky, a to v aktuální výši. V rámci insolvenčního řízení můžeme při zjišťování celkové výše dlužné částky vycházet z upomínek či výzev ne starších než 6 měsíců. Poté rozdělíme závazky na zajištěné a nezajištěné. Z celkové výše nezajištěných pohledávek vypočítáme, kolik je 30 %. Druhým bodem je zjištění celkových příjmů klientů. Vždy vycházíme s čistých příjmů za poslední 3 měsíce. Při výpočtu je nutné rozlišit příjmy, ze kterých můžeme výpočet provádět, například přídavky na dítě použít určitě nemůžeme. Poté provedeme výpočet toho, zda klienti splňují podmínky oddlužení formou splátkového kalendáře. Dále zjistíme, zda klienti vlastní nějaký majetek, zda je předmětem zajištění a zda by bylo možno provést oddlužení formou prodeje majetku. Pokud klienti nesplňují podmínky oddlužení ani jednou z výše uvedených forem, můžeme rovněž využít možnost danou zákonem, a to získání souhlasu některého z věřitelů o nižším plnění v rámci oddlužení. Pokud se nám tento nepovede zajistit, pak zvažujeme možnost navýšení příjmů u klientů, a to vlastní prací či formou darovací smlouvy (smlouvy o důchodu). Vhodné je rovněž zvážit, zda manželé půjdou do insolvence společně, či každý podá návrh sám za sebe. Výběr jednotlivých forem je závislý na výši příjmů, na počtu dluhů, které spadají do společného jmění manželů a rovněž na počtu závazků u každého z manželů. Klientům vysvětlíme základní principy insolvenčního řízení. Seznámíme je se způsoby oddlužení, ukážeme celkovou výši měsíční splátky. Pokud připravujeme na insolvenci manžele, je nutné pamatovat i na další specifika podání společného návrhu manželů. Klienty je nutné především upozornit na to, že pokud půjdou do oddlužení společně, pak se oba hlásí k závazkům druhého z manželů. Tedy oba říkají, že dluhy jsou společné, a to i ty, které do té doby nespadaly do společného jmění manželů. Pokud insolvence nebude schválena, pak nesou zodpovědnost za všechny dluhy oba manželé.

NEDOPORUČUJEME: Oddlužení manželů nese riziko především v tom, že po podání návrhu se dluhy stávají společnými a oba manželé za ně nesou zodpovědnost. Podání společného návrhu manželů je vhodné jen v případě, že neexistuje možnost podání samostatných návrhů.

83

Kapitola 15 - teoretická část Zajištěné a nezajištěné pohledávky V zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, je v § 2, písmeno g) definováno zajištění pohledávky: zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Dále pak v § 298, odst. 3 se píše: Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. V praxi se můžeme setkat s tím, že zajištění věřitelé nechtějí uplatnit své právo na zpeněžení zástavy. Jedná se většinou o případ, kdy rodina vlastní nemovitost, která je zajištěná zástavním právem. V praxi se setkáváme s tím, že ostatní dluhy jsou uspokojeny v rámci oddlužení. Dlužník se následně dohodne se zástavním věřitelem na ponechání nemovitosti a řádné úhradě splátek mimo oddlužení. Tato varianta je možná, nicméně je nutné si uvědomit, že zajištěný věřitel může kdykoliv uplatnit své právo na zajištění.

Výpočet nezabavitelné částky pro rok 2015 Na stránkách www.justice.cz je Kalkulátor splátek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Pozor: Kalkulátor např. nebere v úvahu skutečnou výši soudem stanoveného výživného na děti. Od čistého měsíčního přijmu se odpočítávají základní nezabavitelné částky, a to : • • •

na dlužníka: 6.118 Kč na každou další vyživovanou osobu (manželka vždy): 1.529,50 Kč soudem stanovené výživné se počítá ve skutečné výši.

Po odečtení nezabavitelných částek se vypočítávají ze zbývající částky třetiny. Jedna třetina připadá dlužníkovi, zbylé dvě třetiny na splátky pro oddlužení. Ze splátky pro oddlužení je nutno odečíst částku na náklady insolvenčního správce, a to ve výši 900 Kč v případě, že není plátcem DPH, nebo 1.089 Kč v případě, že je plátcem DPH. Zbytek částky je třeba vynásobit 60 (měsíci) a zjistíme, jakou sumu je dlužník schopen zaplatit za 5 let!

Výpočet jednotlivec: Muž s měsíčním čistým příjmem 15.000 Kč, který je ženatý, má jedno dítě ve společné domácnosti. 15.000 Kč - 6.118 Kč (dlužník) - 1.529,5 Kč (manželka) - 1.529,5 Kč (dítě ve společné domácnosti) = 5.823 Kč (z toho 2/3) = 3.882 Kč 3.882 – 1.089 Kč (insolvenční správce) = 2.793 Kč 2.793 x 60 (5 let) = 1.627.580 Kč Dlužník je schopen zaplatit za 5 let částku 1.627.580 Kč.

Výpočet společného oddlužení manželů: Muž s měsíčním čistým příjmem 15.000 Kč, manželka s čistým měsíčním příjmem 10.000 Kč, jedno dítě ve společné domácnosti. 25.000 Kč - 6.118 Kč (muž) - 6.118 Kč (žena) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost muže k ženě) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost ženy k muži) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost muže k dítěti) - 1.529,5 Kč (vyživovací povinnost ženy k dítěti) = 6.646 Kč (z toho 2/3) = 4.430,6 Kč 3.881 – 1.634 Kč (insolvenční správce: 1,5 násobek odměny jednotlivce) = 2.796,6 Kč 2.796,6 x 60 (5 let) = 167.796 Kč Dlužníci jsou schopni zaplatit za 5 let 167.796 Kč.

84

Základní principy insolvenčního řízení10 Vše se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon. Důležitý je zákon č. 294/2013 ze dne 12. září 2013, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na internetu nalezneme spoustu serverů, které se oddlužením zabývají. Pokud chceme získat obecné informace, doporučuji pro tento účel čerpat ze stránek ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, který ve zvýšené míře zohledňuje sociální aspekty před hledisky ekonomickými. Má umožnit dlužníkovi „nový start“ a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu, a to alespoň do předpokládané výše 30 % v případě nezajištěných věřitelů. U zajištěných věřitelů se počítá s uspokojením pohledávek ze zajištění. Návrh může podat osoba, která není podnikatelem a ani její závazky nesouvisí s podnikatelskou činností. Novelou bylo doplněno, že oddlužení může proběhnout i u fyzických osob - podnikatelů, pokud jejich závazky nesouvisí s podnikatelskou činností. V případě, že závazky fyzické osoby souvisí s podnikatelskou činností, pak může oddlužení proběhnout pokud: •

s tím souhlasí věřitelé,nebo

•

jde o zajištěnou pohledávku, nebo

•

jde o pohledávku neuspokojenou po zrušení konkurzu.

dlužník musí být v úpadku, což znamená, že dlužník má více (nejméně dva) věřitelů, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Podmínka více věřitelů není splněna, má-li dvě a více pohledávek vůči dlužníkovi jen jeden věřitel. Co se týče poslední podmínky, neschopnosti plnit závazky, považuje se za splněnou, nastane-li alespoň jedna z následujících situací: •

dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků,

•

dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti,

•

není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí,

•

dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.

Celé řízení probíhá u soudu a je třeba do něj zahrnout veškeré závazky, tedy i ty, které dlužník doposud řádně splácel. Při oddlužení je třeba splnit jednu ze dvou podmínek, a to: 1.

prodejem majetku (pokud dlužník vlastní nemovitost, je pravděpodobné, že bude prodána), jehož hodnota musí být ve výši min. 30 % všech pohledávek nezajištěným věřitelům včetně pokrytí nákladů insolvečního řízení

2.

splátkový kalendář nad životní minimum po dobu 5 let, opět musí být pokryto min. 30 % všech pohledávek nezajištěným věřitelům

O způsobu oddlužení, tedy jedné z těchto dvou forem, rozhodují samotní věřitelé. Oddlužení lze provést jen jedním způsobem, nikoli kombinací obou možností. Po podání návrhu se zastaví veškeré vymáhání, exekuce a dluhy přestanou růst, tedy zastaví se úroky a stanoví se konečná částka, která má byt uhrazena.

Srov: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html

10

85

Usnesením o schválení oddlužení jsou vázáni všichni dotčení – jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali. Usnesení obsahuje důležité informace pro další fáze řízení – například způsob oddlužení (zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), určení majetku mimo majetkovou podstatu, splátkový kalendář nebo osobu insolvenčního správce. Insolvenční soud oddlužení schválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na jeho povolení. V opačném případě oddlužení neschválí a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Dále je třeba vědět, že existuje insolvenční rejstřík, což je veřejně přístupná databáze. Pokud se chcete podívat do insolvenčního rejstříku, je nutné opět využít stránky ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Existuje několik databází, které se jmenují obdobně, ale nejsou oficiálním rejstříkem. Dlužník má svého správce, který na něj v průběhu splácení dohlíží. Je třeba také započítat do měsíčních splátek náklady správce ve výši cca 1.089 Kč. Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Poté je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Rovněž se vztahuje na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Obecně tedy platí, že dlužníkovi jsou smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení. Současně ale může insolvenční soud osvobození odejmout. Učiní tak na návrh některého z dotčených věřitelů, vyjde-li najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, nebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům. Návrh je třeba podat ve lhůtě 3 let od přiznání osvobození.

Specifika podání společného návrhu manželů Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, upravuje společné oddlužení manželů především v § 394a a následujících: Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Oddlužení manželů nese riziko především v tom, že po podání návrhu se dluhy stávají společnými a oba manžele za ně nesou zodpovědnost. Podání společného návrhu manželů je vhodné jen v případě, že neexistuje možnost podání samostatných návrhů. Tedy u manželů existují závazky, které spadají do společného jmění manželů, ale i závazky, které jsou vždy jen jednoho z manželů. Když manželé podají návrh společně, pak se svými úřadními podpisy přihlásí ke všem závazkům, tedy i k těm, které patří jen jednomu z manželů. Pokud oddlužení bude zamítnuto, veškeré závazky budou nadále spadat do společného jmění manželů.

86

Kapitola 16 Další možné modelové situace Konsolidace úvěru Pan Martin má několik úvěrů, které doposud řádně hradí. Přesto jsou pro něj měsíční splátky čím dál více zatěžující. Proto by chtěl sloučit své závazky do jednoho a mít nižší měsíční náklady. Konsolidace, neboli sjednocení více úvěru do jednoho, je vhodná jen v případě, pokud klient své závazky řádně hradí. Pokud existuje více úvěrů a měsíční splátky jsou v součtu příliš vysoké, pak je vhodné najít si společnost, která poskytne jeden úvěr na uhrazení všech ostatních. Hlavní výhodou je to, že konsolidace sníží měsíční náklady na splátky. Obvykle ovšem bude klient splácet delší dobu, než kdyby řádně hradili své stávající úvěry, a patrně v konečném důsledku zaplatí více. Bohužel na českém trhu není společnost, která by nabídla klientovi možnost konsolidace v případě, že již má záznam v registrech dlužníků.

Konsolidace půjček zajištěná nemovitostí Manželé Novákovi vlastní nemovitost, kterou získali v dědickém řízení. Protože dříve měli nízké příjmy, nedosáhli na takový úvěr, který by pokryl celé náklady nutné rekonstrukce. Proto uzavřeli několik menších spotřebitelských úvěrů. V současné době mají vyšší příjmy díky změně zaměstnání u pana Nováka. Drobné úvěry mají vysoké úrokové sazby, proto by je rádi vyřešili refinancováním. Zájemci o konsolidaci svých půjček, kteří zároveň vlastní nemovitost, mají ještě další možnost v podobě zajištěné konsolidace. Tento produkt je ideální pro ty, kteří potřebují konsolidovat větší částky. Podstatný rozdíl oproti nezajištěné konsolidaci půjček je také ve výši úrokové sazby. Ta je mnohem nižší, neboť zajištění nemovitostí poskytuje bance vyšší garanci splacení úvěru. Doporučuji však vyhledat známou společnost, protože tento produkt je často využíván jako jeden z nástrojů nekalých praktik.

Pojištění úvěru Slečna Aneta uzavřela dva spotřebitelské úvěry, jeden u banky na pořízení staršího automobilu, druhý pak u nebankovního subjektu na zakoupení televize. V zaměstnání neočekávaně dostala výpověď pro nadbytečnost. V současné době jí plyne dvouměsíční výpovědní lhůta. V první řadě je nutné přezkoumat, zda ve smlouvách není ujednání o pojištění úvěru pro případ neschopnosti splácet. Pojištění úvěru funguje tak, že pokud nastane událost, na kterou je pojištění sjednáno, tak pojišťovna bude po dané období hradit měsíční splátky. Pojišťovny začnou obvykle hradit měsíční splátky až po 3 měsících trvání pojistné události. Domácnost by proto měla mít rezervu ve výši tří měsíčních splátek, aby se v tomto období nedostala do prodlení. Pojistit se dá obvykle proti smrti, ztrátě zaměstnání či dlouhodobé pracovní neschopnosti. V rámci pojištění úvěru je nutné upozornit na události, které jsou obvykle považovány za výjimky z pojištění. Aby byla pojistka vyplacená z důvodu ztráty zaměstnání, musí se jednat o výpověď ze strany zaměstnavatele, nikoli o výpověď dohodou. U nemoci jsou za nepojistitelné události obvykle považovány chronické choroby, civilizační choroby (např. cukrovka, onemocnění páteře) nebo i recidiva.

Předžalobní výzva Pan Jaroslav uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru. Z důvodu zhoršení psychického stavu se dostal do nemocnice a několik týdnu nepřebíral poštu. Byl si vědom toho, že jeho závazek nebyl hrazen, a zajímá ho, zda společnost mohla rovnou nařídit exekuci, nebo mu musela zaslat do vlastních rukou výzvu k úhradě. Společnosti nemají žádnou povinnost posílat upomínky. Je zodpovědností dlužníků, aby znali podmínky smlouvy, věděli, jak mají řádně a včas platit. Nicméně se změnou Občanského soudního řádu došlo k účinnosti od 1. 1. 2013 k zavedení povinnosti předžalobní výzvy. Úprava je ve zmíněném zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v § 142a: Žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle § 80 písm. b), má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Zákon nestanoví žádné náležitosti předžalobní výzvy. Je nutné si ovšem uvědomit, že tato výzva má být zaslána jen v případě, že věřitel požaduje náhradu nákladů řízení. Pokud ji nezašle, nemá právo na tyto náklady, ale závazek může být vymáhán v exekučním procesu a musí být zaplacen.

87

Ochrana rodiny dlužníka v exekučním procesu Manželé Strakovi se ocitli v obtížné situaci díky jejich synovi. Ten s nimi žije ve společné domácnosti a své předlužení nechce řešit. Strakovi se obávají exekucí, protože synovi chodí neustále dopisy z exekučních úřadů. K práci s nemajetným klientem patří i ochrana dlužníka a jeho rodiny, a to především před negativními důsledky exekučního řízení. Důležité je uvědomit si, že exekutor nemůže svým jednáním úmyslně poškodit třetí osobu, tedy toho, kdo není dlužníkem. Dluhy jedné osoby mohou přejít na jinou osobu v podstatě jen v případě společného jmění manželů. Tedy druh a družka, děti a rodiče, sourozenci či jiní příbuzní nenesou zodpovědnost za dluhy jiného člena rodiny (mimo dědické řízení). A toto platí vždy, tedy i v případě, že sdílí společnou domácnost. Logicky tedy exekutor nemůže rodičům zabavit jejich nemovitosti, auta, bankovní konta, nebo srážet ze mzdy a jiných příjmů. Jediná možnost, jak se může exekuce dotknout jejich majetku, je formou exekuce movitých věcí. Tedy zabavení těch věcí, u kterých není na první pohled patrné, komu patří.

Dobrovolné splnění vymáhané povinnosti Panu Lubošovi přišla výzva k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Zajímá ho, jaké pozitivní důsledky bude mít to, když dlužnou částku dobrovolně v dané lhůtě zaplatí. Na základě výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, kterou exekutor zašle povinnému současně s vyrozuměním o zahájení exekuce, má povinný možnost vymáhanou povinnost splnit dobrovolně ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Exekutor ve výzvě vyčíslí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Snížené náklady exekuce znamenají slevu 50%. V praxi exekutor učiní takové kroky, aby dlužník neskryl svůj majetek, a to především ve formě přikázání pohledávky z účtu (blokace konta). Pokud tedy dlužník má peníze na svém účtu a chtěl by dobrovolně uhradit svůj závazek, tak se bohužel k penězům na svém účtu nedostane.

Pravidlo přiměřenosti v exekučním procesu Rodina Kratochvílova vlastní nemovitost v hodnotě cca 1.500.000 Kč. Zapomnělizaplatit jednorázový spotřebitelský úvěr, který byl v částce 8.000 Kč. Fikcí doručení je minula předžalobní výzvai rozhodčí nález. Dluh díky vymáhání a exekučnímu procesu narostl na částku 21.000 Kč. Exekutor vydal rozhodnutí o prodeji nemovitosti. Rodinu zajímá, zda tento krok může exekutor učinit a zda jim může být prodána nemovitost. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v § 47 upravuje: Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo. Dále ve stejném zákoně v § 58 odst. 1: Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce. Pokud exekutor princip přiměřenosti poruší, může se klient bránit podáním návrhu na (částečné) zastavení exekuce, a to s odkazem na výše uvedené paragrafy v exekučním řádu. Ve výše uvedené modelové situaci je skutečně prodej nemovitosti nepřiměřený a zároveň v rozporu s pravidlem priority. Zde je více než pravděpodobné, že rodina uplatní svá práva.

88

Pravidlo priority v exekučním procesu Paní Mirka pracuje jako kuchařka a má exekučně zabavitelné příjmy ve výši 2.000 Kč. Přesto exekutor jako první nařídil prodej movitého majetku, a to pro dlužnou částku ve výši 30.000 Kč včetně příslušenství. Paní Mirka se ptá, zda je jeho počínání v souladu se zákonem. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v § 58 upravuje: Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a), c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) a b), a d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c). (3) Způsob provedení exekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až d). Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že paní Mirka bude schopná uhradit svůj závazek v průběhu cca 15 měsíců. Exekutor měl rozhodně v první fázi uplatnit srážky ze mzdy a jiných příjmů a přikázání pohledávky z účtu. Nicméně 15 měsíců může být vyhodnoceno jako dlouhá doba, a proto po uplatnění výše uvedených možností může exekutor přistoupit i k prodeji majetku.

Spojování (slučování) exekucí (zahájených od 1. 1. 2013) Pan Zdeněk má několik exekucí, a to u různých exekutorů. Zároveň má ale více závazků u dopravního podniku, kdy několikrát jel „na černo“. Zajímá ho, zda musí každému exekutorovi platit zvlášť náklady exekuce, nebo může požádat o sloučení exekucí. Exekuce zahájené od 1. 1. 2013 u stejného exekutora mezi stejnými účastníky se spojí s již probíhající exekucí ze zákona. Konkrétně zákon č. 120/2001 Sb, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v § 37 odst. 3: Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení. Zákon č. 120/2001 Sb, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v § 37 odst. 4 a násl.: Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení. Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení, a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle odstavce 3, b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a Zákon nestanoví pro podání návrhu povinného žádnou lhůtu. Návrh se podává k příslušnému soudu, podle místa trvalého bydliště dlužníka Slučování exekucí má více podmínek a je nutné vyhledat jednotlivé možnosti v zákoně. Z výše uvedeného je důležité si pamatovat především to, že slučujeme exekuce u jednoho věřitele. To je vhodné především u drobných dluhů, které nejčastěji bývají u dopravních podniků, pokut u městských úřadů či policie apod. Druhým bodem pak jsou drobné závazky do výše 10.000 Kč. Tyto podmínky nejsou v praxi tak často splněny a dá se říci, že slučování exekucí neproběhne u většiny klientů. Nicméně je vhodné prozkoumat u každého klienta, zda sloučení je možné. Při sloučení ušetříme klientům částky za náklady exekuce.

89

Užitečné odkazy Poradenství k řešení předluženosti Finanční arbitr České republiky (www.finarbitr.cz) Finanční arbitr je mimosoudní orgán řešení sporů, který bezplatně rozhoduje spory mezi zákazníky a finančními institucemi, a to výlučně na návrh zákazníka (spotřebitele). Finanční instituce není oprávněna podat k finančnímu arbitrovi návrh na zahájení řízení proti svému zákazníkovi. Institut finančního arbitra byl v České republice zřízen s účinností od 1. 1. 2003 zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, a to v rámci harmonizace práva České republiky s právem Evropské unie. Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. Řízení před finančním arbitrem je bezplatné. Česká obchodní inspekce (ČOI) (www.coi.cz) Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Je nástupnickou organizací někdejší Státní obchodní inspekce. Člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty se sídly v krajských městech. Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad. Poskytování informací: Na internetových stránkách www.coi.cz naleznete všechny základní informace o České obchodní inspekci. Jsou zde rovněž zveřejňovány informace v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Česká obchodní inspekce poskytuje občanům informační a poradenské služby, a to v obvyklých pracovních dnech na každém z jejích pracovišť. Asociace občanských poraden (AOP) (www.obcanskeporadny.cz/) Asociace občanských poraden je nástupnickou organizací Sdružení pro vybudování sítě občanských poraden, které bylo založené v roce 1997 a změnilo název na Asociaci občanských poraden v roce 1998. Zakládajícími občanskými poradnami byly Děčín, Havířov, Praha Jižní Město a Brno (Anenská). Nyní AOP sdružuje 38 občanských poraden, jejich detašovaných pracovišť a kontaktních míst celkem v 76 místech ČR, které ročně zodpoví téměř na 76 tisíc dotazů. AOP byla zřízena pro rozvoj sítě občanských poraden. Občanské poradny poskytují nezávislé, odborné, nestranné a bezplatné sociálně odborné poradenství v 18 právních oblastech a upozorňují příslušné státní a místní orgány na nedostatky legislativy a na neřešené problémy občanů. Poradna při finanční tísni (www.financnitisen.cz) Nezisková, nestátní a nekomerční obecně prospěšná společnost. Všechny služby jsou zdarma. Poskytuje bezplatné poradenství spotřebitelům, a to zejména v situaci, kdy v důsledku změny své životní situace nemohou řádně platit své dluhy. Poskytuje poradenství lidem, jak se lze zadlužit zodpovědně a tím předejít problémům s řádným a včasným splácením dluhů.

Možnosti získání právní pomoci bezplatně či za sníženou odměnu Kdo potřebuje právní radu a nemá dostatek prostředků, má tyto možnosti: 1. Dotázat se v internetové právní poradně Je třeba přesně zformulovat dotaz. Řešení problému lze najít i v odpovědích právních poraden, které obdobný případ již řešily. Doporučuji do dotazu vložit co nejvíce informací, zejména to, jak daný problém vznikl, co bylo při řešení problému již uděláno a jaká byla reakce druhé strany.

90

Výhodou je, že získáte odbornou radu zcela zdarma či za symbolickou cenu. Nevýhodou mohou být nepřesnosti způsobené špatně zadaným dotazem či neuvedením všech relevantních údajů a časová prodleva. Když je třeba případ řešit urychleně (např. byl doručen platební rozkaz), je vhodné zvolit jiný způsob získání pomoci. 2. Domluvit si krátkou bezplatnou konzultaci problému s advokátem či exekutorem S advokátem je to možné za využití kontaktů uvedených na stránkách České advokátní komory. Bližší informace na stránkách: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617 Patnáctiminutová porada slouží k posouzení situace zkušeným advokátem a doporučení dalšího postupu při řešení právního problému. S exekutorem je vhodné konzultovat problém dotýkající se exekucí. To lze provést v souvislosti s exekučním řízením prostřednictvím Exekutorské komory České republiky, jejíž poradny jsou v Praze, Brně a Plzni. Bližší informace naleznete na těchto stránkách: http://ekcr.cz/1/poradny/29-bezplatne-pravni-poradny?w= 3. Řešit problém se studenty práv na právnických fakultách v tzv. právnických klinikách Studenti na půdě fakulty bezplatně řeší vymezené okruhy problémů pro stanovený okruh lidí. Je třeba informovat se na příslušné právnické fakultě na podmínky poskytnutí bezplatné právní pomoci. Studenti poskytují pomoc pod dozorem zkušených pedagogů právnických fakult. Často jde nejen o konzultaci problému, ale po dohodě mohou být vyhotovovány písemné rozbory, sepsáno podání na soud, jinému orgánu atp. 4. Požádat o přidělení zástupce z řad advokátů u okresního soudu Na tuto pomoc dosáhne ten, kdo prokáže, že si nemůže právní zastoupení uhradit. Je třeba vyplnit příslušné formuláře, které jsou k dispozici na podatelně soudu. Navíc je třeba odůvodnit, proč požadujete zástupce z řad advokátů, tj. že se jedná o záležitost věcně a právně složitou či že zastoupení advokátem je vyžadováno ze zákona, např. u dovolání či ústavní stížnosti. Na přidělení zástupce z řad advokátů není právní nárok a může vám být ustanovena jakákoliv fyzická osoba či žádost může být zamítnuta. Žádost je možno podat jak před zahájením řízení spolu s žádostí o osvobození od soudních poplatků, tak v průběhu řízení za předpokladu, že splňujete podmínky pro osvobození od soudních poplatků (tj. že vaše majetkové a sociální poměry neumožňují uhradit soudní poplatek ani právní zastoupení advokátem) a vyžaduje to ochrana vašeho zájmu (sami nejste schopni se řádně hájit). Nevyjde-li tato možnost, je třeba obrátit se na Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta bezplatně či za sníženou odměnu (viz níže). 5. Požádat Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta bezplatně či za sníženou odměnu Zamítne-li soud žádost o ustanovení právního zástupce z řad advokátů, je třeba obrátit se na Českou advokátní komoru a podat žádost na formuláři, který naleznete na stránce: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1680. Výhodou je možnost získání právního zastoupení advokátem pro konkrétní právní službu, přičemž je třeba tuto službu dobře popsat.

91