Finanční podpory energeticky účinných investic

Foto: Nadolica, Fotolia.de

Finanční podpory energeticky účinných investic Informace a poradenství hrají významnou roli při zvyšování povědomí investorů o energeticky účinných investičních rozhodnutích. Dopad těchto „měkkých“ opatření roste v kombinaci s doplňkovými finančními podněty. Spektrum finančních podpor průmyslu a služeb je v členských státech EU poměrně široké. Smyslem těchto podnětů, které existují ve formě zvýhodněných půjček, grantů, přímých subvenčních programů nebo daňových úlev, je snížit (v některých případech kompenzovat) zvýšené náklady na energeticky účinné technologie či komponenty ve srovnání se standardními investicemi.

Mnoho členských států nabízí půjčky, granty či přímé subvence na vylepšení energetických vlastností stávajících rezidenčních budov a využívání elektřiny domácnostmi. Důraz se obvykle klade na vylepšení tepelného zabezpečení budovy a zařízení a také na využití obnovitelné energie (především solárních systémů a systémů využívajících biomasu) a systémů kombinované výroby tepla a elektřiny.

Názorné příklady podpor:

Názorné příklady podpor: Daňová úleva na investice do energetické účinnosti (Belgie, Francie); schéma odečitatelná položka na energetické investice (EID) umožňuje subjektům, které investují do energeticky účinného zařízení, další snížení daňového základu (Nizozemsko); britský režim podpory ECA (Enhanced Capital Allowances) poskytuje podnikům v terciárním sektoru v prvním roce 100% daňovou úlevu na investice do vybraného energeticky účinného vybavení.

8

Podpora energetické účinnosti v Evropě

Zavedení programu přímých dotací pro činžovní domy, samostatné domy či dvojdomky (Finsko); rozsáhlé programy půjček a úvěrů (Německo, Rakousko), např. rozšířený Program renovace budov zaměřený na emise CO2 zahájený společností KfW Bank (Německo); založení fondů pro úspory energie v Dánsku (http:// www.elsparefonden.dk) a ve Velké Británii (http://www. energysavingtrust.org.uk); za účelem snížení spotřeby elektřiny energie v bytové i nebytové výstavbě a v terciárním sektoru plánuje Itálie nahradit běžné žárovky kompaktními fluorescenčními výbojkami. K nástrojům implementace patří také tzv. bílé certifikáty, informační programy a peněžní pobídky. Do roku 2016 by úspory měly činit 4 800 GWh ročně.

Foto: Holger Buse, Fotolia.de

Povinné standardy energetické účinnosti se mohou týkat nových či stávajících budov a elektrických spotřebičů. Cílem evropské směrnice o energetické náročnosti budov (European Energy Performance of Buildings Directive - EPBD) je podpořit změny ve stavebním sektoru členských států, zatímco směrnice o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (Eco-design of Energy-using Products Directive - EuP) upravuje požadavky na podobu a vývoj elektrických výrobků (například elektrických spotřebičů). Členské státy vypracovaly širokou škálu různých přístupů:

Propojení informací a právních nařízení pro stávající budovy - Dánsko: Zavedení požadavku, aby při provádění zásadní renovace byly uskutečněny energetické změny uvedené na energetickém štítku; doplnění stavebních předpisů o konkrétní požadavky týkající se výměny střech, oken, plynových a naftových ohřívačů vody i změny přívodu tepla; systém povinných kontrol za účelem zajištění kvality topných systémů.

Existující budovy: V roce 2010 se uskuteční revize vnitrostátních stavebních předpisů s cílem zlepšit energetické vlastnosti o 60 % ve srovnání s nynějším stavem (Irsko); zavedení pravidel pro energeticky udržitelné domy, aby

Foto: Econcern GmbH

Dynamizace standardů

Etrium – Econcern, pasivní administrativní budova, Kolín nad Rýnem

všechny domy postavené s finančním příspěvkem vlády splňovaly vysoký energetický standard - 3 hvězdičky (Velká Británie).

Nové budovy: Zpřísnění energetických požadavků ve stavebních nařízeních o 25-30 % ve srovnání s rokem 2006, tj. do roku 2010 je nutné dosáhnout přibližně 25 % úspory (Dánsko); zajištění změn v energetických vlastnostech domů a přepracování nařízení vedoucích ke snížení spotřeby energie o 40 % oproti stávajícím standardům (Irsko); vylepšení standardů energetické účinnosti: Od roku 2007 musejí být budovy oproti průměrné úrovni z roku 2002 o 40 % energeticky účinnější (Velká Británie); do roku 2016 se plánuje výstavba domů, které budou z hlediska emisí uhlíku neutrální (Velká Británie).


9

Foto: Van Holsteijn en Kemna, www.vhk.nl

Zapojení sektoru průmyslu a služeb Dobrovolná spolupráce mezi vládními úřady a zástupci podnikatelů a zavedení dobrovolných dohod patří k nejobvyklejším strategiím, jejichž pomocí lze zainteresované subjekty zapojit do politik energetické účinnosti. Tento nástroj je v některých případech doprovázen přímými finančními podporami.

Dobrovolné dohody: Několik členských států, např. Nizozemsko a Finsko, má dlouhou a úspěšnou tradici v uzavírání závazných dohod. V nizozemském systému dlouhodobých dohod zavázala vláda velký počet ekonomických sektorů k vylepšení energetické účinnosti. V současné době bylo uzavřeno několik typů takovýchto dohod s podniky a organizacemi v terciárním sektoru, v dopravě a v zemědělství. Druhá generace takovýchto dohod vyžaduje, aby zúčastněné podniky ve spolupráci s příslušnými veřejnými institucemi vypracovaly Plán úspor energie (Energy Conservation Plan ECP). Tento plán stanoví cíle energetické účinnosti pro každý podnik a pojí se s konkrétními opatřeními a strategií implementace. Na všech plánech úspor v jednotlivých sektorech je pak určen cíl, který je zachycen v dlouhodobém plánu každého sektoru.

10


Přístupy na bázi dobrovolné spolupráce: Irský příklad: Irská Skupina velkých průmyslových podniků pro energii (Large Industry Energy Network - LIEN) je zavedeným programem spolupráce a sdílení informací pro velké průmyslové spotřebitele energie. Skupina byla zřízena před více než 10 lety a zapojilo se do ní téměř sto největších spotřebitelů energie. Iniciativy zahrnují návštěvy podnikových prostor, semináře a výroční zprávy o plnění závazků. Členové skupiny LIEN si vyměňují informace o energeticky úsporných technologiích a technikách, aby maximalizovali úspory a udrželi si konkurenceschopnost.

Finanční podpory: Podniky, které podepsaly dohody o úsporách energie, mají možnost získat vyšší dotace na energetické audity (Finsko); program energetických dohod podporuje projekty řízení energie v podnicích (Irsko); kombinované strategie: zavedení poplatku za klimatické změny, aby se snížila spotřeba energie v průmyslu a ve veřejném sektoru – ti, kteří se zaváží k redukcím emisí či přísnějším cílům energetické účinnosti, platí menší poplatek (Velká Británie, Dánsko, Švédsko).

Foto: jeff Metzger, Fotolia.de

Tržně konformní přístupy Směrnice ESD požaduje, aby v procesu úspory energie hráli důležitou roli poskytovatelé energetických služeb. Proces evropské integrace přiměl členské státy liberalizovat své trhy s energií. Energetické podniky si nemohly dále udržet zákazníky pouhou nabídkou dodávek elektřiny či plynu, a tak začaly nabízet nové služby jako poradenství, energetické audity, údržbu a provoz, správu majetku a dodávky zařízení. Nezávislí poskytovatelé energetických služeb rovněž nabízejí tyto služby a uzavírají se svými

zákazníky smlouvy. Pracují na bázi projektů. To znamená, že odhalí možnou míru úspory energie, instalují příslušné zařízení, provozují jej, nakupují palivo a elektřinu a zajišťují financování projektu. Platba závisí na úspěchu opatření; je tedy přímo vázána na dosažení úspor energie. V Evropě jsou tito poskytovatelé aktivní zejména ve veřejném sektoru, tj. ve veřejných budovách, nemocnicích a v projektech týkajících se osvětlení. Co se týče kupříkladu projektů na veřejné osvětlení, vypsaly obce nabídkové řízení na zavedení osvětlení včetně dodávek energie. Ve většině stávajících národních akčních plánů energetické účinnosti mají aktivity poskytovatelů energetických služeb jen druhotný význam. Navrhovaná opatření k podpoře rozvoje poskytovatelů energetických služeb zahrnují vytvoření a podporu rámcových podmínek, kterými se energetickým podnikům určí povinnost poskytování energetických služeb nebo se na ně uvalí povinné závazky. Některé členské státy, např. Itálie nebo Francie, připravily systémy bílých certifikátů, ve kterých se za energetické úspory nad rámec obvyklých hodnot udělují certifikáty. V rámci těchto systémů se energetické společnosti musí samy více angažovat v energeticky účinných aktivitách. Velcí distributoři energie a zemního plynu (Itálie) či podniky dodávající energii (Francie) mají zákonnou povinnost prokázat určitý objem energetických úspor buď pomocí vlastních aktivit nebo nákupem bílých certifikátů od poskytovatelů energetických služeb.

Foto: Econcern GmbH

Britský národní akční plán energetické účinnosti přišel s velice inovativním nástrojem: hodlá zavést program „stanov strop a obchoduj“ (cap-and-trade), tedy závazek snížení emisí uhlíku vztahující se na velké organizace veřejného a komerčního sektoru.


11

Foto: Yali Shi, Fotolia.de

Dopravní sektor Ve srovnání s jinými sektory hraje doprava v národních akčních plánech energetické účinnosti vedlejší roli, ačkoli emise v tomto sektoru stále rostou. Několik členských států, kupříkladu Dánsko, Estonsko a Německo, se tímto problémem zabývá ve zvláštních plánech rozvoje dopravy, které mají nepřímou vazbu na směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Tyto plány se soustředí na: 1. Optimalizaci energetických nároků vozidel 2. Optimalizaci řízení mobility 3. Změnu v rozložení dopravy

1. Příklady optimalizace energetických nároků vozidel Podpora energeticky účinných vozidel prostřednictvím grantových a subvenčních programů; zavedení systému značení pro nová auta (Francie, Velká Británie, Finsko); emisní limity počínaje rokem 2009: 140 g CO2 /km (průměr pro nové automobily) (Itálie); ekologické daně – buď zdanění topných olejů (Bulharsko, Německo), nebo silniční daň vázaná na emise (Irsko, Německo, Itálie, Nizozemsko, Velká Británie).

2. Příklady optimalizace řízení mobility Povinná omezení rychlosti (Rakousko, Bulharsko, Finsko, Itálie, Nizozemsko); podpora sdílení automobilů a společné dopravy několika osob (Rakousko, Itálie);

12


podpora informačních technologií v dopravě prostřednictvím telematiky za účelem zvýšeného využití kapacity a snížení dopravy (Rakousko, Finsko); podpora řízení mobility ve veřejných i soukromých institucích (Rakousko, Španělsko, Polsko) nebo cestovních center (Finsko); zlepšení dopravy zboží a železniční dopravy (Rakousko).

3. Příklady změn v rozložení dopravy Informační kampaně (Německo, Irsko); rozšíření veřejné dopravy (Rakousko, Kypr, Finsko); vylepšení dopravní infrastruktury investováním do železniční infrastruktury (Česká republika, Finsko, Rumunsko); posílení systému veřejné dopravy nákupem nových, energicky účinnějších autobusů, zavedení systému školních autobusů a zavádění pruhů pro autobusy v letech 2007-2020 (Kypr); podpora cyklistů a pěších (Rakousko, Finsko, Německo); podpora práce na dálku (Malta); změny v územním a regionálním plánování a rozvoj bytového sektoru tak, aby byla omezena nutnost přepravy, nebo využití způsobů, které vedou k nižším emisím (Rakousko, Finsko); Zaměření na pojišťovnictví: podpora zahrnutí roční kartičky na veřejnou dopravu do balíčků pojištění vozidel (Rakousko).

Foto: Ayvengo, Fotolia.de

Veřejný sektor jako vzor Článek 5 směrnice ESD zavazuje členské státy k tomu, aby ve svých národních akčních plánech energetické účinnosti zakotvily příkladnou roli veřejného sektoru. Většina členských států tedy přijala programy veřejných zakázek a kromě toho vyvíjí aktivity na poli informací a poradenství. Pokud jde o poradenství, Malta vyvinula zvláštní model: každé ministerstvo jmenuje tzv. „zelené úředníky“. Ti budou řízeni vládním úřadem pro odpovědnost podniků za životní prostředí a hlavní náplní jejich práce bude zajistit energetický audit alespoň jedné budovy každého ministerstva. Všeobecně lze říci, že většina národních akčních plánů energetické účinnosti řeší požadované zlepšení energetických vlastností veřejných budov regulačními opatřeními.

Regulační opatření Velká Británie a Nizozemsko usilují o to, aby budovy ústřední vlády byly do roku 2012 z hlediska emisí uhlíku neutrální či neutrální z hlediska životního prostředí; dobrovolné dohody a povinná informační opatření pro obecní budovy již fungují ve Finsku. Podle národních akčních plánů energetické účinnosti plánuje země zahrnout do tohoto opatření i budovy veřejného sektoru; Irsko zdůrazňuje modelovou roli veřejného sektoru pomocí velkého balíčku opatření včetně environmentálně šetrných veřejných zakázek, pracovní skupiny na vysoké úrovni, která usiluje o třetinové úspory energie ve veřejném sektoru, požadavku vypracovávat výroční zprávy o akcích v zájmu energetické účinnosti a také dokumentace pokroku ohledně tohoto cíle.

Foto: Econcern GmbH

Programy veřejných zakázek Systémy veřejných zakázek sahají od povinných environmentálně šetrných veřejných zakázek v Rakousku k méně závazným nařízením v Polsku, kde existuje povinnost pouze zohledňovat kritéria energetické účinnosti ve veřejných investicích. Na Kypru byl zaveden akční plán environmentálně šetrných veřejných zakázek zahrnujících kritéria energetické účinnosti, která se uplatňují na zařízení, budovy a vozidla.

Osvědčené postupy: závazné cíle Velká Británie definovala požadavky pro „Udržitelné operace s vládním majetkem“ s cílem snížit do roku 2020 emise o 30 %. Za průkopníka lze považovat Nizozemsko: Do roku 2010 bude 100 % národních veřejných zakázek zahrnovat kritéria udržitelnosti. Pro místní a regionální samosprávy byl stanoven cíl 50 %.


13

Foto: Van Holsteijn en Kemna, www.vhk.nl

Závěry Národní akční plány energetické účinnosti předložené členskými státy EU v letech 2007 a 2008 poskytují názorný přehled balíčků politik a opatření pro každý sektor. Ačkoli byly tyto první verze národních akčních plánů energetické účinnosti vyvinuty bez pevného rámce či metodologie, přinesly již řadu zajímavých výsledků:

1. Byl zahájen proces vzájemného seznamování s politikami energetické účinnosti založený na sbírce možných přístupů k opatřením vedoucím k energetické účinnosti. Tyto informace mohou sloužit jako zdroj inspirace pro budoucí verze národních akčních plánů energetické účinnosti. 2. Rozvíjí se přechod od jednotlivých a izolovaných opatření k uceleným balíčkům politik. Různé typy opatření (informace, poradenství, finanční podpory, spolupráce a dobrovolné dohody, tržně konformní nástroje) jsou doplňkově slučovány. Seskupování různých opatření, které se týkají stejných cílových skupin a konečných spotřebitelů, je klíčovou podmínkou implementace úspěšných politik energetické účinnosti. 3. Národní akční plány energetické účinnosti byly navrženy tak, aby se netýkaly jen poptávky, ale také nabídky (co se týče energeticky účinných výrobků i služeb). Dobrovolné dohody a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty představují nezbytný základ pro budování kapacity a nastavování standardů v daných sektorech.

14


4. Plány také podporují strukturovaný sběr praktických zkušeností, co se týče přípravy a implementace politik energetické účinnosti. Členské státy se více soustředí na vyhodnocování dopadů a na zajištění kvality, aby opatření byla v souladu s očekávanými výsledky a aby byly k dispozici informace z nezávislých zdrojů.

Pokud jde o ambiciózní cíle Evropské unie ohledně energetické účinnosti, ustanovení směrnice ESD je nutné považovat za pouze jeden prvek evropské politiky. Jakmile se relativně úzký rozsah tématiky otevře směrem k evropským energetickým akčním plánům a mezinárodnímu klimatickému režimu, musejí členské státy vyvinout další úsilí, aby se jim závazky podařilo naplnit. Z tohoto důvodu je implementace všech opatření oznámených v národních akčních plánech pro energetickou účinnost klíčem k úspěchu národních politik. Kromě toho je zapotřebí vytrvalý proces aktualizace a posilování opatření, aby byly stimulovány permanentní inovace v energeticky účinnější společnosti.

Foto: Chita, Fotolia.de

Úspora energie – cíle členských států EU do roku 2016 Cíl pro rok 2016

Průměrn spotřeba v procentech

Rakousko

22 333 GWh

9%

Belgie

28 246 GWh

9%

Členský stát

Bulharsko

7 291 GWh

9%

Kypr

2 125 GWh

10%

Česká republika Dánsko (vypočteno Wuppertalským institutem) Estonsko

19 842 GWh

9%

16 667 GWh

(Dva scénáře) 10,7% 9,2%

2 125 GWh

9%

Finsko

17 800 GWh

9%

Francie

139 560 GWh

9%

Německo

231 389 GWh

9%

Řecko

16 460 GWh

9%

Maďarsko

15 955 GWh

9%

Irsko

13 117 GWh

9%

Itálie

126 327 GWh

9,6%

Lotyšsko

3 483 GWh

9%

Litva

4 652 GWh

9,7%

Lucembursko

1 582 GWh

9%

378 GWh

9%

Nizozemsko

51 190 GWh

9%

Polsko

53 333 GWh

9%

Portugalsko

20 841GWh

9,8%

Rumunsko

32 564 GWh

13,5%

Slovensko

10 338 GWh

9%

Slovinsko

4 261 GWh

9%

Španělsko

116 219 GWh

11,4%

41 100 GWh

9%

Malta

Švédsko Velká Británie

Celkem

136 500 GWh 1 135 708 GWh1 1 280 565 GWh2

9% 9,5% 10,7%

Zdroj: Národní akční plány energetické účinnosti 1 s vyšší spotřebou v Dánsku 2 s očekávanými úsporami v Dánsku, Irsku a ve Velké Británii


15

Informace: Národní akční plány energetické účinnosti a více informací o energetické účinnosti naleznete na stránkách Generálního ředitelství pro dopravu a energii Evropské komise. http://ec.europa.eu/energy/efficiency/end-use_en.htm

Kontakt:

EUFORES a.i.s.b.l. European Forum for Renewable Energy Sources Dr. Jan Geiss Renewable Energy House Rue d’Arlon 63-65 B-1040 Brusel, Belgie Tel.: +32 (0) 25 46 19 48 Fax: +32 (0) 25 46 19 34 [email protected] www.energy-efficiency-watch.org

Wuppertal Institute Dr. Ralf Schüle [email protected]

Hlavní partneři:

Ostatní partneři:

Finanční podpory energeticky účinných investic

Recommend Documents