ENERGETICKY
,
v
"V
REGULACNI URAD
Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava
Sp. zn. KO-0577112015-ERU
V Praze dne 13. července 2015
Č. j. 05771-3/2015-ERU
PŘÍKAZ
Energetický regulační úřad jako věcně příslušný správní orgán podle ust. § 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ust. § II odst. 1 písm. b) zákona Č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, v příkazním řízení podle ust. § 87 téhož zákona, vedeném pod sp. zn. KO05771/2015-ERU s obviněným z přestupku, kterým je _, narozen , trvale bytem , ve věci podezření ze spáchání přestupku podle ust. § 90 odst. 1 písm. t) energetického zákona rozhodl takto: I.
Obviněný z přestupku _, narozen , trvale bytem _ (dále jen "obviněný z přestupku"), se tím, že v rozporu s ust. § 28 odst. 3 energetického zákona, provedl dne 12. května 2015 v České Lípě na ulici Šípková v domě Č. p. 3184, zásah na odběrném elektrickém zařízení před měřicím zařízením, kterým prochází neměřená elektřina, bez předchozího souhlasu provozovatele distribuční soustavy tak, že z elektroměrové skříně vyjmul 3 ks jističů s označením 40A-500V, v důsledku čehož přerušil dodávku elektrického proudu do odběrného místa, dopustil přestupku podle ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona.
II.
Dle ust. § 90 odst. 3 energetického zákona se obviněnému z přestupku za spáchání přestupku podle ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona ukládá pokuta ve výši 4 000 Kč (slovy: čtyři tisíce korun českých), která je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Energetického regulačního úřadu vedený u České národní banky, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 28, PSČ 110 03, Č. ú. 19-2421001/0710, variabilní symbol 21115.
Odůvodnění
Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen "Úřad") jako věcně příslušnému správnímu orgánu podle ust. § 18 zákona Č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "energetický zákon"), v souladu s ust. § 53 odst. 2 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přestupcích"), byl dne 23. června 2015 postoupen Městským úřadem Česká Lípa, oddělením dopravně správních agend a přestupků, ve smyslu ust. § 12 zákona 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), spisový materiál j č.
č.
č.
II.
Popis skutkového stavu a dosavadní průběh řízení
Dne 12. května 2015 oznámil Policii České republiky, obvodnímu oddělení Česká Lípa (dále jen "Policie ČR") pan , jakožto zaměstnanec společnosti ČEZ Distribuce, a. s., že na základě oznámení majitelky domu byl toho dne v 19.00 hodin vyslán do ulice z důvodu nefungování elektřiny. Pan _ _ po otevření skříně elektrorozvaděče zjistil, že zde chybí 3 ks jističů s označením 40A500V, čímž vznikla škoda společnosti ČEZ Distribuce, a. s. Pan dále uvedl, že do skříně elektrorozvaděče mají přístup pouze zaměstnanci poškozené společnosti. Policii ČR na místě podala vysvětlení paní , majitelka nemovitosti, která k věci uvedla, že dne 12. května 2015 v 8.20 hodin obdržela SMS od bezpečnostní agentury, že byl vypnut bezpečnostní systém. Proto přijela domů a po odemčení zjistila, že v domě nefunguje elektřina. V 9.40 hodin obdržela SMS od manžela ve znění .neposkytla jsi mi nové klíče od hlavního vchodu od společného domu a z tohoto důvodu jsem nemohl zkontrolovat, zda je vše v pořádku, a proto jsem odpojil elektřinu a plyn". Do úředního záznamu o podání vysvětlení dne 2. června 2015 obviněný z přestupku uvedl, že dne 12. května 2015 v ranních hodinách pojistky z elektroměrové skříně před domem p. vyjmul a svou manželku o tom informoval pomocí SMS. Jako důvod uvedl, že potřeboval zkontrolovat jejich společný dům, ale neznal kód zabezpečovacího systému. Dle názoru obviněného stačilo, aby se mu manželka ozvala a mohli to vyřešit spolu, na místo nemusela jezdit ani služba ČEZ. č.
Způsobenou škodu společnost ČEZ Distribuce, a. s., vyčíslila na částku 1 196 Kč.
III.
Průběh příkazního řízení
Obviněný z přestupku sám vypověděl policejnímu orgánu, že to byl on, kdo provedl na odběrném elektrickém zařízení před měřicím zařízením zásah bez předchozího souhlasu provozovatele distribuční soustavy tak, že dne 12. května 2015 v ranních hodinách vyjmul z elektroměrové skříně 3 ks jističů s označením 40A-500V pod záminkou kontroly společného domu. Správní orgán tak měl bezpochyby dostatek důkazů o tom, že to byl právě obviněný z přestupku, kdo se dopustil přestupku. Správní orgán v souladu s ust. § 87 zákona o přestupcích, kdy není na základě postoupeného spisového materiálu pochyb o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil, vydal příkaz o uložení pokuty.
IV.
Právní hodnocení
Ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se přestupkem rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno 2
bud' v zákoně o přestupcích, nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Zavinění v právu je subjektivní vztah (vůle, vědomí nebo nedbalost) osoby k předpokládaným nebo možným následkům nebo zakázanosti jejího jednání, jímž je někomu způsobena újma nebo které je protiprávní. Zavinění je jednou z podmínek prokázání spáchání přestupku ve smyslu zákona o přestupcích. V českém trestním a přestupkovém právu se (téměř shodně) rozlišuje zavinění úmyslné (úmysl přímý nebo nepřímý či eventuální) a zavinění nedbalostní, přičemž nedbalost může být vědomá či nevědomá. K naplnění úmyslu přímého je potřeba, aby pachatel chtěl způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zákonem chráněný zájem. Nezáleží přitom na tom, do jaké míry si byl jist nebo doufal, že se mu to podaří. V daném případě potvrdil sám obviněný z přestupku, že si byl vědom svého protiprávního jednání. Protiprávního jednání se dopustil s úmyslem vyřadit z provozu elektrický zabezpečovací systém. Lze tak konstatovat, že se jednalo o jednání úmyslné. Dalším znakem přestupku jako takového je, že jednáním pachatele musí dojít k porušení nebo ohrožení zájmu společnosti a jednání pachatele je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo jiném zákoně. Podle ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s ust. § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s ust. § 71 odst. ll. Přestupek, kterého se měl obviněný z přestupku dopustit, tak jednoznačně vyplývá z energetického zákona. Správní orgán dále uvádí, že jednání, kdy obviněný z přestupku provede úmyslně zásah do odběrného elektrického zařízení, a to aniž by měl k provádění zásahů sám potřebné odborné znalosti, splňuje nepochybně též kritérium společenské nebezpečnosti, neboť tím došlo k ohrožení bezporuchového provozu předmětného zařízení. Obviněný z přestupku svým zásahem mohl způsobit značnou majetkovou škodu, když dne 12. května 2015 v době mezi 8.20 hod., kdy majitelka obdržela zprávu o vypnutí bezpečnostního systému vlivem odpojení elektrického proudu, a 19.00 hod., kdy se dostavil technik společnosti ČEZ Distribuce, a.s., který elektrický proud opět připojil, nebyl dům zabezpečený elektrickým systémem a rovněž byly odpojeny další elektrické spotřebiče. Z ust. § 28 odst. 3 energetického zákona vyplývá, že na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Tím, že dne 12. května 2015 v České Lípě na ulici Šípková č. p. 3184, na odběrném elektrickém zařízení před měřicím zařízením, kterým prochází neměřená elektřina, obviněný z přestupku provedl zásah bez předchozího souhlasu provozovatele distribuční soustavy tak, že za účelem vyřazení elektrického zabezpečovacího systému z provozu z elektroměrové skříně vyjmul tři pojistky, porušil obviněný z přestupku obecný zákaz obsažený v ust. § 28 odst. 3 energetického zákona. Z výše uvedeného ustanovení lze dovodit, že jedním ze znaků přestupku ve smyslu ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona je právě nevyžádání si souhlasu před
3
provedením zásahu na odběrném elektrickém zařízení, a to od provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy. Ze spisového materiálu, který měl správní orgán k dispozici, i z vyjádření obviněného z přestupku v dané věci, je nesporné, že obviněný z přestupku si před provedením zásahu nevyžádal souhlas provozovatele přenosové soustavy ani provozovatele distribuční soustavy. Podle ust. § 2 odst. 2 odvrací přiměřeným způsobem nebo nebezpečí přímo hrozící způsoben zřejmě stejně závažný v dané situaci odvrátit jinak.
zákona o přestupcích přestupkem není jednání, jímž někdo přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno
Z vyjádření obviněného z přestupku učiněného před policejním orgánem jednoznačně vyplývá, že obviněný z přestupku přestupek spáchal za účelem přerušení dodávky elektřiny do domu, a nikoliv k odvracení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku na zájem chráněný zákonem nebo nebezpečí přímo hrozícího zájmu chráněnému zákonem. Správní orgán s ohledem na výše uvedený rozbor jednání obviněného z přestupku považuje předmětný čin za přestupek ve smyslu zákona o přestupcích v návaznosti na porušení zákazu obsaženého v energetickém zákoně.
v.
Uložení pokuty
Zákon o přestupcích v ust. § 11 předvídá, že za přestupek lze uložit sankci v podobě napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci. Sankci lze přitom uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku. Právní úprava zákona o přestupcích se přitom použije pouze tehdy, neupravuje-li zvláštní zákon něco jiného. V daném případě, kdy se jedná o přestupek upravený energetickým zákonem, má energetický zákon jakožto zvláštní právní úprava přednost před zákonem o přestupcích. Podle ust. § 90 odst. 3 energetického zákona se za přestupek uvedený v odstavci I písm. a) až w) nebo x) nebo odstavci 2 uloží pokuta až do výše 100 000 Kč. V souladu s ust. § 12 zákona o přestupcích přihlédne správní orgán při určení druhu sankce a její výměry k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. Co se týče závažnosti přestupku, správní orgán hodnotí, že uvedené jednání obviněného z přestupku porušuje obecný zákaz jakýchkoliv zásahů na odběrném elektrickém zařízení, přičemž účel zákazu lze spatřovat v zájmu na bezporuchovém provozu elektrických zařízení a dále pak také umožnění měření odběru elektřiny v souladu s energetickým zákonem tak, aby nedocházelo při manipulaci s touto komoditou k podvodům (a to jak ze strany provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, tak i ze strany konečného spotřebitele). Obviněný z přestupku přestupek spáchal svým aktivním konáním, kdy sám o své vůli provedl zásah na odběrném zařízení, a to aniž by měl k provádění zásahu sám potřebné odborné znalosti a souhlas provozovatele distribuční soustavy.
4
U míry zavinění pachatele obecně platí, že úmyslné zavinění je závažnější než nedbalostní. V průběhu příkazního řízení vyšlo najevo, že pachatel chtěl úmyslně vyjmutím
pojistek přerušit dodávku elektřiny, aby vyřadil z provozu bezpečnostní systém domu, jehož je sice spoluvlastníkem, ale ve kterém nemá trvalé bydliště, k čemuž správní orgán přihlédl při určení výše pokuty jako k okolnosti přitěžující. Při posuzování následků přestupku správní orgán především zkoumal, zda objekt přestupku (tedy odběrné elektrické zařízení) byl pouze ohrožen nebo došlo k jeho porušení a jaká je výše škody. Přitom dospěl správní orgán k závěru, že obviněný z přestupku se dopustil svým aktivním jednáním ohrožení objektu, přičemž tímto jednáním způsobil škodu. Jelikož došlo v přímé souvislosti s jednáním obviněného z přestupku pouze k ohrožení zájmu chráněného zákonem, nehodnotí správní orgán jednání obviněného z přestupku jako příliš závažné. Následek protiprávního jednání obviněného z přestupku, tedy přerušení dodávky elektrického proudu do domu p. 3184 v České Lípě, Šípkové ulici dne 12. května 2015 trval nejméně od 8.20 hodin do 19.00 hodin. Tuto skutečnost správní orgán hodnotí jako přitěžující okolnost. č.
Co se týče osoby pachatele, správní orgán posuzoval postoj pachatele ke spáchanému přestupku. Obviněný z přestupku se ke svému jednání přiznal, což chápe správní orgán jako polehčující okolnost. Zároveň správní orgán dodává, že nemá povědomí o tom, že by s uvedeným obviněným z přestupku bylo kdy vedeno příkazní či přestupkové řízení z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů upravujících oblast energetických odvětví. Lze tak říct, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil poprvé, což je zohledněno při stanovení výše pokuty jako polehčující okolnost. Úřad se při stanovení výše pokuty zabýval také otázkou majetkových pomeru obviněného z přestupku. Správní orgán má za to, že pokuta udělená ve výši tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy spíše v symbolické výši, nemůže být v žádném případě považována za finanční ohrožení existence obviněného z přestupku a nemůže mít tedy likvidační charakter. Ukládaná pokuta musí být zároveň pro pachatele citelná, neboť v opačném případě by její efekt byl minimální. Správní orgán nepochybuje, že zaplacení uložené pokuty se negativně odrazí ve finanční situaci obviněného z přestupku. Takový dopad je však třeba považovat za základní charakteristiku správního trestu v podobě finanční sankce. Po zvážení všech okolností případu a na základě zjištěného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, byla výše sankce stanovena tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tj. v dolním pásmu možné zákonné sazby dle energetického zákona. Správní orgán proto považuje stanovenou výši pokuty za zcela přiměřenou míře a významu chráněného společenského zájmu, upraveného energetickým zákonem, a zároveň ji považuje za odstrašující a může tak plnit jak represivní, tak preventivní funkci. V příkazním řízení je obviněnému z přestupku výrokem II. tohoto rozhodnutí ukládána pokuta ve výši 4 000 Kč, a to za přestupek podle energetického zákona. Nadto správní orgán poznamenává, že pokuta udělená ve výši tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu, byla uložena v souladu s ust. § 2 odst. 4 správního řádu, tedy ve výši odpovídající rozhodovací praxi Úřadu v obdobných nebo shodných případech.
5
Poučení Proti tomuto příkazu lze podle ust. § 87 odst. 4 přestupkového zákona podat odpor ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to jeho podáním Energetickému regulačnímu úřadu. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje s tím, že po projednání věci bude v případě uznání viny obviněného uložena kromě sankce i povinnost uhradit náklady řízení stanovené vyhláškou 231/1996 Sb., ve znění vyhlášky 340/2003 Sb., a to ve výši 1 000 Kč. Příkaz, proti němuž nebude podán odpor v uvedené zákonné lhůtě, se stává pravomocným v souladu s ust. § 87 odst. 5 zákona o přestupcích. č.
č.
Lhůta pro podání odporu se počítá ode dne následujícího po doručení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí.
-Otisk úředního razítkaMgr. Vlasta Chroustová, v. r. oprávněná úřední osoba odbor správních řízení
6
