ENERGETICKY
,
v
"v
REGULACNI URAD
Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava
Sp. zn. KO-05867/20l3-ERU
V Ostravě dne 6. prosince 2013
Č. j. 05867-4/2013-ERU
PŘÍKAZ
Energetický regulační úřad jako věcně příslušný správní orgán podle ust. § 18 zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ust. § II odst. 1 písm. b) zákona Č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, v příkazním řízení podle ust. § 87 téhož zákona, vedeném pod sp. zn. KO05867/20l3-ERU s obviněným z přestupku, kterým je , ve věci podezření ze spáchání přestupku podle ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona rozhodl č.
takto:
, v rozporu s ust. § 28 odst. 3 energetického zákona provedl dne 15. ledna 2013 v domě na adrese Přednádraží 880/8, Ostrava - Přívoz zásah na odběrném elektrickém zařízení před měřicím zařízením, kterým prochází neměřená elektřina, bez předchozího písemného souhlasu provozovatele distribuční soustavy tím, že odstranil zajištění proti neoprávněné manipulaci na zajišťovací krabici KPOl a pomocí svorek propojil přívodní a odvodní vodiče, v důsledku čehož neoprávněně připojil elektrickou energii do svého bytu Č. 8 na výše uvedené adrese a čímž se dopustil spáchání přestupku podle ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona.
II. Dle ust. § 90 odst. 3 energetického zákona se obviněnému z přestupku, za spáchání přestupku podle ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona ukládá pokuta ve výši 2 000 Kč (slovy: dva tisíce korun českých), která je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Energetického regulačního úřadu vedený u České národní banky, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 28, PSČ: 11003, Č. 19-242100110710, variabilní symbol 17013. ú.
Odůvodnění I.
Úvod
Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen "Úřad") jako věcně příslušnému správnímu orgánu podle ust. § 18 zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "energetický zákon"), v souladu s ust. § II odst. 1 písm. b) zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přestupcích"), bylo dne ll. dubna 2013 doručeno usnesení Statutárního města Ostrava, Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ze dne 10. dubna 2013 j. o postoupení věci pro nepříslušnost. Výše uvedený orgán postoupil Úřadu spis Policie České republiky, Městského ředitelství policie Ostrava, obvodního oddělení Ostrava - Přívoz, j. , který mu byl 2013, ve věci přestupku, kterého se měl dopustit č.
č.
č.
č.
"obviněný z přestupku").
II.
Popis skutkového stavu a dosavadní průběh řízení
Dne 18. ledna 2013 ohlásil Policii ČR pan , technik kontroly měření společnosti ČEZ Měření, s.r.o., se sídlem Hradec Králové, Riegrovo náměstí 1493, PSČ: 50002, IČ: 25938878 (dále jen "společnost ČEZ Měření, s.r.o."), že od nezjištěné doby neznámá osoba neoprávněně odebírala elektřinu, když provedla neoprávněný zásah do zapojení elektroinstalace spojením svorkovnice s přímým vývodem u rozvodné desky a vodivým spojením vodiče do bytu 8. č.
K věci podal dne 7. března 2013 podle ust. § 61 odst. 1 zákona 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vysvětlení obviněný z přestupku. Ten sdělil, že v bytě 8 na ulici Přednádraží 8 bydlí sám od 4. prosince 2012. Neměl uzavřenu žádnou smlouvu na dodávku elektřiny do svého bytu 8. Když se do bytu stěhoval, nefungovala v bytě kvůli špatným elektrorozvodům elektřina. Obviněný z přestupku proto nepoužíval žádné elektrospotřebiče. Uvedl, že k bytu v době jeho nastěhování nebyl ani žádný elektroměr. Kolem 15. ledna 2013 pak proběhla oprava elektroinstalace na žádost majitele domu a obviněný z přestupku následně zjistil, že lze připojit byt k rozvodu elektřiny v domě. Obviněný z přestupku sdělil, že dne 15. ledna 2013 proto neoprávněně zasáhl do rozvodu elektřiny a obnovil přívod elektřiny do bytu. Elektřinu následně odebíral s vědomím, že ji odebírá neoprávněně. Obviněný z přestupku dále uvedl, že dne 18. ledna 2013 byla provedena společností ČEZ Měření, s.r.o., kontrola, při které byl neoprávněný odběr zjištěn. Přívod elektřiny do bytu obviněného z přestupku byl pak ještě téhož dne odpojen. Obviněný z přestupku se k celé věci přiznal, přičemž uvedl, že ho celá věc mrzí a že vzniklou škodu se bude snažit zaplatit. č.
č.
č.
2
Z vyjádření společnosti ČEZ Měření, s.r.o., ze dne 12. února 2013 vyplývá, že k bytu
8 na adrese Přednádraží 880/8, Ostrava nemá s provozovatelem distribuční soustavy uzavřenu smlouvu o dodávce elektřiny žádný zákazník. Dne 18. ledna 2013 byla na místě provedena kontrola odběrného místa, kterou bylo zjištěno, že na elektroměrové desce je na zajišťovací krabičce KP01 odstraněno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Po demontáži krytu krabice pak bylo zjištěno propojení přívodních a odvodních vodičů pomocí svorek. Byt byl připojen z neměřené části. Č.
Z odborného vyjádření znalce ze dne 12. března 2013 vyplývá, že obviněný z přestupku neoprávněným odběrem elektřiny ve dnech 15. ledna 2013 až 18. ledna 2013 odebral elektřinu ve výši 103 Kč.
III.
Průběh příkazního řízení
Obviněný z přestupku se přiznal k tomu, že dne 15. ledna 2013 odstranil zajištění proti neoprávněné manipulaci na zajišťovací krabici KPOl a pomocí svorek propojil přívodní a odvodní vodiče, čímž neoprávněně zapojil elektrickou energii do svého bytu. Správní orgán tak měl bezpochyby dostatek důkazů o tom, že to byl právě obviněný z přestupku, kdo se dopustil spáchání projednávaného přestupku. Správní orgán v souladu s ust. § 87 zákona o přestupcích, kdy není na základě postoupeného spisového materiálu pochyb o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil, vydal příkaz o uložení pokuty.
IV.
Právní hodnocení
Ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se přestupkem rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno buď v zákoně o přestupcích, nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Zavinění v právu je subjektivní vztah (vůle, vědomí nebo nedbalost) osoby k předpokládaným nebo možným následkům nebo zakázanosti jejího jednání, jímž je někomu způsobena újma nebo které je protiprávní. V přestupkovém právu se přitom rozlišuje zavinění úmyslné a nedbalostní. K naplnění úmyslu přímého je potřeba, aby pachatel chtěl způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zákonem chráněný zájem. Nezáleží přitom na tom, do jaké míry si byl jist nebo doufal, že se mu to podaří. V daném případě potvrdil sám obviněný, že si byl vědom svého protiprávního jednání. Lze tak konstatovat, že se jednalo o jednání úmyslné. Dalším znakem přestupku jako takového je, že jednáním pachatele musí dojít k porušení nebo ohrožení zájmu společnosti a jednání pachatele je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo jiném zákoně.
3
Přestupku podle ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona se fyzická osoba dopustí tím, že provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s ust. § 28 odst. 3 uvedeného zákona nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s ust. § 71 odst. 11 téhož zákona. Přestupek, kterého se měl obviněný z přestupku dopustit, tak jednoznačně vyplývá z energetického zákona. Správní orgán přitom uvádí, že jednání, kdy obviněný z přestupku provede úmyslně zásah do odběrného elektrického zařízení, a to aniž by měl k provádění zásahů sám potřebné odborné znalosti, naplňuje bezpochyby také kritérium společenské nebezpečnosti, neboť tím mohlo dojít k ohrožení jeho života a také k ohrožení bezporuchového provozu předmětného zařízení. Energetický zákon v ust. § 28 odst. 3 zakotvuje, že na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Obviněný z přestupku se však zásahu na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, dopustil, když odstranil zajištění proti neoprávněné manipulaci na zajišťovací krabici KPOl a pomocí svorek propojil přívodní a odvodní vodiče, čímž neoprávněně zapojil elektrickou energii do svého bytu. Popsaným jednáním tak porušil výše uvedený zákaz. Z výše uvedeného ustanovení lze dovodit, že jedním ze znaků přestupku ve smyslu ust. § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona je právě nevyžádání si souhlasu před provedením zásahu na elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, a to od provozovatele distribuční soustavy. Ze spisového materiálu, který měl správní orgán k dispozici, i z vyjádření obviněného, lze dovodit, že obviněný si před provedením zásahu souhlas provozovatele přenosové soustavy ani provozovatele distribuční soustavy nevyžádal. Dalším znakem přestupku jako takového je, že nejde o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Vzhledem k tomu, že policejní orgán jednání pachatele kvalifikoval jako přestupek, nerozporuje správní orgán závěry policejního orgánu o tom, že v daném případě skutečně nešlo o trestný čin. Taktéž lze, i s ohledem na výše uvedenou úpravu energetického zákona, vyloučit znak přestupku spočívající v tom, že přestupkem není jednání, které zvláštní právní zákon upravuje jako správní delikt. Podle ust. § 2 odst. 2 zákona o přestupcích přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak. Z vyjádření obviněného učiněného před policejním orgánem jednoznačně vyplývá, že účelem jeho jednání bylo připojit elektřiny do bytu, a nikoliv odvracet přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo nebezpečí přímo hrozícího zájmu chráněnému zákonem.
4
Správní orgán s ohledem na výše uvedený rozbor považuje jednání obviněného z přestupku za přestupek ve smyslu zákona o přestupcích v návaznosti na porušení zákazu obsaženýého v energetickém zákoně.
v.
Uložení pokuty
Zákon o přestupcích v ust. § 11 předvídá, že za přestupek lze uložit sankci v podobě napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci. Sankci lze přitom uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku. Právní úprava zákona o přestupcích se však použije pouze tehdy, neupravuje-li zvláštní zákon něco jiného. V daném případě, kdy se jedná o přestupek upravený energetickým zákonem, má energetický zákon jakožto zvláštní právní úprava přednost před zákonem o přestupcích. Podle ust. § 90 odst. 3 energetického zákona se za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až w) nebo x) nebo odstavci 2 uloží pokuta až do výše 100 000 Kč. Při posuzování druhu sankce a její výměry se v souladu s ust. § 12 zákona o přestupcích přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. Co se týče závažnosti přestupku, správní orgán hodnotí, že uvedené jednání obviněného z přestupku porušuje zákaz provádění jakýchkoliv zásahů na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, přičemž účel uvedeného zákazu lze spatřovat v jeho zájmu na umožnění měření odběru elektřiny v souladu s energetickým zákonem tak, aby nedocházelo při manipulaci s touto komoditou k podvodům (a to jak ze strany provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, tak i ze strany konečného spotřebitele). Obviněný z přestupku přestupek spáchal svým aktivním konáním, kdy sám o své vůli provedl zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, a to bez předchozího souhlasu provozovatele distribuční soustavy a aniž by k provedení zásahu měl potřebné oprávnění a potřebné znalosti. Při posuzování následků přestupku správní orgán především zkoumal, zda objekt přestupku (tedy odběrné elektrické zařízení) byl pouze ohrožen nebo došlo k jeho porušení. Při tom dospěl správní orgán k závěru, že obviněný se dopustil svým aktivním jednáním narušení objektu přestupku. Následkem protiprávního jednání byl také neoprávněný odběr elektřiny v bytě obviněného z přestupku. Částka za odebranou elektřinu byla znalcem stanovena ve výši 103 Kč, což svědčí o tom, že obviněný z přestupku odebral minimální množství elektrické energie. Správní orgán k tomu proto přihlédl jako k polehčující okolnosti.
5
Neoprávněný odběr přitom trval necelé 4 dny, což správní orgán hodnotí jako velice krátkou dobu. K této skutečnosti však nelze přihlédnout jako k polehčující okolnosti, neboť pokud by společnost ČEZ Měření, s.r.o., neprovedla na místě dne 18. ledna 2013 kontrolu, lze důvodně předpokládat, že by obviněný z přestupku v neoprávněném odběru i nadále pokračoval. U míry zavinění pachatele obecně platí, že úmyslné zavinění je závažnější než nedbalostní. Správní orgán prokázal, že pachatel chtěl úmyslně neoprávněně odebírat elektřinu, respektive že za tímto účelem provedl neoprávněný zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým procházela neměřená elektřina. K této skutečnosti proto bylo při stanovení výše pokuty přihlédnuto jako k přitěžující okolnosti. Co se týče osoby pachatele, správní orgán posuzoval postoj pachatele ke spáchanému přestupku. Obviněný z přestupku se ke svému jednání přiznal, což chápe správní orgán jako polehčující okolnost. Zároveň správní orgán dodává, že nemá povědomí o tom, že by s uvedeným obviněným z přestupku bylo kdy vedeno příkaz ní či přestupkové řízení z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů upravujících oblast energetických odvětví. Lze tak říci, že se přestupku dopustil poprvé, což je rovněž zohledněno při stanovení
výše pokuty jako polehčující okolnost. Úřad se při stanovení výše pokuty zabýval také otázkou majetkových poměrů obviněného z přestupku. Správní orgán má za to, že pokuta udělená spíše v symbolické výši, nemůže být považována za finanční ohrožení existence obviněného z přestupku a nemůže mít tedy pro něj likvidační charakter. Zároveň je však nutné konstatovat, že ukládaná pokuta musí být pro pachatele přestupku citelná, neboť v opačném případě by byl její efekt minimální. Správní orgán nepochybuje, že zaplacení uložené pokuty se negativně odrazí ve finanční situaci obviněného z přestupku. Takový dopad je však třeba považovat za základní charakteristiku správního trestu v podobě finanční sankce. Po zvážení všech okolností případu a na základě zjištěného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, byla výše sankce stanovena tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tj. v dolním pásmu možné zákonné sazby dle energetického zákona. Správní orgán proto považuje stanovenou výši pokuty za zcela přiměřenou míře a významu chráněného společenského zájmu, upraveného energetickým zákonem, a zároveň ji považuje za odstrašující a může tak plnit jak represivní, tak preventivní funkci. V příkazním řízení je účastníku řízení výrokem II. tohoto rozhodnutí ukládána pokuta ve výši 2 000 Kč, a to za přestupek podle energetického zákona.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle ust. § 87 odst. 4 zákona o přestupcích podat odpor ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to jeho podáním Energetickému regulačnímu úřadu. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje s tím, že po projednání věci bude 6
v případě uznání viny obviněného z přestupku uložena kromě sankce i povinnost uhradit náklady řízení stanovené vyhláškou č. 231/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb.,
a to ve výši 1 000 Kč. Příkaz, proti němuž nebude podán odpor v uvedené zákonné lhůtě, se stává pravomocným v souladu s ust. § 87 odst. 5 zákona o přestupcích.
- Otisk úředního razítka -
7
Mgr. Petra Cieslarová, v. r. oprávněná úřední osoba sekce kontroly
