Finanční řízení 28.2. 2014 Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D.
Tato akce se koná v rámci projektu: Platforma pro posílení dovedností interkulturního managementu (Registrační číslo CZ.1.07/2.4.00/17.0025) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky.
Obsah
Obsah
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Cíle a principy finančního řízení Funkce manažerských financí Role finančního manažera Geneze podnikových financí Typy a fáze finančního rozhodování podniku Vztah podnikového finančního řízení k jiným ekonomickým disciplínám Důležité změny po rekodifikaci práva Účetní systémy a obecně uznávané účetní zásady. Legislativní předpisy, harmonizace účetnictví v EU, IAS, GAAP. Výstupy účetnictví pro finanční řízení, výroční zpráva. Vliv účetních operací na finanční rozhodování Otázky
2
Co rozumíme financováním a jaké jsou úkoly finančního managementu Věcná složka činnosti podniku
Finanční složka činnosti podniku
Tok peněz (cash flow) má Tok statků (strojů, surovin, obrácený směr než tok statků. materiálu, hotových výrobků) Zásobování Výroba Prodej
Příjmy (cash in flow) Výdaje(cash out flow)
3
Charakteristika podnikových financí • Peněžní prostředky podniku – nejlikvidnější složka celkového podnikové majetku, která má v daném okamžiku podobu hotovosti a vkladů na bankovních účtech. Jejich funkcí je zabezpečovat solventnost podniku. • Podnikový kapitál – souhrn všech peněz, vázaných v celkovém majetku podniku k určitému okamžiku. • Finanční majetek – ta část podnikového majetku, která vedle peněžních prostředků, zahrnuje i jiná finanční aktiva. • Finanční zdroje – možnosti získávání a tvorby peněžních prostředků a podnikového kapitálu. 4
Cíle a principy finančního řízení Cíle - Maximalizace zisku v současné době velmi diskutabilní cíl. Statický přístup, které nebere v úvahu časovou dimenzi. Zisk, který je vykazován v účetnictví, je silně ovlivněn zvoleným pojetím výnosů a nákladů, metodou odepisování, tvorbou a rozpouštěním rezerv a nákladů příštích období, změnou stavu zásob, způsobem ocenění zásob a hospodaření se zásobami. - Cílem finančního řízení je udržovat platební schopnost v takové úrovni, aby v podniku nebyly drženy nadměrné peněžní prostředky. - Cílem finančního řízení je zvyšování celkové (kapitálové) hodnoty podniku (firmy). V případě akciové společnosti maximalizace tržní ceny akcií. 5
Cíle a principy finančního řízení
• • • • • • •
Mezi nejdůležitější principy finančního řízení patří: princip peněžních toků, princip čisté současné hodnoty, respektování faktoru času, zohledňování rizika, optimalizace kapitálové struktury, zohledňování stupně efektivnosti kapitálových trhů, plánování a analýza finančních údajů. 6
Finančně řídit a finančně myslet • Tradiční přístup V tradičním finančním řízení vládnou OPERATIVA A ADMINISTRATIVA nepřetržitě produkující úkoly. Nedostatky ve třech rovinách 1. Neexistující finanční strategie. 2. Převažuje intuitivní rozhodování. 3. Přeceňování ekonomického informačního systému a nedoceňování ekonomického vzdělání vedoucích pracovníků
• Moderní pojetí 1. 2. 3.
Finanční řízení je uplatňováno na všech úrovních řízení. Stanoví jasná a jednoduchá kriteria měření úspěšnosti. Umožňuje kvalitní analýzu a realizaci potřebných opatření. Čímž vytváří předpoklady pro růst hodnoty jakékoliv části firmy.
7
Funkce manažerských financí (MF) FINANCE JAKO TLUMOČNÍK Manažerské finance slouží jako překlad podnikové strategie do řeči finančního výkaznictví, aby byla zřetelná vazba na hodnotu pro vlastníka firmy.
FINANCE JAKO PODNIKOVÁ FUNKCE Strategie podpory získávání konkurenční výhody ze strany funkce financí. MF tvoří soubor cílů, které přispívají k naplnění podnikové strategie.
FINANCE JAKO GENERÁTOR KONKURENČNÍ VÝHODY Podstata funkce spočívá v tzv. „arbitráži rizika“, tedy převzetí rizika od zákazníků, řízení rizika s náklady nižšími, než jsou prémie získané od zákazníků. Zvyšování hodnoty pro vlastníka 8
Role finančního manažera Policista
Stoupenec obchodu
(The Corporate Policeman Model)
(The Business Advocate Model)
Prosazování směrnic Administrace pravidel Omezování přístupu pouze k informacím, které dotyčný nezbytně potřebuje Sledování sběru a zveřejňování informací Uvažování ve smyslu dozoru a kontroly
Integrace obchodních aktivit do struktur společnosti Využívání svých znalostí podstaty podnikání Uvažování ve smyslu služby a zapojení se Zavádění finanční ukázněnosti do obchodních aktivit 9
V oblasti corporate governance by se společnosti měly snažit, aby pravomoci nebyly svěřeny do rukou jednoho člověka: generální ředitel a finanční ředitel Finanční ředitelé v tomto konceptu figurují s „dvojedinou“ rolí správce a stratéga Správce Prosazování pravidel Řízení rizik Zaznamenávání a vykazování
Stratég Analýza a prezentování Optimalizace kapitálové struktury Strategické plánování
Řízení vztahů mezi zájmovými skupinami 10
Geneze podnikových financí • Do konce 19. století jako součást nauky o podnikovém hospodářství. • Začátkem 20. století (v souvislosti s integrací velkých průmyslových celků, zejména v USA) –postupné vyčlenění jako samostatné, specifické a integrující části ekonomiky podniků. • Do 30. let soustředění na otázky získávání kapitálu pro založení podniku, spojování a externí financování pomocí finančních trhů. • Krize ve 30. letech změnila orientaci na otázky úpadku firem, finančních důsledků reorganizací, účinnost vládních zásahů a likviditu podniků. • 40. léta znamenají stagnaci vývoje finanční teorie a praxe. Objevují se první náznaky hodnocení podniků pomocí cashflow. Německý hospodářský zázrak – MEFO směnky, H. Schacht a princip „letadla“. 11
Geneze podnikových financí • V 50. letech se finanční řízení rozšiřuje na oblast řízení majetku. Velká pozornost je věnována problematice porovnávání metod vyhodnocování investičních variant a kapitálovému plánování. • 60. léta přinesla rozvoj aplikace statistických optimalizačních technik pro řízení zejména oběžného majetku. Kvantifikace rizika a jeho promítání do dlouhodobého finančního rozhodování. • V 70. letech vrcholí zohlednění rizik při maximalizaci tržní hodnoty firmy. • V 80. letech je zvýšená pozornost věnována využívání nástrojů finančního trhu, jako ochrany před rizikem. • Od 90. let se v podnikovém finančním řízení začínají uplatňovat metody hodnocení „environmentálních“ investic a integrovaných systémů managementu. 12
Finanční rozhodování • Finanční rozhodování podniku můžeme charakterizovat jako proces výběru optimální varianty získávání peněz, podnikového kapitálu a jejich užití z hlediska základních finančních cílů podnikání a s přihlédnutím k různým omezujícím podmínkám. • Typy finančního rozhodování se v zásadě týkají dlouhodobého, strategického finančního rozhodování, kde se výrazně projevuje nutnost respektovat zvýšený stupeň rizika a faktoru času. • Stanovení různých variant řešení umožňuje hlubší posouzení problémů, vyšší objektivitu rozhodování. Je však třeba dbát na to, aby šlo o varianty reálné z hlediska cílů i omezujících podmínek. 13
Typy finančního rozhodování • Rozhodování o celkové výši potřebného kapitálu podniku. • Rozhodování o struktuře podnikového kapitálu. • Rozhodování o struktuře podnikového majetku. • Rozhodování o investování (užití) podnikového kapitálu (o užití vložených peněžních prostředků). • Rozhodnutí o rozdělování zisku podniku po zdanění. • Rozhodování o různých formách převzetí a spojování podniků. 14
Fáze finančního rozhodování Finanční rozhodování podniku zahrnuje několik významných fází, které na sebe logicky navazují a vyúsťují v konečné rozhodnutí. Zjednodušeně lze tyto fáze charakterizovat takto: 1. vymezení finančního problému a konkrétní stanovení finančních cílů, 2. analýza informací a podkladů pro rozhodování, 3. stanovení různých variant řešení, 4. určení kritérií pro výběr optimální varianty a hodnocení variant podle těchto kritérií s přihlédnutím k riziku, 5. volba optimální varianty, 6. realizace vybrané varianty a její ověření z hlediska zadaného cíle. 15
Hlavní oblasti a organizace finančního řízení • Tři dominanty podnikového finančního řízení tvoří základní kameny: a) získávání peněz a dalších kapitálových složek, b) jejich investování, c) rozdělování zisku Celková struktura finančního řízení je však daleko rozmanitější.
16
Organizace podnikového finančního řízení • Zajišťování finančních zdrojů pro založení či další rozvoj podniku. • Volba optimální finanční (kapitálové) struktury. • Financování a management oběžného majetku. • Investování peněžních prostředků do fixního majetku. • Rozdělování podnikového zisku s ohledem na daňovou politiku státu. • Finanční analýza podniku. • Finanční plánování tvorby a užití interních a externích finančních zdrojů. • Využívání zahraničního kapitálu a vliv změn měnových kurzů. • Finanční řízení při spojování, reorganizacích, sanaci a zániku podniku. • Vnitřní finanční řízení velkých integrovaných skupin.
17
Vztah finančního řízení k jiným ekonomickým disciplínám • Nejtěsnější vztah je s mikroekonomií, podnikovou ekonomikou a účetnictvím. • Mikroekonomie – modelování chování podniku v různých podmínkách. • Podniková ekonomika a marketing svými rozhodnutími o výrobě, organizaci, analýze trhu a cen, inovacemi významně ovlivňují finance a finanční řízení. • Ucelený soubor informací o majetku podniku, jeho struktuře, dluzích, výnosech, nákladech, peněžních příjmech a výdajích poskytuje pro potřeby finančních manažerů účetnictví.
18
Vztah finančního řízení k jiným ekonomickým disciplínám • Finance a finanční řízení má také řadu významných souvislostí s makroekonomií. • Teorie podnikových financí a konkrétní finanční řízení musí respektovat a využívat základní poznatky o vývoji makroekonomických veličin, o cílech a nástrojích hospodářské politiky státu. • Jde zejména o: • nástroje peněžního, kapitálového, měnového a devizového trhu, • fiskální politiku státu, • teorii a politiku měnových kurzů, • zahraničně-měnové vztahy a pojištění 19
Nejdůležitější změny v legislativě po 1. 1. 2014 • S účinností od 1. 1. 2014 pozbyl generální platnost zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Nahradil jej zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), který významným způsobem mění požadavky na základní kapitál u kapitálových společností. • § 30 ZOK definuje základní kapitál obchodní korporace jako souhrn všech vkladů. • Zákonný požadavek na minimální výši počáteční vkladové povinnosti je stanoven pouze pro společnost s ručením omezeným („spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“) a akciovou společnost ( „akc. spol.“ nebo „a.s.“) 20
Zákonné požadavky na minimální vkladovou povinnost v obchodních korporacích SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM • § 142 ZOK (1) Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. (2) Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně.
AKCIOVÁ SPOLEČNOST • §246 ZOK (2) Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. 21
Vývoj účetnictví v ČR Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu Soustava podvojného účetnictví Účetnictví v plném rozsahu
Jednotná soustava účetnictví Soustava jednoduchého účetnictví 1990
Daňová evidence
2003
22
Finanční a manažerské účetnictví Finanční účetnictví poskytuje ucelený soubor informací o aktivech a pasivech podniku, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření jako celku. Zachycuje finanční vztahy podniku k vnějšímu okolí. Podléhá právní regulaci.
Manažerské účetnictví tvoří soubor informací potřebných k efektivnímu řízení uvnitř podniku. Složkami jsou mimo jiné: – – – – –
vnitropodnikové účetnictví kalkulace rozpočetnictví operativní evidence vnitropodniková statistika 23
Orientace na budoucnost
• • • • • •
Jak s pomocí správných doporučení (recommendations), analýz (analyses), odhadů (estimates), předpovědí (forecasting) a na jejich bázi učiněných zásadních manažerských rozhodnutí ovlivnit příznivě úspěšnou budoucnost firmy? odhad relevantního trhu a budoucích tržeb, předpověď budoucích nákladů, predikce inflace, monitoring konkurence a trhu včetně tržních podílů, politická a celospolečenská rizika, vliv na životní prostředí, společenská odpovědnost, zahrnutí koncepce trvale udržitelného rozvoje. 24
Harmonizace účetnictví Směry harmonizace
Direktivy EU – v rámci EU (1., 4., 7., 8. direktiva)
Celosvětová harmonizace účetnictví – mezinárodní účetní standardy
Harmonizace v USA – všeobecně uznávané účetní principy
25
Obecně uznávané účetní zásady • • • • • • • • • •
princip věrného zobrazení skutečnosti zásada účetní (hospodářské) jednotky předpoklad neomezené doby trvání účetní jednotky zásada periodicity zjišťování výsledku hospodaření a finanční situace účetní jednotky zásada objektivity účetních informací zásada historického účetnictví zásada vymezení okamžiku realizace (akruální princip) zásada konzistence mezi účetními obdobími (bilanční kontinuita) zásada opatrnosti zásada dokladovosti 26
Zásady MA ve vazbě na efektivní finanční řízení • Vazba na ekonomickou realitu – Jelikož jsou ve velké míře využívána účetní data tvořená z účetních zápisů FA na základě GAAP, je nutno je do současné ekonomické situace. Např. ocenění zásob v historických cenách doplnit na reálnou úroveň. • Slučitelnost cílů – MIS musí přispívat k povzbuzení aktivního zapojení všech relevantních osob ve firmě do jejích procesů, aby její cíle byly v souladu s cíli zaměstnanců, manažerů, vlastníků („stakeholders“). • Vazba na manažerský informační systém (MIS) – rozhodnutí zvyšující kontinuálně přidanou i celkovou hodnotu firmy. Podmínkou je funkční, transparentní a flexibilní MA. 27
Účetní legislativa Od 1.1.2004 upravují účetnictví účetních jednotek, které jsou podnikateli harmonizované legislativní předpisy: • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví • vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví • České účetní standardy pro podnikatele č. 001 až 023 28
Základní rozdělení účtů rozvahové výsledkové uzávěrkové
aktivní (účty složek majetku) pasivní (účty zdrojů financování majetku) nákladové výnosové počáteční účet rozvažný konečný účet rozvažný účet zisků a ztrát
podrozvahové
29
Syntetická a analytická evidence Syntetická evidence: • Tvoří ji soubor účtů rozvahových a výsledkových, na nichž se zaznamenávají aktiva a pasiva, náklady a výnosy souhrnně neboli synteticky. Počáteční stav, přírůstky a úbytky, konečný stav jsou zaznamenávány pouze v jednotkách peněžních, tj. bez příslušných podrobností. Účty jsou označovány jako účty syntetické. Analytická evidence: • Představuje podrobnější evidenci. Je tvořena souborem analytických účtů, které jsou vedeny k syntetickým účtům. Účty analytické nejsou vedeny pro všechny syntetické účty, ale jen pro ty, u nichž podrobnější sledování vyžadují potřeby řízení a kontroly. 30
Účtová osnova
Příklad syntetického účtu
0
2
1 účtová třída (0 = dlouhodobý majetek) účtová skupina (02 = dlouhodobý hmotný majetek odepisovaný) syntetický účet (021 = stavby)
31
Rozdělení účtů dle účtových tříd Základní rozdělení účtů aktivní
pasivní nákladové výnosové uzávěrkové
Začlenění účtů v účtové osnově dle tříd 0 - Dlouhodobý majetek 1 - Zásoby 2 - Finanční účty (peníze, účty v bankách) 3 - Zúčtovací vztahy (pohledávky) 2 - Finanční účty (úvěry) 3 - Zúčtovací vztahy (závazky, účty zúčtování daní a dotací) 4 - Kapitálové účty (základní kapitál, hospodářský výsledek, rezervy, dlouhodobé závazky, 5 - Náklady (podle nákladových druhů) 6 - Výnosy (dle výnosových druhů) 7 - Závěrkové a podrozvahové účty
32
Příklad účetního záznamu v hlavní knize ABC, s. r. o.
Str. 1 Účet: 221
Bankovní účet
Rok: 2009 Datum
Doklad
7. 1. 8. 1. 25. 1. leden
BV1 BV1 BV1
3. 2.
BV2
Popis Faktura za zboží Prodej zboží Nájemné Celkem Telefonní poplatky
Počáteční stav
Obrat MD
150 000
D 15 000
Konečný Účetní stav deník
11 000 150 000
11 000
10 000 25 000 136 000 3 500
1 3 8 .
33
Hlavní typy účetních dokladů • dodavatelská faktura (přijatá faktura) – zachycuje nákup majetku na fakturu • vydaná faktura – prodej výrobků • příjmový pokladní doklad – příjem peněz do pokladny • výdajový pokladní doklad – výdej peněz z pokladny • výpis z bankovního účtu – doklad o realizovaných platbách, stav, pohyb peněz na účtu • příjemka – převzetí materiálu na sklad • výdejka – výdej materiálu ze skladu • vnitřní účetní doklad – vnitřní operace
34
Účetní závěrka Podle zákona o účetnictví ji tvoří: • a) rozvaha, • b) výkaz zisku a ztráty, • c) příloha. Může zahrnout i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Rozsah účetní závěrky vymezuje vyhláška č. 500/2002 Sb., § 3 a 4
35
Novela zákona o účetnictví • Zákon o účetnictví, který doznal významnějších změn naposledy v roce 2008, se počínaje 1. 1. 2011 v určitém směru výrazně mění. Změna vychází z novely č. 410/2010 Sb. z 9. prosince 2010, kterou se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. • Velmi důležitá novinka se skrývá v § 18, odst. 1 zákona o účetnictví. Nově se zde zakládá povinnost pro vybrané účetní jednotky, aby sestavovaly přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu za předpokladu, že k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě kritéria uvedená v § 20, odst. 1, písm. a), bodech 1 a 2 zákona o účetnictví. 36
§ 20 Ověřování účetní závěrky auditorem (1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,12) b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní vztah člena k družstvu, c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b), d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene b), e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
(2)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku a) sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, b) sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. 37
Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření před zdaněním, zjištěný v účetnictví z rozdílu celkových výnosů a nákladů podniku, je výchozím podkladem ke stanovení základu daně. Pro daňové účely se VH vykáže v členění na: • výsledek hospodaření z běžné činnosti, do níž se zahrnuje provozní a finanční činnosti, • výsledek hospodaření z mimořádné činnosti.
Kategorie zisku • EBDITA – zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací (Earnings before interest, taxes, depreciation and amortization) • EBIT – zisk před úroky a daněmi (Earnings before interest and taxes) • EBT – zisk před zdaněním (Earnings before taxes) • EAT – zisk po zdanění (Earnings after taxes) • NOPAT – čistý provozní zisk po zdanění (Net operating profit after taxes)
39
Brno, 2012
Otázky
1. 2.
Jaké jsou základní úkoly finančního managementu? Jaké otázky řeší finanční management při založení podniku a při rozvoji podniku? 3. Jaký je rozdíl v pozici finančního manažera – policisty a finančního manažera – stoupence obchodu? 4. Čím se liší zaměření finančního řízení ve 30. a 50. letech 20. století? 5. Popište hlavní typy manažerského finančního rozhodování. 6. Které informace čerpá a využívá podnikové finanční řízení z mikroekonomie a z účetnictví? 7. Jaký význam má pro finanční řízení podniku finanční účetnictví a jaký manažerské účetnictví? 8. Které skupiny účtů budeme využívat při analýze stavu majetku? 9. K čemu nám může ve finančním řízení posloužit analytická účetní evidence? 10. Které informace budeme při finanční analýze čerpat z přílohy k účetní závěrce? 11. Popište jednotlivé formy zisku. 40
