Finanční aspekty studia na PEF MENDELU v Brně a jejich vliv na chování studentů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Finanční aspekty studia na PEF MENDELU v Brně a jejich vliv na chování studentů Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Řešitelka:

Ing. Jana Turčínková, Ph.D.

Brno 2010

Michaela Macková

Děkuji Ing. Janě Turčínkové, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce. Dále svým rodičům za finanční i psychickou podporu při studiu na vysoké škole a také studentům Provozně ekonomické fakulty za vyplnění dotazníků.

Prohlášuji, že jsem bakalářskou práci na téma Finanční aspekty studia na PEF MENDELU v Brně a jejich vliv na chování studentů zpracovala sama s použitím pramenů uvedených v závěru dokumentu a za pomoci rad Ing. Jany Turčínkové, Ph.D. V Brně dne 21. května 2010

__________________

Abstract MACKOVÁ, M. Financial aspects of studying at FBE MU in Brno and their impact on students’ behavior. Bachelor thesis. Brno: FBE MU in Brno, 2010. The main objective of this bachelor thesis is to find out how anticipated costs of studying at university influence students’ decisions when choosing a university and considering continuance of studying there. The work focuses on identification where students obtain their financial resources for acquiring study materials, books, accommodation, food etc. The aim was defined on the basis of needs of PR department of FBE. The main resources of primary data were questionnaire survey and indepth interviews with staff members of the faculty management. The results proved that anticipated financial costs are one of the most crucial factors in choosing university (students preferred public universities to the private ones). These costs also played an important role during their studies. Some students were forced to leave the school because of the lack of sufficient funding. Keywords Faculty of Business and Economics, finance, study, decision making, job, public relations.

Abstrakt MACKOVÁ, M. Finanční aspekty studia na PEF MENDELU v Brně a jejich vliv na chování studentů. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, 2010. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak očekávané náklady na vysokoškolské studium ovlivňují rozhodování studentů při výběru vysoké školy a v setrvání na ní. Zjišťuje, kde studenti shání finanční prostředky na krytí učebních pomůcek, učebnic, ubytování, stravy atd. Cíl byl definován na základě potřeb PR oddělení PEF. Hlavní zdroje dat pro tuto práci byly dotazníkové šetření a hloubkové rozhovory s pracovníky vedení PEF. Z výsledků plyne, že jedním z rozhodujících faktorů, kterou z vysokých škol si zvolit, byly finanční náklady (studenti upřednostnili veřejnou vysokou školu před soukromou). Tyto náklady také dále hrají důležitou roli při studiu. Pro nedostatek financí, či zavedení školného, by byli někteří studenti nuceni opustit vysokou školu. Klíčová slova Provozně ekonomická fakulta, finance, studium, rozhodování, práce, vztahy s veřejností.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

9

2

Cíl práce

10

3

Teoretická část

11

3.1

Lidské potřeby a přání ............................................................................. 11

3.2

Vysoká škola.............................................................................................13

3.3

Typy vysokých škol ..................................................................................13

3.3.1

Veřejné vysoké školy ........................................................................14

3.3.2

Soukromé vysoké školy....................................................................15

3.3.3

Státní vysoké školy...........................................................................15

3.4

Definice základních pojmů ......................................................................16

3.5

Stipendium...............................................................................................16

3.5.1

Druhy stipendií ................................................................................ 17

3.5.2

Komu jsou stipendia určena? ..........................................................18

3.5.3

Podpora ze strany univerzity ...........................................................18

3.5.4

Prospěchové stipendium..................................................................18

3.6

Rozhodování ............................................................................................19

3.6.1

Vstupní fáze......................................................................................19

3.6.2

Procesní fáze ....................................................................................19

3.6.3

Výstupní fáze................................................................................... 20

3.7

Marketing ve školství.............................................................................. 20

3.7.1

Marketingový mix ........................................................................... 20

3.7.2

Kvalita vzdělání a cena.....................................................................21

3.8

Finance.................................................................................................... 22

3.9

Škola versus praxe .................................................................................. 22

Obsah

7

3.10 Práce a peníze ......................................................................................... 23 3.10.1

Práce................................................................................................ 23

3.10.2 Peníze .............................................................................................. 24 3.11 Vztahy s veřejností .................................................................................. 24 3.11.1

Public relations – PR ...................................................................... 24

3.11.2

Hlavní cíle PR.................................................................................. 24

3.11.3

Nástroje PR ..................................................................................... 25

3.12 Sponzorství ............................................................................................. 25 4

Metodika 4.1

Dotazník .................................................................................................. 27

4.2

Vyhodnocení ........................................................................................... 28

4.2.1 5

27

Demografická struktura respondentů v dotazníku ........................ 28

Praktická část

30

5.1

Provozně ekonomická fakulta ................................................................ 30

5.2

Příčiny studia na vysoké škole .................................................................31

5.3

Finance – ještě před vstupem na vysokou školu.................................... 32

5.4

Finance během studia............................................................................. 34

5.4.1

Studium na vysoké škole................................................................. 34

5.4.2

Skripta, strava, ubytování ............................................................... 38

5.4.3

Stipendium.......................................................................................41

5.4.4

Praxe................................................................................................ 43

5.4.5

Práce a volný čas ............................................................................. 44

5.5

SWOT analýza fakulty............................................................................. 46

5.5.1

Silné stránky.................................................................................... 46

5.5.2

Slabé stránky................................................................................... 48

5.5.3

Příležitosti ....................................................................................... 48

5.5.4

Hrozby............................................................................................. 49

Obsah

8

5.6

Hodnocení SWOT analýzy...................................................................... 50

5.7

Shrnutí a doporučení .............................................................................. 53

6

Diskuze

54

7

Závěr

56

8

Seznam zdrojů

59

Přílohy

62

Úvod

9

1 Úvod Peníze hrají důležitou roli v životě každého z nás. Bez nich si v dnešní době svůj život dovede představit jen málokdo. Nejinak jsou na tom studenti středních škol, kteří při vstupu na vysokou školu stojí před rozhodnutím, která z nabízených univerzit bude pro ně ta nejlepší. Rozhodnout se pouze podle toho, zda bude studenta dané studium bavit či zajímat, není mnohdy na prvním místě. Rozhodující roli, při výběru fakulty i oboru, hrají mimo jiné i finanční prostředky a jejich množství. Pokud si student vybere studium na soukromé škole, či na škole, která není v místě jeho bydliště, bude se muset dále rozhodovat, zda má z čeho krýt náklady spojené se studiem a záleží mnohdy na samotném studentovi, jakou variantu shánění finančních prostředků si vybere. Ne každý z nich má to štěstí, že mu jeho rodina může poskytnout dostatečné finanční zázemí a on se stará pouze o studium. Najdou se i takoví studenti, kteří si svá studia musí zaplatit či si na ně přivydělat. Pak ovšem stojí před druhým problémem. Dá se zvládnout práce i studium na vysoké škole zároveň? Pracovala jsem na PR oddělení Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a měla jsem na starosti akci s názvem Roadshow, která se týkala prezentace naší fakulty na středních školách v České republice i na Slovensku. Při každé akci byli určeni zástupci naší školy, kteří měli na starosti zorganizovat přednášku pro studenty středních škol a jejich výchovné poradce. Cílem bylo seznámit je s naší fakultou a přiblížit jim možnosti studia na ní. Protože jsem se účastnila nejen organizace těchto přednášek, ale také jejich samotných prezentací, z vlastní zkušenosti vím, že pro studenty středních škol je nejen důležitá prestiž školy a obory, které mohou jít studovat, ale také již zmiňované finanční náklady týkající se studia. Proto jsem se rozhodla zpracovat tuto bakalářskou práci a zjistit, jak jsou na tom současní studenti Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zda pro ně finanční stránka byla rozhodující při výběru školy, kdo platí jejich studium a jakou roli pro ně hrají peníze.

Cíl práce

10

2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce bude zjistit, jak očekávané náklady na vysokoškolské studium ovlivňují rozhodování studentů při výběru vysoké školy a setrvání na ní. K zodpovězení této otázky bude potřeba vyřešit a objektivně zhodnotit několik cílů dílčích. Mezi ty patří: • zjistit, zda očekávané finanční náklady ovlivňují studenta již při výběru vysoké školy, • zjistit, jak reálné finanční náklady ovlivňují studenta PEF v setrvání ve studiu na PEF, • analyzovat náklady spojené se studiem a zdroje jejich krytí, • zhodnotit, jak se finanční náklady vyvíjí v průběhu studia studenta, • poznat rozdělení času studenta věnovaného studiu, práci a odpočinku, • poznat vnímání silných a slabých stránek PEF studenty, zvláště z hlediska finančních nákladů spojených se studiem, • ověřit, zda prospěchové stipendium a jiné finanční odměny fakulty mají motivační vliv na úroveň studijních výsledků studentů, • formulovat doporučení pro PR oddělení a management PEF s ohledem na zjištěné výsledky výzkumu.

Teoretická část

11

3 Teoretická část 3.1 Lidské potřeby a přání Mnoho let se psychologové pokoušeli vytvořit seznam lidských potřeb a určitým způsobem je uspořádat. Zabýval se jimi také americký psycholog Abraham Maslow. Lidé musí uspokojit pro ně důležitější potřeby, např. potřeby nejprve fyziologické a potřeby bezpečnosti. A pak se teprve mohou začít soustředit na uspokojování tzv. potřeby vyšší (psychogenní). Těmi jsou například uznání, společenský status či potřeba nejvyšší tj. seberealizace člověka. Samozřejmě i zde existují rozdíly dané věkem, individualitou člověka, jeho zkušenostmi a vzděláním. Při snaze motivovat žáka k učení musíme nejprve zabezpečit potřeby nižšího řádu (Světlík, 2006, s. 22). Jen těžko žák napíše písemnou práci, pokud bude potřebovat na toaletu a nebude uspokojena jeho fyziologická potřeba. Proto Maslow sestavil hierarchii potřeb do pyramidy, kdy postupně dochází k uspokojování potřeb od základu pyramidy do jejího vrcholu. V praxi lze Maslovowu pyramidu použít nejen ve škole, ale také v tržní segmentaci a tvorbě reklamních sdělení. Například pro uspokojení fyziolo-gických potřeb si lidé kupují dietní a nízkotučné potraviny, zdravé výrobky, léky… Pro uspokojení potřeb druhého řádu, tj. bezpečnosti, si kupují zabez-pečovací systémy, pojištění, navštěvují praktického lékaře atd. Tato pyramida se často používá při reklamních sděleních (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 113).

Teoretická část

12

Seberealizace

Potřeba ega (uznání, prestiž)

Společenská potřeba (láska, sounáležitost, cit)

Potřeby bezpečnosti (ochrana, pořádek, stabilita)

Fyziologické potřeby (hlad, žízeň, teplo)

Obrázek 1:

Maslowova hierarchie potřeb

Zdroj: Schiffman, L. G., Kanuk, L.L. Nákupní chování, 2004, s. 11 (upraveno)

„Lidská přání jsou výrazem lidských potřeb a naznačují způsob, jakým lidé chtějí potřebu uspokojit.“ Přání se mohou lišit dle věku, prostředí, ve kterém člověk vyrůstá nebo jeho individuality. Někomu pro uspokojení jeho potřeby postačí získání výučního listu, pro jiného žáka to bude až úspěšné dokončení doktorského studia na univerzitě. Každý má řadu splnitelných a nesplnitelných přání. Zda se nám je podaří uspokojit záleží na řadě faktorů (Světlík, 2006, s. 23). Žák, který měl problémy ukončit základní školu a několikrát v průběhu propadl, bude mít nejspíše problémy dostat se na střední školu, natož třeba na vysokou, či vystudovat lékařskou fakultu. Pokud jsou přání studenta splnitelná, mohou se objevit další faktory, které jej budou ovlivňovat. Jsou to například tělesné dispozice, energie, vůle, finanční situace nebo také dosažitelnost dané věci či služby. V oblasti školství to jsou také znalosti, zkušenosti, resp. jiné formální náležitosti (např. pokud má student přání studovat na magisterském

Teoretická část

13

stupni vysoké školy, musí mít úspěšně složenou státní zavěrečnou zkoušku na bakalářském stupni studia). Pokud nevzniknou nepřekonatelné překážky a student splňuje další podmínky, může dojít ke splnění jeho přání a vznikne tzv. poptávka po službách škol (Světlík, 2006, s. 23).

3.2 Vysoká škola Parlament vydal zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb.1, kde vysoké školy „jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti.“ Jejich cílem je uchovat a rozšířit poznatky, umožňují vysokoškolské vzdělání na základě demokratických principů, přispívají k mezinárodní a především evropské spolupráci tím, že uznávají studium a diplomy získané v zahraničí, podporují projekty a spolupracují se zahraničními institucemi (Zákon o vysokých školách, 2009).

3.3 Typy vysokých škol Vzdělání je velmi důležité. To ví i studenti střední školy, kteří stojí před rozhodnutím, kterým směrem se bude jejich život dále ubírat. Někteří se rozhodnou jít do práce, jiní pokračují v dalším studiu na vyšší odborné škole a pro ty, co se rozhodnou studovat na vysoké škole, nabízí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 3 typy jmenných seznamů vysokých škol, ze kterých si mohou vybrat. Jsou to: • veřejné vysoké školy, • soukromé vysoké školy, • státní vysoké školy (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2010). Další rozdělení vysokých škol: • univerzitního typu (poskytuje všechny druhy studijních programů), • neuniverzitního typu (může uskutečňovat bakalářské a magisterské studijní programy, nečlení se na fakulty) (Zákon o vysokých školách, 2009).

1

Novelizován zákonem č. 110/2009 Sb., novela zákona o vysokých školách

Teoretická část

14

3.3.1 Veřejné vysoké školy Dle statistického úřadu bylo v roce 2008 zapsáno na tento typ vysokých škol 319 615 studentů2. Žáci si mohli vybrat z 26 veřejných univerzit v České republice (Watier, 2009). Zastoupení vysokých škol je široké, nabídka oborů velmi pestrá a jedna z hlavních výhod je, že studenti nemusí za své studium platit. Možná i proto je tento typ škol nejvíce obsazován. Záleží jen na studentovi, který program jej nejvíce zaujme a čemu se chce věnovat. Pouhý zájem o obor však nestačí. Většina univerzit požaduje po žácích průměr známek z předcházející střední školy a dalším kritériem je složení přijímacích zkoušek. Veřejná vysoká škola se zakládá a ruší zákonem, ten také stanovuje možné sloučení, splynutí nebo rozdělení. Do samotné působnosti tohoto typu škol patří vnitřní organizace, tvorba studijních programů, stanovení práv a povinností studentů i určení výše poplatků v průběhu studia. Členění veřejné vysoké školy je zpravidla následující: • fakulty, • vysokoškolské ústavy, • jiná pracoviště pro vzdělávací, výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, • účelová zařízení (kulturní, sportovní činnost, ubytování, stravování) (Zákon o vysokých školách, 2009). Každá vysoká škola si stanovuje rozpočet na kalendářní rok, podle kterého hospodaří (nesmí být deficitní). Základními příjmy jsou: příspěvek ze státního rozpočtu, podpora z veřejných prostředků, dotace ze státního rozpočtu, poplatky získané v průběhu studia, výnosy z majetku a doplňkové činnosti, jiné příjmy z darů, dědictví, Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů. Povinností každé z vysokých veřejných škol je zřizovat fondy: • rezervní fond na krytí ztrát, • fond reprodukce investičního majetku, • stipendijní fond, • fond odměn, 2

Český statistický úřad. [online] Vysoké školy. [cit. 1. března 2010] Dostupné z WWW:

.

Teoretická část

15

• fond účelově určených prostředků, • fond sociální, • fond provozních prostředků (Zákon o vysokých školách, 2009).

3.3.2 Soukromé vysoké školy Počet soukromých škol v České republice stále roste. V současnosti navštěvuje tento typ vysokých škol 50 659 studentů3. Oproti akademickému roku 2000/2001, kdy bylo zastoupení soukromých škol v České republice pouze 8, do roku 2008/2009 vzrostl počet již na 45 soukromých škol (Watier, 2009). Studium na soukromých školách je rok od roku oblíbenější. Jedním z důvodů může být zajímavost oborů, většinou konkrétně zaměřených na praxi, či také možnost vynechání přijímacích zkoušek. Avšak velkou nevýhodu lze spatřit v tom, že je toto studium placené a nemohou si jej dovolit všichni studenti. Pokud studenti zvolí tento druh vyskoké školy, mají možnost vybrat si ze tří zakladních forem financování: • přímé školné, • odložené školné (známé také pod označením australský model), • absolventská půjčka (Doubrava, Učitelské noviny).

3.3.3 Státní vysoké školy Státní univerzity nalezneme v seznamu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pouze dvě – Univerzitu obrany v Brně a Policejní akademii České republiky v Praze. Jedná se o velmi specifickou nabídku škol. Žáci, kteří se rozhodnou jít na tento typ vysokých škol, musejí většinou v rámci přijímacích zkoušek skládat také zkoušky fyzické zdatnosti, což mohdy vyžaduje náročnou přípravu, a ne každý v nich uspěje.

3

Český statistický úřad. [online] Vysoké školy. [cit. 1. března 2010] Dostupné z WWW:

.

Teoretická část

16

3.4 Definice základních pojmů Student – posluchač vysoké školy, též žák střední školy (Petráčková, Kraus a kol., 2001), uchazeč o studium se stává studentem dnem zápisu do studia. Má právo studovat, vybírat si předměty, učitele, studijní programy, volit a být volen do akademického senátu a také má nárok na stipendium pokud splní podmínky přidělení uvedené ve stipendijním řádu. Studentovy povinnosti vyplývají ze studijního a zkušebního řádu. Je povinen platit poplatky spojené se studiem a za nesplnění povinností nahradit škole ztráty, které způsobil (Zákon o vysokých školách, 2009). Studium – odborné zkoumání, získávání poznatků, vědecké bádání a vzdělávání na vysokých a střední školách (Petráčková, Kraus a kol., 2001). Studijní program – odborné, vědecké bádání s předem stanoveným cílem a náplní činností (Petráčková, Kraus a kol., 2001), vysoké školy nabízí tři typy: • bakalářský studijní program (standardní doba studia 3–4 roky, má za úkol připravit studenty k výkonu povolání a ke studiu na magisterském studijním programu; složením zkoušek a obhájením bakalářské práce se uděluje titul BcA. nebo Bc. uvedený před jménem), • magisterský studijní program (doba studia 1–3 roky, pokud nenavazuje na bakalářské studium, pak 4–6 let; studenti po jeho ukončení a složení závěrečné zkoušky obdrží akademický titul dle oblasti studia), • doktorský studijní program (doba vědeckého bádání je nejméně 3 a nejvýše 4 roky, vždy je vedená dle individuálního plánu pod dohledem školitele; po obhájení disertační práce a složení zkoušek je udělen titul Ph.D. nebo Th.D. uváděný za jménem) (Zákon o vysokých školách, 2009).

3.5 Stipendium Stipendium – vyplácí se v peněžité formě (z veřejných prostředků), je určeno ke studijním účelům (vysokoškolákům, vědeckým a výzkumným pracovníkům, umělcům aj.), studenti jej obdrží především za vynikající studijní výsledky (Petráčková, Kraus a kol., 2001).

Teoretická část

17

Možností, jak získat stipendium, je několik. Hlavní stipendium, které se jistě každému vybaví, je prospěchové stipendium. Mnoho studentů však neví, že nabízených druhů stipendií je několik a už záleží na žáku samotném, zda chce jedno z nich, nebo i více najednou, získat. Proto, aby studenti mohli tuto odměnu obdržet, musí splnit několik kritérií. Jejich výčet najdeme ve Stipendij- ním řádu univerzity.

3.5.1 Druhy stipendií Každá fakulta si vypisuje stipendia a podmínky jejich udělení dle svých požadavků. Výčet stipendií, které jsou jednotlivými univerzitami nabízeny: • Prospěchové (viz níže), • sociální – ze zákona se přiznává studentům v tíživé sociální situaci a slouží k pořízení učebnic, učebních knih a studijních pomůcek, na toto stipendium mají nárok studenti, pokud příspěvek na děti, který čerpají rodiče, nepřevyšuje životní minimum rodiny vynásobené koeficientem 1,5, vyplácí se každý měsíc, za který student splňuje toho kritérium, • ubytovací – pro přiznání tohoto stipendia musí student splňovat několik podmínek: je studentem bakalářského, magisterkého či doktorského studijního programu v prezenční formě, studuje v prvním studijním programu, nepřekročil standardní dobu studia a nemá trvalé bydliště v okrese, v němž studuje, • účelové – přiznává se studentovi za zcela mimořádné situace, může být ve formě peněžité nebo věcné, • mimořádné – toto stipendium je udělováno studentům za sportovní či jinou reprezentaci fakulty nebo za mimořádnou činnost pro školu, • doktorské – přiznává se studentům v prezenční formě studia za dosažené studijní výsledky během doktorského studia, • za tvůrčí činnost, dosažené výsledky ve vědecké, výzkumné, vývojové a tvůrčí odborné činnosti – toto stipendium je vypláceno studentům na návrh vedoucího pracoviště či na návrh předsedy komise pro státní zkoušky,

Teoretická část

18

• do zahraničí – je uznáno studentu, pokud část studia stráví na zahraniční vysoké škole a tento program nelze financovat v rámci mezinárodního programu či dvoustranných dohod, • pro cizince – na toto stipendium mají nárok zahraniční studenti, jejichž závěrečná práce je přínosem i pro univerzitu, • Romea – stipendium na podporu vzdělávání romských vysokoškolských studentů (Hlušek, 2008; Romea, 2010; Staša 2006).

3.5.2 Komu jsou stipendia určena? Univerzita poskytuje stipendia nadaným studentům, kteří vynikají svými schopnostmi, znalostmi, samostatností, jsou cílevědomí. Své studium zvládají dříve nebo lépe než jejich ostatní vrstevníci. Podílejí se na příkladné reprezentaci školy nejen na konferencích, seminářích, různých soutěžích, ale také v hudbě, umění či sportu (Kulová, 2010).

3.5.3 Podpora ze strany univerzity Studenti, dle Studijního a zkušebního řádu, mají možnost ukončit vzdělávání dříve, než je běžná doba studia. Mohou si také zvolit konzultační formu studia a odjet, pracovat či studovat, do zahraničí. Vynikající výsledky v době studia jsou ohodnoceny prospěchovými stipendii či jednorázovými částkami, vyplácenými při ukončení studia. Další z nabídek jsou mimořádná stipendia, která obdrží studenti měsíčně vždy po vykonané akci, reprezentaci školy, aj. Každý se může zapojit do vědeckých a tvůrčích týmů, kterých funguje na fakultě několik. Student si vybere podle toho, co jej zajímá, čemu se chce v budoucnosti věnovat a při výborných výsledcích za to bude odměňován (Kulová, 2010).

3.5.4 Prospěchové stipendium Prospěchové stipendium je vypláceno studentům za výborný studijní prospěch v uplynulém akademickém roce, kteří splní několik kritérií: • první z podmínek je vykonat zkoušky ze všech zapsaných studijních předmětů,

Teoretická část

19

• všechny zkoušky musí být vykonány v řádném nebo prvním opravném zkušebním termínu, • dosažení studijního průměru, který se stanovuje každoročně, • zapsání do dalšího ročníku studia, • podání žádosti o vyplacení stipendia (Hlušek, 2008).

3.6 Rozhodování Spotřebitelské rozhodování lze rozdělit do tří různých, avšak navzájem propojených, fází: • vstupní fáze, • procesní fáze, • výstupní fáze (Schiffman a Kanuk, 2004, s. 25).

3.6.1 Vstupní fáze V této fázi spotřebitel zjišťuje, že daný produkt potřebuje. Ovlivňují jej dva hlavní zdroje informací. Tou první je firemní marketing: úsilí firmy a umění zapůsobit na spotřebitele. Nezáleží jen na výrobku samotném, ale také na jeho ceně, místě prodeje, jeho propagaci. Druhým aspektem jsou společenské vlivy, které působí na spotřebitele samotného. Jsou to jeho přátelé, rodina, spolupra-covníci a další zdroje. Záleží také na společenském zařazení jedince a včlenění do kultury a subkultury. Velký vliv marketingu, přátel, společenských pravidel chování, tlak ze strany rodiny apod., všechny tyto okolnosti ovlivní, co si spotřebitel nakonec koupí a zda to bude používat (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 25).

3.6.2Procesní fáze Zaměřuje se především na rozhodování spotřebitele a psychologické faktory, které má každý jedinec vrozené a které jej ovlivňují. Záleží na osobnosti, postojích, celkovém vnímání a motivaci. Psychologické faktory mají také dopad na vnější vstupy z první fáze: rozpoznání potřeby, přednákupní vyhledávání informací, zhodnocení možností a výběru nejlepší alternativy. Tyto zkušenosti, které

Teoretická část

20

spotřebitel získá během hodnocení alternativ, naopak ovlivňují současné psychologické vlastnosti samotného spotřebitele (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 25).

3.6.3Výstupní fáze Do této fáze lze zahrnout dvě činnosti, které nastávají po rozhodování a velmi úzce spolu souvisí. Je to nákupní chování a ponákupní vyhodnocení. Spotřebitel zjišťuje, zejména u levných netrvanlivých výrobků (např. šampon), zda bude spokojený či nikoliv. Pokud jej výrobek uspokojí, bude svůj nákup pravděpodobně opakovat. Dochází zde k tzv. zkušebnímu nákupu na jehož základě se bude rozhodovat, co dále. Spotřebitel formou pokusu zjišťuje, jaký výrobek ve skutečnosti je a hodnotí jej pomocí přímého užívání (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 25–26).

3.7 Marketing ve školství Nejdůležitější věcí, kterou je nezbytné pro marketing udělat, není vybrat metody, které použijete, ale definovat, kdo vlastně jste. Předtím, než přitahujete pozornost a lákáte druhé, musíte ujasnit (sobě i jim), co chcete nabízet. Dokonce i ve světě silné konkurence. Kdo jste, je pro vaše klienty a zákazníky přinejmenším stejně důležité jako to, co děláte. Spolehlivost a důvěra je pro vaše zákazníky rozhodující (Crandall, 1998).

3.7.1 Marketingový mix Marketingový mix školy je tvořen 5P. Každé z nich představuje jeden marketingový nástroj: • vzdělávací program školy (product), • cena poskytované služby (price), • distribuce vzdělávacího programu (placement), • komunikace (promotion), • lidé (people) (Světlík, 2006, s. 156).

Teoretická část

21

3.7.2 Kvalita vzdělání a cena Pro určení vztahu mezi hodnotou a cenou uvádí Světlík (2006, s. 195) následující vzorec: Hodnota vzdělávací služby = kvalita/cena Pokud budeme mluvit o kvalitě vzdělávací služby, představíme si pod ní především kvalitu uznanou zákazníkem dané školy, či jejím klientem. Je těžké hodnotit kvalitu školy, vzniká totiž rozdíl mezi kvalitou vnímanou a očekávanou. Přitom zjistit skutečnou kvalitu je téměř nemožné před zahájením školní docházky, pro někoho dokonce možná i po jeho samotném absolvování. Zda škola něco studentovi poskytla, naučila jej, se ukáže v průběhu zaměstnání nebo dalšího studia. Proto budoucí studenti fakulty mohou hodnotit, a také hodnotí, studium dané školy a jeho kvalitu pouze zprostředkovaně, např. dle informací získaných od rodiny, kamarádů nebo střední školy, popřípadě na základě poznatků a dojmů, které student získá při Dni otevřených dveří, různých prezentacích fakulty a podobných akcích, kde se fakulta snaží ukázat v nejlepším „světle“ a zaujmout právě svou nabídkou oborů, ale i jinými charakteristikami. Každý má svá očekávání, která se v průběhu studia na škole mění. Záleží hlavně, jaký byl průběh studia, jaké má možnosti profesionální kariéry nebo dalšího studia, jestli je prestiž školy všeobecně uznávaná, jestli je obor, který student studuje, něčím výjimečný, ale také to, s čím se každý vyučující den studenti setkávají (vybavení učeben a laboratoří, technika, pedagogové a jejich systém vzdělávání, vnitřní prostředí, stravovací zařízení, služby a jiné výhody poskytované fakultou „navíc“ atd.). Do této rovnice vstupuje i cena. Ta představuje peněžní úhradu, kterou musíme zaplatit za prodávaný výrobek či službu. Student však její plnou výši nevnímá. Za služby univerzit musí platit pouze žáci soukromých škol nebo posluchači různých kurzů. Nelze však říci, že vzdělávání je u nás nabízeno zdarma. Pokud chce škola určit školné, většinou přihlíží, jak bude výše celkové ceny vnímána zákazníky – studenty. Ti (mimo výše školného) počítají i s ostatními

Teoretická část

22

náklady, které je budou během studia provázet. Například pokud se žák rozhodne jít studovat do jiného města, jistě to pro něj a jeho rodinu bude mnohem větší finanční zátěž, než kdyby zůstal studovat v městě rodném (Světlík, 2006, s. 195).

3.8 Finance Při rozhodování o místě studia hrají důležitou roli finance vynaložené na platbu nájmu, kolejí, dojíždění aj. Studenti by si proto ještě před nástupem do školy měli udělat rozpis měsíčních nákladů, do něhož by zahrnuli, kromě poplatků za ubytování, také výši školného, vybíraného na soukromých školách či VOŠ. Tato částka je mnohdy největší finanční zátěží. Dále by se nemělo zapomínat na náklady spojené s dopravou (v případě výběru vysoké školy, které není v místě bydliště) či stravování. Při výběru vysoké školy je dobré si předem zjistit náklady spojené se studiem, jako jsou například ceny skript a učebních pomůcek, poplatky za knihovnu atd. Mnohdy jsou tyto náklady nečekané, avšak vnímavý student si může všechny potřebné informace zjistit na stránkách fakulty, které se pravidelně aktualizují nebo na různých diskuzních fórech uveřejněných na internetu. Díky rozpisu nákladů studenti získají alespoň přibližnou představu o tom, kolik peněz bude ke studiu potřeba. O tyto peníze mohou požádat své blízké nebo si je sami vydělat na brigádách. Zejména v prvním ročníku studia je potřeba více finančních prostředků. Studenti by si však měli dát pozor, aby při snaze pracovat a přivydělat si peníze nenastala situace, kdy by trávili více času prací než studiem. Proto by měli své brigády zpočátku omezit a více se soustředit na studium (Černá, 2010).

3.9 Škola versus praxe Škola by měla žáka připravit pro život. Realita však dokazuje, že je tomu často jinak. Škola v řadě případů pouze zprostředkovává upravený pohled, převyprávěné mýty a velmi často ztrácí svou důvěryhodnost. Pořád platí za zakladní kritérium úspěšnosti žáka jeho prospěch. Jak Světlík (2006, s. 11) uvádí „skutečnými výzkumy nebyla zjištěna statisticky významná vazba mezi pro-

Teoretická část

23

spěchem ve škole a uplatněním mladého člověka v životě.“ Rovněž je také vyčítáno přílišné encyklopedické pojetí vzdělání. Žáci postrádají možnost vyjádřit svůj názor, nemají prostor pro vlastní řešení, mají nedostatky v sociální komunikaci atd. Nejen rodiče a studenti začínají požadovat kvalitní výuku, lepší přípravu do praxe, ale také podniky chtějí, aby nastoupení absolventi byli schopni svou práci ovládat a ne požadovat dlouhodobé zaučení či rekvalifikaci. Společnost chce, aby absolventi škol byli připraveni na týmovou práci, komunikaci, aby uměli samostatně studovat a vyhledávat si potřebné informace, byli schopni řešit nahodilé situace. I když se školy v České republice značně změnily, nemůžeme s jistotou tvrdit, že se změnily dostatečně tak, aby mohly uspokojit potřeby společnosti (Světlík, 2006, s. 11). Možná i proto studenti, kteří nastoupí do bakalářského stupně studia, hledají hned v prvním ročníku práci, která by je bavila a díky níž by mohli získat již zmiňovanou praxi. Dalším hnacím motorem, proč se žáci rozhodnou pracovat, jsou i peníze, které mnohdy hrají důležitou roli již při výběru studia.

3.10 Práce a peníze 3.10.1 Práce Práce (Labor – L) je především lidská aktivita. Téměř každý z nás by byl schopen věnovat se práci, avšak kvalita a množství této práce závisí na mnoha faktorech (např. na fyzických a duševních vlastnostech jedince). Množství vykonané práce je ovlivněno počtem osob, které jsou ochotny pracovat. Práce je výrobní faktor, který lze aktivně ovlivnit. Souvisí s růstem kvalifikace a také zlepšujícím se vybavením práce výrobními faktory. Výsledkem práce je mzda, která má motivační charakter (Macáková, 2000, s. 18). Avšak bylo dokázáno, že „ekonomické podněty v podobě zvýšení platu nebo udělení mimořádné odměny působí na motivaci ve většině případů pouze krátkodobě. Mimořádné odměny jsou účinné především jako motivace k splnění jednorázového a naléhavého úkolu“ (Světlík, 2006, s. 245).

Teoretická část

24

3.10.2 Peníze Money, škvára, lupeny, prachy, zlaťáčky, kapříci, prašule, mejdlo, lupení, love, kila, mejdlo, mergle… tato a mnohá další slangová slova lze říci, když chceme mluvit o penězích neboli platidlu sloužícímu ke směně peněz za zboží či služby. Tato funkce peněz se považuje za hlavní, z níž se pak odvíjejí funkce další. Základní funkce peněz jsou: • účetní jednotka kupní síly, tj. cen zboží a služeb, • platební prostředek mezi spotřebiteli, podniky a vládou, • prostředek uchování hodnoty (Jílek, 2004).

3.11 Vztahy s veřejností 3.11.1 Public relations – PR PR je jeden z nástrojů marketingové komunikace. Jeho cílem je vytvářet příznivou představu o škole a univerzitě mezi lidmi (Světlík, 2006, s. 218). Petráčková, Kraus a kol. (2001, s. 635) definují PR jako „vztahy k veřejnosti, cílevědomé ovlivňování veřejnosti, s využitím sociologie a psychologie“ (Petráčková, Kraus a kol., 2001). Záměrné úsilí tvorby dobré vůle a porozumění mezi organizací samotnou a jejím okolím. Jedná se o vnímání, zachování důvěryhodnosti, pověsti nalézání společného pochopení, a to díky informacím, které jsou úplné a pravdivé (Black, 1994, s. 44).

3.11.2 Hlavní cíle PR Mezi hlavní cíle PR týkající se školy patří: • budovat image školy, • propagovat studijní programy na vzdělávacím trhu, • rozšiřovat spolupráci se středními školami, • zajištovat informovanost zaměstnanců, studentů i veřejnosti,

Teoretická část

25

• upevňovat pocit sounáležitosti prostřednictvím kulturních, společenských či sportovních akcí, • zajišťovat spolupráci a sponzoring, • snižovat náklady na komunikaci školy s okolím (Svoboda, 2009, s. 21).

3.11.3 Nástroje PR K tomu, aby mohli členové PR oddělení úspěšně pracovat na komunikaci se sponzory, studenty školy i jejími zaměstnanci, používají řadu nástrojů. Mohou to být: • tiskové konference, které poskytují zajímavé informace z dění ve škole, • zprávy, kde nalezneme informace o škole, jednotlivé výsledky školy, umístění studentů v růných soutěžích, oslavy výročí založení školy, • vystoupení, která mohou být na konferencích, v rozhlase či na různých veřejných událostech, • internet, který je v dnešní době jedním z nejrozšířenějších zdrojů, poskytující veškeré informace ze světa univerzity i fakulty samotné, • propagační materiály, informační letáky, brožury, výroční zprávy, fakultní časopis aj. (Pospíšil, 2002; Světlík, 2006).

3.12 Sponzorství Sponzorství umožňuje firmám navázat vztah s veřejností. Může být součástí PR, někteří autoři jej však vyčleňují samostatně. Sponzorství umožňuje firmám komunikovat s určitou částí veřejnosti, kde použití běžných marketingových metod je náročné. Sponzorské dohody jsou založeny na promyšlených komerčních úvahách. Základním kritériem těchto smluv je, že musí dojít k prospěchu jak na straně sponzorovaného, tak také na straně sponzora. Na sponzorství lze pohlížet jako na část marketingových aktivit. Má vliv na image společnosti, takže výběr subjektu, který se sponzor rozhodne sponzorovat, a jeho styl, by měl být začleněn do celkových vztahů s veřejností. Základními typy sponzorství jsou:

Teoretická část

26

• sport, • umění a kultura, • výstavy, • knihy, • vzdělání, • charitativní činnost, • profesionální ocenění, • expedice, • místní sponzorství. Sponzorující společnost by se měla zaměřit především na činnost, která má blízko k jejich vlastním produktům a výrobkům. Rozhodnutí o sponzoringu by nemělo být ukvapené, ale mělo by být předem promyšlené. Sponzor by pak měl využít této příležitosti a poukázat na svou pohostinnost (Black, 1994, s. 89–90).

Metodika

27

4 Metodika Bakalářská práce se věnuje finančním aspektům studia na PEF MENDELU v Brně a jejich vlivu na chování studentů. Pro naplnění hlavního cíle, tj. zjištění, jak očekávané náklady na vysokoškolské studium ovlivňují rozhodování studentů při výběru vysoké školy a setrvání na ní, bylo zapotřebí prostudovat literaturu, internetové zdroje, zákony a materiály poskytnuté fakultou. Díky těmto sekundárním

datům

mohlo

dojít

k předběžné

analýze

a přistoupilo

se k získávání dat primárních. Za tímto účelem bylo použito marketingového výzkumu – dotazníkového šetření a hloubkových rozhovorů. Nejprve byl proveden tzv. pretest (otázky z dotazníku byly položeny 8 studentům v přítomnosti tazatele – autorky), který ověřil, zda studenti otázkám rozumí a jestli je pro ně výčet odpovědí dostatečný. V rámci této práce byli též kontaktováni pracovníci Provozně ekonomické fakulty (studijní oddělení, PR oddělení) a rektorát. Za PR oddělení to byl Ing. Jiří Urbánek, který je jeho vedoucím. Po provedení drobných úprav byla vytvořena online verze dotazníku. K vypracování a jeho následnému rozeslání byl použit systém ReLa, který byl dostupný na adrese http://rela.mendelu.cz (tento systém má velkou výhodu – ihned po uzavření sběru je možné provést zpracování dat. Protože nebyly zjištěny žádné závažné problémy, mohl být spuštěn sběr dat). V měsíci březnu roku 2010 byl dotazník rozeslán. Cílovou skupinu tvořili studenti Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří studují bakalářský, magisterský, či doktorský studijní program. 279 studentů jej vyplnilo a odeslalo zpět ke zpracování. Čtyři dotazníky musely být pro neúplnost odpovědí pro následné vyhodnocení vyřazeny.

4.1 Dotazník Dotazník byl sestaven tak, aby poskytl potřebné údaje pro naplnění stanovených cílů. Byl tvořen 31 otázkami s možností výběru 1 či více odpovědí, za pomoci otázek otevřených, polootevřených s více možnostmi, uzavřených i baterií s jednou

Metodika

28

možností odpovědi na řádku. Respondentům bylo u každé otázky předem dopředu napsáno, kolik možností mohou vybrat a zatrhnout. První část byla zaměřena na příčinu vstupu studentů na vysokou školu, vlivy na jejich rozhodování a důvod výběru vysoké školy. Druhá část se týkala stipendií, které mají možnost při studiu na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně získat. Zjišťována také byla návštěvnost a využití levnějšího stravování v univerzitních menzách či možnost zapůjčení skript v knihovně. Třetí část se dotazovala na finanční prostředky: kdo hradí náklady spojené se studiem, za co nejvíce během školního týdne studenti utratí. V další části se dotazník zaměřoval na volný čas studentů, jak jej nejraději tráví, zda pracují, a co je hlavní příčinou nástupu do práce, či setrvání ve studiu. Poslední otevřená otázka pak umožnila studentům vyjádřit svůj názor se systémem odměňování ve škole a možností nabízených stipendií. Tato otevřená otázka byla v dotazníku jediná, protože je obtížněji zpracovatelná a hodí se spíše pro osobní rozhovor. Dotazník byl sestaven tak, aby respondentům umožnil co nejsnadnější práci při vyplňování a jeho výsledky pak mohly být snadno a objektivně zpracované.

4.2 Vyhodnocení Po uzavření dotazníkového šetření proběhlo následně vyhodnocení údajů v programu Microsoft Excel. Obrázek i celá práce pak byla zpracována za pomoci programu Microsoft Word. Z výsledků byly vypočteny absolutní, relativní četnosti a statistické charakteristiky

(aritmetický

průměr,

medián,

modus,

směrodatná

odchylka).

K vybraným údajům pak byly vytvořeny kontingenční tabulky v programu Microsoft Excel. Pro lepší názornost výsledků byla některá data zpracována do sloupcových, či koláčových grafů programem Microsoft Excel.

4.2.1 Demografická struktura respondentů v dotazníku Jelikož se tento dotazník týká finančních nákladů spojených se studiem na PEF MENDELU v Brně, byl rozeslán ke zpracování pouze studentům Provozně ekonomické fakulty.

Metodika

29

Celkový počet vyplněných dotazníků, použitelných pro tuto práci, byl 275. Z toho 233 dotazovaných byly ženy a 42 muži. Téměř 85 % respondentů tvořily ženy, z čehož vyplývá, že jsou celkově ochotnější trávit čas vyplňováním průzkumů. Zároveň také počet studujících žen na PEF převyšuje počet studujících mužů. Na Provozně ekonomické fakultě v Brně mají možnost žáci navštěvovat všechny stupně studia – bakalářský, magisterský a doktorský program. Finanční náklady jsou v průběhu studia proměnlivé, proto bylo důležité zohlednit i toto rozdělení.

Doktorský 1%

Magisterský 37%

Bakalářský 62%

Graf 1: Demografická struktura respondentů podle stupně studia Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Jak je z grafu 1 patrné, na šetření se z 62 % podíleli studenti bakalářského programu, 37 % respondentů v současnosti studuje magisterský program a necelé 1 % dotazovaných jsou studenti doktorského typu studia. Vzorek odpovídajících respondentů z doktorského typu studia je nedostatečný, proto se zaměří tato práce především na bakalářské a magisterské studium.

Praktická část

30

5 Praktická část 5.1 Provozně ekonomická fakulta Provozně ekonomická fakulta je součástí Mendelovy univerzity v Brně. Od roku 1959, kdy byla založena, patří k nejstarším fakultám na Moravě. Studenti si mohou vybrat z 5 programů, které poskytují 12 studijních oborů. Výuku lze absolvovat na bakalářském, magisterském, doktorském stupni studia a to jak v českém, tak anglickém jazyce (Gruber, Mádle, 2010). Tato fakulta je jednou z veřejných škol, tudíž žáci nemusí platit školné. Výjimku tvoří obor Management and Economics (vyučovaný v anglickém jazyce), kde mají studenti zpoplatněny jednotlivé kredity daného předmětu. Nábor nových studentů do prvních ročníků je důležitý pro každou fakultu. Proto se chce Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně zviditelnit již u žáků na středních školách. V závěru střední školy se student rozhoduje, zda jít na vyšší odbornou školu, vysokou školu, či pracovat. Žáci, kteří se rozhodnou pro vysokou školu, si musí také vybrat vhodný studijní obor. Tento obor mohou studovat na několika vysokých školách. Nastává fáze rozhodování, kterou vysokou školu si vybrat. Výběr správné školy ovlivňuje mnoho faktorů: • typ školy (veřejná, soukromá, státní), • prestiž školy, • stipendia a jiné nabídky školy, • umístění školy, • způsob dojíždění, • ubytování, • stravování, • rodiče a kamarádi, • jiné.

Praktická část

31

Většina těchto faktorů souvisí s financemi. Ne každý student má možnost získat bez problémů všechny potřebné finanční prostředky ke studiu. Každý z nich má jiné podmínky.

5.2 Příčiny studia na vysoké škole Studenti, nejpozději ve 4. ročníku na střední škole, musí řešit výběr vysoké školy. Jaké jsou jejich hlavní příčiny zobrazuje následující graf. 250

224 189

200 150 100

57 37

50

31

25

20

17

5

6

7

8

0 1

2

3

4

Typ odpovědi 1 – Získání titulu 2 – Chtějí se věnovat práci, pro kterou je studium na VŠ nezbytné 3 – Finanční zázemí rodičů jim umožňuje studium 4 – Bylo to přání rodičů 5 – Chtěli se osamostatnit 6 – Na VŠ šli kamarádi 7 – Oba rodiče mají VŠ (předpoklad i u svých dětí) 8 – Studium na VŠ jim doporučili kamarádi, známí Graf 2: Příčiny studia na vysoké škole Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Pro studenty byla hlavní příčinou studia na vysoké škole možnost získání akademického titulu a šance věnovat se práci, která vyžaduje vysokoškolské vzdělání. V dnešní době je řada zajímavých profesí, které bez těchto předpokladů nelze provádět.

Praktická část

32

300 250

243

200 150 101 100 62

56

54

50

16

8 é Ji n

ci So ur

oz en

a ko l íš St ře dn

šk

ol a

če Vy so ká

Ro di

i ar ád Ka m

Já

0

Graf 3: Činitelé, kteří nejvíce ovlivnili studium na vysoké škole Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Studenti se nechají při výběru školy ovlivnit kladnými či zápornými referencemi svých známých a rodičů. Jsou to však oni samotní, kteří nakonec rozhodnou, jakým směrem se vydat. Proto je důležité informovat o možnosti studia na Provozně ekonomické fakultě MENDELU v Brně již studenty na střed-ních školách, Dnech otevřených dveří, Gaudeamu, které je mohou přesvědčit, že právě výběr této fakulty je nejlepší volbou.

5.3 Finance – ještě před vstupem na vysokou školu Rozhodnutí, kterou z nabízených 73 vysokých škol České republiky si vybrat, ovlivňuje mnoho aspektů. Provozně ekonomická fakulta patří do škol veřejných, tudíž studenti nemusí platit školné. Avšak školné nejsou jediné náklady, které jsou se studiem na vysoké škole spjaty. Hlavní důvod, proč dali respondenti přednost studiu na veřejné škole před soukromou, je zřejmý z grafu.

Praktická část

33

Vyšší kvalita výuky 23%

Prestiž školy 15% Větší dostupnost 3% Lepší příprava pro praxi 1%

Studium na veřejné VŠ je levnější 58%

Graf 4: Důvody, které vedly k upřednostnění veřejné VŠ před soukromou VŠ Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Nadpoloviční většina respondentů uvedla možnost: studium na státní VŠ je levnější než na soukromé VŠ. V tomto případě je pro ně finanční stránka studia velmi důležitá (školné na soukromých vysokých školách se pohybuje od 11 800 do 60 000 Kč za semestr4). Výši tohoto školného mají soukromé univerzity uvedeny na svých webových stránkách a v informačních materiálech. Studenti si tudíž uvědomují finanční náročnost daného typu studia. Podle průzkumu uveřejněném v Učitelských novinách by zavedení školného ve výši 8 000 Kč ovlivnilo 10 % studentů (průzkum byl proveden na vzorku n = 4 100) natolik, že by uvažovali o ukončení studia, anebo by se na vysokou školu vůbec nehlásili.5

4

Vysoké školy. [online] Přehled soukromých VŠ a kolik se platí za školné! [cit. 2. dubna 2010]

Dostupné z WWW: . 5

DOUBRAVA, L. Učitelské noviny. [online] Naprostá většina rodin by školné zvládla. [cit.

20. března

2010]

Dostupné

z

WWW:


sah_clanku.php?vydani=29&rok=04&odkaz=naprosta.htm>.

ob-

Praktická část

34

Nepamatuji si 3% Ano 19%

Ano, ale pouze zda zvolit soukromou nebo veřejnou VŠ 20%

Ne 58%

Graf 5: Vliv finančních nákladů spojených se studiem při výběru VŠ Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Z grafu lze vyčíst, že 58 % respondentů si předem nezjišťovalo finanční náklady na studium (144 respondentů dotazníkového šetření bydlí v okolí Brna s rodiči, odpadají jim výdaje za ubytování a stravování). Naopak 19 % studentů uvedlo, že pro ně tyto finanční náklady byly důležité. Pro 20 % dotázaných byly náklady významné pouze ve smyslu, zda zvolit soukromou či státní školu. Ve 4. ročníku řeší žáci mnoho povinností týkajících se studia, maturity, aj., takže si ještě tolik neuvědomují, kolik peněz je studium na vysoké škole může stát (poplatky za ubytování, dopravu, stravu atd.), a tudíž někteří tuto položku ještě nepovažují za důležitou. Pro lepší představu studentů o nákladech studia byla vytvořena tabulka se seznamem nejpodstatnějších finančních položek za měsíc (Přílohy – tabulka č. 3). Tento přehled lze použít při náborových akcích studentů středních škol (Roadshow, Gaudeamus, aj.). Žáci pak budou mít základní přehled o výši nákladů spojených se studiem.

5.4 Finance během studia 5.4.1 Studium na vysoké škole Jelikož studium na vysoké škole „něco“ stojí, musí mít žáci již při vstupu na VŠ připravené peníze, za které zaplatí poplaty za knihovnu, ubytování, učební materiály atd. Dotazníkové šetření zjišťovalo, s jak velkým rozpočtem peněz stu-

Praktická část

35

denti měsíčně hospodaří, kdo platí jejich studium, zda pracují či žádají o peníze rodiče. Téměř 80 % dotázaných uvedlo možnost, že jejich studium platí rodiče (z toho 47 % hradí všechny náklady pouze rodiče, zbylých 33 % studentů se podílí na financování studia s rodiči pouze malou částkou). 20 % respondentů si hradí studium samo z vlastních úspor a vydělaných peněz. Tito studenti již plně vnímají finanční aspekty studia.

Méně než 2000 23%

2001 až 4000 32%

10 001 a výše 2% 8001 až 10 000 3% 6001 až 8000 9%

4001 až 6000 31%

Graf 6: Měsíční rozpočet, se kterým student hospodaří (v Kč) Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Studenti mají měsíčně k dispozici odlišnou sumu peněz. Její výše se odráží od požadavků každého z nich. Někteří studenti musí dojíždět a tím platit více peněz za dopravu, jiní bydlí v soukromých privátech, za které mohou peníze ušetřit nebo se jim naopak tento typ bydlení prodraží. Více jak 60 % respondentů má měsíčně k dispozici 2 000–6 000 Kč. Méně než 2000 Kč utratí 23 % dotazovaných (tito studenti však bydlí v Brně s rodiči, takže jim odpadají výdaje za ubytování, stravu, aj.). Zbylých 14 % odpovídajících potřebuje ke studiu na vysoké škole více než 6 000 Kč. Tito studenti si ale navíc kupují elektroniku, platí za lekce angličtiny, nebo také výdaje za automobil. Proto je i jejich měsíční rozpočet vyšší.

Praktická část 250

36

216

200

172

150

130 110

100

65 40

50

29

25 3

3 é Ji n

St ra

va D op ra va U by to vá ní O Zá bl ba eč va en ía ob uv U če Sp bn or ic t e a Zd kn ih av y ot ní pé El če ek tr on ik a

0

Graf 6: Měsíční výdaje Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Nejdražší měsíční položkou pro studenty je strava. Fakulta sice nabízí svým posluchačům možnost levnějšího stravování ve studentských menzách, ne každý je však s kvalitou nabídky spokojený a mnozí raději upřednostní restauraci, či vlastní přípravu jídla. Ceny obědů v restauracích, či vlastní příprava jídla jsou ve srovnání s cenami v menzách zpravidla vyšší. Velkým výdajem z měsíčního rozpočtu studentů je doprava. Tento náklad považuje za významný 63 % všech respondentů. Spousta studentů dojíždí do školy z velké vzdálenosti a drahá je také jejich přeprava po Brně. Další nákladnou položkou z měsíčního rozpočtu je ubytování (zde spadá bydlení na kolejích, v hotelech, či v pronájmu).

Praktická část

37

Jsem v 1. ročníku, nemohu srovnávat 12%

Mé náklady jsou teď nižší 38%

Nepamatuji si 18%

Mé náklady jsou stejné, příp. vyšší 32%

Graf 8: Současné finanční náklady ve srovnání s 1. rokem studia Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

O tom, zda se finanční náklady jednotlivých studentů mění v závislosti na době studia, vypovídá graf 9. Téměř 38 % studentů uvedlo možnost, že jejich náklady na studium byly v 1. ročníku studia na vysoké škole vyšší než v ročnících dalších. V následujícím akademickém roce již věděli, kde mohou sehnat levnější skripta, omezili se v utrácení, sehnali si levnější ubytování atd., tudíž jejich výdaje se omezily. U 32 % se finanční náklady v průběhu studia nezměnily. Ostatní respondenti si tyto informace buď nepamatovali, nebo navštěvují v současnosti 1. ročník bakalářského studia, tudíž nemohou tento faktor posoudit. Tab. 1

Finanční náklady a jejich vliv na chování studentů

Faktor

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Počet (v %)

26,5

12

15

8

12

5

10

8

1,5

2

Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Studenti měli na stupnici od 1 do 10 vyjádřit, jak velkou roli pro ně hrají finanční náklady a zda jsou pro nedostatek financí nuceni studium ukončit. Přičemž 1 je zcela nepodstatný faktor, 10 zcela zásadní (kritický) faktor. Jak bylo dotazníkovým šetřením zjištěno, pro 26,5 % respondentů finanční náklady studia, z hlediska opuštění školy, nehrají podstatnou roli. Naopak pro 2 % dotazovaných je tento faktor kritický a pro nedostatek financí jsou nuceni

Praktická část

38

studium ukončit po obdržení bakalářského titulu. I když těchto studentů není mnoho, fakulta by měla počítat s možností odchodu kvalitních studentů do praxe z důvodu nedostatku finančních prostředků. Abychom mohli tento soubor lépe charakterizovat, byly použity statistické ukazatele charakteristiky polohy a míra variability. Nejčastěji používaná charakteristika polohy je aritmetický průměr. Jeho hodnota pro tento soubor je 3,83. Zmíněný ukazatel však zohledňuje všechny pozorované hodnoty (extrémě velké nebo naopak malé hodnoty, mohou výsledek znepřesnit). Ukazatel, který uvedené zkreslení eliminuje, je medián. Jeho hodnota je 3. Studenti se tedy více přiklonili k první polovině stupnice, z čehož vyplývá, že finanční náklady studia jsou pro ně, z hlediska opuštění školy, méně důležité. Dalším ukazatelem charakteristiky je modus. Tato hodnota je určena na základě největší četnosti faktoru daného souboru. Jeho hodnota je 1, tedy na stupnici 1–10 označilo tento faktor nejvíce studentů. Určení míry variability (směrodatné odchylky) charakterizuje míru rozptýlení námi pozorovaného znaku. Čím menší je míra variability, tím více se odpovědi studentů shodují. V tomto případě je míra variability vysoká. Její hodnota je 2,55 (odpovědi studentů se lišily).

5.4.2 Skripta, strava, ubytování Pokud chtějí studenti alespoň část svých peněz ušetřit, nabízí jim fakulta několik variant. Tou první je možnost zapůjčení skript, knih a slovníků v univerzitní knihovně a to na měsíc (knihy), na celý semestr (skripta). Jejich počet je však omezený a ne každý student má možnost je vypůjčit. Další variantou je možnost navštívit studovnu a zapůjčit si skripta tam, ale pouze na jeden týden. Studenti, kteří v předchozích otázkách zatrhli, že se jim snížily náklady za nákup skript, využili tyto možnosti nebo navštívili Burzu učebnic, která je každoročně pořádána PR oddělením Provozně ekonomické fakulty. Zde si mohli za výhodné ceny nakoupit studijní materiály od starších studentů za výhodné ceny. Univerzita také umožnila studentům ušetřit za každoroční poplatky v knihovně.

Praktická část

39

V současnosti stačí zaplatit poplatek 1× v průběhu studijního programu (120 Kč), dále není vybírán.

Ano i nyní 17%

Ne, ale v minulosti ano 14%

Ne 69%

Graf 9: Využívání služeb uviverzitní knihovny na MENDELU Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

67 % respondentů využívá možnosti zapůjčení skript v univerzitní knihovně. Z toho 44 % ji navštěvuje stále a 23 % těchto služeb využilo v minulosti. 33 % dotazovaných ještě univerzitní knihovnu nenavštívilo. Příčinou však může být nedostatečná informovanost studentů. Studenti prvních ročníků nejsou vždy seznamováni s výhodami univerzitní knihovny. Dovídají se o této možnosti až v průběhu studia.

Občas 31%

Výjimečně 21%

Ano, pravidelně 32%

Ne 16%

Graf 10: Stravování v univerzitních menzách Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Další z benefitů, které škola poskytuje, je možnost levného stravování v některé ze 4 univerzitních menz v Brně. Cena za jedno jídlo se pohybuje od 18

Praktická část

40

do 42 Kč6. Kromě 5–7 hlavních jídel a polévky je nabízena také řada minutek, salátů, dezertů, jogurtů, baget, nápojů a dalšího drobného sortimentu. Cena jednotlivých jídel v menzách je, ve srovnání s cenami potravin, velmi výhodná. Proto také více než 60 % dotázaných této možnosti využívá a to ať už pravidelně, či nahodile. Záleží též na rozvrhu studentů (z časových důvodů někdy nemohou využít tuto možnost stravování).

Ano, využívám i nyní 17%

Nyní ne, ale v minulosti ano 14%

Nevyužívám 69%

Graf 11: Ubytování na kolejích Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Další možností, jak ušetřit, je bydlet na koleji (tedy. studentské ubytovně). Od akademického roku 2010/2011 nabízí univerzita pro studenty 3 možnosti ubytování: koleje J. A. Komenského, Tauferovy koleje a nově vznikající koleje Academia. Studenti si mohou vybrat od jednolůžkových pokojů až po 4lůžkové. Cena za jednotlivé pokoje je různá (podle počtu lůžek, umístění sociálního zařízení aj.). Pohybuje od 64 do 88 Kč7 za den, což měsíčně činí 1 920–2 640 Kč. Téměř 70 % dotazovaných nikdy nebydlelo ve studentských kolejích. Hlavní příčinou bylo, že tito studenti pocházeli z Brna a okolí a bydleli s rodiči, jiní studenti preferovali vlastní bydlení, některým nebyly uděleny koleje a pro další bylo ubytování příliš drahé, a proto si sehnali levnější. V uplynulých letech bydlelo 6

7

Toto rozmezí bylo stanoveno na základě osobního pozorování studentky. HLUŠEK, J. Správa kolejí a menz. [online] Ceník ubytovacích služeb na kolejích Mendelovy

univerzity v Brně. [cit. 7. dubna 2010] Dostupné z WWW: .

Praktická část

41

14 % studentů na kolejích. V současné době jim nebyly přiznány. Tento stav se v příštím roce může zlepšit, protože univerzita rozšířila ubytovací kapacity.

5.4.3 Stipendium Jedním z benefitů, které Mendelova univerzita v Brně poskytuje svým studentům, jsou stipendia. Jejich výčet je uveden ve Stipendijním řádu univerzity. Studenti mají nárok na tato stipendia: prospěchové, sociální, ubytovací, doktorské, za tvůrčí činnost, mimořádné, do zahraničí, pro cizince (Hlušek, 2008). Pro 182 respondentů je tato nabídka stipendií dostatečná, naopak 93 studentů by uvítalo více druhů. Kolik respondentů pobírá jednotlivá stipendia zobrazuje následující graf. 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

174

87

19 3

ci zi nc e

0

D

o

ok

za hr a

to rs k

é

ni čí

1

Pr o

4

D

im oř ád né

M

So ci ál ní

ch ov é

Pr os pě

ip e st

Be z

U

by t

ov ac í

nd ia

5

Graf 12: Stipendia na PEF pobíraná respondenty Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Nejvíce respondentů obdrželo ubytovací stipendium. Nárok na toto stipendium mají všichni studenti, kteří např. nestudují v místě bydliště, neprodlužují délku studia, podají si žádost. Získání ubytovacího stipendia není podmíněno studijním prospěchem, a proto je obdržení tohoto stipendia pro studenty nejsnadnější.

Praktická část

42

Aby studenti mohli pobírat prospěchové stipendium, musí splnit kritéria určená fakultou. Počet studentů, kteří studují v jednotlivých oborech a kolik z nich pobíralo prospěchové stipendium, zobrazuje následující tabulka. Tab. 2 Počet studentů na Prozovně ekonomické fakultě MENDELU v Brně a vyplacená studijní stipendia za akademický rok 2008/2009.8 Studijní program

Počet studentů v programu

Počet udělených studijních stipendií

Vyplacená částka

Bakalářský stupeň Ekonomika a management Hospodářská politika a správa Systémové inženýrství a informatika Inženýrská informatika Celkem BS

1612 610

25 15

176 400 115 400

3 0 43

17 300 0 309 100

679 240

22 24

176 300 188 050

104 0 54 1077

3 2 5 56

21 800 10 500 40 400 437 050

2548

99

746 150

153 117 2492 Magisterský stupeň

Ekonomika a management Hospodářská politika a správa Systémové inženýrství a informatika Inženýrská informatika Economics and Management Celkem MS CELKEM Zdroj: Interní informace děkanátu PEF

Z celkového počtu 275 vyplněných dotazníků pobíralo prospěchové stipendium v průběhu svého studia 46 respondentů. Výše tohoto stipendia byla u 24 dotazovaných do 3 000 Kč. U 12 studentů mezi 3 001–6 000 Kč, u 10 respondentů nad 6 001 Kč. Výzkum prokázal, že na odměnu v podobě prospěchového stipendia dosáhlo 9 % dotázaných pouze jedenkrát za dobu studia. Naopak 2,5 % respondentů jej získalo 3–4× v průběhu studia. Na studijní stipendium mají studenti nárok maximálně 4× v průběhu bakalářského a magisterského progra- mu. Jen malé procento studentů využívá této možnosti, pro většinu ostatních je, jak uvedli v dotazníku, snadnější a rychlejší získat peníze prací.

8

Týká se studentů prezenční formy studia.

Praktická část

43

Do prospěchového stipendia se zahrnují i známky ze státní bakalářské zkoušky. To téměř třetina dotazovaných považuje za nevýhodné a upřednostnili by, kdyby se do prospěchového stipendia počítaly pouze výsledky zkoušek v jednotlivých předmětech dosažené v průběhu akademického roku. Bakalářské práce jsou každoročně odměňovány mimořádným stipendiem. Proto by se k výsledkům dosaženým v průběhu státní zkoušky mohlo přihlédnout u tohoto stipendia. Výše prospěchového stipendia je pro 149 (54 %) studentů dostatečně motivující, a proto je pro ně studium a dosažení lepších studijních výsledků důležité. Naopak 126 (46 %) respondentů s tímto názorem nesouhlasí. Myslí si, že prací a brigádami si vydělají více peněz, než by mohli získat díky studijnímu stipendiu. Proto upřednostní více peněz a získání praxe před lepšími známkami. Nejpodstatnějším faktorem, který je odrazuje od možnosti získání studijního stipendia, jsou jeho náročné podmínky (114 respondentů), nízká finanční částka (75), ale také nedostatečná informovanost o možnosti obdržení stipendia (75). Pokud chce student najít podrobnější informace o stipendiích, musí je složitě hledat na stránkách univezity a i zde nalezne pouze obecné informace. Dle výpisu z prospěchových stipendií, získaných od studijního oddělení fakulty, má nárok student se studijním průměrem 1,00 na jednorázovou finanční odměnu 18 000 Kč, což činí při rozpočítání na studijní měsíce (10) pouze 1 800 Kč. Proto si někteří studenti raději hledají brigády, kde si mohou vydělat více peněz.

5.4.4Praxe Provozně ekonomická fakulta zajišťuje svým studentů možnost pracovat a získat praxi již v průběhu studia. Studenti bakalářského programu musí v průběu svého studia absolvovat praxi v délce 4 týdnů (20 dní, pokud vykonávají praxi v průběhu akademického roku). Pro studenty magisterského programu jsou praxe řízené, kdy sama fakulta zařadí studenta do firmy, ve které bude pracovat.

Praktická část

44

Délka této praxe je 6 týdnů (30 pracovních dnů během výukové části semestru).9 PR oddělení fakulty pořádá pro studenty veletrh pracovních příležitostí JobFair. Tento veletrh se koná každý rok a studenti díky němu mohou začít spolupracovat s řadou firem z České republiky i zahraničí.

Obrázek 2: Veletrh pracovních příležitostí 2010 Zdroj: Provozně ekonomická fakulta, 2010

Své schopnosti v praxi si mohou studenti ověřit při soutěžích, jako je TOP STUDENT, kde mají možnost vyzkoušet si situační úlohu a srovnat své schopnosti s ostatními účastníky, popřípadě také navázat kontakty s budoucími zaměstnavateli.

5.4.5 Práce a volný čas Na základě dotazníkového šetření vyplynulo, že nejvíce času během pracovního týdne věnují respondenti studiu (účast na cvičeních a přednáškách) a poté přípravě do školy (např. zpracování seminárních prací, příprava na semináře, tvorba projektů atd.). Další v pořadí z hlediska trávení pracovního týdne byl sport a kultura, následuje pasivní odpočinek a nejméně času pak tráví prací. I když z pohledu časového vytížení se umístila práce až na posledním místě, téměř 70 % respondentů uvedlo, že pracuje (z toho 28 % dotázaných – práce na hlavní

9

HUDEČKOVÁ, J. Provozně ekonomická fakulta. [online] Odborné praxe. [cit. 7. dubna 2010]

Dostupné z WWW: .

Praktická část

45

či vedlejší pracovní poměr, 42 % – příležitostné brigády). Přibližně 30 % respondentů nepracuje.

Méně než 10 30%

Nepracují 31%

41 a více 1% 31 až 40 6%

11 až 20 22%

21 až 30 10%

Graf 13: Počet hodin strávených prací za týden Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Práci se věnuje mnoho studentů, většinou jsou to však nepravidelné brigády do 10 hodin týdně, nebo práce na zkrácený úvazek. Studenti díky tomuto zaměstnání mohou studenti financovat své studijní náklady, získat praxi i nové zkušenosti v osobní i profesní oblasti. Jaké jsou hlavní příčiny nástupu studentů do práce již během studia, vypovídá následující graf. 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

153

76

1

2

65

3

60

4 Typ odpovědi

1 – Přivydělat si na současné zájmy 2 – Získání praxe

49

5

17

14

6

7

Praktická část

46

3 – Našetření peněz do budoucnosti 4 – Příspěvek na studium 5 – Možnost seberalizace 6 – Mnoho volného času 7 – Financují si své studium Graf 14: Příčiny vstupu do zaměstnání Zdroj: Dotazníkové šetření, březen–duben 2010, n = 275

Hlavní příčinou, proč se studenti rozhodnou jít pracovat, jsou finance, které si chtějí vydělat na své současné zájmy sportovního či kulturního charakteru (v dřívější otázce uvedli respondenti tuto položku jako 4. nejdražší). Dalším důvodem bylo získání praxe, která je pro studenty velmi důležitá, hlavně po ukončení studia na vysoké škole, kdy si budou hledat zaměstnání. Někteří studenti myslí na budoucnost (různé druhy spoření). Tito studenti počítají s velkým finančním zatížením v době, kdy si budou hledat zaměstnání (nástupní platy jsou pro absolventy nízké), pořizovat vlastní bydlení a zakládat rodinu.

5.5 SWOT analýza fakulty Na základě této analýzy byly stanoveny silné a slabé stránky fakulty (i z pohledu dotazovaných respondentů), příležitosti a hrozby. Tím byl splněn jeden z cílů dotazníkového šetření.

5.5.1 Silné stránky Díky silným stránkám si fakulta upevňuje své místo na trhu vysokých škol, může je uvádět v propagačních materiálech, lákat na ně další potenciální zájemce. Faktory, které považují respondenti za silné stránky fakulty: • prestiž a dlouhodobá tradice školy (Provozně ekonomická fakulta je nejstarší ekonomickou fakultou na Moravě), • neplatí se školné (jedná se o veřejnou vysokou školu), • možnost získání akademického titulu a lepší uplatnění v praxi, studium je více prakticky orientované ve srovnání s jinými ekonomickými fakultami v regionu, • prakticky zaměřenou výuku odráží motto školy – Znalosti pro život,

Praktická část

47

• fakulta pořádá pro své budoucí posluchače přípravné kurzy matematiky a cizího jazyka, • fakulta se snaží o navázání kontaktu s potenciálními studenty a o svou prezentaci (např. na veletrhu Gaudeamus, pořádáním přednášek na střed- ních školách – Roadshow, Dny otevřených dveří), s tím souvisí důmyslně promyšlená práce PR oddělení, • Prvákoviny – seznámení nových studentů s fakultou a s ostatními spolužáky (žáci se seznamují s chodem školy díky studentům, kteří na ní již studují), • studenti si sestavují rozvrh dle vlastních požadavků (to umožňuje skloubit práci se studiem, či studium více škol najednou), • možnost specializace a výběru volitelných předmětů dle potřeb studenta, • široká nabídka stipendií ohodnotí dosažené výsledky studentů v různých oblastech jejich zájmů (školství, sport, kultura, aj.), • možnost bezplatně navštěvovat různé druhy pohybových aktivit ve školní tělocvičně, • studenti mohou využít levné ubytování ve vysokoškolských kolejích, tyto ubytovací kapacity jsou od akademického 2010/2011 navýšeny, • posluchači mohou využít nabídky levného stravování v jedné ze 3 menz, • téměř bezplatné půjčování knih a skript v univerzitní knihovně a studovně, • spolupráci se zahraničními univerzitami (v rámci různých programů např. Erasmus mohou posluchači studovat na různých univerzitách v zahraničí), • fakulta nabízí studentům možnost praxe v České republice či zahraničí, • studenti se mohou zapojit do chodu univerzity (např. PR oddělení, senát) nebo pracovat v různých vědeckých a tvůrčích týmech, • moderní budova fakulty umožňuje bezbariérový přístup handicapovaným studentům.

Praktická část

48

5.5.2 Slabé stránky Faktory, které považují respondenti za slabé stránky fakulty, by se měly, pokud to lze, v budoucnosti co nejvíce omezovat. Těmito faktory jsou: • nízká částka studijního stipendia, • zařazování známek z bakalářské závěrečné zkoušky do prospěchového stipendia (prospěchové stipendium by mělo zahrnovat pouze známky ze zkoušek v jednotlivých semestrech), • studenti nejsou dostatečně informováni o možnostech získání stipendií, • studenti nemají ani přibližnou představu o výši vyplácených studijních stipendií, • posluchači 1. ročníků bakalářského programu nejsou dostatečně informováni o možnosti využití všech benefitů, které fakulta nabízí (náklady na studium v 1. ročníku jsou, ve srovnání s ročníky dalšími, vyšší), • pro dojíždějící studenty jsou velkou finanční zátěží náklady spojené s dopravou (fakulta neposkytuje žádné příspěvky na dopravu), • nepřehlednost webových stránek fakulty (může odradit potenciální zájemce o studium), • posluchači mají možnost získat ubytovací stipendium pouze v případě, pokud navštěvují první VŠ (ti, kteří navštěvují druhou VŠ v pořadí, či prodlužují studium, nemají na toto stipendium nárok), • nízký příspěvek na ubytovací stipendium, • drahé finanční náklady studia (9 respondetů uvedlo, že z těchto důvodů nemohou pokračovat v magisterském programu).

5.5.3 Příležitosti Díky příležitostem má fakulta šanci k dalšímu rozvoji: • navázání užší spolupráce se středními školami (např. zavedení Dne otevřených dveří pro výchovné poradce; pořádání seminářů pro učitele na téma Studium na PEF a Jak připravit žáky na přijímací zkoušky),

Praktická část

49

• přijetí většího počtu handicapovaných studentů a vytvoření jejich studijního zázemí, • zvýšení zájmu o studium na fakultě ze strany zahraničních studentů (škola tak získává pestrost, posluchači PEF mají možnost konfrontace se studenty ze zahraničí, z pohledu státního a mezinárodního je škola lépe hodnocená, studentům PEF to přináší možnost vycestovat do zahraničí), • otevření dalších oborů studovaných v cizím jazyce a tím snížení počtu odlivu studentů se zájmem o tento typ studia na jiné školy, • možnost čerpání dotací v rámci ČR (Fond rozvoje vysokých škol) i EU (např. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Výzkum a vývoj pro inovace), • navázání spolupráce s odborníky z praxe (možnost doplnění výuky praktickými poznatky), • otevření fakulty veřejnosti (možnost navázání spolupráce při výuce, výzkumu, aj.), • navázání spolupráce a finanční podpora fakulty ze strany podnikatelského sektoru (sponzoring, praxe pro studenty, nabídka zvláštních benefitů, aj.), • optimalizace webových stránek (studenti si vyhledávají většinu informací, týkajících se školy, na internetu, proto optimalizace a přehlednost webových stránek by přispěla k silným stránkám fakulty).

5.5.4 Hrozby Pro fakultu je náročné některé hrozby předem předpokládat, díky analýze vnějšího prostředí však může alespoň částečně s některými počítat a předem se na ně připravit. Jako možné hrozby lze uvést: • malá motivovanost studentů plnit velmi náročné podmínky pro získání studijního stipendia, • zavedení školného, někteří studenti by si nemohli dovolit platit studium, • díky nízké porodnosti – celkový pokles budoucích studentů,

Praktická část

50

• zvýšený zájem ze strany studentů o jiné obory, než nabízí fakulta, • ztráta „dobrého jména“ fakulty, • současná finanční krize, která může ovlivnit počty studentů i zaměstnanců PEF, • další možná finanční krize v budoucnosti, která může vést k tomu, že stát výrazně sníží příspěvky a dotace poskytované veřejným vysokým školám, • upřednostnění soukromých vysokých škol před veřejnými, • odliv kvalitních studentů do zahraničí, • nutnost upřednostnění práce před vysokoškolským studiem.

5.6 Hodnocení SWOT analýzy Pokud bychom měli porovnat silné a slabé stránky fakulty, již na první pohled je zřejmé, že jsou studenti s Provozně ekonomickou fakultou MENDELU v Brně spokojeni. Proto si ji také vybrali a stále na ní studují. Velkou výhodou je, že tato fakulta spadá do veřejných vysokých škol a studenti běžného studia v českém jazyce nemusí platit (při splnění standardních podmínek studia) poplatky spjaté s výukou. Důležitým motivačním faktorem studia by měla být studijní stipendia. Jak vyplynulo z dotazníku, výše této odměny není pro studenty dostatečně motivující. Základním problémem je nedostatečná informovanost o možnosti získání jednotlivých stipendií, dále také výše jeho vymezení. „Studenti se nesnaží, když neví, čeho by mohli dosáhnout.“ Proto jedním z navrhovaných řešení je uvést průměry a (alespoň přibližně) rozmezí částek, na které by student mohl mít nárok. Další možností je pravidelně zveřejnit již vyplacená stipendia s příslušnými studijními průměry (bez jmen studentů). Tyto informace pak zvěřejnit v „Portále studenta“ tak, aby student měl konkrétní představu a nemusel se k informacím složitě dostávat přes Stipendijní řád univerzity (webové stránky jsou velmi nepřehledné). Dalším negativem je zařazení známky ze státní závěrečné zkoušky do výše studijního stipendia. Studijní stipendium by mělo hodno-

Praktická část

51

tit pouze studium během akademického roku. Na zhodnocení této zkoušky je navrhováno mimořádné stipendium. Studenti rádi navštěvují přednášky vedené odborníky z praxe. Doplnit jednotlivé přednášky a cvičení o konzultace s těmito odborníky by zatraktivnilo výuku a přilákalo další studenty. Umístění fakulty v druhém největším městě České republiky je výhodné, avšak pro studenty finančně náročné. A to jak z hlediska stravy, ubytování, tak také dopravy. Řada studentů by uvítala příplatky na dopravu, či slevu při nákupu jízdních průkazek. Tyto benefity by se škola mohla pokusit zajistit např. formou sponzorství (StudentAgency, Dopravní podnik města Brna). Díky rozšíření kapacity kolejí získá mnoho dalších studentů možnost ubytování. Z toho také vyplývá další příležitost pro fakultu. Vzhledem k jiným vysokým školám, nabízí naše univerzita lepší ubytovací možnosti. Lze to považovat za upevnění pozice v rámci konkurence mezi univerzitami. Na ubytovací stipendium mají dle Stipendijního řádu nárok pouze studenti, kteří navštěvují 1. program studia. Studenti, kteří se rozhodnou a přejdou na Provozně ekonomickou fakultu, protože zjistí, že poskytuje lepší zázemí pro studium a další výhody, nebudou mít na toto stipendium nárok. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvádí, že přiznání tohoto stipendia je v kompetenci univerzity. Proto úpravou stipendijního řádu by na tuto odměnu měli nárok i ostatní studenti. Výše ubytovacího stipendia pokryje pouze 1/5 nákladů na ubytování. Zvýšení tohoto příspěvku by přispělo ke vzniku další silné stránky fakulty. Finanční prostředky pro toto navýšení by mohla získat na základě dotace od státu, od sponzorů nebo také přerozdělením částek vybraných za ubytování hostů a návštěvníků kolejí. Vysoká škola má také nárok na dotace na stravování. Pokud dojde ke změně v počtu teplých a studených jídel, může žádat o přepočítání a zvýšení této dotace. Mezi příležitosti fakulty také patří možnost žádat o příspěvek na vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, granty z Fondu rozvoje vysokých škol nebo z Evropských fondů. Jednou z možností je čerpání dotací z operačního programu Výzkum a vývoj pro inova-

Praktická část

52

ce, který byl Evropskou komisí schválen 1. 10. 2008. Tento program je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR. O podporu, v rámci tohoto programu EU, mohou žádat i veřejné a státní vysoké školy provádějící výzkum a vývoj. Jedná se o 4. největší český operační program (např. možnost lepšího vybavení učeben).10 Dalším fondem EU je Operační program Vzdělávání pro konkuren- ceschopnost, který je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci vzdělávání. Tento program se týká mj. inovace studijních programů na VŠ a zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí.11 Fakulta informuje studenty o možnosti vycestovat do zahraničí díky programu Socrates-Erasmus, Leonardo Da Vinci, Aktion, Daad, Barande (Droběnová, 2010). Nabídka spolupráce se zahraničím je široká. Dalšími možnostmi, kde by studenti mohli žádat o stipendium do zahraničí, či jinou finanční výpomoc, jsou nadace (např. VIZE 97 nadace Dagmar a Václava Havlových, Sophia – podpora studentů ekonomie). V neposlední řadě je třeba myslet na studenty, kteří se teprve chystají přijít na vysokou školu. Tyto studenty je dopředu nutné informovat o možnostech fakulty, financování studia, benefitech a výhodách „navíc“ a to nejen na akcích Roadshow, ale také na webových stránkách, které by měly být upraveny. Snadnější orientace, přehlednost, zajímavé odkazy, soutěže, ale také jedinečné výhody studia na Provozně ekonomické fakultě by přilákaly mnoho dalších studentů.

10

Fondy evropské unie. [online] Operační program Výzkum a vývoj pro inovace.

[cit. 30. dubna 2010] Dostupné z WWW: . 11

Fondy evropské unie. [online] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

[cit. 30. dubna 2010]

Dostupné z WWW:
2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Vzdelavani-pro-konkurenceschopnost>.

Praktická část

53

5.7 Shrnutí a doporučení Doporučení pro PR oddělení a management školy: • je stále nutné hledat cesty pro snížení finanční zátěže studentů při studiu na PEF (díky různým stipendiím, slevám, aj.), • počítat s neustálým vývojem a změnou trendů, sledovat je a nechat se inspirovat nejen doma, ale i v zahraničí, • odlišit se (především ve skupině veřejných vysokých škol) a to jak z hlediska profilace oborů, tak také kladením důrazu na propojení teorie a praxe ve všech činnostech fakulty, • zlepšit komunikaci se současnými i potencionálními studenty a zpřístupnit informace v uživatelsky přátelské podobě, • využít možnosti čerpání dotací z České republiky i Evropské unie.

Diskuze

54

6 Diskuze Téma „Finanční náklady na PEF MENDELU v Brně a jejich vliv na chování studentů“ je velmi zajímavé a podnětné. Ještě nikdy nebylo zpracováno na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Výsledky šetření mohou posloužit PR oddělení fakulty při akcích Roadshow, Gaudeamus, Den otevřených dveří aj. Zpracování tohoto tématu však nebylo snadné. Je velmi obsáhlé a zahrnuje spoustu údajů, které není jednoduché objektivně zhodnotit. Protože je toto téma velmi široké a pouhé použití sekundárních dat by nestačilo, byly provedeny hloubkové rozhovory a dotazníkové šetření, tj. získání dat primárních. Pomocí systému ReLa bylo vyplněno a zpracováno 275 dotazníků (což činí 9 % studentů studujících prezenční formu studia). Tento vzorek respondentů je dostačující a pro zpracování práce a návrhu řešení průkazný. Avšak pro plnohodnotnější výsledky by jich bylo zapotřebí mnohem více. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na studenty Provozně ekonomické fakulty. Pokud bychom chtěli objektivně zpracovat finanční náklady na studium, výplatu studijních stipendií, museli bychom mít vzorky respondentů z každého studijního oboru i stupně studia ve vyváženém počtu (např. u doktorského typu studia bylo získáno necelé 1 % ze všech výpovědí). Pro zhodnocení výhod, které nabízí právě Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, jako jsou stipendia, nabídky praxe, práce aj., před ostatními školami, by bylo zapotřebí provést dotazníkové šetření a porovnat tyto benefity mezi ostatními ekonomickými fakultami např.: Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, Fakulty podnikatelské – Vysoké učení technické. Popřípadě také srovnat náklady na studium v jednotlivých krajích (pokud by odpovídající respondenti studovali v Praze nebo v Opavě, jistě by se náklady na studium lišily). Zajímavé by jistě bylo srovnání finančních aspektů studia v jednotlivých studijních oborech (pro studium některých oborů potřebují studenti pomůcky, které mohou být drahé a ovlivní tak jejich finanční rozpočet).

Diskuze

55

Zvolená marketingová metoda (dotazníkové šetření) byla schopna zpracovat a zhodnotit velký vzorek respondentů, avšak výpovědi jednotlivých dotázaných mohly být zkresleny uvedenými možnostmi. Další variantou, jak by se dalo toto téma zpracovat, by bylo použití hloubkových rozhovorů nejen u pretestu, ale při zkoumání samotném. Ty by však byly časově náročnější a to jak pro odpovídající respondenty, tak také pro pozdější zpracování. Studenti by se však k zadaným otázkám mohli více a vlastními slovy vyjádřit. Toto šetření by se mělo opakovat i v dalších letech, protože každá generace studentů je jinak náročná. V současnosti se uvažuje o zavedení školného na vysokých školách, což by jistě vedlo ke změně přístupu studentů jak k penězům, tak ke studiu samotnému. Pokud by došlo ke schválení vybírání školného, bylo by obzvlášť zajímavé dotazníkové šetření opakovat. Mnoho výsledků by jistě dopadlo jinak.

Závěr

56

7 Závěr Studium na vysoké škole je snem téměř každého středoškoláka. I když se žáci rozhodnou studovat na veřejné škole a odpadnou jim výdaje za školné, budou potřebovat dostatek finančních prostředků na ostatní náklady spojené se studiem. Při bližším dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že si 19 % studentů dopředu zjišťovalo jednotlivé výdaje za ubytování, stravu, skripta atd. Finanční náklady studia hrály podstatnou roli u studentů především ve smyslu zda upřednostnit soukromou školu (musí platit navíc školné) před státní a veřejnou vysokou školou. O tom, jakou vysokou školu si zvolí, se rozhodují na základě svého vlastního uvážení. Tady hraje důležitou roli propagace fakulty. Je dobré zaujmout studenty již na Dnech otevřených dveří, Gaudeamu, či akci Roadshow. Fakulta tak může studenta ovlivnit již v počátcích jeho rozhodování a zviditelnit se již v době, kdy ještě žák sám přesně neví, čemu by se chtěl věnovat. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že finanční náklady studia nehrají podstatnou roli z hlediska opuštění školy. Pro 2 % respondentů se však staly tyto náklady spojené se studiem natolik zatěžující, že budou nuceni pro nedostatek financí studium, po ukončení bakalářského programu, opustit. Zbylí respondenti bakalářského programu budou dále pokračovat ve studiu na PEF, či jiné fakultě. Dalším z dílčích cílů práce bylo zjistit, kdo respondentům hradí náklady studia. Z 47 % jsou to rodiče, kteří měsíčně zasílají svým dětem peníze na pokrytí veškerých nákladů. 33 % studentů se částečně podílí na financování svého studia a 20 % dotázaných si hradí studium samo. Za nejdražší měsíční položky považují studenti stravu, dopravu a ubytování. Náklady se však v průběhu studia mění. V prvním ročníku utratí studenti mnohem více peněz než v ročnících dalších. Tento fakt je dán tím, že ještě nejsou dostatečně informováni o možnosti využití různých slev a výhod, které jim fakulta nabízí.

Závěr

57

Jedním z těchto benefitů je také prospěchové stipendium. Jak výzkum prokázal, pro studenty není dostatečně motivujícím faktorem a jen málo dotazovaných pravidelně pobírá tuto finanční odměnu. Student, který nadstandartně studuje a má studijní průměr 1,00 obdrží měsíčně pouze 1 800 Kč. Tuto částku lze v Brně vydělat (např. prací na veletrhu) za dva dny. Výše této finanční odměny je velmi nízká a podmínky pro její získání jsou náročné. Další příčinou je také nedostatečná informovanost studentů o jeho udělení a celkové výši. Proto bylo jako jedno z možných řešení navrhováno také anonymní uveřejnění vyplácených částek za jednotlivé studijní průměry. Nadpoloviční většina respondentů pobírá ubytovací stipendium. Na toto stipendium mají nárok všichni studenti splňující kritéria daná stipendijním řádem. Studijní prospěch nehraje v získání této odměny žádnou roli. Na to, aby studenti mohli využívat ubytování ve studentských kolejích, však vliv má. 69 % odpovídajících respondentů této možnosti nevyužívá (žijí v Brně, mají vlastní bydlení aj.), tudíž pro ně nehrají studijní výsledky z hlediska přidělení kolejí žádnou roli. Studenti mohou také získat stipendium pro studium v zahraničí. Pouze 1 z odpovídajících respondentů studoval v zahraničí, a jak uvedl, snažil se proto dosáhnout co nejlepšího studijního průměru. Z hlediska rozdělení týdne studenti nejvíce času tráví ve škole a přípravou na školu, další v pořadí je sport a kultura, pasivní odpočinek a nejméně času tráví prací. I když dotazovaní respondenti tráví nejméně času prací, téměř 70 % z nich pracuje na hlavní, nebo vedlejší pracovní poměr, popř. si přivydělává na nepravidelných brigádách. Hlavní příčinou nástupu do práce byla možnost, přivýdělku peněz, získání praxe a tím i lepšího uplatnění při hledání budoucího povolání. V závěru praktické části byly (v rámci SWOT analýzy – kapitola 5.5) formulovány silné a slabé stránky fakulty především z pohledu studentů studujících na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Zde byla také formulována jednotlivá doporučení, jak tyto vnímané slabé stránky co nejvíce omezit.

Pro

PR

oddělení a management

fakulty byla sepsána

jednotlivá

doporučení, která je nutná dále řešit. Jedním z hlavních bodů je hledat cestu

Závěr

58

pro snížení finanční zátěže studentů při studiu na PEF. Sledovat vývoj a trendy ve školství nejen u nás, ale i v zahraničí. Využít možnosti čerpání jednotlivých dotací z ČR i EU. Odlišit se od konkurence profilací oborů, propojit teorii a praxi ve všech činnostech fakulty. V neposlední řadě zlepšit komunikaci jak se současnými, tak také s potencionálními studenty. Pro budoucí posluchače fakulty byla vytvořena tabulka s průměrnými měsíčními výdaji studenta, která může sloužit PR oddělení při propagačních akcích fakulty jako jsou Roadshow, Gaudeamus, aj.

Seznam zdrojů

59

8 Seznam zdrojů BLACK, S. Nejúčinnější propagace: Public relations. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 1994. 208 s. ISBN 80-7169-106-2. CRANDALL, R. 1001 Ways to Market Your Services: Even if you Hate to Sell. 1. vyd. Lincolnwood: Contemporary Books, 1998. 392 s. ISBN 0-80923158-1. ČERNÁ, L. Vysoké školy. [online] Jak vybrat tu správnou (vysokou)? [cit. 1. března 2010] Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. [online] Vysoké školy. [cit. 1. března 2010] Dostupné z WWW: . DOUBRAVA, L. Učitelské noviny. [online] Naprostá většina rodin by školné zvládla.

[cit.

20.

března

2010]

Dostupné

z

WWW:

. Fondy

evropské unie.

[online]

Informace o

fondech evropské unie.

[cit. 30. dubna 2010] Dostupné z WWW: . FRANK, R. H. Mikroekonomie a chování. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 765 s. ISBN 80-205-0438-9. GRUBER, J., MÁDLE, M. Mendelova univerzita v Brna. [online] Fakulta. [cit. 21. dubna 2010] Dostupné z WWW: . HLUŠEK, J. Mendelova univerzita v Brně. [online] Stipendijní řád MZLU v Brně. [cit. 7. dubna 2010]

Dostupné z WWW:
dok_server/slozka.pl?id=14209;download=29092>. HLUŠEK, J. Správa kolejí a menz. [online] Ceník ubytovacích služeb na kolejích Mendelovy univerzity v Brně. [cit. 7. dubna 2010] Dostupné z WWW: .

Seznam zdrojů

60

HUDEČKOVÁ, J. Provozně ekonomická fakulta. [online] Odborné praxe. [cit. 7. dubna 2010] Dostupné z WWW: . JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 744 s. ISBN 80-247-0769-1. KOTLER, P. 10 smrtelných marketingových hříchů: Jak je rozpoznat a nespáchat. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 140 s. ISBN 80-2470969-4. KULOVÁ, H. Mendelova univerzita v Brně. [online] Stipendia. [cit. 7. dubna 2010] Dostupné z WWW: . LESLY, P., JURNEČKA, S., DRAŠKOVIČ, M. Public relations : teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 240 s. ISBN 80-85865-15-7. MACÁKOVÁ, L. A KOL. Mikroekonomie: Základní kurs. 6.vyd. Praha: Melandrium, 2001. 273 s. ISBN 80-86175-09-X. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Zákon č. 110/2009 Sb., novela o vysokých školách. [cit. 1. března 2010]. Dostupné z WWW: . Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 [online]. Podpora studentů. [cit. 30. dubna 2010]. Dostupné z WWW: . NEZVAL, J. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Přehled vysokých

škol.

[cit.

1. března

2010].

Dostupné

z

WWW:

. NOVÁK, T., POKORNÁ, A. Peníze a manželství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 128 s. ISBN 978-80-247-1618-3. PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. A KOL. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. (dotisk) Praha: Academia, 2001. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. POSPÍŠIL, P. Efektivní Public Relations a media relations. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 154 s. ISBN 80-7226-823-6.

Seznam zdrojů

61

ReLa – Research Laboratory. [online] Finanční aspekty studia na PEF. [cit. 1. března 2010] Dostupné z WWW: . Romea. [online] Stipendia pro romské vysokoškolské studenty! [cit. 26. dubna 2010]

Dostupné

z

WWW:


id=detail&detail=2007_7635>. SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L. L. Nákupní chování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 633 s. Business books. ISBN 80-251-0094-4. Sophia nadace. [online] Nadační příspěvky. [cit. 30. dubna 2010] Dostupné z WWW: . STAŠA, J. Univerzita Karlova v Praze. [online] IV. Úplné znění stipendijního řádu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 28. dubna 2006. [cit. 1. března 2010] Dostupné z WWW: . SVĚTLÍK, J. Marketingové řízení školy. 1. vyd. Praha: Aspi, 2006. 300 s. Řízení školy. ISBN 80-7357-176-5. TEPPER, T., KÁPL, M. Peníze a vy. 2. přeprac. vyd. Praha: Prospektrum, 1994. 352 s. ISBN 80-85431-96-3. TROJÁKOVÁ, Z. Mendelova univerzita v Brně. [online] Ústřední knihovna. [cit. 15. března 2010] Dostupné z WWW: . VALACH, J. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X. Vysoké školy. [online] Přehled soukromých VŠ a kolik se platí za školné! [cit. 2. dubna 2010]

Dostupné z WWW:
in-

dex.asp?menu=1128&rrecord14922>. WAITER Český statistický úřad. [online] Studenti a absolventi vysokých škol v ČR

celkem.

[cit.

2. dubna

2010].

Dostupné

z

WWW:

. Wikipedie. [online] České akademické tituly. [cit. 24. dubna 2010]. Dostupné z WWW: .

Přílohy

62

Přílohy Seznam zkratek ČR – Česká republika EU – Evropská unie MENDELU – Mendelova univerzita v Brně PEF – Provozně ekonomická fakulta PR – public relations (vnější vztahy)

Akademické tituly12 Bc. – baccalaureus (bakalář) BcA. – baccalaureus artis (bakalář umění) Ph.D. – philosophiae doctor (doktor pro ostatní obory mimo teologie) Th.D. – theologiae doctor (doktor v oblasti teologie)

12

Wikipedie. [online] České akademické tituly. [cit. 24. dubna 2010].

.

Dostupné z WWW:

Přílohy

Tab. 3

63

Průměrné měsíční výdaje studenta (odhad pro rok 2010/2011) Položka

Částka (Kč)

Jednotka (míra)

Průměrná částka za měsíc studia (Kč)

0

rok

0

64–88

den

1920–2 640

90

100 km

720

650

3 měsíce13

217

1 100

měsíc14

1 100

120

jednorázově

4

0–1 500

rok

0–1 500

Zábava

0–300

akce

0–1 200

Sport

0–100

lekce

0–800

Školné Ubytování Doprava Jízdní karta (Brno) Strava Knihovna Skripta a materiály

Celkem

3 961–8 181

Zdroj: Vlastní práce

Přehled těchto nákladů je pouze informativní, např. za dopravu utratí každý student odlišné množství finančních prostředků. Záleží na místě bydliště, způsobu dopravy, aj. Odlišná je také výše ceny ubytování. V tabulce je uvedená cena za ubytování poskytované univerzitními kolejemi. Studenti však mohou bydlet v „privátech“, hotelech, s rodiči atd. Smyslem tohoto přehledu je přiblížení finančních nákladů studia na VŠ žákům středních škol.

13

Lze zakoupit i měsíční jízdenku, ta je však při přepočítání na 3 měsíce podstatně dražší.

14

Dle výzkumu uvěřejněném v Učitelských novinách

Přílohy

64

Dotazník Dobrý den, prosila bych Vás o vyplnění tohoto dotazníku. Je zcela anonymní a bude sloužit pouze ke zpracování praktické části mé bakalářské práce. Pokud nenaleznete Vaši odpověď ve výběru možností, zatrhněte prosím Jiné a doplňte svou variantu. Děkuji Michaela Macková 1.

Uveďte max. 3 důvody, které Vás vedly ke studiu na vysoké škole: Chci se věnovat práci, která vyžaduje studium na VŠ S titulem je snazší najít si práci Chtěl/a jsem se osamostatnit Bylo to přání mých rodičů15 Oba rodiče mají VŠ, počítalo se, že i já ji budu studovat Dobré finanční zázemí rodičů mi umožnilo, že jsem nemusel/a jít pracovat Studium na VŠ mi doporučili kamarádi, známí Na VŠ šli kamarádi Jiné

2.

Kdo ovlivnil Vaše rozhodování, kterou vysokou školu si vybrat? Já (např.: sám jsem si vyhledal informace na internetu) Sourozenci Rodiče Škola Kamarádi, známí Vysoká škola (Den otevřených dveří, prezentace na vaší SŠ, … ) Jiné

3.

Proč jste si vybral/a státní a ne soukromou vysokou školu? Studium na státní VŠ je levnější než na soukromé VŠ Prestige školy (dlouhodobá tradice, …) Nabízí vyšší kvalitu výuky

15

Pro celý dotazník do pojmu rodiče lze zahrnout zákonného zástupce či jinou blízkou osobu.

Přílohy

65

Poskytuje lepší přípravu pro praxi Škola má lepší dostupnost Studuji i na soukromé škole Na soukromou školu mě nevzali Jiné 4.

Ovlivňovaly Vás při výběru konkrétní vysoké školy i finanční náklady spojené se studiem (např.: poplatky za koleje, doprava, školné, aj.)? Ano, zjišťoval/a jsem si kolik mě studium bude stát Ano, ale pouze ve smyslu, zda zvolit soukromou či státní školu, výše kolejného aj. mne nezajímala Ne, nezjišťoval/a jsem si kolik mě studium bude stát Nepamatuji si

5.

Kdo hradí náklady na studium (ubytování, stravu, učebnice, aj.)? Platím si vše sám (ze svých úspor či z vlastních vydělaných peněz, půjčky, stipendia apod.) Platím si většinu sám/a a zbytek mi doplatí rodiče Rodiče mi zaplatí většinu nákladů a já si hradím pouze malou část Rodiče hradí veškeré náklady na studium

6.

Odhadněte s jakým průměrným měsíčním rozpočtem hospodaříte (ubytování + doprava + strava + knihy + zábava +…)?16 Méně než 2000 2001 až 4000 4001 až 6000 6001 až 8000 8001 až 10 000 10 001 a výše

7.

Vyberte 3 položky, za které z daného měsíčního rozpočtu nejvíce utrácíte: Ubytování Doprava Strava Učebnice a knihy

16

Částky budou pro celý dotazník uváděny v Kč.

Přílohy

66

Zábava (kino, diskotéka, divadlo, muzeum, … ) Sport Zdravotní péče (kontaktní čočky, dioptrické brýle, léky aj. ) Oblečení a obuv Elektronika Jiné 8.

Uveďte na stupnici, od 1 do 10, jak vás při současném studiu ovlivňují finanční náklady při setrvání na VŠ (zda budete nuceni ukončit studium pro nedostatek finančních prostředků) 1 = nepodstatný faktor, 10 = zcela zásadní (kritický).

9.

Jaký typ stipendií pobíráte? Zatrhněte i více možností. Nepobírám žádné stipendium (přejděte na otázku č. 12) Sociální Prospěchové Ubytovací Mimořádné Doktorské Za tvůrčí činnost Do zahraničí Pro cizince Jiné

10.

Pokud pobíráte/pobírali jste prospěchové stipendium, jaká je/byla jeho průměrná výše za jedno studijní období? Méně než 1500 1501 až 3000 3001 až 4500 4501 až 6000 6001 až 7500 7501 a výše

11.

V kolika akademických letech jste získali prospěchové stipendium? 1× 2×

Přílohy

67

3× 4× a výše 12.

Myslíte si, že výše prospěchového stipendia je motivující k lepším studijním výsledkům? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

13.

Pokud si myslíte, že není dostatečně motivující, jaké jsou Vaše důvody. Zatrhněte max. 3 možnosti: Velmi náročné podmínky pro získání stipendia Nízká částka Velká konkurence mezi uchazeči o stipendium Nedostatečná informovanost o možnosti získání studijního stipendia Nemohu posoudit Jiná

14.

Myslíte si, že je správné zohledňovat do prospěchového stipendia také známku z bakalářské zkoušky? Ano Ne Nevím

15.

Pracujete během školního roku? Ano, pravidělně (HPP, VPP) Ano, pouze nepravidelné brigády Ne (pokračujte na otázku č. 18)

16.

Kolik hodin průměrně za týden strávíte prací? Méně než 10 11 až 20 21 až 30 31 až 40 41 a více

Přílohy

68

17.

Uveďte důvody, proč pracujete. Můžete zatrhnout i více možností, max. však 3: Platím si své studium sám/a Přispívám si na studium Chci si přivydělat na své současné zájmy (sportovní a kulturní vyžití) Chci si našetřit peníze do budoucnosti Mám mnoho volného času Chci získat praxi Možnost seberealizace Jiné

18.

Byly vaše náklady na studium vyšší v prvním ročníku bakalářského stupně než v dalších ročnících? Ano Ne Nepamatuji si V současnosti navštěvuji 1. ročník, takže nemohu posoudit

19.

V čem se lišily náklady v dalších ročnících od nákladů v prvním ročníku? Na tuto otázku odpovídejte pouze, pokud jste v předchozím bodě zatrhli Ano. Můžete zatrhnout i více možností. Věděl/a jsem, kde sehnat levnější skripta Ušetřil/a jsem za ubytování Ušetřil/a jsem za dopravu Omezil/a jsem se v utrácení Jiné

20.

Myslíte si, že nabídka stipendií obecně na PEF je dostatečná? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

21.

Využíváte možnosti levnějšího stravování v některé ze školních menz? Ano, pravidelně Občas

Přílohy

69

Výjimečně Ne 22.

Využíváte možnosti zapůjčení skript z fakultní knihovny? Ano i nyní Ne, ale v minulosti ano Ne

23.

Bydlíte na kolejích? Ano i nyní Ne, ale v minulosti ano Ne

24.

Pokud nevyužíváte ubytování na kolejích, uveďte důvody proč: Bydlení na kolejích je drahé Bydlím s rodiči a do školy dojíždím Nedostal/a jsem koleje Preferuji vlastní bydlení Jiný důvod

25.

Seřaďte, kolik času během týdne (od pondělí do pátku) věnujete těmto činnostem: 1 – nejvíce, 5 – nejméně (každé číslo v této otázce použijte jen jednou) 1 2 3 4 5 Studium (aktivní účast na předn., cvič. či jiných vzděl. kurzech) Příprava na studium Práce Pasivní odpočinek Aktivní trávení volného času

26.

Uveďte prosím Vaše pohlaví Žena Muž

Přílohy

70

27.

Typ studia Bakalářský Magisterský Doktorský

28.

Pokud jste zatrhli bakalářký typ studia, jaké jsou Vaše plány po ukončení studia? Budu pokračovat ve studiu dále na PEF Budu pokračovat ve studiu na jiné fakultě Nastoupím do práce Jiný důvod

29.

Pokud nastoupíte do práce, uveďte důvody: Nemám dostatek financí pro další studium Dávám přednost praxi Dosažené vzdělání mi stačí pro mé budoucí povolání Jiné

30.

Zatrhněte svůj aktuální ročník studia: 1. 2. 3.

31.

Schází Vám na PEF určitý druh stipendií, změnili byste něco na systému odměňování? Děkuji za vyplnění dotazníku.