Finanční analýzy a kontrola plnění finančního plánu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Finanční analýzy a kontrola plnění finančního plánu Bakalářská práce

Autor:

Petr Slunečko Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Tomáš Marek

duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 19.4. 2011

Petr Slunečko

Poděkování:

Touto cestou bych rád poděkoval svému vedoucímu práce Ing. Tomáši Markovi za jeho vstřícný lidský přístup, metodické pokyny, rady a připomínky, které byly pro mne velkou pomocí. Dík patří také vedení divize 7, které mi poskytlo potřebné údaje k zadanému tématu.

Anotace

Tato bakalářská práce rozkrývá význam, postup tvorby a kontrolu finančního plánu divize 7 firmy Metrostav a.s.. Zároveň ukazuje, jak se promítají strategické cíle do parametrů finančního plánu. Nejprve jsou zde vysvětleny teoretické základy tvorby finančního plánu společně s vhodnými ukazateli finanční analýzy, které pomáhají správně nastavit parametry finančního plánu tak, aby se podnik mohl dynamicky rozvíjet a účinně zhodnocovat vložený kapitál. Následně je provedena finanční analýza konkrétních dat finančního plánu. Závěrem této práce je zhodnocení výsledků finanční analýzy a návrh doporučení na zlepšení procesu tvorby finančního plánu.

Annotation

This bachelor thesis shows the meaning, creation process and control of the financial plan of division seven in Metrostav Company Ltd. At the same time it shows how strategic aims are projected into the parameters of the financial plan. At first, the thesis explains the theoretical foundations used to create the financial plan, along with suitable ratios of the financial analysis that help set up parameters for this plan so that the company could develop dynamically and increase the value of invested capital. Then, the financial analysis of concrete figures from the financial plan is carried out. In the conclusion of this thesis, it is important to asses the results of the financial analysis and to suggest recommendations that would help to improve the process of creating the financial plan.

OBSAH: Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1. FINANČNÍ ANALÝZA JAKO SOUČÁST FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ ..................................... 8 1.1. Definování strategie a propojení strategie s plánem podniku ...................................................... 8 1.1.1.

Metoda Balanced Scorecard .............................................................................................10

1.1.2. Evropský model EFQM .......................................................................................................11 1.2. Podnikový plán............................................................................................................................11 1.3. Finanční plánování ......................................................................................................................13 1.3.1. Zásady finančního plánování ...............................................................................................14 1.3.2. Metody finančního plánování...............................................................................................15 1.3.3. Způsoby finančního plánování .............................................................................................16 1.3.4. Dlouhodobý finanční plán ....................................................................................................17 1.3.4.1. Sestavení výchozí finanční analýzy................................................................................18 1.3.4.2. Proces tvorby dlouhodobého finančního plánu .............................................................18 1.3.4.3. Hlavní výstupy procesu dlouhodobého finančního plánu .............................................19 1.3.5. Krátkodobý finanční plán .....................................................................................................21 1.3.5.1. Fáze peněžního cyklu ....................................................................................................22 1.3.5.2. Proces tvorby krátkodobého finančního plánu..............................................................23 1.4. Finanční analýza .........................................................................................................................25 1.4.1. Principy finanční analýzy ....................................................................................................25 1.4.2. Metody finanční analýzy .....................................................................................................26 1.4.2.1. Analýza absolutních dat ................................................................................................27 1.4.2.2. Analýza rozdílových ukazatelů ......................................................................................29 1.4.2.3. Analýza poměrových ukazatelů .....................................................................................30 1.4.2.4. Analýza soustav ukazatelů .............................................................................................34 2. CHARAKTERISTIKA FIRMY METROSTAV A.S. – DIVIZE 7 ...................................................36 2.1. Základní údaje o společnosti .......................................................................................................36 2.2. Charakteristika a historie společnosti ..........................................................................................37 5

2.3. Tvorba finančního plánu .............................................................................................................38 2.4. Finanční plán divize 7 pro rok 2010 ............................................................................................38 3. FINANČNÍ ANALÝZA PLÁNU DIVIZE 7 ROKU 2010 ................................................................44 3.1. Finanční analýza absolutních dat ................................................................................................44 3.2. Finanční analýza rozdílových ukazatelů .....................................................................................47 3.3. Finanční analýza poměrových ukazatelů ....................................................................................47 3.4. Kontrola plnění krátkodobého finančního plánu .........................................................................49 4. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍ ANALÝZY ...................................................................56 Závěr ......................................................................................................................................................58 Seznam použité literatury .......................................................................................................................59 Literatura: ...........................................................................................................................................59 Zákonné normy: .................................................................................................................................60 Seznam tabulek ......................................................................................................................................60 Seznam obrázků .....................................................................................................................................61 Seznam příloh.........................................................................................................................................61

6

Úvod

V rámci zvolené problematiky se soustředím nejprve na uvedení základních teoretických pojmů a koncepcí týkajících se tvorby a účelu finančního plánu. Zároveň se budu zabývat druhy jednotlivých plánů a pak také i kontrolou plnění finančního plánu. Následně též vymezím okruhy ukazatelů, které považuji za vhodné k použití finanční analýzy konkrétních dat společnosti Metrostav a.s. resp. jedné její divize, a to divize 7. Stanovení optimálního finančního plánu je pro každou společnost velmi důležité, protože je dobrým odrazovým můstkem pro plnění naplánovaných parametrů, a tím i udržení ekonomické prosperity a stability firmy. Výstupy finančního plánu představují důležitá kritéria hodnocení a odůvodnění rozhodnutí, která podporují minimalizaci nákladů a optimalizaci spotřeby. Správně realizovaný proces plánování se tak stává základem rozhodovacího procesu napříč celou firmou, který chrání a obnovuje potencionální zdroje rozvoje. Prvním krokem mé práce bude posoudit účinnost firmou používaný postup stanovení finančního plánu. Dále se budu zabývat otázkou, zda bude nutné finanční plán měnit a jaké druhy plánů z hlediska času se ve společnosti používají. Cílem mé práce je analyzovat způsob stanovení a kontrolování finančního plánu ve vazbě na strategii divize 7. Závěr mé práce bude obsahovat doporučení, co by se mělo z hlediska analytické činnosti při tvorbě plánu změnit, v zájmu vylepšení ekonomické situace této divize. Proto, abych mohl zjistit, jakým způsobem vznikl finanční plán, budu se nejprve zabývat strategií divize a cíli, které byly stanoveny ve strategii. Posléze provedu finanční analýzu konkrétních dat.

7

1. FINANČNÍ ANALÝZA JAKO SOUČÁST FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1.1. Definování strategie a propojení strategie s plánem podniku

Smyslem založení podniku je realizace podnikatelského plánu a zhodnocení vkladů vlastníků. Aby management mohl sestavit podnikatelský plán, musí mít představu či vizi o tom, co chce realizovat, kde to chce realizovat a jak to chce realizovat tzn. základní parametry a charakteristiku podniku. Další krok je převedení vize do strategie podniku a poté následně realizace prostřednictvím plnění konkrétních cílů a úkolů, jež jsou obsahem plánu podniku. Pro vytvoření úspěšné strategie je zapotřebí shromáždit řadu informací a je vhodné využít i zkušeností, jejichž nositeli jsou klíčoví pracovníci, specialisté a manažeři podniku. Informace je třeba získat v prvé řadě z interních zdrojů podniku, z interních databází, podnikového archívu, sdělení útvaru vnitřního auditu a útvaru strategie. Při přípravě budoucí strategie je vhodné si vyžádat rozbory od hlavních odborných úseků a pracovišť a zapojit co nejvíce pracovníků s jejich náměty na tvorbu strategie. Abychom měli komplexní informace, je nutné využít externích zdrojů, mezi které patří zejména odborná literatura, statistické informace, informace z internetu a dalších veřejných zdrojů. Je také možné využít informací od poradenských firem. Strategická analýza zahrnuje různé analytické techniky využívané i pro identifikaci vztahů mezi okolím podniku zahrnujícím makrookolí, odvětví, konkurenční síly, trh, konkurenty a zdrojovým potenciálem podniku.1 Strategická analýza se orientuje na dva okruhy, a to analýza orientovaná na vnější okolí a analýza vnitřních zdrojů a schopností podniku. Zkvalitnění procesu tvorby strategie předpokládá včas identifikovat pozitivní i negativní důsledky dosavadního vývoje. Na pozitivní navázat a negativní eliminovat. Analýzu vnějšího okolí lze rozdělit na analýzu vlivu makrookolí, které se zabývá faktory politického, ekonomického, sociálního, legislativního a technologického charakteru a analýzu vlivu mikrookolí. Analýza mikrookolí identifikuje síly a faktory, které ovlivňují vývoj a změny v odvětví. Analýza vnitřních zdrojů a schopností směřuje k vymezení zdrojů a schopností podniku, které podnik musí mít, aby byl schopen reagovat na hrozby a příležitosti. Analýza zdrojů se orientuje na jednotlivé druhy zdrojů, jako jsou lidské zdroje, zdroje surovin, materiálů, technologií a informací. Kdežto analýza schopností pak na jejich potenciál. Komplexně pojatá 1

SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika, Praha, C.H. Beck, 2006, s. 158

8

analýza vnitřních zdrojů a schopností směřuje k určení specifických předností podniku jako základu konkurenční výhody. Výsledky provedené analýzy představují podklady pro syntézu směřující k určení zdrojů konkurenční výhody a vymezení konkurenční pozice podniku jako východiska pro strategii podniku.2 Další velmi důležitou částí je jasná vize respektive cíl, kam má firma směřovat a dospět. Nastavené cíle musí být vymezeny pro nejdůležitější oblasti života firmy, jako jsou oblast trhu, majetku, financí, vývoje a také sociální oblast. Nutnou podmínkou je sdílení a akceptace strategických cílů napříč celým podnikem. Neodmyslitelnou součástí firemní strategie je soustava nástrojů řízení, jimiž chceme tyto cíle realizovat ve vazbě na jasný časový harmonogram a finanční rozpočet. Je to pružná taktika, která vytvoří vhodné podmínky pro dosažení cílů podniku v konkrétních podmínkách. Mezi tyto nástroje můžeme zařadit organizačně řídící dokumenty, různé příkazy a postupy k jednotlivým situacím. Jedním z hlavních úkolů podnikového managementu je implementace a přenos strategických cílů firmy do taktických úkolů, jenž pomocí sytému řízení podnikatelského subjektu vytvářejí soustavný tlak na plnění těchto strategických cílů. Základním nástrojem realizace podnikové strategie je dlouhodobý podnikový plán. Prostřednictvím tohoto plánu se stanovují měřitelné úkoly, které vycházejí ze strategických cílů firmy a jsou v časové a věcné posloupnosti naplňovány v rámci operativního řízení firmy, s cílem dosažení cílových parametrů společně s maximalizací užitku pro vlastníky. Pro formulaci a definici strategických cílů ve firemním plánu neexistuje unifikovaná forma. V současné praxi se projevuje značná volnost a záleží pouze na konkrétní firmě, jakou formu pro přepis strategických úkolů využívá. Jedná se např. o analýzu významnosti, metodu BSC a model EFQM. Důležité je, aby použitá forma nepřipustila nepřehlednost a neadresnost formulovaných cílů.

2


9

Obr. 1.1 Struktura procesu strategického řízení

(zdroj: Plánování a tvorba hodnoty firmy, str. 162) 1.1.1. Metoda Balanced Scorecard Jednou možnou variantou přepisu strategie do plánu je koncept Balanced Scorecard (BSC). Jedná se o multidimenzionální systém sloužící k definování a uskutečňování organizační a řídící strategie na všech organizačních stupních podniku tak, aby byla maximalizována tvorba hodnoty. Je to tedy takový systém řízení, který zabezpečuje efektivní využití zdrojů za účelem trvalého zhodnocování majetku vlastníků. BSC vychází ze základních úkolů managementu firmy, které zaručí dosažení vize a odpovídající firemní kultury. To znamená neustálé zlepšování obrazu firmy navenek i dovnitř organizace. BSC má čtyři základní perspektivy, které nakonec ovlivňují výslednou hodnotu firmy. Mezi tyto perspektivy patří: pohled zákazníka, vnitropodnikové procesy a postupy, perspektiva růstu a trvalá tvorba finanční hodnoty. Takto pojímaný systém pohlíží na komplexní ekonomickou

aktivitu

podniku

pomocí

kvantifikovatelných,

finančních,

ale

i

nekvantifikovatelných indikátorů aktivity. Management firmy charakterizuje a definuje strategické cíle v jednotlivých perspektivách a sestavuje matrici ukazatelů, způsob měření a cílové hodnoty za jednotlivé perspektivy, které se stanou součástí plánu. Na základě zjištěných výsledků se provede analýza dosaženého stavu, ze které se stanoví nové úkoly. Završením této metody je komplexní index BSC, který slouží také pro porovnání jednotlivých podniků stejného zaměření. Jednotlivým perspektivám je přiřazená hodnota. Celková hodnota za perspektivy BSC je rovna 100. Na základě váhy jednotlivých kritérií a bodového ohodnocení dostaneme celkové skóre. Poté součtem dílčích hodnot jednotlivých perspektiv dostáváme výsledný index, na základě kterého můžeme firmy mezi sebou porovnávat. 10

1.1.2. Evropský model EFQM Další variantou implementace strategie je evropská koncepce kvality založená na normované platformě ISO 9000. Klade důraz na procesní řízení podniku, na měření výsledků těchto procesů a jejich neustálé zlepšování. Koncept managementu kvality je založen na devíti hlavních kritériích, která hodnotí firmu komplexně z hlediska řízení pomocí politiky a strategie, přes organizaci, s orientací na lidské zdroje a procesy, aby byla uspokojena očekávání všech zájmových skupin. Prvních pět kritérií je ze skupiny nástrojů a prostředků představující firemní dovednosti, tedy potenciál ke splnění strategických cílů firmy. Mezi tyto kritéria patří vedení, lidé, politika a strategie, partnerství a zdroje a procesy. Ve zbylých čtyřech kritériích, představujících výsledky, firma hodnotí, jak byla z hlediska výsledků úspěšná a zda splnila stanovené cíle. První skupina kritérií je rozvedena do 24 dílčích kritérií, která mají svojí vlastní absolutní a relativní hodnotu vyjádřenou jako procentní podíl tedy váhu v celkové 100% hodnotě modelu. Druhá skupina kritérií, která zahrnuje spokojenost zaměstnanců, spokojenost zákazníků, vliv na společnost a klíčové výsledky výkonnosti je dekomponována do 8 dílčích subkritérií, která mají také svojí vlastní absolutní a relativní hodnotu vyjádřenou jako procentní podíl tedy váhu v celkové 100% hodnotě modelu. Do plánu jsou poté managementem vybrána kritéria s největším procentním podílem.

1.2. Podnikový plán Úloha podnikového plánování vyplývá z nutnosti podniku zajišťovat svoji budoucnost, což ve svém důsledku zahrnuje řadu činností, jako např. určení výrobků a trhů, které zajistí podniku splnění jeho dlouhodobých cílů, odhad úrovně poptávky na těchto trzích za určitých cenových podmínek, všeobecné makroekonomické faktory, vývoj konkurence i technologie, ale i odhad vývoje nákladů, cen surovin atp.3 Plán poskytuje racionální přístup k dosažení předem zvolených cílů.

3


11

Důležitým a jedním ze základních nástrojů strategického, ale i taktického řízení firmy je podnikový plán. Prostřednictvím podnikového plánu se stanovují měřitelné úkoly, které vycházejí ze stanovených strategických cílů firmy. Tento plán definuje dílčí cíle, způsob a časový harmonogram jejich realizace. Plán podniku musí podporovat dlouhodobý rozvoj firmy s implementací efektivní finanční a kapitálové politiky. Zároveň podnikový plán v rámci efektivity a zvýšení užitné hodnoty stimuluje výzkum a vývoj nejnovějších technologií. Z hlediska délky plánovaného období rozlišujeme plány na strategický (více než pět let), dlouhodobý (do pěti let) a krátkodobý (do jednoho roku). Struktura a obsah podnikového plánu musí respektovat logický sled zvažovaných konsekvencí podnikatelského záměru. Základem podnikového plánu jsou jasně definované a stanovené cíle, jejichž splnění je základní podmínkou k efektivnímu fungování firmy. Stanovení těchto cílů musí vycházet z provedených externích analýz tržního prostředí, vývojových trendů, konkurence profilu zákazníků, ale i interní analýzy. Tyto provedené analýzy managementu podniku odhalují silné a slabé stránky a také hrozby a příležitosti tržního prostředí. Základním kamenem tvorby podnikového plánu je marketingový plán, který poskytuje výchozí základní informace nezbytné pro plánování ostatních činností podniku. Marketingová analýza zkoumá segmenty trhu, konkurenci, marketingové prostředí a odhad budoucí poptávky a prodejů. Tento plán jasně vymezí cílový segment trhu, určí druhy výrobků a také zákazníky. Součástí tohoto plánu je strategie marketingového mixu, informačního mixu, komunikačního mixu, výrobkového mixu, mixu služeb, cenového mixu, kontraktačního mixu a na závěr také logistického mixu. Dá se říci, že úkolem marketingového plánu je za prvé udržení současných zákazníků a samozřejmě také získání nových zákazníků. Výstupem marketingového plánu je plán prodeje, který se promítá do řady ostatních dílčích plánů podniku, především plánu výroby, výrobních kapacit, investičního a finančního plánu. Plánování výroby a technologických kapacit navazuje na plán prodeje. V tomto plánu jsou zohledněny kapacitní možnosti podniku a zahrnuje plánování objemů a sortimentu výrobků včetně nároků na zajištění požadovaného objemu výroby, surovinové zdroje, strukturu a počet pracovníků. Dalším krokem je plán nákupu, který zajišťuje plynulou výrobu a jedná se především o nákup surovin, materiálů, energií, náhradních dílů atd. Důležitým úkolem tohoto plánu je stanovení optimální výše zásob. Souběžně na tyto plány je nutné zpracovat plán lidských zdrojů, který zajišťuje požadovaný počet a strukturu dělnického, ale i technicko-hospodářského personálu. Součástí tohoto plánu 12

je mzdový systém podniku, systém hodnocení a vzdělávání zaměstnanců a zároveň i sociální péče o tyto zaměstnance. Další neodmyslitelnou součástí podnikového plánu je plán investic, plán obnovy a údržby majetku a plán výzkumu a vývoje. Jedná se o plánování v oblasti výrobního programu resp. jeho inovací, přípravy nových výrobků, strojů a technologií, které posílí konkurenční výhody před ostatními dodavateli. Jednou z nejdůležitějších součástí podnikového plánu je finanční plán, který má zastřešující a koordinující funkci všech složek plánů plánu podniku. Ve finančním plánu jsou promítnuty veškeré finanční náležitosti ze všech plánů podniku, které mají vliv na hospodaření. A nejen to, rozhoduje o způsobu financování, o investování kapitálu a také peněžním hospodařením. Cílem finančního plánování je zajištění ziskovosti, finanční stability a maximalizace tržní hodnoty podniku.

Obr. 1.2 Implementace strategických rozhodnutí

(zdroj: Plánování a tvorba hodnoty firmy, str. 119)

1.3. Finanční plánování Staré dobré přísloví říká: „Kdo je připraven, není ohrožen.“4 Úkolem managementu podniku je úspěšné provádění společnosti nástrahami trhu a zvyšovaní její tržní hodnoty. Aby toho vedení podniku dosáhlo, je nutné si stanovit postupné cíle a 4

MAREK, P. a kol.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha, Ekopress, 2009, s. 501

13

nástroje, pomocí nichž těchto cílů dosáhne. Jedním z nástrojů, který by měl zobrazovat všechna naše očekávání, ale zároveň i naše možné problémy, je finanční plánování.

1.3.1. Zásady finančního plánování Nutná podmínka pro sestavení reálného finančního plánu je v tom, aby byly dodrženy zásady finančního plánování. Mezi tyto zásady patří: systematičnost, úplnost, přehlednost, periodičnost, pružnost a klouzavost. Do plánu je nutné zahrnout všechny činnosti a faktory, které mohou ovlivnit náklady

a výnosy firmy. Další nutnou zásadou je systematické

sledování daného základního cíle, což představuje maximalizaci tržní hodnoty a s tím spojené další cíle ohledně maximalizace zisku a udržení likvidity. Třetí zásadou je zásada přehlednosti, jež musí umožnit pověřeným osobám jednoduchou práci při zadávání skutečných hodnot a následné kontrole. Dále je nutné, aby byl plán sestavován v pravidelných po sobě jdoucích obdobích. Finanční plán musí také umožnit případnou aktualizaci plánovaných hodnot v průběhu plánovacího období. Samozřejmě nesmí být opomenuta zásada klouzavosti, která spočívá v tom, aby plánovací horizont nového finančního plánu částečně překrýval plánovací horizont předchozího plánu. Poslední zásadou, zásadou pružnosti, se rozumí, že plán musí být schopen reagovat na měnící se vnější (suroviny, zákony, konkurence) i vnitřní (obměna zaměstnanců, techniky) podmínky podniku. Údaje pro finanční plán se přebírají především z finančního či manažerského účetnictví, kde je nutná podmínka, aby účetnictví bylo vedeno přesně, včasně a v požadované organizační struktuře. Nezbytným principem sestavování finančního plánu je dodržení provázanosti a koordinace, jež zaručují sladění krátkodobého a dlouhodobého finančního plánování a propojení všech dílčích plánů podniku.

14

Obr. 1.3 Vztah mezi finančním plánem a ostatními plány

(zdroj: vlastní)

1.3.2. Metody finančního plánování Pro volbu metody neexistuje univerzální pravidlo. Výběr jednotlivých metod je velice individuální, protože záleží na typu podniku, charakteru výroby a používaných technologií. Většinou dochází k prolínání jednotlivých metod. Nejznámějším reprezentantem kauzální metody je metoda procentního podílu na tržbách, která předpokládá, že největším akcelerátorem dynamického vývoje firmy je růst tržeb a ostatní parametry odvozuje od těchto tržeb. Zdrojem informací pro tuto metodu jsou výstupy z dílčích plánů podniku, především obchodního a výrobního, výsledků hospodaření podniku z minulých let a z makroekonomických prognóz o vývoji v daném segmentu trhu. Možná nejpoužívanější metodou je metoda intuitivní, která vychází ze zkušeností a subjektivních odhadů samotných osob zpracovávající finanční plány. Základem je promítnutí kauzálních vztahů nikoli na papíře, ale čistě v hlavě osoby, která sestavuje finanční plán. Určité zjednodušení je nebezpečné, protože je zde možnost opomenutí některých důležitých vazeb. Zdrojem informací jsou samozřejmě výstupy z účetních výkazů podniku (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, přehled o peněžních tocích) a také různých ekonomických prognóz. 15

Další často používanou metodou je statistická metoda spočívající v prodlužování časových řad do budoucnosti. Vychází z definice statistických závislostí pomocí regresních funkcí nebo metodou proporcionálního růstu majetku, závazků a nákladů ve vztahu k plánovaným tržbám. Její nevýhodu představuje často nereálný předpoklad, že jak se ekonomické veličiny podniku vyvíjely v minulosti, se budou vyvíjet i v budoucnosti. Základním znakem správně sestaveného plánu je stanovení takových cílových parametrů, které předpokládají dlouhodobý rozvoj firmy a predikují kvalitativně lepší finanční výsledky oproti skutečnosti dosažené v minulém období. Především však mají za důsledek zhodnocení majetku vlastníků.5

1.3.3. Způsoby finančního plánování Rozeznáváme tři způsoby, jak sestavit plán. Nejrozšířenějším způsobem plánování v podnicích je protisměrné plánování. Podnikové vedení sestaví předběžný rámcový plán na základě výsledků minulých období a prognózy budoucího vývoje. Na podřízených úrovních se přezkoumávají, zda jsou realizovatelné. Vzniklé odchylky se řeší v dalších kolech vzájemného vyjednávání. Plánovací proces probíhá tak dlouho, než dojde na všech úrovních ke shodě. Poté se plán stane závazným pro všechny složky podniku. V případě neshody, platí plány zadané managementem podniku. Zároveň vznikne odpovědnost konkrétních pracovníků za plnění dílčích plánů. Tento koncept má nevýhodu v relativní časové náročnosti při sestavení plánu a také v malé míře provázanosti s trhem. Dalším způsobem plánování je progresivní plánování. Toto plánování začíná na nejnižších plánovacích úrovních, dílčí plány jsou předávány nadřízenému stupni, který tyto plány koordinuje, shrnuje a doplňuje a předává dál, dokud není dosažena nejvyšší plánovací úroveň. Tato koncepce má výhodu v tom, že plány vychází od těch, kterých se jejich plnění bezprostředně týká, a kteří mají také k dispozici aktuální informace. Problémem může být obtížná koordinace věcná i časová.6 Posledním způsobem plánování, se kterým se ztotožňuji, protože logicky vychází z managementu podniku, je způsob retrográdního plánování. Hlavní plánovací rámec je stanoven podnikovým řízením a podřízené plánovací stupně ho na svých úrovních doplňují a 5

MARINIČ, P.: Plánování a tvorba hodnoty firmy, Praha, Grada Publishing, 2008, s. 175

6

MIKOVCOVÁ, H.: Controlling v praxi, Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, s. 14

16

precizují. Mají samozřejmě možnost diskuse nad parametry tohoto plánu. Předností této koncepce je, že cíle dílčích plánů budou plně odpovídat cílům podniku jako celku. Je zde ovšem reálné nebezpečí, že úkoly stanovené managementem podniku budou pro podřízené úrovně nesplnitelné.

1.3.4. Dlouhodobý finanční plán

Nejdůležitějším dokumentem dlouhodobého financování a základním nástrojem finančního řízení je dlouhodobý finanční plán, který je součástí dlouhodobého komplexního plánu podniku a je s tímto souhrnným plánem propojen vzájemnými vazbami.7 Dlouhodobý finanční plán představuje finanční plán sestavovaný v horizontu delším než 1 rok, obvykle pěti let. Vychází na základě potřeb rozvoje firmy z plánu investic, výroby a prodeje, který je součástí podnikového plánu. Definuje optimální strukturu a celkovou výši kapitálu podle výsledků finanční analýzy, zajišťuje jeho efektivní využití zda použít vlastní či cizí zdroje a pomocí něho se naplňují základní cíle podniku. Finanční plán podniku jako výsledek dynamického procesu vymezuje úkoly finančního managementu vyplývající z celkové koncepce rozvoje podniku, které jsou zakotveny v souhrnném plánu podniku.8 Je třeba si stanovit, co bude výsledkem plánu resp. co tvoří závislou proměnou v plánovací funkci. To může být hospodářský výsledek, změna výše majetku nebo nejčastěji používaný stav peněžních prostředků na konci každého plánovacího období. Kromě stanovení základních cílů a úkolů firmy ve finanční oblasti je neméně důležitou funkcí finančního plánu implementace vymezených úkolů do systému řízení firmy. Velmi důležitá je zpětná vazba na základě dosažených výsledků firmy k úpravě plánu či při tvorbě finančního plánu pro další období. Výstupy finančního plánu představují důležité kritérium hodnocení a odůvodnění rozhodnutí, jejichž důsledkem je optimální spotřeba a minimalizace nákladů.9 Součástí dlouhodobého finančního plánu je také plánovaný výkaz zisku a ztrát, plánovaná rozvaha, plánovaný průběh cash-flow, plánované rozdělení výsledku hospodaření a plánovaný propočet daně z příjmu, pomocí kterých management podniku systémově řídí podnik ke splnění naplánovaných cílových parametrů. 7


8


9


17

1.3.4.1. Sestavení výchozí finanční analýzy Základem pro sestavení dlouhodobého finančního plánu je identifikace výchozí finanční pozice firmy, jež se zjistí pomocí finanční analýzy. Pro odpovědné provedení analýzy je třeba shromáždit dostatek informací a dat. Výchozím pramenem jsou data získaná z finančního účetnictví prostřednictvím upravené rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích. K tomuto je třeba převzít informace a data z manažerského účetnictví, z ostatních plánů, makroekonomických prognóz a statistických ročenek. Pomocí vybraných metod finanční analýzy z těchto dat zjistíme současnou finanční výkonnost a finanční zdraví firmy. Tyto atributy jsou nezbytným předpokladem finanční kondice firmy a jsou schopné tvořit přidanou hodnotu resp. ziskovost celkové podnikové činnosti, výnosnost vloženého kapitálu a rentabilitu vložených vstupů. Finanční výkonnost v sobě zahrnuje adekvátní zadluženost, optimální kapitálovou strukturu a dostatečnou likviditu.

1.3.4.2. Proces tvorby dlouhodobého finančního plánu Dlouhodobý finanční plán musí respektovat plnění strategických cílů z odsouhlasené strategie podniku. Vychází z dílčích plánů podniku, především z plánu obchodního, výrobního, investičního a personálního. Prvním nutným krokem pro sestavení dlouhodobého finančního plánu je plán tržeb za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb. Tento plán tržeb vychází z obchodního plánu, který je podpořen zpracovanou marketingovou studií. Z hlediska predikce tržeb je nutné zohlednit veškeré možné výkyvy a změny. Poté se sestaví plán příjmů a výdajů a zjistí se potřeba či přebytek finančních zdrojů. Pak se provede optimalizace finančních prostředků a stanovení minimálního zůstatku tak, aby byla zachována dostatečná likvidita. Z předvýrobní fáze a kapacitního plánování jsou identifikovány potřeby v technologické a strojní vybavenosti pro zdárné splnění požadavků z plánu tržeb. V případě, že kapacity nestačí, je výstup z této fáze podkladem pro investiční plán, jenž řeší plán pořízení či obnovy majetku. V důsledku investičního rozhodnutí má finanční plán za úkol stanovit způsob financování a identifikovat zdroje peněžních prostředků. Dalším úkolem finančního plánu je promítnutí změn struktury majetku a kapitálové struktury do plánované rozvahy a také stanovit odpisové základny a propočet výše odpisu. 18

Celé řízení firmy je směřováno k tomu, aby byly naplněny dlouhodobé cíle firmy. Proto je potřebné, aby plánované parametry dlouhodobého plánu na další období měly minimálně stejnou nebo vzrůstající hodnotu. Tím myslím, aby docházelo k dynamickému rozvoji hodnoty firmy. Parametry, které signalizují dynamický rozvoj firmy jsou například mzdová produktivita, ekonomická přidaná hodnota nebo současná hodnota vlastního kapitálu. Cílové parametry, jejich vývoj a změna jsou zobrazeny v sestaveném plánovaném výkazu zisků a ztrát, plánované rozvaze a plánovaném výkazu peněžních toků.

1.3.4.3. Hlavní výstupy procesu dlouhodobého finančního plánu Mezi hlavní výstupy dlouhodobého finančního plánu patří údaje o výši obratu, počtu zaměstnanců, o výši hospodářského výsledku, produktivitě, ale také plánovaný výkaz zisku a ztráty, plánovaná rozvaha, plánovaný přehled o peněžních tocích, plánované rozdělení výsledku hospodaření a plánovaný propočet daně z příjmu. Plánovaný výkaz zisku a ztráty nám zobrazí strukturu naplánovaných výnosů a k nim přiřazených nákladů jak přímých tak i nepřímých. Výsledkem je výše hospodářského výsledku za dané období. To znamená, že tento účetní výkaz podává informaci o finanční výkonnosti podniku. Plánované výnosy se dají rozdělit na provozní složku, to jsou výnosy z běžné činnosti podniku tzn. z prodeje služeb a výrobků. Dále pak na finanční výnosy, které představují výnosy z různých finančních operací a kursových rozdílů. Poslední skupinou výnosů jsou mimořádné výnosy, které představují výnosy z mimořádných činností podniku. Za to plán nákladů představuje spotřebu materiálu a energie, spotřeby ostatních neskladovatelných dodávek a prodaného zboží. Dále jsou zde nákladové položky na opravy a udržování, reprezentaci, cestovné, reklamu, nájemné a ostatní služby. Do nákladů také řadíme osobní náklady, daně a poplatky a samozřejmě také odpisy. V rámci provozních nákladů nesmíme opomenout tvorbu rezerv a časového rozlišení. Finanční náklady představují především úroky z úvěrových smluv a mimořádné náklady jsou ztráty a manka podniku. A konečně výsledek hospodaření, což je rozdíl výnosů a nákladů můžeme rozdělit na provozní, finanční, za běžnou činnost a mimořádný. Naproti tomu nám plánovaná rozvaha zobrazí strukturu majetku a také strukturu zdrojů, z nichž majetek vznikl.Cílem plánované rozvahy je efektivní využití cizího a vlastního

19

kapitálu. Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání.10 První skupinou majetku je dlouhodobý majetek, který se členění na nehmotný, hmotný a finanční. Mezi nehmotný majetek řadíme např. patenty, licence, autorská práva, software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje. Do kategorie hmotného majetku se zahrnují stroje, výrobní zařízení, přístroje, inventář, dopravní prostředky a jsou začleněny do movitého majetku na rozdíl od budov, staveb a pozemků, které řadíme do nemovitého majetku. Dlouhodobý hmotný majetek se nespotřebovává najednou, nýbrž se postupně opotřebovává a znehodnocuje (kromě pozemků a uměleckých děl) a úměrně tomuto postupnému opotřebovávání přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku.11 A nakonec finanční majetek tvoří majetkové účasti podniku v jiných podnicích a cenné papíry. Druhou skupinou je oběžný majetek, který může být v podniku ve věcné podobě (zásoby surovin, náhradní díly, nedokončené výroby, hotové výrobky) nebo v peněžní podobě (peníze, šeky, ceniny). Oběžným majetkem se nazývá proto, že jedna jeho forma přechází v jinou. Čím rychleji se obrací, tím za stejných podmínek přinese větší zisk a proto důležitým ukazatelem využití oběžného majetku je ukazatel rychlosti jeho obratu. Likvidností označujeme schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peněžní prostředky a tím včas hradit své závazky. Likvidita podniku je předpokladem finanční rovnováhy podniku. Proto musí management podniku usilovat o optimální likviditu a optimální strukturu veškerého majetku. Kapitál podniku členíme na vlastní a cizí. Velikost kapitálu je závislá na velikosti podniku, stupni mechanizace a automatizace, rychlosti obratu kapitálu a organizací odbytu. Podnik by měl mít tolik kapitálu, kolik potřebuje tzn. jeho hospodárné využití. Má-li ho méně dochází k poruchám chodu podniku, čím se dostává do platební neschopnosti. Do vlastního kapitálu patří základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, nerozdělený výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření za běžné období. Vlastní kapitál je hlavním nositelem podnikatelského rizika, tudíž jeho podíl na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty. Cizí kapitál rozdělujeme na krátkodobý (splatné do 1 roku) a dlouhodobý. Patří sem bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, půjčky, podnikové obligace a rezervy. Za používání cizího kapitálu se platí úrok, ale cena cizího kapitálu bývá levnější než cena za vlastní kapitál, a proto management podniku musí usilovat o optimální kapitálovou strukturu nebo-li optimální 10


11


20

zadluženost podniku. Určit správný stupeň zadluženosti i optimální strukturu dluhů je velmi obtížné, ale platí obecné pravidlo, že dluh je účelné zvýšit, jestliže vyšší zadluženost zvyšuje majetek akcionářů. Plánovaný přehled o pěněžních tocích se sestavuje nepřímou metodou na základě zjištěných výsledků v plánovaném výkazu zisku a ztráty, údajů v plánované rozvaze, v plánovaném propočtu daně z příjmu a plánovaném rozdělení výsledku hospodaření. Vyjde se z hospodářského výsledku za období (čistého zisku) přičtou se náklady neznamenající peněžní výdaje a odečtou se výnosy neznamenající peněžní příjmy. Věrně zobrazuje přehled o příjmech a výdajích za dané období, tzn. zda vůbec máme nebo kolik máme peněžních prostředků na provozní, investiční a finanční činnost podniku či zda bude nutné si volné peněžní prostředky zajistit z cizích zdrojů. V plánu propočtu daně z příjmu se na základě hospodaření a na základě očekávané sazby daně z příjmu naplánuje výsledná daň pro příslušné období. Plánované rozdělení výsledku hospodaření za minulé období stanoví, co, kam a v jaké výši se použije na další činnost podniku nebo kolik bude rozděleno na výplaty dividend akcionářům případně na podíly společníkům. Rozhodnutí je složité a závisí zpravidla na připravovaných investičních projektech či třeba s profinancováním starších závazků. Dá se pouze konstatovat, že vyplacením dividend, firma ve svém důsledku snižuje svou účetní hodnotu .

1.3.5. Krátkodobý finanční plán Krátkodobý finanční plán se sestavuje v horizontu do jednoho roku. Vychází z dlouhodobého finančního plánu, případně tento plán zpřesňuje. Mám zkušenost, že ve větších podnicích se krátkodobý finanční plán stanovuje na jeden rok s tím, že se pravidelně měsíčně vyhodnocuje. Tento krátkodobý plán je nástrojem taktického a operativního řízení podniku. Hlavním cílem krátkodobého finančního plánu je řízení kapitálu firmy společně s řízením pomocí kapitálu. Na jedné straně se jedná o velikost, strukturu, výnosnost a časové změny kapitálu a na druhé straně využívání kapitálu k optimálnímu financování a struktuře majetku. Obě tyto základní role se realizují současně a vyváženě a dá se říci, že jedna podmiňuje a současně kontroluje druhou. Dalším cílem krátkodobého plánu je stanovení optimální výše oběžného majetku (zásob surovin, materiálů, hotových peněz, pohledávek), která podporuje rozvoj podniku. Má-li jej 21

málo, pak jsou výrobní kapacity nevyužity, což je pro podnik nehospodárné. V opačném případě kdy jej má více, je část kapacit v nečinnosti, což vyvolává zbytečné náklady Obdobně jako u dlouhodobého finančního plánu je nutné pro sestavení reálného krátkodobého finančního plánu dodržovat tyto zásady: systematičnost, úplnost, přehlednost, periodičnost, klouzavost a pružnost. Údaje pro finanční plán se přebírají z různých ekonomických prognóz, statistických ročenek a především z finančního a manažerského účetnictví. Velmi důležitá je zde zpětná vazba, která by měla při zásadní změně vnějších či vnitřních podmínek reagovat na úpravu stávajícího plánu nebo při tvorbě plánu nového. Nezbytným principem při sestavování krátkodobého finančního plánu je dodržení provázanosti a koordinace s dlouhodobým plánem a ostatními dílčími plány. Jde především o to, že se z dlouhodobého plánu přebírají např. informace o strategii rozdělování výsledku hospodaření, plánovaných investicích nebo získávání dalších dlouhodobých finančních zdrojů. Obdobně jako v případě dlouhodobého finančního plánu tvoří základní výstupy procesu krátkodobého finančního plánování mimo schválených parametrů také plánovaná rozvaha, plánovaný výkaz zisku a ztráty a plánovaný přehled o peněžních tocích, jenž je v krátkodobém plánování jeden z nejdůležitějších.

1.3.5.1. Fáze peněžního cyklu Podnik je chápán jako hodnotový řetězec, ve kterém jsou vstupy v podobě hmotných i nehmotných aktiv transformovány ve výstupní produkty, s cílem jejich realizace na trhu.12 Z finančního hlediska se jedná o transformaci vstupního kapitálu do peněžních toků na základě prodeje od zákazníka s cílem maximálně zhodnotit vstupní kapitál na vyšší hodnotu pro majitele. Obecně se tomuto toku a proměně peněz z jedné formy do jiné a znovu na peníze říká peněžní cyklus. Rozeznáváme provozní, investiční a finanční cyklus. Provozní cyklus se váže na vlastní výrobní činnost, tedy dobu, kdy se materiálové i nemateriálové vstupy plynoucí do výrobního procesu pořízené za peníze transformují na hotové výrobky a poté se z prodeje těchto výrobků zpět mění na peníze.

12


22

Druhou částí je investiční cyklus, do kterého se promítá především prostá reprodukce ve výši odpisů a výdaje daného období za investice. Finanční cyklus monitoruje způsob financování peněžních toků. Jedná se o rozdíl mezi toky navyšujícími vlastní kapitál (např. tvorba fondů, nerozdělený zisk) a toky snižujícími hodnotu majetkové podstaty, což je především výplata dividend. Součástí finančního cyklu je také zvýšení nebo snížení cizích zdrojů, především úvěrů a úroků. Celková suma mezisoučtů provozního, investičního a finančního cyklu indikuje celkový přírůstek, případně úbytek disponibilních zdrojů firmy. V případě zjištění, že podnik má krátkodobý přebytek peněžních prostředků měl by se rozhodovat mezi investicí do cenných papírů, uložením volných prostředků do bankovních institucí či se předzásobit materiálem.Vždy je nutné porovnat výši výnosů a s výší rizika dané operace. Za to, když podniku krátkodobě scházejí peněžní prostředky, je potřebné sehnat dodatečné příjmy nebo snížit či odložit výdaje. Dodatečných příjmů můžeme dosáhnout například prodejem cenných papírů a podílů, nepotřebného majetku, nadbytečného a nepotřebného materiálu. Další možností je také samozřejmě vyjednání bankovního úvěru. Druhou možnou variantou případně i souběžnou je revize výdajů a prověření možností odložení nebo posunutí výdajů. Zde přichází v úvahu například vyjednání delších splatností závazků s dodavateli materiálů a služeb. Je velmi důležité, aby se podnik nestal platebně neschopným, protože by se mohlo jednat i o nedobrovolné ukončení jeho činnosti.

1.3.5.2. Proces tvorby krátkodobého finančního plánu Krátkodobý finanční plán se sestavuje z údajů plánu obchodního, investičního, výrobního a personálního. Prvním krokem sestavování plánu je predikce tržeb a k nim přiřazení nákladů. Plán tržeb vychází z plánu výroby a prodeje a náklady jsou propočítány na základě kalkulačních vzorců, spotřebních a výkonových norem. Jedná se o přímé i nepřímé náklady. Poté se z tržeb respektive z fakturace sestaví po měsících plán příjmů a z nákladů plán výdajů za jednotlivé oblasti. Výsledkem této činnosti je zjištění potřeby resp. přebytku finančních zdrojů a může být provedena potřebná optimalizace finančních prostředků. Je ale také nutné stanovení minimálního peněžního zůstatku tak, aby byla zachována přijatelná likvidita. Cílové parametry, jakož i jejich vývoj a změna v rámci ročního plánovacího období jsou patrné ze sestavené plánované rozvahy, výkazu zisků a ztrát a peněžních toků. Z plánované rozvahy je poznat stav a změna dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Na 23

straně pasiv je vyjádřena struktura financování, přičemž výše zdrojů musí odpovídat výši majetku a z hlediska struktury byly vlastní zdroje doplněny do potřebné výše z externích zdrojů. Z výkazu zisků a ztrát jsou patrné tržby a náklady daného období včetně odpisů. Zároveň z tohoto výkazu je patrný výsledek hospodaření ve všech modifikacích tzn. zisk před odpisy, úroky a zdaněním, zisk před odpisy a zdaněním, zisk před zdaněním a také čistý zisk po zdanění. Z výkazu o peněžních tocích je patrný volný peněžní tok, v případě kladné hodnoty představuje zdroj pro použití prostředků ve finanční oblasti podniku. V případě záporné hodnoty je to signál pro potřebu financování z externích zdrojů. Nezbytnou součástí sestavování krátkodobého finančního plánu je ověření cílových parametrů plánovaných úkolů.13 To se provádí pomocí nástroje finanční analýzy nebo propočtu ekonomické přidané hodnoty. Je žádoucí, aby každým rokem rostla finanční výkonnost podniku. Velmi důležitou a nepostradatelnou součástí procesu krátkodobého finančního plánu je kontrola plnění naplánovaných parametrů, které je nutné porovnávat se skutečností. Odchylky musíme analyzovat a snažit se navrhnout opatření, která zajistí vytvoření takových podmínek, které dopomůžou vzniklý stav odstranit. Dále také kontrolní funkce spočívá v průběžném prověřování míry účelnosti využívání disponibilního kapitálu v rámci provozní, investiční a finanční činnosti firmy. Je potřebné mít nastaven systém kontroly, protože bez toho by celé plánovaní postrádalo smysl. Je třeba stanovit předmět kontroly, ale také četnost této kontroly. Mám zkušenost, že kontrolu základních plánovaných parametrů z krátkodobého finančního plánu je účelné provádět jedenkrát za měsíc.Tato kontrola se provádí po pravidelné měsíční závěrce za dané účetní období a dá se vlastně říci, že ani dříve vlastně není možná. Ale právě této kontrole plánovaných parametrů z finančního plánu musí předcházet řadu dílčích kontrol. Jedná se především o každodenní kontrolu závazků, pohledávek, stavu materiálových zásob, produktivity výroby a dalších činností na všech řídících úrovních, které ovlivňují výnosy, příjmy, náklady a výdaje podniku a jsou zobrazovány ve výkazech účetní jednotky. Výsledkem každé kontroly je vždy zpětná vazba, která vždy po důkladné analýze zjištěných dat slouží ke zlepšení, zpřesnění či změně daného finančního plánu.

13


24

1.4. Finanční analýza Aby byl podnik úspěšný, potřebuje rozvinout své schopnosti, přidávat nové výkony, učit se novým dovednostem, naučit se prodávat tam, kde většina jeho konkurentů neuspěla, stávat se skutečně dobrým v něčem, co je pro podnikovou kulturu nové, a být prospěšný. Měl by znát příčiny úspěšnosti či neúspěšnosti podnikání, aby mohl včas ovlivňovat faktory vedoucí k jeho prosperitě.14 Finanční analýza představuje proces vyšetřování a vyvozování závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby včetně zjišťování jeho slabých a silných stránek, testování jednotlivých finančních parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti.15

1.4.1. Principy finanční analýzy

Jakékoli finanční rozhodování, které činí management podniku by mělo být podloženo finanční analýzou. Na základě výsledků finanční analýzy je založeno řízení podniku resp. řízení financí (finanční struktury a jejích změn), řízení a financování oběžných aktiv a investic, cenová a dividendová politika podniku. Finanční analýza podniku slouží jako metoda hodnocení finančního hospodaření a prosperity podniku, při které se získávají data, která se třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají se kauzální souvislosti mezi daty a prognózuje se jejich vývoj. Hlavní poslání finanční analýzy pro potřeby vedení podniku spočívá ve vytvoření systému varovných signálů o existenci nebo možném vzniku určitých problémů v určité oblasti, např. v nákladovosti nebo ve vázanosti oběžných aktiv.16 Z daného vyvozuji, že není prvotním úkolem finanční analýzy nalezení jasného řešení při vzniku finančních potíží, ale naopak včasné předpovídání daných situací, aby mohlo vedení podniku přijmout určitá opatření vedoucí ke zlepšení vzniklého stavu.

14

SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku, Brno, Computer Press, 2009, s. 3

15


16


25

Zdrojem údajů pro finanční analýzu jsou především interní finanční výkazy v podobě rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výkazu cash flow, výroční zprávy, údaje z manažerského účetnictví, smlouvy, nákladové kalkulace, dílčí podnikové plány a zprávy o jejich plnění, ale i externí údaje o ekonomickém postavení konkurence jako např. údaje ze Statistických ročenek ČSÚ, Obchodního věstníku, novin, odborných časopisů a seminářů, výstav atd. Cílem finanční analýzy podniku je především posouzení vlivu vnějšího i vnitřního prostředí podniku, analýza dosavadního vývoje podniku, komparace výsledků analýzy v prostoru, analýza vztahů mezi ukazateli, poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty a také, což je předmětem mé práce, interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a podpora v řízení podniku. Uživatele finanční analýzy by se dalo rozdělit do dvou skupin, a to interní a externí. Interním uživatelem je především vedení podniku, kterému závěry a výsledky slouží jako nástroj pro rozhodování a řízení. Samozřejmě je zde také možné využití pro odbory a vlastní zaměstnance, kteří mají zájem o finanční a celkovou stabilitu podniku. Naproti tomu externí uživatelé, v podobě investorů, mají zájem o výnosovost, stabilitu, likviditu a o efektivním využívání a zhodnocování vloženého kapitálu. Dále finanční analýza slouží pro potřeby bank, které na základě dat těchto analýz, finanční situace a bonity jednotlivých podniků poskytují úvěry na činnosti (provozní, investiční, finanční) jednotlivých podniků. Zároveň pomáhá finanční analýza státním orgánům především v oblasti kontroly při odvádění daní a poplatků nebo při soutěžích o veřejné zakázky zjištění finančního stavu podniku. Je nutné při provádění finanční analýzy brát zřetel na podmínku aplikovatelnosti, tzn. použít metodu adekvátní účelu, možnostem, podmínkám podniku a také efektivnosti, tzn. aby náklady na zpracování analýzy nepřesáhly očekávané výnosy plynoucí z využití výsledků. Zpracovatel finanční analýzy by neměl zapomínat, že v první řadě je tu podmínka účelnosti, ze které vyplývá, že analýza by měla být realizována k předem vymezenému cíli.

1.4.2. Metody finanční analýzy Finanční analýzu bych rozdělil na dvě části, a to fundamentální a technickou analýzu. Zároveň v návaznosti na časovou dimenzi můžeme rozeznat finanční analýzu ex post, která je založena na datech již minulých nebo také analýzu ex ante, orientovanou na budoucnost, která prognózuje ze současného stavu budoucí vývoj podniku, případně poukazuje na možné 26

finanční ohrožení. Fundamentální analýza podniku vychází z rozsáhlých znalostí vzájemných souvislostí mezi ekonomickými i mimoekonomickými jevy, zkušeností odborníků a jejich subjektivních odhadů. Zpracovává velký okruh kvalitativních údajů a v případě použití kvantitativních informací, odvozuje zpravidla své závěry bez použití algoritmizovaných postupů. Východiskem fundamentální analýzy je vliv vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí podniku, probíhající fáze života podniku a také vliv charakteru podnikových cílů. Výstupy bývají expertní odhady či prognózy. Technická

analýza

podniku

používá

matematických,

statistických

a

dalších

algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným kvalitativním ekonomickým posouzením výsledků.17 Data přebírá především z účetních výkazů, ale i údaje z finančního trhu.

1.4.2.1. Analýza absolutních dat Analýzu absolutních dat jak stavových tak i tokových lze rozdělit do dvou kategorií, a to na horizontální a vertikální analýzu. Horizontální analýza neboli analýza trendů přejímá data přímo z účetních výkazů podniku (rozvaha a výkaz zisku a ztráty). Mimo sledování změn absolutních hodnot vykazovaných v čase se také zjišťují jejich procentní změny. Aby bylo dosaženo vypovídací schopnosti této metody je nutné mít k dispozici údaje za dostatečně dlouhou dobu, minimálně však za nejméně dvě po sobě jdoucí období. Důležité je zajistit srovnatelnost údajů v časové řadě u daného podniku a případně data očistit o náhodné vlivy. Změny jednotlivých položek výkazů se sledují jednotlivě po řádcích. Horizontální analýza se běžně používá k zachycení vývojových trendů ve struktuře majetku a kapitálu podniku.

17


27

Tab. 1.1 Horizontální analýza rozvahy firmy

(zdroj: Finanční analýza podniku, str. 13) Při vertikální analýze se posuzují jednotlivé ukazatele (položky) výkazů k jedné z těchto položek. V případě rozvahy se obvykle jednotlivé položky poměřují s celkovou výší aktiv resp. pasiv. Vyjadřují jejich strukturu tzn., že je zřejmé, jaké je složení prostředků potřebných pro činnost podniku a z jakých zdrojů byly pořízeny. Ve výsledovce se zpravidla porovnávají jednotlivé položky s celkovými tržbami. I zde jsou data přebírána přímo z účetních výkazů podniku, ale na rozdíl od horizontální analýzy se vertikální analýza zabývá jednotlivými obdobími po sloupcích. Při vertikální analýze ztrácíme možnost respektovat velikost podniku, což má výhodu pro porovnávání výsledků mezi více podniky nebo jednoho podniku v jednotlivých letech.

Tab. 1.2 Vertikální analýza rozvahy firmy

(zdroj: Finanční analýza podniku, str. 18) 28

1.4.2.2. Analýza rozdílových ukazatelů K analýze a řízení finanční situace podniku (zejména jeho likvidity) slouží rozdílové ukazatele označované jako fondy finančních prostředků (finanční fondy). Fond je chápán jako agregace (shrnutí) určitých stavových ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo pasiva, resp. jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv (tzv. čistý fond).18 Čistý pracovní kapitál Označovaný také jako provozní kapitál se vypočítá jako rozdíl celkových oběžných aktiv a celkových krátkodobých cizích pasiv. Čistý pracovní kapitál má velmi významný vliv na solventnost podniku, což znamená, že je indikátorem platební schopnosti. Pro podnik je důležité mít určitou výši ČPK, což signalizuje pro věřitele likvidnost, ale zároveň vysoký ČPK ukazuje nehospodárné nakládání volných prostředků. ČPK představuje pro podnik finanční polštář, který umožní podniku pokračovat ve svých aktivitách i v případě nepříznivé události, jenž by vyžadovala větší výdaj peněžních prostředků. Jsou možné dva způsoby výpočtu: Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva Čistý pracovní kapitál = Vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý – stálá aktiva Velikost ČPK je důležitým ukazatelem platební schopnosti podniku. Čím je ČPK vyšší, tím je vyšší schopnost podniku platit své závazky. Má-li ukazatel ČPK zápornou hodnotu znamená to, že část dlouhodobých aktiv je financováno z krátkodobého kapitálu. Jedná se o agresivní formu financování. O konzervativním financování hovoříme v případě, že ČPK se pohybuje kolem nuly a v případě, kdy je roven nule jde o tzv. pari pravidlo. Kladná hodnota ČPK signalizuje dobrou platební schopnost podniku, avšak nesmíme zapomenout, že část oběžného 18


29

majetku může být vázána v zásobách nebo ve zboží na skladě a ta není okamžitě likvidní. Vysoká hodnota ČPK může také znamenat překapitalizaci firmy, což také není žádoucí stav. Tento ukazatel se většinou používá společně s poměrovými ukazateli likvidity.

1.4.2.3. Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu.19 Patří mezi nejpoužívanější a nejoblíbenější metody finanční analýzy, protože z nich získáme rychlý a nenákladný přehled o finančních charakteristikách podniku. Analýza ukazatelů rentability Společně ukazatele rentability a likvidity vyjadřují finanční zdraví podniku. Ukazatel rentability zjišťuje efektivnost vložených prostředků, tudíž se jedná o poměr dosaženého efektu k prostředkům vynaloženým na dosažení tohoto efektu. Také se dá říci, že rentabilita je měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, neboli dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Ukazatele rentability poměřují zisk dosažený z podnikání s výší zdrojů, kterých bylo užito k jejich dosažení. Dá se říci, že poměřují konečný efekt, tj. zisk k určitému vstupu jako jsou celková aktiva, vlastní kapitál nebo tržby. Výstupem těchto ukazatelů je zjištění, zda se daří podniku dosahovat naplánované cíle a tím pádem zhodnocovat vložené prostředky. Zisk před zdaněním + nákladové úroky Rentabilita vloženého kapitálu ( ROI) = Celkový kapitál Tento ukazatel vyjadřuje s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování. EBIT Rentabilita celkových vložených aktiv ( ROA) = Aktiva

19


30

EBIT = Zisk před zdaněním a zaplacením úroků ( provozní zisk)

Čistý zisk Rentabilita vlastního kapitálu ( ROE) = Vlastní kapitál EBIT Rentabilita tržeb ( ROS ) = Tržby EBIT = Zisk před zdaněním a zaplacením úroků (provozní zisk) Obecné pravidlo je, že ROE by mělo být vyšší než ROI. Analýza ukazatelů aktivity Těmito ukazateli dokážeme vyjádřit, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. V případě, že má aktiv více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady, a tím i menší zisky, má-li jich nedostatek, musí se vzdát potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí a zároveň přichází o výnosy. Tyto ukazatele jsou rozdílné pro každé odvětví a proto pro jejich porovnávání a vývoj je nutné tyto ukazatele důsledně porovnávat ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Tržby Obrat zásob =

( v počtu obratů za rok) Zásoby

Ukazatel vyjadřuje intenzitu využití zásob a udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka prodána a znovu uskladněna.

Obrat celkových aktiv =

Tržby

( v počtu obratů za rok)

Aktiva Zde ukazatel udává, kolikrát se aktiva obrátí za rok. Je-li intenzita využívání aktiv nižší, měly by být zvýšeny tržby nebo odprodána některá aktiva.

31

Obrat stálých aktiv =

Tržby


Stálá aktiva Nižší hodnoty tohoto ukazatele jsou signálem pro větší využití výrobních kapacit a omezení investic podniku.

Obrat oběžných aktiv =

Tržby


Oběžná aktiva Obecně každé zvýšení ukazatele obratu se pokládá za příznivý jev podniku, který může přinést podniku zisk.

Analýza ukazatelů zadluženosti Vyjadřuje vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku, měří rozsah, v jakém podnik používá k financování cizí zdroje. Jsou měřítkem dlouhodobého rizika podniku. Čím je větší podíl cizích zdrojů, tím je vyšší riziko pro společníky a věřitele. Do určité míry je, ale použití cizích zdrojů žádoucí, protože vytváří tzv. efekt finanční páky. Efektem je myšleno, že cizí zdroje posilují celkový kapitál podniku a zároveň placené úroky z nich snižují daňové zatížení, neboť jsou součástí nákladů. Použitím cizích zdrojů ve struktuře kapitálu vlastně dochází i ke zvyšování rentability vlastního kapitálu.

Cizí kapitál Celková zadluženost =

x 100 (%) Celková aktiva

Čím je větší podíl vlastního kapitálu, tím je větší bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů, ale je-li ukazatel vyšší, bude pro společnost obtížné získat dodatečné zdroje bez předchozího navýšení vlastního kapitálu. Celková aktiva Finanční páka = Vlastní kapitál 32

Ukazatel finanční páka je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku, podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku. Efekt finanční páky je založen na skutečnosti, že cizí kapitál je obvykle levnější než kapitál vlastní, tudíž zvýšení zadluženosti má pozitivní vliv tehdy, když podnik dokáže každou další korunu dluhu zhodnotit více, než je úroková sazba dluhu. Analýza ukazatelů likvidity Charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům. Likvidita je definována jako souhrn všech potenciálně likvidních prostředků podniku pro úhradu svých splatných závazků. Solventnost se definuje jako připravenost hradit své dluhy při nastalé splatnosti. Toto je základní podmínka existence podniku. Podmínkou solventnosti je, aby podnik měl část majetku vázán ve formě, v níž může platit, nebo alespoň ve formě pohotově přeměnitelné v peníze. Dá se říci, že podmínkou solventnosti je likvidita. Ukazatele likvidity poměřují to, čím je možné platit, tím, co je nutno zaplatit. Dle šíře likvidních prostředků bych rozdělil likviditu do tří stupňů. Oběžná aktiva Běžná likvidita = Krátkodobé závazky Ukazatel je měřítkem budoucí solventnosti podniku a měl by vždy mít hodnotu vyšší než 1,5. Oběžná aktiva - Zásoby Pohotová likvidita = Krátkodobé závazky Pro zachování likvidity podniku by neměla hodnota ukazatele klesnout pod 1. Peněžní prostředky + ekvivalenty Okamžitá likvidita = Okamžitě splatné závazky Ekvivalenty - volně obchodovatelné krátkodobé CP, splatné dluhy, směnečné dluhy a šeky Likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele min 0,2.

33

Analýza výrobních( provozních) ukazatelů Tyto ukazatele se uplatňují ve vnitřním řízení podniku a napomáhají vedení podniku sledovat vývoj základní aktivity podniku. Výnosy( bez mimořádných) Mzdová produktivita = Mzdy V čase by měl ukazatel vykazovat rostoucí tendenci.

Náklady Nákladovost výnosů = Výnosy ( bez mimořádných) V čase by měla hodnota ukazatele klesat. Analýza ukazatelů na bázi finančních fondů Tyto ukazatele se používají k důkladnější analýze finanční situace podniku, neboť jsou založené na fondech finančních prostředků. Výsledkem je zjištění a poměření vnitřního finančního potenciálu podniku tj. schopnost podniku vytvořit z vlastní hospodářské činnosti přebytky použitelné k financování potřeb. ČPK Rentabilita obratu z hlediska ČPK = Roční tržby 1.4.2.4. Analýza soustav ukazatelů Pro posouzení celkové ekonomicko – finanční situace podniku se vytváří soustavy ukazatelů, které hodnotí v jedné tabulce či grafu souběžně několik charakteristik podniku. Umožňují vyhodnocovat souvislosti mezi rentabilitou, likviditou, zadlužeností a finanční strukturou. Jsou daleko méně používané, ale daleko nákladnější a neobejdou se bez dokonalé výpočetní techniky. Především se jedná o matematicko – statistické metody, pro které je výchozím 34

bodem všech diagnostických modelů matice objektů a jejich ukazatelů. Při těchto metodách je nutné mít dobré znalosti ze statistiky a matematiky. Nelze je využívat univerzálně, ale jen pro konkrétní případy. Mezi tyto metody patří například bodovací metoda, metoda váženého průměru, metoda normované proměnné, regresní a korelační analýza, diskriminační analýza a různé statistické testy. Další možnou variantou, jak systematicky posoudit minulost, současnost a prognózovat budoucí výkonnost podniku, je pyramidová soustava ukazatelů, která využívá příčinných souvislostí mezi ukazateli. Jedná se zejména o rozklad ukazatele ROE. Za to komparativně – analytické metody používají hlavně verbálních ukazatelů, mezi které patří třeba kvalita výrobků, kvalifikační struktura pracovníků, servis a jiné. Z množství těchto ukazatelů podrobněji popíšu ukazatel EVA. Analýza ukazatele EVA ( Ekonomická přidaná hodnota) Tento model je založen na ekonomickém zisku, který na rozdíl od účetního zisku představuje přebytek výnosů, který po zaplacení služeb výrobních faktorů zůstává v podniku. Jedná se o hodnotu rozdílu mezi nákladem na kapitál a ziskem z provozní činnosti firmy. EVA = NOPAT – C. WACC NOPAT = EBIT .(1 – t) – C . WACC

EBIT

provozní zisk před úroky a zdaněním

NOPAT

čistý provozní zisk po zdanění

WACC

náklady na kapitál vyjádřené diskontní sazbou

C

dlouhodobě investovaný kapitál

t

míra zdanění zisku

Z dané konstrukce ukazatele je jasné, že provozní zisk po zdanění musí být vyšší než jsou náklady na kapitál, z toho vyplývá, že cílem podnikaní je vytváření kladné hodnoty ukazatele EVA.

35

2. CHARAKTERISTIKA FIRMY METROSTAV A.S. – DIVIZE 7

Metrostav a.s. je stavební společnost univerzálního zaměření, jejíž aktivity je možné sledovat na celém území naší republiky, na Slovensku i v zahraničí. Metrostav a.s. dnes patří k největším stavebním společnostem v ČR a jeho vysoce profesionální rukopis je čitelný ve všech segmentech stavebního trhu.

2.1. Základní údaje o společnosti Název podniku:

Metrostav a.s.

Sídlo:

Koželužská 2246, 180 00 Praha 8

IČO:

00014915

Právní forma:

akciová společnost

Zahájení činnosti:

31.12.1990

Obory podnikání:

Občanské stavby, bytová výstavba, průmyslová výstavba, dopravní stavby, metro, podzemní stavby, inženýrské stavby, developerské projekty

Obchodní rejstřík:

Vedený Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 758

Výsledovka roku ( v tis Kč)

2009

Výkony

22 240 937

HV před zdaň.

948 976

Pr.př.stav zaměstnanců:

3 126 (1 164 D, 1962 THZ)

za celou a.s.

Divize 7 Sídlo:

Bystrá 2243, 193 00 Praha 9

Obory podnikání:

Ocelové konstrukce: výroba a montáž mostních kcí dodávky stabilních nádržových systémů 36

přesné dělení hutních materiálů zkružování válcovaných profilů provádění protikorozních nátěrů Zem. práce a doprava: rozsáhlá zemní díla kompletní realizace stavebních jam provozování skládek kamionová a speciální doprava recyklace demolice Průmyslová výstavba: generální dodávka nádržových systémů generální dodávky výrobních hal montáže izol. panelů a skládaných plášťů montáže nosných skeletů

2.2. Charakteristika a historie společnosti Od 31. 12. 1990 je Metrostav a.s. právním nástupcem stejnojmenného národního podniku, k jehož založení došlo v roce 1971. Za dobu svého působení prodělal Metrostav a.s. proměnu od specializované firmy, jejímž hlavním úkolem byla výstavba pražského metra, ke stavební společnosti univerzálního zaměření, která dosáhla toho, že její jméno je spojováno především se seriózností, kvalitou a stabilitou. Od roku 1998 je Metrostav a.s. držitelem mezinárodně platného certifikátu řízení jakosti dle ISO 9001 na generální dodávku staveb. Zároveň se může ucházet o významné armádní zakázky a realizovat investiční záměry jiných bezpečnostních složek ČR i zemí NATO, neboť mu byl udělen certifikát NBÚ.

37

Divize 7 Divize 7 se věnuje především výrobě a montáži ocelových konstrukcí, zejména v oblasti mostních technologií a nádržových systémů. Dále zajišťuje veškeré zemní práce a služby v oblasti technologické i netechnologické nákladní dopravy. Zaměřuje se především na realizaci stavebních prací v oblasti dopravních a průmyslových staveb, jako je např. komplexní realizace zemních prací na silničních a dálničních koridorech, výstavba průmyslových hal a komerčních objektů, kompletní realizace velkoobjemových i maloobjemových nádržových systémů. Divize 7 je nositel vnitropodnikových nosných technologií (ocelové kce a zemní práce) v rámci skupiny Metrostav. Externí obrat divize tvoří cca 40% z celkového obratu. Zbylých 60% z celkového obratu tvoří vnitropodnikový obrat, kterým D7 zajišťuje pro jednotlivé divize Metrostavu svěřené technologie. Divize 7 vlastní Velký průkaz způsobilosti pro výrobu a montáž ocelových konstrukcí.

2.3. Tvorba finančního plánu Ve společnosti Metrostav a.s. tvorba krátkodobého finančního plánu vychází v první řadě z vytvořené strategie tj. ze strategických cílů, které jsou pomocí hlavních parametrů vývoje promítnuty v dlouhodobém finančním plánu. Ve druhé řadě se berou v úvahu údaje z výsledků hospodaření uplynulého roku a v poslední řadě se přihlíží k vývoji vnějších skutečností, jako je trh stavebnictví, trh práce a konkurence. První návrh krátkodobého finančního plánu na následující období vzniká na úrovni vedení společnosti vždy v období listopadu probíhajícího roku. Poté je zaslán k možné korekci na vedení příslušných divizí. Management těchto divizí má možnost se k jednotlivým parametrům vyjádřit a ovlivnit tak konečnou podobu plánu. Finální rozhodnutí leží na vedení společnosti, které je učiněno vždy do konce kalendářního roku.

2.4. Finanční plán divize 7 pro rok 2010 Proces tvorby strategie divize 7 se řeší formou braintstormingu v rámci vedení divize (tj.ředitel, obchodnětechnický, výrobní, ekonomický náměstek a vedoucí personálního 38

útvaru). Vychází se z provedené SWOT analýzy jednotlivých náměstků divize a personálního útvaru. Z tohoto procesu byla stanovena vize divize 7 následovně: Posílit a upevnit pozici v oblasti vnitropodnikových nosných technologii (VNT) nejen v rámci skupiny Metrostav a.s. a být respektovaným partnerem. A vznikly tyto strategické cíle pro roky 2010 – 2013 : - prosadit se při uplatnění VNT na trhu vybraných technologicky náročných projektů - trvale optimalizovat náklady divize při stanovení vnitřních pravidel pro hodnocení výkonnosti všech organizačních prvků a posílit ekonomické nástroje řízení včetně snížení administrativního zatížení - prosadit se při uplatnění vlastních technologií v zahraničí včetně Slovenska Pro přepis strategických cílů do hlavních parametrů vývoje se u divize 7 částečně využívá metoda BSC s tím, že je doplněna zkušenostmi managementu z předchozích let.

39

Tab. 2.1 Tabulka hlavních parametrů vývoje divize (stanovení cílů) 2010 – 2013

(zdroj: vlastní)

40

Na podkladě těchto hlavních parametrů a diskuzí s vedením společnosti vznikl krátkodobý finanční plán divize 7 pro rok 2010. Z něj vychází plánovaná rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz o peněžních tocích.

Tab. 2.2 Rozpis plánu Divize 7 na rok 2010

(zdroj: vlastní) Divize 7 má od začátku roku 2008 nové vedení, protože hospodářský výsledek roku 2007 vykázal vysokou ztrátu. Tato ztráta byla mimo jiné způsobena chybným oceněním rekonstrukce jedné výškové budovy. Tímto vývojem byla utlumena i obchodní činnost. Vedení společnosti podpořilo další působení této divize, protože je nositelem dvou nosných vnitropodnikových technologií, a to dopravy a zemních prací a výroby a montáže ocelových konstrukcí. Tudíž parametry finančních plánů pro další roky byly zásadně ovlivněny touto skutečností.

Výnosy Náklady Zisk

Rok 2008 1 928 350 1 972 450

-44 100

Rok 2009 1 883 568 1 883 856 -288

Tab. 2.3 Hospodářský výsledek divize 7 (tis.Kč) (zdroj: vlastní) 41

Tab. 2.4 Plánovaná rozvaha divize 7 pro rok 2010 (zdroj: vlastní) 42

Tab. 2.5 Plánovaná výsledovka divize 7 pro rok 2010

(zdroj: vlastní) 43

3. FINANČNÍ ANALÝZA PLÁNU DIVIZE 7 ROKU 2010 3.1. Finanční analýza absolutních dat V rámci procesu vzniku finančního plánu je nutné si jeho plánované parametry prověřit pomocí ukazatelů finanční analýzy. Pro výpočet těchto ukazatelů jsem použil hodnoty z plánované rozvahy a výsledovky roku 2010 a skutečné hodnoty těchto výkazů z roku 2009 (viz. příloha č.1 a 2).

Tab. 3.1 Horizontální analýza výsledovky (tis.Kč)


Z horizontální analýzy výsledovky vyplývá, že externí tržby za vlastní výrobky budou mít nárůst o 9,15 % tj. 69,6 mil Kč a interní tržby za vlastní výrobky nárůst o 4,76 %, což představuje 35,7 mil Kč. Naproti tomu tržby z prodeje služeb na externí úrovni poklesnou o 9,68 % tj. 3,2 mil Kč, na vnitropodnikové úrovni je znatelný pokles o 28,6 %, což představuje téměř 84 mil Kč. Toto snížení odráží provedenou optimalizaci dopravních prostředků provozu dopravy z důvodu neuspokojivé vytíženosti vozového parku. Plán roku 2010 předpokládá mírné snížení o 4,36 % celkových vnitropodnikových výnosů z důvodu úbytku nově zahajovaných projektů u všech divizí Metrostavu, ale předpokládá zvýšení externích výnosů o 7,39 %, které je dáno předpokládaným nárůstem dodávek v elektrárenské oblasti. Celkové výnosy jsou plánovány s navýšením o necelé procento, což je o 16,4 mil. Kč více než v porovnání se skutečností roku 2009. Z horizontální analýzy výsledovky vyčteme předpokládané navýšení externí spotřeby materiálu o 40,4 mil. Kč (31,2 %) a spotřeby ostatních neskladov. dodávek o 73,2 mil. Kč (17,1 %) a předpokládané snížení mzdových prostředků o 22,8 mil. Kč (15,5 %). Na úrovni vnitropodnikových nákladů vidíme téměř stoprocentní nárůst spotřeby materiálu o 26,1 mil Kč (90,3 %), který je zapříčiněný nárůstem dodávek ocelových konstrukcí z divize 6. Celkové náklady divize se zvýší o necelé procento tj. o 16,1 mil. Kč. Z tohoto vidíme, že plánovaný hrubý zisk vychází na 0 Kč, ale proti skutečnosti z roku 2009 je zlepšení o necelých 300 tisíc.

Aktiva celkem Stálá aktiva Dlouhodobý neh. majetek Dlouhodobý hmot.majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek

2010 plán tis Kč % 661 130,0 100,00% 16 420,0 2,48% 20 0,00% 16 400 2,48% 644 710,0 97,52% 15 000 2,27% 100 000 15,13% 469 710 71,05% 60 000 9,08%

2009 skut. tis Kč % 654 031,0 100,00% 14 433,0 2,21% 0,0 0,00% 14 433,0 2,21% 639 598,0 97,79% 26 654,0 4,08% 105 969,0 16,20% 422 323,0 64,57% 84 652,0 12,94%

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Výsledek hosp.minulých let Výsledek hosp.běžného ú.o.

661 130,0 28 360,0 25 500 3 150 -290 0

654 031,0 28 362,0 25 500,0 3 150,0 0,0 -288,0

Položky rozvahy

45

100,00% 4,29% 3,86% 0,48% -1,02% 0,00%

100,00% 4,34% 3,90% 0,48% 0,00% -0,04%

Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

632 770,0 30 400 75 000 527 370

95,71% 4,60% 11,34% 79,77%

625 669,0 52 215,0 44 174,0 529 280,0

95,66% 7,98% 6,75% 80,93%

Tab. 3.2 Vertikální analýza rozvahy (tis.Kč)

(zdroj: vlastní) Z údajů vertikální analýzy rozvahy můžeme vyčíst , že 97,52 % tvoří oběžná aktiva a 2,47 % stálá aktiva z celkových plánovaných aktiv r. 2010. Největší podíl z oběžných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky (71,05 %). Na straně pasiv tvoří cizí zdroje 95,71 % a vlastní kapitál 4,29 %. Z cizích zdrojů mají největší podíl krátkodobé závazky (79,77 %). Základní kapitál je tvořen pouze 3,86 % z celkových plánovaných pasiv, což odpovídá podílu divize 7 na tvorbě externího obratu ze všech divizí.

Položky rozvahy

Rok 2010plán

Rok 2009skut.

Změna

Aktiva celkem Stálá aktiva Dlouhodobý neh. majetek Dlouhodobý hmot.majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek

661 130,0 16 420,0 20 16 400 645 000,0 15 000 100 000 469 710 60 000

654 031,0 14 433,0 0,0 14 433,0 639 598,0 26 654,0 105 969,0 422 323,0 84 652,0

tis Kč 7 099,0 1 987,0 20,0 1 967,0 5 402,0 -11 654,0 -5 969,0 47 387,0 -24 652,0

% 1,09% 13,77% 100,00% 13,63% 0,84% -43,72% -5,63% 11,22% -29,12%

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Výsledek hosp.minulých let Výsledek hosp.běžného ú.o. Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

661 130,0 28 360,0 25 500 3 150 -290 0 632 770,0 30 400 75 000 527 370

654 031,0 28 362,0 25 500,0 3 150,0 0,0 -288,0 625 669,0 52 215,0 44 174,0 529 280,0

7 099,0 -2,0 0,0 0,0 -290,0 288,0 7 101,0 -21 815,0 30 826,0 -1 910,0

1,09% -0,01% 0,00% 0,00% -100,00% 100,00% 1,13% -41,78% 69,78% -0,36%

Tab. 3.3 Horizontální analýza rozvahy (tis.Kč) (zdroj: vlastní)

46

Celková aktiva i pasiva stoupla o 1,09 % tj. o 7,1 mil Kč oproti roku 2009. Oběžná aktiva stoupla o necelé procento, nejvíce se to projevilo v krátkodobých pohledávkách, které se navýší o 11,22 % a v zásobách, u kterých se plánuje snížení o 43,72 % tj. o 11,7 mil. Kč. Snížení zásob je předpokládáno díky dokončení stavby ocelového mostu. Dochází ke snížení finančního majetku o 24,6 mil. Kč (29,12 %), předpokládám, že je to dáno prodloužením splatností u krátkodobých pohledávek a zhoršenou platební morálkou odběratelů.

3.2. Finanční analýza rozdílových ukazatelů Ukazatele rozdílové Čistý pracovní kapitál

Rok 2010 plán Rok 2009 skut. 86 940,0 58 103,0

Tab. 3.4 Finanční analýza rozdílových ukazatelů (tis.Kč)

(zdroj: vlastní) Z finanční analýzy rozdílového ukazatele předpokládá plán roku 2010 zvýšení čistého pracovního kapitálu na 86,94 mil. Kč, to bude mít příznivější vliv na solventnost divize 7 a možnou lepší platební morálku vůči svým dodavatelům.

3.3. Finanční analýza poměrových ukazatelů Analýza ukazatelů rentability Ukazatele rentability ROI ROA ROE ROS

Rok 2010 plán Rok 2009 skut. 0,378% -0,044% 0,000% -0,044% 0,000% -1,015% 0,000% -0,015%

Tab. 3.5 Finanční analýza ukazatelů rentability

(zdroj: vlastní) Z ukazatelů rentability vyplývá skutečnost, že se předpokládá zvýšení zisku, v tomto případě umoření ztráty. To je dobrý začátek pro efektivní zhodnocení vložených prostředků divize vzhledem k záporným výsledkům hospodaření minulých let.

47

Analýza ukazatelů aktivity Ukazatele aktivity Obrat zásob Obrat celkových aktiv Obrat stálých aktiv Obrat oběžných aktiv

Rok 2010 plán Rok 2009 skut. 126,7 70,7 2,9 2,9 115,7 130,5 2,9 2,9

Tab. 3.6 Finanční analýza ukazatelů aktivity

(zdroj: vlastní) Ukazatel obratu zásob předpokládá zvýšení počtu obratů za rok, tím vyjadřuje efektivnější využití zásob. Obrat celkových i oběžných aktiv zůstává stejný, to znamená, že bychom se v příštích letech měly snažit o navýšení tržeb. Ukazatel obratu stálých aktiv signalizuje snížení využití výrobních kapacit, to by mělo vést k navýšení tržeb. Analýza ukazatelů zadluženosti Ukazatele zadluženosti Rok 2010 plán Rok 2009 skut. Celková zadluženost 95,71% 95,66% Finanční páka 23,31 23,06 Tab. 3.7 Finanční analýza ukazatelů zadluženosti

(zdroj: vlastní) Celková zadluženost divize se předpokládá v roce 2010 ve stejné úrovni jako byla skutečnost roku 2009. Je to dáno tím, že divize využívá ke svému financování nejvíce krátkodobých závazků, které jsou srovnatelné s rokem 2009, ale tento ukazatel dlouhodobě poukazuje na velké riziko, že nebude divize schopna hradit své závazky včas. Odpadá zde problém s pořízením dodatečných externích zdrojů, neboť je možnost využití vnitropodnikového úvěru. Analýza ukazatelů likvidity Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita

Rok 2010 plán Rok 2009 skut. 1,22 1,21 1,19 1,16

Tab. 3.8 Finanční analýza ukazatelů likvidity

(zdroj: vlastní)

48

Ukazatel běžné likvidity signalizuje mírné zlepšení, i když ještě nedosahuje koeficientu 1,5 doporučené hodnoty, přesto si troufám tvrdit, že divize bude schopna dostát svým závazkům. Naproti tomu ukazatel pohotové likvidity je nad doporučeným koeficientem 1 a má vzrůstající tendenci, to vyjadřuje dobrou solventnost divize. Analýza výrobních ukazatelů Ukazatele výrobní Mzdová produktivita Nákladovost výnosů

Rok 2010 plán Rok 2009 skut. 15,29 12,81 1,0000 1,0002

Tab. 3.9 Finanční analýza výrobních ukazatelů

(zdroj: vlastní) Vypočtený výrobní ukazatel mzdové produktivity má vzrůstající tendenci, což představuje efektivnější využití lidských zdrojů a tím přispívá k pozitivnějšímu HV. Současně s tím ukazatel nákladovosti výnosů má klesající tendenci, což také představuje pozitivnější hospodářský výsledek. Analýza ukazatelů na bázi finančních fondů Ukazatele finančních fondů Rok 2010 plán Rok 2009 skut. Rentabilita obratu z hl. ČPK 4,58% 3,08% Tab. 3.10 Finanční analýza ukazatelů na bázi finančních fondů

(zdroj: vlastní) Rentabilita obratu z hlediska čistého pracovního kapitálu má vzestupnou tendenci, to přispívá k možnosti financování potřeb z vlastní hospodářské činnosti.

3.4. Kontrola plnění krátkodobého finančního plánu Kontrola plnění krátkodobého finančního plánu je v rámci Metrostavu a.s. nastavena ve dvou úrovních, a to kontrola ze strany centrály a kontrola vlastní divizní. Vedení společnosti provádí kontrolu plnění parametrů finančního plánu pravidelně jedenkrát měsíčně. Tento proces začíná pravidelnou měsíční prognózou dílčích naplánovaných 49

parametrů, kdy musí ekonomický náměstek vždy do 10.dne následujícího měsíce zadat upřesnění hodnot rozplánovaných parametrů finančního plánu daného měsíce. Dalším krokem kontroly je doplnění tabulky měsíční prognózy skutečnými údaji získanými z výkazu zisku a ztráty po provedení měsíční účetní závěrky.

Tab. 3.11 Tabulka měsíční prognózy (zdroj: vlastní)

Dokončením této kontroly je

vytýkací řízení ekonomického ředitele s ekonomickým

náměstkem divize, kde se vysvětlují a analyzují odchylky od plánu a následně navrhují a konzultují nápravná opatření, která zajistí splnění naplánovaných hodnot. Součástí tohoto hodnocení je také sledování platební schopnosti divize včetně sledování pohledávek z obchodních vztahů a současně i výrobního programu, tím se myslí smluvní zajištěnost obratu divize pro probíhající rok. Paralelně dochází ke kontrolám mezi obchodním ředitelem centrály a obchodním náměstkem divize, kde se také samostatně sleduje naplněnost obratu divize. Principiálně to stejné se odehrává na úrovni personální a výrobní. Systém centrální kontroly je završen pravidelnou kvartální kontrolou výkonných ředitelů centrály s ředitelem divize, kde je předložena zpracovaná písemná zpráva o plnění plánovaných parametrů finančního plánu divize a při osobním setkání je zhodnocena celková personální,výrobní, obchodní a především ekonomická činnost.

50

Tab. 3.12 Parametry divizní smlouvy D7 – 1. čtvrtletí roku 2010


Tab. 3.13 Parametry divizní smlouvy D7 za období roku 2010


Aby mohl ekonomický náměstek divize zadávat upřesněnou prognózu finančního plánu, má s jednotlivými stavbami každý měsíc hodnocení, na kterém se prognózují výnosy a náklady daného měsíce a také porovnávají skutečné výsledky hospodaření minulého měsíce po závěrce s prognózovaným stavem. Toto hodnocení slouží nejen k prognóze budoucích výnosů a nákladů, analyzování odchylek, sledování pohledávek a závazků, ale i ke kontrole plnění harmonogramu prací a tím i dodržením předpokládaného výsledku hospodaření. Každá stavba má předepsaný hospodářský výsledek, za který je odpovědný příslušný vedoucí stavby a jeho tým. Jejich úkolem je každodenní kontrola ekonomických, výrobních a personálních parametrů. Především se jedná o kontrolu nákladů, výnosů, pohledávek, závazků, smluvních vztahů, zásob atd.. Ekonomický úsek divize kontroluje průběžně hospodaření jednotlivých staveb včetně průběžného plánování výnosů a nákladů. Jeho základním úkolem je sledování a udržení výše režijních nákladů společně se zajištěním platební schopnosti a účelného využití disponibilních prostředků divize. Dalším jeho úkolem je jedenkrát do měsíce upřesňovat parametry finančního plánu. Pro toto upřesnění využívá informací ze společných hodnocení s jednotlivými projekty(stavbami). Základním úkolem vedení divize je zajistit dostatečnou zakázkovou naplněnost pro dané období,což je nutná podmínka pro splnění naplánovaných parametrů.

53

54

Tab. 3.14 Formulář bilancí pro hodnocení na úrovni divize


4. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍ ANALÝZY Z finanční analýzy plánu roku 2010 je patrné mírné navýšení výnosů. Toto navýšení je prognózované v obchodním plánu v segmentu průmyslové výroby a energetiky, kde stoupá smluvní zajištěnost zakázek. Trend nákladů kopíruje trend celkových tržeb, což nepředstavuje žádné velké hrozby, protože se zvyšují pouze přímé náklady. V oblasti mzdových nákladů dochází ke snížení o 15,5 %, což přispívá k možnosti dodržení naplánované výše HV. V rámci poklesu stavební výroby plán předpokládá pokles vnitropodnikových služeb, ale toto snížení bude nahrazeno externími výnosy ze segmentu energetiky a průmyslové výstavby. Z plánované rozvahy je patrno, že převládají cizí zdroje nad vlastním kapitálem, tudíž se k financování potřeb divize využívají krátkodobé závazky jako bezúročná půjčka. Z hlediska ukazatelů zadluženosti to představuje riziko, že nebude divize schopna hradit své závazky. V případě potřeby úvěru nebude žádat o úvěr na externím trhu, kde by ji nemusel být poskytnut, ale bude moci využít možnosti vnitropodnikového úvěru. Z horizontální analýzy rozvahy vyplývá snížení finančního majetku, což pro chod divize není pozitivní změna. Toto snížení je způsobeno prodloužením splatností pohledávek a zhoršenou platební morálkou odběratelů. Vedení divize 7 doporučuji reagovat na tuto situaci požadováním zálohových plateb u některých rozsáhlejších zakázek. Pozitivní je vývoj ukazatele čistého pracovního kapitálu, který přispívá k příznivější solventnosti. Kladný vývoj zaznamenávají i ukazatele rentability, kdy ze ztráty se předpokládá hospodaření na úrovni vyrovnaných nákladů a výnosů. Ukazatel ROI udává 0,378 %, neboť v nákladech jsou zahrnuty předpokládané nákladové úroky z možného vnitropodnikového úvěru. Z ukazatelů výrobních, konkrétně ze mzdové produktivity, se dozvídáme také kladný posun, což představuje efektivnější využití lidského potenciálu a tím pádem i nižší náklady a lepší hospodářský výsledek. To samé nám signalizuje ukazatel nákladovosti výnosů, klesání nákladů v čase a vyšší produktivitu. Z ukazatele obratu zásob

nám vyplývá vyšší obrátkovost zásob, to znamená vlastně

efektivnější využití zásob a zároveň nevázanost finančních prostředků na nakoupeném materiálu a možném dalším využití volných finančních prostředků. Ukazatel obratu stálých aktiv ukazuje mírný pokles využití výrobních prostředků a měli bychom se snažit zvýšit obrat. Ukazatel běžné likvidity předpokládá nepatrné zlepšení, ale i tak nedosahuje na běžný koeficient 1,5. Divize může mít drobné problémy s hrazením svých závazků. Naproti tomu 56

ukazatel pohotové likvidity předpokládá vzrůst a je nad běžně doporučovaným koeficientem 1, což představuje pro dodavatele vcelku jistotu včasných úhrad. Z finanční analýzy plánu roku 2010 jasně vyplývá, že se divize dala správným směrem, a že naplánované parametry nejsou nereálné. Silná marketingová a obchodní činnost, která byla zahájena před rokem, začíná přinášet první úspěchy v podobě drobných zakázek v energetice a průmyslu. Nastartovaná opatření ke konci roku 2009 mají jasné pozitivní dopady na snížení nákladů. Provedená optimalizace strojního parku provozu dopravy, snížení personálu na provozech dopravy a ocelových konstrukcí a také snížení režijních pracovníků na úseku vedení divize přispívají k naplnění parametrů finančního plánu.

57

Závěr Vysvětlil jsem proces tvorby a účelu finančního plánu, jednotlivé druhy plánu a přechod strategie podniku do strategických cílů a poté i do parametrů finančního plánu. Jediné mé doporučení v procesu tvorby strategie je, aby se do diskuze zapojili vedoucí projektů nebo provozů, kteří jsou pro nás z hlediska realizace nepostradatelní. Mělo by se jednat maximálně o tři osoby, které pocítí od vedení určitou důvěru a díl odpovědnosti. Tito lidé mohou přinést do diskuze nové poznatky a zkušenosti z realizace svých staveb. Ověřil jsem si, že nastavený retrográdní způsob stanovení finančního plánu je správný a účinný, protože hlavní plánovací rámec jde směrem od managementu podniku k vedení jednotlivých divizí. Základem pro tvorbu krátkodobého finančního plánu je strategický, a u Metrostavu i vlastně dlouhodobý plán, který definuje hlavní cíle strategie. Tento plán je stanoven vždy na čtyři roky dopředu. Velmi důležité je mít vždy dokonale zanalyzované vnější prostředí, neboť některé cíle mohou být pak nesplnitelné a poté se stává finanční plán demotivující a nepřispívá k dobrým výsledkům. Změnu vnějších podmínek má možnost vedení divize v určité míře promítnout do tvorby krátkodobého plánu. Potvrzuje se, že současná situace na stavebním trhu je stále turbulentnější a rizikovější, ubývá příležitostí a klade se obrovský důraz na cenu a platební podmínky. Proto je nutné jít cestou snižování nákladů a zefektivňování í naší činnosti. Toto se týká i procesu tvorby finančního plánu a jeho kontroly. Je nutné maximálně vyhledávat každou příležitost nové zakázky a maximálně zodpovědně přistupovat

k oceňování a nabízení těchto staveb do soutěží. Vyskládání potřebných výnosů do

finančního plánu je složitější a náročnější a je nutné se zabývat i drobnějšími zakázkami. U Metrostavu se stanovený finanční plán nemění, ale každý měsíc se upřesňuje pomocí prognózy, kde má možnost ekonomický náměstek hlavní parametry (celkové výnosy, externí výnosy a HV) plánu upřesnit. Velmi důležité je pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy si ověřit nastavené parametry finančního plánu, aby docházelo plynule k dynamickému rozvoji podniku a zhodnocování vloženého kapitálu. Na základě skutečných hodnot finančního plánu roku 2010, musím konstatovat, že naplánované parametry byly rámcově splněny. Nepodařilo se splnit výši naplánovaného externího obratu a s tím i spojenou mzdovou produktivitu. I přes toto dílčí neplnění se podařilo splnit hospodářský výsledek, což potvrdilo, že finanční plán byl stanoven přesně a účinně. Z výše uvedeného konstatuji, že vytýčené cíle mé práce byly splněny a drobná doporučení pro proces tvorby finančního plánu jsou součástí této práce.

58

Seznam použité literatury Literatura: 1.

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ J. Finanční analýza a plánování podniku.Vydání I., Praha: Ekopress, 2009. 318 s., ISBN 978-80-86929-26-2.

2.

CHARVÁT, J. Firemní strategie pro praxi. První vydání., Praha: Grada Publishing, 2006. 204 s., ISBN 80-247-1389-6.

3.

KALOUDA, F. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s., ISBN 978-80-904083-0-2.

4.

MAREK, P. a kolektiv. Studijní průvodce financemi podniku. druhé aktualizované vydání., Praha: Ekopress, 2009. 634 s., ISBN 978-80-86929-49-1.

5.

MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. První vydání., Praha: Grada Publishing, 2008. 240 s., ISBN 978-80-247-2432-4.

6.

MIKOVCOVÁ, H. Controlling v praxi. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 183 s., ISBN 97880-7380-049-9.

7.

NÝVLTOVÁ, R, MARINIČ, P. Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy. První vydání., Praha: Grada Publishing, 2010. 208 s., ISBN 978-80-247-3158-2.

8.

PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy. Manažerské účetnictví v praxi. 2. výrazně rozšířené a aktualizované vydání. , Praha : Grada Publishing, 2009. 736 s., ISBN 978-80-247-3024-0.

9.

PREUSS, K. Podnikatelské strategie. 2. vydání., Praha : BIVŠ, 2008. 101 s., ISBN 978-80-7265-134-4.

10.

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. První vydání., Brno: Computer Press, 2009. 154 s., ISBN 978-80-251-1830-6.

11.

SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O. a kol. První vydání., Praha: BIVŠ, 2008. 181 s., ISBN 978-80-7265-133-7.

12.

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání., Praha: C.H. Beck, 2006. 473 s., ISBN 80-7179-892-4.

59

13.

SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydání., Praha: Grada Publishing, 2011. 480 s., ISBN 978-80-247-3494-1.

14.

VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualizované a rozšířené vydání., Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s., ISBN 978-247-2409-6.

Zákonné normy: 1.

Zákon č. 563/1993 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

Seznam tabulek Tab.1.1: Horizontální analýza rozvahy firmy Tab.1.2: Vertikální analýza rozvahy firmy Tab.2.1: Tabulka hlavních parametrů vývoje divize (stanovení cílů) 2010 – 2013 Tab.2.2: Rozpis plánu Divize 7 na rok 2010 Tab.2.3: Hospodářský výsledek divize 7 (tis.Kč) Tab.2.4: Plánovaná rozvaha divize 7 pro rok 2010 Tab.2.5: Plánovaná výsledovka divize 7 pro rok 2010 Tab.3.1: Horizontální analýza výsledovky (tis.Kč) Tab.3.2: Vertikální analýza rozvahy (tis.Kč) Tab.3.3: Horizontální analýza rozvahy (tis.Kč) Tab.3.4: Finanční analýza rozdílových ukazatelů (tis.Kč) Tab.3.5: Finanční analýza ukazatelů rentability Tab.3.6: Finanční analýza ukazatelů aktivity Tab.3.7: Finanční analýza ukazatelů zadluženosti Tab.3.8: Finanční analýza ukazatelů likvidity Tab.3.9: Finanční analýza výrobních ukazatelů Tab.3.10: Finanční analýza ukazatelů na bázi finančních fondů Tab.3.11: Tabulka měsíční prognózy Tab.3.12: Parametry divizní smlouvy D7 – 1. čtvrtletí roku 2010

60

Tab.3.13: Parametry divizní smlouvy D7 za období roku 2010 Tab.3.14: Formulář bilancí pro hodnocení na úrovni divize

Seznam obrázků Obr.1.1: Struktura procesu strategického řízení Obr.1.2: Implementace strategických rozhodnutí Obr.1.3: Vztah mezi finančním plánem a ostatními plány

Seznam příloh Příloha č.1: Rozvaha divize 7 roku 2009 Příloha č.2: Výkaz zisku a ztráty divize 7 roku 2009

61

Příloha č.1 ROZVAHA DIVIZE 7 ROKU 2009 Skutečnost roku 2009 Aktiva celkem

654 031 085,0

Stálá aktiva

14 432 957,0

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

14 432 957

Dlouhodobý finanční majetek

0

Oběžná aktiva

639 598 128,0

Zásoby

26 654 329

z toho: nedokončená výroba

17 301 500

Dlouhodobé pohledávky

105 969 348

Krátkodobé pohledávky

422 322 866

z toho: poskytnuté zálohy

1 501 000

Finanční majetek

84 651 585

Ostatní aktiva- přechodné účty aktiv Pasiva celkem

654 031 085,0

Vlastní kapitál

28 361 860,0

Základní kapitál

25 500 000

Kapitálové fondy

0

Fondy ze zisku

3 150 000

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného ú.o.

-288 140

Cizí zdroje

625 669 225,0

Rezervy

52 215 180

z toho:rezervy zákonné rezervy na kurzové ztráty ostatní rezervy

52 215 180

Dlouhodobé závazky

44 174 242

Krátkodobé závazky

529 279 803

z toho: přijaté zálohy

95 555 000

VP úvěry

0

Ostatní pasiva- přechodné účty pasiv

0

62

Příloha č.2

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY DIVIZE 7 ROKU 2009 Skutečnost roku 2009 Čistý zisk

-288 140,0

Daně z příjmů a převody zisku

0,0

Hrubý zisk

-288 140,0

Výnosy celkem

1 883 567 892,0

Obrat celkem

1 856 450 866,0

Výnosy externí

838 030 720,0

Obrat externí

810 913 694,0 Tržby za vlastní výrobky

760 396 677,0

Tržby z prodeje služeb

33 215 517,0

Změna stavu VP zásob

17 301 500,0

Aktivace

0,0

Přeúčt. výnosů spol. zakázky Ostatní tržby a výnosy externí

0,0 27 117 026,0

Vnitropodnikové výnosy

1 045 537 172,0

Obrat vnitropodnikový

1 045 537 172,0 Vnitropodnikové tržby za výrobky

749 316 741,0

Tržby za vnitropodnikové služby

293 997 585,0

Ostatní vnitropodnikové tržby a výnosy

2 222 846,0

Náklady celkem

1 883 856 032,0

Externí náklady

1 060 598 075,0 Spotřeba materiálu

129 568 958,0

Spotřeba energie

11 345 786,0

Spotřeba ostatních neskladov. dodávek

428 618 256,0

Služby

230 419 876,0

Mzdy a příjmy

147 080 447,0

Sociální pojištění,soc.náklady

58 301 456,0

Ostatní provozní náklady

21 340 555,0

Odpisy IM

6 470 945,0

Tvorba rezerv a opravných položek z toho: rezervy na záruční opravy

26 045 443,0 388 654,0

rezervy na zařízení staveniště

0,0

opr.pol.k pohledávkám a zásobám

0,0

ostatní rezervy

25 656 789,0

Finanční náklady

1 406 353,0

Vnitropodnikové náklady

823 257 957,0

63

Spotřeba materiálu a energ. VP výroby

28 901 537,0

VP subdodávky

537 584 727,0

VP služby

239 328 009,0

Osobní náklady

848 851,0

VP pokuty a penále

20 000,0

VP úroky

0,0

Ostatní VP finanční náklady Příspěvek na krytí režie centrály

64

2 974 833,0 13 600 000,0

Finanční analýzy a kontrola plnění finančního plánu

Recommend Documents