FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ OBCE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ OBCE Financial Analysis of Selected Municipality

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor bakalářské práce:

Ing. Irena OPLUŠTILOVÁ, Ph.D.

Aneta VRÁBLÍKOVÁ

Brno, 2014

Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové, Ph.D. a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny a zdroje informací v práci uvedené.

V Brně dne ……… ________________________________ vlastnoruční podpis autorky

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Ireně Opluštilové, Ph.D za tematický prostor, odborné konzultace a metodické vedení, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat jednateli společnosti AAA Consulting, Ing. Milanu Járošovi BA, za cenné rady a sdílení svého know-how. Poděkování patří rovněž zástupkyni vedoucího finančního odboru města Uherský Brod, Věře Botlíkové, za poskytnutá data, vstřícnost a ochotu spolupracovat.

J méno a příj mení autorky:

Aneta Vráblíková

Název bakalářs ké práce:

Finanční analýza vybrané obce

Název práce v angličtině:

Financial Analysis of Selected Municipality

Katedra:

Regionální ekonomie a správy

Vedoucí bakalářské pr áce:

Ing. Irena Opluštilová, Ph.D.

Rok obhaj oby:

2014

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku rozpočtového hospodaření vybrané obce. Jejím cílem je provést finanční analýzu dané obce, na jejím základě vyhodnotit finanční situaci obce a navrhnout řešení případných zjištěných nedostatků. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První čtyři kapitoly postupně pokládají teoretické základy, nezbytné pro finanční analýzu obce. Prostor je věnován obcím a jejich specifikům, finanční analýze obecně, rozpočtovému hospodaření obcí a účetnictví obcí. Pátá kapitola je přechodová ve smyslu teoretického vymezení vhodných ukazatelů finanční analýzy obce, které jsou následně použity v praktické části. Šestá kapitola představuje praktickou část bakalářské práce.

Annotation The bachelor thesis deals with the issue of budgetary management of a chosen municipality. Its aim is to carry out financial analysis of a selected municipality, to evaluate based on the findings of the analysis financial position of the municipality and to propose solution of eventually identified deficiencies. The thesis is divided into six chapters. First four chapters gradually lay the necessary theoretical foundations of financial analysis of the municipality. In this part focus is on municipalities and their specifics, financial analysis in general, municipal budgeting and municipal accounting. The fifth chapter is transitional in sense it theoretically describes appropriate municipal financial analysis indicators, which are subsequently used in the practical part. Sixth chapter represents the practical part of this bachelor thesis.

Klíčová slova obec, finanční analýza, rozpočtové hospodaření, příjmy, výdaje, účetnictví

Key words municipality, financial analysis, budgetary management, incomes, expenditures, accounting

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................... 7 1

PODSTATA A SPECIFIKA OBCÍ............................................................................................. 9 1.1 1.2 1.3

2

FINANČNÍ ANALÝZA OBCE ................................................................................................. 11 2.1 2.2 2.3

3

VYMEZENÍ OBCÍ................................................................................................................. 9 PŮSOBNOST OBCÍ .............................................................................................................. 9 ODLIŠNOSTI OBCÍ A PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ............................................ 10 VYUŽITÍ FINANČNÍ ANALÝZY OBCE .......................................................................... 11 INFORMAČNÍ ZDROJE PRO FINANČNÍ ANALÝZU OBCE......................................... 12 METODY FINANČNÍ ANALÝZY OBCE ......................................................................... 12

ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ OBCE.................................................... 14 3.1 DEFINICE ROZPOČTU OBCE .......................................................................................... 14 3.2 ROZPOČTOVÝ VÝHLED.................................................................................................. 15 3.3 ROZPOČTOVÁ SKLADBA ............................................................................................... 16 3.4 ZÁVĚREČNÝ ÚČET .......................................................................................................... 17 3.5 OBSAH ROZPOČTU OBCE............................................................................................... 17 3.5.1 Příjmy .............................................................................................................................. 17 3.5.2 Výdaje .............................................................................................................................. 19 3.5.3 Financující operace ......................................................................................................... 20

4

ÚČETNICTVÍ OBCE................................................................................................................. 21 4.1 4.2 4.3

5

VYBRANÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY OBCE................................................... 24 5.1 5.2 5.3

6

ÚČETNÍ REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ .................................................................. 21 LEGISLATIVNÍ RÁMEC ÚČETNICTVÍ OBCE ............................................................... 21 ÚČETNÍ VÝKAZY ............................................................................................................. 22 UKAZATELE ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ ........................................................ 24 UKAZATELE LIKVIDITY................................................................................................. 26 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ....................................................................................... 26

FINAČNÍ ANALÝZA MĚSTA UHERSKÝ BROD ................................................................ 27 6.1 ANALÝZA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ............................................................. 27 6.1.1 Obecná analýza vývoje .................................................................................................... 27 6.1.2 Analýza příjmové strany rozpočtu ................................................................................... 30 6.1.3 Analýza výdajové strany rozpočtu ................................................................................... 36 6.2 ANALÝZA LIKVIDITY ..................................................................................................... 38 6.3 ANALÝZA ZADLUŽENOSTI ........................................................................................... 41

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................ 49 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................................... 53 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................ 55 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 56

ÚVOD Finanční analýza je obvykle řazena do souvislosti s podnikatelskou sférou. Tržní prostředí ovšem vytváří tlak na kvalitu a efektivitu hospodaření všech ekonomických subjektů bez výjimky, a tak našla své uplatnění i ve veřejné sféře. Zde umožňuje hodnotit finanční kondici všech úrovní veřejné správy, a to prostřednictvím identifikace jak silných stránek, o které je možno opírat činnost, tak slabých stránek, které představují potenciální hrozbu hospodaření. Rovněž zde dává zpětnou vazbu o tom, zda je nakládáno s veřejnými prostředky zodpovědně a nedochází-li k jejich plýtvání. Lze ji tedy považovat i za nástroj účinné kontroly a stejně tak i za podklad pro rozhodování managementu veřejné správy. Co se týče metodiky finanční analýzy, současná dynamika ekonomického vývoje neumožňuje zavést žádnou ustálenou, existují pouze obecně akceptované postupy. Vysoké tempo změn tudíž činí z finanční analýzy velmi kreativní a tvárný nástroj, přičemž její úspěšnost v praxi je determinována především zdravým úsudkem a zkušenostmi analytika.

V předkládané bakalářské práci je pozornost zaměřena na finanční analýzu obce, decentralizované úrovně veřejné vlády. Primárním smyslem existence obcí je, vedle vytváření podmínek pro svůj rozvoj, také zabezpečování statků, na nichž je veřejný zájem a které je neefektivní poskytovat na komerční bázi. Přitom platí, že moderní doba klade na tento druh statků stále větší nároky ve smyslu kvality i kvantity. Především pak v kontextu reformy veřejné správy, coby procesu decentralizace, kdy obce vykonávají správu a zajišťují veřejné statky i jménem státu, je tíha rostoucích požadavků znatelná a úroveň hospodaření obcí je diskutovaným tématem. Právě prostřednictvím finanční analýzy je možno dosáhnout efektivního a účelného hospodaření, bez něhož by obce nemohly plně uspokojovat potřeby obyvatel a zároveň se adekvátně rozvíjet.

Cílem práce je provést prostřednictvím zvolené soustavy ukazatelů finanční analýzu aktuálního stavu rozpočtového hospodaření vybrané obce, včetně specifikace jejího finančního zdraví v oblastech zadluženosti a likvidity. Na základě zjištěných poznatků potom zhodnotit finanční kondici dané obce a navrhnout opatření vedoucí k nápravě případných zjištěných nedostatků. Výpočty ukazatelů jsou provedeny na příkladu města Uherský Brod.

Práce je rozdělena do dvou částí, teoreticko-metodologické a praktické. Úkolem teoretickometodologické části je prostřednictvím formulace relevantních teoretických východisek vytvořit náležitou teoretickou základnu pro vyvození vhodných ukazatelů finanční analýzy obce. K tomuto účelu slouží první čtyři, resp. pět kapitol bakalářské práce, při jejichž zpracování byla využita převážně deskriptivní metoda na základě získaných poznatků z odborných publikací. V šesté kapitole, praktické části, pak byla při aplikaci poznatků využita analýza získaných dat s následnou syntézou pro vytvoření uceleného obrazu finanční situace města.

7

První kapitola je určena k vymezení podstaty obce a jedinečnosti jejího postavení pomocí komparace s postavením podnikatelského subjektu. Druhá kapitola přibližuje finanční analýzu municipality obecně se zvláštním důrazem na možnosti jejího využití, jejích informačních zdrojů a obecně platných metod. Třetí kapitola seznamuje čtenáře s rozpočtovým hospodařením místních autorit, kde je páteří celého finančního systému obce její rozpočet. Čtvrtá kapitola nastiňuje problematiku účetnictví obcí, a to včetně celé řady změn v účetních metodách a standardech vykazování, jež s sebou přinesla účetní reforma veřejných financí. Pátou kapitolu lze označit za přechodovou. Jsou v ní definovány dílčí ukazatele finanční analýzy obce, které jsou následně aplikovány v šesté kapitole. Šestá kapitola představuje stěžejní, praktickou část, ke které od počátku celá práce směřuje. Syntéza zjištěných poznatků, včetně případných doporučení vedoucích k řešení nedostatků ve finančním řízení města Uherský Brod, je pak zapracována do závěru.

8

1 PODSTATA A SPECIFIKA OBCÍ Finanční analýzu běžně užívají ke zhodnocení své finanční situace podnikatelské subjekty. Aby bylo možné prostřednictvím tohoto nástroje správně posoudit i finanční situaci obce, je nezbytně nutné nejprve vymezit podstatu obce a poukázat na její specifika a odlišnosti od podnikatelských subjektů.1

1.1 VYMEZENÍ OBCÍ Ústava České republiky zaručuje samosprávu územních samosprávných celků (čl. 8). Územní samospráva je blíže rozvedena v sedmé hlavě Ústavy (čl. 99 - 105). Postavení, práva a povinnosti obcí vymezuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

Obec je základní územní samosprávný celek. V zemích s demokratickým zřízením platí, že má postavení územního samosprávného společenství a charakter nestátního subjektu. Tvoří ji obyvatelstvo, které užívá vymezené území v hranicích obce a které má právo na samosprávu veřejných záležitostí. Tradičně je obec taktéž považována za základní územní jednotku státu.2

Neméně správná definice vykresluje obec jako veřejnoprávní korporaci, neboli člensky organizovaný subjekt veřejné správy, kterému byla svěřena moc samostatně plnit úkoly. K tomuto účelu má obec vlastní majetek, finanční zdroje a hospodaří s nimi dle vlastního rozpočtu.3

1.2 PŮSOBNOST OBCÍ Působnost obce je rozdělena na samostatnou a přenesenou v rozsahu stanoveném zákony. Samostatná působnost znamená, že obec na svém území samostatně vykonává správu záležitostí, které jsou v zájmu obce a občanů obce a dále správu záležitostí, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Přenesená působnost znamená, že obec na svém území vykonává státní správu, která byla jejím orgánům svěřena státem.4 Obce, které plní i přenesenou funkci, se pak od sebe dále ještě mohou lišit rozsahem výkonu státní správy - existují obce se základním rozsahem přenesené působnosti a obce s širším rozsahem přenesené působnosti.

1

KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 2002, str. 1 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 340-341 3 MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. 2000, str. 7 4 ŽEHROVÁ, Jana, PFEIFEROVÁ, Dana. Finance municipalit. 2006, str. 15 2

9

Mezi obce s širším rozsahem přenesené působnosti patří obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. Tyto vykonávají státní správu i na území jiných obcí - přesněji těch, které spadají do jejich správního obvodu.5

Rozsah působnosti ovlivňuje objem výdajů obecního rozpočtu a rozsah přerozdělovacích procesů mezi veřejnými rozpočty, případně i mezi mimorozpočtovými fondy v rozpočtové soustavě.6

1.3 ODLIŠNOSTI OBCÍ A PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ Byť se s pronikáním manažerských praktik úspěšně uplatňovaných v soukromé sféře do managementu veřejné sféry postupně stírají některé rozdíly mezi soukromým (ziskovým) a veřejným (neziskovým) sektorem7, zůstává mezi soukromoprávními a veřejnoprávními subjekty i nadále mnoho nepřehlédnutelných diskrepancí. Přehled těch nejmarkantnějších shrnuje následující tabulka:

Tabulka 1: Odlišnosti subjektů veřejné a soukromé sféry

• •

• •

• •

OBEC

PODNIK

(veřejnoprávní subjekt)

(soukromoprávní subjekt)

1. Diferenciace cílů hospodaření obce sleduje veřejný zájem • hospodaření podniku sleduje vlastní (soukromý) zájem primárním cílem je přímá produkce užitku při respektování kritérií efektivnosti, účelnosti a • primárním cílem je dosažení zisku při respektování hospodárnosti (nikoli dosažení zisku)8 ekonomických principů9 2. Způsob rozhodování obec maximalizuje blahobyt na svém území • podnik maximalizuje svůj zisk prostřednictvím prostřednictvím zabezpečování veřejných statků tržních statků a vytváření podmínek pro svůj rozvoj10 • o produkci tržních statků se rozhoduje na základě o produkci veřejných statků se rozhoduje systému tržních cen12 11 politickým hlasováním, resp. veřejnou volbou 3. Právní prostředí činnost managementu ve veřejné správě je velmi • činnost managementu v soukromé sféře není intenzivně vázána právními předpisy a normami vázána právními předpisy a normami takovou → měrou, jako management veřejné správy → omezená volnost v rozhodování, minimální • poměrně velká svoboda v rozhodování, značný prostor pro kreativitu13 prostor k tvořivosti a iniciativě14 Zdroj: Vlastní zpracování

5

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: Teorie a praxe. 2007, str. 28-29 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 22 7 TETŘEVOVÁ, Liběna a kol. Veřejný a podnikatelský sektor. 2009, str. 153 8 TETŘEVOVÁ, Liběna a kol. Veřejný a podnikatelský sektor. 2009, str. 11-12 9 TETŘEVOVÁ, Liběna a kol. Veřejný a podnikatelský sektor. 2009, str. 46 10 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 23 11 TETŘEVOVÁ, Liběna a kol. Veřejný a podnikatelský sektor. 2009, str. 12 12 SYNEK, M., KISLINGEROVÁ., E. a kol. Podniková ekonomika. 2010, str.3 13 TETŘEVOVÁ, Liběna a kol. Veřejný a podnikatelský sektor. 2009, str. 154 14 SVAZ MĚST A OBCÍ ČR. Analýza postupů managementu soukromé sféry využitelných ve veřejné správě a regionálním rozvoji, [online], 11.5.2007, str.3 6

10

2 FINANČNÍ ANALÝZA OBCE Vysoká proměnlivost ekonomických dat (zapříčiněna vysokou proměnlivostí ekonomického prostředí), obtíže při jejich zpracovávání a absence obecně platných zásad při jejich vyhodnocování přinutily obce začít využívat pro hodnocení své ekonomické situace finanční analýzu.

Existuje celá řada způsobů, jak finanční analýzu definovat. V Sedláčkově (2011) pojetí je finanční analýza definována jako „metoda hodnocení finančního hospodaření, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj.“15 Naproti tomu Růčková (2011) považuje za nejvýstižnější definici: „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech.“16 Knápková a kol. (2013) pak vymezuje finanční analýzu jednoduše, a to jako soubor činností „sloužící ke komplexnímu zhodnocení finanční situace obce.“17

Pro účely této práce bude finanční analýza obce chápána jako systematický rozbor dat o stavu hospodaření obce, sloužící pro komplexní zhodnocení finanční situace obce.

Podle způsobu práce s daty je možno rozlišit čtyři typy analýz. Fundamentální analýza je založena na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Zpracovává velké množství informací a své závěry odvozuje bez použití algoritmizovaných postupů. Technická analýza využívá matematické, statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat a následnému kvalitativnímu posouzení výsledků.18 Kauzální analýza hodnotí příčinně důsledkové vazby mezi jevy. Komparační analýza je založena na srovnávání se standardními hodnotami ukazatelů nebo při komparaci využívá srovnávací báze.19

2.1 VYUŽITÍ FINANČNÍ ANALÝZY OBCE Finanční situace patří ke klíčovým charakteristikám postavení každého ekonomického subjektu. Na základě znalosti minulé, současné, ale i budoucí očekávané finanční situace je prováděno jakékoliv finanční rozhodování.20 Finanční analýza obce tedy zhodnocuje finanční hospodaření obce v minulosti (analýza ex post) a na základě těchto údajů predikuje budoucí finanční hospodaření obce (analýza ex ante).21 Je to klíčový nástroj finančního plánování a finančního řízení municipalit.22

15

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2011, str. 3 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 9 17 KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2013, str. 17 18 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 41 19 KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 2002, str. 26 20 JÁČOVÁ, Helena. Podnik jako součást ekonomického systému a vybrané aspekty jeho řízení. 2010, str. 105 21 JÁČOVÁ, Helena. Podnik jako součást ekonomického systému a vybrané aspekty jeho řízení. 2010, str. 104 22 KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2013, str. 17 16

11

2.2 INFORMAČNÍ ZDROJE PRO FINANČNÍ ANALÝZU OBCE Pro zhodnocení finančního zdraví je přirozeně potřeba nejprve získat data. Ta jsou v případě obcí nejčastěji čerpána z rozpočtového hospodaření a doplněna o data z účetnictví.23

Rozpočtové hospodaření lze charakterizovat jako hospodaření s finančními prostředky, které přitékají do rozpočtu nebo z něho odtékají. V souvislosti s ním je pro finanční analýzu velmi cenný výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu, který zobrazuje toky finančních prostředků podle rozpočtové skladby a obec ho předkládá měsíčně24 (blíže kapitola 3).

Účetnictví věrně a poctivě zobrazuje hospodaření obce a lze z něho odvozovat vývoj finanční situace v budoucnosti25; v účetních výkazech jsou obsaženy údaje o stavu a struktuře majetku, zdrojích jeho krytí, tvorbě a užití výsledku hospodaření a také o peněžních tocích.26 Pro finanční analýzu obce má pak mimořádnou hodnotu především rozvaha (blíže kapitola 4).

2.3 METODY FINANČNÍ ANALÝZY OBCE Ačkoli neexistuje žádná oficiální metodika finanční analýzy, vyvinuly se postupem času obecně přijímané analytické postupy využívané při jejím zpracování.27 Za základní nástroje jsou považovány dílčí ukazatele. Dle způsobu jejich konstrukce se metody finanční analýzy dělí na metody absolutní a relativní.28

Metoda absolutní využívá absolutní ukazatele. Ty se dále rozlišují na stavové, které zachycují okamžitý stav a tokové, které zobrazují vývoj v určitém časovém intervalu. Užitečným nástrojem pro analýzu absolutních ukazatelů je horizontální analýza a vertikální analýza.29 Horizontální analýza sleduje změny položek výkazů v časové posloupnosti po řádcích, horizontálně.30 Srovnání v čase přispívá k vyhodnocení vývojových trendů, jimiž se obec ve svém hospodaření řídí a na jeho základě lze předpovídat i budoucí vývoj finanční situace.31 Při používání této analýzy je nutné vytvářet dostatečně dlouhé časové řady, čímž se zajistí srovnatelnost údajů v těchto řadách.32 Vertikální analýza spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu

23

KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 2002, str. 55 § 4, § 5 vyhlášky č. 10/2013 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění rozpočtů, v aktuálním znění SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2011, str. 5 26 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 21 27 JÁČOVÁ, Helena. Podnik jako součást ekonomického systému a vybrané aspekty jeho řízení. 2010, str. 147 28 KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 2002, str. 27 29 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 41, 43 30 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2011, str. 13 31 KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2013, str. 65 32 JÁČOVÁ, Helena. Podnik jako součást ekonomického systému a vybrané aspekty jeho řízení. 2010, str. 116 24 25

12

ke zvolené základně33. Při procentním vyjádření se postupuje v jednotlivých letech ve sloupcích, vertikálně. Jejím velkým pozitivem je nezávislost na meziroční inflaci, což umožňuje srovnávat výsledky rozborů z různých let..34 Negativem této analýzy je, že odchylky pouze konstatuje a neukazuje na příčiny jejich vzniku.35

Metoda relativní využívá relativní ukazatele a charakterizuje vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Užitečným nástrojem pro analýzu relativních ukazatelů je poměrová analýza.36

Přehled základních ukazatelů finanční analýzy podle jejich konstrukce shrnuje tabulka:

Tabulka 2: Struktura ukazatelů finanční analýzy podle jejich konstrukce DÍLČÍ UKAZATELE • • •

absolutní bazální (základní) rozdílové marginální (přírůstkové)

• •

• •

relativní (poměrové, podílové) prostý poměr dvou absolutních hodnot podíl různých hodnot jednoho absolutního ukazatele → index bazický → index řetězový marginální (relativní přírůstkové) senzitivity (citlivosti), tj. poměr relativních marginálních ukazatelů

Zdroj: Zpracováno dle Kraftová, I. (2002:27) a upraveno dle Opluštilová, I. (2012:58)

Pro zhodnocení finanční situace existuje obrovské kvantum ukazatelů, přičemž v praxi při jejich volbě záleží na analytikovi, kterou oblast a co přesně chce zkoumat. V případě obcí ovšem absence ziskového motivu omezuje možnosti využití těch, které jsou běžně užívané v soukromé sféře.37 Proto je nutné při výběru jednotlivých ukazatelů finanční analýzy obce zohlednit specifika a podstatu obce38, tzn. modifikovat je pro její potřeby.39 Vybrané ukazatele jsou představeny a okomentovány v 5. kapitole.

33

KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2013, str. 68 JÁČOVÁ, Helena. Podnik jako součást ekonomického systému a vybrané aspekty jeho řízení. 2010, str. 117 35 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2011, str. 17 36 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2011, str. 55 37 TETŘEVOVÁ, Liběna a kol. Veřejný a podnikatelský sektor. 2009, str. 153 38 KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 2002, str. 141 39 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 111 34

13

3 ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ OBCE Podstatu municipálního rozpočtu a pravidla hospodaření s jeho finančními prostředky upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V dikci tohoto zákona je obec povinna každoročně sestavovat rozpočet a hospodařit podle něho, vytváření mimorozpočtových fondů zákon ponechává plně v její režii.40 Obsah rozpočtu třídí rozpočtová skladba a tvoří ho příjmy, výdaje a financující operace.41

3.1 DEFINICE ROZPOČTU OBCE Rozpočet obce je základním nástrojem jejího rozpočtového hospodaření, jeho prostřednictvím obec realizuje své úkoly. Plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Sestavování návrhu rozpočtu, jeho schválení, realizace během rozpočtového období, kontrola plnění rozpočtu a schválení závěrečného účtu se nazývá rozpočtový proces. V průběhu rozpočtového procesu je potřeba dodržovat rozpočtové zásady: každoroční sestavování a schvalování rozpočtu, reálnost a pravdivost rozpočtu, úplnost a jednotnost rozpočtu, dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu, hospodárnost a efektivnost, finanční kontrola a účetní audit a publicita.42 Při zpracovávání ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočet se sestavuje na jeden rozpočtový rok, který je shodný s kalendářním rokem. Není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, rozpočtové hospodaření ÚSC se řídí pravidly rozpočtového provizoria.43 Nevýhodou rozpočtu je jeho nepružnost (na základě minulých údajů může být nadhodnocen nebo podhodnocen)44; krátkodobost (řada procesů, které ovlivňují ekonomickou situaci obce, je dlouhodobého charakteru a rozpočet není schopen je zachytit); schopnost zobrazovat pouze finanční toky ÚSC (informace o stavu majetku, závazcích a pohledávkách obce jsou zachyceny v účetnictví); existence finančních operací, které rozpočtem neprocházejí45 (cizí a sdružené prostředky a rovněž operace podnikatelské činnosti obce, které se sledují mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Jejich

výsledek se však promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu46). Dle Pekové (2011)47 a Provazníkové (2007)48 existuje celkem čtvero pojetí municipálního rozpočtu:

1)

Decentralizovaný peněžní fond

40

PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 211 § 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v aktuálním znění 42 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 212 - 215 43 § 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v aktuálním znění 44 KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 2002, str. 63 45 HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 2005, str. 20 - 21 46 § 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v aktuálním znění 47 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 215-229 48 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: Teorie a praxe. 2007, str. 53-55 41

14

Územní rozpočet je decentralizovaným peněžním fondem, který je vytvářen, rozdělován a používán na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence. Podává statický pohled a ukazuje, jaký plánovaný objem finančních prostředků má plynout do rozpočtu v daném rozpočtovém období.

Bilance příjmů a výdajů

2)

Územní rozpočet představuje účetní bilanci, bilancující příjmy a výdaje za rozpočtové období. Je to toková veličina: přicházejícími příjmy na jedné straně se uhrazují vznikající potřeby na straně druhé. Během rozpočtového období tím dochází k časovému nesouladu mezi vývojem příjmů a vývojem výdajů. Rozpočet pojatý jako bilance vyrovnává tento časový nesoulad prostřednictvím financování. Rozpočtové hospodaření je zde zachyceno vztahem: příjmy – výdaje = +/- financování

(rov.1)

Cílem rozpočtového hospodaření je:

3)

•

v dlouhodobém horizontu vyrovnaný rozpočet: příjmy = výdaje,

•

ve střednědobém horizontu přebytkový rozpočet: příjmy > výdaje. Finanční plán

Územní rozpočet plní úlohu finančního plánu. Na základě rozboru minulého rozpočtového hospodaření plánuje příjmy a výdaje na následující rozpočtové období. Cílem je zajistit solventnost obce tím, že připouští pouze ty výdaje obce, jež jsou kryty reálně očekávanými příjmy, existujícími rezervami či případně půjčkami, pro které má obec předpoklad je získat a splatit. Příjmy rozpočtu lze v tomto pojetí považovat za rozpočtové omezení, jelikož snaha obce vytvořit dostatečný objem zdrojů se neustále střetává s potřebou financovat určité záměry a cíle.

4)

Nástroj prosazování cílů municipální politiky

Územní rozpočet je nástrojem realizace koncepce sociálně-ekonomického rozvoje daného území při omezených rozpočtových zdrojích. V rámci udržitelného rozvoje určuje podle preferencí obyvatelstva, jaké lokální veřejné statky bude primárně obec poskytovat, alokuje zdroje mezi různé činnosti obce, poskytuje úplné informace o své finanční situaci a o svých plánech a v souladu se zákonnými normami rozhoduje o úrovni zdanění a výši poplatků.

3.2 ROZPOČTOVÝ VÝHLED Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem ÚSC sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Při sestavování ročního rozpočtu se vychází právě z rozpočtového výhledu. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o

15

příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů.49

3.3 ROZPOČTOVÁ SKLADBA Rozpočtová skladba zajišťuje komplexnost pohledu na celé finanční hospodaření územního rozpočtu.50 Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě stanoví rozpočtovou skladbu jakožto jednotné třídění příjmů a výdajů, které se mimo jiné uplatňuje při pohybech na účtech rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z různých hledisek do jednotek třídění. Novelizace této vyhlášky, která 1. 1. 2014 nabyla účinnosti, ustanovuje hlediska třídění a systematiku jednotek třídění rozpočtové skladby: a.

odpovědnostní (třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního),

b.

druhové (třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového),

c.

odvětvové (třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového),

d.

konsolidační (třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního),

e.

zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje),

f.

doplňkové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům),

g.

programové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům),

h.

účelové (třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu),

i.

strukturní (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty),

j.

transferové (třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů).

Dle vyhlášky jsou obce povinny označovat své rozpočtové i skutečné příjmy a výdaje dle třídění druhového, odvětvového, konsolidačního, zdrojového a transferového. Zdrojové třídění se dále dělí na třídění podkladové, prostorové a nástrojové, přičemž obec je povinna využívat třídění z hlediska prostorového a nástrojového.51

Pro účely této práce má nejdůležitější postavení druhové hledisko třídění. Účetnictví obce je totiž založeno na účtování nákladů a výnosů akruálním principem (tzn. náklady a výnosy se účtují do období, se kterým časově souvisí) a druhové hledisko třídění představuje převodní můstek na účtování o příjmech a výdajích.52 Druhová klasifikace třídí peněžní operace do tří základních okruhů (příjmy, výdaje a financování53), je čtyřmístná (první místo označuje třídu, druhé seskupení položek, třetí podseskupení položek a čtvrté položku54) a umožňuje rozdělit rozpočet na běžnou a kapitálovou část.55

49

§ 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v aktuálním znění ČEŠKOVÁ, Magdalena. KINŠT, Jan. Rozpočtová skladba v roce 2011. 2011, str. 11 § 1, § 1a, § 2 vyhlášky č. 464/2013 Sb., o rozpočtové skladbě 52 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 409 53 LORENC, Jiří., KAŠPÁRKOVÁ, Jana. Rozpočtová skladba 2010 pro územní samosprávné celky. 2010, str. 64 54 § 3 vyhlášky č. 464/2013 Sb., o rozpočtové skladbě 55 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 413 50 51

16

3.4 ZÁVĚREČNÝ ÚČET Zákon stanoví, že po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření ÚSC souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření ÚSC. Zákon ukládá ÚSC povinnost dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok (způsob přezkoumání je vymezen zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu.56

3.5 OBSAH ROZPOČTU OBCE Dle zákona o rozpočtových pravidlech jsou obsahem rozpočtu jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace.57 Platí pro ně rovnice rozpočtového hospodaření, jak je uvedeno výše v souvislosti s pojetím rozpočtu jako bilance: příjmy – výdaje = +/- financování.58

3.5.1 Příjmy Příjmy municipálního rozpočtu jsou zdroje sloužící k financování výdajů tohoto rozpočtu.59 I přes jejich rozmanitý charakter by ideálně měly být: dostatečně výnosné (aby umožnily obci dosáhnout požadované míry finanční soběstačnosti), do určité míry závislé na aktivitě obce (aby je obec mohla sama ovlivnit), pokud možno rovnoměrně rozložené, plánovatelné a administrativně nenáročné.60 V souladu s druhovým tříděním rozpočtové skladby rozlišujeme celkem čtyři skupiny příjmů: daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery, přičemž na základě dichotomie Pekové (2011) je lze rozdělit na vlastní (daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy) a cizí (přijaté dotace). Vedle těchto nenávratných příjmů však ÚSC mohou využívat i návratné příjmy (úvěry či půjčky), které slouží jako doplnění příjmů především kapitálové povahy, tj. na financování investičních potřeb. 61

Graf 1: Struktura příjmů rozpočtů obcí a DSO

56

§ 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v aktuálním znění § 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v aktuálním znění 58 HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 2005, str. 20 59 BOHÁČ, Radim. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 2013, str. 20 60 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 237 - 238 61 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 443-444 57

17

180 160 140 mld. Kč

120 100 80 60 40 20 0 Daňové příjmy

Nedaňové příjmy Rok 2010

Rok 2011

Kapitálové příjmy Rok 2012

Přijaté transfery

Rok 2013

Zdroj: Státní závěrečný účet z let 2010, 2011, 2012 a predikce na rok 2013, MF ČR, vlastní zpracování

DAŇOVÉ PŘÍJMY Daňové příjmy tvoří nejvýznamnější skupinu příjmů územních rozpočtů, jak je vidět z grafu. Většinou mají charakter povinných, nenávratných, každoročně se opakujících, pravidelných příjmů. Aktuální znění zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, vymezuje daně svěřené a sdílené. Svěřené daně jsou vybírané podle celostátně platných daňových zákonů. Jejich výnos připadá přímo do rozpočtu obce, což indikuje schopnost obce ovlivnit tento druh daňových příjmů svou aktivitou. Sdílené daně ovšem představují významnější část daňových příjmů. V jejich případě stát stanoví podíl z celostátně vybíraných daní a ten pak plyne do rozpočtu obce. Obce je tudíž nemohou ovlivnit.62

Pro roky 2013 až 2015 jsou podíly daňových příjmů, připadajících do rozpočtů obcí, stanoveny zákonem tak, že výnos daně z příjmů PO placený obcemi zůstává obci celý. Totéž platí pro výnos daně z nemovitých věcí, pokud se nemovitost nachází na území dané obce. Do obecního rozpočtu rovněž plyne dle bydliště podnikatele 30 % daně z příjmu FO samostatně výdělečně činných a dle počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci 1,5 % výnosu daně z příjmu FO ze závislé činnosti. Platí, že všechny uvedené daňové příjmy může obce ovlivnit svou aktivitou. Do jejího rozpočtu však také dle kritérií výměry katastrálního území obce (s váhou 3 %), prostého počtu obyvatel v obci (s váhou 10 %), násobků postupných přechodů (s váhou 80 %) a počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (s váhou 7 %) plynou další příjmy. Jedná se o podíl na 20,83 % z celostátního výnosu z DPH, podíl na 22,87 % z celostátního výnosu z daně z příjmů FO ze závislé činnosti a dále podíl na 23,58 % z celostátního výnosu z daně z příjmu FO placené srážkou, daně z příjmu PO a 60 % daně z příjmu FO samostatně výdělečně činných. Na tyto daňové příjmy obec naopak nemá žádný vliv.63

Podle platné rozpočtové skladby jsou do daňových příjmů řazeny i místní poplatky, o jejichž výši rozhoduje primárně obec sama, dále správní poplatky a ostatní.64

62 63 64

PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 241 - 256 § 4 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v aktuálním znění Příloha vyhlášky č. 464/2013 Sb., o rozpočtové skladbě

18

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Nedaňové příjmy reprezentují skupinu příjmů územních rozpočtů, u nichž jsou v současnosti tendence ji posilovat. Děje se tak, protože příjmy z vlastního podnikání se staly obvyklým příjmem územních samospráv a mohou dosahovat 10-15 % celkových příjmů.65 Dále je možné sem zařadit uživatelské poplatky, příjmy z vlastní správní činnosti, pokuty, případně příjmy z mimorozpočtových fondů, ze sdružování finančních prostředků a ze sbírek či darů.66

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Kapitálové příjmy jsou využívány k financování kapitálových výdajů. Pokud obec na financování kapitálových výdajů využije například úvěr od peněžního ústavu, příjmy z emise obligací, návratné půjčky nebo finanční výpomoci, nejedná se z hlediska rozpočtové skladby o příjem, ale o financující operaci.67 Využívání takovýchto návratných kapitálových zdrojů zatěžuje budoucí hospodaření obce (zejména běžnou část rozpočtu, z níž se roční dluhová služba umoří68), neboť obec musí vedle splátky jistiny splatit i úrok, tj. vzniká jí povinnost uhradit dluhovou službu.69 Vlastní kapitálové příjmy pak obec získává prodejem svého dlouhodobého majetku, případně přijetím daru na pořízení dlouhodobého majetku.70

PŘIJATÉ TRANSFERY Vlastní příjmy municipálního rozpočtu nestačí na pokrytí všech výdajů, které vznikají v důsledku decentralizace kompetencí ze státu na obec. Proto jsou obcím ze strany státu poskytovány transfery. Přijaté transfery představující nenávratné vztahy přerozdělování v rámci celé rozpočtové soustavy. Lze rozlišit účelové a neúčelové, z nichž všechny mají charakter běžných či kapitálových transferů. Faktem zůstává, že transfery vedou k růstu veřejných výdajů a ke snížení zájmu o efektivní využívání vlastních příjmů, a tak lze pozorovat snahy o snížení podílu transferů a zvýšení finanční soběstačnosti municipálních rozpočtů. Země EU mohou do územních rozpočtů získat i transfery z Evropských strukturálních a investičních fondů.71

3.5.2 Výdaje Objem výdajů obecních rozpočtů je přímo úměrný rozsahu působnosti obce. S prohlubující se decentralizací veřejného sektoru lze tedy pozorovat vzrůstající objem výdajů.72 Pro dosahování úspor ve výdajích a zbrždění tempa jejich růstu je důležité členění výdajů na mandatorní (ze zákona povinné) a ostatní. Mandatorní výdaje je zpravidla velmi obtížné snižovat, neboť představují běžné, 65

PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 238, 258 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: Teorie a praxe. 2007, str. 89 67 HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 2005, str. 22 68 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 499 69 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 267 70 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 474 71 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 261-263, 266 72 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: Teorie a praxe. 2007, str. 183 66

19

každoročně se opakující výdaje. Jednodušší je hledání úspor u ostatních výdajů.73 Z ekonomického hlediska, resp. z hlediska rozpočtové skladby lze výdaje rozdělit na běžné a kapitálové.

BĚŽNÉ VÝDAJE Běžné výdaje jsou součástí běžného rozpočtu a mohou být označovány také jako neinvestiční či provozní výdaje. V daném rozpočtovém období se jimi financují pravidelně se opakující, běžné potřeby.74 Dle aktuální rozpočtové skladby se jedná o velmi pestrou paletu potřeb: od platů zaměstnanců, nákupu (materiálu, vody, paliv a energie, služeb), přes úroky a ostatní finanční výdaje až po sociální dávky.75

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Kapitálové výdaje jsou součástí kapitálového rozpočtu. Financují se jimi dlouhodobé, neopakující se potřeby, které přesahují rozpočtové období.76 Příkladem mohou být investiční nákupy, nákupy akcií a majetkových podílů, investiční transfery nebo investiční půjčené prostředky.77 Platí, že pokud obec půjčováním prostředků sleduje výnos, řídí tak svou likviditu a tato operace se v rozpočtové skladbě nepromítne do výdajů, ale do financujících operací. Pokud ale sleduje rozpočtovou politiku a prostředky poskytuje za účelem investice, pak se tato operace zobrazí v kapitálových výdajích.78

3.5.3 Financující operace Financující operace vyrovnávají časový nesoulad mezi vývojem příjmů a vývojem výdajů. Mají tedy opačné znaménko než výsledné saldo rozpočtu, jak plyne z rovnice rozpočtového hospodaření.79 Vypovídají o tom, z jakých zdrojů byl kryt deficit rozpočtu, či jak bylo naloženo s přebytkem rozpočtu. Deficit rozpočtu může být buď kryt přijetím cizích prostředků (půjčka, úvěr, vydání obligací či vydání směnky), u kterých vzniká ÚSC závazek je v budoucnu splatit, anebo může být uhrazen z vlastních prostředků. Přebytek rozpočtu lze využít ke splacení závazků z minulých let, nebo může být například uložen na bankovní účet ÚSC, případně využit k nákupu cenných papírů. Z výše uvedeného vyplývá, že veškeré finanční závazky, které ÚSC přijme (půjčka, úvěr, emise obligací, návratné finanční výpomoci) a veškeré finanční prostředky, které ÚSC půjčí za účelem výnosu, se v rozpočtu zobrazí v kategorii financujících operací.80

73

PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 513 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 280 75 Příloha vyhlášky č. 464/2013 Sb., o rozpočtové skladbě 76 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 2011, str. 280 77 Příloha vyhlášky č. 464/2013 Sb., o rozpočtové skladbě 78 HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 2005, str. 22-23 79 HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 2005, str. 20 80 HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 2005, str. 22 74

20

4 ÚČETNICTVÍ OBCE Při provádění finanční analýzy je třeba doplnit informace obsažené v rozpočtu o informace obsažené v účetnictví. Obce, jakožto municipální účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.81 Rozpočet vedle toho poskytuje údaje o příjmech a výdajích a způsobu krytí rozpočtového deficitu či o nakládání s rozpočtovým přebytkem. Existují tedy vedle sebe dva systémy, které informují o finanční situaci obce a které jsou vzájemně provázány prostřednictvím účtů rozpočtového hospodaření.82

4.1 ÚČETNÍ REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ Účetnictví a účetní výkaznictví ve veřejném sektoru prochází v současnosti rozsáhlou reformou. Zlomovým se stal rok 2010, který byl prvním rokem realizace účetní reformy.83 Také rok 2011, resp. 2012 přinesl novinku ve formě tvorby opravných položek a odpisování majetku.84

Určujícími rysy reformy jsou: • přiblížení účetnictví a výkaznictví veřejného sektoru podnikatelským subjektům, • přechod od cash báze na akruální účetní princip, • vytvoření podmínek pro efektivní zajištění relevantních informací o hospodářské situaci státu a příslušných vybraných účetních jednotek, • odstranění roztříštěnosti jednotlivých evidencí a výkazů účetních jednotek, • zavedení elektronizace a digitalizace účetních záznamů, • vytvoření centrálního úložiště dat vybraných účetních jednotek.85 Za jednu z problémových oblastí účetní reformy lze označit přetrvávající rozpor mezi legislativními normami upravujícími účetnictví a rozpočtovými pravidly. Akruální účetní princip totiž zatím našel uplatnění jen ve vedení účetnictví a výkaznictví, ale v oblasti rozpočtování se dosud uplatňuje cash báze (princip peněžní), tedy rozpočtové hospodaření za pomoci rozpočtové skladby.86 Je tudíž vhodné zvážit, zda by s akruálním účetnictvím neměl být zaveden i akruální rozpočet.87

4.2 LEGISLATIVNÍ RÁMEC ÚČETNICTVÍ OBCE

81

§ 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 2005, str. 17-18 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 29 84 VODÁKOVÁ, Jana. Akruální účetnictví ve veřejném sektoru. 2012, str. 48 85 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 30 86 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 33-34 87 LANC, J. Deník veřejné správy. Akruální účetnictví nemusí znamenat akruální rozpočet, [online], 15.2.2007 82 83

21

Účetní metody a postupy, kterými se obce řídí, se odvozují z platných právních norem. Základní právní normou je aktuální znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Prováděcím předpisem je vyhláška MF ČR č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění novely č. 473/2013 Sb., s datem účinnosti od 1. 1. 2014. Mezi ostatní právní normy patří další vyhlášky MF ČR (viz. příloha 1) a k nim souhrnně zpracované České účetní standardy (viz. příloha 2), jejichž úkolem je stanovit základní postupy účtování za účelem dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek.88

4.3 ÚČETNÍ VÝKAZY Účetnictví poskytuje informace prostřednictvím účetních výkazů: rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu.89 Povinnou součást účetní závěrky tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Pokud bude navíc suma aktiv obce k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období více než 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč, musí obec sestavit také přehledy o peněžních tocích a o změnách kapitálu.90

ROZVAHA Rozvaha je základním účetním výkazem. Sestavuje se k určitému datu, a tudíž zachycuje pouze stav majetku (aktiva) a zdrojů jeho financování (pasiva).91 Vždy musí platit bilanční rovnice, kdy se suma aktiv rovná sumě pasiv.92 Struktura aktiv pak poskytuje základní informace o tom, jaká část aktiv obce se nalézá ve vázané a jaká v likvidní formě. Struktura pasiv zase informuje o druhu kapitálu a o tom, zda ho obec využívá optimálně z pohledu zadluženosti.93 Problémem rozvahy je, že zobrazuje stav hodnot k danému okamžiku, a tudíž nemůže dát informace o dynamickém vývoji v čase, jak bylo uvedeno výše. Dále nepracuje s časovou hodnotou peněz, tj. nepostihuje přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv, neboť nezapracovává vliv vnějších faktorů.94 Pro finanční analýzu, konkrétně pro posouzení likvidity a částečně také zadluženosti obce, má ovšem mimořádnou hodnotu.95

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Výkaz zisku a ztráty zachycuje tvorbu výsledku hospodaření za určitý časový interval (účetní období). Výsledek hospodaření představuje rozdíl mezi výnosy a náklady bez ohledu na to, zda skutečně 88 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 35 89 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 64 90 VODÁKOVÁ, Jana. Akruální účetnictví ve veřejném sektoru. 2012, str. 61-62 91 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 22 92 KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2013, str. 23 93 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2011, str. 22, 25 94 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 30 95 HALÁSEK, Dušan. PILNÝ Jaroslav., TOMÁNEK Petr. Určování bonity obcí. 2002, str. 99

22

vznikají reálné peněžní příjmy a výdaje96 (to mimo jiné znamená, že výsledný čistý zisk

neobsahuje skutečně dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období97). Podle novelizace vyhlášky MF ČR č. 410/2009 Sb. jsou ÚSC povinny vykazovat výnosy, náklady a výsledek hospodaření zvlášť za hlavní činnost a zvlášť za hospodářskou činnost.98 Přitom platilo, že do roku 2009 vč. sestavovaly výkaz zisku a ztráty pouze za vedlejší činnost.

PŘÍLOHA Příloha jako výkaz nabízí účetní jednotce prostor pro vysvětlení a doplnění informací ostatních částí účetní závěrky.99

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Přehled o peněžních tocích podává informace o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků za účetní období.100 Peněžní toky je nutné sledovat zejména z důvodu udržení platební schopnosti obce.101 Lze ho rozčlenit do tří základních částí, a to peněžní toky z provozní činnosti (umožňují zjistit, do jaké míry výsledek hospodaření za běžnou činnost odpovídá skutečně vydělaným penězům), peněžní toky z investiční činnosti a peněžní toky z finanční činnosti.102

PŘEHLED O ZMĚNÁCH VE VLASTNÍM KAPITÁLU Přehled o změnách ve vlastním kapitálu informuje o stavu kapitálu k rozvahovému dni aktuálního účetního období i minulého účetního období. Dále informuje i o zvýšení či snížení tohoto stavu.103

96

KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2013, str. 21 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 33 98 § 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění 99 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 68 100 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 68 101 KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2013, str. 21 102 R ŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2011, str. 34-35 103 OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 2011, str. 68 97

23

5 VYBRANÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY OBCE V této kapitole jsou na základě získaných poznatků od Opluštilové (2012, str. 59 - 69), Haláska a kol. (2002, str. 54 - 102) a Binka (2006, str. 15 - 23) popsány a okomentovány ukazatele, které jsou vhodné k vyhodnocení finanční situace obce. Vybrány jsou z oblastí rozpočtového hospodaření, zadluženosti a likvidity.

5.1 UKAZATELE ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Prostřednictvím ukazatelů rozpočtového hospodaření (příjmové a výdajové strany, běžného a kapitálového rozpočtu) lze porozumět obsahu a vazbám uvnitř rozpočtu. V absolutním a zejména v relativním vyjádření umožňují identifikovat problematická místa i možnosti finančního hospodaření obce. Stěžejním výkazem je výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu.

UKAZATELE PŘÍJMŮ Platí, že obec musí pro řádné plnění svých úkolů zajistit dostatek finančních zdrojů. Problémem je, že rozhodující část těchto zdrojů není schopna svou aktivitou ovlivnit. Zvolené ukazatele pro zhodnocení příjmové strany rozpočtu tudíž primárně slouží k posouzení její finanční pozice:

Tabulka 3: Přehled ukazatelů příjmů Ukazatele příjmů

Způsob výpočtu příjmy celkem po UP1 - Celkové příjmy absolutně konsolidaci

Komentář

Vyjadřuje výši zdrojů obce ve sledovaném období. Velikost daňových příjmů (hlavního zdroje rozpočtu obce) UP2 - Daňové příjmy na přepočtená na obyvatele je vhodnější než absolutní údaj, protože třída 1 / počet obyvatel podíl sdílených daní plynoucích do obecního rozpočtu obyvatele determinuje dle RUD mimo jiné i počet obyvatel. Jejich slabinou je zařazení daně z příjmů PO placenou obcí. Nejedná se o totiž o UP3 - Podíl daňových příjmů třída 1 / příjmy celkem příjem, ale buď o výdaj (v souvislosti s hlavní činností) nebo o na celkových příjmech po konsolidaci náklad (v souvislosti s vedlejší činností). Rozsah nedaňových příjmů může signalizovat kvalitní hospodaření obce. Na druhou stranu je důležité pamatovat, že jejich velikost mnohdy odvisí od rozsahu působnosti. Významnou UP4 - Podíl nedaňových příjmů třída 2 / příjmy celkem roli z hlediska rozsahu příjmů zde hraje především seskupení na celkových příjmech po konsolidaci položek 21xx. Kapitálové příjmy jsou nahodilého, jednorázového charakteru. UP5 - Podíl kapitálových třída 3 / příjmy celkem Vhodný je případ, kdy jsou opět použity na investice, resp. o tuto příjmů na celkových příjmech po konsolidaci hodnotu se zvýší kapitálové výdaje obce. (třída 1 + třída 2 + třída Vyjadřuje finanční stabilitu obce, resp. do jaké míry je obec UP6 - Podíl vlastních příjmů na 3) / příjmy celkem po nezávislá na přijatých transferech. V ČR se pohybuje průměrný celkových příjmech konsolidaci podíl vlastních příjmů na celkových příjmech kolem 70 %. Přijaté transfery doplňují zdroje obecních rozpočtů. Čím větší UP7 - Podíl přijatých transferů třída 4 / příjmy celkem jsou, tím více je obec závislá na podpoře od státu a jiných po konsolidaci na celkových příjmech územních samospráv. Neinvestiční přijaté transfery odvisí od rozsahu působnosti a aktuální sociální politiky státu. Paralelně s jejich poskytnutím je UP8 - Podíl vybraných seskupení položek 41xx nutno sledovat i nárůst příslušných běžných výdajů. Investiční přijatých transferů na dotace odvisí od aktivity příslušné obce, která se o ně musí nebo 42xx / příjmy celkových příjmech celkem po konsolidaci ucházet formou vypracování projektů. Zdroj: Vlastní zpracování na základě poznatků od uvedených autorů

24

UKAZATELE VÝDAJŮ Hodnocení výdajů je složitou záležitostí. Vedle výdajů, které jsou v kompetenci obce, existují výdaje, které jsou vynucovány zákonem. Pro důkladné posouzení a následnou predikci jejich vývoje v rámci konkrétní obce je třeba detailního rozboru místních poměrů, který je nad rámec této práce. Zvolené ukazatele pro zhodnocení výdajové strany rozpočtu tudíž mají spíše informativní charakter:

Tabulka 4: Přehled ukazatelů výdajů Ukazatele výdajů

Způsob výpočtu

Komentář

UV1 - Celkové výdaje absolutně

výdaje celkem po konsolidaci

Vyjadřuje výši vynaložených prostředků ve sledovaném období.

UV2 - Podíl běžných výdajů na celkových výdajích

UV3 - Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích UV4 - Podíl výdajů plynoucích do vybrané oblasti na celkových výdajích

Jedná se o výdaje na provoz obce, tj. výdaje, které mají opakující se charakter. Jejich výše roste úměrně se zvyšujícími se neinvestičními transfery. Jejich snížení má většinou trvalejší ráz a je otázkou, jak ho třída 5 / výdaje celkem hodnotit. Z ekonomického hlediska je to jev pozitivní. Z politického a po konsolidaci sociálního jev negativní. Velikost kapitálových výdajů představuje dlouhodobé investice do majetku obce. Dá se předpokládat, že vyšší rozsah těchto výdajů vytváří příznivější podmínky pro další rozvoj obce. V jejich vyšším objemu se třída 6 / výdaje celkem může odrážet jak přebytek hospodaření v běžné části rozpočtu, tak po konsolidaci aktivita obce při získávání investičních transferů. výdaje dle odvětvového členění rozpočtové skladby / zvolený druh výdajů Tyto výdaje je vhodné sledovat odděleně pro běžné a pro kapitálové celkem výdaje. To umožní lepší interpretaci meziročních změn. Zdroj: Vlastní zpracování na základě poznatků od uvedených autorů

UKAZATELE SALDA ROZPOČTU Při sestavování rozpočtu je prioritou pokrytí běžných výdajů. Teprve přebytek běžného rozpočtu, který vznikne jako rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji, je možné přesunout do kapitálového rozpočtu na investice. Z toho důvodu se zaměříme především na provozní saldo. Zvolené ukazatele pro zhodnocení salda rozpočtu shrnuje tabulka:

Tabulka 5: Přehled ukazatelů salda rozpočtu Ukazatele salda rozpočtu

Způsob výpočtu

Komentář Informuje o přebytku či deficitu rozpočtu. Je třeba uvážit jednak důvody vzniku deficitu a způsob jeho úhrady (vlastními zdroji nebo formou dluhového financování, které se promítne do velikosti zadluženosti obce), jednak důvody vzniku přebytku a příjmy celkem - výdaje možnosti jeho využití (spoření do budoucna nebo splácení již US1 - Saldo rozpočtu absolutně celkem (po konsolidaci) existujícího dluhu). Při hodnocení salda rozpočtu je žádoucí rozlišovat saldo běžného US2 - Podíl salda vybraného (BP – BV) nebo (KP – rozpočtu, které umožňuje pozorovat schopnost obce generovat rozpočtu na celkovém saldu KV) / celkové saldo provozní přebytek, a saldo kapitálového rozpočtu (investiční rozpočtu rozpočtu po konsolidaci saldo). (třída 1 + třída 2 + položky 41xx - třída 5) / (třída 1 + třída 2 + Vyjadřuje, jaký podíl ze svých běžných příjmů obec uspořila. US3 - Podíl salda běžného položky 41xx po Jedná se o velmi důležitý ukazatel, který umožňuje plánovat konsolidaci) rozpočtu na běžných příjmech provozní i investiční aktivity obce do budoucna. Zdroj: Vlastní zpracování na základě poznatků od uvedených autorů

25

5.2 UKAZATELE LIKVIDITY Likvidita je schopnost obce uhradit své krátkodobé závazky ze svých likvidních prostředků. Při jejím sledování se vychází z rozvahy. Zvolené ukazatele pro zhodnocení likvidity shrnuje tabulka:

Tabulka 6: Přehled ukazatelů likvidity Ukazatele

Způsob výpočtu

UL1 - Běžná likvidita

položka B / položka D III.

UL2 - Okamžitá likvidita

položka B III. / položka D III.

Komentář Jde o podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Používá ho i Monitoring hospodaření obcí MF ČR Obec je označena za rizikovou, vykáže-li nižší hodnotu než 1. Jedná se o podíl krátkodobého finančního majetku, tvořeného zejména prostředky na bankovních účtech a krátkodobými cennými papíry určenými k obchodování, a krátkodobých závazků. Riziková hodnota je opět nižší než 1. Zdroj: Vlastní zpracování na základě poznatků od uvedených autorů

5.3 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Dluhovým financováním lze vytvářet lepší podmínky pro obyvatelstvo v dřívějším časovém období, než by bylo možné formou úspor a následného investování. Do jaké míry se obec zadluží je čistě na jejím uvážení. Při sledování zadluženosti se vychází z rozvahy a z výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu. Zvolené ukazatele pro zhodnocení zadluženosti jsou shrnuty v tabulce:

Tabulka 7: Přehled ukazatelů zadluženosti Ukazatele

Způsob výpočtu

UZ3 - Ukazatel dluhové služby

položky 8xx2 + 8xx4 + 5141 (příp. + 5178) / (třída 1 + třída 2 + položka 4112)

Komentář Používá Monitoring hospodaření obcí MF ČR, jež do celkové sumy aktiv zahrnuje i aktiva příspěvkových organizací, kalkuluje s brutto hodnotou aktiv a stanoví optimální podíl na 25 % a méně (zde kalkulace se sumou aktiv čistě za obec a netto hodnotou). Při interpretaci výsledků je problém, že obce až do roku 2011 neodepisovaly majetek, byly evidovány pouze historické ceny, tudíž nelze zjistit reálnou hodnotu majetku. Vyjadřuje za kolik let je celkový dluh splatný ze salda běžného rozpočtu obce, přičemž doporučená doba jsou 3 roky. Umožňuje jednoduché vyjádření schopnosti obce hradit své dluhy ze „zisku“. Představuje podíl výdajů na dluhovou službu na vybrané kategorii příjmů (dluhová základna) a neměl by přesáhnout hranici 30 %. Platí, že obec s vyššími provozními výsledky si pravděpodobně může dovolit vyšší úroveň dluhové služby. Dluhová služba zahrnuje roční výdaje související se splácením dluhů, tj. placené úroky, splátky jistin a splátky emitovaných dluhopisů, případné leasingové splátky.

UZ4 - Podíl dluhové služby a dluhové kapacity

položky 8xx2 + 8xx4 + 5141 (příp. + 5178) / (třída 1 + třída 2 + položky 41xx třída 5 mimo položku 5141, příp. 5178)

Dluhová kapacita je vyjádřena jako přebytek běžného rozpočtu, přičemž do běžných výdajů nejsou zahrnuty výdaje na dluhovou službu. Vyjadřuje, zda a s jakou rezervou je obec schopna hradit své závazky související se zadlužením z přebytku svého běžného rozpočtu.

UZ1 - Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům položka D. / aktiva celkem SÚ 281 + 282 + 283 + 289 + 322 + 326 + 451 + 452 + 453 UZ2 - Výše dluhu k saldu (příp. + 459) / (třída 1 + třída běžného rozpočtu 2 + položky 41xx - třída 5)

UZ5 - Podíl splátek úroků a dluhové kapacity

položky 5141 / (třída 1 + třída 2 + položky 41xx Vyjadřuje, do jaký míry zatěžuje splácení úroků z dluhu běžný třída 5 mimo položku 5141) rozpočet. Zdroj: Vlastní zpracování na základě poznatků od uvedených autorů

26

6 FINAČNÍ ANALÝZA MĚSTA UHERSKÝ BROD Úkolem bakalářské práce je provést finanční analýzu zvolené obce, vyhodnotit na jejím základě finanční situaci obce a navrhnout řešení případných zjištěných nedostatků. K tomuto účelu byly použity především ukazatele rozpočtového hospodaření, jakožto hlavní problémové oblasti, které byly vhodně doplněny o ukazatele zadluženosti a likvidity tak, aby bylo možno posoudit finanční situaci a její budoucí vývoj co nejkomplexněji. Jednotlivé ukazatele jsou detailně popsány v 5. kapitole. Hodnocený časový horizont byl stanoven na období let 2010 až 2013.

Výpočty zvolené soustavy ukazatelů jsou provedeny na příkladu města Uherský Brod. Jedná se o obec s rozšířenou působností, která spravuje celkem 30 obcí a skládá se z pěti městských částí: Uherský Brod, Havřice, Maršov, Těšov a Újezdec. Svou rozlohou je čtvrtým největším správním obvodem ve Zlínském kraji, počtem obyvatel (viz. tabulka níže) je však až na pátém místě.

Tabulka 8: Počet obyvatel města Uherský Brod (k 1. 1. daného roku) Rok

Počet obyvatel

2010 2011 2012 2013

17 117 16 958 16 835 16 777

Zdroj: Český statistický úřad

Bakalářská práce čerpá až na výjimky data z veřejně dostupných zdrojů. Informace o počtu obyvatel jsou převzaty z Českého statistického úřadu. Finanční data jsou čerpána z výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu a z rozvah, které jsou dostupné jednak z databází MONITOR MF ČR a ÚFIS MF ČR, jednak z klikacího rozpočtu města Uherský Brod. Vybrané informace o zadluženosti jsou pak převzaty z interních dokumentů města a z Brodského zpravodaje. Všechna data jsou po konsolidaci, pokud není uvedeno jinak.

6.1 ANALÝZA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Nejprve bude v rámci jednotlivých let zhodnocen obecný vývoj rozpočtů a jejich základních charakteristik, tj. salda dílčích rozpočtů a způsoby jejich financování. Posléze pak bude provedena detailní analýza příjmových a výdajových stran rozpočtů.

6.1.1 Obecná analýza vývoje Město Uherský Brod v minulosti realizovalo řadu důležitých investičních rozvojových akcí. Z tabulky č. 9 je patrné, že tyto rozsáhlé investice se mezi lety 2010 a 2011 projevily na celkovém rozpočtu

27

výrazným schodkem, který byl v obou letech pokryt čerpáním úvěrového rámce. V roce 2012 přispělo ke snížení deficitu jednak omezení investičních aktivit, kdy kapitálové výdaje poklesly na třetinu hodnoty předchozího roku, jednak posílení kapitálových příjmů o více jak 12 mil. Kč a čerpání další části úvěru. V roce 2013 důsledkem zmíněného útlumu investičních aktivit a zároveň dosažením nejvyššího provozního přebytku za celé sledované období, město vykázalo celkový přebytek hospodaření a volné peněžní prostředky tak mohlo vložit na bankovní účet.

Tabulka 9: Vývoj příjmů a výdajů v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2010 Daňové příjmy meziroční změna

na

Nedaňové příjmy meziroční změna

na

Kapitálové příjmy meziroční změna

na

Vlastní příjmy* meziroční změna

na

Přijaté transfery meziroční změna

na

Běžné příjmy** meziroční změna

na

Příjmy celkem meziroční změna

na

Běžné výdaje meziroční změna

na

Kapitálové výdaje meziroční změna

na

Výdaje celkem meziroční změna

na

2011

195 800

2012

203 087 3,72%

36 903

190 953 5,97%

41 257 11,80%

17 573

42 599

1 204

13 616

245 548

339 622

247 168

340 751

501 668

71 956

481 051

589 898

289 783

586 299

442 867

319 124

424 362

186 575

238 466

245 766

629 442

241 054 1,09%

81 723 66,75%

670 128 6,46%

332 319 4,13%

43,81%

31,72%

302 534 4,40%

45,57%

4,18%

63 925 11,16%

39,76%

0,61%

268 394 8,59%

78,88%

4,10%

9 231 32,20%

0,66%

0,33%

43 774 2,76%

1031,36%

1,89%

215 389 12,80%

3,25%

93,15% 250 276

2013

79 115 3,19%

320 189 52,22%

320 169 0,01%

Saldo rozpočtu -39 544 -83 829 -1 065 12 150 * Vlastní příjmy jsou spočteny jako součet daňových příjmů, nedaňových příjmů a kapitálových příjmů ** Běžné příjmy jsou spočteny jako součet daňových příjmů, nedaňových příjmů a neinvestičních transferů Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

Z jakých zdrojů byl kryt deficit rozpočtu, či jak bylo naloženo s jeho přebytkem, ilustruje podrobně tabulka č. 10. Ve všech letech sledovaného období čerpalo město Uherský Brod z dlouhodobého úvěru, který si vzalo v roce 2008 u České spořitelny za účelem financování různých investic. Velkou část prostředků vynaložilo rovněž na splácení závazků z minulosti u dalších věřitelů (viz. podkapitola 6.3). Pokud mu v jednotlivých letech zůstaly jiné volné peněžní prostředky, vkládalo je město buď na běžný bankovní účet, nebo na spoření. Případně v letech 2011 a 2012 na dlouhodobý termínovaný vklad se záměrem řídit svou likviditu (viz. podkapitola 6.2). K financování deficitu či tvorbě přebytku přispěly ve všech letech rovněž příjmy z podnikatelské činnosti společnosti REGIO UB ve formě kaucí z městských bytů, které v poslední polovině sledovaného období projevily výraznou růstovou tendenci (v roce 2012 poskočily na dvanáctinásobek hodnoty roku 2011). Bylo tomu tak z důvodu, že se město Uherský Brod stalo od 1. 1. 2012 plátcem DPH. Položka 8901 pak byla touto daní uměle

28

nadhodnocena, jelikož účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni uplynulého roku a DPH město platí až na začátku nového roku. Po zaplacení daně v lednu 2013 byla položka 8901 opět ponížena.

Tabulka 10: Financování v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2010 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech (8115) Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky (8123) Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků (8124) Změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech (8125) Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - příjmy Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - výdaje Operace z peněžních účtů organizace nemající charakter příjmů a výdajů vládního sektoru (8901) Financování celkem

2011

2012

2013

-9 265 77 453

9 638 106 653

-20 892 47 618

-36 005 28 448

-28 660

-27 418

-12 020

-4 226

0 0 0

-5 049 5 000 -5 000

-13 701 13 500 -13 500

-534 0 0

16 39 544

5 83 829

60 1 065

167 -12 150

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

Na základě grafu č. 2, který rozděluje výsledek rozpočtu na běžný a kapitálový, lze jednoznačně konstatovat, že hospodaření města je zdravé, neboť běžné příjmy dokázaly pokrýt běžné výdaje ve všech letech sledovaného období a běžný účet tudíž vykazoval po celou dobu přebytek. Naopak kapitálový účet skončil ve všech čtyřech letech schodkem, což zapříčinily rozsáhlé investice.

Pro město rovněž platí, že ve všech čtyřech letech dokázalo ušetřit významný podíl svých běžných příjmů (v průměru 19,33 %), jak vyjadřuje graf č. 3. Tím jen potvrdilo roli úspěšného hospodáře. Při hodnocení výsledků ukazatele US3 v letech 2010 a 2011 je podstatné neopomenout, že vlivem zahrnutí neinvestičních transferů na sociální dávky do jmenovatele byl výsledek podhodnocen. Světle modrá přerušovaná čára pak demonstruje situaci, ve které už je jmenovatel očištěn o toto zkreslení.

Graf 2: Podíl provozního a investičního salda na celkovém saldu v jednotlivých letech (v tis. Kč) 75 000 50 000 25 000 0 -25 000

2010

2011

2012

2013

-50 000 -75 000 -100 000 -125 000 -150 000 saldo provozní

saldo investiční

saldo celkem

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

Graf 3: Podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech v jednotlivých letech

29

25% 19,97%

19,32%

20% 17,71%

15%

20,32%

10% 11,72%

11,78%

2010

2011

5% 0% 2012

Podíl salda běžného rozpočtu na BP bez SD

2013

Podíl salda běžného rozpočtu na BP

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

6.1.2 Analýza příjmové strany rozpočtu Z analýzy obecného vývoje lze usoudit, že město i přes kolísající výši příjmů v jednotlivých letech hospodaří obstojně, s provozními přebytky. Znatelný propad v příjmech mezi lety 2011 a 2012 souvisí se změnou sociální politiky státu a bude vysvětlen v odstavci „Přijaté transfery“. Nejvýznamnější skupinu příjmů tvořily v prvních dvou letech pozorovaného období přijaté transfery, naproti tomu ve zbývajících dvou letech daňové příjmy.

Graf 4: Vývoj dílčích příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2010 Daňové příjmy

2011

2012

2013

Nedaňové příjmy

Kapitálové příjmy

Přijaté transfery

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

DAŇOVÉ PŘÍJMY Skupina daňových příjmů v letech 2012 a 2013 jasně dominovala ostatním skupinám finančních zdrojů. Zejména v posledním hodnoceném roce, kdy se na celkových příjmech podílela ze 64,81 %, bylo možné pozorovat výrazné rostoucí tendence na všech jejích položkách vyjma místních poplatků, které zaznamenávají dlouhodobý mírný pokles a daně z nemovitostí, která dlouhodobě fluktuuje kolem víceméně konstantní hodnoty 13,7 mil. Kč (detailní pohled na strukturu daňových příjmů v roce 2013 dává koláčový graf č. 5).

30

Dominantní postavení daňových příjmů v posledních dvou letech zapříčinila dílem změna sociální politiky, která vedla k oslabení přijatých transferů, dílem změna hospodářské politiky, která prostřednictvím prosazení standardního zdanění hazardu od 1. 1. 2012 umožnila městu inkasovat do svého rozpočtu odvody z loterií a podobných her a odvody z výherních hracích přístrojů. Po uskutečnění takovéto série změn lze předpokládat, že si daňové příjmy udrží čelní postavení i nadále.

Co se týče podílu daňových příjmů, které může město Uherský Brod ovlivnit svou aktivitou (daň z nemovitostí, DPPO placená obcí, 30 % DPFO SVČ, 1,5 % DPFO ze ZČ a místní poplatky) na celkových daňových příjmech, představují v průměru za všechny čtyři roky pouze 28,32 %. Město má tedy možnost ovlivnit necelou třetinu svých daňových příjmů, o což se také zejména prostřednictvím podpory rozvoje podnikání v posledních dvou letech snaží. Nejvýznamnější část daňových příjmů tvořilo v celém sledovaném období DPH, dále daň z příjmů PO a daň z příjmů FO ze závislé činnosti.

Tabulka 11: Struktura daňových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2010 Místní poplatky a ostatní meziroční změna

na

Odvody z hazardu meziroční změna

na

Správní poplatky meziroční změna

na

DPFO z kapitálových výnosů meziroční změna

na

DPFO SVČ meziroční změna

na

DPFO ze ZČ meziroční změna

na

22 537,15

meziroční změna

na

DPPO za obce meziroční změna

na

DPH meziroční změna

na

Daň z nemovitosti meziroční změna

na

2012

2013

21 863,61 19 132,79 18 495,19 -2,99% -12,49% -3,33%

0

DPPO

Daňové příjmy celkem

2011

0 na

8 971,35 na

11 650,14 29,86%

7 778,20

9 593,03 8 346,62 9 365,20 23,33% -13,00% 12,20%

2 521,10

2 723,75 3 206,10 3 559,34 8,04% 17,71% 11,02%

7 592,43

5 258,29 5 491,70 7 408,66 -30,74% 4,44% 34,91%

27 545,90

26 057,60 27 598,79 31 878,66 -5,40% 5,91% 9,60%

29 468,83

28 496,08 31 471,26 34 748,54 -3,30% 10,44% 10,41%

8 188,40

9 420,58 7 774,80 10 117,69 15,05% -17,47% 30,13%

76 404,19

85 768,65 65 366,47 74 633,70 12,26% -23,79% 14,18%

13 763,43

13 905,75 13 593,44 13 531,80 1,03% -2,25% -0,45%

195 799,63

203 087,34

190 953,32

215 388,92

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

Graf 5: Struktura daňových příjmů v roce 2013

31

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

Vzhledem k tomu, že majoritní část daňových příjmů plyne městu ze sdílených daní, které jsou

přerozdělovány na základě počtu obyvatel a výměře území města, je zajímavé sledovat daňový vývoj i v přepočtu na obyvatele. V případě města Uherský Brod se jeví takto rozpočtené daňové příjmy jako stabilní, a to i přes skutečnost, že město dlouhodobě čelí „odlivu mozků“.

Graf 6: Daňové příjmy přepočtené na 1 obyvatele v jednotlivých letech (v Kč) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2010

2011

2012

2013

Daňové příjmy na obyvatele Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Nedaňové příjmy vykazují dlouhodobě rostoucí tendenci a pro hospodaření města představují důležitou skupinu, neboť pravidelně generují do rozpočtu „zisk“. V posledním roce sledovaného období se podíleny na celkových příjmech 13,17 %.

Graf 7: Vývoj nedaňových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč)

32

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2010

2011

2012

2013

Nedaňové příjmy Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

Z hlediska rozsahu příjmů jsou jednoznačně nejdůležitější příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí, které v průměru za všechny čtyři roky představují 66,42 % celkových nedaňových příjmů. Jsou tvořeny zejména příjmy z pronájmu bytových (v průměru 15,4 mil. Kč ročně) i nebytových prostor prostřednictvím společnosti REGIO UB, příjmy z pronájmu ČOV a z nájemného od obyvatel.

Významné postavení mají také příjmy z poskytování služeb a výrobků, kde dominují poplatky z parkovacích automatů (v průměru 3 mil. Kč ročně) a významnou částkou přispívají rovněž příjmy z prodeje dřeva.

Neodmyslitelné jsou i sankční platby přijaté od jiných subjektů. Zde hrají hlavní roli pokuty odboru dopravy (v průměru 4,2 mil. Kč ročně).

Tabulka 12: Struktura nedaňových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2010 Sankční platby přijaté od jiných subjektů meziroční změna

na

Odvody příspěvkových organizací meziroční změna

na

2011

3 000,61

2012

2013

2 633,71 3 234,36 3 747,73 12,23% 22,81% 15,87%

1 000,0

2 400,0 140%

1 663,94 1 350,0 30,67% 18,87%

Příjmy z poskytování služeb a výrobků 3 009,84 3 719,35 4 998,02 5 692,50 meziroční změna na 23,57% 34,38% 13,90% Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí 26 388,27 25 688,37 28 723,84 28 216,29 meziroční změna na 2,65% 11,82% 1,77% Příjmy z pronájmu pozemků meziroční změna Ostatní nedaňové příjmy meziroční změna Nedaňové příjmy celkem

708,55

1 199,09 645,47 1 069,83 69,23% 46,17% 65,74%

2 795,33

5 616,91 3 333,56 3 697,86 100,94% -40,65% 10,93%

na na 36 902,60

41 257,43

42 599,19

43 774,21

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY

33

Kapitálové příjmy reprezentují nestabilní, nahodilou a ve sledovaných letech velmi kolísavou skupinu příjmů. Na celkových příjmech se v posledním hodnoceném roce podílely nepatrnými 2,78 %.

Nejvyšší kapitálové příjmy vykázalo město hned v prvním roce sledovaného období, kdy byly rozprodávány pozemky za účelem výstavby rodinných domů, nemovitosti a obecní byty. V roce 2011 naopak město neuskutečnilo víceméně žádný prodej majetku, a tak v oblasti kapitálových příjmů dosáhlo nejnižšího výsledku za celé čtyři roky. V následujících dvou letech došlo k oživení prodeje pozemků, nemovitostí i obecních bytů, nicméně výsledek z roku 2010 už město neobhájilo.

Graf 8: Vývoj kapitálových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2010

2011

2012

2013

Kapitálové příjmy Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

VLASTNÍ PŘÍJMY Na základě grafu č. 9 lze shledat, že město Uherský Brod bylo v letech 2010 a 2011 silně závislé na příjmech zvenčí. Průměr podílu vlastních příjmů za tyto dva roky představoval pouze 42,16 % celkových příjmů. Výsledek ukazatele UP6 je však opět podhodnocen započítáním transferů na sociální dávky do jmenovatele. Při provedení výpočtu s hodnotou jmenovatele oproštěnou o toto zkreslení (šedé sloupce) už se město dá zařadit finanční soběstačností mezi průměrné obce a taktéž se dá označit za finančně poměrně stabilní. Průměr podílu vlastních příjmů po úpravě v letech 2010 a 2011 nově dosahoval 63,50 %.

Se změnou sociální politiky a posílením daňových a nedaňových příjmů se město v letech 2012 až 2013 evidentně finančně osamostatnilo. Průměrný podíl vlastních příjmů na celkových příjmech činil v těchto dvou letech 79,11 %. Město tedy dosáhlo nadprůměrného výsledku a lze ho považovat za finančně velmi stabilní.

Graf 9: Podíly vlastních příjmů na celkových příjmech v jednotlivých letech

34

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

PŘIJATÉ TRANSFERY Přijaté transfery představovaly v letech 2010 a 2011 hlavní finanční zdroje města. Na celkových příjmech se v první polovině období podílely dokonce 57,85 %. V druhé polovině období jejich podíl rapidně klesl na pouhých 20,90 %. Město Uherský Brod přijímá transfery ze státního rozpočtu, státních mimorozpočtových peněžních fondů, evropských fondů a z rozpočtu Zlínského kraje. Jejich rozdělení na neinvestiční a investiční, jak zachycuje graf č. 10, umožní získat přesnější informace o vývoji.

Na straně neinvestičních transferů došlo mezi lety 2011 a 2012 ke zřetelnému propadu. Příčinou byla avizovaná změna sociální politiky státu, kdy od 1. 1. 2012 vyplácí všechny nepojistné sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti Úřad práce Uherský Brod (tedy stát), a nikoliv Městský úřad Uherský Brod (tedy obec), jak tomu bylo dosud. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje jsou nejviditelněji provázány právě přes provozní transfery, souběžně s jejich poklesem bude možné pozorovat i pokles běžných výdajů (viz. oddíl 6.1.3).

Na straně investičních transferů lze také pozorovat propad mezi lety 2011 a 2012, a to z důvodu omezení investičních aktivit. V letech 2010 a 2011 byly do rozpočtu města poskytnuty investiční transfery především za účelem rekonstrukce ČOV, stavby přechodové lávky nad dopravním terminálem města a revitalizace vodního toku Nivničky. V letech 2012 a 2013 pak především za účelem rekonstrukce základních škol. Tento druh transferů může město ovlivnit svou aktivitou a pro zajímavost investiční transfery představovaly v roce 2013 zhruba třetinu všech dotací.

Graf 10: Struktura přijatých transferů v jednotlivých letech (v tis. Kč)

35

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

6.1.3 Analýza výdajové strany rozpočtu Výdajová strana rozpočtu je úzce spjata s příjmovou stranou rozpočtu (zejména prostřednictvím přijatých transferů, jak už bylo uvedeno). Tím pádem lze na její straně pozorovat mezi lety 2011 a 2012 obdobný propad, jako na straně příjmové. Rozdělení výdajů na běžné a kapitálové, jak zachycuje graf č. 11, opět umožní získat přesnější informace a snadněji vysvětlit změny v jejich vývoji.

Graf 11: Struktura výdajů v jednotlivých letech (v tis. Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

BĚŽNÉ VÝDAJE Běžné výdaje představují většinu na celkový výdajích. V první polovině sledovaného období tvořily v průměru 66,85 % celkových výdajů, v druhé polovině 74,89 %. Nápadný propad mezi lety 2011 a

36

2012 zapříčinila změna sociální politiky státu, kdy město od 1. 1. 2012 přestalo vyplácet sociální dávky, jednu z nejvýznamnějších položek provozních výdajů. Po dobu následujících dvou let běžné výdaje stagnovaly na hodnotě 320 mil. Kč.

Při pominutí obrovských běžných výdajů na sociální věci a politiku státu v prvních dvou letech (v souvislosti s výplatou sociálních dávek), byl v jednotlivých letech největší objem těchto výdajů soustředěn hlavně na všeobecnou veřejnou správu a služby a také služby pro obyvatelstvo.

Graf 12: Běžné výdaje v jednotlivých letech dle odvětví (v tis. Kč) 225 000 Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

200 000 175 000 150 000

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

125 000

Služby pro obyvatelstvo

100 000

Sociální věci a politika zaměstnanosti

75 000 50 000

Bezpečnost státu a právní ochrana

25 000 Všeobecná veřejná správa a služby

0 2010

2011

2012

2013

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z ÚFIS MF ČR, MONITOR MF ČR

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Kapitálové výdaje představovaly ve všech letech zhruba čtvrtinu celkových výdajů. Výjimkou byl rok 2011, pro který byly typické rozsáhlé investice, následkem čehož tvořila kapitálová část výdajů v tomto roce více jak třetinu celkových výdajů. Příčinou jejich poklesu mezi lety 2011 a 2012 byl výrazný útlum investičních aktivit. Od roku 2012 pak vykazuje město kapitálové výdaje ve srovnatelné výši, pohybující se kolem 80 mil. Kč.

V roce 2010 kapitálovým výdajům jednoznačně dominovaly výdaje na průmyslová a ostatní hospodářství. V této oblasti byla značná část prostředků rozpočtu vynaložena na rekonstrukci ČOV (55,91 mil. Kč) a stavbu přechodové lávky nad dopravním terminálem (38,15 mil Kč). Významný podíl kapitálových výdajů rovněž plynul do segmentu služeb pro obyvatelstvo, konkrétně na rekonstrukci kina Máj (31,21 mil. Kč).

V roce 2011 byl největší objem kapitálových výdajů směřován opět do oblasti průmyslu a ostatních odvětví hospodaření, kde město pokračovalo v rekonstrukci ČOV (112,52 mil. Kč). Podstatný podíl kapitálových výdajů byl rovněž vynaložen do sektoru služeb pro obyvatelstvo. Zde představovala významnou výdajovou položku pokračující rekonstrukce kina Máj (17,60 mil. Kč). Za zmínku z této

37

oblasti stojí i zateplení ZŠ Pod Vinohrady (10,70 mil. Kč), revitalizace vodního toku Nivničky (10,10 mil. Kč) a regenerace panelového sídliště Pod Vinohrady (9,47 mil. Kč).

V roce 2012 plynula nejvýznamnější část kapitálových prostředků do segmentu služeb pro obyvatele. Prostředky byly v tomto sektoru vynaloženy zejména na rekonstrukci základních škol (32,91 mil. Kč), z předchozího roku stále probíhala regenerace panelového sídliště Pod Vinohrady (12,44 mil. Kč). Radikální pokles lze pozorovat v oblasti průmyslu a ostatních odvětví hospodářství. Město zde sice za účelem výstavby parkovací plochy a s tím souvisejícího pořízení parkovacích automatů vynakládalo několikamilionové prostředky, avšak jejich výše byla mnohonásobně nižší než v předchozích letech.

V roce 2013 byl největší podíl kapitálových výdajů směřován znova do oblasti služeb pro obyvatelstvo, konkrétně na rekonstrukci bytového domu č. 1382 v ulici Větrná a na výkup pozemků a nemovitostí. Nemalá finanční částka byla vynaložena do oblasti sociálních věcí a politiky státu, kdy probíhalo zateplování Domu s pečovatelskou službou (9,92 mil. Kč). V oblasti průmyslu a ostatních odvětví hospodářství město mimo jiné realizovalo výstavbu kruhového objezdu u pivovaru a výstavbu cyklistické stezky v Újezdci. Poslední významnou výdajovou položku představovala bezpečnost státu a právní ochrany, kde se jednalo především o rekonstrukci objezdu Pecháčkova.

Graf 13: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech dle odvětví (v tis. Kč) 140 000 120 000

Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

100 000

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

80 000

Služby pro obyvatelstvo

60 000

Sociální věci a politika zaměstnanosti

40 000 Bezpečnost státu a právní ochrana 20 000 Všeobecná veřejná správa a služby

0 2010

2011

2012

2013

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z ÚFIS MF ČR, MONITOR MF ČR

6.2 ANALÝZA LIKVIDITY Schopnost města Uherský Brod uhradit všechny své krátkodobé závazky ze svých likvidních prostředků se jeví jako žalostná. Oba ukazatele likvidity dlouhodobě vykazují velmi nízké hodnoty, které jsou hluboko pod minimální akceptovanou hranicí 1. V oblasti běžné likvidity představoval nejlepší výsledek údaj 0,62 z let 2010 a 2013. V oblasti okamžité likvidity bylo město schopno

38

dosáhnou maximálně hodnoty 0,53 v roce 2013. Takto slabé výsledky řadí město Uherský Brod do kategorie rizikových obcí.

Špatný stav v oblasti likvidity lze zejména v prvních dvou letech přisoudit rozsáhlým investičním akcím, kdy městu převážně kvůli přijímání záloh na dotování rekonstrukce ČOV a regenerace panelového sídliště Pod Vinohrady rostly rychleji závazky než oběžná aktiva. V druhé polovině už je možné v souvislosti s omezením investičních aktivit, a tedy i získáním prostoru pro vklad peněžních prostředků na bankovní účty, pozorovat rostoucí tendence ve vývoji běžné i okamžité likvidity. Vzhledem k faktu, že má město hlavní vlnu investic financovanou z cizích prostředků už za sebou a v roce 2013 mu bylo prostřednictvím vykázaného přebytku hospodaření umožněno vložit na bankovní účet vysokou částku, lze očekávat rostoucí tendence obou ukazatelů i v budoucnu.

Zajímavé je sledovat vývoj obou ukazatelů likvidity bez zahrnutí položky krátkodobých přijatých záloh na transfery do krátkodobých závazků, tedy jsou-li pominuty zálohy na dotování rekonstrukce ČOV a regenerace panelového sídliště. V tomto případě si především ve druhé polovině hodnoceného období, resp. v roce 2013 pro okamžitou likviditu, město vedlo o poznání lépe a svými výsledky přestalo spadat mezi rizikové obce.

BĚŽNÁ LIKVIDITA Vývoj běžné likvidity města Uherský Brod zachycuje tabulka č. 13. Vyplývá z ní, že město v hodnoceném okamžiku ani jednoho ze sledovaných let nedisponovalo takovým množstvím krátkodobých prostředků, aby dokázaly pokrýt veškeré krátkodobé závazky. V případě očištění krátkodobých závazků o krátkodobé přijaté zálohy na transfery se však situace zejména v posledních dvou letech sledovaného období jeví jako uspokojivá (viz. poslední řádek tabulky).

Mezi lety 2010 a 2011 zaznamenal ukazatel UL1 vlivem poklesu oběžných aktiv o 19,44 mil. Kč a současným vzrůstem krátkodobých závazků o 31,90 mil. Kč téměř dvojnásobný propad. O snížení hodnoty oběžných aktiv se nejvíce zasadil pokles krátkodobého finančního majetku, kdy čerpání úvěrového rámce nestačilo financovat deficit, a tak město lepilo díru v rozpočtu vynaložením krátkodobých prostředků z bankovních účtů. Ke snížení sumy oběžných aktiv rovněž výrazně přispěl i pokles krátkodobých pohledávek. Na zvýšení krátkodobých závazků měly největší podíl přijaté zálohy na transfery, které v roce 2011 vzrostly o 77,26 mil. Kč oproti předchozímu roku, ovšem pokles krátkodobých závazků k dodavatelům o 47,76 mil. Kč jasně zredukoval jejich vykázaný nárůst. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 představovaly přijaté krátkodobé zálohy na transfery pouze zlomek (9,49 %) celkových krátkodobých závazků, zatímco v roce 2011 už měly většinový podíl (62,73 %) na sumě krátkodobých závazků, vykázal ukazatel UL1* naopak mezi těmito lety růst. V roce 2012 zaznamenal ukazatel UL1 mírné zlepšení. Stalo se tak z důvodu navýšení hodnoty oběžných aktiv, kdy byl pokles v řádu jednotek milionů korun na položce krátkodobých pohledávek

39

kompenzován navýšením krátkodobého finančního majetku o 21,42 mil. Kč. Městu totiž z čerpání úvěrového rámce zůstaly k dispozici volné peněžní prostředky i po vyrovnání deficitu, a tak je vložilo na bankovní účty či nakoupilo ceniny. O zlepšení situace v tomto roce se paralelně s růstem hodnoty oběžných aktiv postaral i mírný pokles krátkodobých závazků. Ukazateli UL1* se v tomto roce dokonce podařilo vyšplhat nad minimální hranici, když dosáhl hodnoty 1,21. Opět to bylo vlivem většinového podílu (61,73 %) krátkodobých přijatých záloh na transfery na krátkodobých závazcích a zároveň také zvýšením stavu krátkodobého finančního majetku.

V roce 2013 se situace i nadále zlepšovala. Ukazatel UL1 vykázal stejně vysokou hodnotu jako v prvním roce období, tj. 0,62. Zapříčinil to vzrůst oběžných aktiv, kdy suma krátkodobých pohledávek zůstala víceméně konstantní, enormní nárůst o 35,41 mil. Kč ovšem zaznamenal krátkodobý finanční majetek. Město v tomto roce totiž vykázalo celkový přebytek hospodaření, a tak mimo jiné vložilo volné peněžní prostředky na bankovní účet. Vzrůst o 21,80 mil. Kč zaznamenaly z důvodu nárůstu přijatých záloh na transfery i krátkodobé závazky, ten ovšem nedokázal narušit celkově zlepšující se stav. Co se týče ukazatele UL1*, ten v roce 2013 dosáhl téměř dvojnásobné hodnoty oproti roku 2012. Stalo se tak v důsledku jednak navýšení (o 10,90 %) podílu krátkodobých přijatých záloh na transfery na celkových krátkodobých závazcích, jednak neobyčejného nárůstu hodnoty krátkodobého finančního majetku.

Tabulka 13: Vývoj běžné likvidity v jednotlivých letech 2010 Oběžná aktiva (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) - z toho zálohy na transfery (v tis. Kč) - zbylé krátkodobé závazky (v tis Kč)

2011

2012

2013

66 242

46 806

62 031

96 892

107 534 10 202 97 332

139 432 87 465 51 967

133 507 82 416 51 091

155 311 112 802 42 509

0,62 0,68

0,34 0,90

0,46 1,21

0,62 2,28

Běžná likvidita (UL1) - BL bez záloh na transfery (UL1*)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

OKAMŽITÁ LIKVIDITA Vývoj okamžité likvidity města Uherský Brod zachycuje tabulka č. 14 a z důvodu analogické konstrukce obou ukazatelů likvidity vykazuje obdobné tendence jako běžná likvidita. Z tabulky vyplývá, že město v hodnoceném okamžiku ani jednoho ze sledovaných let nedisponovalo na položce krátkodobého finančního majetku takovým množstvím prostředků, aby dokázaly pokrýt veškeré krátkodobé závazky. Situace je opět viditelně lepší po odečtení krátkodobých přijatých záloh na transfery od krátkodobých závazků (viz. poslední řádek tabulky).

Alarmující výsledek vykázalo město v roce 2011, kdy bylo schopno k hodnocenému okamžiku uhradit ze svého krátkodobého finančního majetku pouze 18 % všech krátkodobých závazků. Za znepokojivou situací stojí zmíněný pokles krátkodobého finančního majetku (stav na základním

40

běžném účtu a na běžných účtech fondů města se v tomto roce snížil o 9,64 mil. Kč), který se spolu s nárůstem krátkodobých závazků promítl v ukazateli UL2 dokonce více než dvojnásobným propadem oproti předchozímu roku. V případě ukazatele UL2* lze naopak mezi lety 2010 a 2011 pozorovat nárůst, a to především kvůli výraznému snížení zbylých krátkodobých závazků.

Za zlepšením v roce 2012 stojí navýšení krátkodobého finančního majetku, které primárně zapříčinil růst na položkách základního běžného účtu a běžných účtech fondů města o 20,90 mil. Kč. Navíc, jak už bylo uvedeno, suma krátkodobých závazků poklesla, a tak se ukazateli UL2 podařilo znovu vyšplhat na hodnotu prvního hodnoceného roku. Ukazatel UL2* v tomto roce aspiroval na dosažení hraniční hodnoty rizikového intervalu, což se mu ale nakonec nepovedlo. I přesto však vykázal takřka dvojnásobné zlepšení ve srovnání s předchozím rokem.

V roce 2013 vykázal krátkodobý finanční majetek největší nárůst v celém sledovaném období. Příčinou byl vzrůst hodnoty položky základního běžného účtu o 37,23 mil. Kč, jenž byl však kompenzována mírným poklesem zbývajících položek této skupiny pasiv. Ačkoli krátkodobé závazky vykázaly rovněž vzrůst, celkově přívětivá situace na položce krátkodobého finančního majetku napomohla k dosažení nejlepšího výsledku ukazatele UL2 za celé sledované období. V tomto roce bylo město Uherský Brod schopno k hodnocenému okamžiku uhradit za svého krátkodobého finančního majetku 53 % všech krátkodobých závazků, nicméně tímto požadavky MF ČR zdaleka nesplnilo. Rovněž ukazatel UL2* v tomto roce, kdy pokořil minimální akceptovanou hranici, vykázal nejlepší výsledek za celé sledované období.

Tabulka 14: Vývoj okamžité likvidity v jednotlivých letech 2010 Krátkodobý finanční majetek (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) - z toho zálohy na transfery (v tis. Kč) - zbylé krátkodobé závazky (v tis. Kč)

2011

2012

2013

37 108

25 767

47 184

82 595

107 534 10 202 97 332

139 432 87 465 51 967

133 507 82 416 51 091

155 311 112 802 42 509

0,35 0,38

0,18 0,50

0,35 0,92

0,53 1,94

Okamžitá likvidita (UL2) - OL bez záloh na transfery (UL2*)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

6.3 ANALÝZA ZADLUŽENOSTI Moderní doba klade neustále vyšší požadavky na úroveň vybavenosti obcí, a tak se (při omezenosti vlastních prostředků a transferů do jejich rozpočtu) stalo dluhové financování aktivit obcí běžnou praxí. Jak je patrno, zadluženost je spojena s využíváním cizích prostředků, při nichž vzniká obci závazek vůči svým věřitelům. Promítá se i do celkového veřejného dluhu země a právě tato skutečnost donutila stát začít zadluženost územních rozpočtů monitorovat. Více na toto téma např. Peková (2011, str. 267 - 278), Červenka (2009, str. 57 - 63), Provazníková (2007, str. 169 - 182) a další.

41

Jakým dílem přispívalo město Uherský Brod v letech 2010 až 2013 k celkovému veřejnému dluhu, ilustruje graf č. 14. Je očividné, že výše zadlužení města rostla rok od roku. Příčinou byly rozsáhlé investice do rozvoje (realizované postupně od roku 2008), které by bez možnosti financování z cizích prostředků byly nemyslitelné. Nejvyšší zadluženost vykázalo město v roce 2013. Celkový dluh tehdy činil více než 243 mil. Kč, což ve srovnání s prvním rokem sledovaného období představovalo vzrůst o 132,16 %. V letech 2014 a 2015 se i nadále počítá se zvyšováním dluhu, neboť městu stále ještě zbývá dočerpat 33,60 mil. Kč z úvěrového rámce od České spořitelny. Za předpokladu, že nepřijme v následujících letech žádný jiný úvěr a bude se mu dařit splácet jednotlivé závazky dle plánovaných harmonogramů, lze od roku 2016 očekávat postupné oddlužování města. Graf 14: Výše dluhu v jednotlivých letech a její předpokládaný vývoj (v tis. Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě interních dat města a údajů z Brodského zpravodaje č. 4/2014

Strukturu dluhu, resp. volbu cizích zdrojů k financování investic zobrazuje tabulka č. 15. Z ní je patrné, že město využívalo ve všech čtyřech letech výhradně dlouhodobé úvěry a v letech 2011 a 2012 pak přijalo i dlouhodobou návratnou finanční výpomoc, jejíž výše byla ve srovnání s úvěry takřka zanedbatelná. Naopak ani v jednom ze sledovaných let nevyužilo emisi obligací.

Tabulka 15: Struktura dluhu v jednotlivých letech (v tis. Kč) Dlouhodobé úvěry Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé Dluh celkem

2010 103 217

2011 181 767

2012 217 364

2013 241 585

0 103 217

686 182 453

686 218 050

0 241 585

Zdroj: Vlastní zpracování na základě interních dat města

Přehled všech věřitelů, jimž bylo město Uherský Brod ve sledovaném období zavázáno poskytuje tabulka č. 16. V roce 2000 se město rozhodlo pro vzetí hypotečního úvěru u České spořitelny a.s. ve výši 9,10 mil. Kč s fixní roční úrokovou sazbou 5,39 %. Účelem byla dostavba půdních vestaveb

42

v bytových domech v ulicích U Cihelny, U Hřiště, U Lapače a Strojařů. O roku 2001 město tento úvěr měsíčně splácí a doba jeho splatnosti je 20 let, tj. do roku 2020.

V roce 2003 si za účelem výstavby plaveckého bazénu CPA Delfín vzalo město úvěr tentokrát u ČSOB a.s. ve výši 16,50 mil. Kč a pohyblivou úrokovou sazbou 3M PRIBOR + 0,5. V roce 2004 ho pak prostřednictvím trvalého příkazu začalo splácet čtvrtletními splátkami ve výši 412,5 tis. Kč. Celý závazek byl uhrazen k 31. 12. 2013.

V roce 2003 přijalo město za účelem výstavby tepelných čerpadel a solárního systému v CPA Delfín půjčku ve výši 9,734 mil. Kč od Státního fondu životního prostředí, přičemž způsob úročení nebylo možné dohledat. V tomtéž roce začalo město půjčku splácet (s četností splátek 4 za rok, tj. čtvrtletně) a v roce 2010 byla uhrazena.

V roce 2005 si město se záměrem dostavby Domu s pečovatelskou službou vzalo u Komerční banky a.s. úvěr ve výši 11,40 mil. Kč a pohyblivou úrokovou sazbou 3M PRIBOR + 0,1. Tento úvěr pak v roce 2006 začalo měsíčně splácet a doba jeho splácení je 20 let, tj. do roku 2025.

V roce 2008 dostalo město příležitost uskutečnit celou řadu důležitých investičních rozvojových akcí za pomoci 85 % dotace z EU nebo národních fondů a za předpokladu, že bude schopno dokrýt zbývajících 15 % uznatelných nákladů. Vzhledem k tomu, že tento objem prostředků naspořeno nemělo a že dotace z EU fondů jsou obci poskytnuty až zpětně po realizaci investičního projektu, rozhodlo se město za účelem dokrytí a předfinancování dotovaných investic pro vzetí revolvingového úvěru s finančním limitem 250 mil. Kč a s fixní roční úrokovou sazbou 3,83 % u České spořitelny a.s.. Z tohoto úvěrového rámce čerpalo i ve sledovaných letech, a to 77,45 mil. Kč v roce 2010, 106,65 mil. Kč v roce 2011, 47,62 mil. Kč v roce 2012 a 28,45 mil. Kč v roce 2013. V letech 2014 a 2015 pak městu zbývá dočerpat celkem 33,60 mil. Kč. Od roku 2016 se dle modelového harmonogramu splácení začne tento dlouhodobý úvěr čtvrtletně po dobu 10 let splácet, tj. do roku 2025. Po úplném vyčerpání a po ukončení všech projektů v roce 2015 bude možno konstatovat, že ačkoli tento dlouhodobý úvěr vedl k obrovské zadluženosti města Uherský Brod, umožnil zrealizovat celkem 49 různých investičních akcí, jimž rozsahem vynaložené částky dominuje rekonstrukce a intenzifikace ČOV, rekonstrukce základních škol a výstavba přechodové lávky nad dopravním terminálem.

Tabulka 16: Přehled dlouhodobých závazků města Uherský Věřitel Přijetí ČS 2000

Výše v Kč 9 100 000

Úrok 5,39 % p.a.

Splatnost Účel 2020 Dostavba půdních vestaveb

ČSOB

2003

16 500 000

3M PRIBOR + 0,5

2013

Výstavba plaveckého bazénu CPA Delfín

SFŽP

2003

9 734 000

?

2010

Půjčka na tepelná čerpadla pro CPA Delfín

KB ČS

2005 2008

2025 2025

Dostavba Domu s pečovatelskou službou Dofinancování investičních projektů

11 400 000 3M PRIBOR + 0,1 250 000 000 3,83 % p.a.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě interních dat města

43

PODÍL CIZÍCH ZDROJŮ K CELKOVÝM AKTIVŮM Vývoj podílu cizích zdrojů města Uherský Brod k jeho celkovým aktivům ilustruje tabulka č. 17, z níž poutá pozornost především nápadný skok hodnoty ukazatele UZ1 mezi prvním a druhým rokem sledovaného období. Důvodem je především pokles sumy aktiv, kdy v roce 2010 město ještě neodepisovalo dlouhodobý majetek, zatímco v účetní závěrce sestavované k 31. 12. 2011 už proběhlo první použití metody odpisování dlouhodobého majetku. To se projevilo meziročním vzrůstem podílu cizích zdrojů na celkové sumě aktiv o 76,68 %. Od roku 2012 pak probíhalo odpisování dlouhodobého majetku města již standardním způsobem pomocí odpisového plánu, a tak hodnota ukazatele UZ1 zůstala víceméně konstantní, resp. vykazovala v souvislosti s postupným růstem závazků města mírný rostoucí trend. Se zřetelem, že ani v jednom z let nepřekročil podíl cizích zdrojů k sumě aktiv 25 %, lze považovat celkový vývoj ukazatele UZ1 za velmi uspokojivý. Tabulka 17: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům v jednolitých letech Cizí zdroje (v tis. Kč) Aktiva celkem (v tis. Kč) UZ1 (v %)

2010 215 578 2 591 785 8,32

2011 323 375 2 199 905 14,70

2012 353 033 2 425 872 14,55

2013 398 845 2 488 396 16,03

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

VÝŠE DLUHU K SALDU BĚŽNÉHO ROZPOČTU Tabulka č. 18 vyjadřuje za kolik let by město Uherský Brod umořilo svůj dluh z přebytku běžného rozpočtu. Nejlepšího výsledku dosáhlo město pochopitelně v roce 2010, kdy bylo schopno uhradit svůj dluh za necelé dva roky. Od té doby vykazuje ukazatel UZ2 rostoucí trend související s postupným čerpáním úvěrového rámce, ergo zvyšováním celkového dluhu. Zajímavý je rok 2013, kdy bylo město ze svého „zisku“ schopno uhradit dluh vykázaný v tomto roce o zhruba čtyři měsíce dříve, než dluh vykázaný v roce 2012. Stalo se tak v důsledku dosažení nejvyššího přebytku běžného účtu ze všech sledovaných let. V rámci souhrnného zhodnocení ukazatele UZ2 je možné prohlásit, že vzhledem k uskutečněnému rozsahu investičních akcí se dílčí doby splácení dluhu ze salda běžného rozpočtu jeví jako naprosto dostačující.

Tabulka 18: Výše dluhu k saldu běžného rozpočtu v jednolitých letech Dlouhodobé úvěry Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé Dluh celkem (v tis. Kč) Běžné příjmy Běžné výdaje Saldo běžného rozpočtu (v tis. Kč) UZ2

2010 103 217

2011 181 767

2012 217 364

2013 241 585

0 103 217 501 668 442 867 58 801 1,76

686 182 453 481 051 424 362 56 690 3,22

686 218 050 289 783 238 466 51 318 4,25

0 241 585 302 534 241 054 61 480 3,93

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

44

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Jaký podíl ze zvolené kategorie příjmů vynakládalo město Uherský Brod na dluhovou službu zobrazuje tabulka č. 19. Z ní je evidentní, že město na dluhovou službu vydávalo stále menší a menší objem vybraných příjmů, přičemž ve druhé polovině hodnoceného období je očividný propad v souvislosti se snížením splátek závazků z minulosti oproti první polovině. Celkově lze prohlásit, že si město v pozorovaných letech vedlo nadmíru dobře. Podíl jeho dluhové služby na vybrané dluhové základně ani v jednom z let nepřesáhl hraniční hodnotu 30 %, což způsobilo rozložení jednotlivých splátek závazků do více let.

Tabulka 19: Ukazatel dluhové služby v jednotlivých letech Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté transfery - položka 4112 Dluhová základna (v tis. Kč) Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Úroky vlastní Dluhová služba (v tis. Kč) UZ3 (v %)

2010 195 800 36 903 40 325 273 028

2011 203 087 41 257 33 680 278 024

2012 190 953 42 599 33 051 266 603

2013 215 389 43 774 30 373 289 536

28 660 2 028 30 688 11,24

27 418 3 342 30 760 11,06

12 020 4 545 16 565 6,21

4 226 3 843 8 069 2,79

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

PODÍL DLUHOVÉ SLUŽBY A DLUHOVÉ KAPACITY Tabulka č. 20 vystihuje, jakým procentem se dluhová služba města podílí na jeho dluhové kapacitě. Na první pohled je vidět, že v prvních dvou letech sledovaného období odčerpávaly roční náklady zadlužení v průměru 50,87 % dluhové kapacity, tedy o poznání více než v následující polovině. V roce 2012 pak výrazně poklesly splátky minulých závazků a souběžně s nimi tím pádem i roční dluhová služba. Její podíl na dluhové kapacitě představoval v tomto roce necelou třetinu. V posledním sledovaném roce dluhová služba vykázala opět další pokles, a tak roční náklady zadlužení odčerpaly pouhou osminu dluhové kapacity. Vzhledem k tomu, že dluhová kapacita města byla ve všech letech vyšší než jeho dluhová služba, lze výsledky ukazatele UZ4 hodnotit velmi pozitivně. Tabulka 20: Podíl dluhové služby a dluhové kapacity v jednotlivých letech 2010 Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Úroky vlastní (položka 5141) Dluhová služba (v tis. Kč) Daňové příjmy Nedaňové příjmy Neinvestiční přijaté transfery Běžné výdaje (mimo položku 5141) Dluhová kapacita (v tis. Kč) UZ4 (v %)

28 660 2 028 30 688 195 800 36 903 268 965 440 839 60 829 50,45

2011 27 418 3 342 30 760 203 087 41 257 236 707 421 020 60 031 51,24

2012 12 020 4 545 16 565 190 953 42 599 56 231 233 921 55 862 29,65

2013 4 226 3 843 8 069 215 389 43 774 43 371 237 211 65 323 12,35

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

45

PODÍL SPLÁTEK ÚROKŮ A DLUHOVÉ KAPACITY Tabulka č. 21 vyjadřuje, jakou měrou zatěžuje splácení úroků z dluhu běžný rozpočet. Nejmenší zátěží pro běžný účet byly úroky splácené v roce 2010, kdy představovaly pouze 3,33 % dluhové kapacity. Naopak největším břemenem byly v roce 2012, kdy se podílely na dluhové kapacitě 8,14 %. Medián všech hodnocených procentuálních podílů splácených úroků a přebytků běžných rozpočtů činí 5,73 %, tudíž je možno říct, že splácené úroky z dluhu představují pouze zlomek dluhové kapacity.

Tabulka 21: Podíl splátek úroků a dluhové kapacity Úroky vlastní Daňové příjmy Nedaňové příjmy Neinvestiční přijaté transfery Běžné výdaje (mimo položku 5141) Dluhová kapacita (v tis. Kč) UZ5 (v %)

2010 2 028 195 800 36 903 268 965 440 839 60 829 3,33

2011 3 342 203 087 41 257 236 707 421 020 60 031 5,57

2012 4 545 190 953 42 599 56 231 233 921 55 863 8,14

2013 3 843 215 389 43 774 43 371 237 211 65 323 5,88

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z MONITOR MF ČR

46

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo provést finanční analýzu vybrané obce, na jejím základě zhodnotit finanční situaci obce a navrhnout řešení případných zjištěných nedostatků. K tomuto záměru byla zvolena soustava ukazatelů z oblastí rozpočtového hospodaření, coby hlavního problémového okruhu, zadluženosti a likvidity.

V metodologicko-teoretické části práce byla formulována teoretická východiska, jejichž smyslem bylo vytvořit patřičný podklad pro definování vhodné soustavy ukazatelů finanční analýzy obce. Tyto ukazatele byly následně aplikovány v praktické části na případ města Uherský Brod. Hodnocený časový horizont byl pak stanoven na období let 2010 až 2013, přičemž z uskutečněné finanční analýzy města vyplynulo, že je možné ho rozdělit na dvě etapy s diametrálně odlišnými rysy.

První etapa, reprezentována první polovinou sledovaného období, byla typická rozsáhlými investicemi do rozvoje města. Tato skutečnost se jednak projevila na celkovém hospodaření vysokým schodkem, jednak měla negativní dopad do oblasti likvidity, kde městu rostly rychleji závazky než oběžná aktiva. Dalším prvkem, jež výrazně přispěl ke specifickému rázu této fáze, byla tehdejší sociální politika státu, kdy municipální rozpočet fungoval při vyplácení nepojistných sociálních dávek včetně podpory v nezaměstnanosti pouze jako zprostředkovatel mezi státem a příjemcem a rozhodující skupinu jeho příjmů tím pádem představovaly přijaté transfery. Tento fakt vytvořil iluzi finanční destabilizace města ve smyslu silné závislosti na příjmech zvenčí. Při jeho opomenutí se však finanční soběstačnost města jevila již jako průměrná. Vzhledem k tomu, že město postupně čerpá úvěrový rámec, byla výše dluhu v tomto období ve srovnání s druhou etapou o poznání nižší. Vývoj výsledků jednotlivých ukazatelů zadluženosti je potom možno označit za příznivý, a to i napříč skutečnostem, že město poprvé použilo metodu odpisování dlouhodobého majetku, což vedlo k poklesu sumy aktiv vůči cizím zdrojům, a také jeho dluhová služba byla dvojnásobně vyšší oproti druhé etapě.

Pro druhou etapu, reprezentovanou druhou polovinou sledovaného období, byl naopak příznačný útlum investičních aktivit, což vedlo k dosažení vyrovnaného, ba dokonce přebytkového rozpočtu. Paralelně s omezením investic se zlepšila situace i v oblasti likvidity, avšak požadavky státních autorit město zdaleka nenaplnilo. Do celkového hospodaření se pozitivně promítlo taktéž standardní zdanění hazardu, které umožnilo obcím inkasovat další daňové příjmy navíc - ty tak, souběžně se změnou sociální politiky, kdy začal sociální dávky opět vyplácet stát, dominovaly příjmové straně rozpočtu. Právě změna sociální politiky a posílení daňových příjmů zapříčinily výrazné finanční osamostatnění města. Výše dluhu v této etapě rostla v souvislosti s dalším čerpáním úvěrového rámce. S ohledem na skutečnosti, že odpisování majetku již probíhalo standardním způsobem pomocí odpisového plánu, takže suma aktiv zůstala vůči cizím zdrojům víceméně konstantní, a rovněž došlo k poklesu dluhové služby města, lze vývoj dílčích ukazatelů zadluženosti hodnotit opět velmi kladně.

47

V rámci souhrnného zhodnocení všech sledovaných let nebyly ve finančním řízení města detekovány žádné závažnější nedostatky. Naopak analýza rozpočtového hospodaření ukázala, že město dokáže svůj rozpočet plánovat svědomitě a realisticky. Je schopno hospodařit efektivně, s provozními přebytky a zároveň dokáže uspořit významný podíl svých běžných příjmů, což signalizuje kvalitní podmínky pro budoucí investiční aktivity financované z vlastních prostředků. Z analýzy likvidity sice vyplynulo, že město nebylo schopno splácet své krátkodobé závazky ze svých likvidních prostředků, ovšem slabé výsledky lze přisoudit výhradně realizovaným investičním akcím, s jejichž omezováním se bude situace v oblasti likvidity pozvolna zlepšovat. Analýza zadluženosti ukázala, že město využívalo při financování svých investic převážně cizí prostředky, což na jednu stranu nebylo úplně optimální a vedlo to k vysoké zadluženosti, na druhou stranu by bez možnosti dluhového financování bylo nemyslitelné realizovat tak velký objem investic, a tedy vytvářet potenciál pro svůj další rozvoj. Rovněž z analýzy zadluženosti vyplynulo efektivní využívání dotačních prostředků národních i evropských fondů a schopnost plánovat splátky jednotlivých dluhů tak, aby nebyl ohrožen běžný provoz, za což město zasluhuje uznání.

Závěrem lze městu doporučit, aby vzhledem k výši svého dluhu i nadále důsledně dbalo na přebytek v běžné části rozpočtu, jenž je pro umoření dluhové služby zásadní. V budoucnu, zejména v souvislosti s úplným vyčerpáním úvěrového rámce, který je pro město finanční injekcí, bude rovněž potřeba přiškrtit investice a volné peněžní prostředky prvořadě směřovat na splácení závazků. V případě potíží s jejich úhradou se ještě městu nabízí možnost rozprodávat svůj majetek. Celkově je ale možno zhodnotit hospodaření města Uherský Brod pozitivně a doporučit pokračování v nastoleném trendu.

48

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura: [1]

BINEK, Jan. Analýza finančních možností obcí jako předpoklad pro efektivní finanční řízení obce. In: ŠPAČEK, David. Management územní samosprávy: (využití nástrojů zvyšování příjmů a snižování výdajů rozpočtů územních samosprávných celků). 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 254 s. ISBN: 80-210-3957-4

[2]

BOHÁČ, Radim. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 1.vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 329 s. ISBN: 978-80-7478-045-5

[3]

Červenka, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. 1.vydání, Praha: Leges, 2009. ISBN 978-8087212-11-0

[4]

ČEŠKOVÁ, Magdalena. KINŠT, Jan. Rozpočtová skladba v roce 2011. 4.rozšířené vydání. Olomouc: Anag, 2011. 277 s. ISBN: 978-80-7263-638-9

[5]

HALÁSEK, Dušan. PILNÝ Jaroslav., TOMÁNEK Petr. Určování bonity obcí. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita, 2002. 130 s. ISBN: 80-248-0159-0

[6]

HRABALOVÁ, Simona. Účetnictví územních samospráv. 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 94 s. ISBN: 80-210-3744-X

[7]

JÁČOVÁ, Helena. Podnik jako součást ekonomického systému a vybrané aspekty jeho řízení. 1.vydání. V Liberci: Technická univerzita v Liberci, 2010. 165 s. ISBN: 978-80-7372-684-3

[8]

KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2.rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. 236 s. ISBN: 978-80-247-4456-8

[9]

KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2002. 206 s. ISBN: 80-7179-778-2

[10] LORENC, Jiří., KAŠPÁRKOVÁ, Jana. Rozpočtová skladba 2010 pro územní samosprávné celky. Polešovice: M Lordy, 2010. 325 s. ISBN: 978-80-254-6776-3 [11] MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. 1.vydání. Praha: Orac, 2000. 190 s. ISBN: 8086199-23-1 [12] OPLUŠTILOVÁ, Irena. Finanční zdraví obcí a jeho regionální diferenciace. [Disertační práce] Brno: Masarykova univerzita, 2012. 168 s.

49

[13] OTRUSINOVÁ, Milana., KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek.-po novele zákona o účetnictví. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2011. 178 s. ISBN: 978-807400-342-4 [14] PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 587 s. ISBN: 978-80-7357-614-1 [15] PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: Teorie a praxe. 1.vydání. Praha: Grada, 2007. 280 s. ISBN: 978-80-247-2097-5 [16] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4.aktualizované vydání. Praha: Grada, 2011. 143 s. ISBN: 978-80-247-3916-8 [17] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Press, 2011. 152 s. ISBN: 978-80-251-3386-6 [18] SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ., Eva. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 498 s. ISBN: 978-80-7400-336-3 [19] TETŘEVOVÁ, Liběna a kol. Veřejný a podnikatelský sektor. 1.vydání. Praha: Professional Publishing, 2009. 190 s. ISBN: 978-80-86946-90-0 [20] VODÁKOVÁ, Jana. Akruální účetnictví ve veřejném sektoru. 1.vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 191 s. ISBN: 978-80-7357-890-9 [21] ŽEHROVÁ, Jana, PFEIFEROVÁ, Dana. Finance municipalit. 1.vydání. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2006. 124 s. ISBN: 80-213-1418-4

Internetové zdroje: [22] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika SO ORP Uherský Brod [online]. Zveřejněno 27.2.2014 [cit. 2014-04-05] Dostupné z: [23] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel v obcích [online]. Zveřejněno 30.4.2013 [cit. 2014-04-05] [24] Databáze MONITOR MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Dostupné z: [25] Databáze ÚFIS MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Dostupné z:

50

[26] DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY. Závěrečný účet hospodaření územní samosprávy za rok 2012 [online]. Zveřejněno 19.8.2013 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: [27] KLIKACÍ ROZPOČET města Uherský Brod. Dostupné z: [28] LANC, J. Deník veřejné správy. Akruální účetnictví nemusí znamenat akruální rozpočet [online]. Zveřejněno 15.2.2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: [29] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Monitoring hospodaření obcí – SIMU 2008[online]. Zveřejněno 3.12.2008 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: [30] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Odložení účinnosti vyhlášky o podmínkách sestavení účetních výkazů za ČR (konsolidační vyhlášky) [online]. Zveřejněno 20.12.2013 [cit. 2014-03-20] Dostupné z: [31] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Odvody hazardu obcím [online]. Zveřejněno 10.9.2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [32] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Platná znění všech Českých účetních standardů č. 701 až 710 pro některé vybrané účetní jednotky platné pro rok 2014 [online]. Zveřejněno 24.2.2014 [cit. 2014-03-19] Dostupné z: [33] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti [online]. Zveřejněno 30.9.2012 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: [34] MINISTERSTVO FINANČNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Státní závěrečný účet za rok 2010 [online]. Zveřejněno 17.6.2011 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: [35] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Státní závěrečný účet za rok 2011 [online]. Zveřejněno 14.6.2012 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z:

51

[36] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhlášky pro rok 2014 – pro účetnictví státu [online]. Zveřejněno 24.1.2014 [cit. 2014-03-19] Dostupné z: [37] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Všechny nepojistné sociální dávky vyplácí Úřad práce ČR [online]. Zveřejněno 13.1.2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [38] SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Analýza postupů managementu soukromé sféry využitelných ve veřejné správě a regionálním rozvoji [online]. Zveřejněno 11.5.2007 [cit. 201403-06]. Dostupné z:

Právní předpisy: [39] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů [40] Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů [41] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [42] Vyhláška č. 464/2013 Sb., o rozpočtové skladbě [43] Vyhláška č. 10/2013 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti

Periodika:

[44] VRÁNA, Petr. Brodský zpravodaj. Úvodník/Zpravodajství. Zveřejněno 3.4.2014. ISSN nemá

Další zdroje: [45] Materiály finančního odboru města Uherský Brod

52

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Odlišnosti subjektů veřejné a soukromé sféry .....................................................................10 Tabulka 2: Struktura ukazatelů finanční analýzy podle jejich konstrukce.............................................13 Tabulka 3: Přehled ukazatelů příjmů .....................................................................................................24 Tabulka 4: Přehled ukazatelů výdajů .....................................................................................................25 Tabulka 5: Přehled ukazatelů salda rozpočtu.........................................................................................25 Tabulka 6: Přehled ukazatelů likvidity ..................................................................................................26 Tabulka 7: Přehled ukazatelů zadluženosti ............................................................................................26 Tabulka 8: Počet obyvatel města Uherský Brod (k 1. 1. daného roku)..................................................27 Tabulka 9: Vývoj příjmů a výdajů v jednotlivých letech (v tis. Kč)......................................................28 Tabulka 10: Financování v jednotlivých letech (v tis. Kč) ....................................................................29 Tabulka 11: Struktura daňových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) .............................................31 Tabulka 12: Struktura nedaňových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) .........................................33 Tabulka 13: Vývoj běžné likvidity v jednotlivých letech ......................................................................40 Tabulka 14: Vývoj okamžité likvidity v jednotlivých letech.................................................................41 Tabulka 15: Struktura dluhu v jednotlivých letech (v tis. Kč) ...............................................................42 Tabulka 16: Přehled dlouhodobých závazků města Uherský.................................................................43 Tabulka 17: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům v jednolitých letech ...........................................44 Tabulka 18: Výše dluhu k saldu běžného rozpočtu v jednolitých letech ...............................................44 Tabulka 19: Ukazatel dluhové služby v jednotlivých letech..................................................................45 Tabulka 20: Podíl dluhové služby a dluhové kapacity v jednotlivých letech ........................................45 Tabulka 21: Podíl splátek úroků a dluhové kapacity .............................................................................46

53

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Struktura příjmů rozpočtů obcí a DSO...................................................................................... 17 Graf 2: Podíl provozního a investičního salda na celkovém saldu v jednotlivých letech (v tis. Kč) .... 29 Graf 3: Podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech v jednotlivých letech ............................... 29 Graf 4: Vývoj dílčích příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč).............................................................. 30 Graf 5: Struktura daňových příjmů v roce 2013.................................................................................... 31 Graf 6: Daňové příjmy přepočtené na 1 obyvatele v jednotlivých letech (v Kč) .................................. 32 Graf 7: Vývoj nedaňových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) ..................................................... 32 Graf 8: Vývoj kapitálových příjmů v jednotlivých letech (v tis. Kč) .................................................... 34 Graf 9: Podíly vlastních příjmů na celkových příjmech v jednotlivých letech...................................... 34 Graf 10: Struktura přijatých transferů v jednotlivých letech (v tis. Kč) ................................................ 35 Graf 11: Struktura výdajů v jednotlivých letech (v tis. Kč)................................................................... 36 Graf 12: Běžné výdaje v jednotlivých letech dle odvětví (v tis. Kč)..................................................... 37 Graf 13: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech dle odvětví (v tis. Kč) ............................................. 38 Graf 14: Výše dluhu v jednotlivých letech a její předpokládaný vývoj (v tis. Kč) ............................... 42

54

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BP – Běžné příjmy BV – Běžné výdaje ČOV – Čistička odpadních vod ČR – Česká republika DPFO – Daň z příjmů fyzických osob DPH – Daň z přidané hodnoty DPPO – Daň z příjmu právnických osob EU – Evropská unie FO – Fyzická osoba KP – Kapitálové příjmy KV – Kapitálové výdaje MF – Ministerstvo financí PO – Právnická osoba RUD – rozpočtové určení daní SÚ – Syntetický účet SVČ – Samostatně výdělečná činnost ÚFIS – Účetní a informační systém ÚSC – Územně samosprávný celek ZČ – Závislá činnost ZŠ – Základní škola

55

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Další vyhlášky související s účetní reformou veřejných financí Příloha 2: Bodový přehled všech Českých účetních standardů pro vybrané účetní jednotky

56

Příloha 1: Další vyhlášky související s účetní reformou veřejných financí •

Technická vyhláška o účetních záznamech – vyhláška č. 472/2013 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek,

•

Vyhláška č. 10/2013 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti (od 1. 1. 2015 nabude účinnosti vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti),

•

Inventarizační vyhláška – vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetků a závazků,

•

Konsolidační vyhláška – Ačkoli vláda usnesením ze dne 28. 11. 2012 č. 868 k sestavování konsolidovaných účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu schválila provedení prvního sestavení konsolidovaných účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu za účetní období roku 2014, tak legislativní proces konsolidační vyhlášky státu nebyl dosud dokončen. Vyhláška tedy nenabude účinnosti k 1. 1. 2014, ale pravděpodobně až v průběhu roku 2014.

Příloha 2: Bodový přehled všech Českých účetních standardů pro vybrané účetní jednotky • Český účetní standard č. 701 - Účty a zásady účtování na účtech, • Český účetní standard č. 702 - Otevírání a uzavírání účetních knih, • Český účetní standard č. 703 – Transfery, • Český účetní standard č. 704 - Fondy účetní jednotky, • Český účetní standard č. 705 – Rezervy, • Český účetní standard č. 706 - Opravné položky a vyřazení, • Český účetní standard č. 707 – Zásoby, • Český účetní standard č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku, • Český účetní standard č. 709 - Vlastní zdroje, • Český účetní standard č. 710 - Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek.