Finanční analýza firmy Pragis a.s

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a oceňování

Finanční analýza firmy Pragis a.s. Bakalářská práce

Autor:

Jana Komárková Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

doc. Ing. Josef F. Palán, CSc.

Odborný konzultant:

Ing. Tomáš Erhard Metrostav a.s.

Praha

Duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 19. dubna 2011

Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doc. Ing. Josefu F. Palánovi, CSc. za jeho profesionální přístup, přesné nasměrování a citlivé korektury mé práce. Panu Ing. Tomášovi Erhardovi za pomoc při orientaci v manaţerských systémech Skupiny Metrostav, jeho cenné rady a příklady, které mi pomohly provázat teoretické znalosti s praxí. Také chci poděkovat všem členům mé rodiny za obrovskou morální podporu, bez které bych tuto práci nemohla vypracovat.

Anotace Cílem této bakalářské práce je podat informaci o základních postupech provádění finanční analýzy a pomocí těchto postupů zhodnotit finanční situaci firmy Pragis a.s. Zmapovat přínosy jejího začlenění do Skupiny Metrostav a případně navrhnout doporučení na zlepšení její finanční situace. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První je věnována základním teoretickým východiskům. Popisuje cíle, uţivatele, informační zdroje a metody finanční analýzy, analýzu vnějšího prostředí podniku a benchmarking. Druhá část je zaměřena na firmu Pragis. Je zde uvedena charakteristika firmy, analýzy jejího vnějšího prostředí a finanční analýza. V závěru práce je proveden benchmarking v rámci Skupiny Metrostav a vyhodnocení zjištěných výsledků. Klíčová slova Finanční analýza, finanční stabilita, stavebnictví, rozvaha, výsledovka, benchmarking

Annotation The aim of this bachelor’s dissertation is to provide information about financial analysis principles and through these principles to asses the financial position of the joint-stock company Pragis. Furthermore, the aim is to map the benefits of the acquisition of Pragis by the Metrostav Group and to propose recommendations for financial position improvement. The dissertation consists of two parts. The first part describes the basic theoretical background. It defines the aims, users, information sources of financial analysis as well as the financial analysis methods, the external environment analysis and benchmarking. The second part is focused on the company Pragis. It describes the company in detail, provides analysis of the external environment and financial analysis. Towards the end of the dissertation a benchmarking within the Metrostav Group framework is provided as well as assessment of the findings. Key words Financial analysis, financial stability, construction, balance sheet, profit and loss account, benchmarking

Obsah Úvod a téma práce .................................................................................................................... 6 1

Cíl práce ............................................................................................................................ 8

2

Základní pojmy z oblasti finančního řízení a analýzy podniku ................................... 8 2.1 Finanční řízení podniku .............................................................................................. 8 2.2 Předmět a účel finanční analýzy ................................................................................. 9 2.3 Uţivatelé finanční analýzy ......................................................................................... 9 2.4 Zdroje informací pro finanční analýzu ..................................................................... 10 2.5 Metody finanční analýzy .......................................................................................... 18 2.5.1 Horizontální analýza ......................................................................................... 19 2.5.2 Vertikální analýza ............................................................................................. 19 2.5.3 Analýza pracovního kapitálu ............................................................................ 19 2.5.4 Analýza poměrových ukazatelů........................................................................ 20 2.5.5 Analýza cash flow ............................................................................................ 25 2.6 Analýza vnějšího prostředí firmy ............................................................................. 29 2.7 Benchmarking........................................................................................................... 30

3

Metodika .......................................................................................................................... 31 3.1 Příprava podkladů ..................................................................................................... 31 3.2 Charakteristika firmy Pragis a.s................................................................................ 31 3.3 Analýza vnějšího a oborového prostředí firmy ........................................................ 31 3.4 Vybraný soubor ukazatelů pro finanční analýzu společnosti ................................... 32 3.5 Benchmarking v rámci Skupiny Metrostav .............................................................. 32

4

Výsledky .......................................................................................................................... 33 4.1 Charakteristika organizace ....................................................................................... 33 4.2 Analýza vnějšího prostředí ....................................................................................... 38 4.2.1 TEMPLES ........................................................................................................ 38 4.2.2 Porterův model pěti sil...................................................................................... 44 4.3 Finanční analýza firmy Pragis a.s. ............................................................................ 48 4.3.1 Horizontální a vertikální analýza rozvahy ........................................................ 48 4.3.2 Horizontální a vertikální analýza výsledovky .................................................. 54 4.3.3 Analýza pracovního kapitálu ............................................................................ 57 4.3.4 Analýza poměrových ukazatelů........................................................................ 58 4.3.5 Analýza cash flow ............................................................................................ 62 4.4 Benchmarking v rámci Skupiny Metrostav .............................................................. 63 4.5 Výsledky analýzy a komparace společnosti ............................................................. 66

Závěr ........................................................................................................................................ 70

5

Úvod a téma práce Finanční analýza je základním podkladem pro finanční řízení podniku a pro posuzování finančního zdraví. Cílem finanční analýzy je popsat finanční minulost podniku, nastínit budoucí vývoj finančních poměrů a tím usnadnit managementu, investorům, bankám atd. jejich rozhodování. Existuje mnoho způsobů, jak finanční analýzu provést. Jaké ukazatele budeme sledovat, jaká má být míra podrobnosti, za jaká období, atd. Záleţí zejména na tom, pro koho a za jakým účelem má být finanční analýza provedena a jaké máme zdroje. Výsledky finanční analýzy slouţí různým uţivatelům. Akcionáři nebo vlastníci se zajímají o finanční stav podniku z investičního a kontrolního důvodu. Chtějí vědět, zda je jimi vloţený kapitál řádně spravován a jakým směrem mají investovat v budoucnu. Banky poţadují informace, na základě kterých rozhodnou o poskytnutí úvěru. Obchodní partneři zjišťují, zda bude daný podnik schopen dostát svým závazkům. Podnikový management vyuţívá výsledky finančních analýz především pro finanční řízení podniku, strategické i operativní. Zaměstnanci a odbory mají zájem na finanční stabilitě podniku z důvodu zachování pracovních míst. Základní zdroje finanční analýzy jsou pro všechny uţivatele i typy finančních analýz stejné. Kvalita finanční analýzy je přímo závislá na kvalitě zdrojových informací. Interní zpracovatel analýzy můţe čerpat data z finančního účetnictví podniku a interních manaţerských systémů. Externí zpracovatelé pak pracují se zveřejňovanými výročními zprávami. Dále je nutné pracovat s externími informacemi – údaje Českého statistického úřadu, Obchodního věstníku, burzovního zpravodajství atd. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční situaci společnosti Pragis a.s. v relaci k jejímu začlenění do Skupiny Metrostav. Pro přiblíţení pouţitých postupů je součástí této bakalářské práce i teoretický popis metod finanční analýzy. Práce je rozdělena na dvě základní části – teoreticko metodologickou a praktickou. První část naznačuje strukturu a postupy, které jsou pak realizovány v druhé, praktické části práce. Objasňuje základní pojmy z oblasti finančního řízení podniku a finanční analýzy. Říká jaký je účel finanční analýzy, kdo jsou její uţivatelé a jaké jsou její zdroje, popisuje jednotlivé 6

metody finanční analýzy. Jsou zde uvedeny vybrané metody analýzy vnějšího a oborového prostředí a benchmarking. V metodologii je stručně popsán postup tvorby bakalářské práce. V druhé části je charakterizována firma Pragis, provedena analýza vnějšího a oborového prostředí, prakticky prezentovány jednotlivé analýzy. Základní rozbor hodnot z účetnictví je proveden horizontální a vertikální analýzou rozvahy a výsledovky. Další pohledy na finanční situaci Pragisu nám umoţní analýza pracovního kapitálu, analýza poměrových ukazatelů (rentability, aktivity, zadluţenosti, likvidity, produktivity práce) a analýza cash flow. Benchmarking v rámci Skupiny Metrostav zahrnuje tři stavební firmy působící v české republice.

7

1

Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je podat informaci o základních postupech provádění finanční analýzy a pomocí těchto postupů zhodnotit finanční situaci firmy Pragis a.s. Zmapovat přínosy jejího začlenění do Skupiny Metrostav a případně navrhnout doporučení na zlepšení její finanční situace.

2

Základní pojmy z oblasti finančního řízení a analýzy podniku

2.1 Finanční řízení podniku Finanční řízení podniku je významnou součástí podnikového řízení. Na veškeré činnosti podniku můţeme nahlíţet ze dvou hledisek – věcného a finančního. Věcné hledisko ve výrobním podniku zahrnuje tři základní činnosti: zásobování, výrobu a prodej. Finanční hledisko zabezpečuje pokrytí těchto základních činností finančními zdroji. Získávání finančních zdrojů a jejich rozdělování nazýváme financováním. Mezi hlavní úkoly finančního řízení podniku patří1: - Zajištění kapitálu pro běţné i mimořádné potřeby podniku a rozhodování o jeho struktuře - Alokování kapitálu do hmotného, nehmotného a finančního majetku, financování běţné činnosti podniku - Rozhodování o rozdělení zisku - Prognózování, plánování, zaznamenávání, analyzování, kontrolování a řízení hospodářských činností podniku tak, aby byla zajištěna jeho finanční stabilita.

1

SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. s.227

8

2.2 Předmět a účel finanční analýzy Nejobecněji lze finanční analýzu chápat jako nástroj pro zjištění a vyhodnocení finanční situace podniku neboli finančního zdraví podniku, které závisí na jeho výkonnosti a finanční stabilitě. Finanční stabilitou podniku rozumíme schopnost daného podniku plnit své závazky v termínech splatnosti. Zásadní vliv na ni mají likvidita2 a solventnost3. Finanční analýza podává přehled o finanční historii a současnosti podniku. Na základě těchto zjištění pak doporučuje vhodná řešení do budoucnosti. Jedním ze základních poţadavků na finanční analýzu je komplexnost - nutnost zahrnutí všech oblastí hospodaření podniku do analýzy. Dalším poţadavkem je soustavnost se kterou finanční analýzy provádíme. Pro skutečné zobrazení vývoje hospodaření podniku a jeho řízení je nutné vycházet alespoň z měsíčních účetních výkazů.

2.3 Uţivatelé finanční analýzy4 Je mnoho subjektů, kterým můţe být finanční analýza určena. Kaţdá skupina má své specifické poţadavky a důvody k jejímu vyuţití. Uţivatele dělíme na externí a interní. K externím uţivatelům patří zejména investoři, věřitelé (banky), obchodní partneři (dodavatelé, odběratelé), stát a konkurence. Mezi interní uţivatele pak řadíme podnikový management, zaměstnance a odbory. Investoři (akcionáři či vlastníci), kteří vloţili nebo se chystají vloţit do podniku svůj kapitál mají prioritní zájem o finanční informace ze dvou důvodů: investičního a kontrolního. Z investičního hlediska vyuţívají informace pro rozhodování o investicích do budoucna. Zda jimi vloţený kapitál bude vhodně uloţen a spravován v jejich zájmu. Kontrolní hledisko vyuţívají investoři vůči podniku, jehoţ jsou jiţ vlastníkem. Zajímají se o řízení podniku, o finanční stabilitu, výnosovost ale i plány manaţerů, které zajistí trvalý rozvoj podniku. Věřitelé (banky) poţadují informace o finančním stavu podniku, aby se mohli rozhodnout, zda poskytnou poţadovaný úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Banka analyzuje strukturu majetku a jeho finanční krytí, výsledky hospodaření, ziskovost, rentabilitu atd.

2

Likvidita je schopnost podniku přeměnit v krátkém časovém horizontu svá aktiva v peněţní hotovost

3

Solventnost je dlouhodobá schopnost podniku hradit své závazky včas

4

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008, s. 13-18

9

U krátkodobých úvěrů je kladen důraz na analýzu likvidity. Čím je koeficient likvidity vyšší, tím jistější je návratnost úvěru. U úvěrů střednědobých a dlouhodobých je zvlášť hodnocen i investiční projekt, na který je úvěr poţadován. Obchodní partneři mají zájem o informace o podniku zejména z důvodu jeho schopnosti dostát svým závazkům. U dodavatelů se jedná zejména o schopnost hradit své finanční závazky, odběratelé chtějí mít jistotu, ţe podnik bude schopen dodat výrobky na kterých můţe být odběratel nějakým způsobem závislý. Stát se zajímá o hospodaření podniku z mnoha důvodů, zejména však pro kontrolu daňových povinností podniku, vedení statistik a rozdělování finančních výpomocí (dotace). Konkurenti se zajímají o podniky působící ve svém odvětví za účelem srovnání s jejich vlastním hospodařením a udrţením své konkurenceschopnosti. Podnikový management na základě finančních informací rozhoduje o strategickém a operativním finančním řízení podniku. Finanční analýza, která odhaluje slabé a silné stránky finančního hospodaření podniku pomáhá manaţerům volit správné podnikatelské záměry. Zaměstnanci se zajímají o hospodářskou a finanční stabilitu podniku zejména z důvodu zachování jejich pracovních míst a mzdových podmínek. Odbory sledují výsledky hospodaření podniku a uplatňují vliv na řízení podniku v zájmu zaměstnanců podniku. Další uživatelé, jimiţ mohou být například pojišťovny, leasingové firmy, statistické úřady, vysoké školy atd.

2.4 Zdroje informací pro finanční analýzu Kvalita finanční analýzy je přímo závislá na kvalitě zdrojových informací. Potřebujeme velké mnoţství dat různé povahy a z různých informačních zdrojů5. Zdroje informací pro finanční analýzu mohou být jak interní tak externí. Mezi interní finanční informace patří zejména rozvaha, výkaz zisku a ztráty (výsledovka) nebo přehled o peněţních tocích (cash flow), výroční zprávy a informace z interních manaţerských systémů. Mezi externí informace patří např. údaje Českého statistického úřadu, Obchodního věstníku nebo informace z výročních zpráv jiných (konkurenčních) podniků, burzovní zpravodajství apod. Dále je nutné pracovat

5

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008, s. 19

10

s kvantifikovanými nefinančními informacemi jako jsou ekonomické a podnikové statistiky, podnikové plány, kalkulace, rozbory budoucího vývoje atd. ROZVAHA Jedním ze základních zdrojů informací je rozvaha, která zobrazuje stav majetku v podniku (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva) v peněţním vyjádření, k určitému časovému okamţiku. V předepsaných vzorech rozvahy jsou hodnoty majetku za běţné a minulé období. U aktiv v běţném období jsou dále členěny na poloţky „brutto“, které vyjadřují ocenění při pořízení, poloţky „korekce“, které představují kumulované odpisy a opravné poloţky a poloţky „netto“, které jsou rozdílem brutto a korekce a vyjadřují současnou účetní hodnotu majetku. Aktiva členíme na stálá aktiva (dlouhodobý majetek) a oběţná aktiva. Dále do aktiv patří i tzv. časové rozlišení – přechodná aktiva.

Tab. 2-1 Struktura aktiv podniku

AKTIVA STÁLÁ AKTIVA

OBĚŢNÁ AKTIVA

Dlouhodobý nehmotný majetek

Zásoby

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobé pohledávky

Dlouhodobý finanční majetek

Krátkodobé pohledávky

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

Finanční majetek

Pramen: SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2009. s.36

Stálá aktiva – zachovávají svou původní podobu, odepisují se a svou hodnotu přenáší do hodnoty produkce postupně. Doba vyuţitelnosti je delší neţ jeden rok. Dále jej členíme na dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek.

11

Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, licence, patenty, obchodní značky, ocenitelná práva, software a goodwill. Dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje pozemky, stavby, samostatné movité věci, dopravní prostředky, umělecká díla. Dlouhodobý finanční majetek představuje formu dlouhodobého investování volných peněţních prostředků. Zahrnuje zejména podílové cenné papíry a vklady v jiných podnicích. Proces postupného opotřebování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je vyjadřován formou odpisů. Odpisy rozlišujeme na účetní a daňové. Účetní odpisy jsou podstatné z hlediska tvorby výsledku hospodaření podniku. Sazby odpisů a odpisový plán pro účetní odpisy jsou zcela v kompetenci podniku a měly by co nejpřesněji vyjádřit předpokládané skutečné opotřebení majetku. Daňové odpisy jsou stanoveny zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z přijmu a jsou pouţívány pro výpočet daňového základu. Pokud podnik uplatňuje odlišné účetní a daňové odpisy, projeví se tato skutečnost v poloţce odloţená daň. Některá stálá aktiva se neodepisují účetně ani daňově, zejména pozemky, umělecká díla a dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva – mění svou původní podobu v průběhu reprodukčního cyklu a přechází do spotřeby jednorázově, jedná se o majetek krátkodobé povahy. Členíme jej na zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek a časové rozlišení. Zásoby se většinou spotřebovávají jednorázově a dělíme je na nakupované zásoby a zásoby vlastní výroby. Pohledávky se v rozvaze dělí podle doby splatnosti na dlouhodobé a krátkodobé. Další členění je dle vzniku pohledávky, např. pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky ke společníkům a sdruţení, poskytnuté zálohy apod. Krátkodobý finanční majetek zahrnuje zejména peníze v hotovosti, účty v bankách a pořizovaný krátkodobý finanční majetek, jehoţ drţba je maximálně jeden rok. Časové rozlišení zahrnuje náklady příštích období (předplatné), komplexní náklady příštích období (technický rozvoj), a příjmy příštích období (plnění pojistných smluv).

12

Strana pasiv v rozvaze znázorňuje jakým způsobem jsou aktiva podniku financována. Kromě hlediska časového, kdy dělíme pasiva na krátkodobá a dlouhodobá (coţ je z pohledu finanční analýzy důleţité specifikovat), je základním kritériem členění pasiv vlastnictví. Pasiva členíme na vlastní a cizí kapitál.

Tab. 2-2 Struktura pasiv podniku

PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL

CIZÍ KAPITÁL

Základní kapitál

Rezervy

Kapitálové fondy

Dlouhodobé závazky

Fondy ze zisku

Krátkodobé závazky

Zisk

Bankovní úvěry

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ Pramen: SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2009. s.36

Vlastní kapitál tvoří peněţité i nepeněţité zdroje, které byly do podnikání vloţeny majitelem nebo byly vytvořeny vlastní hospodářskou činností podniku. Základní strukturu vlastního kapitálu tvoří: základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běţného účetního období. Základní kapitál tvoří peněţní i nepeněţní vklady všech společníků do společnosti. U akciových společností a společností s ručením omezeným se jeho výše zapisuje do obchodního rejstříku.

13

Kapitálové fondy zahrnují zejména emisní áţio (rozdíl mezi vyšší prodejní cennou a jmenovitou hodnotou akcie při emisi), dotace a dary. Fondy ze zisku jsou také označovány jako rezervní fondy a jsou určitou pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání. Rezervní fond (resp. nedělitelný fond u druţstev) je dán ze zákona, statutární a ostatní fondy jsou předepsány vnitřními pravidly podniku. Výsledek hospodaření minulých let je část zisku po odvodu daní, která nebyla rozdělena mezi majitele ani přidělena do fondů, ale slouţí k dalšímu podnikání. Výsledek hospodaření běţného účetního období je zisk, který se ponechává v podniku. Cizí zdroje (cizí kapitál) jsou důleţitou součástí financování většiny podniků. Jedná se o zdroje získané od jiných fyzických nebo právnických osob, které musí podnik v určené době splatit. Z hlediska časového je dělíme na krátkodobé a dlouhodobé. Cizí zdroje jsou členěny do několika poloţek: rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry a finanční výpomoci a časové rozlišení. Rezervy jsou určeny ke krytí nepředvídaných výdajů v budoucnosti, jsou vytvářeny na vrub nákladů. Rozlišujeme účetní rezervy (na záruční opravy, náhrady škod, likvidace výrobků…) a zákonné rezervy (opravy dlouhodobého majetku, vypořádání důlních škod). Dlouhodobé závazky jsou závazky, jejichţ lhůta splatnosti je delší neţ jeden rok. Většinou se jedná o dluhopisy, půjčky od nebankovního sektoru, dlouhodobé přijaté zálohy nebo dlouhodobé směnky k úhradě. Krátkodobé závazky mají lhůtu splatnosti kratší neţ jeden rok a patří sem zejména závazky z obchodního styku, závazky vůči zaměstnancům a státu, závazky ke společníkům a sdruţení. Většinou bývají neúročené. Bankovní úvěry a výpomoci jsou závazky vůči bankám. Krátkodobé bankovní úvěry mívají podobu revolvingového úvěru a limitovaného kontokorentního úvěru. Dlouhodobé bankovní úvěry mívají stanoveny určité smluvní podmínky např. zadluţenosti nebo rentability. Časové rozlišení v pasivech se týká výdajů příštích období (např.pozadu placené odměny a prémie) a výnosů příštího období (např. nevyfakturované dodávky).

14

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Výkaz zisku a ztráty zachycuje vztahy mezi výnosy a náklady podniku v určitém období. Jeho smyslem je informovat o hospodaření podniku a výsledku, kterého svou podnikatelskou činností dosáhl. Je sestavován při uplatnění tzv. akruálního principu, coţ znamená, ţe výnosy i náklady se uznávají v období, ve kterém byly realizovány, bez ohledu na to, zda a kdy došlo k jejich inkasu. V českém účetnictví je výkaz zisku a ztráty uspořádán stupňovitě a jsou rozlišeny tři části: provozní, finanční a mimořádná. Pro finanční analýzu je významné rozhodnutí, zda budou do výsledku hospodaření zahrnuty všechny sloţky zisku nebo jen část provozní nebo část provozní a finanční s vyloučením mimořádných výnosů a nákladů. Velmi důleţitá je část provozního výsledku hospodaření, která se nazývá přidaná hodnota. Ukazuje, kolik by byl podnik schopen „vydělat“ v tom nejuţším slova smyslu, tj. pouze ve vztahu trţby a nejúţeji související náklady bez vlivu dalších nákladových poloţek, jako jsou osobní náklady, daně a poplatky, odpisy, trţby a náklady z prodeje dlouhodobého majetku, změna stavu rezerv či ostatní náklady a výnosy6.

6

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008, s. 34

15

Tab. 2-3 Struktura výkazu zisku a ztráty I. OBCHODNÍ ČINNOST + trţby za prodej zboţí - náklady na prodané zboţí = OBCHODNÍ MARŢE II. VÝROBNÍ ČINNOST + trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb +/- změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby + aktivace (materiálu, zboţí a dlouhodobého majetku, vyrobených ve vlastní reţii a vnitropodnikových sluţeb) - výkonová spotřeba (materiál, energie, sluţby) = PŘIDANÁ HODNOTA - osobní náklady (mzdy, odměny, sociální zabezpečení) - daně a poplatky (kromě daně z příjmů) - odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku - ostatní provozní náklady = PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ III. FINANČNÍ ČINNOST + výnosy z finančních operací - náklady finančních operací = FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ +/- FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ - daň z příjmů za běţnou činnost = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST IV. MIMOŘÁDNÁ ČINNOST + mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z příjmů z mimořádné činnosti = MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST + MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Pramen: HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008, s. 33

16

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Cash flow je skutečný pohyb peněţních prostředků v podniku. Výkaz o cash flow je tedy důleţitým zdrojem informací, neboť výkaz zisku a ztráty, který je zaloţen na akruálním účetnictví, nezobrazuje reálné peněţní příjmy a výdaje. Peněţní toky členíme podle toho v jaké oblasti vznikají na toky z: provozní, investiční a finanční činnosti. Blíţe se o struktuře a formě cash flow zmiňuji v kapitole 1.5.5 Analýza cash flow.

PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Příloha k účetní závěrce je nedílnou součástí účetní závěrky a obsahuje informace, které nenalezneme ani v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty. Obsah ani forma přílohy není zákonem nijak striktně upravena, měla by však obsahovat obecné údaje, informace o pouţitých účetních metodách, doplňující informace k účetním výkazům a přehled o peněţních tocích.

VÝROČNÍ ZPRÁVA Náleţitosti výroční zprávy jsou upraveny zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Výroční zpráva obsahuje kromě výše zmíněných výkazů7 zprávu představenstva, která komentuje jednotlivé činnosti podniku, např. vlastnickou strukturu, poslání a hlavní činnost podniku, marketingovou a obchodní politiku, investiční politiku, vztah k veřejnosti, k ţivotnímu prostředí atd.

OSTATNÍ ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU PODNIKU Mezi ostatní zdroje informací řadíme podnikové manaţerské a informační systémy, ekonomické statistiky, podnikové plány, kalkulace, rozbory budoucího vývoje apod. Dalšími důleţitými zdroji finanční analýzy jsou externí data, která získáme z výročních zpráv konkurence,

z oficiálních

dokumentů

ministerstev,

z Obchodního věstníku, burzovního zpravodajství atd.

7

Rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce

17

z Českého

statistického

úřadu,

2.5 Metody finanční analýzy Finanční analýza se provádí různými způsoby a v různé míře podrobnosti v závislosti na konkrétních poţadavcích. Finanční analýzu podniku lze členit z různých hledisek: - z hlediska organizačního uspořádání analýza základních vztahů analýza hloubková - z hlediska věcného obsahu analýza souhrnná analýza dílčí - z hlediska časového rozsahu analýza dlouhodobá analýza krátkodobá - z hlediska účelu za účelem přípravy plánu, projektu za účelem kontroly plnění plánu, projektu - z hlediska opakovatelnosti provádění analýza periodická analýza jednorázová - z hlediska zkoumání analýza na úrovni organizačních jednotek analýza na úrovni podniku jako celku analýza v rámci odvětví - z hlediska subjektu zkoumání analýza prováděná pracovníky daného podniku analýza prováděná vnějšími subjekty

Metody finanční analýzy nejsou upraveny právními předpisy, coţ často vede k nejednotnosti terminologie a postupů. Přesto existují obecně přijímané postupy a techniky, které podávají věrný obraz o majetkové a finanční situaci podniku.

18

2.5.1 Horizontální analýza Horizontální analýza je nejčastěji pouţívanou metodou pro zachycení trendů u jednotlivých poloţek v čase. Horizontální analýza vyuţívá absolutní ukazatele8, které jsou uvedeny ve finančních výkazech firmy a můţeme jej nalézt v úplné nebo agregované podobě ve výroční zprávě. Mezi horizontální analýzy patří i analýzy indexové9. Pro grafické znázornění se nejčastěji pouţívají sloupcové nebo spojnicové grafy

změna v % =

běžné období - předchozí období předchozí období

* 100


2.5.2 Vertikální analýza Vertikální analýza zobrazuje strukturu absolutních ukazatelů v jednotlivých letech (ve sloupcích), na jednotlivé poloţky se pohlíţí v relaci k jedné vybrané veličině. V případě rozvahy je volba vcelku jednoznačná – (celková) bilanční suma. Jednotlivé poloţky rozvahy pak odráţejí, z kolika procent se podílejí na celkové sumě10. Neprojevuje se zde inflace a umoţňuje srovnání výsledků i s jinými podniky (v procentním vyjádření).

2.5.3 Analýza pracovního kapitálu Pracovním kapitálem je všeobecně míněn oběţný majetek podniku. Pro finanční řízení podniku ale sledujeme tzv. čistý pracovní kapitál (ČPK). Čistý pracovní kapitál vytváří vzhledem ke své „dlouhodobosti“ jakýsi „polštář“ pro případné finanční výkyvy. Jedná se o dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici pro financování běţného chodu podniku11.

8

Absolutní ukazatele rozlišujeme na stavové a tokové. Stavové ukazatele nejsou závislé na čase. Jsou to

například údaje o stavu majetku a finančních zdrojích v rozvaze. U tokových ukazatelů je jejich výše ovlivněna délkou období, za kterou jsou sledovány, vypovídají o vývoji ekonomických skutečností za určité období jako například výnosy a náklady. 9

S pomocí indexů můţeme porovnávat a vývojově analyzovat jakékoliv dva ukazatele. Buď v podobě

absolutních čísel nebo poměrů či průměrů. 10

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. s. 15

11


19

Vypočteme jej jako rozdíl mezi celkovými oběţnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Velikost čistého pracovního kapitálu závisí zejména na obratovosti krátkodobých aktiv podniku, ale i na vnějším prostředí podniku (konkurence, stabilita trhu, daňová legislativa…).

Tab. 2-4 Schéma tvorby ČPK z pohledu manaţera

A

ROZVAHA

Stálá aktiva

P

Vlastní kapitál

Dl. zdroje

ČPK

Cizí kapitál dlouhodobý Kr.

Oběţná aktiva

Cizí kapitál

zdroje

krátkodobý


2.5.4 Analýza poměrových ukazatelů Pro kvalitnější srovnání v rámci oboru nebo času jsou však nutné poměrové analýzy. Díky nim získáme rychlý obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Z údajů rozvahy, výsledovky a výkazu cash flow je moţné vytvořit mnoho poměrových ukazatelů, které jsou v literatuře nejčastěji členěny do následujících skupin.

Ukazatele rentability Zjednodušeně se dá říci, ţe rentabilita je poměr mezi finančními prostředky, které nám plynou z našeho podnikání a finančními prostředky, které jsme na toto podnikání vynaloţili. Mezi typické ukazatele rentability patří Rentabilita aktiv ROA (Return on Assets), která nám uvádí poměr zisku a celkových aktiv. Nejčastěji se jako modifikace zisku pouţívá EBIT (Earnings before Interest and Taxes), EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization), EBT (Earnings before Taxes), EBI (Earnings before Interest), EAT (Earning 20

after Taxes) a EAC (Earnings Avaliable for Common Stockholders). Dále se vyuţívají ukazatele Rentabilita vloženého kapitálu ROCE (Return On Capital Employed), Rentabilita vlastního kapitálu ROE (Return on Equity) a Rentabilita tržeb ROS (Return on Sales).

Tab. 2-5 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability (výnosnosti) (VH před zdaň.+N.)/aktiva celkem

ROA – Rentabilita celk. aktiv (EBIT/AKT) Rentabilita trţeb (EBIT/T)

(VH před zdaň.+N.)/(I.+II.1.)

Obrat celk. aktiv (T/AKT)

(I.+II.1.)/ aktiva celkem

ROCE – Rentabilita kapitálu (EBIT/(VK+Dl.K)

(VH před zdaň.+N.)/(A.+B.I+B.II+B.IV.1.)

ROE – Rentabilita vl. kapitálu (ČZ/VK)

VH za úč.období/A.

Rentabilita trţeb (ČZ/T)

VH za úč.období/(I.+II.1.)

Obrat celkových aktiv (T/AKT)

(I.+II.1.)/aktiva celkem

Finanční páka (AKT/VK)

aktiva celkem/A.

Rentabilita z vlastních fin. zdrojů (CF/VK)

(VH za úč.období+E.)/A.

Rentabilita trţeb (ČZ/T)

VH za úč.období/(I.+II.1.)

Pramen: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. s. 33

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity zjišťují, jak efektivně hospodaří podnik se svými aktivy. Vyjadřují buď rychlost obratu nebo dobu obratu. Mezi nejuţívanější ukazatele patří Obrat celkových aktiv, Obrat zásob, Doba obratu aktiv, Doba obratu zásob, Doba inkasa pohledávek a Doba splatnosti krátkodobých závazků.

21

Tab. 2-6 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity (doby obratu) Obrat aktiv (T / AKT)

(I. + II.1.) / aktiva celkem

Obrat zásob (T / zásoby)

(I. + II.1.) / C.I.

Doba obratu aktiv (AKT / (T/360))

aktiva celkem / [(I. + II.1.) / 360]

Doba obratu zásob (ZÁS. / (T/360))

C.I. / [(I. + II.1.) / 360]

Doba inkasa pohledávek (POHL / (T/360))

(C.II. + C.III.) / [(I. + II.1.) / 360]

Doba splatnosti krátk. závazků (KZ / (T/360))

(B.III.) / [(I. + II.1.) / 360]


Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluţenosti ukazují rozsah, v jakém podnik uţívá ke svému financování dluhy (cizí kapitál). Ani vysoká zadluţenost nemusí být negativní charakteristikou podniku. V dobře fungující firmě můţe naopak vysoká finanční páka12 pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu13. Zadluţenost měříme dvěma způsoby. Buď vycházíme z rozvahy a zjišťujeme rozsah, ve kterém dluhy financují aktiva, nebo vycházíme z výsledovky a počítáme krytí nákladů na cizí kapitál. Analýza zadluţenosti vyuţívá mnoho ukazatelů, nejčastěji se pouţívá celková zadluţenost, koeficient zadluţenosti a úrokové krytí, jeţ nás informuje o tom, kolikrát zisk převyšuje placené úroky.

12

Finanční páka je efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu pouţitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře

podniku: Je-li úroková míra niţší neţ výnosnost aktiv, potom pouţití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu (Pramen: www.business.center.cz) 13

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. s.34

22

Tab. 2-7 Ukazatele zadluţenosti

Ukazatele zadluţenosti (dlouhodobé finanční rovnováhy) Equity Ratio (VK / AKT)

A. / aktiva celkem

Debt Ratio I. (CZ / AKT)

B. / aktiva celkem

Debt Ratio II. ((CZ+OP) / AKT)

(B. + C.) / aktiva celkem

Debt Equity Ratio (CZ / VK)

B. / A.

Úrokové krytí I. (EBIT / úroky)

(VH před zdaň. + N.) / N.

Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky)

(VH před zdaň. + N. + E.) / N.

Cash Flow / ((Cizí zdroje-Rezervy)/360)

(VH za úč. období + E.) / [(B. - B.I.)/360]


Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost podniku přeměnit v krátkém časovém horizontu svá aktiva v peněţní hotovost a uspokojit své splatné závazky. Mezi „klasické“ ukazatele patří: Celková likvidita, která ukazuje vztah mezi celkovými oběţnými aktivy a krátkodobými závazky. Běžná likvidita poměřuje likvidnější část oběţných aktiv, tedy krátkodobé pohledávky a finanční majetek vůči krátkodobým závazkům. Hodnota ukazatele by měla být vyšší neţ 1,5. Peněžní (Rychlá) likvidita zachycuje vztah mezi likvidními aktivy ve formě peněţních prostředků a krátkodobými závazky. Pro zachování likvidity podniku by hodnota ukazatele neměla být niţší neţ 1. Zvyšování hodnoty ukazatele v časové řadě ukazuje na zlepšování finanční stability podniku. Ukazatel kapitalizace nám říká, z jaké části je kryt dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Je-li ukazatel vyšší neţ jedna, pak ke krytí dlouhodobých aktiv pouţívá i jiný neţ dlouhodobý kapitál, coţ není všeobecně doporučováno.

23

Tab. 2-8 Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Pracovní kapitál, Working Capital (OAKT - KD)

C. - C.II. - (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

Pracovní kapitál na aktiva ((OAKT-KD) / AKT)

[C. - (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)] / aktiva celkem

Ukazatel kapitalizace (DM / Dl.K)

B. / (A. + B.I. + B.II. + B.IV.1.)

Celková likvidita (OAKT / KD)

C. / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

Běţná likvidita ((KrP+FM) / KD)

(C.III. + C.IV.) / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

Peněţní likvidita (FM / KD)

C.IV. / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)


B.III. / [(I. + II.1.) / 360]


Ukazatele produktivity práce Tato poměrně nově sledovaná skupina ukazatelů zachycuje výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance14. Umoţňuje mezipodnikové porovnání firem, které mají i výrazně větší nebo menší počet zaměstnanců. Vypovídající však bývá pouze v rámci jednoho odvětví nebo podobného typu podnikání. Tab. 2-9 Ukazatele produktivity práce

Ukazatele produktivity práce Osobní náklady ku přidané hodnotě

C. / přidaná hodnota

Produktivita práce z přidané hodnoty

přidaná hodnota / počet pracovníků

Produktivita práce z trţeb

(I. + II.1.) / počet pracovníků

Průměrná mzda - roční

C.I. / počet pracovníků (C.I./12) / počet pracovníků

- měsíční


14


24

Hodnotové ukazatele výkonnosti Kladný výsledek hospodaření nemusí automaticky znamenat kladný ekonomický zisk. Ve výkazu zisku a ztráty jsou uvedeny explicitní náklady, které se týkají účetně zachycených nákladů. Zahrnout také oportunitní či implicitní náklady do výsledku hospodaření podniku se snaţí ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA (Economic Value Added)15. Hlavní předností ukazatele EVA je, ţe poskytuje managementu reálnější informace o výkonnosti firmy16.

EVA = NOPAD – C x WACC NOPAD

- provozní výsledek hospodaření po zdanění

C

- investovaný kapitál

WACC

- průměrné náklady kapitálu

U ukazatele EVA je důleţité a mnohdy obtíţné stanovit jakým způsobem určíme provozní výsledek hospodaření podniku po zdanění. Ten totiţ není totoţný s poloţkou výkazu zisku a ztráty „Provozní výsledek hospodaření“. Pokud chceme, aby byl výsledek skutečným odrazem výkonnosti podniku, nesmíme pracovat s finančním výsledkem podniku, osobními náklady, daněmi a poplatky, odpisy a změnami stavu rezerv17.

2.5.5 Analýza cash flow Analýza cash flow je důsledně zaloţena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku18. Je východiskem pro řízení likvidity podniku.

15


16

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s.2009. s. 116

17


18

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s.2009. s. 43

25

Tab. 2-10 Základní struktura přehledu cash flow

Příjmy

Výdaje

Přehled o cash flow

Počáteční stav peněţních prostředků Obrat výdajů Obrat Výdaje období

příjmů Příjmy období

Konečný stav peněţních prostředků

Součet

=

Součet


Tab. 2-11 Propojení rozvahy a výkazu zisku a ztráty (zisk)

A

ROZVAHA

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

P

Vlastní kapitál Majetek

Náklady Výnosy

Zisk Cizí kapitál Zisk


26

Tab. 2-12 Spojení rozvahy s přehledem cash flow

PŘEHLED CASH FLOW

ROZVAHA

A

P

Počáteční stav PP Výdaje

Majetek

Vlastní kapitál

Příjmy Cizí kapitál Konečný stav PP

PP

PP – peněţní prostředky Pramen: SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2009. s.44

Dle literatury můţeme cash flow zjišťovat třemi metodami. Přímou metodou, která je zaloţena na sledování skutečných příjmů a výdajů, nepravou přímou metodou a nepřímou metodou. Přímou metodou sestavujeme výkaz CF mimoúčetně, podle bankovních účtů a pokladny. Tato metoda je poměrně pracná a neprojevují se zde informace které nemají charakter příjmů a výdajů, např. změna stavu zásob nebo pohledávek a závazků. Zobrazuje pouze obrat příjmů a obrat výdajů za dané období. Nepřímá metoda je poměrně nenáročná na vstupy a poskytuje přehled o tvorbě finančních zdrojů a jejich uţití. Výkaz cash flow vychází z výkazu zisku a ztráty (z výsledku hospodaření) a je dále upravován o náklady a výnosy které nejsou současně výdaji nebo příjmy v běţném období a změny pracovního kapitálu.

27

Tab. 2-13 Zjednodušené schéma zjišťování cash flow nepřímou metodou

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PODNIKU PO ZDANĚNÍ

Úpravy o nepeněţní operace +

_

Náklady, které nejsou současně výdaji +

Výdaje, které nejsou současně náklady _

Příjmy, které netvoří současně výnosy

Výnosy, které nejsou současně příjmy

Změny potřeby pracovního kapitálu +

_

Přírůstek krátkodobých závazků

Přírůstek pohledávek a zásob

Cash flow I _

+

Výdaje na pořízení stálých aktiv

Příjmy z prodeje stálých aktiv

Cash flow II +

_

Přírůstek dlouhodobého kapitálu

Úbytek dlouhodobého kapitálu

Cash flow III Pramen: SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2009. s.52

28

Tab. 2-14 Vliv jednotlivých transakcí na cash flow

Transakce

Vliv na cash flow

Zvýšení pohledávek

Úbytek

Sníţení pohledávek

Přírůstek

Zvýšení závazků

Přírůstek

Sníţení závazků

Úbytek

Pramen: vlastní kompilace

2.6 Analýza vnějšího prostředí firmy Ţádný podnik není izolován, ale je obklopen vnějším světem, okolím, které ho nutí k určitému způsobu chování. Vliv okolí na podnik je zpravidla velmi silný, zatímco moţnost podniku ovlivňovat okolí je spíše omezená19. Pro analýzu vnějšího prostředí můţeme vyuţít například PEST analýzu nebo metodu TEMPLES. PEST analýza člení okolí firmy do čtyřech základních oblasti, které mají na podnik přímý nebo nepřímý vliv. Jedná se o

analýzy politicko-legislativních, ekonomický, sociálně-

kulturních a technologických faktorů. Metoda TEMPLES – zahrnuje oblasti: Technologie, Ekonomika, Trhy (Market), Politika, Legislativa, Ţivotní prostředí (Environment), Společnost Ke zmapování a určení konkurenčních tlaků a vazeb v rámci oboru (v našem případě odvětví stavebnictví) můţeme vyuţít různé, v literatuře popsané, metody. Například metodu 12M nebo Porterův model pěti sil. Metoda 12M – Market reputation, Mental agility, Management, Monitoring, Motivation, Movement, Manpower, Machines, Materials, Morale, Money, Mores Porterův model pěti sil vychází z předpokladu, ţe na firmu v určitém odvětví působí zejména pět

základních

činitelů:

stávající

konkurence

(sledování

cenových,

produktových

a marketingových strategií konkurenčních firem), dodavatelé (zjišťování vyjednávacích pozici dodavatelů), odběratelé (sledování vyjednávací pozice odběratelů), substituty (riziko

19

SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. s.13

29

nahrazení našich produktů podobnými výrobky od konkurence), potenciální noví konkurenti (jaké jsou bariéry vstupu na trh). Výstupy těchto analýz by měly pomoci identifikovat nejen potenciální hrozby, ale zejména příleţitosti, jejichţ vyuţitím by mohlo být působení zjištěných hrozeb na firmu eliminováno20.

2.7 Benchmarking Mezipodnikové srovnání umoţňuje určení postavení podniku ve větším souboru podniků, například v rámci průmyslového odvětví. Hodnotí se výkonnost podniků, produktivita jejich práce, zadluţenost, náklady atd. Z výsledků těchto mezipodnikových analýz si můţe podnik odvodit své silné a slabé stránky a přijmout opatření k posílení svého postavení na trhu21. Problémem mezipodnikového srovnání je mnohdy obtíţná dostupnost relevantních dat o jiných podnicích. Aby mělo toto srovnání smysl, je potřeba srovnávat podniky, které jsou si podobné (předmětem činnosti, velikostí, teritoriálním zaměřením). Takové podniky jsou ale konkurencí a ekonomické a především obchodní informace jsou většinou povaţovány za obchodní tajemství kaţdé firmy a také jsou ke konkurenčnímu boji často pouţívány.

20

KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL, O. Strategické řízení - teorie pro praxi. 2. vyd., Praha: C.H.Beck, 2006. s.56

21

SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. s.241-2

30

3

Metodika

Cílem této bakalářské práce je podat informaci o základních postupech provádění finanční analýzy a pomocí těchto postupů zhodnotit finanční situaci firmy Pragis a.s. Na základě provedené analýzy posoudit její finanční stabilitu před a po začlenění do Skupiny Metrostav. Dosaţení vytčeného cíle usnadní stanovení jednotlivých postupových kroků, které pomohou dodrţet stanovenou strukturu práce.

3.1 Příprava podkladů Prvním krokem v přípravě na bakalářskou práce je shromáţdění a nastudování odborné literatury zaměřené na téma finančního řízení a finanční analýzy podniku. Prameny pochází především z Městské knihovny, z knihovny BIVŠ, z knihovny VŠE, vlastních poznámek z přednášek na BIVŠ, z konzultací s ekonomy firmy Metrostav

a z webových stránek

oficiálních svazů a institucí. Zpracovat informace uvedené v literatuře a podat souhrnný přehled o metodách a postupech vhodných pro finanční analýzu podniku.

3.2 Charakteristika firmy Pragis a.s. Na základě shromáţděných podkladů o firmě Pragis, které pochází zejména z výročních zpráv, webových stránek firmy Pragis a z manaţerských systémů firmy Metrostav a.s. (která je vlastníkem firmy Pragis a.s.), předloţit charakteristiku firmy z pohledu její historie i současnosti. Uvést základní informace o společnosti Pragis – současně platný výčet předmětu podnikání, organizační strukturu společnosti a zaměření jednotlivých divizí.

3.3 Analýza vnějšího a oborového prostředí firmy Třetím krokem je aplikace vlastních analýz. Rozbor vnějšího okolí firmy je proveden pomocí metody TEMPLES. Pro analýzu jednotlivých oblastí22 jsou vyuţita zejména data Českého statistického úřadu, Svazu podnikatelů ve stavebnictví a další veřejně dostupné informace. Analýza oborového okolí, která je provedena Porterovým modelem pěti sil, vychází

22

Technologie, Ekonomika, Trhy, Politika, Legislativa, Ţivotní prostředí, Společnost

31

z podobných dat jako analýza vnějšího okolí a je doplněna interními informacemi ze Skupiny Metrostav, které podrobně mapují stav v oboru stavebnictví.

3.4 Vybraný soubor ukazatelů pro finanční analýzu společnosti Pro provedení finanční analýzy je nejprve nutné dopočítat předpokládané hodnoty posledního zvaţovaného období - roku 2010/11, protoţe firma Pragis, a.s. má hospodářský rok od 1.4. do 31.3. a skutečné hodnoty v době zpracování této práce nejsou k dispozici. Pro finanční analýzu firmy Pragis jsou vybrány nejčastěji pouţívané ukazatele. Základní informace o firmě a jejím vývoji nám podají horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Podrobnější pohled nám pak poskytnou analýzy pracovního kapitálu, cash flow a poměrových ukazatelů. Zde se soustředíme na ukazatele rentability, aktivity, zadluţenosti, likvidity a produktivity práce.

3.5 Benchmarking v rámci Skupiny Metrostav Pro benchmarking v rámci Skupiny Metrostav jsou vybrány pouze ty společnosti, které mají shodnou hlavní činnost podnikání a působí ve stejném regionu. Jedná se o společnosti Metrostav a.s., Subterra a.s. a Pragis a.s. Data jsou čerpána z interních manaţerských systémů Skupiny Metrostav. Pro porovnání jsou vybrány základní ukazatele jako je rentabilita, produktivita práce, zadluţenost, likvidita a doby obratu závazků a pohledávek. Posledním krokem je, na základě provedených analýz, posoudit finanční situaci firmy Pragis v časovém horizontu 4 let a zmapovat přínosy po začlenění do Skupiny Metrostav jak pro firmu Pragis, tak pro celou Skupinu Metrostav.

32

4

Výsledky

4.1 Charakteristika organizace Historie společnosti Základ společnosti vznikl 1.4.1955, kdy národní podnik Zemstav zřizuje organizační jednotku - stavební správu 01. Později je tato organizační jednotka přejmenována na závod 01 n.p. Inţenýrské a průmyslové stavby Praha (IPS). Zaměřuje se na budování inţenýrských sítí a to běţným i hornickým způsobem. Od roku 1980 rozšiřuje společnost své aktivity i o výstavbu objektů technické městské vybavenosti a zvláštního zakládání staveb. Po roce 1989 provádí téţ rekonstrukce a výstavbu občanský a průmyslových objektů. 1.4.1990 došlo k vyčlenění závodu 01 ze státního podniku IPS a vznikl samostatný státní podnik PRAGIS Praha. 1.1.1993 byl s.p. PRAGIS Praha privatizován a vznikla společnosti PRAGIS Praha spol. s r.o. V roce 1995 byla provedena vnitřní organizační změna a upraven název na PRAGIS HOLDING, s.r.o. Akciovou společností se PRAGIS stává 30. září 2002. Od 1.4.2009 je společnost PRAGIS a.s. členem Skupiny Metrostav a nadnárodní Skupiny DDM Group. Současnost společnosti Hlavním předmětem činnosti společnosti Pragis a.s. je provádění kompletních staveb, udrţovacích prací na nich a jejich odstraňování, provádění inţenýrských, dopravních, průmyslových, bytových a občanských staveb, dále provádění specializovaných prací pro všechny druhy staveb v oblasti zvláštního zakládání a vrtných protlaků, prací provádění hornickým způsobem, monolitických, betonových a ţelezobetonových konstrukcí, které reprezentovalo v uplynulých čtyřech letech 99,9% výnosů společnosti. Dalšími předměty činnosti jsou trhací práce, silniční a motorová doprava, zámečnictví, kovoobrábění, poradenská činnost ve stavebnictví a zprostředkovatelská činnost v investiční výstavbě23.

23

Výroční zprávy společnosti Pragis a.s. 2007 - 2010

33

Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 791424 (vybraná data)

Obchodní firma:

PRAGIS a.s.

Sídlo společnosti:

Praha 9, Satanice, Budovatelská 286, PSČ 190 15

Identifikační číslo:

41194861

Daňové identifikační číslo: CZ41194861 Webové stránky:

www.pragis.cz

Celkový výčet předmětů podnikání: - Provádění staveb včetně jejich změn, udrţovacích prací na nich a jejich odstraňování - Činnost technických poradců v oblasti stavebnictví - Zprostředkování obchodu - Zprostředkování sluţeb - Provádění trhacích a ohňostrojných prací - Silniční motorová doprava nákladní - Opravy pracovních strojů - Kovoobráběčství - Ubytovací sluţby - Hostinská činnost - Velkoobchod - Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců - Pronájem a půjčování věcí movitých - Realitní činnost

24

www.justice.cz

34

- Zámečnictví - Hornická činnost a činnost prováděná hornických způsobem v rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti - Projektová činnost ve výstavbě - Výzkum a vývoj b oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd - Výkon zeměměřičských činností

Akciová společnost PRAGIS je právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání zejména v oblasti stavební výroby. Patří mezi střední podniky a v období 2009/2010 byl průměrný počet zaměstnanců 248. Za společnost navenek jedná předseda představenstva samostatně anebo alespoň dva členové představenstva společně.

35

Organizační struktura Organizační struktura společnosti PRAGIS a.s. vychází z ustanovení obchodního zákoníku, stanov společnosti a z rozhodnutí představenstva. Tvoří ji: - orgány společnosti, jimiţ jsou valná hromada akcionářů, představenstvo a dozorčí rada - zaměstnanci společnosti, kteří jsou organizováni do úseků a útvarů, resp. obdobných organizačních jednotek, ze který se skládá vedení společnosti se šesti úseky a pět stavebních divizí.

Tab. 4-1 Organizační schéma společnosti Pragis a.s.

Organizační schéma společnosti PRAGIS a.s.

Valná hromada akcionářů

Dozorčí rada

Představenstvo

Generální ředitel Představitel vedení pro BOZP

Představitel vedení pro EMS

Úsek obchodně právní

Úsek personální

Úsek technický

Úsek výrobní

Úsek správy a majetku

Úsek ekonomický

divize

Stavební specializace

Inţenýrské stavby

Vodohospodářské stavby

Pozemní stavby

Podzemní stavby

Pramen: Výroční zpráva Pragis a.s. 2009/2010

36

Přehled činností jednotlivých divizí společnosti Pragis a.s.25 DIVIZE STAVEBNÍ SPECIALIZACE - Velkoprůměrové vrty průměrů 630 mm aţ 2000 mm pro piloty, zápory apod. - Pilotové práce zvláštního zakládání objektů na velkoprůměrových pilotách - Pilotové stěny kotvené i nekotvené, těsnící převrtávané pilotové stěny - Záporové paţení stavebních jam, zajišťování svahů technologií tzv.“Berlínských stěn“ a podchycování stávajících objektů - Mikropiloty, kotvy tyčové i lanové - Štětové stěny – beranění Larsen trvalého i dočasného charakteru - Protlaky pod komunikacemi pro výstavbu inţenýrských sítí v průměrech 600 – 1400 mm - Zámečnické práce - Provádění průvrtů v ţelezobetonových konstrukcích do průměru 300 mm - Konzultace v oblasti zvláštního zakládání, vypracování nejvhodnějšího technické řešení s ohledem na ekonomické ukazatele a operativní zpracování realizační dokumentace DIVIZE INŢENÝRSKÝCH STAVEB - Výstavba pozemních komunikací - Výstavba čistíren odpadních vod - Výstavba a opravy rybníků a nádrţí - Provádění zemních prací - Krajinářské a sadové úpravy

DIVIZE VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY - Výstavba a rekonstrukce vodovodů

25

Výroční zpráva Pragis a.s. 2009/2010

37

- Výstavba a rekonstrukce kanalizací - Provádění zemních prací DIVIZE POZEMNÍ STAVBY - Provádění ţelezobetonových monolitických skeletů k zabezpečení progresivních metod (bezprůvlakové systémy, parapetní systémy atp.) provádění pouţívá specializovaná systémová bednění PERI a OUTINORD - Inţenýrská, poradenská a obchodní činnost spojená s realizací staveb - Kompletní provádění průmyslových staveb a staveb administrativních budov - Rekonstrukce pozemních staveb, HSV, PSV práce - Provádění bytových a občanských staveb DIVIZE PODZEMNÍ STAVBY - Raţené podzemní stavby – štoly, tunely, kolektory, kabelovody a kanalizace - Opravy a rekonstrukce betonových a ţelezobetonových konstrukcí

4.2 Analýza vnějšího prostředí Pro analýzu vnějšího prostředí pouţijeme metodu TEMPLES, která člení okolí podniku do sedmi oblastí. Pro analýzu oboru stavebnictví s akcentem na zaměření firmy Pragis a.s. pak pouţijeme Porterův model pěti sil.

4.2.1 TEMPLES Technologie Rozvoj technologií, výzkum a vývoj je jedním z nejdůleţitějších faktorů v rozvoji ekonomiky vyspělých států. Česká republika vydává na výzkum a vývoj kaţdoročně několik desítek mld. Kč. Nejvíce finančních prostředků pochází ze soukromých domácích podnikatelských zdrojů (zhruba 46%), z veřejných zdrojů cca 44% , zbytek tvoří soukromé a veřejné zahraniční zdroje, které v posledních letech rostou26. Graf 4-2 Výdaje na vědu a výzkum podle zdroje jejich financování (v mld.Kč.)

26

Český statistický úřad, Výdaje na výzkum a vývoj, 10.11.2010

38

70 60

1,55%

1,54%

1,47%

1,53%

1,41% 5,1

50

40 30

19,4

22,4

22,3

24,3

29,3

28,2

25,4

17,2

20 10

22,8

28,4

0 2005 Ostatní národní

2006 Zahraniční

2007 Veřejné

2008 Podnikatelské

2009 výdaje na VaV jako % HDP

Pramen: Český statistický úřad, Výdaje na výzkum a vývoj

V oblasti stavebnictví jsou v současné době velmi vysoké poţadavky na technologie. Nejen kvalita, rychlost a přesnost, ale i působení na ţivotní prostředí a zejména bezpečnost staveb se dostávají do popředí zájmu celé společnosti27. (Společnost Pragis a.s. vynaloţila na výzkum a vývoj v letech 2007-2008 z vlastních zdrojů celkem 2 959 000,- Kč a dále 2 004 000,- Kč, které byly kryty státní dotací v plné výši. Podle výroční zprávy nevynaloţila společnost Pragis a.s. v období od 1.4.2009 do 31.3.2010 na výzkum a vývoj ţádné finanční prostředky. Nové technologie a postupy však získává v rámci spolupráce s VUT Brno.) Ekonomika Česká ekonomika dosáhla vrcholu ekonomického cyklu ve 4. čtvrtletí roku 2007 a následně přešla do fáze zpomalování. Ve 4.čtvrtletí roku 2008 došlo ke zlomu, z vnějšího prostředí do domácí ekonomiky naplno dopadla ekonomická krize a ekonomika vstoupila do recese. Dno výkonnosti ekonomiky bylo ve 2. čtvrtletí roku 2009 a v dalších čtvrtletích roku 2009 pravidelně HDP rostl o 0,5%. V roce 2009 byl HDP oproti roku 2008 niţší o 4,1%, za rok 2010 byl HDP v úhrnu v meziročním srovnání vyšší o 2,2% (odhad Ministerstva financí 2,5%). Růst ekonomiky zajistila zejména odvětví zpracovatelského průmyslu, zaměřená na export. To platí zejména o výrobě dopravních prostředků, strojírenství a elektrotechnickém průmyslu. Naopak sníţení tvorby hrubé přidané hodnoty postihlo v důsledku poklesu objemu zakázek stavebnictví a v druhé polovině roku 2010 také zemědělství28.

27 28

Výroční zpráva Pragis a.s. 2009/2010 Český statistický úřad, Rychlá informace – archiv, Národní účty , 11.3.2011

39

V současnosti pokračuje oţivování ekonomického výkonu. Dle makroekonomické predikce ministerstva financí z ledna tohoto roku bude ekonomický růst ČR na úrovni 2,2% a v roce 2012 by se HDP měl zvýšit o 2,7%. Tab. 4-3 Hlavní makroekonomické indikátory Hlavní makroekonomické indikátory

2007

2008

2009

2010

2011

Odhad

2012

Predikce

Hrubý domácí produkt

růst v %, s.c.

6,1

2,5

-4,1

2,5

2,2

2,7

Spotřeba domácností

růst v %, s.c.

5,0

3,6

-0,2

1,0

1,0

2,9

Spotřeba vlády

růst v %, s.c.

0,5

1,1

2,6

0,2

-3,5

-2,7

Tvorba hrubého fixního kapitálu

růst v %, s.c.

10,8

-1,5

-7,9

0,0

0,8

3,6

Příspěvek ZO k růstu HDP

p.b., s.c.

1,1

1,3

-0,6

0,4

1,7

1,0

Deflátor HDP

růst v %

3,4

1,8

2,5

-0,6

0,8

1,9

Průměrná míra inflace

%

2,8

6,3

1,0

1,5

2,3

2,4

Zaměstnanost (VŠPS)

růst v %

1,9

1,6

-1,4

-1,0

0,3

0,6

průměr v %

5,3

4,4

6,7

7,3

7,2

6,8

Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c.

9,4

8,7

0,0

0,5

3,1

4,7

-3,2

-0,6

-1,0

-2,8

-2,5

-2,9

27,8

24,9

26,4

25,3

24,3

23,6

% p.a.

4,3

4,6

4,7

3,7

3,8

3,8

USD/barel

73

98

62

80

88

94

růst v %, s.c.

2,8

0,4

-4,1

1,7

1,7

2,0

Míra nezaměstnanosti (VŠPS)

Podíl BÚ na HDP

% Předpoklady:

Směnný kurz CZK/EUR Dlouhodobé úrokové sazby Ropa Brent HDP eurozóny (EA12)

Pramen: Ministerstvo financí ČR, Makroekonomická predikce, www.mfcr.cz, leden 2011

Trhy České stavebnictví se v současné době nachází ve špatné kondici. Po průměrných přírůstcích o 10,5% v letech 2004-2007 dochází k druhému poklesu. V roce 2009 to bylo 0,9%, v roce 2010 dokonce o 7,8%. Problém způsobila zčásti i vysoká nabídka v předchozím období.

40

Krizový vývoj stlačil zájem o nové byty a i díky tomu byl propad v pozemním stavitelství hlubší (-8,5%) neţ ve stavební produkci celkem. Škrty ve státních výdajích omezily produkci inţenýrských staveb (-6,5%), která ještě v předchozím roce díky financování z evropských fondů stoupala o 16%. V odvětví stavebnictví klesla v roce 2010 produktivita práce, protoţe zaměstnávalo meziročně o 3% „kmenových“ zaměstnanců méně, ale pokles produkce byl podstatně hlubší. Průměrný měsíční výdělek činil 28 734 korun (za podniky s 50 a více zaměstnanci)29. Tab. 4-4 Stavební produkce 2007-2010 Index (stejné období předchozího roku = 100) 2007 2008 2009 2010 Index stavební produkce

107,1

100,0

99,1

92,2

v tom:

110,7

96,5

93,1

91,6

97,9

109,9

114,1

93,3

pozemní stavitelství inţenýrské stavitelství

Pramen: Český statistický úřad, Rychlá informace, 11.3.2011

Politika Vláda České republiky se jiţ od roku 1993, tedy vzniku ČR, snaţí podporovat a usnadnit podnikání. Silným nástrojem podpory je v současnosti moţnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Pro období 2007-2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur. Tyto prostředky čerpá ČR prostřednictvím 26 operačních programů Ke konci ledna 2011 bylo proplaceno českým příjemcům 207 mld. korun, coţ je více neţ 27% z celkové částky. Na vyčerpání zbylých peněz je čas ještě dva roky po ukončení programového období, tedy do roku 201530.

29

Český statistický úřad, Rychlá informace, 11.3.2011

30

www.strukturalni –fondy.cz, Evropské fondy – aktuální stav (k 3.únoru 2011)

41

Tab. 4-5 Evropské fondy – stav k 3.únoru 2011

Celková alokace fondů EU pro ČR 2007-2013 Podané ţádosti o podporu

754,9 mld. Kč 1 014,1 mld. Kč

Schválené projekty

423,9 mld. Kč

Proplacené finanční prostředky

207,1 mld. Kč

Pramen: www.strukturalni –fondy.cz, Evropské fondy – aktuální stav (k 3.únoru 2011)

Legislativa31 Zákony, směrnice, vyhlášky, nařízení, technické normy a další předpisy podporují, usměrňují či dokonce omezují aktivity stavebních firem. Studium a splnění všech podmínek stávajících i nově vznikajících předpisů, získání stavebních a jiných povolení, získání veřejných zakázek atd. je časově a finančně velmi náročné a vyčerpávající. Po vstupu České republiky do Evropské unie se podmínky staly ještě těţšími. Na úrovni evropské legislativy vzniká spousta nových doporučení, směrnic a nařízení, které ovlivňují všechny členské státy a jejichţ proces harmonizace s vnitrostátními právními předpisy je zdlouhavý. Legislativa je proto v oblasti stavebnictví na jednom z prvních míst v ţebříčku omezení prosperity firem. Stavebnictví má veliký vliv na ţivotní prostředí a úsporu energií. Je také spojeno s bezpečností práce a ochranou zdraví. Důleţitými závaznými právními předpisy jsou zejména zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákon č. 22/1997 Sb. o technických poţadavcích na výrobky. Oblast stavebnictví je dále upravena dalšími specifickými předpisy, např.: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických poţadavcích na stavby - vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách poţární ochrany staveb - vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb - vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické poţadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa

31

Vlastní práce - Projektová studie „Předběţná diagnóza příleţitostí pro změnu Metrostav a.s.“, 2010

42

- vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území - vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření - vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu - vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických poţadavcích pro vodní díla Životní prostředí32 Jak bylo jiţ řečeno, u stavebních firem je zvýšený zájem o ochranu ţivotního prostředí. Trend tzv. „udrţitelného stavebnictví“ je způsoben následujícími čtyřmi faktory: - Zvýšené povědomí veřejnosti o problémech ţivotního prostředí – zejména u velkých a mediálně zajímavých projektů (dálnice, tunely, letiště a další infrastrukturní výstavba) často dochází k jejich přehodnocování a někdy i zastavení na základě aktivit ekologických organizací a obyvatelstva, jejichţ ţivotní prostředí by měly projekty ovlivnit. - Ekologické stavby jsou stále silněji vnímány jednotlivci i podniky jako vhodná dlouhodobá investice vyjadřující určitý společenský statut a názor. - Vznik a rozvoj environmentální legislativy, která stavebním společnostem přímo diktuje parametry nových staveb, hlučnosti, prašnosti a znečišťování ţivotního prostředí při výstavbě. - Tlak na náklady – ceny energií trendově rostou a v některých zemích (Německo) se ještě zvyšuje tzv. ekologická daň. Tyto čtyři faktory vedou stavební společnosti, stejně jako společnosti v jiných odvětvích, k tomu, aby hledaly ekologicky šetrná řešení pro sebe i své klienty.

32


43

Společnost33 Je velmi náročné předpovědět chování lidí, demografický vývoj, trendy, migraci apod. Je však zřejmé, ţe v dnešní době a především v ekonomicky vyspělých státech, převládá touha po delším a kvalitnějším ţivotě. S tím jsou samozřejmě spojeny i vyšší nároky na sluţby a předměty, kterými se lidstvo obklopuje. Svými poţadavky a nákupní morálkou vyvíjí společnost tlak na firmy a organizace a nutí je přehodnocovat jejich cíle, vize a poslání a upravovat prostředky, jejichţ prostřednictvím chtějí svých cílů dosáhnout. Na světě je celá řada ekologických hnutí, nadací na pomoc a podporu potřebným (nezaměstnaní, sociálně slabší vrstvy, samoţivitelé, mentálně a fyzicky postiţení, opuštěné děti, ...), kteří apelují na morálku a zodpovědnost firem. Ve světě i u nás existuje řada prestiţních ocenění, jejichţ kriteria právě zahrnují nejen prosperitu, ale i celkový vliv na společnost a její prostředí. V ČR je to např. Sdruţení CZECH TOP 100, které kaţdoročně zveřejňuje výsledky ţebříčku 100 obdivovaných firem.

4.2.2 Porterův model pěti sil Konkurence V současnosti působí na českém stavebním trhu cca 30 firem s obratem nad 2 mld. Kč, které se v minulých letech zaměřovali zejména na velké zakázky. Vzhledem k vývoji stavebních zakázek (od roku 2008 se jedná o výrazný pokles zejména ve veřejném sektoru) se tyto firmy častěji ucházejí i o vypisované zakázky ve finančním rozsahu do 100mil. Kč. Tím se rozšiřuje konkurence v sektoru zakázek, ve kterém operuje i firma Pragis a.s. Souvisejícím negativním aspektem, který bude působit na české stavebnictví, je konec rozpočtového období EU v roce 2013, který bude znamenat zastavení toku finančních prostředků z fondů EU do České republiky. Přitom se veřejné zdroje obtíţně hledají jiţ v současné době34.

33


34

Projev prezidenta Skupiny Metrostav na Strategické konferenci 2011

44

Tab. 4-6 Vývoj stavebních zakázek Vývoj stavebních zakázek stavební podniky nad 50 zaměstnanců Index (stejné období předchozího roku = 100) Stav ke konci období tuzemsko

celkem

Období

v mil. Kč 2006 2007 2008 2009 2010

216 308 187 045 215 132 174 896 148 788

veřejné

index 110,6 86,5 115,0 81,3 85,1

v mil. Kč 143 939 119 678 147 129 117 600 85 198

soukromé

index 110,4 83,1 122,9 79,9 72,4

v mil. Kč 62 746 58 214 56 209 38 186 44 586

index 116,5 92,8 96,6 67,9 116,8

zahraničí v mil. Kč 9 623 9 153 11 794 19 110 19 004

index 85,0 95,1 128,9 162,0 99,4

Pramen: Český statistický úřad, Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky – časové řady, 11.3.2011

Rivalita mezi stávajícími stavebními firmami je velmi silná. Jako relevantní konkurenci pro společnost Pragis a.s. lze pro potřeby této bakalářské práce povaţovat stavební firmy s obratem do cca 2 mld. Kč ročně, působící na území Hl. m. Prahy a středních Čech a zaměřující se na stavby inţenýrské, vodohospodářské, podzemní a pozemní a stavby speciálního zakládání. Potenciální noví konkurenti Vzhledem k pokračujícímu trendu ve stavebnictví, kdy stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku odloţení či zrušení realizace nových zakázek zejména ve veřejném sektoru35 a přitvrzení konkurenčního boje mezi firmami jiţ existujícími, se nedá předpokládat významný vstup nových firem v oblasti stavební výroby36. Riziko vstupu potenciální konkurentů na stavební trh je nízké. Pouze lze očekávat přesun stávajících velkých univerzálních firem, které se zaměřovaly na technicky a finančně náročné zakázky, do segmentu menších a méně náročných staveb a tím vytvořit přímou konkurenci pro menší stavební firmy včetně Pragisu.

35

Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla v 1. pololetí 2010 celková hodnota zadaných veřejných

zakázek o 43,6% 36

www.sps.cz, Deloitte Česká republika, 2010, Vývoj stavebnictví do roku 2012 – Návrh rozvojových opatření

pro obnovu dynamiky stavebnictví a ekonomik ČR

45

Dodavatelé Firma Pragis a.s., respektive její předchůdci, působí na českém trhu jiţ od roku 1955. Tato dlouholetá tradice umoţnila navázat a udrţovat řadu dodavatelsko-odběratelských vztahů, které jsou stále prověřovány novými, zvýšenými nároky.Ty jsou poţadovány zejména v souvislosti s prvořadým cílem firmy Pragis a.s., kterým je vysoká kvalita poskytovaných sluţeb při realizaci stále náročnějších investičních celků. Od dodavatelů jsou poţadovány certifikace materiálů i stavebních prací, coţ je vzhledem k poměrně široké nabídce moţné. Mezi významné dodavatele stavebních materiálů se řadí i firma Metros s.r.o., která je také členem Skupiny Metrostav. Smluvní síla dodavatelů ve stavebnictví je na nízké aţ střední úrovni. Odběratelé (investoři) Objem stavebních zakázek v české republice od roku 2008 stále klesá. V roce 2008 byly v rámci české republiky středními a velkými stavebními firmami provedeny práce v objemu 203 338 mil. Kč, v roce 2009 to bylo 155 786 mil. Kč a v roce 2010 pouze ve výši 129 784 mil. Kč. V oblasti veřejných zakázek, které tvoří více neţ polovinu produkce firmy Pragis a.s. je v současné době situace nejhorší. Graf 4-7 Poměr objemu zakázek firmy Pragis podle investorů v roce 2010 Odběratelé (investoři)

20%

29%

51%

Soukromý sektor

Veřejný sektor

Skupina Metrostav

Pramen: Manaţerský systém firmy Metrostav a.s. – Business Navigation Systém

46

Velké veřejné zakázky získávají většinou velké stavební firmy, které si pak dále najímají subdodavatele. Pro zvýšení konkurenceschopnosti vlastní Pragis, a.s. Certifikát – Systému certifikovaných stavebních dodavatelů37. Smluvní síla odběratelů (investorů) je ve stavebnictví velmi vysoká. Substituty Současný trend vlády České republiky ve stavebnictví – šetřit – se můţe v oblasti státních zakázek projevit v nahrazení části nové výstavby budov rekonstrukcemi budov stávajících. Některé raţené podzemní stavby mohou být nahrazeny liniovými pozemními stavbami, ale existuje jen málo případů, kde je to uskutečnitelné. V oblasti stavební výroby kterou firma Pragis a.s. mimo jiné nabízí - výstavby komunikací, čistíren odpadních vod, kanalizací nebo provádění zemních prací se substituty prakticky nevyskytují. Riziko substituce ve stavebnictví je nízké.

Výsledky odvětvové analýzy Tab. 4-8 Výsledky odvětvové analýzy pro stavebnictví

Porterova síla

hodnocení

Rivalita mezi stávajícími firmami

velmi silná

Riziko vstupu potenciálních konkurentů

nízké

Smluvní síla dodavatelů

nízká aţ střední

Smluvní síla odběratelů (investorů)

velmi vysoká

Riziko substituce

nízké

Pramen: vlastní analýza

37

Příloha č. 1 Certifikát č. 10/2011

47

4.3 Finanční analýza firmy Pragis a.s. Před vlastní finanční analýzou je zapotřebí dopočítat hodnoty jednotlivých poloţek výkazu zisku a ztráty a rozvahy. Na základě měsíčních podkladů z manaţerského systému BNS a souboru obchodních informací (SOI) Skupiny Metrostav byly určeny očekávané hodnoty za poslední měsíc hospodářského roku a ty byly přičteny k hodnotám za 1. aţ 11. měsíc. Jednotlivé poloţky výkazů byly zjišťovány různými způsoby. Ve výkazu zisku a ztráty byly výkony a výkonová spotřeba stanovena podle očekávání dodavatelských a odběratelských faktur do konce hospodářského roku, osobní náklady byly odhadnuty podle měsíčních přírůstků od začátku roku s přihlédnutím na stejné období let předchozích, odpisy byly uvedeny podle měsíčních odpisů daného roku, provozní výsledek hospodaření je předpoklad stanovený vedením společnosti Pragis a.s., výnosové a nákladové úroky sledují trend daného období stejně jako ostatní finanční výnosy a náklady. V rozvaze byla výše dlouhodobého hmotného majetku stanovena průměrem s ohledem na vývoj v hospodářském roce. U oběţným aktiv byly zásoby a dlouhodobé pohledávky průměrovány, krátkodobé pohledávky zobrazují vývoj období, u krátkodobého finančního majetku je ponechám stejný stav jako v předchozím měsíci. V poloţkách pasiv je ve většině případů pro 12. měsíc uvaţována stejná hodnota jako v měsíci 11., u některých krátkodobých závazků (závazky vůči státu) bylo k výpočtu pouţito průměru hodnot za 1. aţ 11. měsíc hospodářského roku.

4.3.1 Horizontální a vertikální analýza rozvahy Rozvaha v plném rozsahu je uvedena v příloze č. 2 Vývoj rozvahy společnosti Pragis v období let 2007-2011 prezentuje tabulka 4-9 Agregovaná rozvaha.

48

Tab. 4-9 Agregovaná rozvaha

R O Z V A H A - PRAGIS a.s. 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11

Agregovaná rozvaha k 31.3. (tis.Kč) AKTIVA AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení PASIVA A. A.I. A.II.

44 546 50 871 61 612 59 609 32 0 0 0 44 514 50 871 61 612 59 609 0 0 0 0 265 509 286 204 277 535 385 793 33 933 66 682 51 788 52 912 18 334 31 848 41 302 43 993 185 949 113 517 111 309 282 374 27 293 74 157 73 136 6 514 9 169 8 955 7 484 8 102 9 169 8 955 7 484 8 102 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 319 224 346 030 346 631 453 504

PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy

A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C. C.I.

Odhad Netto Netto Netto 319 224 346 030 346 631 453 504

Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv Časové rozlišení

Pramen: Výroční zprávy Pragis a.s.

49

175 136 194 798 2 400 2 400 59 59 2 21 024 0 879 140 695 151 593 10 958 19 867 141 474 151 232 0 0 10 172 10 162 131 302 141 070 0 0 2 614 0 2 614 0

231 491 266 329 2 400 2 400 59 59 20 785 20 649 171 100 208 220 37 147 35 000 114 942 187 175 6 922 850 12 840 11 202 101 252 127 620 0 41 431 198 1 1 198

Horizontální analýza rozvahy Horizontální analýza rozvahy je uvedena v příloze č. 3 Rozvaha nám ukazuje, ţe celková aktiva se v prvních třech sledovaných období mírně zvyšovala, zlom nastal v posledním sledovaném roce, kdy došlo k výraznému nárůstu aktiv, a to o 160,9 mil. korun (meziročně o 30,8%).

Graf 4-10 Vývoj celkových aktiv v základních sloţkách Vývoj aktiv v základních složkách

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2007/08

DLOUHODOBÝ MAJETEK

2008/09

OBĚŽNÁ AKTIVA

2009/10

2010/11

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

Pramen: Výroční zprávy Pragis a.s., Manaţerský systém firmy Metrostav a.s. - BNS, vlastní analýza

Největší podíl na tomto rozdílu měla hodnota oběţných aktiv, která se zvýšila o 108 mil. korun (meziročně o 80,9%). Ve druhém a třetím sledovaném období byla struktura oběţných aktiv téměř shodná, ve čtvrtém období však prudce narostly krátkodobé pohledávky a finanční majetek se rapidně sníţil. Nárůst krátkodobých pohledávek můţe mít několik důvodů. Buď zvýšení výkonů nebo prodlouţení doby inkasa.

50

Graf 4-11 Vývoj oběţných aktiv v základních sloţkách Vývoj oběžných aktiv v základních složkách

400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2007/08

Zásoby

2008/09


2009/10

Krátkodobé pohledávky

2010/11

Finanční majetek


Vývoj celkových pasiv je samozřejmě stejný jako u aktiv. Zaměřme se tedy na jejich strukturu. Vlastní kapitál ve všech sledovaných obdobích rostl (o 11,2 aţ 18,8%). U cizího kapitálu vidíme výkyvy v desetitisících mil. korun. Největší rozdíl je mezi dvěma posledními obdobími, kde vidíme nárůst cizích zdrojů o 62,8%. Graf 4-12 Vývoj celkových pasiv v základních sloţkách Vývoj pasiv v základních složkách

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2007/08

2008/09

VLASTNÍ KAPITÁL

CIZÍ ZDROJE

2009/10

2010/11

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv


51

Dlouhodobé závazky jsou ve všech obdobích zhruba na stejné úrovni, krátkodobé závazky si kromě třetího období udrţují také vyrovnanou hodnotu. Výrazné změny jsou vidět ve čtvrtém období u rezerv a bankovních úvěrů a výpomocí. Rezervu si firma vytvořila na daň z příjmů a od 7. měsíce posledního období se v rozvaze ukazuje krátkodobá finanční výpomoc ve výši 40 mil. korun. Graf 4-13 Vývoj cizích zdrojů v základních sloţkách Vývoj cizích zdrojů v základních složkách

200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2007/08

Rezervy

2008/09

Dlouhodobé závazky

2009/10

Krátkodobé závazky

2010/11

Bankovní úvěry a výpomoci


52

Vertikální analýza rozvahy Graf 4-14 Podíl aktiv na bilanční sumě Podíl aktiv na bilanční sumě

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007/08

DLOUHODOBÝ MAJETEK

2008/09

2009/10

OBĚŽNÁ AKTIVA

2010/11

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv


Podíl základních sloţek aktiv i pasiv se během všech sledovaných období nijak výrazně neměnil. Pouze ve třetím sledovaném období došlo k mírnému poměrnému zvýšení dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu, na úkor oběţných aktiv a cizích zdrojů. Graf 4-15 Podíl pasiv na bilanční sumě Podíl pasiv na bilanční sumě

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007/08

VLASTNÍ KAPITÁL

2008/09

CIZÍ ZDROJE

2009/10

2010/11

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv


53

Nejvýznamnější změny se odehrály v oblasti oběţných aktiv. Jak nám ukázala uţ horizontální analýza rozvahy, v posledním sledovaném období došlo oproti dvěma předchozím obdobím k výraznému nárůstu krátkodobých pohledávek. V procentuálním vyjádření se jedná o dvojnásobný podíl oproti roku předchozímu, kdy v roce 2009/10 byl podíl krátkodobých pohledávek na celkových aktivech 32,1% a o rok později to bylo 62,3%. Také zde vidíme, stejně jako v horizontální analýze dramatický pokles finančního majetku. U peněz v hotovosti se jedná o pokles z 0,8 % na 0,4%, u účtů v bankách pak z 20,3% na pouhé 1%. Dá se předpokládat souvislost mezi zvýšením krátkodobých pohledávek a sníţením finančního majetku, neboť u krátkodobých závazků ve stejných obdobích není nárůst tak dramatický. Graf 4-16 Poměr poloţek oběţných aktiv Pom ěr položek oběžných aktiv

90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2007/08 Zásoby

2008/09


2009/10 Krátkodobé pohledávky

2010/11 Finanční majetek


Vertikální analýza rozvahy je uvedena v příloze č. 4

4.3.2 Horizontální a vertikální analýza výsledovky Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu je uveden v příloze č. 5 Vývoj výsledovky společnosti v období let 2007-2011 prezentuje následující tabulka.

54

Tab. 4-17 Agregovaná výsledovka

V Ý S L E D O V K A - PRAGIS a.s.

I. A. + II. 1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. 1. 2. F. 1. 2. G. IV. H. * VII. X. N. XI. O. * Q. 1. 2. ** S. * ***

Agregovaná výsledovka k 31.3. (v tis. Kč) Položka

č.ř.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11

0 0 0 843 115 860 580 -17 726 261 671 013 185 985 485 028 172 102

0 0 0 715 983 688 061 27 922 0 564 847 216 873 347 974 151 136

0 0 0 936 752 953 035 -16 283 0 731 024 244 453 486 571 205 728

0 0 0 700 000 738 853 -38 853 0 521 943 169 087 352 856 178 057

Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výnosy z dl. finančního majetku Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Daň z příjmů z mimořádné činnosti MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období

12 13 14

112 122 80 496 0

115 847 82 928 0

135 573 99 129 0

130 379 94 602 0

28 386 3 240 2 539 6 018 5 666 4 080 1 586 4 194

29 387 3 532 1 175 6 367 2 067 1 277 790 1 422

32 399 4 045 1 789 7 434 3 235 215 3 020 2 846

31 864 3 913 1 248 8 278 2 502 775 1 727 1 925

2 772 1 422

665 757

0 2 846

106 1 819

22 991 2 748 10 879 21 773 0 374 947 0 515 -1 088 9 727 8 511 1 216

-538 1 733 5 125 25 538 0 708 526 44 582 -356 5 315 5 396 -81

10 032 1 335 5 140 47 484 0 389 301 19 715 -608 9 699 9 670 29

1 225 3 543 5 079 35 968 0 87 527 7 535 -968 1 756

55 58 60

10 958 0 0 10 958

19 867 0 0 19 867

37 177 0 0 37 177

33 244 0 0 33 244

Výsledek hospodaření před zdaněním

61

20 685

25 182

46 876

35 000


55

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

25 26 27 30 33 42 43 44 45 48 49 50 51 52

Horizontální analýza výsledovky Horizontální analýza výsledovky je uvedena v příloze č. 6 Graf 4-18 Vybrané poloţky výsledovky Vybrané položky výsledovky

350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2007/08

Přidaná hodnota

2008/09

Provozní HV

2009/10

HV za běžnou činnost

2010/11

HV před zdaněním


Meziroční srovnání ukazuje téměř vyrovnané výsledky společnosti v prvních dvou letech, výrazný nárůst v třetím roce a viditelný pokles v posledním období. Stejný vývoj dokládá i analýza výkonů a ostatních poloţek výsledovky. Je otázkou, zda výše zmíněný nárůst mezi lety 2008/09 a 2009/10 byl zapříčiněn vstupem Pragisu do Skupiny Metrostav (duben 2009). Pokles v roce 2010/11 můţe být odrazem nastupující ekonomické recese ve stavebnictví.

Vertikální analýza výsledovky Vertikální analýza výsledovky je uvedena v příloze č. 7 Pro vertikální analýzu výsledovky je vztahovou veličinou poloţka Trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb, protoţe firma generuje svůj zisk především ze stavební činnosti, nikoliv z prodeje zboţí nebo finančních produktů.

56

Z vertikální analýzy VZZ vyplývá, ţe zisk společnosti je tvořen výhradně v provozní oblasti, finanční výsledek hospodaření tvoří ve všech sledovaných obdobích zanedbatelný podíl ( -0,1%). V poloţce přidaná hodnota je patrný nárůst podílu v posledním období ( z 21,6% na 24,1 %). Tento vývoj můţe být zapříčiněn niţšími výkony a snahou o vyuţití vlastních zdrojů na úkor zdrojů externích. Tomu by odpovídal i nárůst osobních nákladů a odpisů a proti tomu pokles podílu výkonové spotřeby38. Zajímavá je poloţka nákladových úroků ve všech letech, to znamená ţe firma ve všech obdobích úvěr vyuţívala, přestoţe v rozvaze tato skutečnost není vidět. Ostatní poloţky výkazu tvoří na zvolené základně nevýznamný podíl.

4.3.3 Analýza pracovního kapitálu

Tab. 4-19 Pracovní kapitál Pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál Nepeněžní čistý pracovní kapitál Pramen: vlastní analýza

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

134 207 106 914

145 134 70 977

175 433 102 297

209 820 203 306

Meziroční srovnání ukazuje, ţe čistý pracovní kapitál rostl téměř rovnoměrně. Pokud ČPK očistíme o krátkodobý finanční majetek, zobrazí se výkyv v roce 2008/09, kdy firma evidovala krátkodobé přijaté zálohy ve výši 51,0 mil. korun. Zatím co nárůst ČPK v období 2009/10 byl způsoben především růstem výkonů, v roce 2010/11 bylo důvodem jeho růstu zvýšení krátkodobých pohledávek (prodlouţení doby inkasa pohledávek). Tento vývoj ČPK znamená další zapojení finančních prostředků do provozu firmy a můţe znamenat moţné problémy s cash flow.

38

Viz příloha č. 7 Vertikální analýza výsledovky

57

4.3.4 Analýza poměrových ukazatelů

Ukazatele rentability Tab. 4-20 Ukazatele rentability Ukazatele rentability (výnosnosti)

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

6,78%

7,43%

13,61%

7,83%

11,16%

12,29%

19,12%

12,88%

1

ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT)

2

ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT / (VK+Dl.K))

3

ROE - Rentabilita vl. kapitálu (ČZ / VK)

6,26%

10,20%

16,06%

12,48%

4

Rentabilita z vlastních fin. zdrojů (CF / VK)

9,69%

13,47%

19,27%

15,59%

5

Rentabilita tržeb (ČZ / T)

1,27%

2,89%

3,90%

4,50%

6

Mzdová náročnost tržeb

9,35%

12,05%

10,40%

12,80%


Z pohledu výnosnosti se nejlepším rokem jeví období 2009/10, kde jsou hodnoty téměř všech ukazatelů nejlepší. V prvních třech sledovaných obdobích mají ukazatele pozitivní vývoj, v roce 2010/11 se, kromě rentability trţeb, ostatní ukazatele zhoršily. Vývoj ukazatelů rentability koresponduje s vývojem hospodářského výsledku společnosti. Zhoršení ukazatele mzdové náročnosti trţeb v posledním období ukazuje na jiţ dříve zmiňovanou skutečnost, ţe se společnosti sníţily trţby a i přes mírné sníţení osobních nákladů se zvýšil jejich podíl na trţbách. Pozitivním faktem je skutečnosti, ţe firma dokázala ve všech obdobích zvyšovat rentabilitu trţeb.

Ukazatele aktivity Tab. 4-21 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity (doby obratu)

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2,70

1,99

2,75

1,63

25,36

10,32

18,40

13,96

133,54

181,05

130,94

220,97

1

Obrat aktiv (T / AKT)

2

Obrat zásob (T / zásoby)

3

Doba obratu aktiv (AKT / (T/360))

4

Doba obratu zásob (ZÁS. / (T/360))

14,19

34,89

19,56

25,78

5

Doba inkasa pohledávek (POHL / (T/360))

85,46

76,06

57,65

159,02

6


54,93

73,81

38,25

62,18


58

Ukazatele obratu aktiv a doba obratu aktiv se vyvíjely v závislosti na vývoji trţeb. Ukazatele obratu zásob a doba obratu zásob, v případě společnosti Pragis, významnou měrou ovlivňuje charakter zakázek realizovaných v daném období. Kaţdá stavební zakázka má jiný průběh a podmínky realizace. Doba inkasa pohledávek souvisí s vývojem krátkodobých pohledávek, alarmující je zejména nárůst doby splatnosti v posledním období. Tato skutečnost je odrazem současné situace na stavebním trhu, kde dochází k prodluţování dob úhrad pohledávek ze strany investorů. Doba splatnosti závazků v roce 2008/09 byla ovlivněna přijatou zálohou. Tento fakt nepředstavoval pro firmu ohroţení, ale naopak podpořil cash flow.

Ukazatele zadluženosti Tab. 4-22 Ukazatele zadluţenosti Ukazatele zadluženosti

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

1

Equity Ratio (VK / AKT)

54,86%

56,30%

66,78%

58,73%

2

Debt Ratio I.

44,32%

43,70%

33,16%

41,27%

3

Debt Ratio II. ((CZ+OP) / AKT)

45,14%

43,70%

33,22%

41,27%

4

Debt Equity Ratio (CZ / VK)

0,81

0,78

0,50

0,70

5

Úrokové krytí I.

22,24

49,22

157,03

66,58

6

Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky)

28,59

61,33

181,72

82,29

(CZ / AKT)

(EBIT / úroky)


Zadluţenost společnosti v prvních třech obdobích klesala, v posledním období, díky čerpání úvěru z důvodu špatné platební morálky odběratelů, vzrostla. Ve všech sledovaných obdobích převyšuje vlastní kapitál cizí zdroje. Na základě uvedených hodnot nelze hodnotit zadluţenost firmy jako dobrou či špatnou, můţeme však konstatovat, ţe nedochází k ţádným výrazným výkyvům, coţ svědčí o stabilní pozici firmy. Výsledky ukazatelů úrokového krytí ukazují, ţe firma čerpala úvěr ve všech sledovaných obdobích, pro firmu tato skutečnost neznamenala výraznou zátěţ.

59

Ukazatele likvidity Tab. 4-23 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity (platební schopnosti)

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

1

Ukazatel kapitalizace (DM / Dl.K)

0,24

0,25

0,25

0,21

2

Celková likvidita (OAKT / KD)

2,02

2,03

2,74

2,28

3

Běžná likvidita ((KrP+FM) / KD)

1,62

1,33

1,82

1,71

4

Peněžní likvidita (FM / KD)

0,21

0,53

0,72

0,04


Ukazatel kapitalizace v číselném vyjádření reprezentuje zlaté bilanční pravidlo, které říká, ţe dlouhodobý majetek má být financován dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva zdroji krátkodobými. U společnosti Pragis zhruba jedna čtvrtina dlouhodobých zdrojů financuje veškerý dlouhodobý majetek společnosti. Tato varianta je z hlediska likvidity bezpečnější, ale draţší. Teorie říká, ţe hodnota ukazatele běţné likvidity by měla být vyšší neţ 1,5. To se v případě firmy Pragis dařilo (vyjma roku 2008/09) plnit. Hodnoty ukazatele peněţní likvidity by podle odborné literatury neměly klesnout pod hodnotu 1. V praxi však většina podniků této hodnoty nedosahuje. U firmy Pragis tento ukazatel v prvních třech obdobích rostl, coţ lze povaţovat za dobrý vývoj. Ve čtvrtém období se sníţil na hodnotu 0,04. Tento pokles a rozdíl mezi hodnotami běţné a peněţní likvidity v posledním období je důsledkem zvýšení krátkodobých pohledávek a sníţení finančního majetku, jak bylo uvedeno jiţ dříve. Ukazatele produktivity práce Tab. 4-24 Ukazatele produktivity práce Ukazatele produktivity práce

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

1

Osobní náklady ku přidané hodnotě

0,65

0,77

0,66

0,73

2

Produktivita práce z přidané hodnoty

755

646

830

718

3

Produktivita práce z tržeb

3 774

2 940

3 843

2 979

4

Průměrná mzda - roční

353

354

400

381

29

30

33

32

5

- měsíční


Firma udrţovala stabilní úroveň zaměstnanců i v obdobích niţších výkonů, neboť si chtěla zachovat kvalifikované pracovní síly pro období růstu. Tomu odpovídá průběh hodnot ukazatele osobních nákladů ku přidané hodnotě. 60

Ukazatele produktivity práce jak z přidané hodnoty, tak z trţeb zaznamenávají kolísavý vývoj v závislosti na trţbách společnosti. Tab. 4-25 Průměrná měsíční mzda Průměrná měsíční mzda

2007

2008

2009

1

v ČR

21 692

23 542

24 242 23 951

2

Stavebnictví

21 956

24 500

25 557 22 172

3

Pragis

29 421

29 533

33 309 31 788

2010

Pramen: Český statistický úřad, Rychlá informace - archiv; Výroční zprávy Pragis a.s.

Průměrná mzda zaměstnanců odráţela vývoj hospodářského výsledku firmy. Porovnáme-li vývoj s průměrnou měsíční mzdou v ČR a ve stavebnictví vidíme, ţe firma Pragis se trvale drţí nad republikovým průměr i průměrnou mzdou ve stavebnictví.

Graf 4-26 Průměrná měsíční mzda - vývoj Průměrná měsíční mzda 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2007

2008

v ČR

2009

Stavebnictví

2010

Pragis

Pramen: Český statistický úřad, Rychlá informace - archiv; Výroční zprávy Pragis a.s.

I na měsíčních průměrných mzdách je vidět časový posun recese v oboru stavebnictví. Zatímco do roku 2009 byly mzdy ve stavebnictví vyšší neţ celorepublikový průměr, v roce 2010 se mzdy ve stavebnictví sniţují pod hodnotu průměrné mzdy v ČR.

61

4.3.5 Analýza cash flow Hodnoty za období 2010/11 v Tabulce 2-27 byly dopočítány na základě odhadnutých poloţek stejného období rozvahy a výsledovky. Tab. 4-27 Přehled o peněţních tocích – Pragis, a.s. P.

Z. A.1. A.1.1. A.1.2. A.1.3. A.1.4.

k 31.3. (v tis. Kč) Stav peněžních prostředků a peněžních ekviv. na začátku úč. období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace Odpisy stálých aktiv Změna stavu opravných položek, rezerv a změna zůstatků přechodných účtů Zisk (ztrát) z prodeje stálých aktiv Výnosy z dividend a podílů na zisku

Vyúčtované nákladové úroky s výjimkou kapitalizovaných a A.1.5. vyúčtované výnosové úroky A.1.6. Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace A.* A.2.

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami Změna potřeby pracovního kapitálu

Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů A.2.1. časového rozlišení a dohadných účtů Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, A.2.2. pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních A.2.3. Změna stavu zásob Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího A.2.4. do peněžních prostředků a ekvivalentů

2007/08 2008/09 2009/10

2010/11

15 408

27 292

74 157

73 135

20 685 28 350 6 094

25 182 5 367 6 699

46 876 17 162 7 434

35 000 14 532 8 278

22 991 -1 308 0

-538 -612 0

10 031 -215 0

6 483 -669

573 0

-182 0

-88 0

440 0

49 035 -6 548

30 549 37 085

64 038 -42 270

49 532 -150 565

-52 003

62 481

-18 176

-174 174

32 343 13 112

7 352 -32 749

-38 988 14 894

24 733 -1 124

0

0

0

0

A.** A.3. A.4.

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků Přijaté úroky

42 487 -947 374

67 634 -526 708

21 768 -301 388

-101 033 -527 87

A.5.

Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období

-6 997

-8 207

-3 734

-1 756

0

0

34 917

59 609

0 0 18 121

0 0 -103 229

-3 330 -13 688 -18 175 4 080 1 277 215 0 0 0 750 -12 411 -17 960

-6 381 775 0 -5 606

C.1. C.2.

Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy, včetně uhrazené daně z mimořádné činnosti Přijaté dividendy a podíly na zisku Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněžní tok z investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti Dopady změn dlouhodobých, resp. krátkodobých závazků Dopady změn vlastního jmění na peněžní prostředky

-7 527 -16 255

-128 -205

-729 -454

41 431 782

C.3. C.*** F. R.

Přijaté dividendy a podíly na zisku s výjimkou podniků, jejichž předmětem činnosti je investiční činnost Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení, respektive snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na konci obd.

-23 782 11 885 27 293

-333 46 865 74 157

0 -1 183 -1 022 73 135

0 42 213 -66 622 6 513

A.6. A.7. A.*** B.1. B.2. B.3. B.***


62

Stav peněţních prostředků na konci posledního sledovaného hospodářského období se sníţil o více neţ 66,6 mil. korun. Z výkazu cash flow je patrné, ţe největší vliv na tuto změnu měly peněţní toky v oblasti provozní činnosti. Potřeba pracovního kapitálu se zvýšila o téměř 110 mil. korun. Nejvýraznější vliv na pracovní kapitál představuje změna stavu pohledávek z provozní činnosti. Objem pohledávek se zvýšil o 156 mil. korun. Peněţní toky v oblasti investiční činnosti se naopak oproti dvěma předchozím období sníţily. To bylo pravděpodobně vyvoláno niţší potřebou investic a zároveň niţší finanční hotovostí, která byla vázána v pohledávkách. Tato skutečnost měla vliv na peněţní toky ve finanční oblasti. Z rozvahy vidíme, ţe nedostatek financí pokrývají bankovní úvěry a výpomoci ve výši téměř 41,5 mil. korun.

4.4 Benchmarking v rámci Skupiny Metrostav Skupina Metrostav je podnikatelské uskupení právnických osob, které působí v oboru stavebnictví. Společně se „Skupinou Doprastav“ tvoří nadnárodní společenství DDM Group. Prioritním cílem Skupiny Metrostav je upevňování a další rozvoj jejích trţních pozic plným vyuţíváním vnitřních synergických efektů a vnějších příleţitostí daných potenciálem celé skupiny na straně jedné a intenzitou ekonomického vývoje prostředí na straně druhé39. Synergické efekty se projevují například v efektivním vyuţívání vnitroskupinových kapacit, ve větším prostoru pro sdílení zkušeností, ve sdruţování kapacit nebo rozšiřování technického a technologického vybavení. Skupina Metrostav zahrnuje několik typů firem. Jsou to společnosti charakteru stavební výroby, mezi které patří Metrostav a.s., Subterra a.s., Metrostav SK a.s., Pragis a.s. a od 1.4.2011 také Metrostav Deutschland GmbH. Dále jsou ve Skupině Metrostav zastoupeny společnosti charakteru sluţeb, například Metros, s.r.o., SQZ, s.r.o, CCE Praha, spol. s r.o. Do Skupiny Metrostav náleţí také společnosti developerské – Metrostav Development a.s. a jeho dceřiné společnosti. Všechny společnosti Skupiny Metrostav jsou uvedeny v Tab. 2-28 Schéma Skupiny Metrostav.

39

Statut Skupiny Metrostav, 2009

63

Tab. 4-28 Schéma Skupiny Metrostav

Pramen: Profil Metrostav a.s. 2011

64

Aby mělo porovnání firem správnou vypovídací hodnotu, zvolila jsem pro benchmarking v rámci Skupiny Metrostav pouze stavební společnosti sídlící a působící zejména na českém trhu. Jedná se o společnosti

Metrostav a.s., Subterra a.s. a Pragis a.s. Při porovnávání

některých ukazatelů musí být přihlédnuto k faktu, ţe Metrostav a Subterra jsou velké stavební společnosti a mají jiná specifika neţ střední firma – v našem případě Pragis. Hodnoty vybraných ukazatelů za firmy Metrostav a Subterra jsem převzala z manaţerského systému BNS, kde jsou tyto firmy sledovány. Hodnoty ukazatelů firmy Pragis jsem vypočítala v předchozích analýzách. Všechny uvedené hodnoty firem Metrostav a Subterra jsou za rok 2010, v případě Pragisu se jedná o odhad za hospodářský rok 2010/11. Tab. 4-29 Vybrané ukazatele firem Skupiny Metrostav Vybrané ukazatele (za rok 2010)

MTS

SBT

Pragis

1

Rentabilita celk. aktiv

4,34%

4,66%

7,83%

2

Rentabilita tržeb

3,60%

2,74%

4,50%

3

Produktivita práce z tržeb (v tis. Kč)

6 568

7 464

2 979

4

Zadluženost

68,43%

76,41%

41,27%

5

Běžná likvidita

1,23

0,87

1,71

6

Doba obratu pohledávek (počet dní)

109

131

159

7

Doba obratu závazků (počet dní)

99

112

62

Pramen: Manaţerský systém firmy Metrostav a.s. - BNS , vlastní analýza

V hodnotách ukazatelů rentability celkových aktiv a rentability trţeb si v porovnání s ostatními společnostmi Skupiny Metrostav stojí Pragis velmi dobře. Připomeňme, ţe rentabilita trţeb u Pragisu měla za poslední čtyři roky rostoucí trend (1,27%; 2,89%; 3,90%; 4,50%). V tomto sledovaném období je tedy rentabilita trţeb Pragisu nejlepší jak z pohledu vlastní firmy, tak v rámci Skupiny. Produktivitu práce z trţeb má Pragis z posuzovaných společností nejniţší. Jedním z důvodů je sníţení trţeb při zachování stejného počtu zaměstnanců, z důvodu, který je uveden v analýze ukazatelů produktivity. Také struktura zaměstnanců ovlivňuje hodnotu ukazatele produktivity práce z trţeb (na Pragisu je poměr THZ a dělníků zhruba 1:2, ve společnosti Subterra 1:1 a v Metrostavu 2:1). Na produktivitu práce z trţeb má také vliv objem trţeb. Zatím co firma Pragis má trţby ve výši 738 853 tis.korun, u společnosti Subterra je to 4 601 mil.korun a společnost Metrostav měla trţby ve výši 21 135 mil.korun. Ukazatel zadluţenosti nám ukazuje, ţe Pragis má většinu svých aktiv hrazenu z vlastních zdrojů, zatímco u Metrostavu i Subterry je poměr krytí opačný. U Metrostavu a Subterry není 65

tato zadluţenost tvořena vyuţitím úvěrů či půjček, ale především krátkodobými závazky z obchodních styků. U běţné likvidity volí Pragis v porovnání s dalšími firmami spíše opatrnou strategii a ukazatel jí vychází ze všech firem nejlépe. Doba obratu pohledávek je u všech sledovaných firem velká a bohuţel má všeobecně rostoucí tendenci. (Z analýzy ukazatelů aktivity víme, ţe u Pragisu se jedná o téměř trojnásobek hodnoty předchozího období.) Zejména v tomto ukazateli se odráţí důleţitost jiţ zmíněné velikosti firmy, kdy Pragis častěji neţ větší společnosti hraje roli subdodavatele. I přesto, ţe doba obratu pohledávek je u Pragisu nejdelší, doba obratu závazků je naopak nejkratší, coţ by mohlo naznačovat solidnost firmy. Musíme vzít ovšem v úvahu, ţe do závazků se nepočítají pouze závazky vůči dodavatelům, ale také vůči zaměstnancům nebo státu, kterém v případě Pragisu mají vyšší poměr na celkových závazcích neţ velké stavební firmy. Určitou výhodu firmy Pragis, oproti velkým stavebním společnostem, lze spatřovat v jednodušším organizačním uspořádání, kdy i nejvyšší vedení společnosti můţe poměrně snadno dohlédnout aţ na zakázku a můţe pruţně reagovat na nestandardní jevy.

4.5 Výsledky analýzy a komparace společnosti Na základě získaných dat jsem provedla analýzy společnosti za uplynulá čtyři období ve vztahu k vnějšímu okolí, v rámci oboru i v rámci Skupiny Metrostav. Za stěţejní pro tuto práci povaţuji vnitřní zkoumání společnosti prostřednictvím finanční analýzy. Na celou ekonomiku, tedy i na společnost Pragis, v posledních letech výrazně působily vlivy vnějšího prostředí. Celosvětová ekonomická krize měla vliv na restrukturalizaci investic a sníţení zájmu investorů o novou výstavbu ve všech segmentech stavební výroby. Tento fakt se ve stavebnictví v české republice naplno projevil se zpoţděním jednoho aţ dvou let. Zatímco ostatní sektory v současné době zaţívají oţivení, stavebnictví stagnuje. K poklesu investic v soukromém sektoru se nyní připojuje i sektor státní, kde po doběhu schválených rozpočtů stát prosazuje politiku sniţování investic. Některé státní zakázky se odkládají, časově rozkládají do delších období, či zcela ruší. Omezují se i přípravy nových státních zakázek, coţ bude mít dopad do dalších let. Společně s ukončením dotací z EU v roce 2013 to můţe znamenat další vlnu propadu nových investic v příštím období. 66

I přesto se zdá, ţe firma Pragis je stále schopna zakázky nejen získávat, ale řídit je takovým způsobem, ţe generují zisk. Vnitřní zkoumání společnosti Pragis prostřednictvím finanční analýzy nabízí moţnost nahlíţet na jednotlivé aspekty ekonomického fungování firmy z různých stran a nalézat moţné problémy rozdílnými cestami Horizontální a vertikální analýzy rozvahy

poukazují na výrazný nárůst oběţných aktiv

v posledním sledovaném období, který byl způsoben prudkým zvýšením krátkodobých pohledávek. Jak vidíme ve výkazu zisku a ztráty, není důvodem tohoto zvýšení nárůst objemu výkonů, ale dle analýzy ukazatelů aktivity, prodlouţení doby inkasa pohledávek. Tato doba se v posledním sledovaném období oproti předcházejícímu téměř ztrojnásobila. Tato skutečnost je odrazem současné situace na stavebním trhu, kde dochází k prodluţování dob úhrad pohledávek ze strany investorů. V době krize a recese se navíc zvyšuje riziko nezaplacení pohledávky. Tento stav se samozřejmě odráţí i ve struktuře pasiv. Dlouhodobé závazky jsou ve všech obdobích zhruba na stejné úrovni, krátkodobé závazky mají relativně malé výkyvy. Reakcí na jiţ zmiňované prodlouţení doby inkasa pohledávek v posledním hospodářském roce jsou krátkodobé finanční výpomoci ve výši 40 mil. korun. Finanční majetek v tomto období zaznamenal pokles. U peněz v hotovosti se jedná o změnu z 0,8 % na 0,4%, u účtů v bankách pak z 20,3% na pouhé 1%. I zde je zřejmá souvislost se zvýšením krátkodobých pohledávek, neboť u krátkodobých závazků ve stejném obdobích není nárůst tak dramatický. Horizontální analýza výsledovky ukazuje téměř vyrovnané výsledky společnosti v prvních dvou letech, výrazný nárůst v třetím roce a viditelný pokles v období posledním. Je velmi pravděpodobné, ţe jedním z důvodů dobrých výsledků v roce 2009/10 byly i synergické efekty v rámci Skupiny Metrostav (duben 2009). Pokles v roce 2010/11 je odrazem ekonomické recese v českém stavebnictví. Z vertikální analýzy výsledovky je v posledním období patrný nárůst podílu v poloţce přidaná hodnota ( z 21,6% na 24,1 %). Tento vývoj je pravděpodobně zapříčiněn niţšími výkony a snahou o vyuţití vlastních zdrojů na úkor zdrojů externích. Tomu odpovídá i nárůst osobních nákladů a odpisů a proti tomu pokles podílu výkonové spotřeby.

67

Jak jiţ naznačila horizontální analýza výsledovky, z pohledu výnosnosti je nejlepším rokem období 2009/10, kde jsou hodnoty téměř všech ukazatelů rentability nejlepší. Vývoj ukazatelů rentability koresponduje s vývojem hospodářského výsledku společnosti. Pozitivní je skutečnost, ţe firma dokázala ve všech obdobích zvyšovat rentabilitu trţeb. Zadluţenost firmy je ve všech sledovaných obdobích do 45%. Nelze ji hodnotit jako dobrou či špatnou, můţeme však konstatovat, ţe nedochází k ţádným výrazným výkyvům, coţ svědčí o stabilní pozici firmy. Veškerý dlouhodobý majetek firmy Pragis je financován zhruba jednou čtvrtinou dlouhodobých zdrojů, coţ je z hlediska likvidity bezpečnější, ale také finančně náročnější. Ukazatel běţné likvidity ve všech obdobích splňuje teoretické poţadavky na likviditu, u peněţní likvidity však hodnoty nedosahují literaturou poţadovaných parametrů. Ve čtvrtém období se peněţní likvidita sníţila dokonce na hodnotu 0,04. Tento pokles a rozdíl mezi hodnotami běţné a peněţní likvidity v posledním období je důsledkem zvýšení krátkodobých pohledávek a sníţení finančního majetku, jak bylo uvedeno jiţ dříve. Ukazatele produktivity práce kopírují kolísavý vývoj v závislosti na trţbách společnosti. V porovnání průměrných měsíčních mezd se firma Pragis trvale drţí nad průměrnou mzdou ČR i oboru stavebnictví. Analýza cash flow ukazuje na problém v posledním sledovaném období, kdy se stav peněţních prostředků sníţil o více neţ 66,6 mil. korun. Zásadní vliv na tuto skutečnost měly peněţní toky v oblasti provozní činnosti. I zde je důvodem změna stavu pohledávek z provozní činnosti. Vzhledem k záměru vedení Skupiny Metrostav ponechat firmu Pragis i nadále ve svém portfoliu a dividendové politice firmy Pragis, která dlouhodobě pouţívá veškerý vytvořený zisk pro další rozvoj firmy a dividendy nevyplácí, jsem nepovaţovala za nutné zabývat se bonitními modely a ukazateli kapitálového trhu.

68

Benchmarking v rámci Skupiny Metrostav nám ukazuje, ţe všechny uvedené stavební firmy se potýkají se zvyšujícím se tlakem konkurence, vyvolaným niţšími investicemi do stavební výroby. Dalším výrazným společným rysem současného stavebnictví je zvyšující se doba obratu pohledávek a větší riziko jejich nedobytnosti. V porovnání s Metrostavem a Subterrou je pozice Pragisu o něco horší, neboť častěji vystupuje v dodavatelsko-subdodavatelských řetězcích na konci řady a doba inkasa jeho pohledávek se ještě více prodluţuje. I přesto si Pragis dokázal udrţet nejvyšší rentabilitu ze všech sledovaných společností. Objem trţeb je samozřejmě v souladu s velikostí firmy nejniţší a vzhledem ke struktuře zaměstnanců je nejniţší i produktivita práce. Zadluţenost Pragisu se jeví jako nejniţší, tedy nejlepší, ovšem zde je nutno říci, ţe u větších firem se na krytí aktiv výrazněji podílí krátkodobé závazky z obchodních styků.

69

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo popsat základní postupy provádění finanční analýzy a na základě těchto teoretických poznatků zhodnotit finanční situaci firmy Pragis a.s. Na základě provedených analýz vnějšího a oborového prostředí můţeme konstatovat, ţe ekonomická krize zasáhla i společnost Pragis, zejména sníţením investic ve stavebnictví, které mělo za následek přiostření konkurenčního boje a prodlouţení doby placení pohledávek, které vyvolalo řetězovou reakci mezi stavebními subdodavatelských firmami. Z výsledků vnitřní finanční analýzy společnosti vyplývá, ţe ve všech sledovaných obdobích firma Pragis vytvářela kladný hospodářský výsledek a vykazovala stabilní finanční pozici. Vyuţívala úvěrového financování na provoz a byla schopna tyto půjčky splácet a v rámci vygenerovaného zisku platit úroky. V ţádné oblasti jejího podnikání nenastala krizová situace, která by ohrozila existenci firmy, jako například ztráta likvidity, platební schopnosti nebo kritický nedostatek zásoby práce. Hlavním rysem zaměstnanecké politiky je zodpovědný přístup vedení. Společnost udrţovala stabilní počet zaměstnanců i v době niţších obratů, neboť ví, ţe v oboru stavebnictví se kaţdoročně sniţuje počet kvalifikovaných dělníků i technicko hospodářských zaměstnanců a jejich ztráta by pro období růstu výkonů mohla být nenahraditelná. Průměrné měsíční mzdy vyplácené firmou Pragis se vţdy pohybovaly nad úrovní průměrných mezd ČR i v oboru stavebnictví. Pouţívání racionálního přístupu ve vyuţívání vnitřních zdrojů se projevilo zejména v posledním období, kdy firma převedla nakupované činnosti, u kterých to bylo moţné, do své působnosti. Výhodou firmy Pragis se ukázalo jednodušší organizační členění, které umoţnilo včas rozpoznávat a reagovat na rychle se měnící podmínky trhu. Porovnáme-li pouze základní výsledky Pragisu před a po začlenění do Skupiny Metrostav, vidíme, ţe v letech 2007-2009 byly výsledky hospodaření před zdaněním ve výši zhruba 20 a 25 mil. korun. Po vstupu do Skupiny Metrostav to byly hodnoty téměř 47 a 35 mil. korun. Kdyţ zváţíme, ţe poslední sledovaný rok je obdobím, kdy stavebnictví, dle odborníků, dosáhlo svého dna, dovolím si konstatovat, ţe začlenění Pragisu do Skupiny Metrostav se jeví jako správná volba. Výhody, které tato akvizice Skupině Metrostav přinesla, spatřuji zejména v rozšíření nabízených sluţeb Skupiny na trhu a v předání zkušeností s realizací zakázek, které jsou 70

menšího rozsahu a vyţadují jiný způsob řízení. Společnost Pragis je zcela samostatnou a soběstačnou firmou, co do výrobních, technických, ekonomických i lidských zdrojů. Firma Pragis naopak můţe těţit ze zázemí velké skupiny stavebních firem. Jedná se zejména o finanční jistotu a zázemí Skupiny Metrostav, lepší pozici při získávání zakázek, snazší vyjednávání dodavatelských podmínek v rámci Skupiny Metrostav, lepší dosaţitelnost nových zakázek v rámci vnitroskupinového systému. Významným přínosem pro obě strany je vytvoření většího prostoru pro sdílení zkušeností.

Všechny varovné signály, které v analýzách zazněly, směřovaly ke stejnému zdroji problémů. Tím se ukázala prodluţující se doba úhrady inkasa krátkodobých pohledávek z provozní činnosti. Proto bych si dovolila navrhnout provést hlubší analýzu dodavatelů a investorů, jak stávajících tak i budoucích, která by předem vyhodnotila rizikovost vstupu do smluvního vztahu s konkrétním partnerem. Stanovit metriky, podmínky a doporučení, která budou jasně vymezovat, který partner je spolehlivý, který mírně rizikový a se zvýšeným dohledem je moţné s ním spolupráci navázat a s kým do smluvního vztahu nevstupovat vůbec. Dalším přínosem by mohlo být vyjednání přesných platebních podmínek v rámci Skupiny Metrostav – neblokovat zádrţné, striktně dodrţovat termíny plateb apod.

Závěrem bych si dovolila konstatovat, ţe vytyčených cílů, tedy popsat základní postupy finanční analýzy a praktikovat je na konkrétní firmě, se podařilo dosáhnout. Tato práce popisuje finanční zdraví podniku Pragis a.s. v čase a její komparaci v rámci Skupiny Metrostav.

71

Literatura: 1) DRUCKER, P.F. Výzvy managementu pro 21. století. Praha: C.H.Beck, 2000. 187 s., ISBN 80-7261-021-X 2) HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008, 208 s., ISBN 978-80-7357-392-8 3) KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL, O. Strategické řízení - teorie pro praxi. 2. vyd., Praha: C.H.Beck, 2006. 206 s., ISBN 80-7179-453-8 4) KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s., ISBN 80-7179-321-3 5) SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s.2009. 154s., ISBN 978-80-251-1830-6 6) SOUČEK Z. Úspěšné zavádění strategického řízení firmy. Praha: Professional Publishing, 2003. 213 s., ISBN 80-86419-47-9 7) SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 8) SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. 473 s., ISBN 80-7179-892-4 9) SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008. 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7

Další zdroje a prameny: 1)

www.justice.cz , Oficiální server českého soudnictví

2)

www.strukturalni-fondy.cz , Fondy EU

3)

www.sps.cz , Webové stránky Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

4)

www.business.center.cz

5)

Projev prezidenta Skupiny Metrostav na Strategické konferenci 2011

6)

Füleová M. Komárková J. Kramářová M. Rajská R. Projektová studie „Předběţná diagnóza příleţitostí pro změnu Metrostav a.s.“, 2010 – vlastní studie

72

7)

Manaţerský systém firmy Metrostav a.s. – Business Navigation Systém (BNS)

8)

SOI – systém obchodních informací Skupiny Metrostav

9)

Profil Metrostav a.s. 2011

10)

Statut Skupiny Metrostav, verze 2.

Seznam tabulek a grafů Tab. 2-1

Struktura aktiv podniku

Tab. 2-2

Struktura pasiv podniku

Tab. 2-3

Struktura výkazu zisku a ztráty

Tab. 2-4

Schéma tvorby ČPK z pohledu manaţera

Tab. 2-5

Ukazatele rentability

Tab. 2-6

Ukazatele aktivity

Tab. 2-7

Ukazatele zadluţenosti

Tab. 2-8

Ukazatele likvidity

Tab. 2-9

Ukazatele produktivity práce

Tab. 2-10 Základní struktura přehledu cash flow Tab. 2-11 Propojení rozvahy a výkazu zisku a ztráty (zisk) Tab. 2-12 Spojení rozvahy s přehledem cash flow Tab. 2-13 Zjednodušené schéma zjišťování cash flow nepřímou metodou Tab. 2-14 Vliv jednotlivých transakcí na cash flow Tab. 4-1

Organizační schéma společnosti Pragis a.s.

Graf 4-2

Výdaje na vědu a výzkum podle zdroje jejich financování (v mld.Kč.)

Tab. 4-3

Hlavní makroekonomické indikátory

Tab. 4-4

Stavební produkce 2007-2010

Tab. 4-5

Evropské fondy – stav k 3.únoru 2011

Tab. 4-6

Vývoj stavebních zakázek

73

Graf 4-7

Poměr objemu zakázek firmy Pragis podle investorů v roce 2010

Tab. 4-8

Výsledky odvětvové analýzy pro stavebnictví

Tab. 4-9

Agregovaná rozvaha

Graf 4-10 Vývoj celkových aktiv v základních sloţkách Graf 4-11 Vývoj oběţných aktiv v základních sloţkách Graf 4-12 Vývoj celkových pasiv v základních sloţkách Graf 4-13 Vývoj cizích zdrojů v základních sloţkách Graf 4-14 Podíl aktiv na bilanční sumě Graf 4-15 Podíl pasiv na bilanční sumě Graf 4-16 Poměr poloţek oběţných aktiv Tab. 4-17 Agregovaná výsledovka Graf 4-18 Vybrané poloţky výsledovky Tab. 4-19 Pracovní kapitál Tab. 4-20 Ukazatele rentability Tab. 4-21 Ukazatele aktivity Tab. 4-22 Ukazatele zadluţenosti Tab. 4-23 Ukazatele likvidity Tab. 4-24 Ukazatele produktivity práce Tab. 4-25 Průměrná měsíční mzda Graf 4-26 Průměrná měsíční mzda - vývoj Tab. 4-27 Přehled o peněţních tocích – Pragis, a.s. Tab. 4-28 Schéma Skupiny Metrostav Tab. 4-29 Vybrané ukazatele firem Skupiny Metrostav

74

Seznam Příloh Příloha č. 1

Certifikát č. 10/2011

Příloha č. 2

Rozvaha v plném rozsahu

Příloha č. 3

Horizontální analýza rozvahy

Příloha č. 4

Vertikální analýza rozvahy

Příloha č. 5

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu

Příloha č. 6

Horizontální analýza výsledovky

Příloha č. 7

Vertikální analýza výsledovky

75

Finanční analýza firmy Pragis a.s

Recommend Documents