FINANČNÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ CHARAKTERISTIKA FINANČNÍHO A MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ

FINANČNÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Osnova:  Charakteristika finančního a manažerského účetnictví  Náklady  Výnosy  HV  Příjmy a výdaje  Cash flow  Kalkulace

CHARAKTERISTIKA FINANČNÍHO A MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ Účetnictví je ekonomická disciplína, která poskytuje informace o stavu a pohybu majetku podniku a jeho zdrojích, nákladech a výnosech, o hospodářském výsledku. Úkolem a cílem je věrné zobrazení ekonomické reality podniku, poskytovat průkazné, objektivní, pravdivé informace o účetní jednotce. FUNKCE ÚČETNICTVÍ:    

Informační (základní) Registrační (registruje záznamy z minulosti) Dokumentární (důkazní prostředek při vedení sporů, nebo v hospodářské kriminalitě) Kontrolní

UŽIVATELÉ: interní - management, vlastníci, zaměstnanci - mají různé cíle a zájmy, externí – stát a jeho orgány, věřitelé, banky, pojišťovny, odběratelé, dodavatelé, veřejnost v místě působení. Vlastníci – rentabilita kapitálu, zda vložit prostředky či nikoliv. Management – hlavní zodpovědnost za činnost podniku a dosažení cílů. Zaměstnanci – stabilita zaměstnání, možnost růstu mezd. Věřitelé – schopnost podniku splácet závazky. Odběratelé, dodavatelé – budoucí vyhlídky a uzavírání dodavatelsko-odběratelských smluv.  Stát a jeho instituce – kontrola daňových základů, rozhodování o výši dotací, možnost poskytování úvěrů atd.  Veřejnost – vztah k životnímu prostředí, podpora územních programů, výše darů poskytnutých podnikem.  Konkurence – snaha převzít podnik, kontrola nad podnikem, zjištění nákladů výroby z důvodu poražení konkurenta a vytlačení ho z trhu.     

ÚČETNÍ PRINCIPY  Princip věrného zobrazení (objektivity) - musí odpovídat skutečnosti (skutečným stavům)  Zásada opatrnosti - je třeba nenadhodnocovat aktiva a nepodhodnocovat pasiva, při účetní uzávěrce vzít v úvahu známá rizika a očekávané ztráty  Akruální princip - o jakékoliv informaci se účtuje v tom čase, kdy se udála  Zásada kontinuity - nepřetržité vedení účetnictví, ve smyslu bilanční kontinuity, hospodářské roky musí navazovat  Zásada stálosti metod - souvisí se srovnatelností - vede k věrnějšímu zobrazení firmy  Zásada účetní jednotky - nepřetržitě vést účetnictví od vzniku do zániku Účetnictví:rozeznáváme  finanční,  manažerské,  daňové. FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ  je standardizovaná forma účtování,  cílem je věrné zobrazení skutečností, které jsou předmětem účtování do období, se kterým věcně a časově souvisejí,  účtuje se podvojným účetní zápisem, což znamená, že jedna operace musí být zachycena na dvou různých stranách účtu (MD, D),  poskytuje informace o účetní jednotce jako celku,  zaměřuje se na sledování majetku, závazků, kapitálu a výsledku hospodaření za celý podnik,  obsahuje informace pro potřeby externích uživatelů (banky, investoři, dodavatelé, odběratelé, …),  základními výstupy FÚ je: rozvaha - zachycuje skutečný stav majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv). výkaz zisků a ztrát - zjišťuje skutečný hospodářský výsledek. MANAŽERSKÉ (VNITROPODNIKOVÉ) ÚČETNICTVÍ  není upraveno žádnými závaznými předpisy, je velmi individuální a musí vyhovovat potřebám řízení daného podniku,  vedení firmy si samo stanoví postupy, předpisy a směrnice,  poskytuje detailní informace o vnitřních vztazích v podniku,  předpokládají se poměrně krátké intervaly vykazování - např. měsíční výkazy,  primárním cílem je měření ekonomické výkonnosti podniku, a tímto i poskytování informací pro operativní a strategické řízení,  kvalita a způsob manažerského účetnictví se přímo odráží na kvalitě plánů a rozpočtů a analýz.

Základní části MAU  řízení nákladů (nákladové účetnictví)  kalkulace  rozpočetnictví Obecné rozdíly FÚ a MÚ Finanční účetnictví Souhrnné komplexní informace o podniku jako celku, externí uživatelé – st. orgány, banky, odběr., dodavatelé Kompletní, syntetické informace za celý podnik

Manažerské účetnictví

Charakteristika informací

Veřejné info

Důvěrné, info jsou utajovány

Jednotky

Údaje jsou uváděny účelově – dle Veškeré údaje ve výkazech jsou účelu jsou v peněžních jednotkách, ale vyjádřené v peněžních jednotkách i v naturálních

Hledisko Uživatelé informací Rozsah informací

Časová orientace

Úprava vstupů

Informace o činnosti jednotlivých útvarů, pouze interní uživatelé – vedení podniku

Informace o vnitropodnikových útvarech, výrobcích procesech Horizont – minulý i budoucí vývoj, Informace k minulému období, nejsou stanoveny oficiální výkazy, ale mají dlouhý časový interval, výstup sestavy, rozbory, není stanovena cash flow, jednou ročně periodicita výstupů – nepravidelně, dle potřeby Není centrálně regulováno, Dané legislativou individuální přístupy

CONTROLING  má za úkol pomáhat vedení a odpovědným osobám usměrňovat chod podniku.  způsob řízení všech činností ve firmě, který je zaměřen na dosažení podnikatelských záměrů firmy,  controlling provádějí specializovaní pracovníci firmy nebo externí firma  je nezbytným nástrojem řízení managementu a týká se řízení chodu celé firmy,  využívá informace z účetnictví (manažerské účetnictví je hlavní informační nástroj controllingu). Tři stupně controllingu 1. stupeň - funkce účetnictví 2. stupeň - výkyvy v nákladech, návrhy na změny 3. stupeň - plánování, kontrola a informační systém

NÁKLADY (C)  

peněžní vyjádření spotřeby výrobních činitelů vynaložených na vytvářené statky a služby, charakteristickým rysem je jejich účelovost.

Náklady se dělí: 

PODLE DRUHU Provozní náklady (souvisejí se zajištěním provozu – služby, odpisy, nájemné, atd.) Finanční náklady (náklady na finanční činnost podniku – úroky, poplatky za vedení účtů.). Mimořádné náklady (náklady vzniklé v důsledku mimořádných událostí – škody, tvorba mimořádných rezerv).



PODLE KALKULACÍ Přímé náklady  náklady, které jednoduše matematicky vyčíslíme na jeden ks,  souvisí bezprostředně s daným výrobkem,  jsou to všechny jednicové náklady. Nepřímé náklady  nelze je zjistit přímo na kalkulační jednici,  nepřímý postup pomocí různých kalkulačních technik na základě rozvrhových základen,  náklady společné více druhům výrobků.



PODLE EVIDENCE Explicitní – jsou evidovány v účetnictví (skutečně vynaložené náklady, které výrobce platí za používání cizích výrobních faktorů). Implicitní – nejsou evidovány v účetnictví – ušlý příjem, náklady ztracené příležitosti - (odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů – to, co by za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti).



PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU VÝROBY – důležité pro stanovení bodu zvratu Fixní - bez ohledu na objem naší produkce. Variabilní - proměnlivé, závisí na velikosti produkce.  proporcionální - náklady se mění stejnými tempem jako objem výkonů (materiál),  nadproporcionální - náklady se zvyšují rychleji (příplatek za přesčas),  podproporcionální - náklady rostou pomaleji (zdražení produkce, mzdy zůstávají). Průměrné náklady - podíl celkových nákladů na jednu jednotku výroby.

Marginální náklady (přírůstkové, mezní) - dodatečné náklady potřebné k vyrobení další jednotky produkce. Celkové náklady - veškeré náklady vynaložené na celkový objem produkce.

Celkové náklady TC = VC + FC Mezní (marginální) náklady MC = ∆ TC / ∆Q Průměrné variabilní náklady AVC = VC/Q = (TC – FC) / Q Průměrné fixní náklady AFC = FC / Q Průměrné náklady AC = AFC + AVC

BOD ZVRATU  takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta  dosahuje-li firma této produkce, platí rovnost tržeb a nákladů

Výpočet bodu zvratu Q = FC / (cj - vj) (Q=FC + Z / cj – vj) Q objem prodeje v množství, při němž se dosahuje bod zvratu FC fixní N Cj jednotková cena Vj variabilní (proporcionální) náklady vyvolané jednotkou výkonu Z zisk

Odvození bodu zvratu: TR = TC p * q = FC + AVC * q TR – celkové příjmy p – cena za jednotku q – množství jednotek

Snižování nákladů  zvyšování časového využití zařízení (vícesměnný provoz),  využívání vědeckotechnického rozvoje,  zpracování odpadů (snížení spotřeby materiálu),  obchodní a personální politika (organizace dodávek, péče o zaměstnance),  zdokonalení organizace a řízení (odstraňování prostojů, zbytečné administrativy),  snižování spotřeby prostředků a práce (nahrazování ruční práce stroji, snižování energetické náročnosti).

VÝNOSY -

peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě, vznikají prodejem vlastních výrobků nebo poskytováním služeb, hlavní složkou výnosů ve většině podniků jsou TRŽBY a ostatní výnosy.

Tržby – peněžní částka za prodané výkony (výrobky). Ostatní výnosy – nevznikají prodejem výrobků a služeb (prodej přebytečných zásob, nevyužitého stroje atd.) Dělení výnosů: 

PODLE DRUHŮ provozní - tržby za vlastní výkony, prodej materiálu, atd. finanční - tržby za prodej CP, dividendy, atd. mimořádné - přijaté náhrady při škodě, výnosy ze změny metody odepisování, atd.



PODLE ČINNOSTI (podnik může uskutečňovat více činností a toto členění mu umožňuje zjistit, která činnost je zisková a která ztrátová) výrobní obchodní dopravní



PODLE UŽIVATELŮ prvotní - prodej externím uživatelům, výnosy vznikají k vnějšímu okolí druhotné - výkony poskytované jiným útvarům v podniku – údržba Zvyšování výnosů  zvyšování výkonů a jejich cen,  zvyšováním ostatních výnosů,  vědeckotechnickým rozvojem,  zdokonalováním organizace a řízení.

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK -

vzniká porovnáním výnosů a nákladů, z celkového zisku se odvádí daň z příjmu.

HV = TR – TC hospodářský výsledek = celkové příjmy – celkové náklady < Ztráta TR = Nulový = TC > Zisk Bilanční zisk - před zdaněním Disponibilní zisk - po zdanění Ukazatelé zisku  HV z provozní činnosti  HV z finanční činnosti  HV z mimořádné činnosti  obchodní marže  přidaná hodnota HV z provozní činnosti  je tvořen rozdílem provozních výnosů a provozních nákladů. Ve výkaze zisku a ztráty je dán součtem přidané hodnoty a ostatních provozních výnosů, od kterého jsou odečteny ostatní provozní náklady. U výrobního podniku jsou jeho podstatnými položkami výkony a výkonová spotřeba, u obchodního podniku pak především položka obchodní marže. HV z finančních operací  je tvořen rozdílem mezi finančními výnosy a finančními náklady HV z mimořádné činnosti  je tvořen rozdílem mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady, které vznikají v důsledku operací, jež podnik provádí nepravidelně (nahodile, mimořádně) a týkají se např. mank a přebytků na majetku, škod v důsledku živelných pohrom apod. Je do něj také připočítávána daň z příjmů z mimořádné činnosti. Obchodní marže  jako rozdíl položek tržby za prodej zboží a náklady vynaložené na prodané zboží Přidaná hodnota  jedná se o dílčí výsledek, který se vyskytuje ve výkazu zisku a ztráty. Jde o hodnotu přidanou k hodnotě vstupů jejich zpracováním v podniku. Vypočítá se jako součet obchodní marže a výkonů, od kterého odečteme výkonovou spotřebu.

Dělení zisku:  povinný příděl do zákonného rezervního fondu,  příděly do statutárních fondů,  výplata podílů na zisku tichého společníka,  výplata přednostních dividend,  výplata tantiém,  úhrada ztráty z minulých let. Vypořádání ztráty  z rezervního fondu,  z nerozděleného zisku minulých let,  převedením ztráty do příštího období,  snížením základního kapitálu,  úhradou od společníků.

PŘÍJMY (R)  

jakákoli přijatá peněžní částka, přijatá platba (například mzda, starobní důchod, sociální podpora, splátka dluhu apod.) nemusí mít souvislosti s výkony (připsání bankovního úvěru na běžný účet). VÝDAJE – jsou jakékoli odchozí peněžní platby (i bezhotovostní úhrada). CASH FLOW – PENĚŽNÍ TOK

  

představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za určité období, v podnikové praxi je peněžní tok důležitou veličinou, která vypovídá o schopnosti podniku generovat peníze, schopnost přinést podniku peněžní prostředky je také jedním z rozhodujících kritérií při výběru a hodnocení investičních projektů.

Dělení CF - provozní cash flow, - investiční cash flow a - cash flow z financování. Investiční cash flow - jsou zejména investiční dlouhodobé výdaje (nákupy strojů, budov, pozemků, patentů)

Cash flow z financování - jedná se o příjmy a výdaje spojené se získáváním nebo vracením zdrojů pro podnikání (obdržení bankovních úvěrů a jejich splácení, emise dluhopisů a akcií, splácení dluhopisů a výplata dividend) Provozní cash flow - jedná se o finanční toky spojené s provozem podniku (čistý provozní zisk, změny pohledávek u odběratelů, změny dluhů u dodavatelů, změny zásob atd.)

KALKULAČNÍ SYSTÉM Kalkulace nákladů představuje proces, při kterém se stanovuje výše nákladů, ceny, marže zisku, nebo jiné hodnotové veličiny na tzv. kalkulační jednici (objekt kalkulace). Kalkulační jednice je konkrétní výkon vymezený měrnou jednotkou a druhem, na který se stanovují náklady (produkt, práce, služby,…). Předmět kalkulace = všechny druhy dílčích a finálních výkonů, které podnik vyrábí. Význam a úloha kalkulací - slouží jako podklad pro rozhodování o optimálním sortimentním složení prodávaných výrobků a služeb, - je to nástroj řízení hospodárnosti (zda je výhodnější určité zařízení nakoupit, nebo najmout, zda je výhodné určitý proces mechanizovat, či automatizovat) - důležitý podklad pro zpracování rozpočtů nákladů, výnosů a zisků, - nástroj k určení minimální hranice ceny produktů Kalkulační systém - všechny typy kalkulací používaných v podniku Způsob stanovení nákladů na kalkulační jednici - přímé náklady se stanoví přímo, - režijní (nepřímé) náklady se stanoví nepřímo prostřednictvím přirážek podle určitých klíčů.  Všeobecný kalkulační vzorec - obsahuje doporučené kalkulační položky - jde o zjištění tzv. nákladové ceny (cena není určena trhem) - není závazný - je používán většinou organizací v ČR - jsou zde dvě základní skupiny nákladů, a to přímé a nepřímé  Oborové kalkulační vzorce - specifické vzorce zahrnující jak univerzální položky, tak zvláštnosti typické pro určité profese

Obvykle má kalkulační vzorec toto členění: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Výrobní režie Vlastní náklady výroby (provozu) Správní režie Vlastní náklady výkonu Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu Zisk Prodejní cena (bez daně z přidané hodnoty) Daň z přidané hodnoty Cena včetně DPH

Přímý materiál – je základní materiál, který přechází do hodnoty výrobku a který lze přímo zjistit na kalkulační jednici (např. při výrobě automobilu – spotřeba plechu na 1 ks automobilu). Přímé mzdy – jsou mzdy, které můžeme přímo zjistit na kalkulační jednici (zpravidla to jsou mzdy výrobních dělníků za odpracovaný čas). Ostatní přímé náklady – jsou všechny ostatní náklady, které lze zjistit na kalkulační jednici (např. náklady na záběh nové výroby, pojistné podniku z přímých mezd dělníků). Výrobní režie – jsou „společné“ náklady, které vznikají ve výrobním středisku (odpisy výrobních strojů, opravy strojů, spotřeba energie). Správní režie – jsou „společné“ náklady, které vznikají ve správě podniku jako celku (mzdy technickohospodářských pracovníků, telefonní poplatky, poštovné, odpisy budov). Zásobovací režie – jsou „společné“ náklady spojené se zásobováním podniku a skladováním materiálu (např. přeprava materiálu, plat skladníka). Odbytové náklady – jsou „společné“ náklady spojené s prodejem a skladováním výrobků (náklady na reklamu, propagaci, přepravné výrobků k odběrateli atd.). Dělení kalkulací 

DLE TYPU NÁKLADŮ kalkulace úplných vlastních nákladů - spočívá v propočtu nákladu na kalkulační jednici určitého výrobku (náklady na určitý výkon např. 1litr, 1kg, 1ks), - kalkulací vlastně zjistíme průměrné náklady na jednotku výrobku. kalkulace variabilních (dílčích) nákladů - náklady přímo související s výkonem, - náklady rozděluje na fixní a variabilní složku, - variabilní náklady se mění podle velikosti produkce a fixní v zásadě nemění k objemu produkce.



DLE PŘEDMĚTU nákupní - souvisejí s hledáním nejvýhodnějšího dodavatele. prodejní - souvisejí s hledáním nejvýhodnějšího odběratele. provozní - v rámci této kalkulace se sestavuje kalkulace nákladová a cenová.



DLE STRUKTURY postupná - obsahuje položku „polotovary vlastní produkce“. průběžná - neobsahuje položku „polotovary vlastní produkce“, náklady na tuto produkci se uvádějí v členění podle položek kalkulačního vzorce.



DLE ČASOVÉHO HLEDISKA předběžná - sestavuje se před zahájením výroby, - úkolem je stanovit předběžné náklady a cenu výrobků, - při sestavování vychází z norem. výsledná - po skončení výroby, - vyjadřuje v podstatě skutečné náklady průměrně připadající na jednotku výkonu. Kalkulační techniky Kalkulace dělením - dělíme úhrnné náklady za období počtem kalkulačních jednic vyrobených v tomto období, jedná se o hromadnou produkci, nejjednodušší způsob stanovení nákladů Kalkulace přirážková - používá se při heterogenní (různorodé produkci), náklady se dělí na přímé a režijní Kalkulace postupná a průběžná - typická pro firmy, kde výroba prochází několika fázemi, které tvoří technologicky uzavřený celek, (textilní firma - prádelna - úpravna barvírna). Kalkulace ve sdružené produkci - jedná se o heterogenní výrobu (zemědělství, zpracovatelský průmysl), v jednom technologickém procesu vzniká několik druhů produktů a vzniklé „sdružené“ náklady je nutné rozdělit na jednotlivé produkty Faktory, které určují výběr metody kalkulace  výrobní technologie (těžební, potravinářský průmysl,…),  členitost výroby - rozčlenění do navazujících stupňů,  výrobní sortiment,  opakovatelnost výroby,  organizační struktura podniku,  prostorové uspořádání výrobního procesu.