MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Financování sportu v České republice a Švýcarsku Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Milena Strachová, Ph.D.
Alexandra Herbríková Management sportu
Brno, 2016
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 02.05.2016
Podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Mgr. Mileně Strachové, Ph.D. za odborné vedení při vypracovávání této bakalářské práce a také mé rodině a přátelům za jejich trpělivost.
OBSAH Úvod .......................................................................................................... 6 1. Teoretická část .................................................................................... 8 1.1. Sport – vymezení pojmů ......................................................................... 8 1.2. Význam sportu ....................................................................................... 8 1.2.1. Společenský význam sportu .................................................................. 9 1.2.2. Sport v ekonomice ................................................................................ 9 1.2.3. Sport jako statek ................................................................................. 11 1.2.4. Sport jako externalita .......................................................................... 15
2. Cíle a úkoly práce .............................................................................. 16 3. Metodika práce ................................................................................. 17 4. Praktická část .................................................................................... 18 4.1. Financování sportu v České republice ................................................... 18 4.1.1. Financování sportu z veřejných zdrojů ................................................ 19 4.1.1.1. Financování sportu ze státního rozpočtu ......................................... 20 4.1.1.2. Financování sportu z rozpočtů územně samosprávních celků ......... 23 4.1.2. Financování sportu ze soukromých zdrojů .......................................... 24 4.1.3. Financování tělesné výchovy ............................................................... 30 4.2. Financování sportu ve Švýcarsku .......................................................... 31 4.2.1. Financování sportu z veřejných zdrojů ................................................ 32 4.2.1.1. Konfederace ..................................................................................... 32 4.2.1.2. Kantony ............................................................................................ 37 4.2.1.3. Obce ................................................................................................. 37 4.2.2. Financování sportu ze soukromých zdrojů .......................................... 39 4.2.2.1. Domácnosti ...................................................................................... 39 4.2.2.2. Firmy ................................................................................................ 40 4.2.2.3. Loterie .............................................................................................. 41 4.2.2.4. Švýcarská olympijská asociace ......................................................... 43 4.2.2.5. Švýcarská nadace podpory sportu ................................................... 45
5. Srovnání systémů financování sportu v České republice a Švýcarsku . 47
6. Diskuze .............................................................................................. 52 Shrnutí a závěr ......................................................................................... 54 Seznam použitých zdrojů .......................................................................... 55 Odborná literatura ......................................................................................... 55 Internetové zdroje .......................................................................................... 56
Resumé .................................................................................................... 61 Summary .................................................................................................. 61
Úvod Sport je nedílnou součástí života každého člověka, ať už se jedná o aktivní, či pasivní věnování se sportovní aktivitě, o výkonnostní nebo rekreační sport. Sama se ve sportovním odvětví pohybuji prakticky po celý svůj život, a mám proto ke sportu velmi kladný vztah. Jako vrcholový aktivní sportovec jsem se nejednou setkala s problematikou financování sportu, a právě proto se tímto směrem ubírá i moje bakalářská práce. Zaměřuji se v ní na zobrazení současného systému financování sportu v České republice, jak jsou finanční prostředky z různých zdrojů organizovány, odkud plyne nejzásadnější podpora sportu, a především do kterých oblastí. Během posledních let se mi naskytla možnost účastnit se tréninku také v zahraničí, nejčastěji ve Švýcarsku, a to mě motivovalo k možnosti porovnat sport ve Švýcarsku se sportem v České republice, a to zejména po stránce finanční. Obecně panuje jakási zakotvená představa o tom, jaká je finanční situace ve Švýcarsku, i ve sportu, a že "nutně musí být lepší" než ta v České republice. Proto také moje práce mapuje strukturu financování sportu ve Švýcarsku a porovnává systémy obou zemí. Data získaná pro tuto práci mají charakter dat sekundárních. Vycházím především z odborných publikací a studií Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. I přesto, že prozatím není k dispozici mnoho aktuální literatury, tyto publikace mi pomohly vymezit základní rámec pro tuto práci, který doplňuji aktuálními údaji z veřejně dostupných, většinou internetových, zdrojů. V České republice se problematikou financování sportu zabývá mnoho autorů. Ve své práci vycházím například z publikací Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti od pana profesora Hodaně a pana doktora Hobzy, Základy ekonomie sportu od pana docenta Rektoříka a rovněž pana doktora Hobzy, Sport v ekonomice od pana docenta Novotného, nebo také
6
Management a marketing sportu paní docentky Čáslavové, který však samotnému financování sportu věnuje pouze kapitoly sportovního sponzorství. Ze strany Švýcarska vycházím z literatury vydané švýcarským Olympijským výborem a také z knihy o ekonomii sportu (Economie du sport) ve Švýcarsku od J. Alaina. Přestože se jedná o poměrně starší vydání (novější publikace nejsou k dispozici), je v ní velice přehledně zpracována struktura finanční podpory sportu ve Švýcarsku, kterou dále rozšiřuji o získané aktuální údaje. Základním cílem této bakalářské práce je tedy popsání struktur financování sportu v České republice a ve Švýcarsku a jejich následné porovnání. Dílčím cílem je také seznámení se s termínem sport a jeho významem, uvedení dělení sportu a zařazení sportu mezi ekonomické statky. Samotná práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, která vychází především ze získaných teoretických poznatků. První kapitoly jsou věnovány obecně sportu, jeho společenskému významu a postavení v ekonomice. Praktická část se zabývá samotným financováním sportu v České republice a následně ve Švýcarsku. Zdroje finančních prostředků jsou rozděleny na kapitoly zdrojů veřejných a soukromých, přičemž vyčleňuji také zvláštní kapitolu financování školní tělesné výchovy, protože se jedná o zvláštní systém financování v rámci školní výuky a dle mého názoru bychom jej neměli opomíjet. Výsledkem praktické části je závěrečné porovnání současné struktury a objemů financování sportu v České republice a ve Švýcarsku.
7
1. Teoretická část 1.1. Sport – vymezení pojmů V současné společnosti existuje vícero pojetí sportu. Samotné slovo sport pochází z latinského "disportare" či francouzského "désporter", což můžeme přeložit jako "bavit se, příjemně trávit volný čas". Postupem času se slovo sport začalo používat i v souvislosti s pohybovými činnostmi, které mají zvláštní formu i obsah, jsou vymezeny pravidly a prováděny závodně, soutěživou formou. (Novotný, 2011, p. 19). Takovýto sport však tvoří jen jednu část celku nazývaného tělesná kultura. Dle Hodaně (2010, p. 47) je tělesná kultura: "specifický sociokulturní systém, v jehož rámci jsou realizovány různé vzájemně se podmiňující činnosti, z nichž řídící roli zaujímá tělocvičná aktivita, která je podle svého smyslu diferencována na tělesnou výchovu, tělocvičnou rekreaci a sport." Pojem sport bývá v mnoha zemích používán právě k označení tělesné kultury, a to především v angloamerickém pojetí. Proto, pokud budeme mluvit o financování sportu, je potřeba vzít v úvahu všechny jeho součásti či podoby, ať už se jedná o výkonnostní či vrcholový sport, nebo školní tělesnou výchovu a pohybovou rekreaci.
1.2. Význam sportu Pravděpodobně nejlépe vystihuje význam sportu celosvětově uznávaná myšlenka, formulovaná v Evropské chartě o sportu: "Sport zahrnuje všechny pohybové činnosti, jejichž cílem je prostřednictvím příležitostné, nebo organizované činnosti poukázat nebo zvýšit tělesnou zdatnost a duševní pohodu lidí, formovat sociální vztahy a dosáhnout sportovního výkonu v soutěžích na všech úrovních." (Evropská charta o sportu, 1992, čl.2).
8
Hlavní význam sportu spočívá v udržování, případně zlepšování, fyzické kondice a celkově zdravotního stavu. Nejedná se přitom pouze o sportovní trénink. Jakákoliv pravidelná pohybová aktivita působí také jako prevence nadváhy až obezity, případně některých sociálně patologických jevů. Touto cestou nejenže sport zlepšuje kvalitu našeho života, ale také snižuje eventuální náklady a investice do zdravotnictví v případě léčby onemocnění, kterým bychom mohli cestou zdravého pohybu předejít. 1.2.1. Společenský význam sportu Sport neodmyslitelně patří do života společnosti, a to už odedávna. Pravděpodobně nejlepší definici sportu v tomto slova smyslu vyslovil francouzský pedagog a historik, známý především jako zakladatel olympijských her, Pierre de Coubertin: „Sport tvoří součást dědictví každého muže a ženy a nelze jej ničím jiným nahradit." (Komise evropských společenství, 2007, p. 2). Postavení sportu ve společnosti je do určité míry dáno jeho popularitou. Je zřejmé, že společensky velmi oblíbené sporty, jako např. hokej, fotbal či jiné kolektivní sportovní hry, budou mít větší společenský význam oproti sportům neznámým či méně oblíbeným. Avšak i bez ohledu na popularitu mezi veřejností, každý sport představuje pro jeho účastníky prostor pro socializaci, určení vlastní role na poli sportu. Sportovci se také učí již v útlém věku pravidlům, která je třeba v rámci hry dodržovat, smyslu fair-play, respektu vůči spoluhráčům a protivníkům a v neposlední řadě také autoritě trenérů. 1.2.2. Sport v ekonomice Sport můžeme sám o sobě považovat za jedno z hospodářských odvětví, které je velmi dynamické a rychle se rozvíjí. Slouží jako nástroj pro místní či regionální rozvoj a souvisí také s rozvojem jednotlivých měst a obcí. Ekonomika a sport jsou tedy společně vázány mnoha vztahy, které fungují oboustranně. Můžeme to vnímat například v tom, že sport napomáhá rozvoji národního
9
hospodářství, zatímco ekonomika vytváří příznivé podmínky pro rozvoj samotného sportu. Význam sportu pro národní ekonomiku můžeme prokázat v mnoha aspektech, jako například na podílu sportu na HDP, jeho pořadím mezi jednotlivými
odvětvími
hospodářství,
zaměstnaností
ve
sportu,
počtem
sportovních organizací apod. (Hobza, Rektořík, a kol. 2006, p. 12). Vztahy hospodářství a sportu jsou vyjádřeny v mnoha modelech, které lze využít v organizačních a ekonomických podmínkách České republiky. Jako příklad zde uvedu tzv. Segmentový model z roku 1994 (Sport industry segment model, Pitts, Fieldin & Miller, 1994). Tento model představuje působení sportu v hospodářství v těchto oblastech: •
sportovní výkony, kterých se spotřebitel může účastnit jak aktivně, tak pasivně jako divák
•
produkty potřebné k samotné produkci nebo ovlivňování výkonu
•
produkty nezbytné k podpoře sportu. Podrobné produktové členění sportovního odvětví můžeme vidět
v následujícím obrázku č. 1
10
Sportovní odvětví Segemnatce sportovního odvětví podle typu produktů a kupujících Segment výkonnostního sportu 1. Sportovní svazy -amatérské -profesionální 2. Privátní business sport 3.Daňově podporovaný sport 4. Členství podporované sport. organizacemi 5.Sportovní neziskové organizace 6. Sportovní vzdělávání 7. Fitness a sportovní firmy
Segment sportovní produkce
1. výbava - nástroje, nářadí, potřeby - oblečení, výstroj 2. Produkty - trenéři fitness - lékařská péče - sportovní zařízení - nadřízené orgány, funkcionáři, pořadatelé
Segment sportovní podpory
1. Podpora obchodních produktů 2. Propagace 3. Média 4. Sponzorství - soukromé - hromadné - jednoho týmu - individuální - turné a ligové - společné 5. Podpora - individuální - týmová - organizační - nespecifikovaná sportovní
Obr. 1 Segmentový model sportovního odvětví Zdroj: Pitts, Fielding & Miller (1994), podle Hobza, Rektořík a kol. (2006). 1.2.3. Sport jako statek Pojem statek řadíme mezi základní ekonomické kategorie. Statek může být vnímán ve fyzické podobě, nebo v podobě služby, a je určen ke spotřebě. (Hobza, Rektořík a kol., 2006). „Sport sám o sobě má nehmotný charakter, tvoří jej řada rozmanitých činností, které proto, aby je mohli lidé provádět, potřebují určité materiální podmínky.“ (Novotný a kol., 2011, p. 24 ). Za produkty sportu tedy mohou být považovány nehmotné činnosti, na jejichž vykonávání však potřebujeme materiální prostředí, např. budovy, zařízení, speciální oblečení nebo
11
výbavu. Proto je velice obtížné určit, zda je sport veřejným nebo soukromým statkem. Pokud uplatníme kritéria členění statků podle Samuelsona, pak musíme rozdělit odvětví sportu na velké množství produktů a služeb, a pouze v některých málo případech nalezneme všechna kritéria, která by nám umožnila zařadit je mezi veřejné statky. Základními kritérii při dělení statků na soukromé a veřejné jsou vylučitelnost ze spotřeby a její dělitelnost. Za čistý soukromý statek je považován takový statek, jehož spotřeba je vylučitelná a rivalitní, zatímco čistě veřejný statek má spotřebu nerivalitní a nemůžeme z ní někoho vyloučit. Takovéto členění statků můžeme rovněž najít například u Jacksona a Browna (1994), na které poukazuje tabulka č.1 (Tab.1). Toto členění je podrobnější a zobrazuje také jakým způsobem jsou statky spotřebovávány a kam plyne užitek z jejich spotřeby. Tab. 1 Členění statků na čisté soukromé, čisté veřejné a smíšené Vylučitelnost ze spotřeby
Nevylučitelnost ze spotřeby
Čisté soukromé statky
Smíšené statky
Nízké náklady na vyloučení
Spotřebovávány kolektivně, může ovšem dojít k přetížení kapacity
Dělitelnost spotřeby
Produkce prostřednictvím
Mohou být produkovány jak
soukromých firem
státem, tak soukromou firmou
Jejich produkce je
Jsou financovány buď
financována z jejich prodeje
z prodeje (poplatky), popř. prostřednictvím daní
Poskytování prostřednictvím
Poskytovány veřejně, ale i
trhu
tržně
Př.: vitamínové nápoje,
Př.: veřejná plovárna, veřejné
sportovní oděv, fitness,
kluziště, atd.
aerobic, lyžování, atd. Nedělitelnost spotřeby
Smíšené statky
Čisté veřejné statky
Soukromé statky spojené s
Vysoké náklady na vyloučení
12
externalitami
(popř. nemožnost vyloučení)
Jsou produkovány
Produkovány státem, popř.
soukromými subjekty
soukromou firmou na základě smlouvy se státem
Poskytovány pomocí trhu,
Poskytovány z veřejných
cena je „deformována“ dotací,
rozpočtů
popř. kolektivním zdaněním Financovány z příjmů z
Financovány z daňových
prodeje
příjmů
Př.: diváctví, sportovní služby
Př.: veřejná hřiště, turistika,
nabízené občanskými
běh na lyžích, hry v přírodě,
sdruženími; tenis, volejbal,
atd.
korfbal, atd.
Zdroj: Jackson, Brown (1994), podle Hobza, Rektořík a kol. (2006), p. 18-19. Sport jako čistý veřejný statek Podmínky pro to, abychom statek mohli označit za čistě veřejný jsou následující: nevylučitelnost ze spotřeby, nerivalita a nulové mezní náklady na každého dalšího spotřebitele (Hobza, Rektořík a kol., 2006, p. 20). První kritérium, nevylučitelnost, je dáno podmínkami provozování sportovní aktivity. Spotřeba je nevylučitelná např. pokud se jedná o veřejné prostory, aktivity ve volné přírodě a krajině, turistické aktivity apod. Všechny tyto aktivity jsou volně přístupné, a proto je jejich spotřeba nedělitelná (nerivalitní). Nulové mezní náklady na další spotřebu jsou viditelné v případech, kdy jsou náklady sportovních zařízení stejné pro různý počet spotřebitelů, sportovců (Hobza, Rektořík a kol., 2006, p. 20).
13
Sport jako smíšený statek a statek pod ochranou Do této kategorie zařazujeme mnoho statků v rámci tělesné kultury. Smíšené statky se vyznačují nevylučitelností ze spotřeby a její dělitelností. Jsou spotřebovávány kolektivně, nicméně pokud dojde k naplnění kapacity takového statku, vykazuje efekt přetížení. U některých statků může dojít i k tomu, že s rostoucím počtem spotřebitelů kvalita poskytovaného statku klesá. Jedná se především o veřejné stadiony, veřejná koupaliště, atd. (Hobza, Rektořík a kol., 2006, p. 20). Abychom mohli v některých případech rozhodnout, zda se jedná o smíšený statek nebo o statek pod ochranou, uplatňujeme tzv. kritérium „Kdo získává?“ (Nemec, Wright (1998), podle Hobza, Rektořík a kol., (2006). Toto kritérium určuje, kdo má ze spotřeby daného statku užitek. Pokud jsou to individuální spotřebitelé, pak se jedná o statek pod ochranou. Pokud ze spotřeby statku získává celá společnost, jedná se o statek smíšený. Sport jako soukromý statek Nabídka privátních statků je dána příležitostmi trhu a jejich schopností uspokojit vymezený okruh spotřebitelů. Tuto nabídku tak zajišťují zejména: •
„statky, jejichž produkci není schopen uspokojit veřejný sektor,
•
statky, jejichž provozování a význam je z celospolečenského hlediska neutrální, případně diskutabilní,
•
statky, jejichž spotřeba je zcela závislá na individuálních požadavcích každého spotřebitele.“ (Hobza, Rektořík a kol., 2006, p. 21). Čistě veřejné statky mohou být poskytovány bezplatně a u smíšených
statků nebo statků pod kontrolou stát, případně město, obec apod., přispívá na provoz statku, čímž určitým způsobem usměrňuje jeho spotřebu. U soukromých statků je však jejich nabídka a cena dána trhem.
14
1.2.4. Sport jako externalita Externality můžeme definovat jako činnosti podniku nebo jednotlivce, které mají vliv na jiný podnik nebo na jiné jednotlivce, kteří ale zároveň za tuto činnost neplatí a nebo za ni nejsou odškodněni. Setkáváme se tedy s dvěma základními druhy externalit – externality pozitivní, které představují pro ostatní účastníky určitý prospěch, a externality negativní, které jsou spojeny se škodlivým vlivem na ostatní účastníky. Externality se tedy vždy vážou k nějakému konkrétnímu fenoménu, který je způsobuje. Ve sportu jsou spojeny především s tělesnými cvičeními, sportovními zařízeními a sportovními akcemi (Novotný a kol., 2011, p. 28). Sport pojatý jako tělesná aktivita samozřejmě přináší spoustu pozitivních externalit, ať už se jedná o zdravotní prevenci, regeneraci, zdatnost, aktivitu, sociální kultivaci, socializaci a podobně. Tělesné aktivity nicméně vyvolávají i řadu negativních externalit jako např. externality ekologické. V případě velkých sportovních akcí a sportovních zařízení, mluvíme například o organizaci olympijských her spojené s výstavbou nových sportovních areálů. Takovéto akce či samotná zařízení mají obrovský ekonomický dopad na region (Novotný a kol., 2011, p. 29). Typickým příkladem negativní externality je v našich podmínkách znečištěné ovzduší vyvolávané jinými než sportovními subjekty. Tato situace nutí potenciální spotřebitele (sportovce) vyhledávat uzavřená sportovní zařízení, s čímž se pojí také zvýšené náklady spotřebitele na provozování sportovní činnosti. Jako příklad pozitivní externality uvádí Novotný (2011, p. 30) rozvoj a podporu plavecké gramotnosti, která tak může vést ke snížení počtu případů utonutí. V tomto případě je pozitivní externalita vázána na tělesnou aktivitu člověka, ale také na dané sportovní zařízení, tedy plaveckého stadionu.
15
2. Cíle a úkoly práce Jak již naznačuje název, cílem této bakalářské práce je popis a analýza financování sportu v České republice a ve Švýcarsku a následná komparace obou modelů. Mezi dílčí cíle patří vymezení role státu a municipálních institucí v oblasti financování sportu z veřejných zdrojů a znázornění soukromých zdrojů. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rozsáhlé téma, je důležité předem formulovat základní výzkumné otázky, na které budu v průběhu práce hledat odpověď. Pro tuto práci jsou výzkumné otázky formulovány následovně: •
Jaká je struktura financování sportu v České republice?
•
Jakým způsobem je financování sportu organizováno ve Švýcarsku?
•
Na jakých principech je stavěna finanční podpora sportu ze strany státu?
•
Jaké jsou rozdíly mezi systémy financování sportu v obou zemích?
Úkoly práce vyplývají z hlavních i dílčích cílů této bakalářské práce následovně: •
Rešerše literatury a jiných odborných zdrojů zabývajících se problematikou financování sportu.
•
Popis struktur financování sportu v České republice a ve Švýcarsku a jejich analýza.
•
Srovnání struktur financování sportu v obou zemích.
•
Vyhodnocení výsledků porovnání, případná doporučení.
16
3. Metodika práce Nejprve bylo pro mou práci nezbytné provést sběr dat, ze kterých mohu dále vycházet. Čerpala jsem z monografické literatury, ale především také z internetových publikací, neboť ty jsou pro analýzu aktuálního stavu financování nejvhodnějšími a nejaktuálnějšími zdroji. K popsání struktury zdrojů financování sportu v České republice jsem využila především informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České unie sportu a Českého olympijského výboru. Informace o švýcarském sportu jsem získala z internetových stránek Ministerstva obrany, podpory populace a sportu, Administrace federálních financí a také například Švýcarské olympijské asociace. Užitečná mi byla také kniha Ekonomie sportu ve Švýcarsku od J. Alaina. Tato data jsem podrobila kvalitativní analýze, abych získala určitou představu o tom, jaká je současná situace financování sporu v obou zemích. Následně jsem využila také kvantitativní analýzu, která mi umožnila získat konkrétní částky určené sportu z různých zdrojů. Na závěr jsem použila metodu komparace pro srovnání a určení kladů či záporů každého ze systémů. Aby toto srovnání bylo možné, převedla jsem veškeré číselné údaje, původně v kapitole o financování sportu ve Švýcarsku udávané ve švýcarských francích, na české koruny jednotným kurzem stanoveným na 25 Kč / 1 CHF. I když je tento kurz pouze přibližný, umožňuje mi stručně zobrazit základní rozdíly mezi porovnávanými zeměmi. Aby byla vypovídací schopnost komparace vyšší, použila jsem i srovnání vzhledem k průměrné mzdě v obou zemích.
17
4. Praktická část 4.1. Financování sportu v České republice Financování sportu je v České republice z pohledu nejširšího metodického členění zabezpečováno ze dvou zdrojů. Jedná se o zdroje veřejné a soukromé. V mnoha případech se tyto oblasti financování prolínají a za takových okolností se často setkáváme s pojmem vícezdrojového financování tělesné kultury. (Hodaň, Hobza, 2010,p. 90). Zjednodušeně je vícezdrojové financování tělesné kultury zobrazeno v obrázku č. 2.
Obr. 2 Vícezdrojové financování tělesné kultury Zdroj: Hobza, Hodaň (2010), p. 90.
Všechny složky tělesné kultury jsou alespoň částečně podporovány formou dotací z veřejných rozpočtů. Dle Novotného (2006) jsou nejvýznamnějšími složkami financování sportu "dotace ze státního rozpočtu sledované v kapitole MŠMT, prostředky z disponibilního zisku loterijních společností, dotace občanským sdružením z municipálních rozpočtů a financování školní tělesné výchovy."
18
4.1.1. Financování sportu z veřejných zdrojů Ústředním orgánem státní správy pro oblast sportu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). To má za úkol zajištění finanční podpory ze státního rozpočtu, vytváření podmínek pro sportovní reprezentaci, zřizování resortních sportovních center, apod. Rozdělování státních prostředků posuzuje Národní rada pro sport, která svá doporučení předkládá k rozhodnutí právě MŠMT. Jak jsem již uvedla v předchozích kapitolách, sport, respektive tělesná kultura vykazuje velký podíl externalit, a to jak pozitivních, tak negativních. "Vzhledem k tomu, že u sportu obecně převládá úroveň pozitivních externalit nad negativními, je produkce produktů a služeb tělesné kultury v podmínkách čisté tržní ekonomiky nedostatečná." (Hobza, Hodaň, 2006, p. 90). Z tohoto důvodu je produkce v rámci tělesné kultury podporována prostředky z veřejných zdrojů financování. Toto financování je zajišťováno v rámci dotací ze státního rozpočtu, dotací z místních (tedy krajských, městských a obecních) rozpočtů a financování školní tělesné výchovy. Zatímco přímá státní podpora, která tvoří přibližně jednu třetinu celkových veřejných zdrojů, sleduje především financování státní sportovní reprezentace, podpůrných programů vrcholového sportu vč. jeho zázemí a vrcholových středisek sportu, doménou krajských a municipálních rozpočtů, jež přispívají zbylými dvěma třetinami, je pohybová rekreace (Hodaň, Hobza, 2010).
19
4.1.1.1.
Financování sportu ze státního rozpočtu
Vláda České republiky finančně podporuje sport v podobě dotací ze státního rozpočtu. Organizace působící v oblasti sportu mohou od státu získat dvě podoby dotací. Jedná se o dotace neinvestiční a investiční. Rozdělování státních dotací se děje prostřednictvím systému programů zaměřených na určitou oblast sportu. Každý rok Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje tzv. programy Státní podpory sportu, které jsou všem dostupné na internetových stránkách. Vyhlášení těchto programů je provedeno v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, jenž vymezují podmínky pro udělení dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím. Neinvestiční dotace Pro rok 2016 MŠMT vyhlásilo dne 25. září 2015 programy financování sportu v podobě neinvestičních dotací v materiálu "Státní podpora sportu pro rok 2016". Oproti 7 programům vyhlášených v roce 2015, je zde transparentním způsobem jejich počet navýšen na celkem 10 programů. Jednotlivé programy státní podpory sportu pro rok 2016 a jejich srovnání s programy roku 2015 zobrazuje tabulka č.2. Tab. 2 Vyhlášené programy pro rok 2016 a 2015 (neinvestiční prostředky) s rozdělením dotací ze státního rozpočtu, udáno v tis. Kč. Program
Název, obsahové zaměření
Dotace 2016
Dotace 2015
Program I
Sportovní reprezentace ČR
248 162,2
298 499,4
Program
Sportovně talentovaná mládež
323 599,1
316 909,3
Činnost sportovních organizací
167 950
210 000
Údržba a provoz sportovních zařízení
zatím
144 398,6
II Program III Program IV
nedostupný údaj
20
Program
Činnost sportovních svazů
653 088,3
672 289,5
Významné sportovní akce
156 800
256 200
Program
Zdravotně postižení sportovci,
59 368
52 185,7
VII
z toho:
V Program VI
P VII/1
Sportovní reprezentace ČR
11 330
12 932
P VII/2
Sportovně talentovaná mládež
6 088
6 349,8
PVII/3
Všeobecná sportovní činnost
22 450
22 403,9
P VII/4
Významné sportovní akce
19 500
10 500
283 269,212
-
Program
Organizace sportu ve sportovních klubech a
VIII
tělovýchovných jednotách
Program
Organizace školního sportu
43 000
-
Projekty pro sportování veřejnosti
36 000
-
Neinvestiční prostředky
1 971 236,812
1 950 482,5
IX Program X Celkem
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2016) Oproti roku 2015 jsou vyhlášeny navíc programy VIII – X. Toto navýšení, můžeme také říci zpřesnění programů, je v souladu se zaměřením státní podpory právě na oblasti organizace sportu ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách, zkvalitnění školní výuky sportu a podporu různých projektů, které podněcují sportování široké veřejnosti (sportovní akce, testování, měření dovedností, kampaně apod.) (MŠMT státní podpora zdroj publikace). Celkem byla v tomto roce již na oblast sportu vyčleněna finanční podpora v rámci neinvestičních dotací ve výši 1 971 236,812 tisíc Kč. Nejedná se o konečnou částku roku 2016 vzhledem k tomu, že některé programy ještě nejsou kompletní. Program I je schválen ve výši 70 % alokované částky a zbylých 30 % bude poskytováno v předpokládaném termínu duben/květen 2016, program V je z velké části schválen částkou uvedenou v tabulce, nicméně některé žádosti stále čekají na doplnění, a jejich schválení tak bude probíhat v květnu, a rozdělení programu IV prozatím není zveřejněno. I když je celková částka směřující do
21
oblasti sportu v roce 2016 o něco větší než v předcházejícím roce, vzhledem k tomu, že přibyly nové programy, je částka pro některé původní programy menší. Tento rozdíl samozřejmě není konečný vzhledem k již zmiňované prozatímní neúplnosti schválených programů, i přesto můžeme s jistotou říci že státní podpora ve formě neinvestičních dotací bude v tomto roce 2016 o něco vyšší než v roce 2015. Investiční dotace Druhou částí financování sportu ze státního rozpočtu jsou tzv. investiční dotace. Tato dotační politika je uskutečňována prostřednictvím programu 133510 – Podpora materiálně technické základny sportu, který se dále dělí na dvě části a sice podporu materiálně technické základny sportovních organizací a podporu materiálně technické základny sportovní reprezentace (MŠMT, 2016). Toto dělení je znázorněno v obrázku č. 3. Investiční dotace
Program 133 510 Podpora materiálně technické základny
Program 133 512 Podpora materiálně technické základny sportovních organizací
Program 133 513 Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace
Obr. 3 Aktuální schéma investičních dotací Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2016).
22
Rozpočet v tomto bloku podpory sportu činí pro rok 2016 celkem 3 732 992,758 tis. Kč, přičemž 2 862 892,758 tis. Kč tvoří běžné výdaje a zbylých 870 100 tisíc Kč připadá na výdaje spojené s evidenčním dotačním systémem a správou majetku ve vlastnictví státu (MŠMT, 2016). Dotace, které budou v roce 2016 přiděleny v rámci programu 133 510 budou zveřejněny v průběhu roku. V minulém roce však celkové udělení dotací činilo 373 229,6 tisíc Kč rozdělených mezi 825 přijatých žádostí. V rámci programu investičních dotací je záměrně používám termín plánovaných dotací, neboť v průběhu roku může v této oblasti dojít ke změnám, a to jak objemů investic, tak řízení, ale také může například dojít i ke zrušení investiční akce, a tudíž i investiční dotace. I přesto, že pro rok 2016 ještě nejsou dostupné veškeré údaje, z údajů předchozích let je zřejmé, že neinvestiční dotace několikanásobně převyšují dotace investiční, a nejvýznamnější podíl finančních prostředků připadá na program V- Činnost sportovních svazů. 4.1.1.2.
Financování sportu z rozpočtů územně samosprávních celků
V rámci rozpočtů územně samosprávních celků, tedy rozpočtů krajských a municipálních, je z celku tělesné kultury nejvíce podporována pohybová rekreace. I když nemůžeme přesně s jistotou určit výši prostředků vydělených na pohybovou rekreaci, neboť z účetních a rozpočtových hledisek nejsou v institucích krajů a municipalit rozlišovány výdaje na sport a pohybovou rekreaci (Hobza, Hodaň, 2010, p. 97). V rámci krajské úrovně financování je využíván přístup pomocí grantové a negrantové politiky. Grantová politika zahrnuje především podporu nestátních neziskových organizací zaměřených na sport. Negrantová politika je oproti tomu soustředěna na podporu profesionálního sportu. Důvodem k této podpoře může být zvýšení prestiže či popularity kraje právě prostřednictvím profesionálního sportu, případně i nalákání obyvatelstva na
23
možnost aktivního sportování a pohybové rekreace. Jak zmiňuje i Koncepce státní podpory sportu (2011, p. 15): "Kraje, obce i města musí být aktivnější v procesu získávání mladé generace pro sport a pohybové aktivity, zejména pro pravidelnou sportovní činnost. Zřizovatelé základních a středních škol musí být motivováni zlepšit kvalitu sportovních zařízení pro školní sport a ve skladbě vzdělávacích programů následovat evropské trendy a doporučení."
Profesionální sportovci tak v tomto případě působí jako jakási "reklama" pro sport v regionu. Na municipální úrovni podpory pohybové rekreace je základním stavebním kamenem Koncepce sportu a tělovýchovy, která rovněž rozděluje politiku financování na grantovou a negrantovou složku. Municipality, tedy města a obce, mívají často zřízeny vlastní příspěvkové organizace, pomocí kterých organizují a koordinují sport a rekreaci v rámci municipality. 4.1.2. Financování sportu ze soukromých zdrojů Soukromé, neboli privátní zdroje financování bývají tradičně rozdělovány do pěti hlavních kategorií, kterými jsou výdaje domácností na sportování, tedy tzv. rodinné rozpočty, výnosy z vlastní činnosti subjektů zabývajícími se tělesnou kulturou, podpora institucí ve formě sponzorství, výnosy loterijních a sázkových společností a příjmy z reklam. U financování sportu však záleží také na druhu nebo úrovni provozovaného sportu. Pokud budeme mluvit o pohybové rekreaci, nebo tzv. sportu pro všechny, nejvýznamnějším soukromým zdrojem financování budou výdaje domácností. Naopak v případě vrcholového sportu se bude jednat především o prostředky získané ze sponzorských darů, reklamy a podobně.
24
Financování z výnosů loterijních a sázkových společností "V současné době je tato oblast upravena pro provozovatele loterií a jiných podobných her zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a souvisejícími vyhláškami MF a zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů" (Koncepce státní podpory sportu, 2011, p. 17). Principem systému loterií je odvod části zisku společností na nějaký veřejně prospěšný účel, ať už se jedná o účel sportovní, kulturní, zdravotní či sociální a jiné. Zákon č. 202/1990 Sb. byl novelizován s účinností od 1.1. 2014. Tato novela určuje rozpočtové rozdělení odvodů z výher loterijních a podobných her. Část odvodu ve výši odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení připadne z 20 % do státního rozpočtu a z 80 % do rozpočtů obcí. Ostatní složky odvodu z výher loterijních a podobných her budou rozděleny ze 70 % jako příjem státního rozpočtu a z 30 % příjem rozpočtů obcí. Sazba daně se dělí na dvě části, kterými jsou sazba pro pevnou část dílčího základu daně a sazba pro poměrnou část dílčího základu daně. V případě výherních hracích přístrojů a jiných technických hracích zařízení se u poměrné části dílčího základu daně jedná o 20 % z částky, která vzniká, pokud vsazené částky převyšují vyplacené výhry. U pevné části dílčího základu daně se jedná o 55 Kč denně za výherní hrací automat. Koncem roku 2015 byla schválena novela loterijního zákona, která předpokládá zvýšení daňového zatížení u loterijních her na 23 % a na 28 % u herních automatů, u kterých se zároveň zvýší denní poplatek na 85 korun. Takovéto navýšení vláda odůvodňuje tím, že počet výherních automatů a podobných zařízení v posledních letech nepřiměřeně stoupá. "Podle odhadů je jich dnes v provozu šest až osm tisíc, a ročně tak způsobují daňové úniky ve výši minimálně dvou miliard Kč." (Parlamentní listy, 2015). Mimo to, vláda snižuje také podíl obcí na odvodech z výher hracích automatů. Předpokládané snížení tak znamená pokles odvodů do rozpočtů obcí na 63 % oproti původním 80 %. Těmito
25
opatřeními chce stát získat větší objem finančních prostředků plynoucí z odvodů loterijních činností, nicméně schválení novely zákona se setkalo s mnoha negativními reakcemi. Jednou z mnoha připomínek, která je dle mého názoru nejpravdivější je, že toto zvýšené zdanění přinese přesně opačný účinek, než stát očekává, a společně s tím pouze vzroste černý trh a nelegální hazardní činnost. Český olympijský výbor a odvod loterijního zisku do sportu Český olympijský výbor (ČOV) vznikl v roce 1899 a je spolkem ustanoveným dle zákona č. 89/2012 Sb. Dle olympijské charty má ČOV rozvíjet šířit olympijské ideály a zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách (Český olympijský výbor, 2016a). ČOV sdružuje české sportovní federace, svazy, unie a jiné tělovýchovné instituce, které působí na území České republiky, jsou členy mezinárodních sportovních unií a především jejichž sportovní disciplíny jsou tzv. olympijskými sporty. Misí Českého olympijského výboru je také pomoc při výchově mládeže, vzdělávání sportovních trenérů a rozhodčích. Bojuje rovněž i s diskriminací ve sportu a podporuje začlenění žen a dívek ve všech sportovních aktivitách. Napomáhá při rozvoji sportu v ČR a tvoří jakéhosi prostředníka mezi jednotlivými sportovními svazy v ČR a Mezinárodním olympijským výborem. ČOV se také významně podílí na financování sportu v České republice. Od schválení novely loterijního zákona mají loterijní a sázkové společnosti povinnost odvádět 23 – 28 % do veřejně prospěšné oblasti. Tyto odvody však mohou snížit až o 25 % o částku, kterou odvedou ČOV v podstatě jako sponzorský dar. Tyto finanční prostředky pak ČOV dále přerozděluje na podporu sportovní činnosti dětí a mládeže do dovršení juniorského věku (tedy 19 let). Pro to, aby mohli sportovní instituce o tuto podporu požádat musí splnit podmínky dané ČOV. Sportovní organizace musí být národní federací, zastupující ČR jako jediný reprezentant, uznána MŠMT a také samotným ČOV.
26
Při rozdělení financí do sportu má ČOV možnost využít určitou část přímo prostřednictvím organizace vlastních aktivit a nebo ve spolupráci s kraji. Rozdělení se řídí přísnými pravidly a probíhá pokaždé, kdy částka přijatých darů od posledního rozdělení přesáhne 50 milionů Kč, minimálně však jednou do roka. Pokud do 31. října tuto částku dary nepřesáhnou a neproběhlo ještě rozdělení v tomto roce, je rozdělena částka prozatím shromážděná a zaokrouhlená na 100 tisíc dolů. Samotné rozdělení potom probíhá následovně: •
10 % na financování vlastních aktivit a projektů ČOV,
•
39 % tvoří příspěvky pro Fotbalovou asociaci ČR (31%) a Český svaz ledního hokeje (8 %),
•
1 % pro Český paralympijský výbor a jeho členy ,
•
47 % je rozděleno mezi sportovní svazy (mimo FAČR, ČSLH), které jsou podle MŠMT zařazeny mezi TOP 62 (vychází každým rokem) a
•
3 % mezi všechny ostatní sportovní svazy splňující podmínky (Český olympijský výbor, 2016a). V roce 2015 ČOV odvedl do sportu celkem 527,8 milionů Kč, což
představuje poměrně velké zvýšení oproti roku 2014 s částkou 443,6 milionů korun. Následující tabulka (Tab.1) zobrazuje celkové příjmy ČOV od loterijních společností. Obrázky 4 a 5 (Obr. 4 a Obr. 5) pak znázorňují rozdělení těchto financí do sportu. Tab. 3 Příjmy ČOV od loterijních společností Loterijní společnost Českomoravská loterijní a.s.
2014
2015
2016 (první splátka)
629 000 Kč
815 000 Kč
365 000 Kč
FORTUNA GAME a.s.
70 000 000 Kč
73 000 000 Kč
24 000 000 Kč
CHANCE a.s.
22 104 396 Kč
27 050 000 Kč
9 100 000 Kč
Loterie Korunka a.s.
6 636 481 Kč
8 534 939 Kč
2 340 000 Kč
MAXI-TIP a.s.
1 199 288 Kč
2 777 309 Kč
-
203 276 410 Kč
247 670 397 Kč
69 633 944 Kč
SLOT Group a.s.
1 700 000 Kč
1 500 000 Kč
-
SYNOT TIP a.s.
6 000 000 Kč
5 800 000 Kč
1 850 000 Kč
Tipsport a.s.
29 573 257 Kč
28 000 000 Kč
7 100 000 Kč
Tipsport.net a.s.
99 524 026 Kč
129 000 000 Kč
41 000 000 Kč
Sazka a.s.
27
Victoria Tip a.s. Celkem
2 947 638 Kč
3 696 457 Kč
779 888 Kč
443 590 496 Kč
527 844 102 Kč
156 168 832 Kč
Zdroj: Český olympijský výbor (2016)
2014
2% 2%
1%
Sportovní svazy TOP 80 (dle členění MŠMT) Fotbalová asociace České republiky
10%
Český svaz ledního hokeje
8%
Projekty organizací s celorepublikovou působnos\
46%
Česká obec sokolská Sportovní svazy mimo TOP 80 (dle členění MŠMT)
31%
Český paralympijský výbor
Obr. 4 Rozdělení finančních prostředků ČOV mezi jednotlivé příjemce v roce 2014 (ke dni 31.1.2015) Zdroj: Český olympijský výbor (2015), vlastní zpracování.
2015 2%
Sportovní svazy TOP 62 MŠMT
1% Fotbalová asociace České republiky
7%
Český svaz ledního hokeje
9% 43%
Projekty organizací s celorepublikovou působnos\
8%
Kraje ČR Sportovní svazy mimo TOP 62 MŠMT
30%
Český paralympijský výbor
Obr. 5 Rozdělení finančních prostředků ČOV mezi jednotlivé příjemce v roce 2015 (ke dni 31.1.2016) Zdroj: Český olympijský výbor (2016b), vlastní zpracování.
28
Na obrázcích 4 a 5 můžeme vidět, že skutečně největší podíl prostředků ČOV připadá právě sportovním svazům. V roce 2015 bylo navíc přiděleno 7 % finančních prostředků jednotlivým krajům. Tyto rozdělené prostředky mohou příjemci čerpat během tří let od přijetí, avšak pouze na účely tomu stanovené. Musí být pro ně zřízen speciální účet a příjemce je povinen nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku předat ČOV zprávu o využití těchto příspěvků. Jak můžeme vidět v tabulce č. 3 (Tab.3), odvody loterijních společností ve prospěch ČOV mezi roky 2014 a 2015 vzrostly, a pokud bude tendence letošního roku pokračovat stejným směrem, je možné, že odvody dále porostou. Pro sportovce je podpora ČOV, řekla bych, velmi užitečná. Je to možnost dalšího financování, v případě nedostatečného financování z veřejných zdrojů, a to především u sportů, které nedosáhnou na podpory sponzorů, nebo pouze v malé výši. To můžeme vidět na příkladu Fotbalové asociace České republiky a Českého svazu ledního hokeje. Jedná se o dva sporty s poměrně stejnou popularitou, nicméně FAČR je podporována ze strany ČOV téměř čtyřikrát více než ČSLH. Tento rozdíl může být způsobem tím, že lední hokej je v ČR, ale i obecně ve světě daleko významněji podporován jinými sponzory. Otázkou však stále zůstává, jestli bychom neměli stejnou měrou podporovat také "neolympijský sport"? Právě projednávaná novela loterijního zákona, která by měla vstoupit v platnost od roku 2017 s možností tohoto odpočtu ve prospěch sportu však vůbec nepočítá. Český sport by tak přišel o velkou částku peněz, což by mohlo znemožnit některým talentovaným sportovcům věnovat se jejich sportu a Česká republika by tak mohla přijít o její postavení na mezinárodním sportovním poli a také, a to především, o zdroje podporující zdravý životní styl plný pohybu. "Proto je prioritou ČOV zachování možnosti daňových slev pro provozovatele loterií a kurzových sázek na sport mládeže i po roce 2016." (Český olympijský výbor, 2016b).
29
4.1.3. Financování tělesné výchovy S ohledem na výše zobrazené schéma v obrázku č.2 popisující vícezdrojové financování sportu, je tělesná výchova finančně podporována celkem ze tří zdrojů, kterými jsou státní rozpočet, rozpočty krajů a municipalit a soukromé zdroje (výdaje domácností). Financování tělesné výchovy je vázáno na organizaci školského systému v České republice. Proto ani dnes není možné určit konkrétní prostředky financování tělesné výchovy v rámci vícezdrojového financování sportu, protože dotace nejsou poskytovány na samotnou tělesnou výchovu, nýbrž na veškerou výuku. Dle Hobzy a Hodaně (2010, p. 96) je princip financování tělesné výchovy založen na tzv. rozpočtových normativech, které určují výši výdajů na vzdělávání jednoho dítěte, žáka či studenta příslušné věkové kategorie. Tyto normativy jsou dány MŠMT a následně přidělovány formou dotací do krajských a municipálních rozpočtů. Dále jsou tyto dotace přidělovány školám v působnosti jednotlivých úřadů. Krajské úřady tedy přidělují dotace středním školám, vyšším odborným školám a školským zařízením přesahujícím působnost obcí, zatímco v případě obcí se jedná o mateřské školy, základní školy a jiná školská zařízení. Podíl nákladů na tělesnou výchovu potom závisí na počtu vyučovacích hodin a provozní náročnosti tělesné výchovy. Stejně je tomu i u veřejných vysokých škol, kde jsou dotace určeny dle normativu na studenta, absolventa a podle vědeckých výkonů. V rámci financování tělesné výchovy nesmíme opomenout také soukromé zdroje financování, a to ve formě obstarávání sportovního vybavení (oblečení, pomůcky, obuv, atd.), které je součástí výdajů domácností.
30
4.2. Financování sportu ve Švýcarsku Jaká je struktura financování sportu ve Švýcarsku? Odkud plyne nejvýznamnější podpora sportu? Je švýcarský systém podobný tomu v České republice? V následujícím textu se pokusím najít odpověď právě na tyto otázky. Sport jako takový byl až donedávna ve Švýcarsku orientován především na oblast „sportu pro všechny“, často se můžeme setkat s propagací „polysportovních aktivit“ nebo také nutnosti mládeže věnovat se více pohybovým aktivitám namísto jednostranného vrcholového sportu. K tomu ostatně vede i projekt Mládeže a sportu, jehož podstatu vysvětlím dále v textu. V posledních letech se však ústřední orgány pro oblast sportu zaměřily spíše na podporu elitního, tedy výkonnostního sportu, a učinily ji tak prioritní. Výsledek této koncepce Ministerstva obrany, podpory populace a sportu (DDPS) se tak projevuje i ve výsledném financování sportovního odvětví. Pro lepší pochopení systému financování sportu ve Švýcarsku je rovněž nutné si připomenout, jak vypadá jeho administrativní rozdělení. Švýcarsko je konfederací, složenou z 26 autonomních kantonů podobných českým krajům. Každý kanton má však vlastní parlament, vládu, zákony a také rozpočty. To se samozřejmě také významně projevuje v podpoře sportu. Financování sportu je ve Švýcarsku, stejně jako v České republice, rozděleno mezi dvě hlavní skupiny zdrojů. Těmi jsou z velké části zdroje soukromé, mezi které můžeme zařadit převážně výdaje domácností, ale také zdroje veřejné v podobě veřejných rozpočtů. Podrobněji bude struktura těchto zdrojů, která je zobrazena na obrázku č.6 (Obr. 6) objasněna v následujících kapitolách.
31
Financování sportu ve Śvýcarsku Financování z veřejných zdrojů Konfederace Mládež a
sport
Financování ze soukromých zdrojů Domácnosti
Kraje / Kantony
Federální úřad sportu
Loterie Obce
Koncepce sportovních zařízení
Firmy
Sport-toto Swisslos
Románská loterie
Swiss Olympic Švýcarská nadace podpory sportu
Obr. 6 Struktura financování sportu ve Švýcarsku Zdroj: Vlastní zpracování. 4.2.1. Financování sportu z veřejných zdrojů Veřejné rozpočty rozdělujeme v prostředí Švýcarska mezi tři hlavní aktéry. Konfederaci, tedy samotný stát, který vydává rozpočet pro Ministerstvo obrany, podpory populace a sportu (Département de la défense, de la protection de la population et des sports, DDPS). Dalšími aktéry jsou jednotlivé kantony, které financují bezpočet sportovních aktivit vztahujících se přímo k vývoji mládeže, například sport ve školách, tedy školní tělesnou výchovu. Posledním z těchto tří článků jsou obce, které se věnují výstavbě a údržbě sportovních zařízení, organizaci sportovních aktivit, apod.
4.2.1.1.
Konfederace
Hlavním orgánem zabývajícím se financováním sportu na úrovni státu, respektive konfederace, je Ministerstvo obrany, podpory populace a sportu. Sport je tedy zařazen pod Ministerstvo obrany společně s vojenskou ochranou, a
32
nikoliv, jak je tomu v České republice, pod Ministerstvo vzdělávání, mládeže a kultury (volně přeloženo z původního názvu Département de la formation, de la jeunesse et de la culture). Rozpočet, který konfederace ministerstvu přiděluje je dále rozdělován mezi Federální úřad pro sport (L’Office fédéral du sport, OFSPO), program Mládeže a sportu (Jeunesse + Sport, J+S) a také na projekty zajišťované v rámci Koncepce sportovních zařízení národního významu (Conception des installations sportives d’importance nationale, CISIN). I přesto, že význam financování sportu státem roste, především díky programu Mládež a sport, jeho podíl na veřejném financování je ze všech složek nejmenší. Jednotlivé položky financování sportu státem zobrazuje tabulka č. 4 (Tab. 4). Tab. 4 Rozdělení finančních prostředků konfederace do odvětví sportu, udáno ve švýcarských francích (CHF).
Rozpočet 2014
Rozpočet 2015
Náklady celkem
214 471 188
218 135 100
241 963 700
Náklady na provoz
107 915 914
109 935 100
114 393 700
Sportovní výzkum
1 279 670
1 290 000
1 490 000
745 790
760 000
700 000
13 178 683
13 280 000
13 080 000
2 250 000
2 800 000
2 100 000
79 866 130
75 470 000
95 940 000
9 235
14 600 000
14 260 000
9 99 299
15 200 000
14 860 000
755 299
600 000
600 000
9 235 000
14 600 000
14 260 000
Spot ve školách Sportovní svazy a organizace Mezinárodní sportovní události Mládež a sport Přehodnocení transferové politiky Investice celkem Investice – hmotné a nehmotné statky, sklad Sportovní zařízení národního významu
Zdroj: Administration fédérale des finances (2016b).
33
Rozpočet 2016
Mládež a sport Jeunesse + Sport (J+S), což můžeme volně přeložit jako Mládež a sport, je určitou formou spolupráce mezi konfederací, kantony a jednotlivými sportovními asociacemi. Jedná se o unikátní program zaměřený na propojení sportovních klubů, asociací, sportovních svazů a také sportovního trhu. Jeho smyslem je umožnit mládeži sportovat, dodat jim chuť a možnost věnovat se nějaké sportovní aktivitě, a v neposlední řadě také poskytnout náležité vzdělání v oblasti sportu. V rámci této spolupráce, každá strana poskytuje tomuto programu určitou podporu. Konfederace podporuje Mládež a sport finančně v rámci státního rozpočtu (viz tabulka č. 4), ale také materiálně v podobě didaktických pomůcek. Kantony se zabývají organizační stránkou programu, pořádáním jednotlivých kurzů a dohlíží na dodržování pravidel J+S, sportovní asociace potom disponují specialisty v jednotlivých sportovních odvětvích, kteří se podílejí na vzdělávání mládeže a formování budoucích trenérů. Tento program se zaměřuje na mládež ve věku 10 až 20 let, stejně tak, jako na děti od 5 do 10 let. Systém programu Mládež a sport spočívá v organizaci školení trenérů či instruktorů pro jednotlivá sportovní odvětví, a tím pádem i ve sjednocení metod výuky a filozofie sportu. Každým rokem je v rámci Mládeže a sportu organizováno více než 50 000 sportovních tréninků či kurzů v 70 sportovních disciplínách, kterých se účastní až na 575 000 dětí a dospívajících (Mládež a sport, 2016). Financování tohoto programu je zajištěno v rámci veřejných rozpočtů, a to většinovou částí, tedy přibližně 85 %, konfederací a z 15 % kantony (Alain, 1999)
Federální úřad sportu (OFSPO) L’Office fédéral du sport, neboli v češtině volně přeloženo jako Federální úřad sportu, je švýcarská vládní instituce věnující se všem otázkám v oblasti
34
sportu a je součástí Ministerstva obrany, podpory populace a sportu. Tento úřad vznikl v roce 1944 a sídlí dodnes v oblasti Macolin nad švýcarským městem Bienne. Nahradil tak původní Federální školu gymnastiky a sportu (Ecole fédérale de gymnastique et de sport), která vznikla již v roce 1944. Rozdělujeme jej do pěti hlavních celků, kterými jsou: •
Sportování mládeže a dospělých (J+S),
•
Sportovní politika,
•
Federální vysoká škola sportu (Haute école fédérale du sport de Macolin, HEFSM),
•
Sportovní centrum Tenero CST,
•
Národní centrum sportu Macolin (Centre national de sport de Macolin) a jiná sportovní zařízení (Office fédéral du sport, 2016).
Koncepce sportovních zařízení národního významu Koncepce sportovních zařízení národního významu (volně přeloženo z původního názvu La Conception des Installations Sportives d`Importance Nationale, CISIN) slouží jako nástroj plánování a koordinace federálního úřadu pro sport (OFSPO) v oblasti sportovních zařízení.
Jejím cílem je udržovat,
případně vytvářet příznivé podmínky pro národní sportovní svazy v podobě dostupného sportovního zázemí. Jedná se o základní platformu, podle které potom švýcarská konfederace uděluje finanční podporu sportovním institucím národního významu. Tato sportovní zařízení, kterými jsou například plavecké, atletické či zimní stadiony, jsou vybírána podle kritérií předem daných konfederací. Musí se jednat o zařízení, kde probíhají sportovní aktivity, soutěže, případně sportovní vzdělávání, to vše v národním či mezinárodním měřítku. Finanční podpora ze strany státu činí 5 až 25 % celkových nákladů na výstavbu nebo opravy zařízení (Office fédéral du sport, 2016). Momentálně se jedná o Koncepci č. IV, tedy CISIN IV, která byla odsouhlasena parlamentem podle návrhu Federálního úřadu pro sport v roce 2012.
35
V předchozích koncepcích (CISIN I – III) bylo celkem rozděleno 94 milionů švýcarských franků (CISIN, 2016). Podrobnější rozdělení je znázorněno v tabulce (Tab. 5). Tab. 5 CISIN I
60 mil. CHF
17. 12. 1998
CISIN II
20 mil. CHF
03. 10. 2000
CISIN III
14 mil. CHF
20. 09. 2007
CISIN IV
70 mil. CHF
28. 05. 2012
Zdroj: Office fédéral du sport (2012). Jak můžeme vidět v tabulce č. 5, v roce 2012 bylo v rámci Koncepce sportovních zařízení národního významu přiděleno 70 milionů švýcarských franků. Z této částky bylo 50 milionů rozděleno na předem stanovená sportovní zařízení a alokace zbývajících 20 milionů byla dána na starost federální radě (Office fédérale du sport, 2014). Následující tabulka Tab. 6 ukazuje podrobné rozdělení dotací ze státního rozpočtu v rámci CISIN IV, dle rozhodnutí z roku 2014. Tab. 6 Podrobné rozdělení CISIN IV Přidělená částka (v mil.
Projekt
CHF)
Výstavba 1, příp. 2 sportovních hal pro 4000 – 7000 diváků
5
Nová stavba jako náhrada atletického stadionu de la Pontaise v Lausanne Výstavba národního centra ledního hokeje
4 6
Výstavba národního centra fotbalu pro mládež a ženy v Bienne
6,5
Výstavba národního centra pro tenis v Bienne
1,5
Výstavba krytého velodromu v Granges
5
Výstavba nebo rozšíření plaveckých center
10
Kompletní renovace centra veslování v Lucernu
3
Výstavba
a
rozšíření
vícero
center
zimních
neupřesněno)
36
sportů
(blíže
20
Prodloužení olympijské bobové dráhy v St. Moritz
1
Výstavba a rozšíření center národního významu menších rozměrů (blíže neupřesněno) Celkem
8 70
Zdroj: Office fédéral du sport (2014a). Tyto dotace ze státního rozpočtu jsou k dispozici od začátku roku 2013 a jejich čerpání je možné do konce roku 2017. CISIN IV přinesla rozsáhle navýšení dotací do sportu a to do výše tří čtvrtin součtu všech předchozích koncepcí. Prozatím nejsou známy informace o plánování následující koncepce po roce 2017. 4.2.1.2.
Kantony
Finanční podpora sportovního odvětví ze strany kantonů (v podstatě krajů) se případ od případu liší. Některé kantony vytvářejí svoji vlastní politiku v oblasti sportu jako doplněk navazující na politiku konfederace (např. kanton Bazilejměsto vytvořil vlastní „Sportkozept Basel Stadt“), jiné kantony však pouze aplikují politiku konfederace bez větší podpory. (Le conseil communal de Lausanne, 2002). Každý kanton má vlastní organizaci v oblasti sportu. Nejčastěji se jedná o tzv. Sportovní odbor (Service des sports), který zajišťuje veškerou regionální organizaci, jako například program Mládež a sport, školní tělesná výchovu, nebo také garantuje pomoc v případě deficitu ve sportovních organizacích. Kantony financují sportovní odvětví, každý v rámci svých vlastních prostředků a podpory konfederace. 4.2.1.3.
Obce
Obce přinášejí finanční podporu sportu ve výši cca 70 až 80 % celkových veřejných zdrojů financování. Do těchto statistik nejsou započítávány výdaje na údržbu obecních sportovních zařízení, nebo také organizaci sportovních akcí
37
v rámci obce a s tím spojené zajištění materiálu, infrastruktury či dobrovolníků (Alain, 1999). Přibližně 80 % sportovních zařízení je ve vlastnictví obcí a často se stává, že obce přijdou na pomoc sportovním organizacím ve finančních obtížích a sportovní zařízení od nich odkoupí (Le conseil communal de Lausanne, 2002). Jako příklad mohu uvést město Neuchâtel, které odkoupilo původní fotbalový stadion z důvodu insolvence společnosti, která část stadionu vlastnila, a tím zachránilo fotbalový klub XamaX Neuchâtel. Nicméně i přesto, že podíl obcí na financování sportu je největší z veřejných zdrojů, dohromady tyto zdroje tvoří pouze 52% z celkového financování sportu (Office fédérale du sport, 2014). Obrázek č. 7 (Obr. 7) zobrazuje vývoj výdajů jak veřejných, tak také soukromých do oblasti sportu, rekreace a cestovního ruchu mezi lety 2000 a 2011. Modrá barva znázorňuje financování konfederací, červená kantony a oranžová obce. Zelená barva potom označuje soukromé financování sportu.
Obr.7 Vývoj výdajů do oblasti sportu, rekreace a cestovního ruchu. Zdroj: Office fédéral du sport (2014b), podle BFS (2012).
38
4.2.2. Financování sportu ze soukromých zdrojů Soukromé zdroje financování sportu představují prostředky v celkové výši přibližně 400 milionů švýcarských franků, což reprezentuje 48 % z celkového financování sportu (Office fédéral du sport, 2014b). Soukromými zdroji financování sportu ve Švýcarsku jsou především domácnosti, investice firem, výtěžky z loterijních činností a nadace na podporu švýcarských sportovců. Dále se můžeme setkat s ostatními formami financování, jakými jsou například televizní práva. Těmito kategoriemi soukromého financování sportu se blíže zabývám v dalších kapitolách. 4.2.2.1.
Domácnosti
Domácnosti jsou v podstatě konzumenty sportu a financují také většinu sportovních aktivit. Jejich „spotřeba“ se projevuje ve dvou formách: •
aktivní, v případě, kdy praktikují sportovní aktivitu
•
pasivní, v podobě sledování sportovních událostí v televizi nebo přímo na stadionu (Alain, J., 1999)
Aktivní spotřeba zahrnuje výdaje, mezi které patří především náklady na zakoupení sportovního vybavení, platba za sportovní služby, členské příspěvky a podobně. Význam pasivní spotřeby spočívá hlavně v nákupu lístků či permanentek na sportovní utkání, stejně tak, jako dalších služeb nebo statků (produktů), které jsou během takovýchto utkání k dispozici. Celkové výdaje domácností na spotřebu sportu jsou udány v publikaci o spotřebě sportu ve Švýcarsku (Office fédéral du sport, 2015) z roku 2015 a činí něco málo přes 14 miliard švýcarských franků, přičemž největší výdaje připadají na položky sportovního vybavení, vstupy na sportovní události či využívání sportovních zařízení. Tato „sportovní spotřeba“ tvoří 3,7 % z celkové spotřeby ve výši 385 miliard švýcarských franků.
39
4.2.2.2.
Firmy
Postavení firem ve financování sportu je rok od roku významnější. Jejich podpora usnadňuje fungování sportovních svazů, menších kantonálních organizací a také jednotlivých sportovních klubů. Umožňuje tak vývoj sportu od rekreačních aktivit až po sport vrcholový a je životně důležité pro organizátory různých sportovních událostí (Alain, J., 1999). Podpora sportu ze strany firem však nutně nemusí být jen finanční. Sponzorství sportovních klubů nebo sportovních akcí zahrnuje stále častěji také podporu logistickou, případně pomoc pro styk s veřejností. Spousta firem disponuje speciálním oddělením a rozpočtem vyčleněným právě na sponzorování určitého odvětví (Conseil communal de Lausanne, 2002). V následující tabulce (Tab. 7) jsem zobrazila nejznámější a nejvýznamnější firmy, které se zabývají sponzorováním sportu ve Švýcarsku a také jejich přibližný rozpočet na tuto aktivitu. Tab. 7 Nejvýznamnější sponzoři sportu ve Švýcarsku Firma
Rozpočet
1.
Rolex
100 – 150 mil. CHF
2.
Crédit Suisse
80 – 120 mil. CHF
3.
UBS
80 – 100 mil. CHF
4.
Coop
60 – 80 mil. CHF
5.
Migros
60 – 80 mil. CHF
6.
Swisscom
60 – 80 mil. CHF
7.
PostFinance
40 – 60 mil. CHF
8.
Raiffeisen
40 – 60 mil. CHF
9.
La Mobilière
20 – 40 mil. CHF
10. Manor
5 – 10 mil. CHF
Zdroj: CTT Le Locle (2014).
40
4.2.2.3.
Loterie
Podle federálního zákona platného od roku 2012 týkajícího se hazardu jsou veškeré instituce zabývající se sázkami a různými druhy hazardu povinné odvést veškerý svůj čistý zisk do veřejně prospěšné oblasti, převážně do sociální podpory,
podpory
kultury
a
sportu
(Conseil
fédéral
suisse,
2012).
Nejvýznamnějšími loterijními společnostmi, které svůj zisk odvádí do oblasti sportu jsou Románská loterie, loterie Swisslos a organizace Sport-Toto, kterou jsem již zmiňovala dříve v textu v souvislosti s financováním sportu jednotlivými kantony. Společnost Sport – Toto Sport – Toto je soukromá společnost s veřejným zájmem, která vznikla v roce 1938, s cílem zajistit dostatečné finanční prostředky potřebné k rozšíření tělesné výchovy (ve smyslu sportovního vzdělávání) a amatérského sportu ve Švýcarsku. (Alain, J., 1999). Tato společnost již od roku 2007 nevykonává vlastní činnost, a tím pádem nerealizuje žádný vlastní zisk. Základní úkol Sport-Toto spočívá v rozdělení finančních prostředků, které získává od dvou loterijních společností, jimiž jsou právě Swisslos a Loterie Romande (románská loterie), do oblasti sportu. Podrobné rozdělení finančních prostředků znázorňuje obrázek č. 8 (Obr. 8). Swisslos je mezikantonální loterií, která vznikla v roce 1937, a v jejím čele sídlí představenstvo složené ze současných i bývalých poradců Konfederace (volně přeloženo z původního termínu Conseillers d‘Etat) delegovaných z kantonálních vlád. Tato loterie nabízí své produkty v německy mluvící, a také italsky mluvící části Švýcarska a v Lichtenštejnsku a odvádí veškerý svůj čistý zisk do veřejně prospěšné oblasti.
41
Dle údajů z roku 2014, činil čistý zisk Swisslos 389 milionů švýcarských franků, z čehož 360 milionů bylo odvedeno do tzv. kantonálních fondů Swisslos. Tyto finanční prostředky byly tímto rozděleny mezi jednotlivé kantony proporcionálně podle počtu obyvatel a jejich participace v loterijních a sázkových hrách. Z této částky připadlo 85 milionů do oblasti amatérského sportu a sportovních zařízení a zbylých 275 milionů do kultury, společenských akcí a životního prostředí (Swisslos, 2016a). Loterie Romande, neboli Románská loterie, působí na území šesti francouzsky mluvících kantonů. Stejně jako v případě loterie Swisslos je veškerý čistý zisk Loterie Romande převeden veřejně prospěšným institucím, ale pouze na území těchto šesti kantonů (Vaud, Fribourg, Valais, Neuchâtel, Genève a Jura). V roce 2014 činil čistý zisk Loterie Romande téměř 210 milionů švýcarských franků, což znamená navýšení oproti minulým rokům (206 milionů v roce 2013 a 203 milionů v roce 2012). Tento zisk je následně rozdělen do dvou skupin. 5/6 finančních prostředků je přiděleno kantonálním orgánům, které se dále zabývají jejich rozdělením, na podporu aktivit v sektorech společenských akcí, mládeže a vzdělávání, zdraví a handicapu, kultury, výzkumu, zachování kulturního dědictví, životního prostředí a propagace a turismu. Zbývající 1/6 financí je přidělena podpoře sportu, a to jak na úrovni kantonů, tak na národní úrovni. V roce 2014 připadlo ve prospěch sportu, vrcholového i rekreačního, 34,3 milionů švýcarských franků. 3,8 milionů pak ve prospěch koňských dostihů (Loterie Romande, 2016b).
42
SWISSLOS
LOTERIE ROMANDE
389,5 mil. CHF
209,9 mil. CHF 29,4 mil. CHF
6,6 mil. CHF
360,1 mil. CHF
SPORT – TOTO
171,8 mil. CHF
Fond loterie a
36 mil. CHF
rozdělovací orgány, kantonální komise
kantonální fondy
sportu
sportu
27,7 mil. CHF z toho 85 mil. CHF
sport pro všechny a
sport pro všechny a
sportovní
sportovní
infrastruktury
infrastruktury 3.8 mil. CHF koňské dostihy
27,7 mil. CHF Swiss Olympic
1,0 mil. CHF
4,9 mil. CHF
2,4 mil. CHF
Nadace
Švýcarská
Švýcarská
podpory sportu
asociace fotbalu
hokejová liga
(ASF)
(SIHF)
Obr. 8 Finanční podpora sportu společností Sport-Toto Zdroj: Sport-Toto (2016). 4.2.2.4.
Švýcarská olympijská asociace
Švýcarská olympijská asociace, neboli Swiss Olympic, je spolek, který vznikl v roce 1997 sloučením bývalé Švýcarské asociace sportu (l`Association suisse du sport, ASS) a Švýcarského olympijského výboru (Le Comité olympique suisse, COS), a zahrnuje také původní Národní výbor vrcholového sportu (Le Comité national pour le sport d`élite). To vše proto, aby mohl být švýcarský sport lépe koordinován.
43
Swiss Olympic plní jednak funkci zastřešující organizace sportu ve Švýcarsku, a jednak také funkci národního olympijského výboru. Jeho význam spočívá především v podpoře a řízení aktivit členských sportovních federací, prosazování jejich zájmů vůči mezinárodním organizacím a v podpoře olympijského hnutí. Mimo to Swiss Olympic podporuje rozvoj sportu ve společnosti a aktivní sportování obyvatelstva. Strukturu Swiss Olympic tvoří 5 oblastí činností. Jedná se o oblast výkonnostního sportu, etiky a vzdělávání, marketingu a komunikace, služeb a financí a o oblast podpory sportu tvořenou Švýcarskou nadací podpory sportu, o níž se dále zmiňuji v další samostatné kapitole. V čele všech těchto oblastí stojí generální ředitel společně s výkonnou radou a parlamentem. Finanční prostředky Swiss Olympic získává především od již zmiňované společnosti Sport-Toto. Ta odvádí ve prospěch olympijské asociace každoročně více než 75 % financí, které získává od loterijních společností. Další prostředky plynou z podpory státu, mezinárodních organizací, nebo také z organizace vlastních sportovních událostí. Tyto finance Swiss Olympic následně rozděluje takto: •
mezi národní sportovní svazy (v roce 2014 celkem 20,5 milionu švýcarských franků, což v přepočtu činí přibližně 820 tisíc Kč),
•
na financování olympijských her a veškerých výdajů s nimi spojených,
•
financování ostatních sportovních událostí velkého významu,
•
osobní podpora sportovců (nadace podpory sportu),
•
programy etiky a vzdělávání,
•
boj proti dopingu,
•
ostatní náklady spojené s organizací. (Swiss Olympic, 2016).
Finanční podpora sportovců ze strany Swiss Olympic probíhá v rámci tzv. karet Swiss Olympic, které mohou sportovci získat pokud jsou:
44
zařazeni v národním kádru, regionálním středisku a mají méně než 18 let
•
(talent karta), •
zařazeni v národním týmu (elitní karta, starší 18 let),
•
umístěni na vyšších pozicích v celosvětovém žebříčku dané sportovní disciplíny a požadované výsledky jednotlivých šampionátů jsou předem dány (bronzová, stříbrná nebo zlatá karta).
Díky těmto kartám mohou sportovci získat materiální podporu, případně různé slevy u tzv. partnerských společností Swiss Olympic. Osobně jsem se setkala nejčastěji s využíváním slev na volání u mobilních operátorů, slev v určitých obchodech se sportovním oblečením, nebo také na kontaktní čočky. Mimo materiální podporu může karta Swiss Olympic sloužit také k získání finanční podpory prostřednictvím Švýcarské nadace podpory sportu. 4.2.2.5.
Švýcarská nadace podpory sportu
La Fondation d`Aide Sportive Suisse (FASS), přeloženo do češtiny jako Švýcarská nadace podpory sportu, byla založena v roce 1970 tehdejší Švýcarskou asociací sportu (Association suisse du sport) a Švýcarským olympijským výborem (Comité olympique suisse). Jejím cílem je finančně podporovat sportovce, kteří reprezentují Švýcarsko ve své sportovní disciplíně na mezinárodní úrovni. Charakter této organizace je neziskový (Alain, J., 1999). Tato organizace získává finanční prostředky na podporu sportu z vícero zdrojů. Největší podpora plyne z partnerství s firmami, které podporují sport. Mezi nejvýznamnější partnery FASS patří firmy jako Amag Suisse, Corner Banque SA, McDonald`s Suisse, Dosenbach-Ochsner AG, Helvetia SA, Procter & Gamble Switzerland Sàrl a mnoho dalších. Díky těmto firmám obdržela FASS v roce 2015 přibližně 4,7 milionů švýcarských franků, oproti 4,4 milionům v roce 2014 (Fondation d`aide sportive suisse, 2016). 1 mil. CHF připadá do rozpočtu FASS ze společnosti Sport-Toto a 500 tisíc CHF přímo z organizace Swiss Olympic. Poslední položkou příjmů Nadace na podporu švýcarského sportu je organizace sportovních událostí, jako například Super 10Kampf de l`Aide
45
Sportive, která v roce 2015 přinesla FASS něco málo přes 724 tisíc švýcarských franků. Finance plynoucí z této organizace mohou být uděleny sportovcům, kteří splňují následující kritéria: •
vlastnictví karty Swiss Olympic (zlatá, stříbrná, bronzová, elitní, talent),
•
členství v národním týmu.
Finance mohou být uděleny také v případě, že se jedná se o sport s možností reprezentace na mezinárodní úrovni a případně i na program rozvoje vrcholového sportu (Alain, J., 1999). V roce 2015 bylo celkem přiděleno přibližně 4,6 mil. CHF mezi sportovce, a to formou příspěvků (72 %), sponzorství formou tzv. patronství (21 %), materiálních příspěvků (2 %), vyznamenání (2 %) a výjimečných příspěvků (3%) (Fondation d`aide sportive suisse, 2016).
46
5. Srovnání systémů financování sportu v České republice a Švýcarsku Cílem této práce je jednak popis jednotlivých struktur financování sportu ve dvou vybraných zemích, který jsem představila v předchozích kapitolách, ale také jejich vzájemná komparace. Pro bližší představu je vytvořena tabulka (Tab. 8), která znázorňuje organizaci rozdělení finančních prostředků ze strany státu,
základní
organizace,
které
stojí
v
čele
sportu,
a
také
jeden
z nejvýznamnějších zdrojů financování z výnosů loterií a jeho rozdělení. Tab. 8 Organizace financování sportu v České republice a ve Švýcarsku
Stát
Česká republika
Švýcarsko
Státní dotace
Dotace konfederace
Ministerstvo školství, mládeže
Ministerstvo obrany, podpory
a tělovýchovy
populace a sportu
Jednotlivé programy Státní podpory sportu
Kraje
Sportovní zařízení
Obce
Příspěvkové organizace
Organizace ve sportu Přerozdělení výnosů loterií
Česká unie sportu Český olympijský výbor Český olympijský výbor
Federální úřad sportu Mládež a sport Koncepce sportovních zařízení Sportovní odbor (Mládež a sport, školní TV) Sportovní zařízení
Swiss Olympic Sport- Toto, loterie samy
Zdroj: Vlastní zpracování. V tabulce můžeme vidět, že zatímco v České republice jsou finance ze státního rozpočtu do oblasti sportu přidělovány formou jednotlivých programů neinvestičních a investičních dotací, ve Švýcarsku za převod těchto finančních prostředků zodpovídá Federální úřad sportu, který je dále rozděluje mezi jednotlivé kategorie Mládeže a sportu, Koncepce sportovních zařízení, výuky
47
sportu ve školách, sportovního výzkumu a podobně. Jedná se v podstatě o stejné oblasti, které ovšem, dle mého názoru, nejsou uspořádány stejně logicky a přehledně, jako v České republice. Společně s tím nejsou k dispozici ani přesné údaje, na který projekt byly finance určeny v rámci jednotlivých kategorií. Co se týče finančního objemu, jak jsem již zmiňovala v předchozích kapitolách, státní podpora sportu (jak investiční tak neinvestiční dotace) činila v roce 2015 zaokrouhleně 2, 324 mld. Kč. Rozpočet podpory sportu na rok 2016 ještě není úplný, ale prozatím dosahuje výše přibližně 1, 971 mld. Kč. Finanční podpora státu ve Švýcarsku byla pro rok 2015 ve výši 218,135 mil. švýcarských franků, což po přepočtu na české koruny představuje částku zhruba 5,453 mld. korun českých, a prozatímní rozpočet podpory sportu je na rok 2016 stanoven na 241,964 mil. švýcarských franků, což odpovídá cca 6,049 miliardám korun českých. Abychom mohli tyto údaje srovnat, uvádím přepočet na české koruny, při němž počítám s přibližným kurzem 1CHF = 25 CZK, pro jednodušší srovnání. Pro lepší přehlednost, uvádím číselné údaje v tabulce (Tab. 9). Tab. 9 Státní podpora sportu v letech 2015 a 2016 v ČR a ve Švýcarsku. Státní podpora sportu
Česká republika
Švýcarsko
2015
2, 324 mld. Kč
5, 453 mld. Kč
2016
zatím 1, 971 mld. Kč (neúplné)
6,049 mld. Kč
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů MŠMT a AFF.
Z tabulky je jasně vidět, že ve Švýcarsku je objem státních financí věnovaných do oblasti sportu skutečně vyšší než v České republice, a to dokonce více než dvakrát. To ovšem neznamená, že reálná finanční podpora sportu (ze strany státu) je ve Švýcarsku větší. Pro úplnou komparaci je nutné tyto částky podrobit srovnání vzhledem ke třetímu faktoru. V mém případě jsem použila průměrnou mzdu. Ve Švýcarsku je průměrný plat udáván jako medián měsíčního hrubého platu, a podle posledních statistik činil v roce 2010 5 979 švýcarských
48
franků, což nám dává po přepočtu přibližně 149 475 Kč (My Science, 2010). V České republice byla průměrná hrubá mzda v roce 2010 udávána ve výši 22 864 korun (Finance Media, 2016, podle MPSV), což je přibližně šestkrát méně než ve Švýcarsku. Společně s platy je však i celkově život ve Švýcarsku poměrně dražší než v České republice a je nutno si uvědomit, že i když se jedná o průměrný plat vypočtený jako medián, je zde stále polovina obyvatelstva, která má mzdu menší, a je pro ni tak život ve Švýcarsku, a společně s tím i sportovní aktivity, příliš drahý. Můžeme tedy říci, že pokud jsou průměrné mzdy zhruba šestkrát vyšší než v České republice, pak rozdíl pouze dvojnásobku státní podpory do oblasti sportu není tak značný.
Další zajímavou kategorií financí plynoucích do sportu jsou výnosy z činnosti loterijních a sázkových společností. V České republice loterijní společnosti odvádí do veřejně prospěšné oblasti "pouze" 23 % čistého zisku v případě loterií a 28 % v případě hracích automatů (plus denní poplatek za hrací automat). Tato veřejně prospěšná oblast není přesně určena, a tak nemůžeme říci, že veškerý odvod financí připadne sportu. Tento povinný odvod si však mohou loterijní společnosti "snížit" až o 23 % o částku, kterou odvedou Českému Olympijskému výboru. Do sportu se pak dostane teoreticky jen malá část veškerého zisku z loterií. Ve Švýcarsku je ale naopak zákonem ustanoveno, že loterijní a jiné podobné společnosti mají charakter společností neziskových a veškerý jejich čistý zisk musí být převeden do veřejně prospěšné oblasti, což logicky vytváří daleko větší částky plynoucí do sportovního odvětví.
Ve Švýcarsku nezodpovídá za rozdělení finančních prostředků do sportu olympijský výbor tak, jako v České republice, nýbrž jedná se o doménu organizace Sport-Toto, která odvádí prostředky do olympijského sportu (prostřednictvím olympijského výboru), vrcholovým sportovcům a fotbalové a hokejové asociaci. Švýcarská olympijská asociace pak plní funkci jak České unie sportu, tak také Českého olympijského výboru.
49
V roce 2015 společnost Sport-Toto odvedla do odvětví sportu celkem 36 milionů CHF, což znamená přibližně 900 milionu Kč. Už to je poměrně vysoká částka oproti 527,8 milionům Kč odvedenými do sportu ČOV, nicméně nejedná se o celkovou částku odvedenou loteriemi do sportu. Každá loterie mimo to, co odvádí společnosti Sport-Toto podporuje také sport na místní úrovni a rozděluje prostředky pomocí svých kantonálních fondů. Můžeme tedy s jistotou říci, že částka alokovaná do sportu bude v konečném důsledku vyšší. Nicméně i v tomto případě je nutné opět částky porovnat vzhledem k průměrné měsíční mzdě (viz Tab. 10) a zjistíme tak, že finanční obnos určený oblasti sportu je sice ve Švýcarsku o dost vyšší než v České republice, poměrně je tato částka sice vyšší, ale jen velmi málo. Můžeme tedy konstatovat, že finanční podpora sportu v České republice je v porovnání se Švýcarskem na velmi dobré úrovni. Tab. 10 Porovnání podpory sportu z loterií vzhledem k průměrné měsíční mzdě
Průměrná mzda
Česká republika
Švýcarsko
Poměr (CH/CZ)
22 864 Kč
149 475 Kč
cca 6,5 x vyšší
527,8 mil. Kč
600 mil. Kč
cca 1,14 x vyšší
Podpora sportu z loterií (ČOV, SportToto)
Zdroj: Vlastní zpracování dle získaných údajů. Při porovnávání systémů financování sportu v obou zemích a jednotlivých institucí, které v tomto procesu působí jsem zjistila, že podpora sportu ve Švýcarsku je organizována přibližně stejným způsobem jako v České republice. Každá z těchto zemí má vytvořeny vlastní orgány zabývající se sportem. Bohužel v České republice, ani ve Švýcarsku neexistuje samostatné ministerstvo sportu, které by, dle mého názoru, mohlo daleko efektivněji řídit a koordinovat veškeré činnosti, včetně financování, v oblasti sportu. Odvod výnosů loterií do sportu prostřednictvím ČOV, což je předmětem diskuzí, se mi jeví jako velmi dobré řešení. Financování sportu je tak zajištěno i
50
z této stránky, je zcela transparentní a rozdělováno poměrně mezi všechny olympijské sporty. Dá se říci, že i díky této transparentnosti je dnes financování sportu na poměrně dobré úrovni od dob problémů Sazky. Překvapilo mě, že je možné získat přístup i k transparentnímu loterijnímu účtu ČOV. Systém ve Švýcarsku, s využitím společnosti Spor-Toto je možná poněkud komplikovanější, vzhledem k tomu, že Sport-Toto pak dále alokuje prostředky olympijskému výboru, nicméně umožňuje tak podporu vrcholového sportu prostřednictvím této společnosti a tzv. sportu pro všechny prostřednictvím samotných loterijních společností. Výhodou švýcarského systému je možnost materiální podpory držitelů karet Swiss Olympic, myslím, že by tato podpora českému sportovnímu prostředí velmi prospěla.
51
6. Diskuze V bakalářské práci jsem popisovala a analyzovala struktury systémů financování sportu v České republice a ve Švýcarsku a následně provedla jejich komparaci, čímž jsem odpověděla na základní výzkumné otázky: •
Jaká je struktura financování sportu v České republice?
•
Jakým způsobem je financování sportu organizováno ve Švýcarsku?
Hned na začátku práce jsem se setkala s problémem nedostatečné aktuální literatury. Vzhledem k novelizacím zákonů se organizace finanční podpory stále mění, a tak tištěné odborné zdroje obsahují většinou neaktuální informace. Poskytly mi však jistý základ k pochopení problematiky. Většina dat, které jsem následně analyzovala, pocházela z oficiálních dokumentů příslušných organizací. Další komplikací, která provázela tvorbu mojí bakalářské práce byla znalost pouze jednoho z oficiálních jazyků Švýcarska, a to francouzštiny. Většina dostupných dat je k dispozici ve francouzštině, nicméně některé klíčové informace pouze v němčině, a tak jsem se musela potýkat s překladem jazyka, který na odborné úrovni neovládám. Impulsem, který mě vedl k vypracování této práce, bylo to, že se již několik let pohybuji ve švýcarském sportovním prostředí. Jako sportovci se málokdy zamyslíme nad fungováním celé struktury sportovního odvětví, a ještě méně nad jeho financováním. Vzhledem k tomu, že jsem také dříve byla součástí českého sportovního prostředí, zaujala mě možnost srovnat tuto oblast ve dvou zcela odlišných zemích. Již od začátku práce mě vedla domněnka, že Švýcarsko, jakožto řekněme "bohatá" země, musí mít dokonalý systém organizace a financování sportu, a chtěla jsem jeho analýzou získat možná doporučení pro Českou republiku. V komparaci obou zemí jsem se zaměřila především na finance plynoucí do sportu ze státního rozpočtu, čímž jsem zodpověděla třetí výzkumnou otázku:
52
•
Na jakých principech je stavěna finanční podpora sportu ze strany státu?
V České republice, stejně tak jako ve Švýcarsku je toto financování zastřešováno Ministerstvem. V ČR se jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, zatímco ve Švýcarsku je sport přidružen k Ministerstvu obrany, podpory populace a sportu. Druhou oblastí, na kterou jsem komparaci zaměřila, bylo financování sportu z výnosu loterijních společností. Tento systém je ve Švýcarsku organizován zcela odlišně, především v tom, že loterijní společnosti jsou povinny odvádět veškerý svůj zisk do oblastí sportu, kultury, společenských akcí a podobně. Finální částky, které tímto do sportu plynou jsou samozřejmě poměrně vyšší. Jednotlivá
data
jsem
porovnávala
v
absolutních
částkách,
kde
samozřejmě, jak jsem se domnívala, Švýcarsko disponuje o mnoho větší podporou sportu než Česká republika, ale také jsem je podrobila komparaci v reálné situaci s ohledem na určité měřítko, kterým mi byla průměrná měsíční hrubá mzda. Z tohoto úhlu pohledu se ukázalo, že i když je podpora ve Švýcarsku stále vyšší, v poměru na průměrnou mzdu tento rozdíl rapidně klesá. Můžeme dokonce říci, že Česká republika má v poměru k finanční situaci v zemi podporu sportu vyšší. Dle mého názoru by byl pro obě země velkým přínosem vznik samostatného Ministerstva sportu, které by umožnilo přehlednější alokování zdrojů přímo do oblasti sportu. Co se týče kladů a záporů systémů obou zemí, v České republice bych kladně hodnotila rozdělení Státní podpory sportu na jednotlivé programy dotací, ve Švýcarsku zase možnost přímé materiální podpory sportovců. Při hledání odpovědi na poslední výzkumnou otázku:
•
Jaké jsou rozdíly mezi systémy financování sportu v obou zemích?
Překvapilo mě nejen to, že situace ve Švýcarsku není příliš odlišná od České republiky, ale také to, jak "relativně dobře" si sport vede v systému financování.
53
Shrnutí a závěr Cílem této práce bylo popsat a analyzovat struktury financování sportu v České republice a ve Švýcarsku a následně provést jejich srovnání, což bylo splněno. Dílčím cílem bylo vymezení role státu a municipálních institucí ve financování sportu. Tento dílčí cíl byl také splněn. Součástí bakalářské práce bylo rovněž v rámci prvních kapitol teoretické části vymezení pojmu sport, jeho společenského a hospodářského významu. V praktické části je zobrazena struktura financování sportu v České republice a ve Švýcarsku. Uvádím v ní také jednotlivé číselné údaje posledních let. V samostatné kapitole financování sportu ve Švýcarsku uvádím vše ve švýcarských francích, avšak v kapitole komparace uvádím vše převedeno na české koruny, což je pro srovnání nezbytné. I přesto, že vypracování bakalářské práce bylo ze začátku velmi složité, především s ohledem na získávání zdrojů informací, práce mě velmi zaujala a dodala mi odvahu zjišťovat stále více. Doufám, že tato bakalářská práce přinese čtenářům stejné obohacení, jako přineslo její vypracování mně.
54
Seznam použitých zdrojů Odborná literatura Alain, J. (1999). Economie du sport en Suisse. Lausanne, Švýcarsko: Les Editions Pro Management Organisation. Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha: Olympia, a.s. Hobza, V., Rektořík, J. et al. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha, Česká republika: Ekopress, s.r.o. Hobza, V., Hodaň, B. (2010). Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. Olomouc, Česká republika: Univerzita Palackého v Olomouci. Howard, D. R., Crompton, J. L. (2010). Financing sport. (2nd ed.). Morgantown, USA: FiT Publishing, West Virginia University. International Olympic Comitee. (1996). Sources of financing for sport. Lausanne, Switzerland: International Olympic Comittee. Novotný, J. (2009). Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. (2nd ed.). Praha, Česká republika: Oeconomica. Novotný, J. (2011). Sport v ekonomice. Praha, Česká republika: Wolters Kluwer Česká republika.
55
Internetové zdroje Administration féderale des finances. (2016a). Rapport sur le budget B2016. Retrieved
from:
https://www.efv.admin.ch/efv/fr/home/themen/finanzberichterstattung/budget.htm l (accessed April 23, 2016). Administration féderale des finances. (2016b). Unités administratives, Chiffres B2016.
Retrieved
from:
https://www.efv.admin.ch/efv/fr/home/themen/finanzberichterstattung/budget.htm l (accessed April 23, 2016). Aide sportive suisse. (2015). Rapport d'activité 2014. Retrieved from: http://www.aidesportive.ch/dam/jcr:0df5d026-85d2-468c-809ba339c93d697e/Rapport%20d'activit%C3%A9%202014.pdf (accessed April 24, 2016). Aide sportive suisse. (2016). Rapport d'activité 2015. Retrieved from: http://www.aidesportive.ch/dam/jcr:8bd64faa-47db-4a3d-8fe9cf365ad84194/Rapport%20dactivite%202015_1.pdf (accessed April 24, 2016). Arrêté du Conseil fédéral constatant le résultat de la votation populaire du 11 mars 2012, ART 106, CST. (2012). CTT Le Locle. Mécénat et sponsoring sportif en Suisse [online]. Retrieved from: http://ctt-le-locle.com/webrd/mecenat-sponsoring/ (accessed April 10, 2016). Český olympijský výbor. (2016a). Pravidla pro čerpání finančních příspěvků z prostředků darovaných Českému olympijskému výboru ze strany loterijních společností.
Retrieved
from:
http://www.olympic.cz/loterie/docs/podminky-
2016_brezen.pdf (accessed April 25, 2016).
56
Český olympijský výbor. (2016b). Loterie pro sport: Přehled odvodů z loterií do sportu. Retrieved from: http://www.olympic.cz/loterie/ (accessed April 10, 2016). Český olympijský výbor & Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2009). Analýza
financování
sportu
v
České
republice.
Retrieved
from:
http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-republice (accessed March 25, 2016). Komise evropských společenství. (2007). Bílá kniha o sportu. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu (accessed February 20, 2016). Loterie
Romande.
(2015a).
Rapport
d'activité
2014.
Retrieved
from:
https://www.loro.ch/fr/publications/2015 (accessed April 21, 2016). Loterie
Romande.
(2015b).
Rapport
financier
2014.
Retrieved
from:
https://www.loro.ch/fr/publications/2015 (accessed April 21, 2016). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2011). Koncepce státní podpory sportu v České republice. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport/koncepcestatni-podpory-sportu-v-ceske-republice (accessed March 21, 2016). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2015a). Plán podpory rozvoje sportu v letech 2015 – 2017. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport-1/planpodpory-rozvoje-sportu-v-letech-2015-2017 (accessed March 25, 2016). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2015b). Sport: Dotace. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport-1/odkazy (accesed April 24, 2016). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2015c). Sport: Investice. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport-1/odkazy (accesed April 24, 2016).
57
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2016a). Sport: Dotace. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport-1/odkazy (accesed April 24, 2016). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2016b). Sport: Investice. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport-1/odkazy (accesed April 24, 2016).
Rada
Evropy.
(1992).
Evropská
charta
sportu.
Retrieved
from:
http://www.msmt.cz/sport/evropska-charta-sportu (accessed February 20, 2016). Sport-Toto (2015). Rapport annuel 2014. Retrieved from: http://www.sporttoto.ch/files/f_sport-toto_jahresbericht_2014_v6.pdf (accessed April 21, 2016). Sport-Toto. (2016). Origine et distributions des fonds [online]. Retrieved from: http://www.sport-toto.ch/10-1-Soutiens-Financiers.html
(accessed
April
21,
2016). Swiss Olympic. (2015). Rapport annuel 2014. Retrieved from: http://www.sporttoto.ch/files/f_sport-toto_jahresbericht_2014_v6.pdf (accessed April 21, 2016). Swiss Oympic. (2016). La Swiss Olympic (Talents) card [online]. Retrieved from: http://www.swissolympic.ch/fr/Sport-d-elite-etreleve/Athl%C3%A8tes/Promotion-des-athl%C3%A8tes/Swiss-Olympic-TalentsCard/La-Swiss-Olympic-Card (accessed April 19, 2016). Swisslos. (2016a). Utilisation des bénéfices des loteries. [online]. Retrieved from: https://www.swisslos.ch/fr/informations/utilite-publique/utilisation-des-beneficesdes-loteries/1-million-par-jour.html (accessed April 21, 2016).
58
Swisslos. (2016b). Flux financier dans le secteur des loteries et paris 2014. [online].
Retrieved
from:
https://www.swisslos.ch/fr/informations/utilite-
publique/utilisation-des-benefices-des-loteries/repartition-des-beneficiesswisslos/metatarse.html (accessed April 21, 2016). Swisslos.
(2016c).
Fonds
cantonaux.
[online].
Retrieved
from:
https://www.swisslos.ch/fr/informations/utilite-publique/fondscantonaux/function-et-adresses.html (accessed April 21, 2016). Office fédéral du sport. (2014a). CISIN IV: Le crédit d`ensemble de 70 millions sera
utilisé
comme
suit.
Retrieved
from:
http://www.baspo.admin.ch/internet/baspo/fr/home/themen/politik/nasak.parsys.6 8652.downloadList.10349.DownloadFile.tmp/nasak4verteilungfr.pdf
(Accessed
April 24, 2016). Office fédéral du sport. (2014b). De l`importance économique du spot en Suisse – 2011.
Retrieved
from:
http://www.baspo.admin.ch/internet/baspo/fr/home/dokumentation.parsys.000112 3.downloadList.6240.DownloadFile.tmp/sportwirtschaft2011schlussbericht2014.p df (accessed April 24, 2016). Office fédéral du sport. (2015). Sport Suisse 2014: Consomation sportive. Retrieved
from:
http://www.baspo.admin.ch/internet/baspo/fr/home/dokumentation.parsys.000164. downloadList.71597.DownloadFile.tmp/sportschweiz2014sportkonsumbericht201 5.pdf (accessed April 24, 2016). Office fédéral du sport. (2016). L'OFSPO en chiffres. Retrieved from: http://www.baspo.admin.ch/internet/baspo/fr/home/das_baspo.html April 24, 2016).
59
(accessed
Our Media. (2015). Parlamentní listy: Loterijní zákon. [online]. Retrieved from: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Loterijni-zakon-Senat-schvalilnovelu-vladni-koalice-A-co-na-to-senator-Valenta-412307 (accessed April 10, 2016). Le Conseil communal de Lausanne. (2002). Plan directeur du sport. Retrieved from:
http://www.lausanne.ch/lausanne-officielle/administration/sports-
integration-et-protection-population/service-des-sports/a-propos-du-service-dessports/plan-directeur-du-sport/mainArea/01/col1/0/links/0/linkBinary/Plandirecteur-du-Sport.pdf (accessed April 24, 2016). Zákon České národní rady o loteriích a jiných podobných hrách č. 202/1990 Sb. (1990). Zákon ze dne 20. června 2013, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č 586/1992 Sb., o daních z příjmů , ve znění pozdějších předpisů. (2013). Zákon ze dne 10. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. (2015).
60
Resumé Práce se zabývá problematikou financování sportu v České republice a ve Švýcarsku. Cílem práce je popis a analýza jednotlivých struktur financování sportu na základě získaných dat a jejich následné porovnání s užitím metod komparace. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části je vysvětlen pojem sport, jeho společenský význam a postavení v ekonomice. V praktické části jsou zobrazeny struktury financování sportu nejprve v České republice a následně ve Švýcarsku. Poslední kapitola praktické části řeší komparaci financování sportu v těchto dvou evropských zemích. Ze získaných dat lze usoudit, že systémy financování sportu jsou velice podobné. Každý ze systémů má své kladné i záporné stránky. Základní domněnka, že Švýcarsko podporuje sport v daleko větší míře nebyla potvrzena. Klíčová slova: sport, financování sportu, podpora, Česká republika, Švýcarsko
Summary The thesis treats the problem of support of sports in the Czech Republic and in Switzerland. The aim of this work is description and analysis of the various financing structures of sport based on obtained data and their subsequent comparison using comparison methods. The thesis is divided in two parts, theoretical and practical. The theoretical part explains the concept of sport, its social significance and position in the economy. The practical part shows the structures of the financing of sports, first in the Czech Republic, and then in Switzerland. In the last chapter of the practical part is a comparison between sports funding in these two European countries. Based on the collected data we can conclude that the systems of sports financing are very similar. Each system has its pros and cons. The basic assumption that Switzerland provides greater financial support to sports has not been confirmed. Key words: sport, sports financing, support, Czech Republic, Switzerland.
61
