FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍHO PROJEKTU ZALOŽENÍ NOVÉ PROVOZOVNY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS

FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍHO PROJEKTU ZALOŽENÍ NOVÉ PROVOZOVNY FINANCING THE INVESTMENT PROJECT, FOUNDING OF THE NEW ESTABLISHMENT

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. MICHAELA OUDOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2012

Ing. VÁCLAV ZEMAN

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2011/2012 Ústav ekonomiky

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Oudová Michaela, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Financování investičního projektu založení nové provozovny v anglickém jazyce: Financing the Investment Project, Founding of the New Establishment Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Seznam odborné literatury: KALABIS, Z., Bankovní služby v praxi. 1. vydání Brno: Computer Press, 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. KALINOVÁ, M., KOTOUČOVÁ, J., a kol. Právní základy finančních služeb. 1. vydání Praha: Bankovní institut VŠ, 2002. 362 str. ISBN 80-7265-051-3. KONEČNÝ, M., Finance podniku. 7. doplněné vydání Brno: Zdeněk Novotný, 2005. 86 s. ISBN 80-7355-053-9. POLIDAR, V., Management bank a bankovních obchodů, 2. vydání Praha: Ekopress, 1999. 450 str. ISBN 80-86119-11-4. VALACH, J., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Václav Zeman Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2011/2012.

L.S.

_______________________________ doc. Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty

V Brně, dne 06.05.2012

ABSTRAKT Předkládaná diplomová práce se zabývá novým investičním projektem obchodní společnosti a návrhy na jeho financování. Práce vychází z teoretických poznatků a podrobné analýzy. Provedená analýza zobrazuje současnou situaci společnosti, porovnává ji s konkurencí a zhodnocuje i její finanční zdraví. Na základě těchto výstupů shrnuje práce vhodné způsoby financování s ohledem na nabídku trhu a vlastní možnosti společnosti. V neposlední řadě obsahuje diplomová práce návrhy na celkové ozdravení společnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA Investiční projekt, financování, úvěr, leasing, finanční zdraví, finanční analýza, finanční plán

ABSTRACT Proposed thesis deals with a new investment project of business company and by new concept of funding. Thesis is based on theoretical findings and detailed analysis. Performed analysis illustrates present situation and compares it to the competition and evaluates its financial health. On the basis of these outputs, the thesis concludes proper methods of funding with respect to the offer of market and particular capabilities of the company. Last but not least the thesis contains proposals focused on to the general reviving of the company.

KEYWORDS Investment project, funding, loan, leasing, financial health, financial analysis, financial plan

OUDOVÁ, Michaela Financování investičního projektu založení nové provozovny: diplomová práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav ekonomiky, 2012. 70 s. Vedoucí práce Ing. Václav Zeman.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). v Brně dne 16. května 2012 .................................. (podpis autorky)

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Václavu Zemanovi, za jeho rady a připomínky, díky kterým jsem mohla tuto práci dokončit. v Brně dne 16. května 2012 .................................. (podpis autora)

OBSAH 1 Úvod

10

2 Vymezení problému a cíle práce

11

3 Teoretická východiska práce 3.1 Investice a investiční rozhodování . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Klasifikace investičních projektů . . . . . . . . . . 3.1.2 Příprava a realizace projektu . . . . . . . . . . . . 3.1.3 Kontrahování investičních projektů . . . . . . . . 3.2 Financování investičního projektu . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Interní a externí zdroje financování . . . . . . . . 3.2.2 Vlastní a cizí zdroje financování . . . . . . . . . . 3.2.3 Nestandardní formy financování . . . . . . . . . . 3.2.4 Plánování peněžních toků . . . . . . . . . . . . . 3.2.5 Optimální kapitálová struktura . . . . . . . . . . 3.3 Hodnocení efektivnosti investičních projektů . . . . . . . 3.3.1 Finanční kriteria . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Nákladová kriteria . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.3 Zisková kriteria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Rizika investičního rozhodování . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Pojetí rizika a řízení rizik . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Identifikace rizik a stanovení jejich významnosti . 3.4.3 Hodnocení rizika projektu a rozhodování o riziku 3.4.4 Plánování a realizace protirizikových opatření . .

12 12 12 13 14 14 15 16 17 18 20 21 21 21 22 23 23 23 25 25

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4 Analýza problému a současné situace 4.1 Popis analyzované společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Analýza společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Porovnání s konkurencí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Porovnání firem z hlediska budoucí strategie a poskytovaného sortimentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 SWOT analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4 Finanční analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.5 Analýza zdrojů společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.6 Analýza finančního zdraví společnosti . . . . . . . . . . . . . 4.2.7 Analýza budoucího vývoje odvětví tabákového průmyslu . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26 . 26 . 27 . 27 . . . . . .

28 29 29 33 35 36

4.2.8

Celkové zhodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

5 Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení 5.1 Podnikatelský záměr společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Výběr vhodné lokality pro podnikatelský záměr . . . . . . . . 5.2 Revitalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Kapitalizace půjčky od majitele . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Fotovoltaika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.3 Řízení pohledávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Financování projektu společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Výběr vhodného způsobu financování budovy pro novou pobočku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Podmínky poskytnutí úvěru bankou . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Porovnání obou nabídek banky . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.4 Financování pořízení zařízení pro novou pobočku . . . . . . . 5.3.5 Financování zboží – řízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.6 Výpočet potřebné zásoby pro novou pobočku . . . . . . . . . 5.3.7 Finanční plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.8 Zhodnocení finančního plánu a časový vývoj nákladů a výnosů 5.3.9 Výhled na rok 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.10 Zhodnocení projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Harmonogram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Rizika projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

38 38 38 38 39 40 41 42

6 Závěr

57

Literatura

59

Seznam symbolů, veličin a zkratek

61

Seznam příloh

64

A ÚČETNÍ VÝKAZY

65

42 43 43 46 46 47 48 50 51 53 53 55

1

ÚVOD

V dnešní době tržní ekonomiky je zabezpečení prosperity podniků velmi obtížnou záležitostí. Díky vysoké konkurenci hledají firmy stále nové cesty, jak si zajistit co nejlepší postavení. Problematika investic a jejich financování je tedy pro podnikatelské subjekty klíčová a rozhodování o investicích patří mezi nejdůležitější a zároveň nejobtížnější manažerská rozhodnutí. Investice jako takové tvoří základní aspekt pro budoucí vývoj podniku a jeho úspěšnost v tržní ekonomice. Investiční rozhodování znamená posuzování výnosnosti jednotlivých investičních variant a jejich přínosu pro podnik. Tato práce se zabývá investičním projektem společnosti XYZ, kterým je založení nové pobočky a jejím cílem je navržení vhodného způsobu financování tohoto projektu. Práce je koncipována do třech částí, z nichž první představuje teoretická východiska týkající se tématu. Jsou zde kapitoly popisující aspekty investičního rozhodování a možné způsoby financování včetně použití vhodných metod. Druhá část práce je zaměřena na analýzu současné situace společnosti, jsou zde shrnuty odvětvové údaje, výsledky finanční analýzy a zhodnocení postavení firmy vzhledem ke konkurentům. Třetí část pak tvoří vlastní návrh řešení, tedy doporučení vhodného způsobu financování, používané metody a zhodnocení přínosu návrhu řešení pro společnost.

10

2

VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE

Společnost XYZ se zabývá velkoobchodním prodejem tabákových produktů a doplňkového zboží. Vzhledem k tomu, že chce stále rozšiřovat svoji působnost, chystá se v současné době založit novou pobočku. Diplomová práce se tedy zabývá investičním projektem společnosti XYZ, kterým je založení nové provozovny v Ostravě. Pro novou pobočku je třeba pořídit budovu, ve které chce společnost podnikat, nakoupit potřebné zařízení a zásobovat pobočku zbožím. V práce je nutné propočíst finanční potřebu jak na pořízení nemovitosti, která bude sloužit jako sklad a vzorková prodejna, tak finanční potřebu na pořízení zásob a zařízení. Hlavním cílem diplomové práce je tedy návrh financování tohoto projektu. Dalšími cíli diplomové práce pak bude celkově zefektivnit činnost firmy a zlepšit i její finanční zdraví. Při sestavování návrhové části budu zohledňovat teoretické poznatky a celkovou analýzu společnosti, která pomůže zhodnotit její postavení na trhu a zejména její finanční situaci, ze které by návrhy měly vycházet. Výběr způsobu financování se bude dále odvíjet z nabídky, která existuje na trhu a z vlastních možností firmy tak, aby byl pro společnost co nejvýhodnější.

11

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

3.1

Investice a investiční rozhodování

Investice tvoří jeden z mostů mezi přítomností a budoucím vývojem podniku a proto rozhodování o realizaci investic patří ve firmě mezi nejdůležitější rozhodnutí. Ti, kteří mohou ovlivnit rozhodování, jsou především: • primární investoři - vlastníci a management podniku, kteří uvažují o realizaci investice a provádějí investiční a finanční rozhodnutí • všichni další potenciální investoři (finanční ústav, leasingová společnost, stát, apod.), kteří rozhodují, zda poskytnou své peněžní prostředky, na základě ověření efektivnosti investice a návratnosti vložených prostředků • instituce, které podle předmětu investice mají pravomoc povolovat nebo regulovat její realizaci (např. ministerstvo, zastupitelstvo města) – převážně se rozhodují na základě nefinančních, ale někdy i finančních parametrů (11) Investiční rozhodování, neboli kapitálové plánování, je mnohostranná činnost podniku, která souvisí s pořizováním dlouhodobého majetku a jeho financováním. Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodování. Čím rozsáhlejší jsou projekty, které se tohoto rozhodování týkají, tím větší mají dopady na firmu. (2) Investiční rozhodování je spojené a vychází ze strategie firmy, která určuje základní cíle společnosti a způsoby jejich dosažení. Za nejdůležitější cíl podnikatelské činnosti považujeme v dnešní době maximalizaci tržní hodnoty. Mezi další části můžeme zařadit efektivnost a finanční stabilitu, podíl na trhu, inovace apod. Investiční projekty však vychází nejen ze strategických cílů, ale také z jednotlivých složek strategie, které tvoří: • • • • •

výrobková strategie, marketingová strategie, inovační strategie, personální strategie, zásobovací strategie. (3)

3.1.1

Klasifikace investičních projektů

Investiční projekty můžeme dělit dle různých hledisek. Za základní hlediska klasifikující investiční projekty považujeme: vztah k rozvoji podniku, věcnou náplň,

12

charakter peněžních toků a velikost: 1. Vztah k rozvoji podniku - jedná se o projekty rozvojové, obnovovací a regulatorní. Rozvojové projekty můžeme charakterizovat jak projekty sloužící ke zvýšení objemu produkce či k proniknutí na nové trhy a jejich účel je zejména růst tržeb. Obnovovací projekty jsou zaměřeny buď na náhradu zařízení nebo na výměnu zařízení. V prvním případě jejich cíl zachování podnikatelské činnosti a v druhém případě jde o úsporu nákladů. Regulatorní projekty pak nejsou zaměřené na ekonomickou stránku podnikání, ale na ochranu životního prostředí, zvýšení bezpečnosti práce aj. 2. Věcná náplň projektů - v této kategorii můžeme rozlišovat projekty na zavedení nových výrobků či na výzkum a vývoj, které jsou zaměřeny na nové produkty. S těmito projekty většinou souvisí i investice do výrobních zařízení a jsou v případě výzkumu nových výrobků velmi rizikové a obtížné hodnotitelé. Mezi další projekty této kategorie patří zvýšení bezpečnosti práce a snížení negativního vlivu na životní prostředí. V obou případech jde o projekty velmi těžce hodnotitelné z hlediska ekonomické efektivnosti. 3. Charakter peněžních toků - tyto projekty dělíme na projekty se standardními peněžními toky a na projekty s nestandardními peněžními toky. Standardní toky se vyznačují záporným peněžním tokem v období provozu a kladným peněžním tokem v obdobím provozu. Zatímco projekty s nestandardními peněžními toky střídají znaménka peněžního toku v průběhu svého života častěji. 4. Velikost projektu - tyto projekty se hodnotí dle velikosti kapitálových výdajů a dělíme je na velké projekty, projekty středního rozsahu a malé projekty. Musíme však přihlédnout k velkosti firmy a k velikosti jejího kapitálového rozpočtu. O velkých projektech rozhoduje zejména vrcholové vedení, zatímco rozhodování o malých projektech lze přenést na nižší organizační jednotky. (2, 3)

3.1.2

Příprava a realizace projektu

Proces přípravy a realizace projektu se skládá z několika fází, z nichž každá má významný vliv na jeho úspěšnost. Mezi základní fáze se řadí: (5) • Předinvestiční fáze - sestává z předprojektových analýz; jedná se především o informace marketingové, ekonomické, technologické a finanční povahy. Tato fáze se sice obvykle vyznačuje vysokými náklady, ale na druhou stranu nelze podcenit její význam důležitého informačního zdroje pro další postup.

13

• Investiční fáze - můžeme ji dělit na fázi projekční a realizační. Samotný projekt lze zastavit ještě po dokončení projekční fáze. Investiční fáze je ukončena předáním do zkušebního či trvalého provozu. • Provozní fáze - vyznačuje se samotným běžným provozem a hlavně jeho zdokonalováním a řádnou údržbou, která tvoří poměrně vysoké procento z celkových investičních nákladů. • Ukončení provozu a likvidace - je poslední fází investičních projektů. V tomto případě zde existují na jedné straně náklady se samotnou likvidací, na druhé pak případné výnosy z prodeje likvidovaného zařízení. (3) Přístup k rozhodování a hodnocení jednotlivých kroků v průběhu přípravy a realizace investičního projektu: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

krok: krok: krok: krok: krok: krok:

3.1.3

Rozumíme tomu, co zahajujeme? Máme dostatečně široký náhled na možnosti řešení projekt? Vybrali jsme optimální řešení projektu? Je vše zajištěno pro úspěšnou realizaci projektu? Jsme připraveni dokončený projekt provozovat? Splňuje realizovaný projekt původní očekávání? (3)

Kontrahování investičních projektů

Kontrahování představuje uzavření smlouvy na zajištění některé z fází investičního projektu mezi investorem a kontraktorem. Smluvní podmínky jsou velmi důležitou charakteristikou projektu, která je většinou uvedena v poptávce a ta představuje výchozí dokument pro výběr kontraktora a realizace díla. Služby, které poskytuje kontraktor mohou mít různou povahu a patří mezi ně především engineering projektu, nákup zařízení a materiálu, realizace projektu, projektové řízení a příprava uvedení do provozu.

3.2

Financování investičního projektu

Financování projektů je činnost zabývající se získáváním finančních zdrojů pro založení a rozvoj podniku. Je také zásadním aspektem pro hodnocení rizik projektů a na jeho základě také určujeme významné parametry jako dobu realizace projektu, podmínky realizace projektu či dobu splácení projektu. (18) Důležitou součástí investičního projektu je zpracování dokumentace pro zajištění financování jak z externích, tak i z interních zdrojů. V první fázi firma prezentuje

14

svůj investiční záměr ostatním stranám a dochází zde k vyjasnění představ všech zúčastněných. V druhé fázi poté probíhá důkladné prověření projektu a vzniká vlastní projektové řešení. Fáze projektového řešení je finančně nejnáročnější. Třetí fází je samotné schválení projektu a jednání o smluvních podmínkách.

3.2.1

Interní a externí zdroje financování

Z hlediska původu členíme finanční zdroje na externí a interní. Interní zdroje používá již existující podnik. Patří mezi ně: • Zisk po zdanění, který podnik vytvořil v minulosti a nevyplatil jej v podobě dividend a podílů na zisku, přičemž nerozdělený zisk tvoří obvykle zdroj pro rozvojové investice. • Odpisy a přírůstky rezerv, které představují nákladové položky, jež však nejsou výdaji, přičemž základním interním zdrojem zejména pro obnovovací investice jsou odpisy. • Odprodej některých složek dlouhodobého majetku, který se málo využívá, resp. přináší malé výnosy (v mnoha případech jsou náklady spojené s udržováním tohoto majetku vyšší než dosažené výnosy, a proto odprodej tohoto majetku a využití takto získaných zdrojů pro financování nových, efektivnějších projektů může významně zlepšit hospodářské výsledky podniku). • Snížení oběžných aktiv, tj. především zásob a pohledávek. Pokud zásoby, resp. pohledávky překračují optimální úroveň, lze jejich snížením uvolnit prostředky, které mohou být využity pro financování nových projektů. (20, 18) Naopak externí zdroje představují: • původní vklady vlastníků a jejich zvyšování, které mají u akciových společností podobu akciového kapitálu • dlouhodobé úvěry - bankovní, resp. dodavatelské • dluhopisy (obligace) • krátkodobé bankovní úvěry, sloužící k financování části oběžných aktiv projektu, resp. k překlenování určitých situací okamžitého nedostatku pohotových zdrojů. • účasti, které představují vklady dalších subjektů, jež se budou podílet na financování projektu (např. daný projekt bude realizovat nově vytvořený společný podnik). • subvence a dary, poskytované ze státního rozpočtu, ze specializovaných fondů (např. fond na ochranu životního prostředí, fondy pro podporu roz-

15

voje podnikatelské činnosti, vytvářené jak státními orgány, tak zahraničními subjekty) aj. • rizikový kapitál (Venture Capital), představující specifický kombinovaný zdroj financování, a to zpravidla formou navýšení základního kapitálů a dlouhodobého úvěru, vstupující do značně rizikových projektů. (20)

3.2.2

Vlastní a cizí zdroje financování

U vlastního kapitálu je výhodou, že jej podnik nemusí splácet a představuje proto bezpečnější formu financování než cizí kapitál. Ten je třeba nejen splatit, ale i hradit jeho náklady. Nejběžnější formou financování vlastními zdroji je: • Základní vklad při založení společnosti (základní kapitál) • Navýšení základního kapitálu (emise akcií v případě akciových společností) nebo jiné vklady do základního kapitálu společnosti (v případě odlišné právní formy společnosti) včetně uplatnění složky rizikového kapitálu spočívající ve vkladu do základního kapitálu, případně tzv. IPO • Nerozdělený zisk z minulých období a odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, případně výnosy z prodeje (likvidace) dlouhodobého majetku a zásob a všechny ostatní vlastní zdroje – kapitálové fondy (podmínkou je dostatek hotovostních prostředků na straně aktiv společnosti) • Účasti, subvence a dary (19, 18) Cenou (nákladem) za tento zdroj financování je daň z příjmu, kterou musí firma zaplatit. Ta bývá v závislosti na vytvořené výši zisku a z toho plynoucí výši daně z příjmu často vyšší než u externích zdrojů, takže využití externích zdrojů bývá v celé řadě případů efektivnější a levnější než využití zdrojů vlastních. To však není být pravidlem. Se zvyšující se zadlužeností firmy stoupá i její rizikovost, což se negativně promítá do růstu nákladů různých externích zdrojů, například úvěrů. Optimální je tak optimalizovat kapitálovou strukturu firmy, tak aby náklady na financování byli co nejnižší. Cizí zdroje jsou prostředky, které byly podniku zapůjčeny. Mezi základní druhy cizích zdrojů patří: • rezervy • dlouhodobé závazky včetně emitovaných dluhopisů a dlouhodobých směnek • krátkodobé závazky • dlouhodobé závazky (bankovní úvěry a výpomoci) • ostatní pasiva (zejména účty pasiv, 19, 3)

16

Cenou (nákladem) za cizí zdroje je úrok, který musí firma zaplatit svým věřitelům. Úrokové sazby výše uvedených zdrojů bývají značně rozdílné a bývají závislé na celé řadě faktorů, jako je už výše zmíněná rizikovost firmy, zajištění či návratnost dané investice. Jednou z výhod tohoto způsobu financování je fakt, že úroky za něj zaplacené jsou daňově uznatelnou položkou a snižují tak daňový základ. Tomuto efektu se říká úrokový daňový štít a významným způsobem snižuje náklady na cizí zdroje financování podniku.

3.2.3

Nestandardní formy financování

Mezi tyto zdroje financování patří BOOT, PPP a rizikový kapitál. U BOOT se jedná o projektové financování, kdy investor získává koncesi na financování projektu (týká se obvykle o veřejný sektor), s podmínkou převedení projektu po jeho ukončení na poskytovatele koncese. PPP projekty spočívají ve spolupráci mezi podnikateli a veřejným sektorem na principu zajištění financování veřejné infrastruktury či služby. U financování rizikovým kapitálem investor investuje do základního kapitálu firmy, ve které získá významný podíl a snaží se o zvýšení její hodnoty. Poté dochází k odprodeji podílu a realizaci zisku. (3) Mezi základní způsob financování z provozních zdrojů patří leasing jakožto nástroj, který umožňuje pořízení hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku. Jde o speciální typ financování, v případech, že firma nemá dostatek vlastního kapitálu nebo nevyužívá dlouhodobých úvěrů. Leasing můžeme rozlišit na finanční a provozní. Provozní leasing spočívá v krátkodobém pronájmu obvykle movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví pronajímatele. Na rozdíl od toho finanční leasing se týká dlouhodobého pronájmu, kdy po ukončení pronájmu dochází k odkoupení majetku nájemcem, který se stává jeho vlastníkem. (4) V rámci finančního leasingu se rozlišují tyto typy leasingu: • Přímý leasing, kdy: – nájemce (uživatel) určí druh majetku, který požaduje, včetně možného dodavatele, podmínek dodávek, ceny zařízení apod. – pronajímatel (leasingová společnost nebo i výrobce – dodavatel) koupí požadovaný majetek a zpracuje podmínky leasingu – na základě leasingové smlouvy pronajímatel pronajme majetek nájemci, který jej užívá a splácí leasingové splátky Přímého leasingu se zpravidla účastní tři smluvní partneři, a to pronajímatel, nájemce a dodavatel.

17

• Nepřímý leasing, tedy prodej a zpětný pronájem, kdy firma prodá za tržní cenu majetek leasingové společnosti a ta jej ihned pronajme zpět původní firmě. Nájemné, které bude firma pronajímateli hradit, bude v součtu vyšší než tržní cena, ale firmě to přináší i určité výhody. Získá peněžní prostředky z prodeje, které zvýší její likviditu nebo které reinvestuje, přičemž může dále využívat majetek, i když je ve vlastnictví jiného subjektu • Úvěrovaný leasing, který je charakteristický tím, že do smluvních vztahů vstupuje další partner (banky), který půjčuje peníze pronajímateli (vlastníkovi majetku). Dlužný podíl je obvykle zajišťován právem na pořizované zařízení. Typickou strukturu leasingových splátek tvoří: 1. první zvýšená splátka, 2. série pravidelných plateb stejné výše, 3. kupní cena na konci nájmu. Takto financovaná aktiva přechází do vlastnictví investora až po uhrazení všech leasingových splátek. (5, 18)

3.2.4

Plánování peněžních toků

Mezi základní a zároveň nejdůležitější proměnné, které se vyskytují v matematických výrazech metod pro hodnocení ekonomické efektivnosti, patří předpokládané peněžní toky z investičního projektu. Jejich přesné a reálné vyčíslení je jednou z nejobtížnějších etap prováděcí technicko-ekonomické studie připravovaného projektu. V případě špatné predikce relevantních peněžních toků v jednotlivých letech životnosti investice můžeme na základě finančně-ekonomické analýzy investičního projektu dojít k nesprávným závěrům, zda posuzovanou variantu realizovat nebo odmítnout. Peněžní toky investic představují kapitálové výdaje a peněžní příjmy, které vznikly během pořízení, užívání a likvidaci projektu. Tyto toky dělíme na očekávané(vznikají při přípravě investičního projektu) a na skutečně dosažené(vznikají během fungování projektu). (2) Východiskem pro získání peněžního příjmu z investice jsou celkové tržby vyvolané projektem po odečtení nákladů(tyto neobsahují odpisy) a daně ze zisku. Kapitálové výdaje jsou potom peněžní výdaje na projekt a další výdaje vyvolané investičním projektem. Plánování peněžních toků z investic je obtížnou záležitostí, a to zejména z důvodu, že se většinou předvídá peněžní tok za delší řasové období a velikost očekávaných kapitálových výdajů je ovlivněna spoustou nepředvídatelných faktorů( cenové

18

hladiny, kurzy apod.). Z toho důvodu považujeme za nejdůležitější faktory plánování peněžních toků faktor času a faktor rizika. Pro dodržení principů kapitálového plánování je vhodné, aby: • peněžní toky vycházely z přírůstkových veličin - peněžní tok je tedy stanoven jako rozdíl celkových peněžních toků firmy po investování a celkovými peněžními toky před investováním, • odpisy fixního majetku jsou sice náklad, ale nikoliv výdaj a nemohou být tedy zahrnovány do peněžních výdajů na provoz investice, • peněžní toky by měly zobrazovat zdanění, • do kalkulace peněžních toků by měly být zahrnuty i všechny nepřímé důsledky investování, • utopené náklady by neměly být zahrnovány do kapitálových výdajů, • peněžní toky z investičního projektu by měly zahrnovat alternativní náklady peněžních tocích z investičních projektů je třeba zohlednit i míru inflace, • úroky vyvolané financováním projektu pomocí úvěru či obligací by neměly být brány v úvahu oři stanovení peněžních příjmů z projektu. Kapitálové výdaje představují všechny peněžní výdaje většího rozsahu, které budou v budoucnu přeměněny na peněžní příjmy, a to v delším časovém horizontu. Jedná se především o výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku. Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku souvisí s pořízením pozemku pro stavbu nebo s realizací stavební a strojní částí projektu. Patří sem také výdaje na výzkum vývoj či potřebná školení zaměstnanců. Výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku představuje výdaje na přírůstek čistého pracovního kapitálu, tj. rozdílem mezi přírůstkem oběžného majetku a přírůstkem krátkodobých pasiv. Uvedené výdaje také mohou být dále upravovány o příjmy z prodeje existujícího hmotného dlouhodobého majetku a o různé daňové efekty. Vymezení peněžních příjmů z projektu je nejsložitější částí kapitálového plánování. Velký vliv na tuto skutečnost má faktor času a inflace, díky kterým mohou být očekávané příjmy hrubě zkreslené. Za peněžní příjmy z investičního projektu považujeme: • Zisk po zdanění, který projekt každý rok přináší • Roční odpisy • Změny oběžného majetku

19

• Příjem z prodeje dlouhodobého majetku koncem životnosti upravený o daň (5) Stejně jako u kapitálových výdajů, i u peněžních příjmů existuje několik principů, které s jejich plánováním souvisí. Mezi tyto patří pravidlo, že úroky z úvěru na investiční projekt se zahrnují do zisku po zdaněn, a to z důvodu že jsou zahrnovány i do provozních nákladů a snížily by tak vykazovaný zisk. Rovněž odpisy se ke zdaněnému zisku přičítají. Vyčíslením peněžních toků z kapitálových výdajů a peněžních příjmů získáváme důležité informace pro hodnocení efektivnosti různých investičních variant. (19)

3.2.5

Optimální kapitálová struktura

Optimální kapitálová struktura má takovou skladbu dlouhodobého kapitálu podniku, při které je dosaženo minimálních průměrných nákladů kapitálu. Takové složení kapitálu potom maximalizuje tržní hodnotu firmy. Přitom je nutné vycházet z několika principů: • Náklady dluhu jsou nižší než náklady vlastního kapitálu (18) • Náklady dluhu s růstem zadlužení stoupají • S růstem zadluženosti podniku stoupají nejen náklady dluhu, ale i náklady vlastního kapitálu Teorie optimální kapitálové struktury se zabývá několik teorií: • Klasická teorie vychází z předpokladu, že za optimální kapitálovou strukturu považujeme takové rozložení kapitálu, které vychází z minimalizace průměrných nákladů kapitálu a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem podnikového zisku a předpokládanou strukturou podnikového majetku. • Kompromisní teorie kapitálové struktury představuje kompromis mezi úrokovým daňovým štítem a náklady finanční tísně. Optimální je takové složení kapitálu, při kterém daňový štít co nejvíce převyšuje náklady finanční tísně. • Teorie hierarchického pořádku klade důraz na značný vliv podnikových manažerů při volbě kapitálové struktury, protože mají detailnější a rychlejší informace než vlastníci. Podle této teorie realizuje podnik financování svých dluhových potřeb v tomto pořadí: interní zdrojem dlouhodobý úvěr, emise dlouhodobých obligací a emise akcií. (18)

20

3.3

Hodnocení efektivnosti investičních projektů

Abychom zodpovědně mohli odpovědět na otázku, zda máme potenciální investice realizovat, musíme nejdříve zanalyzovat, jak moc efektivně daná investice přispívá k hlavnímu strategickému cíli podniku. Přestože podniky v tržním prostředí mohou krátkodobě sledovat různé strategické cíle, v dlouhodobém horizontu je pro většinu podniků jediným hlavním cílem maximalizace tržní hodnoty firmy. Příspěvek investičního projektu k maximalizaci tržní hodnoty nejlépe vyjadřují finanční kritéria hodnocení efektivnosti investic.

3.3.1

Finanční kriteria

Efektivnost investičních projektů můžeme posuzovat z hlediska toho, jak přispívá k maximalizaci tržní hodnoty. V současné době se pro toto hodnocení nejčastěji používá kritérium čisté současné hodnoty a vnitřní výnosové procento. Metody pro posouzení efektivnosti projektů se liší například svým vztahem k faktoru času a podle toho je pak dělíme na statické a dynamické. Statické metody se používají v případech, kdy čas m jako kritérium, nemá na rozhodování o investicích vliv, dynamické pak v případech opačných. Mezi další vlivy lze zařadit nákladová kritéria, zisková kritéria či čistý peněžní příjem z investice. U nákladových představuje hlavní kritérium hodnocení úspora nákladů, u ziskových očekávaný účetní zisk a u čistého peněžního příjmu očekávaný peněžní tok z investice. (9)

3.3.2

Nákladová kriteria

U nákladových kritérií se pro hodnocení efektivnosti projektů používá metoda průměrných ročních nákladů a metoda diskontovaných nákladů. 1. Metoda průměrných ročních nákladů - u této metody porovnáváme roční náklady obdobných investic co do rozsahu produkce, kdy za nejvýhodnější je považována varianta s nejnižšími náklady. Modelově se roční průměrné náklady vymezují touto rovnicí: (3.1)

𝑅 =𝑂+𝑖·𝐽 +𝑉,

kde R jsou roční průměrné náklady varianty, O roční odpisy, i požadovaná výnosnost v %, J investiční náklad (obdoba kapitálového výdaje) a V ostatní roční provozní náklady (tj. celkové provozní náklady-odpisy). (5) 2. Metoda diskontovaných nákladů - Tato metoda vychází ze stejných principů jako předchozí, s tím rozdílem, že porovnáváme investiční a diskontované 21

provozní náklady jednotlivých variant projektů. Modelově lez vyjádřit diskontované náklady investičního projektů takto: (3.2)

𝐷 = 𝐽 + 𝑉𝑑 ,

kde D diskontované náklady investičního projektu, J investiční náklad (obdoba kapitálového výdaje), 𝑉𝑑 diskontované ostatní roční provozní náklady (5)

3.3.3

Zisková kriteria

• Čistá současná hodnota - čistou současnou hodnotu můžeme vyjádřit jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovým výdajem. Výpočet čisté současné hodnoty investičního projektu:

𝑁𝑃 𝑉 =

𝑛 ∑︁ 𝑡=0

𝐶𝐹𝑡 , (1 + 𝑟)𝑡

(3.3)

nebo-li 𝑁 𝑃 𝑉 = 𝐶𝐹0 +

𝑛 ∑︁ 𝑡=1

𝐶𝐹𝑡 = 𝐶𝐹0 + 𝑃 𝑉 = 𝑃 𝑉 − 1, (1 + 𝑟)𝑡

(3.4)

kde NPV čistá současná hodnota investice, PV je současná hodnota investice, I velikost investičních výdajů v nultém období, 𝐶𝐹𝑡 hotovostní tok plynoucí z investice v období t, 𝐶𝐹0 hotovostní tok nultého období, r je diskontní sazba, t je období (rok) od 0 do n. (8) • Vnitřní výnosové procento - tato metoda se stejně jako metoda čisté současné hodnoty řadí mezi dynamické metody. Vnitřní výnosové procento je taková výše diskontní sazby při níž bude čistá současná hodnota (NPV) toků plynoucích z investice rovna nule. Můžeme jej vypočítat dle vzorce:

0 = 𝐶𝐹0 +

𝑛 ∑︁ 𝑡=1

𝐶𝐹𝑡 , (1 + 𝐼𝑅𝑅)𝑡

(3.5)

kde 𝐶𝐹0 hotovostní tok nultého období a IRR vnitřní výnosové procento. Investiční projekt je přijatelný pokud je ukazatel větší než předpokládaná diskontní sazba.Při vzájemném porovnávání projektů by měl být volen ten projekt, jehož hodnota IRR je vyšší. (8) • Průměrná rentabilita investičního projektu - Toto hodnocení považuje za největší efekt z investice zisk, který investice přináší. Výnosnost by měla 22

být minimálně taková jaká je současná výnosnost firmy jako celku s tím, že investiční varianta s vyšší průměrnou výnosností je výhodnější. • Doba návratnosti - tato metoda se používá zejména v bankovních kruzích a vychází z principu, že doba návratnosti je dobou, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů. Čím je tato doba kratší, tím je investice výhodnější.

3.4 3.4.1

Rizika investičního rozhodování Pojetí rizika a řízení rizik

U každé predikce peněžních toků z investičního projektu existuje určitá nejistota, že předpokládané kapitálové výdaje a peněžní příjmy se budou lišit od skutečných. V případech, kdy jsme schopni tuto nejistotu pomocí obvyklých statistických metod kvantifikovat a stanovit pravděpodobnost vzniku odchylných variant od predikce, mluvíme o riziku investičního projektu. (19) Riziko, jakožto nebezpečí investičního rozhodování, můžeme chápat jako možnost ztráty, výskytu faktorů, které zabrání úspěchu projektu či negativní odchylku od plánovaných cílů. Riziko je vždy spojeno s určitou akcí, aktivitou či projektem s nejistými výsledky, přičemž tyto výsledky ovlivňují situaci subjektu, který tuto akci realizuje. (3) Rizika můžeme dělit do mnoha skupin, mezi které patří zejména rizika jednotlivých fázích projektu,výrobní rizika, tržní rizika, finanční rizika apod. Řízení rizika investičních projektů - v současnosti představuje řízení rizika nejvýznamnější faktor úspěšnosti projektu. Jeho cílem je především minimalizovat nebezpečí a zvýšit pravděpodobnost úspěchu. Kvalitní proces managementu rizika lze rozdělit do těchto fází: 1. Identifikace rizik projektů a stanovení jejich významnosti 2. Hodnocení rizika projektu a realizace protirizikových opatření

3.4.2

Identifikace rizik a stanovení jejich významnosti

Cílem identifikace rizik je poznání co největšího množství faktorů, které by mohly projekt negativně ovlivnit. Informace se získávají ze vstupů za použití vhodných metod, nástrojů a organizačního zajištění. (2) Identifikace rizik; v této fázi identifikace rizik hrají nejvýznamnější roli informační zdroje. Mezi hlavní vstupy patří seznamy rizik a rizikových faktorů, s kterými se firma potýká či z kterými se dříve setkala. Dále kategorie rizik spolu se stupnicí

23

jejich významností. Velmi důležité je rovněž rozčlenění projektů do jednotlivých fází a činností, které umožní lepší poznání potencionálního rizika. Na zjišťování investičních rizik se většinou podílí tým, který tvoří zejména členové projektového týmu, specialisté a stakeholdři, kteří jsou na projektu zainteresováni. Způsoby identifikace rizik; V současné době se identifikace rizik orientuje především na skupinové diskuze či analýzy předpokladů a omezení. V skupinových diskuzích se řeší zejména otázky potenciálních problémů, faktorů ohrožujících cíle projektu apod. Analýza předpokladů a omezení je založena na sepsání písemného seznamu všech předpoklad a omezení projektu a posouzení jejich významnosti. V této oblasti je také třeba zmínit relativně nový nástroj využívaný při identifikaci rizik, a to kognitivní(myšlenkové)mapy či influenční diagramy. Myšlenkové mapy jsou v podstatě grafická znázornění faktorů rizik a zhodnocení jejich vzájemných vazeb. Obsahují také vazby příčin následků. Influenční diagramy jsou také grafickým znázorněním prvků investičního projektu a jeho vazeb, ale od kognitivních map se liší povahou těchto prvků. Výstupy a doporučení v oblasti identifikace rizik; Výstupem identifikace rizik je soubor všech faktorů, který mají negativní vliv na investiční projekt. Důležitou součástí této fáze je zejména prověření rizik, a to z hlediska případné duplicity rizik či odhalení rizik, která neovlivňují dosažení cílů projektu. Také může dojít k situaci, že několik rizik má stejnou příčinu či některá rizika naopak ovlivňují více částí projektu a je tedy třeba na ně zaměřit větší pozornost. Doporučení v oblasti identifikace rizik se týkají především splnění několika požadavků, která jsou pro účinnou identifikaci rizik nezbytná. Mezi ně patří doporučení používat kombinaci vhodných metod zjišťování rizik a neomezovat se pouze na jedinou a dále by se identifikace rizik neměla stát jednorázovou záležitostí, ale je třeba zjišťovat rizika průběžně. (17, 19) Stanovení významnosti rizik; Soubor rizik, která získáváme z identifikace rizik představuje relativně velké množství prvků s různým dopadem na úspěšnost projektu. Je tedy nutné stanovit rizika nejvýznamnější. Ta lze stanovit pomocí přístupů analýzy citlivosti a expertního hodnocení. Analýza citlivosti je založena na otázce, jak ovlivňuje vybrané finanční kritérium projektu změnu hodnot faktorů rizika. Používá se především jednofaktorové analýzy, kdy se zjišťují dopady izolovaných změn jednotlivých rizikových faktorů na zvolené finanční kritérium. Změny těchto hodnot pak mohou být odchylky od plánovaných hodnot v procentech, či pesimistické/optimistické hodnoty faktorů. Předností analýzy citlivosti je její jednoduchost a názornost, zatímco nevýhodou je především omezení na kvantifikovatelné rizikové faktory. Podstatou expertního hodnocení je tzv. matice hodnocení rizik. Tato matice je založena na posuzování dvou hledisek. Prvním hlediskem je pravděpodobnost 24

výskytu rizika a druhým intenzita dopadu na projekt. Každé z těchto hledisek je hodnoceno kvalitativní obvykle pětistupňovou stupnicí od hodnocením např. „velice malá“ – „zvláště vysoká“. (19)

3.4.3

Hodnocení rizika projektu a rozhodování o riziku

Hodnocení rizika je založeno na posouzení rizik z hlediska jejich přijatelnosti a následného rozhodování, jak těmto rizikům zabránit, či je zvládnout. Při hodnocení rizik vycházíme především z předchozí fáze – zjištění významnosti rizik. Další faktory, které musíme při hodnocení rizik projektu zvážit je velikost projektu, izolovanost projektu či riziková kapacita. Na základě těchto analýz získáme rizika přijatelná či rizika nepřijatelná. U přijatelných rizik se neplánuje proti rizikové opatření, ale jedná se o zadržení rizika, kdy se firma snaží vypořádat s dopady výskytu rizika. Nepřijatelná rizika naopak vyžadují rozhodnutí, zda se riziku vyhnout nebo zda zvolí strategii snížení rizika. Proces hodnocení rizika je znázorněn následujícím diagramem. Hodnocení rizika

Přijatelné

Nepřijatelné riziko

Vyhnutí se riziku

Zadržení rizika

Strategie snížení rizika

Obr. 3.1: Vývojový diagram procesu hodnocení rizik (zdroj: vlastní zpracování)

3.4.4

Plánování a realizace protirizikových opatření

Náplň plánování protirizkových opatření představuje především zvážení všech rizik, včetně posouzení jejich významnosti, volba strategie a protiriziková opatření. Jde o nejdůležitější fázi řízení rizik, jejíž cílem je snížit riziko a posílit příležitosti s jejich pozitivními dopady na projekt. Strategie snižování rizika je poté založena na oslabení příčin rizika, snižování jeho negativního dopadu a přesun rizika na jiné subjekty. (20)

25

4

ANALÝZA PROBLÉMU A SOUČASNÉ SITUACE

4.1

Popis analyzované společnosti

Společnost XYZ byla založena v polovině 90. let minulého století. Vznikla jako velkoobchodní prodejna se širokým sortimentem zboží, kde postupně docházelo ke specializaci zejména na tabákové výrobky, kuřácké potřeby, tel. karty, dobíjecí kupony, nápoje, cukrovinky, jízdenky MHD a další. Prodej zajišťuje prostřednictvím velkoobchodních vzorkoven a další prodej zajišťují obchodní zástupci, kteří jsou jedním z důležitých článků mezi společností a finálním zákazníkem. Výrobní program firmy; firma se orientuje na velkoobchodní distribuci tabákových výrobků, telefonních karet, dobíjecích kuponů a doplňkového sortimentu. Dále se zabývá zajišťováním zásobování sítě tabákových kiosků a specializovaných prodejen tabáku. Organizační struktura firmy • vedení společnosti • obchodní zástupci - ambulantní prodej • nákupní oddělení • příjem objednávek • ekonomické oddělení • servisní technik IT • správa objektu Obchodní partneři společnosti; mezi nejvýznamnější obchodní partnery patří tabákové koncerny jako Philip Morris, British American Tobacco či JTI International. Tyto společnosti působí převážní jako dlouholetí dodavatelé společnosti XYZ. Firma je dále členem aliance velkoobchodů, ve které získala v roce 2010 padesátiprocentní podíl. Odběratelé společnosti; jsou koncoví zákazníci stejně jako sítě maloobchodních prodejen, hotely, restaurace, benzínové pumpy apod. Šíře odběratelů je dána zejména různorodým sortimentem. Od roku 2010 firma také vyžívá vlastní e-shop, díky kterému získala další množství zákazníků.

26

4.2

Analýza společnosti

Pro zhodnocení výsledků činností firmy budu používat porovnání s konkurencí a finanční analýzu, kterou jsem pro tyto účely sestavila. Pro sestavení finanční analýzu jsem použila účetní výkazy přístupné na www stránkách obchodního rejstříku – konkrétně se jednalo o rozvahu a výkaz zisku a ztrát za roky 2008, 2009, 2010 a 2011. Další účetní informace mi byly poskytnuty v rámci ekonomického oddělení, se kterým jsem problematiku probírala.

4.2.1

Porovnání s konkurencí

GECO, a.s.; je česká obchodní společnost působící na trhu od roku 1995, resp. jako spol. s r.o. od roku 1991. GECO, a.s. patří v ČR mezi největší dovozce tabákových výrobků a kuřáckých potřeb a jako jediná obchodní firma v oboru pokrývá distribucí a vlastním velkoobchodním prodejem celorepublikový trh. Současně společnost provozuje síť specializovaných prodejen typu "TABÁK – TISK"s širokou nabídkou tabákových výrobků, kuřáckých potřeb, periodického tisku, telefonních kupónů, jízdenek MHD, stíracích losů, zprostředkováním příjmu sázek a výplat výher pro společnost SAZKA, a.s., a dalším doplňkovým sortimentem. Nejmladší obchodní aktivitou společnosti je provozování a prodej prodejních cigaretových automatů. Od roku 2000 společnost působí i na trhu Slovenska a to prostřednictvím dceřiné firmy GECO, s.r.o. TRAFFIC a.s.; Velkoobchod TRAFFIC působí na českém trhu již 17 let a je jedním z největších velkoobchodů s tabákovými výrobky a potravinami v ČR. Hlavní náplní společnosti TRAFFIC je velkoobchodní činnost v oblasti tabákových výrobků, potravin a doplňkového sortimentu. V současnosti společnost zásobuje zákazníky především typu potraviny, čerpací stanice, tabáky, velkoobchody a zákazníky typu HORECA, a to v oblastech východní Čechy, jižní Morava a přilehlé okresy. Zásobování probíhá ze dvou distribučních center v Pardubicích a v Brně. Srovnání tržeb za prodej zboží (v tis.) 2008 XYZ, spol. s r.o. 2061390 TRAFFIC, a.s. 3169309 GECO, a.s. 12773636

2009 2297910 3225663 12443104

2010 2272242 3145974 12801132

Tab. 4.1: Porovnání firem z hlediska vývoje tržeb (zdroj: vlastní zpracování) Tržby společnosti XYZ se za všechny tři sledované roky pohybovaly na nižších úrovních než tržby jejich konkurentů – výrazný rozdíl vidíme zejména ve srovnání

27

s firmou GECO, a.s. Musíme však vycházet z toho, že firma GECO se zabývá i maloobchodem a část jejich tržeb tedy pochází z této činnosti. V této souvislosti musím co se tržního podílu týče poukázat na to, že v roce 2010 dosáhla firma XYZ s tržbami ve výši 2272 mil. 32. pozice v TOP 50 firem ČR a mezi společnosti s podobným zaměřením dokonce 16. místo. Trvale rostoucí tržby jsou pro společnost důležitým ukazatelem prosperity. XYZ, spol. s r.o.

TRAFFIC, a.s.

GECO, a.s.

14000000 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 2008

2009

2010

Obr. 4.1: Porovnání s konkurencí z hlediska tržeb (zdroj: vlastní zpracování)

4.2.2

Porovnání firem z hlediska budoucí strategie a poskytovaného sortimentu

XYZ, spol. s r.o. se orientuje na: zvýšení podílu na trhu s tabákovými výrobky, zajištění vysoké úrovně distribuce a služeb zákazníkům, získávání nových maloobchodních zákazníků, stabilizaci nově vzniklé pobočky v Praze, rozšíření počtu svých velkoobchodních poboček v ekonomicky silných oblastech ČR vstupem na zahraniční trhy. GECO, a.s. se orientuje na: posílení pozice největšího dovozce, prodejce a distributora doutníků v České republice, v oblasti maloobchodu rozšíření divize o nové prodejny a zavedení programu s názvem „Bonusová karta“, výchovu a vzdělávání zaměstnanců za podpory finančních prostředků z projektů EU. TRAFFIC, a.s. se orientuje na: zvyšování importních aktivit, rozšiřování distribučních kanálů, zvýšení péče o zákazníky.

28

Srovnání sortimentu XYZ a poskyt. služeb Sortiment tabákový doplňkový x Kvalita sortimentu prémiové doutníky Distribuce ČR, 2 pobočky e-shop Poradenské obchodní služby zástupci Náměty ambulantní a připomínky prodej Speciální programy VIP program pro zákazníky x

TRAFFIC

GECO

tabákový doplňkový potraviny produkty zn. KOLONIÁL ČR, 2 pobočky e-shop pravidelné volání náměty a připomínky nákupní veletrhy x

tabákový doplňkový potraviny prémiové doutníky a cigaret. automaty SR, dceřiná spol. ČR, 9 poboček obchodní zástupci telefonní operátorky geco KARTA x

Tab. 4.2: Porovnání firem z hlediska kvality poskytovaných výrobků a služeb (zdroj: vlastní zpracování)

4.2.3 • • • •

SWOT analýza

silné stránky: široký sortiment, dobré renomé a pozice na trhu slabé stránky: malý počet poboček, vysoké náklady hrozby: ztráta pozice na trhu příležitosti: zvyšování počtu poboček, expanze a rozšíření nabídky

Společnost si během svého působení vybudovala dobré postavení, ale na druhou stranu velké množství konkurence a zvyšující se nároky spotřebitelů nutí firmu hledat stálé nové cesty k udržení své pozice. Firma chce také dále expandovat v oblasti zakládání nových poboček.

4.2.4

Finanční analýza

Z horizontální analýzy vidíme, že společnost mezi léty 2008 až 2011 zvýšila svůj majetek, kdy se zejména jednalo o majetek hmotný. Oběžná aktiva tvořila ve všech sledovaných letech poměrně vysokou položku aktiv, která se v roce 2011 vyšplhala až na 77%. Je tomu tak z důvodů, že pro obchodní činnost firmy jsou oběžná aktiva velmi důležitou položkou. Z toho nejvyšší podíl na oběžném majetku mají krátkodobé pohledávky tvořící zhruba polovinu oběžných aktiv. Naopak finanční majetek se pohybuje na poměrně nízké úrovni. 29

Pro financování svých činností používá firma velké množství cizích zdrojů. Nejvyšší složku cizích zdrojů pak tvoří krátkodobé závazky. Dále společnost využívá bankovních úvěrů, které se za všechny sledované roky pohybovaly na přibližně stejné úrovni, ale s klesajícím trendem.

AKTIVA CELKEM dlouhodobý majetek dlouhodobý majetek hmotný dlouhodobý majetek nehmotný dlouhodobý finanční majetek oběžná aktiva zásoby zboží dlouhodobé pohledávky krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek PASIVA CELKEM vlastní kapitál kapitálové fondy VH minulých let VH za účetní období cizí zdroje krátkodobé závazky dlouhodobé závazky BÚ krátkodobé BÚ dlouhodobé

2008 242299 35503 16206 291 19006 204776 68818 68818 15294 80957 39707 242299 35032 7158 12264 4468 207267 129512 0 77755 0

2009 281996 68298 45821 31 22446 211827 65957 65957 15594 93494 36782 281996 42343 10598 16732 3871 239653 151778 8 74867 13000

2010 250767 69261 45837 20 23404 179091 56621 56621 16443 85660 20367 250767 39754 11456 10602 6554 211013 124869 10744 65000 10400

2011 315305 69829 41425 0 28404 242409 92760 92760 12955 110361 26333 315305 60346 16456 17156 15592 254959 162168 9991 75000 7800

Tab. 4.3: Horizontální analýza rozvahy (zdroj: vlastní zpracování) Z analýzy vidíme, že výsledek hospodaření měl za poslední čtyři roky rostoucí tendenci, kdy v roce 2011 se jedná o nejlepší výsledek. Bylo tomu tak z důvodu uzavření smlouvy o podpoře prodeje mezi společností XYZ a mobilními operátory, kdy firma XYZ poskytovala mobilním operátorům placenou reklamu. Navíc se firmě zvyšuje položka kapitálové fondy, která je ovlivněna zvyšováním zisků aliance, které je společnost XYZ členem. Ve všech sledovaných obdobích převažovala oběžná aktiva nad dlouhodobým majetkem, který představoval průměrně 25%. Nejvyšší položku oběžných aktiv pak tvoří krátkodobé pohledávky.

30

KFM

Pohledávky

DHM

Zásoby

140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000

0 2008

2009

2010

2011

Obr. 4.2: Vertikální analýza aktiv za období 2008 až 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

BÚ

Závazky

VK

180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2008

2009

2010

2011

Obr. 4.3: Vertikální analýza pasiv za období 2008 až 2011 (zdroj: vlastní zpracování)

31

Z grafu vidíme, že bankovní úvěry a závazky převyšují vlastní kapitál, který tvoří pouze 15% celkových pasiv. Firma je tedy silně překapitalizovaná cizími zdroji. Nicméně tento trend se v čase zmírňuje a to zejména díky stále rostoucím výsledkům hospodaření.

tržby za prodej zboží náklady na prodané zboží obchodní marže výkony výkonová spotřeba provozovní VH nákladové úroky finanční VH VH před zdaněním

2008 2061390 2024899 36491 10056 18707 7804 3629 -3349 4773

2009 2297910 2259148 38762 10578 19991 6479 2522 -2297 4332

2010 2272242 2229011 43231 13098 19297 9757 2679 -2136 7816

2011 2873664 2810953 62711 16688 23051 22722 2589 -3473 19249

Tab. 4.4: Horizontální analýza výsledovky (zdroj: vlastní zpracování) Nejvyšší nárůst tržeb zaznamenala firma v roce 2011. Výkony a marže se spolu s výsledkem hospodaření v časové řadě zvyšují, stejně tak se zvyšuje výkonová spotřeba, nicméně ne tak rychlým tempem. Výsledek hospodaření má rostoucí trend, krom období 2009, kdy došlo k poklesu zhruba o 10%. V roce 2011 pak došlo k již uvedenému výraznému zvýšení výsledku hospodaření. • Čistý pracovní kapitál se ve všech sledovaných letek pohyboval na vysoké úrovni, která se dokonce v čase zvyšovala – firma má tedy dostatek likvidních aktiv, které však bohužel z větší části tvoří krátkodobé pohledávky. • Všechny tři ukazatele rentability mají vzestupný trend, kdy se o nejvyšší nárůst jedná u rentability tržeb, která se v posledním sledovaném období zvýšila dvojnásobně. • Ve sledovaných letech se zadluženost firmy pohybuje kolem 80% což je vysoká hodnota, která se ale v čase snižuje, což můžeme hodnotit jako pozitivní trend. K poklesu zadluženosti vůči bankám a obchodním partnerům došlo v roce 2011 díky vysokému VH. • Ukazatele likvidity se v období 2008-2011 pohybují pod nebo těsně na doporučovaných hodnotách. • Všechny uvedené ukazatele aktivity dosáhly ve sledovaných obdobích uspokojivých výsledkům což značí dobré hospodaření s majetkem firmy.

32

hodnota za období rozdílové ukazatele čistý pracovní kapitál ukazatele rentability v % ROA ROE ROS ukazatele likvidity běžná likvidita okamžitá likvidita ukazatele zadluženosti celková zadluženost koeficient samofinancování ukazatele aktivity obrat aktiv obrat zásob obrat pohledávek obrat závazků

2008

2009

2010

2011

75264 60049 54222 80241 1,97 13,62 0,23

1,54 10,23 0,19

3,12 19,66 0,34

6,1 31,9 0,67

1,58 0,31

1,4 0,24

1,43 0,16

1,49 0,16

85,54 14,46

84,98 15,02

84,15 15,85

80,86 19,14

8,51 29,95 25,46 15,92

8,15 34,84 24,58 15,14

9,06 40,13 26,53 18,2

9,11 30,98 26,04 17,72

Tab. 4.5: Analýza pomocí ukazatelů (zdroj: vlastní zpracování)

4.2.5

Analýza zdrojů společnosti

Z finanční analýzy vyplynulo, že společnost má dlouhodobě vysoké množství cizích zdrojů, což by mohlo ohrozit její podnikatelský plán. Vysoká zadluženost je ovlivněna zejména velkým množstvím krátkodobých závazků, které představují nákup zboží. U obchodních firem, které prodávají nakoupené zboží, je ale větší množství krátkodobých závazků běžným jevem jak je vidět z následujících analýz. Analýza cizích zdrojů společnosti XYZ Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech % Podíl KZ na cizích zdrojích %

2007 2008 2009 2010 2011 88,98 85,54 84,98 84,15 80,86 62,35 62,49 63,33 59,18 63,60

Tab. 4.6: Analýza cizích zdrojů firmy (zdroj: vlastní zpracování) Z tabulky vidíme, že společnost využívá dlouhodobě až 80% cizích zdrojů, aniž by to ohrozilo její zisky, ty se dokonce v čase díky vysokým tržbám zvyšují, jak vyplynulo z finanční analýzy. Z tabulky také můžeme usoudit, že zadluženost vzniká z největší části díky krátkodobým závazkům, které tvoří zhruba 60% cizích zdrojů firmy.

33

Analýza cizích zdrojů společnosti Geco a.s. Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech % Podíl KZ na cizích zdrojích % Analýza cizích zdrojů společnosti Traffic a.s. Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech % Podíl KZ na cizích zdrojích %

2007 92,08 95,11 2007 96,52 96,42

2008 65,34 80,67 2008 82,13 67,79

2009 70,12 67,24 2009 79,94 65,55

2010 74,48 76,12 2010 76,35 69,24

Tab. 4.7: Analýza cizích zdrojů konkurentů (zdroj: vlastní zpracování) Z porovnání cizích zdrojů konkurenčních firem vyplývá, že obě dvě společnosti rovněž používají velké množství cizích zdrojů, které u obou dokonce jednou za analyzovaná období vystouply nad 90%. Časová struktura pohledávek (tis. Kč) Krátkodobé pohledávky z obch.styku po lhůtě splatnosti do 30 dnů od 31-90 dnů od 91-180 dnů nad 180 dnů Časová struktura závazků (tis. Kč) krátkodobé závazky z obch.styku po lhůtě splatnosti do 30 dnů od 31-90 dnů od 91-180 dnů nad 180 dnů

31.12.2011 78496 2976 2541 404 31 0 31.12.2011 159644 169 68 101 0 0

Tab. 4.8: Podrobná analýza krátkodobých závazků a krátkodobých pohledávek (zdroj: vlastní zpracování) Vzhledem k tomu, že krátkodobé závazky tvoří pro společnost nejdůležitější položky cizích zdrojů, budeme je dále podrobněji analyzovat a to spolu s krátkodobými pohledávkami. Podrobnější analýza ukázala, že celkový počet závazků po splatnosti tvoří pouze 5,6% nesplacených pohledávek po splatnosti. Pohledávky po splatnosti tvoří celkem 2.976.000 Kč a mohou se tak stát významnou položkou při posuzování bonity společnosti. Jelikož zadluženost firmy je negativně ovlivněna krátkodobými závazky, které firma průběžně splácí a tato skutečnost neohrožuje její chod, jak již bylo uvedeno, 34

provedla jsem výpočet ukazatelů zadluženosti s vyloučením krátkodobých závazků. Z výpočtů vidíme, že zadluženost firmy se za těchto okolností pohybuje kolem 30%, což je velice dobrý výsledek. ukazatele zadluženosti v % 2008 2009 2010 2011 celková zadluženost 32,09 31,16 34,35 29,28 koeficient samofinancování 67,91 68,84 65,65 70,72 Tab. 4.9: Ukazatele zadluženosti s vyloučením krátkodobých závazků (zdroj: vlastní zpracování) Společnost měla k 31.12.2011 bankovní úvěry v celkové výši 82.800.000 Kč v následující struktuře: Název Revolvingový úvěr Dlouhodobý komerční úvěr Krátkodobý komerční úvěr Krátkodobý komerční úvěr

zůstatek k 31.12.2011 (Kč) 25 000 000 7 800 000 35 000 000 15 000 000

splatnost 29.12.2014 6.3.2012 2.2.2012

Tab. 4.10: Analýza soudobých úvěrů společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Z tabulky vidíme, že v současné době má firma již splacené dva z krátkodobých komerčních úvěrů a zbývá jí splatit dlouhodobý komerční úvěr ve výši 7,8 mil. a revolvingový úvěr který je poskytován nepřetržitě ve výši 25 mil. Zadluženost firmy se tím pádem ještě snížila, neboť celková výše bankovních úvěrů je momentálně 32,8 mil., které jsou zajištěny pohledávkou, směnkou a ručením. Vzhledem k tomu, že do realizace projektu v roce 2012 firma nepředpokládá jiné investiční záměry než založení pobočky, zbývá jí co se týče dlouhodobých bankovních úvěrů splatit dlouhodobý úvěr ve výši 13 mil, který pořídila v roce 2009 a každý rok splácí 2,6 mil. V roce plánovaného investičního záměru založení pobočky bude tento úvěr dosahovat výše 5,2 mil., kdy firma splatí v roce 2012 2,6 mil.

4.2.6

Analýza finančního zdraví společnosti

Protože společnost nelze posuzovat pouze dle jednotlivých ukazatelů, zejména s ohledem na výrazný vliv krátkodobých závazků na zadluženost společnosti, budeme nyní posuzovat celkový finanční stav firmy pomocí indexů – soustav ukazatelů. Altmannův index je bankrotní model založený na poměrových ukazatelích využívaný zejména ve finanční analýze. Cílem tohoto modelu je vyjádřit finanční stav firmy pomocí jediné hodnoty, která hodnotí s jakou pravděpodobností se ve 35

střednědobém horizontu dostane firma do bankrotního stavu. Tím se tato hodnota stává jakýmsi indexem důvěryhodnosti zdraví firmy. Společnosti, která dosahuje hodnot Z-skore vyšších než 2,9 nehrozí bankrot a je v bezpečí. Z uvedených výsledků vidíme, že firma se pohybuje vysoko nad doporučenými hodnotami a je tedy finančně zdravá, silná a úspěšná hodnota indexu za období x1 x2 x3 x4 x5 z

2008 0,37 0,07 0,13 0,10 8,51 9,18

2009 0,26 0,08 0,09 0,11 8,15 8,68

2010 0,26 0,06 0,15 0,11 9,06 9,65

2011 0,31 0,08 0,26 0,14 9,11 9,89

Tab. 4.11: Altmannův index (zdroj: vlastní zpracování) Index IN05 je souhrnný index pro hodnocení finančního zdraví společnosti prostřednictvím jediného čísla. Kromě hodnocení faktu, zda společnost v blízké době zkrachuje či nikoliv, se však index IN05 zabývá i tím, jestli vytváří pro své vlastníky také nějakou hodnotu hodnota indexu za období A B C D E

2008 0,15 0,09 0,13 1,79 0,09 2,24

2009 0,15 0,10 0,09 1,71 0,08 2,14

2010 0,15 0,15 0,15 1,90 0,08 2,44

2011 0,16 0,35 0,28 1,91 0,09 2,80

Tab. 4.12: Index IN05 (zdroj: vlastní zpracování) Stejně jako u minulého indexu existuje doporučený interval, který je v tomto případě nad 1,77. Můžeme říci, že firma se dlouhodobě pohybuje ve velmi dobrých výsledcích a tvoří hodnotu pro své vlastníky.

4.2.7

Analýza budoucího vývoje odvětví tabákového průmyslu

Tabákový průmysl lze řadit mezi odvětví, která jsou cyklicky neutrální. Výše tržeb a zisků těchto firem proto není příliš ovlivněna hospodářským cyklem a akciové kurzy na něj reagují jen ve velice omezené míře. Lze tedy předpokládat, že tržby společnosti XYZ se i přes ekonomickou krizi budou pohybovat v současném trendu. 36

Zároveň dochází díky vyšší spotřební dani ke zvyšování cen tabákových produktů, což pro společnost znamená vyšší tržby a tím pádem i zisky. Firma si díky tomu může tvořit tzv. “finanční polštář“.

4.2.8

Celkové zhodnocení

Společnost XYZ získala dobrou pozici na trhu díky dlouholetým zkušenostem a kvalitnímu sortimentu. Co se týče finanční oblasti, jedná se o ziskovou a úspěšnou firmu, která ale na druhou stranu čelí relativně vysoké zadluženosti. V porovnání s konkurencí poskytuje firma velmi kvalitní produkty a služby, které však stále může rozvíjet a rozšiřovat. I v oborovém odvětví si udržuje velmi slušné postavení. Na druhou stranu má ale oproti konkurenci nižší tržby, a to zejména díky malému počtu poboček. Tyto skutečnosti do velké míry ovlivňují strategii firmy, která se pak na tomto základě opírá zejména o zvýšení tržního podílu a zakládání nových poboček. Na základě výstupů z provedené analýzy se společnost rozhodla pro založení nové pobočky, která by měla přispět ke zlepšení ekonomických ukazatelů a konkurenceschopnosti. V dalších kapitolách bude projekt podrobně popsán a zároveň bude navržen optimální způsob financování tak, aby přinesl co největší efektivnost.

37

5

VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ, PŘÍNOS NÁVRHŮ ŘEŠENÍ

5.1

Podnikatelský záměr společnosti

Společnost svou činnost provádí v rámci České republiky, kdy je tato činnost zajištěná prostřednictvím pražské a brněnské pobočky. Mezi její nejvýznamnější obchodní partnery patří velkoobchody s tabákem, stejně tak i maloobchodní sítě tabákových prodejen. Společnost je také členem aliance, kdy se jedná o nabízení široké palety služeb zejména v oblasti velkoobchodu tabákovými výrobky a potravinami - aliance provozuje celkem 10 distribučních center. Jak už bylo uvedeno, společnost v současné době provozuje svou činnost v centrálním velkoskladu v Brně a na začátku roku 2011 také založila novou menší pobočku v Praze. Cílem společnosti je samozřejmě dále rozšiřovat svoji působnost v rámci České republiky a proto zvažuje založení dalšího střediska, kdy se projekt plánuje na druhou polovinu roku 2012.

5.1.1

Výběr vhodné lokality pro podnikatelský záměr

Vzhledem k tomu, že firma se chce orientovat na ekonomicky silné regiony České republiky, rozhodla se umístit svoji novou pobočku v Ostravě. Ostrava je jedním z významných sídelních, průmyslových a intelektuálních center v České republice, který má vysoký ekonomický potenciál. Firma dále plánuje obchodní aktivity se zeměmi Evropské Unie, kdy chce vstoupit vzhledem k zamýšlené lokalitě nové pobočky na polský trh, kdy by v rámci obchodního zastoupení chtěla obsadit silné ekonomické oblasti jako Katovice, Wroclav či Krakow. Společnost předpokládá, že tímto způsobem bude zásobovat polské maloobchodní prodejny a řetězce. Polsko je tradičním obchodním partnerem České republiky, jsou součástí jednotného trhu v rámci svého členství v Evropské unii od roku 2004, obě země se podílejí na úzké spolupráci v politické i ekonomické oblasti v rámci uskupení V4. Největší podíl na struktuře vývozu do Polska mají tradičně stroje a dopravní prostředky, ale ani podíl produktů z potravinářského odvětí není zanedbatelný.

5.2

Revitalizace

Z finanční analýzy vyplynula poměrně vysoká zadluženost, která byla i okomentována v rámci analýzy zdrojů firmy. Zde se zjistilo, že společnost využívá dlouhodobě velké množství cizích zdrojů což je ale vzhledem k jejímu typu podnikání běžné, jak

38

dokládá i finanční situace konkurentů. Na druhou stranu by ale tato zadluženost mohla ohrozit podnikatelský plán z hlediska poskytnutí úvěru na pořízení budovy pro novou pobočku. Firmě bych proto navrhla několik opatření, která povedou k lepšímu hospodaření s oběžným majetkem, navýšení CASH FLOW, snížení nákladů a v konečném důsledku ke snížení zadluženosti.

5.2.1

Kapitalizace půjčky od majitele

Z podrobné analýzy dále vyplynulo, že položka dlouhodobých závazků ve výši 9.991.000 Kč představuje odložený daňový závazek a závazek ke společníkům, resp. půjčku od majitele ve výši 9.413.000 Kč.

PASIVA CELKEM vlastní kapitál kapitálové‚ fondy Základní kapitál VH minulěch let VH za účetní období cizí zdroje krátkodobé závazky dlouhodobé závazky BÚ krátkodobé‚ BÚ dlouhodobé‚

2008 242299 35032 7158 10000 12264 4468 207267 129512 0 77755 0

2009 281996 42343 10598 10000 16732 3871 239653 151778 8 74867 13000

2010 250767 39754 11456 10000 10602 6554 211013 124869 10744 65000 10400

2011 315305 60346 16456 10000 17156 15592 254959 162168 9991 75000 7800

Tab. 5.1: Zdroje společnosti před kapitalizací (zdroj: vlastní zpracování) V rámci revitalizace tedy navrhuji kapitalizaci této půjčky, se kterou majitel souhlasí. Jedná se o zvýšení základního kapitálu společnosti peněžitými vklady, kdy se upisovatel zaváže vložit peněžní prostředky. Společnost svolá valnou hromadu, na které se bude hlasovat o tomto způsobu zvýšení základního kapitálu. Zároveň dále musí být uzavřena písemná dohoda o započtení. Společnost se pak touto metodou svých dlouhodobých závazků zbaví a přemění je na vlastní kapitál. Výrazným způsobem se pak sníží zadluženost firma a zlepší se i ukazatele finanční analýzy: Celková zadluženost by při stejným hodnotách ostatních položek po této operaci klesla na 77% a koeficient samofinancování by se zlepšil na 23%.

39

PASIVA CELKEM vlastní kapitál kapitálové fondy Základní kapitál VH minulůch let VH za účetní období cizí zdroje krátkodobé závazky dlouhodobé závazky BÚ krátkodobé BÚ dlouhodobé

2008 242299 35032 7158 10000 12264 4468 207267 129512 0 77755 0

2009 281996 42343 10598 10000 16732 3871 239653 151778 8 74867 13000

2010 250767 39754 11456 10000 10602 6554 211013 124869 10744 65000 10400

2011 315305 69759 16456 19413 17156 15592 245546 162168 578 75000 7800

Tab. 5.2: Zdroje společnosti po kapitalizaci (zdroj: vlastní zpracování)

5.2.2

Fotovoltaika

Vzhledem k tomu, že společnost má poměrně vysoké provozní náklady, což se negativně projevuje na provozním výsledku hospodaření, je nutné najít cesty, jak tyto náklady snížit. Spotřeba energie v sídle společnosti v Brně, byla vyčíslena na 600.000 Kč ročně, z toho 100.000 Kč kanceláře a 500.000 Kč sklad. Firmě proto navrhuji začít vyrábět elektrickou energii pomocí fotovoltaických panelů, které budou umístěny na střeše budovy. Fotovoltaické elektrárny dokáží shromažďovat sluneční energii a následně ji přeměnit na elektřinu. Jejich výkon závisí na velikosti, sklonu a také orientaci. Jejich obrovskou výhodou je skutečnost, že nepotřebují prakticky žádnou údržbu. Pro své majitele znamenají vlastní levný zdroj energie a v případě přebytků proudu dodaného do rozvodné sítě i peníze navíc. V České republice dopadne na 1 m2 vodorovné plochy zhruba 950 – 1340 kWh energie za rok. Roční množství slunečních hodin se pohybuje v rozmezí 1331 – 1844 hod. Chceme-li získat informace o době slunečního záření přímo v místě našeho bydliště, můžeme se obrátit na Český hydrometeorologický ústav, kde nám tuto informaci poskytnou. Z hlediska praktického využití pak platí, že z jedné instalované kilowaty běžného fotovoltaického systému lze za rok získat v průměru 800 – 1100 kWh elektrické energie. Provoz fotovoltaického systému v režimu zelený bonusů je vhodné pro objekty s vysokou spotřebou elektřiny. Připojení FVE v tomto režimu je přímo do domovního rozvaděče v objektu, tj. vyrobená elektřina se z části spotřebovává přímo v objektu a dále je distribuována do venkovní sítě. Zelený bonus se dělí na dvě základní složky. První a základní složka je výkupní cena vyrobené elektřiny.

40

Výkupní cena (systémy do 30 kWp) je 5,08 kč/kWh za veškerou vyrobenou elektřinu. Druhá "pohyblivá"složka se odvíjí od okamžité spotřeby objektu. Předpokládaná úspora elektřiny je 1/3-2/3 vyrobené elektřiny z FVE. Technické parametry: • Výkon FVE: 30 kWp • Potřebná plocha pro instalaci: 215 m2 • Předpokládaný výnos: 28300 kWh/rok • Výkupní cena (r. 2012): 5,08 kč/kWh • Výnos v Kč: 143764 Kč (5,08 × 28300) • Celková úspora: 18260 kWh/rok • Předpoklad úspora v Kč: 64571 • Celkový roční výnos v Kč 208335 Kč (výnos + úspora) Další informace: • Investiční náklady: 1250000 Kč • Návratnost: 6 let (= 1250000/208335) Společnost zařadí fotovoltaickou elektrárnu do odpisové skupiny 4 a bude je odepisovat 240 měsíců, měsíční odpis tedy činí: PC × 1/240, tj. 1250000/240 = 5209 Kč.

5.2.3

Řízení pohledávek

Pohledávky obdobně jako skladové zásoby rostou v rozporu s růstem tržeb. Uskutečnění prodeje si přirozeně žádá dočasný nárůst krátkodobých avšak dlouhodobé (popř. nedobytné) pohledávky se můžou stát pro firmu problémem. Do tzv. druhotné platební neschopnosti se společnosti dostávají kvůli nesplaceným pohledávkám často a nemají tak na zaplacení svých vlastních závazků. Z finanční analýzy vyplynulo, že společnost má velké množství pohledávek, které by v případě jejich uhrazení mohli kladným způsobem ovlivnit firemní CASH FLOW. Navíc bylo zjištěno, že spousta pohledávek je nesplacených a proto bych společnosti v rámci revitalizačních opatřeních doporučila vhodným způsobem pohledávky řídit. 1. Prevence vzniku pohledávek; základem prevence vzniku pohledávek je dobře uzavřená smlouva a dostatek relevantních informací o obchodním partnerovi. Firma by si před uzavřením obchodního vztahu měla odběratele prověřit. Je nutné zjistit si jeho pověst a solventnost. Zde lze využít i tzv. kreditní

41

informace, které kromě základní finanční charakteristiky (rozvaha, výkaz zisku a ztrát), obsahují další informace o dosavadní platební disciplíně, bonitě společnosti a dalších událostech. K těmto účelu může společnosti sloužit obchodní rejstřík či centrální registr dlužníků nebo internetová burza pohledávek. Pro případné vymáhání pohledávky je také důležitý obsah smlouvy. Jasná a srozumitelná formulace dodacích a platebních podmínky s případnou sankční doložkou, jsou významnými pomocníky. 2. Rozhodčí řízení; prostřednictvím rozhodčího řízení lze rozhodovat veškeré spory majetkové povahy, kdy rozhodčí nález představuje exekuční titul stejné váhy, jako vykonatelný rozsudek soudu. V případě nesplacené pohledávky by se tak po neúčinné výzvě k uhrazení mohlo přistoupit k exekuci. Tímto způsobem by firma mohla získat až 2.976.000 kč ročně, jelikož tato částka představuje současné roční pohledávky po splatnosti.

5.3

Financování projektu společnosti

V této kapitole bude navržen způsob financování projektu společnosti. Bude zde řešeno financování pořízení budovy pro novou pobočku, financování zařízení a financování pořízení zboží.

5.3.1

Výběr vhodného způsobu financování budovy pro novou pobočku

Budovu v Ostravě, kterou chce společnost pořídit pro svůj podnikatelský záměr vlastní soukromý majitel a její cena je odhadnuta na 27 milionů. Vzhledem k tomu, firma nechce být v nájemním vztahu, zbývá jí úvěr nebo leasing. Firma v tomto ohledu preferuje úvěr, neboť pořizovaná budova bude od počátku jejím majetkem. Při výběru banky se společnost opírá zejména o skutečnost, že je již dlouhodobým významným klientem ČSOB, kdy banka zná ekonomickou situaci společnosti a je ochotna nabídnout firmě výhodnější podmínky. V interním ratingu banky se firma nachází na škále od 1-10, kdy 1 představuje nejlepší pozici, na úrovni mezi 2-3. Firma tedy využije i nadále služeb ČSOB. Současná nabídka od banky je úvěr na 5 let, s úrokovou sazbou 3% p.a, nebo úvěr na 10 let s úrokovou sazbou 4,7%. V obou případech bude úvěr splácen čtvrtletními splátkami a bude zajištěn pořizovanou nemovitostí. V tomto případě je částka, kterou banka firmě poskytne 65% pořizovací ceny, tedy 17.550.000 Kč, zbylou částku, 9.450.000 Kč uhradí společnost z vlastních zdrojů. 42

5.3.2

Podmínky poskytnutí úvěru bankou

Vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem je banka ochotna poskytnout firmě úvěr i přes její zadluženost, a to zejména s přihlédnutím k celkové prosperitě a potenciálu v budoucnosti. Podmínkou je však zajištění úvěru, kdy jako zajištění bude sloužit pořizovaná nemovitost, plnění finančního plánu a dlouhodobé plnění finančních ukazatelů, jejichž požadované hodnoty představuje následující tabulka: Ukazatel výše vlastního kapitálu doba inkasa pohledávek rentabilita tržeb celková likvidita

požadovaný stav více než 40.000.000 méně než 25 dní více než 0,2% více než 95%

skutečný stav k 31.12.2011 60346 14,02 0,67 1,04

Tab. 5.3: Plnění ukazatelů pro banku (zdroj: vlastní zpracování) Mezi hrubá porušení smlouvy o poskytnutí úvěru patří zejména tyto skutečnosti: • společnost bez předchozí písemné dohody s bankou zastaví svůj majetek ve prospěch třetích osob • společnost bez předchozí písemné dohody s bankou vstoupí do úvěrového či obdobného vztahu s jinou bankou či peněžním ústavem jako dlužník přijímající prostředky • společnost vyplatí svým společníkům podíly na zisku • společnost bez předchozí písemné dohody s bankou zřídí účet u jiné banky či jiného peněžního ústavu

5.3.3

Porovnání obou nabídek banky

Společnost se tedy musí rozhodnout mezi nabídkou banky. Oba úvěry mají své výhody, pětiletý úvěr je výhodnější z časového hlediska rychlého splacení investice, zatímco desetiletý je výhodnější z hlediska nižších splátek. Úvěry budeme tedy porovnávat na základě celkových výdajů spojených s úvěrem. Z následujích propočtů je patrné, že úvěr na pět let s úrokovou sazbou 3% má o zhruba 3 mil. nižší výdaje, tudíž firmě doporučuji vybrat tuto nabídku.

43

období 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí

2012 2012 2013 2013 2013 2013 2014 2014 2014 2014 2015 2015 2015 2015 2016 2016 2016 2016 2017 2017

jistina 17550000 16672500 15795000 14917500 14040000 13162500 12285000 11407500 10530000 9652500 8775000 7897500 7020000 6142500 5265000 4387500 3510000 2632500 1755000 877500

úmor 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500 877500

úrok 131625 125043,8 118462,5 111881,3 105300 98718,75 92137,5 85556,25 78975 72393,75 65812,5 59231,25 52650 46068,75 39487,5 32906,25 26325 19743,75 13162,5 6581,25

splátka 1009125 1002544 995962,5 989381,3 982800 976218,8 969637,5 963056,3 956475 949893,8 943312,5 936731,3 930150 923568,8 916987,5 910406,3 903825 897243,8 890662,5 884081,3

zůstatek 16672500 15795000 14917500 14040000 13162500 12285000 11407500 10530000 9652500 8775000 7897500 7020000 6142500 5265000 4387500 3510000 2632500 1755000 877500 0

Tab. 5.4: Úvěr č. 1 - 5 let splatnost, čtvrtletní splátky, úroková sazba 3% p.a. (zdroj: vlastní zpracování)

úvěr(úrok + úmor) poplatek za vedení účtu (450/měsíčně) poplatek za vyřízení úvěru celkem

18932063 27000 6500 18965563

Tab. 5.5: Celkové výdaje spojené s úvěrem č.1. (zdroj: vlastní zpracování)

44

období 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí ... ... 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí 3 čtvrtletí 4 čtvrtletí 1 čtvrtletí 2 čtvrtletí

2012 2012 2013 2013 2013 2013 2014 2014 2014 2014 2015 2015 2015 2015 2016 2016 2016 2016 2017 2017 2017 2017 2018 2018 2018 2018

2021 2021 2021 2021 2022 2022

jistina 17550000 17111250 16672500 16233750 15795000 15356250 14917500 14478750 14040000 13601250 13162500 12723750 12285000 11846250 11407500 10968750 10530000 10091250 9652500 9213750 8775000 8336250 7897500 7458750 7020000 6581250 ... ... 2632500 2193750 1755000 1316250 877500 438750

úmor 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 438750 ... ... 438750 438750 438750 438750 438750 438750

úrok 206212,5 201057,2 195901,9 190746,6 185591,3 180435,9 175280,6 170125,3 164970 159814,7 154659,4 149504,1 144348,8 139193,4 134038,1 128882,8 123727,5 118572,2 113416,9 108261,6 103106,3 97950,94 92795,63 87640,31 82485 77329,69 ... ... 30931,88 25776,56 20621,25 15465,94 10310,63 5155,313

splátka 644962,5 639807,2 634651,9 629496,6 624341,3 619185,9 614030,6 608875,3 603720 598564,7 593409,4 588254,1 583098,8 577943,4 572788,1 567632,8 562477,5 557322,2 552166,9 547011,6 541856,3 536700,9 531545,6 526390,3 521235 516079,7 ... ... 469681,9 464526,6 459371,3 454215,9 449060,6 443905,3

zůstatek 17111250 16672500 16233750 15795000 15356250 14917500 14478750 14040000 13601250 13162500 12723750 12285000 11846250 11407500 10968750 10530000 10091250 9652500 9213750 8775000 8336250 7897500 7458750 7020000 6581250 6142500 .... .... 2193750 1755000 1316250 877500 438750 0

Tab. 5.6: Úvěr č. 2 - splatnost 10 let, čtvrtletní splátky, úroková sazba 4,7% p.a. (zdroj: vlastní zpracování)

45

úvěr(úrok + úmor) poplatek za vedení účtu (450/měsíčně) poplatek za vyřízení úvěru celkem

21777356 54000 6500 21837856

Tab. 5.7: Celkové výdaje spojené s úvěrem č.2. (zdroj: vlastní zpracování)

5.3.4

Financování pořízení zařízení pro novou pobočku

Pro svoji novou pobočku v Ostravě bude nutné nakoupit zařízení, kterým se vybaví sklad a kanceláře. Samotná budova bude zařazena do odpisové skupiny 5, jelikož se jedná o stavbu, ve které převažují skladové prostory a budeme jí odepisovat 30 let. Ostatní zařízení bude zařazeno a odepisováno rovnoměrně dle uvedené odpisové tabulky. Dále budeme vycházet ze skutečnosti, že účetní odpisy budou odpovídat daňovým odpisům. majetek cena KS celkem sk. 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok suma kopírka 55000 2 110000 1 22000 44000 44000 0 0 110000 vys. vozík 300000 1 300000 2 33000 66750 66750 66750 66750 300000 regály 850000 850000 2 93500 189125 189125 189125 189125 850000 ostatní 500000 500000 2 55000 111250 111250 111250 111250 500000 nábytek 500000 500000 2 55000 111250 111250 111250 111250 500000 notebook 30000 4 120000 x 0 0 0 0 0 0 PC 25000 2 50000 x 0 0 0 0 0 0 trezor 95000 1 95000 3 5225 9975 9975 9975 9975 45125 budova 27 mil 1 27000000 5 378000 918000 918000 918000 918000 4050000 celkem 29525000 641725 1450350 1450350 1406350 1406350 6355125 Tab. 5.8: Odpisy pořizovaného majetku (zdroj: vlastní zpracování) Pro nákup potřebného zařízení nebude společnost využívat žádných cizích zdrojů, ale uhradí celou částku ze zdrojů vlastních, celkový výdaj na zařízení bude tedy: 2.355.000 Kč, kdy do této částky nejsou započteny PC a notebooky, jelikož budou započteny do nákladů nové pobočky jako jednorázový výdaj na pořízení drobného majetku.

5.3.5

Financování zboží – řízení zásob

Vzhledem k tomu, že firma by měla vytvořit úspory z provozních prostředků, doporučuji lepší řízení zásob.

46

Za poslední čtyři roky se doba obratu zásob ve společnosti XYZ pohybovala od 9 -12 dnů jak vidíme z následující tabulky: hodnota za období obrat zásob doba obratu zásob

2008 2009 2010 2011 29,95 34,84 40,13 30,98 12,2 10,4 9,1 11,8

Tab. 5.9: Analýza zásob pomocí ukazatelů (zdroj: vlastní zpracování) Stav zásob na skladě byl k 31.12.2011 92.760.000. Doba obratu zásob = 365 × stav zásob/tržby 365 × 92.760.000/2.873.664.000 = 11,8 Z výsledku vidíme, že doba obratu zásob je přibližně 12 dní. Tuto dobu obratu se firma bude pomocí pružnějších dodavatelsko/odběratelských vztahů snížit na 9 dní, tedy o 1/4. Tím se sníží celkový stav zásob na skladě, sníží se závazky z obchodních vztahů a vylepší se CASH FLOW. Firma chce této změny dosáhnout pomocí dodatků smluv s dodavateli, které ji umožní zkrácení doby zásobování. Úspora snížením stavu zásob o 1/4 je vyčíslena na: 92.760.000/4 = 23.190.000 Kč. K rozjetí projektu potřebuje společnost profinancovat pořízení zásob na novou pobočku. Vzhledem k tomu, že firma nechce pořídit zboží pomocí úvěru, což by zatížilo její finanční situaci, navrhuji financování zboží pomocí provozních prostředků, které firma ušetří, a to konkrétně lepším řízením zásob, které se bude opírat právě o snížení doby obratu zásob.

5.3.6

Výpočet potřebné zásoby pro novou pobočku

Z finančního plánu vyplývá, že roční potřeba zásob je celkem 912.000.000 Kč. Tato částka představuje náklady na prodané zboží, čili náklady na nakoupení zboží od odběratelů. Nyní vypočítáme potřebnou zásobu při nové obrátkovosti 9 dní. Potřebná zásoba = náklady na prodané zboží/365 × 9 × = 912.000.000/365×9 = 22.487.671 Kč Z provedených výpočtů vidíme, že z úspory , kterou jsme získali snížením stavu zásob na skladě lze profinancovat potřebná zásoba na novou pobočku. Společnost by v tomto případě nemusela používat žádných cizích zdrojů. Jako případnou rezervu na pořízení zásob použije firma výnosy z prodejen pozemků, které vlastní ale nevyužívá.

47

Tyto pozemky mají hodnotu 11.857.000 Kč, nachází se v atraktivní lokalitě a mají výbornou dopravní dostupnost. Společnosti doporučuji odprodat je za 25.000.000 Kč a výnos použít na vytvoření rezervy pro případnou finanční potřebu.

5.3.7

Finanční plán

Při zpracování finančního plánu budu vycházet ze dvou variant, kdy jedna představuje optimistický předpokládaný vývoj a druhá představuje pesimistický předpokládaný vývoj. náklady na prodané zboží mzdy pojištění kanc. potřeby energie PHM telefon internet drobný majetek ostatní odpisy zařízení odpisy budova leasing auta daně a poplatky daně z příjmu celkem

76000000 206000 70040 3000 25000 50000 4500 3000 0 5000

912000000 2472000 840480 36000 300000 600000 54000 36000 170000 60000 263725 378000 34625 415500 4600 55200 3057916,027 76401165 917625705

Tab. 5.10: Roční plán nákladů - optimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování) Položky nákladů ve finančním plánu vyplývají ze současných nákladů na nakoupené zboží a z běžných hodnot výkonové spotřeby s přihlédnutím k velikosti pobočky a počtu zaměstnanců. Samostatně jsou pak vypočteny mzdové náklady, kdy firma počítá s přijetím 14 zaměstnanců, jejichž hrubé mzdy se budou pohybovat od 12 20tis. Kč /měsíčně. Dále se do plánu nákladů zahrnuli výdaje spojené s pořízením automobilů na leasing. Společnost předpokládá, že bude potřebovat 3 osobní auta, 1 pro vedoucího pobočky a 2 pro obchodní zástupce. 2 dodávky na rozvoz zboží pak budou mít řidiči. Níže vypočtené hodnoty leasingu odpovídají nabídce společnosti DS LEASING, která byla pro společnost ze všech poskytnutých nabídek nejvýhodnější. Pořizovací

48

Mzdy zaměstnanců vedoucí pobočky obchodní zástupce příjem objednávek skladníci řidiči celkem pojištění 34%

počet 1 3 2 5 3

mzda 20000 20000 15000 12000 12000

celkem/měsíc 20000 60000 30000 60000 36000 206000 70040

Tab. 5.11: Mzdové náklady nové provozovny (zdroj: vlastní zpracování) ceny automobilů a podmínky leasingu jsou ilustrovány následujícími výpočty: 3x auto za 350.000, akontace 25%, 60 měsíců splácení, navýšení 1.1, ZC = 1000 Kč • měsíční splátka = 4941,67; celkem 3 auta ⇒ 14825 • akontace = 87500; celkem 3 auta ⇒ 262500 • cena leasingu; 1 auto = (350000 × 0,25)+(4941,67 × 60)+1000 = 385000 2x auto za 700.000, akontace 25%, 60 měsíců splácení, navýšení 1.1, ZC = 1000 Kč • měsíční splátka = 9900; celkem 3 auta ⇒ 19800 • akontace = 175000; celkem 3 auta ⇒ 350000 • cena leasingu; 1 auto = (700000 × 0,25)+(9900 × 60)+1000 = 770000

Tržby měsíčně tržby za prodej zboží a služeb 77500000 výkony 310000 77810000

ročně 930000000 3720000 933720000

Tab. 5.12: Roční plán výnosů - optimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování) Plánované tržby a výkony odpovídají současným hodnotám, opět však s přihlédnutím ke konkrétní pobočce a k tomu, že společnost předpokládá i tržby z obchodního zastoupení v Polsku. Z uvedených hodnot lez vypočíst, že čistý zisk nové pobočky je naplánován na 13.036.379 Kč. Pesimistická varianta finančního plánu vychází zejména ze snížení předpokládaných tržeb a výkonů o 10%. Úměrně tomu se snižují náklady na prodané zboží, osobní náklady, provozní náklady a daně a poplatky. Ostatní položky jako leasing 49

aut a odpisy zůstávají stejné. Čistý zisk se snížil oproti optimistické variantě na 9.129.950 Kč. Náklady na prodané zboží mzdy pojištění kanc. potřeby energie PHM telefon internet drobně majetek ostatní odpisy zařízení odpisy budova leasing auta daně a poplatky daň z příjmu celkem

76000000 185400 63036 3000 25000 45000 4500 3000 0 4500

912000000 2224800 756432 36000 300000 540000 54000 36000 170000 54000 263725 378000 34625 415500 4000 48000 2141593,147 68918061 827828457

Tab. 5.13: Roční plán nákladů - pesimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování)

Tržby měsíčně tržby za prodej zboží a služeb 69750000 výkony 175000 69925000

ročně 837000000 2100000 839100000

Tab. 5.14: Roční plán výnosů - pesimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování)

5.3.8

Zhodnocení finančního plánu a časový vývoj nákladů a výnosů

Výsledek hospodaření se u optimistické varianty finančního plánu pohybuje kolem 13 mil. a u pesimistické varianty se pohybuje kolem 9 mil. Z těchto hodnot jasně vyplývá, že společnost bude při dodržování plánu schopna bez jakýchkoli problémů hradit splátky úvěru spojeného s pořízením budovy, kdy roční splátky se pohybují v průměru kolem 4.000.000 Kč. Při založení pobočky v prvním roce projektu se nepředpokládá, že firma začne generovat svoje standardní tržby a výkony dle finančního plánu. Tržby při založení 50

Období 7.12 8.12 9.12 10.12 11.12 12.12 celkem Tržby 55770000 61750000 66700000 72500000 77500000 77500000 411720000 Výkony 110000 135000 195000 300000 310000 310000 1360000 Nákl./prod.zboží 55500000 61500000 66500000 71700000 76000000 76000000 407200000 Fixní náklady 50000 50000 50000 50000 50000 691725 941725 Variabilní náklady 351165 351165 351165 351165 351165 351165 2106990 Drobný DHM 170000 170000 VH -191165 -16165 -6165 698835 1408835 767110 2661285 Tab. 5.15: Časový vývoj nákladů a výnosů (zdroj: vlastní zpracování) pobočky jsou plánované na zhruba 2/3 standardu, stejně tak i výkony, čemuž odpovídají i náklady na prodané zboží, ostatní náklady zůstávají shodné podle finančního plánu. Za fixní náklady považujeme náklady na PHM, ostatní bereme jako variabilní. Samostatně je uveden výdaj na pořízení drobného majetku v prvním měsíci projektu. Z tabulky vidíme, že společnost předpokládá dosažení zisku v říjnu roku 2012. Celkový čistý roční výsledek hospodaření nové pobočky před zdaněním se odhaduje na zhruba 2.155.640 Kč. Splátky úvěru v prvním roce projektu činí 2.011.669 Kč. Výsledek hospodaření nové pobočky se odhaduje na 2.155.640 Kč. Z této položky je tedy možno první dvě splátky úvěru uhradit. V případě, že by se společnosti nepodařilo dosáhnout v prvním roce uvedené výše hospodářského výsledku, doporučuji použít výnos z prodeje pozemků, jak již bylo uvedeno dříve.

5.3.9

Výhled na rok 2012

Plánová výsledovka vychází ze současného stavu, s tím že se počítá s 10% nárůstem tržeb vzhledem k dosavadnímu trendu. Dále byly připočteny tržby a náklady na prodané zboží dle finančního plánu nové pobočky. Ve výsledovce jsou také zohledněna revitalizační opatření. Plánovaná rozvaha vychází z plánované výsledovky s tím, že je výrazně ovlivněna novým projektem společnosti a revitalizačními opatřeními. Jak je vidět, kapitalizace pohledávky snížila položky dlouhodobých závazků, zatímco úvěr na pořízení budovy zvýšil dlouhodobé bankovní úvěry. Celková zadluženost se naproti tomu snížila na 74% a to zejména díky výsledku hospodaření a předpokládanému navýšení kapitálových fondů z podílu v alianci. Na straně aktiv pak vidíme navýšení dlouhodobého majetku vzhledem k pořízení budovy, zařízení a fotovoltaické elektrárny. Výrazné změny se tím pádem projevily i u položky krátkodobého finančního majetku. Dlou-

51

Hodnota za období tržby za prodej zboží náklady na prodané zboží obchodní marže výkony výkonová spotřeba provozní VH nákladové úroky finanční VH VH před zdaněním

2012 3572750 3499248 73502 18494 26500 26787 2845 -3817 22970

Tab. 5.16: Plánovaná výsledovka 2012 (zdroj: vlastní zpracování)

Hodnota za období AKTIVA CELKEM dlouhodobý majetek dlouhodobý majetek hmotný dlouhodobý majetek nehmotný dlouhodobý finanční majetek oběžná aktiva zásoby zboží dlouhodobé pohledávky krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek PASIVA CELKEM vlastní kapitál základní kapitál kapitálové fondy VH minulých let VH za účetní období cizí zdroje krátkodobé závazky dlouhodobé závazky BÚ krátkodobé BÚ dlouhodobé

2012 368265 102811 69407 0 33404 265454 69570 69570 14250 141397 40237 368265 93365 19413 21456 32748 18606 274900 178384 578 75000 20938

Tab. 5.17: Plánovaná rozvaha 2012 (zdroj: vlastní zpracování)

52

hodobý finanční majetek se také zvýšil, a to s předpokladem zvýšení podílu v alianci, jejíž je společnost členem.

5.3.10

Zhodnocení projektu

Hodnota za období čistý pracovní kapitál ROA ROE ROS běžná likvidita okamžitá likvidita celková zadluženost koeficient samofinancování obrat aktiv obrat zásob obrat pohledávek obrat závazků

2011 80241 6,1 31,9 0,67 1,49 0,16 80,86 19,14 9,11 30,98 24,04 17,72

2012 87590 6,24 25,48 0,64 1,49 0,23 74,65 25,35 9,70 51,35 25,27 20,03

Tab. 5.18: Finanční analýza pro rok 2012 (zdroj: vlastní zpracování) Z prvního roku plánovaného projektu vyplývá, že založení nové pobočky lze firmě doporučit. Z finančního plánu vyplynulo, že firma je schopna hradit splátky úvěru a že nová pobočka přinese firmě zisk. Samozřejmě, tento investiční projekt s sebou nese i zvýšení zadluženosti bankovním úvěrem, které je však výrazně kompenzováno navrhovanými revitalizačními opatřeními a také skutečností, že zisk z nové pobočky bude zvyšovat vlastní kapitál firmy. Z indexů vypočítaných dle plánovaných finančních výkazů na rok 2012 vidíme, že většina ukazatelů se zlepšila - zvýšila se rentabilita aktiv,což svědčí o efektivnosti hospodaření s majetkem. Koeficient samofinancování se také zvýšil a zrychlil se obrat zásob a pohledávek. Při stávajícím trendu dosahování tržeb lze předpokládat, že bude docházet ke zvyšování zisku a tím i vlastního kapitálu, zatímco zadluženost by se měla díky postupnému splácení úvěru snižovat.

5.4

Harmonogram

Pro splnění projektu je nutné stanovit jeho časový harmonogram. Před otevřením nové provozovny bude třeba podepsat smlouvu o koupi budovy, vybrat vhodné zaměstnance, zásobovat pobočku zbožím a učinit další kroky k rozjetí projektu. Za 53

účelem časové efektivity jsem se rozhodla projekt řešit metodou CPM, přičemž potřebné činnosti (a doby jejich trvání) k zajištění včasného splnění projektu jsou následující: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. i 1 1 1 2 2

Návrh projektu Podpisy smluv – koupě objektu Rozeslání reklamních letáků Výběr zaměstnanců Malba objektu Úpravy objektu Školení zaměstnanců Elektroinstalace Zařízení objektu Vyvěšení reklamního panelu Nákup zboží Registrace na ŽÚ Naskladnění zboží Otevření provozovny j 2 3 4 5 6

tij 5 6 8 5 7

i 3 4 5 5 6

j 10 7 8 9 9

tij 4 4 5 6 2

i 7 7 8 8 9

j 10 13 9 11 12

tij 2 4 2 2 4

i 10 11 12 13

j 12 12 14 14

tij 5 1 3 5

Tab. 5.19: Výpočtová tabulka se síťovým grafem (zdroj: vlastní zpracování)

i j tij ZM KM ZP KP RC

1 2 5 0 5 0 5 0

1 3 6 0 6 6 12 6

1 4 8 0 8 2 10 2

2 5 5 5 10 5 10 0

2 6 7 5 12 8 15 3

3 10 4 6 10 12 16 6

4 7 4 8 12 10 14 2

5 8 5 10 15 10 15 0

5 9 6 10 16 11 17 1

6 9 2 12 14 15 17 3

7 10 2 12 14 14 16 2

7 13 4 12 16 15 19 3

8 9 2 15 17 15 17 0

8 11 2 15 17 18 20 3

9 12 4 17 21 17 21 0

10 12 5 14 19 16 21 2

11 12 1 17 18 20 21 3

12 14 3 21 24 21 24 0

13 14 5 16 21 19 24 3

Tab. 5.20: Výpočtová tabulka se síťovým grafem (zdroj: vlastní zpracování)

54

5 2

5

5 5

8

0

7

8

10

10 10 0

5

6 2

12 15

1 0 0

6

8

16 14

11 17 20

9

4

17 17

0

1 21 19

18

12 21 21 0

14 2

24

21 24 24

5

2

14 7 12 14 15

3

14

10 14 16

4

3

5 10

6

4 8 10

2

15

17

4 3 6 12

2

0 2

3

6

18

15 15

11

6

0

0

5

5

4

0

13 16 19

Obr. 5.1: Síťový graf harmonogramu projektu (zdroj: vlastní zpracování) Ze síťového grafu a tabulky výpočtů můžeme vidět, že uzly 1, 2, 5, 8, 9, 12 a 14 nemají žádnou časovou rezervu a prochází jimi tedy kritická cesta, která má celkovou časovou hodnotu: 5 +5 +5 +2 +4 +3 = 24 dnů. Znamená to, že zpoždění v těchto činnostech by ohrozilo včasné splnění celého projektu. Řešení projektu pomocí metody CPM umožnilo vedení společnosti uvědomit si kritické činnosti na kterých závisí otevření provozovny a zároveň jim pomohlo naplánovat si dílčí úkoly tak, aby byl termín splnění projektu dodržen.

5.5

Rizika projektu

Každá změna v podnikání jistě představuje mnohá rizika, které s sebou projekt nese. V konkrétním případě společnosti XYZ můžeme rizika založení nové pobočky rozdělit do několika kategorií: 1. Finanční rizika; spočívají zejména v nesprávném odhadu počáteční potřeby finančních prostředků. Vzhledem ke skutečnosti, že firma předpokládá pro tuto investici využívání úvěru, je dalším rizikem neobdržení finančních prostředků na jeho splácení. Jelikož se bude jednat o vyšší investici, je v tomto ohledu nutné zaměřit se na správné zpracování finančního plánu. 2. Provozní rizika; můžeme sem zařadit nízkou poptávku po produktech a vysokou konkurenci vzhledem ke skutečnosti, že současná krize zasáhla všechna

55

odvětví, na kterých nyní dochází ke tvrdým konkurenčním bojům. Tomuto problému se však částečně firma může vyhnout poskytováním kvalitních produktů a služeb. Dalším provozním rizikem je výběr dostatečně kvalifikovaných zaměstnanců a výběr vhodného dodavatele. 3. Makroekonomická rizika; nejvýznamnějším rizikem v této kategorii je změna zákonů v neprospěch podnikatele. Trh s tabákovými produkty již nyní čelí mnoha omezením a příkazům, které mohou ovlivnit výnosovou stránku. Rovněž zde můře dojít ke změně cen produktů či ke zvýšení úrokových sazeb a tím i zdražení úvěru, se kterým společnost nepočítá. 5 4

5

Dopad

8

1

3 7

3

2

6

4

2 1 0

0

1

2

3

4

5

Pravděpodobnost

Obr. 5.2: Mapa rizik (zdroj: vlastní zpracování) Seznam jednotlivých rizik, jejich pravděpodobnost a dopad na investiční záměr shrnuje mapa rizik: • Nesprávný odhad finanční potřeby (1) • Změny cen produktů (2) • Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců (3) • Výběr nevhodného dodavatele (4) • Vysoká konkurence (5) • Nedostatečná poptávka (6) • Neobdržení finančních prostředků na splácení úvěru (7) • Zvýšení úrokových sazeb (8)

56

6

ZÁVĚR

Každá společnost se v dnešní době snaží rozvíjet své činnosti a dosáhnout co největšího zisku. Při svém rozvoji musí často investovat do nových projektů, které jí pomohou dosáhnout lepší pozice na trhu. V této fázi však dochází často k otázkám, jak prostředky na financování získat. Tato diplomová práce se zabývá novým projektem společnosti XYZ, kterým je právě investiční projekt, založení nové pobočky. V první části diplomové práce jsou popsána teoretická východiska, která řeší investiční projekty, způsoby jejich financování, hodnocení efektivnosti a v poslední části rekapituluje i problematiku rizik, která s sebou investiční projekty nesou. Na teoretickou část navazuje část analytická. V této části byla použita obecná a finanční analýza, ze které vyplynuly kvality společnosti, stejně jako problémy, se kterými se potýká. Analytickou část považuji v tomto ohledu za stěžejní, neboť výrazným způsobem pomohla zhodnotit celkovou situaci firmy, ze které potom vychází doporučení v návrhové části. V návrhové části byl popsán podnikatelský záměr firmy založení nové pobočky v Ostravě. Vzhledem k zadluženosti firmy je v návrhové části doporučena tzv. revitalizace, která pomůže zadluženost firmy snížit a celkově vylepšit její finanční zdraví. Revitalizace se opírá zejména o kapitalizaci půjčky – zvýšení základního kapitálu, lepší řízení zásob a pohledávek a v neposlední řadě o snížení provozních nákladů. Návrhová část obsahuje výběr z nabídek úvěru na financování nové pobočky, které ji byly poskytnuty od ČSOB. U obou variant byly zhodnoceny jejich výhody a nevýhody a byl popsán způsob výpočtu výhodnější varianty. Dále zde byl popsán způsob financování zařízení pro novou pobočku a financování zásob. Byla zde také uvedena rezerva pro případnou finanční potřebu v případě, že by se společnosti nedařilo dosahovat zisku dle finančního plánu. Návrhová část tedy obsahuje i finanční plán nové pobočky, a to v optimistickém i pesimistickém pohledu – firma si tak ověřila, zda jí projekt vynese zisk a zda z něj bude možno splácet úvěrové splátky. Na finanční plán navazuje výhled finančních výkazů, plánované rozvahy a výsledovky, které ze něj vychází a jsou v nich zahrnuta i navrhovaná revitalizační opatření. V další části diplomové práce byl popsán harmonogram projektu od zpracování návrhu po otevření pobočky. Harmonogram byl řešen metodou CPM, která pomohla uvědomit si, ve kterých činnostech není časová rezerva a kterým činnostem by tedy firma měla věnovat větší pozornost. Poslední část diplomové práce řeší rizika, která mohou nový investiční projekt postihnout. Rizika byla rozčleněna v mapce rizik a byly také navrženy způsoby, jak se těmto rizikům vyhnout. Hlavním cílem práce bylo zajistit finanční prostředky pro projekt založení nové pobočky. Tento cíl byl v diplomové práci splněn, neboť návrh využívá nejen finanč-

57

ních prostředků jako jsou úvěry, ale nabízí i způsoby získání finančních prostředků z vlastní provozní činnosti a poukazuje na rezervy, ze kterých lze finanční potřeby pokrýt. Diplomová práce je z tohoto pohledu dobrým podkladem pro společnost, která tak může zefektivnit svoji činnost.

58

LITERATURA [1] ALEXY, J. a R. SIVÁK. Podniková ekonomika. 3. vyd. Bratislava: IRIS, 2005, 234 s. ISBN 80-890-1882-3. [2] DLUHOŠOVÁ, D.. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-861-1958-0. [3] FOTR, J. a I. SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů: jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 408 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2473293-0. [4] GRÜNWALD, R. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. [5] HRDÝ, M. Strategické finanční řízení a investiční rozhodování: učebnice pro kombinované a distanční studium, Fakulta ekonomická, Západočeská univerzita Plzeň. 1. vyd. Praha: Bilance, 2008, 199 s. ISBN 978-80-86371-50-4. [6] KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, 148 s. ISBN 80-251-0882-1. [7] KALINOVÁ, M. a J. KOTOUČKOVÁ. Právní základy finačních služeb. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2002, 364 s. ISBN 80-726-5051-3. [8] KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 714 s. ISBN 80-717-9802-9. [9] KONEČNÝ, M. Finance podniku. Vyd. 7. dopl. Brno: Zdeněk Novotný, 2005, 86 s. ISBN 80-735-5053-9. [10] MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 246 s. ISBN 978-80-247-1911-5. [11] MAREŠ, S. Zdroje financování podniku. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2008, 113 s. ISBN 978-80-7408-007-4. [12] MARKOVÁ, H. Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1. 2012. Praha: Grada, 2011, sv. ISBN 978-80-247-3206-0. [13] MLČOCH, J. Financování podniku pro obchodní akademie. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1994, 111 s. ISBN 80-716-8184-9.

59

[14] POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 450 s. ISBN 80-861-1911-4. [15] REŽŇÁKOVÁ, M. Finanční management. Vyd. 2. Brno: Zdeněk Novotný, 2003, 116 s. ISBN 80-214-2487-7. [16] SUVOVÁ, H. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-726-5027-0. [17] SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-9736-7. [18] TETŘEVOVÁ, Liběna. Financování projektů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 182 s. ISBN 80-869-4609-6. [19] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 465 s. ISBN 80-869-2901-9. [20] VLACHÝ, Jan. Řízení finančních rizik. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006, 256 s. ISBN 80-867-5456-1.

60

SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK BOOT forma projekt. financování, z angl. Build-Own-Operate-Transfer BÚ

bankovní úvěr

CF

peněžní tok, z angl. Cash Flow

CPM metoda síťové analýzy, z angl. Critical Path Method DHM drobný hmotný majetek FVE Fotovoltaická energie IPO primární veřejná nabídka akcií, z angl. Initial Public Offering IRR vnitřní výnosové procento, z angl. Internal Rate of Return KM tzn. konec možný, charakteristika průchodu síťovým grafem KP

tzn. konec přípustný, charakteristika průchodu síťovým grafem

KZ

krátkodobé závazky

NPV čistá současná hodnota, z angl. Net Present Value PC

pořizovací cena

PHM pohonné hmoty a maziva PPP forma projekt. financování, z angl. Public Private Partnership PV

současná hodnota, z angl. Present Value

RC

Rezerva, charakteristika síťového grafu

ROA Rentabilita aktiv, z angl. Return on Assets ROE Rentabilita vlastního kapitálu, z angl. Return on Equity ROS rentabilita tržeb, z angl. Return on Sales VH

výsledek hospodaření

ZC

zůstatková cena

ZM

tzn. začátek možný, charakteristika průchodu síťovým grafem

ZP

tzn. začátek přípustný, charakteristika průchodu síťovým grafem

61

SEZNAM OBRÁZKŮ 3.1 4.1 4.2 4.3 5.1 5.2

Vývojový diagram procesu hodnocení rizik (zdroj: vlastní zpracování) Porovnání s konkurencí z hlediska tržeb (zdroj: vlastní zpracování) . . Vertikální analýza aktiv za období 2008 až 2011 (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vertikální analýza pasiv za období 2008 až 2011 (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Síťový graf harmonogramu projektu (zdroj: vlastní zpracování) . . . . Mapa rizik (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25 28 31 31 55 56

SEZNAM TABULEK 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11 4.12 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10 5.11 5.12 5.13 5.14 5.15 5.16 5.17 5.18 5.19 5.20

Porovnání firem z hlediska vývoje tržeb (zdroj: vlastní zpracování) . . Porovnání firem z hlediska kvality poskytovaných výrobků a služeb (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Horizontální analýza rozvahy (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . Horizontální analýza výsledovky (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . Analýza pomocí ukazatelů (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . Analýza cizích zdrojů firmy (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . Analýza cizích zdrojů konkurentů (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . Podrobná analýza krátkodobých závazků a krátkodobých pohledávek (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ukazatele zadluženosti s vyloučením krátkodobých závazků (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Analýza soudobých úvěrů společnosti (zdroj: vlastní zpracování) . . . Altmannův index (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . Index IN05 (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroje společnosti před kapitalizací (zdroj: vlastní zpracování) . . . . Zdroje společnosti po kapitalizaci (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . Plnění ukazatelů pro banku (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . Úvěr č. 1 - 5 let splatnost, čtvrtletní splátky, úroková sazba 3% p.a. (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Celkové výdaje spojené s úvěrem č.1. (zdroj: vlastní zpracování) . . . Úvěr č. 2 - splatnost 10 let, čtvrtletní splátky, úroková sazba 4,7% p.a. (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Celkové výdaje spojené s úvěrem č.2. (zdroj: vlastní zpracování) . . . Odpisy pořizovaného majetku (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . Analýza zásob pomocí ukazatelů (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . Roční plán nákladů - optimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování) Mzdové náklady nové provozovny (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . Roční plán výnosů - optimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování) Roční plán nákladů - pesimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování) Roční plán výnosů - pesimistická varianta (zdroj: vlastní zpracování) Časový vývoj nákladů a výnosů (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . Plánovaná výsledovka 2012 (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . Plánovaná rozvaha 2012 (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . . . . Finanční analýza pro rok 2012 (zdroj: vlastní zpracování) . . . . . . . Výpočtová tabulka se síťovým grafem (zdroj: vlastní zpracování) . . . Výpočtová tabulka se síťovým grafem (zdroj: vlastní zpracování) . . .

27 29 30 32 33 33 34 34 35 35 36 36 39 40 43 44 44 45 46 46 47 48 49 49 50 50 51 52 52 53 54 54

SEZNAM PŘÍLOH A ÚČETNÍ VÝKAZY

65

64

A

ÚČETNÍ VÝKAZY

65

66

67

68

69

70