Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta
Financování fotbalu v České republice Studentská vědecká a odborná činnost Kategorie: magisterské
2015 VIII. ročník
Autor: Dominika Peltová Konzultant: Ing. Jan Pokorný
Čestné prohlášení a souhlas s publikací práce Prohlašuji, že jsem práci předkládanou do VIII. ročníku Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ) vypracovala samostatně za použití literatury a zdrojů v ní uvedených. Dále prohlašuji, že práce nebyla ani jako celek, ani z podstatné části dříve publikována, obhájena jako součást bakalářské, diplomové, rigorózní nebo jiné studentské kvalifikační práce a nebyla přihlášena do předchozích ročníků SVOČ či jiné soutěže.
Souhlasím s užitím této práce rozšiřováním, rozmnožováním a sdělováním veřejnosti v neomezeném rozsahu pro účely publikace a prezentace PF UK, včetně užití třetími osobami.
V ………….. dne ……………. ………………….………………… jméno a příjmení
Poděkování Úvodem bych chtěla poděkovat osobám, které mi věnovaly svůj čas a přinášely mi nové nápady a poznatky k mé práci. Tímto patří můj dík konzultantovi práce panu Ing. Janu Pokornému za jeho vedení a pomoc s formální i obsahovou stránkou. Dále bych ráda poděkovala funkcionářům Fotbalové asociace České republiky, panu Miroslavu Peltovi, Rudolfu Řepkovi a Liboru Kabelkovi, kteří mi poskytli interní zdroje informací o financování fotbalu a konzultace a rozhovory s nimi jsou taktéž zachyceny v práci jako exkluzivní prameny.
1
Obsah Úvod........................................................................................................................................................................ 3 1
2
Financování sportu v ČR................................................................................................................................. 3 1.1
Význam sportu pro společnost............................................................................................................... 3
1.2
Ekonomický význam sportu .................................................................................................................. 4
1.3
Veřejný sektor ....................................................................................................................................... 4
1.4
Soukromý sektor.................................................................................................................................... 4
1.4.1
Reklama a sponzoring ....................................................................................................................... 4
1.4.2
Odvody z loterií................................................................................................................................. 5
1.5
Legislativní rámec financování sportu................................................................................................... 6
1.6
Souhrn systému financování sportu v rámci EU.................................................................................... 6
Financování fotbalu v ČR ............................................................................................................................... 7 2.1 2.1.1
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy................................................................................... 8
2.1.2
Neziskové nestátní organizace .......................................................................................................... 8
2.1.3
Krajské a okresní fotbalové svazy..................................................................................................... 8
2.1.4
Kluby................................................................................................................................................. 9
2.2 2.2.1 2.3
Fotbalová asociace České republiky...................................................................................................... 9 Dceřiné společnosti FAČR ................................................................................................................ 9 Zdroje financování fotbalu .................................................................................................................. 10
2.3.1
MŠMT ............................................................................................................................................. 10
2.3.2
ČOV ................................................................................................................................................ 11
2.3.3
Komunální sféra .............................................................................................................................. 11
2.3.4
Komerční sféra ................................................................................................................................ 11
2.3.5
Členské příspěvky ........................................................................................................................... 15
2.4
3
Organizační struktura ............................................................................................................................ 8
Faktory ovlivňující financování fotbalu .............................................................................................. 16
2.4.1
Legislativa ....................................................................................................................................... 16
2.4.2
Lobbing ........................................................................................................................................... 17
2.4.3
Zákaz hazardu v obcích................................................................................................................... 17
2.4.4
Krach společnosti SAZKA.............................................................................................................. 18
Návrh na zlepšení financování fotbalu a sportu obecně ................................................................................ 18 3.1
Připravované změny ............................................................................................................................ 18
3.1.1
Změna financování veřejným sektorem .......................................................................................... 18
3.1.2
Společenská odpovědnost firem ...................................................................................................... 19
3.1.3
Evidence členů ................................................................................................................................ 20
3.1.4
Nový program VIII.......................................................................................................................... 20
Závěr ..................................................................................................................................................................... 21 Seznam použité literatury...................................................................................................................................... 22
2
Úvod Předkládaná práce zachycuje organizaci a financování českého fotbalu. Fotbalová tématika, ke které mám osobní vztah a dlouhodobě se jí zabývám, mě láká především svou atraktivitou pro společnost jako celek a také tím, že je pro laickou veřejnost velmi komplikované se zorientovat ve složité struktuře, často se měnící legislativě a plánech nově nastupujících vlád. Není prioritou obsáhnout celou problematiku, ale upozornit na slabiny financování a načrtnout směry, kam by se celá koncepce financování fotbalu měla ubírat. Důraz je kladen na rozpracování legislativy, čímž lze dokázat provázanost práva a sportu a potřebu zabývat se na právnických fakultách více sportovním právem.
1 Financování sportu v ČR Financování sportu je v České republice zajišťováno z mnoha zdrojů. U kolektivních sportů s velkou fanouškovskou základnou dominuje podpora veřejným sektorem. Individuální sporty jsou financovány především pomocí výnosů z reklam, odměn za účast v soutěžích a sportovci se sami snaží najít firmy, které by byly ochotné je sponzorovat. Pro jednotlivé sporty je významná jejich členská základna a postavení asociace nebo unie daného sportu, která se snaží financování centralizovat. Výhoda v tomto směru plyne pro fotbal, hokej nebo tenis, jejichž zastřešující organizace mají velmi výraznou pozici a dokáží pro sport na vládní i soukromé úrovni vyjednat velké finanční prostředky.
1.1 Význam sportu pro společnost Sport je jednou z tradičních aktivit společnosti, která sdružuje zájemce do mnoha spolků a klubů, a to bez ohledu na rasu, sociální původ, zdravotní postižení nebo pohlaví. Sportovní činnost nese ve společnosti především sociální, kulturní a ekonomické hodnoty.[1] Napomáhá integraci cizinců, znevýhodněných skupin obyvatel a osob s handicapem.
Sport vytváří
soudržnější a integrovanější společnost a působí jako prevence před vznikem závislostí a kriminality. Novodobým trendem se stává podpora sportu jakožto úspora státu ve zdravotnictví. Sportem dochází ke snížení rizika vzniku civilizačních chorob a obecnému zvýšení kvality života. Veřejný sektor má tudíž velký zájem na udržování těchto jednotek v činnosti a přerozdělováním příjmů vytváří příznivé podmínky pro jejich fungování.
3
1.2 Ekonomický význam sportu V současné době se zvyšuje význam sportu jako odvětví v národním hospodářství.[1] Dochází zde k vytváření nových pracovních míst, výstavbě infrastruktury, pořádání společenských akcí a také k rozvoji cestovního ruchu. Boj o autorská práva, obchody s přenosovými právy a mediální zájem oživují ekonomiku a “pumpují“ do ní velké objemy peněz z celého světa. Podle Bílé knihy sportu vydané Komisí Evropské unie vytvořil sport v EU v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR a pracovní místa pro 15 milionů lidí.[2]
1.3 Veřejný sektor Sportovní činnost je financována především veřejným sektorem. Největší měrou se na financování sportu podílejí obce, a to 68 %.[3] Prostřednictvím ministerstev, které mají Poslaneckou sněmovnou schválenou kapitolu ve státním rozpočtu, jsou určovány částky, které následně putují do jednotlivých sportů. Ministerstva realizují finanční podporu vyhlášením programů a celkově se na financování sportu podílejí 22 % (15 % Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - dále jen MŠMT - a 7 % ostatní ministerstva). [3] MŠMT je podle paragrafu 7 zákona č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Z tohoto ustanovení vyplývá závazek ministerstva koordinovat, napomáhat a organizovat činnost sportovních sdružení a podporovat zájmové skupiny.
1.4 Soukromý sektor Podíl soukromého sektoru na podpoře sportu je klíčový pro určitou nezávislost odvětví. Hlavními zdroji této oblasti jsou výdaje domácností, členské příspěvky, výnosy z odvodů ze sázkových her, příjmy z vlastní hospodářské činnosti, dary, sponzorské příspěvky a příjmy z reklamy.
1.4.1 Reklama a sponzoring V současné době dominuje fenomén reklamy, který zajišťuje vrcholovému sportu enormní příjmy. Jedná se o reklamu ve formě nápisů na dresech, sportovním náčiní, v názvu klubu nebo o propagaci na panelech. Nevýhodou reklamy je, že se její cena určuje velmi individuálně, nedá se obecně standardizovat a výnosy jsou do značné míry ovlivněny pozicí klubu a jeho fanouškovskou základnou, tudíž zde dochází k omezení možnosti kontroly orgány státní správy.
4
1.4.2 Odvody z loterií Činnost loterijních společností je upravena zákonem č. 202/1990 Sb., který určuje alokaci odvodů z výtěžku z loterií a hazardních her. Jeho novela přinesla pro financování sportu velkou změnu. Loterijní společnosti si nyní nemohou vybrat cílový spolek nebo klub, kterému by příjmy připadly, ale tyto prostředky putují podle paragrafu 41i z 80 % do rozpočtu obcí a z 20 % do státního rozpočtu. Dřívější úprava vedla k netransparentnosti nakládání s finančními prostředky poskytnutými loterijními společnostmi, neboť si některé firmy posílaly peníze zpátky do sobě spřízněných sdružení. Aktuální znění zákona č. 202/1990 Sb. umožňuje podle paragrafu 41da uplatnit slevu na dílčích odvodech až o čtvrtinu a tuto částku adresovat Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní. K možnosti odvádět část daní přímo do sportu se přihlásila většina největších loterijních firem. Pět loterijních společností, které se nejvíce podílejí na odvodech daní do sportu, znázorňuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1
Název firmy Sazka a.s. Tipsport.net a.s. Fortuna Game a.s. Tipsport a.s. Chance a.s.
Celková obdržená částka 203 276 410 Kč 99 524 026 Kč 70 000 000 Kč 29 573 257 Kč 22 104 396 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle dat ČOV, Dostupné z: http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loterii-dosportu
Český olympijský výbor dále přerozděluje prostředky mezi jednotlivé svazy a unie. Primárním cílem je financovat z těchto objemů sport mládeže, ať už se jedná o olympijské nebo neolympijské sporty, či tělovýchovné organizace. [4] Z této pozice dává ČOV prostředky celému sportovnímu spektru. Pravidla na distribuci financí schválil výkonný výbor ČOV ve středu 12. března 2014.[5] V loňském roce putovaly peníze v největší míře do sportů znázorněných v tabulce č. 2.
5
Tabulka č. 2
Název firmy Fotbalová asociace České republiky Český svaz ledního hokeje ČOV Česká obec sokolská Český paralympijský výbor
Celková obdržená částka 137 516 000 Kč 35 488 000 Kč 44 360 000 Kč 8 872 000 Kč 4 436 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle dat ČOV, Dostupné z: http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loterii-dosportu
Současný ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš počítá s novelizací loterijního zákona a představil zcela novou koncepci budoucího financování sportu. Plánuje zvýšit zdanění hazardu na dvojnásobek, a tudíž přepokládá zvýšení vybrané částky o 6 miliard korun, které chce poslat sportu.[6] Tato agenda by už nespadala pod ČOV, ale pouze pod MŠMT, protože současná vláda považuje dosavadní systém za neprůhledný. Za rok 2014 přiteklo do sportu prostřednictvím výtěžků z loterií přes ČOV 443 590 496 Kč.[4]
1.5 Legislativní rámec financování sportu Současná legislativa věnující se problematice sportu zahrnuje zákon č. 115/2001 Sb., další obecně závazné předpisy (např. zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách) a usnesení vlády (usnesení vlády České republiky ze dne 9. března 2011 č. 167 o koncepci státní podpory sportu v České republice). [7]
1.6 Souhrn systému financování sportu v rámci EU Sport je v Evropské unii považován za veřejně prospěšnou aktivitu, která má význam nejen pro společnost jako celek, ale i pro globální ekonomiku. Klíčovou roli ve financování hraje vždy veřejný sektor. V každé zemi se objemy peněz vložené státem do sportu různí. Nejméně prostředků putuje do sportovní činnosti podle průzkumu KPMG v Bulharsku, naopak nejlepší situace je v Nizozemí, Finsku, Francii, Irsku, Dánsku a Lucembursku. Instituce přerozdělující finanční prostředky je napojena na státní rozpočet a spadá do systému státní správy. V 38 % případů je orgán přímo součástí vlády nebo příslušného ministerstva.[3] Obdobně jako v České republice existuje ve většině zemí podpora financování prostřednictvím odvodů výtěžků z loterií do sportu. Podle dat KPMG nejvyšší finanční příspěvky do sportu z loterií plynuly ve skandinávských zemích a Řecku. Celkový přehled ve všech zemích EU znázorňuje obrázek č. 1.
6
Obrázek č. 1: KPMG, Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncepce_financovani_sportu_prezentace_v9a.pdf
Důležitým aspektem financování je, že ve většině evropských zemí jsou loterijní společnosti vlastněny státem nebo firmou, ve které má stát monopolní postavení. Jedná se například o Francii, Německo nebo Polsko. Česká republika patří do skupiny států (spolu s Velkou Británií, Litvou a Itálií), kde jsou loterijní společnosti vlastněny soukromým sektorem, což staví přirozené limity financování sportu. [3]
2 Financování fotbalu v ČR Pro financování fotbalu platí obecné zásady, které charakterizují sport jako celek. Na rozdíl od ostatních sportů se fotbal v České republice vyznačuje dlouhou historií spojenou s obrovským společenským zájmem. Fotbal byl vždy na prvním místě žebříčku oblíbenosti a v závěsu za ním se drží lední hokej. Důležitou složkou financování fotbalu se stala silná pozice Fotbalové asociace ČR (dále jen FAČR), která vyjednává na vládní i mezinárodní úrovni podmínky, za kterých do fotbalu proudí finanční prostředky. Financování českého fotbalu je determinováno také působením organizací FIFA i A UEFAii, které pořádají mezinárodní šampionáty a prodávají souhrnně televizní práva. Celkový rámec tvoří legislativa, která dává sportovní činnosti směr a ovlivňuje též čerpání prostředků z veřejného i soukromého sektoru.
i ii
Fédération Internationale de Football Association Union of European Football Associations
7
2.1 Organizační struktura Hierarchie fotbalového prostředí je velmi komplikovaná, pro laickou veřejnost nepřehledná a rigidní. Důležitou pozici pro fotbal jako takový má FAČR, ale pro financování sportu je klíčová podpora MŠMT a Ministerstva financí ČR. Krajské a okresní fotbalové svazy jsou napojeny na FAČR, ale mají také svou vlastní působnost a kompetence. Samostatnou složkou jsou kluby, které si svou agendu do velké míry spravují samy.
2.1.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V České republice v současné době zastřešuje financování fotbalu MŠMT. Finanční objem pro danou oblast je určen po schválení PS PČR a rozepsán Ministerstvem financí.
2.1.2 Neziskové nestátní organizace Od ministerstva putují prostředky k neziskovým nestátním organizacím, jimž jsou poskytovány státní dotace prostřednictvím vyhlášených programů. Na tyto programy navazuje soubor metodických pokynů, stanovení výběrových kritérii, poskytování dotací a následná kontrola plnění závazků.[7] Mezi neziskové nestátní organizace patří Česká unie sportu a Fotbalová asociace České republiky. Tyto organizace jsou v otázce financování odděleny. Program IV MŠMT je však místem, kde se jejich podpora prolíná, neboť se jedná o program obecnějšího charakteru než v ostatních případech. Program IV se týká nejen klubů, ale i tělovýchovných jednot, které si mohou vybrat, u koho budou o peníze žádat. V souvislosti s tímto programem byly FAČR pro minulý rok adresovány žádosti v hodnotě 120 000 000 Kč.
2.1.3 Krajské a okresní fotbalové svazy Dalšími organizačními jednotkami významnými pro financování fotbalu jsou krajské fotbalové svazy a okresní fotbalové svazy, které mají odvozenou právní subjektivitu a vystupují relativně samostatně. V České republice působí 14 krajských fotbalových svazů (dále jen KFS) a 78 okresních fotbalových svazů (dále jen OFS). FAČR poskytuje finanční prostředky KFS, které svazy využívají v rámci svých pravomocí. Jedná se především o poskytování prostředků jednotlivým klubům, okresním svazům a hlavně zastřešování krajských fotbalových soutěží a využití k vlastní potřebě. OFS jsou také financovány FAČR. Přes OFS jsou vráceny poplatníkům členské příspěvky, které jsou nově povinni platit. Prostředky jsou do klubů hrajících krajské a okresní soutěže
8
a klubů pracujících pouze s mládeží distribuovány přes místně příslušné okresní fotbalové svazy.[8]
2.1.4 Kluby Poslední složkou systému jsou kluby, kterých je na našem území 3615. Přestože jsou kluby podporovány z různých zdrojů včetně veřejného sektoru, musí se spolehnout především na své vlastní příjmy. Nejdůležitějšími aspekty financování klubů jsou prodej hráčů, tržby z prodeje vstupenek na utkání, sponzoring, merchandising a výnosy za vysílací práva. Pro elitní kluby české ligy se nabízí možnost hrát evropské poháry, a to konkrétně Evropskou ligu a Ligu mistrů UEFA. Nejde jen o renomé klubu a možnost utkat se s konkurenty z celé Evropy, ale zejména o obrovskou finanční injekci. Například fotbalová Plzeň utržila v roce 2011 za účast v Lize mistrů UEFA v přepočtu 275 milionů korun.[9]
2.2 Fotbalová asociace České republiky FAČR je spolek (před účinností NOZ občanské sdružení), který zastřešuje financování a organizaci fotbalu v ČR. Výkonnou složkou je výkonný výbor, který je volen jednou za 4 roky valnou hromadou společnosti. Předseda FAČR je volen valnou hromadou na funkční období 4 let. Hlavní úlohou FAČR je přerozdělování finančních prostředků (např. od MŠMT) mezi jednotlivé struktury (na základě žádostí).
2.2.1 Dceřiné společnosti FAČR STES a.s. je mediálním zprostředkovatelem a marketingovým partnerem českého fotbalu, a to zejména české reprezentace (reprezentační týmy A, U21iii, U19iv,U17v) a klubů hrajících první a druhou ligu. FAČR přenechala firmě STES určitá práva a pravomoci v oblasti uzavírání smluv s mediálními partnery a kluby a zajišťování prezentace fotbalu ve sdělovacích prostředcích. Tento mechanismus zaručuje klubům ročně určitou částku, která plyne ze smluv se STES ohledně vysílacích práv. Firma STES netvoří zisk, ale plní úlohu správce. V roce 2013 vydělala společnost 445 286 040 Kč, ale těmito výnosy byly kompletně pokryty náklady. Není výjimkou, že konečný stav vykazuje i ztrátu, která je doplácena FAČR. Tato situace nastala i v roce 2014, kdy společnost STES vykázala ztrátu 300 tisíc korun. [10]
iii
Reprezentace hráčů do 21 let Reprezentace hráčů do 19 let v Reprezentace hráčů do 17 let iv
9
FAČR Property s.r.o. se stará o výstavbu nového sídla asociace na Strahově. Public football s.r.o. spravuje nižší soutěže a provozuje internetovou televizi. Společnost zaštiťuje marketing a propagaci neprofesionálního fotbalu. Jako velmi užitečné je veřejností vnímáno on-line vysílání fotbalových utkání a záznamy ze zápasů hraných v rámci soutěží pořádaných KFS. Fotbal travel a.s. je také dceřinou společností FAČR, kde má asociace 51% podíl, zbylou část má akciová společnost ČEDOK. Fotbal travel se zabývá organizací zájezdů na fotbalová utkání českého národního týmu a na fotbalové šampionáty. Repre football s.r.o. je společnost, která byla pověřena organizací a záštitou projektu „Český dům“ při mistrovství Evropy v Polsku. 10]
2.3 Zdroje financování fotbalu Přehled: 1. MŠMT 2. ČOV 3. Komunální sféra 4. Komerční sféra 5. Členské příspěvky
2.3.1 MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je hlavním orgánem státu pro financování sportovní činnosti. Pomocí programů jsou rozdělovány finance vyčleněné ve státním rozpočtu. Programy MŠMT jsou veřejně vyhlašované projekty, které rozdělují finanční prostředky ze státního rozpočtu pomocí neinvestičních dotací. [10] Pro fotbal má největší význam Program V, neméně významné jsou i další programy, které ale nepřináší fotbalu tak velké finanční prostředky. Jedná se například o Program II s názvem Sportovně talentovaná mládež, jenž přinesl v loňském roce 59 milionů Kč. [10]
10
Program V
Prostřednictvím Programu V bylo FAČR adresováno 194 338 000 Kč, což je částka navýšená oproti roku 2013, kdy asociace obdržela 179 902 800 Kč. Prostředky byly dále rozděleny do tři skupin. První složkou je rozvoj mládeže a klubů, odkud šlo 20 milionů Kč do první ligy. Peníze putovaly i na zajištění chodu celé organizační struktury. FAČR si v této kapitole na své fungování vyhradila 60 milionů, okresní fotbalové svazy dostaly 25 500 000 Kč, krajské fotbalové svazy 14 000 000 Kč, milion korun šel ženské kopané a stejná částka na futsal. Program V má především velký význam pro financování okresních a krajských fotbalových svazů, které tímto způsobem dostávají v podstatě veškerou finanční podporu (kromě peněz z loterií, které jdou ke krajským fotbalovým svazům). [11]
2.3.2 ČOV Český olympijský výbor má mnohem širší kompetence než jen zajišťování účasti České republiky na olympijských hrách, ale podporuje sport obecně. Jak už bylo zmíněno v kapitole o odvodech loterijních společností, přes ČOV proudí tyto prostředky dále do jednotlivých dílčích organizací a unií.[5]
2.3.3 Komunální sféra Díky novelizaci zákona o loteriích a jiných podobných hrách, se zvedly rozpočty obcí přílivem finančních prostředků odváděných z hazardu. V zákoně není dále určeno, jak by měly být peníze obcemi dále přerozdělovány, ale sportovní organizace si na obcích vydobyly podporu. ČOV, Český svaz tělesné výchovy (nyní ČUS), Sdružení sportovních svazů ČR, Česká obec sokolská a Svaz měst a obcí ČR podepsaly v Praze Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře ve financování českého sportu.[12] Města a obce se tímto zavázaly k poskytování třetiny přijatých prostředků sportovcům, a to především na podporu mládeže. Jedná se spíše o relativní závazek, o jehož naplnění musí sportovní organizace usilovat, a to především formou oslovování zastupitelstev obcí a měst.
2.3.4 Komerční sféra Komerční sféra financování fotbalu zahrnuje příjmy z televizních práv, výnosy za prodej vstupenek a zájezdů, tržby z merchandisinguvi a hlavně zisky z reklamy.
vi
Prodej předmětů se sportovní tématikou
11
2.3.4.1
Televizní práva
V zahraničních soutěžích nevýznamnější položka rozpočtu, v České republice postupně rostoucí částka, která pomáhá udržovat celý systém v chodu pravidelnou a smluvně zajištěnou podporou. I když se německá nebo anglická liga uživí už pouze z prodeje práv, neboť elitní evropské soutěže jsou sledovány i mimo evropský kontinent, není ani suma, která proudí do českého fotbalu přes společnost STES zanedbatelná. Příjmy z této oblasti dělíme podle jejich původu, a to na národní tým a profesionální soutěže. Národní tým
FAČR prodala svá televizní práva Evropské fotbalové asociaci, která od loňského roku prodává televizní a marketingová práva souhrnně. Po úspěšné realizaci pilotního projektu, kterého se zúčastnila i FAČR, se nyní zapojilo všech 54 evropských asociací a UEFA zastřešuje prodej těchto práv a nabízí je jako jednotný produkt. FAČR díky účasti v pilotním projektu obdržela za prodej televizních a marketingových práv na období 2012-14 5 mil. EUR. Zajímavostí je, že se tohoto pilotního projektu zúčastnilo pouze 6 fotbalových asociací. Po zapojení FAČR do finálního projektu společné centralizace získala asociace 12 mil. EUR za dva kvalifikační cykly v letech 2014-2018. Momentálně se již vedou jednání o prodeji práv na období 2018-2022. V tomto období UEFA uvede další soutěž, tzv. „Ligu národů“, v rámci níž bude nahrazena současná koncepce přátelských utkání a dojde k centralizaci utkání ve volných termínech. Budoucí příjem se tak díky nové soutěži razantně zvýší. Vyšší budou i příjmy z prodeje televizních práv. [13] Profesionální soutěže
Kluby hrající Synot ligu a Fotbalovou národní ligu (druhá liga) postupují svá televizní a marketingová práva firmě STES. Jak již bylo zmíněno v samostatné kapitole, jedná se o hlavního marketingového partnera nejen české reprezentace, ale i profesionálních soutěží. Společnost STES takto získaná práva centrálně prodává. Na období 2014-18 se podařilo společnosti STES prodat televizní práva Synot ligy a FNL společnosti Pragosport za částku 4 mil. EUR ročně. [13]
12
2.3.4.2
Vstupenky
Lístky na utkání reprezentací jsou exkluzivním produktem, o který je obvykle velký zájem. Horší situaci zažívá většina klubů, které pro vidinu plných stadionů snížily cenu vstupného na symbolické částky a negenerují skoro žádné zisky z prodeje vstupenek. Národní tým
Prodej vstupenek na kvalifikační a přátelská utkání tvoří významnou ziskovou položku rozpočtu společnosti STES. Příjem z prodeje vstupenek závisí především na kvalitě soupeře, aktuální formě národního týmu, ceně a kapacitě stadionu. Výnos ze vstupného se může pohybovat od 5 mil. Kč za utkání s méně atraktivním soupeřem (Lotyšsko) až po 12 mil. Kč s elitním týmem (Nizozemsko). Národní tým sehraje v kvalifikačním cyklu vždy 5 kvalifikačních utkání. Dále se hrají přátelská utkání, která však nejsou již tak divácky a finančně atraktivní. [13] Profesionální soutěže
V příjmech ze vstupného jsou u jednotlivých klubů obrovské rozdíly. Nejvyšší příjmy mají tradičně sportovně silné kluby (AC Sparta, FC Viktoria Plzeň). Průměrné kluby, které ale bojují o umístění v první polovině tabulky, mají problémy s návštěvností. Jako příklad může sloužit FK Baumit Jablonec, jehož maximální kapacita stadionu je 6 100 diváků, ale průměrná návštěvnost dosahuje pouhých 2 500 diváků. Kluby s nestálými výsledky, kterým patří umístění na konci tabulky (České Budějovice, Příbram) se potýkají s nízkou návštěvností (1 000 diváků). [13] 2.3.4.3
Merchandising
Merchandising, neboli prodej předmětů s tématikou daného klubu, je ve vyspělých zemích jedním z hlavních finančních zdrojů fotbalových klubů a fotbalových asociací. V České republice tento zájem vzbuzuje jen reprezentace. V případě postupu týmu na mistrovství Evropy nebo mistrovství světa nakupují fanoušci repliky dresů nebo šály. Co se týká merchandisingu klubů, jsou v České republice pouze 4 kluby, které mají alespoň nějaké zisky z této oblasti podnikání, a to celky se stabilní fanouškovskou základnou jako Sparta Praha, Bohemians 1905, Viktoria Plzeň a Baník Ostrava. Ostatní kluby se merchandisingu věnují jen okrajově a toto odvětví se společně s propagací klubu na sociálních sítích teprve začíná rozvíjet. V naší zemi je obecně problém pasivity fanouška, který se neidentifikuje s týmem, nemá takový zájem o nákup produktů a spíše očekává, že při nákupu celoroční vstupenky
13
dostane dres nebo šálu zdarma. Je nutné rozvíjet onen „klubismus“ a mobilizovat příznivce fotbalu k větší aktivitě. Zde bych uvedla příklad fotbalového klubu FK Baumit Jablonec, který je momentálně velmi činný směrem k fanouškům. Využívá sociální sítě, pořádá společenské akce, turnaje fotbalistů s fanoušky na herních konzolích, a tím je nepřímo vyzývá k nákupu předmětů, které nově uvedl do prodeje (např. nová kolekce oblečení k výročí 70 let jabloneckého fotbalu). Jablonec zde začíná na zelené louce a křivka tržeb z prodeje suvenýrů sice roste, ale velmi pomalu. Poměr vynaložených prostředků na angažování marketingové agentury k momentálnímu výsledku je nesrovnatelný. Jedná se však o oblast, kterou kluby v ČR chtějí do budoucna rozvíjet a věří, že se přiblíží např. německé nebo anglické lize, kde se kluby nemusejí tolik starat o hledání sponzorů, protože jim mnoho finančních prostředků přinesou sami fanoušci právě formou merchandisingu. 2.3.4.4
Reklama a pořádání společenských akcí, zájezdů
Reklama je hlavním zdrojem příjmů v profesionálním i amatérském fotbale. Největší výhodou reklamy je možnost vyjednat si se smluvním partnerem libovolnou cenu, protože zde neexistuje jednotný tarif nebo tabulka, která určuje, kolik by měl stát pronájem určitého banneruvii na stadionu nebo loga na dresu. Záleží na schopnosti managementu klubů nebo fotbalové asociace, pokud se jedná o reprezentaci. Na druhou stranu nevýhodou se stává fakt, že v období recese je reklama první oblastí, kam společnosti přestanou mířit své aktivity a snaží se ji maximálně omezit. Na úrovni reprezentací, první a druhé ligy se hledají sponzoři lépe, než v nižších soutěžích a amatérském fotbale, neboť v nejvyšších soutěžích dochází k reálné propagaci firmy prostřednictvím fanoušků na stadionech, medií nebo televizních přenosů. V průměru sleduje doma u televizních obrazovek zápas první ligy okolo 300 tisíc lidí. Pokud k tomuto číslu připojíme počet návštěvníků na stadionu, jde pro obchodní společnost o lukrativní byznys. Není divu, že zájem na uzavření smluv s kluby nebo asociací mají pojišťovny, stavební společnosti, firmy působící v daném regionu nebo mobilní operátoři. Oslovení nových klientů ale není jediný důvod, proč se velké společnosti prezentují ve fotbale. Jejich klienti vyžadují také doplňkové služby, a tudíž není výjimkou, že ve smlouvách mezi společností a fotbalovým klubem či asociací je nárok na účast na pořádaných zájezdech nebo stanovení ročního přídělu vstupenek. Velký zájem je především o zájezdy na utkání konaná v rámci vii
Reklamní panel
14
evropských pohárů. Pokud klub postoupí do určité fáze Evropské ligy nebo Ligy mistrů, zpravidla vypraví alespoň jedno letadlo, které je obsazeno nejen hráči, ale i sponzory a jejich váženými klienty. Zájezdy jsou organizovány i pro samotné fanoušky. Daly by se rozdělit do dvou skupin, a to zájezdy v rámci české soutěže a na zájezdy na utkání po Evropě, ať už přátelská nebo soutěžní. Český fotbal je v této oblasti ještě ,,v plenkách“, neboť cesty na utkání pořádá velmi málo klubů (záleží na umístění v tabulce v určité sezóně) a někdy jsou dokonce rušeny pro nedostatečný zájem. Problém je ve finanční zátěži, kterou výjezd představuje, a proto příznivci volí raději variantu sledování zápasu u televizních obrazovek nebo na internetu. Dalším důvodem zaostalosti je velký počet klubů hrajících nejvyšší soutěž v poměru k počtu obyvatel České republiky. Tudíž se počet lidí, kteří jsou ochotní dát své prostředky na tuto aktivitu, rozděluje mezi více klubů. Tento aspekt se samozřejmě netýká reprezentace, kde také můžeme vidět mnohem příznivější situaci. Nejen že lístky na reprezentační utkání jsou obvykle velmi rychle vyprodány, ale i zájezdy jsou vysoce poptávány.
V letošní sezóně se změnil název první ligy z Gambrinus ligy na Synot ligu. Gambrinus však dále podporuje český fotbal, nikoliv však formou „koupě“ názvu ligy, ale pokračováním dodávání piva Gambrinus na stadiony elitních i nižších soutěží. O prestižní označení a zároveň propagaci značky usilovalo hned několik společností, a to především sázkových. FAČR v této problematice nerespektovala evropský trend, který je nám znám především z německé Bundesligy, a to zákaz reklamy pro sázkové společnosti, ale řídila se především nabízenou cenou. Na této spolupráci vydělají především prvoligové kluby, kterým patří nárok na zisk z prodeje názvu ligy, neboť se podle FAČR zvýšila částka, za kterou se prodal název ligy a to až o desítky procent. [14]
2.3.5 Členské příspěvky Podle směrnice FAČR vzniká členství fyzických osob registrací a na základě zaplacení ročního členského poplatku a vlastní písemné žádosti. Příspěvek ve výši 100,- Kč hradí osoby, které jsou mladší 18 let nebo v daném roce, na který je příspěvek hrazen, dovrší 18. rok věku a osoby, které jsou starší 70 let nebo v daném roce, na který je příspěvek hrazen, dovrší 70. rok věku. Ostatní osoby za roční členství zaplatí 200 Kč.[15] FAČR se zavázala
15
vracet příspěvky zpátky ve výši 80 % povinné částky a zároveň doplnit tuto sumu o dotaci získanou MŠMT. Konktrétně se jedná o částku 20 000 000 Kč ze státního rozpočtu, která putuje k registrovaným členům. Členské příspěvky jsou vraceny na základě principu solidarity, což znamená, že neputují zpátky do klubů hrajících divizi, druhou a první ligu, ale vracejí se pouze klubům v soutěžích krajských a okresních. Jedná se dle mého názoru o nelogické a neefektivní řešení. Například v Německu jsou členské příspěvky příjmem rozpočtu asociace a klubům se nevrací. Na druhou stranu byl tento projekt FAČR vyhlášen organizací UEFA jako nejlepší projekt roku 2012 v kategorii speciální projekty. UEFA vyzdvihla hlavně zprůhlednění členských řad asociace, solidaritu klubů hrajících první, druhou ligu a divizi ve prospěch klubů v nižších soutěžích. Také evropská organizace sympatizuje s účastí státu a s faktem, že členové z řad mládeže obdrží nazpátek až 225 %. [16]
Obrázek 2: STES a.s., zpráva z valné hromady společnosti
2.4 Faktory ovlivňující financování fotbalu 2.4.1 Legislativa Příklady vlivu legislativy na financování mohou být novelizace „hazardního“ zákona nebo zákona o podpoře sportu. O připravovaných změnách těchto zákonů už bylo psáno v samostatných kapitolách. Zajímavá je ale oblast pracovního práva. Profesionální fotbalisté v klubech pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, nejsou tudíž jejich zaměstnanci. Česká republika 16
a Slovensko se vymykají evropskému standardu a nesplňují představy organizace UEFA. UEFA chce, aby měli hráči jako zaměstnanci určité jistoty a výhody (odbory, kolektivní vyjednávání, dostupnější soudní ochrana nebo zavedení penzijního fondu), které jsou pracovnímu poměru vlastní. Tato připravovaná novinka se nelíbí klubům, kterým by se zvýšily náklady na mzdy a odměny, nebo by se musela zhoršit platová situace hráčů. Hráči se obávají, že nastane poslední zmiňovaná situace. Majitelé klubů by pravděpodobně trvaly na stejném zatížení rozpočtu, a tudíž by zmenšili platy hráčům. Jako kompromis by se jevilo rozvržení platu do dvou složek. Prvním článkem by byla mzda hráče a druhým příjem za reklamu a sponzoring. Za této situace by se finanční břemeno snížilo. Tato koncepce funguje například ve Španělsku. [17]
2.4.2 Lobbing Vliv lobbingu je zřejmý na první pohled. Současná koncepce nedává sportovním sdružením mnoho na výběr. Je nutné žádat obce a kraje, ale také vysílat své představitele za politiky, tlačit na ČOV a vyjadřovat své názory na nové návrhy legislativy. U obcí a krajů, které se neřídí žádnou povinností, kolik mají na sport vyčleňovat, je lobbing o to důležitější. Větší města jako Ostrava, Hradec Králové nebo Olomouc mají v klubech velké podíly a plní jejich rozpočty enormními částkami v porovnání se situací v ostatních prvoligových klubech po celé zemi. Nejde však jen o relativní závazek města vůči početnému obyvatelstvu a tradici, ale o vůli zastupitelů kluby udržet a schopnost manažerů s politickými představiteli vyjednat podmínky a motivovat je k podpoře sportovního celku. Současné nastavení, kde není určen klíč, jak rozdělovat prostředky přidělené ČOV, je velmi neefektivní. Vzhledem k faktu, že databáze a registry sportovců byly převzaty většinou ze struktur minulého režimu a jen některé svazy se snaží systematizovat záznamy v členské základně, je otázkou, podle čeho vůbec peníze přidělovat. Logickým východiskem tohoto problému je právě lobbing. Např. FAČR prosazovala u rozdělení financí z ČOV použití klíče, který by se řídil četností sázení lidí na jednotlivé sporty.
2.4.3 Zákaz hazardu v obcích Největším problémem dnešní doby je postupné zavádění zákazu hazardu ve městech, která tím přijdou o desítky milionů Kč (např. statutární město Jablonec nad Nisou v průměru o 28 milionů korun), které měly většinou slíbeny sportovní celky. Na příkladu města 17
Jablonce je vidět, jaké důsledky vyhlášky o zákazu hazardu mají. V loňském roce bylo na sport v Jablonci vyčleněno 27 milionů korun, ale v současném rozpočtu zbylo sportu v celém městě jen 2 miliony korun. Tento samý problém bude muset řešit FC Baník Ostrava, kterému z rozpočtu města plyne ročně 20 milionů korun z příjmů z hazardu. Podle mého názoru je nutno zakotvit v zákoně povinné procento z rozpočtu obce, které by putovalo pouze na rozvoj sportu, a to na údržbu sportovišť, platy správců a výstavbu sportovišť. Představovaná osnova přepokládá s povinností obcí a krajů odvádět do sportu minimálně 5% rozpočtu.[18]
2.4.4 Krach společnosti SAZKA Společnost SAZKA s majoritním akcionářem ČSTV v minulosti podporovala sport miliardou korun ročně. Poté co společnost začala se stavbou multifukční arény ve Vysočanech, dostala se do finančních problémů a skončila v konkurzu, což vedlo k paralyzaci financování sportu. V současné době si svazy musí hledat alternativní zdroje příjmu peněz.
3 Návrh na zlepšení financování fotbalu a sportu obecně 3.1 Připravované změny Dne 19. ledna se sešly dvě odborné pracovní skupiny, aby navrhly změny, které by současná politická reprezentace měla přijmout. Závěrem jednání pracovních skupin je sestavení věcného záměru osnovy koncepce státní podpory sportu. Priority státu v této oblasti jsou: „Cílem státní politiky je podpora zdravého životního stylu obyvatelstva. Prioritou státní podpory sportu je dostupný organizovaný sport dětí a mládeže a podpora sportovních reprezentantů ČR, včetně vytvoření materiálních podmínek.“ [18] Navrhované způsoby realizace výše uvedených záměrů jsou rozličné. Prostředky by tradičně pocházely z veřejné i soukromé sféry.
3.1.1 Změna financování veřejným sektorem Sjednocený způsob čerpání prostředků, jehož zavedení plánuje ministr financí Andrej Babiš (viz výše) by mělo být umocněno zvýšením peněž pro sport na 1% státního rozpočtu, což by v roce 2015 přineslo 12,2 miliard korun. Tím by se významně oslabila pozice ČOV, jehož pravomoci v této oblasti by převzalo MŠMT.[6] Dalším cílem současné vlády je vytvořit pro sport agenturu (s gescí člena vlády), samostatnou organizačně-ekonomickou jednotku, která by měla vlastní rozpočtovou kapitolu. Někteří politici navrhují vytvořit ministerstvo pro sport. 18
Nově by se mnohem více zapojily obce a kraje, které momentálně v podpoře sportu selhávají. Kluby nemají v obcích a městech dostatečnou podporu a není ani stanoven určitý standard financování, jde pouze o dobrou vůli komunální sféry, že přerozděluje některé prostředky do sportu. Dle mého názoru by měl zákonodárce zavázat obce k výraznému podílu na financování sportu, neboť financování ministerstvy je sice důležité, ale obce mají jednoznačně větší přehled o působení sportovních klubů, a tudíž mohou dozorovat nakládání s finančními prostředky efektivněji. Současná situace, kdy část peněz na sport je přerozdělována ČOV, je pro menší sportovní svazy velmi nešťastná. Fotbalová asociace sice získala z mého pohledu významnou částku, ale nemá jistotu, že stejné nebo vyšší prostředky obdrží v dalších letech. Přerozdělování je momentálně velmi subjektivní záležitostí, kdy záleží především na schopnostech představitelů svazů. Tato diskriminační koncepce by mohla být řešena více způsoby. Zaprvé zachováním pozice ČOV, ale s tím rozdílem, že by se finance z hazardu rozdělily podle počtu aktivních členů vedených v povinných evidencích. V tomto ohledu by se svazy mohly inspirovat vybudováním rejstříku členů u FAČR. Dalším způsobem řešení by byla koncepce navrhovaná současnou vládou, kdy by tato agenda přešla na MŠMT (nebo na nově zřízené ministerstvo pro sport) a centralizovalo by se financování sportu. (viz výše)
3.1.2 Společenská odpovědnost firem Zavádění společenské odpovědnosti firem je fenomén zahraniční legislativy, kde zákonodárné sbory staví bariéry firmám, které se chtějí účastnit boje o zadávání veřejných zakázek. Firmy, které se uchází ve výběrovém řízení o veřejnou zakázku, by měly v dané zemi povinně doložit, kolik investovaly do sportu, kultury a dalších společensky významných oblastí (např. charity). Apel na Českou republiku, aby opatření zavedla, vzešel i z Evropské unie. Osobně bych uzákonění společenské odpovědnosti firem uvítala. Jedná se o krok kupředu, neboť by byly předem vyloučeny firmy, které se nepodílejí na dění v české společnosti. Státní zakázky jsou pro společnosti velmi výhodné, dochází zde velmi často ke korupci a touto regulací by došlo k eliminaci participace podvodných firem se sídly v daňových rájích, které se mnohdy nechtějí podílet na budování ekonomické prosperity ČR.
19
3.1.3 Evidence členů V dnešní době, kdy není amatérský a profesionální sport oddělen, což se týká i fotbalu, není možné evidovat přesné počty členů podle určitých kritérií, které jsou vyžadovány jako hlediska pro rozdělování prostředků (mládež, dospělí amatéři, profesionálové atd.). Zdá se jako naprosto nezbytné, aby všechny svazy, které vyžadují státní podporu, začaly své členy evidovat, a to aktivní členy i podporovatele, ale tyto dvě skupiny v databázi oddělily. Tento mechanismus by vedl k větší transparentnosti podpory, zjednodušení a vytvořil by určitý klíč. Členství musí být podmíněno zaplacením členského příspěvku, aby nebylo zneužíváno, ale na druhou stranu nelze jeho výši přemrštit, aby tato částka neodradila začínající sportovce. Jak už bylo uvedeno výše v souvislosti s přerozdělování peněz z hazardu ČOV, evidence členských základen svazů je naprosto klíčová. Svazy by dle mého názoru neměly žádat státní podporu bez vazby na konkrétní počty aktivních členů. Přínosem pro sport by bylo jednak rozdělení členů na amatéry a profesionály a jednak vytvoření kategorií podle věku, protože prioritou státu se stala podpora mládeže.
3.1.4 Nový program VIII. Pracovní skupiny shodně odsouhlasily plán vytvořit nový program ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který by byl financován z výnosů státu plynoucích z výběru daní z loterií a sázek. Pod program by spadal sport dětí a mládeže do 19 let. V jeho rámci by byla podporována údržba a provoz sportovišť. Dále by zastřešoval financování sportovních klubů a tělovýchovných jednot, kde je většina členů do 19 let. Nejdůležitějším aspektem se jeví podpora škol samotných a jejich výuky tělovýchovy. Realizace programu by tudíž případně zahrnovala podporu výuky plavání nebo školních sportovních klubů. Prostředky plynoucí z programu by motivovaly mládežnické trenéry a instruktory a bylo by uskutečnitelné doplácet jim výdaje spojené s vyžadovaným vzděláním. Jednou z priorit státu je zdravá sportující rodina, a tedy není překvapením, že by program sponzoroval celostátní projekty, které by podporovaly sportování dětí a rodin s dětmi. [18]
20
Závěr Cílem práce bylo zachytit složitou hierarchii subjektů zajištujících financování sportu (resp. fotbalu), upozornit na slabé stránky a navrhnout změny, které by vedly k zefektivnění a zjednodušení přerozdělování finančních prostředků. Práce ukazuje, že jako největší problém se jeví nedostatečná a nejistá podpora veřejným sektorem. Ustálená legislativa, podpora od obcí a měst a sjednocení finančních toků jsou aspekty, na něž je nutné směřovat pozornost. Přílivem peněz do sportu by mohlo díky snížení nákladů na sportování dojít ke zvýšení počtu aktivně sportujících občanů a zvýšení zájmu společnosti o sport, čímž by byly naplněny státní priority. Sportovní kluby potřebují nejen aktivní členy ale i fanoušky, kteří budou poptávat doplňkové služby. Mobilizace společnosti k většímu zájmu o sport by zvýšila příjmy klubů z oblastí, které jsou v současné době zanedbatelnými položkami rozpočtů (merchandising, prodej vstupenek). Po vyhodnocení slabých stránek financování sportovní činnosti je zřejmé, že tato oblast by si zasloužila vlastní právní úpravu, která by zohlednila specifitu této oblasti, jako například oblast pracovního práva. Základem by se měla stát státní propagace a podpora sportu umocněná aktivně sportující populací, která by rozšiřovala členské základny sportovních uskupení, čímž by se díky navrhovaným povinným evidencím navýšily příjmy sportovních celků.
21
Seznam použité literatury [1] MŠMT. Analýza financování sportu v České republice 2009 [online]. Praha: MŠMT, 2009-4-16 [vid. 2015-2-14]. Dostupné z: //www.msmt.cz/sport/analyza-financovanisportu-v-ceske-republice [2] Komise evropských společenství. Bílá kniha o sportu 2007 [online]. Brusel: Komise evropských společenství, 2007-7-11 [vid. 2015-2-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu [3] KPMG. Koncepce financování sportu v České republice 2012 [online]. Praha: KPMG, 2012-4-13 [vid. 2015-2-10]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncepce_financovani_sportu_prezentace_v9 a.pdf [4] ČOV. Odvody z loterií do sportu 2014 [online]. Praha: Český olympijský výbor, 2014 [vid. 2015-2-10]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/www/clanek/1226--odvody-zloterii-do-sportu-deleni-prostredku [5] ČOV. Odvody z loterií do sportu 2014 [online]. Praha: Český olympijský výbor, 2014 3-12 [vid. 2015-2-10]. Dostupné z:http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loteriido-sportu
[6] Parlamentní listy. Babiš chce posílat peníze z hazardu na sport přes MŠMT. In: Parlamentní listy [online]. 2014-12-20 [vid. 2015-3-3]. Dostupné z:http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/ANO-Babis-chce-posilatpenize-z-hazardu-na-sport-pres-MSMT-351038
[7] MŠMT. Státní podpora sportu pro rok 2014 [online]. Praha: MŠMT, 2013-7-2 [vid. 2015-2-2]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2014
[8] FAČR. Peníze za členství odeslány do okresů [online]. Praha: FAČR, 2013-4-30 [vid. 2015-2-10]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=130047&tmplid=3409
22
[9] NOVÁK, Miroslav. Plzeň si vykopala 72 milionů, ale proti Lize mistrů jsou to „drobné“. In: iDNES [online]. 2012-12-7 [vid. 2015-3-3]. Dostupné z: http://fotbal.idnes.cz/financni-odmeny-v-lize-mistru-a-v-evropske-lize-fre/fot_pohary.aspx?c=A121207_143816_fot_pohary_min
[10] Zpráva z valné hromady FAČR poskytnutá Finančním oddělením FAČR [11] Zpráva o rozdělení finančních prostředků z Programu V poskytnutá Generálním sekretariátem FAČR [12] ČT. Sportovní svazy a Svaz měst a obcí podepsaly memorandum[online]. Praha: Česká televize, 2012-3-20 [vid. 2015-2-14]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/sport/ostatni/168988-sportovni-svazy-a-svaz-mest-aobci-podepsaly-memorandum/ [13] Informace z rozhovoru s generálním sekretářem FAČR [14] ŠEDIVÝ, Petr. Fotbalová liga nově ponese název Synot, kluby na tom vydělají. In: iDNES [online]. 2014-5-28 [vid. 2015-2-8]. Dostupné z:http://fotbal.idnes.cz/fotbalova-liga-zmena-nazvu-d0b/fotbal.aspx?c=A140527_161504_fotbal_pes [15]Výkonný výbor FAČR. Směrnice pro vedení členské evidence FAČR 2012 [online]. Praha: FAČR, 2012-12-9 [ vid. 2015-12-4]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/ftp/Smernice_clenstvi_elektronicke_clenstvi.pdf členství [16] Vyhlášení UEFA projektu roku 2012, Generální sekretariát FAČR [17] MÁDL, Luděk. Čeští páni fotbalisti, pozor! Platini vám provětrá peněženky. In: Aktuálně.cz [online] 2013-7-9 [vid. 2015-2-4]. Dostupné z: http://sport.aktualne.cz/cesti-pani-fotbalisti-pozor-platini-vam-provetrapenezenky/r~cbfd0fe2e7f511e2ac07002590604f2e/ [18]Věcný záměr koncepce financování sportu poskytnutý předsedou FAČR
23
