Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ČR A NA SLOVENSKU
PUBLIC FINANCING OF TOURISM IN THE CZECH REPUBLIC NAD SLOVAKIA Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer
Autor: Ellen MILLEROVÁ
Brno, červen 2006
Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionálního rozvoje a správy Akademický rok 2005/2006
ZADÁNÍ BAKALAŘSKÉ PRÁCE
Pro:
Obor:
MILLEROVÁ Ellen
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ČR A NA SLOVENSKU Public financing of tourism in the Czech Republic and Slovakia
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Veřejná podpora cestovního ruchu s důrazem na jeho financování Cíl práce: Srovnat modely financování cestovního ruchu z veřejných rozpočtů v ČR a na Slovensku. Postup práce a použité metody: Při tvorbě bakalářské práce doporučuji věnovat pozornost následujícím problémovým okruhům:
Věcné priority veřejné podpory cestovního ruchu
Institucionální zajištění financování cestovního ruchu
Nástroje podpory cestovního ruchu
Výsledky podpory cestovního ruchu
Z množství metod vypracování bakalářské práce lze doporučit analyticko-syntetickou metodu a metodu komparace k zhodnocení současných nástrojů podpory cestovního ruchu v ČR a na Slovensku.
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah původní zprávy:
30– 40 stran – bakalářské práce
Seznam odborné literatury:
Hall, C.M., Jenkins, J.M.: Tourism and public policy, London, Routledge, 1995.
Strecková, Y., Malý, I. a kol. Veřejná ekonomika pro školu i praxi. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998, 214 stran. ISBN 80-7226-112-6
Musgrave, R.A, Musgraveová, P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Management Press, Praha, 1994, 581 s. ISBN 80-85603-76-4.
Němčanský, M.: Odvětví cestovního ruchu vybrané kapitoly díl I a II. Obchodně podnikatelská fakulta SU, Karviná 1999.
Srb, J.: Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. In: Nezávislý časopis pro profesionály v cestovním ruchu, C.O.T media, dostupný na www.cestovni-ruch.cz
Vystoupil, J.: Problematika cestovního ruchu v současných programových dokumentech regionálního rozvoje v ČR. In: II. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník referátů. ESF Mu, Brno, 2000a, s.131-143. ISBN 80210-2317-1.
Vystoupil, J.: Státní a regionální politika cestovního ruchu –možnosti efektivnosti jeho veřejné podpory. In: The Case Study, případová studie k problémům regionální rozvoje ČR. KRES, ESF MU, Brno, 2000b, s. 93-123. ISBN 80-210-2572-7.
Vystoupil, J.: Možnosti veřejné podpory malého a středního podnikání v cestovním ruchu (pilotní příklad Jihomoravský kraj). In: Vybrané aspekty kvality podnikatelského prostřední jako výchozího faktoru efektivnosti regionálních rozvojových projektů (případová studie). ESF MU, Brno 2002.
Informace z www stránek MMR, Ministerstvo hospodárstva SR, EU, atd. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer Datum zadání bakalářské práce: 25.11.2005 Datum odevzdání bakalářské práce: 26.5.2006
………………………….. vedoucí katedry
V Brně dne 9.12.2005
……………………………. děkan
Jméno a příjmení autora:
Ellen Millerová
Název bakalářské práce:
Financování cestovního ruchu z veřejných rozpočtů v České republice a na Slovensku
Název v angličtině:
Financing of tourism from public budgets in The Czech Republic and Slovakia
Katedra:
Regionální rozvoj a správa
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer Rok obhajoby:
2006
Anotace Role a funkce státu v cestovním ruchu. Význam cestovního ruchu pro ekonomiku země. Srovnání předpokladů pro cestovní ruch v ČR a SR. Programové dokumenty v ČR (Společný regionální operační program, Operační program Rozvoj lidských zdrojů, Jednotný programový dokument) a SR (Společný operační program Průmysl a služby, Jednotný programový dokument). Finanční srovnání cestovního ruchu v ČR a SR.
Anotation Role and function of state in tourism. Importance of tourism to state´s economy. Comparison of background for tourism in the Czech Republic a Slovak Republic. Programme documents in The Czech Republic (Common Regional operating programme, Opereating programme of human resources, Single Programming Document for Objective 2 and 3) and Slovakia (Common operating programm Industry and Services, Single Programming Document for Objective 2 and 3). Comparison of tourism financing in these countries.
Klíčová slova: veřejná podpora, politika cestovního ruchu, turismus, Česká republika, Slovenská republika, Institucionální zajištění, Programové zajištění, Evropská unie, Strukturální fondy Keywords: public support, policy of tourism, tourism, The Czech Republic, The Slovak Republic, Institutional security, Programme security, European Union, Structural funds
Ráda bych poděkovala Ing. Martinovi Šauerovi za věnovaný čas, odborné rady a připomínky, čímž významně přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 30.6.2006
______________________________ vlastnoruční podpis autora
OBSAH Úvod………………………………………………………………………………………str.8 1. Role státu v cestovním ruchu………………………………………………….str.9 1.1 Politika cestovního ruchu…………………………………………………………….str.9 1.1.1 Cíle politiky cestovního ruchu…………………………………………………….str.10 1.1.2 Nástroje politiky cestovního ruchu………………………………………………..str.11 1.1.3 Nositelé politiky cestovního ruchu………………………………………………..str.12
2. Podmínky pro cestovní ruch a přínosy jeho financování…………..str.13 2.1 Charakteristika a podmínky cestovního ruchu v ČR a SR………………………..str.13 2.2 Přínosy financování CR pro národní hospodářství………………………………..str.17
3.Komparace financování cestovního ruchu v ČR a SR……………….str.18 3.1 Institucionální zabezpečení cestovního ruchu……………………………………...str.19 3.1.1 Institucionální zabezpečení v ČR……………………………………………………str.19 3.1.2 Institucionální zabezpečení v SR……………………………………………………str.22 3.1.3 Srovnání institucionálního zabezpečení……………………………………………..str.25 3.2 Programové zabezpečení…………………………………………………………….str.27 3.2.1 Cíle HSS a Národní rozvojový plán…………………………………………………str.27 3.2.2 Programy na podporu turismu v ČR………………………………………………...str.29 3.2.3 Programy na podporu turismu v SR…………………………………………………str.33 3.2.4 Financování cestovního ruchu v Praze vs. Bratislavě……………………………….str.34
4. Srovnání programů ČR a SR………………………………………………..str.41 4.1 Srovnání věcné….…………………………………………………………………….str.41 4.2 Srovnání finanční…………………………………………………………...………..str.44
Závěr…………………………………………………………………………………….str.48 Odborné a internetové zdroje…………………………………………………..str.49 Seznam tabulek a grafů…………………………………………………………...str.50 Seznam zkratek……………………………………………………………………...str.51 Přílohy…………………………………………………………………………………..str.52
Úvod Cestovní ruch (dále jen CR) je důležitým fenoménem 20. i 21. století. Významným způsobem ovlivňuje ekonomiku země, přispívá k tvorbě HDP, podílí se na celkové zaměstnanosti, rovněž devizové příjmy nejsou zanedbatelné. Z těchto a mnoha dalších důvodů si tedy cestovní ruch zaslouží být podporován, přičemž velmi významná je podpora ze strany státu. Jakou roli má vláda v cestovním ruchu skutečně hrát, jakým způsobem přispívat k jeho rozvoji a které nástroje využívat, je popsáno v první kapitole. V druhé kapitole se práce zabývá samotnými předpoklady pro cestovní ruch, srovnáním podmínek
jak
v České
republice,
tak
na
Slovensku,
a
to
podle
předpokladů
socioekonomických, lokalizačních, realizačních apod. Stěžejní kapitolou této bakalářské práce je kapitola třetí – porovnání financování CR v ČR a SR. Pozornost je věnována srovnání obou zemí po stránce programového a institucionálního zabezpečení. Je zde popsána role a úkoly ministerstev (konkrétně Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva hospodářství SR) v oblasti cestovního ruchu, dále pak činnost a komparaci České centrály cestovního ruchu – CzechTourism (dále jen ČCCR) a Slovenské agentury pro cestovní ruch (dále jen SACR). Co se týče programového zabezpečení, pozornost je soustředěna na programy týkající se podpory cestovního ruchu, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU. Čtvrtá kapitola je zaměřena jednak na finanční srovnání programů v ČR a SR, a to zejména prostřednictvím tabulek a grafů a dále pak na věcné srovnání programů obou zemí a jejich zaměření na podporu cestovního ruchu. Cílem této bakalářské práce je srovnání cestovního ruchu v ČR a SR, především pak po stránce finanční a věcné. Komparace jednotlivých programů vychází především z programových dodatků příslušných programů. Dostupné informace, získávané pak zejména z webových stránek příslušných ministerstev, ČCCR a SACR, byly využity pro metody analýzy a srovnání jednotlivých ukazatelů.
8
1. Role státu v cestovním ruchu Tato úvodní kapitola je zaměřena na politiku cestovního ruchu, tedy jakou úlohu by měl stát v oblasti CR plnit, jaké statky by měla vláda zajišťovat pro dlouhodobě udržitelný rozvoj CR, podstata soukromého sektoru a jeho spolupráce se sektorem veřejným. Dále je v kapitole věnována pozornost cílům, nástrojům a nositelům politiky cestovního ruchu.
1.1 Politika CR Výkladový slovník cestovního ruchu definuje politiku cestovního ruchu jako systematickou činnost sledující vytyčené cíle a spočívající v komplexním plánování, usměrňování (regulaci) a tvorbě reality cestovního ruchu prostřednictvím různých nástrojů a nositelů.1 Existují dva přístupy k politice cestovního ruchu: laissez-faire a oproti tomu intervence státu. První odmítá zasahování kolektivních autorit a předpokládá řešení ekonomických záležitostí samotnými jednotlivci. Úloha státu je zúžena na zajištění těch statků, které trh sám nemůže zabezpečit.. Typickým příkladem jsou veřejné statky.2 Druhý přístup přikládá význam na intervenci a regulaci z důvodů selhání trhu, tržních nedokonalostí a rigidit a
upozorňuje
na
závislost
turismu
na
značných
státních
investicích,
například
do infrastruktury. V praxi se hospodářská politika, respektive politika cestovního ruchu, nachází na kompromisní cestě mezi těmito dvěma extrémy. Podle toho, k jakému je z těchto extrému blíže, rozlišujeme politiku cestovního ruchu liberální a intervencionistickou. Pro zajištění dlouhodobého rozvoje cestovního ruchu je tedy nezbytná zainteresovanost jak vlády, tak soukromého sektoru. Turismus nemůže být nikdy úplně ponechán pouze v rukou soukromého sektoru. Tržní mechanismus bez jakéhokoli zásahu způsobuje neefektivní alokaci zdrojů, což se projeví zpomalením rozvoje ekonomiky a taktéž cestovního ruchu. Produkty, které turisté očekávají a hledají, jsou obvykle právě doménou již zmiňovaných veřejných statků, které zajišťuje stát. Některé činnosti, jako je například marketing a prezentace země jako turistické destinace můžou být efektivní i v rukou soukromého sektoru. V turistickém marketingu je v poslední době tendence spolupráce státních orgánů se soukromým sektorem. Úkolem každé země je odpovědět si na otázku, na kolik má vláda v cestovním ruchu intervenovat, situace stát od státu se liší. Zatímco role státu v turismu je nejdůležitější 1 2
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR, Praha 2002 Veřejnými statky v turismu rozumíme především dary přírody, historie, kultura apod.
9
v rozvojových zemích a zemích, kde turismus nějakým způsobem stagnuje či upadá, v rozvinutých zemích je naopak daleko menší potřeba státní podpory. Při pohledu zpět do období po druhé světové válce měla velký podíl na rozkvětu a prudkém rozvoji turismu právě vláda, která byla zainteresována ve všech jeho aspektech. Vláda zajistila jak samotné vybudování základní infrastruktury, tak výstavbu hotelů, restaurací a služby v turismu. S postupem doby však majoritní podíl státu v CR ustupoval a zčásti byl zastoupen soukromým sektorem. Vzájemná spolupráce měla za následek další úspěšný rozvoj turismu. V poslední dekádě je ve světovém měřítku spíše tendence k poklesu státní účastí a podpory turismu. Jak již bylo řečeno, míra státní intervence však závisí stát od státu.
Možnosti přispívání státu k rozvoji CR:
Zajištění základní infrastruktury – jako je výstavba komunikací, železnic, letiště apod., což je pro rozvoj turismu naprosto nezbytné
Stát ovlivňuje budoucí vývoj CR prostřednictvím územního plánování, daňového systému (což jsou základní nástroje státu pro ovlivnění CR, které má k dispozici)
Stát může ovlivnit CR prostřednictvím samotné legislativy, dále by měla podporovat instituce, programy, apod. zabývající se cestovním ruchem.
1.1.1 Cíle politiky cestovního ruchu Cíle politiky cestovního ruchu spadají do oblasti ekonomické, společenské a ekologické. Cíle můžeme rozlišovat například z hlediska časového a územního.
Časové hledisko:
Cíle dlouhodobé (např. vytvoření konkurenceschopných destinací)
Cíle střednědobé (např. zlepšení rámcových podmínek pro vytváření podnikatelských sítí)
Cíle krátkodobé (zlepšení operativních předpokladů pro vytvoření kooperací)
Územní hledisko:
Cíle mezinárodní
Cíle národní
Cíle regionální
10
Tabulka č. 1: Strategické cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR a SR Česká republika
Slovenská republika
1. Posílení postavení cestovního ruchu v NH
1. Posílení postavení cestovního ruchu v NH
2. Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu v ČR v evropském prostoru 3. Růst objemu pobytového cestovního ruchu v ČR
2. Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu v SR v evropském prostoru 3. zvýšení atraktivnosti SR jako cíl dovolené
---------------
4. Růst objemu cestovního ruchu
---------------
5. Zlepšení struktury návštěvníků zkvalitňováním poskytovaných služeb Pramen: Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, na str. www.mmr.cz Koncepce rozvoje cestovního ruchu Slovenské republiky
1.2.2 Nástroje politiky cestovního ruchu Nástroje, které jsou využívány k dosažení příslušných cílů, ovlivňují tyto cíle hned dvojím způsobem. Za prvé se jedná o vhodně zvolený nástroj či kombinaci nástrojů pro dosažení daného cíle a dále soulad a přiměřenost cíle a nástrojů. Za druhé, použitelné nástroje omezují možnosti racionální volby cíle a vyžadují tzv. kompatibilitu cílů a nástrojů.3
Nástroje, které politika cestovního ruchu využívá pro dosažení svých cílů, mohou být dvojího typu:
Nástroje působící na turistické veličiny přímo a účelně
Nástroje působící zprostředkovaně (souvislost CR s jinými odvětvími NH, např. územní plánování, životní prostředí apod.)
Dále rozlišujeme nástroje:
Ekonomické
Právní4
Sociálně-komunikativní5
Policejní
Zdravotnické6
Nejvýznamnějšími jsou nástroje ekonomické. Patří zde např. subvence, záruky na bankovní kredity, bezúročné půjčky, marketingové organizace na národní úrovni - v ČR
3
Podle Němčanský, M., Odvětví cestovního ruchu. Příkazy, nařízení apod. 5 typickým příkladem je ovlivňování veřejného mínění 6 poznatky o lázeňském cestovním ruchu 4
11
Agentura CzechTourism, v SR Slovenská agentura pro cestovní ruch. Mimo jiné zde řadíme daňová zvýhodnění jako je snížená sazba DPH na ubytovací a stravovací služby, což je velmi často používaným nástrojem v evropských zemích.
Výběr nástrojů se liší stát od státu, vychází se přitom z významu cestovního ruchu pro danou ekonomiku.
1.2.3 Nositelé politiky cestovního ruchu Jedná se například o:
Veřejně-právní instituce (stát, regiony, úřady)
Soukromě-právní instituce (zájmová sdružení)
Dobrovolně zájmové skupiny (místní hoteliéři)
Podle míry účasti na rozhodování dále rozlišujeme decizní sféru (nositele rozhodování) a vlivovou sféru (nositele mající vliv na rozhodování, nemají však už rozhodovací pravomoc). Řadí se zde především hotelové řetězce, letecké společnosti a další sdružení či asociace, které lobují za svoje zájmy v oblasti cestovního ruchu.
Na patřičných územních stupních dále rozlišujeme nositele:
Mezinárodní politiky cestovního ruchu (OECD, World tourism organisation)
Národní politiky cestovního ruchu (národní centrály CR – CzechTourism, Slovenská agentura pro cestovní ruch)
Regionální politiky cestovního ruchu
Významným nositelem na evropské úrovni je i Evropská unie, konkrétně Evropská komise, která vydává různá doporučení pro oblast politiky cestovního ruchu, především potom pro jeho udržitelný rozvoj. Rozdělení kompetencí v oblasti politiky cestovního ruchu v rámci dané země se stát od státu liší. Zatímco v některých zemích (např. Německo) je významná část pravomoci v oblasti CR přenesena z centra na nižší územní jednotky, v jiných státech (Francie, Itálie,..) je pravomoc ponechána především ústředním organům (příslušné ministerstvo).
12
2. Podmínky pro cestovní ruch a přínosy jeho financování Jen málo které dva státy v Evropě jsou si v řadě aspektech tak podobné jako právě Česká a Slovenská republika – i z hlediska cestovního ruchu mají obě země výhodnou geografickou polohu ve středu Evropy, významný kulturně-historický potenciál, nabízí řadu možností pro letní i zimní cestovní ruch, jedním z nedostatků ČR i SR je ovšem absence moře. Přes řadu společných rysů v podmínkách pro CR lze zároveň snadno nalézt spoustu odlišností. Tato kapitola podává základní přehled rozdílů potenciálu pro cestovní ruch v ČR a SR, dále je pozornost soustředěna na srovnání postavení cestovního ruchu v ekonomice ČR a SR a jeho přínosy pro rozvoj obou zemí.
2.1 Charakteristika a podmínky cestovního ruchu v ČR a SR Jen málo které dvě země v Evropě jsou si v řadě aspektech tak podobné jako právě Česká a Slovenská republika – i z hlediska cestovního ruchu mají výhodnou geografickou polohu ve středu Evropy, významný kulturně-historický potenciál, nabízí řadu možností pro letní i zimní cestovní ruch. Jedním z nedostatků je ovšem absence moře. Cestovní ruch v ČR a SR se vyvíjel obdobně jako v jiných Evropských zemí.7 Významným mezníkem byl rok 1993, kdy došlo k rozpadu Československa a vznikly dvě samostatné republiky. CR v ČR se rozvíjí významným tempem, a to zejména poslední dva roky, oproti tomu Slovensko zůstává pozadu jak za ČR, tak za jinými státy8, viz. graf níže. Z tohoto důvodu Slovensko zaostává i v příjmech z turismu, o čemž vypovídá Tabulka č.2.
7
Uvádí se však, že bývalé Československo v 70. letech patřilo mezi 12 nejnavštěvovanějších destinací. Jedním z důvodů zaostávání je nízká koordinace CR bez strategického směřování. Podnikatelské subjekty se potýkají s problémy, zejména s neustále měnící se legislativou, roztříštěností místní samosprávy a v neposlední řadě rovněž nedostatek finančních prostředků. ( http://www.jenewein.sk/sektory/sectors.php?id=7) 8
13
Graf č. 1: Příjezdy turistů vybraných zem í 2003/2004 (m ěsíční zm ěny v %) 80 60 Česká republika
40
Polsko
20
Maďarsko
0 7
5
3
1
11
9
7
5
Slovensko 3
1
-20 -40
m ěsíce
Pramen: Market Intelligence and Promotion Department, dostupné na stránkách www.world-tourism.org
Tabulka č. 2: Příjmy z turismu v mil. EUR v nových členských zemích EU Země
2003
2004
Estonsko 590 Česká republika 3 144 Kypr 1 734 Litva 561 Lotyšsko 196 Maďarsko 3 577 Malta 613 Polsko 3 589 Slovensko 763 Slovinsko 1 184 Evropa celkem 250 100 Pramen: www.world-tourism.org/facts/menu.html
Podíl na turismu v Evropě (%) 648 3 351 1 685 657 215 3 265 626 4 685 724 1 310 262 636
0,2 1,3 0,6 0,3 0,1 1,2 0,2 1,8 0,3 0,5 100,0
Socioekonomické předpoklady Podstatnými předpoklady pro realizaci cestovního ruchu jsou předpoklady sociální a demografické. S rostoucí hustotou obyvatelstva a podílem obyvatel žijících ve městech se rovněž zvyšuje podíl na cestovním ruchu. Lidé tak mají větší potřebu rekreace a odpočinku od rušného města. Výše důchodu, jakožto jednoho ze sociálních předpokladů, taktéž ovlivňuje podíl na cestovním ruchu. Základní ukazatele pro ČR a SR jsou uvedeny v následující tabulce.
14
Tabulka č.3 : Srovnání ČR a SR podle urbanizačních faktorů a socioekonomických předpokladů Česká republika Rozloha 79 000 km2 Počet obyvatel 10 206 923 (2004) Hustota zalidnění 129,2 obyv./km2 Podíl obyvatel žijících ve městech 75 % Bytová výstavba (dokončené byty 32 268(2004) za příslušný rok) Průměrná hrubá měsíční nominální 699,74 Eur (2005) mzda9 Míra nezaměstnanosti 8,3 % (2004) HDP/obyv. v PPS 73 (2005) (index EU25=100) Pramen: Český statistický úřad, Slovenský statistický úřad, Eurostat
Slovensko 49 034 km2 5 384 822 110 obyv./km2 55,9 % 14 863 (2004) 447,606 Eur (2005) 16,2 % (2005) 54 (2005)
Lokalizační a realizační předpoklady 5 Česká republika leží na rozhraní Západních Karpat (Beskydy) a České Vysočiny (Šumava, Krkonoše, Orlické hory,…). Pro turisty je velmi atraktivní Český ráj zahrnující Prachovské skály (které jsou oblíbeny taktéž pro horolezce), Boskovské skály, Jičínsko atd. Oblíbená je jihočeská krajina se stříbřitou hladinou rybníků10 či jižní Morava proslulá pěstováním excelentních vín. Jedinečnost přírody ČR vedla ke zřízení čtyř národních parků – Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podýjí a Národní park České Švýcarsko. Cestovní ruch je zde však nutné regulovat a chránit původní přírodní krajinu. Slovenská republika je středně hornatá země s velmi pestrým reliéfem, většinu území vyplňují Karpaty, převážnou část pak tvoří Západní Karpaty. V Malých Karpatech se nachází Krasové jeskyně. Všechny výškové stupně jsou zde zastoupeny rovnoměrněji než v České republice. Velký význam pro cestovní ruch mají zejména Vysoké a Nízké Tatry, které jsou oblíbeny pro zimní i letní cestovní ruch. Na atraktivitě jim přidávají jezera ledovcového původu a klimatické lázně, například Štrbské Pleso. Turistický oblíbený je Slovenský ráj se značnými turistickými stezkami a Slovenský kras, jež patří mezi slovenské národní parky, kterých je celkem devět.
9
Průměrné kurzy za2005 : 1Euro= 29,784 CZK, 38,592SK Lokalizační podmínky CR umožňují cestovní ruch v určité lokalizaci, na základě atraktivity místní přírody, krajiny apod. K realizačním podmínkám patří doprava, materiálně-technická základna, ubytovací a stravovací zařízení apod. 5
10
V jižních Čechách je přes 5000 rybníků, z nichž největší je Rožmberk.Mezi nejznámější rybníky s tzv. rekreačním statutem patří Máchovo jezero, Bezdrev,…
15
Lázeňství Lázeňství má v ČR i SR dlouholetou a uznávanou tradici, klienti přijíždějí ze všech koutů světa. Lázeňský cestovní ruch celkově v Evropě prožívá za posledních deset let jakousi renesanci a díky rozšiřování EU lze nadále předpokládat jeho rozvoj – jednak díky celkovému růstu životní úrovně a možnosti hrazení zdravotní péče v zahraničí pojišťovnami. Příjezdy klientů ze zahraničí má v ČR a SR podstatný význam i pro samotný rozvoj regionů. Lázeňství ovšem vyžaduje pozornost a podporu ze strany příslušných ministerstev. Na rozdíl od jiných druhů cestovního ruchu můžou i malé investice v lázeňství přinést bohaté ovoce v podobě vysokého zisku a maximálního a efektivního zhodnocení. V České republice se nachází 36 lázeňských míst. Nejznámější je tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník zahrnující Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Počet lázeňských lůžek překračuje 22 000. Na Slovensku se nachází až 1300 minerálních pramenů a 23 lázeňských míst. Nejznámější a nejčastěji navštěvované jsou pak Piešťany, přičemž kapacita lůžek přesahuje 2 400. Celkem je ve slovenských lázních je přibližně 12000 lůžek
Doprava Doprava patří mezi základní podmínky realizace CR, s rozvojem turismu roste i význam dopravy. Ta zapojuje stále rozsáhlejší oblasti do vnitrostátního i mezinárodního cestovního ruchu. Doprava není spojována jen s výstavbou silnic a dálnic, ale i vybudováním náročných zařízení (jako mosty, tunely v horských oblastech, viadukty), která se pak také stávají atrakcí pro cestovní ruch. České dráhy zajišťují přepravu na celém území ČR, vysokorychlostní vlaky spojují ČR s mnoha dalšími evropskými městy (Kyjev, Vídeň, Budapešť atd.). Dálniční síť představuje asi 560 km dálnic. Leteckou dopravu zajišťuje 9 veřejných mezinárodních letišť. Největším slovenským železničním dopravcem jsou Železnice Slovenskej republiky. Slovenská železniční doprava je napojená na sousední krajiny a je součástí evropských železničních koridorů. Jsou zde zavedeny přímé spoje s Vídní, Varšavou, Budapeští, Moskvou, Kyjevem a Prahou. Co se slovenských dálnic týče, roce 2004 bylo přibližně 316 km. Na území SR se nachází celkově 4 státní letecká střediska a 1 mezinárodní (50 km od Bratislavy).
16
Kulturně-historické památky „Jejich využití cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Rozhodující význam mají jen ty nejcennější, případně nejproslulejší, ostatní fungují většinou v postavení doplňujících atraktivit.“11 ČR se může pochlubit velkým bohatstvím kulturně-historických památek, které může využívat ve vztahu k cestovnímu ruchu. Celkově je evidováno 36 000 objektů, z toho 2000 zámků a hradů. V některých oblastech se dochovaly národopisné oblasti jako je Chodsko, Valašsko apod. Folklórní hodnoty jsou koncentrovány ve skanzenech, mezi nejznámější patří Rožnov pod Radhoštěm. Podobně jako v České republice, tradiční architekturu a folklór přibližují turistům slovenské skanzeny, například Vlkolínec u Rožmberka. Na Slovensku je evidováno celkem 13 000 památkových objektů, z toho 109 hradů, 555 zámků, 1599 kostelů apod.12 Seznam památek UNESCO je uveden v Příloze č.1
2.2 Přínosy financování CR pro NH Názory na vymezení místa cestovního ruchu v národním hospodářství z hlediska společensko-hospodářské podstaty se často značně liší. V řadě zemí je cestovní ruch ekonomicky a politicky nedostatečně doceněn a to především z toho důvodu, že „cestovní ruch není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví, o němž existují vypovídací ekonomické ukazatele, ale souhrnem různých činností a aktivit lidí, které zasahují a prostupují v různé míře do mnoha ekonomických odvětví“.13 Statistická služba sleduje různé ukazatele – např. počty příjezdů, ukazatele dopravy, ukazatele zahraničního cestovního ruchu (devizové příjmy, výdaje) apod. Tyto ukazatele však postihují pouze zlomek ekonomiky ovlivněné turismem. Stejně tak i v ČR a SR bývá cestovní ruch často nedoceněn, řada ekonomů i veřejnost jej považuje za něco méně významného.
11
Václav HRALA, Geografie cestovního ruchu, str.20 http://www.pamiatky.sk/puc/1eviden.htm 13 čerpáno ze Satelitního účtu ČR 12
17
Tabulka č. 4: Podíl CR na světovém trhu, zaměstnanosti, HDP Česká republika Slovensko EU
Podíl CR na Podíl CR na Podíl CR na HDP světovém trhu zaměstnanosti 0,4 % 12, 6 % 3,9 % 0,1%
13,6 %
2,2 %
33,2 %
11,8 %
4,5 %
Pramen:Údaje jsou za rok 2004, www.economy.gov.sk; www.mmr.cz; World toursim organisation
Tabulka č. 5: Devizové příjmy a výdaje Česká republika Slovensko
Devizové příjmy (v mil. USD) 4 200 mil.
Devizové výdaje (v mil. USD) 2 300 mil.
Saldo (v mil. USD) 1 900mil.
772,7 mil.
669,7 mil.
103 mil.
Pramen: Údaje za rok 2004 www.economy.gov.sk; www.mmr.cz; World toursim organisation
"Význam cestovního ruchu je dán i tím, že současně rozvíjí další odvětví a sektory, jako jsou doprava, stavebnictví, obchod, bankovnictví, kultura či sport. Nabízí tak nové pracovní příležitosti. V neposlední řadě hraje cestovní ruch důležitou roli v revitalizaci hospodářsky slabých a postižených území," zdůrazňuje ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.14 Podle přepočtů expertů Světové rady cestovní a turistiky (WTTC=World travel and tourism council) se cestovní ruch v EU podílí 12,4 % všech pracovních míst a 2,6 % lidí je zaměstnáno přímo v CR, v ČR se podle očekávání v roce 2006 turismus bude podílet 12,6 % na celkové zaměstnanosti, v SR dokonce o něco více – 13,6 %.15
3. Komparace financování CR v ČR a SR Kapitola se orientuje na porovnání finančního zabezpečení cestovního ruchu ČR a SR, poskytuje srovnání z hlediska institucionálního a programového zajištění. Zaměřuje se tedy na činnost a úkoly příslušných státních orgánů v oblasti CR, v neposlední řadě je uveden přehled programů na podporu CR, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU ve zkráceném programovacím období 2004-2006.
14 15
http://www.mmr.cz/index.php?show=001021348000066) webové stránky WTTC:www.wttc.org
18
3.1 Institucionální zabezpečení cestovního ruchu V současnosti je veřejná správa v oblasti cestovního ruchu v ČR a SR členěna na centrální a regionální úroveň. Centrální úroveň je reprezentována v ČR reprezentována Ministerstvem pro místní rozvoj a Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism), v SR Ministerstvem hospodářství a Slovenskou agenturou pro cestovní ruch. Regionální úroveň pak zastupují jednotlivé kraje, obce a města.
3.1.1 Institucionální zabezpečení v ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (dále jen MMR) Bylo zřízeno s účinností od 1.11. 1996 zákonem č. 272/1996 jako ústřední orgán státní správy ve věcech:
Regionální politiky a regionální podpory podnikání
Politiky bydlení
Rozvoje domovního a bytového fondu
Pro věci nájmu bytů a nebytových prostor
Územního plánování
Stavebního řádu
Investiční politiky
Cestovního ruchu
V čele
MMR
stojí
ministr
rozvoje,
v současné
době
Radko
Martínek.
Mezi nejvýznamnější pravomoc a kompetence ministra, které jsou vymezeny ústavou a dalšími právními předpisy, patří řízení ministerstva, jmenování a odvolání všech vedoucích zaměstnanců a ředitelů podřízených rozpočtových a příspěvkových organizací.
MMR zaštituje zabezpečení politiky bydlení a regionální politiky státu jak samotným řízením finančních prostředků, tak koordinací příslušných orgánů státní správy. MMR se podílí na začlenění územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. Dále ve vztahu k vyšším územně samosprávným celkům, městům a obcím zajišťuje informační metodickou pomoc.
19
Některé činnosti MMR v oblasti CR:
Spolu s Českým statistickým úřadem připravuje zavedení Satelitního účtu cestovního ruchu v ČR, jehož podstatou je vymezit odvětví cestovního ruchu
Vydává své stanovisko k žádostem pro udělení koncese cestovním kancelářím
Vypracovává rozvojové programy v oblasti cestovního ruchu – například Státní program podpory cestovního ruchu
Zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cestovního ruchu
Koordinuje a dohlíží na činnost CzechTourism
V rámci MMR bylo zřízeno 7 sekcí, které se dále dělí na odbory. Problematikou cestovního ruchu se zabývá Sekce cestovního ruchu a její 3 odbory. Následující výčet činností jednotlivých odborů není úplný, jedná se o vymezení jejích hlavních činností.
Odbor koncepce a mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu Připravuje koncepční a strategické materiály pro státní politiku cestovního ruchu, zajišťuje mezinárodní spolupráci zemí v CR, pomáhá při tvorbě statistik v CR, podporuje incoming, kongresovou a incentivní turistiku, domácí CR.
Odbor práva a státního dohledu Zabývá se podmínkami podnikání v oblasti CR, má zřizovatelskou funkci v Horské službě ČR, o.p.s. a k činnostem s ní souvisejících, vydává koncese cestovním kancelářím, spolupracuje s Evropskou komisí, EU. Aplikuje právní akty a jednotlivé politiky EU týkajících se CR, včetně rozsudků Evropského soudního dvora do legislativy ČR.
Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Spravuje národní program Státní program podpory cestovního ruchu, resp. Podprogramů Podpora rozvoje lázeňství a Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovněrekreační aktivity, zajišťuje funkci zprostředkujícího subjektu (Sekretariátu) ve SROP (Priorita 4), spolupracuje na koncepci státní politiky cestovního ruchu a její realizaci.
20
Česká centrála cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu (dále jen „agentura CzechTourism“ nebo ČCCR) je příspěvková organizace spravovaná MMR se sídlem v Praze.16
Hlavním úkolem je propagovat turismus v ČR na domácích i zahraničních trzích, zajišťuje vydávání propagačních materiálů, podporuje české venkovské regiony například formou pořádání regionální prezentace. Dalším specifickým úkolem je analýza trhu a průzkumy v oblasti příjezdového cestovního ruchu. Při prezentaci České republiky jako destinace s význačným turistickým potenciálem jsou jejími významnými partnery domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty.
Agentura CzechTourism se orientuje na podporu těchto produktů:
Kouzlo hradů, zámků a historických měst
Zdravá a aktivní dovolená
Zlatá Praha (v trojím pojetí: historická, kulturní, pro mladé)
Lázně: místo pro odpočinek a potěšení
Církevní památky a poutní místa
V současné době má zastoupení v 29 následujících zemích: Belgie, Čína, Finsko, Francie, Itálie, Indie, Irsko, Izrael, Japonsko, Kanada, Kazachstán, Korea, Kuvajt, Maďarsko, Mexiko (s působností pro Latinskou Ameriku), Německo 2x, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko (s působností i pro Portugalsko), Švýcarsko, Ukrajina, USA, Uzbekistán a Velká Británie.17
Hlavním strategickým cílem je zvýšit příjmy z CR a to prostřednictvím:
zvýšením počtu zahraničních turistů
prodloužením jejich pobytu v ČR
opakováním jejich cest do ČR
přilákáním movitější klientely
16
ČCCR byla však zřízena rozhodnutím ministra hospodářství. Zahraniční zastoupení má být především informátorem v cizích zemích, jeho další úlohou je sbírat informace o zdrojové krajině. 17
21
Řízení a organizace agentury CzechTourism V čele stojí ředitel jmenovaný ministrem pro místní rozvoj, který řídí a organizuje činnost agentury. Organizační řád a další interní předpisy upravují samotnou vnitřní organizaci ČCCR, působnost organizačních útvarů, metody řízení a pracovněprávní vztahy.
3.1.2 Institucionální zabezpečení v SR Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky (dále jen MH SR) MH SR bylo zřízeno 28. srpna 1990. Jeho působnost a kompetence vyplývá ze zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR.
V čele MH SR stojí „minister hospodárstva“, který řídí MH SR a je zodpovědný za jeho činnost. Ministra jmenuje a odvolává vláda SR. V současné době je ministrem hospodárstva Jirko Malchárek, který je rovněž „pod-předsedou“ vlády SR. V době nepřítomnosti a v dalších zvláštních případech ministra jej zastupuje v rozsahu jeho práv a povinností státní tajemník (štatny tajomník) jmenovaný vládou SR na návrh MH SR.
Ministerstvo hospodářství SR je ústředním orgánem vykonávající státní správu na území Slovenské republiky ve věcech:
Průmyslu vyjma potravinářství, stavebních produktů a výroby stavebních materiálů
Energetiky včetně hospodaření s jádrovým palivem a uskladňování radioaktivních odpadů.
Plynárenství a teplárenství
Těžby a zpracování tuhých paliv, těžby ropy a zemního plynu, těžby rudných a nerudných surovin a vyhledávání a průzkum radioaktiních surovin
Podpory malého a středního podnikání
Strategie vytváření podnikatelského prostředí a podpory podnikatelského prostředí
Vnitřního obchodu, zahraničního obchodu, cestovního ruchu a ochrany spotřebitele
Hlavního dozoru nad bezpečím a ochranou zdraví při práci a bezpečí provozu v báňské činnosti, činnosti vykonávané báňským způsobem a při používání výbušnin
Zkoušení drahých kovů
Kontroly vývoje, výroby, skladování, použití a obchodu s chemickými zbraněmi
Koordinace a metodického usměrňování plnění úloh hospodářské mobilizace
22
Privatizace majetku státu a správy majetku státu v podnikatelské sféře
Některé činnosti MH v oblasti CR: Vypracovává návrh koncepce rozvoje cestovního ruchu, zásady politiky cestovního a zajišťuje jejich realizaci Analyzuje a hodnotí podmínky pro činnost subjektů cestovního ruchu Vypracovává a zabezpečuje realizaci podpůrných programů pro osoby podnikajících v cestovním ruchu, dále pro orgány územní samosprávy a sdružení cestovního ruchu Zabezpečuje realizaci úloh vyplývajících z členstva SR v EU týkajících se cestovního ruchu Řídí a koordinuje činnost Slovenské agentury pro cestovní ruch Zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cestovního ruchu, zabezpečuje agendu a realizaci úloh vyplývajících z členství ve Světové organizaci cestovního ruchu, v OECD – Výboru pro cestovní ruch18
MH SR v dále v rozsahu své vymezené působnosti: plní úlohy mezinárodní spolupráce (mezinárodní smlouvy), zkoumá dosahované výsledky, provádí analýzy a opatření na řešení aktuálních otázek, spracovává koncepci rozvoje svěřených oblastí, dohlíží na dodržování zákonů a připravuje jejich návrhy, zabezpečuje ochranu a obranu, plní závazky vlády SR vyplývající z členství v EU, OSN, OBSE19 a dalších organizací.
V rámci MH vzniklo celkem 6 sekcí, které jsou dále členěny na odbory. V čele každého odboru stojí ředitel. Otázkami cestovního ruchu je pověřena Sekce obchodu a cestovního ruchu, která vykonává úlohy ministerstva na úseku státní správy pro zahraniční obchod, vnitřní obchod a cestovní ruch.
Sekce je členěna do těchto odborů:
Odbor obchodní politiky,
Odbor ochrany spotřebitele,
Odbor cestovního ruchu,
18
Pramen: http://www.economy.gov.sk/files/mh/statut.doc OBSE= Organization for Security and Co-operatin in Europe,tzn. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě; vojensko-politická organizace založená 1975, sídlo Kodaň a Praha – zdroj http://www.zemepis.com/obse.php 19
23
Odbor mezinárodního obchodu a vnitřního trhu,
Odbor obchodování s citlivým zbožím
Odbor cestovního ruchu a jeho hlavní činnosti Posláním je příprava strategických cílů, záměru a zásad státní politiky cestovního ruchu, příprava návrhů právním norem, ekonomických a normativních nástrojů v oblasti cestovního ruchu, plnění závazků SR, které vyplývají z členství v mezinárodních sdruženích a organizacích zabývajících se otázkami cestovního ruchu, například Světová organizace cestovního ruchu, marketing a propagace atraktivit a aktivit cestovního ruchu prostřednictvím SACR20, rovněž analyzuje vývoj cestovního ruchu na Slovensku, sbírá statistické údaje, koordinuje a usměrňuje činnosti SACR.21
Slovenská agentura pro cestovní ruch Slovenská agentura pro cestovní ruch (dále jen SACR) je státní příspěvková organizace zřízena Ministerstvem hospodářství se sídlem v Bánské Bystrici. Hlavním úkolem stejně jako u ČCCR je marketing a propagace turismu v SR, v zahraničí prezentuje Slovensko jako cílovou krajinu CR. Provádí marketingový výzkum trhu cestovního ruchu, vydává řadu propagačních materiálů.22 Zároveň se podílí na implementaci SF z EU, konkrétně plní funkci zprostředkovatelského orgánu pod Řídícím orgánem pro SOP Průmysl a služby. Slovensko má pouze 6 zahraničních zastoupení a to v: České republice, Německu, Nizozemí, Polsku, Rakousku a Ruské federaci. Vymezené strategické cíle:
Úsilí a růst aktivního zahraničního a domácího cestovního ruchu z hlediska počtu účastníků, zvýšení devizových příjmů
Vytváření pozitivního obrazu Slovenska
Úsilí o zvýšení podílů Slovenských občanů na CR
20
SACR = Slovenská agentura pro cestovní ruch Kompletní seznam činností tohoto odboru lze najít na stránkách Ministerstva hospodářství SR: http://www.economy.gov.sk/files/mh/op.doc#_Toc124837404 22 Například periodikum Panoráma Slovenska, Unesco památky Slovenska (2004) 21
24
Zprostředkování marketingových informací a poznatků slovenským subjektům CR
3.1.3 Srovnání institucionálního zajištění CR MMR vs. MH Dalo by se říci, že po srovnání s MH má MMR užší okruh úkolů. MH se evidentně orientuje na více oblastí než MMR – od podpory malého a středního podnikání, přes plynárenství a energetiku až po cestovní ruch. Samotný regionální rozvoj pak spočívá na bedrech MVRR. Při tak široké a rozmanité paletě úkolů, jež ministerstvo plní, vyvstává otázka, zda není cestovní ruch v rámci MH vytlačen až na samotný okraj a zda nedochází k jeho podceňování. Důkazem může být existence jediného odboru pro oblast turismu (=Odbor cestovního ruchu). Na druhou stranu není snadné konstatovat, jestli činnost tří odborů v rámci MMR, není už zbytečná. Často se dokonce hovoří o MMR jako nadbytečném úřednickém aparátu a možnosti jeho zrušení či sloučení s jiným ministerstvem.
ČCCR vs. SACR Obě agentury, jako příspěvkové organizace státu, jsou koordinovány příslušnými ministerstvy (MMR a MH). Mají vymezený obdobný okruh činností a úkolů, hlavní náplní v obou případech je marketing a propagace turismu ve svých zemích. Dále vymezují turistické regiony ve svých zemích, viz. Příloha č. 2.
Tabulka č. 6: Některé rozdíly ČCCR a SACR ČCCR
SACR
Rok vzniku
1993
1995
Sídlo
Praha
Bánská Bystrica
29
6
Počet zahraničních zastoupení Pramen: www.czechtourism.cz, www.sacr.sk
Co se týče samotného financování, ČCCR na provozní činnost vynakládá 20 % finančních prostředků, 80 % jde tedy na hlavní činnost, SACR využije na provozní činnost více jak
25
26 % prostředků, na hlavní činnost je určeno 74 %. O konkrétním využití finančních prostředků na hlavní činnost vypovídají následující dva grafy.
Graf č. 2: Využití finančních prostředků na hlavní činnost ČCCR Tisková propagace Multimediální nosiče Spolupráce s masmédii 10%
20%
2% Marketingový výzkum
1%
20% Mezinárodní veletrhy
20%
5% 2%
20%
Propagační materiálydistribuce Reklama a propagace Členské příspvěvky v mezinárod. Org. Ostatní náklady na hl. činnost
Pramen: Výroční zpráva CzechTourism za rok 2005, dostupná na www.czechtourism.cz
Graf č. 3: Využití finančních prostředků na hlavní činnost SACR Tisková propagace Multimediální nosiče Spolupráce s masmédii 40,50% 4,50%
Marketingový výzkum 0,50% Mezinárodní veletrhy
6,50%
15%
11,50%
12,50%
8,60% 0,40%
Propagační materiálydistribuce Reklama a propagace Členské příspvěvky v mezinárod. Org. Ostatní náklady na hl. činnost
Pramen: Výroční zpráva SACR za rok 2005, www.sacr.sk
26
3.2 Programové zabezpečení ČR a SR vstoupily spolu s dalšími 8 státy do EU k 1. 5. 2004. Tento krok je považován za významnou událost v dějinách obou zemí, který představuje řadu přínosů i pro cestovní ruch. Vstupem do EU se oběma zemím otevřely dveře k využívání finanční podpory ze společenství v rámci politiky hospodářské a sociální a soudržnosti (dále jen HSS). Základním cílem HSS je zejména podpora aktivit v oblasti regionální, strukturální, sociální a zemědělské politiky a politiky na podporu zaměstnanosti. V rámci HSS byly vymezeny 3 Cíle, které jsou zmíněny v kapitole 3.2.2. Na období 2000-2006 je vyhrazena pro HSS přibližně třetina finančních prostředků z celkového rozpočtu EU, což představuje 213 mld. Eur. Významná část těchto prostředků je určena zemím, které se řadí mezi ty méně rozvinuté v EU, kde se řadí rovněž ČR a SR.
3.2.1 Cíle HSS a Národní rozvojový plán Pro období 2000-2006 byly na evropské úrovni vymezeny tyto 3 strategické cíle:
Cíl 1: Podpora rozvoje zaostávajících regionů23
Cíl 2: Podpora oblasti potýkajících se restrukturalizaci24
Cíl 3: Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání25
Všechny regiony v ČR a SR, vyjma regionu Pražského a Bratislavského, splňují podmínky pro Cíl 1, kdy se HDP těchto regionů pohybuje pod hranicí 75 % průměru EU. Pražský a Bratislavský region splňují podmínky Cíle 2 a Cíle 3. Všechny tyto tři cíle se dále realizují prostřednictvím čtyř strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a dalších nástrojů. Nárok na využívání podpory ze SF mají pouze členské státy EU na sedmileté programovací období, to poslední trvá od roku 2000 a bude ukončeno v roce 2006. Z důvodu vstupu ČR a SR do EU v roce 2004 bylo tedy první programovací období obou zemí zkráceno na dobu tří let (2004-2006). Největší význam má Evropský sociální fond (European social fund, dále jen ESF) a Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund, dále jen ERDF). Z ESF mohou být naplňovány všechny tři cíle, z ERDF jsou financovány projekty pro Cíle 1 a Cíle 2.
23
Týká se regionů, jejichž HDP se pohybuje pod hranicí 75 % průměru EU. Regiony, které nespadají pod Cíl 1, dlouhodobě se vyznačují vysokou mírou nezaměstnaností, kriminalitou, špatnou úrovni školství nebo životním prostředím. 25 Finanční podpora v rámci Cíle 3 směřuje zejména na aktivity jako jsou rekvalifikace, školení, vzdělání. 24
27
Využívání strukturálních fondů EU je však podmíněno dodržováním čtyř principů: koncentrace, programování, partnerství a doplňkovosti. Koncentrace předpokládá, že regionální s strukturální politika se musí soustředit v regionech, které ji nejvíce potřebují a splňují daná kritéria. Programováním se rozumí realizace prostřednictvím dlouhodobých a střednědobých plánů. Princip partnerství vychází z potřeby úzké spolupráce příslušných orgánů státní správy, samosprávy a dalších orgánů. Doplňkovost znamená, že finanční pomoc z EU nenahrazuje regionální a strukturální politiku státu, pouze ji doplňuje.
Každá členská země vypracovává Národní rozvojový plán (dále jen NRP), který má charakter klíčového strategického dokumentu s vlastním návrhem financování. Tím se vytváří možnost získávat prostředky ze SF pro každý region NUTS II, který splňuje požadavky příslušné legislativy Evropské unie. NRP je předkládán Evropské komisi, která jej spolu s členskými státy schvaluje. NRP ČR a SR popisuje současnou socioekonomickou situaci státu (demografické charakteristiky, hospodářská a sociální situace), využívá SWOT analýzu, vymezuje hlavní cíle rozvoje pro léta 2004-2006. Vymezuje obsah operačních programů a jejich zaměření.
V ČR bylo v rámci NRP pro období 2004-2006 vymezeno 6 prioritních os, tedy 6 základních sfér rozvoje:
1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb; 2. Rozvoj dopravní infrastruktury; 3. Rozvoj lidských zdrojů; 4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí; 5. Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství; 6. Rozvoj cestovního ruchu.
SR si stanovila tyto cíle: 1. Zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a služeb; 2. Rozvoj lidských zdrojů a zlepšení jejich přizpůsobivosti; 3. Zvýšení efektivnosti v sektoru výroby a kvality života venkovského obyvatelstva; 4. Podpora pro rovnoměrný rozvoj regionů prostřednictvím zvyšování konkurenceschopnosti regionů;
28
Prioritní osy jsou dále zpracovány v Operačních programech (dále jen OP) či Sektorových operačních programech (dále jen SOP) navazujících na strategii NRP. Tyto OP jsou v ČR orientovány na 7 regionů NUTS II mimo pražského a v SR na 3 regiony NUTS II mimo Bratislavy. Jak již bylo zmíněno, hlavní města splňují podmínky pro Cíl 2 a Cíl 3 a je pro ně vypracován Jednotný programový dokument 2 a Jednotný programový dokument 3. Struktura Operačních programů v ČR a SR si je velmi blízká, „náplň“ jednotlivých OP mezi ČR a SR se však již z části liší.
Operační programy ČR:
OP Průmysl a podnikání,
OP Rozvoj lidských zdrojů,
OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství,
OP Infrastruktury
Operační programy SR:
SOP Průmysl a služby,
SOP Lidské zdroje,
SOP Zemědělství a rozvoje venkova,
OP Základní infrastruktura
Všechny tyto OP a SOP jsou orientovány sektorově. V ČR byl mimo jiné vypracován Společný regionální operační program pro sedm regionů v ČR vyjma Prahy, v SR naopak žádný obdobný program neexistuje.
3.2.2 Programy na podporu turismu v ČR Společný regionální operační program (SROP) SROP je operačním programem disponující největší alokací. Zaměřuje se na podporu vyváženého a ekonomicky udržitelného rozvoje regionů ve státu, růst kvality života obyvatel regionů (klade důraz na tvorbu pracovních míst), zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. SROP přijala vláda 23. 1. 2003 usnesením č. 102 „k dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie". MMR bylo jmenováno řídícím orgánem, funkci platebního
29
orgánu vykonává MF. Kompetence týkající se realizace projektů byly přeneseny na kraje, respektive na regionální rady, které by se rovněž měli podílet na samotném řízení celého programu. Tabulka č. 7: Priority SROP s příslušnými váhami26 Priorita
Váha
1. Regionální podpora podnikání 2. Regionální rozvoj infrastruktury 3. Rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech 4. Rozvoj cestovního ruchu 5. Technická pomoc Pramen: SROP ČR 2004-2006, Programový dodatek,str. 28
9.9 43.4 20.3 23.8 2.6
SROP je převážně financován z veřejných rozpočtů EU. Finanční prostředky ve všech opatřeních se čerpají podle pravidla n+2, tedy do roku 2008. Podpora pro SROP ze Strukturálních fondů Evropské unie je poskytována ze dvou fondů: •
Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF)
•
Evropského sociálního fondu (ESF).
Na SROP pro období 2004-2006 bylo z EU vyhrazeno celkem vyhrazeno 454,330 mil. Eur. Priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu Cílem priority je efektivně využívat potenciál rozvoje cestovního ruchu v NUTS II, který by vedl ke konkurenceschopnosti regionů vůči turisticky atraktivní Praze, celkově zvýšit podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionů a vytvářet pracovní místa. V rámci této priority je podáváno nejvíce projektů v SROP, lze předkládat i projekty zaměřené ryze umělecky, například festivaly. Podpora je poskytována formou nevratné přímé pomoci.
26
Váhy jednotlivých priorit byly určeny na základě expertního zhodnocení v NUTS II
30
Tabulka č. 8: Podpora ze SF Priority 4 - Rozvoj cestovního ruchu (v mil. Eur) Opatření 4.1. Podopatření 4.1.1
Rozvoj služeb cestovního ruchu Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu
36,024 18,012
Podopatření 4.1.2
Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu
18,012
Opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Podopatření 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury CR Podopatření 4.2.2 Podpora regionální a místní infrastruktury CR celkem Pramen: SROP, webové stránky www.mmr.cz
72,060 36,030 36,030 108,084
Opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch Předkládat projekty v rámci tohoto opatření mohou ty subjekty, které nabízejí služby týkající se cestovního ruchu. Akce by měly mít ekonomický dopad překračující místní úroveň. Podopatření 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu Podpora je určena veřejným či neziskovým subjektům (podnikatelské subjekty zde nejsou zařazeny), které rozvíjejí služby týkající se aktivit cestovního ruchu.27 V současné době jsou finanční prostředky ve všech regionech vyčerpány. Podopatření
4.1.2
Podpora
regionálních
a
místních
služeb
cestovního
ruchu
V rámci tohoto podopatření jsou podporovány akce (projekty) drobných, malých a středních podnikatelských subjektů, kteří nakupují služby v oblasti cestovního ruchu na místní a regionální úrovni.28 Opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch V tomto opatření jsou finančně podporovány projekty orientované na rozvoj infrastruktury nutné pro cestovní ruch. Tato nevratná přímá pomoc může být využita na nákup DHM a DNM zahrnující pořízení budov, staveb, strojů apod. Podopatření 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Určeno větším významným projektům CR nadregionálního charakteru, minimální velikost akce (projektu) činí 2 mil. Eur.29
13
Např. účast ČR na výstavách a veletrzích cestovního ruchu, tvorba a distribuce propagačních materiálů apod. Patří zde zejména projekty z oblasti propagační kampaně, marketingová studia, konání seminářů a sympozií apod. 29 Týká se oblasti ekoturistiky, lázeňské turistiky, kongresové turistiky apod. V tomto podopatření jsou všechny finanční prostředky vyčerpány ve všech regionech. 28
31
Podopatření 4.2.2 Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu Projekty podporované v rámci tohoto podopatření se vztahují k rekonstrukci a obnově památek, rozvoji a obnově turistických stezek, cyklostezek apod.
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (dále jen OP RLZ) OP RLZ na programovací období 2004-2006 se zaměřuje zejména na problematiku nezaměstnanosti, rozvoj pružného trhu práce, kvalifikované pracovní síly, v podstatě má vytýčené obdobné cíle jako JPD 3, avšak v tomto případě se tento program týká všech regionů mimo pražského.
Byly vymezeny tytéž priority jako u JPD 3 Praha:
Priorita 1. Aktivní politiky zaměstnanosti
Priorita 2. Sociální integrace a rovné příležitosti
Priorita 3. Rozvoj celoživotního učení
Priorita 4. Adaptabilita a podnikání
Otázce cestovního ruchu se věnuje pouze 4. Priorita Adaptabilita a podnikání, resp. Opatření 4.2 Specifické vzdělávání. Mezi cíle tohoto Opatření patří např.: - zlepšení profesní přípravy a vzdělávání absolventů škol zaměřených na cestovní ruch, pracovníků a podnikatelů a vzdělávání odborníků na cestovní ruch ve veřejné správě - zkvalitnění regionálního marketingu a managementu cestovního ruchu
Vzdělávání pracovníků v CR je nedílnou součástí jeho rozvoje, kvalifikovaná pracovní síla v oblasti CR povede ke konkurenceschopnější nabídce služeb v CR, k dosažení výkonu srovnatelných s jinými vyspělými státy EU. V SR se žádný SOP či OP vzděláváním v cestovním ruchu nezabývá.
Konečnou cílovou skupinu představují podnikatele, management podniku, pracovníci veřejného sektoru. Příkladem činnosti pro cílové skupiny Opatření 4.2 je např. tvorba a realizace programů celoživotního vzdělávání pro CR, vč. rekvalifikačních a poradenských programů pro služby CR a lázeňství, ekoturistiku.
32
Celková hodnota podpory na období 2004-2006 je 422,43 mil EUR: ESF na opatření přispívá na 318,82 mil. EUR, což odpovídá 75 % z celkového objemu, zbývajících 25 %, tzn. 103, 61 mil. EUR je zajištěno z rozpočtu MPO (30 %), MMR (30 %), MŽP (40 %). Na opatření 4.2 Specifické vzdělávání je určena částka 28,403 mil. Eur, což je přibližně 6,7 % z celkového rozpočtu OP RLZ.
Tabulka č. 9: Přehled priorit OP RLZ a jejich financování (v mil Eur) Priorita
Celkové náklady
ESF
Národní zdroje
Priorita 1
136,801
102,601
34,200
Priorita 2
54,337
42,750
11,587
Priorita 3
143,641
107,731
35,910
Priorita 4
67,357
50,518
16,839
Technická pomoc
20,288
15,216
5,072
422,424
318,816
103,608
Celkem
Pramen: Programový dodatek OP RLZ, dostupný na stránkách www.strukturalni-fondy.cz
3.2.3 Programy na podporu turismu v SR Sektorový Operační program Průmysl a služby (dále jen SOP PS) SOP PS je vypracován Ministerstvem hospodářství SR na zkrácené programovací období 2004-2006 a to z horizontálního pohledu, nikoliv podle členění průmyslu na jednotlivá odvětví. Operační program je podporován z ERDF. Globálním cílem SOP PS je zajistit „růst konkurenceschopnosti průmyslu a služeb“ a tak podpořit hospodářský růst, zaměstnanost, rovnoměrný rozvoj regionů a konkurenceschopnost.
Program vymezuje dvě základní Priority, které jsou dále členěny na Opatření:
Priorita 1. Růst konkurenceschopnosti průmyslu a služeb s využitím rozvoje domácího růstového potenciálu (týká se například podpory podniků, rekonstrukce infrastruktury
Priorita 2. Rozvoj cestovního ruchu: -
Opatření 2.1. Podpora budování a rekonstrukce infrastruktury cestovního ruchu
-
Opatření 2.2. Podpora podnikatelských aktivit cestovního ruchu
-
Opatření 2.3. Podpora propagace cestovního ruchu a tvorba informačního systému
Možné příklady podporovaných aktivit v rámci Priority 2:
Výstavba a rekonstrukce zařízení cestovního ruchu spravované samosprávou
33
Budování a údržba turistických stezek, cyklotras, podpora zimní turistiky atp.
Vybudování informačních středisek pro CR
Podpora kulturního dědictví (opravy zámků, hradů,…)
Propagace podnikatelských subjektů v CR na domácím i zahraničním trhu
Cílem Priority 2 a jejich jednotlivých opatření je umožnit rozvoj podnikání v oblasti CR, zvýšit atraktivnost SR zejména propagací SR jako turistické destinace, zvýšení konkurenceschopnosti CR v oblasti poskytovaných služeb, přilákat co nejvíce zahraničních i domácích turistů, využívat potenciál CR pro růst HDP, podpora lázeňství, podpora turistického síťového informačního systému v SR.
O příspěvek můžou žádat samosprávné kraje, města, obce, neziskové organizace (které se zabývají ochranou a rozvoje kulturního dědictví a cestovním ruchem) předložením projektu Slovenské agentuře pro cestovní ruch. Od každého žadatele jsou však požadovány informace o dopadu jeho projektu na životní prostředí.
Tabulka č. 10: Přehled Priorit SOP PS a jejich financování (v mil. Eur) Priorita
Celkové náklady
ERDF
Národní zdroje
Soukromé zdroje
Priorita 1
173,840
77,344
50,089
46,407
Priorita 2
113,303
63,280
31,036
18,984
14,112
10,584
3,528
0
301,255
151,208
84,653
65,391
Technická pomoc Celkem
Pramen: Programový dodatek SOP PS, dostupný na www.strukturalnefondy.sk
Tabulka č. 11: Přehled opatření Priority 2 a jejich financování (v mil Eur) Opatření
Celkové náklady
ERDF
Národní zdroje
Soukromé zdroje
Opatření 2.1
42,187
31,640
10,546
0
Opatření 2.2
54,241
18,984
16,272
18,984
Opatření 2.3
16,875
12,656
4,218
0
Pramen: Programový dodatek SOP PS, dostupný na www.strukturalnefondy.sk
3.2.4 Financování cestovního ruchu v Praze vs. Bratislavě Obě hlavní města mají v Evropě výjimečné a výhodné postavení, jsou považována za oblíbené turistické destinace a nejnavštěvovanější evropská města. Bratislava i Praha jsou ve svých zemích z hlediska počtu návštěvníků nejvýznamnějšími městy. Do Bratislavy každoročně směřuje až 26 % návštěvníků SR, v Praze je to podstatně více, uvádí se, že naše
34
hlavní město přiláká více jak 50 % turistů přijíždějících do ČR. Průměrná délka pobytu v Praze je 3,8 dní, v Bratislavě návštěvníci pobudou asi 2,5 dní. Finanční podpora cestovního ruchu v těchto hlavních městech se pro státní pokladnu zajisté vyplatí. Praha státu přináší 80 % všech příjmů z turistiky, které ČR má, což odpovídá asi 90 mld. ročně.
Graf č.4
Graf č. 5 Důvody návštěvy Bratislavy
Důvody návštěvy Prahy
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
100% 80% 60% 40% 20% 0%
kultura, poznání
pracovní cesta
návštěva rodiny, známých
kultura, poznání
Graf č. 6
pracovní cesta
návštěva rodiny, známých
Graf č. 7 Struktura návštěvníků Bratislavského regonu
Struktura návštěvníků Pražského regionu
ČR Německo
Polsko
UK
Rakousko
Itálie
Maďarsko
USA
Německo
Ostatní
Ostatní
Bratislavský i Pražský region jsou oproti ostatním regionům v ČR a SR o dost vyspělejší, jejich ekonomická úroveň se řadí k těm vyšším v EU, respektive dosahují více jak 75 % průměru HDP v EU. Nesplňují tedy podmínky pro Cíl 1 (podpora zaostávajících regionů).30 Obě města však jsou podporována prostřednictvím Jednotných programových dokumentů 2 a 3, navazujících na NRP.
30
Bratislava a Praha byli v roce 2004 jedinými dvěma regiony nových členských zemí unie, kde byl vyšší HDP jako průměr původní evropské patnáctky.
35
Jednotný programový dokument pro Cíl 2 – Praha JPD 2 byl vypracován jednak v souladu s NRP ČR, dále se opírá o jiné strategické dokumenty ze druhé poloviny 90. let, především o Strategický plán hl. m. Prahy. Podpora se ovšem netýká celé Prahy, do JPD 2 je zahrnuto 24 městských částí na úrovni NUTS V, což odpovídá asi 40 % rozlohy celého města. Viz. obrázek níže.
Vybrané městské části: • • • • • • • •
Praha 1 Praha 8; Březiněves; Ďáblice; Dolní Chabry Praha 9 Praha 12; Libuš Praha 14; Dolní Počernice Praha 15; Dolní Měcholupy; Dubeč; Petrovice; Štěrboholy Praha - Kbely; Čakovice; Satalice; Vinoř Praha - Horní Počernice; Praha - Újezd nad Lesy; Běchovice; Klánovice; Koloděje
Pramen: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/jpd-2/1001140/
Významnou roli při realizaci JPD 2 hraje MMR, které je řídícím orgánem, dohlíží například na dodržování pravidel a předpisů EU i národních norem. MMR může výjimečně povolit čerpání financí i mimo vymezené území, pokud jsou splněna určitá kritéria. Opatření dokumentu splňují základní účel Cíle 2, tj. „podporu hospodářské a sociální konverze regionů, které čelí strukturálním potížím.“ Hlavním cílem je odbourat bariéry, které
36
brání rozvoji regionu, zvýšit konkurenceschopnost Prahy lepším využitím území, zlepšit městské prostředí, zabránit přírodním katastrofám jako jsou povodně (srpen 2002) apod. V rámci JPD 2 byly zvoleny 3 priority, viz. Tabulka 13. Cestovní ruch je podporován v rámci Priority 2, konkrétně v Opatření 2.2 „Podpora malého a středního podnikání, příznivé podnikatelské prostředí“ a Opatření 2.3 „Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze“. Nutno však poznamenat, že cestovnímu ruchu v rámci této Priority a příslušných opatření není přikládaná velká váha, pozornost mu je věnována pouze okrajově a to například v oblasti realizace podnikatelské infrastruktury v CR (obnova a rekonstrukce památek sloužících turistice). Tabulka č. 12: Náklady a objem podpory z ERDF (v mil. EUR) Priorita
Celkové náklady
Objem SF
1. Revitalizace a rozvoj městského prostředí 2. Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území 3. Technická pomoc
107, 240
53,620
31,793
15,897
3,557
1,778
Celkem
142,590
71,295
Pramen: Průvodce fondy Evropské unie, tabulka č. , přístupný na www.strukturalni-fondy.cz
Tabulka č. 13: Náklady a objem podpory z ERDF (v mil. EUR) na Opatření 2.2 a 2.331 Opatření Celkové náklady Objem ERDF Národní zdroje 2.2 12,54 6,27 6,27 2.3 5,42 2,71 2,71 Pramen:www.operacni-programy.cz
Jednotný programový dokument Cíl 2 - Bratislava Do JPD 2 spadá přibližně 30 % území Bratislavy, což je sice méně než v případě Prahy, ale na rozdíl od českého hlavního města splňují kritéria a požadavky pro Cíl 2 i další území Bratislavského samosprávného kraje a to okresy :
Malacky,
Pezinok,
Senec,
Městské časti hlavního města SR Bratislavy : 31
Suma, vyhrazena čistě na aktivity CR, se nepodařila zjistit
37
Bratislava III. (Vajnory),
Bratislava IV. (Záhorská Bystrica),
Bratislava V. (Čunovo, Jarovce, Rusovce).
Řídícím orgánem je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje (dále jen MVRR), které je odpovědno za koordinaci, správnost řízení programu a jeho implementaci. V rámci JPD 2 Ba byla ustanovena jediná priorita: Podpora hospodářské činnosti a trvale udržitelného rozvoje Cílového území. Ta je členěna do těchto pěti opatření: Tabulka č. 14: Náklady a objem podpory z ERDF (v mil. Eur) Opatření
Celkové náklady
1.1 Rozvoj malého a středního podnikání 1.2 Podpora společných služeb pro podnikatele 1.3 Rozvoj podnikatelských aktivit a služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace 1.4 Podpora společných služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace 1.5 Obnova a rozvoj obcí a zachování kulturního dědictví Technická pomoc Priorita celkem
44,821 22,300
Objem SF 6,690 11,150
34,739 4,831 11,150 17,867
2,973 130,850
Pramen: www.strukturalnefondy.sk, Programový doplněk JPD 2
38
5,575 7,433
1,486 37,165
Na zkrácené programovací období 2004-2006 bylo z ERDF na JPD 2 celkem vyhrazeno 37, 165 mil. EUR, což odpovídá pouze asi 51 % objemu prostředků vyhrazených pro JPD 2 v ČR. Avšak při přepočtu na 1 obyvatele to pro Pražský region znamená 60,41 Eur a pro Bratislavský 87,33 Eur. Cestovnímu ruchu se věnuje Opatření 1.3 a 1.4., pomoc ze SF v tomto případě činí 10,406 mil. Eur, což je přibližně 28 % z celkového příspěvku na JPD 2. V ČR na podporu CR v rámci JPD 2 ze SF přísluší částka 8,98 mil. Eur, jak již však bylo řečeno, tato částka je velmi zkreslena, na cestovní ruch je určen jen nepatrný podíl, tudíž podporu ze SF pro ČR a SR v rámci JPD 2 nemůžeme úplně porovnávat.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 – Praha Na základě tohoto dokumentu Praha využívá české národní zdroje a zdroje Evropského sociálního fondu pro podporu rozvoje lidských zdrojů na území hlavního města. JPD 3 se stejně jako JPD 2 opírá o Strategický plán hl. m. Prahy, dále pak vychází z řady dalších dokumentů, například z Evropské strategie zaměstnanosti, Národního programu rozvoje vzdělání v České republice apod. Řídícím orgánem oproti JPD 2 je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Globálním cílem JPD 3 je „vytvoření efektivního trhu práce založeného na kvalifikované pracovní potenciálu
síle,
konkurenceschopnosti
regionu,
sociální
zaměstnavatelů,
integraci
ohrožených
využití skupin
výzkumně-vývojového a
rovnosti
příležitostí
při respektování zásad udržitelného rozvoje.“ (JPD 3 Praha, str. 73) Dokument je členěn do 5 priorit:
Aktivní politiky zaměstnanosti
Sociální integrace a rovné příležitosti
Rozvoj celoživotního učení
Adaptabilita a podnikání
Technická pomoc
Jednotlivá Opatření Priorit 1 a 2 se zabývají spíše problematikou nezaměstnaností, zaměstnávání znevýhodněných skupin, sociální služby atp. Priorita 3 je zaměřen na vzdělávání, školství, atd. 39
Na cestovní ruch se orientuje pouze Priorita 4, respektive Opatření 4.3 Rozvoj cestovního ruchu, jehož hlavním smyslem je přispět k rozvoji potenciálu v cestovním ruchu a to konkrétně prostřednictvím podpory vzdělávání a kvalifikací osob zaměstnaných v CR. Na toto opatření je určeno 5,2 % celkového rozpočtu JPD 3, tj. 6 114 508 Eur. Strukturu rozpočtu tohoto opatření najdeme v následující tabulce. Tabulka č. 15: Struktura rozpočtu Opatření 4.3 JPD 3 Praha (v Eur) ESF ČR - rozpočet MPSV ČR - rozpočet hl. m. Prahy
3 057 254 € (50%) 2 140 232 € (35%) 917 022 € (15%)
Pramen: JPD 3 Praha, Programový dodatek
Jednotný programový dokument Cíl 3 - Bratislava JPD 3 Bratislava se obdobně jako JPD 3 Praha zabývá otázkou vzdělávání, vybavení pracovní síly potřebnými kvalifikacemi, vzdělávacími programy, rekvalifikací, zvýšení role celoživotního vzdělávání apod., což by celkově vedlo k růstu konkurenceschopnosti podniků. Priorita 2, respektive Opatření 2.1 „Stimulování a zkvalitnění pro potřeby zaměstnavatelů a podnikatelského sektoru“ se zabývá vzděláváním pracovníků v cestovním ruchu, avšak jen velmi okrajově. Hlavním cílem tohoto Opatření pro CR je tedy možnost a motivace zaměstnavatelů, malých a středních podniků v oblasti CR umožnit svým zaměstnancům další vzdělání a rekvalifikaci. Celkové náklady na Opatření 2.1 činí 34,96 mil. Eur, ze SF je určeno 16,26 mil. Eur, což odpovídá přibližně 46 % celkového objemu nákladů, zbylých 18,7 mil. Eur je zajištěno z národních a soukromých zdrojů SR. Řídícím orgánem pro JPD 3 Bratislava je Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR. O prioritách JPD 3 vypovídá tabulka č.16.
40
Tabulka č. 16: Priority JPD 3 a jejich financování (v mil. Euro) Priorita
ESF
1.Rozvoj aktivní politiky trhu práce a sociální integrace 2.Rozvoj celoživotního vzdělávání a podpora rozvoje výzkumu a vývoje v kontextu zvyšování kvality lidských zdrojů Technická pomoc Celkem Pramen: JPD 3 Bratislava
Národní zdroje
Soukromé zdroje
21 683 714
20 165 853
10 191 345
21 683 714
19 827 045
5 922 364
1 572 326 44 939 754
1 572 326 41 565 224
0 16 113 709
4. Srovnání programů ČR a SR Kapitola podává přehled rozdílů programového zajištění CR v ČR a SR a to z hlediska finančního i věcného. V části finanční srovnání je prostřednictvím tabulek a grafů představen podíl peněžních prostředků na jednotlivé cíle, opatření či priority v ČR a SR, přehled zdrojů financování apod. Věcné srovnání se pak zaměřuje na komparaci českých a slovenských programů a jejich odlišnou strukturu, vymezené cíle, podíl příspěvků ze strukturálních fondů apod.
4.1 Věcné srovnání SROP vs. SOP PS SROP se cestovnímu ruchu věnuje v rámci Priority 4: Rozvoj cestovního ruchu, na kterou je z SF určeno 108,084 mil Eur. Stejně tak je nazvána jedna z priorit SOP PS, tedy Priorita 2: Rozvoj cestovního ruchu, na kterou je z ERDF vyhrazeno 63,281 mil. Eur. Náplň těchto dvou programů je velmi podobná. Oba se zaměřují například na budování infrastruktury a marketing v cestovním ruchu. Zásadní rozdíl spočívá v samotném členění priorit/opatření SROP a SOP PS.
V rámci SROP je Priorita 4 členěna na:
Opatření 4.1: „Rozvoj služeb pro cestovní ruch“ (které se zaměřuje na marketing v turismu)
Opatření 4.2: „Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch“ (vybudování infrastruktury, jak již napovídá samotný název.)
41
Oproti tomu opatření programu SOP PS jsou členěny podle subjektů, které z daného opatření mohou čerpat:
Opatření 2.1: „Podpora budování a rekonstrukce infrastruktury cestovního ruchu“ je výlučně orientováno na podporu subjektů veřejného sektoru,
Opatření
2.2: „Podpora podnikatelských aktivit cestovního ruchu“ pak
na soukromý sektor
Opatření 2.3: „Podpora propagace cestovního ruchu a tvorba informačního systému“ přímo podporuje propagaci SR prostřednictvím subjektů veřejného sektoru a nepřímo je zaměřené na podporu malých a středních podnikatelů.
Shodné cíle SROP (resp. Opatření 4.2) a SOP PS32 týkající se infrastruktury:
Vybudování a zlepšení infrastruktury v místech, kde existuje turistický potenciál
Rekonstrukce/zlepšení úrovně poskytovaných služeb zařízení CR
Obnova a ochrana historických památek, budování a údržba turistických stezek, oddychových prostorů, cyklostezek, naučných stezek apod.
Výstavba koupališť, lázní, bazénů
Programy SROP (resp. Opatření 4.1) a SOP PS33 a jejich shodný okruh cílů v oblasti marketingu:
Marketing v CR a jeho celkové zkvalitnění
Propagace cestovního ruchu, propagační kampaně
Vydávání propagačních materiálů
Příprava studií
Workshopy, výstavy, veletrhy atd.
Tabulka č. 17: Finanční prostředky (ze SF) SROP a SOP PS určené na infrastrukturu a marketing v cestovním ruchu (v mil. Eur)34 Infrastruktura
Přepočet na 1 obyv.
Marketing
Přepočet na 1 obyv.
SROP
72,060
7,059
36,024
3,529
SOP PS
31,640
5,876
31,640
5,876
Pramen: www.strukturalni-fondy.cz/srop; Programový doplněk SOP PS, Příloha č. 3- Finanční tabulka
32
Nejvíce je infrastruktura podporována z Opatření 2.1 Zejména pak Opatření 2.2 a 2, 2.1 spíše jen okrajově 34 Rozdělení finančních prostředků na marketing a infrastrukturu programu SOP PS je spíše orientační. Vychází se z poznatku, že Opatření 2.1se z 90 % věnuje infrastruktuře, přičemž na toto Opatření je určeno zhruba 50 % celkových prostředků na Prioritu 2. 33
42
SROP se pak dále v rámci Priority 4 zabývá např.:
stabilní strukturou venkovského CR,
„církevním“ cestovním ruchem,
výstavbou infrastruktury pro filmové, hudební či divadelní festivaly.
Z programu SOP PS Priority 2 můžou být dále podporovány projekty týkající se např.:
výstavby zařízení na obsluhu vodních plavidel za účelem CR (např. vodní mola),
obnovy a budování informačních center cestovního ruchu
výstavby lyžařských center, lanovek, vleků.
JPD 2 Praha vs. JPD 2 Bratislava Na podporu cestovního ruchu v rámci JPD 2 Praha je určeno Opatření 2.2 (Podpora malého a středního podnikání, příznivé podnikatelské prostředí) a 2.3 (Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze), na něž je ze SF vyhrazeno 8,28 mil. Eur, pro cestovní ruch je však určena jen malá část této sumy35, protože turismu v rámci těchto opatření není přikládána velká váha. V JPD 2 Bratislava se cestovním ruchem zabývá Opatření 1.3 (Rozvoj podnikatelských aktivit a služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace) a 1.4 (Podpora společných služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace). Finanční pomoc ze SF celkem na obě opatření v tomto případě činí 10,407 mil. Eur.
Stejné cíle JPD 2 Praha a JPD 2 Bratislava:
konkurenceschopnost cestovního ruchu (hlavní město jako turistická destinace)
zlepšení kvality životního prostředí, ekologie
rozvoj či budování turistických informačních center
V JPD 2 Bratislava je navíc kladen důraz na zlepšení stravovacích a ubytovacích služeb; rozvoj a poskytování služeb, které se nějakým způsobem týkají cestovního ruchu; výstavba a rekonstrukce zařízení v oblasti CR a rekreace, zařízení poskytující doplňkové služby v oblasti CR. Obdobně, jak je tomu u SROP či SOP PS, plyne část finančních prostředků na propagaci, konference a veletrhy v oblasti turismu. V tomto případě se však jedná pouze o aktivity týkající se cestovního ruchu Bratislavy.
35
Sumu, určenou čistě na podporu cestovního ruchu, se nepodařilo zjistit
43
JPD 3 Praha vs. JPD 3 Bratislava JPD 3 Praha se cestovním ruchem zabývá v Opatření 4.3 (Rozvoj cestovního ruchu), které je spolufinancováno ze SF a to částkou 3,057 mil. Eur, JPD 3 Bratislava pak v Opatření 2.1 (Stimulování a zkvalitnění pro potřeby zaměstnavatelů a podnikatelského sektoru), pro které přísluší příspěvek ze SF ve výšce 16,262 mil. Eur. Je to tedy podstatně více než v případě JPD 3 Praha, nutno však podotknout, že Opatření 2.1 se týká cestovního ruchu velmi okrajově, přesnou částku určenou pouze na CR se nepodařilo zjistit. JPD 3 Praha a Bratislava mají vesměs odlišnou náplň, jediným shodným cílem je vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. JPD 3 Praha se z hlediska cestovního ruchu zaměřuje zejména na vzdělávání a rekvalifikaci osob zaměstnaných ve službách CR (např. formou
jazykových
kurzů),
vytvoření
sítě
poradenských
a
vzdělávacích
služeb
pro podnikatele v CR, vytváření informačních středisek pro turisty36, pořádaní workshopů a pracovních setkání. Vzdělávání v rámci JPD 3 Bratislava se týká zejména zaměstnanců malých a středních podniku, jejichž podnikatelská činnost souvisí s cestovním ruchem.
4.2 Srovnání finanční Nejvíce finančních prostředků v EU proudí do Cíle 1, taktéž je tomu v ČR a SR. V rámci EU a stejně tak v ČR je pak nejméně prostředků určeno na Cíl 3, v SR je však nejmenší příspěvek ze SF určen na Cíl 2. ČR se sice těší větší podpoře ze SF, co se týče čerpání celkového objemu peněžních prostředků, avšak při přepočtu na obyvatele už dostáváme jiné hodnoty. (viz. Tabulka č. 18,19 a 20)37
Tabulka č.18: Finanční alokace ze SF pro jednotlivé cíle na programovací období 2000-2006 (v mld. Eur) Cíl Mld. EUR Cíl 1 182,45 Cíl 2 135,90 Cíl 3 22,50 Celkem 340,85 Pramen: Veřejné finance, Josef Medvěd, str.441
36
Což je tedy rovněž jeden z cílů JPD 2 Praha Podíl na cestovním ruchu v rámci Cíle 2 ČR a Cíle 3 SR (resp. JPD 2 Praha a JPD 3 Bratislava) není příliš významný, nebylo možné přesně vymezit částky určené pouze na aktivity cestovního ruchu. Hodnoty v tabulkách a následujících grafech nejsou z tohoto důvodu pro tyto programy (Cíle) uvedeny. 37
44
Tabulka č. 19: Finanční alokace ze SF pro jednotlivé cíle v ČR a SR na programovací období 2004-2006 (v mil. Eur) ČR
SR
ČR – přepočet na SR – přepočet na 1 obyvatele 1 obyvatele Cíl 138 1454,3 1041,04 142,48 193,33 Cíl 2 71,3 37,17 6,98 6,90 Cíl 3 58,8 44,94 5,76 8,35 Celkem 1584,4 1123,15 155,22 208,58 Pramen: Programové dodatky jednotlivých OP či SOP, čerpáno ze str. www.strukturalni-fondy.cz a www.strukturalnefondy.sk
Tabulka č. 20: Finanční alokace ze SF pro Priority/Opatření týkající se pouze CR v rámci jednotlivých cílů na programovací období 2004-2006 (v mil. Eur) SR – přepočet na ČR – přepočet na 1 obyvatele 1 obyvatele Cíl 1 129,39 63,28 12,73 11,75 Cíl 2 ------10,41 -----1,93 Cíl 3 3,06 ------0,29 ------Celkem 132,45 73,69 13,02 13,68 Pramen: Programové dodatky jednotlivých OP či SOP, čerpáno ze str. www.strukturalni-fondy.cz www.strukturalnefondy.sk ČR
SR
Podíl příspěvků SF na priority či opatření, které jsou
v ČR zaměřeny na podporu
cestovního ruchu, odpovídá 9 % a podíl na ostatní priority či opatření, které se turismu netýkají 91 %. V SR je celkem ze SF na opatření/priority pro CR vyhrazeno 8 % všech finančních prostředků, na ostatní priority či opatření směřuje 92 %. (viz. Graf č. 8 a 9)
Graf č. 8 Příspěvek SF v ČR na Priority/Opatření týkající se pouze CR a na ostaní Priority/Opatření
9% Priority/Opatření týkající se pouze CR Ostatní Opatření/Priority
91%
38
Cíl 1 ČR zahrnuje tyto programy: SROP, OP RLZ, OP Průmysl a podnikání, OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, OP Infrastruktur. Cíl 1 SR pak tyto programy: SOP PS, SOP Lidské zdroje, SOP Zemědělství a rozvoj venkova, OP Základní infrastruktura
45
Graf č. 9 Příspěvek SF v SR na Priority/Opatření týkající se pouze CR a na ostatní Priority/Opatření
8% Priority/Opatření týkající se pouze CR Ostatní Opatření/Priority
92%
V Tabulce č.21 je vyjádřen podíl jednotlivých finančních zdrojů na příslušných prioritách či opatřeních zabývajících se cestovním ruchem. Při financování programů SR jsou ve všech případech využívány i prostředky ze soukromých zdrojů, ČR se především jedná o zdroje národní a zdroje strukturálních fondů, pouze v případě SROP se financování účastní i soukromý sektor. Národními zdroji všeobecně rozumíme rozpočet státu, rozpočet města, různé státní fondy apod. Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, JPD 2 Praha a JPD 3 Bratislava se na podporu CR orientuje pouze okrajově, částky určené cestovnímu ruchu nebyly zjištěny.
Tabulka č. 21: Zdroje financování Priorit/Opatření týkajících se CR pro období 2004-2006 (v mil. Eur) Program/Priorita/Opatření
ESF
ERDF
SROP - Priorita 4 0 OP RLZ – Opatření 4.2 21,303 SOP PS – Priorita 2 0 JPD 2 Bratislava – Opatření 1.3 a 1.4 0 JPD 3 Praha – Opatření 4.3 3,057 Pramen: Programové dodatky příslušných programu
108,085 0 63,281 10,406 0
Národní zdroje 36,028 7,100 31,038 12,181 3,057
Soukromé zdroje 55,014 0 18,984 23,301 0
Náklady celkem 199,127 28,403 113,303 45,888 6,115
Jak již bylo řečeno, v SR se kromě SF a národních zdrojů na financování nemalou měrou podílí i soukromý sektor a to 21 %, v ČR je to dokonce o něco více – 24 %. Nutno však poznamenat, že podíl soukromého sektoru na financování je pouze v případě SROP. V ČR jsou finanční prostředky z 56 % zajištěny ze SF, v SR je to méně – 46 %. (viz. Graf č. 10, 11 a 12)
46
Graf. č. 10
Graf č. 11 Podíl jednotlivých zdrojů v SR na prioritách/opatřeních pro CR
Podíl jednotlivých zdrojů v ČR na prioritách/opatřeních pro CR 10%
24%
0%
ESF
Soukromé
27% Soukromé
Národní
46%
ERDF
ERDF Národní
20%
46% 27%
Graf č. 12 Podíl SF, národních&soukormých zdrojů v %
100,00 90,00 80,00
25,00 44,15
45,72
50,01
70,00 77,32
60,00
% podíl národních a soukromých zdrojů
50,00 40,00 30,00
% podíl SF na celkových nákladech
75,00 55,85
54,28
49,99
20,00 22,68
10,00 0,00 1
2
3
4
5
1=SROP, 2=OP RLZ,3=SOP PS, 4=JPD2 Bratislava,5=JPD3 Praha
Je patrné, že se podíl finančních prostředků v rámci jednotlivých priorit/opatření v průběhu let zvyšuje. (viz. Tabulka č. 22)
Tabulka č. 22: Alokace finančních prostředků v jednotlivých letech39 (v mil. Eur) Priorita/Opatření 2004 SROP - Priorita 440 33,589 OP RLZ – Priorita 4 15,699 SOP PS – Priorita 2 35,421 Pramen: Programové dodatky příslušných programů
39 40
2005 48,110 22,487 36,768
2006 62,415 29,172 41,115
Pro Jednotné programové dokumenty se alokace financí v jednotlivých letech nepodařila zjistit. Nejsou zahrnuty soukromé zdroje, jedná se o zdroje národní+SF
47
Závěr Na závěr bych chtěla shrnout zásadní rozdíly v cestovním ruchu v ČR a SR, jeho zdrojích financování a následném využití finančních prostředků. ČR i SR mají velký potenciál pro cestovní ruch. SR jej však neumí dostatečně využívat, což se projevuje v jeho zaostávání i za jinými evropskými zeměmi, zejména pak v samotných devizových příjmech. ČR a SR od roku 2004 využívá finanční podporu ze SF. Celé území ČR a SR je podporováno v rámci Cíle 1, vyjma regionu pražského a bratislavského, které splňují podmínky pro Cíl 2 a Cíl 3. Achylovou patou programového zabezpečení CR v SR je jeho nepříliš výhodná struktura programů pro cestovní ruch. Zatímco v ČR existují čtyři programy týkající se podpory turismu (SROP, OP RLZ, JPD 2, JPD 3), které jsou spolufinancovány ze SF, v SR se v podstatě jedná pouze o dva programy (SOP PS a JPD 2, přičemž JPD 3 se jen okrajově týká podpory vzdělávání a kvalifikace v CR). Pozornost cestovnímu ruchu v ČR je navíc věnována v dalších rozvojových dokumentech jako je například Státní program podpory cestovního ruchu. Stejně tak z hlediska vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu je na tom ČR podstatně lépe. Pro celé území ČR (vyjma Prahy) je na podporu vzdělávání určen OP RLZ, v SR se žádný OP touto záležitostí nezabývá. Pro pražský region je obdobně vyhrazena podpora na vzdělávání v rámci JPD 3, kdežto JPD 3 Bratislava na tuto problematiku neklade velký důraz. Přitom je nutné si uvědomit, že právě kvalifikovaná pracovní síla vede ke konkurenceschopnější nabídce služeb v CR. Za období 2004-2006 čerpá ČR ze strukturálních fondů na podporu CR více finančních prostředků než SR. Je však nutné připomenout, že SR co do počtu obyvatel a rozlohy dosahuje ve srovnání s ČR zhruba polovičních čísel, takže při přepočtu na obyvatele již dostáváme jiné hodnoty, viz. Tabulka č.19 a Tabulka č.20.
48
Odborné a internetové zdroje VYSTOUPIL J.: Státní a regionální politika cestovního ruchu – možnosti efektivnosti jeho veřejné podpory. In: The CASE STUDY (Případová studie k problémům regionálního rozvoje ČR). Editor: Viturka M. Brno, ESF MU 2001. ISBN 80-210-2572-7. s. 93-123. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR, Praha 2002 NĚMČANSKÝ, M.: Odvětví cestovního ruchu vybrané kapitoly díl I & II. Obchodně podnikatelská fakulta SU, Karviná 1999 HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu, Idea Servis, Praha 19997, ISBN 80-85970-04-X Towards new forms of public-private sector partnership, report World tourism organisation, 1996 HALL, C.M, JENKINS, J.M., Tourism and public policy,Routledge, 1995 MALÁ, V.: Základy cestovního ruchu, VŠE Praha, 2002, ISBN 8024504391 MALÁ, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly), VŠE Praha, 2002, ISBN 8070794437 KOLEKTIV autorů VŠE: Cestovní ruch a Evropská unie, VŠE Praha, 2000, ISBN 8024500841 MEDVĚD, J.:Verejné finance, Bratislava, Sprint 2005, ISBN 8089085326 www.businessinfo.cz www.cestovni-ruch.cz www.czechtourism.cz www.czso.cz www.dotace-eu.mesec.cz www.economy.gov.sk www.esfcr.cz www.eufondy.org www.finance.cz www.institumeni.cz www.martin.sk www.mmr.cz www.operacni-programy.cz www.sacr.sk www.skonline.sk www.strukturalnefondy.sk www.strukturalni-fondy.cz www.whc.unesco.org www.world-tourism.org www.wttc.org
49
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Strategické cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR a SR……str.11 Tabulka č. 2: Příjmy z turismu v mil. EUR v nových členských zemích EU…………….str. 14 Tabulka č. 3 : Srovnání ČR a SR podle urbanizačních faktorů a socioekonomických předpokladů…………………………………………str.15 Tabulka č. 4: Podíl CR na světovém trhu, zaměstnanosti, HDP…………………………..str.18 Tabulka č. 5: Devizové příjmy a výdaje…………………………………………………..str.18 Tabulka č. 6: Některé rozdíly ČCCR a SACR……………………………………………str. 25 Tabulka č. 7: Priority SROP s příslušnými váhami……………………………………….str.30 Tabulka č. 8: Podpora ze SF Priority 4 - Rozvoj cestovního ruchu (v mil. Eur)…………str. 31 Tabulka č. 9: Přehled priorit OP RLZ a jejich financování(v mil Eur)……..…………….str.33 Tabulka č. 10: Přehled Priorit SOP PS a jejich financování (v mil. Eur)………………....str.34 Tabulka č. 11: Přehled opatření Priority 2 a jejich financování (v mil Eur)……………....str.34 Tabulka č. 12: Náklady a objem podpory z ERDF (v mil. EUR)…………………………str.37 Tabulka č. 13: Náklady a objem podpory z ERDF na Opatření 2.2 a 2.3 (v mil. Eur)……………………………………………………………….str.37 Tabulka č. 14: Náklady a objem podpory z ERDF (v mil. Eur)…………………..………str.38 Tabulka č. 15: Struktura rozpočtu Opatření 4.3 OP RLZ (v Eur)………………………...str. 40 Tabulka č. 16: Priority JPD 3 a jejich financování (v mil. Eur)…………………………..str.41 Tabulka č.17: Finanční prostředky (ze SF) SROP a SOP PS určené na infrastrukturu a marketing v cestovním ruchu (v mil. Eur)………………………………str.42 Tabulka č. 18: Finanční alokace ze SF pro jednotlivé cíle na programovací období 2000-2006 (v mld. Eur)…………………………………………………….str.44 Tabulka č. 19: Finanční alokace ze SF pro jednotlivé cíle v ČR na programovací období 2004-2006 (v mil. Eur)…………………………str.45 Tabulka č. 20: Finanční alokace ze SF pro jednotlivé cíle v SR na programovací období 2004-2006 (v mil. Eur)…………………………str.45 Tabulka č. 21: Zdroje financování Priorit/Opatření týkajících se CR pro období 2004-2006 (v mil. Eur)………………………………………...str.46 Tabulka č. 22: Alokace finančních prostředků v jednotlivých letech…………………….str. 47
Graf č. 1: Příjezdy turistů vybraných zemí 2003/2004……………………………………str.14 Graf č. 2: Využití finančních prostředků na hlavní činnost ČCCR………………………str. 26 Graf č. 3: Využití finančních prostředků na hlavní činnost SACR……………………….str. 26 Graf č. 4: Důvody návštěvy Bratislavy……………………………………………………str.35 Graf č. 5: Důvody návštěvy Prahy………………………………………………………...str.35 Graf č. 6: Struktura návštěvníků Bratislavského regionu………........................................str.35 Graf č. 7: Struktura návštěvníků Pražského regionu……………………………………....str.35 Graf č. 8: Příspěvek SF v ČR na Priority/Opatření týkající se pouze CR a na ostatní Priority/Opatření……………………………………………….str.45 Graf č. 9: Příspěvek SF v ČR na Priority/Opatření týkající se pouze CR a na ostatní Priority/Opatření……………………………………………….str.46 Graf č. 10: Podíl jednotlivých zdrojů v ČR na Prioritách/Opatřeních pro CR……………str.47 Graf č. 11: Podíl jednotlivých zdrojů v ČR na Prioritách/Opatřeních pro CR……………str.47 Graf č. 11: Podíl SF, národních a soukromých zdrojů v %.................................................str.47
50
Seznam zkratek CR ČCCR ČSÚ DHM DNM ERDF ESF EU HSS JPD MF MH MMR MPO MVRR MŽP NH NRP OECD OP OP RLZ SACR SF SOP SOP PS SROP WTTC
Cestovní ruch Česká centrála cestovního ruchu Český statistický úřad Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Evropský fond regionálního rozvoje Evropský sociální fond Evropská unie Hospodářská a sociální soudržnost Jednotný programový dokument Ministerstvo financí Ministerstvo hospodářství Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje Ministerstvo životního prostředí Národní hospodářství Národní rozvojový plán Organisation for economic co-operation and development Operační program Operační program Rozvoj lidských zdrojů Slovenská agentura pro cestovní ruch Strukturální fond/y Sektorový operační program Sektorový operační program Průmysl a služby Společný regionální a operační program World travel and tourism council
51
Přílohy Příloha č. 1: Seznam UNESCO památek v ČR a SR UNESCO památky v ČR:
Historické centrum Českého Krumlova (1992) Historické centrum v Telči (1992) Historické centrum Prahy (1992) Kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou (1994) Kutná Hora (1995) Lednicko-Valtický zámecký a přírodní areál (1996) Arcibiskupský zámek v Kroměříži se svými zahradami Květná a Podzámecká (1998) Jihočeská vesnice Holašovice (1998) Zámek v Litomyšli (1999) Barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) Vila Tugendhat v Brně (2001) Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)
UNESCO památky v SR: Bánská Štiavnica (1993) Spišský Hrad a přidružené kulturní památky (1993) Vlkolínec (1993) Jeskyně ve Slovenském Krasu a Slovenském ráji (1995) Bardějov (2000) Pramen: http://whc.unesco.org/en/list/
52
Příloha č. 2: Mapa turistických regionů v ČR a SR
1. Bratislava 1. Malé Karpaty 2. Záhorie 3. Podunajsko 4. Dolné Považie 4. Stredné Považie 5. Horné Považie 6. Ponitrie 7. Kysuce 8. Orava 9. Turiec 10. Horehrenie 11. Pohronie
12. Podpolanie 13. Novohrad 14. Gemer, Slovenský Kras 15. Liptov 16. Vysoké Tatry 17. Spiš, Slovenský Raj 18. Zamagurie 19. Šariš 20. Košice a okolie 21. Horný Zemplín 22. Dolný Zemplín
53
54
