filse HVĚZD ZÁHADNÁ PLANETA MARS. Moens Mariovy kanuly skntečnosti str. 6. Nová mapa neb str. 27. Č ROČNÍK XX

filSE H V Ě Z D ROČNÍK XX.

Č . 1. - 1 . 1 . 1 9 3 9 .

S i/ oe

Moens

,b ^ °5 W JXs Nu bis L

m m m

Z Á H A D N Á P L A N E T A MARS. Mariovy kanuly skntečnosti str. 6. — Nová mapa neb© str. 27.

K + K+ K 1939 Kino Komora Kodak Vám přinese štěstí v roce 1939 V ž d yí je to o p ra v d u štěstí, můžeme-li se vždy znovu a znovu tě š iti ze svých krásných chvil zachycených v pohybu — zachycených v barvě — p ro s tě stá le a věčně živých — ve filmu domácího kina C IN É K O D A K

Nezávazné p řed v ed en í i prospekty v od born ých závodech.

Příští rok bude rokem trvalé radosti ve znamení K i n o K o m o r y

Kodak

K + K + K 1939

ř í š e R. X X ., Č. 1.

h v ě z d

Ř ÍD Í DR. H U B E R T S L O U K A .

1. L E D N A 1939.

Do X X . ročníku „Říše hvězd Začínám e dvacátý ro č n ík našeho časopisu. M n oh o z našich věrných čten ářů m á v knihovně všechny až dosud vyšlé svazky. K d yž jeden po druhém budete p ro h líž e ti, až p řijd e te k posled­ ním u, od ložíte i tento jis tě s přesvěd čen ím , že vedení Ůsl. a stro­ nom ické společnosti vždy kladlo velk ý důraz na to, aby členové a čten á ři dostali to nejlepší a n ejh o d n o tn ě jší do rukou. R o k od ro k u byl časopis zdokonalován, tak m ěl m in u lý ro čn ík , ačk oli byly m im ořád ně těžké doby a jed n o číslo bylo vynecháno, n e jv ě tš í počet stran a obrázků ze všech d evatenácti svazků. V naší dobré snaze vybud ovati ješ tě d okon alejší časopis, by li jsm e za­ brzděni k ru to u ranou, která, postih la celou republiku.

M n ozí

z našich členů byli donuceni o p u s titi své dom ovy, ani je jic h nová bydliště ješ tě neznáme. P ř íje m časopisu se zm enšil a p ro letošní ro čn ík byl snížen ro zp o čet tak, že budeme nuceni š e třit na obráz­ cích a snad i na p očtu stran. O bra cím e se p ro to znovu na všechny naše přátele s prosbou získa ti nám nové členy, a podle m ožnosti p řisp ě ti na obrazový fon d časopisu. D o b rý a s tro n o m ick ý časopis je dokladem k u ltu ry národa a je h o vysoké vyspělosti, jsm e p ře­ svědčeni, že p ři dobré v ů li a za spolupráce všech našich p řá te l udržím e časopis na stejné výši ja k o až doposud. Bude to m alý příspěvek ke skutečn osti, že v dobách nejtěžších náš národ na duchu škody neutrpěl. Dr. H U B E R T S L O U K A za redakci „ftíše hvězd” .

Nové záhady na M arsu. Večer 21. července letošního roku přiblíží se M a r s na 58 m ilionů kilom etrů k Zem i. Tato oposice je jedna z nejpříznivějšich od r. 192k, ještě příznivější nastanou koncem srpna 1956, koncem července 1971 a v polo­ v ici srpna 2003, Prům ěrná vzdálenost M arta od Slunce je 221,100.000 km, může se m u však p řib lížiti na 206,000.000 kilom etrů, zatím co vzdáliti ne­ může na 2Jt8,000.000 kilom etrů. N ejvětší vzdálenost od Země, kterou může dosáhnouti, jest 1/08,000.000 km, nejbližší pouze 5^,000.000 km. Je tedy letošní oposice velm i příznivá pro pozorování Marse, v našich šířkách je však M ars značně nízko u obzoru, což pozorování ztíží. Budou to tedy jižně položené hvězdárny, kde bude letos tato rudá planeta na stálém po­ zorovacím program u. V »Ř íš i Hvězda věnujem e letos Marsu a jeho problé­ mům mnoho pozornosti, v každém čisle upozorníme na některé jeho za­ jím avosti a včas přineseme nejdůležitější výsledky pozorování. Jako jeden z nejlepších článků o této zajím avé planetě předkládáme našim čtenářům tuto úvahu, napsanou vynikajícím am erickým hvězdářem Russellem. Red.

P la n ety jsou tak m alé v poměru k je jic h vzdálenostem od nás, že je jic h teleskopické ob razy i ve velk ých dalekohledech jsou drobounké. M ars má prům ěr 6800 km. V zdálen ost 61 mil. kilom etrů — která se neliší p říliš od n ejbližší m ožné polohy — je s t asi 9000kráte tak velká. M ěří ted y obraz planety, v y tv o ře n ý ob jek tivem o ohniskové délce 9 m, pouze jed en m ilim er v prů­ měru. Visu eln í re fra k to r má dosti m alý pom ěr prům ěru ob jek ­ tivu k ohniskové délce, zpravidla 1:15. K získání dobrého snímku v krátké době tak ovým přístrojem musíme u žiti velm i citlivý ch desek. C itliv é desky — a to i nejlepší — nem ají příliš jem né zrno a m alý obraz planety nemůžeme m nohokráte zvětšit. Jest lepší, vsunem e-li nedaleko před desku kom binaci negativních čoček, které ohn iskový obraz zvětšu jí — ovšem při současném zvětšení také exposiční doby. V naprosto klidném vzduchu b y to nepřekáželo, neboť dalekohled m ožno přesně vést za obrazem . A v š a k vzduch není nikdy ‘klidným a při prodloužené exposici chvění obrazu rozm aže snímek. P říliš velké zvětšení s p říliš v e l­ kou exposicí ted y uškodí, avšak zkušenost ukazuje, že m írné zvětšení — asi 5— 6kráte, dává nejlepší výsledk y. A b y zach ytil ok am žiky nejlepší vid iteln osti, zh otoví pozo­ ro va tel zp ravidla několik tuctů snímků na jednu desku. Posune při tom vžd y nepatrně dalekohled, aby ob razy se nepřekládaly. Mnohé z nich budou neostré následkem špatných a tm o sféric­ kých poměrů během několika vteřin exposice; některé však, zho­ tovené v okam žicích klidného ovzduší, budou ostré. V isu elní p ozorovatel je zde lépe na tom, neboť fo to g r a f musí „slepě s tř íle t” a v ě ř it štěstí, zatím co vycvičen é oko vy u žije je d ­ n otlivých vteřin klidu, tak často ja k se opakují. A vša k přece jen stačí dobré snímky, vybrané z dlouhé řa d y exposic a ukazují pozoruhodné m nožství podrobností, nehledě na to, že takto získané záznam y jsou neosobní a stálé.

C

D Kars and San Jose a3 photographed iron i:t.Hamilton,

( a ) and (o j with v i c l e l , (b ) and ( d ) with in fra - red l i f j i t . Tíie o b lite ra tio n in (c ) is di;e to the S a rth 's atoosphere and the conrarison *3 sueeeBtive ° f the presence c f au ataoaphere o f conaiderabla denaity on llaxs. 5an Jose i s distant 13^ n ile s . G ." .? .o f l^irs o bB e rra tio n siS e F t.lH a J lE ^ C ^ tb ) l f křO:'-

M ars a San José foto g r. z M t. H am iltonu. A a C ve fialovém , B a D v infračerveném světle. V C je obr. bez podrob­ nosti, neboť fialové světlo nepronikne mlhou, zatím co v D infračervené p a p rik y m lhou proniknou. Viz podobný rozdíl na Marsu.

E x is tu jí však pozoruhodné ro z d íly v podstatě podrobnosti na různých nebeských tělesech. T o je již dlouho znám é z visuelních pozorování. Ostré, černo-bílé podrobnosti na povrchu M ě­ síce jsou nápadnější a kon trastn ější než podrobnosti na Jupi­ teru, a ty to zase mnohem význ ačn ější než mnohé na Marsu, které, s vý jim k o u polárních čepiček, m a jí slabé polotón y s m a­ lým kontrastem a těžko je lze zřeteln ě vidět. Jak se dá očekávati, dokazuje fo to g r a fie tutéž zkušenost. Pom ěrně snadno lze získati nádherné sním ky M ěsíce s m nož­ stvím podrobností (ovšem s velk ý m i d alek oh led y). Za dobrých podm ínek vid iteln osti lze i podrobnosti na Jupiteru dobře fo to ­ g r a fo v a t a vhodným fo to g r a fic k ý m zpracováním můžeme získati kontrastnější obrázky než vid ím e pouhým okem.

M ars je však obtížnějším objektem . K otou č planety jes t i v n ejpřízn ivějším případě tak m alý, že n ejjem n ější podrobno­ sti, které za klidného vzduchu lze visuelně pozorovati, se ztrá cejí v zrnu desky. Z řeteln ější ú tva ry jsou dobře zachyceny, ja k lze srovnáním několika dobrých snímků, zhotovených na téže desce poznati — avšak v liv zrna emulse a neklid ovzduší činí je ne­ ostrým i a není možno z fo to g r a fií rozhodnouti, zda se jedná o ostré a jasné ú tvary, ja k je m nozí visuelní p ozorovatelé po­ pisují. Sním ky nám však v y p rá v ě jí o věcech, k teré oko nevidí. Pom ocí barevných filtr ů a různých druhů desek můžeme pracova ti v světle různých barev a ted y také v in fra čérven é a u ltra­ fia lo v é oblasti, které leží m im o dosah vid iteln osti našeho zraku. P ř i vyzkoušení této m etody na M ěsíci nedozvěděli jsm e se celkem ničeho nového — ačkoli profesor W o o d nalezl před mnoha lety sk vrn y na jeh o povrchu, které se zob ra zovaly tem ně v u ltra fia lo vém světle a pouze v tom to spektrálním oboru, po­ dobně ja k o na Zem i, kde skaliska, p ok rytá m alou vrstvou síry, fo to g ra fo v a n á na desce stejn ým způsobem se projevovala . M ars ukazuje však mnoho různých obrazů v světle různých barev. V tem něčerveném světle v y n ik a jí povrch ové sk vrn y s mnohem větším kontrastem než jsouce p ozorován y pouhým okem. V žlutém světle jsou kon trasty slabší, v zeleném světle zan ik ají a v m odrém a fia lovém světle zů stá va jí zpravid la ne­ vid iteln ým i. D ifu sn i a nepravidelné sk vrn y ukazují se však na m odrých snímcích, avšak mění se noc co noc. V ý jim k u tv o ř í polární čepičky. U k a zu jí se dobře v červe­ ném a žlutém světle, avšak zp ravidla jsou mnohem větší a zře­ teln ější v m odrém. N elze poch ybovati o hlavních příčinách těch to zjevů . Stálé sk vrn y tv o ř í povrch planety, podobně i ty, je ž ukazují zm ěny během ročních dob, ja k o polární čepičky. Občas se v y s k y tu jíc í skvrny, které m a jí jeden den třebas 2000 km délky a m izí dru­ hého dne, vzn ik a jí v ovzduší planety a jsou podobné oblakům nebo mlhám. N orm áln í m raky, k teré jsou bílé, od rá žejí světlo všech barev stejn ě dobře a m a jí se v žlutém světle na deskách ukázat. T a k o vé ú tv a ry b y ly občas na M a rsu pozorován y, avšak většina skvrn p rojevu je se pouze v m odrém světle, jsou to patrně m odravé m lhy. Zvětšení polárních čepiček na m odrých snímích lze snadno v y s v ě tliti mlhou, ležící nad sněhem k te rý je pouze v červeném světle pozorovateln ý. A vša k vysvětlen í zm izení povrchových skvrn na m odrých snímcích je méně jednoduché — alespoň jsou zde dvě m ožnosti. P rv n í je ta, podle které skutečné b a rv y červenavého povrchu pla­ n ety a zeleno-šedé sk vrn y na něm jsou takové, že v červeném světle je prvn í mnohem jasnější, zatím co v m odrém světle ztrá cí červená barva jasnost a kontrasty m izí.

1

•

2

♦

____________ 6__________________

Sedm snímků téže strany planety Marse, zhotovených na Low ellově hvěz­ dárně ve Fla gsta ffu v Arizoně. Sním ky v žlutém světle (ž lu tý f ilt r ) uka­ zu jí hlavní povrchové útvary planety ja k v č. 1 a 2, zhotovené 20. dubna a 20. května 1937. Zpravidla snímky v modrém světle (m od rý f ilt r ) uka­ zují pouze polární kotouč, na př. č. 6 z r. 1926. To proto, že krátkovlné modré světlo nepronikne atm sférickou mlhou tak jako na Zemi. Avšak 20. a 21. května 1937 byly mimořádné pom ěry na Marsu, neboť i modré světlo proniklo stejně dobře jako žluté jeho ovzduším a umožnilo zhotovení snímků 3 a Jf m odrým i filtry . Jasně ukazují velkou temnou plochu Syrtis M ajor. P říčin ou tohoto úkazu byla mimořádná průzračnost M artova ovzduší. Ukazují tedy modré snímky tř i rozlišné stavy M artovy atm o­ sféry : č. 3 a 7 rozsáhlá oblaka, č. 6 žádná oblaka, ale velká neprůhlednost, č. Jf a 5 nejprůhlednější stav vůbec kdy pozorovaný.

Podle druhého vysvětlen í je s t ovzduší M arse, ačkoli dobře průhledné pro červené světlo a dosti dobře pro žluté, velm i husté a m lhavé pro m odré světlo a proto za k rý v á podrobnosti na povrchu. A ž do nedávná nebylo m ožno m ezi těm ito dvěm a m ožnostm i rozhodnouti. A vša k pozorován í Dr. S l i p h e r a z L o w e l l O b s e r v á t o r y v A r i z o n ě problém rozřešila. 20. a 21.

května 1937 byla S y rtis M a jo r, jedna z n ejzřeteln ějších skvrn na naší velké mapě, blízko středu disku. F o to g ra fie zhotovené v m odrém světle ukazují ji velm i zřetelně, takže Dr. Slipher po­ znam enává: „K d y b y někdo nevěděl v jakém spektrálním oboru b y ly sním ky zhotoveny, mohl by je snadno p ova žovati za ob­ vy k lé žluté ob razy p lan ety.” N a jin ý ch m odrých snímcích, zho­ toven ých 23. a 24. května je S y rtis poněkud méně zřetelnější, avšak na fo to g r a fiíc h z 20. dubna zhotovených stejn ým daleko­ hledem a stejn ým filtrem , na desky stejné emulse S y rtis vůbec se neukazuje, zatím co ob vyklé m lhavé sk vrn y jsou zvlá šť z ře ­ telně vidět. Visu eln í pozorování a fo to g r a fie v žlutém a červe­ ném světle ukazují, že žádná pozoruhodná změna v tem ných skvrnách se neudála a nelze tedy pochybovati, že během jednoho m ěsíce zm ěnilo se ovzduší planety M a rse z norm álního stavu m odravé m lhy do velm i průzračného stavu. D alo b y se ted y usuzovat, že když je v id ite ln ý n eza k ry tý povrch M artů v, b ylo b y m ožno sk vrn y k d y k o liv snadno v m o­ drém světle fo to g r a fo v a ti — i když s m enším i kon trasty v čer­ vené a žluté části. A tm o s féric k á mlha, která je zpravid la lehce proniknuta žlutým a červeným světlem , připom íná in fračerven é sním ky pozem ské a via tik y. A vša k neprůhlednost M a ršový atm o­ s fé ry je větší než našeho ovzduší. P o u žíva je stejn ých sp ek trál­ ních oborů fo to g r a fo v a l S l i p h e r k ra jin y v A m e rice „vrs tv o u vzduchu n ěkolik ráte siln ější než je výšk a hom ogenního ovzduší Zem ě” (t. j. m nožství světla m ezi námi a zen item ). Je m álo pravděpodobné, že ve skutečnosti je větší m nožství ovzduší nad jedním čtverečním kilom etrem povrchu plan ety M arse než je u nás na Z em i. Pravděpodobně je M a rto vo ovzduší vyplněno jem n ým p ra ­ chem, „k te r ý je schopen v podivuhodně velké m íře ro z p tý liti a p o h ltiti světlo krátk ých vln ových délek” . Co to je, m y nevím e, vím e však, že někdy tento prach úplně zm izí z M a rto v a ovzduší. S l i p h e r uvádí, že i d říve se zvětšila průhlednost pro m odré světlo, avšak nikdy v tak velké m íře ja k o tentokráte. Co ta to m lha jest, aneb alespoň co b y m ohla býti, a ja k někdy časem zm izí, to jsou problém y, které b y m oh ly také dobře za jím a ti fy s ik y a fy s ik á ln í chem iky, ke kterým se s dů­ věrou obracím e o řešení této záhady. O skutečnosti kanálů nelze pochybovati. P isa tel tohoto článku vid ěl některé nejvýzn ačnější, k teré nám velk á m apa ukazuje, při své návštěvě na L o w e l l o v ě h v ě z ­ d á r n ě v květnu 1937, ačkoli průhlednost vzduchu nebyla do­ brá. P odm ín ky vidění n ebyly tak dobré, aby se ukázalo, zda to jsou tenké úzké čáry, avšak je jic h nejasnost, porovnána s naší mapou, b yla příznačná. Snad ty to řád k y ukáží, proč kreslení M arse je někdy vhodnější a u žitečnější způsob zaznam enávání pozorovaných úkazů než více „re a lis tic k á ” , ačkoli ne přesnější m etoda fo to g ra fo v á n í.

Kresba planety Marse byla zhotovena O. F. M orellem , členem Royal A stronom ical Society, jehož krásné kresby Severní záře jsm e přinesli vloni. P ro f. H enry N a rris Russell, autor článku o záhadách planety Marse, k mapě p řipojuje tyto poznám ky: » Začátečník, který viděl mapu a pak pohlédl dalekohledem na Marse, neb na nejlepší fotogra fie této panety, bude pravděpodobně velm i zklamán, když zde zřetelně nakreslenou síť kanálů neuvidí. Jen skutečně velm i vycvičený umělec může tak jem né podrobnosti a rozdíly v zabarvení, které M a rtů v povrch charakterisují, zobraziti. Z vědeckého hlediska se žádá co možná nejpřesnější podání povr­ chových útvarů, jejich poloh, vzájem ných vztahů a spojů a jejich pom ěr­ ných intensit. Kresba, která zvětšuje absolutní intensity útvarů, avšak ukazuje jejich přesné polohy a rela tivn í síly, je zcela vyhovující v nyněj­ ším stavu tohoto um ění.«

Sním ek Měsíce s popelavým svitem, zhotovený malým refrakt. Štef. hvězd, na K odak-Panatom ic K ine-E xaktou p ři exposici 12 vteřin dne 26. X I. 1938. (F oto Slouka.) JO SEF K L E P E S T A :

Obloha na film o v é m pásu. V době, kdy tisk umožnil každému, aby v časopisech a od­ borných publikacích si prohlédl nejlepší výsled k y astronom ické fo to g ra fie , zdá se, že není způsobu a reprodukční techniky, která by lépe uměla zobraziti některé úkazy na obloze. Znám e-li však způsoby tisku včetně positivního procesu fo to g ra fick éh o , vím e, že ne vžd y a každá reprodukce je věrným obrazem původního astronom ického negativu. A u totyp ick á reprodukce je vžd y ro z­ rušena síťkou a také světlotisk a hlubotisk neobejde se bez zrn i­ tého podkladu. Také jsm e si vědom i, ja k mnoho záleží na v y ­ pracování reprodukční předlohy, fo to g ra fic k é kopie z o rig in á l­ ního negativu. K a žd ý fo to g r a f am atér zná rozdíly, které při ko­ pii aneb zvětšenině mohou vzniknouti na různých gradacích brom ostříbrnatého papíru. R etu šéři velkých podniků reproduk­ čních m ají vžd y nejlepší snahu obraz zk rášliti pro tisk. B y l jsem svědkem, kterak je m ožno světlotisku rušivě zasáhnouti do obrazu. P o stačilo m alé ofouknutí vyleptaného obrazu pomocí papírové trubice, aby se podstatně zm ěnil ve světle i v stínu reprodukovaný obraz m lhoviny v Honících psech. P ro to nejsou

Sním ek planety Saturn, získaný v ohnisku velkého dalekohledu Štefánikovy hvězdárny dne 2. X II. 1938 v 18h 20m p ři exposici 1 vteřiny na Kodak Panatom ic s K ine-E xaktou. (F oto K lepešta.)

reprodukce vžd y n ejvěrn ějším i ob razy původního negativu. P o úvaze nutno ř íc i, že jed ině dobrá d ia p o sitiv n í kopie je nejlepším prostřed kem k dobré a nenásilné re p ro d u k ci nebe. N e jv ě tš í p ří­ činou toho je průhlednost obrazů stálic a m lhovin, které při pro­ jek ci diapositivu svítí. T ím je reprodukován stav, k terý nejlépe odpovídá skutečnosti. T é to okolnosti bylo s úspěchem použito ve stejných Zeissových planetáriích, a pak na přednáškách, po­ kud je při nich použito originálních otisků z negativů a ne rep ro­ dukcí z knih. T v rd il jsem kdysi, že nejlepším pěstováním astro­ nomie je pořízení diapositivních fo lií snímků z Mount Wilsonu. Bohužel, ani odtud nezdaří se vžd y dostati kopie z originálů, spíše z negativů duplikátních. A tak často zbývá se sp okojiti s vlastním i am atérským i pracem i. M oderní fo to g ra fic k á tech­ nika vychází v tom ohledu am atérům vstříc. V minulém ročníku Ř íše hvězd uvedl jsem několik podrob­ ností o užití m alé kom ory K in e -E x a k ty pro norm ální kinofilm . Další pokusy, které b y ly E xak tou v ohnisku hlavního daleko­ hledu naší hvězdárny podniknuty, budou jis tě za jím a ti naše čte­ náře. V elice jem né zrno film u K od ak P a n a to m ic a jeh o značná

Sním ek kráteru Coperníka v ohnisku velkého dalekohledu Stefánikovy hvězdárny na Kodak-Panatom ic zhotovený K in e-E xa ktou p ři exposici % vteíňny dne 1. X II. 1938. (F oto Slouka.)

citlivo s t umožňují výsledky, o které jsm e se m arně před lety pokoušeli na desk ový m ateriál. R ych lé přesouvání film ů v K in e E x a k tě a pom ěrná levnost film ovéh o pásu jsou okolnosti, které jsou velm i důležité pro vy u žití vhodných ch vil klidného vzduchu pro celé řad y exposic. T y to výh o d y mohou se uplatniti při fo to ­ g r a fii planet, Měsíce, slunečních zatm ění a podobných úkazů dostatečně jasných předm ětů na obloze. Jako malou ukázku reprodukuji k článku fo to g r a fii planety Saturna, získanou na kin ofilm P a n a to m ic v ohnisku visuelní části dvojitéh o dalekohledu hvězdárn y astronom ické společno­ sti. U vážím e-li, že v ohnisku tohoto ob jek tivu (prů m ěr 18 cm, ohn. vzdál. 343 cm ) m ěří obraz Saturna něco m álo více než 1 mm, pak uznáme přednosti, které nám poskytu je m oderní jem nozrnný fo to g r a fic k ý m ateriál. M im o to, panchrom atická emulse činí zbytečným úkolem vyh led á va ti u visuálního daleko­ hledu pracně chem ický fokus. Obraz Saturnův zjevn ě načervenalého světla bylo možno za ostřiti a jasně sledovati na m atné desce E x a k ty až těsně do jeh o exposice. K a žd ý pozorovatel oblohy zná neklid obrazu v dalekohledu a velm i krátk é ch vilk y klidu v ovzduší. Stisknouti uzávěrku v pravou ch víli je nejdů ležitější podm ínkou zdaru. K tom u j e ­ dině poslouží buď druhý sledovací dalekohled s velkým zvětše­ ním nebo zařízení E x a k ty . Dalším skvělým m ateriálem pro fo to ­ g r a fii planet je b arevn ý film K od a ch rom e aneb A g fa cólor. N ákladnost barevného tisku nedovoluje bohužel reprodukce obrázků získaných v ohnisku velkého dalekohledu S tefá n ik ovy hvězdárny. N a podzim minulého roku exponoval jsem několik

snímků Venuše na K o d a ch rom u , k teré jsou velice zajím avé. N a obraze je zřetelně zachycena fá z e Venuše, svítíc í zlatožlutým světlem na m odrém pozadí západní oblohy. O braz sám o sobě je velm i působivý tím , že na něm je zachyceno i sekundární spektrum neodcloněného ob jektivu . P ro je v u je se to tím, že jeden h rot obrazu Venuše je nam odralý, p rotileh lý pak červenavý. O braz odpovídá úplně pohledu dalekohledem . Jiným pozoruhodným výsledkem b yl snímek planety J u p i­ tera. Snažil jsem se před použitím K odachrom u exponovati Ju­ pitera, resp. podrobnosti na jeh o povrchu na černobílou panchrom atickou emulsi, ale přes to, že b ylo použito nejrůznějších exposic, nedocílil jsem u spokojivého výsledku. Zdálo se, že sekundární spektrum a m a lý kontrast rovn íkových pásů Jupite­ rových znem ožňují dobrý výsledek. Je pravděpodobné, že použi­ tím vhodného filtr u výsledek b y se zlepšil, ale také by se pro­ dloužila exposiční doba, a to při m álo světelném ob jek tivu je vážným ohrožením zdaru. P ou žil jsem k tém už úkolu film u K od a ch rom u o značné citlivosti, ca 26° Sch., a na něm jsem dostal velm i krásný výsledek po exposici 1 vteřin y. Získaný obrázek m ěří pouze 1 mm v průměru, ale je podivuhodné, jaké podrobnosti lze na něm rozeznati. Jsem přesvědčen, že na kaž­ dém jiném m ateriálu v té velik osti obrazu b y ly b y nezřetelné všechny podrobnosti. P říčin a je s t v tom , že podrobnosti na Jupi­ teru jsou skutečně jem ně zab arven y a nepatrné ro zd íly m ezi bar­ vou kotouče planety a ro vn ík ovým i pásy jsou p říliš m álo odlišné, než aby je m ohla vystihn ou ti černobílá emulse. P ř i projekci K odachrom ového diapositivu poznám e další ohrom né přednosti barevného m ateriálu. N a š i členové, pokud n avštěvu jí členské schůze, m ěli p říle ži­ tost se s nimi seznám iti. N a prosincové schůzi prom ítal Dr. H. Slouka barevn ý film 16 mm, k te rý natočil v polárních končinách v minulém roce. O brazy b y ly zvětšen y na 1‘5 m etru. P ř i snímku polárního m oře bylo zřetelně ostře zakresleno nepřehledné m nož­ ství m alých vlnek m írně zčeřené hladiny. V e skutečnosti rozm ěr vlnek zachycených na m iniaturním obrázku 16 mm je pod 1/100 m ilim etru. T o je velikost, kterou na norm álních černobílých emulsích převyšu je velik ost zrna, zvlá ště tehdy, není-li film vhodně v y v o lá v á n * ). B a revn ý film p ra k tick y žádné zrno nemá a v tom tk v í příčina, že i na m além obrázku Jupitera zach ytí se podrobnosti nesm írně malé. T y to vlastnosti barevného film u budou hráti velikou úlohu v určitých odvětvích astronom ie, zvláště ovšem u strojů větších rozm ěrů, než m ám e v republice k p o u žívá n í**) O dalším v y u žití barevných diapositivů napíši v některém z příštích čísel našeho časopisu. * ) S úspěchem bylo již roku 1936 Dr. H. Sloukou použito Kodachromu při film ování úplného zatmění Slunce v Japonsku. * * ) F otografování planet na Kodachrom film je pravidelně prováděno stopalcovým reflektorem na Mount Wilsonu.

P ro f. D r. Bohuslav Mašek. P řed rokem jsem m luvil v Rozhlase o svých začátcích na školách v Jindřichově H radci a o osudech, je ž t y začátky zna­ m enaly pro mne a pro několik m ých nejbližších přátel. Z nich Bohuslav M ašek sla vil 1. prosince letošního roku své sedm de­ sátiny. Pozn ali jsm e se již v nižších třídách H radeckého gym nasia. A už ten k rát jsm e si dělali z b rý lových skel dalekohledy. B y ly m álo světelné, avšak k prvním u pozorován í M ěsíce a hlavních oběžnic úplně stačily. A le M aškův otec, v H rad ci velm i oblíbený p rofesor češtiny, znám ý později z Rukopisných bojů, b yl p řelo­ žen z H radce do P ra h y a přítele kvartán a nám z H radce s sebou odvezl. D op isovali jsm e si však, závod ili jsm e v řešení úloh pro Časopis Jednoty českých m atem atiků a fy s ik ů a po m atu ritě jsm e se sešli na universitě. B y li jsm e oba asisten ty profesora Strouhala a po zkouškách nás osud znovu sp ojil v M aškově ro­ dišti — v H rad ci K rá lo v é — ja k o středoškolské učitele. P o zo ro ­ va li jsm e z á k ry ty hvězd Měsícem, každý z jin éh o m ísta — Mašek z gym nasia, já z reálky, ale hodinky jsm e stále navzájem srovná­ va li podle b ití věžních hodin. P o zd ěji jsm e si krásným an glickým lodním sextantem z gym n asijních fysik á ln ích sbírek m ístní čas sami určovali. S přítelem chem ikem Dr. O takarem Šulcem jsm e p rop očítávali všecky z á k ry ty pro Živu a tak jsm e si zv y k li na tuto vzájem nou spolupráci, že když jsm e se po letech oba do P ra h y dostali a s F ričem v O n d řejově začali o každých prázdni­ nách pozorovati a pak po večerech, po celý školní rok, p ozoro­ vání propočítávali, byla to spolupráce pro celý život. Všichni tři jsm e pom áhali zakládati Českou astronom ickou společnost. M ašek byl jedním z prvních redaktorů „Ř íš e h vězd ” . Spolu s prof. Jeništou a N ach tikalem napsal známou, důkladnou F ysik u pro vyšší tříd y středních škol, přeložil N ew com bovu „A stro n o m ii pro každého” , spolupracoval s prof. Stratonovem na vydání jeh o A stron om ie, a v L id o v é knihtiskárně vyd al krás­ n ý překlad J. Jeansových spisů „V e s m ír kolem nás” a „ N o v é základy p říro d o vě d y ” . P rv n í z nich je populární popis a výk lad o astronom ickém světě kolem nás. D ruhý spis — v poněkud v y š ­ ším slohu — je věnován m atem atickým a fy sik á ln ě filo so fic k ý m úvahám o stavbě a v ý v o ji světa z atomů a elektronů a světla. Je to podle vlastních slov Jeansových rozšíření a objasnění ně­ kterých oddílů d řívějšíh o Jeansova spisu: „T a je m n ý V e s m ír” , jen ž jes t i u nás znám z pěkného překladu p. Zdeňka Kopala. P řed osm nácti le ty začal M ašek sam ostatně vy d á v a ti H v ě z ­ dářskou Ročenku. Sám přepočítával všecky úkazy a data pro Prahu, a s opravdovou láskou zdokonaloval kapitolu za ka p ito­ lou tak, že jeh o česká Ročenka snese srovnání s nejlepším i po­ m ůckam i podobného druhu, jim iž se chlubí k terý k o li jin ý bo­ hatší a větší stát.

Mně pom áhal M ašek při všech číselných výpočtech, je ž v y ­ žadovala k terákoli m oje publikace. A O ndřejovská hvězdárna m á řadu základních tabulek z M a šk ovy dílny. Z experim en tál­ ních prací zvlá šť si M ašek oblíbil ra d io te le g ra fii a v O ndřejově říd il od počátku všecku službu a konstrukci rad iotelegrafick ou . P o převratu roku 1918 byl přidělen k Státní hvězdárně a vedle astronom ického pozorování a počítání vedl až do své výslužby všecko účtování ústavu. • P ro fe s o r brněnské vysoké šk oly technické Dr. V la d im ír N o vá k vyd al nedávno své obsáhlé P am ěti a v nich v y líč il také, ja k ý význam m ělo pro nás, bývalé posluchače a asisten ty p ro fe­ sora Strouhala a Seydlera, sdružení zvané Pentagon, v němž Mašek, svou k spolupráci vžd y ochotnou svědom itostí, byl jed ­ ním z hlavních pěti sloupů. Trochu pozdě se oženil, ale šťastně trá v il s paní V ilm ou všecka ja ra a léta ve vlastním domku s pěknou zahradou v On­ d ře jo v ě — a při tom vžd y ještě, ja k o zdatn ý výslužník, sedával u psacího stolku, plného výpočtů pro další ročník A stron om ick é Ročenky. A le bohužel, když jsm e ho 1. prosince n avštívili, aby­ chom mu přáli ja k o zástupcové za Českou astronom ickou spo­ lečnost, za Jednotu českých m atem atiků a fy sik ů a za O ndřejov, b yl doma sám a smuten. P rá v ě se chystal na návštěvu paní V ilm y v nem ocnici! P ř á li jsm e a znovu přejem e m ilém u p říteli a zcela mu oddané ženě mnoho štěstí a nové zdraví. IN G . V. R O L Č ÍK :

R e fle k to r se šik m ý m i zrcadly. V ročníku 1936 toh oto časopisu pojednal jsem o m oderních reflek torech a poukázal na sm ěrnice, podle kterých se hledí zdokonalit! r e fle k to ry pro fo to g r a fic k é účely. N e jv ě tš í obtíž, kterou bylo třeb a překonávati, spočívá v tom , že zorné pole obyčejného reflek toru je malé. P ř i fo to g ra fo v á n í hvězd je žá­ doucí, aby se zobrazila co n ejvětší část oblohy a podařilo se skutečně různým i dům yslným i m etodam i ro zšířiti značně upo­ třebitelné zorné pele reflek toru , ja k ve zmíněném pojednání jsem popsal. Dnes se chci za b ýva ti reflek to rem pro visuální pozorování, po případě pro takovou fo to g r a fii, kde není zapotřebí většího zorného pole (fo to g r a fie Slunce, Měsíce, planet) a to se zvlá št­ ním zřetelem pro potřeb y am atéra. N ejjednodušší re fle k to r je r e fle k to r N ew tonův, schem aticky znázorněný na obr. 1, k te rý je velm i hojně používán am atéry, zejm éna v A m erice. N ew to n ů v r e fle k to r je podrobně popsán v mé brožuře »N á v o d k sestavení hvězdářského dalekohledu*, tak že se nemusím šířiti o podrobnostech. Jeho parabolické zrca­ dlo má sice sinusovou vadu, ta však neruší, pokud světlost zrca­ dla (pom ěr m ezi prům ěrem zrcadla a jeh o ohniskovou délkou)

není velká a možno p řijm ou ti za zásadu, že vhodná světlost j e asi 1:10. N e o b v y k lý tv a r reflek toru je p o ciťován při visuálním po­ zorování poněkud nepříjem ně, zejm éna ta okolnost, že při po­ zorování se nedívám e směrem ku hvězdě, kterou chceme po-

zorovati, nýbrž stranou. T o je arci více věc zvyku. D alší ne­ výhoda N ew to n ova reflek toru se p ro je vu je v tom případě, když z nějakého důvodu si přejem e m íti p řís tro j o větší ohniskové délce, ted y na př. o světlosti 1:15 nebo více, ja k by to bylo v ý ­ hodné na př. pro fo to g ra fo v á n í Slunce a Měsíce. Jakm ile máme prům ěr zrcadla 12— 15 cm, vzroste v tom případě délka celého reflek toru velm i značně a pozorování, resp. m anipulace s p ří­ strojem stává se velm i nepohodlnou.

J> X ~

Obr. 2. R e fle k to r Gregoryův.

R e fle k to r y G reg ory ů v a C assegrainův nem ají zm íněných dvou nevýhod, neboť jednak se při nich pozoru je stejn ým sm ě­ rem, ve kterém se nachází hvězda, krom ě toho jsou p řís tro je poměrně velm i krátké i při značné ohniskové délce, tak že je jic h používání je velm i pohodlné. R e fle k to r G regoryů v, k terý navrhnul James G re g o ry v roce 1663 je naznačen schem aticky v obr. 2. Ten to re fle k to r má v ý ­ znam spíše h istorický, neboť v praxi se neujal. Skládá se z p a ra ­ bolického zrcadla M, a eliptického zrcadla M.,, velké zrcadlo je provrtáno. V elk é zrcadlo v y tv o ř í obraz v bodě F lf m alým zrca ­

dlem se prodlouží ohnisková délka až do bodu A , kde se obraz pozoruje okulárem L . R e fle k to r C assegrainův byl navržen v roce 1672 a pro své dobré vlastnosti doznal značného rozšíření. Schem atické uspo­ řádání jeh o je zřejm é z obr. 3. M je duté zrcadlo parabolické, uprostřed provrtané, M ' je vypuklé zrcadlo hyperbolické. Z rca­ dlo M by v y tv o ř ilo obraz e v bodě F , avšak dříve, než paprsky tam dojdou, jsou odraženy vyp u k lým zrcadlem do bodu F ', kde se v y tv o ř í výsledn ý cb raz e'. O braz e' je větší než e, čili výsledná ohnisková délka p řís tro je je větší než ohnisková délka velkého zrcadla. M

P ř i použití parabolického a hyperbolického zrcadla se od­ straní sférick á aberace v ose, čili obraz je ve středu zcela ostrý. Sinusová vada je nepatrná a tak é astigm atism us při obvyklých poměrech C assegrainova reflek to ru nikterak neruší, takže může­ me říci, že obraz je v celém zorném poli naprosto ostrý. P ro t y am atéry, k teří b y si chtěli ta k o v ý re fle k to r vypočísti, uvádím několik form u lí. Označm e: ohniskovou délku velkého zrcadla f lt polom ěr zak řiven í velkého zrcadla r, = 2 f lt ohniskovou délku m alého zrcadla polom ěr zak řiven í m alého zrcadla r, = 2 výslednou ohnisko­ vou délku p řístro je F, zvětšení ohniskové délky velkého zrcadla F m alým zrcadlem x = -r-» vzdálenost obou zrcadel od sebe e, t1

vzdálenost výsledného obrazu od velkého zrcadla (v iz obr. 3) d. Je-li dáno x, d, vypočtem e f.2, e z rovn ic: f

=

f\ d x -J4 —5— x- — 1

v. nebo

e = ( x — 1) f , — d

F /. -ÍŤ + /,* d *•> — F =

f-\-x.

N a př. zvolím e-li f t = 50 cm, x = 2 ‘5, d = 6 cm, dostaneme ty to p o m ě ry : /2= 26-/3 cm, r, = 53% cm, F — 125 cm, e = 34 cm, r 1— 100 cm. P o m ě ry v tom to přík lad ě uvedené jsou vhodné pro re fle k ­ to r asi 9 cm v průměru. D élka p řís tro je od m alého zrcadla k v ý -

Obr. 4. M alý Cassegrainův reflektor.

Obr. 5. R e fle k to r Jihočeské astronom ické společnosti v Čes. Budějovicích.

slednému ohnisku m ěřeno činí pouze 40 cm a zde vid ím e neoby­ čejnou výhodu C assegrainova reflek toru p roti dalekohledu čoč­ kovému, neboť stejně v e lk ý čočkový dalekohled b y byl asi 125 cm dlouhý! P ro am atéra, k te rý obyčejně nemá m ísta nazbyt a tím méně má kopuli, je C assegrainův re fle k to r velm i pohodlný, neboť je j lze lehce přenášeti, m ožno je j p ostaviti po případě na okno a pozorova ti z okna, což při čočkovém dalekohledu o ohniskové délce 125 cm b y sotva bylo dobře možné. Obr. 4 ukazuje ta k o v ý m alý C assegrainův re fle k to r o prům ěru zrcadla 94 mm, na obr. 5 v id í­ me ve lk ý C assegrainův re fle k to r o prům ěru zrcadla 310 mm a ohniskové délce 400 cm, k te rý jsem zh otovil pro hvězdárnu Jihočeské astronom ické společnosti v Českých B udějovicích. Ještě více vynikne výhoda C assegrainova reflek toru ja k o krátkého přístroje, chceme-li m íti re fle k to r o velké ohniskové délce, na př. pro fo to g ra fo v á n í Slunce a Měsíce. Z volím e-li v předešlém příkladě x = F — 250 cm e = 3873 cm

5'0, dostanem e: /2 = r 2=

l l - / 3 cm 23 73 cm

M ám e ted y p řístroj, jeh ož ohnisková délka je 250 cm, avšak délka přístroje, od m alého zrcadla k bodu F ' m ěřeno je pouze 442/3 cm ! O braz M ěsíce v takovém p řís tro ji ie asi 23 mm v e lk ý a am atér může tím to způsobem získati krásné sním ky při expo­ sici Vs— Vid sek. na film ech nebo deskách vysoce citlivý ch a jem nozrných. Často mi bývá kladena otázka, zdali nevadí nějak provrtá n í velkého zrcadla, při čemž současně bývá vyslovován a domněnka,

\

že snad je to nějak na obrazu pozorovati. Mohu u jistiti, že pro­ vrtán í zrcadla naprosto n ija k ý m způsobem se při pozorován í ne­ p rojevu je. Dokonce podle ohybové th eorie světla vyp lývá, že rozlišovací m ohutnost reflek to ru s p rovrta n ým nebo zacloněným středem zrcadla je větší, než při plném otvoru. T o znamená, že u C assegrainova reflek toru na př. se snáze rozlišu jí od sebe úzké dvojh vězdy, než stejn ě velk ým refra k torem . i

Obr. 6.

Obr. 7. R e fle k to r se šikm ým i zrcadly.

Jsou-li obě zrcadla reflek to ru pohliníkována, m ísto postříb­ ření, ted y odpadá i výtk a , že u reflek to rů se musí zrcadla občas znovu stříb řití, když byla vliv em p ovětrn osti zažloutla, nebo ja k říkám e oslepla, neboť hliník vzdoru je účinkům povětrnosti. K r o ­ mě toho má hliník tu dobrou vlastnost, že odráží dokonale i m odré a u ltra fia lo vé paprsky, což u stříb ra není. P ro to h lin í­ ková zrcadla se hodí výb orn ě k fo to g ra fo v á n í. A č k o liv C assegrainův re fle k to r je pro am atéra velm i účel­ ný, ja k z předešlého popisu zřejm o, přece provrtá n í zrcadla představu je pro zhotovení jakousi technickou obtíž, kterou m nozí snažili se ob ejiti. B y lo b y na př. m yslitelné, že b y se z obyčejného C assegrainova reflek to ru použily jen části zrca­ del, ja k je naznačeno v obr. 6. M x je opět velké zrcadlo, M 2 m alé zrcadlo. A b y však ta k o vý re fle k to r správně ukazoval, muselo b y zrcadlo M x b ý ti částí

paraboloidu P , jeh ož osa by byla A F X a zrcadlo M 2 by muselo b ý ti částí hyperboloidu H, jeh ož osa b y byla rovněž A F x. T a k o ­ vá zrcadla nejsou tech n ick y proveditelná. N a s k ý tá se však další m ožnost uspořádání, a to se zrcad ly šikm o postaveným i, ja k naznačeno schem aticky v obr. 7. T a k o ­ v ý re fle k to r byl po prvé konstruován firm ou F o rster a F ritsch ve V ídn i pod jm énem B rachyteleskop nebo B rachyt. T o to p o­ jm enování není šťastně voleno, neboť znamená pouze zkrácený teleskop, což stejn ě b y se m ohlo říci i u teleskopů G reg o ry o va a C assegrainova. Správn ější je anglické označení »šik m ýC a sseg ra in «, neboť v pravdě je to v principu C assegrainův reflek tor, jeh ož zrcadla jsou postavena poněkud šikmo. V obr. 7 je M, parabolické duté zrcadlo, jeh o ž osa je S, N „ M 2 je hyperbolické vypuklé zrcadlo, jeh ož osa je S2N 2. Jak viděti, obě osy nejsou společné, ani rovnoběžné. P a p rsk y dopadají na zrcadla šikm o a šikm o se odrážejí. P ř i tak ovém chodu papr­ sků vzniká značný astigm atism us a je úlohou konstruktérovou, z v o liti tak ové uspořádání obou zrcadel, aby astigm atism us obou zrcadel n avzájem se rušil. T a k o vé uspořádání je skutečně m ož­ né, ja k v y s v ítá z následující úvahy. D ejm e tomu, že tangentiální paprsky, odražené zrcadlem M ,, se sjednocují v bodě a sa gittá ln í paprsky se sjednocují v bodě Sj, tak že délka s, t 1 představu je délkovou velik ost astigm atism u velkého zrcadla, která způsobuje neostrost obrazu. Paprsky, odražené od zrcadla M 2 se m ají sjed n otiti v bodě B. P ředstavím e-li si k vůli snadnějšímu pochopení obrácený chod paprsků, te d y že paprsky vy ch á zejí z bodu B a od rá žejí se sm ě­ rem S 2S „ budou se sjednocovati odražené tangentiální paprsky v bodě t 2 a sa gittá ln í paprsky v bodě s2. Je pochopitelné, že vhodnou volbou úhlů i,, i, a vzdálenosti S, S2 lze docíliti, že bod ř, splyne s bodem t 2 a bod s, splyne s bodem s2, ja k v obr. 7 na­ značeno. Z b ývá ještě naznačiti, ja k velk á je astigm a tick á d ifferen ce t s. T a je dána tím způsobem, že sa gittá ln í a stigm atická plocha je rovina, kolm á k ose zrcadla a tan gen tiáln í plocha je kulová plocha o polom ěru \r, d o tý k a jící se sa gittá ln í plochy v ose zrcadla, kdež r znamená polom ěr zak řiven í zrcadla. U velkého zrcadla s tý k a jí se obě plochy v ohnisku zrcadla. K d y ž uvážím e, že form ule, uvedené vý še pro výp očet reflek toru C assegrainova, platí i pro šik m ý Cassegrain, jsou tím dány v principu všechny podm ínky, sm ěrodatné pro vý p očet šikm ého Cassegrainu. O d­ straněním astigm atism u se docílí dokonale o s trý obraz ve v ý ­ sledném ohnisku B, neboť volbou parabolického a h yp erb olic­ kého zrcadla je odstraněna i sférick á aberace v ose a sinusová aberace je tak nepatrná, že ji možno pominouti. V konkrétním případě jsem nalezl přím ým m ěřením velik ost sinusové abe­ race u p řís tro je obr. 8 se zrcadlem 9 cm v průměru pouze 0'01 mm. (Dokončení příště.)

j

^

OVZDUŠÍ A ZEMĚ D r. ZD. S E K E R A :

M a jí děje ve stratosféře v liv na počasí ? P o jem stra to s féry pronikl do širší veřejn osti teprve po v ý ­ stupech prof. Picard a do těch to v rs te v našeho ovzduší. S trato­ sférou nazývám e ony výše položené části našeho ovzduší, kde na rozdíl od spodních vrs te v — tro p o s fé ry — tep lo ty vzduchu s výškou neubývá, spíše poněkud přib ývá. V našich krajinách kolísá hranice m ezi troposférou a stratosférou , zvaná též tropopausa, m ezi 8— 10 km nad povrchem zem ským . V m eteorologickém světě setkávám e se s těm ito p o jm y již skoro plných třic e t let a obzvláště v posledním dvacetiletí b y ly a jsou děje ve stratosféře předm ětem m nohých badání. Již prvé system atické zpracování m ěření tlaku a tep lo ty vzduchu ve v y š ­ ších vrstvách prováděná registračn ím i balónky (v iz Ř. H., roč. X V I., str. 1) přineslo dosti přek va p u jící výsled ek : zm ěny tlaku vzduchu v celé stratosféře jsou skoro téže velikosti, až teprve ve stratosféře je jic h velikosti ubývá. N a p ro ti tom u prom ěnlivost te ­ p lo ty dokonce s výškou vzrůstá až do stra tosféry . Tento z je v by nasvědčoval jis té závislosti m ezi d ěji v nižších a vyšších vrstvách našeho ovzduší a tato závislost byla také sta tistick y na základě korelací dokázána D i n e s e m a S c h e d l e r e m v r . 1919. B y ly proto studovány závislosti m ezi tlakem vzduchu při zem i a teplotam i vzduchu ve vyšších vrstvách, a bylo zjištěno, že asi do výše 3 km jsou ty to zm ěny nepřím é; tlak vzduchu při zem i stoupá (k le s á ), klesá-li (stoupá-li teplota vzduchu ve v r s t­ vách do výše 3 km. N a p ro ti tom u zm ěny tlaku při zem i a tep lo ty vzduchu ve vyšších vrstvách nad 3 km jsou souběžné, t. j. stou­ pá-li tlak při zemi, stoupá i teplota vzduchu ve vyšších vrstvách. V oblastech vyššího tlaku — v tla k ový ch výších — jsou tedy vyšší v rs tv y našeho ovzduší teplé, nad oblastm i nízkého tlaku — tla k ovým i nížem i — studené. P ro to že v tro p osféře tep lo ty vzduchu ubývá až do stra to s féry , kde tep lo ty vzduchu již ne­ ubývá, je patrno, že nad tla k o vý m i výšem i mohou b ý ti vyšší v rs tv y teplé jen tehdy, počíná-li stra tosféra níže, nad tlak ovým i nížem i pak musí b ý ti tropopausa položena výše. T y to výsledky, odvozené tolik o ze statistickéh o zpracování m ěření z jednoho m ísta, b y ly pak později p o tvrzen y vý s led k y prací J. B j e r kn e s a a P a l m é n a , v nichž tito autoři zpracovali t. zv. sé­ riové výstu py registračních balónků, jich ž bylo v krátkých ča­ sových intervalech vysláno velik é m nožství do stratosféry. B rzy po zjištěn í závislosti tlaku při zem i s vlastnostm i vzduchu ve stratosféře, bylo pátráno po příčinné souvislosti

těchto zjevů. V y s k y tla se otázka, zda děje ve stra tosféře podm i­ ňují zm ěny tlaku při zem i a ted y i počasí v nejnižších vrstvách ovzduší, či zda děje ve stra tosféře jsou jen důsledky dějů v niž­ ších vrstvách. A protože ze zjištěn ých fa k t nebylo m ožno usouditi, které z těchto dějů jsou příčin y a které důsledky, v y tv o ř ily se postupem času dva sm ěry; v jednom budovány teorie, které od povídají k l a d n ě na otázku, zda děje ve stra tosféře podm i­ ňují počasí při zemi, v druhém směru b y ly ty to teorie kritisová n y a postaveny nové, které od povídají z á p o r n ě na tuto otázku. P r v ý z těchto směrů vych ází z prací, v nichž v. F i c k e r (1920) podrobně rozebíral zm ěny tlaku vzduchu při zemi, a doká­ zal, že se v hlavních rysech dají v nich rozeznati 2 složky, p r i ­ m á r n í , podm íněna je d ěji v nejvyšších vrstvách, a s e k u n d á r n í, podmíněnou ději v nejnižších vrstvách. V e svých teoretick ých úvahách, je jic h ž základem mu byla jen zjednodušená rovn ice sta­ tické rovn ováh y, dokazuje, že zm ěny tlaku jsou v prvé řadě pod­ m íněny a d v e k c í , t. j. přílivem různě teplých vzdušných hmot. Dom nívá se, že t. zv. „studené nebo teplé v ln y ” , které přinášejí ochlazení nebo oteplení, nejsou om ezeny tolik o na nejnižší v r s tv y ovzduší, ale že se mohou vysk ytn ou ti také ve stra to ­ sféře, a pak prim árním efektem působiti na počasí. T y to názory rozváděl dále S t ii v e na základě složitých úvah therm odynam ických a v y tv o ř il celou školu, t. zv. školu f r a n k f u r t ­ s k o u , která se snažila ty to hypotésy dokázati synopticky. Stu­ dovala pohyb oborů, v nichž tlak při zem i během 24 hod. stoupl nebo klesl, v závislosti na dějích v n ejvyšších vrstvách ovzduší. P rotože však je denně jen m álo výstupů, které dosáhnou stra to ­ sféry, byl učiněn předpoklad, že rozdělení tlaku ve vý š i 5 km

(Dokončení příště.)

1 D robné zprávy. Dráhy Jupiterových měsíců X a X I jsou již nyní přesněji známé, díky novým výpočtům Dr. P avla H e r g e t a. Jeho výsledky souhlasí dobře s dra­ hami, které vypočetli Dr. R. H. W ilson Jr. z Mount Wilsonu, Miss P. E. F e 11 a Miss R. W h i t e z Kalifornské university z pozorování z 6. čer­ vence, 27.— 29. července a 25. srpna. Dr. H e r g e t uveřejnil také dráhu měsíce J u p i t e r X I (ja k Je označován jedenáctý m ěsíc) z pozorování Nicholsonových z 30. července, 25. srpna a 2. října. H ergetovy elementy jsou tyto: J u p i t e r X. J u p i t e r X I. ( P řím ý pohyb) ( Retrográdní pohyb) Epocha 1938 ....................... červenec 27'3128 U. T. srpen 25*2575 U. T. Střední anomalie M .......................... 211°0221 66°38825 Střední úhlový pohyb « ................... 1°382030 0°519890 Velká poloosa a ................................. 0'078601 a. j. 0'1508336 a. j. Perioda P (doba o b ě h u ).................... 260'5 dnů 692'5 dnů Sklon i ................................................... 28°266 163°377 Délka výstupného uzlu Q . . . . 82°507 1950'0 231°753 1950 0 Vzdálenost perihelu a > ................... 274°044 127°948 Excentricita e ................................. 0'13244 0'20678 Dráha měsíce Jupiter X je značně podobná drahám Jupiter V I a V II, retrográdní pohyb X I má obdobu v retrográdním pohybu Jupiter V I I I a IX . Podobně i jeho perioda, vzdálenost a excentricita připomínají příslušné hodnoty obou vnějších měsíců. RSním ek zatmění Měsíce zhotovený prof. Sýkorou v Ondřejově. (T e x t v iz str. 22.)

*■

U d l l l l l l l

odpovídá celkovým poměrům ve stratosféře. N a některých p ří­ kladech bylo pak dokázáno, že ty to ob ory poklesu nebo vzestupu tlaku během 24 hod. se pohybu jí přib ližn ě ve směru proudění ve vý š i 5 km. P odle názoru této šk oly dokazu jí ty to přík lad y t. zv. s t r a t o s f é r i c k é ř í z e n í pohybu zm íněných oborů. T y to h ypotésy o stratosférickém řízen í pohybu tlak ových útvarů, a tedy i všech dějů, které shrnujem e pod pojm em počasí, jso u však v příkrém rozporu s B j e r k n e s o v o u t e o r i í 0 vzniku cyklon, jistéh o to druhu tlak ových níží. P odle této teorie vzn ik a jí cyk lon y na rozhraní m ezi různě tep lým i vzduš­ ným i hm otam i ja k ožto s počátku m alé vlny, které se pohybu jí podél tohoto rozhraní a při tom postupně přech ázejí v mohutné víry , dosahující svým víro v ý m pohybem až ke stratosféře. D y ­ nam ickým účinkem tohoto víru jsou vy šší v r s tv y nad středem cyk lon y zdvíhány, ochlazují se a způsobují zvednutí tropopausy nad tlakovou níží. N a d tlakovou vý š í v okolí cyk lon y sestupují n ejvyšší v rs tv y a způsobují pokles tropopausy, ja k patrno na přiloženém řezu cyklonou (obr. č. 1 ), kde tropopausa je vyzn a ­ čena silnou čarou, znatelně vyzdvižen ou nad středem cyk lony (tam , kde tro p ick ý vzduch dosahuje až k z e m i), a pokleslou nad tlak ovou vý ší vle vo od středu cyklony. Zm íněné děje ve stra to ­ sféře — pokles nebo vzestup tropopau sy — jsou ted y podle této teorie jen průvodním zjevem ve v ý v o ji cyklon.

Postup zatmění měsíčního disku ve ótyřm inutových intervalech 7./8. listopadu 1938 v Ondřejově. Začátek zatmění byl vypočten na 21h40m8s, ko­ nec zatmění, aneb začátek úplného zatmění v 22h45m. O bjektiv H e k i s t a r 1 :3 ‘5, F = 21 cm. Clona 1 :8 . První snímek udělán v 21h37m5s, druhý v 21h41m5s; exp. l s . Exp. postupně se zvětšovala. T řetí snímek od konce byl ve 22h41m5s; exp. 2s. Předposlední ve 22h45m5s; exp. 2s5. Tento snímek byl již v době úplného zatmění. Poslední snímek byl ve 22h49m5s; exp. 6s. B ylo již úplné zatmění, ale obarvený kraj Měsíce byl slabě viditelný. Zvětšení na reprodukci je trojnásobné. P ro f. Sýkora. Prof. H. Shapley, ředitel H arvard College Observátory v Cambridge, Mass., byl zvolen členem astronomické sekce královské švédské akade­ mie věd. r. Fotografie spekter modrých severních září ve výši 250— 650 km zhoto­ vil v září m. r. prof. C. Storm er v Oslo. Porovnáním s nižšími (92 km ) žlutozelenými severními zářem i v stínu Země, ukázalo se, že v spektrech modrých severních září relativní intensity čar 6300, 4278 a 3914A 6— 8kráte jsou větší než čáry 5577A. Astronom ický ústav Sternbergův bude začátkem tohoto roku postaven u M oskvy v blízkosti stanice Butovo, na jednom z nejvyšších míst okolí Moskvy. Bude to několik budov, observatoř, laboratoř, mechanická dílna a obývací budovy pro personál. Knihovna je stavěna pro 100.000 svazků a bude společné s archivem pro 60.000 negativů, zhotovených přístroji ob­ servatoře a na jižní hvězdářské stanici v T a j i k i s t a n u . V podzemí bu­ dou prostory pro časovou službu a gravim etrická observatoř. Vysoká věž je určena pro slunečni teleskop. ** Denní frekvence hyperbolických meteorů zvětšuje se podle F l e t c h e r W a t s o n a Jr. až do deváté hvězdné velikosti vždy o čtyřnásobek, pro ještě slabší m eteory nejsou dosud známé výsledky. Přibližně 10io hyper­ bolických meteorů deváté velikosti a jasnější dopadnou každodenně na Zemi. Tím přirůstá hmota Země každodenně pouze o 7‘1 X 10+ g, což je pouze zlomek gramu na jeden čtvereční kilom etr za rok. fi Capricorni, spektroskopická dvojhvězda, byla zkoumána Sanfordem na Mount Wilsonu. Ukázalo se, že také druhá složka je spektroskopickou dvojhvězdou s periodou 8% dne a s minimálními hmotami složek 10‘3 a l'8 k ráte větším i než hmota Slunce. Minimální hmota hlavní hvězdy sou­ stavy je 27‘5kráte větší než sluneční hmota. Perioda velké soustavy je při­ bližně 1375'3 dnů. /? Capricorni byla také interferom etricky zkoumána, avšak nebylo možno je jí podvojnost tím to způsobem dokázati. Velká prstencová mlhovina v Labuti byla Hubblem system aticky mě­ řena 27 let a podařilo se mu dokázati, že je jí protilehlé části NG C 6960 a 6992 pohybují se rychlostí 0"06 za rok a mlhovina se rozpíná. Bylo-li toto rozpínání stejnoměrné, bylo 150.000 let zapotřebí, aby prstenec dosáhl ny­ nějších rozměrů. Itozbor parallax hvězd s velkým i vlastními pohyby ukazují, že v sou­ sedství Slunce je maximální frekvence hvězd při absolutní velikosti +12'7 a že hustota je jedna hvězda na 5 prostorových parsec. Jak se zvětšovala znalost hvězdných parallax během minulých sto let, ukazuje tento přehled: Rok 1839 1882 1892 1910 1917 1928 1938

Počet změřených hvězdných parallax 3 34 87 365 625 2100 6000

A u tority Bessel, Henderson, Struve, Houzeau: Vademecum de 1’Astronomie. Pritchard: Oxford Publications N o 4. Kapteyn: Groningen Publ. N o 24. W alkey: Journal Brit. Astr. Ass. 1917. lístkový katalog hvězdárny v Lundu. lístkový katalog hvězdárny v Lundu. **

ě

K třicátému výročí úmrtí profesora Augustina. Zakladatel české me­ teorologie prof. Dr. F r a n t i š e k A u g u s t i n se narodil 24. května 1846 v Sirákové u Polné. Po studiích ve Vídni učil na střední škole na Menším městě Pražském. Třicetisedm iletý se habilitoval na české universitě. Po 12 letech se stal mimořádným a po dalších 9 letech řádným profesorem meteorologie a klim atologie. Po 5 letech, 1. prosince 1908, ukončilo rychlé kornatění tepen po krátké nemoci jeho plodný a příkladný život. Rodák z Českomoravské vysočiny, zasvětil vlasti tém ěř všechno své úsilí. Krom ě stolice meteorologie vybudoval stanici 1. řádu na petřínské rozhledně za podpory České akademie, Klubu turistů a centrálního ústavu ve Vídni. Provoz je jí udržoval z vlastních prostředků. Z jeho podnětu zřídil pražský m agistrát rozsáhlou s íť dešťom ěm ých stanic na území dnešní Velké Prahy. Byl jejím správcem a výsledky pozorování za prvních osm let také sám zpracoval a uveřejnil. Před nedávnem byla zpracována veškerá pozorování této sítě. Stejně teprve v poslední době byla zpracována system atická po­ zorování bouřek v Cechách, (která prof. Augustin zorganisoval. Osud mu nedopřál dožiti se nového ústavu meteorologického v budově na Karlově, který vymohl, patrně jen s největším úsilím. Původní plány jsou jeho dílem. Prof. Augustin je nám vzorem píle, pracovitosti a obětavosti. v. Zeitsignale (zvláštní otisk z „Nautischer Funkdienst 1938” ), vydáno vrchnim velitelstvím německého válečného loďstva; v prodeji u E. S. M ittler & Sohn, Berlin, Kochstr. 68— 71, cena 1 RM. Praktická příručka, obsahující všechna data, jež se tý k a jí časových signálů. Původně byla určena jen pro časovou službu na moři, ale pro bo­ hatý obsah lze j i doporučiti i pro astronomické účely pokud jde o měření času. Obsahuje všeobecné poznámky o časových signálech, dále 1. zavedení jednotného času na moři použitím časových ipásů, 2. seznam zemí, v nichž je zaveden jednotný čas, seznam zem í s letním časem, 3. nejpoužívanější druhy časových signálů (popis, ve většině případů i grafické znázorněni), určení stavu hodin, tabulky pro redukci koincidenčního signálu na střední a hvězdný čas, seznam vysílacích stanic celého světa s podrobnými údaji technického rázu a seznam časových signálů, seřaděných podle světového času. Zi. B.

Poznám ky z m eteorické astronom ie. Z činnosti meteorické sekce v roce 1938. Neutěšené poměry politické projevily se i v značně snížené činnosti našich pozorovatelů; přesto však byly získány některé zajím avé výsledky. Červnové m eteory sledovali p. K. Míšoň a O. Kohn v Mostě. V 5 nocích zaznamenali 94 létavic, z toho 10 členů roje kom ety Pons-Winneckovy. Perseidy připadly do období úplňku. Sledovány byly s úspěchem hlavně ve Vysokých Tatrách p. Dr. Bečvářem a jeho společníky, a to před i po maximu. T ý ž zachytil fo to gra fick y dne 20. srpna v 22 hod. 31 min. velm i jasný meteor: — 6 v souhvězdí Cephea. A u rigidy podobně jako v roce 1937 byly jen velm i vzácné; v noci m a­ xima 31. srpna až 1. září, v ranní půlhodině spatřil referent na Serre ď A ra in g v Pyrenejích jen 2 létavice, jejichž radiant odpovídal Aurigidám . Přechodné vyjasnění v noci maxima Orionid dne 21./22. října umožnilo sledování tohoto roje na Ondřejovské hvězdárně. Za 2 hodiny napozorováno referentem 60 létavic, z toho 47 Orionid. Po redukci vychází hodinová frek ­ vence Orionid 27,5, která se blíží frekven ci Perseid v chudších návratech. Orionidy byly úspěšně sledovány i v Brandýse n. L. N aproti tomu Leonidy nemohly býti sledovány v níže položených m í­ stech pro oblačnost. Zato Dr. Bečvář na Štrbském plese sledoval průběh maxima tohoto roje za velm i dobrých podmínek; proti všemu očekávání byla jejich činnost vyšší než v roce teor. m axim a 1933. Podrobnosti přine­ seme příště. Žádáme členy sekce, aby včas nám sdělili výsledky svých pozorování, abychom o nich mohli pokud možno brzo referovati. V. G.

G ra fic k é znázornění východu a západu Slunce i planet v roce 1939. Diagram je uspořádán takto: ve směru vodorovném je vyznačen po­ čet dní od počátku roku, vždy po šesti dnech, a ve směru svislém jednot­ livé hodiny denní od 13 přes půlnoc do 10 hodin. Do této souřadnicové sítě je zanešena doba východu a západu Slunce i planet pro celý rok, takže Slunci i každé planetě přísluší jedna křivka pro východ a druhá pro západ. Po západu Slunce nastává soumrak občanský, který trvá tak dlouho dokud Slunce není níže než 6° pod obzorem (někdy se udává 6 ^ ° ); před východem Slunce počíná občanský soumrak, když je Slunce ještě 6° nebo 6y2° pod obzorem a trvá až do východu Slunce. Zhruba se udává, že při konci a počátku občanského soumraku je možno za jasné oblohy a ve vo l­ ném prostranství právě ještě rozeznati obyčejné tištěné písmo. V diagramu je konec i počátek občanského soumraku vyznačen čárkovaně. V době jarní a podzimní rovnodennosti je občanský soumrak nejkratší a trvá u nás asi 32 minut; v době zimního slunovratu trvá asi 38 minut a nejdéle trvá v době letního slunovratu, asi 45 minut. P ři konci občanského soumraku objevují se jasné hvězdy a planety jako Sirius, W ega, Venuše a Jupiter. Po občanském soumraku nastává soumrak astronomický, který trvá tak dlouho, dokud Slunce neklesne 18° pod obzor (někdy se udává 16°); pak nastává astronomická noc, která k ránu končí, když je Slunce ještě 18° pod obzorem, načež počíná soumrak astronomický, který trvá až do počátku soumraku občanského. Od počátku června až asi do půli července neklesne u nás Slunce v blízkosti spodní kulminace (kolem půlnoci) níže než 18° pod obzor a proto v té době nenastane astronomická noc vůbec, takže astronomický soumrak trvá po celou noc. V diagramu je tato okolnost patrna tím, že křivk y znázorňující počátek i konec astronomické noci jsou v uvedené době v sebe uzavřeny. P ři konci astronomického soumraku ob­ je v í se hvězdy 4. velikosti. Chceme-li věděti, na které části oblohy je možno spatřiti některé planety, na př. dne 26. března, pak si počínáme takto: po svislici, která přísluší uvedenému dni, postupujeme od zdola nahoru a protneme křivky pro západ Venuše a Jupitera dříve než křivku pro západ Slunce, z čehož plyne, že obě planety zapadají dříve než Slunce a že je nelze spatřiti. Pak protneme v oblasti astronomického soumraku k řivk y pro západ Saturna a M erkura a vidíme, že obě p larety zapadají tém ěř ve stejnou dobu a proto je možno spatřiti je na obloze západní. Po půlnoci narazíme postupně na křivky pro východ Marse, Venuše a Jupitera, které jsou viditelný na obloze východní; východ Jupitera ale padá již do oblasti občanského soumraku a proto tuto planetu těžko najdeme. Po východu Slunce protneme ještě křivk y pro východ Merkura a Saturna, které ovšem pro nastalý den ne­ spatříme. Jiný příklad: podle diagramu vychází Mars dne 28. září před 16. hodinou a zapadá před půlnocí, takže jeho denní oblouk nad obzorem činí asi 8 hodin; vrcholí tudíž Mars v polovině uvedené doby, tedy asi ve 20 hodin. Z diagramu můžeme odměřiti velikost denního oblouku planety, t. j. dobu, která uplyne od východu planety až do jejího západu, a na tuto m ož­ nost navazujeme malé praktikum ze sférické astronomie pro ty mladé naše přátelé, kteří si právě osvojili základy trigonom etrie. Odměřili jsme na př. že dne 9. listopadu činí denní oblouk Marse 9 y2 hodiny, tudíž polodenní 4% hodiny = 71 140, když 1 hodina = 15". Označíme-li tento polodenní ob­ louk, pak zeměpisnou šířku našeho stanoviště a deklinaci Marse postupně písmeny b, rp a <5, pak platí vztah tang d = cos b: tang
je sin A = cos ó sin b. Velikost úhlů <5 i A sestrojíme takto: na přímce P zvolím e libovolně dlouhou úsečku BC, třeba 100 mm, kterou považujeme v dalším za jednotku délky. Nad touto úsečkou sestrojíme pravoúhlý tro j­ úhelník B C M s úhlem

H vězdná mapa pro leden— únor. Pro rychlou orientaci na hvězdné obloze přinášíme mapku, která je upravena tak, že zenit je uprostřed mapky, takže obvodový kruh s označe­ ním světových stran značí obzor na rovnoběžce 50°, kdežto severní pól světový (těsně vedle hvězdy a Malého vozu) je 50° vysoko nad severním bodem obzoru. Prům ět je stereografický, takže zobrazená souhvězdí za ­ chovávají původní podobu, i když se od středu m apky k okraji poněkud zvětšují. V mapce jsou vyznačeny hvězdy až do 5. velikosti včetně; podle Am bronova katalogu jsou hvězdy až do 4. velikosti (některé i 5. velikosti) označeny řeckým i písmeny nebo arabskými čísly. K vůli snadné orientaci

jsou podle oblíbeného způsobu jasnější hvězdy určitého souhvězdí spojeny čarami v obrazce. Do mapky je dále zakreslen místní poledník (sm ěr sever— zenit— jih ) s dělením po 10°, pak rovník a ekliptika, jejichž prů­ sečík (bod ja rn í) nese »znam ení« Skopce; na ekliptice, pokud je nad ob­ zorem, jsou vyznačena »znam ení« známými sym boly a je na prvý pohled patrno, jak se od dob antických znamení posunula po ekliptice (v důsledku precese) vůči vlastním souhvězdím. T ak je na př. znamení Skopce v sou­ hvězdí Ryb anebo znamení Panny v souhvězdí Lva. Světový pól, kolem kterého se nebeská báň denně otáčí, není upro­ střed mapky a proto platí tato vlastně jen pro určitý okamžik, který je dán polohou bodu jarního vůči obzoru, tedy pro určitý čás hvězdný. Jarní bod koná po rovníku, jehož poloha vůči obzoru se při denní rotaci nemění, oběh denní a je ukazatelem času hvězdného; když jarní bod postupně v y ­ chází, vrcholí, zapadá anebo je v kulminaci dolní, je postupně 18, 0, 6 a 12 hodin času hvězdného. Naše mapka znázorňuje hvězdnou oblohu ve chvíli, kdy je 4 hodiny času hvězdného; tento okam žik nastane na př. 6. ledna v 21h SEČ (času středoevropského), nebo 21. ledna ve 20h SEČ anebo ko­ nečně 6. února v 19h SEČ. Srovnávám e-li mapku s oblohou den za dnem, pak to musíme činiti vždy asi o 4 minuty SEČ dříve než dne předešlého, při čemž vycházíme od některé právě uvedené doby večerní. P ro březen a duben chystáme mapku, která bude odpovídati 8 hodinám času hvězdného.

P ři pozorováni počínáme si takto: hledíme-li na př. směrem jižním, držíme mapku před sebou tak, aby jih byl dole a srovnáváme hvězdy v užším pruhu od obzoru až k zenitu. Obrátíme-li se však k západu, pak natočíme mapku tak, aby byl západ dole, což se opakuje pro všechny strany světové. (Všem našim čtenářům doporučujeme jako vhodný doplněk otáčivou mapu nebe, vydanou Společností, která nám ukazuje vzhled nebe pro kaž­ dou dobu roční, noční a denní. Cena K č 30‘— .)

P la n ety v lednu a únoru 1939. Merkur je do konce ledna jitřenkou a je v příznivé poloze asi do 10. ledna; je v 7h SEČ nad jihovýchodem ve výši zprvu asi 5°, pak asi 4°. A si 10° vpravo od Merkura je asi ve stejné výši rudý Antares v souhvězdí Štíra, dále vpravo, avšak mnohem výše, je Venuše. Venuše a Mars. Venuše postoupí ze souhvězdí Váhy přes Ofiucha do souhvězdí Střelce; Mars postupuje v souhvězdí Váhy a vstoupí počátkem února do Štíra. Počátkem ledna spatříme Venuši ráno v 6h nad jihovýcho­ dem ve výši asi 13°, pod ní vychází Antares a vpravo mnohem výše je Mars v blízkosti hvězdy a Váhy. Sledujeme-li vzájemnou polohu tohoto se­ skupení vzhledem k obzoru vždy v 6h ráno, pak seznáme, že Venuše se při mírném poklesu posouvá zvolna k jihu, Antares prudce stoupá při znač­ ném posuvu vpravo a Mars při mírném poklesu je v í rovněž značný posuv k jihu. Počátkem února v 5h jsou Mars a Antares nad jiho-jihovýchodem (M ars o několik stupňů výše), kdežto Venuše je zhruba nad jihovýchodem nízko nad obzorem. Během února posouvá se Mars při stejné výšce k jihu, avšak volněji než Antares, kdežto Venuše klesá rychle k obzoru. Dne 14. a 16. ledna, jakož i 12. a 15. února je Mars a Venuše v konjunkci s Měsícem. Jupiter postupuje ve Vodnáři, je počátkem ledna po setmění nad jihojihozápadem ve výši asi 24° a mizí koncem února večer na západo-jihozápadě; dne 23. ledna a 20. února je v konjunkci s Měsícem. Saturn postupuje v souhvězdí Ryb pod hvězdami <5 a s (v iz mapku hvězdné oblohy) a je počátkem ledna po setmění poblíž poledníku. Dne 26. ledna a 23. února je v konjunkci s Měsícem.

Z á k ry ty viditelné v P ra ze 1939.

O c e u lta tio n s v is ib le at P r a g u e 1939. 0h 57m 4 0 -3s =

*

-

14° 2 5 ' 0 4 -5 "

Fáze Magn. Pha«e

G.

V =

O o O

—

+

}. =

5 ' 16"

M. T. :

SČ

a

b

P O

Stáří Age d

(

h

m

m

m

D D D D R

16 17 21 19 20

10-6 09-8 28-3 45-5 540

—

___

. . .

6-8 6-0 6-9 6-2 51

— — — —

11 1-3 1-8 0-6

-f — — +

1-5 1-5 1-7 0-9

138 68 103 138 286

110 11-0 111 13-1 171

14 Sextantis. . BD + 2 ° 4752 . 62 Piscium . . ,. ó Piscium . 29 A r ie t is ___ .

6-3 6-9 61 4-6 6-1

R D

D D D

21 19 16 17 19

24-7 23-0 35-4 11-2 09-8

— — — — —

0-6 0-5 1-7 1-0 1-2

+ — — + +

3-6 1-9 0-4 1-2 1-2

231 98 85 34 38

18-2 5-2 6-1 61 8-2

29 BD + 17° 575., 6-4 30 BD + 18° 633.. 6-0 30 e T a u r i ......... 3-6

D D D

22 20-1 17 59-7 20 01-4

0-0 + 01 — 0-5

44 99 89

9-3 10-2 10-3

m 1 BD + 14° 469 1 Uranus ....... 1 BD + 15° 414 3 BD + 1 9 ° 811 7 x Cancri 8 25 26 26 28

.

— 0-8 — 1-6 -1 -5

Nové knihy. Spektrální atlas jasných stálic severní a jižní oblohy, vydaný Josefem Klepeštou a doporučený našim čtenářům v R. H., X V III., p. 206, našel znač­ ného rozšíření mezi odborníky a am atéry jak doma, tak i v cizině. Neustále docházející objednávky zejména z Francie a A n glie zmenšily zásobu výtisků tak, že vřele doporučujeme všem našim členům, kteří atlas dosud nevlastní, aby co nejdříve zaslali objednávku přímo na J. Klepeštu, Štefánikova h věz­ dárna, Petřín, Praha IV . A tlas je krásně a názorně proveden v několika barvách a nepatrná cena 40 Kč včetně obalu a poštovného jistě každému umožní, aby atlas si zaopatřil. Bertrand R u s s e 11: The Principles of Mathematics. (Základy m ate­ m atiky.) Druhé vydání. Pp. X X X I X + 534 (London: George Allen and Unwin L td .). Cena váz. 18 ís (130 K č ). První vydání této stěžejní knihy filosofie m atem atiky vyšlo roku 1903. Její vliv na vývo j m atematického myšlení byl nesmírný, autor po prvé jasně prohlásil a snažil se dokázati jednotu m ezi m atem atikou a logikou. Tento svůj názor neopustil autor ani nyni a snaží se vy vrá titi nám itky různých kritiků zejm éna form alistů vedených H i l b e r t e m a i n t u i c i o n i s t ů vedených Browerem. V první části knihy zabývá se autor vysvětlením zá­ kladních pojmů, které m atem atika považuje za nedefinovatelné. Tato ryze filosofická část je velm i zajím avá, autor vychází z definice čisté m atem a­ tiky a obšírně vysvětluje symbolickou logiku. Věnuje mnoho pozornosti významu slov, logickém u vysvětlení sestav, vět a charakteristice vztahů. V dalších částech knihy dokazuje autor, že čistá m atem atika výhradně se zabývá pojmy, které lze definovati m alým počtem základně logických pojmů a že všechny je jí .proposice z malého počtu logických principů lze odvoditi. Jeho filosofie nekonečna a k apitoly jednající a prostoru, patří k nejlepším v knize. Jsou to všechno neobyčejně obtížné úvahy, které však hloubavému duchu poskytnou množství popudů k přemýšlení. Bertrand R u s s e l l : A eritical expositíon of the pliilosophy of Leibniz. (K ritic k ý výklad Leibnizovy filosofie.) 80. Pp. XXIV-j-312. (London: George Allen and Unwin L td .) Cena váz. 12 s 6 d (100 K č ) . Leibnizův význam v matem atice je dobře znám, jeho filosofický věhlas je tímto Russellovým dílem jenom potvrzen a mnohé, na první pohled zá ­ hadné jeho názory vysvětleny. Leibnizova teorie prostoru a času, hmoty, jeho astronomické úvahy, filosofické domněnky o duši, Bohu a konečném cíli Vesmíru, to vše tvoří nesmírně zajím avou četbu, která nám jenom po­ tvrzuje, jak malý, téměř neznatelný je pokrok ve filosofii během staletí. Angus A r m i t a g e : Copemicus, the founder oť modern Astronomy. (Koperník, zakladatel moderni astronomie.) 80. Pp. 183 + 37 obr. + l příl. (London: George Allen and Unwin L td .) Cena váz. 10 s (80 K č ), 1938. Ž ivoty vynikajících hvězdářů tvoři vžd y zajím avou četbu. Poznáváme, jaké obtíže musili překonávati při hledání a šíření pravdy. Koperník, který měl v srovnání s jiným i hvězdáři své doby poměrně klidný život, propra­ coval se od nepatrných začátků k nesmrtelnosti ve vědě, které přinesl svou teorií o oběhu Země a ostatních planet kolem Slunce, v době, kdy Země byla považována za střed Vesmíru. A u tor popisuje srozumitelným slohem obtížnou cestu k těmto novým poznatkům a množství grafů usnadňuje po­ chopení obtížnějších astronomických problémů. Kniha zaujme každého, kdo se zajím á o dějiny hvězdářství. Katalog map a publikací VZÚ . Vojensko zeměpisný ústav připravil V. doplněné vydání svého katalogu oficiálních a turistických map a ústavních publikací. Obsahuje informace o pracích ústavu a vysvětluje soustavy listů jednotlivých podrobných top. map m ěřítek 1:25.000 až 1:200.000 a podává přehledy a srovnání délkových a plošných m ěřítek na mapě a v přírodě. Vysvětluje souřadnicové soustavy kilom etrové sitě, jež usnadňují přesná určení míst na mapách. K atalog popisuje všechny druhy oficiálních map, jejichž barevné ukázky ve výřezech jsou připojeny k 11 přehledům, ukazu­

jícím rozdělení jednotlivých listů. N ově jest připojen přehled „S bírky turist. map se značkovanými cestam i” , vydávaných spolu s KČST., a dosahujících již počtu 32 map. Novinkou mezinárodního významu je mapa Vltavy, první toho druhu u nás; přehledná mapa ČSR. 1(1:750.000) ibyla již vydána celá v definitivní úpravě s terénem. Tím bylo ukončeno vydávání 9 listů. K a ta ­ lo g obsahuje dále seznam výročních zpráv (X V svazků) a bibliografii tém ěř 60 prací z oborů voj. zeměpisu, geologie, topografie, k artografie a j. a infor­ muje o podmínkách prodeje výrobků VZÚ. V nové úpravě je katalog vkus­ nou publikací; stojí Kč 3'60. Naučný slovník aktualit. I. 80, str. 520, 41 vyobrazení - f 16 hlubotisk, příloh. Nakl. L. Mazáč v Praze. 1938. Brož. 140 Kč, váz. 165 Kč. Tento každoročně vycházející slovník aktualit může se státi oblíbenou příručkou ja k jednotlivců, tak i v knihovnách a v úřadech. M á obsahovati stručný přehled všeho důležitého, co se během uplynulého roku odehrálo. Tento první svazek jest ovšem ještě značně nehomogenní, obsahuje hlavně životopisná data a vědě, jakož i technice věnuje m álo pozornosti. A le i tak se zájm em bude jistě všude přijat a nalezne mnoho přátel. Discovery, the popular journal of knowledge. (O bjevy, populární časo­ pis vědění.) Cambridge university Press. Roční předpl. 12 s. 6 d. (100 K č ), jednotlivá čísla 1 s (8 K č ). Dobře znám ý anglický časopis pro popularisaci vědění, který byl ne­ dávno koupen Cambridge U niversity Press, objevil se v nové úpravě, která mu jistě zjedná mnoho přátel. Nehledě na mnohé přírodopisné články obsa­ huje každé číslo také články astronomického a fysikálního obsahu. T ak na př. listopadové číslo přináší článek o Herschelovi a o časojevné rovnici, pro­ sincové číslo zp rávy o nových měsících Jupiterových a výbornou satiru světo­ známého fysika Gamowa o rozpínání Vesmíru. Časopis je bohatě ilustrován a na křídovém papíře, velké anglické náklady to ovšem umožňují, zatím co naše středoevropské časopisy těžce o svou existenci musí bojovat, i když mezinárodní průměr často přesahují. Greenwieh Observations 1935. 40, Pp. V I I + 338 str. + graf. přílohy. His M ajesty’s Stationary Office, London W . C. 2. Cena £ 1 10 s. 0. d. (220 K č ). Souhrnný svazek pozorování hvězdárny Greewichské ukazuje nejlepší a nejvýkonnější způsob, jakým má každá hvězdárna pracovat. Oficielní a často nepříliš zábavná, ale při tom nanejvýš užitečná práce musí býti rozdělena m ezi jednotlivé členy hvězdárny, kteří ale mimo to m ají také možnost po vykonání pravidelných prací věnovati se vědeckým problémům, které je zvlášť zajím ají. Svazek obsahuje pozorování vykonaná průchodním strojem, Zprávy časového oddělení, Zkoumání změn šířky, pozorování dvoj­ hvězd, vykonaná 28palcovým refraktorem , sluneční pozorování a m agnetické a m eteorologické záznamy. Je to nesmírně cenný příspěvek k astronomic­ kým vědomostem dneška, hlavní význam leží v tom, že to jsou skutečná pozorování a ne „vznešené” , ale nedokazatelné teorie! Dr. W . K r o s s : Das Buch der Makina. 80, Pp. 172-flOO obr. W ilhelm Knapp — H alle (S a a le). Cena brož. R M 4'35 (35 K č ). Makina, nejlepší 6 x 9 komora pro desky, film y a svitkové film y, jest neocenitelný přístroj pro vážného fotografa. Její přednosti, jak s ní pracovat a jak docíliti nejlepších výsledků, popisuje Krossova bohatě ilustrovaná pří­ ručka. M nožství různých tabulek, návodů a kritických rad činí z příručky velm i užitečného rádce pro každého vážného pracovníka. Kniha je bohatě ilustrovaná a na křídovém papíře, jistě bude všem i vážným i zájem ci o do­ konalou fotografickou techniku s radostí uvítána a můžeme ji proto každé­ mu doporučiti. W a l d o S. G l o c k : Principles and Methods of tree-ring analysis. (Základy a m etody rozboru let stromů [p rů řezů ]). 8». Pp. V III+ 1 0 0 + p ř íloh 14. Cena $ 5 (150 K č ). U. S. A. Zkoumání let v průřezech stromů a jejich souvislost se sluneční činno­ stí patří k nejzajím avějším kapitolám astronomie, kde je souvislost mezi ději na Slunci a na Zemi nezvratně dokázána. Otec m etody a neúnavný pracovník v tomto oboru Dr. P. E. Douglas vychoval několik zdatných

spolupracovníků, z nichž Glock shrnul všechny důležité poznatky z tohoto zajím avého oboru v předložené knížce. Popisuje stromy, které byly k tomuto účelu použity (n ejvíce Pinus ponderosa Dougl., Pseudotsuga Douglassii, Sequoia gigantea a j.). Nejlépe se hodí k této práci konifery. L éta vznikají tvořením sekundárního dřeva, tento vzrůst záleží ovšem na počasí a na jiných klim atických podmínkách. A u tor popisuje techniku čtení let velm i důkladně, ukazuje, ja k grafické znázornění usnadňuje práci, upozorňuje na leta pouze v některé části stromu se ukazující, dvojitá leta a j. Zvláštní kapitola jest věnována souvislosti klim atologických činitelů s tvořením let. A utor upozorňuje na nutnost sbírání fossilního a prehistorického dřeva, které nám může osvětliti podmínky, za kterých rostlo. Kniha je velm i zajím avě a iniciativně psaná, každý, kdo miluje lesy, se zájm em ji přečte. W. M. S m a r t : Stellar Dynamics. (D ynam ika hvězd.) 8<>, Pp. V I I I + 434 + obr. 75. Cena váz. s. 30 (240 K č ). Cambridge U niversity Press, 1938. Pod tím to, u nás neužívaným jménem, předkládá autor matematickou učebnici stellám í astronomie, velm i podrobně propracovanou, která oproti nedávno vydaného díla v. Pahlenova (Lehrbuch der Stellarstatistik) má v ý ­ hodu stručnosti, přehlednosti a také láce. Pahlenovo dilo stojí 1000 Kč, obnos, který přes výtečnost díla jeho rozšíření znemožní. V dvanácti kapitolách pro­ bírá autor soustavně naše znalosti v hvězdné soustavě. P o všeobecném úvodu následují kapitoly: Jednoduchý hvězdný proud, Sluneční pohyb, O dvou hvězdných proudech, elipsoidální teorie, statistické parallaxy z hvězdných pohybů, prostorové rozložení hvězd z jejich vlastních pohybů odvozené, všeobecné teorém y stellám í statistiky, hvězdokupy, dynamika nvězdné soustavy, galaktická rotace, dynam ika naší soustavy galaktické. Důkladné -~tudium těchto zajím avých kapitol nás přesvědčí, ja k konečně autor na několika místech sám uvádí, že nedostatek pozorování znemožňuje kontrolu mnohých dobře vypracovaných teorií. Pozorování, která potřebuje stellární statistika, nedají se však většinou vykonati v krátké době, mnohé vyžadují několika desetiletí, kdy opakována, teprve nabývají pravou cenu. Sm artova kniha představuje cenný, i když poněkud obtížný úvod do stellární astronomie, který pro zájemce tohoto významného odvětví hvězdářství se stane neocenitelným rádcem a pomocníkem. F r . W i l l y F r e r k : Moderní amatérská kinomatografie. 80, Pp. 232 + ilustr. Přeložil M. Hlaváč. Nákladem E. Beauforta, Praha. Cena váz. 58 Kč. I v astronomii uplatnila se kinem atografie nevídanou měrou a již dnes možno soudit, že je jí význam v hvězdářství neustále poroste. I amatérastronom může tu mnoho zajím avého vykonat, zejm éna použije-li dlouhofokálních teleobjektivů. K zapracování do techniky kinem atografie bude výborně sloužit Frerkova příručka, která v krásném vydání právě vyšla v nakladatelství Beaufortově v Praze. Obsahuje obšírný popis přístroje a metod, mnoho ilustrací a užitečných tabulek a rad. Kinoamatérům z našich řad ji vřele doporučujeme. Dr. H ubert Slouka.

Z p rávy Společnosti. Výborová schůze byla 15. prosince 1938 za plné účasti členů výboru. Za členy Společnosti byli p řijati: Julia Kalecká, r. Mačícová, učitelka v Kostolné, Slov.; František Pavelek, Baška u Frýdku; Adriana Šándorová, pošt. úř., B ratislava; Em il Šlachta, studující, Praha X IX .; M iroslav Zajíc, odb. učitel, Lipník nad Bečvou; Zdeněk Zikmund, obchodník v Roudnici n. L. Dále byly projednány iběžné záležitosti Společnosti a schválen rozpočet na rok 1939. Členská schůze byla 3. prosince 1938 v přednáškové síni Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně za účasti 28 členů a 2 hostů. Dr. Šourek vzpomněl posledních událostí v politice a životě našeho státu, pro které nemohly býti konány členské schůze v říjnu a listopadu 1938, dále uvedl podstatnější události ve Společnosti od poslední členské schůze a novinky ze světové astronomie. Dr. Slouka po krátkém úvodním slově předvedl tři

film y z astronomického sjezdu ve Štokholmu v srpnu 1938 a ze své cesty Arktickým oceánem. Velm i zdařilé film y upoutaly pozornost hlavně v těch bodech, kde předváděly vynikající hvězdáře světa, k teří se kongresu zúčast­ nili. N ejlépe se však líbil barevný film ze zmíněné cesty a druhý barevný film vycházejícího Slunce, kde jsou dobře zachyceny deformace slunečního disku při obzoru. Členská schůze v lednu 1939 bude 7. ledna o -19. hodině v přednáškové síni Lidové hvězdárny Štefánikovy v Praze na Petříně. Program bude ozná­ men v denních listech pražských v den pořádání schůze. Účastníci se upo­ zorňují, že lanová dráha na Petřín jezdí t. č. pouze do y218 hod. Složní list je připojen k celému nákladu 1. čísla „Ř íše hvězd” . Prosím e ty, kteří nemají ještě zaplaceno předplatné, aby tak učinili nejraději ihned, aby později nezapomněli. Předplatné znamená „ p ř e d p l á c e t i ” a nikoli až po několika upomínkách, které samozřejmě nikoho nepotěší a kalí namnoze do­ brý poměr členů ke Společnosti. I v předplácení časopisů jsm e dosud daleko za cizinou západní, kde — zvláště v Am erice je nutno časopisy skutečné před­ pláceti, a to již v prosinci předcházejícího roku, jinak je zasílání časopisu automaticky zastaveno. Kdo nemůže zaslati celý členský příspěvek (před­ platné) najednou, může tak učiniti ve dvou nebo i více splátkách. Kdo bude platit později, oznámí administraci datum, do kterého příspěvek skutečně pošle, aby nebyl upomínán. Vkusné celoplátěné desky v modré barvě, s dvojím zlacením, obdržíte na všechny předcházející ročníky „Ř íše hvězd” v administraci po 6 Kč i s poštovným. Přáli byste si časopis na křídovém papíře? Část nákladu „Ř íše hvězd” vychází na křídovém papíře, na kterém se lépe uplatní četné ilustrace, kte­ rým i je doprovázen obsah časopisu. Časopis na křídě je posílán všem odbě­ ratelům, kteří o to písemně požádají a pošlou předplatné o 10 Kč vyšší. N o ví odběratelé obdrží ještě také 1. číslo na křídovém papíře. Poslali jste již administraci adresy všech vašich známých, kteří se za ­ jím ají o astronom ii? Snad o nás ještě nevědí a pošleme-li jim ukázkové číslo, vstoupí rovněž do našeho kruhu přátel oblohy. Starší ročníky „Říše hvězd” obsahují mnoho krásných článků a zpráv, takže nesmí chyběti v knihovně našich členů. Objednejte v administraci. Ročníky II., IV .— X III. po 10 Kč, ročníky X IV .— X IX . po 20 Kč. Ročník III. jest úplně rozebrán.

Z p rávy Lidové hvězdárny Štefánikovy. Pozorování na hvězdárně v listopadu 1938. Měsíc listopad jest v našich krajinách nejméně vhodný pro astronomická pozorování. Také počasí v listopadu 1938 bylo velm i nepříznivé. Jasných večerů bylo jen 7, 2 oblačné a 21 zamračených. Proto se také málo pozorovalo; pro obecenstvo bylo ko­ náno 6 pozorovacích večerů včetně pozorování zatm ění Měsíce dne 7. listo­ padu a členové pozorovacích sekcí vykonali 14 pozorování slunečních skvrn a po dva večery pozorovány hvězdy proměnné. D va večery byly věnovány fotografii. Zatmění Měsíce bylo také film ováno „A k tu alitou ” . N á vštěvy na hvězdárně v listopadu 1938. N a zatm ění Měsíce přišlo se podívat do hvězdárny 345 osob; asi stejný počet byl od pokladny vrácen, ježto se po začátku úplného zatmění obloha zamračila. Jinak vlivem ne­ příznivého počasí byla návštěva velmi slabá, vyjím aje dvě slunná nedělní odpoledne, kdy se ukazovaly návštěvám sluneční skvrny a stálice Vega. Celkem navštívilo hvězdárnu v listopadu 745 osob; z toho byli 174 členové, 3 školní výp ravy s 68 účastníky a 506 jednotlivých návštěv obecenstva. M ajetník a vydavatel Česká společnost astronomická, Praha IV -Petřín . Odpovědný redaktor: Dr. Hubert Slouka, Praha X V I., N ad K likovkou 1478. — Tiskem knihtiskárny „Prom etheus” , Praha V in ., N a Rokosce č. 94. — Novinové známkování povoleno č. 60316-1920. — Dohlédací úřad Praha 25. — Vychází desetkrát ročně. — V Praze, 1. ledna 1939. — Printed in Czechoslovakia.

Contents o f N o. 1. Beginning the 20th volume o f „Ř íše hvězd” . — H. N. R u s s e l l : N ew Martian Puzzles. — J. K l e p e š t a : Skypictures on film . — F. N u š l : B. Mašek. — V. R o l č í k : The Brachyttelescope. — Zd. S e k e r a : Is the w eather influenced by Stratopheric processes ? — General news. — Meteorics News. — When, w hat and how to obesrve? — N e w books. — New s from the Czecho-slovak Astronom ical Society. — N ew s from the Stefánik observátory.

Firma KO DAK , spol. s r. o. P R A Z E II., Biskupský dvůr číslo 8, nám sděluje, že přijímá opět k vyvolávání barevné filmy K O D A C H R O M E stejně jako dříve.

Administrace: Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna Štefánikova. Úřední hodiny: ve všední dny od 14 do 18 hod., v neděli a ve svátek od 10 do 12 hod. V pondělí se neúřaduje. Knihy se půjčují (pouze členům) v úterý, ve čtvrtek a v sobotu vždy od 19— 20 hod. Ke všem písemným dotazům přiložte známku na odpověď! Adm inistrace přijím á a vyřizu je dopisy, kromě těch, které se týkají redakce, dotazy, reklamace, objednávky časopisů a knih atd. Roční předplatné „Říše H vězd ” činí K č 4U'— , jednotlivá čísla K č 4'— . Členské příspěvky na rok 1938 (včetně časopisu): Členové řádni: v P r a z e K č 5 0 — . N a v e n k o v ě K č 45'— . Studující a dělníci K č 30 — . — N oví členové platí zápisné K č 10'— (stud. a déln. K č 5’— ). — Členové zakládající platí K č 1000'— jednou pro vždy a časopis dostávají zdarma. Veškeré peněžní zásUky jenom složenkami Poštovní spořitelny na účet Československé společnosti astronomické v Praze IV . (Bianco slož. obdržíte u každého pošt. úřadu.) Cčet č. 42628 Praha. Telefon č. 463-05.

Poznam enejte si adresu našeho dobrého hodináře:

Č E S T M ÍR CH RAM O STA, hodinář,

P R A H A II., VY ŠEH RA D SK Á TŘ ÍD A 15. Telefon 478-74.

IT I V i \

Telefon 478-74.

» T l j y

¥7 TVTTT ¥

pěk n ě’ levně’ rych le

Ma M l

X ^.

zhotovuje člen Č. A. S.

X

X X X

odborný k n ih a ř

V O PÍF K A

C D 1

•

T

P R A H A X II, Legerova 92. U Musea. Tel.

9

P rah a IV .-P etřín , Lidová hvězdárna Stefánikova. Program pozorování na leden 1939. V lednu je hvězdárna obecenstvu přístupna kromě pondělí v 17 hodin pro hromadné návštěvy škol, v 17 hodin pro jednotlivé návštěvy obecenstva a v 19 hodin pro hromadné návštěvy spolků. — Po celý leden bude možno pozorovati za jasných .večerů planety J u p i t e r a a S a t u r n a . Měsíc bude možno pozorovati v prvém a po­ sledním týdnu měsíce ledna. Podle možnosti budou návštěvám vždy také ukazovány některé dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy a barevné stálice.

Pů vodní celoplátěné desky na „Ř íš i h vězd” na všechny předchá­ z ející ročn ík y obdržíte v adm inistraci po K č 6 ‘— .

Pro školy i soukromé knihovny objednejte v administraci tyto mapy a atlasy: Fr. Schtiller: A tlas souhvězdí severní oblohy. Část rovníková. Rozebráno. — K arel N ovák: A tlas souhvězdí severní oblohy. Část polární. Cena 45 Kč, členská cena 30 Kč. — K arel Anděl: Mappa selenopraphica. Dvě mapy v rozměru 65X84 cm se seznamem zakreslených útvarů měsíčních. Cena 60 Kč, členská cena 50 K č .— K arel N ovák: Nástěnná mapa severní oblohy s novým vymezením souhvězdí. Cena m apy podlepené plátnem a opatřené lištami (pro školy) 120 Kč, cena mapy na kartoně 80 Kč, člen. cena 60 Kč. — K arel N ovák: Otáčivá mapa severní oblohy a malá mapa Měsíce od K arla Anděla. Cena 40 Kč, členská cena 30 Kč. — Josef Klepešta: Spek­ trální atlas jasných hvězd severní a jižn í oblohy, tištěný v šesti barvách. V ázaný výtisk za 60 Kč, členská cena 40 Kč. — K lepešta-N ovák: M alý atlas souhvězdí severní oblohy. Cena 15 Kč, členská cena 10 Kč.

Propagujte

ŘÍŠI H V Ě Z D !

M ajetník a vydavatel Česká společnost astronomická, Praha IV.-Petřín. — Odpovědný redaktor: Dr. Hubert Slouka, Praha X V I., N ad Klikovkou 1478. —• Tiskem knihtiskárny „Prom etheus” , Praha V III., N a Rokosce č. 94. — Dohlédací úřad Praha 25. — Vychází desetkrát ročně. — V Praze, 1. ledna 1939. — Printed in Czechoslovakia.