Filozofie pro děti: nácvik metodiky Seminární práce Jméno: Ukázka [mírně upraveno, vypracováno dvěma studenty; nejedná se o vzor dokonalosti, v komentářích studentů může být řada věcí sporných nebo zcela chybných – např. používání slova „hypotéza“; jde především o ukázku dobrého způsobu, jak úkol vypracovat; na úkolu se může podílet i dvojice nebo trojice, pokud vedlo diskusi více lidí společně, předpokládám pak jen, že přepis bude moci být o něco delší a komentář podrobnější Kontext schůzky: ‐ Jedná se o skupinu předškolních dětí ve věku 4‐6 let. Se skupinou jsme začali pracovat dva měsíce před touto lekcí. ‐ 8. setkání ‐ datum: 4.1.2012 Téma setkání: Co je to dar? Cíl setkání: Děti se zdokonalí v navazování jedno na druhé Struktura setkání ‐ Pozvání do elipsy + koleda – 4 min. ‐ Dramatizace příběhu 10 min ‐ Představení otázky: „Co všechno může být darem?“ 2 min ‐ Kresba na téma: Jaký dar chci dát Ježíškovi – 10 min. ‐ Diskutované otázky: 8 min. ‐ Koleda – 3 min. Přepis diskuse Komentář My: Před tím, než jsme kreslili, tak jsme si povídali o tom, co všechno může být dárkem. Můžeme si o tom znovu popovídat nad našimi obrázky. Daník: Nakreslil jsem lyže, protože by mi udělaly taky Děti začaly představovat své obrázky a odůvodňovaly co radost, kdybych je dostal. nakreslily. Úsudek‐jedná se o úsudek, na základě vlastního přání usuzuje, že věc, kterou si přeje by udělala radost i někomu jinému Linda: Já jsem namalovala kytky, protože jsou barevný a Hypotéza‐je vyřčena na základě toho co bylo mamka je má moc ráda. vypozorováno Zde by mohlo jít o argumentatio ignoratio elenchi???? My: Ano, kytky mají rády všechny maminky, a myslím, že Potvrzení hypotézy‐ tuto myšlenku jsme pouze potvrdili. by se i malému Ježíškovi líbily. Nevyužili jsme možnost ji více rozvinout v diskuzi. Erika: Já jsem nakreslila cukroví, aby se mohl najíst, příklad kdyby měl hlad. usuzování My: To je výborný nápad. O Vánocích pečeme cukroví a tím taky oslavujeme Ježíšovo narození. Lyan: Tohle je letadlo, aby mohl letět za tátou jako já. Hypotéza‐na základě zkušenosti My: A kde bydlí tvůj tatínek? Zdůvodňování‐ chceme znát důvod proč nakreslil letadlo Lyan: No přece až v Ekvádoru. A já chci mít svůj tryskáč, Zdůvodňování předchozí hypotézy‐ abych za ním mohl lítat. Zde by mohlo jít o ignoratio elenchi???? My: To je dobrý nápad. Když někoho máme rádi, tak Potvrzení hypotézy (potvrzujeme všeobecnou pravdu) a s ním chceme být. odůvodnění, jaká může být spojitost mezi nakresleným letadlem (které se asi netýkalo Ježíška) a navedení na to, že i v tom může být nějaká souvislost. Interpretace 1
Přepis diskuse Háta: Já jsem nakreslila, jak si hrajem a jak jsme na sebe hodný. My: Tak to je skvělý dárek. Kdo ví proč?
Komentář Hypotéza‐vyslovila předpoklad, že kdo si hraje je hodný. Doplňující otázka, aby se více rozvinula diskuze, pobídka ke zkoumání Zdůvodňování‐chceme znát názory a postřehy ostatních na dárek, který není konkrétní, ale je abstraktní. Nahlížení na problém z různých úhlů. Dorotka řekla další hypotézu k tématu proč být na sebe hodný (usuzuje podle své maminky, kterou dobře zná). Nahlížení na problém z různých úhlů – Daník odůvodňuje nebo spíše popisuje, co to znamená být hodný. Nahlížení na problém z různých úhlů Sebík odůvodňuje, proč by mohl dát jedno autíčko… Jde skutečně o dar? Povzbuzování dětí v dialogu‐ děti začali mluvit k tématu. Zkoušíme děti přimět, aby pokračovali v diskusi. Formování hypotézy (problému)‐ Hugo vnesl do debaty nový problém do diskuze. Zamýšlí se nad rozdílem dát a půjčit. Snaží se objasnit, proč to není dárek. Argumentace ‐ Upozorňuje na předpoklad skrytý v předchozí výpovědi, s nímž nesouhlasí. Objasňování, potvrzení hypotézy
Dorotka: Protože maminka není smutná, když jsme na sebe hodný. Daník: Já sem byl hodný na Emila, protože sem mu pomohl oblíct se ven. Sebík: Já bych dal moje autíčko. Já jich mám hodně, tak by mi nevadilo, kdyby mi jedno chybělo. My: A kdybys měl jenom dvě, dal bys to jedno někomu, koho máš rád? Sebík: To bych mu ho jenom pučil. Hugo: Když ho jen pučíš, tak to není dárek, protože ti ho musí vrátit.
My: Ano, to je pravda, dárky se nevrací, protože je dáváme, aby tomu druhýmu udělaly radost. Sebík: Ale když sem pučil Šimonovi vláček, tak měl taky radost! My: Ano, to je pravda. Když si půjčujeme navzájem věci, tak z toho máme radost a proto i půjčovat je pěkné. Ale není to dárek, který si můžeme odnést a který by nám dělal dlouho dobu radost. A co myslíte, existuje nějaká situace nebo dárek, který neudělá radost? Udělá každý dárek radost? Daník: Na narozky jsem chtěl lyže a dostal sem od babičky svetr. A to mi fakt zkazilo náladu. My: Někdy se stane, že dostaneme něco jiného, než si přejeme. A možná z toho ani nemáme radost. A myslíš si, že tě tím chtěla babička naštvat? Linda: Mě by se svetr líbil. Hugo: Tak to já si chodím dárek vybírat s babičkou – co chci, to mi koupí. My: Jakej je ten svetr? Daník: Tenhle. My: Ten vypadá, že babička pletla sama. Daník: Jo. My: Babičce to asi dalo velkou práci uplést takový svetr a navíc ti sem vpletla tvého oblíbeného rytíře. Myslím, že ti tím chtěla udělat radost. A možná ani neměla tolik peněz, aby ti ty lyže mohla koupit.
Proti argumentace Objasňování hypotézy o půjčování. Povzbuzování dialogu mezi dětmi‐snažíme se děti povzbuzovat v dalším dialogu. Dětem se daří formulovat odpovědi navazovat na sebe a neskákat si do řeči. Klademe otázky, které by měli udržet rozhovor. Hypotéza ‐ Identifikace důsledků Vyslovení hypotézy k daným otázkám. Příklad, odůvodnění proč neměl radost… Objasnění myšlenky, že to tak v životě chodí. Shrnutí a daná otázka k zamyšlení. Příklad jak se dá řešit problém ‐ jak to udělat, aby dostala to, co chce Vyslovení hypotézy. Interpretace nabízíme k zamyšlení jaké jsou jiné možnosti, proč dostal svetr. Hypotéza, potvrzení a argument, že to babička myslela dobře. Odůvodnění proč babička nekoupila lyže. argumentace Proti argumentace. Sam upozorňuje na objektivní skutečnosti.
Daník: Ale lyže bych radši. Sam: Ale ten svetr nosíš každý den. A nechceš ho vůbec sundat. 2
Přepis diskuse Daník: Docela se mi líbí, ale nejsou to lyže. My: A teď máš z toho svetru radost? Daník: Jo, není zas tak špatnej.
Komentář Vyvrácení předchozí hypotézu, že svetr je špatný. Po té už se nikdo k danému dialogu nevyjadřoval . My: A co jsi nakreslila ty, Dorotko? Dorotka: To sou princeznovský šaty, aby když si je obleče, odůvodnění, usuzování byl krásnej jako princezna. My: Darovat šaty je dobrý nápad, protože malý Ježíšek Interpretace? potvrzení byl chudý a nic neměl. hypotéza Hugo: Todle je vesmírná loď. Tady má chapadlo na zkoumání cizích planet, tohle je dalekohled na pozorování černé díry a todle je kabina, kde sou skafandry. Sam: To je dobrý dát mu vesmírnou loď, když vesmír Potvrzení, interpretace patří jeho tátovi. Hugo: A proč ty máš jenom čáru? Tobík: To není čára, to je kouzelná hůlka, s kterou si může vyčarovat všechno co chce. My: Hm, je hezký chtít dát někomu dárek, který mu může příklad splnit všechna přání. Interpretace Dorotka: Já bych si vyčarovala šaty Popelky. příklad Daník: Já bych si vyčaroval koně.Ale kouzelnýho, aby byl příklad jednou velkej a jednou malej. My: A proč: Identifikace důvodů Daník: Protože máma doma žádný zvíře nechce, a tak bych ho mohl schovat do kapsy a když budu v pokojíčku sám, tak bude velkej. Sam: Já sem nakreslil mapu, tady bydlí on a tady je hypotéza poklad a když pude podle mapy, tak ho najde. My: A co v tom pokladu je? Povzbuzení dialogu mezi dětmi Sam: To se neříká, protože by to už nebyl poklad. Ignoratio elenchi My: Dobrá a co ty máš na obrázku za dárky? Natálka: To je kudrnatá ovečka a to je černá ovečka a tohle je úplně malinká ovečka a všechny jsou hodný, nekoušou a budou si s Jejížkem hrát. My: To by Ježíška určitě potěšilo. Potvrzení My: Každý nám představil svůj dárek, tak teď si zkusme Povzbuzení dialogu mezi dětmi Rozvinutí tématu, říct, proč si ty dárky vlastně dáváme. navedení na cíl Hugo: No přece proto, že mám někoho rád… Hugo začal usuzovat a vyřkl hypotézu. Daník: Mě udělalo radost, když mi Erika dala cukroví ze Daník uvedl příklad, ale nakonec se ukázalo, že mu to svačiny. Erika nedala jako dárek, ale že si to u ní vynutil. Erika: Dala sem ti ho proto, že si řekl, že jinak se mnou Erika mu zdůvodnila, proč mu dala cukroví, a tím sdělila i nebudeš kamarádit. to, že si moc přeje, aby se s ní kamarádil. Nicméně cukroví nedala s radostí a bylo jí líto, že to „musela“ udělat. My: Daníku, myslíš si, že to byl opravdu dárek: Daník: Ano. Daník si vůbec neuvědomoval, že je na tom něco špatného. Často používá psychického nátlaku dosažení svých přání… Ostatní: nééé… Děti správně usoudily, že to nebylo správné My: Když ti to Erika musela dát, tak z toho neměla radost argumentace a proto to nebyl dárek. Dárky dáváme s radostí, protože Snaha vysvětlit, proč to nebyl dárek a jak se Erika cítila. chceme dělat radost. Rozpor tvrzení 3
Přepis diskuse Daník: Tak já bych dal něco Erice, aby se na mě nezlobila, ale nic nemám. My: Čím si myslíte, že by jí mohl udělat radost? Natálka: Dal by jí pusu. Sam: Zavázal by jí boty. Linda: Šel by s ní na procházce za ruku. My: Aha, to znamená, že můžeme druhým dělat radost, i když nic nemáme. A dárkem může být i to, že se k sobě hezky chováme.
Komentář Argument ad hominem? ad miserricordiam??? Děti začaly dávat příklady příklad příklad Usuzování hypotéza Závěr shrnutí
Komentář: Vytvořila se hezká atmosféra, děti se rychle vžily do rolí, i kreslení obrázku proběhlo podle plánu. Avšak diskuze byla náročná, protože téma bylo složité. Nedařilo se nám přejít v diskuzi od konkrétních dárků po abstraktní, až po doplňující otázce Jaký dárek můžu dát, když „nic“ nemám? jsme se posunuly o krok dál. Nevím, jestli šlo o skutečné filozofování, častokrát jsme se nad tím s Evou zamýšlely… Během tohoto setkání jsem neobjevila žádnou analogii nebo dokonce autokorekci. Děti měly potíž se na začátku vyjádřit i nad jednoduchými obrázky… Koncem roku se už rozpovídaly trochu víc. Pokoušela jsem se v tom objevit nějaký druh argumentace, ale moc se mi to nedařilo. Pro dokreslení doplňuji také svůj komentář k úkolu, který jsem zaslal jako hodnocení (ne každému dokážu napsat tak podrobný rozbor) S takto malymi detmi je to casto o tom, ze se teprve uci udrzet pozornost, navazovat na ostatni (nemluvit jen s dospelym), zduvodnovat, co rikaji, mluvit souvisleji,... Nekde se zacit musi, ale neni to vubec malo. Kdyz se to nauci v 6 letech, maji pak na co navazat. Nekdy takove veci neumi ani dospelaci. Zvlast ze zacatku maji deti tendence mluvit spise v epizodach, uvadet priklady z vlastniho zivota, ktere jen kupi na sebe, ale s pomoci ucitele se to casem podda. Takze "filozofovani" to urcite bylo, i kdyz treba jen v zarodecne podobe. Ale i ten zarodek je moc dulezity, ma‐li nakonec neco vyrust.... Ted k tem komentarum (je n pro jistotu, pisu toho hodne, protoze jste mne k hodne vecem inspirovaly, ne proto, ze by to bylo spatne :‐): ‐ jednoduche zduvodnovani jeste nemusi byt usuzovani (usuzovani je tvorba usudku "Kdyz rikas ze,... tak z toho plyne, ze...", tj. zaveru z nejakych vychodisek), ale nekdy to usuzovani je: napr. "Rikas, ze je to tak a tak, protoze nevis, ze..." (toto je usudek, kterym doplnujeme domnelou pricinu nejakeho tvrzeni, vychazi z nevyrceneho predpokladu, ze "kazdy, kdo nevi, ze..." musi rikat to, co rika ten, s kym mluvim) ‐ "My: Ano, kytky mají rády všechny maminky, a myslím, že by se i malému Ježíškovi líbily." Je dobra motivacni podpora, ale neni to podnet k hlubsimu zamysleni. Zvlast pokud navazuje na tvrzeni "protoze", ktere je mozna zameneno za "ktere". A co treba: "A kdyby mela maminka rada bile kvetiny, maloval bys je bile, nebo barevne?" Jasne, ze pohotove cloveka ne vzdy hned neco napadne, ale je dobre, ze jste si vsimli, ze ten argument je mozna podivny a bylo by dobre s tim tvrzenim nejak dal pracovat. Takovy cit je zaklad, takze jste na dobre ceste ;‐) ‐ Myslim, ze v pasazi o tryskaci chlapecek dobre zduvodnuje: chce od Jeziska tryskac, aby mohl litat za tatinkem. Co rikal, bylo podle mne relevantni. Naopak vas dosvedcujici komentar mu v tomto pripade "podsouva", ze ma tatinka rad, coz on nerika, rika jen, ze s nim chce byt ;‐) V tomto pripade to samozrejme nevadilo, ale je to dobra ukazka toho, ze vyucujici maji tendence detem vkladat vlastni myslenky do ust... Na toto si do budoucna schvalne dejte pozor. ‐ "My: Tak to je skvělý dárek. Kdo ví proč?" Tady jste myslim propasli sanci umoznit detem, aby samy obevily, ze darek muze byt neco abstraktniho. Rovnou jste to oznacily jako skvely darek. Co treba rict: "Vsichni jsme kreslili darky. Podivejte, xy nakreslila, jak si hraji a jsou na sebe hodne. Myslite, ze nakreslila darek, i kdyz nenakreslila 4
zadnou vec? Muze i tohle byt darek?" (nejdriv by to vyvolalo jiste neprijemny pocit v tom, kdo to nakreslil, ze to zpochybnujete, ale na konci by to naopak byl o to silnejsi zazitek z diskuse ‐ navazat by se dalo hledanim dalsich prikladu, ktere by byly darkem, ale nemusely by byt veci). Ale i tak je fajn, ze jste vyzvaly alespon k reakci na otazku "Kdo vi proc?" I tohle je zacatek... ‐ Sebík: To bych mu ho jenom pučil. Hugo: Když ho jen pučíš, tak to není dárek, protože ti ho musí vrátit. My: Ano, to je pravda, dárky se nevrací, protože je dáváme, aby tomu druhýmu udělaly radost. Sebík: Ale když sem pučil Šimonovi vláček, tak měl taky radost! My: Ano, to je pravda. Když si půjčujeme navzájem věci, tak z toho máme radost a proto i půjčovat je pěkné. Ale není to dárek, který si můžeme odnést a který by nám dělal dlouho dobu radost. Toto povazuji za vase nejslabsi misto, ale zaroven vynikajici ukazku toho, ze vase deti filozofuji! :‐) Hugo totiz odporuje Sebikovi a jeste to i zduvodnuje. Vy se zapojujete do diskuse v roli jednoho z deti (tady jeste ok, ale bylo by lepsi dat sanci nekomu jinemu, pokud by se nasel). Pak se Sebik vynikajicim zpusobem haji s vyuzitim vaseho vlastniho tvrzeni. Vy se pak do toho zamotavate v roli, kterou jste mely prepustit spise detem, napr. obycejnou otazkou: "Co myslite vy ostatni? Byl by to darek, pokud by jej musel vratit, ale pritom by mu to, ze ho mel pujceny, udelalo radost?" Navic si odporujete: vyse jste tvrdily, ze i byt hodny muze byt skvely darek, protoze to udela radost, pritom tomu cloveku take nic nezustane, nemuze si to odnest, jen tu radost (vzdyt i radost z hrani si zustane, i kdyz hracku vratite; neni tim darkem v tomto pripade cas s hrackou, ktery davate k dispozici, namisto toho, aby ten cas byla hracka u vas?) A co myslíte, existuje nějaká situace nebo dárek, který neudělá radost? Udělá každý dárek radost? ‐ tady jste zmenily tema; tim jste sice na jednu stranu utnuly to, co bylo, ale zaroven nadhodily dalsi zajimavou perspektivu, takze diskuse mohla dobre pokracovat. V techto momentech je dulezite zvazit, nakolik dokazou jit deti ve stavajicim jeste do hloubky, nebo jestli uz je cas na novou perspektivu, ktera zase tema zkouma vice do sirky. My: Jakej je ten svetr? ‐ toto je naopak vas vynikajici zasah: ignorovaly jste sice Huga, ale podrzely diskusi u tematu (tj. pomohly neignorovat Danika a Lindu ‐ a umoznily Samovi se zapojit) My: Hm, je hezký chtít dát někomu dárek, který mu může splnit všechna přání. ‐ Mate tendenci spise prisvedcovat. K filosofovani ale casteji patri problematizace, tj. pomoc nahlednout danou vec jako problematickou. Napr. misto prisvedceni otazka: "A co kdyby si pral neco oskliveho (nebo neco, co by mu ublizilo a nemel by z toho nakonec radost)?" Sam: To se neříká, protože by to už nebyl poklad. ‐ toto urcite neni ignorantio elenchi, zcela relevantne reaguje na vasi otazku Krome prochazeni jednotlivych obrazku mohlo byt dobre take hledat podobnosti, spojovat jednotlive motivy. Napr. mezi hulkou, diky niz se clovek dostane k tomu, co chce, a mapou, diky niz se clovek dostane k pokladu, muze byt docela hezka analogie... Prochazeni jednoho po druhem diskusi zbytecne kouskovalo. My: Daníku, myslíš si, že to byl opravdu dárek: ‐ dalsi vyborny zasah do diskuse Děti správně usoudily, že to nebylo správné ‐ deti jen usoudily, ze to nebyl darek, v tom je rozdil... My: Když ti to Erika musela dát, tak z toho neměla radost a proto to nebyl dárek. Dárky dáváme s radostí, protože chceme dělat radost. ‐ fuj :‐( Tady jste to naopak zabily. To neni filozoficka diskuse, ale prednaska z moralky. Co treba: "Proc myslis, ze to darek byl, a proc vy ostatni myslite, ze to darek nebyl?" 5
Aha, to znamená, že můžeme druhým dělat radost, i když nic nemáme. A dárkem může být i to, že se k sobě hezky chováme. ‐ tady jste se oklikou vratily k tomu, co jste drive opustily (obrazek hrajicich si deti), jen je skoda, ze to nebyl objev deti, ale vase teze, tj. mnohem mensi sance na to, ze si to deti zvnitrni, vezmou za sve... Celkove musim rict, ze Vase deti maji obrovsky potencial a ze to uz bylo vic nez jen zarodky filozofovani. Samozrejme ucit se vyuzivat ty drobne prilezitosti, ten potencial, chce cas a praxi. Ale je to slibny zacatek. Moc diky za vsechno.
6
