FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY
RUSKÉ A ČESKÉ FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU RUSSIAN AND CZECH PHRASEMES OF FRENCH ORIGIN РУССКИЕ И ЧЕШСКИЕ ФРАЗЕОЛОГИЗМЫ ФРАНЦУЗСКОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ
(Diplomová práce)
VYPRACOVALA: Bc. Kateřina Nosková VEDOUCÍ PRÁCE: prof. Ludmila Stěpanova, CSc.
2014
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny.
V Olomouci, 27.3.2014
podpis 2
Děkuji paní prof. Ludmile Stěpanové, CSc., za konzultace, odbornou pomoc, rady a připomínky, které mi během psaní diplomové práce poskytla.
podpis
3
OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………………….7 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................8 1. Frazeologie ……………………….……………………………….....………................8 1.1. Frazeologie a nejazykové obory .......................................................................10 1.2. Vydělení pojmu „frazém“ ......................................................................................11 1.3. Frazémy z hlediska sémantické spjatosti komponentů .......................................12 1.4. Významové složky frazému ...................................................................................14 1.5. Stylové rozvrstvení frazémů .................................................................................15 1.6. Postavení frazeologie v jazyce .............................................................................16 2. Základní etapy dějin ruského jazyka ..........................................................................16 2.1. Jazyk na ruském území nejstaršího období .........................................................16 2.2. Situace ruského spisovného jazyka od 14. do 16. století .....................................18 2.3. Situace ruského spisovného jazyka v 17. století a za vlády Petra I. Velikého .....19 2.4. Situace ruského spisovného jazyka od konce 18. století do 20. století ................21 3. Francouzština v dějinách Ruska ..................................................................................24 4. Základní etapy dějin českého jazyka ...........................................................................25 4.1. Situace ruského spisovného jazyka od konce 18. století do 20. století ................26 4.2. Přípravné období do konce 13. století a vzestup spisovné češtiny od 14. století ..26 4.3. Český jazyk v době husitské ..................................................................................28 4.4. Rozvoj a ustálení spisovné češtiny v období humanistickém a českobratrském ...28 4.5. Situace spisovné češtiny v době pobělohorské a její důsledky ..............................29 4.6. Spisovná čeština nové doby – od obrození ...........................................................30 4.7. Vývoj spisovné češtiny v době vzestupu české buržoazie (1848 – 1918) …..........31 4.8. Vývoj od roku 1918 do současnosti ......................................................................31 5. Ruské a české frazeologismy cizího původu ..............................................................32 5.1. Frazémy převzaté z cizích jazyků ........................................................................32 5.2. Frazémy internacionální povahy .........................................................................34 5.3. Typy frazeologických výpůjček ............................................................................34 5.4. Problém určení původního nebo převzatého charakteru frazémů ......................37 5.5. Problém určení výchozího jazyka .......................................................................39 PRAKTICKÁ ČÁST ..........................................................................................................40 I. RUSKÉ FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU .....................................40 A. Klasifikace podle typu frazeologických výpůjček ......................................................40 1. Frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě ..............................................40 1.1. Frazémy převzaté v původní podobě .............................................................41 1.2. Frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému jazyku ........................42 4
2. Poloviční kalky.........................................................................................................42 3. Úplné kalky .............................................................................................................45 4. Nezařaditelné frazémy ...........................................................................................47 B. Klasifikace podle typu ustáleného výrazu .................................................................49 1. Okřídlené výrazy .....................................................................................................49 2. Citáty z výroků známých osobností ........................................................................50 3. Frazémy odrážející extralingvistické reálie ...........................................................52 3.1. Frazémy spojené s dějinami ........................................................................52 3.2. Frazémy spojené s folklórem a písněmi .........................................................53 3.3. Frazémy pocházející z literatury ...................................................................54 3.4. Frazémy spojené s karetními hrami ...........................................................56 3.5. Frazémy spojené s vojenskou terminologií ....................................................57 3.6. Frazémy spojené s jídlem a alkoholem ..........................................................58 4. Konverzační frazémy ..............................................................................................59 4.1. Větné frazeologismy .......................................................................................59 4.2. Multiverbizační spojení ..................................................................................59 II. ČESKÉ FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU ...................................61 II. A. Klasifikace podle typu frazeologických výpůjček ................................................61 1. Frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě .............................................61 1.1. Frazémy převzaté v původní podobě ...........................................................61 1.2. Frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému jazyku .......................63 2. Poloviční kalky ......................................................................................................63 3. Úplné kalky ............................................................................................................65 4. Nezařaditelné frazémy .........................................................................................66 II. B. Klasifikace podle typu ustáleného výrazu ..............................................................67 1. Okřídlené výrazy ......................................................................................................67 2. Citáty z výroků známých osobností .........................................................................68 3. Frazémy odrážející extralingvistické reálie .............................................................70 3.1. Frazémy spojené s dějinami ............................................................................70 3.2. Frazémy pocházející z literatury ....................................................................71 3.3. Frazémy spojené s karetními hrami ...............................................................72 III. FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU VYSKYTUJÍCÍ SE ZÁROVEŇ V RUŠTINĚ I ČEŠTINĚ..................................................................................................... 75 ZÁVĚR
....................................................................................................................... 79
РЕЗЮМЕ ........................................................................................................................ 83 5
SEZNAM POUŽITÉ ODBORNÉ LITERATURY......................................................... 91 SEZNAM EXCERPOVANÉ LITERATURY ................................................................ 93 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................... 94 Příloha 1 ................................................................................................................. 94 Příloha 2 .............................................................................................................. 121 Příloha 3 .............................................................................................................. 133
6
ÚVOD Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala problematiku spadající do oblasti frazeologie. Jedná se o poměrně mladou lingvistickou vědu, ve které bylo za nedlouhou dobu její existence vykonáno již mnoho, především co se týče jejích synchronních aspektů, z diachronního pohledu však zůstávají některé oblasti frazeologie stále neprozkoumané. Frazeologie jako disciplína je velice zajímavým předmětem bádání, neboť je při jejím zkoumání třeba zapojit poznatky z jiných jazykových i nejazykových věd – lexikologie, etymologie, kulturologie, etnografie a mnoha dalších. Téma mé diplomové práce nese název Ruské a české frazeologismy francouzského původu, z čehož vyplývá, že jsem v průběhu práce pracovala se třemi jazyky – ruštinou, češtinou a francouzštinou, a to z toho důvodu, že jsem chtěla propojit všechny jazykové oblasti, kterým jsem se v průběhu studia věnovala. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a sice na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažila přiblížit následující oblasti spojené s výše zmíněným tématem – frazeologii a předmět jejího zkoumání, základní etapy dějin ruského jazyka, základní etapy dějin českého jazyka, francouzský jazyk v dějinách Ruska a ruské a české frazeologismy cizího původu. V této části práce jsem čerpala převážně z publikací Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty L. Stěpanové, Česká lexikologie F. Čermáka a J. Filipce, Русская фразеология для чехов V. Mokienka a L. Stěpanové, Фразеология современного русского языка N. M. Šanského, История русского литературного языка V. V. Vinogradova, Vývoj českého jazyka a dialektologie F. Cuřína a Vývoj českého spisovného jazyka B. Havránka. V praktické části jsem se zabývala analýzou ruských a českých frazeologismů francouzského původu, které jsem nalezla ve frazeologických slovnících – v ruském slovníku Русская фразеология: историко-этимологический словарь a ve čtyřdílném českém slovníku Slovník české frazeologie a idiomatiky. Celkem jsem pracovala s více než 500 frazeologickými jednotkami, které jsem se snažila rozdělit do několika různých skupin a podskupin. V závěru praktické části jsem potom přidala kapitolu, kam jsem umístila ty frazeologismy francouzského původu, které se vyskytují zároveň v ruštině i v češtině.
7
TEORETICKÁ ČÁST A není-li jazyk jako sklad veliký všeho umění a vší vědomosti lidské, kteráž nám od otce na syna co zvláštní jedné z každé rodiny bohatství přechází? Co více? Jazyk jest ta nejvýtečnější, dle zvláštního země prouhu, mravů, smejšlení, náklonností, a dle tisícerých každého národu rozdílů uzpůsobená filosofie, a tudy, jakož každý účinek k své příčině se nese, tak on složením, zvukem a povahou svou ten nejjistější a nejvěrnější obraz počítků, zobecnění, zdělání, povahy a způsoby samého národu představuje, takže v jednom jazyku jako celý národ žije a jej co známku a důvod osobnosti své přednáší, jeho zkoumáním sám neomylně vyzkoumán bývá a jím samým od jiných národů tak se dělí, jako se dělí člověk od druha jiného vychování a zavedení. (Jungmann 1948) J. Jungmann, 1806
1. Frazeologie Frazeologie, za jejíhož zakladatele pokládáme švýcarského lingvistu Charlese Ballyho1, je jednou z poměrně mladých lingvistických věd - jako samostatná jazyková disciplína se začala nejvíce rozvíjet teprve ve druhé polovině 20. století. Termín frazeologie bývá používán ve více významech, jelikož se jím může označovat jak jedno z odvětví lingvistiky zabývající se frazeologickými jednotkami (frazémy, rčeními), tak celkový souhrn frazémů v daném jazyce. Někdy se s tímto termínem setkáváme i v souvislosti se specifickou mluvou konkrétního jedince nebo s užíváním výrazových prostředků konkrétních oborů (např. sportovní frazeologie). Mezi významnými osobnostmi působícími na poli frazeologie můžeme jmenovat zejména následující: B. Larin, S. Ožegov, O. Achmanovová, A. Babkin, V. Žukov, A. Molotkov, A. Fedorov, V. Teliová, V. Mokienko, A. Fedorov aj. V České republice a na Slovensku se frazeologií zabývají zejména F. Čermák, J. V. Bečka, M. Čechová, R. Blatná, J. Mlacek, J. Skladaná, P. Ďurčo, M. Jankovičová a další. (Stěpanova 2004: 7) Frazeologie je jednou z autonomních lingvistických věd, která se zabývá studiem a popisem frazémů – specifických jazykových jednotek náležících do různých úrovní jazyka. 1
Charles Bally (1865 – 1947) byl švýcarský lingvista, žák Ferdinanda de Saussura, po kterém převzal katedru všeobecné jazykovědy a starých indických jazyků na univerzitě v Ženevě. Na základě svých zápisků publikoval spolu s A. Sechehayem Saussurovo největší dílo Kurs obecné jazykovědy, které je považováno za výchozí bod strukturní lingvistiky. 8
Lingvistům se dlouho nedařilo podrobit tyto jednotky souvislé analýze, neboť studium frazémů vyžaduje komplexní přístup, který by vzal v úvahu všechny rysy frazémů a mnohostrannost situace související s dalšími jazykovými disciplínami. (Čermák, Filipec 1985: 166) Jednotná frazeologická terminologie prozatím neexistuje, většina definic však shodně zařazuje mezi základní kritéria frazeologických jednotek následující: ustálenost, víceslovnost, reprodukovatelnost a sémantickou celistvost. Někteří autoři přidávají ještě další znaky frazémů, jako například nezaměnitelnost komponentů, nepřeložitelnost, syntaktickou ustrnulost, vázaný význam komponentu a celou řadu dalších. Mezi důležité vlastnosti frazémů patří také expresivnost. (Stěpanova 2004: 8) Za poměrně nedlouhou existenci frazeologie bylo v tomto oboru uděláno již mnoho, lingvisté se zabývali především synchronní rovinou frazémů - byly prozkoumány jejich gramatické vlastnosti a struktura, byly vymezeny problémy sémantické sepjatosti komponentů, použití frazémů v textu atd. Některé oblasti frazeologie však zůstávají nadále neprozkoumané - jsou to zejména diachronní aspekty, které sledují proměny a vývojové tendence frazémů v dějinách, v čase. Dalo by se říci, že čím více se frazeologie rozvíjí, tím silněji pociťujeme rozdíly mezi její synchronní propracovaností a diachronními nedostatky. Hlavní důvod této situace vidí V. Mokienko v tom, že studium frazeologie začalo až v době, kdy byly úlohy srovnávací historické jazykovědy již vyčerpány a na lingvistickém výsluní se hřála jazykověda synchronní (sociální a psychologická). Frazeologie jako samostatná věda tedy ještě neexistovala, ale byla pouze předmětem zkoumání kulturologů (etnografů, folkloristů, mytologů) – zcela tedy podléhala kulturologickým zájmům 20. století. (Мокиенко 1993) Na konci 20. století se však začali objevovat lingvisté, kteří se ve svých pracích zabývají právě nedostatečně prozkoumanou diachronní stránkou frazeologie. Jsou to lingvisté B. Larin, N. Tolstoj, V. Mokienko, A. Fedorov, J. Solodub, H. Burger, A. Linke, J. Mlacek. J. Skladaná a další. (Stěpanova 2004: 9) Frazeologie se začala nejvíce rozvíjet v období po 2. světové válce v souvislosti se zvýšeným zájmem o lidový mluvený jazyk. Frazeologie mohla ve svých začátcích stavět na starších lexikografických pracích, ve kterých se autoři zabývali jazykovým výrazivem této oblasti. Z těchto i mnoha dalších zdrojů bylo zřejmé, že frazeologické materiály se shromažďovaly už dávno, známá jsou například přísloví již ze starého Egypta a Řecka. K nejvýznamnějším pracím na toto téma patří v českém prostředí Moudrost starých Čechů J.
9
Á. Komenského z roku 1631 nebo Čelakovského Mudrosloví národu slovanského v příslovích z roku 1852. (Čermák, Filipec 1985: 166) Frazeologie představuje velice specifickou oblast jazyka především z toho důvodu, že její poznatky přirozeně protínají ostatní lingvistické roviny – dalo by se říci, že je jakýmsi průsečíkem všech synchronních disciplín jazyka. Je úzce spojena zejména s oblastí lexikologie a lexikografie, což je odůvodněno společnou označovací a pojmenovávací funkcí frazeologických jednotek s těmi lexikálními. Frazeologie vstupuje do různých hierarchických vztahů na úrovni několika jazykových rovin jak po stránce formální, tak i po stránce významové, proto se nedá říci, že by tvořila úplný uzavřený systém nebo samostatnou jazykovou rovinu, naopak sdružuje celou řadu nejrůznějších výrazů - od slova přes slovní spojení až po celé věty. Po funkční stránce je frazeologie vzhledem k běžnému jazyku, ze kterého čerpá, vždy paralelní a komplementární, neboť se od něho několika základními kritérii liší. V lingvistickém okruhu se běžný jazyk se svými syntaktickými a sémantickými pravidly nazývá jako pravidelný a pro oblast frazeologie se v souvislosti s jejími specifickými syntagmatickými a paradigmatickými rysy používá označení anomální. Základní
jednotky
frazeologie,
frazémy,
jsou
výsledkem
zvláštních
kombinací běžných jazykových jednotek, které náleží vždy do nižší roviny a které jsou obvykle neidiomatické (nefrazeologické) povahy. Tyto jednotlivé stavební prvky frazémů se nazývají komponenty. Lingvisté se vedle povahy dílčích komponentů zaměřují na povahu výsledného frazému (celku) a také na vztah komponentů k celku. Frazémy vznikají v souvislosti s neustálým vývojem jazyka zejména díky jeho bohatým kombinačním schopnostem, které představují největší zdroj pojmenování všeobecně. Existence frazeologie je přirozeným a organickým fenoménem každého jazyka a její jednotky přispívají do rozvoje celkové jazykové kultury. Sféra frazeologie je v jazyce autonomní oblastí a vzhledem ke svému anomálnímu charakteru bývá často zařazována na periferii jazyka. Z hlediska komunikativního ale frazeologie do periferie nepatří – naopak tvoří jádro pojmenovávacích prostředků jazyka. (Tamtéž: 167-208) 1.1. Frazeologie a nejazykové obory Frazeologie
souvisí
vedle
jiných
lingvistických
disciplín
i
s disciplínami
nejazykovými, zejména společenskými, a to jak po stránce synchronní, tak diachronní. 10
Význačná je souvislost s filozofií a etikou v tom ohledu, že frazeologie prostřednictvím jazyka uchovává praktické životní zkušenosti a zásady: Žádný učený z nebe nespadl; Kam vítr, tam plášť; Kdo rychle dává, dvakrát dává aj. Ve sféře myšlení a cítění pak vidíme velkou propojenost zejména s psychologií, neboť frazeologie disponuje mnoha výstižnými idiomy označujícími různé psychické procesy, které se jinak popisují jen těžko: přehazovat si něco jako horký brambor, být z obliga, srazit někomu hřebínek apod. Mezi další sféry související s oblastí přísloví patří především etnografie, ale nesmíme zapomenout ani na poměrně rozšířená témata z oblasti kultury, náboženství, řemesel a v neposlední řadě i starých národních zvyků a pověr: mluvit do někoho jako do dubu, držet modrý pondělek, číst někomu levity, vzít si někoho na paškál apod. Neoddiskutovatelná je pak souvislost s literaturou (ve vztahu k metaforice, tropům, mikrožánrům atd.), pro kterou frazeologie představuje významný zdroj symboliky, jak té literární, tak i té každodenní – nezřídka se setkáváme s různými příslovími i v názvech literárních děl: Hra s ohněm, Nebe na zemi, Rub a líc, Pěst na oko atd. Další podstatnou doménou frazémů je to, že dokáží konzervovat archaické jazykové prvky poukazující na dřívější stav jazyka, dále mají schopnost zprostředkovat nám různé historické události, domácí i světové, dějiny literární, technické a další: dopadli jak sedláci u Chlumce, labuť avonská, mrkat na drát, zahrát něco do autu aj. (Tamtéž: 167-168) 1.2. Vydělení pojmu „frazém“ Základní jednotka frazeologie, frazém (někdy též frazeologismus, frazeologický obrat, idiom, rčení, úsloví), má tak široké pole vlastností a možností jak po stránce formální, tak i po stránce sémantické, že je velice obtížné vymezit jednoznačnou definici tohoto termínu. V. V. Vinogradov uvádí ve své definici následující čtyři základní příznaky, kterými by měla frazeologická jednotka disponovat: 1) přenesený význam, který je příčinou nerozdělitelnosti frazeologismu, 2) expresivitu, 3) nemožnost záměny jednotlivých komponentů frazeologismu jejich synonymy, 4) možnost sémantické záměny pouze frazeologismu jako celku jiným slovem nebo výrazem s podobným významem. (Виноградов 1977: 133) N. M. Šanskij definuje frazeologický obrat jako reprodukovatelnou jazykovou jednotku složenou ze dvou nebo více přízvučných komponentů slovního charakteru, s uceleným významem a s ustálenou podobou a strukturou. (Шанский 1987: 64) Velice rozšířenou definicí frazeologismu je jeho chápání jako „ustáleného a reprodukovatelného
11
spojení prvků, jehož význam je (zčásti nebo zcela) neodvoditelný z významu jeho složek“ (Čermák, Filipec 1985: 176-177), ale ani ji nelze použít pro všechny typy frazémů. My se nejvíce přikláníme definici, která je uvedena v publikaci Русская фразеология для чехов z roku 1995, a sice že frazeologickou jednotkou je myšleno ustálené, reprodukovatelné, expresivní spojení slov, které má zpravidla jeden ucelený význam. Vidíme zde tedy čtyři hlavní příznaky – ustálenost, reprodukovatelnost, expresivitu a sémantickou ucelenost. Ustálenost je jednou z nezbytných vlastností frazeologismu, díky které se frazeologismus předává v takové podobě, v níž dřívě vznikl, a díky které se liší od libovolných kombinací slov, které vznikají nově v řeči či textech. Reprodukovatelnost bývá frazeology chápána jako schopnost frazeologismu vybavit se z lidského vědomí ve formě hotové ucelené představy, podobně jako tomu je u jednotlivých slov. Expresivitou se rozumí emoční vztah subjektu řeči k jednotlivým mimojazykovým prvkům, které člověka obklopují – je to schopnost hodnotit odpovídající subjekty, objekty či jevy a možnost stupňovat toto hodnocení. Sémantická ucelenost je schopnost frazeologického významu být ekvivalentní slovu. (Мокиенко, Степанова 1995: 11-16) Důležitou doménou formální stránky frazému je především jeho pevná vnitřní struktura, jež je tvořena konkrétní kombinací určitého počtu a druhu komponentů. Vztah komponentů ve frazému je dán jejich pořadím, slovnědruhovou příslušností a zejména pak explicitně pomocí relačních prvků. (Čermák 1985: 184) Jednou z nejcharakterističtějších vlastností frazeologického obratu je stálost jeho podoby. Libovolné ustálené spojení slov se skládá vždy ze stejných slov a každá změna v uspořádání komponentů frazeologismu je chápána jako individuálně-umělecká transformace – jako situační nebo kontextový frazeologický neologismus. (Шанский 1987: 67) 1.3. Frazémy z hlediska sémantické spjatosti komponentů Jako reprodukovatelná jazyková jednotka představuje frazeologický obrat vždy jeden významový celek, ale vztah významu frazeologismu jako celku a významů jednotlivých komponentů může být různý. Z tohoto hlediska můžeme frazeologické obraty rozdělit do tří skupin, které vydělil V. V. Vinogradov. Jsou to frazeologické srůsty, frazeologické jednotky a frazeologická spojení. (Мокиенко, Степанова 1995: 16) Na dané rozdělení navázal ve své práci i N. M. Šanskij, jenž doplnil frazeologické obraty ještě o jednu skupinu, kterou nazval frazeologické výrazy. (Шанский 1987: 75)
12
Do skupiny frazeologických srůstů patří zcela nedělitelná, nerozložitelná sousloví, „jejichž význam je zcela nezávislý na jejich lexikálním složení, na významu jednotlivých komponentů, stejně jako význam nemotivovaných slov-znaků“ (Виноградов 1977: 121). Jsou to zejména idiomy v úzkém slova smyslu – např. собаку съесть в чем (získat velkou zručnost, dovednost v nějakém oboru), показать кузькину мать кому (surově, krutě někoho potrestat), как пить дать (určitě, dozajista) a další. Spojitost mezi původním a současným významem už dnes necítí ani rodilí mluvčí, protože tyto výrazy ztratily svou motivaci, dokonce i motivaci potenciální. (Мокиенко, Степанова 1995: 16-17) Frazeologické jednotky „jsou rovněž nedělitelné a rovněž disponují jedním, uceleným významem, ale na rozdíl od frazeologických srůstů je tento význam motivovaný – představuje produkt, který vznikl na základě spojení jednotlivých významů lexikálních komponentů“ (Виноградов 1977: 131). Jednotlivá slova jsou zde podřízena celkovému obrazu nebo vnitřní celistvosti celkového významu, proto je nemožné dosadit na místo jednoho z komponentů libovolné synonymum. V takovém případě by se mohl narušit celkový obrazný nebo expresivní smysl celé frazeologické jednotky. Do této skupiny patří výrazy jako держать камень за пазухой (skrývat zlobu, nepřejícnost k někomu), выносить сор из избы (šířit hádky, nepříjemnosti týkající se úzkého okruhu osob), плыть по течению (pasivně se podřizovat chodu událostí) a další. Na rozdíl od frazeologických srůstů je podoba těchto výrazů průhledná - jestliže bychom doslovně přeložili podobné obraty do cizího jazyka, jejich význam by zůstal zřejmý i v případě, že by takový obrat v daném jazyce dříve neexistoval. (Мокиенко, Степанова 1995: 17) Frazeologická spojení jsou „typy frází, které jsou vytvořeny realizací vázaných významů slov, ve kterých slovo s vázaným významem umožňuje synonymickou substituci, záměnu“ (Виноградов 1977: 137-138). Pro tuto skupinu frazeologismů je charakteristické, že jejich komponenty jsou mluvčími vnímány jako samostatné jednotky s vlastním významem. Do dané skupiny bychom mohli zařadit obraty typu черная работа (těžká a nekvalifikovaná fyzická práce), картошка в мундуре (brambor vařený ve slupce), белое золото (bavlna) a další. (Мокиенко, Степанова 1995: 17) Frazeologické výrazy jsou podle N. M. Šanského ty frazeologické obraty, které jsou sémanticky členitelné a sestávají zcela ze slov s volným nominativním významem. Jejich zvláštností je reprodukovatelnost, díky které se používají jako ucelené řečové jednotky s ustálenou lexikální podobou a jasnou sémantikou (např. Любви все возрасты покорны;
13
оптом и в розницу; всерьез и надолго; социалистическое соревнование a další). (Шанский 1987: 77-78) 1.4. Významové složky frazému Význam frazémů se od významu pravidelných pojmenování běžného jazyka liší především tím, že význam jednotlivých komponentů frazému neodpovídá významu celku. V rámci sémantiky idiomů rozlišujeme dvě základní složky významu – význam nocionální (konceptuální) a pragmatický (asociativní). Nocionální složka významu je základem denotace – vztahu jazykové jednotky k objektu, o kterém vypovídá. Pragmatická rovina je typická pro celou oblast frazeologie, kde je daleko znatelnější než v běžném pravidelném jazyce. Je tvořena složkami expresivními, symbolickými a evaluativními (hodnotícími), které můžeme pozorovat jak u jednotlivých komponentů, tak samozřejmě u frazému jako celku. Expresivita frazémů je jednou z nejdůležitějších frazeologických složek, je přítomna u velké většiny frazémů a je založena na výrazné odchylce a kontrastu formy nebo významu. Vedle kvantitativní expresivity frazémů (intenzita, důraz, eufemismy atd.), kterou můžeme pozorovat u výrazů jako být kulaťoučký jako melounek (zvukomalba a deminutiva), dát si repete (rytmičnost a prvek e), mít rajc z něčeho (nespisovnost komponentu), je bohatě rozvrstvená především expresivita kvalitativní, která většinou funguje v opozici pozitivnínegativní (pochvalný-hanlivý, obdivný-pohrdlivý, žertovný-posměšný atd.). Užití frazému v textu bývá samo o sobě považováno za expresivní. Symbolická složka významu má schopnost rozlišovat jemné významové rozdíly frazémů a vhodně je zařazovat do kontextů: byl hned na koni (s významem „využít převahy“ a „jezdeckou“ složkou symbolickou, vedle evaluativní složky nadhledu) a byla to voda na jeho mlejn (s významem „situace se obrátila v jeho prospěch“ a symbolickou složkou „mlynářskou“). Evaluativní významová složka je nejčastěji realizována v opozici „dobrý-špatný“ a zprostředkovává hodnocení mluvčího určité mimojazykové reality. Odlišnou evaluaci vidíme v následujících příkladech, které na první pohled vypadají jako synonyma: letí jako vítr, žene se jako k ohni a utíká, jako by mu zadek zapálil. V prvním případě je hodnotící složka jasně pozitivní (chválí), ve druhém je neutrální a ve třetím je negativní (haní a vysmívá). Pragmatické složky významu též značně souvisí se samotným kontextem, který má schopnost měnit význam frazémů. (Čermák, Filipec 1985: 192-193)
14
1.5. Stylové rozvrstvení frazémů Svým stylovým rozvrstvením se oblast frazeologie značně liší od pravidelného jazyka – čerpá totiž převážně z běžného neformálního mluveného jazyka, v případě češtiny se běžně stírají rozdíly mezi jazykem hovorovým a obecným. Sféra frazeologie je stylově velice variabilní a je spojena především s komunikativní funkcí jazyka, nikoli s jazykem kodifikovaným a normativním. Čermák a Filipec vydělují následující základní frazeologické styly: poetický: letět na křídlech lásky, skleníková květinka; knižní: vylévat si srdce; publicistický: vypustit pokusný balónek, dělník slova; neutrální: budit zdání, ležet na smrtelné posteli; kolokviální: vzít to hopem, mít plné kalhoty, být utahaný jako pes; slangový: klamat tělem, nasadit trháka; argotický: mazat deku, udělat káču. Méně častý je mezi frazémy odborný styl (pracovat v úkolu, rozvázat pracovní poměr), většinou jsou ale podobné výrazy pro svou ztrátu terminologického charakteru řazeny do stylu publicistického nebo neutrálního. Není ani výjimkou, že některé frazémy je možné zařadit do více stylových skupin zároveň. Například idiomy brát v úvahu, uchovat v tajnosti, budit zdání protínají hned několik stylových rovin – knižní, publicistickou, odbornou a kolokviální. (Tamtéž: 197-198) Frazeologické obraty představují výrazný stylistický prostředek, který umožňuje udělat řeč obraznou a přesvědčivou. Použití výstižného okřídleného slova, přísloví vyjadřujícího národní moudrost nebo výrazného idiomu oživuje jazyk, jenž se tak stává více jadrným a emocionálním. Obzvlášť zřetelné jsou tyto kvality frazeologických prostředků v dílech umělecké literatury a publicistiky. Stylistické používání frazeologických obratů spisovateli a publicisty je vždy chápáno jako tvůrčí. Frazeologické obraty mohou být použity v literatuře v souvislosti s konkrétním stylistickým záměrem jak v původním, tak i v jiném významu, s upravenou strukturou nebo s novými expresivně-stylistickými vlastnostmi. Frazeologismy se běžně objevují i v každodenní konverzaci, kde si však mluvčí podobné cíle nekladou a kde se většinou frazeologismy používají v původní podobě – jako hotové ucelené jazykové jednotky. (Шанский 1987: 87) 15
1.6. Postavení frazeologie v jazyce Protože přirozený jazyk nemůže svou zásobu jednoslovných pojmenování generovat a rozšiřovat tak, aby odpovídal všem potřebám, představují největší a nejbohatší pramen nových pojmenování víceslovná spojení. Při tvorbě víceslovných pojmenování z komponentů nižší roviny dochází k přirozené frazeologizaci (idiomatizaci) mnoha z nich, z toho důvodu vznikají frazémy různých úrovní, které představují značně ekonomické a komplexní produkty jazyka. Oblast frazeologie čítá tisíce výrazů, které jsou bohatým zdrojem subjektivního a emocionálního vyjadřování mluvčích. Z funkčního hlediska náleží frazeologické jednotky jak do jazykového centra, tak i do periferie, z hlediska strukturálního lze frazémy začlenit do všech rovin jazyka disponujících významovou stránkou. (Čermák, Filipec 1985: 236) Za každým frazeologismem stojí dějiny jazyka, kultura, folklor, či literatura. Frazeologismy totiž představují specifickou „černou skříňku“ historicko-kulturní a jazykové informace. Fonetika, morfologie, lexikologie i syntax se v čase proměňují, tvoří stále nové a nové kombinace, zatímco frazeologie zůstává neměnnou – představuje jistou paměť jazyka, díky které jsou uchovávány vzpomínky na minulost a jsou konzervovány dávno užívané jazykové prvky a obraty, které by jinak definitivně upadly v zapomnění. (Мокиенко, Степанова 1995: 8)
2. Základní etapy dějin ruského jazyka V následujících kapitolách jsme čerpali z práce V. Vinogradova История русского литературного языка vydané v publikaci Избранные труды z roku 1978. (Виноградов 1978) 2.1. Jazyk na ruském území nejstaršího období Ruský jazyk náleží do východní skupiny slovanských jazyků. Jazyk východních Slovanů se od jazyků jiných slovanských větví lišil celou řadou zvláštností fonetických (např. plnohlasí - молоко, берег), gramatických (např. tvorba jednotlivých pádů podstatných jmen) a lexikálních. Tento jazyk představoval ještě v předhistorické době složité a pestré seskupení kmenových nářečí, která byla v kontaktu s jazyky různých etnik (baltské kmeny, Germáni, finské kmeny, Keltové, turecko-turkické kmeny). 16
Slované obývali teritorium Východoevropské roviny, proto byli odpradávna v kontaktu i s jinými kulturami, především pak s tou starořeckou (především na pobřeží Černého moře), která vedle kultury a historie ovlivňovala i jazyk východních Slovanů. Východní slovanské kmeny se od sebe lišily zvyky, kulturou i jazykem, a protože se později začaly spojovat v politické svazy, střetávaly se mezi sebou i jejich nářečí a dialekty. Na začátku 9. století se oddělily dvě výrazné skupiny východních Slovanů – jižní a severní. Severní Slované byli ovlivňováni zejména skandinávskou kulturou, jižní Slované pak kulturou byzantskou, díky které mohli navázat první obchodní a válečné mezinárodní kontakty. Organizace státní moci se v evropských národech obyčejně uskutečňovala ruku v ruce s křesťanskou kulturou, která měla schopnost zahrnout barbarské národy do politického vlivu západního Římského impéria nebo východní Byzantské říše. Východoslovanské kmeny se tak ocitly ve sféře byzantsko-křesťanské kultury, ale řecký jazyk zde nikdy nezískal tak výjimečné postavení, jaké měla latina v západních zemích. Na Velké Moravě se v této době rodí myšlenka vytvořit ohromné slovanské impérium, k čemuž bylo zapotřebí vytvořit společný slovanský jazyk, kterým se stala staroslověnština. Základem tohoto jazyka bylo nárečí užívané v okolí Soluně v 9. století. Vytvoření prvního slovanského spisovného jazyka a přijetí křesťanství s bohoslužbami (na Rusi r. 988) ve slovanském jazyce bylo významným kulturním faktorem sjednocujícím v období 9. - 11. století všechny Slovany. Staroslověnština se tak dostávala do rovnoprávného postavení s řečtinou a latinou – dvěma výsostnými mezinárodními jazyky evropského středověku. Staroslověnština čerpala z bohatství řeckého a latinského jazyka a zařadila se tak mezi kulturní mezinárodní jazyky východní Evropy. Tento společný slovanský psaný jazyk se nestal pouze jazykem církve, ale spisovným jazykem celého slovanského světa – na konci 10. a v průběhu 11. století se staroslověnsky psalo, četlo a kázalo v Čechách, na Rusi a na Balkáně. Spisovný psaný jazyk nejstaršího období se na Rusi začal vyvíjet ve dvou směrech – z jedné strany se rozvíjí církevněslovanský jazyk a z druhé strany ruština, která je úzce spojena s živými nářečími východních Slovanů a téměř neobsahuje žádné církevněslovanské elementy. Církevní slovanština byla výsostným jazykem bohoslužeb a literatury, ale pro nikoho nebyla mateřským jazykem, fungovala pouze jako jazyk knižní. Znalost církevní slovanštiny byla u drtivé většiny obyvatelstva pasivní – lidé jí sice rozuměli, ale texty sami vytvářet neuměli. Ruština byla oproti tomu spojena s oblastí ústní lidové slovesnosti 17
s písněmi, pohádkami, příslovími, mytologickými příběhy a celou řadou lidových děl, stejně jako se zvykovým právem a se sférou administrativně-právní (kupní smlouvy, nařízení panovníka) spojenými s tradicemi živé východoslovanské řeči. V církevní slovanštině byl velice rozšířen princip kalkování, doslovného překladu, řeckých slov. Touto cestou se jazyk obohacoval množstvím abstraktních pojmů a vědeckých termínů: беззаконие (anomia), бездушие (apsykhia), богословие (theologia), совесть (syneidesis), согласие (symphonia), предтеча (prodromos), предатель (prodotes) a další. Tato vlna abstraktní terminologie, jež zprostředkovávala náboženské, mravní, filozofické a vědecké pojmy, měla enormní význam pro rozvoj ruské kultury. Ve slovní zásobě rusky psaných památek nejstaršího období se setkáváme i s cizojazyčnými slovy. V malém množství to byly skandinavismy: тиун, гридь, вира, вирьник, колбяг atd., dále slova, která mohou svědčit o jisté blízkosti staroruštiny se západními jazyky: убородок (objemová míra; v češtině ouborek); бърть (česky brt) a další. Patří sem i turcismy: ногата (srov. nagt „peníze“), старица (pozemek). V jazyce letopisů se výrazně odráží životní styl východních Slovanů a s ním spojená terminologie, na jejímž základě je možné vytvořit osobitý encyklopedický slovník lidové východoslovanské řeči: дым (kamna, ohniště), рало (плуг), вежа (dům, stan, bouda), одрина, баня, голубник, стреха, село, весь, погост, город a další. 2.2. Situace ruského spisovného jazyka od 14. do 16. století Rozdíl mezi církevní slovanštinou a staroruštinou ještě více zesílil vlivem reformy, která probíhala v církevněslovanském jazyce od konce 14. a v průběhu 15.-16. století. Tato reforma je známa jako „druhý jihoslovanský vliv“ a spadá do období, kdy začínají ožívat styky Rusi s Byzancí a jejími církevními centry – Konstantinopolem a Athosem. Reforma církevní slovanštiny v sobě odráží myšlenku politického a kulturního sjednocení ruských feudálních oblastí v jednu světovou slovanskou velmoc, která by se měla chopit kulturního dědictví uhasínajících jihoslovanských států a Byzance. Prosazují se hnutí, která tvrdí, že pronikání různých vlivů do církevní slovanštiny ji kazí a ničí a že je tedy zapotřebí očistit ji od těchto „negativních“ jevů, především od rusismů. Spíše do ní ale vnášeli hyperkorektní jevy – místo návratu ke středověké církevní slovanštině tak spíše vznikl nový jazyk, který byl velice odlišný od mluveného jazyka a jehož podoba byla značně zkostnatělá a odtržená od běžného užívání.
18
Církevněslovanský jazyk a ruská lidová řeč byly tedy chápány jako stylisticky, esteticky a idiologicky nerovnocenné a sociálně diferencované styly – dialekty jednoho ruského jazyka. V literárních dílech vidíme, že tyto dva jazyky byly situačně a tematicky vymezeny – například v Životě Stěfana Permského (autor Jepifanij Moudrý, začátek 15. stol.) se kombinují vysoké náboženské prvky psané církevní slovanštinou s hovorovým, cynickým popisem každodenního života psaným rusky. Stejně tak se v korespondenci Ivana Hrozného setkáváme s celou škálou různorodých tónů jazyka – od slavnostní a sváteční církevní slovanštiny po ruskou lidovou řeč, někdy až vulgární. V této době, kdy na sebe neustále vzájemně působí vysoký styl církevní slovanštiny a hovorovost ruštiny, se také setkáváme s procesem nacionalizace ruského spisovného jazyka a ovlivněním ruštiny ze strany západoevropských jazyků. Latinský a západoevropský proud proniká na Rus převážně přes Polsko, Litvu a Novgorod a silně ovlivňuje ruský spisovný jazyk 16. a počátku 17. století. Ke konci 17. století se potom objevují nové překlady z řečtiny, latiny, polštiny a němčiny. Překladatele můžeme rozdělit do dvou skupin – do první patřili velvyslanečtí překladatelé, kteří používali převážně ruský jazyk, a do druhé se řadili vzdělaní mniši píšící církevní slovanštinou. 2.3. Situace ruského spisovného jazyka v 17. století a za vlády Petra I. Velikého V 17. století ruský spisovný jazyk vstupuje do nové fáze svého vývoje, který se projevuje zejména zesílenou koncentrací celonárodních prvků. Nastupuje období ruskoslovanského bilingvismu, což znamená, že na Rusi existovaly dva jazyky s totožnou funkcí, které jsou libovolně zaměnitelné. Církevní slovanština se sémanticky oživuje, podléhá vlivu západoevropských jazyků a ještě těsněji se sbližuje s lidovou řečí a její styly a zvláštnosti prostoupené klerikálním duchem se postupně vytěsňují z kulturního života. Bilingvismus představoval spíše jen přechodné období, protože ruština se stále více začala rozšiřovat do mnoha sfér užívání a církevní slovanština byla na její úkor vytlačována. Ruština pronikala do oblasti vědy a literatury, zatímco církevněslovanský jazyk se omezil pouze na náboženství a bohoslužby. Je zřejmé, že ruský národní jazyk byl v 17. a 18. století tvořen na základě syntézy všech životaschopných a hodnotných prvků ruské řečové kultury, tj. živé lidové řeči s jejími oblastními dialekty ústní lidově-poetické tvorby, státního psaného jazyka a jazyka církevněslovanského se všemi jejich různými styly. Kulturně-společenská role řeckého jazyka se již ukazuje jako nepotřebná pro inteligenci 18. století a její význam padá. Oproti tomu sílí 19
vliv ukrajinského spisovného jazyka, na který působila západoevropská kultura a který je prostoupen latinismy a polonismy. Vliv západních a jižních kultur vnesl do ruské spisovné řeči příval evropeismů. Důležitá byla kulturně-vzdělávací role latiny, která byla mezinárodním jazykem středověké evropské vědy a kultury a která tak připravila půdu pro sblížení ruského spisovného jazyka s jazyky západoevropskými. Latinismy představují v ruštině 17. století například okruh matematických termínů: вертикальный, нумерация, мультипликация, фигура, пункт a další; termínů z geografie: глобус, градус atd.; astronomie: деклинация, минута a další; vojenství: дистанция, фортеция; občanských nauk: инструкция, сентенция, апелляция, капитулы; rétoriky a poetiky: орация, конклюзия, аффект, фабула, конверзация a další. Vliv západoevropské kultury se projevoval i v šíření polštiny do okruhu vyšších šlechtických vrstev. Polský jazyk vystupoval v roli zprostředkovatele evropských vědeckých, právnických, administrativních, technických a každodenních slov a pojmů. Jeho prostřednictvím probíhá „očištění“ vědeckého a technického jazyka od církevního vlivu, v dvorním a aristokratickém prostředí se ujímá móda vznešené konverzace na „polský způsob“. Přes Polsko rovněž na Rus proniká zábavná světská literatura. A tak se ruský jazyk začíná obohacovat slovní zásobou evropeismů, jež je nezbytná pro každý stát s vysokými politickými a kulturními ambicemi. Tato nová slovní zásoba se přizpůsobovala ruským tradicím a významovému systému národního chápání a vyjadřování. Evropeismy fungovaly jako spojenci ruského jazyka v boji s církevněslovanskou ideologií středověku a byly nezbytné pro rozšíření sémantického základu tvořícího se národního jazyka. Otázka jazyka se v Rusku začala značně měnit na začátku 18. století za vlády Petra I. Velikého, který chtěl dát ve všech sférách jasně najevo novou kulturní orientaci Ruska vstříc západní kultuře. Proto byl i jazyk spojen s politickými reformami, s pomocí kterých měl být vytvořen nový moderní osvícený stát podle západoevropských vzorů. Do popředí se tak dostává ruština, která je více otevřena západním vlivům, oproti tomu v církevní slovanštině spatřuje Petr Veliký temnou středověkou Rus a je natolik nasáklá náboženstvím, že se pro novou dobu vůbec nehodí. Stejně tak vše, co je spojeno s církví, je bráno jako negativní a je třeba to vymýtit. Proces přestavby administrativního systému, reorganizace vojenství a námořnictví, rozvoj obchodu, průmyslových podniků, osvojení různých odvětví techniky, růst vědeckého vzdělání – všechny tyto historické jevy byly doprovázeny vznikem nebo přejímáním nové terminologie, invazí ohromného množství slov pocházejících ze západoevropských jazyků, 20
zejména
z
holandštiny,
angličtiny,
němčiny,
francouzštiny,
polštiny
a
italštiny:
v administrativní sféře se vyskytují slova jako ранг, патент, штраф, полицмейстер, ордер, камергер, канцлер, арестовать, конфисковать atd.; ve vojenství výrazy jako брешь, бастион, гарнизон, пароль, лафет, юнкер, вахтер atd. Z latiny se kalkovala například následující slova: искусство - experientia; вменение - imputatio; обязательство obligatio; договоры - pacta; страсть - affectus; отрицательный - negativus a další. Živá řeč, kterou se hovořilo ve městech, byla v souvislosti s evropeizací celkového životního stylu rovněž plná výpůjček a cizojazyčných slov. Především v prostředí vyšších společenských vrstev vznikala doslova móda v užívání cizích slov, která hraničila až se snobismem. Při úsilí distancovat se od středověké kultury bylo toto přílišné zaujetí evropeismem zcela přirozené. Polská, francouzská, holandská, italská slova se tehdy jevila jako ideální prostředek pro vyjádření nového evropského souhrnu představ, citů a společenských vztahů. Symbolem osvobození ruského spisovného jazyka ze spárů středověké církevní ideologie byla reforma ruského písma v roce 1708, která spočívala ve zrušení několika písmen pro zápis řeckých hlásek a titel a v celkovém připodobnění písma latince. Tato reforma představovala velký krok k vytvoření národního ruského knižního jazyka. Význam této reformy byl enormní – církevní slovanština ztratila privilegium spisovného jazyka a zůstala tak pouze jazykem pro náboženské a bohoslužebné účely. 2.4. Situace spisovného ruského jazyka od konce 18. století do 20. století Ke konci 18. století dosáhl proces evropeizace vysokých vrstev ruské společnosti, především prostřednictvím francouzské kultury a jazyka, vysokého stupně rozvoje francouzština se stala oficiálním jazykem aristokratických kruhů a světských dvorních salónů. Působení západoevropských jazyků a rozvíjející se nevlastenecká „galománie“ znamenaly pro ruštinu mohutný impuls vývoje a obohacení sémantiky – vznikaly nové formy pro vyjádření pojmů vytvořených západoevropskou kulturou, rozšiřoval se okruh významů starších slov (např. v popisu pocitů, nálad, jemných odstínů duševního života, ve vyjadřování společenské a psychologické atmosféry veřejného každodenního života, světské etikety atd.; dále ve významu slov jako плоский, тонкий, живой, трогательный, развлечение, расположение a dalších), byly vypracovány nové výrazy pro označení abstraktních vědeckotechnických a publicistických pojmů (např. отвлечение - abstractio, abstraction;
21
отвлеченный – abstractus, abstraite; предрассудок - prejuge; непроницаемость impenetrabilite; переворот - revolution; подразделение – subdivision). Ke konci 18. a na začátku 19. století se začíná stále více pociťovat potřeba reorganizace spisovného jazyka, jelikož ani po reformě Lomonosova, která spočívala v rozdělení tří hlavních stylů ruského spisovného jazyka (vysoký, střední, nízký) podle míry užití církevněslovanských prvků, nebyla vyřešena všechna jazyková úskalí, zejména co se týče středního stylu spisovného jazyka. Značný význam měla v tomto směru literární činnost N. M. Karamzina, se kterým je spojeno vytvoření „nové etapy“ ruského jazyka. Karamzin a jeho následovníci si dali za úkol vytvořit jazyk, který by byl dostupný široké čtenářské veřejnosti, jazyk vhodný „pro knihy i veřejnost“, jazyk, s kterým by se dalo psát tak, jak se mluví, a mluvit tak, jak se píše. Tvůrcem a uživatelem tohoto nového jazyka by neměl být vědec nebo úzce zaměřený odborník, ale především obyčejný světský člověk. Karamzin tak přiblížil ruský jazyk živé, přirozené, hovorové ruské řeči. Jazyk se měnil pod vlivem „světského používání slov“ a „dobrého vkusu“ evropeizovaných vysokých společenských vrstev, měnila se rovněž větná skladba a frazeologie. Proces vytvoření dnešní ruštiny byl dokonán A. S. Puškinem, který je právem pokládán za tvůrce současného ruského spisovného jazyka. Puškin ve své činnosti navazoval na Karamzina a připravoval novou cestu v rozvoji národního ruského jazyka – podle něj musí vše vznikat v tomto Rusku a v tomto ruském jazyce, vše musí být vytvořeno na základě dokonalé znalosti celkových prostředků ruštiny. Charakter jazyka je podle Puškina odrazem veškeré osobité kultury ruského národa, proto se ve své tvorbě snaží kombinovat nejcharakterističtější a nejvýznačnější formy lidové řeči s čistým a správným jazykem prostých lidí. V raném jazyce Puškina nacházíme mnoho galicismů, například v oblasti frazeologie: воин мести, сын угрюмой ночи, листы воспоминанья a další. Puškin byl však odpůrcem kalkování cizích výrazů, jejich doslovného překladu, bojoval též proti galicismům na úrovni syntaxe, ale nezavrhoval galicismy „představ“. Jasný a přesný jazyk prózy, tj. jazyk myšlenek, v ruské literatuře počátku 19. století ještě neexistoval. Oblast vzdělanosti, politiky ani filozofie se v té době ještě v ruštině nedala dobře vyjádřit. A právě v této sféře mohl posloužit materiál francouzského jazyka, který disponoval bohatým systémem výrazových prostředků prozaického jazyka – uměleckého, vědeckého a publicistického. Díky Puškinovi se tak otevřela možnost nekonečné individuálně-umělecké variace literárních stylů. Široká
22
demokratizace spisovné řeči dávala prostor růstu a svobodnému rozvoji individuálně-tvůrčích stylů v mezích celé spisovné normy. Velký význam pro formování publicistického jazyka měla práce v oblasti filozofické terminologie v kruzích ruské inteligence, která měla zálibu ve filozofii Schellinga a Hegela. Ve 20. - 40. letech 19. století tak vzniká celá řada slov a termínů představujících kalky odpovídajících
německých
výrazů:
проявление,
образование,
односторонний,
мировоззрение, целостность, последовательный, последовательность, обособление, целесообразный, самоопределение atd. V souvislosti s vývojem jazyka vědy a publicistiky a s rozšířením a prohloubením sémantického systému ruského literárního jazyka se znovu otevírá otázka o významu a hranicích výpůjček z cizích jazyků. V ruštině se značně rozšířila zásoba
mezinárodního
интеллектуальный,
lexika
a
terminologie:
консервативный,
агитировать,
максимальный,
интеллигенция,
минимальный,
прогресс,
рационализировать, коммунизм, интернационал, культура, цивилизация, реальный, индивидуальный, радикал a mnoho dalších. Prudká změna v ruském jazyce přišla v období socialistické revoluce v první polovině 20. století, kdy nová socialistická kultura ovlivnila ruštinu zejména v těch oblastech, které nejvíce umožňovaly přísun nových prvků – ve slovotvorbě, slovní zásobě a frazeologii. Nové formy politické struktury, nový životní styl, socialistická ideologie – to vše vedlo k masovému tvoření nových slov a pojmů nebo ke hluboké sémantické transformaci množství starších slov a výrazů: совет, комсомол, ударник, ударничество, пятилетка, колхоз, колхозник, единоличник, самокритика, вредительство, чистка, ударные темпы, стахановское движение a další. Je zřejmé, že s celkovým kulturním zlepšením státu, s prudkým technickým rozvojem roste v současném ruském jazyce fond mezinárodního lexika, který v té době čítal více než 100 000 internacionalismů. Množství technických slov získalo široký společenský význam a zaujímalo v jazyce důležité místo: трактор, комбайн, блюминг, пропеллер, кабина, врубовая машина, шарикоподшипник, диспетчер, приводной ремень, короткая волна, кинофикация a další. Mezinárodní význam získala například slova совет, большевик, колхоз a další. Celá řada socialistických termínů a výrazů se kalkovala do jiných světových jazyků – například ударник - něm. Slossarbeiter, angl. shocworker, franc. ouvrier de choc; социалистическое соревнование - něm. Sozialistischer Wettbewerb., angl. Socialistcompetition, franc. emulation socialiste a mnoho dalších. (Виноградов 1978: 10-64)
23
3. Francouzština v historii Ruska Francouzský jazyk patří do románské skupiny indoevropských jazyků, často bývá pokládán za jazyk lásky a romantiky a po právu je považován za jeden z nejkrásnějších, ale i nejsložitějších jazyků na světě. Francouzština je též výsostným jazykem kultury - první překlad do francouzštiny byl pořízen již ve 12. století a rovněž význam francouzských umělců je nedocenitelný. Francouzština je rovněž jazykem diplomacie, protože je jedním z oficiálních jazyků OSN a UNESCO, Mezinárodní olympijské komise a dalších organizací. Francouzsky se hovoří v 29 zemích světa, což čítá více než 270 miliónů mluvčích. (Бюро переводов «Эра» 2008) Již na konci 16. století bylo v Evropě do francouzštiny přeloženo velké množství knih vojenské a filozofické povahy a také téměř všechna díla starořeckých autorů, také díla renesančních spisovatelů Petrarcy i Boccaccia. Ale ten největší zájem o francouzštinu na ruském území vznikl na konci 17. století - za vlády Petra I. Velikého, který chtěl vytvořit nový moderní osvícenský ruský stát, který by mohl konkurovat největším západoevropským zemím. Petr Veliký tak navázal kontakt s mnoha evropskými kulturami, což znamenalo vývoj a utváření ruského jazyka a kultury do té podoby, jakou známe dnes. Vzhledem k tomu, že v této době byla Francie považována v západní Evropě za velice důležitý stát, sílí na začátku 18. století ruská orientace na vše francouzské – architekturu, oblečení, jídlo i jazyk. V polovině 18. století se francouzština značně rozšířila do prostředí ruské osvícené aristokracie. Překlady nejlepších děl francouzských autorů, jako byli Racine, Corneille, Molière, způsobily rozvoj národního ruského jazyka a literatury a též překlady velikých francouzských filozofů a osvícenců, mezi kterými můžeme jmenovat Voltaira, Rousseaua a Montesquieaua, měly ohromný vliv na formování moderních společenských myšlenek. Nezbytná znalost francouzštiny se tak stala symbolem kvalitního vzdělání ruské šlechty. Rovněž k této módě přispěl výskyt mnoha věcí z Francie, pro které v ruštině zkrátka neexistovala pojmenování, a neexistovala ani správná ruská slova, kterými by se daly vyjádřit hluboké filozofické myšlenky nebo vědecké termíny, které se vyznačovaly přesností a lehkostí. Právě proto bylo nemožné překládat francouzské vědecké termíny do ruštiny. Vyšší společnost začala číst knihy ve francouzštině a zanedlouho se mezi sebou začala francouzsky i dorozumívat. Největší popularity, rozšíření a významu dosáhla francouzština v období od konce 18. do poloviny 19. století. V této době byla úroveň znalosti jazyka tak vysoká, že nebyly překlady z francouzštiny často ani třeba – většina členů aristokracie s „moderním“ vzděláním 24
četla knihy přímo v originále. Dokonce i v dílech velkých ruských spisovatelů (například ve Vojně a míru L. N. Tolstého) se objevují celé kapitoly psané současně dvěma jazyky – rusky a francouzsky. Nebylo dokonce ani výjimkou, když ruští zástupci vysokých společenských kruhů pokládali za svůj mateřský jazyk francouzštinu a rusky v podstatě vůbec neuměli. Na začátku 19. století byla v Moskvě a Sankt-Petěrburgu organizována první francouzská kulturní centra, ve kterých představitelé Francie vedli kurzy francouzského jazyka a kultury, kde byl vyučován překlad z francouzštiny nebo do francouzštiny a především pak propagován francouzský jazyk a kulturní tradice této země. (Соловьев 1993) Ve 20. století po obou světových válkách nebyly vztahy Francie a Sovětského svazu nejvřelejší, ale v roce 1960 se značně zlepšily poté, co proběhly vzájemné návštěvy státníků N. Chruščova a Ch. de Gaulla. Oficiální přátelství mezi oběma státy bylo ztvrzeno prohlášením, ve kterém se Sovětský svaz zavázal k tomu, že se bude snažit uvolnit napjatou atmosféru mezi východem a západem, vést pravidelné politické konzultace a upevňovat kulturní vztahy mezi státy. Roku 1979 byla v Moskvě uzavřena dohoda mezi vládou SSSR a vládou Francouzské republiky o vyučování ruštiny a francouzštiny. Vzhledem k tomu, že oba státy pokládaly znalost ruského a francouzského jazyka za nejdůležitější prvek vzájemné spolupráce, rozhodly se posílit výuku a rozšíření jazyka jedné země v druhé jak ve školách, tak i mezi širokými vrstvami obyvatelstva. V současnosti si v Rusku stále více lidí vybírá francouzštinu jako svůj druhý cizí jazyk. Lidé se francouzsky učí nejen z nutnosti (ve spojitosti s rozvojem obchodních mezinárodních vztahů se zesílila poptávka po profesionálních překladech z francouzštiny v prostředí vysokých i středních obchodníků), ale i z vlastního zájmu. V současnosti na území Ruské federace působí několik francouzských kulturních center, vydávají se francouzské časopisy, noviny a pravidelně se pořádají semináře, divadelní představení a předčítání knih pro příznivce francouzského jazyka. (Бюро переводов «Эра» 2008)
4. Základní etapy dějin českého jazyka V následujících kapitolách jsme čerpali převážně ze dvou publikací, kterými jsou Vývoj českého spisovného jazyka B. Havránka z roku 1979 a Vývoj českého jazyka a dialektologie vydané pod vedením F. Cuřína roku 1971. (Havránek 1979; Cuřín 1971)
25
4.1. Období prvního spisovného jazyka na českém území Počátek gramotnosti, psaného slovanského jazyka a psané literatury vůbec je na českém území spojen s prvním slovanským spisovným jazykem – staroslověnštinou. V západní římské církvi byl výsostným jazykem náboženským a organizačním společný latinský jazyk, který byl jen zřídka nahrazován nejnutnější styk s laiky v modlitbách a formulích jazyky národními. Staroslověnština měla však na dřívějším českém území jiné postavení, neboť se stala rovnocenným jazykem s latinou. V 9. století k nám tedy v souvislosti
s křesťanstvím
vniká
dvojí
spisovný jazyk
s cílem
náboženským
a
bohoslužebným: latina se značně omezenou srozumitelností a staroslověnština, která byla poměrně obecně srozumitelná. Latina se však neomezovala pouze na potřeby liturgické, ale svou působnost rozšířila i na sféru psaní legend a kronik a rovněž na potřeby administrativně právní. Vlastní tvoření domácí má však starší kořeny než latina a po určitou dobu v něm převládala staroslověnština nad latinou. Už v období před přijetím křesťanství začala na území Slovanů (především na Balkáně) pronikat antická vzdělanost a křesťanská ideologie, a to zejména díky řečtině, jež se stala jazykem prvních překladů a samostatného literárního tvoření. Slovní zásoba nejstarších staroslověnských překladů se tedy začala rozšiřovat o nové termíny, které se na rozdíl od západního prostředí, kde se dané termíny přejímaly jednoduše z latiny a němčiny, přejímaly z řečtiny (angelъ, evangelije, apostolъ) nebo se častěji vytvářela slova překladem do slovanského jazyka nebo přizpůsobením významu domácích slov (milostь, věra, naděžda, duša, molitva). Staroslověnština působila v Čechách jako jazyk bohoslužebný a literární do konce 11. století, kdy vedla neustálé boje s latinou - oficiálním jazykem západní církve a jazykem středověkého kosmopolitismu. Tyto boje se skončily r. 1097 vyhnáním mnichů ze Sázavského kláštera a vytlačením staroslověnštiny. Svým vítězstvím tedy latina přebírá veškeré pole působnosti – stala se jazykem jak bohoslužeb, tak i literatury. (Havránek 1979: 7-13) 4.2. Přípravné období do konce 13. století a vzestup spisovné češtiny ve 14. století Jak jsme již řekli, v úloze psaného jazyka bohoslužeb, literatury, kultury obecně a administrativy na českém území od sklonku 11. století nastoupila výhradně latina. Ale už v této době můžeme v latinsky psaných záznamech nalézt česká slova (nejdříve vlastní jména osobní a místní, později obecná), která postupně začala expandovat. (Tamtéž: 21)
26
Na pomezí 13. a 14. století se čeština stala jazykem spisovným a literárním a začala se rychle rozvíjet v souvislosti s politickým, hospodářským a kulturním vzestupem českých zemí. Již v této době byla čeština až překvapivě jednotná a její vliv přestal být omezen pouze na kláštery a duchovenstvo, ale šíří se i na královský dvůr mezi šlechtu, do prostředí měšťanstva a na univerzitu. (Cuřín 1971: 102) Velkou část tehdejší slovní zásoby tvořily výrazy označující náboženské pojmy. Značné množství těchto slov má čeština od nejstarších dob společné se staroslověnštinou: v této skupině slov můžeme vydělit jednak stará domácí slova (div, duch, dušě, hospodin, hřiech, milosrdný, naděje, nebe, svatý, viera), jednak slova přejatá: z němčiny (post, postiti sě), z řečtiny (pop, sobota), z latiny (kmotr, koleda, křest, kříž, mše, papež, pohan). V české náboženské terminologii však nacházíme také slova, která vznikla až v češtině nezávisle na staroslověnštině: jsou to slova přejatá z latiny buď přímo (kostel, páteř, růženec), nebo prostřednictvím němčiny (almužna, biřmovati, farář, jeptiška, klášter, žalm). Nepočetnou skupinu tvoří rovněž slova čistě německého původu (hřbitov, vánocě). K výraznému obohacení slovní zásoby dochází v souvislosti se společenskými změnami způsobenými feudálním řádem, rozvojem měst a specializovaných řemesel a především s německou kolonizací měst, převážně ve 13. století. Z toho důvodu je také většina termínů přejímána z německého jazyka: týkají se feudálního zřízení a jeho hospodářské soustavy (man, lán, hrabie, markrabie, říšě, šlechta), rytířského života a válečnictví vůbec (oř, brně, turnej, rek, rytieř, šturm), správy měst (rychtář, purkmistr, clo, rada, rynk), řemesel (barvieř, brnieř). Se všemi těmito novými vlivy se do češtiny dostávají rovněž německé prvky konverzační mluvy (diek, škoda, musiti, drbiti). Podobný trend pokračuje i dále ve 14. století, kdy ve spisovném jazyce přibývá zejména nových pojmů napodobujících převážně výrazy latinské. V každodenním jazyce šlechty a měšťanstva se do češtiny dostává mnoho slov přejatých z němčiny, ve kterých se odráží zejména „světácký“ módní život a lidské vztahy: frejieř, frejovati, halže (náhrdelník), krik (rozepře), kvalt (násilí). (Havránek 1979: 22-32) Vzhledem k tomu, že v sobě spisovný jazyk v této době odráží potřeby českých feudálů (nejdříve duchovenstva, potom i šlechty), začíná se spisovná čeština vzdalovat od svého lidového základu – především nadměrné množství přejímaných slov a umělé udržování tvarových archaismů působí stále více její těžší srozumitelnost. (Cuřín 1971: 105)
27
4.3. Český jazyk v době husitské Počátek 15. století je v českých zemích spojen s husitským revolučním hnutím, které neznamenalo jen ideologický náboženský boj, ale především se jednalo o uvědomělé sociální hnutí proti církvi, jakožto nejmocnější složky feudální soustavy a největší vykořisťovatelky lidu. Husitství bylo rovněž bojem českých lidových mas proti privilegovaným německým vrstvám a vysokému duchovenstvu a mělo velký vliv na národnostní vývoj – posílilo české sebevědomí a zásadním způsobem zasáhlo i do dalšího vývoje českého jazyka. V této době tedy dochází ke značnému zlidovění a popularizaci jazyka, kterého se postupně zmocňuje prostý lid a působí na něj tím, že do něj vnáší různé lidové prvky. Čeština nahrazuje latinu v úloze jazyka bohoslužebného, latina zůstává vedle češtiny pouze odborným jazykem vědy. V době husitské byla slovní zásoba obohacena o několik výrazů týkajících se husitství a šíření jeho myšlenek: podobojí, svatokupectví, artikule, kompaktáta, především pak o hojné vojenské názvosloví: řemdih, sudlice, ztracenci apod. Válečné úspěchy husitů způsobily dokonce šíření vojenských názvů do Evropy, proto v různých cizích jazycích nalézáme slova jako houfnice, hákovnice, píšťaly (toto slovo se k nám vrátilo, bylo převzato v 16. stol. z románských jazyků v podobě pistole), tarasnice, tábor buď v podobě slov přejatých, nebo přeložených. (Tamtéž: 106-109) 4.4. Rozvoj a ustálení spisovné češtiny v období humanistickém a českobratrském Období českého humanismu přináší do vývoje českého jazyka nové tendence. Jedná se především o zvyšování požadavků na jazyk v souladu se stylovými ideály doby, které jsou dány humanismem latinským. Pod vlivem vzoru klasických jazyků, zejména latiny a řečtiny, vedlo toto zdokonalování ke složitější větné stavbě a k obohacení slovní zásoby, jež se vnitřně diferencuje přímým přejímáním cizích slov nebo jejich překlady. (Havránek 1979: 54) Slovní zásoba se v této době značně rozrostla nejen o slova domácí, ale i o slova cizí. Cizí vlivy vnitřní jazykovou strukturu nijak nenarušovaly, naopak se díky nim rozšiřovaly vyjadřovací možnosti jazyka, proto se proti jejich přijímání humanisté v zásadě nestavěli. Slova se přejímala zejména z následujících jazyků: latiny, němčiny a románských jazyků. (Cuřín 1971: 112) Z latiny k nám přecházejí slova a citáty ze školského a učeného prostředí, právnictví, názvy lékařské, chemické, odborné a názvy administrativní: akademia, alfa, autor, bibliotéka, 28
katedra, kvadrátus, preceptor, arsenik, furie, kalendář, katar, akta, appelací, audiencí, exekucí, mandát, kvartál apod. Ve vojenské a obchodní terminologii se ujímají výrazy románské, které jsou francouzského nebo španělského původu: armáda, artilária, gubernátor, jenerál, kapitán, kurýr, kvartýr, lozument (ubytování), lažírovat, lajtnant, oficír, regiment, soldát aj., z románských jazyků (většinou italštiny) se přejímá rovněž terminologie námořnická, slova z oblasti peněžnictví, módy, hudby: admirál, náve (loď), comito (kapitán lodi), korsar nebo korsal (pirát). Od 16. století sledujeme také značný příval germanismů, které do běžně mluveného jazyka pronikají denním stykem s německým obyvatelstvem – jsou to výrazy konverzační a společenské frazeologie, slova z úřednické a řemeslné sféry: fedrovat, foch, forcúg (přednost), fortel, z gruntu, handlovati, kundšoft, koštovati, puntovati, cajghaus (zbrojnice), colmistr, fechtovat, fendrych, knecht, gráf, kamerdíner, landkrycht, lusthaus, rytmistr, pergmistr, šichtmistr, havíř, hašplíř, prejíř, probíř, hoblíky, štoshoble, hamrle. Z tohoto období máme v soudobém českém jazyce často užívaná německá slova a obraty, jako držeti koho zač, nalézati se, nacházeti se, přeháněti, sloužiti k duhu, lehkomyslný, lehkovážný, lehkověrný, s něčím vůkol jíti, záviseti, navzdory apod. (Havránek 1979: 54-62) 4.5. Situace spisovné češtiny v době pobělohorské a její důsledky V tomto období, které začalo bitvou na Bílé hoře roku 1620 a které rozhodujícím způsobem ovlivnilo další osud českých zemí, již nemůžeme mluvit o vývoji spisovné češtiny, ale naopak o jejím ústupu a značném úpadku, neboť i když toto období zdědilo vyspělý jazyk českého humanismu, nedokázalo ho nadále rozvíjet ani si udržet jeho úroveň. Český jazyk byl stále více vytlačován z veřejného života a úřadů, přestával být jazykem šlechty i duchovenstva a stále méně se jím mluvilo ve vrstvách měšťanských. Rovněž přestal být nástrojem vědeckého rozvoje, kde byl nahrazen latinou, němčinou a později i francouzštinou. Přestože čeština do 18. století oficiálně zůstává jednacím úředním jazykem, od roku 1627 se na její úroveň dostává němčina, jejíž vliv neustále sílí. Vzhledem ke konzervatismu celého tehdejšího systému se čeština sice zachovala, ale ve své podobě se stala značně zkostnatělou a ustrnulou. (Tamtéž: 72)
29
4.6. Spisovná čeština nové doby – od obrození Stav českého jazyka byl v polovině 18. stol. značně neutěšený – nemluvila jím šlechta, jež byla z velké části cizího původu, a rovněž ho přestávaly používat měšťanské a úřednické vrstvy obyvatelstva. Česky v té době hovořilo jen měšťanstvo s nejnižším společenským postavením a poddaný lid, zejména venkovský. Špatné časy nezasáhly jen český jazyk, ale dotkly se i celkové kulturní úrovně habsburského Rakouska, která byla velmi nízká. Této nelichotivé situaci nepřidala ani hospodářská krize, a proto bylo třeba zvýšit produktivitu řemeslnické a počáteční průmyslové výroby, začít se obracet k pracovnímu lidu a zlepšovat jeho materiální i kulturní úroveň. K tomu, aby pracující vrstvy mohly porozumět nařízením o tehdejších reformách, bylo potřeba překladů do národních jazyků monarchie – u nás do jazyka českého. V počátečních fázích kulturního obrození v poslední čtvrtině 18. stol. vypadala čeština obdobně jako v 17. a 18. století – spisovný jazyk byl přímo přesycen cizími slovy, zejména německými a latinskými. Cílem českých obrozenců tedy bylo zlepšit tyto nevalné podmínky českého jazyka a české kultury. Obrozenci se snaží v jazyce navazovat na tradici starší doby, očistit ho od nadbytečných cizích výrazů a nahrazovat je starými zapomenutými slovy českého původu nebo slovy z jiných slovanských jazyků, někteří usilovně tvoří nová česká slova, kterými chtěli zaměnit i v jazyce dobře fungující a ustálená přejatá slova. Zřetelná je především všeobecná snaha kulturně povznést širší lidové vrstvy. K obohacení slovní zásoby češtiny dochází zejména díky mladší obrozenecké generaci v čele s Josefem Jungmannem, která měla za svůj cíl vytvořit českou odbornou terminologii a uvést jazyk a celkovou kulturu na soudobou výši. Typickým je pro toto období tzv. purismus – nahrazování německých slov českými ve všech funkčních vrstvách a s tím spojená záplava lexika novými slovy. Běžně užívaná německá slova mizela ze spisovného českého jazyka buď zcela, nebo nabývala stylové zabarvení, zpravidla hanlivé: zamordovat, mordovat se s něčím, vyhandlovat, kšeft, ksicht apod. Hlavními prameny pro slova nově uvedená do oběhu byly především následující skupiny: sám český jazyk užívaný ve starších obdobích, česká nářečí, české neologismy a v neposlední řadě potom jiné slovanské jazyky. Byla to především polština (obřad, vděk, výrok, okres, předmět, podmět, rozbor, úvaha, věda, časování, mluvnice, plynný, vzájemnost), ruština (bodrý, chrabrý, něžný, příroda, bohatýr, obrazný, slovesnost, stopa, záliv) a 30
slovenština (znak, sklepení, roniti, tovar, stužka). Převzatá slova ze slovanských jazyků neměla jen doplnit český slovník, ale měla především vzájemně sbližovat slovanské jazyky a národy. V odborném názvosloví se nejčastěji setkáváme s doslovnými překlady (kalky) termínů cizích, zvláště německých: cestopis, cizomluvný, chvalořeč, názvosloví, předložka, samohláska, zákonodárce, životopis apod. (Tamtéž: 89-97) 4.7. Vývoj spisovné češtiny v době vzestupu české buržoazie (1848 – 1918) K plnému rozvoji českého spisovného jazyka mohlo dojít teprve po definitivním pádu feudalismu v roce 1848, díky vzestupu buržoazie a počátkům demokracie v českých zemích. Revoluční společenské myšlenky si stále důrazněji vynucovaly změny ve struktuře politického a hospodářského života v tehdejším Rakousku, a právě s těmito novými idejemi byl neodmyslitelně spojen i jazyk, jakožto nástroj pro šíření těchto nových myšlenek. Čeština začala pronikat do úřednické sféry a do českého školství a zejména běžný život se společenskými vztahy znamenal postupné a posléze definitivní vytlačování němčiny. Co se týče pramenů nových slov, byla čeština v tomto období i nadále ve spojení s názvy a frazeologií německého původu, což plynulo z dřívějších podmínek společenského života, protože velké množství oborů teprve v této době přecházelo k používání češtiny místo němčiny. V mnoha případech šlo však o termíny internacionální užívané ve většině evropských zemí v souvislosti s šířením nových revolučních myšlenek. Konkrétních vlivů jiných jazyků je málo, za zmínku stojí snad jen častější vliv francouzštiny (tzv. galicismy) od devadesátých let v době záměrného odklonu od německého kulturního prostředí k francouzskému. Francouzské výrazy se používaly zejména v oblasti kultury a umění: fait accompli, malheur, indignace, nuance, milieu aj. U některých autorů sledujeme rovněž vliv francouzské frazeologie - např. podle typu faire pleurer (rozplakati) se šíří podobné používání pomocného slovesa dáti („pohromy, jež dávají růsti“), spojení francouzského slovesa aimer s infinitivem mělo vliv na slovní spojení typu „milovala ukazovati se lidu“, podle typické francouzské vytýkací konstrukce c´est…qui vznikají české věty jako „tato nesnadnost odkrytí to byla, jež mu znechucovala četbu“ apod. (Tamtéž: 120) 4.8. Vývoj od roku 1918 do současnosti Zhruba od poslední čtvrtiny 19. století se podoba českého spisovného jazyka značně stabilizovala a ustálila a čeština především nabývala stále širšího pole působnosti – postupně
31
se vyvinula z jazyka s náboženským a popularizačním cílem v jazyk umění, vědy, administrativy, politiky a různých hospodářských oborů. Vznik Československé republiky v roce 1918 vnesl do českého spisovného jazyka mnoho zásadních změn, které znamenaly její rozvoj a rozmach. Samostatný stát dal českému jazyku výsadní postavení, neboť se stala státním oficiálním jazykem. Čeština od této doby funguje ve všech sférách užívání jazyka, mluví se jí ve všech vrstvách národa a konečně nebyl žádný jiný jazyk, který by češtině konkuroval. (Tamtéž: 130-140)
5. Ruské a české frazeologizmy cizího původu V následující části se opíráme o poznatky z publikace Česká a ruská frazeologie: Diachronní aspekty L. Stěpanové z roku 2004. (Stěpanova 2004) 5.1. Frazémy převzaté z cizích jazyků K procesu přejímání frazémů z cizích jazyků docházelo již v nejstarším období existence písemnictví, kdy se prostřednictvím křesťanství do našich jazyků dostávaly výrazné biblické obrazy a později též obrazy řecké a římské mytologie. Rychlý vývoj měst a růst vzdělanosti znamenal velký příliv cizích slov a výrazů, v češtině docházelo ke zvlášť silnému obohacování slovní zásoby v době humanismu. Jazyky se volily podle sfér použití převzatých slov: latina byla hlavním jazykem pro přebírání vědeckých a bohoslužebných termínů, z němčiny se čerpaly konverzační obraty a termíny z oblasti řemesel, z románských jazyků se přejímaly nejvíce vojenské termíny (armáda, jenerál, kurýr, kvartýr aj.) – většina těchto slov přešla do cílového jazyka přes němčinu, z italského jazyka přicházejí některá slova z námořnické terminologie (admirál, korsár), některé finanční a obchodní termíny (banka, bankrot), dále pak termíny z oblasti architektury (kupole, loggie) a hudby (piano, tenor). Do italštiny byly z východních jazyků převzaty některé názvy ovoce a zeleniny (salát, kapusta, celer, petržel). V 19. a na začátku 20. století se do řeči šlechtických kruhů a do oblasti literatury dostávají zejména francouzská slova a výrazy (šarmantní, naivní). V českém jazyce měly největší význam latinismy a zejména pak germanismy. Z mluvy obchodníků se do češtiny dostala hebrejská slova, která dnes můžeme zařadit mezi výrazy expresivní až vulgární: čachrovat, mešuge, šoufl, dales, gauner. V každodenním životě můžeme nalézt i nevelký počet maďarismů (čarda, pamdur, guláš, lečo). 32
V obrozeneckém období přecházela do češtiny díky činnosti J. Jungmanna slova ze slovanských jazyků (vzduch, maják, snacha, lodyha, kormidlo, mrož, sleď), díky ruštině máme dnes v českém jazyce slova jako bojar, chán, šavle, bohatýr. Křesťanství hrálo velkou roli rovněž v pronikání převzatých slov a výrazů do ruštiny. Vzhledem k tomu, že výsostným jazykem nejstarších bohoslužebných knih a pravoslaví obecně byl církevněslovanský jazyk, dochovalo se v ruské frazeologii mnoho archaických prvků církevněslovanského původu. Ve druhé polovině 18. století začínají sílit rozdíly mezi ruským spisovným jazykem – církevní slovanštinou a živou každodenní řečí, které vedly k postupnému vytlačování církevněslovanského jazyka na okraj sféry používání. V tomto období do ruštiny začala proudit slova převzatá ze západních jazyků, nejvíce z latiny, díky které se do ruštiny dostávají frazémy antického původu (идея фикс, второе я, золотая середина), a také z polštiny. Tyto cizí prvky ovlivňují ruštinu jak na úrovni slovní zásoby, tak i na úrovni syntaxe a frazeologie. Na počátku 18. stol. je v ruštině patrný zejména vliv němčiny, ať už v terminologii, frazeologii či v každodenním životě. Už od druhé třetiny 18. stol. se však do popředí ve velké míře dostává francouzský jazyk, jehož vliv je zřetelný v oblasti slovní zásoby, frazeologie a syntaxe. Francouzština v ruském prostředí zdaleka překračovala hranice lingvistiky, protože se stala nositelem západních hodnot, ukazatelem kultury a společenské prestiže. Francouzština byla pokládána za vzor světského spisovného jazyka a od druhé poloviny 18. století se stala hlavním společenským jazykem ruské šlechty, jejíž zástupci často rusky neuměli vůbec mluvit a za svůj mateřský jazyk pokládali právě francouzštinu, která je oddělovala od ostatních vrstev obyvatelstva. V tomto období do ruštiny proniká obrovské množství galicismů: золотая молодежь, после нас хоть потоп, бросаться в глаза, игра не стоит свеч, на войне как на войне, с птичьего полета, иметь место, аппетит приходит во время еды, без задней мысли, быть не в своей тарелке, строить куры a mnoho dalších. Dalším jazykem, který ovlivnil slovní zásobu ruštiny i češtiny, byla angličtina. V průběhu 19. a 20. stol. nebyl její vliv ještě tak velký, z počátku se z anglického jazyka přejímaly převážně výrazy z oblasti sportu. Na konci 20. stol. v důsledku prudkých politických a ekonomických změn dochází ke značné expanzi anglických výpůjček. Vedle ruštiny a češtiny zaznamenáváme velkou expanzi angličtiny také v ostatních evropských jazycích. (Stěpanova 2004: 70-75)
33
5.2. Frazémy internacionální povahy V základu mnoha frazeologických jednotek nacházíme odkazy na díla starých řeckých a římských filozofů a vědců, díla světové literatury, události světových dějin apod. Většinu těchto frazémů můžeme zařadit mezi internacionalismy – frazeologické obraty, které nacházíme v mnoha jazycích. Níže uvádíme příklady několika takových českých a ruských frazémů francouzského původu: tahat za koho kaštany z ohně – таскать каштаны из огня для кого „dělat za někoho těžkou a nebezpečnou práci“ – z fr. tirer les marrons du feu. Z La Fontaineovy bajky Le Singe et le Chat, kde chytrá opice donutila kocoura, aby pro ni tahal kaštany z ohně; pro krásné oči – ради чьих-л. прекрасных глаз, z fr. pour les beaux yeux de… z komedie Molièra Směšné preciézky; zlatá mládež – золотая молодежь, fr. jeunesse dorée – o bohaté pařížské mládeži, která trávila život v prázdném nicnedělání a zábavách; po nás potopa – после нас хоть потоп, fr. après nous le déluge (slova připisovaná Ludvíkovi XV. nebo markýze de Pompadour) aj. Při kalkování cizích výrazů a při přejímání poetických obrazů či symbolů dochází u každého jazyka ke specifické adaptaci vzhledem k jeho gramatickému a lexikálně sémantickému systému. To, jakou stranu mýtů a obrazů si při přejímání konkrétní jazyk zvolí, je individuální, národně specifické a závislé na mnoha lingvistických a extralingvistických faktorech. 5.3. Typy frazeologických výpůjček U frazeologických výpůjček můžeme vydělit tři následující skupiny: kalky, poloviční kalky a frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě. Termín frazeologická výpůjčka / převzatý frazém se používá ve dvou významech: 1) „Frazeologické výpůjčky jsou frazeologické obraty vytvořené buď na základě celkového nebo částečného přejímání jazykových jednotek, nebo s pomocí stavebních prostředků daného jazyka na základě jeho konkrétní struktury“ (Солодухо 1977: 183); 2) „Převzatý frazeologický obrat je takové ustálené slovní spojení, které v podobě hotové reprodukovatelné jazykové jednotky přišlo do ruštiny zvenčí a používá se v ruštině v takové formě, v jaké je známo nebo bylo známo 34
v jazyce originálu. Proto můžeme říci, že frazeologické výpůjčky jsou původem cizí ustálená slovní spojení, která se v ruském jazyce používají bez překladu“ (Шанский 1996: 108-109). 1) Frazémy převzaté z cizích jazyků v původní fonetické a grafické podobě Do této skupiny patří zejména frazémy, které se přebíraly z latinského jazyka. V češtině se jedná obvykle o slova, která mají knižní charakter: alma mater, tabula rasa, fata morgana, alter ego, homo sapiens, deus ex machina apod. V ruštině latinské frazémy buď zachovávají původní grafickou podobu: ab ovo, veni, vidi, vici, vox populi, status quo, nebo jsou transliterovány: перпетуум мобиле, модус вивенди, хомо сапиенс apod. Frazémy převzaté v původní podobě z jiných jazyků nejsou v běžné mluvě příliš hojné, v ruštině můžeme uvést například galicismy шерше ля фам, тет-а-тет aj., v češtině to jsou například germanismy epes rádes a saky paky. Podobných frazémů není mnoho, a když už, většinou se jedná o frazémy, jejichž podoba je foneticky přizpůsobena cílovému jazyku, což dokazuje ústní způsob převzetí daných rčení. Hlavním zdrojem frazémů převzatých v původní podobě byla zřejmě pouze latina, jež měla v evropských jazycích status jazyka vědy a vzdělání. Dané výrazy se v běžné řeči Čechů a Rusů používají jen málo a mají knižní charakter, v poslední době však můžeme sledovat jistou expanzi citátových latinských výrazů v publicistické sféře. (Stěpanova 2004: 76-77) 2) Poloviční kalky Frazeologické poloviční kalky jsou frazémy, jejichž jedna část zachovává původní grafickou podobu a druhá část je přeložena do cílového jazyka. Zástupce této skupiny frazému můžeme nalézt v češtině i v ruštině. V českém jazyce jsou to nejčastěji poloviční kalky z latiny a němčiny: jít ad fontes, být ve flóru, hrát jako z partesu, hubený jako šindel, mít rajc, dělat randál aj., v ruštině můžeme uvést například poloviční kalky francouzského původu: пробить брешь (fr. battre en brèche, zničit překážky), строить куры (fr. faire la cour, dvořit se), быть в ажуре (fr. à jour, pro tento den). U některých frazémů se jejich původní podoba změnila natolik, že již jako rodilí mluvčí necítíme cizí charakter těchto výrazů a jejich skutečný původ můžeme zjistit jen díky etymologickým slovníkům. Některá slova, která byla ve většině případů převzata do češtiny a
35
ruštiny ústní formou, se vyznačují značně zkomolenou podobou. Při adaptaci cizích slov ke gramatickému a lexikálnímu systému cílového jazyka dochází k následujícím změnám: 1) nahrazení cizího sufixu vlastním: „vypadat jako raubíř“ (Räuber – lupič) – německý sufix je nahrazen frekventovaným českým sufixem –íř s významem názvu osoby podle profese; 2) přidání sufixu: „dlouhý jako štangle“ (ze Stange – dlouhá tyč). Nejčastěji se přidávají deminutivní sufixy – „bejt blbej jako škopek“ (škopek – ze Scaph); 3) změna koncovky a tím i čísla: строить куры (fr. faire la cour); 4) změna koncovky a tím i rodu: „je veta po kom“ (střhněm. Wette – konec); 5) změna slovního druhu: „dát někomu vale“ – komponent vale je v tomto rčení substantivum, ale v latině označuje tvar imperativu slovesa valere (být zdráv); 6) univerbizace: „бомонд” (fr. beau monde). (Tamtéž: 78-79) Samotná skutečnost, že část frazému byla převzata z cizího jazyka, ještě neznamená, že musí být celý frazém pokládán za cizí jednotku. Například latinský jazyk byl dříve v české církvi a školách naprosto běžný – studenti uměli dobře latinsky, a proto využívali některé latinské fráze ke tvoření nových frazeologických jednotek, které již pokládáme za původně české. Například spojení slov Pater noster (první slova modlitby) se stalo součástí několika frazeologických jednotek: odříkávat jako páternoster (vypravovat rychle a hladce), umět jako páternoster něco (velmi dobře, nazpaměť). Podobnou situaci vidíme i u českých frazeologických jednotek, které obsahují komponenty německého původu – většina těchto slov byla češtinou osvojena již dávno a vyvíjela se a měnila v rámci českého jazykového systému po několik století, fungovala v něm stejně jako slova domácí. Z tohoto důvodu se domníváme, že automatické zařazení všech frazémů, které obsahují komponent německého původu, ke germanismům není správné, neboť mnoho frazémů s německým elementem nevzniklo prvotně v němčině, ale až v češtině. Totéž samozřejmě neplatí jen pro němčinu, ale i pro všechny ostatní jazyky. Dané frazeologické jednotky by proto neměly být pokládány za jednotky německého jazyka, ale českého jazyka, termín „polokalky“ pro ně tedy není zcela vhodný. Výstižnější by pro tyto frazémy byl termín „frazeologismy s osvojeným komponentem cizího původu“. (Tamtéž: 79-84)
36
3) Frazeologické kalky Frazeologickými kalky se rozumí „frazeologické jednotky, které jsou výsledkem doslovného překladu, při kterém se komponenty cizího frazému nahrazují jejich domácími ekvivalenty, přičemž se bere v úvahu jejich lexikální stránka, gramatická struktura i význam.“ Frazeologické kalky zaujímají v ruštině i v češtině poměrně velké místo, v ruštině se jedná převážně o překlady francouzských rčení, v češtině to jsou zejména kalky německých frazémů. Některé kalky cizojazyčných frazémů jsou známy v obou jazycích, uvedeme si některé takové kalky z francouzštiny: zlatá mládež, золотая молодежь - jeunesse dorée, po nás potopa, после нас хоть потоп - après nous le déluge, z ptačí perspektivy, с птичьего полета - à vol d´oiseau, s jídlem roste chuť, аппетит приходит во время еды - l´appétit vient en mangeant aj. Frazeologické kalky ve většině případů fungují v cílovém jazyce stejně jako původní rčení a necítíme jejich cizojazyčný charakter. (Tamtéž: 88-89) 5.4. Problém určení původního nebo převzatého charakteru frazémů Ve frazeologii ruského i českého jazyka existují z jedné strany frazémy individuální, národně specifické a z druhé výrazy cizí, převzaté. V počátečních fázích existence frazeologie jako samostatné vědy byla zdůrazňována zejména kulturologická a historicko-lingvistická stránka frazeologických jednotek, které mají schopnost uchovávat a hromadit archaické nebo zaniklé prvky jazyka. Lingvisté se zaměřovali především na národně specifické frazémy, které v sobě nesou důležité rysy dějin, kultury a života určitého národa. Možnost kalkované povahy frazémů přitom byla dost často opomíjena a ignorována, což vedlo k závažným chybám při studiu idiomů. Například výraz птичье молоко byl lingvisty původně pokládán za praslovanský, ale ve skutečnosti se používal už v byzantských a latinských dílech, do slovanských jazyků se následně dostal prostřednictvím novořeckého a německého jazyka. V 80. a 90. letech 20. stol se objevilo několik lingvistických děl, která upozorňují na přílišné a neodůvodněné zdůrazňování kulturologické specifičnosti frazeologických jednotek. Lingvisté A. Rajchštejn, J. Solodub, E. Soloducho, V. Mokienko a V. Felicyna, R. Eckert a K. Günther a další prováděli srovnávací analýzu ruských frazémů s frazémy slovanských a západoevropských jazyků, na jejímž základě dospěli k závěru, že frazeologické jednotky daných jazyků mají společného daleko více, než se předpokládalo dříve. I když se tedy ruská
37
frazeologie vyznačuje jistou lingvistickou a extralingvistickou specifičností, je v mnohých směrech internacionální. Internacionální složkou frazeologie se rozumí frazeologické výpůjčky a univerzálie – tzv. frazeologické paralely, které vznikají v různých jazycích nezávisle na sobě v souvislosti s působením jazykových a extralingvistických univerzálií. Tyto univerzálie mají společnou povahu lidských logicko-myšlenkových operací a typických asociací, nehledě na mimojazyková specifika. Nejvíce takových frazeologických paralel pozorujeme mezi somatickými idiomy: špicovat uši – навострить уши – prick up one´s ears; věšet hlavu – вешать голову - hang one´s head – den Kopf hängen lassen; a mezi frazémy poukazujícími na okolní živočišný a rostlinný svět: být na sebe jako kočka a pes – жить как кошка с собакой - cat-and-dog life – wie Hund und Katze; růst jako houby po dešti – расти как грибы после дождя - spring up like mushrooms – schiest aus dem Boden a další. Vzhledem k tomu, že frazeologické jednotky se snadno překládají a přecházejí z jednoho jazyka do druhého, musíme být při odhalení kalkovaných frazémů velmi pozorní a musíme provést detailní analýzu materiálu různých jazykových skupin. Snadná migrace frazémů z jednoho jazyka do druhého totiž značně znesnadňuje rozpoznání cizích idiomů mezi idiomy původními. (Tamtéž: 90-95) Například lingvista N. Tolstoj, který se zabýval rekonstrukcí praslovanské frazeologie, upozorňuje na následující základní rozdíly mezi analýzou původu frazémů a analýzou původu lexémů: I. Pro spolehlivou rekonstrukci frazému je důležité (nebo žádoucí), aby a) se postupně nevyskytoval ve všech slovanských jazycích a b) nebyl přítomný v indoevropských jazycích, nebo
aby
se
vyskytoval
v jednotlivých
indoevropských
jazycích,
převážně
ne
v západoevropských. Neboť celoplošné rozšíření frazému ve všech slovanských a západoevropských jazycích svědčí spíše o kalkování a určitých aktivních a pozdních kulturních vztazích než o obecnosti a starobylosti původu frazému. II. Jednota a značná podobnost vnější formy frazému v různých slovanských jazycích (na rozdíl od slova) může sloužit spíše jako ukazatel jeho relativní novosti a relativně nedávného kalkování výrazu. III. Absolutní neměnnost sémantiky a nepřítomnost sémantických inovací ve frazému hovoří spíše ve prospěch jeho novosti a nedávného vzniku, možná cestou přejímání a kalkování, než ve prospěch jeho starobylosti a praslovanské příslušnosti (Толстой 1995: 389390). 38
5.5. Problém určení výchozího jazyka Mezi nejproblematičtější aspekty analýzy přejatých frazémů patří otázka určení výchozího jazyka. V češtině se jedná zejména o problém vymezení latinských a německých rčení, neboť je známo, že mnoho latinských idiomů se do češtiny nedostalo bezprostředně z latiny, ale prostřednictvím němčiny. Přesné cesty migrace frazeologických jednotek je možné zjistit pouze v tom případě, kdy jazyk-zprostředkovatel zanechal na daném frazému své stopy. Například latinské quittus ← quietus „uspokojený“ se dostalo do češtiny kalkováním německého rčení quit sein, následně došlo k přizpůsobení grafické podoby tohoto výrazu k české ortografii. Rčení být si kvit je v českém jazyce známo už z 15. stol. Dokonce ani výklad některých frazémů v českých slovnících není jednotný. Například rčení kupovat zajíce v pytli autoři Slovníku české frazeologie a idiomatiky spojují s postavou lidového německého hrdiny a šprýmaře Tilla Eulenspiegla, který prodával v pytli kočku. V tomto případě se tedy jedná o nepřesný kalk německého die Katze im Sack kaufen. J. Gvozdarev a Stručný etymologický slovník ruské frazeologie pokládají blízké ruské rčení покупать кота в мешке za kalk francouzského frazému acheter chat en poche (sac), jiní lingvisté berou v úvahu i čistě ruský původ dané frazeologické jednotky. Podobné rčení máme i v angličtině: to buy a pig in a poke. Evidentně se tedy jedná o internacionální frazém, který se vyskytuje ve všech evropských jazycích už od středověku, a byl vytvořen na základě jednotného strukturně sémantického modelu kupovat nějaké zvíře v pytli – být podváděn. V různých jazycích se daný idiom tedy liší jen druhem zvířete. Určení cest přejímání cizích výrazů je většinou velice obtížné, obvykle se tedy pohybujeme spíše ve sféře hypotéz a dohadů a můžeme jenom předpokládat kalkovanou povahu daného frazému. Z důvodu nedostatku lexikografických pramenů starých období se daří jen velice zřídka určit dobu, ve které bylo rčení zachyceno, a jazyk, ve kterém se vyskytlo nejdříve. (Stěpanova 2004: 97-100)
39
PRAKTICKÁ ČÁST
I. RUSKÉ FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU Při výzkumu ruských frazeologismů francouzského původu jsme pracovali s rozsáhlým
ruským
frazeologickým
slovníkem
Русская
фразеология:
историко-
этимологический словарь, který byl vydán pod redakcí V. M. Mokienka roku 2005. V daném slovníku jsme našli celkem 382 ruských frazeologismů francouzského původu, což vypovídá o poměrně silném francouzském vlivu na oblast ruské frazeologie. Všech 382 ruských výpůjček jsme rozdělili do tří velkých skupin podle typu výpůjček, tj. v souvislosti s tím, jestli se jedná o frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě, poloviční kalky a úplné kalky. Dané rozdělení se opírá o publikaci Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty z roku 2004. My jsme se rozhodli vytvořit ještě jednu dodatečnou skupinu nezařaditelných frazémů, kam jsme umístili ty frazémy, které jsme z různých důvodů nemohli do výše zmíněných skupin zařadit a které se svou formou vymykají nebo jsou v jistém ohledu netradiční a zvláštní. Při výzkumu ruských frazeologismů francouzského původu jsme si všimli, že je také možné frazeologismy rozdělit do různých skupin podle typu ustáleného výrazu. Po důkladné analýze jsme vydělili následující skupiny frazémů: okřídlené výrazy, citáty z výroků známých osobností, frazémy odrážející extralingvistické reálie a konverzační frazémy. U každé skupiny uvádíme vždy několik příkladů, celkový výčet všech nalezených frazeologismů se nachází v příloze.
A. Klasifikace podle typu frazeologických výpůjček 1. Frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě Frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě můžeme rozdělit do dvou skupin. Buď se jedná o frazémy, které mají naprosto totožnou podobu jako v cizím jazyce, nebo o frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému jazyku.
40
1.1. Frazémy převzaté v původní podobě Do této skupiny řadíme ty frazeologické výpůjčky, jejichž podoba je naprosto identická s podobou výchozího jazyka, v našem případě francouzského. Tyto frazémy se do ruského jazyka dostaly díky tzv. transplantaci. Jedná se o metodu, která je založena na přenosu grafémů lexikálních jednotek z výchozího jazyka do jazyka cílového. Vzhledem k odlišným grafickým systémům ruštiny a francouzštiny nejsou tedy tyto frazémy psány v azbuce, ale v latince. Dalo by se říci, že dnes už se s těmito případy setkáme v běžné mluvě jen zřídka, protože znalost francouzštiny je v současném Rusku omezená, spíše se tedy užívání daných frazémů omezuje jen na úzké skupinky intelektuálů (resp. frankofonních lidí) nebo na oblast specializované literatury. Většinou se jedná o okřídlené fráze nebo citáty. Z celkového počtu 7 frazémů s totožnou podobou jako ve francouzském jazyce jmenujeme následující příklady: Le mieux est l´ennemi du bien – Лучшее – враг хорошего. Přísloví, dosl. Když se člověk spokojí s dobrým, nepotřebuje hledat lepší. Připisuje se Voltairovi (Filozofický slovník, kapitola „Herecké umění“ – 1764). Cherchez la femme - Ищите женщину! Často žertovně. Původkyní veškerého dění je žena. Okřídleným se tento frazém stal díky románu A. Dumase staršího Pařížští Mohykáni a stejnojmennému dramatu (1864), kde je tento výraz oblíbeným rčením pařížského policejního úředníka. L´art pour l´art – Искусство для искусства. Knižní. 1. O takzvaném „čistém“ umění, které je odtrženo od života a které existuje jen pro některé vyvolené. 2. O čemkoli uzavřeném, určeném pro okruh některých vyvolených. Obrat byl poprvé použit francouzským filozofem Victorem Cousinem při čtení přednášek na Sorboně roku 1818. Tento výrok se později stal heslem teorie „čistého“, „svobodného“ umění deklarované ve Francii. Na základě tohoto výrazu vznikly analogicky další výrazy – poezie pro poezii, filosofie pro filosofii a další. K této skupině patří také frazeologismy jako l´état c´est moi, fin de siècle, être plus royaliste que le roi a další. Celkový výčet uvádíme v příloze.
41
1.2. Frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému jazyku Do této skupiny patří frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému, ruskému, jazyku díky metodě transkripce. Jedná se o způsob převodu lexikální jednotky ve výchozím jazyce pomocí grafických znaků cílového jazyka s přihlédnutím ke zvukové stránce cizojazyčného slova. Z celkového počtu zkoumaných frazeologismů jsme našli pouhé dva příklady, které mohou být do této skupiny zařazeny: Тет-а-тет. Mezi čtyřma očima. Vychází z fr. tête-à-tête – dosl. „hlava k hlavě, tváří v tvář“. Ve francouzštině by se pro stejný význam použilo výrazu en tête-à-tête nebo entre quatre yeux (dosl. „mezi čtyřma očima“). Samostatný výraz tête-à-tête má ve francouzštině 3 významy – 1. důvěrný rozhovor, 2. pohovka pro dvě osoby k důvěrným rozhovorům, 3. čajový nebo kávový servis pro dvě osoby. (Lingea 2007: 624-625) А-ля фуршет. Večeře, večírek narychlo, bez dlouhých příprav. Z fr. à la fourchette (dosl. „na vidličku“) – „rychlé jídlo ve stoje“.
2. Poloviční kalky Poloviční kalky tvoří v ruské frazeologii francouzského původu poměrně velkou část – celkově jsme jich napočítali 61. Poloviční kalky představují frazémy se specifickou strukturou – jedna část frazému má původní grafickou podobu výchozího jazyka (v ruštině bývá transkribována) a druhá část je přeložena do cílového jazyka. Z níže uvedených příkladů vidíme, že se do ruštiny nějčastěji překládá část frazému obsahující sloveso (případně sloveso s předložkou), zatímco část obsahující podstatné jméno je převzata v původní podobě. Jako příklady polovičních kalků uvádíme následující: Брать / взять курс на что, на кого. Knižní. Orientovat se ve své činnosti na něco, někoho, naznačovat určitý cíl. Výraz je pravděpodobně polovičním kalkem z fr. prendre la course – „směr pohybu, cesta“ (dosl. „vzít směr, cestu“). Možný je ale také vliv němčiny (Kurs auf etw. nehmen), nebo holandštiny (koers houden).
42
Пробивать / пробить брешь в чем. Knižní. 1. Ničit překážky na cestě novým myšlenkám, kultuře, novému životnímu stylu atd. 2. Významně podkopávat něco. 3. S úsilím překonávat něco. Podle jedné z verzí pochází výraz z fr. battre en brèche (dosl. „probít díru“). Jiné výklady pokládají slovo брешь za výpůjčku z holandštiny (bres), nebo z němčiny (Bresche). Slovo брешь se v ruštině osamostatnilo a používá se i vně frazeologie. Výkladový slovník Большой толковый словарь русского языка uvádí u tohoto slova 3 významy – 1. díra, trhlina (В стене дома зияла брешь; брешь от снаряда), 2. narušení celistvosti něčeho (В тексте образовалась брешь, брешь в обороне), 3. nepřítomnost nezbytných prostředků (брешь в системе здравохранения, брешь в бюджете). Делать хорошую (веселую) мину при плохой игре. Snažit se skrýt své neúspěchy, nepříjemnosti za vnější spokojeností, přetvařovat se. Výraz pochází z fr. faire bonne mine au mauvais jeu (dosl. „dělat dobré vzezření, dobrý výraz při špatné hře“). Slovo мина – „výraz tváře, vzezření, vizáž“. Dále bychom do této skupiny mohli zařadit frazeologismy jako брать курс на что, войти в раж, войти в азарт a další. Celkový výčet polovičních kalků uvádíme v příloze. Při výzkumu polovičních kalků jsme se však setkali s následujícím problémem – většina těchto frazeologických jednotek pouze obsahuje prvek, který byl kalkován a který vypovídá o francouzském původu. Samotný frazeologismus však ve francouzštině buď vůbec neexistuje, nebo má zcela jinou podobu. Jenom pouhý fakt, že frazeologismus obsahuje cizí prvek (nejčastěji jen jeden lexém), ještě tedy neznamená, že bychom ho měli jako celek pokládat za frazeologickou výpůjčku. Proto se domníváme, že by se pro dané frazeologismy místo termínu „poloviční kalky“ měl používat termín „frazémy s osvojeným komponentem cizího původu“. (Stěpanova 2004: 84) Slova francouzského původu se od ruských slov liší celou řadou příznaků, nejčastěji jsou to příznaky fonologické, morfologické, slovotvorné a lexikální. Nejvíce galicismů se v ruštině používá v terminologii společensko-politického charakteru (буржуа, режим, парламент), v oblasti umění (афиша, режиссер, балет), ve vojenské terminologii (батальон, гарнизон, канонада) a v názvech různých pokrmů, oblečení či nábytku a 43
bytového zařízení (желе, бульон, браслет, пальто, будуар, туалет). Mezi nejtypičtější příznaky ruských slov francouzského původu patří přízvuk na poslední slabice (мармелад, павильон), zakončení slov na -o, -и, -е u nesklonných slov (пюре, манто), spojení souhlásek уа (вуаль, эксплуатация), spojení бю, рю, вю, ню, фю (трюмо, пюпитр, гравюра), spojení он, ан, ен, ам (контроль, антракт) а zakončení slov na -eр, -аж, -анс, -ант (пейзаж, режиссер, ренессанс, дебютант). (Генон 2013) Mezi takové „frazémy s osvojeným komponentem cizího původu“ řadíme například následující: Получать / получить карт-бланш на что. Knižní. Poskytovat právo konat dle vlastního uvážení, dle libosti. Výraz je převzat z francouzštiny, kde je carte blanche – dosl. „bílý, čistý list“, nevyplněný list papíru, na kterém stojí podpis odpovědné osoby, jež dává svou plnou moc nebo příkaz, přičemž daný list se svěřuje vyplnit tomu, komu byl dán. V období francouzského absolutismu byly podobné cartes blanches podpisovány králi a jejich ministry na právo uvěznit nepohodlné osoby, jejichž jména se vyplňovala až poté. Ve francouzštině bychom mohli nalézt podobný frazeologismus – avoir carte blanche (dosl. „mít bílý list“) s významem „mít volnou ruku“ (Lingea 2007: 103), vidíme ale, že v ruštině je místo slovesa mít použito sloveso dostat, proto nemůžeme frazeologismus zařadit do „čistých“ polovičních kalků. Сделать фрикасе из кого. Žertovně. Ztlouci někoho (o výhrůžce). V základu frazeologismu je zmíněn druh fr. jídla fricassée – rozemleté vařené maso. Slovo фрикасе je tedy pravděpodobně výpůjčkou z francouzštiny, ale možný je i vliv holandštiny. Záměrem mluvčího je tedy udělat z někoho násilím hmotu podobnou rozemletému vařenému masu. Obdobný frazeologismus se vyskytuje i v češtině – udělat z někoho fašírku (fašírka – „míšenina z mletého masa“). Ve francouzštině by se použilo frazeologismu passer quelqu´un à tabac – „podat si někoho, namlátit někomu“, kde má podstatné jméno tabac význam „mela, rvačka“. (Lingea 2007: 613) Получить шиш с маслом. Hovorově. Naprosto nic nedostat. Podle N. S. Děržavina může být přítomnost slova шиш spojena s tím, že шиш ve výrazech jako не получить ни шиша a получить шиш с маслом může vycházet z francouzského adjektiva chiche s významem „lakomý, skoupý“, jako ve fr. être 44
chiche de paroles („být skoupý na slovo“). (Державин 1939: 42) Jiný názor má na původ slova P. J. Černych, podle něhož je toto slovo zaznamenáno ve výrazu шиш (кукиш) показать („ukázat neslušné gesto“) a je výpůjčkou z turečtiny s původním významem „vystouplý vrcholek něčeho“. (Черных 1993: 414) V základu frazeologismu tedy stojí představa, že lakomý člověk nikomu nic nedává, což se přeneslo do celého výrazu. Můžeme zde pozorovat i změnu slovního druhu – zatímco ve francouzštině je chiche adjektivem, v ruštině působí toto transkribované slovo jako podstatné jméno. V češtině existují podobné frazeologismy se stejným významem, a sice (dostat) houby s voctem. Ve francouzštině by se pro vyjádření tohoto významu použil jednoslovný výraz clopinettes nebo zvolání Des nèfles! Oba výrazy se do češtiny překládají jako „houby s voctem“. (Lingea 2007: 127, 423) K této skupině patří také frazeologismy jako антимонии разводить, неглиже с отвагой, в ореоле славы, стоять на платформе чего a další. Jejich celkový výčet uvádíme v příloze.
3. Úplné kalky Úplnými kalky rozumíme ty francouzské výrazy, které byly doslovně přeloženy do ruštiny. Úplné kalky tvoří ze všech ruských frazeologismů francouzského původu drtivou většinu – napočítali jsme celkem 312 takových frazémů. Celkový výčet se nachází v příloze. Níže uvádíme některé příklady: Работать как вол. - Travailler comme boeuf. Často negativně. Pracovat přespříliš, s úsilím a pokorou. Ve slovníku se daný frazeologismus uvádí jako kalk z francouzštiny s odvoláním na práci. My si ale myslíme, že bychom mohli daný frazeologismus zařadit do skupiny tzv. typologických internacionalismů – shodných frazémů, které existují v různých jazycích a vznikly nezávisle na sobě v souvislosti s tím, že odrážejí každodenní reálie světa, který člověka obklopuje. Jedná se tedy o frazeologické paralely, které v různých jazycích vznikají i bez kalkování. (Stěpanova 2004: 110)
45
Například v češtině existují podobné frazeologismy – pracovat jako vůl, pracovat jako kůň atd. Ездить / ехать зайцем. - Aller (voyager) en lapin. Jezdit veřejnou dopravou bez lístku. Výraz je pravděpodobně kalkem z francouzštiny. Možný je též obecně slovanský původ výrazu, kde se pracuje s předstvou, že zaječí povaha je od přírody bojácná a zbabělá. Odtud pochází i přenesený význam výrazu, a sice že cestující bez lístku se bojí stejně jako zajíc (aby nebyl chycen a pokutován). Výraz je rovněž znám díky ruským autorům (Čechov, Gorkij a další), v jejichž dílech nacházíme podobné metafory a obraty – проскочить зайцем, прошмыгнуть как заяц. Уходить / уйти по-английски. – Partir / Filer à l´anglaise. Odejít bez rozloučení, nepozorovaně, bez upozornění. Jedná se o kalk z francouzštiny – filer à l´anglaise (dosl. „odejít po anglicku“). Zajímavé je, že v angličtině se používá výrazu to take a french leave. Vidíme tedy, že Angličané tento frazeologismus převrátili ve svůj prospěch a místo po anglicku odcházejí po francouzsku. V němčině se dříve používal frazeologismus sich auf englisch verabschieden („odejít po anglicku“), ale v průběhu času i Němci začali používat druhou variantu, a sice sich auf französisch verabschieden („odejít po francouzsku“), aby tak ironicky označili nezdvořilý odchod, který byl v jejich povědomí spojen s obyvateli francouzské národnosti. Tyto dvě varianty daného obratu existují i v jiných evropských jazycích – v chorvatštině, italštině, v polštině a češtině se používá výrazu odejít po anglicku, zatímco ve španělštině a portugalštině nacházíme obrat odejít po francouzsku. (Schmidt-Henkel 2004) Покупать / купить кота в мешке. - Acheter chat en poche (sac). Často žertovně. Pořizovat něco, u čeho dopředu neznáme kvalitu, hodnotu. Podobné výrazy existují i v jiných jazycích – např. v angličtině to buy a pig in the poke (dosl. „kupovat prase v pytli“), v němčině die Katze im Sack kaufen (dosl. „kupovat kočku v pytli), v češtině kupovat zajíce v pytli. Zřejmě se tedy jedná o internacionální frazém, který byl znám v evropských jazycích již ve středověku a vznikl na základě jednotného strukturně sémantického modelu kupovat nějaké zvíře v pytli – být podváděn a liší se v různých jazycích jen názvem zvířete. (Stěpanova 2004: 98)
46
Делать / сделать из мухи слона. - Faire d´une mouche un éléphant. Silně něco zveličovat, dávat něčemu nepodstatnému velký význam. Podle V. M. Mokienka je pravděpodobné, že výraz má svůj původ v latině, kde má podobu elephantum ex musca facis. Podobné frazeologismy jsou známy i v jiných evropských jazycích, z nichž bylo rčení zřejmě převzato do slovanských jazyků – něm. aus einer (jeder) Mücke einen Elephanten machen a fr. faire d’une mouche un éléphant. Do ruštiny byl frazeologismus pravděpodobně převzat z francouzštiny. Frazeologismus nacházíme ve většině slovanských jazyků – rus. делать из мухи слона, bělorus. з мухі слана рабіць/ зрабіць, ukr. з мухи робити/ зробити слона, h.-luž. z kuntwory elefanta činić, bulh. правя от мухата слон, chorvat. praviti (činiti, graditi) od muhe slona (konja, medvjeda, vola), čes. dělat z komára velblouda a další. Dané rčení řadíme mezi tzv. univerzální frazémy, které jsou známy nejen v indoevropských, ale i v jazycích jiných etnických skupin, např. v maďarštině, estonštině, finštině, turečtině a dalších jazycích. Přitom pozorujeme velkou variabilitu slov, která označují „velké zvíře“ a „malý hmyz“. Zaměňují se např. následující dvojice slov: buvol – moucha, býk – moucha, velbloud – komár, vůl – moucha, velbloud – moucha, slon – blecha, kůň – blecha, osel – komár, slon – myš, želva – veš, lev – kocour, jezdec – blecha, rytíř – moucha a další. Nejstabilnější jsou varianty se slovy „slon“, „velbloud“, „býk“, „moucha“, „komár“ a „blecha“. (Mokienko, Stěpanova 2013: 25-26)
4. Nezařaditelné frazémy Do této skupiny řadíme všechny frazeologické jednotky, které jsme z různých důvodů nemohli zařadit do výše zmíněných tří skupin. Dané frazémy jsou zvláštní svou specifickou strukturou nebo sémantikou. Jedná se následujících několik frazémů: Для блезиру. Hovorově. Na oko, pro formu. Ruské rčení francouzského původu для блезиру mělo zpočátku tvar для плезиру (z fr. plaisir – „zábava, něco příjemného“). Ještě ve druhé polovině 19. století mělo ruské rčení totožnou sémantiku jako francouzský výraz – „pro zábavu, rozptýlení“. Ve 20. století ale přestala být znalost francouzštiny v Rusku tak běžnou a slovo плезир začalo být zaměňováno s ruským přídavným jménem близкий, což 47
znamenalo nejdříve změnu tvaru tohoto rčení: для блезиру, a následovala i změna jeho významu – v současné ruštině má frazém význam „na oko, jen pro formu“. (Stěpanova 2004: 93) Нести / понести галиматью. Negativní. Říkat hlouposti, nesmysly, pitomosti. Původ frazeologismu se spojuje se jménem pařížského lékaře Galli Matthiase, který měl neobyčejný dar rozesmívat nemocné do takové míry, že je smích uzdravil. Když se stal slavným, lékař místo přijímání začal svým pacientům rozesílat tištěné lístky, kde stálo jeho jméno a pod ním různé slovní hříčky a vtipy, které měly léčebné účinky. Další varianta vzniku odkazuje k francouzské anekdotě o advokátovi, který byl roztěkaný a hovořil příliš rychle. Ten obhajoval Galli Matthiase, kterému ukradli kohouta. Advokát následně nazval samotného klienta kohoutem, když místo jména Gallus Matthias použil galli Matthias. Slovo галиматья je známo i v polštině, češtině, slovenštině, srbštině, bulharštině, makedonštině a chorvatštině. (Зимин, Спирин 1996: 332) Vidíme tedy, že ruský frazeologismus vznikl na základě francouzského vlastního jména, které je v ruské podobě značně zkomolené, ve francouzštině se však pro vyjádření stejného významu používá úplně jiný frazeologismus - avoir de qch un embrouillamini – dosl. „mít z něčeho šmodrchanec“. Делать / cделать осаже. Zastaralé, žertovné. Obléhat, přesvědčovat někoho. Perifráze slovesa осаждать – „obléhat“ na „francouzský“ způsob. Podobný frazeologismus ve francouzštině vůbec neexistuje, v ruském frazeologismu však u slovesa vidíme snahu o napodobení specifické francouzské slovotvorby a výslovnosti. На счет прусского короля. Žertovně. Zdarma. Ve výrazu se zřejmě hovoří o Fridrichu Velikém. Po porážce prince Soubise v bitvě u Rossbachu v Paříži zpívali: Il a travaillé, il a travaillé pour le roi…de Prusse (dosl. „Pracoval, pracoval pro krále…Pruska“). V loterii se číslo 31 nazývá misère en Prusse, protože 31. dne měsíce pruští vojáci nedostávali plat, tzn. sloužili králi zadarmo. Když lidé hrají bez peněz, říká se, že hrají na účet pruského krále. Vidíme tedy, že se do ruského frazeologismu přenesla jen samotná mimojazyková představa spojená s dějinami. Строить
воздушные
замки.
Knižně,
ironicky.
Oddávat
neuskutečnitelným, marným snům a nadějím, snít o nesplnitelném.
48
se
prázdným,
Výraz je pravděpodobně kalkem z fr. faire (bâtir, construire) des châteaux en Espagne (dosl. „stavět zámky ve Španělsku“), nebo z něm. schlösser in die Luft bauen. Obrat vznikl na konci 11. století, když Jindřich Burgundský přešel Pyreneje a pomohl kastilskému králi Alfonsi VI. spojit se proti maurům. Za pomoc byl Jindřich Alfonsem štědře odměněn: získal ruku jeho dcery, rozlehlá panství, ve kterých nechal stavět přepychové zámky. Tento úspěch vyvolal u francouzské šlechty závist a přání vydat se rovněž do Španělska pro snadný zisk a v naději postavit tam takové překrásné zámky. Ruský frazeologismus byl tedy přizpůsoben mimojazykové představě, že zámky ve Španělsku zasahují do velké výšky. Jedná se o internacionální frazeologismus, který je znám ve většině evropských jazyků, což by nejspíše svědčilo o jeho antickém původu.
B. Klasifikace podle typu ustáleného výrazu 1. Okřídlené výrazy Mezi okřídlené výrazy patří nejčastěji různé citáty historických osobností, citáty z literatury nebo nejrůznější průpovídky, které mají vyjadřovat životní moudrost a zkušenost. Znatelný je i typický patetický tón, kterým jsou tyto frazémy charakteristické. Níže uvádíme příklady frazeologických jednotek, které můžeme za okřídlené výrazy označit: Ищите женщину! – Cherchez la femme! Často žertovně. Původkyní veškerého dění je žena. Okřídleným se tento frazém stal díky románu A. Dumase staršího Pařížští Mohykáni a stejnojmennému dramatu (1864), kde je tento výraz oblíbeným rčením pařížského policejního úředníka. Починать / почить на лаврах. - Se reposer sur ses lauriers. Knižní, negativní. Vystačit si s dosaženým, nesnažit se o něco víc. Do ruštiny se obrat dostal prostřednictvím francouzštiny, ale jedná se o internacionalismus, který je znám v mnoha jazycích. Český doslovný překlad by zněl „odpočívat na vavřínech“, ale v českém prostředí se používá frazeologismus usnout na vavřínech. Frazeologismus je spojen 49
s událostmi ve starověkém Řecku, kde byli vavřínovými snítkami věnčeni vítězové sportovních soutěží nebo vítězní vojevůdci. Tito lidé pak už do konce života nemuseli pracovat a tak „usli na vavřínech“. Лед сломан (разбит, тронулся); сломать лед. - La glace est rompue. 1. O ukončení nevraživosti, nepřátelství, začátek příměří. 2. O rozhodném, ostrém začátku něčeho důležitého, významného, o převratné chvíli. Výraz byl do ruštiny převzat prostřednictvím francouzštiny, ale jedná se o evropeismus, který má obecný románský původ. Doslova „led je rozbit“, ale v češtině se používá spíše spojení „prolomit ledy“. Vidíme tedy, že v ruštině se ve frazeologismu používá jednotného čísla, v češtině oproti tomu čísla množného. V ruštině je tento výraz populární zejména díky satirickému románu Двенадцать стульев (v češtině Dvanáct křesel) autorů Ilfa a Petrova z roku 1928. Ничто не ново под луною (под солнцем). - Rien de nouveau sous le soleil. Knižně. Vše, co se nyní děje, i když vypadá nově, se už na zemi někdy stalo, vše je proměnlivé, přechodné. Doslova „nic nového pod sluncem“. Výraz je kalkem z francouzštiny, ale známým se stal i díky N. M. Karamzinovi, který ho použil ve své básni.
2. Citáty z výroků známých osobností Nejčastěji citovanými osobnostmi v ruské frazeologii francouzského původu bývají zejména francouzští spisovatelé, filosofové, umělci, diplomaté a státníci. Mezi citovanými osobnostmi se objevili například Ch. L. Montesquieu2, Ludvík XIV.3, Jindřich IV.4, Ch. M. de Talleyrand5, F. Rabelais6 a další. Níže uvádíme některé příklady daných citátových frazémů:
2
Ch. L. Montesquieu (1689 – 1755) byl známý francouzský spisovatel a filosof kritizující francouzský absolutismus. 3 Ludvík XIV. (1638 – 1715) byl jedním z francouzských králů pocházejících z rodu Bourbonů. Je známý pod jménem Král Slunce. 4 Jindřich IV. (1050 – 1106) byl římským králem. 5 Ch. M. de Talleyrand (1754 – 1838) byl jedním z nejznámějších politiků z období Velké francouzské revoluce a napoleonských válek. 6 F. Rabelais (1494 – 1553) byl francouzský spisovatel a myslitel období renesance. Je znám především díky románu Gargantua a Pantagruel. 50
Буря в стакане воды. - Une tempête dans un verre d´eau. Ironicky. Velký hluk, spor, silné rozčilení kvůli bezvýznamné příčině, kvůli maličkostem, které nestojí za řeč. Fráze je připisována francouzskému osvícenci Ch. L. Montesquieu, kterým byla vyřčena ve věci politických nepokojů, které se přihodily v maličkém státě San Marino. Citát byl následně převzat mnoha evropskými jazyky. Жить (стоять, танцевать) на вулкане. - Nous dansons sur un volcan. Žít v neustálém neklidu, strachu, očekávat nějaké nepříjemnosti. Výraz je připisován francouzskému velvyslanci v Neapoli hraběti Salvandy, který ho vyslovil r. 1830 na plese budoucího krále Ludvíka Filipa (za dva měsíce vypukla v Paříži revoluce, která svrhla krále Karla X.). Курица в супе. - Une poule dans le pot. Knižně, ironicky, zastarale. O osobním blahobytu, prospěchu. Podle staré anekdoty se tento nepřesný kalk připisuje francouzskému králi Jindřichu IV., který měl kdysi říci vévodovi Savojskému: „Si Dieu me donne encore de la vie je ferai qu’il n’y aura point de laboureur en mon Royaume qui n’ait moyen d’avoir une poule dans son pot.“ - „Jestliže mi Bůh prodlouží život, dosáhnu toho, aby v mém království nezbyl ani jeden rolník, který by nemohl mít slepici ve svém talíři“. Fráze se stala okřídlenou ve variantě: „Chtěl bych, aby o nedělích měl každý rolník ve své polévce slepici“. Песенка (Песня) спета чья. - La farce est jouée. O ukončení života, blahobytu někoho. Jedná se o nepřesný kalk, který vychází ze slov francouzského spisovatele F. Rabelaise vyslovených před smrtí: je m´en vais chercher un grand peut-être; Tirez le rideau, la farce est jouée. (dosl. „Jdu hledat velké snad. Zatáhněte oponu, fraška je zahrána.“). Těmito slovy dával režisér najevo, že je hra (komedie, fraška) u konce. После нас хоть потоп. - Après nous le déluge. Výraz cynického vztahu k životu, výzva užívat dne, nepřemýšlet o následcích svých činů. Fráze se připisuje buď francouzskému králi Ludvíku XV., nebo jeho favoritce Markýze de Pompadour.
51
3. Frazémy odrážející extralingvistické reálie Frazeologické jednotky náležící do této skupiny mají schopnost odrážet v sobě specifičnost národní historie, umělecké činnosti a způsobu života daného národa. Vzhledem k různorodosti této rozsáhlé skupiny frazémů jsme se rozhodli vydělit ještě několik následujících podskupin, které se nám zdály nejvýraznější: frazémy spojené s dějinami, frazémy spojené s folklórem a písněmi, frazémy pocházející z literatury, frazémy spojené s karetními hrami, frazémy spojené s vojenskou terminologií a frazémy spojené s jídlem a alkoholem. 3.1. Frazémy spojené s dějinami Níže uvádíme několik příkladů frazémů týkajících se francouzských historických událostí a historických osobností: Старая гвардия - La vieille garde. Knižně, souhlasně. O zkušených, zběhlých lidech v libovolné oblasti. Vychází z názvu odborných složek Napoleonova vojska, který rozdělil vojsko na starou a mladou gardu. Do staré gardy patřili vojáci ostřílení v bojích – zkušení vojáci a důstojníci s pověstí neporazitelných. Орлеанская дева - La Pucelle d´Orléans. Knižně, pateticky. Johanka z Arku. Hrdinka francouzského národa Jeanne d´Arc (1412-1431) v době Stoleté války v r. 1429 osvobodila Orléans od obléhání anglických vojsk. Серый кардинал - L´éminence grise. Silný, zákeřný člověk, který má velký vliv na chod událostí, ale upřednostňuje zůstávat ve stínu, nehledá popularitu. Ve Francii v 17. stol. výraz představoval přezdívku francouzského kapucína J. Leclerca du Tremblay, který byl pravou rukou kardinála Richelieu a který na něj měl velký vliv, ale držel se ve stínu. Nosil šedou sutanu na rozdíl od Richelieu, jenž chodil v červeném kardinálovském hábitu. V ruštině se místo slova eminence ne zcela správně používá slovo kardinál. Toto označení je chybné z toho důvodu, že sám Leclerc du Tremblay kardinálem nebyl, byl pouze rádcem skutečného kardinála Richelieu, se kterým bývá často spojován. Давать / дать на лапу кому. - Graisser la patte à qn. Hovorově, negativně, pohrdavě. Dávat někomu úplatek. 52
Výraz je nepřesným kalkem z fr. graisser la patte à qn. – dosl. „namastit pracku“. Ve středověku ve Francii církev brala od obchodníků velké daně v podobě vepřového masa. Aby se obchodníci této dani vyhnuli, dávali do ruky výběrčím daně kousek sádla. Белый террор - La terreur blanche. Knižně. Masová likvidace vedoucích a účastníků revolučního hnutí ze strany kontrarevoluce. V r. 1815 ve Francii po Sto dnech a následné Restauraci Bourbonů (jejich stoupenci vystupovali pod bílou vlajkou) byly sestaveny seznamy osob, které způsobily návrat Napoleona. 3.2. Frazémy spojené s folklórem a písněmi Do této podskupiny řadíme ty frazémy, které jsou spojeny s ústními lidovými žánry, legendami a pohádkami, zvyky a pověrami. Jsou to například následující: Быть под башмаком у кого. - Être sous la pantoufle. Být někomu zcela podřízen. V dřívějších dobách na Východě byl poražený monarcha vláčen po zemi a zvítězivší monarcha na něj položil nohu, aby dal najevo svou plnou moc. V pozdějších dobách byl u Francouzů tento výraz spojen se svatebním obyčejem: jestliže nevěsta jako první stoupne na botu ženicha, bude hlavou v rodině žena. Všeobecně bývá bota (střevíc) pokládána za symbol moci. Гадать на кофейной гуще. - Lire dans le mare de café. Ironicky, negativně. Dělat neopodstatnělé, na ničem si nezakládající závěry, dohady. Výraz je spojován s jedním ze způsobů předpovídání budoucnosti podle obrysů povrchu kávové usazeniny na dně nádoby – dosl. „číst v kávové sedlině“. Тянуть кота за хвост. - Tenir le diable par le queue. Hovorově, negativně. Hovořit rozvláčně, otálet s odpovědí a tím v někom vyvolávat podráždění, nespokojenost. Obrat vznikl na základě fr. tenir le diable par le queue „být v krajní nouzi, strádat“ (dosl. „držet ďábla za ocas“). Existovala pověra, že v těžké chvíli i ďábel pomáhá, proto se ho ubožák snaží chytit, třeba jen za ocas. V ruštině se tedy místo slova ďábel používá slovo kocour. Podle jiné verze výraz prodloužilo řadu výrazů se stejným významem – тянуть канитель, тянуть время, тянуть резину.
53
Синяя борода - La Barbe bleue. Knižně, negativně. O žárlivém manželovi, který se krutě chová k ženě. Výraz vznikl na základě francouzské pohádky La Barbe bleue (Modrovous) opublikované r. 1697 Ch. Perraultem. Vypráví se v ní o krvežíznivém rytíři, jenž zabil šest svých žen kvůli tomu, že i přes jeho zákaz otevíraly dveře do komnaty sloužící jako místo pro vraždění. Až jeho sedmá žena byla zachráněna jejími bratry. Мальбрук в поход собрался. – Malbrouk s´en va-t-en guerre. Ironicky. O projevu nebo počínaní někoho, od kterého nemůžeme čekat dobré výsledky: je to odsouzeno k neúspěchu. Výraz je začátkem francouzské písně, ve které se zesměšňuje anglický plukovník vévoda z Malborough (1650-1722) - dosl. „Malbruk jde do války“. 3.3. Frazémy pocházející z literatury Frazémy pocházející z francouzské literatury zaujímají významnou část ruských výpůjček, což vypovídá o zálibě Rusů ve francouzské literatuře. Do této podskupiny řadíme frazeologické jednotky odkazující na literární díla (především romány a divadelní hry) francouzských autorů, mezi nejvíce citovanými můžeme uvést například H. de Balzaca, Molièra, A. Dumase mladšího, E. Zolu, Voltaira, A. Dumase staršího, F. Rabelaise, P. A. Beaumarchaise a další. Jednu část frazémů pocházejích z literatury tvoří překlady samotných názvů literárních děl. Níže uvádíme některé příklady: Шагреневая кожа - La peau chagrin. Knižní. O něčem nezadržitelně ubývajícím, mizejícím. Přenesený význam a okřídlenost frazeologismus získal díky názvu románu H. de Balzaca. Hrdina románu vlastní kouzelnou šagrénovou kůži, jejíž použití dává svému majiteli bohatství, rozkoš, mládí atd. Блеск и нищета [куртизанок] - Splendeurs et misères des courtisanes. Knižní. O jevech, událostech, lidech, pro které je charakteristické zvláštní kontrastní spojení bohatství (materiální, duševní, hudební atd.) a bídy zároveň. Název známého románu H. de Balzaca o mravech buržuazní Francie v první polovině 19. stol. (1838-1847).
54
Дама с камелиями - La Dame aux camélias. Eufémismus, ironicky. Prodejná žena, prostitutka. Výraz je spojován se stejnojmennou hrou A. Dumase mladšího z roku 1852, jež měla obrovský úspěch. Hrdinka knihy je milovnice kamélií, prodejná žena. Безумный день, или Женитьба Фигаро - La Folle journée ou le mariage de Figaro. Žertovně. O bláznivém, náročném dni, během kterého se stalo mnoho nečekaných událostí. Ruský název komedie P. A. Beaumarchais z roku 1784. В поисках утраченного времени - À la recherche du temps perdu. Knižně, ironicky. O návratu k minulosti, která neměla význam pro někoho. Název románu francouzského spisovatele M. Prousta. Druhou část tvoří frazémy, které odkazují na obsah literárních děl. Jsou to například následující frazémy: Аппетит приходит во время еды. - L´appétit vient en mangeant. Přísloví. Přání něco aktivně dělat, účastnit se něčeho se projevuje na začátku činnosti, v průběhu práce. Kalk se ne zcela správně spojuje přímo s románem F. Rabelaise Gargantua a Pantagruel (1532). Spisovatel ho totiž použil ve změněné podobě: L´appétit vient en mangeant, la soif s´en va en buvant („S jídlem roste chuť, s pitím odchází žízeň“). Přísloví je velice rozšířené – nachází se ve většině slovanských jazycích, v mnoha jazycích indoevropských a dokonce i v několika jazycích neindoevropských (estonština, finština, karelština, turečtina a další). Таскать каштаны из огня [для кого]. - Tirer les marrons du feu. Negativně. Dělat za někoho těžkou práci spojenou s nemalým riskem. Výraz je okřídlenou frází z bajky J. La Fontaina Opice a Kocour (1678). Opice přiměje Kocoura vytáhnout jí z ohně pečené kaštany. Ten si při tom spálí tlapky, ale kaštany sní Opice. Все к лучшему [в этом лучшем из миров]. - Tout est pour le mieux dans le meilleur des mondes possibles. Často ironicky. Náš svět je nejlepší a nic v něm nemůže být zařízeno jinak, než je, tedy nejlépe, jak je vůbec možno. Aforismus je převzat z románu Voltaira Candide (1759). 55
Задняя мысль - arrière-pensée. Skrytý úmysl, tajný záměr. Z dramatu
francouzského
dramaturga
Destouchese
Dissipateur
(česky
Marnotratník) z r. 1753. V češtině se užívá výrazu postranní úmysl. Панургово стадо - Moutons de Panurge. Knižně, ironicky. O tlupě bezhlavě následující svého vůdce; pošetilí nohsledi někoho. Výraz vznikl z románu francouzského spisovatele F. Rabelaise Gargantua a Pantagruel (1532), kde má podobu moutons de Panurge (dosl. “Panurgovi berani”) – ruský frazeologismus je tedy volným překladem. V románu se vypráví o tom, jak Panurge plul na lodi s kupcem, který vezl stádo beranů. 3.4. Frazémy spojené s karetními hrami Při výzkumu ruských frazeologismů francouzského původu jsme nalezli poměrně velké množství frazémů, které mají svůj původ v karetních hrách a ve slangové mluvě karbaníků. Níže uvádíme některé příklady: Входить / войти в азарт. - Se mettre en hasard. Oddávat se něčemu. Vášnivě, zaníceně (ve hře, sporu, nějaké činnosti). Frazeologismus se pokládá za kalk z francouzštiny, kde hasard znamená „náhoda“. Doslova tedy vydat se náhodě. Jiná verze pokládá výraz za původně ruský, který vznikl pod vlivem francouzštiny z mluvy karbaníků a hráčů rulety. Motivace se vysvětluje tím, že po náhodném úspěchu se hráč nechá strhnout hrou a nemůže přestat. Идти / пойти ва-банк. - Va banque. Knižní. Podstoupit velký risk, postupovat s náruživou odvahou a ničeho se nebát. Poloviční kalk z fr. va banque „on jde na bank“, „jde bank“. Vznikl z mluvy milovníků karetních her v důsledku zkomolení francouzštiny. Зуб иметь против кого. - Avoir une dent contre qn. Mít zlost na někoho, nepřízeň k někomu, být na někoho rozhořčen. Pravděpodobně z mluvy karbaníků - hráč, který byl nespokojen se hrou partnera, maloval do herních zápisků jako znak protestu proti jeho jménu zub. Podle jiné verze mohl výraz vzniknout na základě výrazů jako oko za oko, zub za zub, které představovaly znění dřívějšího nepsaného zákona. Вести / повести двойную игру. - Jouer le double jeu. Negativně. Chovat se jako obojetník, hrát na dvě strany. 56
Výraz byl převzat z mluvy karbaníků. V určité situaci hráč hájící své osobní zájmy musel nahrávat chvíli jednomu, chvíli druhému partnerovi. Игра стоит свеч; Игра не стоит свеч (свечей). - Le jeu n´en vaut pas la chandelle (les chandelles). Přísloví. Věc stojí (nebo nestojí) hodně sil, prostředků, ztrát. Používá se jako rada chystat (nebo nechystat) nějakou věc. Původní význam přísloví: výhra je tak malá, že nepokryje ani cenu svíček, které shořely během karetní hry. 3.5. Frazémy spojené s vojenskou terminologií Existence ruských frazémů francouzského původu v oblasti vojenské terminologie svědčí o tom, že se Rusové v průběhu dějin nechávali inspirovat francouzskou vojenskou strategií a s ní spojenou vojenskou terminologií. Uvádíme následující příklady: Брать / взять на абордаж кого, что. - Prendre à l´abordage. Ironicky. Jednat rozhodně, průbojně ve vztahu k někomu nebo něčemu. Výraz má význam „dorážet na někoho, přistupovat těsně k někomu“ a vznikl jako výsledek metaforického přenosu z prendre à l´abordage (dosl. „vzít na zteč“) – „přiblížit se těsně k boku lodi a spojit se s jinou lodí kvůli boji“. Ставить / поставить кордоны (кому, чему). Knižní, negativní. Dělat někomu, něčemu překážky. Poloviční kalk z francouzštiny, který se do spisovného jazyka patrně dostal z mluvy vojáků – z fr. cordon z corde „šňůra, provaz, stužka“. Ударяться / удариться в бегство. Panicky ustupovat, utíkat od nebezpečí. Obrat je nepřesným kalkem a přehodnocením fr. en retraite „ustupovat“, ve výchozím jazyce se má na mysli signál bubnu k ústupu. Сжигать / сжечь [свои] корабли. - Brûler ses vaisseaux. Knižně. Rozhodně se odpoutat od minulosti, kdy už je nemožné vracet se k něčemu. Doslova „pálit lodě“, což je spojováno s odpovídající válečnou taktikou, která činí ústup nemožným. Obrat je pravděpodobně kalkem z francouzštiny, ale možný je i jeho antický původ – výraz nacházíme už ve Virgiliově eposu Aeneida. В лоб - En front. 1. Přímo ve směru cíle (pohybovat se, jít atd.). 2. Přímo, otevřeně, bez použití narážek a odboček (hovořit, ptát se, psát atd.). 57
Výraz se původně používal jako vojenský termín – kalk z fr. en front (dosl. „do čela“). 3.6. Frazémy spojené s jídlem a alkoholem Do této podskupiny frazémů jsme se rozhodli zařadit ty frazémy, které jsou určitým způsobem spojeny s nějakým jídlem, i když se jejich celkový význam nemusí vždy spojovat s jídelní frazeologií, a dále frazémy spojené s alkoholem a s různými způsoby vyjádření stavu opilosti. Jsou to například následující: После ужина горчица. - Après le dîner la moutarde. Žertovně. O něčem obdrženém se zpožděním, když už to není potřeba.
Заморить червячка. - Tuer le ver. Žertovně. Trochu zahnat hlad. Výraz byl převzat z románské frazeologie, zřejmě z francouzštiny, kde má význam „vypít nalačno skleničku lihoviny“, dosl. „zabít červa“. Obrat je spojen s lidovou pověrou, že se tímto způsobem člověk zbaví roupů. Vidíme však, že v ruštině byl obrat poněkud změněn – místo slovesa убить, které by bylo doslovným překladem, se používá sloveso заморить („utrápit k smrti“), které dělá tento idiom národně specifickým. V češtině se používá frazeologismus vypálit červa s významem „pít alkohol a vyhnat z těla vše nezdravé“.
Шпилька в голове у кого. Zastarale, žertovně. O člověku ve stavu lehkého opojení. Nepřesný kalk z fr. avoir sa pointe – „mít špičku“. Пьян как зюзя. Hovorově, negativně, žertovně. O pohoršujícím opilci, který dosáhl nejvyššího stupně opilosti. Ve slovníku jsme u tohoto výrazu nalezli několik výkladů, které se vyjadřují k jeho původu. Podle jednoho z nich se výraz vysvětluje doslovně jako „houba nasáklá (špínou)“ a vznikl pod vlivem fr. boire comme une éponge – dosl. „pít jako houba“. Ostatní verze již poukazují na ruský původ daného frazeologismu: podle jedné z verzí je slovo зюзя onomatopoického charakteru a napodobuje nesrozumitelnou mluvu opilého člověka, podle další verze je dané slovo dřívějším pojmenováním boha obžerství, které se v ruském prostředí změnilo v jméno křesťanského světce Zosima, a podle poslední verze patří daný výraz k typu modelu, kde se přirovnává ke zvířatům –
58
slovo зюзя v několika ruských dialektech označuje prase (k praseti se u mnoha národů přirovnává opilý člověk, často neupravený a špinavý).
4. Konverzační frazémy Poměrně velké procento ruských frazémů francouzského původu spojených se sférou konverzace a běžného mluveného jazyka dle našeho názoru svědčí o tom, že francouzština dříve (zejména na konci 18. a do poloviny 19. století) sloužila jako jazykový vzor vysokých společenských vrstev. Ruská aristokracie měla tehdy obrovskou zálibu v galicismech a proto se velké množství francouzských konverzačních frází a obratů dostalo do ruštiny. Francouzština tak měla velký vliv na současnou podobu běžně mluveného jazyka, který můžeme
sledovat
v následujících
dvou
podskupinách:
větné
frazeologismy
a
multiverbizační spojení. 4.1. Větné frazeologismy Do této podskupiny řadíme některé typické fráze pro běžnou konverzaci, dále pozdravy, vsuvky a další. Níže uvádíme některé příklady: Кому вы это говорите! - À qui le dites-vous! Nepřesvědčujte mě, já to dobře vím. Между нами говоря. - Entre nous sois dit. Úvodní slova upozorňující na důvěrnost vyřčeného, sděleného jako tajemství. Сделай дружбу. - Faites-moi l´amitié. Zastarale. Výraz prosby, se kterou se obracíme k příteli nebo k blízkému člověku. Добрый день! - Bon jour! Pozdrav při setkání během dne. Výraz pochází buď z francouzštiny, nebo němčiny (guten Tag!) Добрый вечер! - Bon soir! Pozdrav při večerním setkání. Výraz pochází buď z francouzštiny, nebo němčiny (guten Abend!) 4.2. Multiverbizační spojení Multiverbizace je jedním z univerzálních jazykových jevů a zejména v ruském jazyce je značně rozšířena. Jedná se o jev, kdy se jeden význam předává pomocí více slov. Tento prostředek sice není ekonomický, ale na druhou stranu umožňuje odlišit jemné rozdíly ve smyslu předávané informace a dokáže ji dobře diferencovat. S multiverbizací se v ruštině 59
nejčastěji setkáváme v publicistickém a administrativním stylu, ale i v běžné komunikaci. (Kapitánová 2013: 53) Na níže uvedených příkladech si ukážeme, že na vznik některých takových multiverbizačních spojení měla velký vliv právě francouzština. Jedná se o následující verbonominální spojení a sekundární předložky: Принимать / принять меры. - Prendre des mesures. Podnikat jisté činy pro uskutečnění něčeho. Иметь место. - Avoir lieu. Knižně. Být, probíhat, dít se. Pro výraz vytvořený pomocí opačné metody univerbizace7 se užívá slovesa быть. Оказать помощь. - Prêter secours. Pomoci. Obrat vznikl v důsledku kontaminace fr. prêter secours (dosl. „poskytnout pomoc“) a ruského оказывать внимание (dosl. „věnovat pozornost“). Pro výraz vytvořený pomocí opačné metody univerbizace se užívá slovesa помочь. С помощью чего; при помощи чего – À l´aide de chq. Prostřednictvím něčeho, s použitím něčeho. По причине чего - À cause de qch. Kvůli něčemu.
7
Univerbizace – metoda, při níž se z víceslovného výrazu tvoří jedno slovo. Opačný proces bývá označován jako multiverbizace. 60
II. ČESKÉ FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU
Pro výzkum českých frazeologismů francouzského původu jsme čerpali z čtyřdílného Slovníku české frazeologie a idiomatiky vydaného pod vedením prof. Františka Čermáka roku 1983. V každé ze čtyř knih se autoři věnují jiné formální struktuře frazeologismů – přirovnáním, výrazům neslovesným, výrazům slovesným a výrazům větným. Celkem jsme v daném
čtyřdílném
frazeologickém
slovníku
nalezli
131
českých
frazeologismů
francouzského původu. Všech 131 frazeologických výpůjček jsme se rozhodli rozdělit do stejných skupin, jako jsme to udělali u ruských frazeologismů francouzského původu. Tedy podle typu výpůjček na frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě, poloviční kalky, úplné kalky a nezařaditelné frazémy a podle typu ustáleného výrazu na okřídlené výrazy, citáty z výroků známých osobností a frazémy odrážející extralingvistické reálie. U každé skupiny uvádíme vždy několik příkladů, celkový výčet všech nalezených frazeologismů se nachází v příloze.
II. A. Klasifikace podle typu frazeologických výpůjček 1. Frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě Stejně jako ruské frazémy můžeme i české frazeologické jednotky převzaté z francouzštiny v původní podobě rozdělit do dvou skupin, a sice na frazeologismy, které mají zcela identickou podobu, a frazeologismy, jejichž podoba byla francouzskému jazyku přizpůsobena. 1.1. Frazémy převzaté v původní podobě Do této skupiny patří ty frazeologické jednotky, které mají naprosto identickou formu jako frazeologismy ve výchozím jazyce. I tyto frazémy byly do češtiny převzaty díky metodě transplantace – u daných frazémů tedy nelze poznat, že by se jednalo o české výpůjčky. S touto skupinou frazémů se v běžné mluvě setkáváme jen zřídka, spíše se používají jen v uzavřené frankofonní společnosti, v krásné literatuře nebo v učebnicích. Mezi nejčastěji užívané frazémy této skupiny patří následující: 61
L´art pour l´art – umění pro umění. Výraz popisuje koncepci umělecké tvorby přeceňující formální stránku uměleckého díla a odmítající jeho společenské souvislosti. Někdy se místo citátového výrazu l´art pour l´art používá jednoslovný výraz lartpourlartismus. Nejčastěji se výraz používá v teorii literatury. À propos… - Nevíte náhodou, nevzpomínáte si, …? Jedná se o poměrně častou konverzační frázi. C´est égal. – To je jedno. Být někomu zcela lhostejný, ani trochu někoho nezajímat. Častěji se však v tomto případě užívá poloviční kalk to je egál. C´est la vie. – To je život. S tím se nedá nic dělat, tak se to mezi lidmi stává. Vysoká frekvence používání vyplývá ze značné okřídlenosti výrazu. Laisser faire – nechat dělat. Nezasahujte, nevměšujte se do spontánního vývoje. Jedná se o základní heslo ekonomického liberalismu, požadující volnost podnikání bez cizího vměšování. V sociologii a ekonomii se jedná o poměrně častý výraz. Dále jmenujeme frazeologismy, které se v běžné mluvě téměř nevyskytují. Jsou to například následující přísloví a citáty: Et l´on revient toujours à ses premiers amours. - Vracíme se vždy ke svým prvním láskám. V pokročilejším věku člověka vždy znovu přitahují lidé, činnosti, věci apod., které měl poprvé rád v dětství a mládí. Citát pochází z libreta Ch. G. Étienna k opeře Joconda. Chacun à son goût. - Každý podle svého vkusu. Každý má rád něco jiného a při rozhodování dává přednost své volbě. L´exactitude est la politesse des rois. – Dochvilnost je zdvořilostí králů. Přesný příchod, dodržení stanoveného času je vyjádřením úcty k druhému a respektu k jeho časovým možnostem. Jedná se o výrok Ludvíka XVIII. Mieux vaut tard que jamais. - Lepší pozdě než nikdy. Nous dansons sur un volcan. – Tančíme na sopce. Chováme se nezodpovědně, hloupě a riskujeme katastrofu, která může vše zničit. 62
Výrok řekl r. 1830 v předvečer Francouzské revoluce hrabě N. A. Salvandy vévodovi Orleánskému. 1.2. Frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému jazyku Do této skupiny řadíme ty frazeologismy, jejichž podoba byla cílovému jazyku graficky přizpůsobena díky metodě transkripce, tedy tak, aby výraz lépe vyhovoval výslovnostním podmínkám českého jazyka. Ze 131 frazeologismů patří do této skupiny pouhé dva frazémy: Šámbr séparé – dosl. oddělená místnost. Oddělený menší prostor, box nebo zvláštní menší místnost, pokoj, salónek v bytě, v zaměstnání, ve vinárně, v baru apod. Z franc. chambre séparée. Bontón – dosl. dobrý tón. Společenské chování plně odpovídající konvencím. Z franc. bon ton. V originále se jedná o dvě slova, v češtině jde o jednoslovný výraz, u kterého byla rovněž prodloužena druhá samohláska z důvodu přirozenější výslovnosti. Vidíme, že zde bylo použito metody univerbizace, kdy se z víceslovného výrazu stává jedno slovo.
2. Poloviční kalky Poloviční kalky zaujímají v českých frazeologismech francouzského původu poměrně velkou část – celkem jsme jich napočítali 27. Stejně jako v případě ruského jazyka bývá i do češtiny nejčastěji přeložena ta část frazeologismu, která obsahuje sloveso, oproti tomu jmenná část zachovává podobu výchozího jazyka, většinou bývá transkribována. Níže uvádíme některé příklady polovičních kalků: Být / bejt v ráži. 1. Být opilý a rozjařený, popř. výbojný. 2. Mít prudkou, energickou, popř. rozzlobenou náladu a projevovat přitom bojovnost, ráznost, útočnost, prudkou hádavost. 3. Mít neobvykle veselou a rozjařenou náladu. Slovo ráže je z franc. rage (vztek, zuřivost), do češtiny se dostalo přes němčinu. Francouzsky être en rage. Být / bejt na tapetě. Být stále, opakovaně a nepříjemně připomínaný, kritizovaný, být předmětem výtek. 63
Frazeologismus je zřejmě již středověkého původu. Je doložen ve francouzštině – être sur le tapis nebo v italštině – sul tappeto a týká se zvyku radit se nebo jednat kolem původně zeleného koberce, který se později přesunul na stůl; do češtiny se frazeologismus dostal z francouzštiny prostřednictvím němčiny. U tohoto frazému můžeme pozorovat změnu rodu – zatímco ve francouzštině je slovo tapis rodu mužského, v čeština je tapeta rodu ženského. Být / bejt ažůr (s něčím). 1. Být hotový nebo přiměřeně pokročit v souladu s plánem. 2. Znát něco dobře a stále svou znalost doplňovat, být výborně informován. Ažůr – z franc. à jour = na dni, při dni, tj. udržovaný v souladu s vývojem, nezaostávající. Francouzsky être à jour. Opět se jedná o univerbizaci. Být / bejt někomu egál. Být někomu zcela lhostejný, nemít na někoho vůbec žádný účinek, ani trochu někoho nezajímat. Franc. égal = rovný, stejný. Francouzský frazeologismus zní stejně - être égal. Mít fixní ideu. Být o něčem pevně přesvědčený a představovat si to nebo věřit tomu vytrvale. Fixní idea (z franc. idée fixe = utkvělá představa) je starý psychologický pojem a termín. Francouzský frazeologismus má totožnou podobu - avoir une idée fixe. Stejně jako v ruské části jsme i zde narazili na problém, kdy z francouzštiny nebyl přejat celý frazeologismus, ale pouze určitý prvek, nejčastěji pouze jeden lexém, který vypovídá o francouzském původu. Proto i zde hovoříme o tzv. „frazémech s osvojeným komponentem cizího původu“. Jedná se například o následující příklady: Jedním / jedno karé. Velmi spěšným pohybem, úprkem, tryskem. Výraz karé pochází z franc. (galop de) carrière – „rychlý trysk“. Pro vyjádření stejného významu se ve francouzštině používá výrazu à toute vitesse (dosl. „v plné rychlosti“). Dát / dávat něco / někoho všanc. Vystavit někoho nebo něco otevřeně útoku, nebezpečí nebo zkáze a dělat ho tak zranitelným. Původně se používal výraz dát v šanc (z franc. chance – naděje, náhoda), tj. v sázku a náhodu, při hře v kostky. Ve francouzštině se používá exposer qn au péril (dosl. vystavit někoho nebezpečí), mettre qch en jeu (dosl. „vložit něco do hry“). 64
Dostat se do presu / lisu. Být vystaven tlaku z více stran a nucen k něčemu. Slovo pres znamená ve francouzštině a němčině lis. Francouzsky être pris entre deux feux / entre l´arbre et l´écorce (dosl. „být chycen mezi dvěma ohni / mezi stromem a kůrou“). Mít pré. Mít úplnou volnost a možnost dělat cokoliv a projevit naplno své potlačované vlastnosti, zakázané záliby apod. Slovo pré pochází pravděpodobně z franc. la préférence (přednost) – vidíme tedy, že v češtině bylo toto slovo zkráceno pouze na počáteční slabiku. Ve francouzštině by se pro vyjádření podobného významu použilo výrazu avoir le champ libre (dosl. „mít volné pole“). Jednou hop a podruhý trop. To je jednání, postup krajně nevyvážený a náladový, střídající úplné krajnosti, a proto i málo rozumný nebo smysluplný. Slovo trop se k nám původně dostalo přes francouzské karetní hry, kde mělo význam zničený; stojí tak v kontrastu k možnosti pohybu nebo skoku naznačeného formou hop. Francouzsky by se řeklo Passer d´un extrême à l´autre (dosl. „jít z extrému do extrému“).
3. Úplné kalky Úplné kalky jsou ty frazeologické výpůjčky, jejichž podoba byla zcela převzata z francouzského jazyka a přeložena doslovně do češtiny. Úplné kalky mají na celkovém počtu českých frazeologismů francouzského původu největší podíl – napočítali jsme celkem 79 takových frazémů. Jsou to například následující: Novinářská kachna - Un canard (de journaliste). Vymyšlená, nepravdivá, obvykle senzační, fantastická zpráva v tisku, která svou nápadností a podivností budí zvědavost čtenářů a rychle se šíří. Výraz novinářská kachna se poprvé objevil ve francouzských Zemědělských novinách, které roku 1775 otiskly článek Nový způsob chytání divokých kachen. Kachny měly být chyceny pomocí žaludu uvařeného v projímadle a uvázaného na rybářský vlasec, některá z kachen nastražený žalud spolkla, ale díky projímadlu ho ihned vykálela. Pak žalud spolkla další kachna, která ho opět vykálela a tak to 65
pokračovalo, dokud za sebou nebylo celé hejno navlečeno na vlasci. Tento způsob lovu je samozřejmě nesmyslný. (Fučík 2009: 248) Poslíček lásky - Postillon d´amour. 1. Osoba, která zprostředkovává mileneckému páru mileneckou korespondenci, výměnu pozorností apod. 2. Předmět symbolizující vyznání lásky. Zastarale též ve fr. citátové podobě postillon/postilion d´amour. Poslední výkřik (módy) - Le dernier cri. Nejčerstvější módní novinka v oblékání, popř. v jiné oblasti podléhající módě, nápadná svou novostí nebo neobvyklostí. Tento výraz se užívá i v češtině jako citátový ve francouzské podobě. Žít na velké / vysoké noze nebo Žít na velký / vysoký noze. - Vivre sur un grand pied. Žít ostentativně a velmi nákladně; žít v náročném a drahém blahobytu a rozmařile, hodně utrácet. Snad původně podle středověké kavalírské a bohaté módy (zvláště francouzské) nosit přehnaně dlouhé a do značné výšky zvednuté špičky střevíců, popř. podle pozdější módy španělské ze začátku 17. století. Půjčit někomu něco na věčnou oplátku / na věčnou voplátku / na věčné časy. Prêter à „Dieu-vous-le-rendra“, prêter à fonds perdu. Půjčit někomu něco a nedostat to už od něj zpátky; nepřímo něco někomu dát. Žertovně podle fr. obchodního à fonds perdu – „se ztrátou kapitálu“ nebo podle Dieu-vous-le-rendra – dosl. „Bůh vám to vrátí“.
4. Nezařaditelné frazémy Při výzkumu všech českých frazeologismů francouzského původu jsme nalezli tři frazémy, které z různých důvodů nemohou být do výše zmíněných skupin zařazeny. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro ně zvláštní skupinu „nezařaditelných frazémů“. Jedná se o následující frazeologické jednotky: Mít máslo na hlavě. Cítit se nejistý; být zkompromitovaný a postižitelný. Výraz pochází z francouzského prostředí, kde se za špatnou kvalitu másla trestalo v 15. století tak, že ho trhovkyně musela mít na hlavě na pranýři tak dlouho, dokud se nerozteklo. Ve francouzštině se pro vyjádření stejného významu používá fráze ne pas avoir la conscience tranquille (dosl. „nemít klidně svědomí“). 66
Vidíme tedy, že do češtiny se z francouzského prostředí přenesla jen samotná mimojazyková realita a představa. Být jako Pat a Patachon. Chodit, jevit se, působit poněkud směšně a nápadně svou velmi odlišnou výškou, být jeden nápadně malý a druhý vysoký. Pat a Patachon jsou francouzská jména dvou dánských filmových komiků, Haralda Madsena (vysoké postavy) a Carla Schenstrøma (malého), kteří se proslavili sérií filmů. Ve francouzštině se používá fráze C´est Don Quichotte et Sancho Pança (dosl. To je Don Quijote a Sancho Panza.). Svou formou by tento frazém pravděpodobně mohl být zařazen i mezi poloviční kalky, ale vzhledem k tomu, že se zde jedná pouze o převzetí vlastních jmen, rozhodli jsme se ho zařadit do specifických frazémů. Mít z něčeho v hlavě galimatyáš. Být z něčeho zmatený, popletený a nevyznat se v tom; nemít o něčem jasnou představu. Galimatyáš (= zmatenina) je zřejmě z franc. Galli Mathia, tj. Gallova, galského (a tedy zmateného) učení a disputací na pařížské univerzitě 16. století. Francouzsky by se pro daný význam použila fráze avoir de qch un embrouillamini (dosl. „mít z něčeho šmodrchanici“). Slovo galimatyáš tedy v češtině představuje zkomoleninu francouzského vlastního jména a bylo přizpůsobeno českým slovotvorným možnostem. Být / bejt papežštější než papež. Být krajní dogmatik a ustrnulé, omezující příkazy vykládat ještě přísněji, ortodoxněji a nepochybněji než jsou míněny autoritou; strnule a přehnaně hájit převzaté a sporné dogma. Utvořeno podle myšlenky F. R. de Chateaubrianda, že „není třeba být královštější než král“ - Être plus royaliste que le roi-même. Vidíme tedy, že český frazeologismus vznikl na základě analogie – slovo král bylo nahrazeno slovem papež.
II. B. Klasifikace podle typu ustáleného výrazu 1. Okřídlené výrazy Mezi okřídlené výrazy patří v české frazeologii francouzského původu především citáty historických osobností, citáty z literatury nebo různé výroky, kterými se vyjadřuje životní moudrost a zkušenost mluvčího. Všechny okřídlené výrazy, které jsme našli, se řadí 67
do skupiny úplných kalků. Níže uvádíme příklady frazeologických jednotek, které můžeme mezi okřídlené výrazy zařadit: To / takový je život. - C´est la vie. S tím se nedá nic dělat, v životě se to může stát. Hledej ženu. - Cherchez la femme. Skrytým důvodem mnoha problémů bývá často žena, zvláště jako cíl dobývaný mužem. V roce 1864 použil toto rčení ve svém díle francouzský spisovatel A. Dumas starší. Není důležité / důležitý zvítězit / vyhrát, ale zúčastnit se. - L´important n´est pas de gagner, mais de participer. Soutěžení není v ukázání, kdo je lepší, ale v předvedení své ochoty a zájmu o druhé, a tak i ve vzájemném srovnání svých schopností a znalostí. Heslo P. de Coubertina a následně i celého olympijského hnutí. Kdeže loňské sněhy jsou? - Où sont les neiges d´antan? To už je bohužel dávno pryč, to už bohužel neplatí, není pravda. Podle F. Villona, který tuto frázi použil ve svém díle Les domes du temps jadis. Štěstí přeje jen (dobře) připraveným. - Le hasard ne favorise que les esprits préparés. Štěstí, úspěch se nezakládají na náhodě a nečinnosti, ale na zkušenosti z hledání a myšlenkové zralosti a připravenosti. Francouzské přísloví, které je často připisováno L. Pasteurovi.
2. Citáty z výroků známých osobností Citáty známých osobností tvoří v české frazeologii francouzského původu poměrně velkou část – celkem jsme našli 29 takových frazémů. Mezi nejčastěji citované osobnosti patří zejména slavní francouzští filosofové, spisovatelé, vědci, diplomaté a státníci. Nejvíce frekventovanými jsou potom citáty Voltaira8 (3 citáty), F. de La Rochefoucaulda9 (3 citáty),
8
Voltaire (1694 – 1778) byl známý osvícenský filosof, básník a spisovatel reprezentující myšlenky humanismu a racionalismu. 9 F. de La Rochefoucauld (1613 – 1680) byl francouzský spisovatel a moralista. Je známý především jako autor tzv. maxim – krátkých reflexí o lidském životě a morálce. 68
Ch. M. de Talleyranda10 (3 citáty), L. Pasteura11 (2 citáty) a Ludvíka XVIII12 (2 citáty), ale jmenujeme zde i citáty dalších: Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu bránit až do smrti vaše právo to říkat. - Je ne suis pas d’accord avec ce que vous dites, mais je me battrai pour que vous ayez le droit de le dire. Nemusí se mi líbit váš názor, ale musíte mít právo ho vyslovit. Jedna ze základních zásad osvícenství a demokracie obecně, tj. právo na vlastní názor. Výrok je připisován Voltairovi. Nikdo nerozdává nic tak ochotně jako rady. - On ne donne rien si libéralement que ses conseils. Lidé rádi poučují druhé, protože je to nic nestojí a dobře to vypadá, ale většinou neradi pomáhají. Výrok F. de La Rouchefoucaulda, známého autora aforismů. Náhoda / Štestí přeje jenom (dobře) připraveným. - Le hasard sait toujours trouver ceux qui savent s´en servir. K vlastnímu činu vyčkej vývoje a příznivých okolností a buď zatím dobře připravený. Přísloví, které bývá připisováno L. Pasteurovi, jenž ho pronesl 7. 12. 1854. Je konec frašky. Jdu hledat velké snad. - La farce est jouée. Je vais chercher un grand peut-être. Vše předchozí tímto okamžikem skončilo a dál nevím, co přijde. F. Rabelais řekl údajně před svou smrtí. První část frazeologismu se používá v divadle – režisér těmito slovy dává najevo, že je hra u konce. Čím víc poznávám lidi, tím víc miluju psy. - Plus je connais les hommes, plus j'aime les chiens. Čím více pronikám do lidské psychiky nebo podstaty, tím více oceňuji zvířata s jejich přirozenými instinkty a pudy. Aforismus připisovaný Madame de Sévigné. Velice často se užívá v angličtině - the more I see of men, the more I admire dogs, kde se však mluví o obdivování.
10
Ch. M. de Talleyrand (1754 – 1838) byl jedním z nejznámějších politiků z období Velké francouzské revoluce a napoleonských válek. 11 L. Pasteur (1822 – 1895) byl jedním z nejvýznamnějších vědců 19. století. Je pokládán za zakladatele imunologie, mikrobiologie a stereochemie. 12 Ludvík XVIII. (1755 – 1824) byl francouzský král z rodu Bourbonů. 69
3. Frazémy odrážející extralingvistické reálie Frazeologické jednotky náležící do této skupiny mají schopnost odrážet v sobě specifičnost národní historie, umělecké činnosti a způsobu života daného národa. Proto jsme se snažili vydělit ještě několik následujících podskupin: frazémy spojené s dějinami, frazémy pocházející z literatury a frazémy spojené s karetními hrami. 3.1. Frazémy spojené s dějinami Níže uvádíme příklady frazeologismů, které jsou spojeny s francouzskými historickými událostmi, specifiky politického zřízení a historickými osobnostmi: Šedá eminence - Éminence grise. Osoba stojící zdánlivě v pozadí, nevystupující na veřejnosti, ale působící jako iniciátor a inspirátor důležitých rozhodnutí a akcí. Jedná se o přezdívku důvěrníka a rádce kardinála Richelieu, kapucína J. Leclerca du Tremblay. Levé křídlo - Aile gauche. 1. Boční strana, místo, a to vlevo; lidé na tomto místě. 2. Politická levice. Rozlišování politické levice, pravice a středu – tradičně od Francouzské buržoazní revoluce podle rozesazení pokrokovějších a konzervativnějších členů v Národním shromáždění. Druhá republika - Deuxième république. Stát ve druhém období republikánského režimu od jeho zřízení. Nejdříve se tak nazývalo politické zřízení ve Francii od 1848 do 1870. Podle francouzského vzoru se tak začala označovat i ČSR v období od přijetí mnichovského diktátu do okupace 15. 3. 1939. Stát ve státě - État dans l´état. 1. Organizační jednotka, instituce, která v rámci širší organizace, instituce tvoří samostatnou složku, zpravidla pro vlastní zájem, prospěch. 2. Skupina lidí, která se v nějakém společenství izoluje a vede si po svém. Výraz je spojen s obdobím náboženských válek ve Francii v 16. století. Bartolomějská noc - la Saint-Barthélémy. Násilná akce proti určité větší skupině osob spojená s hromadným vražděním, popravami apod. Jako bartolomějská noc se v historické literatuře označuje hromadné povraždění hugenotů v Paříži provedené z příkazu královny Marie Medicejské v noci 70
z 23. srpna na 24. srpna 1572. Ve francouzském spojení se na rozdíl od českého vypouští slovo noc, které nese obecnější význam. 3.2. Frazémy pocházející z literatury Frazémy, které pocházejí z francouzské literatury, tvoří v české frazeologii francouzského původu významnou část. Do této podskupiny patří frazémy odkazující k literárním dílům (nejčastěji románům a divadelním hrám) známých francouzských autorů, mezi kterými můžeme jmenovat Molièra, H. de Balzaca, A. Dumase staršího, J. de La Fontaina a další. Z jedné strany sem řadíme frazeologismy spojené se samotnými názvy literárních děl, jsou to například následující: Dáma s kaméliemi - La dame aux camélias. Prodejná žena, prostitutka působící v nejvyšších společenských kruzích. Podle stejnojmenného dramatu A. Dumase mladšího. Lesk a bída (něčeho) - Splendeur et misère. Způsob existence, života, v němž se slučuje vnější okázalost, nádhera, přepych s vnitřní bezútěšností, beznadějí a zoufalstvím. Podle názvu Balzakova románu Lesk a bída kurtizán (v originále Splendeurs et misères des courtisanes). Tři mušketýři - Les trois mousquetaires. Trojice mužů, též chlapců, kteří se často vyskytují spolu pohromadě nebo vystupují navenek společně, popř. tvoří uzavřenou společnost se společnými zájmy apod. Podle stejnojmenného románu A. Dumase staršího. Zdravý nemocný - Le malade imaginaire. Člověk předstírající nebo sugerující si nemoc, hypochondr. Tradiční překlad stejnojmenné komedie Molièra. Z druhé strany jsou to potom frazémy vztahující se k obsahu literárních děl. Uvádíme tyto příklady:
71
Udělat / dělat něco pro krásné oči / krásný voči / modré oči / modrý voči někoho. Faire qch pour les beaux yeux de qn. Udělat něco zcela nezištně pro někoho z lásky a obdivu k němu. Většinou se užívá ironicky, zvláště v záporu, popř. přímo s uvedením jiného a vážnějšího důvodu. Pochází z Molièrovy divadelní hry Preciézky (1659). Tahat za někoho kaštany z ohně. - Tirer les marrons de feu pour qn. Dělat za někoho něco riskantního, ožehavého apod. Frazeologismus je znám především z La Fontaineovy bajky o papežské opici a kocourovi, který byl chytrou opicí k takovému tahání donucen. Jeden za všechny, všichni za jednoho! - Tous pour un, un pour tous! Každý z nás podle potřeby nezištně pomáhá všem ostatním, chrání je n. ručí za ně. Státní heslo Švýcarska, též heslo tří mušketýrů, románových postav A. Dumase staršího. Vraťme se ke svým beranům. - Revenons à nos moutons. Vraťme se k původnímu tématu rozhovoru, jednání, sporu apod. Výraz pochází z frašky Patelin anonymního autora z 15. stol. (To byl) čas her a malin nezralých. - C´était la verte saison, c´était le bon vieux temps. To byla nádherná a bezstarostná, popř. nerozvážná doba (kterou už nelze bohužel vrátit). Výraz pochází z divadelní hry Cyrano z Bergeraku (1897) E. Rostanda. 3.3. Frazémy spojené s karetními hrami Stejně jako v předchozí části zaměřené na ruské frazeologické výpůjčky jsme i zde našli případy frazémů, které jsou spojeny s karetními hrami, samotnými kartami nebo hrami v kostky. Není jich samozřejmě tolik jako u ruských frazémů, ale vzhledem k celkovému počtu českých frazémů francouzského původu, který je o mnoho menší než v ruském případě, není tento sémantický okruh frazémů zcela zanedbatelný. Níže uvádíme dané frazémy: Být švorc / švorcový jako pikové eso / eso pikový. Nemít vůbec žádné peníze a nemoci nic platit. Pik (z fr. pique = píka) je černá stylizovaná značka na kartách. Francouzský frazeologismus by měl zcela jinou podobu - être à fond de cale (dosl. „být na dně“). 72
Dát / dávat něco / někoho všanc. Vystavovat někoho, něco otevřeně útoku nebo nebezpečí a dělat ho tak zranitelným; ohrožovat někoho, něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození, zničení apod. Pův. dát v šanc, tj. v sázku a náhodu (při hře v kostky), podle fr. chance (= naděje, náhoda). Francouzsky exposer qn au péril, mettre qch en jeu (dosl. „vystavit někoho nebezpečí, dát něco do hry“). Být / bejt (z něčeho / někoho) úplně trop. 1. Být velmi unavený a ochablý, malátný; být vyřízený. 2. Být zcela deprimovaný, sklíčený nebo šokovaný; být vyřízený a bez energie. Z fr. trop - příliš, a to snad od „přebytečného, příliš daleko zacházejícího“ tahu, vrhu ve hře. Francouzsky être complètement sonné (de qch / qn) (dosl. „být naprosto zničený“). Jednou hop a podruhý trop. To je jednání, postup krajně nevyvážený a náladový, střídající úplné krajnosti, a proto i málo rozumný nebo smysluplný a nepřijatelný. Původně přes fr. karetní hry, kde trop znamená zničený; stojí tak v kontrastu k možnosti pohybu, skoku naznačeného formou hop. Francouzsky passer d´un extrême à l´autre (dosl. „jít z extrému do extrému“). V prvním úseku praktické části, ve kterém jsme se věnovali ruským frazeologismům francouzského původu, jsme dále vydělili ještě podskupiny „frazémy spojené s folklórem a písněmi“, „frazémy spojené s vojenskou terminologií“ a „frazémy spojené s jídlem a alkoholem“ a dále větší sémantickou skupinu spojenou s „konverzačními frazémy“. Vzhledem k tomu, že jsme v excerpcích české frazeologie francouzského původu našli jen mizivé množství frazémů, které bychom mohli do výše zmíněných skupin zařadit, nebudeme se těmito zvláštními skupinami zaobírat podrobně, ale níže jenom vyjmenujeme ty frazémy, které by do daných skupin patřily. Do podskupiny „frazémů spojených s folklórem a písněmi“ bychom mohli zařadit dva frazémy vztahující se k jedné písni – Internacionále, která byla složena francouzským komunardem E. E. Pottierem a která byla později používána jako hymna mezinárodního dělnického hnutí a jako hymna SSSR: Poslední bitva vzplála. - C’est la lutte finale. Teď došlo k rozhodujícímu střetu a nastala poslední fáze; teď se všechno rozhodne. 73
Již vzhůru, psanci této země, již vzhůru všichni, jež hlad zhnět… - Debout! L'âme du prolétaire, travailleurs, groupons-nous enfin. Debout! les damnés de la terre! Debout! Les forçats de la faim! Měli bychom vyrazit. V obou případech se jedná o volný umělecký překlad. Z podskupiny „frazémy spojené s jídlem a alkoholem“ by to byl následují jeden frazém: Být / bejt v ráži. - Être en rage. Být opilý a rozjařený, popř. výbojný. Do skupiny „konverzační frazémy“, přesněji do frazémů spojených s běžnou konverzací, bychom mohli zařadit tyto tři větné frazeologismy: À propos… Nevíte náhodou (jestli…), nevzpomínáte si, …? Jedná se o transplantační přenos z fr. À propos…, kterým se často uvádí nové téma konverzace. Chapeau bas! Vyjádření obdivu a úcty. Tento frazeologismus se v češtině používá v původní francouzské podobě. Česky Klobouk dolů! K čemu (to) je dobré? - À quoi bon? Proč to tak je, má být nebo proč to dělá, děláš?; k čemu, nač to je (vlastně dobré) a čeho se tím dosáhne nebo kdo tím něco získá? Francouzský výraz vznikl posunem z latinského Cui bono? (dosl. „komu prospívá?“).
74
III. FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO VYSKYTUJÍCÍ SE ZÁROVEŇ V RUSKÉM I JAZYCE
PŮVODU ČESKÉM
Dále jsme se při výzkumu ruských a českých frazeologismů francouzského původu zaměřili na ty frazémy, které existují zároveň jak v ruštině, tak i v češtině. Celkem jsme tedy našli 28 frazeologismů, které se v obou jazycích shodují a které mají svůj původ ve francouzštině. Nejčastěji se jedná o okřídlené výrazy, citáty z výroků známých osobností a frazémy pocházející z literatury. Některé frazémy jsou v ruštině i češtině zcela přesné, jiné se svou formou nepatrně liší. Frazémy, které mají v obou jazycích stejnou či přesnou formu, v této skupině frazeologických jednotek převažují – napočítali jsme celkem 19 takových frazeologických dvojic. Níže uvádíme některé příklady těchto dvojic: o Блеск и нищета [куртизанок]. Lesk a bída (něčeho). O jevech, událostech, lidech, pro které je charakteristické zvláštní kontrastní spojení bohatství (materiální, duševní, hudební atd.) a bídy zároveň. Podle fr. románu H. de Balzaca Splendeurs et misères des courtisanes. o Рыцарь без страха и упрека. Rytíř bez bázně a hany. O člověku mužném, vznešených mravních předností. Z fr. Chevalier sans peur et sans reproche. o Буря в стакане воды. To je (jen) bouře ve sklenici vody. Velký hluk, spor, silné rozčilení kvůli bezvýznamné příčině, kvůli maličkostem, které nestojí za řeč. Z fr. výroku Ch. de Montesquieua, který tak označil bouře v San Marinu - C´est une tempête dans un verre d´eau.
75
o После нас хоть потоп. Po nás (ať přijde třeba) potopa. Výraz cynického vztahu k životu, výzva užívat dne, nepřemýšlet o následcích svých činů. Z fr. Après nous le déluge, prý pronesl Ludvík XV., nebo markýza de Pompadour. o Крайности сходятся. Protivy se přitahují. Často se přátelí n. sdružují lidé zcela opační, protikladní. Z fr. Les extrêmes (les extrémités) se touchent. Zajímavé je, že původ tohoto frazeologismu vysvětluje ruský a český frazeologický
slovník
různě.
Publikace
Русская
фразеология:
историко-
этимологический словарь uvádí, že poprvé byl výrok zaznamenán v díle Pensées (Myšlenky) z r. 1669 B. Pascala a v díle Les Caractères (Charaktery) z r. 1688 La Bruyèra. Oproti tomu podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky je autorem výroku L. S. Mercier, který ho použil ve svém dramatu Tableau de Paris. o Вернемся к нашим баранам. Vraťme se ke svým beranům. Vraťme se k původnímu tématu rozhovoru, jednání, sporu apod., neodbíhejme a držme se případu. Z fr. Revenons à nos moutons, z frašky Patelin z 15. stol. Ostatní frazémy francouzského původu, které existují zároveň v ruštině i v češtině, se svou formou více či méně liší. Jedná se o následujících 9 frazeologických dvojic: o Войти (прийти) в раж. Být / bejt v ráži. Vidíme, že oba frazeologismy si jsou velice podobné, ale zatímco ruský frazeologismus se používá pouze ve významu „být silně podrážděn, rozzuřen“, český frazém se užívá jak v tomto významu, tak i ve významu „být opilý“ a „mít neobvykle veselou a rozjařenou náladu“. Je to pravděpodobně dáno tím, že oba frazémy vycházejí sice z podobných, ale nepatrně odlišných francouzských frazeologismů, kde je pokaždé použito jiného slovesa – ruský frazém je z fr. entrer en rage, se mettre en 76
rage (dosl. „vstoupit, dostat se do ráže“) a český frazém z fr. être en rage (dosl. „být v ráži“). o В ажуре. Být / bejt ažůr (s něčím). Oba frazémy si jsou velice podobné, ale vidíme, že ten ruský se používá jako příslovce s významem „řádně, dobře, úspěšně“, což je dáno tím, že vychází z fr. à jour „včas, na dni, při dni“. Oproti tomu český frazém čerpá z fr. être à jour, proto se i on pojí se slovesem být a má význam „být hotový v souladu s plánem“ nebo „být výborně informován“. o Серый кардинал. Šedá eminence. Osoba stojící zdánlivě v pozadí, nevystupující na veřejnosti, ale působící jako iniciátor a inspirátor důležitých rozhodnutí a akcí. O důvěrníkovi a rádci kardinála Richelieua, kapucínovi J. Leclercovi du Tremblay, který nosil šedou sutanu. Oba frazémy vycházejí ze stejného francouzského frazeologismu - Éminence grise (dosl. „šedá eminence“). Vidíme tedy, že v češtině byl tento frazém převzat slovo od slova, zatímco v ruštině se místo slova eminence ne zcela správně používá slovo kardinál. Toto označení je chybné z toho důvodu, že sám Leclerc du Tremblay kardinálem nebyl, byl pouze rádcem skutečného kardinála Richelieu, se kterým bývá často spojován. o Нести / понести галиматью. Mít z něčeho v hlavě galimatyáš. U těchto dvou frazeologismů je zajímavé, že ani jeden z dvojice frazémů nevychází z francouzského frazému, který by byl převzat, ale pouze ze znalosti vlastního francouzského jména Galli Mathia, který bývá v ruském prostředí spojován s významem „říkat hlouposti, nesmysly, pitomosti“ a v českém prostředí s významem „být z něčeho zmatený, popletený“. Ruský frazém bývá spojován s představou, že Galli Mathia byl lékař, který svým pacientům rozesílal tištěné lístky, kde stálo jeho jméno a pod ním různé slovní hříčky a vtipy, a který měl neobyčejný dar rozesmívat nemocné do takové míry, že je smích uzdravil. Český frazém bývá spojován 77
s představou, že jméno Galli Mathia označuje zmatené učení a disputace na pařížské univerzitě v 16. století. o Последний и решительный бой. Poslední bitva vzplála. O rozhodujícím zápase s nepřítelem, na kterém závisí výsledek celého boje. Refrén z písně dělnického hnutí Internacionála, složený fr. komunardem E. E. Pottierem roku 1871 a používané jako hymna mezinárodního dělnického hnutí. Ve fr. C’est la lutte finale (dosl. „to je poslední boj“). Vzhledem k tomu, že se jedná o frazém pocházející z písně, je podoba tohoto frazému v ruštině i češtině nepatrně poupravena. V ruštině je oproti originálu navíc přidáno slovo решительный a v češtině bylo použito volnějšího a více uměleckého překladu.
78
ZÁVĚR
V diplomové práci jsme se zabývali ruskými a českými frazeologismy francouzského původu. Celá diplomová práce je složena z následujících částí: úvod, teoretická část, praktická část, závěr a resumé. Na konci práce se potom nachází příloha, kam jsme umístili celkový výčet všech nalezených frazeologismů. V teoretické části jsme čerpali zejména z následujících publikací: Česká lexikologie F. Čermáka a J. Filipce, Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty L. Stěpanové, Русская фразеология для чехов V. Mokienka a L. Stěpanové, Фразеология современного русского языка N. M. Šanského, История русского литературного языка V. V. Vinogradova, Vývoj českého jazyka a dialektologie F. Cuřína a Vývoj českého spisovného jazyka B. Havránka. Celkem jsme v teoretické části vydělili pět hlavních kapitol, které se věnují frazeologii, základním etapám dějin ruského jazyka, francouzskému jazyku v dějinách Ruska, základním etapám dějin českého jazyka a ruským a českým frazeologismům cizího původu. V praktické části jsme pro výzkum ruských a českých frazeologismů francouzského původu zvolili publikace Русская фразеология: историко-этимологический словарь a čtyřdílný Slovník české frazeologie a idiomatiky, v obou frazeologických slovnících jsme nalezli přes 500 excerpcí, se kterými jsme dále pracovali a které jsme podrobili analýze. Celkově jsme našli 382 ruských frazeologismů pocházejících z francouzštiny a 131 českých frazeologismů pocházejících z francouzštiny. Všechny frazémy jsme rozdělili podle typu výpůjček a podle typu ustáleného výrazu do několika skupin a podskupin. V závěru praktické části jsme se ještě věnovali těm frazeologismům francouzského původu, které se zároveň nacházejí jak v ruštině, tak i v češtině. Klasifikací podle typu výpůjček se rozumí rozdělení frazémů do tří velkých skupin, podle toho, jestli se jedná o frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě, poloviční kalky nebo úplné kalky. Doplňující skupinu potom tvoří nezařaditelné frazeologismy. „Frazémy převzaté z francouzského jazyka v původní podobě“ tvoří v ruštině i češtině nejméně početnou skupinu frazémů. V případě ruštiny tento fakt pravděpodobně vyplývá z odlišných grafických systémů, které ruština a francouzština používá – z jedné strany to je azbuka, z druhé latinka. V ruštině se nejčastěji jedná o okřídlené výrazy a frazémy pocházející z literatury (Cherchez la femme, l´art pour l´art, тет-а-тет a další). Vzhledem k tomu, že čeština i francouzština používá latinku, bylo českých frazémů náležících do této 79
skupiny více než těch ruských. Jednalo se opět o okřídlené výrazy a frazémy pocházející z literatury, dále pak o citáty známých osobností, konverzační frazémy či termíny používané v oblasti literatury nebo sociologie (À propos…, с´est la vie, laisser faire, šámbr séparé a další). I když je v češtině zastoupení daných frazémů větší než v ruštině, můžeme v obou případech říci, že užívání této skupiny frazeologismů v běžném životě je velice vzácné a je orientováno spíše na úzce zaměřené frankofonní skupinky lidí nebo na oblast specializované a krásné literatury. Dané frazeologismy byly do ruštiny a češtiny převzaty díky metodám transplantace a transkripce. Skupina „polovičních kalků“ je o poznání početnější. V případě ruštiny jsme sem mohli zařadit celkem 61 frazémů, v případě češtiny potom 27. Nejčastěji jde o frazémy, jejichž slovesná část byla přeložena do cílového jazyka a část obsahující podstatné jméno byla ponechána v původní francouzské podobě, případně byla transkribována (пробить брешь в чем, строить куры, войти в раж, být na tapetě, být někomu egál, být ažůr s něčím a další). V této frazeologické skupině jsme však našli i poměrně dost frazémů, které nebyly přejaty z francouzských frazeologismů, ale které pouze obsahují prvky vypovídající o francouzském původu. V ruštině jsou to například frazémy jako сделать фрикасе из кого, получить шиш с маслом, быть в кураже a další. V češtině jsou to potom frazémy jako jedním karé, mít pré, jednou hop a podruhý trop a další. Je zajímavé, že v případě češtiny tento typ frazémů výrazně převažuje nad těmi, které skutečně vycházejí z existujících francouzských frazeologismů. Domníváme se, že tato „problematická“ spojení jsou původně ruskými a českými frazeologismy, které využívají cizojazyčného lexika jako stavebního prvku, a bylo by pro ně lépe použít přesnější označení „frazémy s osvojeným komponentem cizího původu“. Drtivou většinu všech ruských a českých frazeologismů francouzského původu tvoří „úplné kalky“ – frazémy, které byly do cílového jazyka zcela převzaty z francouzštiny a doslovně (nebo někdy volně) přeloženy. Těch ruských bylo celkově 312 (потерять голову, государство в государстве, любимый конек a další), českých jsme našli 79 (novinářská kachna, poslíček lásky, poslední výkřik módy a další). Dále jsme při analýze ruských a českých frazémů převzatých z francouzštiny narazili na některé příklady frazeologismů, které se svou specifickou formou či sémantikou od ostatních frazeologismů odlišují, proto jsme pro ně vytvořili skupinu tzv. „nezařaditelných frazémů“. Těchto frazémů sice není mnoho, ale vždy se jedná o velice zajímavé příklady frazeologie poukazující na její netypický původ. V případě ruštiny by to byly například frazémy jako для блезиру, сделать осаже, нести галиматью a další. V českém prostředí 80
jsou to například frazémy mít máslo na hlavě, být jako Pat a Patachon, být papežštější než papež a další. V klasifikaci podle typu ustáleného výrazu jsme se zaměřili na následující skupiny frazémů: okřídlené výrazy, citáty z výroků známých osobností, frazémy odrážející extralingvistické reálie a konverzační frazémy. Okřídlené výrazy se v ruštině i češtině vyznačují značně patetickým tónem a mají vyjadřovat životní moudrost a zkušenost mluvčího – v ruštině jsou to například frazémy сжигать корабли, лед сломан, починать на лаврах, v češtině potom frazémy jako hledej ženu, štěstí přeje připraveným, kdeže loňské sněhy jsou a další. Další skupina citáty z výroků známých osobností obsahuje nejčastěji výrazy, které bývají připisovány různým francouzským spisovatelům, filozofům, diplomatům umělcům či státníkům. Je zajímavé, že v této skupině počet českých frazeologismů značně převyšoval ty ruské – českých jsme našli celkem 29, přičemž od jednoho autora byly několikrát zaznamenány až 3 různé citáty (např. Nikdo nerozdává nic tak ochotně jako rady; Čím víc poznávám lidi, tím víc miluju psy; Historie je jen obrazem zločinů a neštěstí a další). Oproti tomu v ruské části jsme našli jenom 12 citátů známých osobností, přičemž žádná z osobností nebyla citována více než jednou (např. буря в стакане воды, жить на вулкане, курица в супе a další). Nejrozmanitější skupinu tvoří „frazémy odrážející extralingvistické reálie“, které jsme dále rozdělili do několika menších podskupin. V případě ruštiny jsme mohli vydělit následující podskupiny: frazémy spojené s dějinami (Серый кардинал, белый террор a další), frazémy spojené s folklórem a písněmi (гадать на кофейной гуще, Синяя борода a další), frazémy pocházející z literatury (Шагреневая кожа, таскать каштаны из огня a další), frazémy spojené s karetními hrami (идти ва-банк, вести двойную игру a další), frazémy spojené s vojenskou terminologií (брать на абордаж кого, ставить кордоны a další) a frazémy spojené s jídlem a alkoholem (после ужина горчица, заморить червяка a další). Nejvíce zde bylo frazémů pocházejících z literatury, což vypovídá o ruské zálibě ve francouzské klasické literatuře – nejčastěji se citují názvy nebo samotný obsah francouzských románů a divadelních her. V případě češtiny jsme mohli vydělit jenom některé z výše zmíněných podskupin, a sice frazémy spojené s dějinami (levé křídlo, stát ve státě a další), frazémy pocházející z literatury (Zdravý nemocný, Vraťme se ke svým beranům a další) a frazémy spojené s karetními hrami (dát něco všanc, být švorc jako pikový eso a další). Frazémy, které jsme v ruské části mohli dále rozřadit do ostatních skupin, se v české části 81
buď vůbec nevyskytovaly, nebo jejich množství bylo naprosto mizivé. Stejně jako v ruštině i v češtině tvořily nejpočetnější skupinu frazémy pocházející z literatury. Jako poslední skupinu jsme v případě ruštiny vydělili „konverzační frazémy“, kde jsme našli několik větných frazeologismů, které se používají v běžné konverzaci a které mají často formu různých vsuvek, řečnických otázek nebo pozdravů (Между нами говоря, Добрый вечер a další). Rovněž jsme sem zařadili multiverbizační spojení, která jsou pro ruštinu charakteristická a vyskytují se především v administrativním a publicistickém stylu (иметь место, по причине чего a další). Přesvědčili jsme se o tom, že správné určení výchozího jazyka u frazeologických výpůjček je velice obtížné. Svědčí o tom fakt, že u mnoha frazeologismů se ve slovníku nachází několik výkladů a verzí o pravděpodobném původu frazeologického obratu. Je tedy třeba vzít vždy v úvahu co nejvíce etymologických a lingvokulturologických aspektů k tomu, aby bylo určení výchozího jazyka co nejpřesnější. Rovněž můžeme konstatovat, že i v případě, kdy se jedná o bezprostřední výpůjčku z francouzštiny, můžeme mnoho frazeologismů zařadit do skupiny tzv. internacionalismů – frazémů, které existují v mnoha jazycích. Závěrem tedy můžeme konstatovat, že počet i typy ruských a českých frazeologismů francouzského původu úměrně odpovídají vlivu, jaký měl francouzský jazyk na oba jazyky. V případě ruštiny hovoříme o značném vlivu, který svědčí o dřívější vědomé orientaci Ruska na svět francouzské kultury a jazyka – Francie představovala pro Rusko velký vzor, na který bylo pohlíženo jako na moderní, osvícenský svět, kterému se chtělo Rusko co nejvíce připodobnit a vyrovnat. Vliv francouzštiny na českou frazeologii je o mnoho menší, což vypovídá o tom, že francouzština v dějinách českého jazyka nikdy nezaujímala tak velké místo, jako tomu bylo v případě ruštiny.
82
РЕЗЮМЕ В качестве темы моей дипломной работы я выбрала проблематику, входящую в область фразеологии. Речь идет об относительно молодой лингвистической науке, в которой лингвистам уже удалось сделать много, прежде всего в части ее синхронных аспектов, однако с диахронной точки зрения некоторые области фразеологии останутся еще
неисследованными.
Фразеология
представляет
очень
интересный
объект
исследования, так как лингвисты должны учитывать знания других лингвистических и нелингвистических наук – лексикологии, этимологии, культурологии, этнографии и т.п. Тема моей дипломной работы называется «Русские и чешские фразеологизмы французского происхождения», из чего вытекает, что в течение написания исследования я работала с тремя языками – русским, чешским и французским. Работа разделена на две основные части – теоретическую и практическую. В теоретической части я старалась осветить следующие области – фразеологию и предмет ее исследования, основные этапы истории русского языка, основные этапы истории чешского языка, французский язык в истории России и русские и чешские фразеологизмы иностранного происхождения. В этой части работы я черпала из публикаций «Русская фразеология для чехов» В. Мокиенка и Л. Степановой, «Фразеология современного русского языка» Н. Шанского, «История русского литературного языка» В. Виноградова, «Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty» Л. Степановой, «Česká lexikologie» Ф. Чермака и Й. Филипеца, «Vývoj českého jazyka a dialektologie» Ф. Цуржина и «Vývoj českého spisovného jazyka» Б. Гавранека. В практической части я исследовала русские и чешские фразеологизмы французского происхождения, которые я нашла в словаре «Русская фразеология: историко-этимологический словарь» и в четырехтомном словаре «Slovník české frazeologie a idiomatiky». Из указанных словарей я сделала более 500 эксцерпций – 382 русских и 131 чешских фразеологизмов французского происхождения. Все данные фразеологизмы я подвергла анализу и я попыталась разделить их на разные группы и подгруппы. В конце практической части я еще сосредоточилась на тех фразеологизмах французского происхождения, которые находятся и в русском, и в чешском языках. Первую главу теоретической части я посвятила фразеологии, основателем которой считается швейцарский лингвист Шарль Балли. Речь идет об относительно 83
молодой лингвистической науке, которая начала развиваться только во второй половине 20-ого века в связи с повышенным интересом к устной народной речи. Фразеологи
занимаются
специфических
языковых
исследованием единиц.
и
описанием
Фразеология
тесно
фразеологизмов связана
с
–
другими
лингвистическими и нелингвистическими науками – прежде всего сильна ее связь с философией и этикой, психологией, этнографией, культурой и религией. Единой фразеологической терминологии пока не существует, но к основным признакам фразеологизмов можно во всяком случае отнести устойчивость, воспроизводимость, экспрессивность и семантическую целостность. Фразеология вступает в разные иерархические отношения на разных языковых уровнях формально и семантически. В
качестве
воспроизводимой
языковой
единицы
фразеологический
оборот
представляет собой всегда единое смысловое целое, однако соотношение значения фразеологизма в целом и значений составляющих его компонентов может быть различным. С этой точки зрения В. В. Виноградов разделил фразеологические обороты на три группы: фразеологические сращения, фразеологические единицы и фразеологические
сочетания.
Н.
М.
Шанский
добавляет
еще
группу
фразеологических выражений. Значение фразеологизмов значительно отличается от регулярных языковых наименований – оно содержит экспрессивные, символические и оценочные составные части. За всеми фразеологизмами стоит специфическая история языка, культура, фольклор и литература. Они представляют собой «черный ящик» историко-культурной и языковой информации, благодаря которой сохраняются воспоминания о прошлом и языковые архаизмы. Во второй главе я описала основные этапы истории русского языка. Русский литературный язык развивался в период средневековья в двух направлениях – с одной стороны, развивался церковнославянский язык, который был тесно связан с религией и литературой, с другой стороны – русский язык, связанный с устной народной словесностью, сказками, поговорками и с обычным правом. В течение XIV-XVI веков усилилась разница между данными двумя языками, прежде всего в результате реформы, известной под названием «второе южнославянское влияние», которая хотела «очистить» церковнославянский язык от негативных явлений, прежде всего от русизмов. В XVI-XVII веках мы встречаемся с влиянием западноевропейских языков (греческим, латинским, польским, немецким), выражения из которых попадали на Русь прежде всего через Польшу, Литву и Новгород. Влияние западных и южных культур 84
принесло в русскую лексику прилив европеизмов, прежде всего в математической, географической, астрономической и военной терминологии. В начале XVIII века языковая ситуация на Руси начала изменяться благодаря Петру I Великому, который стремился ориентировать Россию культурно и политически по направлению к западным государствам. На первый языковой план тогда попал русский язык, который был более открыт западному влиянию. Церковнославянский язык употреблялся лишь в сфере религии и богослужения. Символом освобождения русского литературного языка от церковной идеологии являлась реформа русского алфавита в 1708 году. Все новые политические, административные и культурные явления означали огромный прилив слов из западоевропейских языков, главным образом, из голландского, английского, немецкого, французского, польского и итальянского языков. В конце XVIII века процесс европеизации русского общества достиг большой степени развития, прежде всего через посредство французской культуры и французского языка. Французский язык стал официальным языком аристократии и знаком современного образования. В XIX веке в русский язык попало много немецких выражений в связи с увлечением немецкой философией. Следующая глава посвящена основным этапам истории чешского языка. В IX веке на чешской территории действовало два литературных языка – латинский язык и старословянский язык. Однако после изгнания монахов из Сазавского монастыря в 1097 году старословянский язык был вытеснен языком латинским, который стал языком администрации, богослужения, культуры и литературы. На рубеже XIII-XIV веков начал в связи с политическим, хозяйственным и культурным размахом чешских земель быстро развиваться чешский язык, в который попало много терминов из немецкого языка, касающихся феодальной системы, администрации, военной терминологии и ремесел – это было обусловлено изменениями феодальной системы, развитием городов и немецкой колонизацией городов. Начало XV века было связано с движением гуситов, которое, кроме идеологической религиозной борьбы, имело большое значение в развитии чешского языка – тогда произошла значительная популяризация чешского языка, так как простыe люди в состав языка вносили народные элементы. В периоде гуманизма словарный состав чешского языка значительно увеличился – в язык попало много иностранных слов. Из латинского языка были заимствованы термины из школьной сферы, термины медицинские, химические и административные (autor, katedra, preceptor, arsenik). В военной 85
терминологии, деловом общении, морском деле и искусстве употреблялись слова из романских языков – французского, испанского и итальянского языков (armáda, kapitán, admirál, soldát). С XVI века наблюдаем также большой прилив германизмов – прежде всего в сфере фразеологии, области ремесел и в деловом общении (foch, handlovati, havíř, rytmistr). В XVII-XVIII веках был чешский язык перенасыщен иностранными словами, прежде всего латинскими и немецкими. Во время Чешского национального возрождения чешские деятели пытались улучшить условия чешского языка и чешской культуры и заменять иностранные слова выражениями чешского или вообще словянского происхождения. Развитие чешского литературного языка завершилось после падения феодализма в 1848 году, чешский язык тогда начал проникать в сферу администрации и просвещения и это вело к постепенному вытеснению немецкого языка. В конце XIX века повлиял на чешский язык еще язык французский, прежде всего в области культуры и искусства (malheur, milieu, fait accompli). Последняя глава теоретической части посвящена русским и чешским фразеологизмам иностранного происхождения. В основе многих фразеологических единиц мы находим ссылки на произведения античных философов и ученых, произведения мировой литературы, исторические события и т.п. Большинство данных фразеологизмов можно включить в состав интернационализмов – фразеологических оборотов, которые находятся в разных языках. Это те фразеологические заимствования и универсалии, которые возникают независимо друг от друга в связи с действием языковых и неязыковых универсалий. Фразеологические заимствования можно разделить на три группы: кальки, полукальки и фразеологизмы, заимствованные из иностранного языка в исходной форме. К самым трудным аспектам анализа заимствованных фразеологизмов принадлежит вопрос определения исходного языка. Точные миграционные пути фразеологизмов можно узнать только в случае, когда языкпосредник наложил на данный фразеологизм свои отпечатки. В практической части работы я работала с 513 эксцерпциями – с 382 русскими и 131 чешскими фразеологизмами французского происхождения. Все данные фразеологизмы я подвергла анализу и попыталась разделить их на разные группы и подгруппы. Классификация согласно типу заимствованных единиц представляет собой разделение фразеологизмов на три большие группы – фразеологизмы, заимствованные 86
из французского языка в исходной форме, полукальки и кальки. Дополнительную группу состовляют «фразеологизмы, которые не относятся ни к одной из групп». Фразеологизмы, заимствованные из французского языка в исходной форме, составляют
в
русском
и
чешском
языках
самую
малочисленную
группу
фразеологизмов. В случае русского языка этот факт вытекает, по-видимому, из различных графических систем русского и французского языков – с одной стороны, это кириллица, с другой – латинский шрифт. В русском языке идет речь чаще всего о крылатых выражениях и фразеологизмах, происходящих из литературы (Cherchez la femme, l´art pour l´art, тет-а-тет и другие). Учитывая тот факт, что чешский и французский языки употребляют латинский шрифт, чешских фразеологизмов из данной группы было больше, чем русских. Это были крылатые выражения и фразеологизмы, происходящие из литературы, и, кроме того, так же цитаты из высказываний известных личностей, этикетные фразеологизмы и термины из теории литературы и социологии (À propos…, с´est la vie, laisser faire, šámbr séparé и другие). Хотя в чешском языке данных фразеологизмов больше, чем в русском, можно сказать, что употребление указанной фразеологической группы в повседневной жизни является редким и оно касается скорее всего узко ориентированных франкофонов и области специализированной литературы. Данные фразеологизмы были в русский и чешский языки заимствованы с помощью методов трансплантации и транскрипции. Группа полукалек является более многочисленной. В случае русского языка в эту группу был включен всего 61 фразеологизм, в случае чешского языка – 27 фразеологизмов. Чаще всего это фразеологизмы, глагольная часть которых была переведена на целевой язык, а именная часть осталась в исходной французской форме (или была транскрибована) - пробить брешь в чем, строить куры, войти в раж, být na tapetě, být někomu egál, být ažůr s něčím и другие. Однако в данной фразеологической группе мы нашли относительно много фразеологизмов, которые не были заимствованы из французского языка, но лишь содержат французские компоненты (отдельные лексемы). В русском языке это, например, фразеологизмы сделать фрикасе из кого, получить шиш с маслом, быть в кураже и другие. В чешском языке это, например, фразеологизмы jedním karé, mít pré, jednou hop a podruhý trop и другие. Интересно, что в случае чешского языка данный тип фразеологизмов ярко преобладает над теми, которые действительно происходят от существующих французских фразеологизмов. Мы предполагаем, что данные «проблематические» единицы являются исконно 87
русскими и исконно чешскими фразеологизмами, которые используют иностранную лексику в качестве строительного элемента, поэтому более подходящим названием было
бы
«фразеологизмы
с
освоенным
компонентом
и
фразеологизмов
иностранного
происхождения». Большинство
всех
русских
чешских
французского
происхождения составляют кальки – фразеологизмы, которые были заимствованы из французского языка и буквально переведены на целевой язык. Русских калек мы нашли 312 (потерять голову, государство в государстве, любимый конек и другие), чешских 79 (novinářská kachna, poslíček lásky, poslední výkřik módy и другие). В течение анализа мы отметили некоторые примеры фразеологизмов, которые формально или семантически отличаются от всех остальных фразеологизмов, поэтому мы решили для данных единиц создать дополнительную группу фразеологизмов, которые не относятся ни к одной из групп. Данных фразеологических оборотов мы нашли немного, но всегда речь идет об очень интересных примерах, которые указывают на нетипичное фразеологическое происхождение. В случае русского языка можно привести следующие примеры: для блезиру, сделать осаже, нести галиматью и другие. В чешской среде это обороты типа mít máslo na hlavě, být jako Pat a Patachon, být papežštější než papež и другие. Классификация согласно типу устойчивого выражения представляет собой следующие группы фразеологических единиц: крылатые выражения, цитаты из высказываний известных личностей, фраземы, отражающие экстралингвистические реалии, и этикетные фразеологизмы. Крылатые выражения отличаются от других фразеологизмов значительно патетическим тоном, должны выражать жизненную мудрость и опыт. В русском языке это, например, сжигать корабли, лед сломан, починать на лаврах и другие, а в чешском языке – фразеологизмы типа hledej ženu, štěstí přeje připraveným, kdeže loňské sněhy jsou и другие. Следующая группа – цитаты из высказываний известных личностей содержит чаще всего те выражения, которые приписываются французским писателям, философам, дипломатам, артистам и государственным лицам. Интересно, что число чешских фразеологизмов данной группы значительно превышает русские – чешских фразеологизмов мы нашли всего 29, причем от одной личности мы иногда нашли 3 разные цитаты (например Nikdo nerozdává nic tak ochotně jako rady; Čím víc poznávám 88
lidi, tím víc miluju psy; Historie je jen obrazem zločinů a neštěstí и другие). В русской части мы нашли только 12 цитат, причем каждой личности принадлежала всегда одна цитата (например буря в стакане воды, жить на вулкане, курица в супе и другие). Самую
разнообразную
группу
составляют
фраземы,
отражающие
экстралингвистические реалии. В данной группе мы выделили еще несколько подгрупп.
В
русской
части
мы
смогли
выделить
следующие
подгруппы:
фразеологизмы, связанные с историей (Серый кардинал, белый террор и другие), фразеологизмы, связанные с фольклором и песнями (гадать на кофейной гуще, Синяя борода и другие), фразеологизмы, происходящие из литературы (Шагреневая кожа, таскать каштаны из огня и другие), фразеологизмы, связанные с играми в карты (идти ва-банк, вести двойную игру и другие), фразеологизмы, связанные с военной терминологией (брать на абордаж кого, ставить кордоны и другие) и фразеологизмы, связанные с едой и алкоголем (после ужина горчица, заморить червяка a další). Самую многочисленную подгруппу составляли фразеологизмы, происходящие из литературы, что показывает русский интерес к французской классической литературе – чаще всего цитируются названия романов и пьес или их содержание. В случае чешского языка мы смогли выделить лишь некоторые из вышеуказанных подгрупп – фразеологизмы, связанные с историей (levé křídlo, stát ve státě и другие), фразеологизмы, происходящие из литературы (Zdravý nemocný, Vraťme se ke svým beranům и другие), и фразеологизмы, связанные с играми в карты (dát něco všanc, být švorc jako pikový eso и другие). Остальных подгрупп, которые мы выделили в русской части, в чешской части вообще не было или их число было совсем незначительное. Последнюю группу, которую мы в случае русского языка выделили, представляют этикетные фразеологизмы, где мы нашли несколько фразеологизмовпредложений, которые употребляются в ежедневном общении и которые часто имеют форму разных вводных слов, риторических вопросов и приветов (Между нами говоря, Добрый вечер и другие). Мы сюда включили также мультивербизационные сочетания, которые характерны для руского языка и которые часто употребляются в административном и публицистическом стилях (иметь место, по причине чего и другие). Мы убедились в том, что правильное определение исходного языка у фразеологических единиц является очень сложной задачей. Об этом свидетельствует 89
тот факт, что у многих фразеологизмов находится в словаре несколько изложений и версий о вероятном происхождении фразеологической единицы. Надо всегда учесть как можно большее этимологических и лингвокультурологических аспектов, чтобы точно определить исходный язык. Можно также констатировать, что даже в случае, когда идет речь о непосредственном заимствовании из французского языка, большое количество относится к интернационализмам – фразеологизмам, находящимся в разных языках. В заключение можно сказать, что количество и типы русских и чешских фразеологизмов французского происхождения соответственно отвечают влиянию, который имел французский язык на оба языка. В случае русского языка мы говорим о большом влиянии, которое свидетельствует о прежней намеренной ориентации России на мир французской культуры и языка – Франция представляла для России хороший пример современного просвященного государства, на которое Россия хотела походить. Влияние французского языка на чешскую фразеологию намного меньше. Это свидетельствует о том, что в истории чешского языка французский язык никогда не занимал такое выдающееся место, как в случае истории русского языка.
90
SEZNAM POUŽITÉ ODBORNÉ LITERATURY 1. CUŘÍN, F. Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha, 1971. S. 102-112. 2. ČERMÁK, F., FILIPEC, J. Česká lexikologie. Praha, 1985. S. 166-236. 3. FUČÍK, B. Zakopaný pes aneb O tom jak, proč a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví. Praha: Albatros, 2009. S. 248. 4. HAVRÁNEK, B. Vývoj českého spisovného jazyka. Praha, 1979. S. 7-140. 5. JUNGMANN, J. Dvojí rozmlouvání o jazyku českém, 1806. In: Boj o obrození národa. Výbor z díla J. Jungmanna. Praha, 1948. 6. KAPITÁNOVÁ, J. Antologie textů ke srovnávací stylistice. Komentáře a analýzy. Olomouc, 2013. S. 53. 7. LINGEA s.r.o. Francouzsko-český česko-francouzský velký slovník. Brno: Lingea, 2007. ISBN 978-80-87062-05-0. 8. MOKIENKO, V., STĚPANOVA, L. Komentáře editorů k reedici slovníku. In: Václav Flajšhans. Česká přísloví. D. 2. Olomouc, 2013. S. 17-57. 9. STĚPANOVA, L. Česká a ruská frazeologie. Diachronní aspekty. Olomouc, 2004. 297 s. ISBN 80-244-0795-7. 10. ВИНОГРАДОВ, В. В. История русского литературного языка. Избранные труды. Москва, 1978. С. 10-64. 11. ВИНОГРАДОВ, В. В. Лексикология и лексикография. Москва: «Наука», 1977. С. 125-195. 12. ДЕРЖАВИН, Н. С. Народная этимология. Русский язык в школе, 1939. № 2. 13. ЗИМИН, В. И., СПИРИН А. С. Пословицы и поговорки русского народа. Москва: «Сюита», 1996. 544 с. 14. КУЗНЕЦОВ, С. А. Большой толковый словарь русского языка. Санкт-Петербург: «Норинт», 1998. 15. МОКИЕНКО, В. М. Принципы этимологического анализа фразеологии. In: Philologia slavica. К 70-летию академика Н. И. Толстого. Москва, 1993. С. 346353. 16. МОКИЕНКО, В. М., СТЕПАНОВА, Л. Русская фразеология для чехов. Оломоуц, 1995.
91
17. СОЛОВЬЕВ, С. М. Об истории новой России. Москва: «Просвещение», 1993. 559 с. 18. СОЛОДУХО, Э. М. Вопросы сопоставительного изучения заимствованной фразеологии. Казань, 1977. 19. ТОЛСТОЙ, Н. И. Язык и народная культура. Очерки по славянской мифологии и этнолингвистике. Москва, 1995. 20. ЧЕРНЫХ, П. Я. Историко-этимологический словарь современного русского языка. Т. II. Москва: «Русский язык», 1993. 21. ШАНСКИЙ Н. М. Фразеология. In: Бабайцева В. В., Максимов Л. Ю. Современный русский язык. В трех частях. Ч. 1. 2-ое изд. Москва: Просвещение, 1987. С. 64-94. 22. ШАНСКИЙ Н. М. Фразеология современного русского языка. Санкт-Петербург, 1996.
INTERNETOVÉ ZDROJE: 23. SCHMIDT-HENKEL, H. La clef anglaise. Karambolage. Arte G.E.I.E. [online]. 12.9.2004. ARTE G.E.I.E., © 2013. Dostupný z: http://www.arte.tv/fr/le-mot-la-clefanglaise/569026,CmC=569018.html. 24. БЮРО ПЕРЕВОДОВ «ЭРА». Французский язык в истории России. Бюро переводов «Эра» [online]. Бюро переводов «Эра», © 2008–2012. Dostupný z: http://era24.ru/o-kompanii/nashi-stati/perevod-s-francuzskogo/. 25. ГЕНОН. Заимствованная лексика в русском языке. Генон [online]. Генон, © 2013. Dostupný z: http://www.genon.ru/GetAnswer.aspx?qid=7a0a78d6-91d3-409b9f1a-8ca2fdce1f6d.
92
SEZNAM EXCERPOVANÉ LITERATURY
1. ČERMÁK, F. et al. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. Praha: Academia, 1983. 2. ČERMÁK, F. et al. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. Praha: Academia, 1988. 3. ČERMÁK, F. et al. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy slovesné. D. 1-2. Praha: Academia, 1994. 4. ČERMÁK, F. et al. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy větné. Leda, 2009. 5. БИРИХ А. К., МОКИЕНКО, В. М., СТЕПАНОВА Л. И. Русская фразеология. Историко-этимологический словарь. Москва: «Астрель», 2005.
93
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1
I. RUSKÉ FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU Frazeologismy jsou uspořádány podle stejného principu jako v praktické části – podle typu frazeologických výpůjček a podle typu ustáleného výrazu. Níže uvedené skupiny a poskupiny tedy odpovídají číslování skupin a podskupin v praktické části.
A. Klasifikace podle typu frazeologických výpůjček 1. Frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě 1.1. Frazémy převzaté v původní podobě Le mieux est l´ennemi du bien – Лучшее – враг хорошего. Přísloví, dosl. Když se člověk spokojí s dobrým, nepotřebuje hledat lepší. L´état c´est moi - Государство – это я. Knižní. O nejvyšším stupni samovlády. Etre plus royaliste que le roi - Быть более роялистом, чем король. Knižní. O lidech, kteří jdou svými názory a pohledy ještě dále než ti, kteří tyto názory představují. Cherchez la femme - Ищите женщину! Často žertovně. Původkyní veškerého dění je žena. L´art pour l´art – Искусство для искусства. Knižní. 1. O takzvaném „čistém“ umění, které je odtrženo od života a které existuje jen pro některé vyvolené. 2. O čemkoli uzavřeném, určeném pro okruh některých vyvolených. Fin de siècle – Конец века. Knižní nebo publ. Doba úpadku, degradace, dekadence; popis mravů tohoto období. Tout est pour le mieux dans le meilleur des mondes possibles - Все к лучшему [в этом лучшем из миров]. Často ironicky. Náš svět je nejlepší a nic v něm nemůže být zařízeno jinak, než je, tedy nejlépe, jak je vůbec možno.
1.2. Frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému jazyku Тет-а-тет. - Tête-à-tête. Mezi čtyřma očima. А-ля фуршет. - À la fourchette Večeře, večírek narychlo, bez dlouhých příprav.
94
2. Poloviční kalky 2.1. „Čisté“ poloviční kalky Брать / взять на абордаж кого, что. - Prendre à l´abordage. Ironicky. Jednat rozhodně, průbojně ve vztahu k někomu nebo něčemu. Не в авантаже. Zastaralé. 1. O někom, kdo je ve špatné náladě, stavu. 2. Mít u někoho špatnou pověst. Franc. аvantage. В ажуре. - À jour. Hovorové. Řádně, dobře, úspěšně. Входить / войти в азарт. - Se mettre en hasard. 1. Oddávat se něčemu. 2. Vášnivě, zaníceně (ve hře, sporu, nějaké činnosti). Аппетит приходит во время еды. - L´appétit vient en mangeant. Přísloví. Přání něco aktivně dělat, účastnit se něčeho se projevuje na začátku činnosti, v průběhu práce. Пробивать / пробить брешь в чем. - Battre en brèche. Knižní. 1. Ničit překážky na cestě novým myšlenkám, kultuře, novému životnímu stylu atd. 2. Významně podkopávat něco. 3. S úsilím překonávat něco. Идея фикс. - Idée fixe. Knižní, negativní. Chybná myšlenka, idea. Смешивать / смешать карты кому, перед кем. - Brouiller les cartes. Odhalovat, ukazovat své tajné úmysly, plány, záměry. Шагреневая кожа. - La peau chagrin. Knižní. O něčem nezadržitelně ubývajícím, mizejícím. Для контенансу (контенанса). Zastaralé. Pro to, aby člověk vypadal nenuceně, cítit se svobodně. Z fr. contenance. Брать / взять курс на что, на кого. - Prendre la course. Knižní. Orientovat se ve své činnosti na něco, někoho, naznačovat určitý cíl. Быть в курсе чего. - Etre au courant de qch. Knižní. Vědět o něčem, neustále něco sledovat, být obeznámený o chodu, průběhu čeho. Cтроить куры. - Faire la cour. Dvořit se. Делать хорошую (веселую) мину при плохой игре. - Faire bonne mine au mauvais jeu. Snažit se skrýt své neúspěchy, nepříjemnosti za vnější spokojeností, přetvařovat se. Держать пари. - Faire un pari. Sázet se, sázet. В пику кому (сделать что). - Faire piques contre qn. S cílem někoho naschvál rozhněvat. Войти (Прийти) в раж. - Entrer en rage / se mettre en rage. Hovorově. Být silně podrážděn, rozzuřen. Подводить / подвести под один ранжир кого, что. - Ranger l´après la taille. Činit rovnými bez přihlédnutí k individuálním odlišnostem, vyrovnávat rozdíly. Брать / взять реванш. - Prendre sa revanche. Zvítězit po porážce, odveta. Быть более роялистом, чем король. - Être plus royaliste que le roi; Être plus royaliste que le roi-même. Knižní. O lidech, kteří jdou svými názory a pohledy ještě dále než ti, kteří tyto názory představují. Мертвый сезон. - Morte saison. Doba klidu v lázeňských lokalitách, období klidu v nějaké činnosti. Секрет полишинеля. - Un secret polichinelle. Žertovné. Tajemství, o kterém všichni vědí, domnělé tajemství. 95
Сардонический смех. - Rire sardonique. Knižní. Smích plný zloby, hněvivý, jedovatý. Делать (Устраивать / устроить) сцену кому. - Faire une scène. Dělat někomu skandál. Театр абсурда. - Théâtre de l´absurde. Stát nebo jakýkoli jiný společenský jev podřízený iracionálním, nesmyslným a vzhledem k malému člověku krutým zákonům (obyčejně o sovětské nebo postsovětské době). Задавать / задать тон. - Donner le ton. Být příkladem v něčem, být vzorem pro druhé, začínaje něco určitým způsobem, mít vliv na chod, rozvoj něčeho. Быть в фаворе у кого. - Etre en faveur. Být v přízni, využívat sympatií někoho. Потерпеть фиаско. - Faire fisco. Knižní. Utrpět neúspěch. Вызывать / вызвать (Производить / произвести) фурор. - Faire fureur. Mít bouřlivý úspěch vyzývající závist druhých. С шиком. 1. Skvostně, honosně, velkolepě (žít, jezdit atd.). 2. Elegantně, vybraně (o způsobu oblékání, chování atd.). Z fr. chic. Эры задавать. - Prendre (donner) de grands airs. Zastaralé. Vytahovat se, vést honosný život. Производить / произвести эффект. - Faire effet. Zalíbit se, udělat dojem.
2.2. Frazémy s osvojeným komponentem cizího původu Антимонии (Антимонию) разводить. Negativní. 1. Vést prázdné, zbytečně dlouhé rozhovory, které odvádějí pozornost od důležitých věcí. 2. Projevovat zbytečnou mírnost, shovívavost ve vztahu k někomu. Z fr. antimoine. Стоять на атасе. Žargon. Stát na stráži, chránit někoho. Z fr. attendant / attendez! Идти / пойти ва-банк. Knižní. Podstoupit velký risk, postupovat s náruživou odvahou a ničeho se nebát. Z fr. va banque. Червонный валет. Negativní. 1. Mizera, přisluhovač, zloděj s uhlazenými manýrami. 2. O bezcharakterním, úplatném člověku. Z fr. Le Club des Valets de Coeur. Выдавать / выдать карт-бланш на что. Knižní. Poskytovat právo konat dle vlastního uvážení, dle libosti. Z fr. carte blanche. Получать / получить карт-бланш на что. Knižní. Poskytovat právo konat dle vlastního uvážení, dle libosti. Z fr. carte blanche. Ставить / поставить кордоны (кому, чему). Knižní, negativní. Dělat někomu, něčemu překážky. Z fr. cordon. Быть в кураже; Быть под куражом. Zastaralé, hovorové, ironické. Být v náladě, podnapilý. Z fr. courage. Выкидывать / выкинуть курбеты. Zastaralé. Konat nečekané, nesmyslné činy. Z fr. courbette. Задавать / задать лансады. Zastaralé, hovorové, žertovné. Zhurta utíkat, zachraňovat se od nebezpečí, pronásledování, honby atd. 96
Z fr. lançade. Рассуждать о высоких материях. Často ironicky. Hovořit o filozofických tématech, rozmýšlet o abstraktních věcech. Z fr. matière. Делать / сделать кислую мину. Vyjadřovat svoji nespokojenost, rozhořčení atd. Z fr. mine. Мины подводить. Potají se snažit podkopávat něčí postavení, osnovat nepříjemnosti komu. Z fr. mine. Неглиже с отвагой. Zastaralé, pohrdavé. O nevázaném, vyzývavém chování. Z fr. négligé. Со всеми онерами. Zastaralé. 1. Se vším, co náleží, co je nezbytné. 2. Se všemi podrobnostmi. Z fr. honneur. В ореоле славы. Když byl známý, proslulý. Z fr. auréole. Стоять на платформе чего, какой. Knižní. Být stoupencem něčeho. Z fr. plate-forme. Работать на пленэре. Malovat podle modelu na svěžím vzduchu. Z fr. plain air. Говорить / поговорить тет-а-тет. Mluvit o samotě, mezi čtyřma očima. Z fr. tête-à- tête. Держать в решпекте кого. Zastaralé. Přimět někoho chovat se k sobě s úctou. Z fr. respect. Разводить / развести сантименты. Ironicky. Projevovat zbytečný cit. Z fr. sentiments. Тихой сапой. Potají, skrytě, nepozorovaně (postupovat, usilovat o něco atd.). Z fr. sape. На полном серьезе. Absolutně vážně. Z fr. sérieux. Брать / взять под сюркуп кого. Zastaralé. Držet někoho pod dohledem, zadržovat někoho. Z fr. surcoupe. Выходить / выйти в тираж. Přestat se používat, zestárnout. Z fr. tirage. Сделать фрикасе из кого. Žertovně. Ztlouci někoho (o výhrůžce). Z fr. fricassée. Под шефе (шофе, шафе). Být v náladě, ve stavu lehkého opojení. Z fr. chauffé. Получить шиш с маслом. Hovorově. Naprosto nic nedostat. Z fr. chiche. И в шутку, и в серьез. V žertu i vážně. Z fr. sérieux. 97
3. Úplné kalky Вернемся к нашим баранам. - Revenons à nos moutons. Výzva k mluvčímu neubíhat od hlavního tématu; konstatování mluvčího, že odbočování od tématu rozhovoru je u konce a že se vrací k podstatě. Быть под башмаком у кого. - Etre sous la pantoufle. Být někomu zcela podřízen. Башня из слоновой кости. - Tour d´ivoire. Symbol světa snu, o objektu přání odtržených od života. Эйфелева башня. - La Tour Eiffel. O něčem velice vysokém a velkém. Ударяться / удариться в бегство. - En retrait. Panicky ustupovat, utíkat od nebezpečí. Блеск и нищета [куртизанок]. – Splendeurs et misères des courtisanes. Knižní. O jevech, událostech, lidech, pro které je charakteristické zvláštní kontrastní spojení bohatství (materiální, duševní, hudební atd.) a bídy zároveň. Последний и решительный бой. - C´est la lutte finale. O rozhodujícím zápase s nepřítelem, na kterém závisí výsledek celého boje. Мнимый больной. - Le malade imaginaire. Žertovně, ironicky. O zdravém člověku, který se cítí jako nemocný nebo ho ze sebe dělá. Синяя борода. - La Barbe bleue. Knižně, negativně. O žárlivém manželovi, který se krutě chová k ženě. Мертвая буква. – La lettre morte. Knižně, negativně. O formální, vnější straně nějaké věci. Булавка в голове у кого. - Avoir sa pointe. Zastaralé, žertovné. O člověku ve stavu lehkého opojení.. Буря в стакане воды. – C´est une tempête dans un verre d´eau. Ironicky. Velký hluk, spor, silné rozčilení kvůli bezvýznamné příčině, kvůli maličkostem, které nestojí za řeč. Ничуть не бывало. - Il n´en fut rien. Vůbec ne, zcela ne. Брать / взять быка за рога. - Prendre le taureau par les cornes. Souhlasně. Začít konat energicky, rozhodně a ihned od toho hlavního. Между нами ничего не было. - Il n´y avait rien entre nous. Nebyli jsme v blízkém kontaktu, vztahu. Не тут-то было. - Il n´en fut rien. O marných, chorobných úsilích, pokusech někoho. Железный век. – Siècle de fer. Knižně. O velice kruté a surové době. Одерживать / одержать верх над кем. - Prendre le dessus. Knižně. Porazit někoho. На вес золота. - Au poids de l´or. O něčem velice cenném, vzácném. Каким ветром кого занесло? - Quel bon vent vous amène? Hovorově. Zvolání radosti a údivu při příchodu nečekaného hosta, známého, s kterým jsme se dlouho neviděli. Добрый вечер! - Bon soir! Pozdrav při večerním setkání. Называть вещи своими именами. - Appeler les choses par leur noms. Mluvit přímo (a často ostře), bez okolků a etiketní zdvořilosti. На первый взгляд. - Au premier aspect. Podle prvního dojmu. С первого взгляда. - Au premier aspect. Okamžitě na první pohled, při prvním seznámení. 98
В виду чего (Ввиду чего). - En vue de qch. Zastaralé. Z důvodu něčeho. Иметь в виду что. - Avoir en vue. Mít na mysli něco, brát v úvahu, domnívat se něco. Тонкий вкус. – Goût fin. O vytříbeném, jemném vkusu. Мутить воду. - Lовить рыбу в мутной воде. Negativně. Úmyslně něco plést, dělat zmatek. Много воды утекло [с тех пор, как]. Uplynulo hodně času od něčeho. Чистейшей (чистой) воды. - Diamant de la plus belle eau. Té nejlepší kvality, bez kazů či nedostatků. Бросать в воздух шапки (чепчики). - Jeter son bonnet par dessus les moulins. Vyjadřovat extrémní radost, jásat. Носиться в воздухе. - Cela est dans l´air, être dans l´air. O myšlenkách, událostech, které byly už předem patrné, předpovídat něco. На войне как на войне. - À la guerre comme à la guerre. Přísloví. 1. Když začne boj, je třeba připravit se na vše. 2. O schopnosti přizpůsobit se jakýmkoli podmínkám. Работать как вол. - Travailler comme boeuf. Často negativně. Pracovat přespříliš, s úsilím a pokorou. Пора меж волка (волком) и собаки (собакой). - Entre chien et loup. Zastaralé, knižní. Za soumraku, za velice špatné viditelnosti. Новая волна. - Nouvelle Vogue. Nové. O nové generaci osobností (v literatuře, umění, sportu atd.). Больной вопрос. – Lieu douloureux. Neodkladný, ale těžko řešitelný problém. Вопрос (порядок) дня. - L´ordre du jour. Program jednání. Вопрос жизни или смерти. - Une question de vie et de mort. Věc, jež má pro někoho mimořádně důležitý význam. Ворона в павлиньих перьях. - Le geai paré de plumes du paon. Ironicky. O člověku, který si přisvojuje cizí přednosti, aby se stal významnějším, ale ve výsledku vypadá směšně a uboze. Воспитание чувств. - L´éducation sentimentale. Knižně, často vznešeně. O působení, vlivu okolního prostředí na emoce, city mládeže. Лучшее – враг хорошего. - Le mieux est l´ennemi du bien. Přísloví. Když se člověk spokojí s dobrým, nepotřebuje hledat lepší. С незапамятных времен. - De temps immémorial. Velmi dávno. Со временем. - Avec le temps. Za nějaký čas, postupně. Время пик. - Les heures de pointe. Hodina špičky. Убивать / убить время. - Tuer le temps. Negativně. Trávit čas marně a bezúčelně. Первый встречный. - Le premier venu. Náhodný člověk, první příchozí člověk. Жить (стоять, танцевать) на вулкане. - Nous dansons sur un volcan. Žít v neustálém neklidu, strachu, očekávat nějaké nepříjemnosti. Старая гвардия. - La vieille garde. Knižně, souhlasně. O zkušených, zběhlých lidech v libovolné oblasti. 99
Гвардия умирает, но не сдается. - La garde meurt et ne se rend pas. Často žertovně. O úporném, houževnatém odporu. Гвоздь программы (сезона). - Clou de la saison (de l´exposition). 1. Nejlepší číslo, nejlepší umělec koncertu, který slibuje senzaci. 2. Nejlepší program něčeho. Добрый гений чей. - Bon génie. Knižně, souhlasně. Člověk pomáhající někomu z bídy, neustálý ochránce někoho. Ради чьих прекрасных глаз. - Pour les beaux yeux de qn. Ironicky. Jenom ze sympatie k někomu, za nic, jen tak. С глаз долой – из сердца вон. - Loin des yeux, loin du coeur. Přísloví. Láska odejde, když není objekt lásky na blízku. Бросаться /броситься в глаза. - Sauter aux yeux. Být velice zjevný, upozorňovat na sebe. С глазу на глаз говорить. - Tête-à-tête. Pohovořit si mezi čtyřma očima, v soukromí. Строить / состроить (Делать / сделать) глазки кому. - Faire les yeux doux. Koketovat, zahrávat si s někým. Кому вы это говорите! - À qui le dites-vous! Nepřesvědčujte mě, já to dobře vím. Заставлять / заставить говорить о себе. - Faire parler de soi. Domáhat se uznání, stát se slavným. Между нами говоря. - Entre nous sois dit. Úvodní slova upozorňující na důvěrnost vyřčeného, sděleného jako tajemství. Давать / дать голову на отсечение. - Donner sa tête à couper. Vyjadřovat absolutní jistotu v něčem, zcela zaručovat spolehlivost něčeho. Терять / потерять голову. - Perdre la tête. Ztrácet schopnost zdravě a chladnokrevně uvažovat, nevědět, jak postupovat. Брать / взять за горло кого. – Prendre par le cou. Hrubě nutit někoho něco udělat. Государство в государстве. – État dans l´état. Knižně, negativně. Skupina lidí, organizace, která si tvoří výjimečné podmínky, nepodléhá obecnému pořádku stanovenému ve státě. Государство – это я. - L´état c´est moi. Knižní. O nejvyšším stupni samovlády. Гражданин мира. - Citoyen du monde. Kosmopolita. Гадать на кофейной гуще. - Lire dans le mare de café. Ironicky, negativně. Dělat neopodstatnělé, na ničem si nezakládající závěry, dohady. Дама полусвета. - Demi-monde. Knižně, ironicky. Prodejná žena, prostitutka. Дама с камелиями. - La Dame aux camélias. Eufémismus, ironicky. Prodejná žena, prostitutka. Ломиться в открытую дверь. - Enfoncer une porte ouverte. Často ironicky. Vytvářet si zbytečné, zcela nepotřebné překážky. Показывать / показать на дверь кому. - Montrer la porte à qn. Požádat někoho odejít, vyhnat někoho. Колокольний дворянин. - Gentils hommes de la cloche. Zastarale, žertovně. O odchodu z duchovenstva. Орлеанская дева. – La pucelle d´Orléans. Knižně, pateticky. Johanka z Arku. 100
Дело чести. - Affaire d´honneur. V případě nevyplnění určitých záležitostí a věcí utrpí čest a důstojnost člověka. Иметь дело с кем, чем. - Avoir affaire avec qn. Být spojený s někým, něčím. Щекотливое дело (положение, вопрос). - Affaire épineuse, question épineuse. Nepříjemná, obtížná věc vyžadující opatrnost a takt. Безумынй день, или Женитьба Фигаро. - La Folle journée ou le mariage de Figaro. Žertovně. O bláznivém, náročném dni, během kterého se stalo mnoho nečekaných událostí. В один прекрасный день. - Un beau jour. Často ironicky. Někdy, jednou. Выходной день. - Jour de sortie. Den odpočinku, volný den. Добрый день! - Bon jour! Pozdrav při setkání během dne. Зашибать / зашибить деньгу (деньги, грош, копейку). - Battre monnaie. Hovorově, častěji negativně. Hodně vydělávat (ne příliš náročnou prací), honit se za snadnými přivýdělky. Человеческий документ. - Les documents humains. Knižně. O dopisech, denících, memoárech a jiných dokumentech, které pravdivě popisují život člověka. Львиная доля чего. - La part du lion. Knižně. Velká a nejlepší část něčeho. Дом свиданий. - Maison de rendez-vous. Zastarale, knižně. Veřejný dům. Дом терпимости. - Maison de tolérance. Knižně. Veřejný dům. Сделай дружбу. - Faites-moi l´amitié. Zastarale. Výraz prosby, se kterou se obracíme k příteli nebo k blízkému člověku. Законченный дурак. - Un sot achevé. Pohrdavě. O krajně nerozumném, beznadějně hloupém člověku. Присутствие духа. - Présence de l´esprit. Sebeovládání, chladnokrevnost. Пахнет жареным где. - Ça sent le russi. Můžeme očekávat někde něco špatného, nepříjemnosti, nebezpečnou situaci. Женщина легкого поведения. - Une femme d´une conduite légère. Negativně. Prostitutka. Ищите женщину! - Cherchez la femme! Často žertovně. Původkyní veškerého dění je žena. Подвергать / подвергнуть свою жизнь [опасности]. - Exposer la vie. Knižně. Dělat něco velice nebezpečného, velice riskovat. С открытым (поднятым) забралом [бороться, выступать против кого и т.п.]. - La visière levée. Knižně. Čestně, otevřeně, přímo (bojovat, vystupovat proti někomu atd.). Заговор молчания. - Conspiration du silence. Knižně, negativně. Úmyslné kolektivní zamlčování (tisku, veřejnosti atd.) nějakého významného, ale nepříjemného faktu, zásluh nepohodlné osoby atd. На закате дней. - Sur le déclin de la vie. Knižně, poeticky, vznešeně. Ve stáří. Драконовские (Драконовы. Устар.) законы (меры, наказания), Драконовский закон. - Lois draconiennes. Knižně, negativně. 1. Surové, kruté zákony, nařízení. 2. Krajně krutá, nelítostná opatření, tresty. Строить воздушные замки. - Faire (bâtir, construire) des châteaux en Espagne. Knižně, ironicky. Oddávat se prázdným, neuskutečnitelným, marným snům a nadějím, snít o nesplnitelném. 101
Заставлять / заставить говорить о себе. - Faire parler de soi. Dožadovat se uznání, stát se slavným dobrou prací, svými schopnostmi. Ездить / ехать зайцем. - Aller (voyager) en lapin. Nově. Jezdit veřejnou dopravou bez lístku. Хватать звезды с неба. - Prendre la lune avec les dents. Lehce, bez úsilí se dožadovat nějakého úspěchu (např. ve služební kariéře). Как знать. Vyjádření nejistoty, pochyb. Придавать / придать значение чему. – Donner l´importance. Upínat výjimečnou pozornost něčemu, zveličovat důležitost něčeho. Зуб иметь против кого. - Avoir une dent contre qn. Mít zlost na někoho, nepřízeň k někomu, být na někoho rozhořčen. Вооружен до зубов. - Etre armé jusqu´aux dents. O zcela nebo neúměrně ozbrojeném člověku. Говорить / сказать (Цедить / процедить) сквозь зубы что. - Parler entre ses dents. Říci něco tiše a nesrozumitelně a nechtít se k něčemu přiznat. Пьян как зюзя. - Boire comme une éponge. Hovorově, negativně, žertovně. O pohoršujícím opilci, který dosáhl nejvyššího stupně opilosti. Быть (Сидеть) как на иголках. - Etre sur des épines. O stavu silného neklidu, nervového rozrušení. Искать иголку в стоге сена. - Chercher une aiguille dans une botte de foin. Dělat nemožnou, zbytečnou práci. Игра слов. - Jeu de mot. Kalambur, hra se slovy. Игра стоит свеч; Игра не стоит свеч (свечей). - Le jeu n´en vaut pas la chandelle (les chandelles). Přísloví. Věc stojí (nebo nestojí) hodně sil, prostředků, ztrát. Používá se jako rada chystat (nebo nechystat) nějakou věc. Вести / повести двойную игру. - Jouer le double jeu. Negativně. Chovat se jako obojetník, hrát na dvě strany. Олимпийские игры. - Jeux Olympiques. Mezinárodní soupeření pojímající různé druhy sportů. Утраченные иллюзии. - Les illusions perdues. Knižní. O stavu zklamání se v někom, něčem oblíbeném, o úplné ztrátě předchozí váry, ideálů. Искра Божия у кого. - Feu sacré. Knižně, vznešeně. O vrozeném nadání někoho, záblesku talentu. Искусство для искусства. – L´art pour l´art. Knižní. 1. O takzvaném „čistém“ umění, které je odtrženo od života a které existuje jen pro některé vyvolené. 2. O čemkoli uzavřeném, určeném pro okruh některých vyvolených. Бросать / бросить камешек (камешки) в чей огород. - Jeter des pierres dans le jardin de qn. Často žertovně. Dělat na něčí adresu odsuzující a ironicky narážky. Серый кардинал. - L´éminence grise. Silný, zákeřný člověk, který má velký vliv na chod událostí, ale upřednostňuje zůstávat ve stínu, nehledá popularitu. Знать как свой карман что. - Connaître qch., qn. comme sa poche. Nově. Velice dobře něco znát. Таскать каштаны из огня [для кого]. - Tirer les marrons du feu. Negativně. Dělat za někoho těžkou práci spojenou s nemalým riskem.
102
Кладезь премудрости (мудрости, учености). - Un puits de science. Knižní, pozitivně. O člověku, který má všeobecné znalosti, o encyklopedicky vzdělaném člověku. Развесистая клюква. - Sous l´ombre d´un kliukva majestueux. Ironicky. O něčem naprosto nepravděpodobném, vymyšleném, o různých báchorkách. Кожа да кости; [Одни] Кости да кожа у кого. - La peau et les os. Negativně. O velice hubeném, krajně vyčerpaném, ztrhaném člověku. Смотреть со своей колокольни на кого, что. - Patriotisme du clocher. Negativně. Soudit někoho, něco pouze ze své osobní pozice, z pohledu vlastní potřeby, jednostranně (o omezenosti pohledů, perspektivy). Человеческая комедия. - La comédie humaine. Knižně. Reálný lidský život se všemi jeho tragickými i komickými stránkami. Любимый конек. - C´est son dada. Často žertovně. O předmětu něčí touhy, o oblíbeném tématu, zájmu, koníčku, slabosti atd. Конец века. - Fin de siècle. Knižně nebo publ. Doba úpadku, degradace, dekadence; popis mravů tohoto období. До конца ногтей (пальцев) быть кем, чем. - Jusqu´au bout des ongles. Zastarale, knižně. Zcela, úplně, celou svou bytostí být někým nebo něčím (čestným, oddaným, ušlechtilým atd.). В конце концов. - À la fin du fin. V konečném, posledním výsledku, nakonec. Как одна копейка (копеечка). - Comme un denier. Přesně, ani více ani méně (o zmíněné peněžní částce). Отдавать / отдать (Выкладывать / выложить, Платить / заплатить) как одну копейку (копеечку). Comme un denier. Lehce, bez lítosti vyplatit nebo utratit velkou (ale přesn určenou a vymezenou) peněžní částku najednou, úplně. Сжигать / сжечь [свои] корабли. - Brûler ses vaisseaux. Knižně. Rozhodně se odpoutat od minulosti, kdy už je nemožné vracet se k něčemu. Божья коробка. - Bête à Bon Dieu. Žertovně, ironicky. O tichém, neškodném člověku. Куда король пешком ходит. - Aller où le Roi va à pied (n´envoie personne). Žertovně, eufemismus. O toaletě. Покупать / купить кота в мешке. - Acheter chat en poche (sac). Často žertovně. Pořizovat něco, u čeho dopředu neznáme kvalitu, hodnotu. Тянуть кота за хвост. - Tenir le diable par le queue. Hovorově, negativně. Hovořit rozvláčně, otálet s odpovědí a tím v někom vyvolávat podráždění, nespokojenost. 2. Velice dlouho dělat něco, tahat čas. Край света (земли), На краю света (земли), На край света (земли). - Au bout du monde. Velice daleko. Крайности сходятся. - Les extrémités (les extrêmes) se touchent. Přísloví, knižně. O lidech, názorech, vlastnostech atd., které jsou zcela odlišné a zdánlivě neslučitelné, ale i přesto se tyto protiklady slučují a vycházejí spolu. Спящая красавица. - La Belle au bois dormant. Žertovné oslovení lidí, kteří nevykazují zájem o vykonávanou práci, kteří jsou pomalí a zasnění tehdy, když je potřeba aktivní činnosti. Крик души. - Le cri du coeur. 1. Někdy ironicky. Vyjádření velké duševní bolesti, něčeho dlouho nahromaděného na duši. 2. Žertovně. Silné, neodolatelné přání něco udělat, uskutečnit. Последний крик моды. - Dernier cri de la mode, dernier cri de la technique. Často ironicky. Módní novinka. 103
Голубая кровь. - Le sang bleu. Knižně, často ironicky. O člověku šlechtického, aristokratického původu. Портить / испортить кровь кому. - Se faire du mauvais sang. Negativně. Dělat nepříjemnosti, bolest někomu, rozčilovat někoho. Подрезать / подрезать крылья кому. - Couper les ailes à qn. Zbavovat někoho možnosti projevit se, zbavovat někoho víry v sebe. Смеяться в кулак. - Rire dans sa barbe. Tajně se někomu, něčemu posmívat, být škodolibý. Курица в супе. - Une poule dans son pot. Knižně, ironicky, zastarale. O osobním blahobytu, prospěchu. Починать / почить на лаврах. - Se reposer sur ses lauriers. Knižní, negativní. Vystačit si s dosaženým, nesnažit se o něco víc. Давать / дать на лапу кому. - Graisser la patte à qn. Hovorově, negativně, pohrdavě. Dávat někomu úplatek. Лед сломан (разбит, тронулся); сломать лед. - La glace est rompue. 1. O ukončení nevraživosti, nepřátelství, začátek příměří. 2. O rozhodném, ostrém začátku něčeho důležitého, významného, o převratné chvíli. Бросать / бросить в лицо кому что. - Jeter à la face de qn. Přímo a odvážně říci někomu něco nepříjemného a ostrého (ale obyčejně spravedlivého). В лоб. - En front. 1. Přímo ve směru cíle (pohybovat se, jít atd.). 2. Přímo, otevřeně, bez použití narážek a odboček (hovořit, ptát se, psát atd.). Медный лоб. - Front d´airain. Nadávka. O tupém, omezeném člověku. Работать как лошадь. - Travailler comme boeuf. O něčí těžké, neustálé (obyčejně nesvobodné) práci. Ничто не ново под луною (под солнцем). - Rien de nouveau sous le soleil. Knižně. Vše, co se nyní děje, i když vypadá nově, se už na zemi někdy stalo, vše je proměnlivé, přechodné. Оставляет желать лучшего. - Lasser à désirer. O něčem nepříliš dobrém, co v jistém směru neuspokojuje. Все к лучшему [в этом лучшем из миров]. - Tout est pour le mieux dans le meilleur des mondes possibles. Často ironicky. Náš svět je nejlepší a nic v něm nemůže být zařízeno jinak, než je, tedy nejlépe, jak je vůbec možno. Мальбрук в поход собралься. – Marlbrough s'en va-t-en guerre. Ironicky. O projevu nebo počínaní někoho, od kterého nemůžeme čekat dobré výsledky: je to odsouzeno k neúspěchu. Всех мастей. - De toutes les couleurs. Negativně. O někom, něčem toho nejrozličnějšího vzhledu. Принимать / принять меры. - Prendre des mesures. Podnikat jisté činy pro uskutečnění něčeho. Иметь место. - Avoir lieu. Knižně. Být, probíhat, dít se. Место под солнцем. - Ma place au soleil. Knižně. 1. Vysoké postvení ve společnosti. 2. Právo na existenci, zajištění. Общее место. - Lieu commun. Negativně. Všem známá pravda, otřepaný výraz. Слабое место кого, чье, у кого. - La côte faible de qn., qch. Zranitelná, špatná stránka někoho, něčeho, podstatný nedostatek, kaz atd. Медовый месяц. - Lune de miel. První měsíc manželského života. 104
Мещанин во дворянстве. - Le Bourgeois gentilhomme. Knižně. O kariéristovi, který ze sebe dělá důležitého a vzdělaného člověka. Третий мир. - Le tiers monde. Publ. Název rozvojových zemí Afriky a Asie. Общественное мнение. - Opinion publique. Knižně nebo publ. Veřejností přijaté názory, mínění, hodnocení někoho, něčeho. Выходить / выйти из моды. - Passer de mode. Zastarat. До мозга костей. - Jusqu´à la moelle des os. 1. Celou bytostí, zcela, úplně (být někým nebo jakým). 2. Důkladně, doopravdy. Золотая молодежь. - Jeunesse dorée. O mládeži z bohatých společenských vrstev, jež tráví svůj život zahálkou a zábavou. Птичье молоко. - Il est nourri de lait de poule. Něco nevídaného, nemožného. Хранить молчание. - Garder le silence. Knižně. Mlčet. Обходить / обойти молчанием что. - Passer une chose sous silence. Úmyslně zamlčet něco. Музыкальный момент. - Moment musical. Vznešeně. V soudobém tisku může být tento okřídlený výraz použit nejen ve svém původním významu, ale také jako název pro libovolný životní okamžik spojený s hudbou. Платить / заплатить той же монетой кому. - Il l´a payé en même monnaie. Odpovědět stejným způsobem, činem. Строить золотой мост отступающему неприятелю. - Faire un pont d´or à l´ennemi. Zastarale, knižně. Vytvořit příznivé podmínky pro volný ústup nepřítele. Какая-то муха укусила кого. - Quelle mouche vous pique. Negativně. O člověku, který je mimo sebe, zlobí se, je nervózní. O nepochopitelném, zvláštním chování někoho. Делать / сделать из мухи слона. - Faire d´une mouche un éléphant. Silně něco zveličovat, dávat něčemu nepodstatnému velký význam. Между нами [говоря]. - Entre nous soit dit. O něčem, co je známo jenom úzkému kruhu lidí a co není třeba rozhlašovat. Быть в мыле. - Etre tout couvert d´écume. Silně se zapotit rychlou chůzí, během nebo intenzivní prací. Задняя мысль. - Arrière-pensée. Skrytý úmysl, tajné záměr. Пушечное мясо. - La chair à canon. O vojácích násilně nebo nesmyslně posílaných na smrt. Льстить себа надеждой. - Se flatter (se bercer) d´espoir. Knižně. Doufat, utěšovat se nadějí. Лелеять надежду. - Carreser un espoir. Vroucně si něco přát, toužit o něčem. Питать надежду. Knižně. Doufat. Что называется. - Ce qu´on appelle. Jak příjemně nazývat, hovořit. Благие намерения. - L´enfer est pavé de bonnes intentions. Plány do budoucnosti, dobré úmysly (zpravidla nesplnitelné). Начало конца. - Commencement de fin. První příznaky, začátek rozpadu, úpadku, smrti někoho, něčeho. 105
Падать / упасть с неба на землю. - Tomber des nuages. Osvobodit se od iluzí, přijít ke správnému vnímání, chápání reálné skutečnosti, ke střízlivému pohledu na životu. На седьмом небе быть. - Etre ravi au septième (troisième) ciel. Zažívat velkou radost, štěstí, blaženost. Небо и земля. - Cela est éloigné comme le ciel et la terre. O někom, něčem silně odlišném, zcela rozdílném. Приносить / принести несчастье. - Porter malheur. Být příčinou bídy, neúspěchu. Шито белыми нитками. - Coudre (cousu) avec du fil blanc. O něčem nešikovně skrývaném. Держать все нити в своих руках. - Tenir tous les fils. Držet vše ve své moci. Терять / потерять нить разговора (рассуждения, мысли). - Perdre le fil de la conversation. Zapomínat hlavní myšlenku rozhovoru. Со всех ног (бежать). - À toutes jambes. Velice rychle (běžet). На другеской ноге [быть] с кем. - Etre sur un bon pied avec qn. V přátelském vztahu. На короткой ноге [быть] с кем. - Etre sur un bon pied avec qn. V důvěrném, blízkém vztahu. Встать с левой (не с той) ноги. - Se lever du pied gauche. Mít špatnou náladu, být podrážděný. Не левой ногой сморкается. - Il ne se mouche pas du pied. Zastarale, hovorově, žertovně. Někdo zná svou práci, dobře se v něčem orientuje. На приличную ногу. - Sur un pied convenable. Pořádně, být v souladu se všeobecně přijatými normami. Клевать носом. - Donner des coups de bec. Podřimovat v sedě, chvíli zvedat hlavu, chvíli pouštět. Крутить носом. - Hocher du nez. Hovorově. Vyjadřovat nespokojenost, pohrdání, odmítat, vzpírat se. Между (меж) двух огней. - Etre entre deux feux. V situaci, kdy hrozí nebezpečí z obou stran. Окно в Европу. - Petersburg est la fenêtre. Knižně. O Sankt-Petěrburgu, jehož založením získalo Rusko přístup k Baltskému moři. Плоская острота. - Une plaisanterie plate. Vulgární, hrubý vtip. Лестничное остроумие. - Esprit d´escalier. Řídce. O opožděném pochopení něčeho, o opožděném rozhodnutí. Находить / найти одклик где, у кого. - Trouver écho. Dostat souhlas, podporu. Отдавать / отдать на откуп что кому. - Donner à ferme. Dát někomu něco plně k dispozici. Носить отпечаток чего. - Porter l´empreinte. Být něčím poznamenaný. Блистать своим отсутствием. - Briller par son absence. Ironicky. Úmyslně někde chybět. Для очистки совести. - Par acquit de conscience. Abychom se potom nemuseli kát, obviňovat se z něčeho. Давать / дать десять (сто) очков вперед кому. - Donner tant de points à qn. Značně někoho v něčem převyšovat. Пальцем не пошевелить (не двинуть). - Ne pas bouger le petit doigt. Neudělat ani sebemenší úsilí (pro něco).
106
Вставлять / вставить палки в колеса кому, чему. - Mettre des batons dans les roues. Negativně. Úmyslně něco kazit. Париж стоит мессы (обедни). - Recueil général de caquets de l´accouchée. Knižně. Stojí za to přistoupit na kompromis kvůli podstatné výhodě. Делать / сделать хорошую партию. - Faire un bon partie. Zastarale. Výhodně se oženit, vdát se. Седлать / оседлать Пегаса. - Enfourcher Pégase. Knižně. Začít psát básně, stát se básníkem. Рядиться в павлиньи (чужие) перья. - Le geai paré des plumes du paon. Negativně. O člověku, který se snaží vypadat důležitějším, než ve skutečnosti je. Бросать / бросить перчатку (кому). - Jeter le gant. Vstupovat do boje s někým, vyzvat na souboj, soutěž atd. Песенка (Песня) спета чья. - La farce est jouée. O ukončení života, blahobytu někoho. Позолотить пилюлю. - Dorer la pilule. Zmírnit nějakou nepříjemnost, křivdu, rozhořčení způsobené někomu. Проглотить пилюлю. - Avaler la pilule. Mlčky, trpělivě snést křivdu, urážku. Давать / дать пищу чему, для чего. - Donner nourriture (de nourriture) à qch. Umožňovat vznik, rozšíření jistého vztahu k něčemu, názoru na něco; vytvářet podmínky pro vznik, rozšíření určitých představ, atmosféry, názorů atd. Сменить (Переменить) пластинку. - Changer le disque. Změnit téma rozhovoru. Уходить / уйти по-английски. - Partir à l´anglaise. Odejít bez rozloučení, nepozorovaně, bez upozornění. Не делать погоды. - Faire la pluie et le beau temps. Nemít žádný význam pro něco. Поживем – увидим. - Qui vivra verra. Přísloví. Budoucnost ukáže. В поисках утраченного времени. - À la recherche du temps perdu. Knižně, ironicky. O návratu k minulosti, která neměla význam pro někoho. Потерянное поколение. - Génération perdue. Knižně. Lidé málo prospěšní pro společnost objevující se v letech společensko politického úpadku v nějaké zemi, lidé náchylní k apolitičnosti a mravním omylům atd. С птиьего полета; С высоты птичьего полета. - À vol d´oiseau. Z velké výšky, zvrchu (vidět něco, kochat se něčím). Положение обязывает. - La noblesse oblige. Přísloví. O nezbytnosti chovat se v souladu s vykonávanou vysokou funkcí. Щекотливое положение. - Affaire (question) epineuse. Negativně. Nepříjemná, dvojaká situace. Оказать (Дать) помощь. - Prêter secours. Pomoci. С помощью чего; При помощи чего. - À l´aide de chq. Prostřednictvím něčeho, s použitím něčeho. Мертвая пора. - Saison morte. Zastarale. Doba, kdy jde obchod a všechny záležitosti tiše. Порядок дня. - L´ordre du jour. Okruh otázek určených k projednání na zasedání, schůzi. Чревато последствиями (что). - Gros des conséquences. Může mít za následek nepříjemnosti. После нас хоть потоп. - Après nous le déluge. Výraz cynického vztahu k životu, výzva užívat dne, nepřemýšlet o následcích svých činů. 107
Зондировать / прозондировать почву. - Sonder (tâter) le terrain. Předem vyjasnit něco. Голая правда. - Vérité toute nue. Absolutní, čistá pravda bez příkras. Приходить / прийти в себя. - Revenir à soi. Uklidnit se, procitnout z bezvědomí. Брать / взять пример с кого. - Prendre exemple sur qn. Postupovat podobně jako někdo, řídit se příkladem někoho. По причине чего. - À cause de qch. Kvůli něčemu. Синяя птица. - L´Oiseau bleu. Symbol štěstí, překrásný, ale nedostižný sen. На пункте. - Etre sur le point de… Zastarale. Být neprodleně připravený (udělat něco“). Фернейский пустынник. - Reclus à Ferney. Zastarale, knižně. O Voltairovi. Пускать / пустить пыль в глаза (кому). - Jeter de la poudre aux yeux. Negativně. Vytvořit o sobě lživé představy před někým atd., ukazovat se lepším, než být ve skutečnosti, klamat někoho. Раз и навсегда. - Une fois pour toutes. Definitivně, rozhodně, nevratně. Без разбору. - Sans choix. Neposuzovat, nevybírat, brát všechno jak to leží a běží. Держать на почтительном расстоянии кого. - Tenir à distance respectuese. Vyhýbat se někomu, nepřipouštět si někoho k tělu, nutit někoho vážit si vaší osoby. Заводить / завести роман с кем. - Roman d´amour. Knižně. Navazovat s někým milostné styky. Из первых рук. - De première main. Z prvního pramene, bezprostředně (dostat, dozvědět se). Разводить / развести руками. - Écarter les bras. Nevědět si rady, divit se. Сидеть сложа руки. Negativně. Nepracovat, zahálet. Рыцарь без страха и упрека. - Chevalier sans peur et sans reproche. Knižně. O člověku mužném, vznešených mravních předností. Ни за что на свете. - Pour rien au monde. V žádném případě. Видеть / увидеть (все) в розовом (радужном) свете. - Voir tout couleur de rose. Dívat se na vše shovívavě, bezdůvodně optimisticky. Видеть / увидеть все в черном свете. - Voir tout en noir. Vidět vše pesimisticky, špatně. Представлять / представить что в ложном свете. - Présenter une affaire sous un faux jour. Popisovat nebo ukazovat něco ne tak, jak to ve skutečnosti je, zaujatě. Жечь свечу с обоих концов. - Brûler la chandelle par les deux bouts. Snažit se dosáhnout největší výhody. Быть (Чувствовать себя) где как (у себя) дома. - Comme chez soi. Pozitivně. Lehce, svobodně se chovat kde. От всего сердца. - De tout mon coeur. Naprosto upřímně. Всем сердцем. - De tout son coeur. Velice silně, nesmírně, vřele, celou bytostí (milovat, věřit, soucítit atd.). В силу чего. - Force de. Knižně. Kvůli něčemu, z důvodu čeho. 108
Так сказать. - Pour ainsi dire. Poznámka zmírňující rozhodnost nějakého tvrzení. На склоне жизни (дней, лет). - Sur le déclin de la vie. Knižně. Ve stáří. Уходить / уйти в свою скорпулу. - Rentrer dans sa coquille. Uzavírat se do okruhu svých zájmů, do svého světa. Покрывать / покрыть себя славой. - Se couvrir de gloire. Knižně. Proslavit se, prokazovat hrdinství. Вследствие чего. - En consequence de qch. Knižně. V důsledku čeho, kvůli čemu. Сливки общества. - Crême de la société. Nejlepší, privilegovaná část společnosti. Брать / взять слово с кого. - Prendre parole de qn. Dostat slib od někoho. Слово в слово. - Mot à mot. Přesně, doslovně, s dokonalou úplností (převyprávět, zopakovat, přeložit). Лопнуть от смеха. - Crever de rire. Hovorově. Hodně, nezadržitelně se smát. Брать / взять на свою совесть что. - Mettre qch sur sa conscience. Brát na sebe zodpovědnost za něco. Держать совет. - Tenir conseil. Projednávat aktuální záležitosti, plány. Гол как сокол. – Comme faucon. Velice chudý, nemít nic. Солдат удачи. - Soldat de fortune. Publ. žoldák, dobrodruh, milovník dobrodružství. Рассеивать / рассеять сомнения. - Dissiper les doutes. Donutit někoho uvěřit v něco definitivně. Оказывать / оказать сопротивление. - Faire de résistence. Odporovat. Отдать справедливость (кому). - Rendre justice. Musí se někomu přiznat i to kladné. Панургово стадо. - Moutons de Panurge. Knižně, ironicky. O tlupě bezhlavě následující svého vůdce; pošetilí nohsledi někoho. Круглый стол. - Autour d´une table ronde. Knižně. Porada, rozprava nad něčím se stejnými právy účastníků. Оборотная сторона медали. - Le revers de médaille. Protikladná, vždy negativní, tmavá stránka něčeho. На все четыре стороны (идти, убираться, отпускать, прогонять). - Aller par quatre chemins. Kam se jen zachce, kamkoli (jít, směřovat, pouštět se). Задевать / задеть чью слабую струну (струнку). - Toucher la côrde sensible. Nevědomě nebo záměrně působit na lidské slabosti, osobitosti charakteru atd. Сидеть между двух стульев (на двух стульях). - Etre assis entre deux chaises. Negativně. Zaujímat neurčitou pozici, přiklánět se zároveň k protikladným úhlům pohledu, zavděčovat se oběma opozičním stranám. Влачить жалкое существование. - Trainer une misérable existence. Knižně. Žít bídně, strádat. Над схваткой. - Au-dessus de la mêlée. Publ. Mimo pol. strany, mimo politiku, charakteristika objektivní životní pozice. Быть не в своей тарелке. - Ne pas être dans son assiette. 1. Být ve špatné, depresivní náladě. 2. Cítit se tíživě, nejistě, nepatřičně. Театр войны. - Le théâtre de la guerre. Knižně. Místo, kde probíhají válečné akce, převážně ty významné, strategicky důležité. 109
Бояться / испугаться своей (собственной) тени. - Avoir peur de son ombre. O krajním stupni zbabělosti, neodůvodněného strachu. Бросать / бросить тень на кого, что. - Jeter une ombre sur qn, qch. Pomlouvat někoho, vyvolávat pochyby o něčí počestnosti, očerňovat někoho, něco. Иметь немного (немножко) терпения. - Avoir un peu patience . Umět čekat, nerozčilovat se. Белый террор. - La terreur blanche. Knižně. Masová likvidace vedoucích a účastníků revolučního hnutí ze strany kontrarevoluce. Мертвая точка. - Point mort. Nehybný, nečinný stav. Точка в точку. - De point en point. Absolutně přesně. Ставить / поставить точки над «и». - Mettre les points sur les „i“. Knižně. Dávat vysvětlení, upřesňovat, dovést do konce něco. Точь-в-точь. - De point en point. Zcela přesně, identicky, bez nějakých odchylek. Брать / взять на себя труд. - Prendre la peine de… Souhlasit udělat něco. Приводить / привести в ужас. - Jeter dans l´épouvante. Bát se, děsit se někoho. После ужина горчица. - Après le dîner la moutarde. Žertovně. O něčem obdrženém se zpožděním, když už to není potřeba. Уксусом (Воздухом) подбито. - Manteau doublé à vinaigre. O kabátu, šatech bez podšívky. Живой ум. – L´ésprit vif. O činné, energické mysli. Рассеянный ум. – L´ésprit distrait. O mysli neschopné se soustředit. Тонкий ум. – L´ésprit fin. O vytříbené, jemné mysli. Оказывать / оказать услугу кому. - Rendre service. Vlídně pomáhat (v nouzi atd.). Увенчиваться / увенчаться успехом. - Etre couronné par succès. Knižně. Skončit úspěšně, rozhodovat se správně. Притягивать / притягнуть за уши что. - Se faire tirer l´oreille. Používat něco bez dostatečných podkladů (o faktech při důkazech atd.). Ход конем. - Jouer le cavalier. Rozhodující prostředek, který se uvádí do chodu v krajním případě, důvtipný a mazaný krok, který přinese nečekané změny do složité situace. Гомерический хохот. - Rire homerique. Knižně. Neudržitelný, hlasitý, hlučný smích. Скандальная хроника. - Chronique scandaleuse. Publ. Skandální události, incidenty. Видеть все в розовом цвете. - Voir tout couleur de rose (voir tout en rose). Vidět, vnímat vše ideálně, lépe, než to je ve skutečnosti. Любой ценой. - Coûte que coûte. Nebrat v úvahu žádné ztráty, úsílí, oběti; jakýmikoli prostředky. Центр тяжести. - Centre de gravité. To hlavní, podstatné, podstata něčeho. Час (Часы) пик. - heures de pointe. Doba nejvyššího napětí, největšího zatížení v chodu dopravy. 110
Провести (дурную) четверть часа. - Un mauvais quart d´heure. Být v trapné situaci; prožít nepříjemné chvilky. Разрываться на части ради кого, чего. - Se mettre en quatre (quatriers) pour qn. Horlit, snažit se, chtít udělat mnoho věcí najednou. Последний человек (Последний из людей). - Le dernier des hommes. Pohrdavě. Nejubožejší, nejodpudivější člověk. Человек – зверь. - La Bête humaine. Negativně. O člověku s hrubými, zvířecími instinkty. Забросить чепец через мельницу. - Jeter son bonnet par dessus les moulins. Zastarale. Zcela zapomenout na slušné chování, pohrdnout veřejným míněním ve jménu osobního zaujetí. Заморить червяка. - Tuer le ver. Žertovně. Trochu zahnat hlad. Черный по белому (написано). - Noir sur blanc. Jasně, zřetelně, jednoznačně. Быть в чести. - Etre en honneur. Zastarale. Být v úctě, být váženým. Не делать чести кому что. - Cela vous fait honneur. Něčí čin není hoden úcty, hanobit někoho. Отдавать / отдать честь. 1. Zdravit někoho s přiložením ruky k pokrývce hlavy. 2. Žertovně. Udělovat patřičnou pozornost někomu. Это делает честь кому. - Cela fait honneur à qn. Něco úctyhodného, něco, co vyvolává úctu k někomu. Чрево Парижа. - Le ventre de Paris. Knižně nebo publ. O centrálním trhu Paříže. От великого до смешного один шаг. - De sublime au ridicule il n´y a qu´un pas. Přísloví, knižně. Vážné, důležité se často střídá se směšným, snadno se dostat z jednoho extrému do druhého. Пробный шар. - Ballon d´essai. O nějakém činu, přístupu, kterým se snažíme něco vyjasnit. (Выпить, Поживиться, Получить что) На шаромыжку (Нашаромыжку). Hovorově, negativně. Na cizí účet, zdarma (často podvodem). Шпилька в голове у кого. - Avoir sa pointe. Zastarale, žertovně. O člověku ve stavu lehkého opojení. Плоская шутка. - Plaisanterie plate. Vulgární, otřepaný vtip. Сыграть злую шутку с кем. - Jouer un mauvais tour à qn. Udělat si z někoho legraci, vysmát se někomu. Поднимать / поднять на щит кого, что. - Élever sur le pavois. Velebit, vychvalovat někoho. Ходячая (Живая) энциклопедия (библиография), Ходячий справочник. - Encyclopédie vivante. Žertovně. O člověku zběhlém v nejrůznějších oblastech poznání, schopném dát odpověď na jakoukoli otázku. Острый язык. - Langue acérée. Schopnost výrazně, jasně psát a hovořit. Проглотить язык, Словно язык проглотил. - Avaler sa langue. Ztratit hlavu, mlčet, neodpovídat na otázku. Язык хорошо подвешен у кого. - Avoir la langue bien pendue. Žertovně, ironicky. Někdo vládne výřečností, umí diskutovat, hladce hovořit. Приходить / прийти в ярость. - Entrer en colère. Rozzuřit se.
111
4. Nezařaditelné frazémy Для блезиру. Hovorový. Na oko, pro formu. Z fr. plaisir. Нести / понести галиматью. Negativní. Říkat hlouposti, nesmysly, pitomosti. Делать / сделать осаже. Zastaralé, žertovné. Obléhat, přesvědčovat někoho. Заводить / завести (Крутить, Тянуть) шарманку. O něčem nudném, často se opakujícím (obyčejně o rozhovoru). Шерочка с машерочкой. - Ma chère. Žertovně nebo ironicky. O dvou lidech v jednom páru (obyčejně o ženách tancujících v jednom páru z důvodu nepřítomnosti mužů, nebo o nerozlučných přítelkyních). На счет прусского короля. Žertovně. Zdarma. Москва не сразу строилась. - Paris ne s´est pas fait un jour. Najednou se nic neudělá. Работать как лошадь. - Travailler comme boeuf. O něčí těžké, neustálé (obyčejně nesvobodné) práci. Строить воздушные замки. - Faire (bâtir, construire) des châteaux en Espagne. Knižně, ironicky. Oddávat se prázdným, neuskutečnitelným, marným snům a nadějím, snít o nesplnitelném. Русская Бастилия. Petropavlovská pevnost v Sankt-Petěrburgu. Сам черт ему не брат. - Le roi n´est pas son cousin. Často žertovně. O nezávislém. odvážném, riskujícím člověku.
B. Klasifikace podle typu ustáleného výrazu 1. Okřídlené výrazy Аппетит приходит во время еды. - L´appétit vient en mangeant. Přísloví. Přání něco aktivně dělat, účastnit se něčeho se projevuje na začátku činnosti, v průběhu práce. В ореоле славы. Když byl známý, proslulý. Z fr. auréole. Быть более роялистом, чем король. - Etre plus royaliste que le roi; Etre plus royaliste que le roi-même. Knižní. O lidech, kteří jdou svými názory a pohledy ještě dále než ti, kteří tyto názory představují. Вернемся к нашим баранам. - Revenons à nos moutons. Výzva k mluvčímu neubíhat od hlavního tématu; konstatování mluvčího, že odbočování od tématu rozhovoru je u konce a že se vrací k podstatě. Последний и решительный бой. – C´est la lutte finale. O rozhodujícím zápase s nepřítelem, na kterém závisí výsledek celého boje. Буря в стакане воды. - Une tempête dans un verre d´eau. Ironicky. Velký hluk, spor, silné rozčilení kvůli bezvýznamné příčině, kvůli maličkostem, které nestojí za řeč. Каким ветром кого занесло? - Quel bon vent vous amène? Hovorově. Zvolání radosti a údivu při příchodu nečekaného hosta, známého, s kterým jsme se dlouho neviděli.
112
На войне как на войне. - À la guerre comme à la guerre. Přísloví. 1. Když začne boj, je třeba připravit se na vše. 2. O schopnosti přizpůsobit se jakýmkoli podmínkám. Много воды утекло [с тех пор, как]. Uplynulo hodně času od něčeho. Вопрос жизни или смерти. - Une question de vie et de mort. Věc, jež má pro někoho mimořádně důležitý význam. Ради чьих прекрасных глаз. - Pour les beaux yeux de qn. Ironicky. Jenom ze sympatie k někomu, za nic, jen tak. С глаз долой – из сердца вон. - Loin des yeux, loin du coeur. Přísloví. Láska odejde, když není objekt lásky na blízku. Львиная доля чего. - La part du lion. Knižně. Velká a nejlepší část něčeho. Ищите женщину! - Cherchez la femme! Často žertovně. Původkyní veškerého dění je žena. На закате дней. - Sur le déclin de la vie. Knižně, poeticky, vznešeně. Ve stáří. Строить воздушные замки. - Faire (bâtir, construire) des châteaux en Espagne. Knižně, ironicky. Oddávat se prázdným, neuskutečnitelným, marným snům a nadějím, snít o nesplnitelném. Искать иголку в стоге сена. - Chercher une aiguille dans une botte de foin. Dělat nemožnou, zbytečnou práci. Таскать каштаны из огня [для кого]. - Tirer les marrons du feu. Negativně. Dělat za někoho těžkou práci spojenou s nemalým riskem. Сжигать / сжечь [свои] корабли. - Brûler ses vaisseaux. Knižně. Rozhodně se odpoutat od minulosti, kdy už je nemožné vracet se k něčemu. Починать / почить на лаврах. - Se reposer sur ses lauriers. Knižní, negativní. Vystačit si s dosaženým, nesnažit se o něco víc. Лед сломан (разбит, тронулся); сломать лед. - La glace est rompue. 1. O ukončení nevraživosti, nepřátelství, začátek příměří. 2. O rozhodném, ostrém začátku něčeho důležitého, významného, o převratné chvíli. Ничто не ново под луною (под солнцем). - Rien de nouveau sous le soleil. Knižně. Vše, co se nyní děje, i když vypadá nově, se už na zemi někdy stalo, vše je proměnlivé, přechodné. Москва не сразу строилась. - Paris ne s´est pas fait un jour. Najednou se nic neudělá. Делать / сделать из мухи слона. - Faire d´une mouche un éléphant. Silně něco zveličovat, dávat něčemu nepodstatnému velký význam. Начало конца. - Commencement de fin. První příznaky, začátek rozpadu, úpadku, smrti někoho, něčeho. На седьмом небе быть. - Etre ravi au septième (troisième) ciel. Zažívat velkou radost, štěstí, blaženost. Седлать / оседлать Пегаса. - Enfourcher Pégase. Knižně. Začít psát básně, stát se básníkem. Рядиться в павлиньи (чужие) перья. - Le geai paré des plumes du paon. Negativně. O člověku, který se snaží vypadat důležitějším, než ve skutečnosti je. После нас хоть потоп. - Après nous le déluge. Výraz cynického vztahu k životu, výzva užívat dne, nepřemýšlet o následcích svých činů. Черный по белому (написано). - Noir sur blanc. Jasně, zřetelně, jednoznačně. 113
2. Citáty z výroků známých osobností Буря в стакане воды. - Une tempête dans un verre d´eau. Ironicky. Velký hluk, spor, silné rozčilení kvůli bezvýznamné příčině, kvůli maličkostem, které nestojí za řeč. Жить (стоять, танцевать) на вулкане. - Nous dansons sur un volcan. Žít v neustálém neklidu, strachu, očekávat nějaké nepříjemnosti. Гвардия умирает, но не сдается. - La garde meurt et ne se rend pas. Často žertovně. O úporném, houževnatém odporu. Государство – это я. - L´état c´est moi. Knižní. O nejvyšším stupni samovlády. Искусство для искусства. - L´art pour l´art. Knižní. 1. O takzvaném „čistém“ umění, které je odtrženo od života a které existuje jen pro některé vyvolené. 2. O čemkoli uzavřeném, určeném pro okruh některých vyvolených. Курица в супе. - Une poule dans son pot. Knižně, ironicky, zastarale. O osobním blahobytu, prospěchu. Третий мир. - Le tiers monde. Publ. Název rozvojových zemí Afriky a Asie. Начало конца. - Commencement de fin. První příznaky, začátek rozpadu, úpadku, smrti někoho, něčeho. Париж стоит мессы (обедни). Knižně. Stojí za to přistoupit na kompromis kvůli podstatné výhodě. Песенка (Песня) спета чья. - La farce est jouée. O ukončení života, blahobytu někoho. После нас хоть потоп. - Après nous le déluge. Výraz cynického vztahu k životu, výzva užívat dne, nepřemýšlet o následcích svých činů. Так сказать. - Pour ainsi dire. Poznámka zmírňující rozhodnost nějakého tvrzení.
3. Frazémy odrážející extralingvistické reálie 3.1. Frazémy spojené s dějinami Русская Бастилия. Petropavlovská pevnost v Sankt-Petěrburgu. Новая волна. - Nouvelle Vogue. Nové. O nové generaci osobností (v literatuře, umění, sportu atd.). Старая гвардия. - La vieille garde. Knižně, souhlasně. O zkušených, zběhlých lidech v libovolné oblasti. Гвоздь программы (сезона). - Clou de la saison (de l´exposition). 1. Nejlepší číslo, nejlepší umělec koncertu, který slibuje senzaci. 2. Nejlepší program něčeho. Государство в государстве. – L´état dans l´état. Knižně, negativně. Skupina lidí, organizace, která si tvoří výjimečné podmínky, nepodléhá obecnému pořádku stanovenému ve státě. Орлеанская дева. – La pucelle d´Orléans. Knižně, pateticky. Johanka z Arku. Строить воздушные замки. - Faire (bâtir, construire) des châteaux en Espagne. Knižně, ironicky. Oddávat se prázdným, neuskutečnitelným, marným snům a nadějím, snít o nesplnitelném.
114
Искусство для искусства. - L´art pour l´art. Knižní. 1. O takzvaném „čistém“ umění, které je odtrženo od života a které existuje jen pro některé vyvolené. 2. O čemkoli uzavřeném, určeném pro okruh některých vyvolených. Серый кардинал. – L´éminence grise. Silný, zákeřný člověk, který má velký vliv na chod událostí, ale upřednostňuje zůstávat ve stínu, nehledá popularitu. Выдавать / выдать карт-бланш на что. Knižní. Poskytovat právo konat dle vlastního uvážení, dle libosti. Z fr. carte blanche. Получать / получить карт-бланш на что. Knižní. Poskytovat právo konat dle vlastního uvážení, dle libosti. Z fr. carte blanche. Конец века. - Fin de siècle. Knižně nebo publ. Doba úpadku, degradace, dekadence; popis mravů tohoto období. Третий мир. - Le tiers monde. Publ. Název rozvojových zemí Afriky a Asie. На счет прусского короля. Žertovně. Zdarma. Белый террор. - La terreur blanche. Knižně. Masová likvidace vedoucích a účastníků revolučního hnutí ze strany kontrarevoluce. (Выпить, Поживиться, Получить что) На шаромыжку (Нашаромыжку). Hovorově, negativně. Na cizí účet, zdarma (často podvodem).
3.2. Frazémy spojené s folklórem a písněmi Быть под башмаком у кого. - Etre sous la pantoufle. Být někomu zcela podřízen. Последний и решительный бой. – C´est la lutte finale. O rozhodujícím zápase s nepřítelem, na kterém závisí výsledek celého boje. Синяя борода. - La Barbe bleue. Knižně, negativně. O žárlivém manželovi, který se krutě chová k ženě. Каким ветром кого занесло? - Quel bon vent vous amène? Hovorově. Zvolání radosti a údivu při příchodu nečekaného hosta, známého, s kterým jsme se dlouho neviděli. Пора меж волка (волком) и собаки (собакой). - Entre chien et loup. Zastaralé, knižní. Za soumraku, za velice špatné viditelnosti. Гадать на кофейной гуще. - Lire dans le mare de café. Ironicky, negativně. Dělat neopodstatnělé, na ničem si nezakládající závěry, dohady. В один прекрасный день. - Un beau jour. Často ironicky. Někdy, jednou. Тянуть кота за хвост. - Tenir le diable par le queue. Hovorově, negativně. Hovořit rozvláčně, otálet s odpovědí a tím v někom vyvolávat podráždění, nespokojenost. 2. Velice dlouho dělat něco, tahat čas. Спящая красавица. - La Belle au bois dormant. Žertovné oslovení lidí, kteří nevykazují zájem o vykonávanou práci, kteří jsou pomalí a zasnění tehdy, když je potřeba aktivní činnosti. Мальбрук в поход собралься. - Marlbrough s'en va-t-en guerre. Ironicky. O projevu nebo počínaní někoho, od kterého nemůžeme čekat dobré výsledky: je to odsouzeno k neúspěchu. Птичье молоко. - Il est nourri de lait de poule. Něco nevídaného, nemožného.
115
Заводить / завести (Крутить, Тянуть) шарманку. O něčem nudném, často se opakujícím (obyčejně o rozhovoru). Шерочка с машерочкой. - Ma chère. Žertovně nebo ironicky. O dvou lidech v jednom páru (obyčejně o ženách tancujících v jednom páru z důvodu nepřítomnosti mužů, nebo o nerozlučných přítelkyních).
3.3. Frazémy pocházející z literatury Червонный валет. - Le Club des Valets de Coeur. Negativní. 1. Mizera, přisluhovač, zloděj s uhlazenými manýrami. 2. O bezcharakterním, úplatném člověku. Шагреневая кожа. - La peau chagrin. Knižní. O něčem nezadržitelně ubývajícím, mizejícím. Театр абсурда. - Théâtre de l´absurde. Stát nebo jakýkoli jiný společenský jev podřízený iracionálním, nesmyslným a vzhledem k malému člověku krutým zákonům (obyčejně o sovětské nebo postsovětské době). Блеск и нищета [куртизанок]. – Splendeurs et misères des courtisanes. Knižní. O jevech, událostech, lidech, pro které je charakteristické zvláštní kontrastní spojení bohatství (materiální, duševní, hudební atd.) a bídy zároveň. Мнимый больной. - Le malade imaginaire. Žertovně, ironicky. O zdravém člověku, který se cítí jako nemocný nebo ho ze sebe dělá. Синяя борода. - La Barbe bleue. Knižně, negativně. O žárlivém manželovi, který se krutě chová k ženě. Воспитание чувств. - L´éducation sentimentale. Knižně, často vznešeně. O působení, vlivu okolního prostředí na emoce, city mládeže. Дама полусвета. - Demi-monde. Knižně, ironicky. Prodejná žena, prostitutka. Дама с камелиями. - La Dame aux camélias. Eufémismus, ironicky. Prodejná žena, prostitutka. Безумный день, или Женитьба Фигаро. - La Folle journée ou le mariage de Figaro. Žertovně. O bláznivém, náročném dni, během kterého se stalo mnoho nečekaných událostí. Утраченные иллюзии. - Les illusions perdues. Knižní. O stavu zklamání se v někom, něčem oblíbeném, o úplné ztrátě předchozí váry, ideálů. Человеческая комедия. - La comédie humaine. Knižně. Reálný lidský život se všemi jeho tragickými i komickými stránkami. Спящая красавица. - La Belle au bois dormant. Žertovné oslovení lidí, kteří nevykazují zájem o vykonávanou práci, kteří jsou pomalí a zasnění tehdy, když je potřeba aktivní činnosti. Мещанин во дворянстве. - Le Bourgeois gentilhomme. Knižně. O kariéristovi, který ze sebe dělá důležitého a vzdělaného člověka. В поисках утраченного времени. - À la recherche du temps perdu. Knižně, ironicky. O návratu k minulosti, která neměla význam pro někoho. Синяя птица. - L´Oiseau bleu. Symbol štěstí, překrásný, ale nedostižný sen. Над схваткой. - Au-dessus de la mêlée. Publ. Mimo pol. strany, mimo politiku, charakteristika objektivní životní pozice. Человек – зверь. - La Bête humaine. Negativně. O člověku s hrubými, zvířecími instinkty. Чрево Парижа. - Le ventre de Paris. Knižně nebo publ. O centrálním trhu Paříže. 116
Аппетит приходит во время еды. - L´appétit vient en mangeant. Přísloví. Přání něco aktivně dělat, účastnit se něčeho se projevuje na začátku činnosti, v průběhu práce. Червонный валет. - Le Club des Valets de Coeur. Negativní. 1. Mizera, přisluhovač, zloděj s uhlazenými manýrami. 2. O bezcharakterním, úplatném člověku. Вернемся к нашим баранам. - Revenons à nos moutons. Výzva k mluvčímu neubíhat od hlavního tématu; konstatování mluvčího, že odbočování od tématu rozhovoru je u konce a že se vrací k podstatě. Башня из слоновой кости. - Tour d´ivoire. Symbol světa snu, o objektu přání odtržených od života. Железный век. – Siècle de fer. Knižně. O velice kruté a surové době. Новая волна. - Nouvelle Vogue. Nové. O nové generaci osobností (v literatuře, umění, sportu atd.). Ворона в павлиньих перьях. - Le geai paré de plumes du paon. Ironicky. O člověku, který si přisvojuje cizí přednosti, aby se stal významnějším, ale ve výsledku vypadá směšně a uboze. Лучшее – враг хорошего. - Le mieux est l´ennemi du bien. Přísloví. Když se člověk spokojí s dobrým, nepotřebuje hledat lepší. Ради чьих прекрасных глаз. - Pour les beaux yeux de qn. Ironicky. Jenom ze sympatie k někomu, za nic, jen tak. С глаз долой – из сердца вон. - Loin des yeux, loin du coeur. Přísloví. Láska odejde, když není objekt lásky na blízku. Государство в государстве. – L´état dans l´état. Knižně, negativně. Skupina lidí, organizace, která si tvoří výjimečné podmínky, nepodléhá obecnému pořádku stanovenému ve státě. Человеческий документ. - Les documents humains. Knižně. O dopisech, denících, memoárech a jiných dokumentech, které pravdivě popisují život člověka. Ищите женщину! - Cherchez la femme. Často žertovně. Původkyní veškerého dění je žena. Как знать. Vyjádření nejistoty, pochyb. Таскать каштаны из огня [для кого]. - Tirer les marrons du feu. Negativně. Dělat za někoho těžkou práci spojenou s nemalým riskem. Развесистая клюква. - Sous l´ombre d´un kliukva majestueux. Ironicky. O něčem naprosto nepravděpodobném, vymyšleném, o různých báchorkách. Крайности сходятся. - Les extrémités (les extrêmes) se touchent. Přísloví, knižně. O lidech, názorech, vlastnostech atd., které jsou zcela odlišné a zdánlivě neslučitelné, ale i přesto se tyto protiklady slučují a vycházejí spolu. Все к лучшему [в этом лучшем из миров]. - Tout est pour le mieux dans le meilleur des mondes possibles. Často ironicky. Náš svět je nejlepší a nic v něm nemůže být zařízeno jinak, než je, tedy nejlépe, jak je vůbec možno. Место под солнцем. - Ma place au soleil. Knižně. 1. Vysoké postvení ve společnosti. 2. Právo na existenci, zajištění. Медовый месяц. - Lune de miel. První měsíc manželského života. Общественное мнение. - Opinion publique. Knižně nebo publ. Veřejností přijaté názory, mínění, hodnocení někoho, něčeho. 117
Задняя мысль. - Arrière-pensée. Skrytý úmysl, tajné záměr. Окно в Европу. - Petersburg est la fenêtre. Knižně. O Sankt-Petěrburgu, jehož založením získalo Rusko přístup k Baltskému moři. Блистать своим отсутствием. - Briller par son absence. Ironicky. Úmyslně někde chybět. Панургово стадо. - Moutons de Panurge. Knižně, ironicky. O tlupě bezhlavě následující svého vůdce; pošetilí nohsledi někoho.
3.4. Frazémy spojené s karetními hrami Входить / войти в азарт. - Se mettre en hasard. Oddávat se něčemu. Vášnivě, zaníceně (ve hře, sporu, nějaké činnosti). Смешивать / смешать карты кому, перед кем. - Brouiller les cartes. Odhalovat, ukazovat své tajné úmysly, plány, záměry. Делать хорошую (веселую) мину при плохой игре. - Faire bonne mine au mauvais jeu. Snažit se skrýt své neúspěchy, nepříjemnosti za vnější spokojeností, přetvařovat se. Идти / пойти ва-банк. Knižní. Podstoupit velký risk, postupovat s náruživou odvahou a ničeho se nebát. Z fr. va banque. Зуб иметь против кого. - Avoir une dent contre qn. Mít zlost na někoho, nepřízeň k někomu, být na někoho rozhořčen. Давать / дать десять (сто) очков вперед кому. - Donner tant de points à qn. Značně někoho v něčem převyšovat. Игра стоит свеч; Игра не стоит свеч (свечей). - Le jeu n´en vaut pas la chandelle (les chandelles). Přísloví. Věc stojí (nebo nestojí) hodně sil, prostředků, ztrát. Používá se jako rada chystat (nebo nechystat) nějakou věc. Брать / взять под сюркуп кого. Zastaralé. Držet někoho pod dohledem, zadržovat někoho. Z fr. surcoupe. Вести / повести двойную игру. - Jouer le double jeu. Negativně. Chovat se jako obojetník, hrát na dvě strany.
3.5. Frazémy spojené s vojenskou terminologií Брать / взять на абордаж кого, что. - Prendre à l´abordage. Ironicky. Jednat rozhodně, průbojně ve vztahu k někomu nebo něčemu. Ставить / поставить кордоны (кому, чему). Knižní, negativní. Dělat někomu, něčemu překážky. Z fr. cordon. Ударяться / удариться в бегство. - En retraite. Panicky ustupovat, utíkat od nebezpečí. Старая гвардия. - La vieille garde. Knižně, souhlasně. O zkušených, zběhlých lidech v libovolné oblasti. С открытым (поднятым) забралом [бороться, выступать против кого и т.п.]. - La visière levée. Knižně. Čestně, otevřeně, přímo (bojovat, vystupovat proti někomu atd.). Драконовские (Драконовы. Устар.) законы (меры, наказания), Драконовский закон. - Lois draconiennes. Knižně, negativně. 1. Surové, kruté zákony, nařízení. 2. Krajně krutá, nelítostná opatření, tresty. Вооружен до зубов. - Etre armé jusqu´aux dents. O zcela nebo neúměrně ozbrojeném člověku. 118
Сжигать / сжечь [свои] корабли. - Brûler ses vaisseaux. Knižně. Rozhodně se odpoutat od minulosti, kdy už je nemožné vracet se k něčemu. В лоб. - En front. 1. Přímo ve směru cíle (pohybovat se, jít atd.). 2. Přímo, otevřeně, bez použití narážek a odboček (hovořit, ptát se, psát atd.). Строить золотой мост отступающему неприятелю. - Faire un pont d´or à l´ennemi. Zastarale, knižně. Vytvořit příznivé podmínky pro volný ústup nepřítele. Бросать / бросить перчатку (кому). - Jeter le gant. Vstupovat do boje s někým, vyzvat na souboj, soutěž atd. Гол как сокол. – Comme faucon. Velice chudý, nemít nic. Поднимать / поднять на щит кого, что. - Élever sur le pavois. Velebit, vychvalovat někoho.
3.6. Frazémy spojené s jídlem a alkoholem А-ля фуршет. - À la fourchette. Večeře, večírek narychlo, bez dlouhých příprav. Аппетит приходит во время еды. - L´appétit vient en mangeant. Přísloví. Přání něco aktivně dělat, účastnit se něčeho se projevuje na začátku činnosti, v průběhu práce. Сделать фрикасе из кого. Žertovně. Ztlouci někoho (o výhrůžce). Z fr. fricassée. Под шефе (шофе, шафе). Být v náladě, ve stavu lehkého opojení. Z fr. chauffé. Получить шиш с маслом. Hovorově. Naprosto nic nedostat. Z fr. chiche. Пьян как зюзя. - Boire comme une éponge. Hovorově, negativně, žertovně. O pohoršujícím opilci, který dosáhl nejvyššího stupně opilosti. Давать / дать пищу чему, для чего. - Donner nourriture (de nourriture) à qch. Umožňovat vznik, rozšíření jistého vztahu k něčemu, názoru na něco; vytvářet podmínky pro vznik, rozšíření určitých představ, atmosféry, názorů atd. После ужина горчица. - Après le dîner la moutarde. Žertovně. O něčem obdrženém se zpožděním, když už to není potřeba. Уксусом (Воздухом) подбито. - Manteau doublé à vinaigre. O kabátu, šatech bez podšívky. Заморить червяка. - Tuer le ver. Žertovně. Trochu zahnat hlad.
4. Konverzační frazémy 4.1. Větné frazeologismy Ничуть не бывало. - Il n´en fut rien. Vůbec ne, zcela ne. Добрый вечер! - Bon soir! Pozdrav při večerním setkání. Кому вы это говорите! - À qui le dites-vous! Nepřesvědčujte mě, já to dobře vím.
119
Между нами говоря. - Entre nous sois dit. Úvodní slova upozorňující na důvěrnost vyřčeného, sděleného jako tajemství. Добрый день! - Bon jour! Pozdrav při setkání během dne. Сделай дружбу. - Faites-moi l´amitié. Zastarale. Výraz prosby, se kterou se obracíme k příteli nebo k blízkému člověku. Ищите женщину! Cherchez la femme. Často žertovně. Původkyní veškerého dění je žena.
4.2. Multiverbizační spojení Производить / произвести эффект. - Faire effet. Zalíbit se, udělat dojem. Одерживать / одержать верх над кем. - Prendre le dessus. Knižně. Porazit někoho. В виду чего (Ввиду чего). - En vue de qch. Zastaralé. Z důvodu něčeho. Иметь дело с кем, чем. - Avoir affaire avec qn. Být spojený s někým, něčím. Придавать / придать значение чему. – Donner l´importance. Upínat výjimečnou pozornost něčemu, zveličovat důležitost něčeho. Принимать / принять меры. - Prendre des mesures. Podnikat jisté činy pro uskutečnění něčeho. Иметь место. - Avoir lieu. Knižně. Být, probíhat, dít se. Приносить / принести несчастье. - Porter malheur. Být příčinou bídy, neúspěchu. Поживем – увидим. - Qui vivra verra. Přísloví. Budoucnost ukáže. Оказать (Дать) помощь. - Prêter secours. Pomoci. С помощью чего; При помощи чего. - À l´aide de chq. Prostřednictvím něčeho, s použitím něčeho. По причине чего. - À cause de qch. Kvůli něčemu. В силу чего. - Force de. Knižně. Kvůli něčemu, z důvodu čeho. Вследствие чего. - En consequence de qch. Knižně. V důsledku čeho, kvůli čemu. Держать совет. - Tenir conseil. Projednávat aktuální záležitosti, plány. Оказывать / оказать сопротивление. - Faire de résistence. Odporovat. Отдать справедливость (кому). - Rendre justice. Musí se někomu přiznat i to kladné. Приводить / привести в ужас. - Jeter dans l´épouvante. Bát se, děsit se někoho. Оказывать / оказать услугу кому. - Rendre service. Vlídně pomáhat (v nouzi atd.). Отдавать / отдать честь. 1. Zdravit někoho s přiložením ruky k pokrývce hlavy. 2. Žertovně. Udělovat patřičnou pozornost někomu. Приходить / прийти в ярость. - Entrer en colère. Rozzuřit se.
120
Příloha 2
II. ČESKÉ FRAZEOLOGISMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU Frazeologismy jsou uspořádány podle stejného principu jako v praktické části – podle typu frazeologických výpůjček a podle typu ustáleného výrazu. Níže uvedené skupiny a poskupiny tedy odpovídají číslování skupin a podskupin v praktické části.
II. A. Klasifikace podle typu frazeologických výpůjček 1. Frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě 1.1. Frazémy převzaté v původní podobě L´art pour l´art. Koncepce umělecké tvorby přeceňující formální stránku uměleckého díla a odmítající jeho společenské souvislosti. À propos… Nevíte náhodou (jestli…), nevzpomínáte si, …? À la guerre comme à la guerre. - Ve válce (je) jako ve válce. Zvláště zle a bez záchrany či slitování. À quoi bon? - K čemu (to je) dobré? Après nous le déluge. - Po nás (ať přijde třeba) potopa. Nemyslíte na to, jak katastrofálně ovlivní vaše jednání další vývoj, nezáleží na tom, co přijde. C´est égal. - To je jedno. Být někomu zcela lhostejný, nemít na někoho vůbec žádný účinek n. vliv, ani trochu někoho nezajímat. C´est le commencement de la fin. - To je začátek konce. To, co přináší zásadní zvrat a změnu vedoucí ke špatnému konci, neúspěchu n. cestu ke zkáze, katastrofě apod. C´est une tempête dan sun verre d´eau. - To je (jen) bouře ve sklenici vody. Je to jen napovrch nepříjemně nápadné, rušivé a zdánlivě důležité; ten konflikt je malicherný, zbytečně zveličený. C´est la vie. - To / Takový je život. S tím se nedá nic dělat, tak se to mezi lidmi stává, to není nic zvláštního, v životě se to může stát. Chacun à son goût. - Každý podle svého vkusu. Každý má rád něco jiného a při rozhodování, volbě apod. dává přednost tomu, té své volbě a zájmu. Chapeau bas! - Klobouk dolů! Cherchez la femme. - Hledej ženu. Skrytým důvodem mnoha problémů bývá často žena, zvl. jako cíl dobývaný mužem. Et l´on revient toujours à ses premiers amours. - Vracíme se vždy ke svým prvním láskám. V pokročilejším věku člověka vždy znovu přitahují lidé, činnosti, věci apod., které měl poprvé rád v dětství a mládí. Ils n´ont rien appris ni rien oublié. - Nic se nenaučili a nic nezapomněli. Jsou nepoučitelní a stále nebezpeční a budou se chtít mstít, dostanou-li příležitost. 121
L´exactitude est la politesse des rois. - Dochvilnost / Přesnost je zdvořilostí králů. Přesný příchod, dodržení stanoveného n. domluveného času je vyjádřením úcty k druhému a respektu k jeho časovým možnostem. L´état c´est moi! - Stát, to jsem já! Já tady rozhoduji o všem a vy jen budete poslouchat moje příkazy. Laisser faire. - Nechat dělat. Nezasahujte, nevměšujte se do spontánního vývoje. Les extrêmes se touchent. - Protivy se přitahují / krajnosti se dotýkají. Často se přátelí n. sdružují lidé zcela opační, protikladní. Liberté, égalité, fraternité. - Volnost – rovnost – bratrství. Lidé mají být všichni svobodní a vzájemně si rovní, demokratičtí a chovat se k sobě stejně přátelsky a vstřícně. Mieux vaut tard que jamais. Lepší pozdě než nikdy. Noblesse oblige. - Urozenost zavazuje. Vaše postavení, prestiž vám ukládají morální závazek jednat ušlechtile a s dobrým cílem Nous dansons sur un volcan. - Tančíme na sopce. Chováme se nezodpovědně, hloupě a riskujeme katastrofu, výbuch, který může vše zničit. Plus ça change, plus c´est la même chose. - Čím víc se to mění, tím víc je to totéž. Všechny změny jsou jen formální, povrchové a nic se nezmění. Revenons à nos moutons. - Vraťme se ke svým beranům. Vraťme se k původnímu tématu rozhovoru, jednání, sporu apod., neodbíhejme a držme se případu! Tout comprendre c´est tout pardonner. - Všechno pochopit znamená všechno odpustit. Nesuď tak přísně a jednostranně a snaž se vše lépe pochopit i ze strany druhého.
1.2. Frazémy, jejichž podoba byla přizpůsobena cílovému jazyku Šámbr séparé. - Chambre séparée. 1. Oddělení menší prostor, box nebo zvláštní menší místnost, pokoj, salónek ve vinárně, v baru apod. 2. Oddělený prostor, pokoj v bytě, v zaměstnání apod. Bontón. - Bon ton. Společenské chování odpovídající plně konvencím.
2. Poloviční kalky 2.1. „Čisté“ poloviční kalky Panická hrůza n. panický strach. - Terreur panique. Silný, až ochromující pocit bázně, děsu působený představou něj. nebezpečí, očekáváním něčeho nežádoucího, nepříjemného, spojený zprav. s nepřiměřeným emocionálním chováním a vyvolávající zmatek, chaos. Být / bejt trop na nervy. - Etre à bout de nerfs, avoir les nerfs malades. Být nervově nemocný, labilní, popř. vyčerpaný a nesnášet silnější napětí, dráždění apod. Být / bejt v ráži. - Etre en rage. 1. Být opilý a rozjařený, popř. výbojný. 2. Mít prudkou, energickou, popř. rozzlobenou náladu a projevovat přitom bojovnost, ráznost, útočnost, prudkou hádavost. 3. Mít neobvykle veselou, rozjařenou, aktivní náladu. Být / bejt na tapetě. - Etre sur le tapis. Být stále, opakovaně a nepříjemně připomínaný, kritizovaný, popř. zvažovaný n. být předmětem výtek.
122
Být / bejt ažůr (s něčím). - Etre à jour. 1. Být hotový n. přiměřeně pokročit v souladu s plánem apod. 2. Znát něco dobře a stále svou znalost doplňovat; být výborně informován. Být / bejt někomu egál. - Etre égal. Být někomu zcela lhostejný, nemít na někoho vůbec žádný účinek n. vliv, ani trochu někoho nezajímat. Mít fixní ideu. - Avoir une idée fixe. Být o něčem pevně přesvědčený a představovat si to n. věřit tomu vytrvale.
2.1. Frazémy s osvojeným komponentem cizího původu Být švorc/švorcový jako pikové eso/eso pikový. Nemít vůbec žádné peníze a nemoct nic platit. Z fr. pique. Fr. être à fond de cale. Být jako za groš kudla. Být nápadně malé a útlé postavy. Z fr. coutelas, couteau. Srát jako lión. 1. Mít velký průjem a chodit často na záchod. 2. Bezostyšně a pořád vypouštět větry v přítomnosti ostatních a odporně, silně zapáchat. Z fr. lion. Kluk (je) jako tambor. Ten chlapec je pěkně n. překvapivě statný, zdravý i silný a čilý. Z fr. tambourin. Fr. C´est un bon petit pot. Věčný bohém. Člověk, zvl. umělec, žijící trvale volným, nespořádaným, nekonvenčním způsobem života. Z fr. bohême. Jedním / Jedno karé. Velmi spěšným pohybem, úprkem, tryskem. Z fr. (galop de) carrière. Fr. à toute vitesse. V jednom karé. Za stálého, nepřetržitého spěchu, shonu při vykonávání nějaké činnosti. Z fr. (galop de) carrière. Fr. d´un trait. Být / bejt fuk / šumafuk (někomu). Být někomu zcela lhostejný; vůbec někoho nezajímat, popř. nedojímat, nepůsobit na něj, nemít vliv apod. Z fr. je m´en fous. Fr. être (complètement) équilatéral à qn, cela m´est égal. Dát / dávat něco / někoho všanc. Vystavit, vystavovat někoho, něco otevřeně útoku, nebezpečí n. zkáze a dělat ho tak zranitelným; ohrozit, ohrožovat někoho, něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození, zničení apod. Z fr. chance. Fr. exposer qn au péril, mettre qch en jeu. Být / bejt metr na něco / to. Umět něco velmi dobře, dokonale a být přesvědčivě schopen to zvládnout, udělat, vysvětlit apod. Z fr. maître. Fr. être un as en qch. Mít na někoho pifku. Být na někoho rozzlobený a proti němu nenávistně zaujatý; mít na někoho nenávistnou zlost a chuť se mu pomstít. Z fr. pique. Fr. avoir pris qn en grippe. Dostat se do presu / lisu. Dostat se do tísně, mezi dvojí, popř. vícerý nátlak, hrozbu, nucení; být vystaven tlaku z více stran a nucen k něčemu. Z fr. Pres. Fr. être pris entre deux feux/entre l´arbre et l´écorce. Mít pré. Mít úplnou volnost a možnost dělat, provádět cokoliv, bavit se jakkoliv a projevit, uskutečnit naplno své potlačované vlastnosti, zakázané záliby apod. Z fr. avoir la préférence. Fr. avoir le champ libre. Být / bejt (z něčeho / někoho) úplně trop. 1. Být velmi unavený a ochablý, malátný; být vyřízený. 2. Být zcela deprimovaný, sklíčený n. šokovaný; být vyřízený a bez energie. 123
Z fr. trop. Fr. être complètement sonné (de qch / qn). To už je pasé. To už teď není aktuální a minulo to. Z fr. passé. Hop nebo trop! n. Je to hop nebo trop. Je to krajně riskantní a buď se (mi) to podaří a výhrou to značně zlepší situaci, nebo se (mi) to nepodaří, a potom to bude mít katastrofální následky. Fr. trop. Fr. Ça passe ou ça casse!, Quitte ou double! Jednou hop a podruhý trop. To je jednání, postup krajně nevyvážený a náladový, střídající úplné krajnosti, a proto i málo rozumný n. smysluplný a nepřijatelný. Z fr. trop. Fr. Passer d´un extrême à l´autre. Na to je metr. V tomto aspektu, ohledu je krajně přísný a nesmlouvavě vyžaduje přesné plnění povinností. Z fr. maître. Fr. Il est exigeant / intrasigeant / inflexible! Avec lui, il faut marcher au pas.
3. Úplné kalky Dáma s kaméliemi. - La dame aux camélias. Prodejná žena, prostitutka působící v nejvyšších společenských kruzích. Šedá eminence. - Éminence grise. Osoba stojící zdánlivě v pozadí, nevystupující na veřejnosti, ale působící jako iniciátor a inspirátor důležitých rozhodnutí a akcí. Novinářská kachna. - Un canard (de journaliste). Vymyšlená, nepravdivá, obvykle senzační, fantastická zpráva v tisku, která svou nápadností a podivností budí zvědavost čtenářů a rychle se šíří. Konec století. - Une fin de siècle. Označení období uměleckých tendencí a směrů z posledních let 19. století odmítajících všechny dosud uznávané hodnoty v umění, vědě, náboženství aj. a vyhlašujících konec skomírající civilizace. Levé křídlo. - Aile gauche. 1. (v místním význ.) Boční strana, místo, a to vlevo; lidé na tomto místě. 2. Politická levice. Pravé křídlo. - Aile droite. 1. (v místním význ.) Boční strana, místo, a to vlevo; lidé na tomto místě. 2. Politická levice. Lesk a bída (něčeho). - Splendeur et misère. Způsob existence, (u člověka) života, v němž se slučuje vnější okázalost, nádhera, přepych apod. s vnitřní bezútěšností, beznadějí a zoufalstvím. Krásná literatura. - Belles-lettres. Umělecká próza, beletrie. Zlatá mládež. - Jeunesse dorée. Mladí zhýčkaní lidé ze zámožných rodin projevující výrazně záporné vlastnosti a rysy buržoazního světa, zvl. mravní. Tři mušketýři. - Les trois mousquetaires. Trojice mužů, též chlapců, kteří se často vyskytují spolu pohromadě nebo vystupují navenek společně, popř. tvoří uzavřenou společnost se společnými zájmy apod. Zdravý nemocný. - Le malade imaginaire. Člověk předstírající nebo sugerující si nemoc, hypochondr. Poslíček lásky. - Postillon d´amour. 1. Osoba, která zprostředkovává mileneckému páru mileneckou korespondenci, výměnu pozorností apod. 2. Předmět symbolizující vyznání lásky. Druhá republika. - Deuxième république. Stát v druhém období republikánského režimu od jeho zřízení; (běžně) ČSR v období od přijetí mnichovského diktátu do okupace 15. 3. 1939.; Francie v l. 1848 – 1870.
124
Třetí republika. - Troisième république. Stát ve třetím období republikánského režimu od jeho zřízení. Francie v l. od 1870 – 1940, do porážky v 2. světové válce. Rytíř bez bázně a hany. - Chevalier sans peur et sans reproche. Statečný, dokonalý muž (s pověstí ochránce slabých, žen). Stát ve státě. – L´état dans l´état. 1. Organizační jednotka, instituce, která v rámci širší organizace, instituce tvoří samostatnou nepodřazující se složku, zprav. pro vlastní zájem, prospěch. 2. Vůbec skupina lidí, která se v nějakém širším prostředí, společenství izoluje a vede si po svém. Poslední výkřik (módy). - Le dernier cri. Nejčerstvější módní novinka v oblékání, popř. v jiné oblasti podléhající módě, nápadná svou novostí nebo neobvyklostí. Bartolomějská noc. - La Saint-Barthélémy. Násilná akce proti určité větší skupině osob spojená s hromadným vražděním, popravami apod. Tahat za někoho kaštany z ohně. - Tirer les marrons de feu pour qn. Dělat za někoho něco riskantního, ožehavého apod. Žít na velké / vysoké noze n. Žít na velký / vysoký noze. - Vivre sur un grand pied. Žít ostentativně a velmi nákladně; žít v náročném a drahém blahobytu a rozmařile, hodně utrácet. Udělat / Dělat něco pro krásné oči / krásný voči / modré oči / modrý voči někoho. - Faire qch pour les beaux yeux de qn. Udělat něco zcela nezištně pro někoho z lásky a obdivu k němu. Půjčit někomu něco na věčnou oplátku / na věčnou voplátku / na věčné časy. - Prêter à „Dieu-vous-lerendra“, prêter à fonds perdu. Půjčit někomu něco a nedostat to už od něj zpátky; nepřímo něco někomu dát. Nosit / Mít v torně / tornistře maršálskou hůl. - Emporter son bâton de maréchal dans sa giberne. Mít talent, skryté a dosud nevyužité schopnosti dosáhnout i vedoucí, strategické pozice; mít možnost dosáhnout velké kariéry. Ve válce (je) jako ve válce. - À la guerre comme à la guerre. Válka je zlá a má svá tvrdá pravidla a kruté důsledky. K čemu (to) je dobré? - À quoi bon? Proč to tak je, má být n. proč to (vlastně tak) dělá, děláš?; k čemu, nač to je (vlastně dobré) a čeho se tím dosáhne n. kdo tím něco získá? Poslední bitva vzplála. - C’est la lutte finale. Teď došlo k rozhodujícímu střetu a nastala poslední fáze; teď se všechno rozhodne. To je (jen) bouře ve sklenici vody. - C´est une tempête dans un verre d´eau. Je to jen napovrch nepříjemně nápadné, rušivé a zdánlivě důležité; ten konflikt je malicherný, zbytečně zveličený. Kdyby Bůh neexistoval, museli bychom si ho vymyslet. - Si Dieu n'existait pas, il faudrait l'inventer. Člověk nedokáže vždy spoléhat jen na sebe a své schopnosti a potřebuje mít i představu abstraktní ideje, vzoru n. víru v bytost dokonalejší, s vyššími schopnostmi, které by mohl věřit. To / Takový je život. - C´est la vie. S tím se nedá nic dělat, tak se to mezi lidmi stává, to není nic zvláštního, v životě se to může stát. (To byl) čas her a malin nezralých. - C´était la verte saison., C´était le bon vieux temps. To byla nádherná a bezstarostná, popř. nerozvážná doba (kterou už nelze bohužel vrátit). Dobrý člověk ještě žije. - Bon-homme vit encore. Ještě existují lidé, člověk, kterým záleží na druhých a kteří jsou ochotní se pro druhé obětovat n. jim nezištně pomoct.
125
Čím víc poznávám lidi, tím víc miluju psy. - Plus je connais les hommes, plus j'aime les chiens. Čím více pronikám do lidské psychiky n. podstaty, tím více oceňuji zvířata s jejich přirozenými instinkty a pudy, psy jsou lepší než lidé. Všichni lidé jsou si rovni. - Tous les hommes sont égaux. Všichni lidé jsou stejní a není mezi nimi rozdíl, stejná práva všech je nutno respektovat, popř. bránit. Dochvilnost / Přesnost je zdvořilostí králů. - L´exactitude est la politesse des rois. Přesný příchod, dodržení stanoveného n. domluveného času je vyjádřením úcty k druhému a respektu k jeho časovým možnostem. Nejvyšší duchaplnost sousedí s nejvyšší pošetilostí. Bystrý, vtipný a vysoce inteligentní člověk může někdy jednat nesmyslně, hloupě, nerozumně, naivně apod. Není důležité / důležitý zvítězit / vyhrát, ale zúčastnit se. - L´important n´est pas de gagner, mais de participer. Soutěžení není v ukázání, kdo je lepší, ale v předvedení své ochoty a zájmu o druhé, a tak i ve vzájemném srovnání svých schopností, znalostí apod. Vracíme se vždy ke svým prvním láskám. - Et l´on revient toujours à ses premiers amours. V pokročilejším věku člověka vždy znovu přitahují lidé, činnosti, věci apod., které měl poprvé rád v dětství a mládí. Historie je jen obrazem zločinů a neštěstí. - L´histoire n'est que le tableau des crimes et des malheurs. Celá minulost, popř. i současnost, se jeví jako sled pouze krajně negativních, násilných a nezákonných činů a událostí plných lidského utrpení. Každý podle svého vkusu. - Chacun à son goût. Každý má rád něco jiného a při rozhodování, volbě apod. dává přednost tomu, té své volbě a zájmu. Hledej ženu. - Cherchez la femme. Skrytým důvodem mnoha problémů bývá často žena, zvl. jako cíl dobývaný mužem. Nic se nenaučili a nic nezapomněli. - Ils n´ont rien appris ni rien oublié. Jsou nepoučitelní a stále nebezpeční a budou se chtít mstít, dostanou-li příležitost. Jeden za všechny, všichni za jednoho. - Tous pour un, un pour tous! Každý z nás podle potřeby nezištně pomáhá všem ostatním, chrání je n. ručí za ně. Je konec frašky. Jdu hledat velké snad. - La farce est jouée. Je vais chercher un grand peut-être. Vše předchozí tímto okamžikem skončilo a dál nevím, co přijde. Král je mrtvý / mrtev, ať žije král! - Le roi est mort, vive le roi. Nic se v podstatě nezměnilo, stejná situace a směr vývoje, politika pokračují stále dál. Nechat dělat. - Laisser faire. Nezasahujte, nevměšujte se do spontánního vývoje. Mír chýším – válku palácům. Boj, válku je třeba vést jen proti mocným a bohatým, chudobní by měli být války ušetřeni. Muži budou vždy tím, co z nich udělají ženy. Ženy mívají na muže zušlechťující a stimulující vliv, muži se často nechávají ovlivňovat ženami, jejich péčí, názory, přáními. Náhoda / Štestí přeje jenom (dobře) připraveným. - Le hasard sait toujours trouver ceux qui savent s´en servir. K vlastnímu činu vyčkej vývoje a příznivých okolností a buď zatím dobře připravený, vybavený apod. Urozenost zavazuje. - Noblesse oblige. Vaše postavení, prestiž vám ukládají morální závazek jednat ušlechtile a s dobrým cílem Tančíme na sopce. - Nous dansons sur un volcan. Chováme se nezodpovědně, hloupě a riskujeme katastrofu, výbuch, který může vše zničit. 126
Čím víc se to mění, tím víc je to totéž. - Plus ça change, plus c´est la même chose. Všechny změny jsou jen formální, povrchové a nic se nezmění. Po nás (ať přijde třeba) potopa. - Après nous le déluge. Nemyslíte na to, jak katastrofálně ovlivní vaše jednání další vývoj, nezáleží na tom, co přijde. Protivy se přitahují. - Les extrêmes se touchent, krajnosti se dotýkají. Často se přátelí n. sdružují lidé zcela opační, protikladní. Největší předností některých mužů je jejich žena. Někteří muži, jinak nezajímaví a průměrní, vynikají v práci n. společnosti jen díky své ženě, její inspirativní povaze, podpoře, n. kráse. Přátelé mých přátel jsou (i) mými přáteli. - Les amis de nos amis sont nos amis. Rád pomůžu, uvítám, přijmu přítele, přátele mého přítele. Již vzhůru, psanci této země, již vzhůru všichni, jež hlad zhnět… - Debout! l'âme du prolétaire, travailleurs, groupons-nous enfin. Debout! les damnés de la terre! Debout! les forçats de la faim! Měli bychom vyrazit. Nikdo nerozdává nic tak ochotně jako rady. - On ne donne rien si libéralement que ses conseils. Lidé rádi poučují druhé, protože je to nic nestojí a dobře to vypadá, ale většinou neradi pomáhají. Vraťme se ke svým beranům. - Revenons à nos moutons. Vraťme se k původnímu tématu rozhovoru, jednání, sporu apod., neodbíhejme a držme se případu! Rovnost – volnost – bratrství. - Égalité, liberté, fraternité. Lidé mají být všichni svobodní a vzájemně si rovní, demokratičtí a chovat se k sobě stejně přátelsky a vstřícně. Jen zřídka přiznáme zdravý rozum jinému než těm, kteří souhlasí s námi. Lidé vyhledávají rádi podporu pro své názory u lidí stejně smýšlejících a své protivníky neuznávají. Řeč byla dána člověku, aby skrýval své myšlenky. - La parole a été donnée à l´homme pour déguiser sa pensée. Slovy zakrývá své skutečné myšlenky, názor, a jeví se tak jako neupřímný. Nespoléhej na nikoho než na sebe samotného / samotnýho. - Ne compte sur personne autant que sur toimême. Důvěřuj jen ve své schopnosti a udělej si vše sám. Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu bránit až do smrti vaše právo to říkat. - Je ne suis pas d’accord avec ce que vous dites, mais je me battrai pour que vous ayez le droit de le dire. Nemusí se mi líbit váš názor, ale musíte mít právo ho vyslovit. Kdeže loňské sněhy jsou? - Où sont les neiges d´antan? To už je bohužel dávno pryč, to už bohužel neplatí, není pravda. To je stát ve státě. - C´est l´état dans l´état. Je to velmi silná, vlivná, uzavřená a poměrně samostatná společnost s uzavřenou strukturou nerespektující pravidla společnosti širší. Stát, to jsem já! - L´état c´est moi. Já tady rozhoduji o všem a vy jen budete poslouchat moje příkazy. Ó svobodo! Kolik zločinů se páchá ve tvém jménu. - Ô Liberté ! Que de crimes on commet en ton nom ! Slovo svoboda je bohužel často nadužívané, i jako omluva pro různé zločiny. Štěstí vyhledává připravenou mysl. n. Štěstí přeje jen (dobře) připraveným. - Le hasard ne favorise que les esprits préparés. Štěstí, úspěch se nezakládají na náhodě a nečinnosti, ale na zkušenosti z hledání a myšlenkové zralosti a připravenosti. Nikdo není tak šťastný či tak nešťastný, jak si myslí. - On n'est jamais si heureux ni si malheureux qu'on s'imagine. Postižený a trápící se člověk nedokáže objektivně vidět svou situaci a zpravidla ji a svůj pocit utrpení přehání a naopak při pocitu štěstí. 127
Všechno pochopit znamená všechno odpustit. - Tout comprendre c´est tout pardonner. Nesuď tak přísně a jednostranně a snaž se vše lépe pochopit i ze strany druhého. Kdybych /Dybysem to věděl, tak sem / jsem / bysem sem nechodil. - Si j'aurai su, j'aurai pas venu! To je nepříjemné a nelíbí se mi to, kdybych věděl, co mě tady čeká, tak jsem se tomu vyhnul. Každý (francouzský) voják nosí / nese v torně maršálskou hůl. - Tout soldat français porte dans sa giberne le baton de maréchal de France. V armádě, ale nejen tam, se každý může vlastní pílí vypracovat až do nejvyššího postavení. To je začátek konce. - C´est le commençement de la fin. To, co přináší zásadní zvrat a změnu vedoucí ke špatnému konci, neúspěchu n. cestu ke zkáze, katastrofě apod. Země nepotřebuje nové kontinenty, ale nové lidi. - Ce ne sont pas de nouveaux continents qu'il faut à la terre, mais de nouveaux hommes! Společnost potřebuje především nově myslící a tvůrčí lidi, a ne jen senzační objevy nových, ale nerozvinutých území. Ukradli mi mé zlaťáčky, mé dětičky! - Mon pauvre argent ! Mon cher ami ! On m'a privé de toi! Jsem z toho zdrcený a zoufalý, to je hrozné.
4. Nezařaditelné frazémy Mít máslo na hlavě. Cítit se nejistý; být zkompromitovaný a postižitelný. Být jako Pat a Patachon. Chodit, jevit se, působit poněkud směšně a nápadně svou velmi odlišnou výškou, být jeden nápadně malý a druhý vysoký. Mít z něčeho v hlavě galimatyáš. Být z něčeho zmatený, popletený a nevyznat se v tom; nemít o něčem jasnou představu. Z fr. Galli Mathia. Být / bejt papežštější než papež. Být krajní dogmatik a ustrnulé, omezující příkazy vykládat ještě přísněji, ortodoxněji a nepochybněji než jsou míněny autoritou; strnule a přehnaně hájit převzaté a sporné dogma.
II. B. Klasifikace podle typu ustáleného výrazu 1. Okřídlené výrazy Tahat za někoho kaštany z ohně. - Tirer les marrons de feu pour qn. Dělat za někoho něco riskantního, ožehavého apod. Udělat / Dělat něco pro krásné oči / krásný voči / modré oči / modrý voči někoho. - Faire qch pour les beaux yeux de qn. Udělat něco zcela nezištně pro někoho z lásky a obdivu k němu. Ve válce (je) jako ve válce. - À la guerre comme à la guerre. Válka je zlá a má svá tvrdá pravidla a kruté důsledky. To / Takový je život. - C´est la vie. S tím se nedá nic dělat, tak se to mezi lidmi stává, to není nic zvláštního, v životě se to může stát. Všichni lidé jsou si rovni. - Tous les hommes sont égaux. Všichni lidé jsou stejní a není mezi nimi rozdíl, stejná práva všech je nutno respektovat, popř. bránit.
128
Každý podle svého vkusu. - Chacun à son goût. Každý má rád něco jiného a při rozhodování, volbě apod. dává přednost tomu, té své volbě a zájmu. Hledej ženu. - Cherchez la femme. Skrytým důvodem mnoha problémů bývá často žena, zvl. jako cíl dobývaný mužem. Král je mrtvý / mrtev, ať žije král! - Le roi est mort, vive le roi. Nic se v podstatě nezměnilo, stejná situace a směr vývoje, politika pokračují stále dál. Není důležité / důležitý zvítězit / vyhrát, ale zúčastnit se. - L´important n´est pas de gagner, mais de participer. Soutěžení není v ukázání, kdo je lepší, ale v předvedení své ochoty a zájmu o druhé, a tak i ve vzájemném srovnání svých schopností, znalostí apod. Jeden za všechny, všichni za jednoho. - Tous pour un, un pour tous! Každý z nás podle potřeby nezištně pomáhá všem ostatním, chrání je n. ručí za ně. Náhoda / Štestí přeje jenom (dobře) připraveným. - Le hasard sait toujours trouver ceux qui savent s´en servir. K vlastnímu činu vyčkej vývoje a příznivých okolností a buď zatím dobře připravený, vybavený apod. Po nás (ať přijde třeba) potopa. - Après nous le déluge. Nemyslíte na to, jak katastrofálně ovlivní vaše jednání další vývoj, nezáleží na tom, co přijde. Přátelé mých přátel jsou (i) mými přáteli. - Les amis de nos amis sont nos amis. Rád pomůžu, uvítám, přijmu přítele, přátele mého přítele. Vraťme se ke svým beranům. - Revenons à nos moutons. Vraťme se k původnímu tématu rozhovoru, jednání, sporu apod., neodbíhejme a držme se případu! Rovnost – volnost – bratrství. - Égalité, liberté, fraternité. Lidé mají být všichni svobodní a vzájemně si rovní, demokratičtí a chovat se k sobě stejně přátelsky a vstřícně. Kdeže loňské sněhy jsou? - Où sont les neiges d´antan? To už je bohužel dávno pryč, to už bohužel neplatí, není pravda. Štěstí vyhledává připravenou mysl. n. Štěstí přeje jen (dobře) připraveným. - Le hasard ne favorise que les esprits préparés. Štěstí, úspěch se nezakládají na náhodě a nečinnosti, ale na zkušenosti z hledání a myšlenkové zralosti a připravenosti. To je začátek konce. - C´est le commençement de la fin. To, co přináší zásadní zvrat a změnu vedoucí ke špatnému konci, neúspěchu n. cestu ke zkáze, katastrofě apod.
2. Citáty z výroků známých osobností Kdyby Bůh neexistoval, museli bychom si ho vymyslet. - Si Dieu n'existait pas, il faudrait l'inventer. Člověk nedokáže vždy spoléhat jen na sebe a své schopnosti a potřebuje mít i představu abstraktní ideje, vzoru n. víru v bytost dokonalejší, s vyššími schopnostmi, které by mohl věřit. Historie je jen obrazem zločinů a neštěstí. - L´histoire n'est que le tableau des crimes et des malheurs. Celá minulost, popř. i současnost, se jeví jako sled pouze krajně negativních, násilných a nezákonných činů a událostí plných lidského utrpení. Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu bránit až do smrti vaše právo to říkat. - Je ne suis pas d’accord avec ce que vous dites, mais je me battrai pour que vous ayez le droit de le dire. Nemusí se mi líbit váš názor, ale musíte mít právo ho vyslovit. Nikdo nerozdává nic tak ochotně jako rady. - On ne donne rien si libéralement que ses conseils. Lidé rádi poučují druhé, protože je to nic nestojí a dobře to vypadá, ale většinou neradi pomáhají. 129
Jen zřídka přiznáme zdravý rozum jinému než těm, kteří souhlasí s námi. Lidé vyhledávají rádi podporu pro své názory u lidí stejně smýšlejících a své protivníky neuznávají. Nikdo není tak šťastný či tak nešťastný, jak si myslí. - On n'est jamais si heureux ni si malheureux qu'on s'imagine. Postižený a trápící se člověk nedokáže objektivně vidět svou situaci a zpravidla ji a svůj pocit utrpení přehání a naopak při pocitu štěstí. Řeč byla dána člověku, aby skrýval své myšlenky. - La parole a été donnée à l´homme pour déguiser sa pensée. Slovy zakrývá své skutečné myšlenky, názor, a jeví se tak jako neupřímný. To je začátek konce. - C´est le commençement de la fin. To, co přináší zásadní zvrat a změnu vedoucí ke špatnému konci, neúspěchu n. cestu ke zkáze, katastrofě apod. Nic se nenaučili a nic nezapomněli. - Ils n´ont rien appris ni rien oublié. Jsou nepoučitelní a stále nebezpeční a budou se chtít mstít, dostanou-li příležitost. Náhoda / Štestí přeje jenom (dobře) připraveným. - Le hasard sait toujours trouver ceux qui savent s´en servir. K vlastnímu činu vyčkej vývoje a příznivých okolností a buď zatím dobře připravený, vybavený apod. Štěstí vyhledává připravenou mysl. n. Štěstí přeje jen (dobře) připraveným. - Le hasard ne favorise que les esprits préparés. Štěstí, úspěch se nezakládají na náhodě a nečinnosti, ale na zkušenosti z hledání a myšlenkové zralosti a připravenosti. Dochvilnost / Přesnost je zdvořilostí králů. - L´exactitude est la politesse des rois. Přesný příchod, dodržení stanoveného n. domluveného času je vyjádřením úcty k druhému a respektu k jeho časovým možnostem. Každý (francouzský) voják nosí / nese v torně maršálskou hůl. - Tout soldat français porte dans sa giberne le baton de maréchal de France. V armádě, ale nejen tam, se každý může vlastní pílí vypracovat až do nejvyššího postavení. To je (jen) bouře ve sklenici vody. - C´est une tempête dans un verre d´eau. Je to jen napovrch nepříjemně nápadné, rušivé a zdánlivě důležité; ten konflikt je malicherný, zbytečně zveličený. Čím víc poznávám lidi, tím víc miluju psy. - Plus je connais les hommes, plus j'aime les chiens. Čím více pronikám do lidské psychiky n. podstaty, tím více oceňuji zvířata s jejich přirozenými instinkty a pudy, psi jsou lepší než lidé. Nejvyšší duchaplnost sousedí s nejvyšší pošetilostí. Bystrý, vtipný a vysoce inteligentní člověk může někdy jednat nesmyslně, hloupě, nerozumně, naivně apod. Není důležité / důležitý zvítězit / vyhrát, ale zúčastnit se. - L´important n´est pas de gagner, mais de participer. Soutěžení není v ukázání, kdo je lepší, ale v předvedení své ochoty a zájmu o druhé, a tak i ve vzájemnémsrovnání svých schopností, znalostí apod. Je konec frašky. Jdu hledat velké snad. - La farce est jouée. Je vais chercher un grand peut-être. Vše předchozí tímto okamžikem skončilo a dál nevím, co přijde. Mír chýším – válku palácům. Boj, válku je třeba vést jen proti mocným a bohatým, chudobní by měli být války ušetřeni. Muži budou vždy tím, co z nich udělají ženy. Ženy mívají na muže zušlechťující a stimulující vliv, muži se často nechávají ovlivňovat ženami, jejich péčí, názory, přáními. Urozenost zavazuje. - Noblesse oblige. Vaše postavení, prestiž vám ukládají morální závazek jednat ušlechtile a s dobrým cílem Tančíme na sopce. - Nous dansons sur un volcan. Chováme se nezodpovědně, hloupě a riskujeme katastrofu, výbuch, který může vše zničit. 130
Po nás (ať přijde třeba) potopa. - Après nous le déluge. Nemyslíte na to, jak katastrofálně ovlivní vaše jednání další vývoj, nezáleží na tom, co přijde. Největší předností některých mužů je jejich žena. Někteří muži, jinak nezajímaví a průměrní, vynikají v práci n. společnosti jen díky své ženě, její inspirativní povaze, podpoře, n. kráse. To je stát ve státě. - C´est l´état dans l´état. Je to velmi silná, vlivná, uzavřená a poměrně samostatná společnost s uzavřenou strukturou nerespektující pravidla společnosti širší. Stát, to jsem já! - L´état c´est moi. Já tady rozhoduji o všem a vy jen budete poslouchat moje příkazy. Ó svobodo! Kolik zločinů se páchá ve tvém jménu. - Ô Liberté ! Que de crimes on commet en ton nom ! Slovo svoboda je bohužel často nadužívané, i jako omluva pro různé zločiny. Všechno pochopit znamená všechno odpustit. - Tout comprendre c´est tout pardonner. Nesuď tak přísně a jednostranně a snaž se vše lépe pochopit i ze strany druhého. Země nepotřebuje nové kontinenty, ale nové lidi. - Ce ne sont pas de nouveaux continents qu'il faut à la terre, mais de nouveaux hommes! Společnost potřebuje především nově myslící a tvůrčí lidi, a ne jen senzační objevy nových, ale nerozvinutých území.
3. Frazémy odrážející extralingvistické reálie 3.1. Frazémy spojené s dějinami Šedá eminence. - Éminence grise. Osoba stojící zdánlivě v pozadí, nevystupující na veřejnosti, ale působící jako iniciátor a inspirátor důležitých rozhodnutí a akcí. Konec století. - Une fin de siècle. Překlad fr. fin de siècle užívaného k označení období uměleckých tendencí a směrů z posledních let 19. století odmítajících všechny dosud uznávané hodnoty v umění, vědě, náboženství aj. a vyhlašujících konec skomírající civilizace. Levé křídlo. - Aile gauche. 1. (v místním význ.) Boční strana, místo, a to vlevo; lidé na tomto místě. 2. Politická levice. Pravé křídlo. - Aile droite. 1. (v místním význ.) Boční strana, místo, a to vlevo; lidé na tomto místě. 2. Politická levice. Druhá republika. - Deuxième république. Stát v druhém období republikánského režimu od jeho zřízení; (běžně) ČSR v období od přijetí mnichovského diktátu do okupace 15. 3. 1939.; Francie v l. 1848 – 1870. Třetí republika. - Troisième république. Stát ve třetím období republikánského režimu od jeho zřízení. Francie v l. od 1870 – 1940, do porážky v 2. světové válce. Stát ve státě. – L´état dans l´état. 1. Organizační jednotka, instituce, která v rámci širší organizace, instituce tvoří samostatnou nepodřazující se složku, zprav. pro vlastní zájem, prospěch. 2. Vůbec skupina lidí, která se v nějakém širším prostředí, společenství izoluje a vede si po svém. Bartolomějská noc. - La Saint-Barthélémy. Násilná akce proti určité větší skupině osob spojená s hromadným vražděním, popravami apod. Nosit / Mít v torně / tornistře maršálskou hůl. - Emporter son bâton de maréchal dans sa giberne. Mít talent, skryté a dosud nevyužité schopnosti dosáhnout i vedoucí, strategické pozice; mít možnost dosáhnout velké kariéry.
131
Rovnost – volnost – bratrství. - Égalité, liberté, fraternité. Lidé mají být všichni svobodní a vzájemně si rovní, demokratičtí a chovat se k sobě stejně přátelsky a vstřícně.
3.2. Frazémy pocházející z literatury Dáma s kaméliemi. - La dame aux camélias. Prodejná žena, prostitutka působící v nejvyšších společenských kruzích. Lesk a bída (něčeho). - Splendeur et misère. Způsob existence, (u člověka) života, v němž se slučuje vnější okázalost, nádhera, přepych apod. s vnitřní bezútěšností, beznadějí a zoufalstvím. Tři mušketýři. - Les trois mousquetaires. Trojice mužů, též chlapců, kteří se často vyskytují spolu pohromadě nebo vystupují navenek společně, popř. tvoří uzavřenou společnost se společnými zájmy apod. Zdravý nemocný. - Le malade imaginaire. Člověk předstírající nebo sugerující si nemoc, hypochondr. Čím víc se to mění, tím víc je to totéž. - Plus ça change, plus c´est la même chose. Všechny změny jsou jen formální, povrchové a nic se nezmění. Dobrý člověk ještě žije. - Bon-homme vit encore. Ještě existují lidé, člověk, kterým záleží na druhých a kteří jsou ochotní se pro druhé obětovat n. jim nezištně pomoct. Tahat za někoho kaštany z ohně. - Tirer les marrons de feu pour qn. Dělat za někoho něco riskantního, ožehavého apod. Udělat / Dělat něco pro krásné oči / krásný voči / modré oči / modrý voči někoho. - Faire qch pour les beaux yeux de qn. Udělat něco zcela nezištně pro někoho z lásky a obdivu k němu. (To byl) čas her a malin nezralých. - C´était la verte saison., C´était le bon vieux temps. To byla nádherná a bezstarostná, popř. nerozvážná doba (kterou už nelze bohužel vrátit). Vracíme se vždy ke svým prvním láskám. - Et l´on revient toujours à ses premiers amours. V pokročilejším věku člověka vždy znovu přitahují lidé, činnosti, věci apod., které měl poprvé rád v dětství a mládí. Jeden za všechny, všichni za jednoho. - Tous pour un, un pour tous! Každý z nás podle potřeby nezištně pomáhá všem ostatním, chrání je n. ručí za ně. Protivy se přitahují. - Les extrêmes se touchent, krajnosti se dotýkají. Často se přátelí n. sdružují lidé zcela opační, protikladní. Vraťme se ke svým beranům. - Revenons à nos moutons. Vraťme se k původnímu tématu rozhovoru, jednání, sporu apod., neodbíhejme a držme se případu! Nespoléhej na nikoho než na sebe samotného / samotnýho. - Ne compte sur personne autant que sur toimême. Důvěřuj jen ve své schopnosti a udělej si vše sám. Kdeže loňské sněhy jsou? - Où sont les neiges d´antan? To už je bohužel dávno pryč, to už bohužel neplatí, není pravda. Ukradli mi mé zlaťáčky, mé dětičky! - Mon pauvre argent ! Mon cher ami ! On m'a privé de toi! Jsem z toho zdrcený a zoufalý, to je hrozné.
3.3. Frazémy spojené s karetními hrami Být švorc / švorcový jako pikové eso / eso pikový. Nemít vůbec žádné peníze a nemoci nic platit. Z fr. pique. Fr. être à fond de cale.
132
Dát / dávat něco / někoho všanc. Vystavovat někoho, něco otevřeně útoku nebo nebezpečí a dělat ho tak zranitelným; ohrožovat někoho, něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození, zničení apod. Z fr. chance. Fr. exposer qn au péril, mettre qch en jeu. Být / bejt (z něčeho / někoho) úplně trop. 1. Být velmi unavený a ochablý, malátný; být vyřízený. 2. Být zcela deprimovaný, sklíčený nebo šokovaný; být vyřízený a bez energie. Z fr. trop. Fr. être complètement sonné (de qch / qn). Jednou hop a podruhý trop. To je jednání, postup krajně nevyvážený a náladový, střídající úplné krajnosti, a proto i málo rozumný nebo smysluplný a nepřijatelný. Z fr. trop. Fr. passer d´un extrême à l´autre.
3.4. Frazémy spojené s folklórem a písněmi Poslední bitva vzplála. - C’est la lutte finale. Teď došlo k rozhodujícímu střetu a nastala poslední fáze; teď se všechno rozhodne. Již vzhůru, psanci této země, již vzhůru všichni, jež hlad zhnět… - Debout! l'âme du prolétaire, travailleurs, groupons-nous enfin. Debout! les damnés de la terre! Debout! les forçats de la faim! Měli bychom vyrazit.
3.5. Frazémy spojené s jídlem a alkoholem Být / bejt v ráži. - Être en rage. Být opilý a rozjařený, popř. výbojný.
4. Konverzační frazémy À propos… Nevíte náhodou (jestli…), nevzpomínáte si, …? Chapeau bas! - Klobouk dolů! Vyjádření obdivu a úcty. K čemu (to) je dobré? - À quoi bon? Proč to tak je, má být nebo proč to dělá, děláš?; k čemu, nač to je (vlastně dobré) a čeho se tím dosáhne nebo kdo tím něco získá?
Příloha 3
III. FRAZÉMY FRANCOUZSKÉHO PŮVODU VYSKYTUJÍCÍ SE ZÁROVEŇ V RUŠTINĚ I V ČEŠTINĚ o
Дама с камелиями. Dáma s kaméliemi. La Dame aux camélias. Prodejná žena, prostitutka.
o
Конец века. Konec století. Fin de siècle. Doba úpadku, degradace, dekadence.
o
Блеск и нищета [куртизанок]. Lesk a bída (něčeho). 133
Splendeurs et misères des courtisanes. O jevech, událostech, lidech, pro které je charakteristické zvláštní kontrastní spojení bohatství (materiální, duševní, hudební atd.) a bídy zároveň. o
Золотая молодежь. Zlatá mládež. Jeunesse dorée. O mládeži z bohatých společenských vrstev, jež tráví svůj život zahálkou a zábavou.
o
Рыцарь без страха и упрека. Rytíř bez bázně a hany. Chevalier sans peur et sans reproche. O člověku mužném, vznešených mravních předností.
o
Государство в государстве. Stát ve státě. État dans l´état. Skupina lidí, organizace, která si tvoří výjimečné podmínky, nepodléhá obecnému pořádku stanovenému ve státě.
o
Идея фикс. Mít fixní ideu. Avoir une idée fixe. Chybná myšlenka, idea.
o
Последний крик моды. Poslední výkřik módy. Dernier cri de la mode. Módní novinka.
o
Таскать каштаны из огня [для кого]. Tahat za někoho kaštany z ohně. Tirer les marrons du feu pour qn. Dělat za někoho něco riskantního, ožehavého apod.
o
Ради чьих прекрасных глаз. Udělat / Dělat něco pro krásné oči / krásný voči / modré oči / modrý voči někoho. Pour les beaux yeux de qn. Udělat něco zcela nezištně pro někoho z lásky a obdivu k němu.
o
На войне как на войне. Ve válce (je) jako ve válce. À la guerre comme à la guerre. Válka je zlá a má svá tvrdá pravidla a kruté důsledky. Буря в стакане воды. To je (jen) bouře ve sklenici vody. C´est une tempête dans un verre d´eau. Velký hluk, spor, silné rozčilení kvůli bezvýznamné příčině, kvůli maličkostem, které nestojí za řeč.
o
o
Ищите женщину! Hledej ženu. Cherchez la femme. Původkyní veškerého dění je žena.
o
Жить (стоять, танцевать) на вулкане. Tančíme na sopce. Nous dansons sur un volcan. Žít v neustálém neklidu, strachu, očekávat nějaké nepříjemnosti.
o
После нас хоть потоп. Po nás (ať přijde třeba) potopa. Après nous le déluge. Výraz cynického vztahu k životu, výzva užívat dne, nepřemýšlet o následcích svých činů.
o
Крайности сходятся. Protivy se přitahují. Les extrêmes (les extrémités) se touchent. Často se přátelí nebo sdružují lidé zcela opační, protikladní. 134
o
Вернемся к нашим баранам. Vraťme se ke svým beranům. Revenons à nos moutons. Vraťme se k původnímu tématu rozhovoru, jednání, sporu apod., neodbíhejme a držme se případu.
o
Государство – это я. Stát, to jsem já! L´état c´est moi. O nejvyšším stupni samovlády.
o
Начало конца. To je začátek konce. C´est le commençement de la fin. První příznaky, začátek rozpadu, úpadku, smrti někoho, něčeho. Войти (Прийти) в раж. Být / Bejt v ráži. Etre en rage. Být v ráži.
o o
В ажуре. Být / Bejt ažůr (s něčím). Etre à jour. Být hotový v souladu s plánem nebo být výborně informován.
o
Серый кардинал. Šedá eminence. Éminence grise. Osoba stojící zdánlivě v pozadí, nevystupující na veřejnosti, ale působící jako iniciátor a inspirátor důležitých rozhodnutí a akcí.
o
Мнимый больной. Zdravý nemocný. Le malade imaginaire. O zdravém člověku, který se cítí jako nemocný nebo ho ze sebe dělá.
o
Нести /Понести Галиматью. Mít z něčeho v hlavě galimatyáš. Říkat hlouposti, nesmysly, pitomosti.
o
Быть более роялистом, чем король. Být / Bejt papežštější než papež. Être plus royaliste que le roi-même. O lidech, kteří jdou svými názory a pohledy ještě dále než ti, kteří tyto názory představují.
o
Последний и решительный бой. Poslední bitva vzplála. C’est la lutte finale. O rozhodujícím zápase s nepřítelem, na kterém závisí výsledek celého boje.
o
Песенка (Песня) спета чья. Je konec frašky. Jdu hledat velké snad. Je m´en vais chercher un grand peut-être; Tirez le rideau, la farce est jouée. Vše předchozí tímto okamžikem skončilo a dál nevím, co přijde.
o
Искусство для искусства. L´art pour l´art. L´art pour l´art. L´art pour l´art. Koncepce umělecké tvorby přeceňující formální stránku uměleckého díla a odmítající jeho společenské souvislosti.
135
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Bc. Nosková Kateřina Název katedry a fakulty: Katedra slavistiky, Filozofická fakulta Název bakalářské práce: Ruské a české frazeologismy francouzského původu Vedoucí bakalářské práce: prof. Ludmila Stěpanova, CSc. Počet znaků: 157 112 bez mezer, 183 730 včetně mezer Počet příloh: 3 Počet titulů použité literatury: 30 Klíčová slova: frazeologie, ruský jazyk, český jazyk, francouzský jazyk, ruské frazeologismy, české frazeologismy, frazeologické výpůjčky Charakteristika práce: Cílem této práce bylo studium a analýza ruských a českých frazeologismů francouzského původu. V teoretické části jsme se zaměřili zejména na frazeologii a předmět jejího bádání, základní etapy dějin ruského a českého jazyka, francouzský jazyk v dějinách Ruska a ruské a české frazeologismy cizího původu. V praktické části se věnujeme analýze více než 500 ruských a českých frazeologismů francouzského původu, které jsme našli ve frazeologických slovnících.
136
