FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY

FRAZEOLOGISMY V POHÁDKÁCH M. JE. SALTYKOVA-ŠČEDRINA A PROBLÉMY JEJICH PŘEKLADU DO ČEŠTINY THE IDIOMS IN M. JE. SALTYKOV-SCHEDRIN´S FAIRY TALES AND PROBLEMS OF THEIR TRANSLATION INTO CZECH ФРАЗЕОЛОГИЗМЫ В СКАЗКАХ М. Е. САЛТЫКОВАЩЕДРИНА И ПРОБЛЕМЫ ИХ ПЕРЕВОДА НА ЧЕШСКИЙ ЯЗЫК

Vypracovala: Klára Navarová Vedoucí práce: prof. Stěpanova Ludmila, CSc. 2016

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny. V Olomouci, 01. 06. 2016

______________________ podpis

Velice děkuji prof. Ludmile Stěpanove, CSc. za konzultace, cenné rady a připomínky, které mi během psaní diplomové práce poskytla.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................... 5 1 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 6 1.1 TEORIE PŘEKLADU .................................................................................................................. 6 1.2 POSTUP PŘI PŘEKLADU POHÁDEK..................................................................................... 13 1.3. M. JE. SALTYKOV-ŠČEDRIN................................................................................................. 15 1.3.1 ŽIVOTOPIS M. Je. SALTYKOVA-ŠČEDRINA ................................................................ 15 1.3.2 O TVORBĚ POHÁDEK M. JЕ. SALTYKOVA-ŠČEDRINA ............................................ 16 1.3.3 PŘEKLADY POHÁDEK M. JE. SALTYKOVA-ŠČEDRINA........................................... 19 1.4 TEORIE FRAZEOLOGIE .......................................................................................................... 21 1.4.1 FRAZEOLOGIE JAKO VĚDA ........................................................................................... 22 1.4.2 PŘEDMĚT FRAZEOLOGIE: FRAZEOLOGISMUS A FRAZEOLOGICKÁ JEDNOTKA ....................................................................................................................................................... 22 1.4.3 PŘEKLÁDÁNÍ FRAZEOLOGIE ........................................................................................ 25 2 PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 29 2.1 PŘEKLAD FRAZEOLOGISMU FRAZEOLOGISMEM .......................................................... 29 2.1.1 BLÍZKÉ FRAZEOLOGICKÉ EKVIVALENTY ................................................................ 29 2.1.2 RELATIVNÍ EKVIVALENTY ........................................................................................... 32 2.1.3 FRAZEOLOGICKÉ ANALOGY ........................................................................................ 34 2.1.4 BEZEKVIVALENTNÍ FRAZEOLOGISMY ...................................................................... 37 2.2 NAHRAZENÍ FRAZEOLOGISMU SLOVEM .......................................................................... 38 2.2.1 NULOVÁ EKVIVALENCE ................................................................................................ 38 2.2.2 EXPRESIVNÍ SLOVA ........................................................................................................ 39 2.2.3 NEUTRÁLNÍ SLOVA ......................................................................................................... 42 2.2.4 KALKOVÁNÍ FJ ................................................................................................................. 44 2.2.5 JINÉ JEVY ........................................................................................................................... 46 ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 49 РЕЗЮМЕ .............................................................................................................................................. 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ............................................ 61 PŘÍLOHY.............................................................................................................................................. 66

ÚVOD Tato diplomová práce se nazývá Frazeologismy v pohádkách M. Je. SaltykovaŠčedrina a problémy jejich překladu do češtiny. Jak napovídá již název, budeme se zabývat překladem frazeologismů z tohoto díla do češtiny. Práce si klade za cíl prozkoumat frazeologismy v pohádkách M. Je. SaltykovaŠčedrina a analyzovat způsob jejich překladu do ruštiny překladatele J. Huláka. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabýváme problematikou teorie překladu, teorie frazeologie a také uvedeme hlavní etapy života a činnosti M. Je. Saltykova-Ščedrina. Frazeologický výzkum bude prováděn na materiále více než 500 frazeologických jednotek. V praktické části tyto frazeologismy rozdělíme do dvou velkých skupin, a to do skupiny překladu frazeologismu frazeologismem a překlad frazeologismu slovem. V každé skupině uvedeme podskupiny. První skupinu dále rozdělíme na blízké frazeologické ekvivalenty, relativní frazeologické ekvivalenty, analogy a nulové frazeologické ekvivalenty. Druhou skupinu rozdělíme na nulovou ekvivalenci, expresivní slova, neutrální slova, kalky a jiné jevy. Do poslední podskupiny budou zařazeny jevy, které nejsou frazeologismy, ale také se často vyskytují v pohádkách, např. formy oslovení, reálie, archaizmy a jiné. V každé podskupině bude uveden dílčí závěr a počet frazeologických jednotek. Na konci diplomové práce v závěru uvedeme a zhodnotíme výsledky výzkumu. Připojíme přílohu, ve které budou uvedeny všechny zkoumané frazeologismy a jejich rozdělení do jednotlivých skupin a podskupin.

5

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 TEORIE PŘEKLADU Pokud se chceme zabývat otázkou a teorií překladu, měli bychom si nejdříve odpovědět na základní otázku: Co to je překlad? Termín „překlad“ je totiž dvojznačný. První význam je následující: překlad vyděluje myšlenkovou činnost dekódování souhrnu smyslů překládaného textu a jejich předání do jazyka překladu. S tím je i spojený proces předání obsahu, vyjádřeného ve výchozím jazyce prostředky překladu. Druhý význam označuje překlad jako výsledek tohoto procesu jako produktu neboli textu, vygenerovaném v jazyce překladu (viz. www.samlib.ru). Uvedeme čtyři definice překladu známých teoretiků překladu: 1) „Překladem se nazývá proces transformace jazykového díla v jednom jazyce na jazykové dílo v druhém jazyce neměněného plánu obsahu, to znamená významu.“ (tamtéž) 2) „Překlad to je přenesení informace, obsažené v daném díle, pomocí prostředků druhého jazyka “ (O. S. Achmanova) (www.mrk.cz). 3) Přeložit znamená vyjádřit věrně a plnohodnotně prostředky jednoho jazyka to, co už bylo dříve vyjádřené prostředky druhého jazyka“ (www.science-education.ru). 4) „Překládání je sdělování. Přesně řečeno, překladatel dešifruje sdělení, které je obsaženo v textu původního autora a přeformuluje (zašifruje) je do svého jazyka. Sdělení v překladovém textu obsažené pak dešifruje čtenář překladu. Tím vzniká dvoučlenný komunikační řetězec“ (Levý 1998: 44). Překlad probíhá po elementech neboli po etapách. Překladatel produkuje některou smyslovou segmentaci originálu, člení překlad na segmenty a prvky, a potom hledá shodu v jazyce překladu. Jednotlivé části, které tvoří jednotný překladatelský proces, mohou být vyděleny jako jednotka překladu (Vychodilová 2012: 28). Za jednotku překladu považujeme takovou jednotku v textu originálu, která může mít odpovídající shodu v textu překladu, i když jednotlivé komponenty odděleně shodu v textu překladu nemají. Jinými slovy řečeno, jednotka překladu je nejmenší minimální jazyková jednotka v textu výchozího jazyka, která se shoduje s jednotkou v jazyce překladu. V jazykové struktuře vydělujeme obecně tyto jazykové jednotky: jednak na úrovni fonému (v písemné podobě grafém), na úrovni slov, na úrovni slovních spojení, na úrovni vět a na úrovni 6

textu. V závislosti na tom, k jaké úrovni se vztahuje jednotka překladu (to je minimální jednotka ve výchozím jazyce, která se může shodovat v textu překladu), budeme v souvislosti s tím rozlišovat: překlad na úrovni fonémů (grafémů), morfémů, slov, slovních spojení, vět a na úrovni textu (www.samlib.ru). V odborné literatuře existuje velké množství překladatelských postupů a rad jak překládat. My jsme vybrali jen některé. Například zakladatel české teorie překladu Jiří Levý (1926-1967) rozděluje překlad do tří fází.

1. POCHOPENÍ PŘEDLOHY „Od původního umělce žádáme správnou interpretaci skutečnosti, kterou zobrazuje, od překladatele pochopení díla, které tlumočí “ (Levý 1998: 58). Jiří Levý dále zdůrazňuje, že dobrý překladatel musí být hlavně dobrým čtenářem. Překladatelovo pronikání do smyslu díla probíhá ve třech vzájemně propojených rovinách. Prvním stupněm je pochopení textu, tj. filozofické porozumění textu. Tato oblast nevyžaduje zvláštní překladatelské kvality, týká se odborné přípravy a překladatelské praxe. Správné přečtení textu díla umožní překladateli pochopit ideově estetické hodnoty textu, jako jsou nálada, ironické nebo tragické zabarvení, suché konstatování či útočné zaměření na čtenáře aj. Běžný čtenář si tyto kvality nemusí vždy uvědomovat, avšak překladatel by měl být schopen je racionálně rozpoznat a určit jakými prostředky jich autor docílil. Překlad totiž vyžaduje mnohem podrobnější a uvědomělejší poznání než prostá četba. To je druhá rovina pochopení předlohy. K třetí úrovni překladatel přichází přes pochopení ideově estetických hodnot jednotlivých jazykových prostředků a dílčích motivů. Dochází tak k pochopení uměleckých celků, k pochopení skutečností, které jsou v díle vyjádřeny, jako jsou například postavy v díle a jejich vztahy, prostředí děje a ideový záměr autora. Tento způsob pochopení textu je nejobtížnější (tamtéž: 53-56). 2. INTERPRETACE PŘEDLOHY V důsledku nesouměrnosti jazykového materiálu předlohy a textu překladu není možná plná významová shoda vyjádření mezi překladem a předlohou, a poté nestačí jazykově správný překlad, ale je nutná interpretace (tamtéž: 59). Často se též stává, že rodný jazyk překladatele neumožňuje vyjádřit se s tak velkým záběrem víceznačností jako jazyk předlohy. V tomto případě musí překladatel vybrat jednu z nejvěrnějších sémantických jednotek, která ale předává pouze část původního smyslu, je tudíž též potřeba znát skutečnosti, které se odehrávají za textem. Od původního umělce se očekává správná interpretace skutečnosti. Od 7

překladatele se očekává správná interpretace předlohy. V souvislosti s tím je důležité si povšimnout tří momentů: a) hledání objektivní ideje díla, b) interpretační stanovisko překladatele, c) interpretace objektivních hodnot díla z tohoto stanoviska – překladatelská koncepce a možnost přehodnocení (tamtéž: 60-66). 3. PŘESTYLIZOVÁNÍ PŘEDLOHY Od původního umělce požadujeme umělecky hodnotnou stylizaci skutečnosti. Od překladatele žádáme umělecky hodnotné přestylizování předlohy. Svůj talent může překladatel uplatnit především při stylizaci jazyka, proto potřebuje v první řadě stylistické nadání. Jazyková problematika překladu se dotýká hlavně těchto otázek: a) poměr dvou jazykových systémů Jazyk předlohy a jazyk překladu nejsou přímočaře souměrné. Jazykové prostředky dvou jazyků nejsou ekvivalentní, tudíž nelze převádět mechanicky. Nekryjí se přesně estetické hodnoty a jejich významy. Překlad je tím obtížnější, čím větší je úloha jazyka v umělecké výstavbě textu, proto je například u překladu poezie zapotřebí větší pružnosti i větší časové volnosti. Nesouměrnost jazyků je však po stránce sémantické ještě výraznější (tamtéž: 68-72). b) stopy jazyka originálu ve stylizaci překladu Jazyk originálu se nepodílí pouze na utváření předlohy, ale zasahuje i do jazyka překladu. Vliv jazykového vyjádření na překlad může být přímý i nepřímý. Přímý vliv původního textu se může projevovat pozitivně i negativně, tj. přítomností neustrojených vazeb tvořených podle originálu, ale i nepřítomností některých českých vyjadřovacích prostředků, jimiž jazyk předlohy nedisponoval. Nepřímý vliv jazyka originálu se projeví naopak v tom, jak se v mnohých případech snaží překladatel odlišit od stylistických rysů textu originálu, které on sám pokládá za gramatické, bezpříznakové. Nepřímý vliv cizojazyčných předloh je příčinou toho, že v naší překladové literatuře se objevuje méně přechodníků, než v literatuře překládané, původní (tamtéž: 74). c) napětí ve stylu překladu, které vzniká tím, že se myšlenka převádí do jazyka, ve kterém dílo nebylo vytvořeno. Kromě obtíží spojených s nesouměrností dvou jazyků a s vlivem jazykové stylizace předlohy na překlad, jsou další problémy způsobené skutečností, že výraz překladu není původní, že myšlenka je přestylizována do materiálu, ve kterém a pro který nebyla původně vytvořena. Z toho vyplývá, že jazykový výraz v překládaném díle není absolutní, ale 8

představuje pouze jednu z několika možností. Z odvozenosti jazykového vyjádření v překladu vyplývá, že výraz v přeloženém díle není přímo nutný, ale jeví se jako jeden z možných (tamtéž: 74-81). „Překladatel má možnost pro vyjádření obsahu originálu volit různé jazykové prostředky “ (tamtéž: 79-80). Příčinou špatných překladů nebývá pouze povrchnost překladů, ale někdy i pravý opak, když se překladatel snaží použít přesné slovní ekvivalenty, odpovídající předloze a naruší tím umělecký celek. Proto požadavky, které klade na překladatele jeho práce, blíže určují, jaký typ talentu vyžaduje umění překladu a jsou to především představivost, schopnost objektivizace a stylistické nadání (tamtéž: 82-83). Z výše popsané koncepce J. Levého vychází známý slovenský teoretik překladu Jan Vilikovský (narozen 1937, dosud žijící), který však chápe etapy překladatelské práce poněkud jiným způsobem. Překlad totiž hodnotí jako proces. Podle něj: „je úkolem překladatele reprodukovat literární dílo v jiném jazyku tak, aby zachoval jeho estetický charakter a působení na čtenáře v odlišném literárním a kulturním kontextu“ (Vilikovský 2002: 90). Překladatel dále vystupuje v dvojím postavení a to ve vztahu k původnímu dílu jako recipient, čtenář ale ve vztahu ke čtenáři překladu vystupuje jako expedient, původce nového textu (tamtéž).

Proces analýzy překládaného začíná podle interpretace J. Vilikovského etapou interpretace. Překladatel hledá základní charakteristiky textu, jeho hlavní ideu, sleduje vytváření uměleckých obrazů a analyzuje jazyk literárního díla. Někdy upotřebí znalost autorova života. Překladatel dále používá znalosti, které získal z literárně-historických a kritických pramenů a odhaluje myšlenkové a strukturové prvky daného uměleckého díla a složité vazby mezi nimi. Je známé, že autorův umělecký „světonázor“ se projevuje ve všech rovinách díla, a to od jazykové složky, přes výstavbu uměleckého obrazu, až po tematický plán. Úkolem překladatele je poté objevit tyto jednotící prvky a při konečné realizaci díla je reprodukovat. Tímto způsobem se interpretace stává předpokladem pro další vytváření koncepce. Interpretace literárního díla je důležitá proto, že východiskem k překladu není sám autorský záměr (překladateli se ho může přinejlepším podařit rekonstruovat), ale jeho konkretizace ve vědomí překladatele, tedy prvek nesporně odvozený. Je důležité si uvědomit, že volba jedné z možností neznamená zkreslování originálu, ale je výrazem mnohoznačnosti, která je obsažena v samotném textu. Můžeme říci, že chápeme interpretaci jako soubor postupů, které pomáhají odhalovat významový invariant původního textu (Tamtéž: 90-103).

9

Na základě interpretace překladatel vytváří koncepci, což je dle Vilikovského druhá etapa, která tvoří základ jeho další činnosti. Překladatel hodnotí možnosti překládaného jazyka, odhaduje reakci cílového čtenáře a určuje metody, které slouží k reprodukci originálu. Tato fáze zasahuje i fázi reprodukční (na rozdíl od fáze interpretace, která je vcelku součástí fáze recepční), protože determinuje prostředky použité v poslední fázi procesu. V této etapě překladatelského procesu dochází k vzájemnému pronikání kultur jazyka originálu a jazyka překladu. Prvním bodem při formování koncepce je nalezení základní myšlenky díla. Je zřejmé, že překladatel má při práci určitou volnost, ale v podstatě se pohybuje v pevně vymezeném rámci. Musí vycházet z ideových a estetických hodnot, které jsou obsaženy v díle, ale určité aspekty může vyzvednout nebo zdůraznit. Dalším faktorem při tvorbě překladatelské koncepce je překladatelský postoj, který je možné označit jako produkt individuálních názorů překladatele a pohled na překlad dané doby. Překladatel by měl reprodukovat dílo jako celek, nejen některé jeho stránky. I když se mění jazyk i kontext doby, cílem překladatele je estetická totožnost obou textů a funkční ekvivalence jejich strukturních prvků (tamtéž: 103-127, Vychodilová 2012: 26-27). Poslední etapu překladatelské práce nazývá Vilikovský reprodukcí originálu, jde o samou tvorbu nového textu. Předchozí fáze překladatelovy práce měla spíše přípravný charakter, tato je přímo odpovědná za výslednou podobu, znění díla. Postupy, které překladatel v této fázi používá, lze rozdělit do dvou široce definovaných skupin. První skupinu tvoří reprodukce obecného významu na základě ustálených pravidel ekvivalence funkční a sémantické. Jedná se o překlad ve vlastním slova smyslu. Do druhé skupiny potom patří případy, kdy jazykové prostředky originálu nebo popisované jevy nemají v cílovém jazyce přímé ekvivalenty anebo pokud se funkce a výrazová hodnota ekvivalentu od originálu liší. V takových případech pak překladatel postupuje tak, že v souladu s vlastní koncepcí a interpretací autorského záměru zvolí pragmatickou náhradu tohoto prvku, nahradí ho prvkem domácím (v cílovém jazyce). Tyto postupy lze označit za tzv. substituci. Ke zjištění správného ekvivalentu nestačí znát pouze kontext, ale překladatel si také musí představit situaci, (tzv. rekonstruovat situační kontext) a teprve potom na základě toho vybírat mezi rozmanitými řešeními. Při substituci dochází k náhradě části textu (slovo, fráze, věta) výrazem domácím. Kritériem ekvivalence je shodnost funkce obou prvků, jazyková složka výrazu se většinou považuje za sekundární. Ekvivalence se tudíž docílí pragmaticky, na základě situační a kontextové analogie. S tímto postupem se setkáváme například při překladu jmen, reálií, míry a váhy, pozdravů, přezdívek, formule společenského styku aj. Tyto výrazy 10

se v zájmu komunikativnosti nahrazují funkčně odpovídajícími domácími výrazy. To samé platí i o překladu frazeologických spojení, přísloví a pořekadel (tamtéž: 127-133). Další teoretikové překladu si zakládají na třístupňovém modelu procesu překladu. Používají jinou překladatelskou terminologii a mluví o tzv. překladatelských strategiích. Těmito strategiemi chápeme pořádek a podstatu překladatelovy práce při překladu konkrétního textu. Obecně vydělují tři základní překladatelské strategie: 1) Analýza textu před samotným překladem, do které spadá sbírání vnějších informací o textu, objasnění zdroje a recipienta, určení druhu informací, obsažených v textu, formulace komunikačního zadání textu a určení žánru, ke kterému se text vztahuje. 2) Analytické hledání variant, čímž se myslí samotné vytvoření textu. 3) Analýza výsledků překladu. Korektura textu, hledání překlepů, gramatických a stylistických chyb, ocenění jedinečnosti stylu textu překladu (Vychodilová 2012: 27). Někteří ruští teoretici překladu např. I. I. Revzin a V. J. Rozencvejg se snaží vytvořit integrační model překladu a vydělují pouze dvě základní fáze překladu, a to analýzu a syntézu. Tyto dvě fáze považují za velice důležité pro zkoumání překladu. Nejdříve se dívají na překladatelský proces z pohledu tlumočníka, který přechází od systému výchozího jazyka k systému jazyka překladu. Jeho práce se skládá ze dvou částí. Překladatel musí zaprvé vydělit některé momenty sdělení ve výchozím jazyce a porovnat je s kategoriemi systému výchozího jazyka a dále s kategoriemi prostředního jazyka (tento proces odpovídá chápání některého textu v některém jazyce). Zadruhé překladatel musí ze (zadaného základu) kategorií prostředního jazyka přejít k jazyku překladu a zkonstruovat v jazyce překladu některá sdělení (tento proces odpovídá například mluvení v některém jazyce). Rozlišení syntézy a analýzy má velký všeobecně lingvistický význam. Ukazuje se, že zadání a obtížnosti, které vznikají při analýze textu, se odlišují od úkolů syntézy. Obvykle jazykovědci - teoretici, nerozdělovali proces překladu na jednotlivé části a vyhýbali se těmto otázkám. V poslední době však bylo poukázáno na zásadní rozdíl mezi posloucháním (analýza) a mluvením (syntéza) (Jakobson 1956). Mezi tím výborný jazykovědec L. V. Šerba poukázal ve vztahu s metodikou učení cizích jazyků na zásadní rozdíl ve stavbě gramatiky v závislosti na tom, zda je gramatika zaměřena na aktivní ovládání jazyka (syntéza) nebo na pasivní ovládání jazyka (analýza). 11

Vážným argumentem proti rozdělení analýzy a syntézy pasivního a aktivního aspektu by mohlo být to, že pasivní gramatika předpokládá přechod od formy k čistému významu a aktivní gramatika od čistého významu k formě výrazu. Pokud mluvíme o tom, že se proces komunikace dělí na dvě etapy - na analýzu a syntézu, to neznamená, že mezi nimi neexistují vzájemné vztahy a vzájemné vazby, navíc tyto dva akty v různé míře tvoří akt komunikace. Výchozím bodem pro popsání posledního, hlavně když se mluví prostřednictvím překladu, musí být pochopení syntézy (narození sdělení). To je tím více účelné, že analýza (rozpoznání jednotek sdělení) může být popsána, jako zpětný proces ve vztahu k syntéze, to znamená jako proces obnovení způsobu jeho zrození (Ревзин, Розенцвейг 1964: 82-85). Významný ruský teoretik L. S. Barchudarov se dívá na proces překladu z obecně lingvisticko-překladatelského pohledu. Tvrdí, že proces překladu se dotýká systému jazyků ne jako abstraktních objektů, ale jako konkrétních řečových děl (textů), které jak je známo, jsou založeny hlavně na jazykovém materiálu, nicméně nejsou omezeny pouze na jazyk, jako takový. Každé řečové dílo předpokládá určitě přítomnost následujících bodů (věcí): 1) předmět (téma) sdělení, to znamená to, o čem se mluví v daném textu, 2) situace sdělení, což je situace, ve které probíhá jazyková komunikace, 3) účastníci řečového aktu (situace), to je odesílatel - adresant (hovořící nebo píšící člověk) a příjemce-adresát (člověk, který poslouchá nebo čte daný text) (www.samlib.ru). V této diplomové práci se věnujeme překladu frazeologismů v pohádkách M. Je. Saltykova-Ščedrina, proto jsme si dovolila uvést „podkapitolu“ o překladu pohádek.

12

1.2 POSTUP PŘI PŘEKLADU POHÁDEK V naší literatuře se doposud teorii překladu pohádek věnujeme velmi málo. Ojedinělé články z 60. let se zabývaly pouze otázkou, zda pohádky překládat nebo adaptovat. Nezabývaly se však otázkou, jak je překládat, což je problém, protože některé pohádky jsou určené dětem a některé naopak dospělým. Překladatel by si měl totiž uvědomit, zda překládá pohádku jako folklórní doklad nebo jako četbu pro dospělé, případně četbu pro děti. Adresát je důležitým faktorem, jak u překladu pohádek, tak u jakéhokoliv jiného druhu překladu. Při překládání pohádek existují též různé jazykové i mimojazykové problémy. Konkrétně lidové pohádky jsou spjaty s určitým kulturním systémem, ve kterém vznikly. „Obtížnost jejich překladu nezávisí ani tak na tom, zda se překládá mezi příbuznými či vzdálenými jazyky, jako spíš na tom, zda se překládá mezi příbuznými či nepříbuznými kulturními systémy, jež se v jejich formě i obsahu obrážejí“ (Kufnerová 1994: 145). Důležitou složkou pohádek jsou ustálené obraty a reálie, mezi ty patří i typy různých nadpřirozených bytostí. Božena Němcová zanechávala v textu co nejvíce nepřeložených reálií, zdůrazňovala národopisnou funkci, při překladu ze slovenského jazyka dokonce ponechávala i část dialogu ve slovenštině. To se však mění v době Národního obrození, od kterého můžeme vývoj překladu pohádek charakterizovat stále větší snahou překladatelů oprostit se od originálu a zdůrazněním vypravěčské funkce. Překladatelé také přestali přejímat cizí reálie, tato tradice trvá až do současnosti. Tyto tendence se projevily například v překladech z jazyků jihoslovanských a východoslovanských. Za jeden z mezníků nového pojetí překladu pohádek byl na přelomu 50. a 60. let označen překlad Karadžičových pohádek od Rudolfa Lužíka. Dále se objevily novější překlady D. Karpatského a Z. Veselého. Nový překlad totiž znamená další posun (oproštění, emancipaci) od originálních textů a přiblížení se k českému kulturnímu prostředí. Tato emancipace se projevovala například v označeních pohádkových bytostí, postavy z ruského prostředí jako jsou „car“, „carevna“, „carova dcera“ se nahrazovaly českými „král“, „královna“ a „králova dcera“. Současná úroveň překladů pohádek předkládá různé překladatelské postupy a zároveň klade důraz i na rozdílnou tradici při překladu z různých jazyků. Například při překládání ruských pohádek se překladatelé drží originálu při překladu ustálených vazeb a reálií originálu. Například ustálená ruská vazba: жил-был se v českých pohádkách překládá jako byl jeden. V důsledku různé strukturalizace slovní zásoby může mít čeština větší možnosti pro stylistickou různorodost pojmenování v textu. Například v ruštině slovu дьявол v češtině odpovídá neutrální ďábel, pekelník, může se však také přeložit expresívními synonymy: 13

rarášek, rohatý, ďas, rarach (tamtéž 1994: 147). Tento rozdíl by měl dobrý překladatel rozeznat. Kouzelné pohádky ze vzdálenějších kontinentů mohou naopak vyprávět o bytostech, pro které je potřeba v češtině vymyslet označení. Nemusí se ani jednat o vzdálené kultury. Například v novém překladu pohádek bratří Grimmů vytvořila překladatelka J. Fučíková řadu novotvarů v duchu české pohádkové tradice. Například: Fundevogel – Nalezánek, Rumpelstilzchen – Pištivrátek aj. Pohádky bratří Grimmů byly u nás od minulého století mnohokrát překládány a dokládají různé pojetí překladu, především ale odlišnost překladu pro děti a pro dospělé. To lze doložit na překladech pro děti od M. Kornelové a na překladu pro dospělé J. Fučíkové: „Der Wolf und die sieben Geiblein“ „O vlku a kůzlátkách“ (K), „Vlk a sedm kůzlátek“ (F), „Die weibe Schlange“ „O bílém hadu“ (K), „Bílý had“ (F) (tamtéž).

14

1.3. M. JE. SALTYKOV-ŠČEDRIN

1.3.1 ŽIVOTOPIS M. Je. SALTYKOVA-ŠČEDRINA Spisovatel M. Je. Saltykov-Ščedrin se narodil 15. ledna 1826. Pocházel z rodiny velmi bohatých statkářů, kde se mu dostalo kvalitního domácího vzdělání a už v deseti letech byl přijat na Moskevskou školu pro šlechtu, kde studoval dva roky. V roce 1838 přešel do Carsko-selského lycea. Zde začal psát verše po vlivem článků Bělinského a Gercena a děl Gogola. V roce 1814 po ukončení lycea pracoval jako úředník v kanceláři Ministerstva obrany. M. Je. Saltykova-Ščedrina však lákal zcela jiný život, a to literární tvorba, setkávání se spisovateli a návštěva „Pátků Petraševského“. Je známo, že se tam scházeli filozofové, vědci, spisovatelé a důstojníci, které spojovaly myšlenky odporu proti statkářům a nevolnictví a kteří hledali ideály spravedlivé společnosti. (www.databazeknih.cz) Jeho novely Protiklady vydané v roce 1847 a novely Zamotaná záležitost (1848) upoutaly pozornost vlády svojí ostře sociální tematikou. Kvůli této knize byl vyslán do vyhnanství do Vjatky. V roce 1850 mu byla udělena hodnost poradce v guvernérově vládě. Tato pozice mu umožnila být často na služebních cestách a pozorovat svět úředníků a život křesťanů. Zážitky z těchto let ovlivnily satirický směr spisovatelovy tvorby. (www.bibliotekar.ru) Ke konci roku 1985 po smrti Mikuláše I. získal právo žít, kde si přál. Vrátil se do Petrohradu a obnovil svou literární činnost. V letech 1856-1857 napsal dílo Obrázky z gubernie. Tato kniha jej proslavila a získala povědomí u ruského lidu. Intelektuálové ho začali nazývat následníkem Gogola. V této době se oženil se sedmnáctiletou dcerou vicegubernátora města Vjatka Evou Boltinovou. M. Je. Saltykov-Ščedrin se snažil spojit práci spisovatele se státní službou. V roce 1856-1858 působil jako úředník pro zvláštní úkoly na Ministerstvu vnitřních věcí. (www.ostyor.cz) V letech 1858-1862 působil jako vicegubernátor v Rjazani a v Tveri. V této době vyšla další jeho díla: Nevinné povídky a Satiry v próze. V roce 1862 odešel ze státní služby a přestěhoval se do Petrohradu, kde začal pracovat jako redaktor časopisu Sovremennik. M. Je. Saltykov-Ščedrin umřel 10. 5. 1889 ve věku 63 let.

15

1.3.2 O TVORBĚ POHÁDEK M. JЕ. SALTYKOVA-ŠČEDRINA M. Je. Saltykov-Ščedrin napsal mnoho děl, ale nejznámější a nejčetnější knihou jsou pravděpodobně jeho pohádky, které vznikaly v letech 1882-1886 (Бушминин 1970: 167). V SSSR se nejčastěji vydávaly jako knihy pro mládež, akademické komentované publikace a lidové noviny. Pohádky byly populární už za autorova života a byly využívány vyšší vrstvou k propagandistické práci mezi lidem. Vycházely ve formě letáků, a to jak anonymně, tak pod různými krycími jmény. Lidé je četli prakticky všude, například v dělnických kroužcích nebo na ruském venkově, všude měly pohádky velký ohlas. Poté od roku 1833 vycházely pohádky v různých obměnách. Ilegálně vyšly v Moskvě v roce 1884 pod názvem Pohádky pro děti značně odrostlé. Pohádky se líbily nejen známým osobnostem, např.: A. I. Gercenovi nebo I. N. Kramskému, ale i obyčejným lidem, kteří v těžkém období osmdesátých let 19. století v pohádkách hledali útěchu a oporu. To se ale nelíbilo cenzuře, která v nich našla nebezpečný politický obsah, snažila se omezit jejich popularitu a odmítla pohádky vydat v levných brožurách, dostupných pro obyčejné lidi. Zcela potlačit knižní vydání se však Hlavní správa tiskových záležitostí neodvážila, protože M. Je. Saltykov-Ščedrin patřil mezi uznávané osobnosti nejen v literatuře, ale i ve veřejném životě. Kampaň proti němu musela být mírná a nenápadná, aby nevzbudila veřejné pohoršení. V roce 1886 vyšlo souborné knižní vydání 23 pohádek, které bylo díky své vysoké ceně a malému nákladu méně nebezpečné než levné lidové vydání. Pohádky M. Je. Saltykova-Ščedrina se jako samostatný literární druh objevují poprvé v roce 1869. Tehdy vyšly v časopise Отечественные записки. Pohádky nesly názvy: „Vyprávění o tom, jak jeden mužik generály uživil“, „Ztratilo se vědomí“ a „Zdivočelý statkář“. Další pohádky M. Je. Saltykov-Ščedrin napsal až v osmdesátých letech a uveřejňoval je různými způsoby v časopisech a v jubilejních sbornících. Mnohé z nich byly cenzurou přepracovány. Jedná se například o pohádky: „Lhář novinář a důvěřivý čtenář“, „Věrný Trezor“ a „Havran prosebník“. Některé pohádky za autorova života vůbec legálně nevyšly. V souboru pohádek, který M. Je. Saltykov-Ščedrin připravil jako osmý svazek svých spisů, jich bylo 28. Tři další pohádky („Orel mecenáš“, „Medvěd Dupal“ a „Sušená plotice“) se dostaly ke čtenáři až v roce 1906 v době, kdy došlo ke krátkému uvolnění tisku pod vlivem revolučních událostí. Tehdy bylo ve čtvrtém svazku uveřejněno již 31 pohádek M. Je. Saltykova- Ščedrina. Dvaatřicátá, poslední, pohádka „Bohatýr“ byla nalezena až v roce 1922 v pozůstalosti, v témže roce byla také otištěna.

16

Dvaatřicet povídek ze M. Je. Saltykova-Ščedrinovy sbírky Pohádky netvoří jednotný celek. Přesto se však pro ně literární vědci za dob Sovětského svazu snažili najít společné pojmenování. Jednou v loutkovém principu, jindy ve zvířecí báji a ve fantastičnosti nebo v lidové pohádkové tradici. Vždy se ovšem našlo něco, co se vymyká rámci, co porušuje žádoucí tvarovou jednotu Pohádek jako celku (Vlašínová 1975: 89-91). V M. Je. Saltykově-Ščedrinově pohádkách nalézáme různá témata, jako jsou kritika režimu a jeho pomocníků, výsměch zbabělosti, měšťáctví, oslava práce lidu, ale také výsměch jeho otrocké morálce, polovičatému liberalismu, kritizování falešných rodinných vztahů, odhalování sociálních utopií a mnohé další. Pohádky jsou mnohotvárné i po formální stránce, některé pohádky mají dramatický spád, jiné jsou statisticky popisné, vtipné, někdy se v nich objevují až groteskní situace, někdy je v nich hodně postav, jindy je v nich pouze jediná hlavní postava. Pohádky však spojuje jistá míra fantazie, ať už v detailech nebo v celém syžetu. Jedná se o rys, který odlišuje pohádku od pouhého lidového vyprávění, týká se to i pohádek M. Je. Saltykova-Ščedrina. M. Je. Saltykov-Ščedrin v nich vyobrazuje také různé sociální problémy, kterými se zabývá i ve svých dalších dílech, ale logické názory, ke kterým dospěl, vyjadřuje v pohádkách obraznou a prostou formou lidové bajky (Tamtéž 1975: 92-93). Jedním z hlavních témat, které se vyskytuje například i v pohádce „Medvěd Dupal“, je kritika absolutistického vládního systému, jehož podstatu nezmění žádné reformy, ani výměna osob. Proti parazitismu a kořistnictví jsou namířeny pohádky, ve kterých vystupují vlci, orlové a jiní dravci. Spisovateli nešlo ani tak o jev samotný, chtěl spíše vyjádřit výsměch těm, kteří dravce obhajují, a o názorný výklad nesmiřitelnosti zájmů obětí a dravců. V mnoha pohádkách se M. Je. Saltykov-Ščedrin vysmívá zbabělosti, kompromisu a otrocké morálce, která byla v osmdesátých letech velmi rozšířená nejen mezi inteligencí, ale i mezi prostými lidmi. Strach, který ovládal ruskou společnost v té době, popsal v pohádce „Velemoudrý piskoř“, ve které piskoř celý život žije schovaný ve své díře a jen se třese. Nakonec však stejně zemře, bez toho aniž by přinesl nějaký užitek. Štiky pak chválí piskoře jako správného občana. Podobný námět se objevuje i v pohádce „Obětavý zajíc“, ve které chytí vlk zajíce a nesežere ho hned, ale poručí mu, aby na něj počkal pod keřem a že ho sežere, až na něj dostane chuť. Zajíc si vyprosí u vlka poslední návštěvu u své milované a nechá za sebe jako rukojmí jiného zajíce. Poté se od milované obětavě vrátí a vlk ho sežere i s rukojmím. Zde M. Je. Saltykov-Ščedrin kritizuje nejen strach, ale i otrocké myšlení. Z těchto pohádek vyplývá mravní ponaučení, že kompromis ani dobrovolné otroctví nám neotevřou cestu k záchraně, ale končí fyzickou nebo mravní smrtí (tamtéž: 92-93). 17

Dalším tématem mnoha pohádek je kritické zamyšlení nad slabými a silnými stránkami ruského lidu. Uvažoval o jejich situaci a perspektivě do budoucnosti. Pokoru a nenáročnost pokládal za nejhorší lidské vlastnosti, které potvrzují jeho zotročení. Také však viděl talentovanost prostého člověka, jeho vynalézavost, pracovitost a vytrvalost a velmi nenáviděl jeho pasivitu. Příkladem tohoto tématu je například pohádka „Vyprávění o tom, jak jeden mužik uživil dva generály“. Pohádkovým kouzlem se dostanou dva generálové na neobydlený ostrov, na kterém žije hodně zvířat, ptactva a roste spousta plodů, ale byli by tam zahynuli hladem, kdyby se tam také kouzlem neobjevil mužik. Mužik natrhal jablka, nakopal brambory, ulovil jeřáby, rozdělal oheň, uvařil polévku, postavil člun, vystlal ho labutím peřím a převezl generály po moři až do Petrohradu. Přitom poslouchal nadávky od generálů, nespal, skoro nejedl a sám upletl provaz, kterým ho generálové svázali, aby neutekl. A za všechny tyto služby a záchranu dostal od generálů pouze kalíšek vodky a pěťák. V pohádce „Tahoun“ se pak projevuje téma lidu, a to nejen jeho vřelé sympatie k němu, ale i nenávist k těm, kdo lhostejně přehlížejí utrpení lidu anebo se jeho osud snaží idealizovat (Vlašínová 1975: 94-95). Je zřejmé, že M. Je. Saltykov-Ščedrin byla významná osobnost ruské literatury. Jeho zásluha spočívá v tom, že se mu podařilo vytvořit nový literární žánr, a to žánr politické pohádky, ve kterém se prolíná fikce s realitou. Příběhy M. Je. Saltykova-Ščedrina se v mnohých případech podobají bajce. Stejně jako bajky mají i pohádky M. Je. SaltykovaŠčedrina morální závěr. Postavy jsou ztělesněním některých vad člověka, záporných vlastností a podobně (2). M. Je. Saltykov-Ščedrin se dotkl všech tříd a sociálních skupin: dvořanů, buržoazie, byrokracie, inteligence, pracujících, dotknul se ideologických, sociálních, politických a morálních problémů ruské společnosti v 19. století (Бушминин 1970, М. Е. Салтыков Щедрин, 167). O jazyce jeho pohádek bohužel není dostatek materiálu.

18

1.3.3 PŘEKLADY POHÁDEK M. JE. SALTYKOVA-ŠČEDRINA Dílo M. Je. Saltykova-Ščedrina se za jeho života poměrně málo překládalo do cizích jazyků. V 70. letech kritik P. V. Anněnkov vyjádřil obavu, zda vůbec čtenáři v Evropě poznají a pochopí Ščedrina, protože v jeho satiře se jedná hlavně o ruské prostředí, které je těžce pochopitelné pro cizince. V roce 1889 konstatovala Sofie V. Kovalevská, známá profesorka matematiky na stockholmské univerzitě, že ačkoliv byla mnohá díla přeložena do francouzštiny, M. Je. Saltykov-Ščedrin není ve Francii přijímán s pochopením, jako například I. S. Turgeněv, L. N. Tolstoj nebo F. M. Dostojevský. Příčinu neviděla jen v čistě národní, ruské tematice, ale také v jinotajném jazyce, kterým musel M. Je. Saltykov-Ščedrin psát v cenzurních podmínkách. Vnitřní poměry v Rusku díky jeho značné izolovanosti málokterý člověk v Evropě znal, a proto mnohým výpadům a útokům spisovatele cizinci nerozuměli. Také spisovatelův jazyk, plný různých narážek, jinotajů atd. nebyl snadný, jak pro překladatele, tak pro zahraničního čtenáře. Přesto si však pomalu díla M. Je. SaltykovaŠčedrina našla cestu k evropskému čtenáři a vzbudila pozornost literární kritiky. Začala se postupně objevovat nejen v periodickém tisku, ale i v samostatných knižních vydáních v 17 různých evropských jazycích, po druhé světové válce se jeho dílo objevilo dokonce i v Americe. Nejznámější a nejčastěji vydávaná za hranicemi byla díla: Gubernské obrázky, Golovljovské panstvo a pohádky, kterým kritikové věnovali největší pozornost. Pohádky se ovšem nevydávaly všechny, vycházely pouze ve výborech nebo ve sbírkách s pohádkami dalších autorů. Prvenství v překladech měla pohádka „Vyprávění o mužiku a dvou generálech“, která byla přeložena i do japonštiny. Díla M. Je. Saltykova-Ščedrinova však nebyla v zahraničí příliš dobře překládána. Jeho díla často ztrácely v překladech vtip a satirické ostří, mnohdy se stávalo, že je překladatel nebo vydavatel nesprávně komentoval a v důsledku toho je poté špatně pochopili kritikové a čtenáři. Sovětský badatel S. A. Makašin uvádí, že jeden francouzský kritik měl pohádky Saltykova-Ščedrina pouze za zvířecí bajky osvícenského typu a nepostřehl jejich aktuální politické zaměření. Stejný osud postihl první knižní vydání pohádek u nás v České republice v roce 1904, kdy recenzent časopisu Čas uvízl v horní fabulační vrstvě „bajek“, aniž by pochopil jejich sociální podtext. Jako první pronikly pohádky M. Je. Saltykova-Ščedrina do Evropy v srbském překladu v letech 1872-1873, jednalo se o tři pohádky napsané koncem šedesátých let. V roce 1887 se jejich překlad objevil v Polsku, v Anglii to bylo až v roce 1890 a v Německu o rok později. Do ostatních evropských literatur se tyto pohádky dostaly až ve 20. století. První do češtiny přeloženou pohádkou je pohádka „Generálové a mužik“, která vyšla v Národních

19

listech v roce 1879, stejná pohádka, avšak v jiném překladu, se objevila v roce 1888 v časopise Lumír. Zatímco v jiných literaturách se poté objevovaly různé výbory z pohádek, u nás vyšly knižně pohádky až v roce 1904 pod názvem Bajky. Byly téměř úplné, bylo jich 28, chyběly pouze ty pohádky, které vyšly nelegálně. V té době ještě v evropské literatuře neexistoval úplný soubor pohádek M. Je. Saltykova-Ščedrina. Na českém překladu se podílelo pět autorů - F. J. Matěcha, P. Papáček, V. Prach, B. Prusík a B. Šmahelová. Nejednalo se však o týmovou práci, jednotlivé pohádky byly překládány samostatně a lišily se tak po stránce jazykové i umělecké. Další české překlady pod názvem Požár vesnice a jiné satiry se objevily až v roce 1924, kdy je vlastním nákladem přeložil a vydal Jaroslav Mareš v Plzni. Jeho překlad obsahoval pět pohádek, trpěl však vážnými nedostatky. Žádný další překlad pohádek po celou dobu první republiky a okupace nevyšel. Až v roce 1945, kdy se změnila kulturně politická situace v naší zemi, se opět navrátila pozornost k dílům M. Je. Saltykova-Ščedrina. V roce 1948 vyšel výbor šesti pohádek pod názvem Věrný pes Trezor v překladu A. Strádalové a J. Rónové. Výbor deseti pohádek, které vyšly v roce 1951 pod jménem Bajky, byl přeložen Josefem Bečkou. Rok po té vyšly Vybrané pohádky (12 pohádek) od M. Vlčka (Vlašínová 1975: 96-97). V roce 1976 přeložil pohádky J. Hulák a byly vydány pod názvem Pohádky.

20

1.4 TEORIE FRAZEOLOGIE Frazeologické obraty přitahovaly pozornost jazykových badatelů odedávna. Pod různými názvy (rčení, okřídlené výrazy, aforizmy, přísloví, idiomy aj.) je teoretici vysvětlovali ve speciálních sbírkách a ve výkladových slovnících už od konce 18. století. M. V. Lomonosov vytvořil plán slovníku ruského spisovného jazyka, а ukázal, že do jazyka kromě jednotlivých slov patří i rčení, idiomy a frazémy. Frazeologie jako samostatná disciplína vznikla až ve 40. letech 20. století. Do této doby můžeme u jazykovědců najít pouze oddělené myšlenky, které se týkají frazeologie. Frazeologii jako vědu můžeme spojit se jménem V. V. Vinogradova, který položil základ pro studium ustálených slovních spojení v současném ruském spisovném jazyce. Jako první vytvořil synchronní klasifikaci frazeologických jednotek ruského jazyka z hlediska sémantické spjatosti komponentů a navrhl postupy dalšího výzkumu frazeologismů. Před tvorbou V. V. Vinogradova můžeme ještě zmínit články V. Vulfiuse a S. I. Abakumova, které však měly spíše metodicko-vzdělávací charakter. Po publikaci prací o frazeologii V. V. Vinogradova se frazeologické jednotky staly předmětem dalšího zkoumání. Odborníci je začali zkoumat například z hlediska jejich struktury, gramatiky a jejich vzniku. Nejvíce prací se zabývalo výzkumem frazeologismů na určitém frazeologickém materiálu, obzvlášť na materiálu frazeologie určitého spisovatele. Z těchto prací stojí za zmínění například práce A. I. Jefimova, B. A. Larina, O. S. Achmanovové a S. I. Ožegova. V posledním desetiletí se výzkum frazeologické zásoby různých jazyků a především ruského jazyka stal velmi intenzivním a různorodým. Kromě velkého množství prací, které se zabývají jednotlivými problémy, se objevuje i mnoho prací, které frazeologii a frazeologismy zkoumají z hlediska obecné lexikologie. Z řady prací můžeme jmenovat např. A. S. Aksamitov (Běloruská frazeologie, 1978), V. P. Žukov (Sémantika frazeologických obratů, 1978), V. M. Mokienko (Slovanská frazeologie, 1980), A. I. Molotkov (Základy frazeologie ruského jazyka, 1977). Z těch novějších je to například učebnice V. M. Mokienka a L. I. Stěpanové Ruská frazeologie pro Čechy.

21

1.4.1 FRAZEOLOGIE JAKO VĚDA Frazeologie je poměrně mladá lingvistická disciplína. Zabývá se ustálenými spojeními, jejich užitím v běžné řeči a jejich charakteristickými vlastnostmi (Розенталь 1979: 51). Frazeologie zkoumá frazeologický systém jazyka, jeho současný stav i historický vývoj (Шанский 1985: 4).

1.4.2 PŘEDMĚT FRAZEOLOGIE: FRAZEOLOGISMUS A FRAZEOLOGICKÁ JEDNOTKA Definic frazeologismu existuje celá řada. Bohužel doposud neexistuje jednotný názor na to, co to je frazeologismus a frazeologická jednotka. Například V. P. Žukov pod pojmem frazeologismus neboli frazém, chápe ustálenou reprodukovatelnou samostatnou jednotku jazyka, která se skládá z komponentů, je významově nečlenitelná a spojuje se s jinými slovy (Жуков 1978: 6). Frazeologismus je tvořen komponenty, které jsou zbaveny základních příznaků slova. (tamtéž: 7). Pro frazeologismus lze použít i termín frazém. Podle F. Čermáka: „Frazém nelze zpravidla vymezit jedinou (anomální) vlastností, ať formální či sémantickou nebo kolokační. Ani jejich snad dosud nejrozšířenější pojetí jako ustáleného a reprodukovatelného spojení prvků (zvláště slov), jehož význam je (zčásti nebo zcela) neodvoditelný k významu jeho složek nevyhovuje všem typům (např. frazémům s monokolokabilním komponentem) a je třeba ho odmítnout“ (Čermák 2007: 31). Frazeologismus má čtyři základní kategoriální vlastnosti: 1) Семантическая целостность – sémantická celistvost Frazeologismus může mít ekvivalentní protějšek v jednom slově, význam frazeologismu nevyplývá z významů jeho jednotlivých komponentů (Mokienko, Stěpanova 2008: 20). 2) Устойчивость – ustálenost Specifikum frazeologické stálosti je zachováno v strukturně-sémantické rovině. Ustálené slovní spojení funguje jako celek. Je možné změnit pořadí slov, avšak nelze nahradit jedno slovo druhým s jiným významem (Жуков 1978: 9, Mokienko, Stěpanova 2008: 13). 3) Воспроизводимость – reprodukovatelnost Pojem reprodukovatelnost souvisí s pojmem ustálenost. Jedná se o to, že pod tímto pojmem si můžeme představit způsob vyjmutí frazeologismu z vlastní paměti.

22

Frazeologismy si netvoříme v řeči pokaždé znovu, uchovávají se v naší paměti jako hotové bloky (tamtéž: 15). 4) Экспрессивность – expresivita Do příznaků expresivity řadíme intenzitu smyslového obsahu, gradaci stupňů projevení příznaku vyjádřeného frazeologismem aj. Rozlišujeme tři typy expresivity: množstevní (kvantitativní), kvalitní (kvalitativní) a kvalitně-množstevní příznak (tamtéž: 17). Slova tvoří slovní spojení, které lze vykládat jako dvě nebo několik slov, spojených souřadným nebo podřadným syntaktickým spojením (Жуков 1978: 11). Existují dva typy slovních spojení, a to svobodná a nesvobodná slovní spojení. Svobodná jsou taková, která se vytváří v mluveném projevu, a to řečníkem ze samostatných slov. Vytváří volná slovní spojení, která se mohou obměňovat. Např. построить гараж, высокий дом, дом отца aj. Význam si můžeme vyvodit z každého slova zvlášť. Opakem jsou nesvobodná spojení, která lze též označit jako frazeologická slovní spojení, frazeologické jednotky, ustálená slovní spojení, frazeologismy nebo frazémy. Např. баклуши бить, голова еловая aj. Do této skupiny se často řadí přísloví, rčení nebo okřídlená slova (Розенталь 1979: 51-52). Ve frazeologii jako v každé jiné vědě, existuje celá řada klasifikací. Jednou z nich je rozdělení frazeologismů podle jejich původu: na původně ruské frazeologické jednotky (исконно

русские

фразеологические

обороты),

přejaté

frazeologické

jednotky

(заимствованные фразеологические обороты), kalky (фр. кальки) a polokalky (фр. полукальки). K původně ruským frazeologickým jednotkám patří nejstarší ustálená spojení, přísloví a rčení. Přejaté frazeologické jednotky jsou frazeologismy přejaté z jiného jazyka. Některé z nich se používají v původním tvaru přejatém z cizího jazyka. Frazeologické kalky, jsou frazeologismy, které vznikly doslovným překladem výrazu z cizího jazyka. Může se jednat nejen o frazeologické jednotky, ale také o slovní spojení a slovní výrazy; např. борьба за существование (z angl. struggle for life), разбить на голову, вот где собака зарыта (něm. – da ist der Hund begraben) aj. Polokalk znamená, že frazeologismus byl zčásti přejat z cizího jazyka v původní podobě a z části byl přeložen; např. желтая пресса v anglickém jazyce jako yellow press (Розенталь 1979: 51-52). Frazeologismy lze dále dělit na základě stylistického pohledu na frazeologické jednotky různých funkčních stylů (межстилевые фр.обороты), a to, knižní (книжные фр.об), hovorové (разговорные фр.об) a lidové (просторечные фр.об) Jednotky funkčních 23

stylů nalezneme ve všech funkčních stylech ruského spisovného jazyka. Tyto jednotky bývají často označovány jako neutrální nebo všeobecné jednotky. Obecně je jich nejméně ve frazeologismech. Knižní frazeologismy se objevují v umělecké literatuře, v publicistickém, vědeckém a oficiálním stylu. Nejvíce je hovorových frazeologismů. Tyto frazeologizmy mají silně expresivní a metaforický charakter. Poslední skupinu tvoří lidové frazeologismy, které jsou silně emocionálně zbarveny a často mívají záporný charakter např. rusky слоны слонять (česky: chodit od ničeho k ničemu) (Розенталь 1979: 61-62).

24

1.4.3 PŘEKLÁDÁNÍ FRAZEOLOGIE Překlad frazeologismů patří v práci překladatele mezi největší překladatelské oříšky. V první řadě musí překladatel pochopit, že v případě frazeologismu se jedná o ustálené slovní spojení a nelze ho překládat mechanicky a doslovně (Chlebda, 2014: 12). Тéma „překlad frazeologie“ je velice obsáhlé, existuje mnoho klasifikací. V této práci uvedeme pouze některé. Lingvisté a překladatelé vypracovali systém převodu idiomatiky jednoho jazyka pomocí prostředků jazyka druhého. Ze začátku se tento systém opíral o klasifikace V. V. Vinogradova, později tuto klasifikaci rozpracoval profesor A. V. Fedorov, který vyděluje tyto typy ekvivalentů (типы соответствий): 1) idiomy např.: angl. cat my dog! rus. вот те на! Елки-палки! 2) frazeologická jednotka např. angl. - it rains cats and dogs, rus. Льет как из ведра 3) frazém např. angl. Cat my dogs! Rus. вот поразительно! 4) frazém např.: rus. Бить баклуши – бездельничать (viz Chlebda 2014: 16). Bulharští teoretikové překladu S. Vlachov a S. Florin představili vztah frazeologismů v jazyce originálu a překladu následujícím způsobem: 1) lexikální překlad 2) překlad volným slovním spojením 3) překlad převzatým frazeologismem 4) popisný překlad (tamtéž) S tímto rozdělením souvisí podobné rozdělení A.D. Rajchštejna podle typů ekvivalence: Typ I a) plná ekvivalence b) maximální ekvivalence Typ II přibližná ekvivalence Typ III (факультативная) volitelná ekvivalence 25

Typ IV frazeologická nulová ekvivalence (tamtéž: 17). Jak už jsme se zmínili, překlad frazeologismů je velmi složitým úkolem v teorii i praxi překladu. Je to způsobeno hlavně složitým charakterem frazeologismů, z jedné strany jejich formální členitostí (формальная расчлененность) a z druhé strany sémantickou celistvostí. Každá jednotka, která se vyznačuje obrazností а expresivitou, musí být převedena ekvivalentem, který odpovídá nejen významem, ale i stylistickou charakteristikou. Ideálním je frazeologický ekvivalent, pokud ale neexistuje (nebo při neshodě s kontextem, nebo z jiných příčin), je možné ho nahradit slovním ekvivalentem, důležité je však kompenzovat expresivní náboj (заряд) frazeologismu. (tamtéž: 133). Pro praktické cíle můžeme vyčlenit základní typy frazeologických ekvivalentů, které představují různé stupně obtížnosti pro překladatele: 1) plné ekvivalenty Jsou frazeologismy ve dvou nebo více jazycích, které mají stejnou strukturu, jasnou osnovu a přenesený význam. Důležité je hlavně to, že tato spojení jsou stejná v různých jazycích

i

svým

funkčně-stylistickým

vlivem.

Např.

čes.

vykasat

rukávy,

rus.

засучить рукава, čes. hluchý jako pařez, rus. Глухой как печь. 2) částečné ekvivalenty Jsou frazeologismy, které se shodují v sémantice a vnitřní formou se od sebe odlišují jedním z těchto ukazatelů: různé, často synonymní komponenty, jiná struktura, spojitost (сочетаемость), větší nebo menší počet komponentů, jiná míra užití nebo další rozdíly, které vychází ze systému a gramatiky jazyka překladu. Zpravidla mají částečné ekvivalenty stejný nebo velmi blízký obraz; např. čes. od srdce, rus. от всей души, čes. mít nad sebou vládu, rus. владеть собой. 3) relativní (относительные) ekvivalenty Jsou frazeologismy s částečnou záměnou obraznosti, které se shodují v sémantice. Přestože se obrazy (образы) těchto frazeologismů odlišují, jsou srovnatelné. Např. čes. jsou si podobné jako vejce vejci, rus. похожи как две капли воды, čes. dělat z komára velblouda, rus. делать из мухи слона. Jak vidíme na těchto příkladech, obrazy slovních spojení se odlišují: místo dvě vejce jsou v ruštině kapky vody a místo velblouda je v ruštině slon. 4) frazeologické analogy 26

Jsou výrazy, které mají různou (образность), blízkou nebo dost rozdílnou strukturu, ale společný význam a stylistické zabarvení. Např. čes. nosit dříví do lesa, rus. ездить в Тулу со своим самоваром, čes. tlouci špačky, rus. клевать носом. 5) bezekvivalentní frazeologismy To jsou frazeologismy, které jsou národně specifickými idiomy. Tyto výrazy jsou nejen svojí obrazností (образность), ale také svým významem úzce svázány s konkrétním jazykem. Např. rus. свадебный генерал, byl člověk, který byl pozván do neznámé společnosti jako zajímavá a důležitá osoba. Každý z těchto výrazů má svoji historii, která na nich zanechala svůj otisk a stylistické zabarvení (Mokienko, Stěpanova 2008). Dále si uvedeme příčiny shody a odlišností jednotlivých frazeologismů. Podle Z. Vychodilové existují následující příčiny odlišností: 1) objektivní příčiny odlišností: a) příčiny odlišností spočívají v jazykovém systému b) v řečovém úzu c) v národně kulturním faktoru 2) subjektivní příčiny odlišností a) výběr překladatelského ekvivalentu je výsledkem individuálního řešení překladatele b) podmíněn vlivem společensko-politických faktorů (subjektivně-objektivní příčiny) (Vychodilová 2012:165). Podle bulharských lingvistů S. Vlachova a S. Florina se musíme v první řadě snažit o překlad frazeologismu taktéž frazeologismem. Pokud to není možné, je potřeba hledat jinou možnost. Možnosti překladu frazeologismu závisí na shodě jednotek výchozího a cílového jazyka: 1) Frazeologismus má v cílovém jazyce, nezávisle na kontextu plnohodnotnou shodu (smyslový význam konotace), to znamená, že frazeologismus výchozího jazyka se překládá ekvivalentem.

27

2) Frazeologismus se předává do cílového jazyka stejným nebo jiným ekvivalentem (obyčejně s nějakými odchylkami od přesného překladu, to znamená, že frazeologismus výchozího jazyka se do cílového jazyka překládá alternativou). 3) Frazeologismus nemá v cílovém jazyce ani ekvivalent, ani analog, nepřekládáme ho slovo za slovem, ale jenom slovem, to znamená, že frazeologismus výchozího jazyka se předává pomocí nefrazeologických prostředků (Влахов, Флорин 1980: 183).

Pokud nemůžeme přeložit frazeologismus pomocí frazeologismu, použijeme takzvaný nefrazeologický překlad. Existuje několik možností: 1) Строго-лексикальный перевод - stroze lexikální překlad Používáme ho zpravidla v těch případech, kdy daný pojem je v jednom jazyce vyjádřen frazeologismem a v druhém jazyce slovem. Tímto způsobem se také překládají frazeologismy, které mají ve výchozím jazyce synonymum, tzn. slovní spojení. 2) Калькирование – kalkování, neboli doslovný překlad Používá se zpravidla v těch případech, když nelze jinými způsoby, zejména frazeologickými, předat celý frazeologismus v sémanticko-stylistickém a expresivněemocionálním významu, a z těchto nebo z jiných příčin je přáním překladatele přiblížit čtenáři obraznou osnovu frazeologismu. 3) Описательный перевод – p o p i s n ý překlad U tohoto typu překladu se neuvádí frazeologismus, ale jeho výklad. Mohou to být například opisy, srovnání, výklad; všechny prostředky, které maximálně předají v krátké a jasné formě obsah frazeologismu (Влахов, Флорин 1980: 193-196).

28

2 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části popíšeme frazeologismy pohádek M. Je. Saltykova-Ščedrina a uvedeme jejich české ekvivalenty. V každé skupině předložíme konkrétní frazeologismy, zhodnotíme jejich překlad a uvedeme dílčí závěr a statistiku, ve které bude uveden počet frazeologismů v každé skupině a jejich procentuální množství z celkového počtu.

2.1 PŘEKLAD FRAZEOLOGISMU FRAZEOLOGISMEM 2.1.1 BLÍZKÉ FRAZEOLOGICKÉ EKVIVALENTY Tuto skupinu tvoří úplné ekvivalenty, což jsou frazeologismy ve dvou nebo více jazycích, které mají stejnou strukturu, jasnou osnovu a stejný přenesený význam. Důležité je hlavně to, že tato spojení jsou stejná v různých jazycích ve funkčně-stylistickém ohledu. Např. čes. vykasat rukávy, rus. засучить рукава, čes. hluchý jako pařez, rus. глухой, как пень. Do této skupiny patří též skupina frazeologismů, které například při shodě v sémantice a vnitřní formě se od sebe odlišují jedním z těchto ukazatelů: různé, často synonymní komponenty, jiná struktura, spojitost (сочетаемость), větší nebo menší počet komponentů, jiná míra užití nebo jiné rozdíly, které vychází ze systému a gramatiky jazyka překladu. Částečné ekvivalenty mají stejnоu nebo velmi blízkou vnitřní formu např. čes. od srdce, rus. от всей души, čes. mít nad sebou vládu, rus. владеть собой. V naší práci tyto dvě skupiny spojíme do jedné s názvem „blízké ekvivalenty“. Jsou to například: cловно древний Исав – jako starozákonní Ezau, бежит, земля дрожит – letí, až se zem třese, по шучьему велению – na štičí rozkázání, к одному знаменателю нас приводить - převést na společného jmenovatele, назначить рандеву - dát si dostaveníčko. Tyto frazeologismy můžeme zařadit do skupiny blízkých ekvivalentů, protože se od sebe liší jen nepatrnými detaily. Např. ve výrazu словно древний Исав – jako starozákonní Ezau je stejná struktura, vlastní jméno Ezau je přesným ekvivalentem biblického Исав. Pouze komponent древний má jiný protějšek, a to starozákonní (rusky ветхозаветный), ale v kontextu daného frazeologismu je můžeme považovat za synonyma. Frazeologismus бежит, земля дрожит - letí, až se zem třese se odlišuje pouze slovesnými komponenty бежит a letí, které zde lze považovat za vzájemně nahraditelné, oba patří k slovesům pohybu. Sloveso letět má více expresivní význam. Následující frazeologismy Назначить рандеву - dát si dostaveníčko se liší pouze v tom, že v originále se používá slovo рандеву, které je přejaté z francouzštiny (Шанский 29

1971). Zatímco české dostaveníčko je expresivně zabarvené a používalo se spíše v dřívějších dobách. Obě slova znamenají „rande“. U některých frazeologismů pozorujeme neshodu pouze v gramatickém hledisku (zvratné / nezvratné sloveso, odlišný zápor, rod podstatného jména, tvar slovesa, pořádek slov, jiný stupeň příslovce atd.) Většina z těchto výrazů se liší jen nepatrnými detaily, např. v některých frazeologismech se vyskytuje jiný počet komponentů (slov) než v jejich ekvivalentech. Většinou se jedná o to, že v ruštině je použito sloveso, které je do češtiny přeloženo substantivem a verbem nebo naopak. Např. фортуна указывает - štěstěna dává znamení. Tuto překladatelskou transformaci nazýváme multiverbizace, opačný proces je univerbizace. Zvláštní skupinu tvoří tyto frazeologismy: бог подаст - Pánbůh tě odmění, Бог розумом наградил - rozumu mi pánbůh nadělil, чем бог послал - co pánbůh dal. V ruském originále se vyskytuje slovo бог a v českém slovo pánbůh. Ve většině případů lze s překladem frazeologismů souhlasit, pouze u frazeologismu: Пустился, как из лука стрела - vyletěl jako šíp z tětivy bychom zvolili jiný překlad. Slovo tětiva bychom nahradili dnes modernějším výrazem luk. Výsledný frazeologismus by zněl: vyletěl jako šíp z luku. Je ale všeobecně známo, že komponentem frazeologismu může být i zastaralé slovo. Ve třech případech použil překladatel úplný ekvivalent. Frazeologismus По шучьему велению má český ekvivalent na štičí rozkázání. Tento ruský frazeologismus a jeho český ekvivalent se liší pouze předložkou – podle zákona české gramatiky. Jedná se o úplný ekvivalent, jde o kalk z ruštiny. Mohli bychom ho také zařadit do kategorie kalků. Úplným ekvivalentem je také frazeologismus: золотой век - zlatý věk. Český ekvivalent má stejnou struturu i stejný přenesený význam. Frazeologismus око за око, номер за номер je v první části přeložen také úplným frazeologickým ekvivalentem: oko za oko, druhá část: номер за номер je však přeložena kalkem číslo za číslo. V tomto případě jde o transformaci frazeologismu око за око, зуб за зуб, který má český ekvivalent oko za oko, zub za zub. Překladatel použil transformaci i u českého frazeologismu.

30

U frazeologismu каждая за всех, а все за каждую - jedna za všechny, všechny za jednu jde o transformaci frazeologismu один за всех, а все за одного. Domníváme se, že v českém jazyce je použit odpovídající výraz. Zvláštní skupinu tvoří dva latinské výrazy, které autor zanechal v jejich původním znění. Prvním z nich je modus vivendi (rus. образ поведения): Полно, так ли это? Искренно ли состоявшееся на наших глазах обращение? Не представляет ли оно искусного компромисса или временного modus vivendi, допущенного для отвода глаз? (Салтыков-Щедрин 1937: 83) Je tedy ten náhlý obrat, kterého jsme svědky, opravdu upřímný? Nejde o šikovný kompromis nebo o dočasný modus vivendi na odvrácení pozornosti? (Hulák 1976: 72)

Druhým latinským výrazem, který byl ponechán v původní formě je caveant consules (rus. пусть будут бдительны консулы): Этой смуты не было бы и в помине, если б наши предостережения были своевременно выслушаны и приняты во внимание. Сaveant consules – повторяем мы и при этом прибавляем для незнающих по-латыни, что в русском переводе выражение это значит! Не зевай. (Салтыков-Щедрин 1937: 85) Po tom zmatku by nebylo ani potuch, kdyby bylo včas vyslechnuto a vzato v potaz naše varování. Caveant consules! Opakujeme a dodáváme pro ty, kdo nerozumějí latinsky, že přeloženo to rčení znamená: buď na stáži! (Hulák 1976: 74)

Ve skupině blízkých frazeologicých ekvivalentů skupině je dohromady 63 frazeologismů, což je 22 % z celkových 566 frazeologismů. Myslímе si, že u těchto frazeologismů překladatel zvolil adekvátní překlad. Tyto frazeologizmy se liší pouze malými odchylkami, které jsme popsali výše. Také jsme zjistili, že v této skupině byly použity následující překladatelské transformace: generalizace, konkretizace, multiverbizace a univerbizace. Počet blízkých frazeologických ekvivalentů

65

Počet blízkých frazeologických ekvivalentů v procentech

31

23 %

2.1.2 RELATIVNÍ EKVIVALENTY Relativní ekvivalenty jsou frazeologismy s částečnou záměnou obrazu (vnitřní formy) (образность), které mají shodnou sémantiku. Ačkoliv se obrazy těchto frazeologismů odlišují, jsou srovnatelné. Např. čes. jsou si podobné jako vejce vejci, rus. похожи как две капли воды, čes. dělat z komára velblouda, rus. делать из мухи слона. Jak vidíme na těchto příkladech, obrazy slovních spojení se odlišují, místo dvě vejce jsou v ruštině dvě kapky vody a místo velblouda je v ruštině slon, ale struktury jsou stejné a obrazy jsou srovnatelné. Jedná se například o tyto frazeologizmy: жизнь прожить - не что мутовку облизать - život není žádný med, говорит, как пишет - mluví jako kniha, душу отводить - vylít si srdce. Do této skupiny jsme zařadili následující frazeologizmy, protože u nich můžeme pozorovat pouze částečnou odlišnost od ruského originálu. Liší se například v tom, že v českém ekvivalentu je jiné substantivum nebo dokonce i jiný slovní druh, například podstatné jméno je nahrazeno slovesem. Případně je celá část frazeologismu nahrazena jinou větnou konstrukcí. Např. u výrazu: жизнь прожить - не что мутовку облизать - život není žádný med. Мутовкa znamená naběračka na med.(ru.wikipedia.org) V textu překladu je použito českého ekvivalentu: život není žádný med, který se běžně používá. U frazeologismu говорит, как пишет - mluví jako kniha vidíme, že přirovnání как пишет je nahrazeno substantivem kniha. U výrazu душу отводить - vylít si srdce je použit synonymní ekvivalent srdce. Tento frazeologismus má dva významy. První je „svěřit se“, vylít si srdce, druhý význam je vylít/vylévat si zlost (na kom). Ovšem v našem případě je uplatněn první význam. V tomto případě by bylo možné spojení přeložit i blízkým ekvivalentem: otevírat/otevřít si duši (komu), který více odpovídá originálu. Překlad následujících frazeologismů se nám zdá adekvátní, protože se překladatel nenechal ovlivnit originálem a nekopíroval slepě překlad. Můžeme srovnat původní znění: маленькая рыбка лучше, чем большой таракан a český překlad lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Ruský frazeologismus byl spisovatelem transformován, výchozí tvar frazeologismu je лучше синица в руках, чем журавль в небе. V překladu je transformace ignorována, je použit známý český výraz. U následujícího výrazu на ежа голым телом никому не охота садиться je rus. тело nahrazeno v českém překladu podstatným jménem zadek, jde o expresivní

32

konkreatizaci. Český překlad tohoto frazeologismu je: na ježka si nikdo holým zadkem rád nesedá. Ruskému frazeologismu валить без разбора - házet šmahem všecky odpovídá v češtině více ekvivalentů. Dal by se také přeložit dalším relativním frazeologismem (dělat) co bez ladu a skladu nebo i blízkým frazeologickým ekvivalentem: bít (koho) hlava nehlava, nebo padni komu padni. Výraz házet šmahem všecky nám připadá zastaralý, v dnešní době se příliš nepoužívá, spíše bychom to přeložili frazeologismem házet co bez ladu a skladu. V této skupině je celkem 36 frazeologických dvojic, což je 13 % z celkového počtu 566 frazeologismů. Zjistili jsme, že relativní frazeologické ekvivalenty se odlišují od blízkých frazeologizmů pouze tím, že liší od původní frazeologické jednotky některým z ukazatelů. Jsou to např. jiné, často synononymické komponenty, malé změny formy, změny v syntaktické stavbě atd. V ostatním jsou plnohodnotnou záměnou překladatelské jednotky. U některých relativních frazeologismů jsme navrhli jiné překladatelské řešení. Zjistili jsme, že některé relativní frazeologismy se dají přeložit blízkým ekvivalentem, který více odpovídá originálu. Počet relativních frazeologických ekvivalentů Počet relativních frazeologických ekvivalentů v procentech

33

35 12 %

2.1.3 FRAZEOLOGICKÉ ANALOGY Frazeologické analogy jsou výrazy, které mají odlišnou vnitřní formu, blízkou nebo dost rozdílnou strukturu, ale stejný význam a stylistické zabarvení. Např. čes. nosit dříví do lesa, rus. eздить в Тулу со своим самоваром, čes. tlouci špačky, rus. клевать носом. Z našich textů sem řadíme například frazeologismy: росинки в пасти не было – (nepozřel) ani co by se za nehet vešlo, двух смертей не бывает, одной не миновать - jsme na světě jen jednou aj. Srov.: Голову повернуть не смеет а вдогонку ему: разбойник Живорез! Уволок волк, с месяц тому назад, у бабы овцу – баба-то и по сю пору слез не осушила! Проклятый волк! Душегуб! А у него с тех пор маковой росинки в пасти не было: овцу-то сожрал, а другую зарезать не пришлось. И баба воет, и он воет...как тут разберешь! (Салтыков-Щедрин 1937: 54-55) А vlk běží a běží pořád dál, hlavu otočit se nedovažuje, a za ním letí: Lupiči! Hrdlozeři! Je to asi měsíc, co odvlekl ženské ovci, a ta ženská jí ještě dnes oplakává a nepřestává ho zatracovat a spílat mu do zločinců. A přitom od té doby nepozřel ani co by se za nehet vešlo. Tamtu ovci sežral, ale na další už neměl štěstí. A vyje ženská a vyje on – kdo se v tom má vyznat! (Hulák 1976: 39)

U frazeologismu благим матом взревел - běhal jako šílenec a řval, jako by ho na nože brali bychom mohli navrhnout také jiné řešení. Srov. v překladu: Заметался Топтыгин, благим матом взревел. Только однажды в жизни с ним нечто подобное случилось. Выгнали его в ту пору из берлоги и напустили стаю шавок – так и впились, собачьи дети, и в уши и в загривок, и под хвост! (Салтыков-Щедрин 1937: 64)

Dupal, běhal jako šílenec a řval, jakoby ho na nože brali. Jen jednou v životě ho potkalo něco podobného. To ho tenkrát vypudili z brlohu a pustili na něj smečku hafanů. Ty mrchy psí hned byly na něm a zakously se mu do uší, do šíje i pod ocas. (Hulák 1976: 54) V překladu běhal jako šílenec a řval, jako by ho na nože brali je smysl zachován, ale český frazeologický ekvivalent o mnoho delší, než originál. Mohli bychom použít i bližší relativní frazeologismy: (ječet/zaječet) jako pavián, jako tur, nebo (křičet/řvát) na celé kolo (viz Stěpanova 2007: 388).

34

Frazeologizmus с Макаром, телят не гоняющим, познакомились – mohli jsme si zavařit pěknou kaši. Srov.: И стали излюбненные люди хвалить воблушку и дивиться ее умуразуму.,, Откуда у тебя такая ума палата взялась? “ - обступили ее со всех сторон: ,,- ведь каk бы не ты, мы наверное бы, с Макаром, телят не гоняющим, познакомилис!“ А воблушка скромно радовалась своему подвигу и объясняла: ,,Оттого я так умна, что своевременно меня провялили. С тех пор меня точно свет осиял: ни лишних чувств, ни лишних мыслей, ни лишней совести - чего во мне нет. “ (Салтыков-Щедрин 1937: 80) A náhle ta její prostinká slova všem doslova strhla klapky z očí. Začali plotičku vychvalovat a divit se její hluboké moudrosti. „Odkud se v tobě vzala taková moudrost?“ Obstoupili ji ze všech stran. „Nebýt tebe, mohli jsme si zavařit pěknou kaši!“A

plotička

se

skromným

potěšením

ze

svého

hrdinského

činu

vysvětlovala:,,To jsem tak moudrá proto, že mě včas usušili. Od té doby mě to zrovna osvítilo: nezůstal ve mně jediný zbytečný cit, jediná zbytečná myšlenka ani zbytečné svědomí - vůbec nic.“ (Hulák 1976: 70)

Frazeologismus идти, куда Макар телят не гонял má význam: být poslán do vyhnanství, být poslán na kraj světa. Překladatel se zde vyhýbá politickému kontextu a používá jen vzdálenější ekvivalent zavařit si pěknou kaši. U frazeologismu с Макаром, телят не гоняющим, познакомились, který má český ekvivalent: mohli jsme si zavařit pěknou kaši, vidíme, že ekvivalent má jinou vnitřní formu. Pro základní tvar tohoto frazeologismu (куда Макар телят не гонял), můžeme také použít jiný frazeologický analog: (poslat) tam, kde lišky dávají dobrou noc, na kraj světa (poslat), který má odlišný význam, než ten, který použil překladatel. Tento ruský frazeologismus, označuje, že se něco nebo někdo nachází velice daleko. Následující frazeologizmus je узнаем, как Кузькину тещу зовут - ten nám ukáže, zač je toho loket. Srov. Вот ужо приедет майор, - говорили они! – засыплет он нам - тогда мы узнаем, как Кузькину тещу зовут! (Салтыков-Щедрин 1937: 62) Jen co přijede major, říkali, ten nám to spočítá, ten nám ukáže, zač je toho loket! (Hulák 1976: 52)

35

V tomto případě je zajímavé, že frazeologismus показать кузькину мать je v textu Saltykova-Ščedrina změněn: místo показать кузькину мать je tu узнать, как Кузькину тещу зовут. V překladu se ale používá jeho netransformovaný ekvivalent ukázat, zač je toho loket. V této skupině je dohromady 38 frazeologických dvojic, což je 13 % z celkového počtu 566 frazeologismů. Zjistili jsme, že frazeologismy zařazené do této skupiny mají nejen odlišnou formu nebo strukturu, ale mohou mít nejen poněkud jinou sémantiku, ale i jiný obraz. (27) Navrhli jsme jiná překladatelská řešení, např. relativním frazeologickým ekvivalentem, nebo jiným analogem, který by více odpovídal ruskému frazeologizmu. Počet frazeologických analogů

38

Počet frazeologických analogů v procentech

11,3 %

36

2.1.4 BEZEKVIVALENTNÍ FRAZEOLOGISMY Bezekvivalentní frazeologismy nemají frazeologický ekvivalent v jazyce překladu. Jedná se o frazeologismy, které se jeví a jsou „národními idiomy“. Tyto výrazy jsou nejen svojí vnitřní formou, ale také svým významem, úzce svázány s konkrétním jazykem. Např. rus. Свадебный генерал, to byl člověk, který byl pozván do neznámé společnosti jako zajímavá a důležitá osoba a další. Každý z těchto výrazů má svoji historii, která na nich zanechala svůj otisk a stylistické zabarvení. Například výraz o generálovi je spojen s kupeckým zvykem minulého století zvát na svatbu skutečného generála, s účelem přidat svatbě zvláštní význam a kupeckou eleganci. Takových výrazů je mnoho v každém jazyce, historici frazeologie se shodují v tom, že tyto výrazy jsou nepřeložitelné. (Chlebda 2014: 17). V našem materiálu jsme takové výrazy nenašli.

37

2.2 NAHRAZENÍ FRAZEOLOGISMU SLOVEM

Ve druhé části uvedeme všechny frazeologismy, které byly přeloženy pouze slovem. Ke každému frazeologismu napíšeme krátký komentář k jeho překladu.

2.2.1 NULOVÁ EKVIVALENCE V případě nulové ekvivalence překladatel nepřekládá frazeologismy vůbec. V naší magisterské práci se takové případy nevyskytují.

38

2.2.2 EXPRESIVNÍ SLOVA Tato slova nesou kladný nebo záporný citový příznak. Vidíme na nich postoj, hodnocení nebo vůli mluvčího. Tyto výrazy nemusí vždy patřit do spisovného jazyka, ale mohou se pohybovat na pomezí spisovného jazyka (např. čes.: potvůrka), může jít o i slova nespisovná. Mezi expresivní slova patří i vulgarismy, což jsou velmi hanlivá, hrubá, popřípadě až urážlivá slova (www.prirucka.ujc.cas.cz). Např. frazeologismus на бобах разводить přeložil překladatel slovesem rozumovat, které je stylisticky příznačné a může být náhradou frazeologické jednotky. Srov.: И начал мужик на бобах разводить, как бы ему своих генералов порадовать за то, что они его, тунеядца, жаловали и мужицким его трудом не гнушалися! (Салтыков -Щедрин 1937: 31) A hnedka začal rozumovat, jak by to provedl, aby udělal svým generálům radost za to, že ho darmojeda, poctili svou přízní a nepohrdli jeho prací. (Hulák 1976: 11)

V dalších případech bychom mohli navrhnout překlad frazeologickým ekvivalentem. Prvním z nich je následující frazeologismus умом раскидывать - rozhlédl se. Překladatel použil k překladu sloveso. Srov.: А у молодого пискаря ума палата была. Начал он этим умом раскидывать и видит! Куда ни обернется – везде ему мат. (Салтыков -Щедрин 1937: 41) A mladý hrouzek měl moudrosti habaděj. Rozhlédl se, a nastojte: kam se vrtne, tam s ním chce někdo udělat krátký proces. (Hulák 1976: 29)

Komponentem tohoto frazeologismu je somatismus. Slovo ум má ve frazeologii často jako synonymum substantivum hlava, proto jsme k tomuto frazeologismu vyhledali vhodný blízký frazeologický ekvivalent s tímto slovem. Nechávat si/nechat si projít hlavou (co), brát/vzít (popadnout) rozum do hrsti, namáhat si mozek. V tomto případě se podle kontextu spíše hodí varianta: vzal rozum do hrsti (Stěpanova 2007: 792). U frazeologické jednotky вскочили как встрепанные překladatel nahrazuje frazeologismus slovy křepce vyskočili. Srov.: Мысль эта до того ободрила генералов, что они вскочили как встрепанные и пустились отыскивать мужика. (Сальтыков-Щедрин 1937: 28) Generálové po tom nápadu tak pookřáli, že křepce vyskočili a pustili se do shánění mužika. (Hulák 1976: 9) 39

Navrhujeme zde překlad frazeologickým analogem: vyskočili, jako když do nich střelí. (28) Frazeologismus в лоск разорил - nadobro zruinoval je možné přeložit relativním frazeologickým ekvivalentem: přivést na mizinu. (www.samlib.ru) По очереди лощадь задрал, корову, свинью, пару овец, и хоть знает, негодяй, что уж в лоск мужичка разорил, а все ему мало кажется. (Салтыков -Щедрин 1937: 68) Postupně mu zakousl koně, krávu, svini, pár ovcí a přestože, lotr dobře věděl, že chudádka mužika už nadobro zruinoval, pořád mu to bylo málo. (Hulák 1976: 58)

Ruskému frazeologismu да и шабаш odpovídají v analyzovaném textu dva různé překlady: 1) да и шабаш - měla taky útrum 2) да и шабаш - a dost. V obou překladech překladatel použil expresivní slovo. Souhlasíme s překladem, ale můžeme to přeložit i relativním ekvivalentem: a basta, a šmitec (Stěpanova 2007: 848) U frazeologismu направит свой путь použil překladatel ekvivalent kam se vrtne: И куда ни направит Михайло Иванович свой путь, везде по сторонам словно стон стоит дурень ты, дурень! Чижика съел.(Салтыков -Щедрин 1937: 64) A tak, kam se Míša vrtne, ze všech stran to na něho haleká: Pitomče pitomá! Sežral si čížka! (Hulák 1976: 54)

Univerzální obraz cesty je v každém jazyce. V tomto případě by také odpovídal český výraz: vydat se na cestu, nebo namířil si to někam. Dalším příkladem překladu frazeologismu expresivním slovem je frazeologismus страсти сколько (рыбы) – těch (ryb). Страсти сколько рыбы тогда попалось! И щуки, и окуни, и то ловили, и плотва, и гольцы – даже лещей-лежебоковцы из тины со дна поднимали! (Салтыков -Щедрин 1937: 75) Těch ryb co se tenkrát chytlo! Štiky, okouni, tloušti, plotice, mřenky, až z bahna dokonce tahali i líné cejny. (Hulák 1976: 29)

Tento ruský frazeologizmus označuje, že je něčeho mnoho, hodně, překladatel tedy v češtině použil pouze jednoslovný překlad. Synonymem k ruskému frazeologismu je ruský frazeologismus: как собак нерезаных, ten má blízký frazeologický ekvivalent: je koho jako 40

psů, jako much (kobylek, máku, smetí). Myslíme si, že těchto frazeologismů by se s ohledem na kontext dalo použít i při překladu ruského frazeologismu: страсти сколько. Frazeologizmus на смех поднимут, překladatel přeložil slovesem vysmívat se. Srov.: Того гляди, и в соседние трущобы слух пройдет, и там его на смех поднимут! Удивительно, как иногда причины самые ничтожные к самым серьезным последствиям приводят (Салтыков -Щедрин 1937: 64) Ani se nenaděje, a donese se to i do sousedních lesů a začnou se mu vysmívat i tam! Je až neuvěřitelné, jak někdy nejnepatrnější příčiny mívají kardinálně důležité následky. (Hulák 1976: 55)

V dalších překladech souhlasíme s překladatelem, myslíme si, že expresivní slovo je dobře zvolené a odpovídá ruskému frazeologismu a expresivním slovem je zachováno zabаrvení, jaké má frazeologismus. V této kategorii máme 37 frazeologismů, které překladatel přeložil expresivním slovem. Jedná se o 13 % z celkového počtu 566 frazeologismů. U některých případů jsme zvolili překlad frazeologickým ekvivalentem. V dalších případech souhlasíme s překladem expresivním slovem, podle našeho názoru překlad expresivním slovem zcela odpovídá ruskému frazeologismu.

Počet frazeologismů, přeložených

37

expresivním slovem Počet frazeologismů, přeložených

13 %

expresivním slovem v procentech

41

2.2.3 NEUTRÁLNÍ SLOVA Neutrální slova jsou slova, která nejsou stylisticky zabarvena. Můžeme je použít v jakémkoliv stylu. Nemají přidanou expresivní hodnotu nebo kontaci. (Mokienko 1989: 180) Jedná se například o tento výraz: это еще бабушка надвое сказала - ono není tak docela jisté. Srov.: Как ты думаешь! Любоваться, что ли, он на карасей-то будет? Не знаю. Только это еще бабушка надвое сказала, что с тем карасем сталось. Ино их съели: ино в сажалку посадили. И живут они там припеваючя на монастырских хлебах. (Салтыков -Щедрин 1937: 103) Ty si myslíš, že se na mě bude koukat jako na svatý obrázek? Nevím, ono není tak docela jisté, co se s nimi vlastně stalo. Třeba je snědli, ale možná, že je dali do sádek. A tam si žijou a dají se živit od mnichů! (Hulák 1976: 88)

Výše uvedný výraz bychom mohli přeložit frazeologickým analogem je to ve hvězdách. Následující frazeologizmus по малой мере překladatel přeložil jedním slovem přinejmenším. Srov.:

Какое же ты после этого право со мной разговоривать имеешь? Ведь чтобы споры вести и мнения отставить, надо, по малой мере, с обстоятельствами дела наперед познакомиться. (Салтыков -Щедрин 1937: 99) Jak si vůbec troufáš se mnou mluvit? Když se chce někdo přít a zastávat nějaké názory, musí se přinejmenším předem obeznámit s fakty. (Hulák 1976: 85)

U výrazů ono není tak docela jisté a přinejmenším se jedná o neustálené výrazy. Přinejmenším je běžně užívaná částice. Oba výrazy mají pouze informační hodnotu.

U frazeologizmu дальше-больше překladatel použil překlad a šel jsem ještě dál. Srov.: Почему он простил мышь, а не мышь простила его? Дальше-больше стал я прислушиваться и приглядываться. Вижу: что-то тут неблагополучно. Вопервых, совсем не затем орел мышей ловит, чтоб их прощать.( Салтыков Щедрин 1937: 86)

42

Proč on odpustil myši, a ne ona jemu? A šel jsem ještě dál. Poslouchal jsem, co se kolem děje, pozoroval jsem a vidím, tady něco neklape. Předně orel neloví myši zdaleka proto, aby jim odpuštěl. (Hulák 1976: 75)

Frazeologismus сходить с рук - náramně se mu dařilo byl přeložen neutrálními slovy. Můžeme též použít blízký frazeologický ekvivalent: projít hladce komu, vyjít z čeho dobře, vyjít z čeho bez ztráty kytičky (Stěpanova 2007: 649). V případě frazeologismu тут как тут použil překladatel neutrální překlad byl tady. И точно: не успели мужики оглянуться, а Топтыгин уж тут, как тут. (Салтыков -Щедрин 1937: 62) A vskutku: než se vzpamatovali, Dupal už byl tady. (Hulák 1976: 52)

Tento frazeologismus тут как тут

má dva významy: První význam můžeme

přeložit relаtivním frazeologickým ekvivalentem: dívat se pánubohu do oken, koukat jako poslední brambor (brambory) ze sklepa, koukat jako balík. Druhý význam, můžeme přeložit blízkým frazeologickým ekvivalentem: mrkat očima (Stěpanova 2007: 137). V tomto případě se nejvíce podle kontextu hodí relativní frazeologický ekvivalent: koukat jako balík. Následující slovní spojení Жили да были - Byli jednou se v obou případech používá většinou na začátku pohádek. Souhlasíme s neutrálním překladem, který je pro češtinu typický. Můžeme také říct, že se jedná o výraz, který je charakteristický pro žánr pohádky. V této skupině máme 68 frazeologických jednotek, což je 24 % z celkového počtu 566 frazeologismů. Jak vidíme, je to nejpočetnější skupina. U některých frazeologismů jsme zjistili a našli překladatelské řešení v podobě frazeologického ekvivalentu. V některých případech souhlasíme s řešením překladatele a myslíme si, že postupoval správně.

Počet frazeologismů přeložených neutrálním

68

slovem Počet frazeologismů přeložených neutrálním slovem v procentech

43

24 %

2.2.4 KALKOVÁNÍ FJ Kalk je slovo nebo frazém, který vznikl jako doslovný překlad z jiných jazyků, překladatelskou transformací, která se nazývá kalkování. Při kalkování se úplně nebo částečně nahrazují komponenty, cizí frazémy, domácími ekvivalenty, přičemž se úplně, nebo částečně kopíruje jejich syntaktická konstrukce. Např: angl blue stocking, čes. modrá punčocha, rus. живой труп, čes. živá mrtvola. (www.slovnik.seznam.cz) V následujících případech navrhujeme překlad frazeologickým analogem. Nejprve se podíváme na frazeologismus слово сказать, který byl přeložen doslovně říct slovo. Srov.: Везде она свое слово сказала, слово пустомысленное, бросовое, но меньше как раз такое, что, по обстоятельствам, лучше не надо. (Салтыков -Щедрин 1937: 79) Všude řekla svoje slovo – sice jalové a bezcenné, avšak právě takové, po jakém poměry volaly. (Hulák 1976: 69)

Tento frazeologismus слово сказать by se dal též přeložit pomocí frazeologického analogu: zkrátka a dobře (Stěpanova 2007: 706) Další frazeologismus предавать мечу и огню, který byl přeložen jako vydávat meči a ohni můžeme přeložit dokonce třemi českými ekvivalenty. Lze použít buď blízký frazeologický ekvivalent: potlačit (co)ohněm a mečem, relativní frazeologismus obracet co v prach a popel nebo frazeologický analog: vyhladit (co) z povrchu zemského, nenechávat/nenechat kámen na kameni (viz. Stěpanova 2007: 478). Frazeologismus становился поперек горла byl přeložen jako vzpřičovala se v hrdle. Tento frazeologismus má dva významy: první význam můžeme přeložit blízkým frazeologickým ekvivalentem lézt (komu) krkem, mít (koho, čeho), až po krk (plné zuby). Druhý význam relativním frazeologickým ekvivalentem mít (koho) až po krk (plné zuby), lézt na nervy komu, být neodbytný jako zimnice (Stěpanova 2007: 58). Frazeologismu тепло, ни холодно bychom na rozdíl od překladatel, který podle nás zvolil doslovný překlad ani teplo, ani zima, přeložili volně neutrálním slovem. Význam ruského frazeologismu je totiž: nezáleží mi na tom, je mi to jedno, bez rozdílu (21). V dalších případech souhlasíme s překladem, myslíme si, že užití kalků je správné a plně vystihuje originál a odpovídá mu. Jejich použití nenarušuje překlad. Jedná se například o následující kalk: он там был, мед пиво пил, по усам текло, в рот попало! - že tam byl, 44

medovinu pil, po bradě mu tekla, do huby nenatekla. Tento kalk hodnotíme jako dobře přeložený, protože v češtině tvoří rým. Tento frazeologismus И дикий тунгуз, и сын степей калмык byl též vhodně přeložen pomocí kalku i divoký Tunguz i syn stepí Kalmyk. Jedná se o okřídlené spojení (rus. крылатые выражения), citát z veršů A. S. Puškina. V této skupině máme 19 frazeologismů, což je 7 % z celkového počtu 566 frazeologismů. U jednoho případu jsme zjistili, že můžeme frazeologismus přeložit frazeologickým analogem, u dalšího dokonce třemi druhy frazeologických ekvivalentů, u jednoho dvěma druhy frazeologického ekvivalentu (blízký a relativní frazeologický ekvivalent) a u jednoho jsme navrhli překlad neutrálním slovem. V 12 případech souhlasíme s překladatelským postupem, myslíme si, že překlad neutrpěl při kalkování žádnou ztrátu.

Počet frazeologismů přeložených kalkem

19

Počet frazeologismů přeložených kalkem

7%

v procentech

45

2.2.5 JINÉ JEVY V pohádkách se nevyskytují pouze frazeologismy, ale také další jevy: a) formy oslovení: např. любезный друг - pan generál Tyto

formy

oslovení

byly

doslovně

přeloženy

pomocí

kalků:

ваше

превосходительство - vaše Excelence. Toto oslovení se používalo pro titulování členů aristokracie nebo členů vysoké vrstvy společnosti. (12) I toto oslovení ваше степенство, které se používalo v Rusku až do období revoluce pro oslovení kupců a žen, bylo přeloženo kalkem vaše vašnosti. U tohoto oslovení máme i druhý překlad: Ваше степенство - Vaše blahorodí. b) termíny: např. лишение живота - trest smrti Termín прогонные денги existuje i v češtině, skládá se však na rozdíl od ruštiny pouze z jednoho slova cestovné. Tento překladatelský jev nazýváme univerbizace. V analyzovaném textu se objevily například následující termíny: подъемники и прогонные деньги - cestovné a diety, ревизские сказки - sčítací seznamy, окладные листы (устар.реалия) - berní archy, воспитательный дом (устар. pеалия) - dětský útulek. Termín академия де сиянс (термин - академия наук, от франц. -Académie des sciences) akademie věd. Tento termín byl přeložen kalkem. c) archaismy действуйте по пристойности - jednejte přiměřeně k dané situaci знал грамоте - byl gramotný d) přísloví ученье-свет, а неученье-тьма - vzdělanost je světlo, nevzdělanost tma тише едешь, дальше будешь - všechno se musí dělat pomalu первый блин всегда комом - každý začátek je těžký Srov.: Не рвется, не мечется, не протестует, не клянет, а резонно об резонных делах калякает. О том, что тише едешь, дальше будешь, что маленькая рыбка лучше, чем большой таракан, что поспешишь людей насмешишь и т. п. (Салтыков -Щедрин 1937:76-77)

46

Bez pózy a křečovitosti, bez reptání a zatracování velice rozumně klábosí o velice rozumných věcech. O tom, že všechno se všechno musí dělat pomalu, ale jistě že je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše, že práce kvapná málo platná atd. (Hulák 1976: 67)

V tomto případě se jedná o ruské přísloví z ruských reálií. Můžeme přeložit také pomocí relativního frazeologického ekvivalentu: pospíchej pomalu nebo dvakrát měř, jednou řež. (30)

e) metafora: např. освобождать от цепей и оков – zbavovat se řetězů a pout f) verbonominální spojení: např. в расчет принимать – brát v úvahu

Zjistili jsme, že v prozkoumaném materiálu se vyskytují i jiné jevy než frazeologismy. Celkově se jedná o 18 různých jevů. Což je 6 % z celkového počtu 566 frazeologismů. Z toho je zde 5 termínů, jedná se o nejpočetnější skupinu z jiných jevů. Dále 3 přísloví a 2 archaismy, 2 reálie a po jednom případu ve skupinách volné přirovnání, metafora a verbonominální spojení. Počet jiných jevů

18

Počet jiných jevů v procentech

6%

Během našeho výzkumu jsme zjistili, že překladatel udělal v překladu chybu. Jedná se o tento frazeologizmus: (идти) за семь верст киселя есть - kdo by se tak trmácel. Srov.: Сущности этого лишнего никто еще не называл по имени, но всыкий смутно чувствует, что куда ни обернись – везде какой-то привесок выглядывает. И хоть ты что хочешь, а надобно этото привесок или в расчет принять, или так его обойти, чтобы он и не подумал, что его надувают. Все это порождает тьму новых забот,освещений и беспокойств вообще. Хочется, по-старинному, прямкой пройти, ан прямик буреломом завалило, промоинами исковеркало – ну, и ступай за семь верст киселя есть. Всякий партикулярный человек нынче эту тягость уж сознает, а какое для начальства от того отягощение - этого ни в сказке сказать, ни пером описать. (Салтыков -Щедрин 1937: 75) Povahu toho zbytečného ještě nikdo přesně nepojmenoval, všichni však nejasně cítí, že kam se člověk podívá, tam čouhá nějaký přívěsek. A ty, ať chceš nebo nechceš,

47

musíš vzít ten přívěšek na vědomí nebo se mu vyhnout tak, aby ani netušil, žes na něj vyzrál. To všecko rodí množství nových starostí, těžkostí a celkového neklidu. Člověk by to rád vzal přímo, jako za dobrých starých časů, jenže přímá cesta je zavalená polomem a rozbitá výmoly – kdo by se tak trmácel. Dneska tu potíž cítí už každý jednotlivec, a co za těžkosti mají teprve úřady, to pohádka nevypoví, pero nevypíše. (Hulák 1976: 65-66)

Navrhujeme překlad: No a člověk musí jít velmi bůh ví jakou oklikou kvůli maličkosti.

48

ZÁVĚR Tato diplomová práce s názvem Frazeologismy v pohádkách M. Je. SaltykovaŠčedrina a problémy jejich překladu do češtiny měla za úkol analyzovat v pohádkách M. Je. Saltykova-Ščedrina ruské frazeologismy a české frazeologismy podle typu ekvivalentnosti. Celkově jsme pro náš výzkum nashromáždili 566 frazeologických jednotek, z toho 283 ruských a 283 českých. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první, teoretické části jsme se věnovali teorii překladu, frazeologii a životopisu M. Je. Saltykova-Ščedrina. Ve druhé, praktické části jsme se zabývali samotným výzkumem ekvivalentnosti vybraných frazeologismů. Frazeologismy jsme rozdělili do dvou větších skupin podle toho, jestli byly přeloženy frazeologismem nebo pouze slovem. Dále jsme tyto frazeologismy klasifikovali. V první skupině překlad frazeologismu frazeologismem jsme uvedli podskupinu blízké frazeologické ekvivalenty, relativní frazeologické ekvivalenty, analogy a nulové frazeologické ekvivalenty. Do první podskupiny jsme zařadili i ekvivalenty, které se shodují nebo se jen málo odlišují od svého originálu (například mají jiný gramatický rod, jiný pořádek slov ve větě, jiné číslo aj.) Do této skupiny jsme zařadili 65 ekvivalentů, což je 23 % z celkového počtu. Do relativních frazeologických ekvivalentů jsme zařadily ty ekvivalenty, které mají částečnou záměnu obrazu, vnitřní formy při shodné sémantice. Zjistili jsme, že se to týká 35 frazeologismů, což je 12 % z celkového počtu frazeologismů. Do podskupiny analogů patří ty frazeologismy, které mají odlišnou vnitřní formu, blízkou nebo jinou strukturu, ale společný význam a stylistické zabarvení. V našem případě je to 32 frazeologismů, což činí 11,5 % z celkového počtu. V podskupině bezekvivaletních frazeologizmů se v našem výzkumu nevyskytuje žádný frazeologismus. Druhou skupinu překlad frazeologismu slovem jsme rozdělili na podskupiny: nulová ekvivalence, expresivní slova, neutrální slova, kalky a jiné jevy. V podskupině nulové ekvivalence jsme nenašli v našem materiálu žádný případ. Do podskupiny expresivních slov jsme zařadili slova, která nesou kladný nebo záporný citový příznak. Bylo to 37 frazeologismů, což je 13 % z celkového počtu.

49

Do podskupiny neutrálních slov jsme zařadili taková slova, která ztratila svoji expresivitu, a jejich expresivní zabarvení může v určitém kontextu získat také neutrální výraz. Bylo to 68 výrazů, což je 24 % z celkového počtu. Do podskupiny kalků jsme zařadili slova, která vznikla jako doslovný překlad z jiných jazyků, překladatelskou transformací, která se nazývá kalkování. Bylo to 21 frazeologismů, což je 7 % z celkového počtu. Do poslední podskupiny jiné jevy jsme zařadili takové výrazy, které nejsou frazeologismy, například formy oslovení, termíny, archaismy a reálie. V této podskupině bylo 18 výrazů, což je 6 % z celkového počtu. U jednoho frazeologismu jsme zjistili, že překladatel udělal chybu v překladu. Navrhli jsme naše překladatelské řešení. Celkově jsme zjistili, že nejpočetnější skupinou ekvivalentů jsou neutrální slova, proto jsme u této skupiny uvedli více příkladů, u nichž jsme navrhli svoje překladatelské frazeologické řešení. Druhou nejpočetnější skupinou jsou blízké ekvivalenty. Do přílohy jsme zařadili celkový přehled frazeologismů a jejich rozdělení do skupin a podskupin. Doufáme, že tato diplomová práce přiblíží zájemcům frazeologismy z pohádek M. Je. Saltykova-Ščedrina, poskytne jim analýzu translatologické práce J. Huláka a také přispěje k problematice překladu frazeologismů do cizích jazyků.

50

РЕЗЮМЕ Тема настоящей работы - «Фразеологизмы в сказках М.Е.Салтыкова-Щедрина и проблема их перевода на чешский язык». Работа посвящена проблемам перевода фразеологизмов сказок выдающегося русского писателя на чешский язык на материале перевода Я. Гулака. В целом анализу было проанализировано 566 фразеологизмов (далее ФЕ) - 283 русских и 283 чешских единиц. Собранные ФЕ были разделены на группы в зависимости от степени их эквивалентности. Работа состоит из двух частей: теоретической и практической. Первая глава теоретической части посвящена общим вопросам теории перевода. Дается определение перевода, приводятся различные точки зрения ученых, занимающихся данной проблематикой. Так, например, О.С. Ахманова считает, что перевод – это перенос информации, содержащейся в данной работе, с помощью средств другого языка. В свою очередь, З. Выходилова отмечает, что перевод проходит посегментно или поэтапно. Переводчик создает некую сегментацию оригинала, членит перевод на отрезки и после этого ищет соответствие в языке перевода. Отдельные части, составляющие переводческий процесс, могут быть выделены как единицы перевода.Под этим термином понимается минимальная языковая единица в текcте исходного языка, которая соответствует единице языка перевода. В языковой структуре мы выделяем следующие языковые единицы: на уровне фонем (в письменном виде графем), на уровне слов, словосочетаний, предложений и текста. Существует много теорий перевода, мы выбрали теорию известного чешского теоретика перевода Иржи Левого, который разделяет перевод на три части: постижение подлинника, интерпретация подлинника и его перевод на целевой язык. Также приводятся сведения о теории перевода русских и зарубежных ученых, напр., Л.С. Бахударова, Ревзина, Розенцвейга, Якобсона и других. Следующая, небольшая по объему глава, посвящена проблематике перевода сказок, так как данная работа посвящена переводу фразеологических единиц в сказках. В чешской литературе эта тема освещена недостаточно. Важным моментом является учет переводчиком адресата переводимого текста, а также других факторов: рассмотрение сказки как фольклорного жанра, как литературы для чтения для взрослых 51

или детей. В процессе перевода сказок возникают разные языковые и внеязыковые проблемы, ибо народные сказки неразрывно связаны с определенной культурной системой, в которой они возникли. Главной проблемой в переводе сказок является то, что в сказках встречаются названия многих реалий, сверхъестественных персонажей, явлений культуры и т.п. Следующая глава посвящена творчеству и личности М.Е. Салтыкова-Щедрина. М. Е. Салтыков-Щедрин родился 15 января 1826 года в семье богатых помещиков. Дома он получил качественное домашнее образование, а в возрасте 10 лет его приняли в Московский дворянский институт, где он проучился два года. В 1838 году он перешел в Царскосельский лицей. В 1814 году, после окончания лицея, он начал работать в отделе Министерства обороны. В то время он принимал активное участие в знаменитых пятницах Петрашевского, где встречались философы, писатели, ученые, которых объединяли общие взгляды и идеи. Его повести «Противоречия» (1847) и «Запутанное дело» (1848) вызвали живой интерес правящих кругов из-за своей социальной тематики. Следствием этого была ссылка писателя в город Вятка. В 1850 году он получил должность советника в правительстве губернатора. Эта должность дала ему возможность часто отправляться в командировки и наблюдать мир чиновников и жизнь крестьян. Впечатления этих лет повлияли на сатирическое направление творчества писателя. В конце 1845 года после смерти Николая I. писатель получил право жить, где хотел, и вернулся в Санкт-Петербург, где возобновил свою литературную деятельность. В 1856-1857 гг. он написал произведение «Губернские очерки», которое принесло ему известность. В это время Салтыков-Щедрин женился на Еве Болтиной, 17-летней дочери вице-губернатора города Вятка. Писатель старался совместить работу писателя с государственной деятельностью. В период 1856-1858 гг. он работал чиновником по особым делам в Министерстве внутренних дел. В 1858-1862 гг. он был вицегубернатором в Рязани и в Твери. В это время были изданы следующие произведения: «Невинные рассказы» и «Сатиры в прозе». В 1862 г. он ушел с государственной службы, переехал в Санкт-Петербург и начал работать редактором журнала «Современник». 52

Салтыков-Щедрин умер от ревматизма 10 мая 1889 года в возрасте 63 лет после очередной простуды. Что касается его творчества, самыми известными и читаемыми произведениями Салтыкова-Щедрина являются его сказки, написанные в 1882-1886 годах (Бушминин 1970: 167). Еще при жизни писателя они были очень популярными, издавались по одной или в виде флаеров анонимно или под псевдонимом. Позже, с 1833 года, они издавались с разными изменениями. Нелегально их также издали в Москве в 1884 под названием «Сказки для детей – уже взрослых». Сказки понравились как простым людям, так и известным лицам, например: А. И. Герцену и И. Н. Крамскому. Однако цензура считала содержание сказок опасным и старалась ограничить их издание. Но Салтыков-Щедрин был уважаемым лицом, не только в сфере литературы, но и в общественной жизни. В 1886 году вышло полное книжное издание двадцати трех сказок. В первый раз сказки М. Е. Салтыкова-Щедрина самостоятельно появляются в 1869 году в журнале „Отечественные записки“. Следующие сказки автор написал в восьмидесятых годах,

они были опубликованы разными способами. В 1906 году

наступило короткое ослабление цензуры и были изданы следующие три сказки: «Орел Меценат», «Медведь на Воеводстве» и «Вяленая плотва». Сказки М. Е. Салтыкова-Щедрина политематичны, в них можно найти следующие темы: критика режима, мещанства, торжество работы народа, критика фальшивых семейных отношений, описание социальных утопий и другие. С формальной точки зрения сказки также многообразны, некоторые имеют динамическое развитие, другие являются описательными, следующие - остроумными, иногда в них появляются комические ситуации, в некоторых выступает много героев , в других только один главный герой. Одной из главных тем является критика абсолютной правительственной системы. Против паразитизма

направлены сказки, в которых

выступают волки, орлы или другие хищники. Следующей темой в сказках являются размышления над слабыми и сильными сторонами русского народа. М. Е. СалтыковЩедрин думал об их перспективе и ситуации в будущем. В сказках появляются также другие темы. Очевидно, что М. Е. Салтыков-Щедрин был знаменитой личностью русской литературы. Ему удалось создать новый литературный жанр: жанр политической сказки. В этом жанре фикция переплетается с реальностью. Повести М.Е. Салтыкова53

Щедрина во многих случаях похожи на баcни. Так же, как в баснях , в сказках М. Е. Салтыкова-Щедрина есть моральное заключение. Герои являются олицетворением некоторых недостатков человека, отрицательных свойств и т.п. М. Е. Салтыков-Щедрин коснулся всех классов и социальных групп – дворян, буржуазии,

бюрократии,

интеллигенции,

рабочих,

а

также

идеологических,

социальных, политических и моральных проблем русского общества 19 века. Последняя фразеологии,

глава

ее

теоретической

истории

и

части

специфике.

настоящей

Фразеология

работы

посвящена

издавна

привлекала

исследователей. Лингвисты называли фразеологию различными терминами, например: пословицы, поговорки, афоризмы, идиомы и другие. M.В. Ломоносов dоказал, что в систему языка входят также пословицы, поговорки, фразеологизмы, идиомы. Однако фразеология как самостоятельная дисциплина появилась в 40-х годах 20 века. Фразеология как наука связана с именем В. В. Виноградова, который создал основу для изучения словосочетаний в современном русском литературном языке, создал синхронную классификацию фразеологических единиц русского языка с точки зрения семантической спаянности и предложил конкретную методику исследования фразеологизмов. В последние десятилетия фразеологией занимается большое количество специалистов, например: А.С. Аксамитов, В. П. Жуков, В. М. Мокиенко, А. И. Молотков, Н.М. Шанский, В.Н. Телия, А.М. Архангельская, Л. И. Степанова и др. Появляются работы, посвященные как частным, так и общим вопросам фразеологии. Затем

мы

определяем

границы

фразеологии

и

даем

дефиницию

фразеологической единицы, так как по данному вопросу существуют различные точки зрения.

Например,

В.П.

Жуков

под

фразеологизмом

понимает

устойчивую

самостоятельную единицу языка, которая состоит из компонентов, по значению неразделимая и соединяется с другими словами. (Жуков 1978: 6). Среди признаков фразеологической единицы выделяем четыре главные черты: 1. Семантическую целостность, 2. Устойчивость, 3. Воспроизводимость и 4. Экспрессивность. С фразеологией также связаны такие понятия, как слово, внутренняя форма и словосочетание. Под словом понимается минимальная языковая единица, 54

обладающая самостоятельной формой и самостоятельным или, по крайней мере, связанным значением. Внутренняя

форма

является

активной

в

семантической

структуре

фразеологической единицы и во многих случаях определяет ее семантическое развитие. Внутренняя форма является собственной только для тех фразеологизмов, которые основаны на свободном сочетании слов и на его основе составляет семантический и метафорический результат. Например: брать быка за рога, бросать камень в чей-либо огород, висеть на волоске, выносить сор из избы, мутить воду, тертый калач и другие.Во фразеологии можно выделить большое количество разновидностей фразеологических

единиц:

исконно

русские

фразеологические

обороты,

заимствованные фразеологические обороты, кальки и полукальки. К русским фразеологическим единицам принадлежат также разные поговорки и пословицы. Центральной проблемой нашей работы является процесс перевода фразеологии и связанные с этим процессом трудности. Во-первых, переводчик должен понимать, что в случае фразеологизма речь идет об устойчивом словосочетании и нельзя его переводить дословно и механически. С нашей точки зрении самым важным является разделение ФЕ по типам их эквивалентности. Это полные эквиваленты, частичные эквиваленты,

относительные

безэквивалентные

эквиваленты,

фразеологизмы.

Если

фразеологические

невозможно

перевести

аналоги

и

фразеологизм

фразеологизмом, то мы используем так называемый нефразеологический перевод. Существует несколько видов такого рода перевода: строго-лексический перевод, калькирование и описательный перевод. В практической части мы описываем фразеологизмы, извлеченные из сказок М. Е. Салтыкова-Щедрина, и приводим их чешские эквиваленты. В каждой группе мы приводим конкретные фразеологизмы, их оценку, критику их перевода, частичное заключение и статистику, в которой приведено количество фразеологизмов в данной группе и их долю (в процентом отношении) в общем количестве фразеологизмов. Нами были выделены две большие группы Фе в соответствии с типом их перевода: перевод фразеологизма фразеологизмом и перевод фразеологизма словом. В каждой группе были выделены подгруппы. Первой подгруппой в группе перевод фразеологизма фразеологизмом являются близкие фразеологические эквиваленты. 55

Эту группу составляют полные и частичные эквиваленты. Это такие эквиваленты, которые существуют в двух или

более языках, у которых одинаковая структура,

семантическая основа и переносное значение. За ними следуют частичные эквиваленты - фразеологизмы с одинаковым значением и внутренней формой, отличающиеся одним из этих показателей: разные и часто синонимические компоненты, другая структура, сочетаемость, количество компонентов, другая сфера использования или другие отличия, которые выходят за пределы грамматической системы языка перевода. Как правило, частичные эквиваленты имеют одинаковую или близкую внутреннюю форму. Например.: cловно древний Исав – jako starozákonní Ezau, бежит, земля дрожит - letí, až se zem třese, по шучьему велению - na štičí rozkázání, к одному знаменателю приводить - převést na společného jmenovatele, назначить рандеву - dát si dostaveníčko.

Данные

фразеологизмы

можно

включить

в

группу

близких

фразеологических эквивалентов, потому что они отличаются только небольшими деталями. У некоторых фразеологизмов мы наблюдаем несоответствие только в грамматическом плане (возвратный или невозвратный глагол, другой тип отрицания, род имени существительного, форма глагола, порядок слов, другая степень сравнения наречия и другие). Большинство из них отличается только небольшим семантическим нюансом. В эквиваленте слово является более конкретным или общим. Например: В некотором царстве, в некотором государстве - v jednom carství, v jednom hosudarství. В некоторых фразеологизмах содержится другое количество компонентов (слов), чем в их эквивалентах. В большинстве случаев речь идет о том, что в русском языке глагол переводится на чешский сочетанием глагола и существительного или наоборот. Например: фортуна указывает - štěstěna dává znamení. Данную переводческую трансформацию

называем

мультивербизацией,

противоположный

процесс

–

универбизацией. В эту группу входят 65 фразеологизма. Это 23 % из общего числа 566 рассмотренных фразеологизмов. Мы считаем, что для данных фразеологизмов переводчик

выбрал

правильное

переводческое

решение.

Эти

фразеологизмы

отличаются лишь незначительными отклонениями, которые были отмечены выше. Мы также обнаружили, что в данной группе переводчик использовал такие переводческие

56

трансформации,

как

генерализация,

конкретизация,

мультивербизация

и

универбизация. Следующей эквиваленты.

Это

подгруппой

являются

фразеологизмы

с

относительные

частичной

образностью

фразеологические и

совпадающей

семантикой. Несмотря на то, что эти фразеологизмы отличаются по форме, они эквивалентны. Например: прожить - не что мутовку облизать - život není žádný med, говорит, как пишет - mluví jako kniha, душу отводить - vylít si srdce. У приведенных фразеологизмов мы можем наблюдать только незначительное отличие от русского оригинала. Это отличие мы видим, например, в том, что в чешском эквиваленте находится

другое

существительное

или

другая

часть

речи,

например:

имя

существительное заменено глаголом. Или же часть русского фразеологизма заменена другой предложной конструкцией. Например, у фразеологизма говорит, как пишет mluví jako kniha, мы видим, что сравнение как пишет, заменено сравнением jako kniha. Перевод перечисленных фразеологизмов нам представляется адекватным. Данная группа насчитывает в общем 35 фразеологических пар, что составляет 12% от общего количества 566 фразеологизмов. Нами обнаружено, что относительные эквиваленты отличаются от близких эквивалентов только тем, что они отличаются от оригинального фразеологизма лишь некоторыми показателями: часто это синонимичные компоненты, встречаются небольшие замены формы, изменения в конструкции и другие. В остальном они являются полноценной относительных

заменой

эквивалентов

переводимой

единицы. В случае отдельных

мы предложили

другое переводческое решение:

некоторые фразеологизмы можно перевести с помощью близкого эквивалента, который больше отвечает оргиналу. Следующей группой являются фразеологические аналоги. Это выражения, у которых другая внутренняя форма, близкая или далекая структура, но одинаковое значение и стилистическая окраска. Таковы, например, ФЕ: благим матом взревел běhal jako šílenec a řval, jako by ho na nože brali. В фразеологизме значение сохранилось, но чешский фразеологический эквивалент по форме более длинный, чем русский оригинал. Узнаем, как Кузькину тещу зовут - ten nám ukáže, zač je toho loket. В этом случае интересно, что фразеологизм показать кузькину мать в тексте М. Е. Салтыкова57

Щедрина изменен: вместо показать кузькину мать, в тексте узнать, как Кузькину тещу

зовут.

В

переводе

используется

эквивалент

нетрансформированного

фразеологизма: ukázat, zač je toho loket. В этой группе в общем 38 фразеологических пар. Это 13 % от общего количества 566 фразеологизмов. Мы обнаружили, что фразеологизмы в этой группе имеют не только другую форму, но могут иметь также несколько отличную семантику и другой образ. Мы предложили

также

другие

переводческие

решения,

например,

с

помощью

относительного эквивалента или аналога, который более отвечает оргиналу и контексту. Последняя группа содержит безэквивалентные фразеологизмы - национальные идиомы, которые не только своей внутренней формой, но также своим значением близко связаны с конкретным языком. Здесь обнаруживаются частые случаи безэквивалентности. У этих фразеологизмов своя собственная история, которая оставила на них свой отпечаток и стилистическую окраску. Историки фразеологии считают, что эти выражения являются непереводимыми. В исследованном нами материале мы не нашли ни одного фразеологизма. Во второй части практической главы настоящей работы рассматривается группа «перевод

фразеологизмов

словом».

Первой

подгруппой

является

нулевая

эквивалентность , которая имеет место, когда переводчик не переводит фразеологизм оригинала вообще. В нашем материале мы таких случаев не нашли. Следующая группа - это перевод фразеологизмов при помощи экспрессивного слова. Эти слова имеют как положительную, так и отрицательную окраску, они указывают на оценку, позицию или стремление говорящего. Данные слова не всегда принадлежат к литературному языку, они могут находиться на стыке литературного и разговорного языка. Сюда входят также вульгаризмы. В качестве примера можем привести фразеологизм на бобах разводить, который переводчик перевел при помощи глагола rozumovat. Глагол rozumovat является стилистически маркированным и может заменить фразеологическую единицу. ФЕ вскочили как встрепанные переводчик передает как: křepce vyskočili. Мы предлагаем 58

перевод фразеологическим аналогом vyskočili, jako když do nich střelí. Следующий фразеологизм в лоск разорил - nadobro zruinoval можно перевести с помощью относительного эквивалента přivést na mizinu. В ряде случаев мы согласны с переводчиком и считаем , что экспрессивное слово он выбрал удачно, сохранив окраску,

характерную

для

русской

ФЕ.

Данная

категория

насчитывает

37

фразеологизмов, что составляет 13% от общего числа 566 фразеологизмов. В отдельных случаях мы предпочли другое переводческое решение. Следующей подруппой является перевод фразеологизма нейтральным словом. Нейтральные слова – это слова, у которых нет никакой стилистической окраски. Мы их можем использовать в любом стиле. У них нет никакой экспрессивной окраски. Это например: это еще бабушка надвое сказала - ono není tak docela jisté. Этот фразеологизм можно перевести, используя фразеологический аналог být ve hvězdách. Следущим примером является фразеологизм: по малой мере – přinejmenším. У выражений ono není tak docela jisté a přinejmenším речь идет об использовании слов из чешского литературного языка. Přinejmenším является стандартно использованной частицей. Оба выражения имеют только информативное значение. Жили да были - Byli jednou. В обоих случаях, эти выражения используем в начале сказок, поэтому можно согласиться с нейтральным переводом, так как здесь речь идет о типичном слaвянскосказочном выражении. В данной группе 68 фразеологических единиц, это 24 % от общего числа 566 фразеологизмов. Это самая многочисленная группа. Следующей подгруппой являются калькированные фразеологические единицы. Калькой является слово или фразеологизм, который возник в результате буквального перевода с других языков, переводческой трансформацией, которая называестя калькирование. Это, например: он там был, мед пиво пил, по усам текло, в рот не попало! - že tam byl, medovinu pil, po bradě mu tekla, do huby nenatekla. В этом случае нам нравятся калька, потому что благодаря ей в чешском переводе сохраняется рифма. И дикий тунгуз, и сын степей калмык - i divoký Tunguz i syn stepí Kalmyk. Здесь мы имеем дело с крылатым выражением из сказок А.С.Пушкина. В этой группе 19 фразеологизмов, это 7 % от общего числа 566 фразеологизмов. В отдельных случаях мы обнаружили, что перевод фразеологизма, калькированного 59

переводчиком, возможен также перевод с помощью фразеологического аналога или нейтрального слова. В большинстве случаев мы согласны с калькированием и считаем, что это не отразилось отрицательно на качестве перевода. Последняя группа - это другие конструкции. Мы обнаружили, что в сказках появляются не только фразеологизмы, но также другие устойчивыю словосочетания. Это, например, формы обращения: любезный друг - pan generál, термины: лишение живота - trest smrti, подъемники и прогонные деньги - cestovné a dietу, архаизмы: действуйте по пристойности - jednejte přiměřeně k dané situaci, пословицы: ученьесвет, а неученье-тьма - vzdělanost je světlo, nevzdělanost tma, первый блин всегда комом - každý začátek je těžký, реалии: окладные листы (устар. реалия) - berní archy, метафора: освобождать от цепей и оков – zbavovat se řetězů a pout, вербономинальное словосочетание: в расчет принимать – brát v úvahu. В целом речь идет о 18 разных явлениях. Это 6 % от общего количества 566 фразеологизмов. В данном фразеологизме: (идти) за семь верст киселя есть - kdo by se tak trmácel. мы обнаружили ошибку переводчика. Мы предложили следующий перевод: No a člověk musí jít bůh ví kam kvůli maličkosti. Итак, в работе были проанализированы приемы перевода фразеологических единиц сказок Салтыкова-Щедрина на чешский язык Анализ показал, что в данном тексте чаще всего русские ФЕ переводятся при помощи слова. Вторая по количеству группа содержит русские ФЕ, которые переведены с помощью близких фразеологических эквивалентов. В приложении приведены все анализируемые фрaзеологические единицы, дана их классификация по вышеназванным группам. Работа может быть использована на занятиях по теории и практике перевода, а также на семинарах по славянской фразеологии. Мы надеемся, что она будет полезны будущим студентам-русистам.

60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ BIBLIOGRAFIE 1. ČERMÁK, F. Frazeologie a idiomatika, česká a obecná. Univerzita Karlova v Praze: nakladatelství karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1371-0. 2. HULÁK, J. M. J. Saltykov-Ščedrin, Pohádky. Máj, 1976. Překlad. 3. CHLEBDA, W. Frazeologia a przekład. Opole: 2014. ISBN 978-83-7395-619-3 4. KUFNEROVÁ, Z. Překládání a čeština. Praha: Lingustica, 1994. 1. Vydání. ISBN: 80-85787-14-8. 5. LEVÝ J. Umění překladu. Panorama, 1998. 2. Vydání. ISBN 80-237-3539-X. 6. MOKIENKO, V., STĚPANOVA, L. Ruská frazeologie pro Čechy. Olomouc: 2008. 1. vydání rozšířené. ISBN 978-80-244-1916-9. 7. VILIKOVSKÝ J. Překlad jako tvorba. Nakladatelství Ivo Železný, 2002. ISBN 80237-3670-1. 8. VLAŠÍNOVÁ, V. Satira okřídlená fantaziíí. Lidové nakladatelství, 1975, ISBN 26063-75. 9. БУШМИНИН, А. С. М. Е. Салтыков Щедрин, Ленинград: Просвещение, 1970. № 262. 10. ВЫХОДИЛОВА З. Введение в теорию перевода для русистов. Olomouc: 2012. 1. Vydání 11. МОКИЕНКО В. Славянская фразеология. Москва: 1989 12. ЖУКОВ, В. П. Семантика фразеологических оборотов. Москва: Просвещение, 1978. ИБ № 3213 12. РОЗЕНТАЛЬ, Д. Е. Современный русский язык – 1.часть. Высшая школа, 1979. 4602010000. 13. САЛТЫКОВ-ЩЕДРИН, М.Е. Сказки. Москва: Гослитиздат, 1937. 14. ШАНСКИЙ, Н. М. Фразеология современного русского языка, Учебное для вузо., Москва: высшая школа, 1985.

61

SLOVNÍKY 1. MOKIENKO, V. Česko-ruský frazeologický slovník. Olomouc: 2002. 1. vydání. ISBN 80-244-0406-09. 2. STĚPANOVA, L. Rusko-český frazeologický slovník. Olomouc: 2007.1. vydání. ISBN 978-80-244-1750-9.

62

INTERNETOVÉ ZDROJE 1. Databazeknih [oline] [cit. 2015-10-18] Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/knihy/pohadky-27476 2. Materiály.eu [oline] [cit. 2015-06-30] Dostupné z: http://vyukove-materialy.eu/index.php?newsid=290149 3. bibliotekar [oline] [cit. 2015-06-30] Dostupné z: http://www.bibliotekar.ru/rusSaltykov/ 4. kostyor [oline] [cit. 2015-06-30] Dostupné z: ://www.kostyor.ru/biography/?n=109 5. Prirucka [oline] [cit. 2016-01-03] Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=891 6. Wordhist [oline] [cit. 2016-01-03] Dostupné z: http://wordhist.narod.ru/makovaja_rosinka.html 7. Academic1 [oline] [cit. 2016-01-03] Dostupné z: http://phraseology.academic.ru/8325/%D0%A2%D0%B5%D0%BC 8. Academic2 [oline] [cit. 2015-01-03] Dostupné z: http://drevniy_mir.academic.ru/2388/%D0%98%D1%81%D0%B0%D0%B2 9. Academic3 [oline] [cit. 2015-01-05] Dostupné z: http://dic.academic.ru/dic.nsf/ita_rus/96633/%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0% D1%82%D1%8C%D1%81%D1%8F 10. Academic4 [oline] [cit. 2015-01-08] Dostupné z: http://dic.academic.ru/searchall.php?SWord=%D1%81%D0%BB%D0%BE%D0%B2 %D0%B0+%D0%BD%D0%B5%D1%82&from=xx&to=ru&did=punktuaciya&stype 11. Academic5 [oline] [cit. 2015-01-08] Dostupné z: http://dic.academic.ru/dic.nsf/efremova/193242/%D0%9D%D0%B5 12. Academic6 [oline] [cit. 2015-01-09] Dostupné z: 13. http://dic.academic.ru/dic.nsf/dic_wingwords/2236/%D0%9F%D1%80%D0%B5%D0 %BC%D1%83%D0%B4%D1%80%D1%8B%D0%B9 14. Academic7 [oline] [cit. 2015-01-14] Dostupné z: http://phraseology.academic.ru/1038/%D0%92%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B8 _%D0%BB%D0%B8%D0%BD%D0%B8%D1%8E 15. Academic8 [oline] [cit. 2015-01-17] Dostupné z:

63

http://dic.academic.ru/dic.nsf/rus_orthography/60738/%D0%BF%D0%B0%D1%87% D0%B5 16. Academic9 [oline] [cit. 2015-01-19] Dostupné z: http://phraseology.academic.ru/2644/%D0%9E_%D0%B4%D0%B2%D1%83%D1% 85_%D0%B3%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D1%85 17. Wikipedia1 [oline] [cit. 2015-01-03] Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A2%D1%80%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0% B2%D1%8F%D1%82%D0%BE%D0%B5_%D1%86%D0%B0%D1%80%D1%81% D1%82%D0%B2%D0%BE 18. wikipedia2 [oline] [cit. 2015-01-06] Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D0%B5%D0%B2%D0%BE%D1% 81%D1%85%D0%BE%D0%B4%D0%B8%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C% D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE 19. význam lidové slovesnosti [oline] [cit. 2015-01-03] Dostupné z: www.alcatraz.wz.cz/data/MATURITA/ML0032.doc 20. gramota [oline] [cit. 2015-01-06] Dostupné z: http://new.gramota.ru/spravka/punctum?layout=item&id=58_112 21. Vokabular [oline] [cit. 2015-01-09] Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=nastojte 22. Znanija [oline] [cit. 2015-01-09] Dostupné z: http://znanija.com/task/1549935 23. MRK [oline] [cit. 2015-01-09] Dostupné z: http://www.mrk.cz/r/atlasy/atlas_ryb/maloostni/kaproviti/hrouzek_obecny/ 24. Science-education [oline] Citováno [oline] [cit. 2015-09-24]. Dostupné z: http://www.science-education.ru/118-14347 25. А. В. ФЕДОРОВ [oline] [cit. 2015-09-24]. Основы общей теории перевода, А. В. ФЕДОРОВ, 2011 Dostupné z: http://samlib.ru/w/wagapow_a_s/osnowyobshejteoriiperewoda2002.shtml 26. БАРХУДАРОВ, Л. С. Язык и перевод. Международные отношения, 1975.[oline] [cit. 2015-09-24] Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/0B65Vi6UDbVBTRl9uM1B5eXBUWFE/view 27. Study-english [oline] [cit. 2015-01-03] Dostupné z.: http://study-english.info/article081.php

64

28. ВЛАХОВ, С. ФЛОРИН, С. Непереводимое в переводе. Москва: 1980. [oline] [cit. 2015-11-14] Dostupné z: http://samlib.ru/w/wagapow_a_s/vlahovdoc.shtml 29. Slovnik seznam1 [oline] [cit. 2016-02-13] Dostupné z: http://slovnik.seznam.cz/rucz/word/?id=_V_jn984XhM=&q=%D0%B2%D1%81%D1%82%D1%80%D1%91% D0%BF%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%8B%D0%B9 30. Slovnik.seznam2 [oline] [cit. 2015-01-06] Dostupné z: http://slovnik.seznam.cz/rucz/word/?id=Wo7OX5vS0bs=&q=%D1%80%D0%B0%D0%B7%D0%BE%D1%80 %D0%B8%D1%82%D1%8C 31. Psychologia.sk [oline] [cit. 2015-12-02] Dostupné z: http://www.psychologia.sk/portal/?pojem=Frazeologick%C3%BD_kalk&veda=146

65

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zkratky pohádek vybraných frazeologismů Повесть о том, как один мужик двух генералов прокормил –КОМ Дикий помещик –ДК Премудрый пискарь ПП Самоотверженный заяц СЗ Бедны волк – БВ Медведь на воеводстве –МНВ Вяленая бобла –ВВ Орел-меценат – ОМ Карась-идеалист – КИ

66

Příloha č. 2 Tabulka vypsaných frazeologismů – ruských (Салтыков-Щедрин: 1937) a českých (Hulák 1976 – překlad) КОМ Жили да были 23

Byli jednou 5

По щучьему велению, по моему хотению na štičí přání a moje rozkázání 5 23 Примите уверение в совершеном моем s výrazem nejhlubší úcty a oddanosti 5 почтении и преданности 23 За ненадобностью (генералов на) волю 23

и

выпустили nepotřební, a generálové se octli mimo službu 5

Оставшись за штатом 23

jako takoví 5

Да что жe это такое 23

co to znamená 5

Случилась такая оказия 23

jsou v té šlamastyce 5

безграничное море 24

(táhlo se) donedohledna moře 6

штука cлучилась 24

věc se mu přihodila 6

какая польза из этого выйдет 24

komu tady budou co platná naše hlášení? 6

так и сяк 24

tak i všelijak 6

сказано-сделано 24

řečeno-vykonáno 6

в одно мгновение ока 25

ve stejném okamžiku 7

С нами крестная сила 26

Pánbůh s námi a zlé pryč 7

штуку сыграл 26

tohleto provedl 7

назначить рандеву 27

dát si dostaveníčko 7

тьфу ты 27

fuj 7

ваше превосходительство 27

Vaše Excelence 7 oslovení

в свою очередь 27

zpátky 7

вскочили как встрепанные 28

křepce vyskočili 9

дать от них стречка 28

prásknout do bot 9

сердца у них весело играли 28

srdce v nich vesele hrála 9

любезный друг 28

pan generál 9, oslovení

на всем готовом живут 30

ti jsou na celé zaopatření 10

67

вавилонское столпотворение 30

babylónské zmatení jazyků 10

долго ли, коротко ли 30

ať už dřív nebo později 10

сердце изныло 30

srdce mě z toho bolí 10

слова нет 30

cožpak o to 10

как-то неловко барашку без ярочки 30

beránek bez ovečky to není ono 10

голова закружиться 30

zatočí se hlava 10

он там был, медливо пил, по усам текло, в že tam byl, medovinu pil, po bradě mu tekla, рот попало! 31 do huby nenatekla. 11 словно муха ходит 31

jako moucha 11

бобы разводить 31

rozumovat 11

ни пером описать, ни в сказке сказать 31

to pero nevypíše, pohádka nevypoví 11

ДП в некотором царстве, государстве 32

в

некотором v jednom carství, v jednom hosudarství 22

сердцу моему непереносно 32

nemůžu přenést přes srdce 22

не-куда носа высyнуть 33

nevědí kudy kam 22

cвою душу утешить 33

jak by nejlíp svoji duši potěšil 23

чем бог послал 34

co pánbůh dal! 24

фортуна указывает 35

štěstěna dává znamení 24

по шучьему велению 35

na štičí rozkázání 24

курицын сын 35

palice 25

нелегкая занесла 36

čert !(někoho) přinesl 25

а тем паче 36

tнm spнљe pak 26

не на шутку 37

hrozně se vylekat 26

чем же это пахнет 37

není překlad

словно древний Исав 38

jako starozákonní Ezau 27

как нарочно 40

jako z udělání 28

ПП аридовы веки (выражение, означающие požehnaný věk 29 долголетие) 41 гляди в оба 41

uč se moudrým býti 29 68

ума палата 41

moudrosti habaděj 29

умом раскидывать 41

nastojte 29

свой брат 41

našinec 29

страсти сколько 42

těch 29

потерять счет 42

bezpočtu 29

валить без разбора 42

házet šmahem všecky 30

во все лопатки 42

upalovat 30

на ус себе намотать 43

dobře si je zapsat za uši 30

жизнь прожить - не что мутовку облизать život není žádný med 30 43 глядеть в оба 43

oči na šťopkách 30

жить да поживать 43

zařídil se podle toho 30

страху набраться 44

užít si strachu 31

да и шабаца 44

měla taky útrum 31

премудрый пискарь 44

moudrý hrouzek 31

ну думу думает!слава богу! 44

pořád se ujišťoval: Sláva bohu! 31

раскидывать умом 46

uvědomit si 32

была палата 46

tak zřetelně a jasně 32

ни тепло, ни холодно 46

ani teplo ani zima 32

(у него) на носу 46

na jazyku 33

ни с кем хлеба-соли не водить 47

nedružit se 33

как таких идолов вода терпит 47

jak může být takový pitomec ve vodě trpěn 33

раскидываtь умом 47

přemítat 33

СЗ лишение живота 48 (термин)

trest smrti 34

сердце так и закатиться 48

srdce se tetelí strachem 34

сердце (на) части разрывалось 49

div se mu srdce nerozskočilo 35

всем сердцем полюбить 49

z té duše ráda 35

закатилось заячье сердце 49

zaječí srdce mu spadlo do kalhot 35

пальца вам (тоже в рот не клади!) 50

na vás si musí našinec dávat pozor 35 69

вот как бог свят прибегу 50

budu zpátky coby dup 36

делать нечего 50

nedalo se nic dělat 36

пустился косой, как из лука стрела 51

vyletěl jako šíp z tětivy 36

бежит, земля дрожит 51

letí, až se zem třese 36

,,на уру“ возьмет 51

on hurá na ni, bere ji šturmem 36

в тридевятое царство 51

do cartsví za devatero horami 36

словно не в себе сидить 51

sedět jako zařezaný 36

не давши слова - крепись, а давши - když si nedal slovo, poraď si jak umíš, ale держись! 51 když si dal, tak se ho drž! 37 скоро сказка сказывается, а дело pohádka se rychle povída, ale 37 промежду зайцев еще того скорее делается 51 только его и видели 52

a byl v prachu 37

сердце похолодело 52

srdce se mu strachy sevřelo 37

одну думу думать 52

myslet jenom na jedno 38

БВ душа в пятки уходить 54

bez překladu

маковой росинки в пасти не было 55

ani co by se za nehet vešlo 39

не лишая живота 55

zbavovat života 40

сходить с рук 55

náramně se mu dařilo 40

из-под носа 55

před nosem 40

ваше степенство 56

vaše vašnosti 41

божий день 56

dennodenně, ale boží vynecháno z překladu 40

Резать правду-матку 57

má ve všem pravdu 41

много брать на душу греха 57

páchat velký hřích 41

в три 57

za tři 42

страсти господни 58

boží dopuštění 42

МНВ на скрижали Истории 61

na stránky dějin 52

на скрижали Исторри попасть желал 61

octnout se stůj co stůj na stránkách dějin 52

70

узнаем, как Кузькину тещу зовут ! 62

ten nám ukáže, zač je toho loket 52

тут как тут 62

byl tady 52

знатные дела 63

významné činy 53

с первого же шага 63

jen sem vkročím 53

первый блин всегда комом 63

každý začátek je těžký 53

к одному знаменателю нас приводить 63

převést na společného jmenovatele 54

мочи нет измучился 63

div duši nevypustil 54

бурбон стоеросовый 63

blboun nejapný 54

из-за тридевять земель 63

přes hory a doly 54

lat.Risum teneatis, amicil! Воздержитесь от zdržte se smíchu, přátelé! 54 смеха, друзья 63 Олух царя небесного 63

tatrman 54

от мала до велика 63

od nejmenšího po největšího 54

направить свой путь 64

vrtne 54

благим матом взревел 64

běhal jako šílenec a řval, jako by ho na nože brali 54

собачьи дети 64

mrchy psí 54

на смех поднимут 64

vysmívat se 55

И дикий тунгуз, и сын степей калмык 66

i divoký Tunguz i syn stepí Kalmyk 56

проходу не дадут 66

nenechají je chvilku na pokoji 56

словно сон в руку 67

jako když se splní sen 56

коли за этим дело стало 67

jestli postačí tohle 56

прогонные денги -термин 68

termín cestovné 57

similia similibus curantur.lat. -подобное stejné se stejným léčí 58 подобным излечивается 68 в лоск разорил 68

nadobro zruinoval 58

с сумой по миру пущу 69

chodit o žebráké holi 58

дело-то (выходить) бросовое 70

vypadá to bledě 59

подъемники и прогонные деньги 70 cestovné a diety termín 59 термин на своих на двоих 70

po svých 59

71

на сердце у него жутко 70

je v něm malá dušička 59

и ума приложит не может 70

nejde a nejde na rozum 59

действуйте по пристойности - устарившие jednejte přiměřeně k dané situaci 60 выражение 71 laissez passe laissez faire! (рус.позволять, не мешать) 72

Fr. dopřejte všemu volý průběh 61

дурак в дураке сидит и дураком погоняет hlupák na hlupáku sedí a hlupákem ho 72 popohání 61 все пошло лесу как маслу 72

šlo v lese všechno jako po másle 61

ВВ жить да пoживать 74

začít žít a dobře se mít 65

свою линию вести 74

žít, jak já chci 65

носа (не) совать 74

nestrkat nos do cizích záležitostí 65

не ровен час 74

co kdyby 65

как из сказки слова не выкинешь 74

pohádka je pohádka 65

господи, спаси и помилуй 75

Panebože na nebesích 65

милости просим 75

si klidně může přijít 65

за семь верст киселя есть 75

kdo by se tak trmácel 66

куда ни вскинь глазами 76

kam se podívají 66

невелика беда 76

že to není, tak velké neštěstí 66

на ежа голым телом никому не охота na ježka si nikdo holým zadkem rád nesedá 66 садиться 76 господи! Пронеси! 76

Panebože, ať sem z toho venku 66

на ум совсем не проходили 76

vůbec nenapadly 66-67

на медный пятак 76

neměla ani za pěťák 67

говорит, как пишет 76

mluví jako kniha 67

бог подаст! 76

Pánbůh tě odmění 67

тише едешь, дальше будешь 77

všechno se musí dělat pomalu 67

маленькая рыбка лучше, чем большой lepší vrabec v hrsti, než holub na streše 67 таракан 77 поспешишь - людей насмешишь 77

práce kvapná, málo platná 67

72

уши выше лба не растут 77

aby vám stromy rostly do nebe 67

на бобах разводишь 77

hlásáš smutné věci 67

уму-разуму учить 77

dát dobrou radu 67

в настоящую центру попала 77

strefila se do černého 67

ум-разум 77

dobrá rada 67

двух смертей миновать 77

не бывает,

одной

все шито да крыто 77

не jsme na světě jen jednou 67 všecko je tu jako pod pokličkou 68

ты никого не тронешь, и тебя никто не necháš ostatní na pokoji a oni nechají na тронет 77 pokoji tebe 68 путь торный двери настежь 77

vaše cesta je prošlapaná a všecky dveře jsou dokořán 68

ума палата 78

moudrost 68

бог розумом наградил 78

rozumu mi pánbůh nadělil 68

умом раскидывать 78

zabývat se filozofickými úvahami 68

витать в эмпиреях 78

žít s hlavou v oblacích 68

respice finem lat. (смотри конец) 78

lat. pamatuj na konec 68

ко двору 78

upravené pro naše poměry 68

в нос бьют 78

je to tak silný tabák 68

конца краю не видать 78

to nikam nevede 68

слово сказать 79

říct slovo 69

лучше не надо 79

poměry volaly 69

паче всего 79

zvlášť velký 69

ходить, как пьяный 79

být jako opilý 69

дух времени 79

duch doby 69

разнудазнности страстей 79

nespoutanost vášní 69

концов с концами свести не могут 80

ale ne a ne se dohodnout 70

дивиться уму-разуму 80

divit se hluboké moudrosti 70

с Макаром, телят познакомились! 80 тем паче не ко двору 80

не

гоняющим, mohli jsme si zavařit pěknou kaši 70 se nehodí do krámu 70

73

око за око, номер за номер 81

oko za oko, číslo za číslo 71

с утра до вечера 81

od rána do večera 71

по градам и весям 81

po městech i vískách 71

одну песню пела 81

zpívala pořád stejnou písničku 71

На правую стезю поставить 81

svést na cestu pravosti 71

во имя 81

pro jeho splnění 71

проливается поту и крови 81

co potu a krve se prolévá, co skličujících a těžkých myšlenek projde člověku hlavou! 71

(быть) в ежовых рукавицах 82

vláda tvrdé ruky 72

согнутием в бараний рог 82

sjednаt pořádek 72

камень за пазухой все-таки прибегали 82

měli pod kabátem schovaný kámen 72

полагать оружие 83

skládat zbraně 72

modus vivendi 83 (лат.образ поведения)

bez překladu

для отвода глаз 83

odvrácení pozornosti 72

разогнать хмару 83

rozehnat mraky 72

на уме 83

myslet 73

надо дело делать 83

mít činů plná ústa 73

ни пяди уступить 84

pustíte se do díla 73

моя изба с краю 84

Co já s tím mám společného 73

что вы! Что вы! 84

Co vás to napadá! Co vás to napadá! 73

о двух головах 84

dvě hlavy 73

сердце не на месте 84

jsou celí nesví 73

руки как плети 84

ruce jim zdřevěněly 73

носа не совать 84

do ničeho nestrkat nos 73

становился поперек горла 84

vzpřičovala v hrdle 73

носить на себе клеймо 84

nést pečeť 73

приводило на край бездны 84

Dovedlo na kraj propasti 73

caveant consules lat. бдительны конcулы)! 85

(пусть

будут bez překladu

ОМ

74

дальше-больше 86

А šel jsem ještě dál 75

сам-друг с глазу на глаз 87

koukat se pořád jeden na druhého 75

ревизские сказки 87 (термин)

sčítací seznamy 76

окладные листы (устар.реалия) 87

berní archy 76

воспитательный дом (устар. pеалия) 88

dětský útulek 76

запоем, пьет 88

je, alkoholik 77

сосны стоеросовые 89 (реалия, РЗ)

urostlé borovice 77

то-то вот 89

tak vidíš 77

глазами хлопать 89

zůstat koukat 77

ученье-свет, а неученье-тьма 89

vzdělanost je světlo, nevzdělanost tma 78

ан дома не скажеться 89

být v koncích 78

за битого двух небитых давали 89

dávali za jednoho zkušeného dva nezkušené 78

сказано-сделано 90

jak řekl, tak se stalo 78

золотой век 90

zlatý věk 78

науки юношей питают 90

mladým duším věda sluší 78

академия де сиянс 90 (термин -академия akademie věd 78 наук, от франц. -Académie des sciences) совести ни капельки не осталось 90

už nemá svědomí ani kapičku 78

да и шабаш 91

a dost 79

Ваше степенство 92 (обращение)

Vaše blahorodí 80

кровь в нем вскипела 93

krev se v něm začala vařit 80

на исходе 93

ke konci 81

личныe счеты 93

osobní účty 81

отойти на второй план 93

ustoupit do pozadí 81

подать руку 93

podat ruku 81

жертвою пал 93

obětí se stal 81

знал грамоте 94 (устар.)

byl gramotný 81-82

сиянсам от лихого глаза их оберегать 94

vědou, chránili před nepovolanýma očima 82

дальше-больше 94

a tak to šlo dál 82

75

послужить уроком 95

vzít poučení 82

КИ политическая неблагонадежность 96

politická nespolehlivost 83

ума-разума набирается 97

pobrat co nejvíc rozumu 83

в расчет принимать 97

brát v úvahu 84

душу отводить 97

vylít si srdce 84

по косточкам разобрать 98

rozebrat do posledního šroubku 84

и будет свет, будет 98

a světlo bude, bude 84

на то щука в море, чтобы карась не proto je štika v moři, aby karas netloukl дремал 98 špačky 84 ни крошечки не боялся 98

se ani kapičku nebál 84

держи карман 98

zlatý voči 85

вот тебе и сказь весь 98

basta fidli 85

зиждущая сила 98

tvůrčí síla 85

предавать мечу и огню 98

vydávat meči a ohni 85

зиждущая сила 98

tvořivá síla 85

освбождать от цепей и оков 98

zbavovat se řetězů a pout 85

парения ума 98

rozlety rozumu 85

по малой мере 99

přinejmenším 85

до седьмого пота прошибу 100

nebude vědět čí je 86

на ум взбредет 100

co tě napadne 86

пасть-то разевать 100

otvírat hubu 86

гороху наевшись, говорить 100

mluvit s vatou v uších 86

навострить лыжи 100

prásknou do bot 86

по душе поговорить 100

pohovořit od srdce 86

не ровен час 102

čert nikdy nespí 86

дурья порода 102

hlava pitomá 87

мамон набивать 102

cpát panděro 87

к голосу правды не глухи 102

popřát sluchu pravdě 88

помилуй-скажи 103

řekni, proboha tě prosím 88 76

ни в жизнь, не поверю 103

v životě neuvěřím 88

это еще бабушка надвое сказала 103

ono není tak docela jisté 88

жить на монастырских хлебах 103

žít a dát se živit od mnichů 88

мечтами ни задавайся 103

pustit fantazii na špacír 88

каждая за всех, а все за каждую 103

jedna za všechny, všechny za jednu 88

77

Příloha č. 3 Rozdělení frazeologismů do skupin, podle překladů jejich ekvivalentů PŔEKLAD FRAZEOLOGISMU FRAZEOLOGISMEM BLÍZKÉ FRAZEOLOGICKÉ EKVIVALENTY Ruský frazeologismus

český ekvivalent

словно древний Исав

jako starozákonní Ezau.

бежит, земля дрожит

letí, až se zem třese.

по шучьему велению

na štičí rozkázání

к одному знаменателю нас приводить

převést na společného jmenovatele

сердце изныло

srdce mě z toho bolí.

дурак в дураке сидит и дураком погоняет

hlupák na hlupáku sedí a hlupákem ho popohání

сутра до вечера

оd rána do večera

а тем паче

tím spíše pak

все пошло лесу как маслу

šlo v lese všechno jako po máslu

бог розумом наградил

rozumu mi pánbůh nadělil

чем бог послал

co pánbůh dal

в некотором государстве

царстве,

в

некотором v jednom carství, v jednom hosudarství

по косточкам разобрать

rozebrat do posledního šroubku

за битого двух небитых давали

dávali za jednoho zkušeného dva nezkušené

только его и видели

a byl v prachu

долго ли, коротко ли

ať už dřív nebo později.

словно муха ходит

jako moucha.

фортуна указывает

štěstěna dává znamení.

носа (не) совать

(ne)strkat nos do cizích záležitostí

делать нечего

nedalo se nic dělat

вавилонское столпотворение

babylónské zmatení jazyků

нелегкая занесла

čert! (někoho) přinesl

пустился, как из лука стрела

vyletěl jako šíp z tětivy.

78

сердце похолодело

srdce se mu strachy sevřelo.

на своих на двоих

po svých

одну песню пела

zpívala pořád stejnou písničku

помилуй-скажи

řekni, proboha tě prosím

на скрижали Истории

na stránky dějin

на скрижали Истории попасть желал

octnout se stůj co stůj na stránkách dějin

ты никого не тронешь, и тебя никто не necháš ostatní na pokoji a oni nechají na pokoji тронет tebe витать в эмпиреях

žít s hlavou v oblacích.

на то щука в море, чтобы карась не proto je štika v moři, aby karas netloukl špačky дремал на ус себе намотать

dobře si je zapsat za uši

неловко барашку без ярочки

beránek bez ovečky to není ono.

ни пером описать, ни в сказке сказать

to pero nevypíše, pohádka nevypoví.

бог подаст

Pánbůh tě odmění.

на правую стезю поставить

vést na cestu pravosti

тьфу ты

fuj

полагать оружие

skládat zbraně

носа не совать

do ničeho nestrkat nos

кров в нем вскинела

krev se v něm začala vařit

так и сяк

tak i všelijak

премудрый пискарь

moudrý hrouzek

из-под носа

před nosem

сердце (на) части разрывалось

div se mu srdce nerozskočilo

,,на уру“ возьмет

on hurá na ni, bere ji šturmem

на медный пятак

neměla ani za pěťák

пасть-то разевать

otvírat hubu

назначить рандеву

dát si dostaveníčko

чем же это пахнет

Čím, že to vlastně zavání

79

зиждущая сила

tvůrčí síla

сердцу моему непереносно

nemůžu přenést přes srdce

скоро сказка сказывается, а дело промежду зайцев еще того скорее делается

pohádka se rychle povídá, ale

не лишая живота

zbavovat života

путь торный двери настежь

vaše cesta je prošlapaná a všecky dveře jsou dokořán

носить на себе клеймо

nést pečeť

приводило на край бездны

dovedlo na kraj propasti

modus vivendi (лат.образ поведения)

modus vivendi

caveant consules lat. бдительны коцулы)!

(пусть

будут caveant consules

как нарочно

jako z udělání

каждая за всех, а все за каждую

jedna za všechny, všechny za jednu

в расчет принимать

brát v úvahu

RELATIVNÍ FRAZEOLOGICKÉ EKVIVALENTY Ruský frazeologismus

český ekvivalent

аридовы веки (выражение, означающие požehnaný věk долголетие) гляди в оба

uč se moudrým býti

ума палата

moudrosti habaděj bez

жизнь прожить - не что мутовку облизать

život není žádný med

закатилось (заячье) сердце

(zaječí) srdce mu spadlo do kalhot

в тридевятое царство

do cartsví za devatero horami

одну думу думать

myslet jenom na jedno

словно сон в руку

jako když se splní sen

на сердце у него жутко

je v něm malá dušička

и ума приложить не может

nejde a nejde na rozum

80

господи! Пронеси!

Panebože, ať sem z toho venku

говорит, как пишет

mluví jako kniha

в настоящую центру попала

strefila se do černého

душу отводить

vylít si srdce

валить без разбора

házet šmahem všecky

страсти господни

boží dopuštění

на ежа голым телом никому не охота na ježka si nikdo holým zadkem rád nesedá садиться маленькая рыбка лучше, чем большой lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše таракан ни крошечки не боялся

se ani kapičku nebál

не-куда носа высyнуть

nevědí kudy kam

глядеть в оба

mít oči na šťopkách

поспешишь, людей насмешишь

práce kvapná, málo platná

(у него) на носу

na jazyku

благим матом взревел

běhal jako šílenec a řval, jako by ho na nože brali

жили да были

byli jednou

душа в пятки уходить

svírá se srdce strachem a úzkostí

всем сердцем полюбить

z té duše ráda

камень за пазухой все-таки прибегали

měli pod kabátem schovaný kámen

от мала до велика

od nejmenšího po největšího

тем паче не ко двору

se nehodí do krámu

руки как плети

ruce jim zdřevěněly

ANALOGY Ruský frazeologismus

český ekvivalent 81

слова нет

cožpak o to

вот как бог свят прибегу

budu zpátky coby dup

проходу не дадут

nenechají je chvilku na pokoji

дело-то (выходит) бросовое

vypadá to bledě

с Макаром, познакомились

телят

не

гоняющим, mohli jsme si zavařit pěknou kaši

вот тебе и сказ весь

basta fidli

до седьмого пота прошибу

nebude vědět čí je

мочи нет измучился

div duši nevypustil

с сумой по миру пущу

chodit o žebrácké holi

науки юношей питают

mladým duším věda sluší

маковой росинки в пастиa

co by se za nehet vešlo

с нами крестная сила

Pánbůh s námi a zlé pryč

аналдать от них стречка

prásknout do bot

бурбон стоеросовый

blboun nejapný

из-за тридевять земель

přes hory a doly

господи, спаси и помилуй

Panebože na nebesích

ум-разум

dobrá rada bez

двух смертей не бывает, одной не миновать

jsme na světě jen jednou

все шито да крыто

všecko je tu jako pod pokličkou

Что вы! Что вы!

Co vás to napadá! Co vás to napadá!

держи карман

zlatý voči

гороху наевшись, говорить

mluvit s vatou v uších

навострить лыжи

prásknou do bot

по душе поговорить

pohovořit od srdce

не ровен час

čert nikdy nespí

дурья порода

hlava pitomá

мамон набивать

cpát panděro

мечтами ни задавайся

pustit fantazii na špacír

словно не в себе седеть

sedět jako zařezaný 82

только его и видели

a byl v prachu

курицын сын

palice

Fr. laissez passe laissez faire! (рус. позволять, dopřejte všemu volný průběh не мешать) в нос бьют

je to tak silný tabák

(быть) в ежовых рукавицах

vláda tvrdé ruky

на до дело делать

mít činů plná ústa

согнутием в бараний рог

sjednat pořádek

конца краю не видать

to nikam nevede

PŘEKLAD FRAZEOLOGISMU SLOVEM NULOVÁ EKVIVALENCE Ruský frazeologismus

český ekvivalent

0

0

EXPRESIVNÍ SLOVA Ruský frazeologismus

český ekvivalent

случилась такая оказия

sou v té šlamastyce

какая польза из этого выйдет

komu tady budou co platná naše hlášení?

вскочили как встрепанные

křepce vyskočili

бобы разводить

rozumovat

cвою душу утешить

jak by nejlíp svoji duši potěšil

не на шутку

hrozně se vylekat

умом раскидывать

rozumovat

во все лопатки

upalovat

страху набраться

užít si strachu

да и шабаца

měla taky útrum

83

была палата

tak zřetelně a jasně

как таких идолов вода терпит

jak může být takový pitomec ve vodě trpěn

раскидываtь умом

přemítat

сердце так и закатиться

srdce se tetelí strachem

пальца (вам), тоже в рот не клади!)

na vás si musí našinec dávat pozor

lat. risum teneatis, amicil! Воздержитесь от смеха, друзья

zdržte se smíchu, přátelé

направить свой путь

vrtne

собачьи дети

mrchy psí

на смех поднимут

vysmívat se

в лоск разорил

nadobro zruinoval

жить да пoживать

začít žít a dobře se mít

свою линию вести

žít, jak já chci

милости просим

si klidně může přijít

разнудазнности страстей

nespoutanost vášní

проливается поту и крови

co potu a krve se prolévá, co skličujících a těžkých myšlenek projde člověku hlavou!

для отвода глаз

odvrácení pozornosti

становился поперек горла

vzpřičovala v hrdle

сам-друг с глазу на глаз

koukat se pořád jeden na druhého

да и шабаш

a dost

не на щутку

hrozně se vylekat

свой брат

našinec

потерять счет

bezpočtu

божий день

dennodenně

жертвою пал

obětí se stal

страсти сколько (рыбы)

těch (ryb)

84

NEUTRÁLNÍ SLOVA ruský frazeologismus

český ekvivalent

не давши слова - крепись, а давши держись!

když si nedal slovo, poraď si, jak umíš, ale když si dal, tak se ho drž!

примите уверение в совершеном моем почтении и преданности

s výrazem nejhlubší úcty a oddanosti

за ненадобностью и выпустили (генералов на) волю

nepotřební, a generálové se octli mimo službu

оставшись за штатом

jako takoví

да что жe это такое

co to znamená

безграничное море

(táhlo se) donedohledna moře

штука cлучилась

věc se mu přihodila

в одно мгновение ока

ve stejném okamžiku

штуку сыграл

tohleto provedl

в свою очередь

zpátky

на всем готовом живут

ti jsou na celé zaopatření

жить да поживать

zařídil se podle toho

ну думу думает!слава богу!

pořád se ujišťoval: Sláva bohu!

раскидывать умом

uvědomit si

ни с кем хлеба-соли не водить

nedružit se

сходить с рук

náramně se mu dařilo

резать правду-матку

má ve všem pravdu

много брать на душу греха

páchat velký hřích

тут как тут

byl tady

с первого же шага

jen sem vkročím

коли за этим дело стало

jestli postačí tohle

не ровен час

co kdyby

как из сказки слова не выкинешь

pohádka je pohádka

куда ни вскинь глазами

kam se podívají

невелика беда

že to není, tak velké neštěstí

на ум совсем не проходили

vůbec nenapadly 85

уши выше лба не растут

by vám stromy rostly do nebe

на бобах разводишь

hlásáš smutné věci

уму-разуму учить

dát dobrou radu

ума палата

moudrost

умом раскидывать

zabývat se filozofickými úvahami

respice finem lat. (смотри конце)

pamatuj na konec

ко двору

upravené pro naše poměry

лучше не надо

poměry volaly

паче всего

zvlášť velký

дивиться уму-разуму

divit se hluboké moudrosti

по градам и весям

po městech i vískách

во имя

pro jeho splnění

разогнать хмару

rozehnat mraky

на уме

myslet

ни пяди уступить

pustíte se do díla

моя изба с краю

co já s tím mám společného

о двух головах

dvě hlavy

сердце не на месте

jsou celí nesví

дальше-больше

a šel jsem ještě dál

запоем, пьет

je alkoholik

то-то вот

tak vidíš

глазами хлопать

zůstat koukat

ан дома не скажеться

být v koncích

сказано-сделано

jak řekl, tak se stalo

совести ни капельки не осталось

už nemá svědomí ani kapičku

на исходе

ke konci

отойти на второй план

ustoupit do pozadí

сиянсам от лихого глаза их оберегать

vědou, chránili před nepovolanýma očima

дальше-больше

a tak to šlo dál

86

послужить уроком

vzít poučení

политическая неблагонадежность

politická nespolehlivost

ума-разума набирается

pobrat co nejvíc rozumu

зиждущая сила

tvořivá síla

парения ума

rozlety rozumu

по малой мере

přinejmenším

к голосу правды не глухи

popřát sluchu pravdě

ни в жизнь, не поверю

v životě neuvěřím

это еще бабушка надвое сказала

ono není tak docela jisté

жить на монастырских хлебах

žít a dát se živit od mnichů

lat. simile similivro curantur – рус. подобное stejné se stejným léčí подобным излечивается на уму взбредет co tě napadne

KALKY ruský frazeologismus

český ekvivalent

голова закружится

zatočí se hlava

знатные дела

významné činy

сердца у них весело играли

srdce v nich vesele hrála

он там был, медливо пил, по усам текло, в že, tam byl, medovinu pil, po bradě mu tekla, рот попало! do huby nenatekla и дикий тунгуз, и сын степей калмык

i divoký Tunguz i syn stepí Kalmyk

слово сказать

říct slovo

личныe счеты

osobní účty

и будет свет, будет

a světlo bude, bude

предавать мечу и огню

vydávat meči a ohni

lat.Risum teneatis, amicil! Воздержитесь от zdržte se smíchu, přátelé! смеха, друзья становился поперек горла

vzpřičovala se v hrdle

ни тепло, ни холодно

ani teplo ani zima

дух времени

duch doby

по градам и весям

po městech i vískách 87

подать руку

podat ruku

политическая неблагонадежность

politická nespolehlivost

oко за око, номер за номер

oko za oko, zub za zub

сказано-сделано

řečeno-uděláno

золотой век

zlatý věk

сосны стоеросовые

urostlé borovice

JINÉ JEVY FORMY OSLOVENÍ ruský výraz

český výraz

Ваше превосходительство

Vaše Excelence

Ваше степенство

Vaše vašnosti

Ваше степенство

Vaše blahorodí

любезный друг

pan generál

TERMÍNY ruský výraz

český výraz

академия де сиянс (термин -академия akademie věd наук, от франц. -Académie des sciences) лишение живота

trest smrti

прогонные денги

cestovné

подъемники и прогонные деньги

cestovné a diety

ревизские сказки

sčítací seznamy

ARCHAISMY ruský výraz

český výraz

действуйте по пристойности (устар.)

jednejte přiměřeně k dané situaci

знал грамоте (устар.)

byl gramotný

REÁLIE ruský výraz

český výraz

окладные листы (устар.реалия)

berní archy

88

воспитательный дом (устар. pеалия)

dětský útulek

PŔÍSLOVÍ тише едешь, дальше будешь

všechno se musí dělat pomalu

ученье-свет, а неученье-тьма

vzdělanost je světlo, nevzdělanost tma

первый блин всегда комом

každý začátek je těžký

VOLNÉ PŘIROVNÁNÍ ходить, как пьяный

být jako opilý

METAFORA освбождать от цепей и оков

zbavovat se řetězů a pout

ŠPATNÝ PŔEKLAD PŘEKLADATELE Ruský frazeologismus

český ekvivalent

(идти) за семь верст киселя есть

kdo by se tak trmácel

89

Příloha č. 4 Tabulka celkového počtu frazeologismů počet

druh fr. ekvivalentu

počet v procentech

překlad frazeologismu frazeologismem blízké frazeologické ekvivalenty

65

23 %

relativní frazeologické ekvivalenty

35

12 %

analogy

38

13 %

nulový frazeologický ekvivalent

0

0%

nulová ekvivalence

0

0%

expresivní slova

37

13 %

neutrální slova

68

24 %

kalky

21

7%

jiné jevy

18

6%

Špatný překlad překladatele

1

1%

Celkový počet frazeologismů

566

Celkový počet frazeologických dvojic

283

překlad frazeologismu slovem

90

91