´ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY FILOZOFICKA ˇ ESKE ´ STAV C ´ HO JAZYKA A TEORIE KOMUNIKACE U
´ PRA ´ CE DIPLOMOVA
ˇ ITI´ VE VY ˇ ES ´ UCE C ˇ TINY TEXT A JEHO VYUZ JAKO CIZI´HO JAZYKA
Pavla Hanzlova´
Praha, 2005
´ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY FILOZOFICKA ˇ ESKE ´ STAV C ´ HO JAZYKA A TEORIE KOMUNIKACE U
´ PRA ´ CE DIPLOMOVA
ˇ ITI´ VE VY ˇ ES ´ UCE C ˇ TINY TEXT A JEHO VYUZ JAKO CIZI´HO JAZYKA
Praha, 2005
Vypracovala: Pavla Hanzlova´ Voskovcova 1130/30 Praha 5, 152 00 E-mail:
[email protected] Vedoucı´ diplomove´ : Prof. PhDr. Alena Macurova´, CSc. Datum odevzda´nı´ : srpen 2005
Deˇkuji Prof. PhDr. Aleneˇ Macurove´, CSc. za vedenı´ pra´ce, cenne´ rady a prˇipomı´nky, PhDr. Lı´deˇ Hole´ za podneˇtne´ konzultace a jazykove´ sˇkole Akcent IH za poskytnutı´ internı´ch materia´lu ˚.
1
Prohlasˇuji, zˇe jsem diplomovou pra´ci vypracovala samostatneˇ, s pouzˇitı´m literatury, kterou uva´dı´m v seznamu.
Pavla Hanzlova´
2
Obsah ´ vod U
5
1 Texty ve vy ´ uce c ˇes ˇtiny jako cizı´ho jazyka 1.1 Definice textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7 8
1.2 Textova´ koherence a koheze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Druhy textu ˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9 12
1.3.1 Texty didakticke´, autenticke´ a adaptovane´ . . . . . . . . 1.3.2 Texty mluvene´ a psane´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.3 Texty poslechove´ a cˇtecı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12 14 14
1.3.4 Texty vy´chozı´ a dopln ˇ kove´ . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.5 Texty dialogicke´ a monologicke´ . . . . . . . . . . . . . . .
15 16
1.3.6 Texty vypra´veˇcı´ a popisne´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.7 Texty podle komunikacˇnı´ch oblastı´ . . . . . . . . . . . . 1.3.8 Texty podle dominantnı´ funkce . . . . . . . . . . . . . .
16 17 18
1.3.9 Textova´ cvicˇenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Vy´beˇr textu ˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18 20
2 Texty v souc ˇasny ´ ch uc ˇebnicı´ch c ˇes ˇtiny pro cizince
24
2.1 Skladba textu ˚ v analyzovany´ch ucˇebnicı´ch . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Communicative Czech (Elementary Czech) . . . . . . . . 2.1.2 Chcete mluvit cˇesky? I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24 25 30
2.1.3 New Czech Step by Step . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Analy´za vybrany´ch textu ˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Akuzativ singula´ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36 43 43
2.2.2 Indikativ pre´terita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
3 Vyuz ˇ itı´ textu ˚ ve vy ´ uce c ˇes ˇtiny jako cizı´ho jazyka 63 3.1 Pra´ce s textem zameˇrˇena´ na rozvı´jenı´ poslechu s porozumeˇnı´m 63 3.1.1 Aktivity prˇed poslechem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Aktivity prˇi poslechu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.3 Aktivity po poslechu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66 70 77
3.1.4 Uka´zky pra´ce s poslechovy´m textem . . . . . . . . . . . 3.2 Pra´ce s textem zameˇrˇena´ na rozvı´jenı´ cˇtenı´ s porozumeˇnı´m . .
82 88
3.2.1 Aktivity prˇed cˇtenı´m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Aktivity prˇi cˇtenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Aktivity po cˇtenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
89 90 94
3
3.2.4 Uka´zky pra´ce se cˇtecı´m textem . . . . . . . . . . . . . . .
95
3.3 Pra´ce s textem jako vy´chodiskem pro vy´klad a na´cvik gramatiky 100 3.3.1 Uka´zky pra´ce s textem jako vy´chodiskem pro vy´klad a na´cvik gramatiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Za´ve ˇr
108
Literatura
109
4
´ vod U Vy´uka cˇesˇtiny pro cizince prˇedstavuje oblast, ktera´ se v poslednı´m dese´ meˇrneˇ s rostoucı´m za´jmem studentu tiletı´ velmi rychle rozvı´jı´. U ˚ se zvysˇuje i pocˇet publikacı´ cˇi prˇ´ıspeˇvku ˚ vztahujı´cı´ch se k problematice cˇesˇtiny jako cizı´ho jazyka a jejı´ho vyucˇova´nı´, vznikajı´ nove´ ucˇebnice, cvicˇebnice a dalsˇ´ı dopln ˇ kove´ materia´ly (prˇehled nejnoveˇjsˇ´ıch ucˇebnic a jiny´ch materia´lu ˚ viz www.auccj.org). I prˇesto se ucˇitel cˇesˇtiny pro cizince sta´le jesˇteˇ setka´va´ s nedostatkem neˇktery´ch ucˇebnı´ch materia´lu ˚ , zejme´na teˇch, ktere´ se prˇ´ımo zameˇrˇujı´ na praktickou vy´uku, jako jsou naprˇ. metodicke´ prˇ´ırucˇky. Zhruba od 70. let 20. stoletı´, v cˇeske´m prostrˇedı´ pak o neˇco pozdeˇji, se ve vy´uce jazyku ˚ zacˇ´ına´ prosazovat nova´ lingvodidakticka´ koncepce, jezˇ se obvykle oznacˇuje jako komunikacˇnı´ metoda. Prˇ´ıklon ke komunikativneˇ orientovane´ vy´uce vna´sˇ´ı do cizojazycˇne´ho vyucˇova´nı´ rˇadu novy´ch te´mat a ota´zek. Projevuje se mimo jine´ take´ zvy´sˇeny´m za´jmem o text a jeho funkci v ra´mci ucˇebnı´ho procesu. Cı´lem te´to diplomove´ pra´ce je pouka´zat na vy´znam a mı´sto textu ˚ ve vy´uce cˇesˇtiny jako cizı´ho jazyka a navrhnout ru ˚ zne´ mozˇnosti jejich vyuzˇitı´ v praxi. V prvnı´ kapitole se zaby´va´me texty na obecne´ rovineˇ. Vycha´zı´me od vymezenı´ pojmu a definice textu (1.1), pote´ se detailneˇji zameˇrˇujeme na problematiku textove´ koherence a koheze (1.2), jizˇ povazˇujeme za jeden z nejdu ˚ lezˇiteˇjsˇ´ıch forma´lnı´ch rysu ˚ textu. Znalost prostrˇedku ˚ textove´ koheze je nezbytnou podmı´nkou pro adekva´tnı´ recepci i produkci textu. V dalsˇ´ı fa´zi prˇedkla´da´me komplexnı´ textovou typologii (1.3). Jedna´ se o souhrnny´ prˇehled vsˇech druhu ˚ textu ˚ , jezˇ se v cizojazycˇne´ vy´uce pouzˇ´ıvajı´. Prvnı´ kapitolu pak uzavı´ra´ oddı´l pojedna´vajı´cı´ o krite´riı´ch a faktorech, ktere´ majı´ rozhodujı´cı´ vliv na vy´beˇr ucˇebnı´ch materia´lu ˚ (ucˇebnic) i jednotlivy´ch textu ˚ (1.4). Tato krite´ria jsou vy´chodiskem pro druhou kapitolu, v nı´zˇ se veˇnujeme jednak analy´ze skladby textu ˚ ve vybrany´ch ucˇebnicı´ch a cvicˇebnicı´ch cˇesˇtiny pro cizince (2.1), jednak rozboru konkre´tnı´ch textu ˚ (2.2). K analy´ze jsme zvolili trˇi soucˇasne´ ucˇebnice cˇesˇtiny pro cizince (Resˇkova´ - Pintarova´, 2000; ˇ echova´ - Putz, 2002; Hola´, 2004) a jejich cvicˇebnice. Remediosova´ - C Trˇetı´ kapitola je zcela zameˇrˇena na praktickou vy´uku. Zaby´va´me se zde ru ˚ zny´mi mozˇnostmi a zpu ˚ soby vyuzˇitı´ textu ˚ , nabı´zı´me te´zˇ uka´zky pra´ce s konkre´tnı´mi texty. V prvnı´ cˇa´sti poda´va´me prˇehled cvicˇenı´ a aktivit, ktere´ 5
lze vyuzˇ´ıt prˇi pra´ci s poslechovy´m textem (3.1). Aktivity prˇitom deˇlı´me do trˇ´ı skupin podle toho, zda se vztahujı´ k prˇedtextove´, textove´, nebo potextove´ fa´zi pra´ce s textem. V dalsˇ´ı cˇa´sti se soustrˇed’ujeme na u ´ lohy, jezˇ je mozˇne´ uplatnit prˇi pra´ci s textem cˇtecı´m (3.2). Poslednı´ oddı´l obsahuje postupy a aktivity vhodne´ pro pra´ci s textem, ktery´ slouzˇ´ı jako vy´chodisko k vy´kladu cˇi na´cviku gramatiky (3.3).
6
1 Texty ve vy ´ uce c ˇes ˇtiny jako cizı´ho jazyka Texty prˇedstavujı´ vedle gramatiky a slovnı´ za´soby jeden ze za´kladnı´ch komponentu ˚ cizojazycˇne´ vy´uky (Hrdlicˇka, 2002, s. 127). Vza´jemny´ vztah trˇ´ı za´kladnı´ch komponentu ˚ se ve vy´uce (i v ucˇebnicı´ch) promeˇn ˇ uje v za´vislosti na uzˇite´ koncepci a vy´ukovy´ch metoda´ch. V ra´mci komunikativnı´ho prˇ´ıstupu se prˇipisuje vy´znamna´ role pra´veˇ textu. Znalost gramaticky´ch pravidel a lexika sama o sobeˇ ke komunikaci nestacˇ´ı. Naucˇit se u ´ speˇsˇneˇ komunikovat znamena´ by´t schopen vytva´rˇet a prˇijı´mat text. Text tedy funguje nejen jako vy´chodisko a prostrˇedek jazykove´ vy´uky, ny´brzˇ se sta´va´ i jejı´m hlavnı´m cı´lem (Hrdlicˇka, 2002, s. 127). Zvy´sˇeny´ za´jem o text, o jeho vnitrˇnı´ za´konitosti i o problematiku jeho recepce a produkce charakterizuje jazykoveˇdne´ ba´da´nı´ zhruba od poloviny 60. let 20. stoletı´. V te´ dobeˇ se ve sveˇteˇ zacˇ´ına´ rozvı´jet nova´ lingvisticka´ disciplı´na zaby´vajı´cı´ se textem, resp. jeho produkcı´ a recepcı´, jezˇ je zna´ma jako textova´ lingvistika (Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny, 2002, s. 251-252). Textova´ lingvistika ma´ relativneˇ sˇiroky´ za´beˇr: zameˇrˇuje se na popis specificky´ch pravidel a mechanismu ˚ vy´stavby textu a jeho koheze, na za´kladeˇ spolecˇny´ch vlastnostı´ textu ˚ se pokousˇ´ı definovat ru ˚ zne´ textove´ vzorce, zkouma´ se´manticke´ vztahy textovy´ch jednotek i vy´znamovou stavbu cele´ho textu nebo jeho cˇa´stı´. Komunikacˇneˇ pragmaticke´ pojetı´ textove´ lingvistiky soustrˇed’uje pozornost na text jako na´stroj jedna´nı´ mezi u ´ cˇastnı´ky komunikace, kterˇ´ı jsou u ´ zce spjati s komunikacˇnı´ situacı´. Prˇi textove´ analy´ze se tak do centra za´jmu dosta´va´ intence textu a jeho obsah (Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny, 2002, s. 251-252). Nove´ poznatky v lingvistice prˇispeˇly v 70. letech k za´sadnı´mu posunu v didaktice cizı´ch jazyku ˚ , jenzˇ vyu ´ stil ve vznik komunikacˇnı´ metody (Hrdlicˇka, 2002, s. 45).1 Na konstituova´nı´ komunikacˇnı´ metody meˇly prˇ´ımy´ vliv take´ neˇktere´ z poznatku ˚ textove´ lingvistiky (jako naprˇ. problematika textove´ koherence, se´manticka´ analy´za textu cˇi popis textovy´ch vzorcu ˚ ).2 Komunikacˇnı´ metoda, vycha´zejı´cı´ z poznatku ˚ (textove´) lingvistiky, vy´razneˇ zmeˇnila 1
Vznik a rozvoj komunikacˇnı´ metody da´va´ Hrdlicˇka do souvislosti s tzv. komunikacˇneˇpragmaticky´m obratem v jazykoveˇdeˇ, v ra´mci neˇhozˇ se do centra pozornosti dosta´va´ nejen textova´ lingvistika, ale take´ psycholingvistika, sociolingvistika a dalsˇ´ı disciplı´ny. 2 Naprˇ. problematiku textove´ koherence v ra´mci didaktiky vy´uky cizı´ch jazyku ˚ da´le rozpracova´va´ H. G. Widdowson (1978).
7
dosavadnı´ na´hled na text i jeho funkci ve vy´uce. Zbavila text u ´ lohy by´t pouhy´m prostrˇedkem prezentace a ilustrace gramaticky´ch jevu ˚ , jizˇ obvykle plnil v metodeˇ gramaticke´, a ucˇinila ho hlavnı´m prostrˇedkem i cı´lem vy´uky (Hrdlicˇka, 2002, s. 127).
1.1 Definice textu Vy´raz text, jemuzˇ v neˇktery´ch kontextech odpovı´dajı´ i dalsˇ´ı termı´ny (naprˇ. ˇ echova´ uva´dı´ komunika´t, diskurz, textura), se v lingvistice cha´pe ru ˚ zneˇ. M. C
ˇ echova´ a kol., 2000, s.355-356). Uzˇ´ıva´ se trˇi ru ˚ zne´ vy´znamy tohoto pojmu (C ho:
1. Pomeˇrneˇ rˇ´ıdce pro oznacˇenı´ procesu dorozumı´va´nı´, komunikova´nı´. ˇ asteˇji pro oznacˇenı´ vy´sledku tohoto komunikova´nı´, tj. pro vznikly´ ko2. C munika´t. 3. Pro oznacˇenı´ verba´lnı´ struktury komunika´tu. Pojmy text a komunika´t jsou tedy neˇkdy uzˇ´ıva´ny synonymneˇ (ve vy´znamu 2), cˇasteˇji - zvla´sˇteˇ v teorii komunikace a v textove´ lingvistice - je komunika´t od textu odlisˇova´n jako pojem komplexneˇjsˇ´ı. Komunika´t prˇedstavuje za´kladnı´ komunikacˇnı´ jednotku, ktera´ se na rozdı´l od textu realizuje nejen prostrˇedky prˇirozene´ho jazyka, ale zahrnuje i prostrˇedky neverba´lnı´. Ve vy´znamu 2 neˇkdy alternujı´ take´ termı´ny text a diskurz. E. Tandlichova´ prˇipomı´na´ vza´jemnou blı´zkost a propojenost obou termı´nu ˚ , avsˇak upozorn ˇ uje, zˇe je vzˇdy nutne´ bra´t ohled na jejich odlisˇne´ role a funkce. Text cha´pe jako hypersyntaktickou jednotku, tj. jako konstitutivnı´ slozˇku nejvysˇsˇ´ı jazykove´ (textove´) roviny. Diskurz pojı´ma´ z funkcˇnı´ho hlediska jako jednotku komunikacˇnı´ (Tandlichova´, 1992, s. 3).3 Ve vy´znamu 3, tj. ve vy´znamu struktury jazykove´ho projevu, se kromeˇ pojmu text mu ˚ zˇeme setkat take´ s terminologicky jednoznacˇneˇjsˇ´ım vy´razem ˇ echova´ a kol., 2000). textura (viz naprˇ. Halliday-Hasan, 1990; C Pro potrˇeby didaktiky cizı´ch jazyku ˚ se jako nejvhodneˇjsˇ´ı definice textu jevı´ ta, jezˇ se objevuje v dokumentu Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra ´ mec pro jazyky. Ve druhe´ kapitole je text definova´n velmi obecneˇ jako „jaky´koli jazykovy´ projev vztahujı´cı´ se k urcˇite´ oblasti uzˇ´ıva ´ nı´ jazyka, ktery´ se v pru˚beˇhu 3
Toto rozlisˇova´nı´ vsˇak nenı´ du ˚ sledneˇ uplatn ˇ ovane´ u vsˇech autoru ˚ , kterˇ´ı se zaby´vajı´ textem. Naprˇ. M.A.K. Halliday operuje pouze s pojmem text, jejzˇ definuje - obdobneˇ jako Tandlichova´ diskurz - jako „language that is functional“ (Halliday - Hasan, 1990, s.10).
8
prova ´ deˇnı´ u ´ lohy sta ´ va ´ konkre´tnı´ jazykovou cˇinnostı´, jezˇ je bud’ podpu˚rny´m prostrˇedkem, nebo cı´lem, vy´sledny´m produktem nebo procesem“ (Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra´mec pro jazyky, 2002, s. 10). V za´veˇru cˇtvrte´ kapitoly v oddı´le veˇnovane´m textu ˚ m je pu ˚ vodnı´ definice da´le rozvedena: „Termı´n text je uzˇ´ıva ´ n pro jaky´koliv u ´ sek jazyka, at’ v u ´ stnı´ nebo pı´semne´ formeˇ, ktery´ uzˇivatel/student vnı´ma ´ , tvorˇ´ı, nebo si ho s neˇky´m vymeˇn ˇ uje. Neexistuje tudı´zˇ komunikativnı´ akt zprostrˇedkovany´ jazykem, ktery´ nema ´ text. [...] Texty plnı´ ve spolecˇenske´m zˇivoteˇ mnoho ru˚zny´ch funkcı´ a vy´sledkem jsou odpovı´dajı´cı´ rozdı´ly ve formeˇ a obsahu“ (Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra´mec pro jazyky, 2002, s. 95). Naznacˇili jsme jizˇ, zˇe ru ˚ znı´ autorˇi (lingviste´ i didaktikove´) definujı´ text ru ˚ zneˇ. V neˇktery´ch, za´kladnı´ch bodech se vsˇak shodujı´. Jako vy´znacˇne´ rysy textu se zpravidla uva´deˇjı´ (viz Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny, 2002, s. 489): • komplexnost • vnitrˇnı´ usporˇa´danost a organizovanost • relativnı´ uzavrˇenost a ohranicˇenost • tematicka´ i funkcˇnı´ jednota • koherence
1.2 Textova´ koherence a koheze Koherence je jednı´m z konstitutivnı´ch rysu ˚ textu. M.A.K. Halliday konstatuje, zˇe kazˇdy´ text „is characterised by coherence“ (Halliday - Hasan, 1990, s. 48). To znamena´, zˇe drzˇ´ı pohromadeˇ, je souvisly´. Take´ G. Cook, jenzˇ na rozdı´l od Hallidaye mluvı´ o diskurzu, rˇadı´ koherenci mezi jeho za´kladnı´ vlastnosti. Podle Cooka lze diskurzem nazvat kazˇdy´ jazykovy´ u ´ tvar, ktery´ je uzˇ´ıva´n ke komunikaci a za´roven ˇ „is felt to be coherent“ (Cook,1989, s. 6). Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny definuje koherenci jako „spojitost textu implikujı´cı´ jeho vnitrˇnı´ organizovanost“, prˇ´ıp. jako „spojitost dvou nebo vı´ce linea ´ rneˇ usporˇa ´ dany´ch segmentu˚ textu“ (Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny, 2002, s. 217). Koherence je te´zˇ cha´pa´na jako vlastnost a vy´sledek kognitivnı´ch 9
procesu ˚ . V tomto smyslu znamena´ koherence spojitost na u ´ rovni hloubkove´ struktury. Realizaci spojitosti ve strukturˇe povrchove´ pak prˇedstavuje koheze. Koherence je tedy sˇirsˇ´ım pojmem nezˇ koheze. Ch. Nuttall uva´dı´, zˇe si lze prˇedstavit koherentnı´ diskurz, vyja´drˇeny´ textem,4 ktery´ by neobsahoval kohezi, tj. neztva´rn ˇ oval koherenci ve vy´razove´ rovineˇ. Koherenci bez koheze ilustruje na prˇ´ıkladu dvou vy´poveˇdı´, v nichzˇ se nevyskytujı´ zˇa´dne´ koheznı´ prostrˇedky: „I’d love a cup of tea. - It’s half past two already.“ (Nuttall, 1982, s. 16). Autorka dokazuje, zˇe acˇkoli spolu tyto veˇty na prvnı´ pohled zda´nliveˇ nesouvisejı´, jedna´ se o koherentnı´ diskurz. Srozumitelnost a spojitost replik v tomto prˇ´ıpadeˇ zajisˇt’uje inference, prˇi nı´zˇ recipient na za´kladeˇ vlastnı´ch zkusˇenostı´ a znalostı´ vyvozuje z jazykove´ho projevu za´veˇry, ktere´ v neˇm nejsou explicitneˇ uvedeny. Tvorˇenı´ inferencı´ je proto nezbytnou podmı´nkou koherence textu. Spojitost je vsˇak v textu cˇasto signalizova´na, a to prostrˇednictvı´m tzv. koheznı´ch prostrˇedku ˚ .5 Tyto prostrˇedky poma´hajı´ cˇtena´rˇi (posluchacˇi) rychleji se zorientovat v textu i sna´ze pochopit vztahy mezi jeho cˇa´stmi, a tak pozitivneˇ ovlivn ˇ ujı´ jeho celkovou recepci. Prostrˇedky soudrzˇnosti textu zahrnujı´ mnozˇstvı´ ru ˚ znorody´ch typu ˚ . D. Geaney, ktery´ ve sve´ pra´ci vycha´zı´ z pojetı´ M.A.K. Hallidaye a R. Hasanove´, popisuje peˇt za´kladnı´ch typu ˚ textove´ koheze (Geaney,1996, s.80-90). Jsou to: 1. Reference Geaney rozlisˇuje dva typy reference: exoforickou a endoforickou. Pomocı´ exoforicke´ reference odkazuje mluvcˇ´ı (pisatel) k objektu ˚ m mimojazykove´ reality, tj. mimo text. Endoforicka´ reference prˇedstavuje textovy´ odkaz k objektu ˚ m jazykove´ reality. V ra´mci textu lze odkazovat bud’ zpeˇt, nebo doprˇedu. V prvnı´m prˇ´ıpadeˇ mluvı´me o referenci anaforicke´, v druhe´m pak o referenci kataforicke´. Reference je realizova´na prostrˇednictvı´m referencˇnı´ch (koheznı´ch) prostrˇedku ˚ , mezi neˇzˇ se rˇadı´ prˇedevsˇ´ım vlastnı´ jme´na, za´jmena a za´jmenna´ prˇ´ıslovce. 4
Ch. Nuttall cha´pe vztah mezi pojmy text a diskurz podobneˇ jako E. Tandlichova´ (viz 1.1). 5 Termı´n koheznı´ prostrˇedky pouzˇ´ıva´ naprˇ. M. Nekula, viz Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny, 2002, s. 217.
10
2. Substituce Substitucı´ rozumı´me nahrazova´nı´ slov, veˇtny´ch cˇlenu ˚ , fra´zı´ cˇi veˇt v navazujı´cı´ch vy´poveˇdı´ch. Podle povahy nahrazene´ jednotky rozlisˇuje Geaney substituci nomina´lnı´, verba´lnı´ a veˇtnou. Substituce u ´ zce souvisı´ s endoforickou referencı´. Realizuje se tzv. za´stupny´mi vy´razy, mezi neˇzˇ patrˇ´ı za´jmena, za´jmenna´ prˇ´ıslovce, prˇ´ıp. zobecn ˇ ujı´cı´ substantiva. 3. Elipsa Elipsa znamena´ vypusˇteˇnı´ urcˇity´ch vy´razu ˚ nebo cˇa´stı´ veˇt na za´kladeˇ kontextu cˇi situace. Elipsa nevyjadrˇuje to, co by v u ´ plne´ vy´poveˇdi sice by´t mohlo, ale vzhledem ke kontextu se jevı´ jako nadbytecˇne´. Z tohoto du ˚ vodu lze elipsu snadno rekonstruovat. Elipsa je typicky´m koheznı´m prostrˇedkem textu ˚ dialogicky´ch. 4. Konjunkce Konjunkce neboli spojky jsou tzv. gramaticke´ konektory. Jde o gramaticke´ prvky, ktere´ udrzˇujı´ tematickou kontinuitu textu spojova´nı´m veˇt nebo jejich cˇa´stı´ k sobeˇ. Konjunkce za´roven ˇ vyjadrˇujı´ vztah mezi jednotkami, ktere´ spojujı´. Spojky sourˇadicı´ vyjadrˇujı´ mezi veˇtny´mi cˇleny nebo veˇtami vztah koordinace, spojky podrˇadicı´ slouzˇ´ı k vyja´drˇenı´ vztahu subordinace, tj. vztahu se´manticke´ za´vislosti prˇipojovane´ veˇty na veˇteˇ rˇ´ıdı´cı´. 5. Lexika´lnı´ koheze Lexika´lnı´ koheze podle Geaneyho zahrnuje proste´ opakova´nı´ lexika´lnı´ch jednotek nebo fra´zı´, opakova´nı´ syntakticky´ch konstrukcı´ (paralelismus), opakova´nı´ modifikovane´ a derivovane´, jezˇ vyuzˇ´ıva´ vy´razu ˚ synonymnı´ch, antonymnı´ch, nadrˇazeny´ch cˇi podrˇazeny´ch, a v neposlednı´ rˇadeˇ take´ tematicke´ posloupnosti. Prostrˇedky textove´ koheze a jejich typologizacı´ se kromeˇ Geaneyho zaby´vali mnozı´ dalsˇ´ı lingviste´. V cˇeske´m prostrˇedı´ prezentuje odlisˇne´ pojetı´ naprˇ. J. Hrba´cˇek, ktery´ textovou koherenci definuje jednak prostrˇednictvı´m trˇ´ı typu ˚ vztahu ˚ , tj. vztahu ˚ koreferencˇnı´ch, vztahu ˚ se´manticke´ ekvivalence a vztahu ˚ mezipropozicˇnı´ch, jednak se zmin ˇ uje o koherenci stylove´, pragmaticke´ a funkcˇnı´ (srov. Hrba´cˇek, 1994, s. 11-30). Z prˇedchozı´ho vy´kladu je zrˇejme´, zˇe koheznı´ prostrˇedky tvorˇ´ı vy´znamnou soucˇa´st textu, kterou nenı´ mozˇne´ zcela ignorovat. Bez jejich znalosti se lze prˇi prˇijı´ma´nı´, resp. vytva´rˇenı´ koherentnı´ho textu jen steˇzˇ´ı obejı´t. Z pohledu 11
didaktiky cizı´ch jazyku ˚ je proto nezbytne´ veˇnovat teˇmto prostrˇedku ˚ m ve vy´uce na´lezˇitou pozornost. Ucˇitel by meˇl na jejich prˇ´ıtomnost v textu studenty upozorn ˇ ovat, objasn ˇ ovat jim jejich funkci a ucˇit je, jak koheznı´ prostrˇedky spra´vneˇ pouzˇ´ıvat.
1.3 Druhy textu ˚ Texty, ktere´ se vyuzˇ´ıvajı´ ve vy´uce cˇesˇtiny pro cizince, jsou velmi rozmanite´. Lze je trˇ´ıdit ru ˚ zny´mi zpu ˚ soby a podle ru ˚ zny´ch krite´riı´. Zde vycha´zı´me zejme´na z deˇlenı´ J. Hendricha, Ed. Benesˇe, R. Chodeˇry, vyuzˇ´ıva´me te´zˇ klasifikace publikovane´ v dokumentu Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra ´ mec pro jazyky. 1.3.1 Texty didakticke´, autenticke´ a adaptovane´ Podle mı´ry jazykove´ autenticity se rozlisˇujı´ texty didakticke´, autenticke´ a adaptovane´. J. Pru ˚ cha definuje didakticky´ text obecneˇ jako „u ´ tvar nesoucı´ neˇjakou didaktickou informaci - to znamena ´ informaci ztva ´ rneˇnou tak, aby mohla fungovat v komunikaci mezi neˇjaky´m eduka ´ torem (vyucˇujı´cı´m subjektem) a neˇjaky´m edukantem (ucˇ´ıcı´m se subjektem)“ (Pru ˚ cha, 1998, s.25). Jde tedy o text umeˇle vytvorˇeny´ autorem ucˇebnice, prˇ´ıp. ucˇitelem, jenzˇ ma´ didaktickou funkci. Pod pojmem autenticky´ text rozumı´me jaky´koli verba´lnı´ text, ktery´ nenı´ prima´rneˇ smeˇrˇova´n k didakticke´mu vyuzˇitı´ (srov. Auterska´, 2002, s. 6-10). Autenticky´ text, jenzˇ je urcˇen rodily´m mluvcˇ´ım, mu ˚ zˇe by´t vytvorˇen ke vsˇem jiny´m u ´ cˇelu ˚ m nezˇ pra´veˇ didakticky´m. Autenticke´ texty pojı´ma´me jako soucˇa´st nadrˇazene´, sˇirsˇ´ı kategorie tzv. autenticky´ch materia´lu ˚ , ktera´ kromeˇ verba´lnı´ch textu ˚ zahrnuje i komunika´ty povahy nejazykove´ (naprˇ. fotografie, obra´zky, prˇedmeˇty). Adaptovane´ texty prˇedstavujı´ prˇechodnou etapu mezi texty didakticky´mi a autenticky´mi. Adaptovane´ texty jsou u ´ cˇelneˇ upravene´ texty autenticke´ (Hendrich, 1988, s. 229). Od origina´lu se obvykle lisˇ´ı tı´m, zˇe jsou zkra´cene´ a zˇe neobsahujı´ obtı´zˇne´ konstrukce nebo ma´lo frekventovane´ vy´razy. U zacˇa´tecˇnı´ku ˚ azˇ strˇedneˇ pokrocˇily´ch studentu ˚ tvorˇ´ı za´klad vy´uky ob12
vykle texty didakticke´ (srov. Hendrich, 1988, s. 229-230). Hendrich doda´va´, zˇe pozdeˇji je vhodne´ obohatit vy´uku take´ o texty adaptovane´. Pouzˇitı´ autenticky´ch textu ˚ na te´to u ´ rovni nezmin ˇ uje, naopak doporucˇuje s nimi zacˇ´ıt pracovat teprve azˇ v pozdeˇjsˇ´ıch fa´zı´ch: „Ve vy´uce pokrocˇily´ch zˇa ´ ku˚ je trˇeba jizˇ cˇ´ıst take´ pu˚vodnı´ texty neupravene´ (origina ´ lnı´)“ (Hendrich, 1988, s.230). Na rozdı´l od Hedricha se domnı´va´me, zˇe vhodneˇ zvolene´ autenticke´ texty je zˇa´doucı´ do vy´uky zapojovat i prˇi pra´ci s me´neˇ pokrocˇily´mi studenty. Podle P. Auterske´ jsou autenticke´ texty pro cizojazycˇnou vy´uku vy´znamne´ hned z neˇkolika du ˚ vodu ˚ : jejich prostrˇednictvı´m do vy´uky spolu s autenticitou, ktera´ prˇiblizˇuje ucˇebnı´ proces rea´lne´ komunikaci,6 pronika´ za´roven ˇ aspekt ru ˚ znorodosti a aktua´lnosti. Prvnı´ z nich poma´ha´ ve vy´uce narusˇovat beˇzˇny´ stereotyp, cˇ´ımzˇ ji nepochybneˇ ozˇivuje, druhy´ doka´zˇe u studentu ˚ podnı´tit zveˇdavost a vzbudit za´jem. V tomto smyslu pu ˚ sobı´ autenticke´ texty jako silny´ motivacˇnı´ faktor (Auterska´, 2002, s. 7). Autenticke´ texty vy´uku nejen „osveˇzˇujı´ “, ale take´ ji znacˇneˇ obohacujı´. Oproti didakticky´m textu ˚ m se vyznacˇujı´ tı´m, zˇe prezentujı´ zˇivy´, rea´lneˇ existujı´cı´ jazyk, cozˇ je samo o sobeˇ pro studenty velmi prˇ´ınosne´ a motivujı´cı´. Neocenitelne´ jsou vsˇak i jako zdroj informacı´: obsahujı´ totizˇ aktua´lnı´ informace ty´kajı´cı´ se nejru ˚ zneˇjsˇ´ıch odveˇtvı´ (naprˇ. politicke´ho a ekonomicke´ho deˇnı´, veˇdy, kultury, sportu, mo´dy, me´diı´...). Studenti, kterˇ´ı z nich mohou cˇerpat nove´ znalosti i informace prakticke´ho ra´zu, se tak prˇirozeneˇ odpouta´vajı´ od prˇedstavy jazyka jako jedine´ho cı´le vy´uky a zacˇ´ınajı´ v neˇm videˇt uzˇitecˇny´ na´stroj prostrˇedkujı´cı´ rea´lnou komunikaci a pozna´nı´. Autenticke´ texty studenty nena´silneˇ seznamujı´ s rea´liemi, rozsˇirˇujı´ jejich kulturnı´ poveˇdomı´ - nabı´zejı´ tak jedinecˇny´ vhled do oblasti sociokulturnı´ (srov. Auterska´, 2002, s. 7-9). Vy´znam autenticky´ch textu ˚ pro cizojazycˇnou vy´uku je z tohoto pohledu jednoznacˇny´ a nezanedbatelny´. Autenticke´ texty by proto ve vy´uce nemeˇly prˇedstavovat neˇco exkluzivnı´ho, ale meˇly by se sta´t jejı´ samozrˇejmou soucˇa´stı´, a to jizˇ od same´ho pocˇa´tku. Na pra´ci s nimi je vsˇak trˇeba studenty prˇipravovat a zvykat postupneˇ; texty je prˇitom nutne´ vybı´rat pecˇliveˇ s ohledem na jejich veˇk, jazykovou u ´ roven ˇ , potrˇeby, zameˇrˇenı´ a za´jmy. 6
E. Homolova´ oznacˇuje princip autenticity jako jeden z nedu ˚ lezˇiteˇjsˇ´ıch principu ˚ komunikativneˇ orientovane´ vy´uky (Homolova´, 2003, s. 7).
13
1.3.2 Texty mluvene´ a psane´ Texty zalozˇene´ na prˇirozene´m jazyce mohou by´t prˇena´sˇeny v za´sadeˇ dvojı´m zpu ˚ sobem: zvukovy´mi vlnami nebo prostrˇednictvı´m psany´ch artefaktu ˚. Podle zpu ˚ sobu realizace rozlisˇujeme v prvnı´m prˇ´ıpadeˇ texty mluvene´, v druhe´m pak texty psane´ (viz Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny, 2002, s. 504). Kazˇdy´ text je prˇena´sˇen urcˇity´m me´diem. Acˇkoli se mu ˚ zˇe zda´t, zˇe jaky´koli text lze prˇena´sˇet jaky´mkoli me´diem, v praxi tomu tak nenı´. V komunikaci jsou text, resp. typ textu a me´dium velmi u ´ zce spjaty a navza´jem se vy´razneˇ ovlivn ˇ ujı´. Naprˇ. u ´ stnı´ projev realizovany´ v prˇ´ıme´m blı´zke´m kontaktu se bude vzhledem k ru ˚ zny´m fyzicky´m vlastnostem me´dia v mnohe´m lisˇit od projevu telefonicke´ho (Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra´mec pro jazyky, 2002, s. 95). Na za´kladeˇ odlisˇny´ch fyzicky´ch vlastnostı´ se vydeˇlujı´ na´sledujı´cı´ typy me´diı´ (Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra´mec pro jazyky, 2002, s. 96): hlas (viva voce); telefon, videofon; verˇejna´ hla´sˇenı´; rozhlasove´ vysı´la´nı´; televize; pocˇ´ıtacˇ (elektronicka´ posˇta, CD ROM...); audiokazety, audiodisky; videokazety, videodisky; tisk atd. 1.3.3 Texty poslechove´ a c ˇtecı´ Texty lze deˇlit na poslechove´ a cˇtecı´ podle toho, zda jsou prima´rneˇ urcˇeny pro vy´cvik v dovednosti poslechu, nebo cˇtenı´. Oba termı´ny uva´dı´ ve sve´ pra´ci J. Hendrich (Hendrich, 1988, s. 202, 228). U autenticky´ch textu ˚ vyply´va´ rozlisˇenı´ automaticky z jejich materia´lnı´ povahy a fungova´nı´ v rea´lne´ komunikaci. Autenticke´ mluvene´ texty jako naprˇ. rozhlasove´ nahra´vky, pı´sneˇ se vyuzˇ´ıvajı´ k poslechu, psane´ texty jako naprˇ. novinove´ cˇla´nky, litera´rnı´ texty zase ke cˇtenı´. Veˇtsˇina didakticky´ch (ucˇebnicovy´ch) textu ˚ vsˇak mu ˚ zˇe by´t vyuzˇita k vy´cviku obou receptivnı´ch dovednostı´. Pokud nenı´ uvedenı´ textu jednoznacˇneˇ specifikova´no autorem ucˇebnice, za´lezˇ´ı pouze na ucˇiteli, jak se rozhodne s textem pracovat. Ucˇitel volı´ mezi poslechem a cˇtenı´m na za´kladeˇ vy´ukovy´ch cı´lu ˚ i konkre´tnı´ch potrˇeb studentu ˚ . Prˇihlı´zˇ´ı prˇitom k jazykove´ slozˇitosti textu, jeho rozsahu, ale hlavneˇ k jeho typu. Naprˇ. situacˇnı´ dialogy, jezˇ napodobujı´ beˇzˇnou mluvenou komunikaci, by meˇly by´t logicky prezentova´ny jako texty poslechove´, dopisy nebo inzera´ty, ktere´ jsou i v rea´lne´ komunikaci urcˇeny ke cˇtenı´, jako texty cˇtecı´. 14
1.3.4 Texty vy ´ chozı´ a dopln ˇ kove´ Texty v ucˇebnicı´ch se tradicˇneˇ deˇlı´ na texty vy´chozı´ a dopln ˇ kove´ (Hendrich, 1988, s. 228-229). Vy´chozı´ texty prˇedstavujı´ typ za´kladnı´. Jsou vy´chodiskem pro vy´klad ru ˚ zny´ch jazykovy´ch jevu ˚ i pro tematickou a obsahovou na´pln ˇ lekce. Obvykle jsou umı´steˇny na zacˇa´tku jednotlivy´ch lekcı´ a jsou urcˇeny k podrobne´mu, analyticke´mu zpracova´nı´. Novy´ jazykovy´ materia´l, ktery´ je v nich obsazˇen, ma´ by´t osvojen aktivneˇ. Jeho aktivnı´ zvla´dnutı´ je nutny´m prˇedpokladem pro dalsˇ´ı studium. R. Chodeˇra na rozdı´l od Hendricha doporucˇuje terminologicky odlisˇovat text vy´chozı´ a text za´kladnı´. V u ´ vodu lekce majı´ figurovat texty vtipne´ a jazykoveˇ nena´rocˇne´, jezˇ vzbuzujı´ zveˇdavost a za´jem studentu ˚ . Vy´chozı´ text plnı´ v tomto pojetı´ prˇedevsˇ´ım funkci motivacˇnı´. Text za´kladnı´, ktery´ obsahuje a prezentuje nove´ ucˇivo, by se meˇl objevit azˇ ve strˇednı´ cˇa´sti. V nı´ by podle Chodeˇry meˇlo spocˇ´ıvat teˇzˇisˇteˇ lekce i cele´ vy´uky (Chodeˇra, 2001, s.71). Za specificky´ typ vy´chozı´ch textu ˚ lze oznacˇit tzv. texty gramaticke´. M. Hrdlicˇka ve sve´m cˇla´nku Texty v ucˇebnicı´ch cˇesˇtiny jako cizı´ho jazyka uprˇesn ˇ uje, zˇe se v tomto prˇ´ıpadeˇ jedna´ spı´sˇe o „netexty“ nebo texty minima´lnı´. „Gramaticke´“ texty jsou u ´ zce spjaty s gramaticky´m vy´kladem, obvykle prˇedstavujı´ jeho u ´ vodnı´ cˇi za´veˇrecˇnou cˇa´st. Jsou tvorˇeny jednou, prˇ´ıpadneˇ dveˇma navazujı´cı´mi vy´poveˇd’mi, jejich prima´rnı´ funkcı´ je prezentovat urcˇity´ gramaticky´ jev v minima´lnı´m komunikacˇnı´m kontextu (Hrdlicˇka,2002, s.128-129). Dopln ˇ kove´ texty jsou vesmeˇs fakultativnı´. Slouzˇ´ı k upevneˇnı´ osvojeny´ch jazykovy´ch prostrˇedku ˚ a k prohloubenı´ te´matu lekce. Jsou urcˇeny ke kurzoricke´mu, globa´lnı´mu cˇtenı´ cˇi poslechu. Pokud nenı´ dopln ˇ kovy´ materia´l v ucˇebnici dostacˇujı´cı´, nebo ucˇiteli z neˇjake´ho du ˚ vodu nevyhovuje, je zˇa´doucı´ vy´uku obohatit o vhodne´ texty mimoucˇebnicove´ (naprˇ. o texty autenticke´ v podobeˇ ru ˚ zny´ch novinovy´ch nebo cˇasopisecky´ch cˇla´nku ˚ , litera´rnı´ch textu ˚, rozhlasovy´ch nahra´vek). Vy´chozı´ a dopln ˇ kove´ texty se vyuzˇ´ıvajı´ v prvnı´ rˇadeˇ k vy´cviku dovednostı´ receptivnı´ch. Lze je vsˇak dobrˇe uplatnit i prˇi rozvı´jenı´ dovednostı´ produktivnı´ch (tj. mluvene´ho a psane´ho projevu). Mohou fungovat naprˇ. jako prˇedloha pro zpracova´nı´ pı´semne´ho u ´ kolu nebo jako podklad ke skupinove´ diskuzi.
15
1.3.5 Texty dialogicke´ a monologicke´ Du ˚ lezˇity´m rozlisˇujı´cı´m krite´riem textu ˚ je jejich dialogicky´ nebo monologicky´ charakter (Chodeˇra, 2001, s.72). Pro cizojazycˇnou vy´uku je nezbytne´, aby se studenti pravidelneˇ setka´vali s obeˇma typy textu ˚. Dialogicke´ texty prˇedstavujı´ komunikaci, jı´zˇ se aktivneˇ u ´ cˇastnı´ dva nebo vı´ce u ´ cˇastnı´ku ˚ , kterˇ´ı se pravidelneˇ strˇ´ıdajı´ v roli mluvcˇ´ıho a posluchacˇe ˇ echova´, 2000, s. 360-363). Dialog, jehozˇ podstatou je reagova´nı´ zu (srov. C ´cˇastneˇny´ch stran na sebe, je nejcˇasteˇjsˇ´ı formou beˇzˇne´ komunikace mluvene´. Vzhledem k tomu, zˇe dialog nenı´ spojitou promluvou jedine´ho subjektu, by´va´ ˇ echova´, 2000, s. 356, 361). neˇkdy povazˇova´n za sestavu komunika´tu ˚ (naprˇ. C Dialogicke´ texty jsou zakotveny situacˇneˇ i kontextoveˇ. Vyznacˇujı´ se tı´m, zˇe obsahujı´ vy´razy a fra´ze typicke´ pro mluvenou rˇecˇ,7 ktere´ si studenti musı´ osvojit, aby byli schopni ve´st prˇirozeny´ rozhovor (Hendrich, 1988, s.229). Tyto texty jsou vy´chodiskem pro na´cvik dialogicke´ rˇecˇi, zejme´na pak dialogu situacˇnı´ho a osobnı´ho. Monologicke´ texty prˇedstavujı´ komunikaci jednosmeˇrnou, jizˇ charakterizuje souvisla´ rˇecˇova´ aktivita jednoho subjektu (mluvcˇ´ıho cˇi pisatele). Prˇ´ıpadny´ adresa´t nenı´ v monologu jazykoveˇ aktivnı´. Monologicky´ projev je neˇ echova´, 2000, s. 362). prˇetrzˇity´, tematicky obvykle jednotneˇjsˇ´ı nezˇ dialog (C Monologicke´ texty by podle Hendricha meˇly ve vy´uce fungovat zejme´na jako zdroj nejru ˚ zneˇjsˇ´ıch informacı´ zemeˇveˇdny´ch i kulturnı´ch (Hendrich. 1988, s. 229). Mohou slouzˇit jako ba´ze pro na´cvik monologu i dialogu. Hendrich take´ prˇipomı´na´, zˇe mezi dialogicky´mi a monologicky´mi texty nenı´ mozˇne´ ve´st ostrou hranici. Existuje totizˇ mnoho prˇechodny´ch (smı´sˇeny´ch) u ´ tvaru ˚ , v nichzˇ jsou v ru ˚ zne´ mı´rˇe zastoupeny obeˇ slozˇky, naprˇ. v beletristicke´m u ´ ryvku, ve vypra´veˇnı´ (Hendrich, 1988, s.229). 1.3.6 Texty vypra´ve ˇ cı´ a popisne´ J. Hendrich deˇlı´ skupinu monologicky´ch textu ˚ da´le na texty vypra´veˇcı´ (fabulovite´) a popisne´ (Hendrich, 1988, s.229). Rozlisˇujı´cı´m krite´riem je v tomto prˇ´ıpadeˇ slohovy´ postup. 7 Veˇtsˇina ucˇebnic cˇesˇtiny pro cizince pouzˇ´ıva´ v dialogicky´ch textech vy´hradneˇ prostrˇedky spisovne´ho jazyka. Nespisovne´ prostrˇedky, ktere´ jsou pro neforma´lnı´, kazˇdodennı´ dialog obzvla´sˇt’ charakteristicke´, nejsou azˇ na vy´jimky (naprˇ. v ucˇebnici New Czech Step by Step) reflektova´ny.
16
Vypra´veˇcı´ texty, jezˇ se vyznacˇujı´ urcˇitou deˇjovou liniı´, jsou pro studenty veˇtsˇinou zajı´maveˇjsˇ´ı nezˇ texty popisne´. Doka´zˇou snadneˇji upoutat a udrzˇet jejich pozornost, obzvla´sˇt’ pokud vypra´veˇnı´ nechybı´ humor, vtip nebo na´padita´ pointa. Popisne´ texty jsou cenne´ prˇedevsˇ´ım jako zdroj rea´liı´. Znalost za´kladnı´ch zemeˇveˇdny´ch, politicky´ch a kulturnı´ch rea´liı´ je pro komunikaci velmi du ˚lezˇita´, a proto o neˇ studenti zpravidla majı´ za´jem. Informace, ktere´ jsou v deskriptivnı´ch textech obsazˇeny, by meˇly by´t aktua´lnı´ a u ´ cˇelneˇ volene´. Take´ jejich mnozˇstvı´ musı´ by´t prˇimeˇrˇene´. Prˇeplneˇnost fakty totizˇ text (i studenty) nadmı´ru zateˇzˇuje, cˇinı´ ho neza´zˇivny´m a didakticky neupotrˇebitelny´m. Hendrichovo cˇleneˇnı´ na texty vypra´veˇcı´ a popisne´ nenı´ zcela kompletnı´. Naprˇ. v Prˇ´ırucˇnı´ mluvnici cˇesˇtiny se objevuje o neˇco sˇirsˇ´ı klasifikace. Podle zvolene´ho slohove´ho postupu se kromeˇ textu ˚ narativnı´ch a deskriptivnı´ch, ktere´ vsˇak ve vy´uce i v ucˇebnicı´ch obvykle prˇevazˇujı´, vycˇlen ˇ ujı´ jesˇteˇ texty expozitivnı´ (u ´ vahove´), argumentativnı´ (vy´kladove´) a informacˇnı´ cˇi instruktivnı´ (na´vodne´) (Prˇ´ırucˇnı´ mluvnice cˇesˇtiny, 1995, s. 671). 1.3.7 Texty podle komunikac ˇnı´ch oblastı´ Pro potrˇeby vy´uky cizı´ch jazyku ˚ se cˇasto vyuzˇ´ıva´ klasifikace podle komunikacˇnı´ch oblastı´, prˇ´ıp. podle situacı´ nebo podle spolecˇensky´ch institucı´. V ra´mci ru ˚ zny´ch oblastı´ lze vymezit okruh te´mat, na neˇzˇ se prˇi konkre´tnı´ch komunikativnı´ch aktech nejcˇasteˇji soustrˇedı´ pozornost. Klasifikaci te´mat prˇejı´ma´me z prˇehledu uvedene´ho ve Spolecˇne´m evropske´m ra ´ mci pro jazyky v kapitole 4.2. Mezi hlavnı´ te´mata komunikace se rˇadı´ (Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra´mec pro jazyky, 2002, s. 53-54): 1. osobnı´ u ´ daje 2. du ˚ m a domov, okolı´ 3. kazˇdodennı´ zˇivot 4. volny´ cˇas a za´bava 5. cestova´nı´ 6. mezilidske´ vztahy 7. pe´cˇe o teˇlo zdravı´ 8. vzdeˇla´nı´ 9. nakupova´nı´
17
10. jı´dlo a na´poje 11. sluzˇby 12. ru ˚ zna´ mı´sta 13. jazyk 14. pocˇası´. Kazˇda´ tematicka´ oblast je da´le rozdeˇlena do podkategoriı´. Naprˇ. oblast 4, „volny´ cˇas a za´bava“ zahrnuje tato podte´mata: volny´ cˇas; konı´cˇky a za´jmy; ra´dio a televize; kino, divadlo, koncert; vy´stavy, muzea; intelektua´lnı´ a umeˇlecke´ cˇinnosti; sporty; tisk. U kazˇde´ho podte´matu se rozlisˇujı´ jesˇteˇ „specificke´ pojmy“. Naprˇ. podkategorie „sporty“, je rozepsa´na na´sledovneˇ: 1. lokality: dra´ha, hrˇisˇteˇ, stadion; 2. instituce a organizace: sport; ty´m, klub; 3. osoby: hra´cˇ ; 4. prˇedmeˇty: karty, mı´cˇ ; 5. uda´losti: za´vod, hra; 6. u ´ kony: dı´vat se, hra´t (+ jme´no sportu), za´vodit, vyhra´t, prohra´t, remizovat. 1.3.8 Texty podle dominantnı´ funkce Texty lze klasifikovat take´ podle dominantnı´ funkce, resp. intence textu (Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny, 2002, s. 504). Rozlisˇujeme texty expresivnı´ (nada´vky, dopisy cˇtena´rˇu ˚ apod.), kontaktove´ (pozdravy, podeˇkova´nı´, gratulace, hovory o pocˇası´ apod.), deklarativnı´ (ritualizovane´ texty: krˇteˇnı´, odda´va´nı´, jmenova´nı´ apod.), informativnı´ (zpra´vy, hla´sˇenı´, prˇedna´sˇky apod.) a regulativnı´ (recepty, na´vody, reklamy, prosby, sliby apod.). 1.3.9 Textova´ cvic ˇenı´ Za specificky´ druh textu ˚ povazˇujeme tzv. textova´ cvicˇenı´. Jedna´ se veˇtsˇinou o texty kratsˇ´ıho rozsahu, ktere´ slouzˇ´ı jako prostrˇedek pro na´cvik graficke´ (i zvukove´) stra´nky jazyka, mluvnicke´ stavby cˇi slovnı´ za´soby. Textova´ cvicˇenı´ mohou mı´t charakter monologu i dialogu. Termı´n textova´ cvicˇenı´ se ˇ echove´ a Styblı´ka (1998), jejich vymezenı´ se vsˇak od nasˇeho objevuje u C
ˇ echova´ a Styblı´k cha´pou textova´ cvicˇenı´ jako cvicˇenı´ kompodstatneˇ lisˇ´ı. C plexneˇjsˇ´ı povahy, jezˇ se zaby´vajı´ vy´stavbou textu, jeho na´vaznostı´, u ´ pravou ˇ echova´ - Styblı´k, 1998, s. 233-236). nebo opravou textu jako celku apod. (C
18
Typicky´m textovy´m cvicˇenı´m zameˇrˇeny´m na na´cvik a upevn ˇ ova´nı´ graficke´ (pravopisne´) stra´nky jazyka je dikta´t. Ma´me samozrˇejmeˇ na mysli pouze dikta´t souvisle´ho textu (naprˇ. prˇ´ıbeˇhu, anekdoty). Ve vy´uce cˇesˇtiny jako cizı´ho jazyka, v ra´mci nı´zˇ se usiluje o maxima´lnı´ prˇiblı´zˇenı´ rea´lne´ komunikaci, vsˇak neby´va´ klasicky´ dikta´t prˇ´ılisˇ cˇasto vyuzˇ´ıva´n. Ze stejne´ho du ˚ vodu se dikta´ty neobjevujı´ ani v zˇa´dne´ ze soucˇasny´ch ucˇebnic cˇesˇtiny pro cizince (srov. Bulejcˇ´ıkova´, 2003, s. 46-49). K procvicˇova´nı´ gramaticky´ch tvaru ˚ a struktur, prˇ´ıp. slovnı´ za´soby se vyuzˇ´ıvajı´ na´sledujı´cı´ typy textovy´ch cvicˇeni:8 1. cvicˇenı´ dosazovacı´ Studenti dotva´rˇejı´ neu ´ plny´ text tak, zˇe dosazujı´ spra´vne´ gramaticke´ formy za vy´razy uvedene´ v za´vorka´ch. Ve vy´uce se tato cvicˇenı´ nejcˇasteˇji vyuzˇ´ıvajı´ k procvicˇova´nı´ slovesny´ch tvaru ˚ a pa´dovy´ch koncovek. Prˇ´ıklad ze cvicˇebnice New Czech Step by Step: Son ˇ a Vesela ´ je mlada ´ uc ˇitelka. Uc ˇı´ (anglic ˇtina) a (c ˇesˇtina). Dneska ma ´ (dobra ´ na ´ lada). Je pa ´ tek a zı´tra je vı´kend. Son ˇ a ma ´ (hezky´ program)! V sobotu dopoledne ma ´ (kosmetika) a (maniku´ra). Atd.
2. cvicˇenı´ obmeˇn ˇ ovacı´ (transformacˇnı´) Studenti majı´ za u ´ kol zmeˇnit syntaktickou stavbu vy´chozı´ho textu analogicky podle dane´ho vzoru nebo na za´kladeˇ instrukcı´ uvedeny´ch v ˇ ekneˇte nebo napisˇte v mizada´nı´ (naprˇ.: Prˇevypra´veˇjte text ve futuru. R nule´m cˇase. Zmeˇn ˇ te osobu.). Jde o zmeˇny v ose horizonta´lnı´. Tento typ cvicˇenı´ lze velmi dobrˇe uplatnit zvla´sˇteˇ prˇi na´cviku slovesny´ch cˇasu ˚ a tvaru ˚. Prˇ´ıklad ze cvicˇebnice Chcete mluvit cˇesky?: Prˇec ˇte ˇ te si, co vypra ´ ve ˇ l va ´ ˇs zna ´ my´. Co kdybyste byl(a) na jeho mı´ste ˇ? Protozˇe jsem byl nemocny´ (trochu), rodina odjela na vı´kend beze mne. Zu˚stal jsem sa ´ m doma. Nejdrˇı´v jsem jen odpoc ˇı´val, ale brzo jsem se zac ˇal nudit. Atd. Kdybych byl nemocny´, rodina by odjela na vı´kend beze mne................................................................................. 8
Ed. Benesˇ zmin ˇ uje nı´zˇe uvedena´ cvicˇenı´ (resp. typ 1 a 3) v oddı´le pojedna´vajı´cı´m o mluvnicky´ch cvicˇenı´ obmeˇn ˇ ujı´cı´ch psany´ (tisˇteˇny´) text: „Jista ´ cˇa ´ st cvicˇenı´ v ucˇebnicı´ch ma ´ vsˇak jiny´ ra ´ z: snazˇ´ı se ve´st zˇa ´ ky k osvojenı´ gramaticky´ch tvaru˚ a struktur, zˇe jim prˇedkla ´ dajı´ k ˇresˇenı´ ru˚zne´ u ´ koly (proble´my). Zˇa ´ ci je majı´ ˇresˇit tak, zˇe dany´ text prˇecˇtou nebo napı´sˇ´ı v spra ´ vne´ (nebo u ´ plne´) podobeˇ. Sem patrˇ´ı naprˇ. te´zˇ cvicˇenı´ dopln ˇ ovacı´, cvicˇenı´ na dosazova ´ nı´ spra ´ vny´ch gramaticky´ch forem za vy´razy uvedene´ v za ´ vorka ´ ch atp.“ (Benesˇ, 1971, s.103).
19
3. cvicˇenı´ dopln ˇ ovacı´ Dopln ˇ ovacı´ cvicˇenı´ mohou by´t zameˇrˇena gramaticky, nebo lexika´lneˇ, prˇ´ıp. mohou procvicˇovat oba jazykove´ pla´ny soucˇasneˇ. Studenti dopln ˇ ujı´ do textu s mezerami chybeˇjı´cı´ morfe´my, slovnı´ tvary (naprˇ. pa´dove´ koncovky, tvary za´jmen, prepozice), nebo kontextoveˇ a se´manticky vhodna´ slova cˇi slovnı´ spojenı´. Dopln ˇ ovacı´ cvicˇenı´ majı´ ru ˚ zne´ stupneˇ obtı´zˇnosti. U lexika´lneˇ zameˇrˇene´ho dopln ˇ ova´nı´ je obtı´zˇnost urcˇova´na naprˇ. tı´m, zda ma´ student chybeˇjı´cı´ slova k dispozici, anebo si je musı´ sa´m vymyslet, zda dany´ text zna´, nebo jej vidı´ poprve´, zda je vynechane´ lexikum blı´zˇe specifikova´no, cˇi nikoli. Prˇ´ıklad gramaticke´ho cvicˇenı´ ze cvicˇebnice Communicative Czech: ........ za ´ ˇır´ bydlı´m ........ Praze. Kazˇdy´ den chodı´m ........ ˇskoly. Studuju c ˇesˇtinu ........ 8 ........ 12 hodin. ........ c ˇesˇtiny studuju taky historii. ........ dve ˇ hodiny jdu ........ obe ˇ d ........ male ´ restaurace ........ ˇskoly. Apod.
Dalsˇ´ım typem textovy´ch cvicˇenı´, ktera´ k na´cviku i upevn ˇ ova´nı´ jazykovy´ch jevu ˚ cı´leneˇ vyuzˇ´ıvajı´ studentovu materˇsˇtinu, jsou cvicˇenı´ prˇekladova´. Prˇeklad souvisle´ho textu ma´ vy´znam zejme´na tehdy, pokud je soustrˇedeˇneˇ zameˇrˇen na neutralizaci mezijazykove´ nebo vnitrojazykove´ interference. Tato cvicˇenı´ majı´ interferenci ve vy´uce bud’ prˇedcha´zet (funkce preventivnı´), nebo jejı´ vliv dodatecˇneˇ odstran ˇ ovat (funkce korektivnı´). Vyuzˇitı´ prˇekladovy´ch cvicˇenı´ je vsˇak spjato s neˇktery´mi omezenı´mi. Prˇeklad naprˇ´ıklad nelze uplatnit ve skupina´ch studentu ˚ ru ˚ zny´ch na´rodnostı´, jestlizˇe se nepodarˇ´ı najı´t spolecˇny´ zprostrˇedkovacı´ jazyk (srov. Bulejcˇ´ıkova´, 2003, s. 68-70).
1.4 Vy ´ be ˇ r textu ˚ Vy´beˇr vhodny´ch vy´ukovy´ch textu ˚ neprobı´ha´ libovolneˇ, ny´brzˇ podle´ha´ jisty´m pravidlu ˚ m. Je podrˇ´ızen jednak vy´ukove´mu cı´li, jehozˇ je trˇeba prostrˇednictvı´m textu dosa´hnout, jednak jazykove´ u ´ rovni, veˇku, potrˇeba´m, zameˇrˇenı´ a za´jmu ˚ m studentu ˚ . (Hendrich, 1988, s. 343). V ucˇebnici prova´dı´ tento vy´beˇr autor. Domnı´va´me se, zˇe ucˇitel by meˇl prˇi vy´beˇru konkre´tnı´ch ucˇebnı´ch materia´lu ˚ veˇnovat textove´ slozˇce zvla´sˇtnı´ pozornost. Ucˇitel, jenzˇ vycha´zı´ z potrˇeb prakticke´ vy´uky, se vsˇak prˇi vy´beˇru vhodne´ho textove´ho obsahu nemu ˚ zˇe rˇ´ıdit abstraktnı´mi krite´rii tak, jak jsme o nich pojednali v prˇedchozı´ch oddı´lech (viz 1.1, 1.2, 1,3). Pro analy´zu textove´ slozˇky ucˇebnice lze na za´kladeˇ pra´ce A. Cunningswortha vymezit cˇtyrˇi 20
za´kladnı´ krite´ria (Cunningsworth, 1995, s. 74). Prˇi vy´beˇru je trˇeba zohlednit: 1) mnozˇstvı´ textove´ho materia´lu obsazˇene´ho v ucˇebnici 2) jeho rozlozˇenı´ do jednotlivy´ch lekcı´ 3) typ a zˇa´nr textu ˚ 4) mnozˇstvı´ a typ aktivit doprova´zejı´cı´ch jednotlive´ texty Mezi za´kladnı´mi krite´rii pro analy´zu skladby textu ˚ v ucˇebnici nenı´ za´meˇrneˇ zahrnut pojem kvality textu ˚ , jelikozˇ tento pojem implicitneˇ obsahuje subjektivnı´ hodnocenı´, ktere´ lze v rozboru jen obtı´zˇneˇ postihnout. ˇ a´dna´ jazykova´ ucˇebnice nenı´ natolik univerza´lnı´, aby po textove´ stra´nce Z plneˇ vyhovovala vsˇem pozˇadavku ˚ m ucˇitele i studentu ˚ . Neˇktere´ ucˇebnicove´ texty jsou pro studenty prˇ´ılisˇ slozˇite´, jine´ nezajı´mave´, nebo tematicky cˇi obsahoveˇ zastarale´. Podle Hendricha by se meˇl ucˇitel snazˇit prˇ´ıpadne´ nedostatky kompenzovat a nevhodne´ texty nahrazovat nebo aktualizovat. Mu ˚ zˇe prˇitom vyuzˇ´ıt dopln ˇ kovy´ materia´l v ucˇebnicı´ch i v dalsˇ´ıch didakticky´ch prˇ´ırucˇka´ch nebo cˇerpat ze zdroju ˚ autenticky´ch (z tisku, televize, rozhlasu apod.). Je take´ zˇa´doucı´, aby se ucˇitel ve vy´beˇru neomezoval pouze na jeden typ textu ˚ , ale aby pracoval s texty ru ˚ znorody´mi (Hendrich, 1988, s. 343). Prˇi vy´beˇru konkre´tnı´ho textu (didakticke´ho cˇi autenticke´ho) by meˇl ucˇitel nejprve prˇihle´dnout k faktoru ˚ m, ktere´ jej charakterizujı´. Teprve na za´kladeˇ tohoto zkouma´nı´ mu ˚ zˇe jednoznacˇneˇ urcˇit, zda je urcˇity´ text pro vy´uku vhodny´. Prˇi vymezova´nı´ jednotlivy´ch faktoru ˚ jsme vycha´zeli z pojetı´ prezentovany´ch v pracı´ch A. Cunningswortha, E. Homolove´ a R. Chodeˇry. Uva´dı´me na´sledujı´cı´ faktory: 1) De´lka textu Delsˇ´ı texty jsou obvykle na´rocˇneˇjsˇ´ı nezˇ kra´tke´, jezˇ se ty´kajı´ obdobne´ho te´matu. Kromeˇ toho, zˇe obsahujı´ veˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ nezna´my´ch gramaticky´ch a lexika´lnı´ch jevu ˚ , kladou take´ veˇtsˇ´ı na´roky na soustrˇedeˇnost studentu ˚ , jejich pozornost a pameˇt’. 2) Autenticita textu Podle A. Cunningswortha je texty trˇeba hodnotit take´ z hlediska jazykove´ autenticity. Cunningsworth se na rozdı´l od Hendricha domnı´va´, 21
zˇe ucˇitel by meˇl ve vy´uce uprˇednostn ˇ ovat texty autenticke´ (srov. 1.3.1). Pokud to vzhledem k jazykovy´m znalostem studentu ˚ jesˇteˇ nenı´ mozˇne´, musı´ dba´t na to, aby didakticke´ texty, ktere´ vybı´ra´, obsahovaly jen ty gramaticke´ a diskurzivnı´ struktury, ktere´ v jazyce skutecˇneˇ existujı´ a v dane´m kontextu se beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvajı´. Se zvysˇujı´cı´ se u ´ rovnı´ by pak logicky meˇl ru ˚ st i pocˇet autenticky´ch textu ˚ , ktere´ ucˇitel do vy´uky zarˇazuje (Cunningsworth, 1995, s. 75). Pojmy „autenticita“ a „autenticky´“ cha´peme a pouzˇ´ıva´me v te´to pra´ci dvojı´m zpu ˚ sobem: jednak jako oznacˇenı´ pro konkre´tnı´ druh textu (tj. pro text pu ˚ vodnı´, origina´lnı´, viz 1.3.1), jednak jako krite´rium pro hodnocenı´ kvality (didakticky´ch) textu ˚ . V tomto prˇ´ıpadeˇ ma´me na mysli mı´ru jazykove´ autenticity ucˇebnı´ch textu ˚ , tj. jestli z pohledu rodile´ho mluvcˇ´ıho pu ˚ sobı´ texty prˇirozeneˇ, nebo naopak. Vzhledem k obtı´zˇnosti stanovenı´ exaktnı´ch krite´riı´ pro posuzova´nı´ tohoto aspektu je nasˇe hodnocenı´ do znacˇne´ mı´ry intuitivnı´. 3) Prˇimeˇrˇenost textu R. Chodeˇra prˇipomı´na´, zˇe proble´m autenticky´ch a umeˇly´ch textu ˚ „je do jiste´ mı´ry za ´ stupny´, druhotny´“ (Chodeˇra, 2001, s. 99). Prvotnı´ je totizˇ jejich prˇimeˇrˇenost. Kazˇdy´ vy´ukovy´ text, umeˇly´ cˇi autenticky´, musı´ by´t v prvnı´ rˇadeˇ prˇimeˇrˇeny´, a to nejen po stra´nce jazykove´ slozˇitosti, ale i vzhledem k veˇku, potrˇeba´m a za´jmu ˚ m studentu ˚. 4) Strukturace textu Zpu ˚ sob strukturace textu, usporˇa´da´nı´ a prezentace hlavnı´ch mysˇlenek ma´ podle Homolove´ nesporneˇ vliv na porozumeˇnı´. Prˇehledne´ a logicky vystaveˇne´ texty proces porozumeˇnı´ vy´razneˇ ulehcˇujı´. Neˇktere´ texty se vyznacˇujı´ nemeˇnnou strukturou (naprˇ. formula´rˇe, inzera´ty, dopisy). I tento aspekt mu ˚ zˇe ucˇitel ve vy´uce kreativneˇ vyuzˇ´ıt (Homolova´, 2003, s. 11). 5) Zpu ˚ sob prezentace gramaticky´ch jevu ˚ a slovnı´ za´soby Texty je nutne´ posuzovat take´ podle toho, jaky´m zpu ˚ sobem jsou v nich prezentova´ny nove´ gramaticke´ jevy a nezna´ma´ slovnı´ za´soba (Cunningsworth, 1995, s. 75). Obzvla´sˇt’ se to ty´ka´ textu ˚ , ktere´ majı´ ve vy´uce slouzˇit jako vy´chodisko ke gramaticke´mu vy´kladu cˇi opakova´nı´, anebo 22
k rozsˇ´ırˇenı´ te´matu. Rozhodujı´cı´m krite´riem vy´beˇru je v tomto prˇ´ıpadeˇ frekvence dane´ho jevu, nebo slovnı´ za´soby v textu, prˇicˇemzˇ se prˇihlı´zˇ´ı i k tomu, je-li jejich prˇehled dostatecˇneˇ komplexnı´. 6) Vy´znam textu z hlediska studenta Prˇi vy´beˇru ucˇebnı´ch textu ˚ musı´ ucˇitel bra´t ohled nejen na vy´ukove´ cı´le a pla´ny, ale i na zameˇrˇenı´ a za´jmy studentu ˚ (Homolova´, 2003, s. 11). Text, ktery´ se tematicky vztahuje k oblasti, o nizˇ se student sa´m zajı´ma´, funguje ve vy´uce jako silny´ motivacˇnı´ prvek. Pozornost studenta take´ obvykle upoutajı´ texty s prˇ´ıbeˇhem, jezˇ nepostra´dajı´ humor, vtip nebo zajı´mavou pointu.
23
2 Texty v souc ˇasny ´ ch uc ˇebnicı´ch c ˇes ˇtiny pro cizince Texty prˇedstavujı´ jeden ze za´kladnı´ch komponentu ˚ ucˇebnic cizı´ch jazyku ˚. V komunikativneˇ orientovane´ vy´uce jsou dokonce povazˇova´ny za slozˇku nejvy´znamneˇjsˇ´ı. Kvalitnı´ texty jsou proto nezbytnou podmı´nkou kazˇde´ dobre´ jazykove´ ucˇebnice. Cı´lem te´to kapitoly je zjistit, jakou u ´ lohu ma´ textova´ slozˇka v soucˇasny´ch ucˇebnicı´ch cˇesˇtiny pro cizince a jaka´ za´vazˇnost se jı´ v porovna´nı´ s dalsˇ´ımi komponenty prˇipisuje. V prvnı´ cˇa´sti se zameˇrˇujeme na zkouma´nı´ textove´ slozˇky, jejı´ role a funkce v ra´mci ucˇebnice jako celku. Ve druhe´ cˇa´sti se na za´kladeˇ rozboru konkre´tnı´ch textu ˚ pokousˇ´ıme vymezit hlavnı´ rozdı´ly v prˇ´ıstupu k textu v jednotlivy´ch ucˇebnicı´ch. K analy´ze jsme vybrali trˇi ucˇebnice: Communicative Czech (Elementary Czech) (Resˇkova´ - Pintarova´, 2000), ˇ echova´ - Putz, 2002) a New Czech Chcete mluvit cˇesky? I. (Remediosova´ - C Step by Step (Hola´, 2004). Prˇi vy´beˇru jsme se rˇ´ıdili jednak rokem vyda´nı´, tj. aktua´lnostı´ ucˇebnic, jejich dostupnostı´ na trhu a zohlednili jsme i vlastnı´ praktickou zkusˇenost s nimi. Vzhledem k tomu, zˇe vsˇechny analyzovane´ ucˇebnice byly publikova´ny v poslednı´m desetiletı´ a jsou v cˇesky´ch knihkupectvı´ch beˇzˇneˇ dostupne´, ˇ eske´ lze take´ prˇedpokla´dat, zˇe velka´ cˇa´st ucˇitelu ˚ i studentu ˚ pu ˚ sobı´cı´ch v C republice ve vy´uce vyuzˇ´ıva´ alespon ˇ jeden z teˇchto materia´lu ˚.
2.1 Skladba textu ˚ v analyzovany ´ ch uc ˇebnicı´ch Z prˇedmluv autoru ˚ vyply´va´, zˇe se vsˇechny trˇi analyzovane´ ucˇebnice shodujı´ v neˇkolika podstatny´ch rysech: • jsou napsa´ny na ba´zi anglicˇtiny • jsou urcˇeny zacˇa´tecˇnı´ku ˚ m, prˇ´ıp. pokrocˇilejsˇ´ım zacˇa´tecˇnı´ku ˚m • kladou si komunikacˇnı´ cı´l • jsou doplneˇny cvicˇebnicemi a audio nahra´vkami Prˇes vesˇkere´ vneˇjsˇ´ı shody se vsˇak ucˇebnice od sebe znacˇneˇ lisˇ´ı svou stavbou i zpu ˚ sobem zpracova´nı´. Odlisˇujı´ se v pocˇtu lekcı´, ve zpu ˚ sobu jejich 24
strukturace, v rozlozˇenı´ gramatiky a slovnı´ za´soby, ve vy´beˇru komunikacˇnı´ch te´mat a v neposlednı´ rˇadeˇ take´ v rˇazenı´ a zpracova´nı´ textu ˚. Kazˇda´ z analyzovany´ch ucˇebnic zpracova´va´ textovou slozˇku trochu jinak, rˇ´ıdı´ se jiny´mi principy a postupy. Ucˇebnice se navza´jem ru ˚ znı´ podle mnozˇstvı´, rozlozˇenı´, typologicke´ skladby textu ˚ i podle zpu ˚ sobu jejich vyuzˇitı´ (viz 1.4). Tato cˇtyrˇi krite´ria pouzˇ´ıva´me jako vy´chodisko pro analy´zu textovy´ch slozˇek ve vsˇech trˇech ucˇebnicı´ch. Prˇi rozboru pracujeme kromeˇ uvedeny´ch krite´riı´ take´ s pojmem kvality textu ˚ . Jsme si prˇitom veˇdomi skutecˇnosti, zˇe uzˇitı´m tohoto termı´nu, ktery´ lze obtı´zˇneˇ vymezit pomocı´ objektivnı´ch meˇrˇ´ıtek, vna´sˇ´ıme do analy´zy prvky subjektivnı´ho hodnocenı´. 2.1.1 Communicative Czech (Elementary Czech) Ucˇebnice Communicative Czech (Elementary Czech) obsahuje kromeˇ u ´ vodnı´ lekce, veˇnovane´ za´kladu ˚ m cˇeske´ fonetiky, celkem 12 lekcı´, jezˇ majı´ jednotnou strukturu.9 Ucˇebnici lze z hlediska jejı´ vy´stavby oznacˇit za tradicˇnı´. Na zacˇa´tku kazˇde´ lekce je textova´ cˇa´st. Po nı´ na´sleduje oddı´l gramatiky, v neˇmzˇ jsou prostrˇednictvı´m tabulek a strucˇny´ch prˇehledu ˚ prezentova´ny jednotlive´ mluvnicke´ jevy. Dalsˇ´ı cˇa´st tvorˇ´ı cvicˇenı´, ktera´ se vztahujı´ k prˇ´ıslusˇne´ gramaticke´ sekci (A azˇ D, podle pocˇtu probı´rany´ch gramaticky´ch jevu ˚ ). V za´veˇru se objevujı´ dopln ˇ ujı´cı´ aktivity, jezˇ umozˇn ˇ ujı´ studentu ˚ m aplikovat a da´le rozvinout znalosti nebo dovednosti, ktere´ si v dane´ lekci osvojili. Nove´ slovnı´ za´sobeˇ je vzˇdy vyhrazena poslednı´ stra´nka lekce. V Communicative Czech nejsou texty rˇazeny na´hodneˇ, ny´brzˇ systematicky se zrˇetelem k jejich funkci. Du ˚ sledneˇ se zde dodrzˇuje deˇlenı´ na texty vy´chozı´ a dopln ˇ kove´.10 Vy´chozı´ texty jsou v kazˇde´ lekci zahrnuty do u ´ vodnı´ (textove´) cˇa´sti. Jsou take´ k dispozici na audio nahra´vce. Vsˇechny slovnı´ tvary, ktere´ v textech ilustrujı´ novou gramatiku, jsou pro prˇehlednost zvy´razneˇny. Pocˇet vy´chozı´ch textu ˚ na lekci nenı´ pevneˇ stanoven, pohybuje se od jednoho (v lekci 6 a 7) do cˇtyrˇ textu ˚ (v lekci 9). Vy´jimku tvorˇ´ı lekce 12, v jejı´zˇ u ´ vodnı´ cˇa´sti se objevuje 9
Lekce 12 se vsˇak te´to strukturˇe cˇa´stecˇneˇ vymyka´. Vzhledem k tomu, zˇe se jedna´ o lekci opakovacı´, je zde zcela vynecha´na gramaticka´ sekce. 10 Zrˇetelne´ a systematicke´ oddeˇlova´nı´ textu ˚ vy´chozı´ch a dopln ˇ kovy´ch je ze vsˇech trˇ´ı analyzovany´ch ucˇebnic prˇ´ıznacˇne´ jen pro Communicative Czech.
25
deveˇt kra´tky´ch dialogu ˚ a jeden monolog. Mnozˇstvı´ vy´chozı´ch textu ˚ se v kazˇde´ lekci meˇnı´, cozˇ souvisı´ jednak s jejich de´lkou, jednak s jejich monologicky´m cˇi dialogicky´m charakterem. Textova´ cˇa´st zabı´ra´ v ucˇebnici minima´lneˇ jednu (v lekci 1 a 7), maxima´lneˇ sˇest stran A4 (v lekci 12). Dialogicke´ texty prˇitom jednoznacˇneˇ prˇevazˇujı´ nad texty monologicky´mi i smı´sˇeny´mi, a to v pomeˇru 25:7:4. Vy´chozı´ texty jsou zˇa´nroveˇ ru ˚ znorode´. Kromeˇ dvou monologicky´ch u ´ tvaru ˚ (neforma´lnı´ho dopisu a zˇivotopisu) se setka´va´me prˇedevsˇ´ım s typizovany´mi dialogy, charakteristicky´mi pro modelove´ komunikacˇnı´ situace (naprˇ. seznamovacı´ dialog, pracovnı´ pohovor, dialog v obchodeˇ, v restauraci, na posˇteˇ, v realitnı´ kancela´rˇi, v cˇistı´rneˇ, u holicˇe, u doktora). Textova´ cˇa´st se skla´da´ nejen z textu ˚ samotny´ch, ale zahrnuje take´ rozsˇirˇujı´cı´ aktivity, ktere´ se k nim va´zˇ´ı. Porozumeˇnı´ textu se nejcˇasteˇji oveˇrˇuje prostrˇednictvı´m ota´zek a odpoveˇdı´. V neˇktery´ch lekcı´ch (naprˇ. v lekcı´ch 2, 3, 5, 6, 8, 9) jsou vy´chozı´ texty doprova´zeny ru ˚ zny´mi gramaticky´mi, lexika´lnı´mi, stylisticky´mi nebo komunikacˇnı´mi cvicˇenı´mi, ktera´ jsou zameˇrˇena na procvicˇova´nı´ zajı´mavy´ch textovy´ch jevu ˚ . Veˇtsˇina u ´ kolu ˚ vztahujı´cı´ch se k vy´chozı´m textu ˚ m ma´ ra´z textovy´ch, prˇ´ıp. potextovy´ch aktivit (tj. aktivit, ktere´ student vykona´va´ v pru ˚beˇhu recepce textu, nebo azˇ po recepci textu). Prˇedtextove´ aktivity, jezˇ cˇtenı´ nebo poslechu textu prˇedcha´zejı´, se v Communicative Czech neobjevujı´. 11 Prˇ´ıklad vy´chozı´ho dialogicke´ho textu z pa´te´ lekce: V restauraci Pavel, Lenka, c ˇı´ˇsnice, vrchnı´ ˇ : Dobry´ den. Prˇejete si obe C ˇ dvat? P: Ano, chte ˇ l bych jı´delnı´ lı´stek. ˇ : Prosı´m, pane, tady je. C P: De ˇ kuju. Lenko, da ´ me si aperitiv? L: Mu˚ˇ zeme. Ma ´ m chut’na bı´le ´ Martini. P: Dobrˇe. Da ´ m si taky. Majı´ rajskou pole ´ vku, tu ma ´ m ra ´ d. L: Ja ´ ji nechci, ma ´ m chut’na hove ˇ zı´. P: Ma ´ ˇs ra ´ da smazˇene ´ kurˇe? L: Ano, da ´ me si kurˇe a hranolky. ˇ : Prosı´m, chcete si uzˇ objednat? C P: Ano, jednou rajskou a jednou hove ˇ zı´ pole ´ vku a dvakra ´ t smazˇene ´ kurˇe a hranolky. ˇ : Prˇejete si take C ´ aperitiv? P: Dvakra ´ t bı´le ´ martini a led. P: Da ´ te si taky sala ´ t? L: Jaky´ ma ´ te? ˇ : Rajc C ˇatovy´ a okurkovy´. L: Tak dvakra ´ t okurkovy´. P: Da ´ ˇs si za ´ kusek, Lenko? L: Pavle, vı´ˇs, ˇze nesmı´m. Nechci by´t tlusta ´. P: Ale jdi, vec ˇer mu˚ˇ zeme jı´t cvic ˇit. Ja ´ si da ´ m zmrzlinu. Ma ´ m si da ´t c ˇokola ´ dovou nebo vanilkovou? 11
Na vy´znam prˇedtextovy´ch, resp. prˇedposlechovy´ch aktivit ve vy´uce cizı´ho jazyka upozorn ˇ uje ve sve´m cˇla´nku naprˇ. G. Rees (viz www.teachingenglish.org.uk/think/listen.shtml).
26
ˇ okola L: C ´ dovou. Ale ka ´ vu si da ´ me oba. P: Pane vrchnı´, platı´m. V: Prosı´m, tady je va ´ ˇs u´c ˇet.
ˇ tenı´ a Poslech, jsou rˇazeny do druhe´ Dopln ˇ kove´ texty, tj. cˇa´sti oznacˇene´ C poloviny lekce. Texty urcˇene´ ke cˇtenı´ jsou v neˇktery´ch lekcı´ch umı´steˇny teˇsneˇ za sekci Cvicˇenı´, jindy jsou vlozˇeny do oddı´lu dopln ˇ kovy´ch aktivit. ´ lohy k poslechovy´m textu U ˚ m jsou uvedeny v za´veˇru lekce prˇed slovnı´kem. Veˇtsˇina lekcı´ obsahuje oba typy dopln ˇ kovy´ch textu ˚ . Dvana´ct cˇtecı´ch textu ˚ ˇ tenı´ je rozprostrˇeno do devı´ti lekcı´, ve trˇech lekcı´ch (v lekci 4, 8 a 9) oddı´l C zcela chybı´. Poslechovy´ text pak scha´zı´ pouze v lekci prvnı´. Mezi dopln ˇkovy´mi texty - obdobneˇ jako mezi texty vy´chozı´mi - prˇevla´dajı´ dialogy nad monology nebo texty smı´sˇeny´mi, a to v pomeˇru 6:4:2 u cˇtecı´ch textu ˚ a 9:2:0 u poslechovy´ch. ˇ tecı´ texty majı´ podle vyja´drˇenı´ autorek rozvı´jet zejme´na schopnost pra´ce C s textem. Kromeˇ dvou vy´jimek (v lekci 10 a 12) je vsˇak pra´ce s dopln ˇ kovy´m textem omezena na jednu cˇi dveˇ jednotva´rne´, opakujı´cı´ se u ´ lohy, jako je tvorˇenı´ ota´zek k textu, odpovı´da´nı´ na zadane´ ota´zky cˇi obmeˇn ˇ ova´nı´ dialogu ˚. Navı´c cˇtecı´ texty uvedene´ v lekci 1, 2, 3 a 7 jsou spı´sˇe nezˇ k rozvı´jenı´ dovednosti cˇtenı´ urcˇeny k prezentaci novy´ch gramaticky´ch jevu ˚ , prˇ´ıp. k fixaci uzˇitecˇny´ch fra´zı´. V lekci prvnı´ jsou takto prezentova´ny za´kladnı´ spolecˇenske´ fra´ze, ve druhe´ tranzitivnı´ slovesa a prepozice pojı´cı´ se s akuzativem, ve trˇetı´ pak nominativ a akuzativ posesivnı´ch za´jmen a akuzativ za´jmen osobnı´ch (viz uka´zka nı´zˇe). V sedme´ lekci se objevujı´ dokonce dva takove´ texty. Prvnı´ z nich na neˇkolika prˇ´ıkladech ilustruje uzˇitı´ genitivu a akuzativu osobnı´ch za´jmen, druhy´ nabı´zı´ model pro uda´va´nı´ cˇasu v cˇesˇtineˇ. Zmı´neˇne´ jazykove´ jevy jsou v textech vzˇdy zvy´razneˇny. Poslech je v prˇedmluveˇ oznacˇen jako vy´beˇrova´ aktivita. Poslechove´ texty majı´ studenty seznamovat se skutecˇny´m jazykem, a proto vzˇdy obsahujı´ urcˇite´ mnozˇstvı´ nezna´me´ slovnı´ za´soby i neˇktere´ dosud neprobı´rane´ mluvnicke´ jevy. Ke kazˇde´mu poslechu jsou v ucˇebnici vypracova´ny u ´ koly. V porovna´nı´ s aktivitami ke cˇtecı´m textu ˚ m je jejich skladba pestrˇejsˇ´ı. Prˇestozˇe nejcˇasteˇjsˇ´ım typem poslechovy´ch aktivit zu ˚ sta´vajı´ ota´zky k textu, objevujı´ se zde i neˇktere´ dalsˇ´ı u ´ lohy (naprˇ. vypln ˇ ova´nı´ tabulky, oznacˇova´nı´ pravdivy´ch a nepravdivy´ch tvrzenı´). Prˇ´ıklad dopln ˇ kove´ho cˇtecı´ho textu ze trˇetı´ lekce: 27
Nakupujeme da ´ rky ´ dku na na ´ me ˇ stı´. Jdou do Jsou Va ´ noce. Eva a jejı´ kamara ´ dka Milena chte ˇ jı´ nakupovat. Eva c ˇeka ´ na svou kamara obchodnı´ho domu. Milena potrˇebuje da ´ rek pro sve ´ ho bratra Jindru. Jejı´ bratr ma ´ ra ´ d modernı´ hudbu. Kupuje pro ´ ho prˇı´tele a kupuje c ˇesky´ kalenda ´ ˇ. r ne ˇ ho kazetu. Eva myslı´ na sve ´ ho nove Milena: Jak se jmenuje tvu˚j prˇı´tel? Nezna ´ m ho? Eva: Myslı´m, ˇze ho nezna ´ ˇs. Jmenuje se Pavel. Milena: Nema ´ m jesˇte ˇ da ´ rek pro maminku. Chte ˇ la bych pro ni koupit ne ˇ jakou desku... Tamhle vzadu majı´ desku Rolling Stones! Vidı´ˇs ji? Eva: To je dobry´ na ´ pad. Koupı´m ji taky. Milena: A ted’ ma ´ m vsˇechno. Nevı´m jenom, kdy koupı´m da ´ rek pro tebe.
Vedle textu ˚ vy´chozı´ch a dopln ˇ kovy´ch lze v ucˇebnici rozlisˇit jesˇteˇ jednu skupinu textu ˚ - tzv. textova´ cvicˇenı´ (viz 1.3.9). Setka´va´me se v za´sadeˇ se trˇemi typy textovy´ch cvicˇenı´. Nejfrekventovaneˇjsˇ´ım typem jsou cvicˇenı´ dopln ˇ ovacı´. Studenti podle zada´nı´ dopln ˇ ujı´ do textu na´lezˇite´ gramaticke´ tvary a struktury (naprˇ. tvary osobnı´ch za´jmen, pa´dove´ koncovky), nebo slovnı´ za´sobu. Dalsˇ´ım typem jsou cvicˇenı´ obmeˇn ˇ ovacı´. Obvykle majı´ studenti za u ´ kol prˇeve´st text do jine´ho slovesne´ho cˇasu (naprˇ. text v minule´m cˇase prˇevypra´veˇt ve futuru). Cvicˇenı´ na dosazova´nı´ spra´vny´ch gramaticky´ch forem za vy´razy v za´vorka´ch se v Communicative Czech te´meˇrˇ nevyskytujı´, jsou zastoupena pouze ve cvicˇebnici. Prˇ´ıklad dopln ˇ ovacı´ho cvicˇenı´ z lekce deva´te´: Dopln ˇ te za ´ jmena v ru˚zny´ch pa ´ dech. ˇ etla o .......... v c Vc ˇera mi telefonovala Irena. Pozvala .......... na vy´stavu. C ˇasopise a chte ˇ la .......... vide ˇ t. Sˇli jsme na .......... odpoledne. Byla to vy´stava zna ´ me ´ ho malı´ˇe r Alfonse Muchy. Hodne ˇ jsem o .......... slysˇel uzˇ drˇı´v a ma ´ m od .......... ne ˇ kolik plaka ´ tu˚. Taky jsem c ˇetl o .......... knihu od jeho syna. Lı´bı´ se mi hlavne ˇ jeho obrazy ˇzen. Na vy´stave ˇ .......... bylo asi dvacet. Dı´vali jsme se na .......... dlouho. Po vy´stave ˇ jsme ˇsli na vec ˇerˇi a po .......... domu˚.
Cvicˇebnice neboli Workbook je - obdobneˇ jako ucˇebnice - rozdeˇlena do 12 lekcı´. Ze vsˇech druhu ˚ textu ˚ jsou ve cvicˇebnici zastoupena pouze textova´ cvicˇenı´. Nejcˇasteˇjsˇ´ım typem textovy´ch cvicˇenı´ jsou cvicˇenı´ dopln ˇ ovacı´, zameˇrˇena´ na dopln ˇ ova´nı´ pa´dovy´ch koncovek, prepozic, nebo slovnı´ za´soby. Kromeˇ novy´ch textu ˚ (monologicky´ch i dialogicky´ch) se k procvicˇenı´ a opakova´nı´ slovnı´ za´soby pravidelneˇ vyuzˇ´ıvajı´ take´ texty z ucˇebnice. Zna´me´ ucˇebnicove´ texty jsou zde uvedeny v neu ´ plne´, prˇ´ıp. lehce pozmeˇneˇne´ podobeˇ, studenti majı´ za u ´ kol vynechane´ vy´razy do textu ˚ po pameˇti doplnit. Obmeˇn ˇ ovacı´ a dosazovacı´ textova´ cvicˇenı´ jsou ve cvicˇebnici zastoupena minima´lneˇ. Prˇ´ıklad dopln ˇ ovacı´ho cvicˇenı´ ze cˇtvrte´ lekce ve cvicˇebnici: Dopln ˇ te vhodna ´ slova. (Zopakujte si text v Elementary Czech na strane ˇ 47). Eva a .................... kamara ´ dka Milena chte ˇ jı´ .................... Eva c ˇeka ´ na .................... kamara ´ dku .................... na ´ me ˇ stı´.
28
.................... do obchodnı´ho domu. Milena potrˇebuje .................... pro sve ´ ho .................... Jindru. .................... bratr ma ´ ra ´ d modernı´ hudbu. Kupuje pro .................... kazetu. Eva .................... na sve ´ ho nove ´ ho .................... a kupuje c ˇesky´ kalenda ´ ˇ. r Jejı´ prˇı´tel se .................... Pavel. Milena .................... nezna ´ . Vzadu .................... desku Rolling Stones. Eva ˇır´ka ´ : „To je dobry´ .................... .“
Shrnutı´: Z prˇedchozı´ analy´zy vyply´va´, zˇe ucˇebnice Communicative Czech (Elementary Czech), resp. jejı´ textova´ slozˇka vyhovuje veˇtsˇineˇ ze zkoumany´ch krite´riı´. Texty jsou usporˇa´da´ny prˇehledneˇ, vsˇechny - vyjma tzv. textova´ cvicˇenı´ - jsou ˇ tenı´, na za´kladeˇ sve´ funkce zarˇazeny do jedne´ ze trˇ´ı sekcı´ oznacˇeny´ch Texty, C nebo Poslech.12 Tato koncepce, jezˇ je du ˚ sledneˇ dodrzˇova´na v cele´ ucˇebnici, umozˇn ˇ uje ucˇiteli i studentu ˚ m se rychle a snadno v textech zorientovat. Lze ji proto vnı´mat jako pozitivnı´. Dalsˇ´ım du ˚ lezˇity´m znakem ucˇebnice je vztah mezi texty dialogicky´mi a monologicky´mi. Prˇevahu dialogu nad monologem neinterpretujeme jako koncepcˇnı´ nevyrovnanost, a tedy slabinu textove´ slozˇky, ny´brzˇ naopak. Domnı´va´me se, zˇe uprˇednostn ˇ ova´nı´ dialogicky´ch textu ˚ je plneˇ v souladu se zameˇrˇenı´m ucˇebnice na vy´uku autenticke´, komunikacˇnı´ cˇesˇtiny pouzˇitelne´ v beˇzˇny´ch komunikacˇnı´ch situacı´ch. Student si totizˇ pomocı´ dialogu ˚ osvojuje prakticke´ modely a strategie vyjadrˇova´nı´, ktere´ mu ˚ zˇe ihned uplatnit v rea´lne´ komunikaci. Ucˇebnici Communicative Czech lze z hlediska mnozˇstvı´, rozlozˇenı´ a typologicke´ ru ˚ znorodosti textu ˚ povazˇovat za standardnı´. Urcˇite´ rezervy vsˇak shleda´va´me ve zpu ˚ sobu vyuzˇitı´ textu ˚ . Aktivity a cvicˇenı´ vztahujı´cı´ se k jednotlivy´m textu ˚ m kuprˇ´ıkladu zohledn ˇ ujı´ hlavneˇ textovou a potextovou fa´zi pra´ce s textem. Prˇedtextove´ aktivity, stimulujı´cı´ za´jem a motivaci studentu ˚, zde zcela chybı´. Situace nenı´ lepsˇ´ı, ani pokud jde o mnozˇstvı´ a rozmanitost u ´ loh. Jejich zpracova´nı´ postra´da´ kreativnı´ prˇ´ıstup, cozˇ potvrzuje i skutecˇnost, zˇe nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ı (a mnohdy jedinou) aktivitou oveˇrˇujı´cı´ porozumeˇnı´ jsou ota´zky k textu. Co se ty´ka´ kvality textu ˚ , je v ucˇebnici patrna´ snaha funkcˇneˇ propojit jazykovy´ jev s urcˇitou komunikacˇnı´ situacı´ tak, aby se texty co nejvı´ce blı´zˇily rea´lne´ komunikaci. Tomu odpovı´da´ vy´beˇr te´mat (naprˇ. sezna´menı´, nakupo12
Prˇipomı´na´me vsˇak, zˇe neˇktere´ cˇtecı´ texty ne zcela odpovı´dajı´ deklarovane´ funkci, tj. funkci prostrˇedku rozvı´jejı´cı´ho prˇedevsˇ´ım dovednost cˇtenı´ a schopnost pra´ce s textem, ale blı´zˇ´ı se spı´sˇe textu ˚ m vy´chozı´m, jejichzˇ hlavnı´m u ´ kolem je prezentovat nove´ gramaticke´ jevy a slovnı´ za´sobu (viz vy´sˇe uka´zka dopln ˇ kove´ho textu).
29
va´nı´, restaurace), volba typu textu ˚ vyznacˇujı´cı´ se veˇtsˇ´ım du ˚ razem na dialog a prˇ´ıbeˇh i vy´razneˇjsˇ´ı ohled na studenta a jeho osobnı´ zkusˇenost. Tuto tendenci se vsˇak nedarˇ´ı vzˇdy du ˚ sledneˇ napln ˇ ovat a mnohe´ texty si ve vztahu ke gramaticke´ slozˇce i nada´le zachova´vajı´ sluzˇebne´ postavenı´ (detailneˇjsˇ´ı analy´zu a konkre´tnı´ prˇ´ıklady uva´dı´me v na´sledujı´cı´ kapitole, viz 2.2.1, s. 43-46, 53-55). Navı´c propojenı´ jazykove´ho jevu s te´matem se nezda´ by´t vzˇdy zcela funkcˇnı´, jako naprˇ. v prˇ´ıpadeˇ propojenı´ akuzativu singula´ru s te´matem sezna´menı´ v lekci druhe´ (viz 2.2.1, s. 45) nebo prova´za´nı´ moda´lnı´ch sloves s te´matem v restauraci v lekci pa´te´ (viz vy´sˇe uka´zka vy´chozı´ho textu). 2.1.2 Chcete mluvit c ˇesky? I. Chcete mluvit cˇesky? I./Do you want to speak Czech? I. prˇedstavuje anglickou mutaci ucˇebnice Wollen sie tschechisch sprechen? urcˇene´ pro neˇmecky mluvı´cı´ studenty. Ucˇebnice obsahuje 15 lekcı´. Prvnı´ lekci kromeˇ u ´ vodu k cˇeske´ fonetice prˇedcha´zı´ jesˇteˇ nulta´ obra´zkova´ lekce, v nı´zˇ si prostrˇednictvı´m audio-ora´lnı´ho kurzu („Just listen and repeat“) majı´ studenti osvojit nejbeˇzˇneˇjsˇ´ı cˇeske´ fra´ze a spolu s nimi i za´klady cˇeske´ gramatiky. Vsˇechny ostatnı´ lekce se vyznacˇujı´ jednotnou strukturou. Na prvnı´ straneˇ je uvedena slovnı´ za´soba lekce, pote´ na´sleduje gramaticka´ cˇa´st, ktera´ je podle pocˇtu probı´rany´ch jevu ˚ da´le rozdeˇlena do mensˇ´ıch celku ˚ . Tyto oddı´ly obsahujı´ gramaticky´ vy´klad vedeny´ v anglicˇtineˇ, jehozˇ soucˇa´stı´ jsou ru ˚ zne´ gramaticke´ tabulky a prˇehledy prezentujı´cı´ probı´rany´ jev, da´le se´rii prˇ´ıkladu ˚ ilustrujı´cı´ch uzˇitı´ jevu na izolovany´ch veˇta´ch cˇi v mikrodialozı´ch a obvykle take´ cvicˇenı´ urcˇena´ k za´kladnı´mu na´cviku. V druhe´ pu ˚ li lekce se objevujı´ jednak texty, ktere´ jsou spjaty s te´matem lekce, jednak dalsˇ´ı cvicˇenı´ zameˇrˇena´ na souhrnne´ procvicˇova´nı´ gramaticky´ch jevu ˚ a na upevn ˇ ova´nı´ veˇtny´ch struktur i slovnı´ za´soby. Kazˇda´ lekce - s vy´jimkou trˇ´ı poslednı´ch je zakoncˇena mluvnı´mi cvicˇenı´mi, tj. modelovy´mi konverzacˇnı´mi cvicˇenı´mi vztahujı´cı´mi se k tematicke´ na´plni prˇ´ıslusˇne´ lekce. V ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? nejsou texty deˇleny podle tradicˇnı´ho schematu na vy´chozı´ a dopln ˇ kove´. Kazˇda´ lekce obsahuje dva hlavnı´ texty, ktere´ zpracova´vajı´ urcˇite´ te´ma, vyuzˇ´ıvajı´ prˇitom vsˇechny jazykove´ jevy probrane´ v prˇedchozı´ gramaticke´ cˇa´sti.13 Prvotnı´ funkcı´ teˇchto textu ˚ tedy nenı´ 13
Lekce 11 se tomuto syste´mu vymyka´, na mı´sto dvou obsahuje cˇtyrˇi hlavnı´ texty.
30
prezentovat cˇi ilustrovat nezna´my´ gramaticky´ jev, ny´brzˇ by´t vy´chodiskem pro tematickou a obsahovou na´pln ˇ lekce. Termı´n hlavnı´ text volı´me za´meˇrneˇ, abychom zdu ˚ raznili jeho typologickou odlisˇnost od textu vy´chozı´ho (za´kladnı´ho) i dopln ˇ kove´ho. Vsˇechny hlavnı´ texty jsou opatrˇeny na´zvem, ktery´ je za´roven ˇ uveden i v obsahu (naprˇ. Pokoj, Pojedu do Prahy, V restauraci apod.). Dı´ky tomu se texty dajı´ v ucˇebnici velmi snadno vyhledat. Ke kazˇde´mu textu existuje take´ audio nahra´vka. De´lka textu ˚ je promeˇnliva´, nejkratsˇ´ı texty zabı´rajı´ zhruba trˇetinu strany A5 (naprˇ. v lekci 1), nejdelsˇ´ı pak cele´ dveˇ strany (v lekci 5). Obecneˇ lze konstatovat, zˇe v prvnı´ch cˇtyrˇech lekcı´ch prˇevazˇujı´ texty kra´tke´, zabı´rajı´cı´ trˇetinu azˇ polovinu strany. Uprˇednostn ˇ ova´nı´ jednoduchy´ch a kra´tky´ch textu ˚ v pocˇa´tcı´ch vy´uky je zcela v souladu s Komenske´ho za´sadami postupu od jednodusˇsˇ´ıho ke slozˇiteˇjsˇ´ımu a od kra´tke´ho k obsˇ´ırneˇjsˇ´ımu (srov. Komensky´, 1948). Pomeˇr mezi texty monologicky´mi, dialogicky´mi a smı´sˇeny´mi je vcelku vyrovnany´ (10:12:10). Monologicke´ texty majı´ cˇasto popisny´ charakter (naprˇ. popis pokoje, rodiny, dennı´ch aktivit, charakteristika rocˇnı´ch obdobı´ apod.). Prˇestozˇe na´zvy veˇtsˇiny dialogicky´ch a neˇktery´ch smı´sˇeny´ch textu ˚ odkazujı´ k modelovy´m komunikacˇnı´m situacı´m (naprˇ. V restauraci, Na´vsˇteˇva, V hotelu, Telefon, U le´karˇe, Jedna´nı´), texty svy´m obsahem ra´mec typizovane´ho dialogu cˇasto prˇekracˇujı´. Naprˇ´ıklad dialog „V restauraci“ z lekce 9 nezahrnuje pouze repliky mezi hostem a cˇ´ısˇnı´kem, ny´brzˇ je rozsˇ´ırˇen o konverzaci probı´hajı´cı´ mezi samotny´mi hosty. Prˇ´ıklad: V restauraci ˇ ´ıˇsnı´k: Dobry´ vec C ˇer. Host: Dobry´ vec ˇer. Chte ˇ li bychom stu˚l pro c ˇtyrˇi osoby. ˇ ´ıˇsnı´k: Ma C ´ te ho rezervovany´? Host: Ne. ˇ ´ıˇsnı´k: Tady u dverˇı´ je jeden volny´ stu˚l. C Host: Jiny´ stu˚l by nebyl? Neradi bychom sede ˇ li u dverˇı´. ˇ ´ıˇsnı´k: Jesˇte C ˇ jeden stu˚l je volny´ tamhle vzadu v rohu. Host: De ˇ kujeme, posadı´me se tam. ˇ ´ıˇsnı´k: Budete si prˇa C ´ t vec ˇerˇet? Tady je prosı´m jı´delnı´ lı´stek. Host: De ˇ kujeme. On: Ma ´ m velky´ hlad, od ra ´ na jsem nejedl. Tady majı´ velky´ vy´be ˇ r! Asi si da ´ m jako obvykle ne ˇ co z italske ´ kuchyne ˇ. Nebo ne. Vyberu si veprˇovou pec ˇeni a knedlı´k. Ona: Vracı´ˇs se k tradic ˇnı´mu c ˇeske ´ mu jı´dlu? Ja ´ ma ´ m chut’ na teply´ kurˇecı´ sala ´ t a take ´ na biftek na grilu. Nevı´m, co si ma ´ m vybrat. Budeme jı´st hned, nebo azˇ prˇijdou tvoji zna ´ mı´?
On: Nejdrˇı´v si da ´ me ne ˇ co male ´ ho a poc ˇka ´ me na ne ˇ . Ted’ asi pra ´ ve ˇ prˇijı´ˇzde ˇ jı´ do me ˇ sta. Za 15 minut tu urc ˇite ˇ budou. Ona: Kde byli?
31
On: Nebyli daleko. Vezli jen ne ˇ co na chatu a tu majı´ asi jen 20 kilometru˚ od me ˇ sta. Atd.
Neˇktere´ texty naopak pu ˚ vodnı´ ocˇeka´va´nı´ nenapln ˇ ujı´. Text „U le´karˇe“ z lekce 13 obsahuje cˇtyrˇi na sobeˇ neza´visle´ dialogy (trˇi dialogy mezi pacienty v cˇeka´rneˇ a jeden dialog se sestrˇicˇkou), zˇa´dny´ z nich vsˇak neprˇedstavuje prˇedpokla´dany´ dialog mezi le´karˇem a pacientem. Prˇ´ıklad jednoho z dialogu ˚ „U le´karˇe“: Kolik je synovi let? Pe ˇ t a pu˚l. Je velky´, myslela jsem si, ˇze uzˇ chodı´ do ˇskoly. Nenı´ mu moc dobrˇe, vid’te? To nenı´. Jdeme po ty´dnu na kontrolu; bral antibiotika, ale sta ´ le ho bolı´ v krku a je unaveny´. Chuda ´c ˇek. Urc ˇite ˇ s nı´m budu muset zu˚stat doma dalsˇ´ı ty´den. Doufa ´ m, ˇze mu doktorka neprˇedepı´ˇse dalsˇ´ı antibiotika. Bojı´ se panı´ doktorky? Vypada ´ tak. Bojı´ se, ˇze mu bude bra ´ t krev. Injekce nema ´ ra ´ d.
Pokud jde o mnozˇstvı´ aktivit vztahujı´cı´ch se k hlavnı´m textu ˚ m, vı´ce nezˇ polovina jich nenı´ doprova´zena zˇa´dny´m cvicˇenı´m ani jiny´mi dopln ˇ ujı´cı´mi aktivitami. U zbyly´ch textu ˚ pak mezi u ´ lohami jednoznacˇneˇ prˇevazˇujı´ ota´zky k textu. Podstatneˇ me´neˇ jsou zastoupena cvicˇenı´ oveˇrˇujı´cı´ porozumeˇnı´ prostrˇednictvı´m pravdivy´ch a nepravdivy´ch tvrzenı´, vy´beˇru z vı´ce mozˇnostı´ cˇi vypisova´nı´ informacı´ z textu. Jako prostrˇedek prezentace a ilustrace novy´ch mluvnicky´ch jevu ˚ slouzˇ´ı v ucˇebnici texty gramaticke´ (viz 1.3.4). Gramaticke´ texty prezentujı´ uzˇitı´ jazykove´ho jevu v minima´lnı´m komunikacˇnı´m kontextu. Nejcˇasteˇji jsou tvorˇeny dveˇma navazujı´cı´mi vy´poveˇd’mi a obvykle bezprostrˇedneˇ doprova´zejı´ gramaticky´ vy´klad. Te´meˇrˇ v kazˇde´ lekci (kromeˇ lekcı´ 9, 13, 14 a 15) se objevuje alespon ˇ jedna sada teˇchto „netextu ˚ “, tvorˇena´ neˇkolika na sobeˇ neza´visly´mi dialogicky´mi replikami. Gramaticke´ texty jsou - stejneˇ jako hlavnı´ texty - k dispozici na audio kazeteˇ. Prˇ´ıklad gramaticky´ch textu ˚ ilustrujı´cı´ch uzˇitı´ akuzativu osobnı´ch za´jmen ze trˇetı´ lekce: Jdesˇ pro tu knihu? - Ano, jdu pro ni. Hele, tamhle jde Petr. Vidı´ˇs ho? - Ano, vidı´m ho. Ma ´ zeleny´ svetr. Jdete taky na ten novy´ film? - Ano, jdeme na ne ˇ j taky. Atd. Zna ´ ˇs Zuzanu? - Ano, zna ´ m ji dobrˇe. Atd.
Tzv. textova´ cvicˇenı´ se v ucˇebnici prˇ´ılisˇ nevyskytujı´. Z celkove´ho pocˇtu jedena´cti cvicˇenı´ je jich veˇtsˇina zameˇrˇena na dopln ˇ ova´nı´. Studenti majı´ do 32
textu ˚ dopln ˇ ovat bud’ mluvnicke´ jevy (naprˇ. prepozice, slovesa jet-jezdit a jı´tchodit), nebo slovnı´ za´sobu, poprˇ. cele´ veˇty (naprˇ. repliky dialogu). Kromeˇ dopln ˇ ovacı´ch cvicˇenı´ jsou dvakra´t zastoupena take´ cvicˇenı´ dosazovacı´ a prˇekladova´. U obou prˇekladovy´ch textu ˚ se jedna´ o prˇeklad z anglicˇtiny do cˇesˇtiny. V prvnı´m prˇ´ıpadeˇ se prˇekla´da´ dialog zachycujı´cı´ modelovou situaci na na´vsˇteˇveˇ, v druhe´m pak monologicky´ text popisujı´cı´ pru ˚ beˇh vecˇerˇe v restauraci. Zejme´na v prvnı´m textu je patrne´ cı´lene´ zameˇrˇenı´ na interferujı´cı´ jevy, tj. na zdvorˇilostnı´ a seznamovacı´ fra´ze. Prˇ´ıklad prˇekladove´ho textu ze sˇeste´ lekce: Miler: Good evening. May I intoduce my brother Tom to you? Kuba ´ tova ´ : Good evening, Mr Miler. It is nice to meet your brother. My husband is not yet at home, he is at work. Miler: That doesn’t matter. If we may, we wil wait for him, Mrs Kuba ´ tova ´. Kuba ´ tova ´ : Of course, you may. May I offer you coffee or a glass of wine? Atd.
V ucˇebnici se vedle textovy´ch cvicˇenı´ a textu ˚ hlavnı´ch i gramaticky´ch objevuje dalsˇ´ıch jedena´ct prˇeva´zˇneˇ dialogicky´ch textu ˚ , ktere´ nelze zarˇadit do zˇa´dne´ z uvedeny´ch skupin. Tyto texty majı´ obdobnou funkci jako texty dopln ˇ kove´ - prˇispı´vajı´ k prohloubenı´ te´matu lekce a rozsˇirˇujı´ sta´vajı´cı´ slovnı´ za´sobu. V prvnı´ch cˇtyrˇech lekcı´ch je u dialogu vzˇdy uveden i jeho anglicky´ ekvivalent. Ve druhe´, trˇetı´ a cˇtvrte´ lekci jsou dopln ˇ kove´ dialogy, souhrnneˇ oznacˇene´ jako Konverzace, umı´steˇny azˇ za mluvnı´ cvicˇenı´, tedy na samy´ za´veˇr lekce. V dalsˇ´ıch lekcı´ch jsou texty rˇazeny individua´lneˇ s ohledem na tematickou souvislost s hlavnı´mi texty. Naprˇ´ıklad dialog „V recepci“ z lekce 12 vhodneˇ dopln ˇ uje hlavnı´ text nazvany´ „V hotelu“. Prˇ´ıklad: V recepci Dobry´ den. Chte ˇ l bych dvoulu˚ˇzkovy´ pokoj. Na jak dlouho? Na dva nebo trˇi dny. Ma ´ m volny´ jeden dvoulu˚ˇzkovy´ pokoj ve c ˇtvrte ´ m poschodı´. Je do ulice, nebo do parku? Do ulice, do parku nema ´ me ˇza ´ dny´ volny´. Dobrˇe, vezmu si ho. Tady je mu˚j pas. Prosı´m, tady jsou klı´c ˇe. Zavazadla va ´ m doneseme do pokoje.
Workbook/Arbeitsbuch je urcˇen pro anglicky i neˇmecky hovorˇ´ıcı´ studenty. Cvicˇebnice obsahuje celkem 16 lekcı´. Prvnı´ch patna´ct lekcı´ odpovı´da´ patna´cti lekcı´m za´kladnı´ ucˇebnice, sˇestna´cta´ lekce je opakovacı´. Ve cvicˇebnici jsou rovnomeˇrneˇ zastoupeny dva druhy textu ˚ : textova´ cvicˇenı´ a cˇtecı´ texty. Mezi textovy´mi cvicˇenı´mi jednoznacˇneˇ prˇevazˇujı´ cvicˇenı´ dopln ˇ ovacı´ zameˇrˇena´ na dopln ˇ ova´nı´ gramaticky´ch jevu ˚ (naprˇ. prepozic, tvaru ˚ za´jmen cˇi 33
sloves), nebo vhodny´ch slov a slovnı´ch spojenı´ jednak do neu ´ plny´ch monologicky´ch textu ˚ , jednak do mikrodialogu ˚ . Vza´cneˇji se vyskytujı´ cvicˇenı´ dosazovacı´ a obmeˇn ˇ ovacı´. Te´meˇrˇ v kazˇde´ lekci se navı´c objevuje alespon ˇ jeden cˇtecı´ text. Tyto texty lze vzhledem k jejich umı´steˇnı´ a funkci oznacˇit jako dopln ˇ kove´. Jejich cı´lem je prˇedevsˇ´ım rozvı´jet schopnost pra´ce s textem, hlavnı´ du ˚ raz je prˇitom kladen na rozvı´jenı´ dovednosti cˇtenı´ s porozumeˇnı´m. Strˇ´ıdajı´ se zde cˇtecı´ texty dialogicke´, monologicke´ i smı´sˇene´. K veˇtsˇineˇ textu ˚ jsou vytvorˇeny dı´lcˇ´ı u ´ lohy cˇi cvicˇenı´, pomocı´ nichzˇ se oveˇrˇuje porozumeˇnı´ (naprˇ. spra´vna´ a nespra´vna´ tvrzenı´, ota´zky k textu), procvicˇujı´ jazykove´ jevy (naprˇ. vypisova´nı´ infinitivu ˚ z textu) nebo rozvı´jejı´ produktivnı´ rˇecˇove´ dovednosti (naprˇ. vytva´rˇenı´ textu dle modelu, diskuze k textu). Pocˇ´ınaje lekcı´ 11 jsou do cvicˇebnice vedle textu ˚ umeˇle vytvorˇeny´ch zarˇazova´ny te´zˇ upravene´ texty pu ˚ vodnı´ (naprˇ. rozhovor s plavkynı´ I. Hlava´cˇovou podle MF Dnes, cˇla´nek o Jirˇ´ım Stivı´novi podle Story). Prˇ´ıklad adaptovane´ho textu ze dvana´cte´ lekce ve cvicˇebnici: ˇ echu˚ prˇedstavuje idea Prˇec ˇte ˇ te si, jak si ne ˇ kolik C ´ lnı´ dovolenou. Pavel Bobek (zpe ˇ va ´ k) Ra ´ d sice lenosˇ´ım, ale na dovolene ´ toho chci hodne ˇ poznat. Nikdy nejezdı´m dvakra ´ t na stejne ´ mı´sto, vzˇdycky tra ´ vı´m dovolenou ne ˇ kde, kde jsem jesˇte ˇ nebyl. Musı´m vide ˇ t vsˇechno, co se da ´ . Nemyslı´m tı´m jen kulturnı´ a historicke ´ ˇ ecka - budeme jı´st ryby, sala pama ´ tky. A samozrˇejme ˇ - musı´m ochutnat mı´stnı´ kuchyni. Letos jedeme do R ´ ty, te ˇ stoviny. A nesmı´m zapomenout na vı´no - ˇecke r ´ vı´no mi velmi chutna ´ . Atd. Emma Srncova ´ (malı´ˇka) r ˇ erny´m Vlastne ˇ bych na dovolenou ani nemusela jet, ale chce to mu˚j manzˇel. Mnoho let jsem jezdila po sve ˇ te ˇsC divadlem a cestova ´ nı´ ma ´ m azˇazˇ. Manzˇel ma ´ ra ´ d morˇe, tak s nı´m jedu. Chvı´li si plavu, chvı´li si c ˇtu. Z dalsˇ´ıch typicky pra ´ zdninovy´ch za ´ ˇzitku˚ moc nema ´ m. Ja ´ nepiju vu˚bec alkohol, alergii ma ´ m i na vı´no. Takzˇe jedu na dovolenou jen kvu˚li rodine ˇ . Azˇ se vra ´ tı´me od morˇe, pojedu ke kamara ´ dce do Krkonosˇ. Na to se te ˇˇs´ım. Uzˇ vidı´m, ˇze budu zase hodne ˇ jı´st a ztloustnu... Atd.
Shrnutı´: Z hlediska mnozˇstvı´ obsazˇeny´ch textu ˚ lze ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? oznacˇit za mı´rneˇ podpru ˚ meˇrnou. Nepocˇ´ıta´me-li gramaticke´ texty a textova´ cvicˇenı´, obsahuje kazˇda´ lekce pouze dva hlavnı´ texty. Jejich funkce prˇitom nenı´ jednoznacˇna´. Nelze je zarˇadit ani do kategorie textu ˚ vy´chozı´ch, ani dopln ˇ kovy´ch, nikde nenı´ specifikova´no, zda majı´ by´t uvedeny jako texty poslechove´, nebo cˇtecı´. Nedostatek ucˇebnicovy´ch textu ˚ je vsˇak cˇa´steˇcˇneˇ kompenzova´n ve cvicˇebnici, kde se kromeˇ textovy´ch cvicˇenı´ objevujı´ take´ dopln ˇ kove´ cˇtecı´ texty. V souvislosti se cˇtecı´mi texty je nutne´ upozornit na prˇ´ıtomnost upraveny´ch pu ˚ vodnı´ch textu ˚ , ktere´ se vyskytujı´ v za´veˇrecˇny´ch lekcı´ch. Jejich prˇ´ınos 34
spocˇ´ıva´ nejen v tom, zˇe jsou cenny´m zdrojem rea´liı´ a informacı´ z kulturnı´ho a spolecˇenske´ho zˇivota, ale prˇedevsˇ´ım v jejich autenticiteˇ, ktera´ vy´uku prˇiblizˇuje rea´lne´ komunikaci. Dalsˇ´ı vy´hrady se ty´kajı´ nedostatecˇne´ho typologicke´ho rozru ˚ zneˇnı´ textu ˚. Monologicke´ texty popisne´, jezˇ v ucˇebnici prˇevazˇujı´ nad texty narativnı´mi (deˇjovy´mi), jsou kvu ˚ li sve´ staticˇnosti pro studenty ma´lo poutave´. Vzhledem k tomu, zˇe ne vzˇdy je jejich zarˇazenı´ funkcˇnı´ a motivovane´, pu ˚ sobı´ popisy cˇasto neza´zˇivneˇ nebo neprˇirozeneˇ. U dialogicky´ch textu ˚ je pak trˇeba pouka´zat zejme´na na rozpor, ktery´ v neˇktery´ch prˇ´ıpadech vznika´ mezi na´zvem textu a jeho obsahem (viz vy´sˇe dialog „U le´karˇe“). Z analy´zy te´zˇ vyply´va´, zˇe jen k polovineˇ hlavnı´ch textu ˚ jsou v ucˇebnici ´ lohy navı´c zohledn vypracova´ny doprovodne´ aktivity. U ˇ ujı´ pouze potextovou fa´zi pra´ce s textem. Textove´ aktivity jsou v ucˇebnici i cvicˇebnici zastoupeny minima´lneˇ, prˇedtextove´ se nevyskytujı´ vu ˚ bec. Texty v ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? nevycha´zejı´ prˇ´ılisˇ vstrˇ´ıc komunikacˇnı´m potrˇeba´m studentu ˚ , jsou ma´lo zˇive´ a celkoveˇ nezajı´mave´. Charakterizujı´ je zejme´na dva aspekty: popisnost a sluzˇebnost. Prˇ´ıklad: Jako prˇ´ıklad staticke´ho a neprˇirozeneˇ stylizovane´ho textu mu ˚ zˇe poslouzˇit uka´zka textu z pa´te´ lekce vztahujı´cı´ho se k te´matu orientace ve meˇsteˇ. Na na ´ me ˇ stı´ Mu˚ˇzu ˇır´ct, ˇze stojı´m uprostrˇed Prahy. To uzˇ vı´te, ˇze to je Va ´ clavske ´ na ´ me ˇ stı´. Stojı´m dole, nahorˇe vidı´m muzeum a dı´va ´ m se kolem. Je odpoledne. Lidi jdou z pra ´ ce, ne ˇ kdo pospı´cha ´ , ne ˇ kdo jde na procha ´ zku nebo na ka ´ vu. Ja ´ uzˇ ka ´ vu nechci. Co tedy chci de ˇ lat? Jsem turista a chci si prohle ´ dnout celou Prahu. Ted’ si pu˚jdu prohle ´ dnout orloj. Ale mapu ma ´ m v hotelu a nezna ´ m cestu. Myslı´m, ˇze to nenı´ daleko. Kolem jde ne ˇ jaka ´ dı´vka. Lı´bı´ se mi a ra ´ d se pta ´ m: „Kudy se dostanu na na ´ me ˇ stı´, kde je orloj?“ pta ´ m se c ˇesky; trochu c ˇesky uzˇ umı´m. „Vidı´m, ˇze c ˇesky rozumı´te jen troch, vysve ˇ tlı´m cestu rade ˇ ji anglicky,“ ˇır´ka ´ dı´vka. „Nebo - ja ´ tam jdu taky, ale nejdrˇı´v si musı´m da ´ t ka ´ vu. Jestli nepospı´cha ´ te, mu˚ˇzeme si ka ´ vu vypı´t spolu a potom spolu pu˚jdeme na Starome ˇ stske ´ na ´ me ˇ stı´. Ano?“ Co odpovı´m?
Na veˇtsˇineˇ textu ˚ , vcˇetneˇ uka´zkove´ho, je patrna´ snaha zahrnout co nejvı´ce prˇ´ıkladu ˚ probı´rany´ch jazykovy´ch jevu ˚ a prˇitom maxima´lneˇ vycˇerpat dane´ te´ma, a to i za cenu oslabenı´ autenticity projevu (uka´zkovy´ text naprˇ. zahrnuje hned peˇt novy´ch jevu ˚ : prepozici „na“ s akuzativem, adverbia mı´sta, neurcˇita´ za´jmena a adverbia, slovesa „zna´t“, „veˇdeˇt“, „umeˇt“ a tvary perfektivnı´ch sloves). Texty pu ˚ sobı´ nejen umeˇle a neprˇirozeneˇ, ale navı´c cˇasto postra´dajı´ funkcˇnı´ vyuzˇitı´. Nenabı´zejı´ totizˇ vzˇdy vhodny´ model, ktery´ by bylo
35
mozˇne´ uplatnit v rea´lne´ komunikaci (naprˇ. v uka´zkove´m textu oproti ocˇeka´va´nı´ zcela chybı´ odpoveˇd’ na ota´zku „Kudy se dostanu na na´meˇstı´, kde je orloj?“, tj. popis a vysveˇtlenı´ cesty). 2.1.3 New Czech Step by Step New Czech Step by Step se svou vy´stavbou od prˇedchozı´ch dvou ucˇebnic vy´razneˇ lisˇ´ı. Jednotlive´ lekce zde nejsou rozdeˇleny do cˇa´stı´ oddeˇlujı´cı´ch zvla´sˇt’ texty, gramatiku, cvicˇenı´ a slovnı´ za´sobu, ale jsou zalozˇeny na tzv. panelove´m principu. Ucˇebnice obsahuje 20 lekcı´, z nichzˇ kazˇda´ zabı´ra´ 10 stran odpovı´dajı´cı´ch prˇiblizˇneˇ forma´tu A4.14 Lekce se skla´dajı´ v pru ˚ meˇru ze 4 azˇ 6 neza´visly´ch bloku ˚ , jezˇ jsou pevneˇ spjaty s urcˇity´m gramaticky´m jevem, te´matem nebo funcˇnı´ stukturou. Kazˇdy´ blok, zabı´rajı´cı´ minima´lneˇ jednu a maxima´lneˇ cˇtyrˇi cele´ strany, je opatrˇen na´zvem, ktery´ odkazuje k jeho gramaticke´ cˇi tematicke´ na´plni. Panely se vzhledem k rozdı´lny´m funkcı´m i ru ˚ zne´mu rozsahu nevyznacˇujı´ jednotnou strukturou. Prˇesto neˇktere´ spolecˇne´ kompozicˇnı´ rysy vypozorovat lze. Naprˇ´ıklad oddı´ly, ktere´ prezentujı´ novou gramatiku, obvykle obsahujı´ vy´chozı´ text, po neˇmzˇ na´sleduje strucˇny´ gramaticky´ vy´klad realizovany´ formou tabulek nebo prˇehledu ˚ , da´le jsou uvedeny ru ˚ zne´ typy cvicˇenı´ a neˇkdy i dopln ˇ kovy´ text. Panelovy´ prˇ´ıstup ma´ nespornou vy´hodu v tom, zˇe ucˇiteli v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby umozˇn ˇ uje neˇktery´ blok prˇeskocˇit a vynechat, poprˇ. se k neˇmu zpeˇtneˇ kdykoli vra´tit. Kazˇda´ lekce je zakoncˇena tematicky zameˇrˇeny´m slovnı´kem (naprˇ. Rodina, Byt a na´bytek, Pocˇası´), ktery´ je v peˇti prˇ´ıpadech rozsˇ´ırˇen o dvoustra´nkovou obrazovou prˇ´ılohu. Textova´ slozˇka ucˇebnice New Czech Step by Step je velmi ru ˚ znoroda´, zahrnuje texty rozlicˇny´ch typu ˚ a zˇa´nru ˚ , jezˇ majı´ ru ˚ znou de´lku i tematickou na´pln ˇ . Zhruba mezi polovinou textu ˚ vsˇak existuje vnitrˇnı´ souvislost, spojuje je totizˇ spolecˇny´ prˇ´ıbeˇh, v neˇmzˇ vystupujı´ cˇtyrˇi hlavnı´ postavy: Anglicˇan Tom Reed, Anglicˇanka Alice, cˇeska´ ucˇitelka Eva Hanusˇova´ a jejı´ prˇ´ıtel Petr. 15 Jde o prˇ´ıbeˇh na pokracˇova´nı´, ktery´ prolı´na´ celou ucˇebnicı´. Skutecˇnost, zˇe jednotlive´ texty jsou soucˇa´stı´ rozsa´hlejsˇ´ıho prˇ´ıbeˇhu, mu ˚ zˇe pro neˇktere´ studenty 14
Vy´jimku tvorˇ´ı pouze lekce 1 a 3, ktere´ zabı´rajı´ shodneˇ 12 stran. V zˇa´dne´ jine´ z analyzovany´ch ucˇebnic nejsou vsˇechny lekce takto propojeny. V Communicative Czech se sice opakovaneˇ objevujı´ postavy Kristy´ny a Petra, jejich prˇ´ıbeˇh vsˇak spojuje pouze cˇtyrˇi lekce. 15
36
fungovat jako motivacˇnı´ faktor. Prova´zanosti textu ˚ a jednotne´ deˇjove´ linky lze navı´c vyuzˇ´ıt k ru ˚ zny´m komunikativnı´m aktivita´m zejme´na v prˇedtextove´, stimulacˇnı´ fa´zi pra´ce s novy´m textem. Prˇ´ıklad prˇedtextove´ aktivity z desa´te´ lekce: Prˇed cˇtenı´m dopisu z desa´te´ lekce, ktery´ pı´sˇe Alice sve´ kamara´dce Ireneˇ (prˇepis textu viz 3.2.4, s. 95), je mozˇne´ upozornit studenty na souvislost s prˇedchozı´m dopisem. Ucˇitel se mu ˚ zˇe kla´st na´sledujı´cı´ ota´zky: Pamatujete si dopis, ktery´ psala Alice v lekci 4? Kde Alice bydlela? Jaky´ byl jejı´ byt? Kde a kdy pracovala? Jaka ´ je podle Alice Praha? Apod.
Rozlisˇit v ucˇebnici texty vy´chozı´ a dopln ˇ kove´ nenı´ vzhledem k panelove´mu usporˇa´da´nı´ lekcı´ zcela jednoduche´. Za vy´chozı´ texty oznacˇujeme prˇedevsˇ´ım ty, ktere´ se vyskytujı´ v u ´ vodu jednotlivy´ch bloku ˚ . Je vsˇak trˇeba zmı´nit, zˇe ne vsˇechny bloky vy´chozı´ texty skutecˇneˇ obsahujı´. V mnohy´ch prˇ´ıpadech pak jejich funkci plnı´ texty gramaticke´, tvorˇene´ jednou cˇi dveˇma navazujı´cı´mi vy´poveˇd’mi. Prˇ´ıklad minima´lnı´ho textu ilustrujı´cı´ho uzˇitı´ prepozic vyjadrˇujı´cı´ch smeˇr „kam“ z osme´ lekce: Tom ˇır´ka ´ : „Kam jdesˇ, Alice?“ Alice ˇır´ka ´ : „Jdu do ˇskoly na lekci a pak k doktorovi.“
Nepocˇ´ıta´me-li texty minima´lnı´, do kategorie vy´chozı´ch textu ˚ rˇadı´me texty dvojı´ho druhu: jedny slouzˇ´ı k prezentaci nove´ho jazykove´ho jevu nebo funkcˇnı´ struktury ve spojenı´ s dı´lcˇ´ım te´matem cˇi konkre´tnı´ komunikacˇnı´ situacı´ (naprˇ. akuzativ singula´ru je v pa´te´ lekci prezentova´n na dialozı´ch v restauraci a v obchodeˇ), druhe´ prˇedstavujı´ vstup k hlavnı´mu te´matu lekce (naprˇ. text „Karel IV.“ ze sˇeste´ lekce prˇedstavuje vstup k te´matu „slavnı´ lide´“). V textech, ktere´ fungujı´ jako vy´chodisko ke gramaticke´mu vy´kladu, jsou nove´ jevy tucˇneˇ vyznacˇeny. S vy´jimkou gramaticky´ch textu ˚ existuje ke vsˇem vy´chozı´m textu ˚ m audio nahra´vka. Texty, ktere´ jsou urcˇeny vy´hradneˇ k poslechove´mu zpracova´nı´, jsou v ucˇebnici cˇasto uvedeny jako texty s mezerami, nebo jsou uvedeny pouze u ´ koly k poslechu. Prˇepis poslechovy´ch textu ˚ se pak objevuje v textove´ prˇ´ıloze na konci ucˇebnice. Pocˇet vy´chozı´ch textu ˚ na lekci je promeˇnlivy´; v osme´ lekci se objevuje 37
pouze jeden souvisly´ vy´chozı´ text, ve dvaca´te´ je jich dokonce peˇt. Texty dialogicke´ prˇitom jednoznacˇneˇ prˇevazˇujı´ nad monologicky´mi i smı´sˇeny´mi, a to v pomeˇru 27:15:14. Neˇktere´ dialogy ztva´rn ˇ ujı´ beˇzˇnou konverzaci na volne´ te´ma (naprˇ. dovolena´, pla´ny na vı´kend, na´kup va´nocˇnı´ch da´rku ˚ ), jine´ jsou pevneˇ spjaty s modelovou komunikacˇnı´ situacı´ (naprˇ. seznamovacı´ dialogy, dialogy v restauraci, u doktora, telefonnı´ dialogy). Monologicke´ texty popisne´ se pravidelneˇ strˇ´ıdajı´ s vypra´veˇcı´mi, z textovy´ch u ´ tvaru ˚ lze jmenovat naprˇ. inzera´ty, zˇivotopis. Zvla´sˇtnı´ postavenı´ mezi vy´chozı´mi texty zaujı´majı´ texty, ktere´ se vyskytujı´ v u ´ vodu neˇktery´ch lekcı´. Jejich cı´lem je prezentovat urcˇity´ gramaticky´ jev (kromeˇ jednotlivy´ch pa´du ˚ jde take´ o kondiciona´l a vid) komplexneˇ ve vsˇech jeho hlavnı´ch funkcı´ch. Tyto texty jsou urcˇeny prˇeva´zˇneˇ k samostudiu nebo doma´cı´mu prostudova´nı´. Je u nich proto vzˇdy uveden anglicky´ ekvivalent. Prˇ´ıklad: Vu ´ vodnı´m textu desa´te´ lekce je tı´mto zpu ˚ sobem prezentova´n genitiv ve funkci prˇ´ıvlastku (jako genitiv celkovy´, partitivnı´ a posesivnı´), prˇedmeˇtu i prˇ´ıslovecˇne´ho urcˇenı´ cˇasu a mı´sta. Je nede ˇ le vec ˇer a Eva a Petr pla ´ nujou program na prˇı´ˇstı´ ty´den. „Zı´tra je 20. (read: dvaca ´ te ´ ho) kve ˇ tna, ˇze? Matka ma ´ narozeniny. Musı´m koupit la ´ hev c ˇervene ´ ho vı´na, pa ´ r za ´ kusku˚, pe ˇ t ru˚ˇ z´ı, ce ´ de ´c ˇko Eltona Johna a jesˇte ˇ ne ˇ co hezke ´ ho. Bez da ´ rku˚ nemu˚ˇzeme porˇa ´ dne ˇ slavit. V u´tery´ nebudu doma. Budu u kamara ´ da, od kamara ´ da pu˚jdu do knihovny a z knihovny pu˚jdu vec ˇer domu˚.“ Atd. It’s Sunday morning and Eva and Petr are planning (their) program for next week. „Tomorrow is May 20th, isn’t it? It’s my mother’s birthday,“ says Petr. „I must buy a bottle of red wine, a few pastries, five roses, an Elton John CD and some other nice things. We cannot celebrate properly without gifts. On Tuesday, I won’t be at home. I’ll be at my frien’s house, from my friend’s house I will go to the library and then, from the library I will go home in the evening.“. Atd.
Rozlozˇenı´ dopln ˇ kovy´ch textu ˚ v ucˇebnici nenı´ rovnomeˇrne´; v neˇktery´ch lekcı´ch se neobjevujı´ zˇa´dne´, v jiny´ch jsou prˇ´ıtomny azˇ cˇtyrˇi. Zpu ˚ sob uvedenı´ dopln ˇ kove´ho textu je v mnoha prˇ´ıpadech ponecha´n na ucˇiteli, jenzˇ se mu ˚ zˇe na za´kladeˇ potrˇeb studentu ˚ rozhodnout bud’ pro cˇtenı´, nebo poslech. Na rozdı´l od textu ˚ vy´chozı´ch majı´ mezi dopln ˇ kovy´mi texty mı´rnou prˇevahu texty monologicke´, a to prˇedevsˇ´ım vypra´veˇnı´. Z textovy´ch u ´ tvaru ˚ jsou zpracova´ny naprˇ. inzera´ty, neforma´lnı´ i forma´lnı´ dopis, recepty, kvı´zy. Dopln ˇ kove´ texty jsou vesmeˇs didakticke´, pouze v lekci 15 se objevuje jeden autenticky´ text (pı´sen ˇ Na´meˇsˇt’ od Jaroslava Hutky) a v lekci 19 jeden adaptovany´ (detektivnı´ prˇ´ıbeˇh s na´zvem Tragicka´ ha´dka podle knihy Krimina´lnı´ prˇ´ıbeˇhy pro detektivy zacˇa´tecˇnı´ky; prˇepis textu viz 3.1.1.g). 38
V porovna´nı´ s ostatnı´mi ucˇebnicemi se v New Czech Step by Step veˇnuje velka´ pozornost prakticke´mu vyuzˇitı´ vy´chozı´ch i dopln ˇ kovy´ch textu ˚ ve vy´uce. Aktivity a cvicˇenı´ vztahujı´cı´ se k textu ˚ m jsou obsazˇeny jednak v samotne´ ucˇebnici, jednak ve cvicˇebnici, nejvı´ce jsou vsˇak rozpracova´ny v metodicke´ prˇ´ırucˇce pro ucˇitele, ktera´ tvorˇ´ı soucˇa´st kompletu ucˇebnice. 16 Skladba u ´ loh je velmi pestra´, aktivity zahrnujı´ vsˇechny trˇi fa´ze pra´ce s textem, tj. fa´zi prˇedtextovou, textovou i potextovou. U neˇktery´ch textu ˚ je navrzˇeno hned neˇkolik variant u ´ loh, ktere´ se navza´jem lisˇ´ı stupneˇm obtı´zˇnosti. Podle u ´ rovneˇ studentu ˚ tedy ucˇitel mu ˚ zˇe zvolit lehcˇ´ı, nebo teˇzˇsˇ´ı variantu. Ru ˚ zna´ obtı´zˇnost u ´ loh ucˇiteli umozˇn ˇ uje uplatnit diferencovany´ prˇ´ıstup ke studentu ˚ m, obzvla´sˇteˇ pak prˇi pra´ci s rozdı´lny´mi u ´ rovneˇmi. Prˇ´ıklad: K vy´chozı´mu textu ze cˇtvrte´ lekce je v Prˇ´ırucˇce pro ucˇitele a ve cvicˇebnici uvedeno neˇkolik variant u ´ loh, ktere´ lze uplatnit v pru ˚ beˇhu poslechu. Ucˇitel podle u ´ rovneˇ studentu ˚ volı´ lehcˇ´ı, nebo teˇzˇsˇ´ı aktivitu. Neˇktere´ z aktivit je take´ mozˇne´ v ra´mci jednoho poslechu kombinovat. Tom a jeho ty´den ˇ eske Tom Reed je Anglic ˇan, ale ted’ nenı´ v Anglii. Je v C ´ republice. Bydlı´ v Praze v male ´ m penzionu a studuje c ˇesˇtinu. V ponde ˇ lı´ a ve strˇedu dopoledne je ve ˇskole. Pı´ˇse testy, c ˇte texty a mluvı´ c ˇesky. V u´tery´ a v pa ´ tek je cely´ den v pra ´ ci. Ve c ˇtvrtek je doma. Tom je fotograf a pracuje v kancela ´ ˇir v centru. V sobotu vec ˇer je v kine ˇ nebo v divadle, vec ˇerˇı´ v restauraci nebo hraje karty v hospode ˇ . V nede ˇ li vec ˇer je doma, studuje a pı´ˇse doma ´ cı´ u´koly. Co myslı´te, jaky´ je jeho oblı´beny´ den? Ativita 1 Hledejte spra ´ vnou odpove ˇ d’. 1. Tom je
ˇ ech c) Anglic a) Americ ˇan b) C ˇan
2. Tom je
ˇ eske a) v Rusku b) v C ´ republice c) v Anglii 3. Tom bydlı´ a) v penzionu b) v hotelu c) v kancela ´ ˇir
4. Tom studuje a) c ˇesˇtinu b) matematiku c) anglic ˇtinu Atd. Ativita 2 Oznac ˇte pravdiva ´ a nepravdiva ´ tvrzenı´. 1. Tom Reed je Anglic ˇan a ted’ je v Anglii. ANO/NE 2. Tom bydlı´ v Praze v male ´ m penzionu. ANO/NE 3. V sobotu a v nede ˇ li je ve ˇskole. ANO/NE 4. Tom je manazˇer. ANO/NE Atd. 16
Prˇ´ırucˇka pro ucˇitele (Teacher’s manual) je publikova´na v elektronicke´ podobeˇ na internetove´ stra´nce www.czechstepbystep.cz. New Czech Step by Step je v tomto smeˇru unika´tnı´, zˇa´dna´ jina´ ucˇebnice cˇesˇtiny pro cizince totizˇ podobnou prˇ´ırucˇku neobsahuje.
39
Ativita 3 Napisˇte, kde je Tom kazˇdy´ den.
Ativita 4 Serˇad’te kartic ˇky podle porˇadı´, v jake ´ m se objevujı´ v textu.
!"$# %
& '()*
+!$ ,*%
& - #$). /0 12/0
43(1*"$ 12%
/&)2561
+78 1:9:; 5<1: 5=!$9 )*$"
+1*$% ,2>& % $3? "
+@$)2(!)*/$-
Ativita 5 Dopln ˇ te slova do textu.
ˇ eske Tom Reed je Anglic ˇan, ale ted’ nenı´ ....................... . Je v C ´ republice. Bydlı´ ....................... v male ´ m penzionu a
studuje c ˇesˇtinu. V ponde ˇ lı´ a ve strˇedu dopoledne je ....................... . Pı´ˇse testy, c ˇte texty a mluvı´ c ˇesky. V u´tery´ a v pa ´ tek je cely´ den ....................... . Atd.
Tzv. textova´ cvicˇenı´ se v ucˇebnici vyskytujı´ minima´lneˇ. Texty, ktere´ slouzˇ´ı vy´hradneˇ jako prostrˇedek urcˇeny´ k procvicˇova´nı´ a upevn ˇ ova´nı´ mluvnicky´ch jevu ˚ nebo lexika, jsou zastoupena zejme´na ve cvicˇebnici. Cvicˇebnice (Activity book) kopı´ruje strukturu ucˇebnice. Obsahuje tedy shodneˇ 20 lekcı´. Ve cvicˇebnici lze rozlisˇit trˇi skupiny textu ˚ : texty z ucˇebnice, textova´ cvicˇenı´ a cˇtecı´ texty. Ucˇebnicove´ texty jsou zde zpracova´ny jako texty s mezerami nebo texty s chybami. Studenti si opakujı´ zna´my´ text a po pameˇti cˇi na za´kladeˇ poslechu jej dopln ˇ ujı´, prˇ´ıp. opravujı´. Mezi textovy´mi cvicˇenı´mi prˇevla´dajı´ cvicˇenı´ dosazovacı´ a dopln ˇ ovacı´, zameˇrˇena´ na dopln ˇ ova´nı´ mluvnicky´ch jevu ˚ (naprˇ. prepozic, prefixu ˚ ) a slovnı´ za´soby i fra´zı´ (naprˇ. dopln ˇ ova´nı´ dialogu ˚ ). Te´meˇrˇ v kazˇde´ lekci se objevuje alespon ˇ jeden dopln ˇkovy´ cˇtecı´ text. Nejvı´ce jsou prˇitom zastoupeny texty monologicke´, narativnı´. Z textovy´ch u ´ tvaru ˚ jsou to naprˇ. dopisy, kvı´zy, inzera´ty, recepty, prˇa´nı´, na´ˇ tecı´ texty se vzˇdy vztahujı´ ke gramaticke´ cˇi tematicke´ na´plni vody k pouzˇitı´. C prˇ´ıslusˇne´ lekce v ucˇebnici, slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k rozvı´jenı´ dovednosti cˇtenı´ s porozumeˇnı´m. K veˇtsˇineˇ textu ˚ jsou vypracova´ny dı´lcˇ´ı u ´ lohy, pomocı´ nichzˇ 40
se bud’ oveˇrˇuje porozumeˇnı´ (naprˇ. ota´zky k textu, prˇirˇazova´nı´ textu ˚ k obra´zku ˚ m, serˇazova´nı´ zprˇeha´zene´ho textu), nebo jsou zameˇrˇeny na procvicˇova´nı´ probı´rany´ch jazykovy´ch jevu ˚ (naprˇ. dopln ˇ ova´nı´ prepozic do textu, vypisova´nı´ forem budoucı´ho cˇasu z textu do tabulky, podtrha´va´nı´ imperativu ˚ v textu). Shrnutı´: Na za´kladeˇ prˇedchozı´ analy´zy mu ˚ zˇeme konstatovat, zˇe z hlediska mnozˇstvı´ a typologicke´ rozmanitosti textu ˚ se ucˇebnice New Czech Step by Step jevı´ jako nadstandardnı´. Urcˇite´ vy´hrady vsˇak lze smeˇrˇovat ke zpu ˚ sobu rozlozˇenı´ textu ˚ . Jejich usporˇa´da´nı´ totizˇ scha´zı´ jednotny´ syste´m. Rozmı´steˇnı´ textu ˚ v jednotlivy´ch lekcı´ch nenı´ rovnomeˇrne´, nerˇ´ıdı´ se podle pevny´ch pravidel. Take´ jejich vyhleda´va´nı´ v ucˇebnici nenı´ zcela snadne´, jelikozˇ texty nejsou uvedeny v obsahu, ani nejsou nijak specia´lneˇ oznacˇeny, nebo oddeˇleny od ostatnı´ch slozˇek. Propojenı´ velke´ cˇa´sti textu ˚ spolecˇny´m prˇ´ıbeˇhem, ktery´ prolı´na´ celou ucˇebnicı´, povazˇujeme za pozitivnı´ rys textove´ slozˇky. Ucˇitel ma´ dı´ky tomu mozˇnost pracovat nejen s jednı´m izolovany´m textem, ale s cely´m komplexem textu ˚ , jezˇ utva´rˇejı´ prˇ´ıbeˇh. Naprˇ´ıklad prˇed kazˇdou novou „epizodou“ mu ˚ zˇe ucˇitel v ra´mci prˇedtextove´ (motivacˇnı´) fa´ze se studenty opakovat dosavadnı´ deˇj, a tak stimulovat jejich za´jem o pokracˇova´nı´. Pokud jde o kvalitu textu ˚ , je v ucˇebnici zrˇetelna´ snaha funkcˇneˇ propojit jazykovy´ jev s urcˇitou komunikacˇnı´ situacı´ nebo te´matem tak, aby texty co nejvı´ce odpovı´daly rea´lne´ komunikaci (naprˇ. propojenı´ posesivnı´ho genitivu s te´matem varˇenı´ a receptu ˚ , akuzativu singula´ru se situacı´ v restauraci, prepozic vyjadrˇujı´cı´ch smeˇr „kam“ s te´matem pla´nova´nı´ dovolene´). Texty jsou vesmeˇs zˇive´ a pu ˚ sobive´, nebot’ veˇtsˇina z nich nepostra´da´ humor, vtip nebo zajı´mavou, prˇ´ıp. prˇekvapivou pointu, cozˇ platı´ i pro velmi jednoduche´ texty uvedene´ v prvnı´ch lekcı´ch ucˇebnice. Prˇ´ıklad vy´chozı´ho textu ilustujı´cı´ho uzˇitı´ moda´lnı´ch sloves ze trˇetı´ lekce: Eva dneska nemu˚ˇze spa ´ t ani odpoc ˇı´vat. Musı´ studovat. Zı´tra pı´ˇse te ˇˇzky´ test. Ale Petr je vesely´. Nepı´ˇse test, proto nemusı´. „Dneska mu˚ˇzu de ˇ lat vsˇechno,“ ˇır´ka ´ Petr. „Mu˚ˇzu hra ´ t tenis, jı´t do kina, hra ´ t ˇsachy, plavat nebo cely´ den spa ´ t.“ „Cozˇe?“ sme ˇ je se Eva. „Nemu˚ˇzesˇ jı´t do kina, protozˇe je ra ´ no. Nemu˚ˇzesˇ plavat, protozˇe je zima. Nemu˚ˇzeme hra ´ t ˇsachy, protozˇe ja ´ musı´m studovat. A nemu˚ˇzesˇ hra ´ t tenis, protozˇe to neumı´ˇs. Ale mu˚ˇzesˇ uklı´zet a varˇit.“ „Ale to taky neumı´m,“ protestuje Petr. „Jdu spa ´ t. To je nejlepsˇ´ı program.“
Nejveˇtsˇ´ı prˇednost textove´ slozˇky v porovna´nı´ s ostatnı´mi ucˇebnicemi pak spatrˇujeme ve zpu ˚ sobu vyuzˇitı´ textu ˚ . Pra´ce s textem se vyznacˇuje tvu ˚ rcˇ´ım 41
prˇ´ıstupem, u ´ lohy k textu ˚ m jsou pocˇetne´ a ru ˚ znorode´, zahrnujı´ vsˇechny trˇi fa´ze pra´ce s textem. Prˇ´ınosna´ je v tomto smyslu zejme´na metodicka´ prˇ´ırucˇka pro ucˇitele, ktera´ nabı´zı´ podrobny´ na´vod, jak s texty pracovat, a je za´roven ˇ cenny´m zdrojem konkre´tnı´ch aktivit.
42
2.2 Analy ´ za vybrany ´ ch textu ˚ V tomto oddı´le se zameˇrˇujeme na analy´zu konkre´tnı´ch textu ˚ . Vy´chodiskem pro vy´beˇr textu ˚ urcˇeny´ch k podrobne´mu rozboru je mluvnicky´ jev. Zvolili jsme dva gramaticke´ jevy: akuzativ singula´ru a indikativ pre´terita. 2.2.1 Akuzativ singula´ru Akuzativ singula´ru se ve vsˇech analyzovany´ch ucˇebnicı´ch objevuje velmi brzy. Du ˚ vodem je pravdeˇpodobneˇ skutecˇnost, zˇe jde o pa´d v komunikaci velmi frekventovany´, a tudı´zˇ potrˇebny´, a zˇe jeho funkce prˇ´ıme´ho prˇedmeˇtu je pro studenty ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu ˚ srozumitelna´. Je vsˇak trˇeba upozornit, zˇe prvnı´ setka´nı´ s cˇesky´m deklinacˇnı´m syste´mem mu ˚ zˇe pro neˇktere´ (naprˇ. anglofonnı´) studenty prˇedstavovat urcˇity´ sˇok. Domnı´va´me se, zˇe je proto nezbytne´ studentu ˚ m prakticky´ vy´znam akuzativu a jeho upotrˇebitelnost v komunikaci dobrˇe osveˇtlit (naprˇ. na jeho spojenı´ se za´kladnı´mi slovesy „mı´t“ a „chtı´t“). Du ˚ lezˇitou u ´ lohu by pak meˇl v te´to situaci zasta´vat text, ktery´ jeho konkre´tnı´ uzˇitı´ ilustruje. V na´sledujı´cı´m rozboru se zameˇrˇ´ıme na zkouma´nı´ textu ˚ , ktere´ v ucˇebnicı´ch akuzativ prezentujı´, prˇicˇemzˇ na´s bude zajı´mat zpu ˚ sob a komplexnost jeho prezentace i jeho propojenı´ s konkre´tnı´m te´matem, prˇ´ıpadneˇ s modelovou komunikacˇnı´ situacı´. V ucˇebnicı´ch Communicative Czech a Chcete mluvit cˇesky? je akuzativu singula´ru shodneˇ veˇnova´na lekce druha´, v ucˇebnici New Czech Step by Step lekce pa´ta´ a sedma´. Communicative Czech Akuzativ singula´ru je do druhe´ lekce zarˇazen v kombinaci s indikativem pre´zentu. Vzhledem k tomu, zˇe ucˇebnice Communicative Czech je prima´rneˇ urcˇena pokrocˇilejsˇ´ım zacˇa´tecˇnı´ku ˚ m, tj. studentu ˚ m jizˇ obezna´meny´m se za´klady cˇeske´ gramatiky, lze prˇedpokla´dat, zˇe jim osvojova´nı´ obou mluvnicky´ch jevu ˚ za´roven ˇ nebude cˇinit veˇtsˇ´ı potı´zˇe. Urcˇite´ proble´my se zvla´dnutı´m tak na´rocˇne´ la´tky je vsˇak mozˇne´ ocˇeka´vat prˇi vy´uce u ´ plny´ch zacˇa´tecˇnı´ku ˚, jimzˇ je ucˇebnice rovneˇzˇ doporucˇena. Nova´ gramatika je prezentova´na na vy´chozı´ch textech umı´steˇny´ch v u ´ vodu lekce v oddı´le oznacˇene´m Texty. Textova´ cˇa´st obsahuje cˇtyrˇi kra´tke´ dialogy, 43
akuzativ je v nich vyznacˇen tucˇny´m pı´smem: 1 David, Toma ´ ˇs T: Ahoj! Jak se ma ´ ˇs? D: Ujde to. A ty? T: Docela dobrˇe. Na koho c ˇeka ´ ˇs? D: Na Alenu. Jdeme spolu na obe ˇ d. 2 Lektor, student S: Dobry´ den, pane Carroll. L: Dobry´ den! Jak se ma ´ te, Adame? S: De ˇ kuju, dobrˇe. A vy? L: Taky dobrˇe. Ma ´ m pro va ´ s tu anglickou uc ˇebnici. S: De ˇ kuju mockra ´ t. 3 Jana a Alena jsou na party. Vidı´ Davida a mluvı´ spolu. J: Aleno, to je mu˚j kamara ´ d. Davide, to je Alena. D: Te ˇˇs´ı me ˇ. A: Te ˇˇs´ı me ˇ.
ˇ ech, je Kanad’an. Ale rozumı´ c J: David nenı´ C ˇesky. A: Davide, co tady de ˇ la ´ ˇs? D: Studuju c ˇesˇtinu a pracuju v knihkupectvı´. A: A lı´bı´ se ti tady?
ˇ esˇka? D: Ano, moc. Ty jsi C A: Ne, Slovenka. Pracuju v nemocnici. 4 Alena, Eva A: Evo, zna ´ ˇs Adama?
E: Ano, vı´m, kdo to je. Je to Americ ˇan. ˇZije tady jenom me ˇ sı´c, ale uzˇ umı´ trochu c ˇesky. A: Kde se uc ˇı´ c ˇesky? E: Na univerzite ˇ . Zna ´ m Adama ze ˇskoly. Jsem jeho uc ˇitelka..
Prvnı´ trˇi dialogy, ktere´ ztva´rn ˇ ujı´ za´kladnı´ spolecˇenskou konverzaci, lze cha´pat jako jeden celek. Kromeˇ seznamovacı´ch fra´zı´, ktere´ si studenti osvojili v prˇedchozı´ lekci, se ve vsˇech trˇech textech noveˇ objevujı´ pre´zentnı´ tvary ru ˚ zny´ch cˇesky´ch sloves a jizˇ zmı´neˇny´ akuzativ. Tyto dialogy tvorˇ´ı vy´chodisko k na´sledne´mu mluvnicke´mu vy´kladu prezentovane´mu v gramaticke´ sekci A. ˇ tvrty´ dialog se pak stejny´m zpu C ˚ sobem vztahuje ke gramaticke´ sekci B, jezˇ se zaby´va´ slovesy zna´t, veˇdeˇt a umeˇt. Vu ´ vodnı´ch textech je patrna´ snaha obsa´hnout akuzativnı´ tvary vı´ce slovnı´ch druhu ˚ , resp. jejich ru ˚ zny´ch typu ˚ . Acˇkoli prˇ´ıkladu ˚ ilustrujı´cı´ch uzˇitı´ akuzativu se v dialozı´ch vyskytuje pouze osm, jsou mezi nimi zastoupeny akuzativnı´ formy substantiv, adjektiv i za´jmen ukazovacı´ch a ta´zacı´ch. Prˇehled akuzativnı´ch tvaru ˚ v textech nenı´ zdaleka kompletnı´, na rozdı´l od tabulky uvedene´ v gramaticke´ sekci zde chybı´ naprˇ. tvary za´jmen prˇivlastn ˇ ovacı´ch nebo cˇ´ıslovky „jeden“. Prˇi detailnı´m rozboru textu ˚ lze v prezentaci akuzativu odhalit metodickou nedu ˚ slednost, a to v podobeˇ vy´razu „pro va´s“, ktery´ se objevuje ve druhe´m 44
dialogu. Jedna´ se sice o formu akuzativnı´, ale prˇesto nenı´ vhodny´m ilustrativnı´m prˇ´ıkladem. Akuzativ osobnı´ch za´jmen totizˇ nenı´ soucˇa´stı´ gramaticke´ na´plneˇ lekce druhe´, ny´brzˇ je zarˇazen azˇ do lekce na´sledujı´cı´. Veˇtsˇina prˇ´ıkladu ˚ v dialozı´ch prˇedstavuje akuzativ ve funkci prˇ´ıme´ho prˇedmeˇtu, tj. ve spojenı´ s tranzitivnı´mi slovesy. Obdobneˇ je jeho funkce prezentova´na v gramaticke´ cˇa´sti. Prˇesto se kromeˇ prˇedmeˇtu v dialozı´ch 1 a 2 objevujı´ dva akuzativnı´ tvary („na obeˇd“, „pro va´s“), z nichzˇ prvnı´ ma´ funci prˇ´ıslovecˇne´ho urcˇenı´, druhy´ prˇ´ıvlastku. Vy´chozı´ dialogy jsou uvedeny pod na´zvem Sezna´menı´, ktery´ doprˇedu naznacˇuje jejich obsah. Hned prvnı´ dva texty vsˇak s titulem tak docela nekorespondujı´, nebot’ ani jeden z nich nenapln ˇ uje model seznamovacı´ch dialogu ˚. Nejde v nich totizˇ v prave´m smyslu o sezna´menı´, ny´brzˇ o setka´nı´ lidı´, kterˇ´ı se jizˇ znajı´. Ti si mezi sebou vymeˇn ˇ ujı´ pozdravy a za´kladnı´ zdvorˇilostnı´ fra´ze. Typicky´ seznamovacı´ dialog je pak ztva´rneˇn pouze v textu trˇetı´m. Propojenı´ akuzativu singula´ru se seznamovacı´mi dialogy se navı´c jevı´ ma´lo funkcˇnı´. Uzˇitı´ akuzativu nenı´ pro tuto komunikacˇnı´ situaci nijak charakteristicke´, jak je ostatneˇ patrne´ i ze trˇetı´ho dialogu, v neˇmzˇ se objevuje jediny´ akuzativnı´ tvar. Mozˇnosti na´cviku akuzativu prostrˇednictvı´m u ´ vodnı´ch dialogu ˚ se proto zdajı´ by´t vy´razneˇ omezene´. Dalsˇ´ı text, ktery´ obsahuje akuzativnı´ formy, se objevuje v cˇa´sti oznacˇene´
ˇ tenı´. Vsˇechny akuzativnı´ tvary jsou v textu opeˇt zvy´razneˇny, tentokra´t podC trzˇenı´m: Adam c ˇeka ´ na Irenu. Jdou spolu na na ´ me ˇ stı´. Potrˇebujou da ´ rek pro Davida, protozˇe David ma ´ narozeniny. Kupujou c ˇeskou knihu. Potom jdou na procha ´ zku. Dı´vajı´ se na ˇeku r a myslı´ na vec ˇer. Adam zna ´ hezkou restauraci. Jdou tam na vec ˇerˇi. Uzˇ se te ˇˇs´ı na pizzu a c ˇervene ´ vı´no.
Podle umı´steˇnı´ se jedna´ o text dopln ˇ kovy´, svou vy´stavbou se blı´zˇ´ı spı´sˇe textu vy´chozı´mu. V kra´tke´m textu je obsazˇeno velke´ mnozˇstvı´ prˇ´ıkladu ˚ obou probı´rany´ch gramaticky´ch jevu ˚ : v kazˇde´ veˇteˇ se vyskytuje alespon ˇ jedno sloveso v pre´zentnı´m tvaru a minima´lneˇ jeden akuzativ. Rozsah gramatiky se v porovna´nı´ s u ´ vodnı´mi dialogy nemeˇnı´, prˇehled mluvnicky´ch jevu ˚ je vsˇak komlexneˇjsˇ´ı, a tedy reprezentativneˇjsˇ´ı. Prˇesto se zarˇazenı´ neˇktery´ch akuzativu ˚ do textu nezda´ by´t metodicky vhodne´. Ma´me na mysli zejme´na ty prˇ´ıpady, kdy je akuzativ uveden ve funkci prˇ´ıslovecˇne´ho urcˇenı´ (naprˇ. „na na´meˇstı´“, „na procha´zku“). Bez dalsˇ´ıho vysveˇtlenı´ ucˇitele totizˇ hrozı´, zˇe si studenti na za´kladeˇ podobnosti s tranzitivnı´mi slovesy (naprˇ. 45
myslet na neˇco/neˇkoho, dı´vat se na neˇco/neˇkoho) zafixujı´ i vazbu „jı´t na“ a podle modelu budou analogicky vytva´rˇet chybne´ konstrukce typu „jı´t na restauraci“ apod. Za nejveˇtsˇ´ı slabinu tohoto textu pak povazˇujeme skutecˇnost, zˇe zde akuzativ nenı´ sva´za´n s zˇa´dnou specifickou komunikacˇnı´ situacı´, ktera´ by studentu ˚ m osveˇtlila jeho vy´znam pro kazˇdodennı´ praxi. Chcete mluvit c ˇesky? Take´ v ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? je akuzativ singula´ru zarˇazen do druhe´ lekce. Prˇestozˇe je tato ucˇebnice urcˇena u ´ plny´m zacˇa´tecˇnı´ku ˚ m, majı´ si studenti v jedne´ lekci osvojit nejen akuzativ singula´ru substantiv a adjektiv a indikativ pre´zentu vzoru ˚ „-a´m“, „-uju“, ale i loka´l singula´ru, konstrukce s adjektivem ra´d a nominativ a akuzativ singula´ru posesivnı´ch za´jmen. Soucˇa´stı´ vy´kladu zaby´vajı´cı´ho se akuzativem singula´ru jsou tzv. gramaticke´ texty. Konkre´tneˇ se jedna´ o cˇtyrˇi navza´jem neza´visle´ dialogicke´ repliky, u nichzˇ je uveden anglicky´ ekvivalent: Ma ´ m jednu sestru. A ja ´ ma ´ m jednoho bratra. I have one sister. And I have one brother. Ma ´ te rodinu? Ma ´ m dceru a male ´ ho syna. Do you have a family I have a daughter and a small son. Na koho se dı´va ´ ˇs? Na tamtu mladou ˇ zenu. Who are you looking at? At that young woman. Co studujesˇ? Ekonomii. What do you study? Economics.
Tyto „netexty“ jsou umı´steˇny na za´veˇr vy´kladove´ cˇa´sti. Ve shodeˇ s gramaticky´mi tabulkami jsou v nich obsazˇeny prˇ´ıklady akuzativu substantiv, adjektiv, cˇ´ıslovky „jeden“ i za´jmen ukazovacı´ch a ta´zacı´ch. Akuzativ je ve vy´kladu i v textech prezentova´n vy´hradneˇ jako pa´d prˇ´ıme´ho prˇedmeˇtu. Hlavnı´m u ´ kolem gramaticky´ch textu ˚ je ilustrovat uzˇitı´ akuzativu v minima´lnı´m komunikacˇnı´m kontextu, mozˇnosti jejich dalsˇ´ıho vyuzˇitı´ ve vy´uce jsou prˇitom minima´lnı´. Ve druhe´ polovineˇ lekce se kromeˇ dalsˇ´ıch gramaticky´ch textu ˚ , jezˇ vedle 46
akuzativu ilustrujı´ i ostatnı´ probı´rane´ jevy, objevujı´ take´ dva hlavnı´ texty. Vzhledem k tomu, zˇe tyto texty jsou vy´chodiskem zejme´na pro tematickou a obsahovou na´pln ˇ lekce, nejsou v nich akuzativnı´ formy nijak zvy´razneˇny: Pan Kuba ´ t a jeho rodina
Pan Kuba ´ t je profesor na fakulte ˇ . Ted’ je ve trˇı´de ˇ a vysve ˇ tluje novou gramatiku. Ra ´ d pracuje. Je to ˇst’astny´
c ˇlove ˇ k. Ma ´ hezky´ byt, hodnou manzˇelku, hezkou dceru a chytre ´ ho syna. Jeho manzˇelka je ted’ doma. Taky pracuje, v nemocnici, ale ted’ je nemocna ´ . Jejı´ pra ´ ce je zajı´mava ´ . Jejich syn Toma ´ ˇs je jesˇte ˇ ve ˇskole. Je chytry´, dobrˇe studuje. Ma ´ ra ´d c ˇesˇtinu a anglic ˇtinu. Atd. Pan Smith a jeho rodina Pan Smith je Anglic ˇan. Doma v Anglii je profesor na fakulte ˇ , ale v Praze je student. Studuje na univerzite ˇc ˇesˇtinu. V Praze je sa ´ m, vzpomı´na ´ na svou rodinu. Jeho manzˇelka, panı´ Smithova ´ , nepracuje, ale v Praze nenı´. Je doma, v
Anglii. Dopoledne odpoc ˇı´va ´ , odpoledne nakupuje, vec ˇer se dı´va ´ na televizi nebo je v divadle. Ma ´ hezky´ den. Jeho dcera je uzˇ velka ´ . Jmenuje se Jane. Uzˇ nestuduje, pracuje v nemocnici jako doktorka. Ma ´ velmi ra ´ da svou pra ´ ci. Atd.
Z uka´zek je patrne´, zˇe v obou textech jsou soucˇasneˇ uplatneˇny vsˇechny nove´ gramaticke´ jevy (tj. vedle akuzativu singula´ru i loka´l singula´ru substantiv, indikativ pre´zentu vzoru ˚ „-a´m“, „-uju“, konstrukce s adjektivem ra´d i nominativ prˇivlastn ˇ ovacı´ch za´jmen). Prˇehled akuzativnı´ch forem nenı´ v porovna´nı´ s gramatickou tabulkou u ´ plny´, v textech jsou zastoupeny jen tvary substantiv a adjektiv,17 a to vzˇdy ve spojenı´ s tranzitivnı´mi slovesy. Uvedenı´ akuzativu pouze ve funkci prˇ´ıme´ho prˇedmeˇtu odpovı´da´ prˇ´ıstupu prezentovane´mu v gramaticke´ cˇa´sti. Akuzativ je v obou textech propojen s te´matem rodiny. Zada´nı´ u ´ kolu vztahujı´cı´ se ke druhe´mu textu (Podle textu vypravujte o sve´ rodineˇ.) naznacˇuje, zˇe texty majı´ studentu ˚ m slouzˇit jako vy´chozı´ model pro vypra´veˇnı´ o jejich vlastnı´ rodineˇ. K popisu rodiny a charakteristice jejı´ch cˇlenu ˚ se obvykle vyuzˇ´ıvajı´ akuzativnı´ fra´ze „mı´t dceru/syna/manzˇelku“ nebo „mı´t ra´d neˇco“, jezˇ jsou pro rea´lnou komunikaci velmi uzˇitecˇne´. Acˇkoli propojenı´ te´matu rodiny se zmı´neˇny´mi konstrukcemi povazˇujeme za prˇ´ınosne´, celkove´ zpracova´nı´ textu ˚ je me´neˇ prˇesveˇdcˇive´. Kvu ˚ li snaze o zahrnutı´ co nejveˇtsˇ´ıho mnozˇstvı´ probı´rany´ch jevu ˚ pu ˚ sobı´ texty mı´sty umeˇle, strojeneˇ. Jako neprˇirozene´ se v dane´m kontextu jevı´ naprˇ. veˇty obsahujı´cı´ hodnocenı´ („Je to sˇt’astny´ cˇloveˇk.“, „Jejı´ pra´ce je zajı´mava´.“, „Ma´ hezky´ den.“) nebo zapojenı´ informacı´, ktere´ pu ˚ vodnı´ te´ma, tj. za´kladnı´ prˇedstavenı´ rodiny pana Kuba´ta a pana Smitha, prˇesahujı´ (jako naprˇ. popis dennı´ho programu panı´ Smithove´: „Jeho manzˇelka, panı´ Smithova´, nepracuje, ale v Praze nenı´. 17
Vy´jimku tvorˇ´ı akuzativ prˇivlastn ˇ ovacı´ho za´jmena svu ˚ j, ktery´ se objevuje ve druhe´m textu.
47
Je doma, v Anglii. Dopoledne odpocˇ´ıva´, odpoledne nakupuje, vecˇer se dı´va´ na televizi nebo je v divadle. Ma´ hezky´ den.“). Nevy´hodou hlavnı´ch textu ˚ je take´ skutecˇnost, zˇe se navza´jem prˇ´ılisˇ nelisˇ´ı. Oba texty zpracova´vajı´ stejne´ te´ma obdobny´m zpu ˚ sobem. Oba jsou monologicke´ a majı´ popisny´ ra´z. Z pohledu studentu ˚ nejsou nijak motivujı´cı´, nesnazˇ´ı se vzbudit jejich za´jem. Ve vy´uce musı´ svou staticˇnostı´ pu ˚ sobit neza´zˇivneˇ, ba nudneˇ. New Czech Step by Step Vy´klad akuzativu singula´ru je v ucˇebnici New Czech Step by Step rozdeˇlen do dvou lekcı´. Studenti se poprve´ s akuzativem seznamujı´ v lekci pa´te´, ktera´ se zaby´va´ zejme´na akuzativem adjektiv a substantiv rodu muzˇske´ho nezˇivotne´ho, zˇenske´ho a strˇednı´ho. V sedme´ lekci se prˇida´va´ akuzativ zˇivotny´ch maskulin. Rozfa´zova´nı´ vy´uky akuzativu u ´ zce souvisı´ s tematicky´m zameˇrˇenı´m obou lekcı´ (v prvnı´m prˇ´ıpadeˇ s te´matem restaurace, ve druhe´m s inzera´ty). V tomto prˇ´ıstupu je take´ zvla´sˇt’ patrny´ ohled na studentazacˇa´tecˇnı´ka a du ˚ raz na postupne´, cyklicke´ osvojova´nı´ obtı´zˇne´ho gramaticke´ho jevu. V pa´te´ lekci jsou prvnı´ trˇi strany veˇnova´ny komplexnı´ prezentaci akuzativu singula´ru. Kromeˇ tabulek zahrnujı´cı´ch akuzativnı´ formy adjektiv, substantiv a za´jmen osobnı´ch, ukazovacı´ch i prˇivlastn ˇ ovacı´ch vy´klad obsahuje take´ du ˚ lezˇite´ informace ty´kajı´cı´ se jeho uzˇitı´. Vy´kladu prˇedcha´zı´ text, v neˇmzˇ jsou akuzativnı´ formy tucˇneˇ zvy´razneˇny: Petr studuje matematiku. Eva studuje anglic ˇtinu a pracuje jako uc ˇitelka. Petr je o rok starsˇ´ı nezˇ Eva. Petr ma ´ ra ´d Evu, Eva ma ´ ra ´ da Petra a oba majı´ ra ´ di dobre ´ jı´dlo. Dneska ale nic nejı´, protozˇe Evu bolı´ zub a Petra bolı´ hlava. Atd.
´ vodnı´ text je charakterizova´n nejen velky´m mnozˇstvı´m akuzativnı´ch foU rem, ale i ru ˚ znorodostı´ jejich funkcı´. V textu je akuzativ zachycen ve vsˇech jeho hlavnı´ch funkcı´ch a spojenı´ch (tj. ve funkci prˇ´ıme´ho prˇedmeˇtu, ve spojenı´ s neˇktery´mi prepozicemi, ve specia´lnı´ch objektovy´ch konstrukcı´ch a v cˇasovy´ch vyja´drˇenı´ch), jezˇ jsou na´sledneˇ popsa´ny v gramaticke´m prˇehledu. ´ kolem tohoto textu, u neˇhozˇ je paralelneˇ uveden anglicky´ ekvivalent, je U by´t prˇedevsˇ´ım ilustracı´ k vy´kladove´ cˇa´sti. Text nenı´ urcˇen k vy´uce ve trˇ´ıdeˇ, ny´brzˇ je doporucˇen k doma´cı´mu prostudova´nı´. Za skutecˇny´ vy´chozı´ text pa´te´ lekce lze oznacˇit cˇtyrˇi dialogy, ktere´ na´sledujı´ ihned po gramaticke´ cˇa´sti. Akuzativnı´ formy v nich tentokra´t nejsou 48
vyznacˇeny: 1. ˇ´ıˇsnı´k: Prosı´m, panı´, co si da C ´ te? Lori: Da ´ m si ka ´ vu a ne ˇ jaky´ dezert. Co ma ´ te? ˇ´ıˇsnı´k: Ma C ´ me zmrzlinu, palac ˇinky, dort... Lori: Jednou palac ˇinky, prosı´m. ˇ´ıˇsnı´k: A jesˇte C ˇ ne ˇ co? Lori: Ano, dvakra ´ t zmrzlinu. Dneska nema ´ m dietu. 2. Servı´rka: Prosı´m, co si da ´ te? David: Jednou pole ´ vku a jednou kurˇe a ry´ˇzi. Servı´rka: A jesˇte ˇ ne ˇ co? David: Jesˇte ˇ jednou sala ´ t, prosı´m. Servı´rka: To je vsˇechno? David: Ano, to je vsˇechno. Zaplatı´m. Atd. 3. ˇ´ıˇsnı´k: Co si da C ´ te? Eva: Da ´ me si dvakra ´ t gula ´ ˇs s knedlı´kem. ˇ´ıˇsnı´k: A co k pitı´? Ma C ´ me pivo, kolu, dzˇus... Eva: Jednou pivo a jednou kolu. ˇ´ıˇsnı´k: A jesˇte C ˇ ne ˇ co? Eva: Ne, dı´ky. To je vsˇechno. Zaplatı´m. 4. Prodavac ˇka: Prosı´m? John: Chte ˇ l bych dvakra ´ t mle ´ ko a jednou sy´r Eidam. Prodavac ˇka: A jesˇte ˇ ne ˇ co? John: Ma ´ te ne ˇ jake ´ vı´no? Prodavac ˇka: Ano. Bı´le ´ nebo c ˇervene ´? John: Tak jednou c ˇervene ´ a jednou bı´le ´.
Dialogy jsou soucˇasneˇ vy´chodiskem pro gramatickou i tematickou na´pln ˇ lekce. Uzˇitı´ akuzativu je zde prova´za´no s komunikacˇnı´ situacı´ „v restauraci“ (prˇ´ıp. „v obchodeˇ“). Pokud jde o prezentaci akuzativu singula´ru, pozornost je v dialozı´ch obra´cena vy´hradneˇ na formy nezˇivotny´ch maskulin, feminin a neuter. Studenti si akuzativnı´ formy neosvojujı´ samostatneˇ, ny´brzˇ na modelovy´ch veˇta´ch charakteristicky´ch pro danou komunikacˇnı´ situaci (naprˇ. „Da´m si ka´vu a neˇjaky´ dezert.“). Kromeˇ akuzativu se studenti v textech poprve´ setka´vajı´ take´ s na´sobny´mi cˇ´ıslovkami (naprˇ. „Chteˇl bych dvakra´t mle´ko a jednou sy´r Eidam.“). Na za´kladeˇ prˇ´ıkladu ˚ z textu ˚ je formulova´n model pro tvorˇenı´ akuzativu singula´ru tvrdy´ch adjektiv a substantiv rodu zˇenske´ho:18 „Da´m si dobrou 18
Modely akuzativu singula´ru nezˇivotny´ch maskulin a neuter uvedeny nejsou, jelikozˇ jejich formy se od nominativu singula´ru nelisˇ´ı, a proto pro studenty neprˇedstavujı´ zˇa´dne´ u ´ skalı´. Akuzativ zˇivotny´ch maskulin nenı´ do pa´te´ lekce vu ˚ bec zarˇazen, objevuje se azˇ v lekci sedme´.
49
ka´vu. Da´m si dobrou ry´zˇi.“ Podle modelu, ktery´ se studenti majı´ naucˇit zpameˇti, mohou analogicky vytva´rˇet akuzativnı´ tvary od dalsˇ´ıch feminin. Model hraje du ˚ lezˇitou roli jak prˇi upevn ˇ ova´nı´ forem, tak i prˇi jejich vybavova´nı´. Jak jizˇ bylo naznacˇeno, v dialozı´ch nenı´ akuzativ singula´ru prezentova´n komplexneˇ. Du ˚ raz je kladen pouze na formy, jezˇ lze beˇzˇneˇ uplatnit prˇi objedna´va´nı´ v restauraci nebo prˇi na´kupu. Opominuty jsou proto nejen akuzativnı´ formy substantiv rodu muzˇske´ho zˇivotne´ho, ale i tvary vsˇech za´jmen. Propojenı´ akuzativu s te´matem „v restauraci“ se jevı´ jako u ´ cˇelne´. Toto spojenı´ ma´ pro studenty prakticky´ vy´znam, nebot’ fra´ze typu „Da´m si ka´vu.“, „Ma´te neˇjake´ vı´no?“ nebo „Chteˇl bych pivo a kolu.“ jsou velmi frekventovane´ a studenti je pouzˇ´ıvajı´ te´meˇrˇ denneˇ. Ve zbyly´ch textech pa´te´ lekce je akuzativ zarˇazen v kombinaci s neˇktery´m z dalsˇ´ıch jazykovy´ch jevu ˚ , jenzˇ vyzˇaduje jeho uzˇitı´. V prvnı´m prˇ´ıpadeˇ jde o konstrukci „mı´t ra´d“, prezentovanou pouze na tzv. gramaticke´m textu, ve druhe´m o akuzativnı´ fra´ze se slovesem mı´t (naprˇ. „mı´t cˇas“, „mı´t dobrou na´ladu“, „mı´t lekci“ apod.) a ve trˇetı´m o spojenı´ s moda´lnı´m slovesem chtı´t. V sedme´ lekci se problematika akuzativu singula´ru vracı´, a to v souvislosti s te´matem inzera´tu ˚ . V textech z u ´ vodnı´ cˇa´sti, jezˇ se veˇnujı´ tematice hleda´nı´ bytu nebo domu, je akuzativ prezentova´n ve stejne´m rozsahu jako v lekci pa´te´. V na´sledujı´cı´ sekci nazvane´ „Hleda´m partnera nebo partnerku.“ se akuzativ vyskytuje nejprve v seznamovacı´ch inzera´tech. Inzera´ty jsou v ucˇebnici uvedeny jako text s mezerami. To znamena´, zˇe neˇktere´ vy´razy jsou v textu vynecha´ny a studenti je majı´ podle poslechu doplnit. Pro veˇtsˇ´ı prˇehlednost uva´dı´me uka´zku inzera´tu ˚ vcˇetneˇ vynechany´ch vy´razu ˚ , jezˇ oznacˇujeme podtrzˇenı´m: Kdo psal ten inzera ´ t? 1. Ma ´ ˇs ra ´ da exoticke ´ zeme ˇ ? Jsem student 24/185 a hleda ´ m kamara ´ dku na netradic ˇnı´ cestu do Afriky. 2. Jsem 20/ 165 studentka medicı´ny. Nehleda ´ m penı´ze ani sex. Hleda ´ m la ´ sku. Chte ˇ la bych potkat vesele ´ ho kluka, partnera na cely´ ˇzivot. Atd.
V seznamovacı´ch inzera´tech se oproti prˇedchozı´m textu ˚ m noveˇ objevujı´ akuzativnı´ formy substantiv a adjektiv rodu muzˇske´ho zˇivotne´ho. Akuzativ je v inzera´tech prˇedstaven prˇeva´zˇneˇ ve spojenı´ s tranzitivnı´mi slovesy jako pa´d prˇ´ıme´ho prˇedmeˇtu. Obdobneˇ jako u dialogu ˚ z pa´te´ lekce je i zde uveden model pro tvorˇenı´ akuzativu zˇivotny´ch maskulin a feminin: „Hleda´m dobre´ho partnera. Hleda´m dobrou partnerku.“ 50
Prezentace akuzativu singula´ru zˇivotny´ch maskulin prostrˇednictvı´m seznamovacı´ch inzera´tu ˚ pu ˚ sobı´ autenticky. Acˇkoli se na prvnı´ pohled zda´, zˇe studenti seznamovacı´ inzera´ty v praxi prˇ´ılisˇ neuplatnı´, opak mu ˚ zˇe by´t pravdou. Strukturu seznamovacı´ch inzera´tu ˚ lze snadno adaptovat a vyuzˇ´ıt pro jiny´ typ inzera´tu ˚ (naprˇ. prˇi hleda´nı´ ucˇitele nebo ucˇitelky). S te´matem hleda´nı´ partnera cˇi partnerky souvisı´ take´ dalsˇ´ı text nazvany´ „Miluje Anezˇka Martina?“ (prˇepis textu viz 3.1.3.a, s. 78), ktery´ je zameˇrˇen na prezentaci akuzativu ve spojenı´ se za´kladnı´mi tranzitivnı´mi slovesy. Shrnutı´: Z prˇedchozı´ analy´zy vyply´va´, zˇe kazˇda´ ucˇebnice zpracova´va´ akuzativ singula´ru jiny´m zpu ˚ sobem, k jeho prezentaci vyuzˇ´ıva´ ru ˚ zne´ druhy textu ˚ a jeho uzˇitı´ spojuje s odlisˇny´mi tematicky´mi oblastmi. Adekva´tnost jednotlivy´ch prˇ´ıstupu ˚ lze pak posoudit podle toho, nakolik dane´ texty spln ˇ ujı´ krite´ria, ktera´ jsme definovali v kapitole 2.4. Prˇipomı´na´me, zˇe prˇi posuzova´nı´ vhodnosti textu je trˇeba vzı´t v u ´ vahu zejme´na tyto faktory: jeho de´lku, autenticitu, prˇimeˇrˇenost, strukturaci, zpu ˚ sob prezentace gramaticky´ch jevu ˚ a slovnı´ za´soby i vy´znam textu pro studenta. Ve vsˇech trˇech ucˇebnicı´ch je de´lka textu ˚ prˇizpu ˚ sobena u ´ rovni studentu ˚, jedna´ se vesmeˇs o texty kratsˇ´ıho rozsahu. Texty jsou prˇitom vystaveˇny prˇehledneˇ a logicky. Z hlediska strukturace textu se jako jednoznacˇneˇ pozitivnı´ jevı´ prˇ´ıstup v ucˇebnici New Czech Step by Step, ktery´ prezentuje akuzativ na textech s pevnou, nemeˇnnou strukturou (tj. na dialozı´ch v restauraci a inzera´tech). Vsˇechny analyzovane´ texty jsou umeˇle vytvorˇene´ a majı´ didakticky´ cı´l. Vzhledem k tomu, zˇe jde o texty urcˇene´ pro zacˇa´tecˇnı´ky, mı´ra jejich jazykove´ autenticity nenı´ vysoka´. Nejhu ˚ rˇe jsou na tom po te´to stra´nce texty z ucˇebnice Chcete mluvit cˇesky?, ktere´ mı´sty pu ˚ sobı´ znacˇneˇ neprˇirozeneˇ (naprˇ. ve veˇteˇ „Je to sˇt’astny´ cˇloveˇk.“). Dialogy v restauraci a inzera´ty z New Czech Step by Step, ktere´ napodobujı´ strukturu i obsah projevu ˚ autenticky´ch, se pak rea´lne´ komunikaci blı´zˇ´ı nejvı´ce. Z rozboru je da´le patrne´, zˇe texty v ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? nejsou z hlediska jazykove´ slozˇitosti zcela prˇimeˇrˇene´ u ´ rovni zacˇa´tecˇnı´ku ˚ . V obou hlavnı´ch textech jsou obsazˇeny prˇ´ıklady vsˇech peˇti noveˇ probı´rany´ch jazykovy´ch jevu ˚ . Vzhledem k tomu, zˇe v gramaticke´ cˇa´sti nenı´ samostatne´mu 51
na´cviku jevu ˚ veˇnova´no mnoho prostoru, lze u studentu ˚ prˇi pra´ci s textem ocˇeka´vat velke´ obtı´zˇe s jeho porozumeˇnı´m. Zpu ˚ sob prezentace akuzativu singula´ru v kombinaci s dalsˇ´ımi cˇtyrˇmi novy´mi gramaticky´mi jevy a novou slovnı´ za´sobou povazˇujeme v pocˇa´tecˇnı´ fa´zi vy´uky za neadekva´tnı´. V kazˇde´ z analyzovany´ch ucˇebnic je akuzativ singula´ru v textech spjat s jiny´m te´matem nebo komunikacˇnı´ situacı´. A ne vzˇdy je toto propojenı´ stejneˇ zdarˇile´. V ucˇebnici Communicative Czech je akuzativ prezentova´n na seznamovacı´ch dialozı´ch, ktere´ jeho uzˇitı´ prima´rneˇ vu ˚ bec nevyzˇadujı´. Na´cvik akuzativu prostrˇednictvı´m tohoto typu dialogu ˚ se proto jevı´ jako ma´lo funkcˇnı´. Sepeˇtı´ akuzativu s te´matem rodiny v ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? je mnohem prˇirozeneˇjsˇ´ı, studenti si dı´ky textu ˚ m fixujı´ uzˇitecˇne´ fra´ze se slovesem mı´t (naprˇ. „mı´t bratra/sestru“). Domnı´va´me se vsˇak, zˇe propojenı´ akuzativu s te´matem je nejle´pe vyrˇesˇeno v ucˇebnici New Czech Step by Step, tedy v dialozı´ch v restauraci nebo v obchodeˇ a v inzera´tech. Vycha´zı´ se totizˇ ze situacı´, pro neˇzˇ je zvla´dnutı´ akuzativu naprostou nezbytnostı´. Navı´c alespon ˇ v prˇ´ıpadeˇ dialogu ˚ v restauraci jde o situaci, do nı´zˇ se studenti dosta´vajı´ te´meˇrˇ denneˇ, a proto ma´ pro neˇ jejı´ na´cvik prakticky´ vy´znam. Texty by meˇly by´t pro studenty nejen uzˇitecˇne´, resp. na´vodne´, ale i zajı´mave´ a poutave´. Zda´ se, zˇe naprˇ´ıklad seznamovacı´ inzera´ty z New Czech Step by Step spln ˇ ujı´ obeˇ tato krite´ria. Naopak texty pojedna´vajı´cı´ o rodineˇ pana Kaba´ta a Smitha z ucˇebnice Chcete mluvit cˇesky? a cˇa´stecˇneˇ i seznamovacı´ dialogy z Communicative Czech jakoukoliv motivaci nebo adresnost ke studentu ˚ m postra´dajı´. 2.2.2 Indikativ pre´terita V ucˇebnicı´ch Communicative Czech a New Czech Step by Step je indikativ pre´terita uveden jako druhy´ slovesny´ cˇas v porˇadı´, po indikativu pre´zentu. V ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? prˇedcha´zı´ pre´teritu nejen pre´zens, ale i futurum. V ucˇebnici New Czech Step by Step je indikativ pre´terita uveden samostatneˇ, v ucˇebnicı´ch Communicative Czech a Chcete mluvit cˇesky? je zarˇazen v kombinaci s dalsˇ´ımi jazykovy´mi jevy. V Communicative Czech je pre´teritum probı´ra´no soucˇasneˇ s genitivem singula´ru a rˇadovy´mi cˇ´ıslovkami, v ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? s dativem singula´ru, vcˇetneˇ dativu
52
osobnı´ch za´jmen. V na´sledujı´cı´ analy´ze se - obdobneˇ jako u textu ˚ ilustrujı´cı´ch uzˇitı´ akuzativu singula´ru - zameˇrˇ´ıme na zkouma´nı´ textu ˚ prezentujı´cı´ch indikativ pre´terita jak z hlediska zpu ˚ sobu uvedenı´ jevu (tj. po stra´nce metodicke´), tak i z hlediska jeho propojenı´ s te´matem nebo modelovou komunikacˇnı´ situacı´. V ucˇebnicı´ch Communicative Czech a New Czech Step by Step je indikativu pre´terita shodneˇ veˇnova´na lekce sˇesta´, v ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? lekce sedma´. Communicative Czech Indikativ pre´terita je do sˇeste´ lekce zarˇazen v kombinaci s genitivem singula´ru a rˇadovy´mi cˇ´ıslovkami. Nova´ gramatika je prezentova´na na jedine´m vy´chozı´m textu umı´steˇne´m v u ´ vodu lekce. Jde o monologicky´ text, v neˇmzˇ jsou nove´ mluvnicke´ jevy graficky zvy´razneˇny. Tvary pre´terita jsou vyznacˇeny tucˇneˇ, formy genitivu jsou podtrzˇeny: Den Kristy´ny ˇ sı´c. Bydlı´m na koleji. Ma ´ m maly´ pokoj bez koupelny, Jmenuju se Kristy´na. Jsem z Bulharska. ˇZiju v Praze uzˇ skoro me ale jsem ra ´ da, ˇze bydlı´m sama. Kazˇdy´ den chodı´m do ˇskoly a studuju c ˇesˇtinu. Sˇkola je blı´zko kra ´ sne ´ ho parku. Vyuc ˇova ´ nı´ zac ˇı´na ´ v 8,30 a konc ˇı´ ve 12,45. Vc ˇera jsem me ˇ la hezky´ den. Ra ´ no jsem vsta ´ vala jako obvykle v 6,30. Snı´dala jsem ka ´ vu a rohlı´ky. V 8 hodin jsem ˇsla do ˇskoly. Psali jsme test a dı´vali se na dokument „Praha - srdce ˇ dvala v restauraci vedle ˇskoly, protozˇe jı´dlo v menze mi nechutna ´ . Dala jsem si svu˚j Evropy“. V poledne jsem obe oblı´beny´ smazˇeny´ sy´r. Odpoledne jsem se nejdrˇı´ve uc ˇila a psala doma ´ cı´ u´kol. Taky jsem si chvı´li c ˇetla roma ´n ˇ apka. Potom jsem byla u sve od Karla C ´ c ˇeske ´ kamara ´ dky Ireny. Bratr Ireny, Petr, ˇı r´kal, ˇze vec ˇer mu˚ˇzeme jı´t na hru ´ te ´ ˇady. r Sesˇli jsme se v 18,45 u divadla. „Zahradnı´ slavnost“ od Va ´ clava Havla. Petr ˇsel pro lı´stky. Koupil trˇi do desa Hra byla moc dobra ´ . Pak jsme ˇsli jesˇte ˇ do vina ´ rny na vec ˇerˇi. Irena nejedla, ale pila svarˇene ´ vı´no. Sede ˇ li jsme ˇla jsem spa a bavili se skoro do pu˚lnoci. S ´ t dost pozde ˇ , ale to nevadı´. (A krome ˇ toho, Petr je moc sympaticky´. Doufa ´ m, ˇze ho brzy uvidı´m.)
Z uka´zky je zrˇejme´, zˇe vy´chozı´ text slouzˇ´ı zejme´na k ilustraci tvaru ˚ pre´terita a genitivu, rˇadova´ cˇ´ıslovka se zde objevuje jen jedna. Oba gramaticke´ jevy jsou v textu prezentova´ny komplexneˇ. K tomu, aby studenti byli schopni textu dobrˇe porozumeˇt, si tedy musejı´ osvojit nejen vsˇechny tvary indikativu pre´terita, ale i formy genitivu singula´ru substantiv, adjektiv, ukazovacı´ho za´jmena „ten“ i za´jmen prˇivlastn ˇ ovacı´ch vcˇetneˇ prepozic s genitivem. Prˇitom spojenı´ pre´terita s genitivem je cˇisteˇ u ´ cˇelove´, mezi obeˇma jevy neexistuje vnitrˇnı´ prova´zanost, ktera´ funguje naprˇ. ve spojenı´ indikativu pre´zentu tranzitivnı´ch sloves s akuzativem singula´ru ve druhe´ lekci. Pro studenty, kterˇ´ı se s pre´teritem a genitivem setka´vajı´ poprve´, mu ˚ zˇe by´t proto porozumeˇnı´ textu obsahujı´cı´ho prˇ´ıklady obou noveˇ probı´rany´ch jevu ˚ velmi obtı´zˇne´. Co se ty´cˇe samotne´ho indikativu pre´terita, jsou do textu zahrnuty tvary 53
ru ˚ zny´ch slovesny´ch osob (naprˇ. „snı´dala jsem“, „rˇ´ıkal“, „pila“, „sedeˇli jsme“). Vzhledem k tomu, zˇe se jedna´ o text monologicky´, zde vsˇak zcela chybı´ tvary druhe´ osoby. Kromeˇ pravidelny´ch forem prˇ´ıcˇestı´ cˇinne´ho (naprˇ. „vsta´vala“, „obeˇdvala“, „sedeˇli“) jsou v textu hojneˇ zastoupeny i tvary nepravidelne´ (naprˇ. „meˇla“, „sˇla“, „cˇetla“), vyskytujı´ se te´zˇ prˇ´ıklady pre´terita reflexivnı´ch sloves (naprˇ. „dala jsem si“, „ucˇila jsem se“). Vedle sloves nedokonavy´ch, ktere´ v textu prˇevla´dajı´, se ve trˇech prˇ´ıpadech objevujı´ take´ tvary pre´terita sloves dokonavy´ch („dala jsem si“, „koupil“ a „sesˇli jsme se“). Studenti si v textu i v na´sledujı´cı´ gramaticke´ cˇa´sti osvojujı´ tvary pre´terita sloves dokonavy´ch i nedokonavy´ch, anizˇ by jim prozatı´m byla kategorie slovesne´ho vidu blı´zˇe ozrˇejmena. Tento postup nepovazˇujeme za metodicky zcela vhodny´. Domnı´va´me se, zˇe pro studenta mu ˚ zˇe by´t paralelnı´ pouzˇ´ıva´nı´ obou vidovy´ch proteˇjsˇku ˚ bez blizˇsˇ´ıho vysveˇtlenı´ nesrozumitelne´ a matoucı´. Osvojova´nı´ pre´terita prostrˇednictvı´m textu neprobı´ha´ postupneˇ, nenı´ rozcˇleneˇno do vı´ce fa´zı´, jezˇ by studentu ˚ m usnadnily jeho zvla´dnutı´. Vy´chozı´ text je pouze jeden, student se v neˇm setka´va´ te´meˇrˇ se vsˇemi tvary pre´terita najednou, navı´c v kombinaci s dalsˇ´ım obtı´zˇny´m jevem. Domnı´va´me se, zˇe z hlediska metodicke´ho je tento prˇ´ıstup pro u ´ rovnen ˇ zacˇa´tecˇnı´ku ˚ cˇi mı´rneˇ pokrocˇily´ch nevyhovujı´cı´, nerespektuje totizˇ za´kladnı´ pozˇadavek prˇimeˇrˇenosti. Problematika minule´ho cˇasu je v sˇeste´ lekci spjata s ota´zkou „Co jsi deˇlal vcˇera?“, ktera´ je v rea´lne´ komunikaci velmi frekventovana´. Pro studenty je proto zvla´dnutı´ te´to komunikacˇnı´ situace nejen uzˇitecˇne´, ale i za´sadnı´, nebot’ ota´zky „Co jsi deˇlal vcˇera/o vı´kendu/na dovolene´?“ se v beˇzˇne´ konverzaci objevujı´ velmi cˇasto. Vy´chozı´ text nabı´zı´ v Kristy´nineˇ vypra´veˇnı´ o uda´lostech prˇedesˇle´ho dne vhodny´ model pro na´sledny´ samostatny´ projev studentu ˚. Prˇestozˇe se propojenı´ pre´terita s te´matem „Co jsi deˇlal vcˇera?“ jevı´ jako adekva´tnı´, text pu ˚ sobı´ mı´sty teˇzˇkopa´dneˇ. Jde totizˇ o detailnı´, chronologicky´ za´znam uda´lostı´ a aktivit bez ohledu na to, zda sdeˇluje informace podstatne´ a zajı´mave´, na neˇzˇ by se mluvcˇ´ı v rea´lne´ komunikaci nejspı´sˇe zameˇrˇil, cˇi naopak (viz naprˇ.: „Bratr Ireny, Petr, rˇ´ıkal, zˇe vecˇer mu ˚ zˇeme jı´t na hru Zahradnı´ slavnost od Va´clava Havla. Petr sˇel pro lı´stky. Koupil trˇi do desa´te´ rˇady. Sesˇli jsme se v 18,45 u divadla.“). Zda´ se, zˇe neˇktere´ veˇty nebo cˇa´sti veˇt, obsahujı´cı´ cˇasto nedu ˚ lezˇite´, redundantnı´ informace, jsou do textu zarˇazeny jen proto, aby ilustrovali probı´rany´ gramaticky´ jev. Vhodny´m prˇ´ıkladem pro toto tvrzenı´ je naprˇ. veˇta „Koupil trˇi do desa´te´ rˇady.“, v nı´zˇ je kromeˇ pre´terita 54
a genitivu obsazˇena i rˇadova´ cˇ´ıslovka. Indikativ pre´terita se objevuje take´ v dopln ˇ kove´m textu umı´steˇne´m v za´veˇru lekce, ktery´ je urcˇen prˇedevsˇ´ım k na´cviku dovednosti poslechu. Vzhledem k tomu, zˇe se jedna´ o dialog, je zde v porovna´nı´ s vy´chozı´m textem prˇehled tvaru ˚ pre´terita rozsˇ´ırˇen o formy druhe´ osoby (naprˇ. „A kde jsi vcˇera byl?“, „A procˇ jste se do Prahy vra´tili tak pozdeˇ?“). Chcete mluvit c ˇesky? V ucˇebnici Chcete mluvit cˇesky? je indikativ pre´terita probı´ra´n v lekci sedme´ jako trˇetı´ slovesny´ cˇas v porˇadı´. Studenti jsou tedy v te´to fa´zi vy´uky jizˇ obezna´meni jak s pre´zentem, tak i se vsˇemi typy futura (vcˇetneˇ futura sloves dokonavy´ch). Indikativ pre´terita je do sedme´ lekce zarˇazen v kombinaci s dativem singula´ru. Prezentace obou gramaticky´ch jevu ˚ je komplexnı´, zahrnuje jednak dativ substantiv, adjektiv, cˇ´ıslovky jeden, za´jmen ukazovacı´ch (ten), ta´zacı´ch (kdo, co), posesivnı´ch, osobnı´ch i prˇehled nejdu ˚ lezˇiteˇjsˇ´ıch sloves a prepozic pojı´cı´ch se s dativem, jednak vsˇechny tvary pre´terita od sloves nedokonavy´ch i dokonavy´ch. Soucˇa´stı´ vy´kladove´ cˇa´sti zaby´vajı´cı´ se indikativem pre´terita jsou - stejneˇ jako v prˇ´ıpadeˇ akuzativu singula´ru - tzv. gramaticke´ texty. Jde o se´rii navza´jem neza´visly´ch dialogicky´ch replik, tentokra´t vsˇak bez anglicke´ho ekvivalentu: Proc ˇ jsi vc ˇera neprˇisˇel? Neme ˇ l jsem c ˇas. Promin ˇ. ˇ ekl jsi to Alene R ˇ? ˇ ekl jsem jı´ to, ale nesouhlası´. R Kde je Alena? ˇSla nakoupit. Jak ti je? Dobrˇe. V sobotu a v nede ˇ li jsem si odpoc ˇinul. V sobotu jsme byli lyzˇovat. Kam jste jeli? Na Sˇumavu. Atd.
Repliky obsahujı´ prˇ´ıklady indikativu pre´terita vsˇech gramaticky´ch osob, jsou prˇitom vyuzˇita slovesa nedokonava´ i dokonava´ vcˇetneˇ sloves reflexivnı´ch, texty zahrnujı´ tvary pravidelne´ i nepravidelne´. Acˇkoli na problematiku slovesne´ho vidu, jezˇ byla probra´na v souvislosti s futurem v prˇedchozı´ch
55
dvou lekcı´ch, nenı´ ve vy´kladu pre´terita upozorneˇno, jejı´ znalost se prˇedpokla´da´. Hlavnı´ funkcı´ teˇchto „netextu ˚ “, ktere´ bezprostrˇedneˇ doprova´zejı´ gramaticky´ vy´klad, je ilustrovat uzˇitı´ ru ˚ zny´ch tvaru ˚ pre´terita v minima´lnı´m komunikacˇnı´m kontextu. Mozˇnosti jejich dalsˇ´ıho vyuzˇitı´ ve vy´uce zu ˚ sta´vajı´ omezene´. Po cˇa´sti veˇnovane´ prˇehledu nove´ gramatiky na´sledujı´ dva souvisle´ texty. Jak jizˇ bylo neˇkolikra´t rˇecˇeno, hlavnı´ texty jsou vy´chodiskem prˇedevsˇ´ım pro tematickou na´pln ˇ lekce, nove´ mluvnicke´ jevy v nich proto nejsou nijak vyznacˇeny: Kde jsi byl tak dlouho? „Ahoj! Proc ˇ jdesˇ tak pozde ˇ ? Uzˇ tady c ˇeka ´ m pu˚l hodiny,“ zlobil se trochu Pavel, kdyzˇ jsem k ne ˇ mu prˇisˇel. Vc ˇera jsme se telefonicky dohodli, ˇze se sejdeme v ˇsest hodin u orloje a stra ´ vı´me spolu cely´ vec ˇer. Dlouho jsme se nevide ˇ li, protozˇe Pavel nebyl cely´ minuly´ me ˇ sı´c v Praze. „Promin ˇ , Pavle. Zdrzˇel jsem se v pra ´ ci. Me ˇ l jsem du˚lezˇite ´ jedna ´ nı´, nemohl jsem skonc ˇit drˇı´v a ani jsem nemohl zatelefonovat. Uzˇ jsem byl nervo ´ znı´, ˇze na me ˇ nepoc ˇka ´ ˇs,“ omlouval jsem se Pavlovi. „Hlavnı´ je, ˇze jsi prˇisˇel. Kam pu˚jdeme? Napla ´ noval jsi ne ˇ co?“ zeptal se me ˇ Pavel. „Nenapla ´ noval jsem nic.“ „Je mi zima. Chci si jı´t nejdrˇı´v ne ˇ kam sednout a potom uvidı´me,“ odpove ˇ de ˇ l mi Pavel. „Zatı´m dvakra ´ t espreso s mle ´ kem,“ objednal jsem v kava ´ rne ˇ . „Kde jsi byl cely´ ten me ˇ sı´c?“ zeptal jsem se. „Prvnı´ dva ty´dny v prosinci jsem byl na sluzˇebnı´ ceste ˇ v Berlı´ne ˇ . Potom jsem si vzal dovolenou a odjel jsem na nasˇi chatu. Poc ˇkal jsem tam na manzˇelku a de ˇ ti, azˇ budou mı´t zimnı´ pra ´ zdniny. Va ´ noce a Silvestra jsme stra ´ vili take ´ tam. Bylo tam kra ´ sne ˇ . Ale co ty? Kde jsi byl na Va ´ noce?“ „Ja ´ jsem musel zu˚stat v Praze, protozˇe onemocne ˇ la manzˇelka. Bylo mi to lı´to, protozˇe jsem se te ˇˇsil na lyzˇe.“ „No vidı´ˇs, ja ´ mohl lyzˇovat cele ´ dny, ale neumı´m to. Jen jsem c ˇetl, procha ´ zel se a odpoc ˇı´val. Potrˇeboval jsem; c ˇeka ´ me ˇ ted’ hodne ˇ pra ´ ce.“ Co jsem de ˇ lal vc ˇera?
ˇ ekal jsem jednoho Vc ˇera byl dlouhy´ den. Zac ˇal ra ´ no v sedm, protozˇe jsem v osm hodin uzˇ musel by´t v kancela ´ ˇi. r C
obchodnı´ho partnera. Jedna ´ nı´ trvalo cele ´ odpoledne; azˇ v jednu hodinu jsem se ˇsel naobe ˇ dvat. Odpoledne jsem zatelefonoval domu˚ manzˇelce, protozˇe jı´ ra ´ no nebylo dobrˇe a zu˚stala doma. Sta ´ le jı´ bylo ˇspatne ˇ, takzˇe jsem musel ve trˇi hodiny jet do ˇskoly pro syna a vzı´t ho autem domu˚. Potom jsem se vra ´ til znovu do kancela ´ ˇe r a nadiktoval jsem sekreta ´ ˇce r jeden dopis. Skonc ˇili jsme v pe ˇ t hodin, z pra ´ ce jsme odesˇli jako poslednı´. Uzˇ jsem byl na ceste ˇ domu˚, kdyzˇ jsem si vzpomne ˇ l, ˇze nema ´ m pro manzˇelku da ´ rek. Jak jsem mohl zapomenout na jejı´ sva ´ tek! Vra ´ til jsem se do centra a prohlı´ˇzel si obchody. Nakonec jsem jı´ koupil ru˚ˇze a parfe ´ m a taky chlebı´c ˇky a vı´no. Domu˚ jsem prˇije pozde ˇ . De ˇ ti pra ´ ve ˇ vec ˇerˇely. Manzˇelka se trochu zlobila, ale potom jsem jı´ poblahoprˇa ´ l k sva ´ tku, dal kve ˇ tiny a da ´ rek a cely´ vec ˇer jsme stra ´ vili v prˇı´jemne ´ atmosfe ´ˇe. r
Oba hlavnı´ texty se shodneˇ zameˇrˇujı´ na pouzˇitı´ indikativu pre´terita, cozˇ je patrne´ jizˇ z jejich na´zvu ˚ . Zatı´mco druhy´, monologicky´ text prˇedstavuje ucelene´ vypra´veˇnı´ v minule´m cˇase, prvnı´ je z tohoto pohledu slozˇiteˇjsˇ´ı. Jedna´ se o text smı´sˇeny´, ktery´ kombinuje monologickou promluvu vypraveˇcˇe s prˇ´ımou (dialogickou) rˇecˇ´ı postav, a proto obsahuje tvary vsˇech trˇ´ı slovesny´ch cˇasu ˚ . Kromeˇ toho se text, jenzˇ je v ucˇebnici urcˇene´ zacˇa´tecˇnı´ku ˚ m soucˇa´stı´ te56
prve sedme´ lekce, vyznacˇuje pomeˇrneˇ obtı´zˇnou slovnı´ za´sobou, a to zejme´na pokud jde o slovesa (naprˇ. zlobit se, dohodnout se, stra´vit, zdrzˇet se, omlouvat se, odpovı´dat, onemocneˇt, zu ˚ stat). Podstatny´m rysem textu je i to, zˇe se nesoustrˇedı´ na jedno te´ma, ny´brzˇ zpracova´va´ vı´ce dı´lcˇ´ıch te´mat, ktera´ souvisejı´ s ota´zkami „Kde jsi byl tak dlouho?“, „Kam pu ˚ jdeme?“ a „Kde jsi byl cely´ ten meˇsı´c?“. Vzhledem ke vsˇem teˇmto aspektu ˚ m lze prˇedpokla´dat, zˇe porozumeˇnı´ textu mu ˚ zˇe by´t pro mnohe´ studenty znacˇneˇ problematicke´. Druhy´ text je v porovna´nı´ s prvnı´m kompaktneˇjsˇ´ı. Jde o monologicke´ vypra´veˇnı´ v minule´m cˇase, ktere´ je spjato s jediny´m te´matem formulovany´m v na´zvu ota´zkou „Co jsem deˇlal vcˇera?“. Text se jak tematicky, tak i z hlediska vy´stavby na´padneˇ shoduje s vy´chozı´m textem z ucˇebnice Communicative Czech. V obou z nich vypraveˇcˇi v prvnı´ osobeˇ chronologicky popisujı´ uda´losti prˇedesˇle´ho dne, v textu z ucˇebnice Chcete mluvit cˇesky? je vsˇak vypra´veˇnı´ podrobneˇjsˇ´ı a lexika´lneˇ mnohem na´rocˇneˇjsˇ´ı, jelikozˇ zahrnuje i knizˇnı´ vy´razy (viz naprˇ. poslednı´ veˇta textu: „Manzˇelka se trochu zlobila, ale potom jsem jı´ poblahoprˇa´l k sva´tku, dal kveˇtiny a da´rek a cely´ vecˇer jsme stra´vili v prˇ´ıjemne´ atmosfe´rˇe.“). Navı´c text, ktery´ se vyznacˇuje velkou mı´rou popisnosti zachycujı´cı´ vsˇechny du ˚ lezˇite´, ale i me´neˇ podstatne´ uda´losti, nepu ˚ sobı´ zˇiveˇ, a studenty proto pravdeˇpodobneˇ prˇ´ılisˇ nezaujme. I prˇes tyto nedostatky vsˇak mu ˚ zˇe by´t text pro studenty prˇ´ınosny´, nebot’ nabı´zı´ model, ktery´ lze vyuzˇ´ıt v rea´lne´ komunikaci. New Czech Step by Step Indikativu pre´terita je v ucˇebnici New Czech Step by Step veˇnova´na te´meˇrˇ cela´ sˇesta´ lekce. Na rozdı´l od obou prˇedcha´zejı´cı´ch ucˇebnic nejsou tvary pre´terita probı´ra´ny najednou, ny´brzˇ postupneˇ. Vy´klad je rozdeˇlen do dvou za´kladnı´ch fa´zı´, ktere´ se odra´zˇejı´ i v textech. V prvnı´ fa´zi je pozornost smeˇrˇova´na pouze ke trˇetı´ osobeˇ indikativu pre´terita. Azˇ ve druhe´ fa´zi se prˇida´vajı´ tvary prvnı´ a druhe´ osoby, s nimizˇ je spjata problematika postavenı´ enklitik ve veˇteˇ. V u ´ vodu vy´kladove´ cˇa´sti se objevujı´ dva gramaticke´ texty doprova´zene´ ilustracˇnı´mi fotografiemi. Tvary indikativu pre´terita jsou v nich tucˇneˇ vyznacˇeny: Co de ˇ lal Petr? Petr byl doma. Me ˇ l moc pra ´ ce, a proto psal, c ˇetl a studoval. Co de ˇ lala Eva?
57
Eva nebyla doma. Me ˇ la volno, a proto nakupovala a pak jedla v restauraci.
V souladu s vy´sˇe naznacˇeny´m metodicky´m postupem jsou v textech obsazˇeny jen tvary trˇetı´ osoby. Konkre´tneˇ jde o tvary trˇetı´ osoby singula´ru rodu muzˇske´ho a zˇenske´ho od za´kladnı´ch nedokonavy´ch sloves. Cı´lem minima´lnı´ch textu ˚ je nejen ilustrovat uzˇitı´ pre´terita, ale za´roven ˇ upozornit na shodu v rodeˇ mezi prˇ´ısudkem a podmeˇtem (naprˇ. „Co deˇlal Petr?“/„Co deˇlala Eva?“). Oba gramaticke´ texty jsou velmi kra´tke´, mozˇnostı´, jak s nimi ve vy´uce pracovat, proto nenı´ mnoho. Lze je vsˇak dobrˇe vyuzˇ´ıt jako model pro samostatny´ projev studentu ˚ , kterˇ´ı na za´kladeˇ obra´zku ˚ cˇi fotografiı´ mohou produkovat obdobne´ texty. Dalsˇ´ı text, jenzˇ se zameˇrˇuje na pouzˇitı´ minule´ho cˇasu, se nacha´zı´ v u ´ vodu druhe´ho oddı´lu nazvane´ho „Slavnı´ lide´“. V textu, pojedna´vajı´cı´m o osobeˇ Karla IV., nejsou tvary pre´terita nijak zvy´razneˇny: Karel IV. (=c ˇtvrty´) Turista, ktery´ je v Praze, c ˇasto slysˇ´ı: Karlu˚v most, Karlova univerzita, Karlsˇtejn... Ale kdo ten Karel vlastne ˇ byl?. Karel IV. byl c ˇesky´ kra ´ l. Narodil se v roce 1316 a umrˇel v roce 1378. Jeho otec byl z Lucemburska a jeho matka byla ˇ esˇka. Karel studoval ve Francii a do Prahy prˇisˇel v roce 1333. C Karel IV. byl velmi energicky´ a inteligentnı´. Byl ˇstı´hly´ a vysoky´ - me ˇˇil r 175 centimetru˚. To bylo neobvykle ´ , protozˇe lide ´ byli malı´. Byl dobry´ politik a organiza ´ tor, ale byl taky religio ´ znı´ a pove ˇ rc ˇivy´. Kdyzˇ pla ´ noval most, hledal spolu s astrology specia ´ lnı´ c ˇas a den. Zac ˇı´nal stave ˇ t most 9. 7. 1357 v 5 hodin 31 minut. Proc ˇ? Protozˇe to datum de ˇ la ´ „most“ - 1 3 5 7 9 7 5 3 1. Karel IV. me ˇl c ˇtyrˇi manzˇelky. Poslednı´ z nich, kra ´ snou Elisˇku Pomorˇanskou, ktera ´ byla silna ´ jako muzˇ, mu˚ˇzete vide ˇ t ve filmu Noc na Karlsˇtejne ˇ . Karel me ˇ l ra ´ d Prahu a hodne ˇ pro me ˇ sto a pro celou zemi de ˇ lal. Byl to dobry´ kra ´ l.
Jestlizˇe minima´lnı´ texty prˇedstavujı´ vstup k mluvnicke´mu vy´kladu, text o Karlu IV., ktery´ stejneˇ jako gramaticke´ texty obsahuje pouze tvary trˇetı´ osoby indikativu pre´terita, je pak vy´chodiskem zejme´na pro tematickou na´pln ˇ. V textu se kromeˇ za´kladnı´ch nedokonavy´ch sloves objevujı´ i tvary pre´terita dosud neprobı´rany´ch sloves, a to nedokonavy´ch i dokonavy´ch (naprˇ. „meˇrˇil“, „hledal“, „narodil se“, „prˇisˇel“). Domnı´va´me se, zˇe lexika´lnı´ obtı´zˇnost mu ˚ zˇe studentu ˚ m vy´razneˇ ztı´zˇit porozumeˇnı´ textu, zvla´sˇteˇ pak prˇi poslechove´m zpracova´nı´. Propojenı´ minule´ho cˇasu, resp. trˇetı´ osoby indikativu pre´terita s te´matem „slavnı´ lide´“ se jevı´ jako funkcˇnı´. Text o Karlu IV. vna´sˇ´ı do vy´uky du ˚ lezˇity´ prvek cˇesky´ch rea´liı´. V textu se vsˇak neusiluje o informativnı´ u ´ plnost, tj. o podrobne´ zachycenı´ Karlova zˇivota z du ˚ razem na vsˇechna historicka´ fakta, rea´lie jsou poda´ny popula´rnı´ formou tak, aby studenty co nejvı´ce zaujaly. Snaha upoutat pozornost studentu ˚ k te´matu zameˇrˇenı´m na jejich vlastnı´ 58
zkusˇenosti nebo znalosti je patrna´ hned z prvnı´ veˇty textu: „Turista, ktery´ je v Praze, cˇasto slysˇ´ı: Karlu ˚ v most, Karlova univerzita, Karlsˇtejn...“ Text navı´c neposkytuje studentu ˚ m pouze poznatky z cˇeske´ historie, ale zahrnuje i informace z oblasti kulturnı´ (naprˇ. v poslednı´m odstavci textu: „Karel IV. meˇl cˇtyrˇi manzˇelky. Poslednı´ z nich, kra´snou Elisˇku Pomorˇanskou, ktera´ byla silna´ jako muzˇ, mu ˚ zˇete videˇt ve filmu Noc na Karlsˇtejneˇ.“). Ucˇiteli se tı´mto nabı´zı´ mozˇnost zavrsˇit cˇetbu nebo poslech pracı´ s autenticky´m audiovizua´lnı´m materia´lem, ktery´ je v textu explicitneˇ zmı´neˇn (naprˇ. promı´tnutı´m kra´tke´ uka´zky ze jmenovane´ho filmu). Text je take´ mozˇne´ vyuzˇ´ıt jako model pro sestavova´nı´ obdobny´ch portre´tu ˚ slavny´ch lidı´, lze prˇitom postupovat podle osnovy na´sledujı´cı´ch ota´zek: Kdo to byl? Kdy zˇil? Kdy se narodil? Kdy umrˇel? Co deˇlal? Jaky´ byl? Procˇ je slavny´? Apod. Druha´ fa´ze vy´kladu indikativa pre´terita je stejneˇ jako prvnı´ uvedena gramaticky´m textem, v neˇmzˇ jsou nove´ tvary tucˇneˇ vyznacˇeny: Eva: Co jsi de ˇ lal vc ˇera, Petrˇe? De ˇ lal jsi ne ˇ co? Petr: Byl jsem doma a studoval jsem. No, moc jsem nestudoval. Pracoval jsem na poc ˇı´tac ˇi. Ale moc dlouho jsem nepracoval. Hra ´ l jsem na poc ˇı´tac ˇi hry. Vlastne ˇ jsem hra ´ l jenom 20 minut. A pak jsem spal. Spal jsem cely´ den. Strasˇne ˇ ra ´ d spı´m.
Gramaticky´ text dopln ˇ uje neu ´ plne´ paradigma o zby´vajı´cı´ tvary prvnı´ a druhe´ osoby. Prˇ´ıklady v textu zahrnujı´ vy´hradneˇ tvary prvnı´ a druhe´ osoby singula´ru rodu muzˇske´ho od zna´my´ch nedokonavy´ch sloves (naprˇ. „deˇlal jsi“, „byl jsem“, „studoval jsem“). Cı´lem minima´lnı´ho textu nenı´ podat prˇehled vsˇech tvaru ˚ pre´terita, ny´brzˇ na´zorneˇ upozornit na postavenı´ enklitik ve veˇteˇ, tj. na tzv. druhou pozici. Proto se take´ veˇtsˇina tvaru ˚ objevuje v textu dvakra´t, prˇicˇemzˇ jednou je tvar pomocne´ho slovesa „by´t“ umı´steˇn za prˇ´ıcˇestı´ cˇinne´, podruhe´ prˇed neˇ (naprˇ. „Co jsi deˇlal...“/„Deˇlal jsi...“, „... a studoval jsem“/„...moc dlouho jsem nestudoval“, „Hra´l jsem...“/„Vlastneˇ jsem hra´l...“). Acˇkoli text slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k prezentaci nove´ho gramaticke´ho jevu, nepu ˚ sobı´ neprˇirozeneˇ. Na rozdı´l od prˇedchozı´ch dvou ucˇebnic totizˇ nezachycuje chronologicky vsˇechny uda´losti prˇedesˇle´ho dne, ale mluvcˇ´ı v pru ˚ beˇhu promluvy, v nı´zˇ odpovı´da´ na ota´zku „Co jsi deˇlal vcˇera?“, postupneˇ koriguje svou vy´poveˇd’ tak, azˇ dospı´va´ k za´veˇrecˇne´ pointeˇ („Spal jsem cely´ den. Strasˇneˇ ra´d spı´m.“), ktera´ cely´ text ozˇivuje a za´roven ˇ ho zbavuje samou ´ cˇelnosti. Vedle vstupnı´ho gramaticke´m textu obsahuje tento oddı´l jesˇteˇ dva dopln ˇ59
kove´ texty, jezˇ se zameˇrˇujı´ na pouzˇitı´ pre´terita. Tvary minule´ho cˇasu v nich vsˇak nejsou zvy´razneˇny: Typicky´ doma ´ cı´ dialog I. Jana: Proc ˇ jsi vc ˇera odpoledne a vec ˇer nebyl doma? Adam: Protozˇe jsem byl v pra ´ ci. Jana: A proc ˇ jsi byl v pra ´ ci? Adam: Protozˇe jsem ne ˇ co potrˇeboval v kancela ´ ˇi. r Jana: A co jsi potrˇeboval v kancela ´ ˇi? r Adam: Hledal jsem bankovnı´ kartu. Jana: A proc ˇ jsi hledal kartu? Adam: Protozˇe jsem potrˇeboval penı´ze. Jana: A proc ˇ jsi potrˇeboval penı´ze? Adam: Protozˇe jsem chte ˇ l kupovat novy´ monitor. Jana: A proc ˇ jsi chte ˇ l kupovat novy´ monitor? Adam: Protozˇe ten na ´ ˇs stary´ monitor je ˇspatny´ a nekvalitnı´. Jana: A kde ten novy´ monitor ma ´ ˇs? Adam: No, me ˇ l jsem smu˚lu. Vide ˇ l jsem kvalitnı´ monitor, ale byl moc drahy´. Jana: Aha. A kde ma ´ ˇs ty penı´ze? Adam: Ehm... Me ˇ l jsem vc ˇera ne ˇ jaky´ ˇspatny´ den, a tak jsem si dal jeden kon ˇ ak... No, a v restauraci byli mu˚j kolega Ivan a kamara ´ d Zdene ˇ k. Dali jsme si jesˇte ˇ jeden kon ˇ ak a pak jesˇte ˇ jeden. Ale vc ˇera bylo vc ˇera. Ted’ jsem doma a jsem ra ´ d, ˇze ma ´ m tak takovou hodnou a hezkou manzˇelku. - Co je, Jano? Ty ma ´ ˇs ˇspatnou na ´ ladu, ale proc ˇ? Typicky´ doma ´ cı´ dialog II. Jana: Ahoj, Adame? Jak se ma ´ ˇs? A co c ˇtesˇ? Adam: To je jedno, co c ˇtu. Ale kde jsi byla ty?!? Uzˇ je vec ˇer a ja ´ ma ´ m strasˇny´ hlad a ˇz´ızen ˇ . A doma nenı´ jı´dlo. Jana: Byla jsem v pra ´ ci a pak jsem nakupovala v centru. Vide ˇ la jsem hezky´ kaba ´ t, kra ´ sny´ svetr a fantastickou, ale opravdu fantastickou kabelku. Byla c ˇervena ´ , supermodernı´ a elegantnı´ a nebyla moc draha ´ ... Sta ´ la jenom 3 359 korun. Vidı´ˇs? Tady je. Ta je senzac ˇnı´, vid’? Adam: Co? Ty jsi kupovala takovou drahou kabelku? No, nenı´ ˇspatna ´ ... Ale levna ´ nebyla. Jo, a kde ma ´ ˇs to jı´dlo? Maso. Nebo sala ´ m... A pivo! Jana: No ´o ´ ... Nema ´ m to. Nevidı´ˇs, ˇze jsem neme ˇ la c ˇas?!?
Oba dopln ˇ kove´ texty neslouzˇ´ı prima´rneˇ k ilustraci gramaticke´ho jevu, nebot’ znalost tvaru ˚ indikativu pre´terita se jizˇ prˇedpokla´da´, ale jsou zameˇrˇeny na na´cvik a rozvı´jenı´ dovednosti cˇtenı´ cˇi poslechu s porozumeˇnı´m. Texty se vztahujı´ k modelove´ komunikacˇnı´ situaci tzv. typicke´ho domacı´ho dialogu. Oba dialogy se svou vy´stavbou velmi podobajı´, rozdı´ly plynou pouze z meˇnı´cı´ch se rolı´ mluvcˇ´ıch: zatı´mco v prvnı´m dialogu se objevuje rozzlobena´ manzˇelka, ve druhe´m vystupuje rozezleny´ manzˇel. Texty konfliktnı´ situace maxima´lneˇ vyuzˇ´ıvajı´, ota´zky manzˇelky v prvnı´m dialogu, prˇipomı´najı´cı´ policejnı´ vy´slech („Procˇ jsi vcˇera odpoledne a vecˇer nebyl doma?“ „A procˇ jsi byl v pra´ci?“ „ A co jsi potrˇeboval v kancela´rˇi?“ „A procˇ jsi hledal kartu?“ „A procˇ jsi potrˇeboval penı´ze?“ „A procˇ jsi chteˇl kupovat novy´ monitor?“ „A kde ten novy´ monitor ma´sˇ?“ „A kde ma´sˇ ty penı´ze?“), pu ˚ sobı´ dı´ky tomuto kontextu autenticky, i kdyzˇ je zde patrna´ urcˇita´ nadsa´zka a humor.
60
S typicky´mi doma´cı´mi dialogy je mozˇne´ ve vy´uce da´le pracovat, lze je vyuzˇ´ıt jako model pro tvorˇenı´ obdobny´ch textu ˚ . Mu ˚ zˇe jı´t naprˇ´ıklad o tzv. hranı´ rolı´ („roleplay“), kdy studenti na za´kladeˇ zada´nı´ ru ˚ zny´ch situacı´ (Matka/Otec a dospı´vajı´cı´ dı´teˇ, ktere´ se vracı´ pozdeˇ domu ˚ . Manzˇelka a manzˇel workoholik, ktery´ nema´ cˇas na rodinu. Apod.) produkujı´ vlastnı´ dialogy. Shrnutı´: Z prˇedchozı´ho rozboru je patrne´, zˇe acˇkoli vsˇechny trˇi ucˇebnice postupujı´ prˇi zpracova´nı´ indikativu pre´terita a jeho textove´ prezentace odlisˇneˇ, v jednom se shodujı´. V kazˇde´ z nich se vyskytuje alespon ˇ jeden text, v neˇmzˇ je problematika pre´terita propojena s ota´zkou „Co jsi deˇlal vcˇera?“. Na´cvik pre´terita ve spojenı´ s tı´mto te´matem ma´ pro studenty prakticky´ vy´znam, nebot’ v rea´lne´ komunikaci se s obdobny´mi ota´zkami (naprˇ. „Co jsi deˇlal vcˇera vecˇer/o vı´kendu/na dovolene´?“) mohou setkat velmi cˇasto. Kromeˇ vy´znamu pro studenty je prˇi posuzova´nı´ textu ˚ nutno prˇihle´dnout jesˇteˇ k dalsˇ´ım faktoru ˚ m, ktere´ jsme definovali v kapitole 1.4., tj. k jejich de´lce, autenticiteˇ, prˇimeˇrˇenosti i ke zpu ˚ sobu prezentace gramaticky´ch jevu ˚ a lexika. Co se ty´cˇe de´lky textu ˚ , veˇtsˇina z nich odpovı´da´ u ´ rovni zacˇa´tecˇnı´ku ˚ a mı´rneˇ pokrocˇily´ch, objevujı´ se texty kra´tke´ azˇ strˇedneˇ dlouhe´. Za strˇedneˇ dlouhe´ texty povazˇujeme texty, ktere´ neprˇekracˇujı´ rozsah 200 slov. Pouze hlavnı´ text „Kde jsi byl tak dlouho?“ z ucˇebnice Chcete mluvit cˇesky? se vymyka´ a tento rozsah prˇekracˇuje. Domnı´va´me se, zˇe tento aspekt mu ˚ zˇe mı´t negativnı´ vliv na jeho recepci a porozumeˇnı´. Vsˇechny analyzovane´ texty jsou umeˇle vytvorˇene´ a majı´ didakticky´ cı´l. Acˇkoli mı´ra jejich jazykove´ autenticity zu ˚ sta´va´ vzhledem k u ´ rovni znalostı´ studentu ˚ pomeˇrneˇ nı´zka´, texty pu ˚ sobı´ vesmeˇs prˇirozeneˇ. Nejvysˇsˇ´ı mı´rou autenticity se pak vyznacˇujı´ texty, ktere´ se svou vy´stavbou a tematicky´m zameˇrˇenı´m nejvı´ce blı´zˇ´ı textu ˚ m autenticky´m, jako naprˇ. typicke´ doma´cı´ dialogy z ucˇebnice New Czech Step by Step. Z analy´zy da´le vyply´va´, zˇe neˇktere´ texty nejsou po jazykove´ stra´nce, tj. z hlediska zpu ˚ sobu zpracova´nı´ novy´ch jazykovy´ch jevu ˚ a lexika, pro u ´ roven ˇ zacˇa´tecˇnı´ku ˚ a mı´rneˇ pokrocˇily´ch dostatecˇneˇ prˇimeˇrˇene´. V ucˇebnici Communicative Czech se objevuje jediny´ vy´chozı´ text, ktery´ prezentuje dva obtı´zˇne´ gramaticke´ jevy (indikativ pre´terita a genitiv singula´ru) najednou. Hlavnı´ texty z ucˇebnice Chcete mluvit cˇesky? zahrnujı´ nejen vsˇechny nove´ jazykove´ 61
jevy lekce (indikativ pre´terita a dativ singula´ru), ale navı´c jsou lexika´lneˇ velmi na´rocˇne´, a to zvla´sˇteˇ pokud jde o slovesa (naprˇ. zdrzˇet se, omlouvat se, stra´vit, onemocneˇt, poblahoprˇa´t). Lze prˇedpokla´dat, zˇe porozumeˇnı´ teˇmto textu ˚ m bez prˇedchozı´ho du ˚ kladne´ho na´cviku novy´ch jevu ˚ mu ˚ zˇe by´t pro studenty znacˇneˇ problematicke´. Za podneˇtny´ naopak povazˇujeme metodicky´ prˇ´ıstup prezentovany´ na textech v ucˇebnici New Czech Step by Step, ktery´ klade du ˚ raz na postupne´, cyklicke´ osvojovova´nı´ novy´ch jevu ˚ . Osvojova´nı´ indikativu pre´terita je zde rozlozˇeno do dvou fa´zı´: prvnı´, jezˇ se odra´zˇ´ı ve dvou vy´chozı´ch textech, je veˇnova´na na´cviku pouze trˇetı´ osoby pre´terita, druha´ fa´ze, jizˇ ilustrujı´ jeden vy´chozı´ a dva dopln ˇ kove´ texty, je zameˇrˇena na na´cvik osoby prvnı´ a druhe´, s nimizˇ je spjata problematika postavenı´ enklitik v cˇeske´ veˇteˇ (tzv. druha´ pozice). Nejveˇtsˇ´ı klady cyklicke´ho prˇ´ıstupu spatrˇujeme v tom, zˇe vycha´zı´ maxima´lneˇ vstrˇ´ıc potrˇeba´m a schopnostem zacˇa´tecˇnı´ku ˚ cˇi mı´rneˇ pokrocˇily´ch studentu ˚ , jimzˇ je ucˇebnice urcˇena, a tak proces osvojova´nı´ pre´terita i pra´ci s textem vy´razneˇ usnadn ˇ uje. V souvislosti s ucˇebnicı´ New Czech Step by Step je trˇeba jesˇteˇ jednou upozornit na kategorii vy´znamu textu pro studenty. Texty, ktere´ v sˇeste´ lekci ilustrujı´ uzˇitı´ indikativu pre´terita, jsou pro studenty nejen prakticke´, protozˇe nabı´zejı´ uzˇitecˇne´ komunikacˇnı´ modely (spjate´ naprˇ. s ota´zkou „Co jsi deˇlal vcˇera?“), ale i za´bavne´, nebot’ nepostra´dajı´ humor a vtip (naprˇ. typicke´ doma´cı´ dialogy). Kromeˇ toho se mezi nimi - na rozdı´l od zbyly´ch dvou ucˇebnic - objevuje text (text o Karlu IV.), ktery´ je zdrojem zajı´mavy´ch informacı´, jelikozˇ ve spojenı´ s te´matem „slavnı´ lide´“ vna´sˇ´ı do vy´uky problematiku cˇesky´ch rea´liı´.
62
3 Vyuz ˇitı´ textu ˚ ve vy ´ uce c ˇes ˇtiny jako cizı´ho jazyka Text lze ve vy´uce vyuzˇ´ıt dvojı´m zpu ˚ sobem: jednak jako prostrˇedek k rozvı´jenı´ receptivnı´ch rˇecˇovy´ch dovednostı´ (tj. poslechu s porozumeˇnı´m a cˇtenı´ s porozumeˇnı´m), jednak jako vy´chodisko k vy´kladu a na´cviku gramaticky´ch jevu ˚ . V na´sledujı´cı´ch oddı´lech se budeme postupneˇ veˇnovat kazˇde´ z oblastı´ vyuzˇitı´ textu, zameˇrˇ´ıme se prˇitom na prakticke´ uka´zky u ´ loh, ktere´ lze ve vy´uce uplatnit. Cı´lem te´to kapitoly je prezentovat ru ˚ zne´ typy ucˇebnı´ch u ´ loh, jezˇ mu ˚ zˇe ucˇitel prˇi pra´ci s textem pouzˇ´ıt. V prvnı´ch dvou oddı´lech rozdeˇlujeme u ´ lohy do trˇ´ı skupin tak, aby korespondovaly s jednotlivy´mi fa´zemi pra´ce s textem. Soustrˇedı´me se tedy zvla´sˇt’ na aktivity prˇedtextove´, textove´ a potextove´. Prˇedtextove´ u ´ lohy, nazy´vane´ take´ zahrˇ´ıvacı´ (warm-up activities), majı´ za cı´l prˇedevsˇ´ım motivovat studenty a vzbudit jejich za´jem o text. Textove´ u ´ lohy, ktere´ studenti vykona´vajı´ v pru ˚ beˇhu recepce textu, jsou zameˇrˇeny na na´cvik prˇ´ıslusˇne´ receptivnı´ dovednosti. Potextove´ aktivity se vyuzˇ´ıvajı´ k procvicˇenı´ dı´lcˇ´ıch gramaticky´ch jevu ˚ nebo k na´cviku produktivnı´ch rˇecˇovy´ch dovednostı´. Prˇipomı´na´me, zˇe jednotlive´ fa´ze pra´ce s textem nemu ˚ zˇeme cha´pat izolovaneˇ, veˇtsˇinu potextovy´ch u ´ loh totizˇ nelze splnit bez aktivnı´ u ´ cˇasti studenta v obou prˇedchozı´ch ´ lohy fa´zı´ch. Ani mezi jednotlivy´mi u ´ lohami nenı´ mozˇne´ deˇlat ostre´ hranice. U se totizˇ mohou prolı´nat a navza´jem souviset. Text mu ˚ zˇe ve vy´uce fungovat take´ jako vy´chodisko pro vy´klad cˇi na´cvik gramatiky. Ve trˇetı´m oddı´le se proto zameˇrˇ´ıme na prˇehled u ´ loh, ktere´ lze vyuzˇ´ıt k analy´ze nebo procvicˇova´nı´ gramaticky´ch jevu ˚.
3.1 Pra´ce s textem zame ˇˇrena´ na rozvı´jenı´ poslechu s porozume ˇ nı´m Poslech prˇedstavuje jednu z nejna´rocˇneˇjsˇ´ıch, ale z hlediska uplatneˇnı´ v praxi za´roven ˇ nejpotrˇebneˇjsˇ´ıch dovednostı´. Obtı´zˇe, s nimizˇ se musı´ studenti prˇi poslechu poty´kat, jsou rozmanite´. Zdrojem cˇi prˇ´ıcˇinou jejich vzniku mu ˚ zˇe podle J. Hendricha by´t sa´m student, poslechovy´ text, akusticˇnost prostrˇedı´ nebo vyucˇovacı´ proces. U studenta mohou obtı´zˇe souviset naprˇ. s poruchou sluchu, sˇpatnou auditivnı´ rˇecˇovou pameˇtı´ cˇi nedostatecˇny´m soustrˇedeˇnı´m. 63
Poslechovy´ text pak mu ˚ zˇe by´t prˇ´ılisˇ dlouhy´ nebo neprˇimeˇrˇeny´ po stra´nce jazykove´, stylisticke´ cˇi obsahove´, vy´znamnou roli hraje take´ jeho neopakovatenost. Akusticˇnost prostrˇedı´ mu ˚ zˇe by´t narusˇena rˇadou faktoru ˚ , naprˇ. rozmeˇry mı´stnosti, hlucˇnostı´ prostrˇedı´, umı´steˇnı´m zdroje poslechu, vadnou zvukotechnikou. Ve vyucˇovacı´m procesu by´vajı´ obtı´zˇe prˇi rozvı´jenı´ auditivnı´ dovednosti nejcˇasteˇji zaprˇ´ıcˇineˇny nedostatecˇny´m vy´cvikem v poslechu, prˇ´ıp. nesoustavnostı´ ve vy´cviku, neprˇimeˇrˇenou gradacı´ na´rocˇnosti poslechu, zanedba´va´nı´m pe´cˇe o spra´vnou vy´slovnost studentu ˚ cˇi nadmeˇrny´m uzˇ´ıva´nı´m zprostrˇedkovacı´ho jazyka (Hendrich, 1988, s. 196-199). Domnı´va´me se, zˇe vzhledem ke zmı´neˇny´m u ´ skalı´m by meˇl ucˇitel veˇnovat na´cviku poslechu s porozumeˇnı´m zvla´sˇtnı´ pozornost. V souvislosti s prˇedchozı´m odstavcem povazˇujeme za uzˇitecˇne´ prˇipomenout neˇkolik obecny´ch za´sad, ktere´ by meˇl mı´t ucˇitel na pameˇti, pokud se chce prˇi pra´ci s poslechovy´m textem vyvarovat va´zˇny´ch metodicky´ch chyb. Veˇtsˇinu „poslechovy´ch“ principu ˚ prˇejı´ma´me z internı´ch materia´lu ˚ jazykove´ sˇkoly Akcent IH, Praha 4: • poslech je nutne´ soustavneˇ rozvı´jet od pocˇa´tku vy´uky • cı´lem poslechu (ve smyslu procvicˇova´nı´ dovednosti) nenı´ porozumeˇnı´ kazˇde´mu slovu, studenty je trˇeba zvykat na nejistotu a nutnost dedukce • poslech nenı´ ve skutecˇnosti poslechem, mohou-li studenti text soucˇasneˇ cˇ´ıst • analy´za textu z pohledu gramaticke´ho cˇi lexika´lnı´ho je vhodna´ azˇ po pra´ci veˇnovane´ porozumeˇnı´ • student by meˇl by´t prˇed vlastnı´m poslechem „vpraven“ do te´matu (naprˇ. obra´zkem, kra´tkou diskuzı´); ucˇitel mu ˚ zˇe take´ „prˇeducˇit“ nezna´mou slovnı´ za´sobu, klı´cˇova´ slova • student by meˇl prˇesneˇ veˇdeˇt, co je jeho u ´ kolem, drˇ´ıve nezˇ zacˇne poslech • poslech nenı´ testem pameˇti • se´rie poslechovy´ch cvicˇenı´ by meˇla zacˇ´ıt jednoduchy´m u ´ kolem zameˇrˇeny´m na obecne´ porozumeˇnı´, pomocı´ neˇhozˇ lze studenty motivovat a dodat jim „poslechovou“ sebedu ˚ veˇru, a azˇ pro opakovany´ poslech se mohou zadat komplexneˇjsˇ´ı u ´ koly 64
• prˇi slozˇiteˇjsˇ´ıch u ´ kolech je mozˇne´ nahra´vku pozastavovat (naprˇ. aby studenti meˇli cˇas si informaci zapsat) • po kazˇde´m poslechu je vhodne´ rychle´ porovna´nı´ odpoveˇdı´ ve dvojicı´ch Ve vy´uce lze uplatnit ru ˚ zne´ druhy poslechu. Z hlediska prˇesnosti porozumeˇnı´ obsahu projevu se obvykle vydeˇlujı´ dva za´kladnı´ typy poslechu: poslech s prˇesny´m porozumeˇnı´m obsahu sdeˇlenı´ a poslech s prˇiblizˇny´m porozumeˇnı´m obsahu sdeˇlenı´ (Hendrich, 1988, s.190). R. Chodeˇra vsˇak nabı´zı´ sˇirsˇ´ı klasifikaci (Chodeˇra, 2001, s.55-56). U poslechu jako cı´love´ dovednosti rozlisˇuje: • Orientacˇnı´ poslech Jde o poslech zameˇrˇeny´ na obecne´ porozumeˇnı´. Na za´kladeˇ poslechu u ´ vodnı´ cˇa´sti mluvene´ho projevu se recipient rozhoduje, zda bude v poslechu pokracˇovat cˇi nikoli v za´vislosti na za´jmu o dane´ te´ma. • Selektivnı´ poslech Poslech se zameˇrˇuje na zjisˇt’ova´nı´ specificky´ch informacı´. Recipient hleda´ odpoveˇd’ jen na prˇedem stanovene´ ota´zky. Vsˇe, co je prˇesahuje, nenı´ prˇedmeˇtem pozornosti. • Kurzoricky´ (extenzivnı´) poslech Poslech se zameˇrˇuje na hlavnı´ informace a mysˇlenky, ktere´ text prezentuje. Recipient se soustrˇed’uje pouze na to, co je v mluvene´m projevu podstatne´. • Tota´lnı´ (intenzivnı´) poslech Jde o pozorny´, detailnı´ poslech zameˇrˇeny´ na prˇesne´ porozumeˇnı´ obsahu cele´ho textu. Vzhledem k tomu, zˇe se vsˇechny uvedene´ druhy poslechu beˇzˇneˇ uplatn ˇ ujı´ i mimo didaktickou komunikaci, ma´ jejich na´cvik pro studenty velky´ vy´znam. Je proto du ˚ lezˇite´, aby ucˇitel nekladl ve vy´uce du ˚ raz pouze na jeden druh poslechu, ny´brzˇ - s ohledem na vy´ukovy´ cı´l, konkre´tnı´ potrˇeby studentu ˚ i typ poslechove´ho textu - pravidelneˇ vyuzˇ´ıval vsˇechny cˇtyrˇi. Jednotlive´ druhy poslechu je navı´c mozˇne´ v ra´mci jednoho textu kombinovat. 65
Prˇipomı´na´me jen, zˇe v tomto prˇ´ıpadeˇ je trˇeba vzˇdy postupovat od obecne´ho porozumeˇnı´ k detailneˇjsˇ´ımu, nikoli naopak. Pra´ce s poslechovy´m textem zahrnuje u ´ lohy, jezˇ se vztahujı´ nejen k aktivnı´mu poslechu, ale i k fa´zi prˇed poslechem a po poslechu. Prˇi sestavova´nı´ prˇehledu aktivit jsme se inspirovali zejme´na postupy prezentovany´mi v ucˇebnici New Czech Step by Step, resp. v jejı´ metodicke´ prˇ´ırucˇce (viz www.czechstepbystep.cz), da´le jsme vycha´zeli z pra´ce E. Homolove´ (2003) a take´ z internı´ch materia´lu ˚ jazykove´ sˇkoly Akcent IH, Praha 4. Prˇehled u ´ loh, ktere´ zde uva´dı´me, nenı´ konecˇny´ ani nemeˇnny´. Jednotlive´ u ´ lohy se mohou navza´jem podmin ˇ ovat a kombinovat. 3.1.1 Aktivity prˇed poslechem a) diskuze o te´matu textu Prˇed poslechem je mozˇne´ studenty sezna´mit s te´matem textu a pomocı´ jednoduchy´ch ota´zek iniciovat diskuzi. Naprˇ. prˇed poslechem textu o cestova´nı´ a dovolene´ se mu ˚ zˇe ucˇitel pta´t: „Cestujete ra´di?“ „ Jak cˇasto cestujete?“ „Jak obvykle cestujete na dovolenou?“ „Kdy obvykle jezdı´te na dovolenou?“ „Kam jste jeli naposled na dovolenou?“ Apod. Aktivitu lze zpracovat take´ jako konverzaci ve dvojicı´ch. Studenti diskutujı´ podle zadany´ch ota´zek nejprve ve dvojici, pote´ prˇed ostatnı´mi prezentujı´ odpoveˇdi partnera. b) brainstorming na dane´ te´ma Brainstorming napoma´ha´ aktivizovat slovnı´ za´sobu, ktera´ se k te´matu vztahuje. Mu ˚ zˇe se take´ sta´t podkladem pro na´slednou diskuzi. Tato aktivita se osveˇdcˇuje naprˇ. prˇi prˇ´ıpraveˇ na poslech textu ˚ pojedna´vajı´cı´ch o Va´nocı´ch, Velikonocı´ch apod. Prˇ´ıklad: Ucˇitel postupuje tak, zˇe vyzve studenty, aby diktovali vsˇe, co se jim vybavı´ pod pojmem Va´noce, jednotlive´ na´vrhy prˇitom zaznamena´va´ na tabuli (naprˇ. da´rky, stromecˇek, rodina, sva´tky, jı´dlo, zima, volno, kostel, tradice). Na za´kladeˇ na´vrhu ˚ mu ˚ zˇe pomocı´ dopln ˇ ujı´cı´ch ota´zek rozvinout konverzaci (naprˇ. Jake´ jı´dlo jı´te o Va´nocı´ch? Vı´te, jake´ je typicke´ cˇeske´ va´nocˇnı´ jı´dlo? Jake´ ma´te va´nocˇnı´ tradice? Kupujete va´nocˇnı´ da´rky?). 66
c) kvı´zy na dane´ te´ma Studenti vypln ˇ ujı´ veˇdomostnı´ kvı´z, ktery´ se tematicky vztahuje k poslechove´mu textu. Kvı´z se mu ˚ zˇe ty´kat neˇktere´ z oblastı´ cˇesky´ch rea´liı´, naprˇ. cˇeske´ historie. Jeho cı´lem je aktivovat veˇdomosti o prˇ´ıslusˇne´m te´matu a za´roven ˇ studenty motivovat pro poslech, prˇi neˇmzˇ budou mı´t mozˇnost si sve´ odpoveˇdi oveˇrˇit. Prˇ´ıklad: Jako uka´zku volı´me kvı´z z ucˇebnice New Czech Step by Step, ktery´ se vztahuje k textu o Karlu IV. (prˇepis textu viz 2.2.2, s. 58). 1. Karel IV. se narodil a) v roce 1316 b) v roce 1416 c) v roce 1516 2. Jeho otec byl ˇ eska a) z Anglie b) z Lubemburska c) z C 3. Jeho matka byla ˇ esˇka b) Francouzka c) Anglic a) C ˇanka 4. Karel IV. studoval a) ve Francii b) v Anglii c) v Praze Atd.
d) pra´ce s na´zvem textu ´ kolem studentu U ˚ je odhalit nebo rekonstruovat, prˇ´ıpadneˇ rozsˇifrovat na´zev textu naprˇ. pomocı´ hry „sˇibenice“, krˇ´ızˇovky s tajenkou nebo usporˇa´da´nı´m zprˇeha´zeny´ch pı´smen. Pro tuto aktivitu je nutne´ vybı´rat na´zvy, ktere´ upoutajı´ pozornost studentu ˚ , zaujmou. Vhodne´ jsou naprˇ. na´zvy pı´snı´ (uka´zka pra´ce s na´zvem pı´sneˇ viz 3.1.4, s. 86-87) e) pra´ce s obra´zky Obra´zky, ktere´ se vztahujı´ k poslechovy´m textu ˚ m, mohou studenti bud’ popisovat (naprˇ. vza´jemneˇ ve dvojicı´ch), nebo ve skupineˇ diskutovat o tom, co na nich vidı´. Ucˇitel ma´ mozˇnost konverzaci usmeˇrn ˇ ovat pomocı´ ota´zek. U narativnı´ch textu ˚ je take´ mozˇne´ podle obra´zku ˚ sestavovat prˇ´ıbeˇh. Prˇ´ıklad z ucˇebnice New Czech Step by Step: Fotografie (viz obr. 1) se vztahujı´ k vstupnı´mu textu z lekce 18, ktery´ se ty´ka´ te´matu mo´dy a oble´ka´nı´. Ucˇitel mu ˚ zˇe k obra´zku ˚ m polozˇit na´sledu67
jı´cı´ ota´zky: Jak se Michal a Ivo oble´kajı´? Co ra´di/neradi nosı´? Zajı´majı´ se o mo´du? Jak cˇasto si kupujı´ nove´ oblecˇenı´? Apod.
Obra´zek 1: Uka´zka z ucˇebnice NCSBS, lekce 18, s. 184
f) tvorˇenı´ ota´zek k textu Ucˇitel sdeˇlı´ studentu ˚ m na´zev textu nebo uka´zˇe obra´zek, ktery´ se k neˇmu vztahuje. Studenti pote´ sami vytva´rˇejı´ k obra´zku cˇi na´zvu ota´zky. Naprˇ. u telefonnı´ch dialogu ˚ lze vyuzˇ´ıt obra´zek telefonujı´cı´ho cˇloveˇka, studenti mohou tvorˇit na´sledujı´cı´ ota´zky: „Kdo to je?“ „Komu telefonuje?“ „Procˇ telefonuje?“ Apod. g) pra´ce s klı´cˇovy´mi slovy Ucˇitel sezna´mı´ studenty s klı´cˇovy´mi slovy textu. Studenti se pokousˇejı´ odhadnout, v jake´m porˇadı´ se objevı´ v textu. Pokud studenti znajı´ te´ma textu, mohou klı´cˇova´ slova ha´dat sami. Tato aktivita je vhodna´ zejme´na pro narativnı´ texty. Prˇ´ıklad: Aktivitu ilustrujeme na dopln ˇ kove´m textu z ucˇebnice New Czech Step by Step, uvedene´m v za´veˇru devatena´cte´ lekce. Tragicka ´ ha ´ dka Byl smutny´ podzimnı´ den. Byla zima a od ra ´ na silne ˇ prsˇelo. Inspektor Holmı´k a komisarˇ Mulı´k sede ˇ li v kancela ´ ˇir a hra ´ li ˇsachy. „Crrrrr!“ Inspektor Holmı´k vzal telefon. „Tady policie!“ - „Prosı´m va ´ s, musı´te prˇijet. Mu˚j prˇı´tel Martin Jira ´ k je mrtvy´. Spa ´ chal sebevrazˇdu!“ ˇır´kal mlady´ ˇzensky´ hlas v telefonu. „Rychle. Jedeme.“ Holmı´k a Mulı´k jeli do bytu Martina Jira ´ ka. Byli tam za pe ˇ t minut. Ve dverˇı´ch bytu c ˇekala mlada ´ ˇzena. Byla velmi hezka ´ . Me ˇ la perfektnı´ make-up, kra ´ sny´ u´c ˇes a sexy bı´le ´ dzˇ´ıny. „Jak se jmenujete? A kdo jste?“ zeptal se inspektor. „Jmenuju se Sandra Vernerova ´ a jsem prˇı´telkyne ˇ Martina Jira ´ ka. Ja ´ jsem volala policii.“ Kdyzˇ vesˇli do bytu, uvide ˇ li mlade ´ ho muzˇe. Lezˇel na zemi a byl mrtvy´. Vedle muzˇe lezˇel revolver. „Co se tady stalo, slec ˇno Vernerova ´ ?“ „Sezna ´ mili jsme se prˇed rokem na diskote ´ ce. Strasˇne ˇ jsem se do Martina zamilovala. Neve ˇ de ˇ la jsem ale, ˇze je alkoholik. Kazˇdy´ den chodil do hospody a vracel se pozde ˇ v noci nebo ra ´ no. Hodne ˇ jsme se ha ´ dali. Dneska ˇ ra ´ no prˇisˇel z hospody taky opily´. Rekla jsem mu, ˇze s nı´m konc ˇı´m. Poha ´ dali jsme se, a pak zase zac ˇal pı´t. Tisˇe
68
jsem odesˇla z bytu a ˇsla jsem do parku. Dve ˇ hodiny jsem chodila venku, a pak jsem ˇsla zpa ´ tky k Martinovi. Chte ˇ la jsem ve ˇ de ˇ t, jestli je v porˇa ´ dku. Kdyzˇ jsem prˇisˇla, vide ˇ la jsem, ˇze je mrtvy´. Tak jsem hned zavolala na policii.“ ˇ ´ı byl ten revolver?“ „Jeho. Me „C ˇ l ho lega ´ lne ˇ , protozˇe byl obchodnı´k a me ˇl c ˇasto doma penı´ze.“ „A v kolik hodin jste volala na policii, slec ˇno Vernerova ´ ?“ „V pu˚l jedena ´ cte ´ .“ „Aha. Tak to bylo asi tak prˇed deseti minutami. Tak pu˚jdete s na ´ mi na policii. Ne ˇ jak se mi to nelı´bı´. Myslı´m, ˇze to nebyla sebevrazˇda. Martina Jira ´ ka jste zabila vy!“ Proc ˇ si inspektor myslı´, ˇze Martina zabila Sandra?
Ucˇitel prˇed poslechem sezna´mı´ studenty s na´zvem textu a da´ jim seznam klı´cˇovy´ch slov textu (naprˇ. revolver, alkoholik, mlada´ zˇena, poha´dat se, zabı´t, podzimnı´ den, zamilovat se, mrtvy´ prˇ´ıtel). Studenti odhadujı´, v jake´m porˇadı´ se tato slova objevı´ v textu. Za´roven ˇ mohou na za´kladeˇ na´zvu a klı´cˇovy´ch slov sami vymy´sˇlet vlastnı´ prˇ´ıbeˇh. h) formulova´nı´ ocˇeka´va´nı´ o obsahu textu Na za´kladeˇ obra´zku, na´zvu textu, prvnı´ veˇty textu cˇi klı´cˇovy´ch slov studenti formulujı´ hypote´zu o obsahu textu, prˇ´ıp. produkujı´ vlastnı´ text. Ucˇitel na´vrhy zaznamena´va´ na tabuli, po poslechu je lze porovnat s origina´lem. Prˇ´ıklad: K uka´zce aktivity jsme zvolili autenticky´ text - pı´sen ˇ „Stary´ muzˇ“ od J. Nohavici (prˇevzato z cˇla´nku L. Hole´ Co lze deˇlat s pı´snicˇkami?, viz www.czechstepbystep.cz). Ucˇitel studenty sezna´mı´ s na´zvem pı´sneˇ a napı´sˇe na tabuli prvnı´ veˇtu pı´sneˇ. Studenti majı´ za u ´ kol napsat na za´kladeˇ te´to veˇty kra´tky´ prˇ´ıbeˇh nebo jednoduchou pı´sen ˇ. Naprˇ. Azˇ budu stary´ muzˇ, nebudu muset pracovat. Azˇ budu stary´ muzˇ, nebudu studovat c ˇesˇtinu, protozˇe si nic nebudu pamatovat. Azˇ budu stary´ muzˇ, nebudu stary´ muzˇ, ale stara ´ ˇzena.
i) „prˇeducˇenı´“ teˇzˇky´ch slov Ucˇitel mu ˚ zˇe z textu vybrat nezna´mou slovnı´ za´sobu, obzvla´sˇt’ je-li nezbytna´ pro porozumeˇnı´, a procvicˇit ji se studenty jesˇteˇ prˇed poslechem. Nenı´ prˇitom nutne´, aby ucˇitel slova vysveˇtloval sa´m, studenti si je mohou (naprˇ. s pomocı´ slovnı´ku) vysveˇtlovat navza´jem.
69
3.1.2 Aktivity prˇi poslechu a) vykona´va´nı´ instrukcı´ podle pokynu ˚ ucˇitele Studenti poslouchajı´ text a soustrˇedı´ se prˇitom na urcˇity´ vy´slovnostnı´, gramaticky´ nebo stylisticky´ jev (naprˇ. „rˇ“, minuly´ cˇas, obecnou cˇesˇtinu). Vzˇdycky, kdyzˇ tento jev uslysˇ´ı, udeˇlajı´ si cˇa´rku, zvednou ruku, ky´vnou hlavou apod. b) sbı´ra´nı´ nebo serˇazova´nı´ obra´zku ˚ Prˇi pra´ci se skupinou studentu ˚ lze vyuzˇ´ıt tzv. grab game. Aktivita probı´ha´ tak, zˇe ucˇitel polozˇ´ı prˇed studenty obra´zky, ktere´ se vztahujı´ k poslechove´mu textu. Jakmile neˇktery´ student uslysˇ´ı slovo, ktere´ je zachyceno na obra´zku, vezme si prˇ´ıslusˇny´ obra´zek. Ten, kdo nasbı´ra´ nejvı´ce obra´zku ˚ , vyhra´va´. Pokud ucˇitel pracuje s jednotlivci, mu ˚ zˇe aktivitu modifikovat. Studenti majı´ prˇi poslechu za u ´ kol obra´zky serˇadit v porˇadı´, v jake´m se v textu objevujı´. Dalsˇ´ı mozˇnost je prˇedlozˇit studentu ˚ m vı´ce ru ˚ zny´ch obra´zku ˚ , studenti musı´ prˇi poslechu vybrat jen ty, ktere´ se k textu opravdu vztahujı´ . c) zapisova´nı´ informacı´ do obra´zku Prˇi poslechu majı´ studenti za u ´ kol zapsat do obra´zku pozˇadovane´ informace. Tuto aktivitu lze uplatnit zejme´na u textu ˚ popisny´ch. Prˇ´ıklad: Uka´zku aktivity prˇejı´ma´me z ucˇebnice New Czech Step by Step. Studenti podle poslechu do obra´zku (viz obr. 2) dopln ˇ ujı´ jme´na rodinny´ch prˇ´ıslusˇnı´ku ˚ , jejich profese apod. Kdo je kdo? Jmenuju se Eva Hanusˇova ´ . Jsem studentka a taky uc ˇitelka. Studuju anglic ˇtinu a uc ˇı´m c ˇesˇtinu. Na fotografii je moje rodina . Mu˚j tatı´nek se jmenuje Josef Hanusˇ. Je doktor. Je vysoky´ a trochu tlusty´. Moje maminka se jmenuje Milada. Je taky uc ˇitelka jako ja ´ . Je hezka ´ a vesela ´ , ale ted’ je trochu nemocna ´. Moje starsˇ´ı sestra se jmenuje Alena. Je taky doktorka jako tatı´nek. Alena je hezka ´ , chytra ´ , ale ne ˇ kdy je trochu nervo ´ znı´. Jejı´ manzˇel se jmenujeViktor Benesˇ. Je manazˇer. Je vysoky´, ale nenı´ tlusty´. Je moc sympaticky´. Mu˚j mladsˇ´ı bratr se jmenuje Filip. Je vysoky´ a hubeny´. Je strasˇny´ - typicky´ pubert’a ´ k! Ale pravda je, ˇze je dobry´ student... Na ´ ˇs pes se jmenuje Rex a je moc fajn. Je uzˇ moc stary´, ale je zdravy´ a vesely´. Je mu˚j nejlepsˇ´ı kamara ´ d... Ale to vlastne ˇ nenı´ pravda! Mu˚j nejlepsˇ´ı kamara ´ d je mu˚j prˇı´tel Petr. Petr studuje matematiku. Je mlady´, vysoky´, ˇstı´hly´, silny´, chytry´ a energicky´. Je fantasticky´!
70
Obra´zek 2: Uka´zka z ucˇebnice NCSBS, lekce 2, s. 29
d) zakreslova´nı´ do obra´zku Porozumeˇnı´ poslechove´mu textu lze oveˇrˇovat pomocı´ zakreslova´nı´ do obra´zku. Pro tuto aktivitu jsou vhodne´ naprˇ. texty ty´kajı´cı´ se orientace ve meˇsteˇ. Studenti podle diktovany´ch instrukcı´ zakreslujı´ do mapy nebo pla´nu meˇsta trasu cesty na urcˇite´ mı´sto. Studentu ˚ m je take´ mozˇne´ rozdat obra´zky, ktere´ se od poslechove´ho textu odlisˇujı´. Prˇi poslechu studenti vyhleda´vajı´ chyby a zaznamena´vajı´ je do obra´zku. Prˇ´ıklad z ucˇebnice New Czech Step by Step: Studenti majı´ prˇi poslechu za u ´ kol zakreslit popisovanou cestu do mapy meˇsta (viz obr. 3). Prosı´m va ´ s, jak se jde k na ´ drazˇ´ı? Jde ˇ te rovne ˇ na konec ulice. U kina zahne ˇ te doprava, jde ˇ te kousek rovne ˇ , a pak trˇetı´ ulicı´ doprava. Potom jde ˇ te kolem parkovisˇte ˇ a kolem parku a za parkem zahne ˇ te doprava. Pak prˇejde ˇ te most. Na ´ drazˇ´ı je ten velky´ du˚m vlevo.
e) sbı´ra´nı´ nebo serˇazova´nı´ klı´cˇovy´ch slov Aktivitu „grab game“ (srov. 3.1. 2. b) lze uplatnit take´ prˇi pra´ci s klı´cˇovy´mi slovy. Ucˇitel napı´sˇe slova z textu na karticˇky a polozˇ´ı je prˇed dvojici nebo skupinu studentu ˚ . Uslysˇ´ı-li neˇktery´ student slovo v textu, uchopı´ karticˇku. Vyhra´va´ ten, kdo jich ma´ po poslechu nejvı´c. Jed71
notlivci mohou prˇi poslechu slova serˇazovat podle toho, jak se v textu objevujı´, prˇ´ıpadneˇ z veˇtsˇ´ıho pocˇtu slov vybı´rat ta, ktera´ v textu zaznı´.
Obra´zek 3: Uka´zka z ucˇebnice NCSBS, lekce 13, s. 135
f) oznacˇova´nı´ pravdivy´ch a nepravdivy´ch tvrzenı´ Studenti na za´kladeˇ poslechu posuzujı´, zda jsou tvrzenı´ vzhledem k textu pravdiva´ cˇi nepravdiva´. Pro hladky´ pru ˚ beˇh te´to aktivity je du ˚lezˇite´, aby tvrzenı´ byla formulova´na jednoznacˇneˇ a aby jejich porˇadı´ odpovı´dalo usporˇa´da´nı´ v textu. Na kazˇde´ tvrzenı´ by take´ v textu meˇla existovat odpoveˇd’. Oznacˇova´nı´ pravdivy´ch a nepravdivy´ch tvrzenı´ lze pouzˇ´ıt nejen soubeˇzˇneˇ s poslechem, ale i jako aktivitu na´sledujı´cı´ po poslechu. V tomto prˇ´ıpadeˇ si tvrzenı´ mohou pro sebe navza´jem prˇipravovat i sami studenti. Prˇ´ıklad: Extre ´ mista nebo realista? ˇ asto si kupuje ce Toma ´ ˇs Vedral je mlady´ uc ˇitel. Ma ´ ra ´ d modernı´ hudbu a dobre ´ jı´dlo. C ´ de ´c ˇka a knihy, ma ´ hezky´ byt a kvalitnı´ poc ˇı´tac ˇ. Nema ´ ale jednu ve ˇ c, kterou lide ´ obvykle majı´. Nema ´ auto. Nenı´ to proto, ˇze ˇ´ıka nema ´ penı´ze. Auto proste ˇ nechce. R ´ , ˇze auto je stejne ˇ nebezpec ˇne ´ jako revolver. „Vsˇichni jezdı´ autem, a proto je vsˇude tak mizerny´ vzduch. Moje de ˇ ti majı´ alergie a bronchitidy. Kdyzˇ budu jezdit autem, bude vzduch jesˇte ˇ horsˇ´ı,“ ˇır´ka ´ . „Vı´m, ˇze takovy´ na ´ zor ma ´ m skoro sa ´ m, ale auto kupovat nebudu.“ Atd. 1. Toma ´ ˇs Vedral je mlady´ manazˇer.
ANO/NE
2. Toma ´ ˇs nema ´ auto, protozˇe nema ´ penı´ze.
ANO/NE
3. Toma ´ ˇs ˇır´ka ´ , ˇze auto je stejne ˇ nebezpec ˇne ´ jako revolver.
ANO/NE
72
4. Jeho de ˇ ti majı´ alergie a bronchitidy, protozˇe v Praze je ˇspatny´ vzduch. ANO/NE Atd.
g) zatrha´va´nı´ nebo vypisova´nı´ informacı´ Tato aktivita mu ˚ zˇe by´t zameˇrˇena jednak na obecne´ porozumeˇnı´, jednak na zjisˇt’ova´nı´ specificky´ch informacı´. V prvnı´m prˇ´ıpadeˇ studenti od ucˇitele dostanou seznam te´mat a podle poslechu zatrha´vajı´, o cˇem se v textu mluvı´. Ve druhe´m se pak soustrˇedı´ na poslech dı´lcˇ´ıch informacı´ (naprˇ. na ceny, cˇasove´ nebo mı´stnı´ u ´ daje). Obtı´zˇneˇjsˇ´ı variantu prˇedstavuje postup, kdy studenti musı´ pozˇadovane´ informace prˇi poslechu sami zjistit a vypsat. Prˇ´ıklad: Aktivitu zameˇrˇenou na poslech dı´lcˇ´ıch informacı´ ilustrujeme na textu z ucˇebnice New Czech Step by Step, ktery´ je uveden v za´veˇru prvnı´ lekce. Alice a Tom jsou v supermarketu. Tom: Co je to, Alice? To je majone ´ za, ˇze? Alice: Ne, to nenı´ majone ´ za. To je jogurt. Tom: A kolik stojı´ jogurt? Alice: Jogurt stojı´ 10 korun. Tom: A co je tohle, Alice? To je majone ´ za? Alice: Ne. To taky nenı´ majone ´ za.To je zmrzlina. Tom: A kolik stojı´ zmrzlina? Alice: Zmrzlina stojı´ 25 korun. Tom: A kolik stojı´ majone ´ za? Alice: Majone ´ za stojı´ 30 korun. Tom: Aha. To je proble ´ m. Ma ´ m 100 euro, ale jenom 5 korun.
h) dopln ˇ ova´nı´ do tabulky Studenti prˇi poslechu dopln ˇ ujı´ do tabulky pozˇadovane´ informace. Tato aktivita je obzvla´sˇt’vhodna´ pro texty, v nichzˇ se k urcˇite´mu te´matu vyjadrˇuje vı´ce mluvcˇ´ıch. Naprˇ. k vypra´veˇnı´ o dovolene´ lze vytvorˇit tabulku, do nı´zˇ studenti dopln ˇ ujı´, kde jednotlivı´ mluvcˇ´ı dovolenou stra´vili, kdy a jak dlouho tam byli, co tam deˇlali, kde bydleli, s ky´m tam byli apod (uka´zka pra´ce s tabulkou viz 3.1.4, obr. 5, s. 84). 73
i) vypln ˇ ova´nı´ kvı´zu Studenti poslouchajı´ text a prˇitom hledajı´ odpoveˇdi na kvı´zove´ ota´zky. Kvı´z je take´ mozˇne´ zadat jesˇteˇ prˇed poslechem textu (srov. 3.1.1. c), cozˇ je cˇasto mnohem za´bavneˇjsˇ´ı. Studenti odpoveˇdi nejdrˇ´ıv ha´dajı´, pote´ si je prˇi poslechu oveˇrˇujı´. Tuto aktivitu lze pojmout i jako souteˇzˇ (jednotlivcu ˚ cˇi skupin podle pocˇtu studentu ˚ ). Vyhra´va´ ten, kdo odhadne vı´ce spra´vny´ch odpoveˇdı´. j) formulova´nı´ odpoveˇdı´ na ota´zky Studenti prˇi poslechu hledajı´ odpoveˇdi na ota´zky, jezˇ prˇipravil ucˇitel, nebo ktere´ si v ra´mci prˇedtextove´ fa´ze sami vytvorˇili (srov. 3.1.1. f ). Je pravdeˇpodobne´, zˇe studenti na neˇktere´ z vlastnı´ch ota´zek odpoveˇdi v textu nenaleznou. Mohou se pokusit odpoveˇdi v souladu s textem sami doplnit. Prˇ´ıklad: Uka´zka aktivity se vztahuje k textu „Typicky´ doma´cı´ dialog I.“ uvedene´mu v sˇeste´ lekci v ucˇebnici New Czech Step by Step (prˇepis textu viz 2.2.2, s. 60). Studenti prˇi poslechu odpovı´dajı´ na ota´zky, ktere´ prˇipravil ucˇitel (prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele). 1. Kde byl Adam vc ˇera? 2. Co Adam potrˇeboval v kancela ´ ˇi? r 3. Proc ˇ Adam potrˇeboval penı´ze? 4. Vide ˇ l Adam ne ˇ jaky´ kvalitnı´ monitor? 5. Co Adam de ˇ lal vec ˇer? 6. Jakou ma ´ Jana na ´ ladu?
k) vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´ Jako lehcˇ´ı variantu prˇedchozı´ aktivity lze pouzˇ´ıt vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´. Studenti nemusejı´ odpoveˇd’ na ota´zku sami formulovat, ale pouze vybı´rajı´ z nabı´zeny´ch tvrzenı´ (a, b, c) to, ktere´ odpovı´da´ textu. Pro pokrocˇilejsˇ´ı studenty je mozˇne´ aktivitu ztı´zˇit tak, zˇe se procvicˇuje nejen obecne´ porozumeˇnı´, ale i jemneˇjsˇ´ı vy´znamove´ nuance textu. Prˇ´ıklad: Prˇedchozı´ aktivitu (viz 3.1.2. j) lze zpracovat i jako vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´. 74
1. Kde byl Adam vc ˇera? a) doma b) v pra ´ ci c) v kine ˇ 2. Co Adam hledal v kancela ´ ˇi? r a) bankovnı´ kartu b) penı´ze c) dia ´ ˇr 3. Proc ˇ Adam potrˇeboval penı´ze? a) chte ˇ l kupovat da ´ rek pro manzˇelku b) chte ˇ l kupovat novy´ monitor c) chte ˇ l kupovat poc ˇı´tac ˇ 4. Vide ˇ l Adam ne ˇ jaky´ kvalitnı´ monitor? a) Ano, ale byl moc drahy´. b) Ano, ale nebyl hezky´. c) Ne 5. Co Adam de ˇ lal vec ˇer? a) byl v kava ´ rne ˇ b) byl v restauraci c) byl v hospode ˇ 6. Jakou ma ´ Jana na ´ ladu? a) dobrou b) norma ´ lnı´ c) ˇspatnou
l) serˇazova´nı´ cˇa´stı´ textu Ucˇitel rozstrˇ´ıha´ text po jednotlivy´ch veˇta´ch, odstavcı´ch cˇi dialogicky´ch replika´ch. Studenti na za´kladeˇ poslechu text serˇazujı´. Tato aktivita je pomeˇrneˇ jednoducha´, a proto se hodı´ zejme´na pro poslech slozˇiteˇjsˇ´ıch (naprˇ. autenticky´ch) textu ˚ . Vyuzˇ´ıt ji lze i jako vstupnı´ aktivitu prˇedcha´zejı´cı´ gramaticke´ analy´ze textu a mluvnicke´mu vy´kladu. Jejı´ velkou nevy´hodou je, zˇe sice procvicˇuje poslech, ale neoveˇrˇuje prˇitom porozumeˇnı´. Serˇazova´nı´ cˇa´stı´ textu je mozˇne´ uplatnit take´ ve fa´zi prˇed poslechem. Studenti se vsˇak v tomto prˇ´ıpadeˇ vı´ce nezˇ na poslech zameˇrˇujı´ na procvicˇova´nı´ dovednosti cˇtenı´ s porozumeˇnı´m a schopnosti organizovat text. Poslech zde funguje pouze jako za´veˇrecˇna´ kontrola. m) dopln ˇ ova´nı´ vynechany´ch slov do textu Studenti na za´kladeˇ poslechu dopln ˇ ujı´ do textu chybeˇjı´cı´ slova. Ucˇitel mu ˚ zˇe v textu vynechat slova podle vlastnı´ho vy´beˇru, slova klı´cˇova´, slova prezentujı´cı´ urcˇity´ jazykovy´ jev (naprˇ. slovesa v minule´m cˇase, prˇedlozˇky), nebo kazˇde´ n-te´ slovo (naprˇ. kazˇde´ sedme´). Pokud je text prˇ´ılisˇ teˇzˇky´, je mozˇne´ prˇ´ıslusˇna´ slova z textu vypsat a prˇedlozˇit je studentu ˚ m.
75
Prˇ´ıklad: Aktivitu ilustrujeme na textu ze sedme´ lekce v ucˇebnici New Czech Step by Step (prˇepis textu viz 3.1.3. a, s.78). Studenti majı´ prˇi poslechu za u ´ kol dopsat do textu chybeˇjı´cı´ slova, prˇ´ıp. slova z tabulky doplnit v na´lezˇite´m tvaru (prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele).
! "!#
$%
Miluje Anezˇka ..................? Martin c ˇeka ´ na tramvaj. Najednou vidı´ Anezˇku. Martin: Je ´ , Anezˇka .................. Anezˇku! Ahoj, Anezˇko. Co de ˇ la ´ ˇs dneska vec ˇer? Tady blı´zko je jedna dobra ´ kava ´ rna. Anezˇka: Ahoj. Dneska nema ´m c ˇas... A taky nema ´ m ra ´ da .................. . Piju jenom c ˇaj. Martin: Aha... A co zı´tra? Nechcesˇ jı´t do kina na ne ˇ jaky´ romanticky´ film? Anezˇka: Ne, .................. romanticke ´ filmy. A v u´tery´ jdu na tenis. Martin: Hm...A nechcesˇ jı´t do restaurace? Tady v centru je jedna vy´borna ´ restaurace. Anezˇka: Ale restaurace je .................. a ja ´ nema ´ m penı´ze... Martin: Prosı´m te ˇ . Nepotrˇebujesˇ penı´ze. Zvu te ˇ. Anezˇka: Ale ja ´ .................. restaurace. Lidi tam kourˇı´ a ja ´ .................. cigarety. Martin: Ach jo... A nechcesˇ jı´t plavat? Anezˇka: Ne. Nesna ´ ˇs´ım .................. . A taky nema ´ m plavky. Martin: Aha ... To je ˇskoda. Je ´ , Jana! Promin ˇ , Anezˇko, ja ´ ted’ nema ´m c ˇas. Tamhle vidı´m .................. Ahoj, Jano! Jak se ma ´ ˇs? Co de ˇ la ´ ˇs dneska vec ˇer?
n) opravova´nı´ textu Ucˇitel opı´sˇe poslechovy´ text, ale urcˇita´ slova nahradı´ jiny´mi. Studenti prˇi poslechu hledajı´ chyby v textu a opravujı´ je. Tato aktivita mu ˚ zˇe by´t velmi na´rocˇna´, je proto vhodne´ ji zarˇadit azˇ po u ´ loha´ch veˇnovany´ch obecne´mu porozumeˇnı´, prˇ´ıpadneˇ jako opakovacı´ cvicˇenı´. Prˇ´ıklad: Prˇedchozı´ aktivitu (viz 3.1.2. m) lze upravit i jako text s chybami. Mezery mu ˚ zˇe ucˇitel nahradit slovy, ktera´ se v poslechove´m textu nevyskytujı´. Miluje Anezˇka Davida? Martin c ˇeka ´ na tramvaj. Najednou vidı´ Anezˇku. Martin: Je ´ , Anezˇka. Nema ´ m ra ´ d Anezˇku! Ahoj, Anezˇko. Co de ˇ la ´ ˇs dneska vec ˇer? Tady blı´zko je jedna dobra ´ kava ´ rna. Anezˇka: Ahoj. Dneska nema ´m c ˇas... A taky nema ´ m ra ´ da pivo. Piju jenom c ˇaj. Martin: Aha... A co zı´tra? Nechcesˇ jı´t do kina na ne ˇ jaky´ romanticky´ film? Anezˇka: Ne, nedı´va ´ m se na romanticke ´ filmy. A v u´tery´ jdu na tenis. Martin: Hm... A nechcesˇ jı´t do restaurace? Tady v centru je jedna vy´borna ´ restaurace. Anezˇka: Ale restaurace je levna ´ a ja ´ nema ´ m penı´ze... Martin: Prosı´m te ˇ . Nepotrˇebujesˇ penı´ze. Zvu te ˇ.
76
Anezˇka: Ale ja ´ ma ´ m ra ´ da restaurace. Lidi tam kourˇı´ a ja ´ miluju cigarety. Martin: Ach jo... A nechcesˇ jı´t plavat? Anezˇka: Ne. Nesna ´ ˇs´ım minera ´ lku. A taky nema ´ m plavky. Martin: Aha ... To je ˇskoda. Je ´ , Jana! Promin ˇ , Anezˇko, ja ´ ted’ nema ´m c ˇas. Tamhle vidı´m Zuzanu. Ahoj, Jano! Jak se ma ´ ˇs? Co de ˇ la ´ ˇs dneska vec ˇer?
o) prˇerusˇova´nı´ textu Pokud ma´ poslechovy´ text vy´razny´ prˇ´ıbeˇh, mu ˚ zˇe ucˇitel jeho poslech v napı´navy´ch mı´stech prˇerusˇovat. Pokazˇde´, kdyzˇ poslech zastavı´, pokla´da´ studentu ˚ m ota´zky: Co se stane potom? Co byste udeˇlali vy? Apod. Prˇ´ıbeˇh s vy´raznou pointou lze prˇerusˇit azˇ teˇsneˇ prˇed koncem. Studenti mohou vymy´sˇlet a porovna´vat vlastnı´ verze konce prˇ´ıbeˇhu. Prˇ´ıklad: K ilustraci aktivity jsme zvolili dopln ˇ kovy´ text z ucˇebnice New Czech Step by Step, ktery´ je uveden v lekci 16. Poslech textu lze prˇerusˇit na ˇ Akcent IH). neˇkolika mı´stech (prˇevzato z internı´ch materia´lu ˚ JS Poha ´ dka o dvou bratrech Byli jednou dva bratrˇi, jeden bohaty´ a jeden chudy´. Ha ´ dali se o les. Co bratrˇi ude ˇ lali? Sˇli do za ´ mku a chte ˇ li, aby jejich pa ´ n ˇekl, r kdo ma ´ pravdu. Co jejich pa ´ n ˇekl? r Pa ´ n ˇekl: r „Ma ´ m pro va ´ s ota ´ zku. Co je na sve ˇ te ˇ nejbohatsˇ´ı, nejrychlejsˇ´ı a nejsladsˇ´ı? Kdo odpovı´ dobrˇe, bude mı´t les.“ Co ˇekl r bohaty´ bratr? Bohaty´ bratr ˇekl: r „Nejbohatsˇ´ı je moje velka ´ pokladna, nejrychlejsˇ´ı mu˚j lovecky´ pes a nejsladsˇ´ı mu˚j sud medu.“ Co ˇekl r chudy´ bratr? Chudy´ bratr ale ˇekl: r „Nejbohatsˇ´ı je nasˇe matka Zeme ˇ , ze ktere ´ ma ´ me vsˇechno jı´dlo a pitı´. Nejrychlejsˇ´ı je nasˇe oko, ktere ´ vsˇechno vidı´. A nejsladsˇ´ı je spa ´ nek, protozˇe kdyzˇ c ˇlove ˇ k spı´, zapomene na vsˇechno smutne ´ .“ Co ˇekl r jejich pa ´ n? Jak se rozhodl? Pa ´ n ˇekl: r „Ten chudy´ ma ´ pravdu a les bude jeho.“
3.1.3 Aktivity po poslechu a) tvorˇenı´ ota´zek k textu a odpovı´da´nı´ na ota´zky Po poslechu mohou studenti odpovı´dat na ota´zky, ktere´ k textu prˇipravı´ ucˇitel, nebo jezˇ si sami vytvorˇ´ı. Tuto aktivitu lze pojmout i jako souteˇzˇ, kdo k dane´mu poslechove´mu textu vytvorˇ´ı nejvı´ce ota´zek.
77
Prˇ´ıklad: Aktivitu ilustrujeme na textu z ucˇebnice New Czech Step by Step, ktery´ je uveden v sedme´ lekci (uka´zky dalsˇ´ıch aktivit s tı´mto textem viz 3.1.2. m, 3.1.2. n, 3.1.3. b). Miluje Anezˇka Martina? Martin c ˇeka ´ na tramvaj. Najednou vidı´ Anezˇku. Martin: Je ´ , Anezˇka. Miluju Anezˇku! Ahoj, Anezˇko. Co de ˇ la ´ ˇs dneska vec ˇer? Tady blı´zko je jedna dobra ´ kava ´ rna. Anezˇka: Ahoj. Dneska nema ´m c ˇas... A taky nema ´ m ra ´ da ka ´ vu. Piju jenom c ˇaj. Martin: Aha... A co zı´tra? Nechcesˇ jı´t do kina na ne ˇ jaky´ romanticky´ film? Anezˇka: Ne, nesna ´ ˇs´ım romanticke ´ filmy. A v u´tery´ jdu na tenis. Martin: Hm... A nechcesˇ jı´t do restaurace? Tady v centru je jedna vy´borna ´ restaurace. Anezˇka: Ale restaurace je draha ´ a ja ´ nema ´ m penı´ze... Martin: Prosı´m te ˇ . Nepotrˇebujesˇ penı´ze. Zvu te ˇ. Anezˇka: Ale ja ´ nema ´ m ra ´ da restaurace. Lidi tam kourˇı´ a ja ´ nena ´ vidı´m cigarety. Martin: Ach jo... A nechcesˇ jı´t plavat? Anezˇka: Ne. Nesna ´ ˇs´ım vodu. A taky nema ´ m plavky. Martin: Aha... To je ˇskoda. Je ´ , Jana! Promin ˇ , Anezˇko, ja ´ ted’ nema ´m c ˇas. Tamhle vidı´m Janu. Ahoj, Jano! Jak se ma ´ ˇs? Co de ˇ la ´ ˇs dneska vec ˇer?
Studenti majı´ po poslechu za u ´ kol vytvorˇit k textu ota´zky, ktere´ zacˇ´ınajı´ slovy „co“, „kdo“, „kde“, „kdy“, „jaky´“, „procˇ“. Pote´ na neˇ odpovı´dajı´. Naprˇ.: Co de ˇ la ´ Anezˇka v u´tery´? - V u´tery´ jde na tenis. Kdo miluje Anezˇku? - Martin. Kde je vy´borna ´ restaurace? - V centru. Kdy jde Anezˇka na tenis? - V u´tery´. Jake ´ filmy Anezˇka nesna ´ ˇs´ı? - Romanticke ´. Proc ˇ nema ´ Anezˇka ra ´ da restaurace? - Protozˇe tam lidi kourˇı´.
b) prˇevypra´veˇnı´ textu Studenti majı´ za u ´ kol svy´mi slovy prˇevypra´veˇt obsah textu, ktery´ pra´veˇ slysˇeli. Podle vlastnı´ fantazie mohou text doplnit o dalsˇ´ı podrobnosti, jezˇ v neˇm nejsou uvedeny (naprˇ. co dane´ situaci prˇedcha´zelo, jak se bude situace da´le vyvı´jet). Tı´mto zpu ˚ sobem lze vyuzˇ´ıt naprˇ´ıklad text „Miluje Anezˇka Martina?“, ktery´ jsme uvedli v prˇedchozı´ u ´ loze (viz 3.1.3. a). Studenti navazujı´ na poslednı´ repliku dialogu a navrhujı´, jak by mohl probı´hat rozhovor Martina s Janou. Ucˇitel take´ mu ˚ zˇe studentu ˚ m zadat, aby poslechovy´ text prˇevypra´veˇli v odlisˇne´m zˇa´nru (naprˇ. jako detektivku, poha´dku, sci-fi, interview). c) shrnutı´ textu
78
Studenti majı´ za u ´ kol shrnout obsah textu neˇkolika veˇtami, prˇ´ıpadneˇ jedinou veˇtou (libovolneˇ dlouhou), nebo obsah vystihnout jen pomocı´ klı´cˇovy´ch slov. Na za´kladeˇ vybrany´ch klı´cˇovy´ch slov mohou dalsˇ´ı studenti text zpeˇtneˇ rekonstruovat. Prˇ´ıklad: Pro tuto aktivitu lze vyuzˇ´ıt detektivnı´ prˇ´ıbeˇh „Tragicka´ ha´dka“ z ucˇebnice New Czech Step by Step (prˇepis textu viz 3.1.1. g, s. 68-69). Studenti po poslechu dostanou za u ´ kol pı´semneˇ shrnout obsah textu, majı´ ho naprˇ. zpracovat jako kra´tkou zpra´vu do novin. d) vytva´rˇenı´ na´zvu k textu Ucˇitel prˇed poslechem za´meˇrneˇ nesdeˇlı´ na´zev textu. Po poslechu studenti na za´kladeˇ obsahu textu sami vymy´sˇlejı´ vhodne´ na´zvy. Studenti si mohou vlastnı´ na´vrhy navza´jem ohodnotit a pote´ vybrat nejlepsˇ´ı. Tato aktivita je vhodna´ zejme´na pro texty s vy´razny´m prˇ´ıbeˇhem, prˇ´ıp. pı´sn ˇ ove´ texty. Prˇ´ıklad: Obdobneˇ jako v prˇedchozı´ u ´ loze (viz 3.1.3. c) lze i v tomto prˇ´ıpadeˇ vyuzˇ´ıt text „Tragicka´ ha´dka“ z ucˇebnice New Czech Step by Step. Ucˇitel studentu ˚ m zatajı´ na´zev detektivnı´ho prˇ´ıbeˇhu. Po poslechu majı´ studenti za u ´ kol sami vytvorˇit na´zev k textu. Jednotlive´ na´vrhy pote´ porovna´vajı´ s pu ˚ vodnı´m titulem. e) graficke´ zpracova´nı´ textu Po poslechu je mozˇne´ se studenty text prˇepsat pomocı´ obra´zku ˚ a graficky´ch symbolu ˚ . Studenti pak majı´ za u ´ kol cely´ text podle graficke´ho za´znamu zpeˇtneˇ desˇifrovat a prˇecˇ´ıst. Tato aktivita je vhodna´ prˇedevsˇ´ım pro kra´tke´ dialogicke´ texty (naprˇ. seznamovacı´ dialogy, dialogy v restauraci). Studenti za pomoci ucˇitele vytva´rˇejı´ tzv. dialogogramy.19 Kazˇdou repliku dialogu nahrazujı´ schematicky´m obra´zkem, znacˇkou cˇi symbolem, ktery´ ji nejle´pe vystihuje. Pote´ jednotlive´ repliky i cely´ dialog rekonstruujı´. 19
Tento termı´n pouzˇ´ıva´ L. Hola´ v Prˇ´ırucˇce pro ucˇitele, viz www.czechstepbystep.cz.
79
Text s prˇ´ıbeˇhem mohou studenti zaznamenat take´ pomocı´ komiksovy´ch obra´zku ˚ . Ostatnı´ studenti, kterˇ´ı text neznajı´, ho pak podle obra´zku ˚ vypravujı´. Komiks lze vyuzˇ´ıt i k pozdeˇjsˇ´ımu opakova´nı´ textu. Prˇ´ıklad: Uka´zku tzv. dialogogramu, ktery´ se vztahuje k seznamovacı´mu dialogu z ucˇebnice New Czech Step by Step, prˇejı´ma´me z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele. ˇ au. Ahoj. - C Ja ´ jsem Tom. A ty? - Ja ´ jsem Alice. Odkud jsi? - Jsem z Anglie. Co de ˇ la ´ ˇs? - Jsem studentka. Atd.
Po poslechu dialogu zapisuje ucˇitel dialog obra´zky. Naprˇ.: 1. pro pozdrav Ahoj je symbol zvednute ´ zdravı´cı´ ruky 2. pro ve ˇ tu Odkud jsi? je otaznı´k 3. pro ve ˇ tu Jsem z Anglie. je zkratka GB 4. pro ve ˇ tu Jsem studentka. je symbol knihy atd.
Studenti pak majı´ za u ´ kol cely´ dialog prˇecˇ´ıst cˇi desˇifrovat podle obra´zku ˚. f) dramatizace textu Studenti se take´ mohou pokusit poslechovy´ text zdramatizovat. Lze pracovat i ve skupina´ch. Je-li text delsˇ´ı, je mozˇne´ ho rozdeˇlit na cˇa´sti a kazˇda´ skupina si prˇipravuje jen urcˇity´ u ´ sek. Prˇ´ıklad: K dramatizaci lze vyuzˇ´ıt naprˇ. text „Poha´dka o dvou bratrech“ z ucˇebnice New Czech Step by Step (prˇepis textu viz 3.1.2. o, s. 77). Studenti pracujı´ ve skupinka´ch po trˇech, kazˇdy´ student prˇedstavuje jednu z postav prˇ´ıbeˇhu (tj. bohate´ho bratra, chude´ho bratra a jejich pa´na). ´ kolem studentu U ˚ je narativnı´ text zdramatizovat a vy´slednou podobu prezentovat prˇed ostatnı´mi. g) analy´za vybrany´ch jazykovy´ch jevu ˚ Veˇtsˇinu poslechovy´ch textu ˚ lze vyuzˇ´ıt k analy´ze nebo procvicˇova´nı´ dı´lcˇ´ıch jazykovy´ch jevu ˚ . V te´to fa´zi vsˇak jizˇ studenti majı´ obvykle k dispozici psanou podobu textu, nejedna´ se tedy v prave´m smyslu o aktivitu
80
zalozˇenou na poslechu. Studenti mohou v textu jevy vyhleda´vat a trˇ´ıdit, nebo je naopak do textu dopln ˇ ovat, prˇ´ıp. opravovat chyby apod. Podrobneˇji se te´to problematice veˇnujeme v kapitole 3.3. h) diskuze na dane´ te´ma Diskuzi po poslechu lze nejle´pe uplatnit u textu ˚ , ktere´ zpracova´vajı´ urcˇite´ te´ma z vı´ce u ´ hlu ˚ pohledu, a otevı´rajı´ tak prostor pro vyja´drˇenı´ postoju ˚ a na´zoru ˚ studentu ˚ . Polemicke´ zameˇrˇenı´ textu je cˇasto patrne´ jizˇ ze samotne´ho na´zvu (viz naprˇ. texty „Mobily - pro a proti“, „Extremista nebo realista?“ uvedene´ v ucˇebnici New Czech Step by Step). Prˇ´ıklad: Jako vy´chodisko pro na´slednou diskuzi studentu ˚ je mozˇne´ vyuzˇ´ıt text „Mobily - pro a proti“ z ucˇebnice New Czech Step by Step. Mobily - pro a proti Jana ˇır´ka ´ : „Ja ´ myslı´m, ˇze mobily jsou vy´borne ´ . Kdyzˇ ma ´ te ne ˇ jake ´ proble ´ my, mu˚ˇzete vzˇdycky mluvit s kamara ´ dy. Taky ma ´ te porˇa ´ d nove ´ informace. Ale nejlepsˇ´ı jsou textove ´ zpra ´ vy. Vsˇechny moje kamara ´ dky majı´ mobily, a tak si ve ˇskole pı´ˇseme „esemeska“. V nasˇ´ı rodine ˇ pouzˇ´ıva ´ me mobily vsˇichni: rodic ˇe i obe ˇ sestry. Mobily jsou perfektnı´. Ja ´ ma ´ m dva mobily a mu˚j prˇı´tel ma ´ taky dva. Bez mobilu nemu˚ˇzeme ˇz´ıt.“ Marta ˇır´ka ´ : „ Mobilnı´ telefony nesna ´ ˇs´ım. Vı´m, ˇze jsou situace, kdy mu˚ˇzou by´t prakticke ´ . Ale proc ˇ musı´ lidi telefonovat v obchode ˇ nebo v restauraci? Ja ´ nechci poslouchat jejich proble ´ my. Nejhorsˇ´ı jsou ˇidic r ˇi na ˇ´ıdı´ a prˇitom telefonujou - a to je nebezpec ulici. R ˇne ´ . Taky myslı´m, ˇze kazˇdy´ c ˇlove ˇ k potrˇebuje by´t ne ˇ kdy sa ´m a nedosta ´ vat porˇa ´ d nove ´ a nove ´ informace. Lidi myslı´, ˇze budou ˇst’astnı´, kdyzˇ budou mı´t dve ˇ auta, dve ˇ televize, dva mobily, ale... Je ´ , promin ˇ te, zvonı´ mi mobil.“
Ucˇitel mu ˚ zˇe diskuzi iniciovat pomocı´ ota´zek, naprˇ.: Myslı´te, zˇe jsou mobily dobre´, nebo sˇpatne´? Souhlası´te s Janou, nebo s Martou? Myslı´te, zˇe mu ˚ zˇete zˇ´ıt bez mobilu? Myslı´te, zˇe je dobre´ mı´t dva mobily? Apod. i) hranı´ rolı´ Mnohe´ dialogicke´ texty (zejme´na typizovane´ dialogy jako naprˇ. u doktora, seznamovacı´ dialogy, telefonnı´ dialogy) lze vyuzˇ´ıt jako vy´chodisko pro hranı´ rolı´ (role play). Studenti pracujı´ ve dvojicı´ch cˇi ve skupineˇ. Na za´kladeˇ zada´nı´, ktere´ dostanou od ucˇitele, obmeˇn ˇ ujı´ modelove´ texty a vytva´rˇejı´ vlastnı´ modifikovane´ dialogy. Prˇ´ıklad: Aktivitu lze prezentovat na za´kladeˇ dialogu u doktora uvedene´ho v osme´ lekci ucˇebnice New Czech Step by Step.
81
Doktor: Dobry´ den, panı´ Buresˇova ´ ! tak, co va ´ s bolı´? Panı´ Buresˇova ´ : Pane doktore, bolı´ me ˇ hlava a v krku. Doktor: Aha. A ma ´ te teplotu? Panı´ Buresˇova ´ : Ma ´ m jenom 37, ale bolı´ me ˇ cele ´ te ˇ lo a je mi ˇspatne ˇ. Doktor: No, asi to bude ne ˇ jaka ´ viro ´ za. Musı´te by´t trˇi dny doma, bra ´ t ne ˇ jake ´ vitaminy a pı´t c ˇaj s medem a citronem.
Po poslechu studenti ve dvojicı´ch obmeˇn ˇ ujı´ pu ˚ vodnı´ text podle nove´ho zada´nı´. Naprˇ.: -ma ´ te ry´mu, bolı´ va ´ s v krku, ma ´ te teplotu 38, nema ´ te alergii -je va ´ m ˇspatne ˇ , bolı´ va ´ s brˇicho, ma ´ te teplotu 39
j) vytva´rˇenı´ textu ˚ dle modelu Po poslechu mohou studenti podle modelu produkovat vlastnı´ texty, a to pı´semneˇ cˇi u ´ stneˇ. Ucˇitel se rozhoduje pro pı´semnou nebo u ´ stnı´ formu s ohledem na typ a zˇa´nr prˇ´ıslusˇne´ho textu. Naprˇ. po poslechu textu ˚ o pla´nova´nı´ dovolene´ majı´ studenti za u ´ kol napsat, kam pojedou na dovolenou a co tam budou deˇlat (viz 3.1.4, s. 85). 3.1.4 Uka´zky pra´ce s poslechovy ´ m textem V tomto oddı´le se na konkre´tnı´ch prˇ´ıkladech pokusı´me demonstrovat ru ˚ zne´ mozˇnosti pra´ce s textem ve vsˇech trˇech poslechovy´ch fa´zı´ch. V uka´zka´ch se nezameˇrˇujeme na urcˇity´ typ aktivit, ale za´meˇrneˇ se snazˇ´ıme o co nejveˇtsˇ´ı rozmanitost u ´ loh. Pro uka´zku pra´ce s poslechovy´m textem jsme vybrali dva texty, jeden didakticky´ a jeden autenticky´. V prvnı´m prˇ´ıpadeˇ se jedna´ o dopln ˇ kovy´ poslechovy´ text z ucˇebnice New Czech Step by Step ty´kajı´cı´ se te´matu pla´nova´nı´ dovolene´, ve druhe´m jde o text pı´sn ˇ ovy´. K prezentaci jsme zvolili pı´sen ˇ „Den je kra´sny´“. Prˇi zpracova´nı´ uka´zek (viz te´zˇ 3.2.4, 3.3.1) postupujeme podle jednotne´ osnovy: nejprve zarˇazujeme prˇepis cele´ho (poslechove´ho) textu, pote´ text charakterizujeme z hlediska jeho typu, prˇ´ıp. te´matu, da´le uva´dı´me jeho zdroj, specifikujeme jazykovou u ´ roven ˇ studentu ˚ , pro neˇzˇ je text urcˇen, a vymezujeme cı´le, jichzˇ chceme prˇi pra´ci s dany´m textem dosa´hnout. Teˇzˇisˇteˇ uka´zky pak spocˇ´ıva´ v popisu jednotlivy´ch kroku ˚ prˇi pra´ci s konkre´tnı´m textem.
82
UKA´ZKA 1: Ivan ˇır´ka ´ : Doufa ´ m, ˇze tenhle rok budu mı´t kra ´ snou dovolenou. Ma ´ m ra ´ d prˇı´rodu, a proto pojedu na hory do Rumunska, daleko od civilizace. Budu spa ´ t v lese, le ´ zt na ska ´ ly a fotografovat hory, zvı´ˇata, r kve ˇ tiny a stromy. Budu trˇi ty´dny sa ´ m - jenom ja ´ a hory. To bude pohoda! Marke ´ ta ˇır´ka ´ : Cely´ rok pracuju, a proto budu v le ´ te ˇ odpoc ˇı´vat . Pojedu s kamara ´ dkou do Ita ´ lie k morˇi. Cely´ den budeme lezˇet na pla ´ ˇzi, opalovat se a ne ˇ kdy taky plavat. Vec ˇer pu˚jdeme tancovat na diskote ´ ku nebo na vec ˇerˇi do restaurace. Doufa ´ m, ˇze tam budou zajı´mavı´ lide ´ a ˇze bude dobre ´ poc ˇası´! Monika ˇır´ka ´ : Ja ´ a mu˚j manzˇel ma ´ me ra ´ di historii a moc ra ´ di cestujeme. Prˇı´ˇstı´ rok v za ´ ˇır´ pojedeme na Maltu do La Vallety. Budeme si prohlı´ˇzet historicke ´ pama ´ tky, pu˚jdeme do muzea a do galerie, a budeme fotografovat a malovat obrazy. Vec ˇer pu˚jdeme na vec ˇerˇi do restaurace nebo na vı´no do vina ´ rny. Richard ˇır´ka ´ : Ja ´ nebudu mı´t ˇza ´ dnou dovolenou. Neme ˇ l jsem dovolenou uzˇ trˇi roky. Ma ´ m vlastnı´ firmu, a proto nemu˚ˇzu odpoc ˇı´vat. V le ´ te ˇ budu doma nebo v kancela ´ ˇi, r jenom ne ˇ kdy pu˚jdu na tenis nebo plavat. Vı´m, ˇze pracuju moc, ale na dovolenou proste ˇ nema ´m c ˇas. Oldrˇich ˇır´ka ´ : Ja ´ jsem konzervativnı´ c ˇlove ˇ k a strasˇne ˇ nerad cestuju . V c ˇervenci pojedu na dovolenou jako kazˇdy´ rok na chatu na Moravu. Budu tam pracovat na zahrade ˇ , koupat se a chytat ryby. Manzˇelka pro me ˇ bude varˇit jahodove ´ knedlı´ky. To bude ta nejlepsˇ´ı dovolena ´ , jakou zna ´ m!
• text: dopln ˇ kovy´ text ty´kajı´cı´ se te´matu pla´nova´nı´ dovolene´ • zdroj: ucˇebnice New Czech Step by Step, lekce 8, s. 90; nahra´vka na CD • jazykova ´ u ´ roven ˇ : mı´rneˇ pokrocˇilı´ • cı´l: rozvı´jenı´ poslechu s porozumeˇnı´m; na´cvik mluvene´ho a psane´ho projevu; osvojenı´ slovnı´ za´soby ty´kajı´cı´ se volnocˇasovy´ch aktivit; upevneˇnı´ gramatiky (budoucı´ cˇas a dynamicke´ prepozice „do“, „na“ a „k“) • postup: 1) pra ´ ce s obra ´ zky, konverzace: ucˇitel uka´zˇe studentu ˚ m fotografie, ktere´ ilustrujı´ poslechovy´ text, a pta´ se: Kam pojedou lide´ na fotografiı´ch na dovolenou a co tam budou deˇlat? (viz obr. 4; prˇevzato z ucˇebnice New Czech Step by Step) 2) pra ´ ce s obra ´ zky a slovnı´ za ´ sobou, „prˇeducˇenı´ “ slovnı´ za ´ soby: ucˇitel napı´sˇe na karticˇky ru ˚ zne´ volnocˇasove´ aktivity, cˇerpa´ prˇitom ze slovnı´ za´soby, ktera´ se vyskytuje v textu, studenti prˇirˇazujı´ jednotlive´ aktivity k fotografiı´m (viz obr. 4) Naprˇ. jı´t do muzea a do galerie jet na hory
prohlı´ˇzet si historicke ´ pama ´ tky spa ´ t v lese
malovat obrazy le ´ zt na ska ´ ly
jet k morˇi
lezˇet na pla ´ ˇzi
odpoc ˇı´vat
by´t v kancela ´ ˇir chytat ryby
by´t doma koupat se
jı´t na tenis nebo plavat pracovat na zahrade ˇ
83
Obra´zek 4: Uka´zka z ucˇebnice NCSBS, lekce 8, s. 90
3) serˇazova ´ nı´ obra ´ zku˚: studenti nejprve serˇazujı´ fotografie (viz obr. 4) v porˇadı´ podle poslechu, prˇi druhe´m poslechu si oveˇrˇujı´ si, zda se karticˇky se slovnı´ za´sobou opravdu vztahujı´ k fotografiı´m, k nimzˇ je v prˇedtextove´ fa´zi prˇirˇadili 4) dopln ˇ ova ´ nı´ informacı´ do tabulky: studenti prˇi poslechu do tabulky dopln ˇ ujı´, kam jednotlivı´ mluvcˇ´ı pojedou na dovolenou, kdy tam pojedou a zda bude bude jejich dovolena´ aktivnı´, nebo pasivnı´ (viz obr. 5, prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele)
"!
# $%'& ()% * + ,- % (/.& 0 + % 10 2'3%* 4 576 48 0 23 Obra´zek 5: Tabulka pro poslech textu
5) dopln ˇ ovanı´ vynechany´ch slov do textu, nebo opravova ´ nı´ textu s chybami: studenti prˇi poslechu dopln ˇ ujı´ do textu s mezerami chybeˇjı´cı´ slova (pokud je pro studenty aktivita prˇ´ılisˇ teˇzˇka´, mu ˚ zˇe jim ucˇitel chybeˇjı´cı´ slova prˇedem poskytnout, viz nı´zˇe uka´zka A), nebo hledajı´ v textu chybne´ informace a opravujı´ je (viz nı´zˇe uka´zka B, 84
inspirova´no u ´ lohami uvedeny´mi v Prˇ´ırucˇce pro ucˇitele) A
"!# $ %"
&
) * '
* %. */ '
"' (
+ ' &, + 0 + %
&,-
!" %
Ivan ˇır´ka ´ : Doufa ´ m, ˇze tenhle rok budu mı´t ............................. dovolenou. Ma ´ m ra ´ d prˇı´rodu, a proto pojedu ............................. do Rumunska, daleko od civilizace. Budu spa ´ t v lese, le ´ zt na ska ´ ly a ...................... ....... hory, zvı´ˇata, r kve ˇ tiny a stromy. Budu trˇi ty´dny sa ´ m - jenom ja ´ a hory. To bude pohoda! Marke ´ ta ˇır´ka ´ : Cely´ rok pracuju, a proto budu v le ´ te ˇ ............................. . Pojedu s kamara ´ dkou do ............................. k morˇi. Cely´ den budeme lezˇet na pla ´ ˇzi, opalovat se a ne ˇ kdy taky plavat. Vec ˇer pu˚jdeme tancovat ............................. nebo na vec ˇerˇi do restaurace. Doufa ´ m, ˇze tam budou zajı´mavı´ lide ´ a ˇze bude dobre ´ poc ˇası´! Atd. B Ivan ˇır´ka ´ : Doufa ´ m, ˇze prˇı´ˇstı´ rok budu mı´t dobrou dovolenou. Ma ´ m ra ´ d prˇı´rodu, a proto pojedu na hory do Rumunska, daleko od pra ´ ce. Budu spa ´ t v hotelu, le ´ zt na ska ´ ly a fotografovat hory, lidi, kve ˇ tiny a stromy. Budu trˇi ty´dny sa ´ m - jenom ja ´ a kamara ´ di. To bude pohoda! Marke ´ ta ˇır´ka ´ : Cely´ rok odpoc ˇı´va ´ m, a proto budu v le ´ te ˇ sportovat. Pojedu s kamara ´ dkou do Brazı´lie k morˇi. Cely´ den budeme lezˇet v posteli, spa ´ t a ne ˇ kdy taky plavat. Vec ˇer pu˚jdeme tancovat na diskote ´ ku nebo na snı´dani do restaurace. Doufa ´ m, ˇze tam budou novı´ lide ´ a ˇze bude ˇspatne ´ poc ˇası´! Atd.
6) gramaticka ´ analy´za textu: studenti vyhleda´vajı´ v textu cˇa´sti veˇt obsahujı´cı´ tvary budoucı´ho cˇasu a rozrˇazujı´ je do tabulky podle prˇ´ıslusˇne´ho typu futura (viz obr. 6, prˇevzato z internı´ch materia´lu ˚ ˇ Akcent IH) JS 1 2 3 465 I ? E@KJ A > LM
NO P ORQ S TVU
7 8:9 ;< = ;>4 7 ?@ A B6C D ? ; B E NO POWQ XSY[ZW\ ] Q ]U
F A 4GF ; 4G"C ;4 H 4 ^ _`6] PO:a b:c _d e U
f E < >g4 EWJ A > LM f D @ 7 >6ERJ A >LM h 7 i j E< k:J A > LM l C kJ 7 i jRJ A > LM
Obra´zek 6: Tabulka pro gramatickou analy´zu textu
7) vytva ´ ˇrenı´ textu dle modelu: studenti pı´sˇou text o tom, kam pojedou na dovolenou a co tam budou deˇlat (prˇevzato z ucˇebnice New Czech Step by Step) 85
UKA´ZKA 2: Den je kra ´ sny´ Den je kra ´ sny´, den je kra ´ sny´, den je kra ´ sny´, den je kra ´ sny´. Kdyzˇ dva se ra ´ di majı´ i v lednu je jak v ma ´ ji i v lednu je jak v ma ´ ji, s tebou, s tebou, s tebou, s tebou. Noc je kra ´ sna ´ , noc je kra ´ sna ´ , noc je kra ´ sna ´ , noc je kra ´ sna ´. Kdyzˇ dva jsou jako jeden, v ma ´ j prome ˇ nı´ se leden, v ma ´ j prome ˇ nı´ se leden, s tebou, s tebou, s tebou, s tebou. Sve ˇ t je kra ´ sny´, sve ˇ t je kra ´ sny´, sve ˇ t je kra ´ sny´, s tebou.
• text: pı´sen ˇ „Den je kra´sny´“ (K. Gott) • zdroj: nahra´vka na kazeteˇ; nahra´vka na videokazeteˇ (uka´zka z filmu Starci na chmelu) • jazykova ´ u ´ roven ˇ : mı´rneˇ pokrocˇilı´ • cı´l: rozvı´jenı´ poslechu, na´cvik mluvene´ho projevu; opakova´nı´ slovnı´ za´soby; kulturneˇ vzdeˇla´vacı´ cı´l • postup: 1) odhalenı´ titulu pı´sneˇ pomocı´ krˇ´ızˇovky: prostrˇednictvı´m krˇ´ızˇovky lze zopakovat slovnı´ za´sobu, kterou studenti doposud probrali, na´zev pı´sneˇ je obsazˇen v tajence; ucˇitel rozmı´stı´ karticˇky s na´poveˇdou po trˇ´ıdeˇ, studenti hledajı´ na´poveˇdy a vypln ˇ ujı´ krˇ´ızˇovku; lze pojmout jako souteˇzˇ, kdo prvnı´ krˇ´ızˇovku vylusˇtı´ (viz obr. 7)
86
Obra´zek 7: Uka´zka krˇ´ızˇovky s na´zvem pı´sneˇ v tajence
2) formulova ´ nı´ ocˇeka ´ va ´ nı´ o obsahu pı´sneˇ na za ´ kladeˇ na ´ zvu: ucˇitel mu ˚ zˇe iniciovat konverzaci ota´zkou: Kdy je pro va´s den kra´sny´?; studenti reagujı´ (naprˇ. kdyzˇ je teplo, kdyzˇ ma´m dovolenou, kdyzˇ jsem zamilovany´ apod.), ucˇitel zaznamena´va´ na´vrhy studentu ˚ na tabuli 3) serˇazova ´ nı´ versˇu˚ pı´sneˇ podle poslechu: ucˇitel rozstrˇ´ıha´ text pı´sneˇ na jednotlive´ versˇe, studenti prˇi poslechu text serˇazujı´; vzhledem k tomu, zˇe se jedna´ o autenticky´ text, je za´meˇrneˇ volena jednoducha´ aktivita zameˇrˇena´ prima´rneˇ na poslech, porozumeˇnı´ textu ucˇitel oveˇrˇuje azˇ po poslechu 4) odpovı´da ´ nı´ na ota ´ zky, porovna ´ nı´ s pu˚vodnı´ hypote´zou: studenti po poslechu odpovı´dajı´ na ota´zku: Kdy je den kra´sny´? a konfrontujı´ odpoveˇd’ s u ´ daji na tabuli 5) uka ´ zka z filmu Starci na chmelu: ucˇitel mu ˚ zˇe studentu ˚ m sdeˇlit, zˇe tato pı´sen ˇ se objevuje v cˇeske´m filmove´m muzika´lu, a pro ilustraci jim pustit kra´tkou uka´zku (prˇevzato z Internı´ch materia´lu ˚ ˇ Akcent IH) JS 6) interpretace a zapamatova ´ nı´: pokud se studentu ˚ m pı´sen ˇ lı´bı´, mohou si ji zazpı´vat soucˇasneˇ s kazetou a naucˇit se ji
87
3.2 Pra´ce s textem zame ˇˇrena´ na rozvı´jenı´ c ˇtenı´ s porozume ˇ nı´m ˇ tenı´ lze podle J. Hendricha oznacˇit jako nejsnazsˇ´ı rˇecˇovou dovednost. C Na rozdı´l od poslechu se totizˇ uskutecˇn ˇ uje celkem v prˇ´ıznivy´ch podmı´nka´ch. ˇ tena´rˇ vnı´ma´ text obvykle ve zrˇetelne´ podobeˇ, ma´ mozˇnost sa´m si volit tempo C cˇtenı´, mu ˚ zˇe se kdykoli zastavit a vra´tit k obtı´zˇneˇjsˇ´ım mı´stu ˚ m v textu. Vy´hoda spocˇ´ıva´ i v prˇehle´dnutelnosti graficke´ho textu, ktera´ cˇtena´rˇi umozˇn ˇ uje jı´t doprˇedu v textu a prˇedjı´mat jeho pokracˇova´nı´ (Hendrich, 1988, s. 222). V cizojazycˇne´ vy´uce se obvykle uplatn ˇ ujı´ dva typy cˇtenı´: hlasite´ a tiche´. Prˇi na´cviku cˇtenı´ s porozumeˇnı´m se vyuzˇ´ıva´ prˇedevsˇ´ım cˇtenı´ tiche´ (pro sebe). Hlasite´ cˇtenı´ ma´ vsˇak z hlediska metodicke´ho vy´znamnou funkci, prˇispı´va´ totizˇ k upevn ˇ ova´nı´ artikulacˇnı´ch, akcentuacˇnı´ch a intonacˇnı´ch na´vyku ˚ (srov. Hendrich, 1988, s. 226). V pocˇa´tecˇnı´ etapeˇ vy´uky je proto vhodne´ oba typy cˇtenı´ kombinovat: v pru ˚ beˇhu pra´ce s textem je mozˇne´ uprˇednostn ˇ ovat cˇtenı´ tiche´, prˇi kontrole pak lze vyuzˇ´ıt cˇtenı´ hlasite´ (naprˇ. studenti nejdrˇ´ıve potichu serˇazujı´ rozstrˇ´ıhany´ text, pote´ cˇtou kompletnı´ text nahlas). Z hlediska mı´ry porozumeˇnı´ textu vydeˇluje R. Chodeˇra cˇtyrˇi druhy cˇtenı´ (Chodeˇra, 2001, s. 57). Rozlisˇuje: • Orientacˇnı´ cˇtenı´ ˇ tena´rˇ prˇi neˇm zjisˇt’uje pouze za´kladnı´ Jde o nejzbeˇzˇneˇjsˇ´ı typ cˇtenı´. C informace, tj. o cˇem text pojedna´va´ a zda pro neˇho obsahuje neˇjakou cennou informaci. Na za´kladeˇ za´jmu o te´ma se cˇtena´rˇ rozhoduje, jestli bude ve cˇtenı´ pokracˇovat, cˇi nikoli. • Selektivnı´ cˇtenı´ ˇ tena´rˇ se zameˇrˇuje na vyhleda´va´nı´ specificky´ch informacı´, vsˇe ostatnı´ C zu ˚ sta´va´ mimo jeho pozornost. • Kurzoricke´ (extenzivnı´) cˇtenı´ Cı´lem kurzoricke´ho cˇtenı´ je postihnout hlavnı´ informace a mysˇlenky, ˇ tena´rˇ vyhleda´va´ v textu to, co je podstatne´. ktere´ text prˇina´sˇ´ı. C • Tota´lnı´ (intenzivnı´) cˇtenı´
88
ˇ teTota´lnı´ cˇtenı´ je zameˇrˇene´ na u ´ plne´ a prˇesne´ porozumeˇnı´ textu. C na´rˇ musı´ rozumeˇt nejen smyslu textu, ale i vsˇem pouzˇity´m jazykovy´m prostrˇedku ˚ m. Studenti majı´ prˇi pra´ci se cˇtecı´m textem obvykle snahu cˇ´ıst ho velmi pecˇliveˇ od zacˇa´tku do konce, snazˇ´ı se prˇitom porozumeˇt kazˇde´mu slovu. Tento prˇ´ıstup vsˇak nepovazˇujeme za dostatecˇneˇ efektivnı´, protozˇe neodpovı´da´ zpu ˚´ cˇinneˇ rozvı´jet dovednost cˇtenı´ s sobu, jak nejcˇasteˇji cˇteme v rea´lne´m zˇivoteˇ. U porozumeˇnı´m lze teprve tehdy, kdyzˇ si studenti uveˇdomı´, zˇe nenı´ vzˇdy nutne´ rozumeˇt kazˇde´mu slovu v textu a zˇe na´cvik odlisˇny´ch technik cˇtenı´ zameˇrˇeny´ch na ru ˚ zny´ stupen ˇ porozumeˇnı´ mu ˚ zˇe by´t pro jejich praxi uzˇitecˇneˇjsˇ´ı. Obdobneˇ jako v prˇ´ıpadeˇ poslechu prˇedstavujeme v na´sledujı´cı´ch oddı´lech postupneˇ jednotlive´ aktivity, ktere´ lze prˇi pra´ci se cˇtecı´m textem vyuzˇ´ıt. Prˇi sestavova´nı´ prˇehledu jsme vycha´zeli z pracı´ Ch. Nuttall (1982), E. Homolove´ (2003), z ucˇebnice New Czech Step by Step, resp. z jejı´ metodicke´ prˇ´ırucˇky (viz www.czechstepbystep.cz) a take´ z internı´ch materia´lu ˚ jazykove´ sˇkoly Akcent, Praha 4. 3.2.1 Aktivity prˇed c ˇtenı´m Prˇed cˇtenı´m textu, tj. ve fa´zi, kdy studenti jesˇteˇ nemajı´ cˇtecı´ text k dispozici, lze uplatnit stejne´ postupy a typy u ´ loh jako prˇed poslechem. Vzhledem k tomu, zˇe jsme o vsˇech teˇchto aktivita´ch detailneˇ pojednali v oddı´le 4.1.1, uva´dı´me zde pouze jejich vy´cˇet. a) diskuze o te´matu textu b) brainstorming na dane´ te´ma c) kvı´zy na dane´ te´ma d) pra´ce s na´zvem textu e) pra´ce s obra´zky f) tvorˇenı´ ota´zek k textu g) pra´ce s klı´cˇovy´mi slovy h) formulova´nı´ ocˇeka´va´nı´ o obsahu textu i) „prˇeducˇenı´“ teˇzˇky´ch slov
89
3.2.2 Aktivity prˇi c ˇtenı´ Soubeˇzˇneˇ se cˇtenı´m je rovneˇzˇ mozˇne´ pouzˇ´ıt mnohe´ z u ´ loh, ktere´ jsme zmı´nili v souvislosti s poslechem v oddı´le 4.1.2. Neˇktere´ z nich lze pro cˇtenı´ prˇejmout zcela beze zmeˇny (viz nı´zˇe body a, b, c, d, e, f, g), jine´ je nutne´ prˇizpu ˚ sobit (viz nı´zˇe body h, i). Na za´veˇr tohoto vy´cˇtu rˇadı´me u ´ lohy, jezˇ se uplatn ˇ ujı´ vy´hradneˇ prˇi cˇtenı´ (viz nı´zˇe body j, k, l, m, n). Prˇi cˇtenı´ lze vyuzˇ´ıt na´sledujı´cı´ aktivity: a) zapisova´nı´ nebo zakreslova´nı´ informacı´ do obra´zku b) zatrha´va´nı´ nebo vypisova´nı´ informacı´ c) vypln ˇ ova´nı´ kvı´zu d) dopln ˇ ova´nı´ do tabulky e) formulova´nı´ odpoveˇdı´ na ota´zky f) vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´ g) oznacˇova´nı´ pravdivy´ch a nepravdivy´ch tvrzenı´ h) serˇazova´nı´ obra´zku ˚ nebo klı´cˇovy´ch slov Prˇi cˇtenı´ nelze uplatnit tzv. grab game (tj. sbı´ra´nı´ obra´zku ˚ nebo klı´cˇovy´ch slov podle poslechu), studenti vsˇak mohou obra´zky nebo klı´cˇova´ slova napsana´ na karticˇka´ch serˇazovat podle toho, v jake´m porˇadı´ se vyskytujı´ v textu. i) dopln ˇ ova´nı´ vynechany´ch slov do textu Ucˇitel prˇepı´sˇe text a vynecha´ v neˇm libovolna´ slova, slova prezentujı´cı´ urcˇity´ jazykovy´ jev, klı´cˇova´ slova, prˇ´ıp. kazˇde´ n-te´ slovo. Studenti cˇtou text a chybeˇjı´cı´ slova bud’ odhadujı´ podle smyslu, nebo dopln ˇ ujı´ z tabulky. Tuto aktivitu lze pouzˇ´ıt take´ pro opakova´nı´ poslechove´ho textu. Variantou te´to u ´ lohy je tzv. vza´jemny´ dikta´t ve dvojicı´ch. Kazˇdy´ ze studentu ˚ ve dvojici dostane text s jiny´mi vynechany´mi slovy. Studenti majı´ za u ´ kol si chybeˇjı´cı´ slova navza´jem vysveˇtlit a doplnit je do textu. Prˇ´ıklad: Vza´jemny´ dikta´t ilustrujeme na dopln ˇ kove´m textu z ucˇebnice New Czech Step by Step, ktery´ je uveden v lekci 17. Studenti pracujı´ ve dvojicı´ch. 90
Kazˇdy´ student dostane variantu textu, v nı´zˇ jsou vynecha´na jina´ slova (viz nı´zˇe uka´zka A a B). Slova, ktera´ chybeˇjı´ v textu partnera, jsou vyznacˇeny tucˇneˇ. Studenti si chybeˇjı´cı´ slova navza´jem postupneˇ vysveˇtlujı´. A Zna ´ ma ´ c ˇeska ´ ...................... a modera ´ torka Halina Pawlovska ´ ˇır´ka ´ , ˇze na ...................... schu˚zky chodı´ c ˇasto pozde ˇ . Jednou me ˇ la de ˇ lat ...................... program v televizi, ale zase ˇsla pozde ˇ . Produkc ˇnı´ z televize jı´ nervo ´ zne ˇ ......................, kde je. „Ano, ano. Za chvı´li jsem tam. Uzˇ jsem na ceste ˇ . Uzˇ jsem v ......................“ volala Halina do telefonu. „Ale panı´ Pawlovska ´ , ja ´ vola ´ m na ...................... linku.“ ˇekl r produkc ˇnı´. „Vy jste jesˇte ˇ doma.“ B ...................... c ˇeska ´ spisovatelka a modera ´ torka Halina Pawlovska ´ ˇır´ka ´ , ˇze na pracovnı´ schu˚zky chodı´ c ˇasto ...................... . Jednou me ˇ la de ˇ lat novy´ program v ......................, ale zase ˇsla pozde ˇ . Produkc ˇnı´ z televize jı´ nervo ´ zne ˇ volal, kde je. „Ano, ano. Za ...................... jsem tam. Uzˇ jsem na ceste ˇ . Uzˇ jsem v taxı´ku.“ volala Halina do ...................... . „Ale panı´ Pawlovska ´ , ja ´ vola ´ m na pevnou linku.“ ˇekl r produkc ˇnı´. „Vy jste jesˇte ˇ ...................... .“
j) opravova´nı´ nebo upravova´nı´ textu Ucˇitel prˇepı´sˇe pu ˚ vodnı´ cˇtecı´ text a zpracuje ho jako text s chybami. Studenti majı´ za u ´ kol chyby v textu odhalit a opravit je. Tuto aktivitu lze vyuzˇ´ıt zejme´na pro opakova´nı´ jizˇ zna´me´ho textu. Studenti take´ mohou dostat text, v neˇmzˇ jsou neˇktera´ slova zprˇeha´zena. Jejich u ´ kolem je umı´stit slova zpeˇt na pu ˚ vodnı´ mı´sto. Tı´mto zpu ˚sobem lze na textech oveˇrˇovat nejen porozumeˇnı´ textu, ale i znalost urcˇity´ch jazykovy´ch jevu ˚ a principu ˚ , jako naprˇ. postavenı´ enklitik ve veˇteˇ (tzv. druhou pozici). Prˇ´ıklad ze cvicˇebnice New Czech Step by Step: V kazˇde ´ m odstavci jsou 3 chyby. Opravte je. 1. Charles Chaplin Byl Anglic ˇan. Narodil se v roce 1989 v Londy´ne ˇ v chude ´ rodine ˇ . Nejdrˇı´v pracoval v Anglii, ale pak jel do Ameriky. Miloval divadlo. Zac ˇı´nal jako herec a pozde ˇ ji me ˇ l filmove ´ studio. Ve filmu nosil velke ´ boty, c ˇerny´ klobouk a knı´r. Po roce 1945 ˇzil ve Sˇvy´carsku. Umrˇel v roce 1777. 2. Luis Armstrong Byl Sˇpane ˇ l. Narodil se v roce 1901 v New Orleansu. Jeho rodina byla velmi bohata ´ . Uzˇ jako maly´ kluk hra ´ l na trubku. Pozde ˇ ji taky zpı´val a hra ´ l v jazzove ´ m orchestru. Jazz byl jeho ˇzivot. Jeho kamara ´ di ˇır´kali, ˇze je jazzovy´ kra ´ l. Umrˇel v New Yorku v roce 1571. 3. Ema Destinnova ´ ˇ esˇka. Narodila se v roce 1878. Me Byla C ˇ la kra ´ sny´ sopra ´ n, a proto studovala balet. Nejdrˇı´v hra ´ la v Na ´ rodnı´m divadle v Praze, ale pozde ˇ ji taky v Covent Garden v Londy´ne ˇ a v Metropolitnı´ operˇe v New Yorku. Milovala
91
popula ´ rnı´ho italske ´ ho zpe ˇ va ´ ka Carusa a on miloval ji. Umrˇela v roce 1930. Jejı´ portre ´ t vidı´te na bankovce 100 Kc ˇ. Atd.
k) prˇirˇazova´nı´ cˇa´stı´ textu k obra´zku ˚m Ucˇitel rozstrˇ´ıha´ text na cˇa´sti a prˇipravı´ obra´zky, ktere´ se k jednotlivy´m u ´ seku ˚ m vztahujı´. Studenti cˇtou cˇa´sti textu a prˇirˇazujı´ je k prˇ´ıslusˇny´m obra´zku ˚ m. Prˇ´ıklad: Text a obra´zky, jezˇ vyuzˇ´ıva´me ke zpracova´nı´ u ´ lohy, prˇejı´ma´me ze cvicˇebnice New Czech Step by Step. Studenti majı´ za u ´ kol prˇirˇadit cˇa´sti textu k obra´zku ˚ m. ˇ te C ˇ te text. Spojte c ˇı´sla a pı´smena.
1. Jednou jsem byl sa ´ m doma. Rodic ˇe jeli na party ke kamara ´ dovi. Vzal jsem auto a jel jsem na vy´let. Vyjel jsem z gara ´ ˇze, 2. prˇejel jsem ˇeku, r
3. vyjel jsem na kopec
4. a sjel jsem dolu˚ z kopce.
5. Potom jsem projel les,
6. objel jsem louzˇi
7. a dojel jsem do me ˇ sta.
8. Na na ´ me ˇ stı´ se sjeli moji kamara ´ di.
9. Pak jsme se rozjeli domu˚.
10. Kdyzˇ jsem vyjel z me ˇ sta,
11. chte ˇ l jsem jet hezky rychle domu˚,
12. Ale vjel jsem do louzˇe.
13. Doma jsem musel cele ´ auto umy´t.
14. Pak jsem rychle zajel do gara ´ ˇze.
15. A ra ´ no nikdo nic nepoznal. Nasˇte ˇ stı´ - bylo mi jenom 14 let!
l) serˇazova´nı´ cˇa´stı´ textu Ucˇitel rozstrˇ´ıha´ text po jednotlivy´ch veˇta´ch, odstavcı´ch cˇi jiny´ch u ´ secı´ch. Studenti majı´ za u ´ kol text serˇadit v logicke´ posloupnosti. Tato aktivita je velmi uzˇitecˇna´, nebot’ u studentu ˚ kromeˇ porozumeˇnı´ oveˇrˇuje naprˇ. i znalost prostrˇedku ˚ soudrzˇnosti textu (srov. kapitola 1.2). 92
Prˇi usporˇa´da´va´nı´ textu totizˇ musı´ student porozumeˇt rˇadeˇ substitucˇnı´ch cˇi elipticky´ch vyja´drˇenı´, orientovat se ve vy´znamech gramaticky´ch konektoru ˚ a take´ by´t schopen odhalit uzˇitı´ lexika´lnı´ koheze. Prˇ´ıklad: K ilustraci aktivity jsme zvolili dopln ˇ kovy´ text z ucˇebnice New Czech Step by Step. !#"$% '&)( !*
+,* (* - (.!/ 0 12431* "# 3 ,. + 65 !7&.18 49:" - ;7 83 ,. 61# <=8 6>@?A( B&C *>#D &FEGFHI'3)>@* / J GFH$'3C>@* K5 JL*'?7"< *< M?A 6" F?7 <4 GFN O&% ( PJ4?7 6
Q" 'D '&8 GFH$*+ L*'3A% 5'*< 6!FC!K5 J A * F% 6 GR
$(ST( U!#"'&V"61?7 *PXW@ ;( Y+49 ,. PFJ *" 9'" D & G W@ '5 J A% F * GFN ( 1$(S 8? J W@ = !#" < *T69'Q,- <49 " %E GFZ &;.Y" &5?7 F ;S5 )!7C(S NFM(S [= *!C!@9:'3 ,-\!/ J
Obra´zek 8: Uka´zka textu k rozstrˇ´ıha´nı´
m) cˇleneˇnı´ textu Tato aktivita, jezˇ se zaby´va´ vy´stavbou textu, je vhodna´ spı´sˇe pro pokrocˇilejsˇ´ı u ´ rovneˇ. Studenti dostanou souvisly´ text, ktery´ nenı´ nijak cˇleneˇn. Jejich u ´ kolem je text v za´vislosti na tematicke´m cˇleneˇnı´ rozcˇlenit na jednotlive´ odstavce. Tı´mto zpu ˚ sobem lze zpracovat zvla´sˇteˇ texty, ktere´ se vyznacˇujı´ nemeˇnnou strukturou, naprˇ. dopisy, recepty, novinove´ cˇla´nky. n) dotva´rˇenı´ textu Studenti dostanou neu ´ plny´ text, ktere´mu chybı´ zacˇa´tek, strˇednı´ cˇa´st, nebo konec. Jejich u ´ kolem je text dotvorˇit. Studenti text na´sledneˇ konfrontujı´ s origina´lem. Pro tuto aktivitu jsou vhodne´ texty s vy´razny´m prˇ´ıbeˇhem (uka´zka u ´ lohy viz 3.2.4, s. 99). ˇ tenı´ textu je take´ mozˇne´ v napı´navy´ch mı´stech postupneˇ prˇerusˇovat. C Studenti na za´kladeˇ prˇecˇtene´ho odhadujı´, jak bude text pokracˇovat. 93
3.2.3 Aktivity po c ˇtenı´ Po cˇtenı´ lze vyuzˇ´ıt obdobne´ postupy a u ´ lohy jako ve fa´zi na´sledujı´cı´ po poslechu (viz 3.1.3). Pro u ´ plnost zde jejich prˇehled uva´dı´me jesˇteˇ jednou (viz nı´zˇe body a, b, c, d, e, f, g, h). Vsˇechny tyto aktivity je tedy mozˇne´ uplatnit jak po poslechu, tak i po cˇtenı´. Na za´veˇr prˇehledu pak prˇipojujeme aktivity, ktere´ lze realizovat pouze na za´kladeˇ cˇtecı´ch textu ˚ (viz nı´zˇe body i, j, k, l). a) tvorˇenı´ ota´zek k textu a odpovı´da´nı´ na ota´zky b) prˇevypra´veˇnı´ textu c) shrnutı´ textu d) vytva´rˇenı´ na´zvu k textu e) graficke´ zpracova´nı´ textu f) dramatizace textu g) diskuze na dane´ te´ma h) vytva´rˇenı´ textu ˚ dle modelu i) analy´za vybrany´ch jazykovy´ch jevu ˚ ˇ tecı´ text lze v potextove´ fa´zi vyuzˇ´ıt jako vy´chodisko k analy´ze cˇi na´C cviku ru ˚ zny´ch gramaticky´ch jevu ˚ . Studenti mohou mluvnicke´ jevy vyhleda´vat a trˇ´ıdit, nebo jevy do textu dopln ˇ ovat, prˇ´ıp. opravovat chyby. Detailneˇji se touto problematikou zaby´va´me v kapitole 3.3. j) analy´za slovnı´ za´soby Pra´ce se slovnı´ za´sobou textu zahrnuje velke´ mnozˇstvı´ ru ˚ znorody´ch u ´ loh. Studenti naprˇ´ıklad dostanou od ucˇitele seznam slov a majı´ za u ´ kol vyhledat v textu slova se stejny´m nebo opacˇny´m vy´znamem, slova nadrˇazena´ nebo podrˇazena´. Mohou take´ prˇirˇazovat slova z textu ke slovnı´m definicı´m. Prˇ´ıklad: K textu „Margot ma´ smu ˚ lu - nebo sˇteˇstı´?“ z ucˇebnice New Czech Step by Step (prˇepis textu viz 3.2.4, s. 97) lze prˇipravit seznam slov a slovnı´ch spojenı´, k nimzˇ studenti hledajı´ opozita. Najde ˇ te v textu slova s opac ˇny´m vy´znamem. naposled
vzı´t si mapu
opravene ´ auto
vystoupit z vlaku
najı´t cestu
ˇste ˇ stı´
odjet
sve ˇ tlo
plakat
94
k) obmeˇn ˇ ova´nı´ textu Tato aktivita je prima´rneˇ zameˇrˇena na procvicˇova´nı´ gramaticky´ch jevu ˚. Studenti majı´ za u ´ kol prˇepsat nebo prˇevypra´veˇt cˇtecı´ text v jine´ slovesne´ osobeˇ nebo v jine´m slovesne´m cˇase (vı´ce viz 3.3.e). l) prˇeklad textu Studenti mohou cˇtecı´ text prˇekla´dat do sve´ho materˇske´ho jazyka. Pro prˇeklad je du ˚ lezˇite´, aby ucˇitel mohl pokusy studentu ˚ usmeˇrn ˇ ovat a kontrolovat, cozˇ je vsˇak vzhledem k rozmanitosti jazyku ˚ studentu ˚ cˇasto nesplnitelna´ podmı´nka. 3.2.4 Uka´zky pra´ce se c ˇtecı´m textem Pro uka´zku pra´ce se cˇtecı´m textem jsme zvolili dva didakticke´ texty: neforma´lnı´ dopis a narativnı´ text. V obou prˇ´ıpadech se jedna´ o dopln ˇ kove´ texty z ucˇebnice New Czech Step by Step, dopis je uveden v za´veˇru desa´te´ lekce, vypra´veˇcı´ text v lekci patna´cte´. Cı´lem uka´zek (viz take´ 3.1.4 a 3.3.1) nenı´ podat soupis vsˇech u ´ loh, ktere´ lze na dany´ch textech uplatnit, ny´brzˇ navrhnout uceleny´ postup pro pra´ci se (cˇtecı´m) textem, jezˇ by rovnomeˇrneˇ zahrnoval aktivity vztahujı´cı´ se k fa´zi prˇedtextove´, textove´ i potextove´. UKA´ZKA 1: Ahoj Ireno, jak se ma ´ ˇs? Ja ´ se ma ´ m dobrˇe, ale me ˇ la jsem proble ´ my s bytem. Mu˚j stary´ byt byl moc drahy´ a taky byl vedle hospody. V le ´ te ˇ tam byla kazˇdy´ vec ˇer diskote ´ ka a ja ´ jsem nemohla spa ´ t, protozˇe tam byl strasˇny´ hluk. Musela jsem ne ˇ jaky´ c ˇas bydlet u kamara ´ dky ze ˇskoly. Ted’ ma ´ m novy´ byt a jsem spokojena ´ . Bydlı´m blı´zko stanice autobusu vedle baze ´ nu. Je to tady moc hezke ´ , protozˇe u baze ´ nu je velky´ park. Vedle domu je obchod a blı´zko obchodu je kra ´ sny´ stary´ kostel. A hlavne ˇ tady nenı´ diskote ´ ka. Pamatujesˇ, jak jsem psala, ˇze ve ˇskole, kde studuju c ˇesˇtinu, je ten sympaticky´ kluk, Tom Reed z Anglie? Tom je ted’ ˇ asto ho navsˇte mu˚j prˇı´tel. Jsem moc ˇst’astna ´ . Tom bydlı´ u babic ˇky, ktera ´ ma ´ hezky´ du˚m se zahradou. C ˇ vuju. V le ´ te ˇ chceme s Tomem cestovat. V c ˇervenci pojedeme na Moravu. Tom tam ma ´ starou tetu a jejı´ rodinu. Z Moravy pojedeme na Slovensko. Budeme tam bydlet v male ´ m penzionu blı´zko me ˇ sta Popradu. Pak chceme jet na ty´den k morˇi do Ita ´ lie. Budeme bydlet u me ´ kolegyne ˇ z nasˇ´ı ekologicke ´ firmy. Je Italka a ma ´ kra ´ sny´ byt u morˇe. A v srpnu asi pojedeme do Afriky do Egypta nebo do Maroka. Ale to jesˇte ˇ musı´me pla ´ novat, kupovat letenky a rezervovat ubytova ´ nı´. Na podzim musı´ˇs prˇijet do Prahy. Rezervuju ti jednolu˚ˇzkovy´ pokoj v hotelu blı´zko me ´ ho domu. Moc se te ˇˇs´ım! Me ˇ j se kra ´ sne ˇ . Alice
• text: neforma´lnı´ dopis (zameˇrˇeny´ na uzˇitı´ prepozic s genitivem) • zdroj: ucˇebnice New Czech Step by Step, lekce 10, s. 111 95
• jazykova ´ u ´ roven ˇ : mı´rneˇ azˇ strˇedneˇ pokrocˇilı´ • cı´l: rozvı´jenı´ cˇtenı´ s porozumeˇnı´m, na´cvik mluvene´ho a psane´ho projevu; upevn ˇ ova´nı´ gramatiky (genitiv singula´ru, prepozice s genitivem) • postup: 1) konverzace, opakova ´ nı´ prˇedchozı´ho dopisu: prˇed cˇtenı´m je mozˇne´ studentu ˚ m prˇipomenout prvnı´ dopis z Prahy, ktery´ psala Alice ve cˇtvrte´ lekci, ucˇitel se mu ˚ zˇe pta´t naprˇ. „Kde Alice bydlela?“ „Jaky´ byl jejı´ byt?“ „Kde a kdy pracovala?“ „Jaka´ je podle Alice Praha?“ (prˇevzato z ucˇebnice New Czech Step by Step) 2) vypisova ´ nı´ nebo zatrha ´ va ´ nı´ informacı´: prˇi prvnı´m, rychle´m cˇtenı´ majı´ studenti za u ´ kol vypsat te´mata, o ktery´ch se v dopise pı´sˇe, prˇ´ıpadneˇ je zatrhnout v prˇedem prˇipravene´m seznamu (naprˇ. pra´ce, byt, sˇkola, pocˇası´, dovolena´, jı´dlo, prˇ´ıtel, nakupova´nı´, politika) 3) vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´ nebo formulova ´ nı´ odpoveˇdı´ na ota ´ zky: prˇi dalsˇ´ım cˇtenı´ studenti hledajı´ v textu konkre´tnı´ informace, podle schopnostı´ studentu ˚ volı´me bud’ lehcˇ´ı variantu u ´ lohy (vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´, viz nı´zˇe varianta A), nebo variantu teˇzˇsˇ´ı (ota´zky k textu, viz nı´zˇe varianta B) A
B
1. Proc ˇ me ˇ la Alice proble ´ my s bytem?
1. Proc ˇ me ˇ la Alice proble ´ my s bytem?
a) Protozˇe byl maly´ a byl daleko od centra. b) Protozˇe byl stary´ a byl blı´zko diskote ´ ky. c) Protozˇe byl drahy´ a byl vedle hospody. 2. Kde musela Alice bydlet?
2. Kde musela Alice bydlet?
a) u babic ˇky b) u kamara ´ dky c) u sestry 3. Kde je jejı´ novy´ byt?
3.Kde je jejı´ novy´ byt?
a) blı´zko stanice autobusu vedle baze ´ nu b) blı´zko stanice metra vedle hotelu c) blı´zko stanice metra a vedle restaurace 4. Odkud je Tom Reed?
4. Odkud je Tom Reed? Atd.
a) z Austra ´ lie b) z Anglie c) z Kanady Atd.
96
4) gramaticka ´ analy´za textu, procvicˇova ´ nı´ a upevn ˇ ova ´ nı´ gramatiky: studenti majı´ za u ´ kol vyhledat a podtrhnout v textu vsˇechny prepozice, ktere´ se pojı´ s genitivem; v dalsˇ´ı hodineˇ je mozˇne´ text vyuzˇ´ıt jako gramaticke´ cvicˇenı´: studenti dostanou dopis s vynechany´mi tvary genitivu singula´ru, jejich u ´ kolem je doplnit slova v za´vorka´ch do textu ve spra´vne´m tvaru Ahoj Ireno, jak se ma ´ ˇs? Ja ´ se ma ´ m dobrˇe, ale me ˇ la jsem proble ´ my s bytem. Mu˚j stary´ byt byl moc drahy´ a taky byl vedle ......................... (hospoda). V le ´ te ˇ tam byla kazˇdy´ vec ˇer diskote ´ ka a ja ´ jsem nemohla spa ´ t, protozˇe tam byl strasˇny´ hluk. Musela jsem ne ˇ jaky´ c ˇas bydlet u ......................... (kamara ´ dka) ze ......................... (sˇkola). Ted’ ma ´ m novy´ byt a jsem spokojena ´ . Bydlı´m blı´zko ......................... (stanice) ......................... (autobus) vedle ......................... (baze ´ n). Je to tady moc hezke ´ , protozˇe u ......................... (baze ´ n) je velky´ park. Vedle ......................... (du˚m) je obchod a blı´zko ......................... (obchod) je kra ´ sny´ stary´ kostel. A hlavne ˇ tady nenı´ diskote ´ ka. Atd.
5) tvorˇenı´ ota ´ zek k textu: studenti majı´ za u ´ kol vytvorˇit maximum ota´zek k textu, ktere´ zacˇ´ınajı´ slovy „co“, „kdo“, „kde“, „kdy“, „jak“, „jaky´“, pote´ na ota´zky odpovı´dajı´; tuto aktivitu lze realizovat i jako souteˇzˇ, kdo vytvorˇ´ı nejvı´ce ota´zek (prˇevzato z ucˇebnice New Czech Step by Step) 6) vytva ´ ˇrenı´ textu˚ dle modelu: studenti pı´sˇou vlastnı´ neforma´lnı´ dopis kamara´dovi cˇi kamara´dce podle modelu, poprˇ´ıpadeˇ mohou psa´t odpoveˇd’ Ireny na tento dopis UKA´ZKA 2: Margot ma ´ smu˚lu - nebo ˇste ˇ stı´?
ˇ eske Byl kra ´ sny´ den, nede ˇ le ra ´ no. Americ ˇanka Margot byla poprve ´ vC ´ republice. Jela vlakem na na ´ vsˇte ˇ vu do male ´ vesnice u Prahy, kde bydlel jejı´ kamara ´ d Filip. Margot ho znala z USA, kde studoval. Vec ˇer chte ˇ la Margot jet domu˚. Sˇla na na ´ drazˇ´ı. Nastoupila do vlaku a vlak se rozjel. Nejel do Prahy, ale opac ˇny´m sme ˇ rem. Margot me ˇ la opravdu strach. Asi za pu˚l hodiny prˇijel vlak na ne ˇ jake ´ na ´ drazˇ´ı v male ´ m me ˇ ste ˇ a Margot vystoupila. Byl uzˇ vec ˇer. Nikde nebyla ˇza ´ dna ´ mapa, nikde nebyl ˇza ´ dny´ hotel a nikdo tam nemluvil anglicky. Margot neume ˇ la vu˚bec c ˇesky, a tak ˇır´kala: „Prague, Prague.“ Jedna panı´ jı´ ˇekla, r ˇze vlak do Prahy jede azˇ ra ´ no. Pak uvide ˇ la blı´zko na ´ drazˇ´ı telefon. Sˇla tam a zatelefonovala do Prahy. Jejı´ kamara ´ dka Laura ˇekla, r ˇze pro ni prˇijede autem. Margot c ˇekala asi dve ˇ hodiny, protozˇe Laura zapomne ˇ la mapu a musela hledat cestu. Pak Laura prˇijela a jely do Prahy. Najednou me ˇ lo jejich auto proble ´ my s motorem. Sta ´ lo na silnici a nefungovalo. Kolem byla tma, nikde nikdo ... Laura me ˇ la nasˇte ˇ stı´ mobil, a tak zatelefonovala do Prahy. Jejı´ kamara ´ di Joe a Kurt ˇekli, r ˇze prˇijedou. Kdyzˇ prˇijeli, byly uzˇ skoro dve ˇ hodiny v noci. Nechali rozbite ´ auto na silnici a vsˇichni jeli do Prahy. Ra ´ no Laura zavolala do servisu a mechanik ze servisu pro jejı´ auto zajel. Kdyzˇ prˇijel, Laura a Margot vide ˇ ly, ˇze okno je rozbite ´ a autora ´ dio je pryc ˇ. „To byla smu˚la!“ ˇekla r Laura. Ale Margot protestovala: „Ne, ne. Myslı´m, ˇze to bylo ˇste ˇ stı´.“ „Proc ˇ?“ ptala se Laura. „Protozˇe jsem potkala Kurta. Zı´tra ma ´ me rande,“ sma ´ la se Margot. „A to ra ´ dio ti zaplatı´m!“
• text: narativnı´ text „Margot ma´ smu ˚ lu - nebo sˇteˇstı´?“ 97
• zdroj: ucˇebnice New Czech Step by Step, lekce 15, s. 159 • jazykova ´ u ´ roven ˇ : strˇedneˇ pokrocˇilı´ • cı´l: rozvı´jenı´ cˇtenı´ s porozumeˇnı´m, na´cvik mluvene´ho a psane´ho projevu; procvicˇova´nı´ gramatiky (podmı´nkove´ veˇty) • postup: 1) tvorˇenı´ ota ´ zek k textu: prˇed cˇtenı´m uka´zˇe ucˇitel studentu ˚ m obra´zek, ktery´ se vztahuje k textu, studenti majı´ za u ´ kol vytvorˇit k obra´zku co nejvı´ce ota´zek, ucˇitel zaznamena´va´ ota´zky na tabuli, naprˇ. Kdo jsou ty zˇeny? Kde jsou? Kolik je hodin? Jake´ majı´ auto? Procˇ auto nejede? Procˇ ma´ jedna zˇena divne´ vlasy? Apod. (prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele)
Obra´zek 9: Uka´zka z ucˇebnice NCSBS, lekce 15, s. 159
2) „prˇeducˇenı´“ slovnı´ za ´ soby: ucˇitel prˇedlozˇ´ı studentu ˚ nova´ slova, ktera´ se v textu vyskytujı´ (naprˇ. mı´t smu ˚ lu, mala´ vesnice, jet opacˇny´m smeˇrem, mı´t strach, vystoupit z vlaku, rozbite´ auto, nastoupit do vlaku, zapomenout mapu); studenti si je navza´jem vysveˇtlujı´ (prˇevzato z ucˇebnice New Czech Step by Step) 3) vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´: pro prvnı´ cˇtenı´ ucˇitel neda´ studentu ˚ m cely´ text, ny´brzˇ jen jeho cˇa´st, ktera´ koncˇ´ı veˇtou „Kolem byla tma, nikde nikdo...“; porozumeˇnı´ textu oveˇrˇuje pomocı´ vy´beˇru z vı´ce mozˇnostı´ ˇ eske 1. Margot byla v C ´ republice a) poprve ´ b) podruhe ´ c) potrˇetı´ 2. Margot jela na na ´ vsˇte ˇ vu a) ke kamara ´ dce Laurˇe b) k babic ˇce a de ˇ dec ˇkovi c) ke kamara ´ dovi Filipovi 3. Kdyzˇ jela Margot domu˚, me ˇ la strach a) protozˇe cestovala v noci b) protozˇe jela ˇspatny´m vlakem c) protozˇe cestovala sama vlakem
98
4. Margot vystoupila z vlaku na na ´ drazˇ´ı a) v Praze b) v male ´ vesnici c) v male ´ m me ˇ ste ˇ Atd.
4) formulova ´ nı´ odpoveˇdı´ na ota ´ zky: prˇi druhe´m cˇtenı´ hledajı´ studenti odpoveˇdi na ota´zky, ktere´ prˇedtı´m na za´kladeˇ obra´zku sami vytvorˇili; pokud v textu odpoveˇd’ nenaleznou, mohou si odpoveˇdi sami vymy´sˇlet, naprˇ. Procˇ ma´ jedna zˇena divne´ vlasy? - Protozˇe ma´ sˇpatne´ho holicˇe. (prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele) 5) dotva ´ ˇrenı´ textu: studenti majı´ za u ´ kol nava´zat na veˇtu „Kolem byla tma, nikde nikdo...“ a podle vlastnı´ fantazie dopsat konec textu; pote´ vlastnı´ verze porovna´vajı´ s origina´lem 6) prˇevypra ´ veˇnı´ textu: studenti majı´ za u ´ kol prˇevypra´veˇt text z perspektivy jine´ postavy prˇ´ıbeˇhu, naprˇ. jako Laura, Joe nebo Kurt (prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele) 7) procvicˇova ´ nı´ gramatiky: studenti procvicˇujı´ tvorˇenı´ podmı´nkovy´ch veˇt, dokoncˇujı´ veˇty zalozˇene´ na textu (prˇevzato z ucˇebnice New Czech Step by Step) naprˇ. Kdyby Margot neznala Filipa, nejela by na na ´ vsˇte ˇ vu. Kdyby Margot me ˇ la auto, ...................................................... Kdyby Margot ume ˇ la c ˇesky, ................................................. Kdyby byl ve me ˇ ste ˇ hotel, ................................................. Atd.
8) dopln ˇ ova ´ nı´ vynechany´ch slov do textu: studenti si pozdeˇji mohou text zopakovat naprˇ. tak, zˇe do textu s mezerami po pameˇti dopln ˇ ujı´ vynechana´ slova ˇ eske Byl kra ´ sny´ den, nede ˇ le ra ´ no. Americ ˇanka Margot byla ....................... v C ´ republice. Jela vlakem na na ´ vsˇte ˇ vu do male ´ vesnice u Prahy, kde bydlel jejı´ ....................... Filip. Margot ho znala z USA, kde studoval. Vec ˇer chte ˇ la Margot jet domu˚. Sˇla na na ´ drazˇ´ı. ....................... do vlaku a vlak se rozjel. Nejel do Prahy, ale opac ˇny´m sme ˇ rem. Margot me ˇ la opravdu ........................ Asi za pu˚l hodiny prˇijel vlak na ne ˇ jake ´ na ´ drazˇ´ı v male ´ m me ˇ ste ˇ a Margot vystoupila. Byl uzˇ vec ˇer. Nikde nebyla ˇza ´ dna ´ ......................., nikde nebyl ˇza ´ dny´ hotel a nikdo tam nemluvil anglicky. Margot neume ˇ la vu˚bec c ˇesky, a tak ˇır´kala: „Prague, Prague.“ Jedna panı´ jı´ ˇekla, r ˇze vlak do Prahy ....................... azˇ ra ´ no. Atd.
99
3.3 Pra´ce s textem jako vy ´ chodiskem pro vy ´ klad a na´cvik gramatiky Text lze ve vy´uce vyuzˇ´ıt take´ jako vy´chodisko pro vy´klad nebo na´cvik ru ˚ zny´ch gramaticky´ch jevu ˚ . S textem urcˇeny´m ke gramaticke´ analy´ze cˇi procvicˇova´nı´ je mozˇne´ v prvnı´ fa´zi pracovat obdobneˇ jako s textem poslechovy´m nebo cˇtecı´m. Tato fa´ze mu ˚ zˇe zahrnovat prˇedtextove´, zahrˇ´ıvacı´ aktivity a u ´ lohy veˇnovane´ obecne´mu porozumeˇnı´ textu. Vy´klad nebo procvicˇova´nı´ gramatiky je v tomto pojetı´ soucˇa´stı´ potextove´ fa´ze pra´ce s textem. Pro vy´klad gramatiky jsou vhodne´ zejme´na vy´chozı´ didakticke´ texty, ktere´ v ucˇebnicı´ch ilustrujı´ uzˇitı´ novy´ch mluvnicky´ch jevu ˚ . Postup zakla´dajı´cı´ mluvnicky´ vy´klad na textu nutneˇ vyzˇaduje aktivnı´ u ´ cˇast nejen ucˇitele, ale i studentu ˚ . Jeho hlavnı´ vy´hoda spocˇ´ıva´ kromeˇ na´zornosti a aktivizace studentu ˚ v tom, zˇe ucˇiteli umozˇn ˇ uje uve´st a vysveˇtlit novy´ gramaticky´ jev i jeho funkci bez pouzˇitı´ zprostrˇedkovacı´ho jazyka. K na´cviku gramatiky je mozˇne´ vyuzˇ´ıt texty didakticke´ i autenticke´. Rozhodujı´cı´ podmı´nkou pro vy´beˇr vhodne´ho textu je prˇitom frekvence prˇ´ıslusˇne´ho mluvnicke´ho jevu. Gramaticke´ jevy lze na textech procvicˇovat prostrˇednictvı´m nejru ˚ zneˇjsˇ´ıch typu ˚ cvicˇenı´ a u ´ loh: a) vyhleda´va´nı´ jevu ˚ v textu Studenti majı´ za u ´ kol v textu vyhledat a podtrhnout urcˇity´ gramaticky´ jev (naprˇ. vsˇechny prepozice pojı´cı´ se s genitivem, tvary akuzativu singula´ru ˚ , imperativu apod.). Tuto aktivitu lze adaptovat i jako poslechove´ cvicˇenı´ (srov. 3.1.2. a). Studenti poslouchajı´ text a zaznamena´vajı´, kolikra´t dany´ jev v textu slysˇeli. Prˇ´ıklad: Pro ilustraci u ´ lohy jsme zvolili dopln ˇ kovy´ text o slavny´ch lidech z ucˇebnice New Czech Step by Step, ktery´ je uveden v za´veˇru sˇeste´ lekce. Najde ˇ te a podtrhne ˇ te formy indikativu pre ´ terita. 1. Charles Chaplin Byl Anglic ˇan. Narodil se v roce 1889 v Londy´ne ˇ v chude ´ rodine ˇ . Nejdrˇı´v pracoval v Anglii, ale pak jel do Ameriky. Miloval film. Zac ˇı´nal jako herec a pozde ˇ ji me ˇ l filmove ´ studio. Ve filmu nosil velke ´ boty, c ˇerny´ klobouk a knı´r. Po roce 1945 ˇzil ve Sˇvy´carsku. Umrˇel v roce 1977. 2. Luis Armstrong
100
Byl Americ ˇan. Narodil se v roce 1901 v New Orleansu. Jeho rodina byla velmi chuda ´ . Uzˇ jako maly´ kluk hra ´l na trubku. Pozde ˇ ji taky zpı´val a hra ´ l v jazzove ´ m orchestru. Jazz byl jeho ˇzivot. Jeho kamara ´ di ˇır´kali, ˇze je jazzovy´ kra ´ l. Umrˇel v New Yorku v roce 1971. 3. Ema Destinnova ´ ˇ esˇka. Narodila se v roce 1878. Me Byla C ˇ la kra ´ sny´ sopra ´ n, a proto studovala operu. Nejdrˇı´v zpı´vala v Na ´ rodnı´m divadle v Praze, ale pozde ˇ ji taky v Covent Garden v Londy´ne ˇ a v Metropolitnı´ operˇe v New Yorku. Milovala popula ´ rnı´ho italske ´ ho zpe ˇ va ´ ka Carusa a on miloval ji. Umrˇela v roce 1930. Jejı´ portre ´ t vidı´te na bankovce 2000 Kc ˇ. Atd.
b) dopln ˇ ova´nı´ jevu ˚ do textu Studenti dostanou neu ´ plny´ text. Jejich u ´ kolem je doplnit do textu s mezerami urcˇity´ jazykovy´ jev (naprˇ. prepozice, spojky, tvary osobnı´ch za´jmen). Studenti mohou take´ dosazovat spra´vne´ gramaticke´ formy za vy´razy uvedene´ v za´vorka´ch (srov. 1.3.9). Toto textove´ cvicˇenı´ slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k procvicˇenı´ slovesny´ch tvaru ˚ a pa´dovy´ch koncovek. Prˇ´ıklad: Oba typy u ´ loh, ktere´ jsme zde uvedli, lze soucˇasneˇ kombinovat na jedine´m textu. Tı´mto zpu ˚ sobem lze vyuzˇ´ıt naprˇ´ıklad vy´chozı´ text z desa´te´ lekce v ucˇebnici New Czech Step by Step. Dopln ˇ te prepozice (do, na, k, z, od) a spra ´ vne ´ tvary substantiv. Pan Vesely´ cestoval a pan Smutny´ „cestoval“ Pan Smutny´: „Ahoj, Karle! Uzˇ jsem te ˇ dlouho nevide ˇ l. Ty jsi me ˇ l dovolenou, vid’? Kam jste jeli?“ Pan Vesely´: „Cele ´ le ´ to jsme s manzˇelkou cestovali. Nejdrˇı´v jsme jeli ....... ........................ (Da ´ nsko), ....... ........................ (Da ´ nsko) jsme jeli ....... ........................ (Norsko) a ....... ........................ (Norsko) ....... ........................ (Sˇve ´ dsko). Manzˇelka chte ˇ la jet taky ....... ........................ (Island), ale na to uzˇ jsme neme ˇ li penı´ze. Pak jsme jeli ....... ........................ (Francie) a ....... ........................ (Francie) ....... ........................ (Ne ˇ mecko).“ Pan Smutny´: „To muselo by´t hezke ´ .“ Pan Vesely´: „Ano, bylo to kra ´ sne ´ . Takova ´ cesta, to byl vzˇdycky mu˚j sen. Ale jak jsi se me ˇ l ty?“ Pan Smutny´: „Hm, nic moc. V pra ´ ci jsme de ˇ lali du˚lezˇity´ projekt a taky jsem si zaplatil letnı´ kurz anglic ˇtiny. Navı´c me ˇ bolela za ´ da a musel jsem denne ˇ ....... rehabilitace. A tak jsem „cestoval“ jenom ....... ........................ (pra ´ ce), ....... ........................ (pra ´ ce) ....... ........................ (sˇkola), ....... ........................ (sˇkola) ....... ........................ (doktor) a ....... ........................ (doktor) maxima ´ lne ˇ vec ˇer ....... ........................ (obchod) ....... ........................ (na ´ kup) nebo ....... ........................ (kino).“ Pan Vesely´: „Hm, to je ˇskoda. A kam jdesˇ ted’?“ Pan Smutny´: „ ....... ........................ (cestovnı´ kancela ´ ˇ). r Prˇı´ˇstı´ ty´den jedu ....... ........................ (Havaj).“
c) vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´ v ra´mci textu Tato aktivita prˇedstavuje lehcˇ´ı variantu prˇedchozı´ u ´ lohy. Ucˇitel prˇepı´sˇe text tak, zˇe kromeˇ na´lezˇite´ho jevu nebo slovnı´ho tvaru uvede do textu i dalsˇ´ı mozˇnosti. Studenti pak vybı´rajı´ a oznacˇujı´ spra´vnou variantu. 101
Prˇ´ıklad: Vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´ v ra´mci textu lze uplatnit naprˇ. na vy´chozı´m textu ze sedme´ lekce v ucˇebnici New Czech Step by Step. Analyzujte text. Vyberte spra ´ vnou formu. Zna ´ te/Vı´te/Umı´te Toma? Zna ´ te/Vı´te/Umı´te, kdo to je? Zna ´ te/Vı´te/Umı´te Alici? Zna ´ te/Vı´te/Umı´te, kdo to je? Eva zna ´ /vı´/umı´ Toma a Alici. Tom a Alice jsou jejı´ studenti. Eva zna ´ /vı´/umı´, ˇze Tom je fotograf. Zna ´ /Vı´/Umı´ dobrˇe fotografovat. Eva taky zna ´ /vı´/umı´, ˇze Alice pracuje pro ekologickou organizaci. Tom a Alice uzˇ znajı´/ve ˇ dı´/umı´ trochu c ˇesky a znajı´/ve ˇ dı´/umı´ dobrˇe Prahu. Alice zna ´ /vı´/umı´, kde jsou dobre ´ obchody. Tom zna ´ /vı´/umı´, kde majı´ dobre ´ pivo.
d) kategorizace jevu ˚ Studenti majı´ za u ´ kol vyhledat v textu prˇ´ıklady urcˇite´ho gramaticke´ho jevu a roztrˇ´ıdit je podle prˇedem dany´ch krite´riı´ (naprˇ. vyhledat v textu tvary budoucı´ho cˇasu a roztrˇ´ıdit je do cˇtyrˇ skupin podle jejich typu, roztrˇ´ıdit prepozice z textu podle pa´du, s nı´mzˇ se pojı´ apod.). Prˇ´ıklad ze cvicˇebnice New Czech Step by Step: ˇ te C ˇ te text. Vyberte slovesa v budoucı´m c ˇase a dopln ˇ te je do tabulky. Lucie pla ´ nuje vı´kend Lucie Sklenarˇı´kova ´ pla ´ nuje pa ´ tek odpoledne a vı´kend. „Bude to takovy´ norma ´ lnı´, ale hezky´ vı´kend, “ ˇır´ka ´ . „V pa ´ tek odpoledne budu v pra ´ ci, ale pak pu˚jdu do centra. Koupı´m si ne ˇ jakou kosmetiku, jı´dlo a asi taky ne ˇ jaky´ svetr. Potom pu˚jdeme s kamara ´ dkou plavat do baze ´ nu. Budeme plavat asi dve ˇ hodiny. Pak pu˚jdeme do restaurace, ale da ´ me si jenom lehkou vec ˇerˇi. V sobotu budu spa ´ t minima ´ lne ˇ do deseti hodin. Dopoledne budu uklı´zet a my´t okna. Azˇ umyju okna a uklidı´m, pu˚jdu na obe ˇ d s prˇı´telem. Kdyzˇ bude odpoledne hezke ´ poc ˇası´, pojedeme ne ˇ kam na vy´let nebo pu˚jdeme na dlouhou procha ´ zku.“ Atd. Budu (doma)
Budu pracovat
Pu˚jdu (na vy´let)
Uvarˇı´m (obe ˇ d)
......................
.........................
.........................
.........................
......................
.........................
.........................
.........................
......................
.........................
.........................
.........................
e) obmeˇn ˇ ova´nı´ textu Studenti obmeˇn ˇ ujı´ pu ˚ vodnı´ text na za´kladeˇ instrukcı´ ucˇitele (naprˇ. prˇepisujı´ nebo vypra´veˇjı´ text v budoucı´m/minule´m cˇase, v jine´ osobeˇ). Toto se vyuzˇ´ıva´ prˇeva´zˇneˇ k procvicˇova´nı´ slovesny´ch cˇasu ˚ a tvaru ˚ (srov. 1.3.9 a 3.2.3. k). Prˇ´ıklad ze cvicˇebnice New Czech Step by Step: 102
Dejte text do budoucı´ho c ˇasu. Mu˚j ˇ zivot je u ´ plne ˇ jiny´! David Vlasa ´ k ˇır´ka ´ : Vyhra ´ l jsem v loterii 100 milionu˚ korun. Mu˚j ˇzivot je u´plne ˇ jiny´. Ma ´ m velkou vilu v Praze 6. Je tam deset pokoju˚, velka ´ zahrada a baze ´ n. Nevarˇı´m a neuklı´zı´m - ma ´ m ˇse ´ fkucharˇe, ktery´ varˇı´ nejlepsˇ´ı a nejdrazˇˇs´ı speciality. Samozrˇejme ˇ , ˇze ma ´ m taky ˇidic r ˇe, uklı´zec ˇku a vy´borne ´ ho doktora. Nakupuju jenom v luxusnı´ch obchodech. Jinak nic nede ˇ la ´ m a nepracuju, jenom dvakra ´ t za ty´den hraju squash a plavu v baze ´ nu. Atd.
f) opravova´nı´ textu Procvicˇovat osvojenou gramatiku lze take´ prostrˇednictvı´m textu ˚ s chybami. Studenti vyhleda´vajı´ v textu gramaticke´ chyby a opravujı´ je. Tento typ cvicˇenı´ je vsˇak trˇeba ve vy´uce pouzˇ´ıvat opatrneˇ a strˇ´ıdmeˇ, jelikozˇ existuje mozˇnost, zˇe si prˇi neˇm studenti mohou chyby uvedene´ v textu neveˇdomeˇ fixovat. Proto je tuto aktivitu vhodne´ aplikovat zejme´na na texty, s nimizˇ studenti jizˇ drˇ´ıve pracovali, a videˇli nejprve jejich spra´vnou verzi. Prˇ´ıklad: Pro ilustraci aktivity jsme vybrali dopln ˇ kovy´ text ze cvicˇebnice New Czech Step by Step, ktery´ jsme prˇepsali jako text s chybami. Najde ˇ te chyby v textu. Opravte je. (V kazˇde ´ ve ˇ te ˇ je jedna chyba.). Mlady´ Americ ˇan v Praze Americ ˇanka Peter Mint umı´ dobrˇe c ˇesky, ale jesˇte ˇc ˇesˇtinu studuje. Ma ´ lekci vzˇdycky u´tery´ a ve c ˇtvrtek. Myslı´, ˇze c ˇesˇtina je opravdu te ˇˇzka ´ , ale taky zajı´mavy´ a hezka ´ . A proc ˇ studuje c ˇesˇtina? Proto tenhle jazyk potrˇebuje. Pracuje jako redaktor v Prague Post a kazˇdy´ den mluvı´ c ˇesky - de ˇ la ´ interview, telefonovat a diskutuje. Peter ma ´ c ˇeskou manzˇelka Moniku a syna Davida. Atd.
3.3.1 Uka´zky pra´ce s textem jako vy ´ chodiskem pro vy ´ klad a na´cvik gramatiky Pro uka´zku pra´ce s textem jako vy´chodiskem pro vy´klad a na´cvik gramatiky jsme zvolili dva dialogicke´ texty z ucˇebnice New Czech Step by Step. V obou prˇ´ıpadech se jedna´ o texty vy´chozı´: prvnı´ prezentuje tvary indikativu futura, druhy´ ilustruje uzˇitı´ partitivnı´ho genitivu. V uka´zka´ch neuva´dı´me pouze aktivity spjate´ s prezentacı´ cˇi na´cvikem gramaticky´ch jevu ˚ , ny´brzˇ prezentujeme komplexneˇjsˇ´ı prˇ´ıstup k textu. V prvnı´ fa´zi pracujeme s texty urcˇeny´mi k vy´kladu a na´cviku gramatiky obdobneˇ jako s texty poslechovy´mi. Na u ´ vod rˇadı´me neˇktere´ prˇedtextove´ aktivity, pote´ na´sledujı´ poslechove´ u ´ lohy zameˇrˇene´ na obecne´ porozumeˇnı´. Azˇ 103
ve druhe´ fa´zi (tj. po poslechu) obracı´me pozornost ke gramaticke´ analy´ze textu, prezentaci nove´ho mluvnicke´ho jevu a jeho na´cviku. UKA´ZKA 1: Eva a Petr majı´ o vı´kendu volno. Co pla ´ nujou? „Petrˇe, co budeme de ˇ lat o vı´kendu?“ „V televizi ˇır´kali, ˇze v sobotu bude ˇspatne ´ poc ˇası´. Tak budeme doma, ne? Budeme c ˇı´st a dı´vat se na video.“ „Dobrˇe. Ale co vec ˇer?“ „Vec ˇer pu˚jdeme na koncert. Uzˇ ma ´ m lı´stky!“ „Fajn! A co v nede ˇ li?“ „V nede ˇ li bude hezke ´ poc ˇası´. Pojedeme na vy´let na hrad Karlsˇtejn! Chcesˇ?“ „Ne, nechci. Tam uzˇ jsem byla. Pojedeme na hrad Kokorˇı´n!“
• text: dialogicky´ vy´chozı´ text ty´kajı´cı´ se te´matu pla´nova´nı´ programu na vı´kend • zdroj: ucˇebnice New Czech Step by Step, lekce 8, s.84 • jazykova ´ u ´ roven ˇ : mı´rneˇ pokrocˇilı´ • cı´l: na´cvik mluvene´ho projevu, rozvı´jenı´ poslechu; gramaticka´ analy´za textu - prezentace a procvicˇova´nı´ tvaru ˚ indikativu futura • postup: 1) konverzace: ucˇitel polozˇ´ı studentu ˚ m ota´zky: Co obvykle deˇla´te o vı´kendu? Co deˇla´te, kdyzˇ je sˇpatne´ pocˇası´? Co deˇla´te, kdyzˇ je hezke´ pocˇası´?; studenti mohou konverzovat ve dvojicı´ch nebo dohromady ve skupineˇ 2) serˇazova ´ nı´ cˇa ´ stı´ textu: ucˇitel rozstrˇ´ıha´ text po jednotlivy´ch replika´ch, studenti text podle poslechu serˇazujı´; u ´ myslneˇ je volena jednoducha´ aktivita oveˇrˇujı´cı´ spı´sˇe poslech, a ne porozumeˇnı´, protozˇe studenti v te´to fa´zi tvary budoucı´ho cˇasu jesˇteˇ neznajı´, a tudı´zˇ nemohou textu dobrˇe rozumeˇt 3) gramaticka ´ analy´za textu, vy´klad gramatiky: ucˇitel rˇekne studentu ˚ m, zˇe se v textu, ktery´ podle poslechu slozˇili, objevuje novy´ gramaticky´ jev, studenti vyvozujı´, zˇe jde o futurum; pote´ ucˇitel studenty vyzve, aby v textu vyhledali vsˇechny tvary budoucı´ho cˇasu;
104
studenti diktujı´ veˇty nebo cˇa´sti veˇt, ktere´ obsahujı´ tvary futura, ucˇitel je zaznamena´va´ na tabuli, rozrˇazuje je prˇitom do trˇ´ı skupin: bude ˇspatne ´ poc ˇası´
budeme de ˇ lat
pu˚jdeme na koncert
budeme doma bude hezke ´ poc ˇası´
budeme c ˇı´st budeme se dı´vat
pojedeme na vy´let pojedeme na hrad
Ucˇitel studentu ˚ m ozna´mı´, zˇe se v textu vyskytujı´ trˇi typy futura, a odka´zˇe na prˇehled na tabuli. Studenti s pomocı´ ucˇitele odhadujı´, zˇe jde zvla´sˇt’ o tvary futura pro sloveso „by´t“, slovesa imperfektivnı´ a slovesa pohybu („jı´t“, „jet“). Na za´veˇr ucˇitel na tabuli doplnı´ konjugacˇnı´ paradigmata modelovy´ch sloves „by´t“, „deˇlat“, „jı´t“ a „jet“, prˇ´ıp. „leteˇt“). 4) dopln ˇ ova ´ nı´ jevu do textu: dalsˇ´ı hodinu je mozˇne´ text se studenty zopakovat; ucˇitel prˇepı´sˇe text a vynecha´ v neˇm tvary futura, do za´vorek napı´sˇe pouze infinitiv prˇ´ıslusˇne´ho slovesa; studenti majı´ za u ´ kol doplnit do textu spra´vne´ tvary budoucı´ho cˇasu; spra´vnost mohou kontrolovat opeˇtovny´m poslechem textu: Eva a Petr majı´ o vı´kendu volno. Co pla ´ nujou? „Petrˇe, co ........................................ (de ˇ lat) o vı´kendu?“ „V televizi ˇır´kali, ˇze v sobotu ........................................ (by´t) ˇspatne ´ poc ˇası´. Tak ........................................ (by´t) doma, ne? ........................................ (c ˇı´st) a dı´vat se na video.“ „Dobrˇe. Ale co vec ˇer?“ „Vec ˇer ........................................ (jı´t) na koncert. Uzˇ ma ´ m lı´stky!“ „Fajn! A co v nede ˇ li?“ „V nede ˇ li ........................................ (by´t) hezke ´ poc ˇası´. ........................................ (Jet) na vy´let na hrad Karlsˇtejn! Chcesˇ?“ „Ne, nechci. Tam uzˇ jsem byla. ........................................ (Jet) na hrad Kokorˇı´n!“
UKA´ZKA 2: Alice je u Toma. Chce varˇit obe ˇ d. Telefonuje Eve ˇ do ˇskoly. „Ahoj, Evo. Tom chce na obe ˇ d ne ˇ co sladke ´ ho. Chte ˇ la bych de ˇ lat jahodove ´ knedlı´ky, ale nevı´m jak.“ „Jahodove ´ knedlı´ky nejsou te ˇˇzke ´ . Potrˇebujesˇ trochu mouky, kousek tvarohu, pak trochu ma ´ sla, dve ˇ vajı´c ˇka, hodne ˇ cukru, trochu ˇslehac ˇky a jahody...“ „Kousek, trochu, hodne ˇ ... Ale kolik mouky? Kilo mouky, pu˚l kila mouky nebo c ˇtvrt kila mouky? A kolik ma ´ sla, kolik ˇ esˇka. Varˇı´m knedlı´ky cukru, kolik tvarohu a kolik ˇslehac ˇky? Ja ´ potrˇebuju recept! To vı´ˇs, ja ´ jsem Anglic ˇanka, a ne C poprve ´ v ˇzivote ˇ .“ „Ale ja ´ si recept nepamatuju. To vı´ˇs, ja ´ jsem uc ˇitelka, a ne kucharˇka.“ „No tak dobrˇe. Budu de ˇ lat rybu a hranolky. Tom ma ´ smu˚lu. Dneska nic sladke ´ ho nebude.“
• text: dialogicky´ vy´chozı´ text ty´kajı´cı´ se te´matu varˇenı´ (recept) 105
• zdroj: ucˇebnice New Czech Step by Step, lekce 11, s.118 • jazykova ´ u ´ roven ˇ : mı´rneˇ pokrocˇilı´ • cı´l: na´cvik mluvene´ho projevu, rozvı´jenı´ poslechu s porozumeˇnı´m; gramaticka´ analy´za textu - prezentace a procvicˇova´nı´ partitivnı´ho genitivu • postup: 1) konverzace: ucˇitel studentu ˚ m nejprve prozradı´, zˇe jejich nove´ te´ma bude varˇenı´ a recepty, pote´ jim pokla´da´ na´sledujı´cı´ ota´zky: Varˇ´ıte ra´di? Umı´te varˇit? Jak cˇasto varˇ´ıte? Jake´ je typicke´ jı´dlo ve vasˇ´ı zemi? Vı´te, jake´ je typicke´ cˇeske´/anglicke´/ruske´/japonske´ jı´dlo? (prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele) 2) „prˇeducˇenı´“ slovnı´ za ´ soby: ucˇitel vystrˇ´ıha´ z reklamnı´ch leta´ku ˚ asi patna´ct obra´zku ˚ ru ˚ zny´ch potravin, mezi neˇzˇ zahrne obra´zky devı´ti potravin, ktere´ jsou zmı´neˇny v textu (mouka, tvaroh, ma´slo, vajı´cˇka, cukr, sˇlehacˇka, jahody, ryba, hranolky); studenti si opakujı´, prˇ´ıp. osvojujı´ na´zvy jednotlivy´ch potravin 3) sbı´ra ´ nı´ obra ´ zku˚: ucˇitel polozˇ´ı prˇed studenty obra´zky vsˇech potravin, studenti prˇi poslechu sbı´rajı´ ty obra´zky, jejichzˇ na´zvy zaznı´ v textu; tuto aktivitu lze pojmout jako souteˇzˇ, kdo nasbı´ra´ nejvı´c obra´zku ˚ 4) vy´beˇr z vı´ce mozˇnostı´: prˇi druhe´m poslechu mu ˚ zˇe ucˇitel oveˇrˇovat porozumeˇnı´ pomocı´ vy´beˇru z vı´ce mozˇnostı´, studenti zatrha´vajı´ spra´vnou variantu (prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro ucˇitele) 1. Alice je a) u kamara ´ dky b) u Petra c) u Toma 2. Eva je a) v hotelu b) ve ˇskole c) v supermarketu 3. Alice chce varˇit a) maso a hranolky b) bramborove ´ knedlı´ky c) jahodove ´ knedlı´ky 4. Jahodove ´ knedlı´ky a) jsou te ˇˇzke ´ b) nejsou te ˇˇzke ´ c) jsou popula ´ rnı´ Atd.
5) analy´za gramatiky: ucˇitel prˇipravı´ cvicˇenı´ zameˇrˇene´ na rozlisˇova´nı´ genitivnı´ch tvaru ˚ , studenti poslouchajı´ text jesˇteˇ jednou a podtrha´vajı´ spra´vnou variantu (viz uka´zka nı´zˇe, prˇevzato z Prˇ´ırucˇky pro 106
ucˇitele); pote´ ucˇitel vypı´sˇe formy partitivnı´ho genitivu na tabuli, tvary genitivu (kolik „cukru“, „sˇlehacˇky“ a „ma´sla“) lze pouzˇ´ıt jako deklinacˇnı´ modely; ucˇitel na tabuli doplnı´ dalsˇ´ı slova, po nichzˇ na´sleduje partitivnı´ genitiv (litr, metr, hrnek, ma´lo apod.), a take´ zbyle´ deklinacˇnı´ modely substantiv (kolik „sy´ra“, kolik „cˇaje“, kolik „cibule“), prˇ´ıpadneˇ adjektiv Eva ˇır´ka ´ , ˇze na jahodove ´ knedlı´ky potrˇebujete 1. trochu mouka/trochu mouky 2. kousek tvarohu/kousek tvaroh 3. trochu ma ´ sla/trochu ma ´ slo 4. hodne ˇ cukr/hodne ˇ cukru 5. trochu ˇslehac ˇky/trochu ˇslehac ˇka Alice nevı´, 1. kolik mouky/kolik mouka 2. kolik ma ´ slo/kolik ma ´ sla 3. kolik cukru/kolik cukr 4. kolik tvaroh/kolik tvarohu 5. kolik ˇslehac ˇka/kolik ˇslehac ˇky
6) dopln ˇ ova ´ nı´ jevu do textu: na konec hodiny nebo dalsˇ´ı hodinu je mozˇne´ text se studenty zopakovat; ucˇitel prˇepı´sˇe text a vynecha´ v neˇm tvary genitivu, do za´vorek napı´sˇe nominativnı´ tvar prˇ´ıslusˇne´ho slova; studenti majı´ za u ´ kol doplnit do textu spra´vne´ tvary genitivu Alice je u Toma. Chce varˇit obe ˇ d. Telefonuje Eve ˇ do ˇskoly. „Ahoj, Evo. Tom chce na obe ˇ d ne ˇ co ......................... (sladky´). Chte ˇ la bych de ˇ lat jahodove ´ knedlı´ky, ale nevı´m jak.“ „Jahodove ´ knedlı´ky nejsou te ˇˇzke ´ . Potrˇebujesˇ trochu .........................(mouka), kousek ......................... (tvaroh), pak trochu ......................... (ma ´ slo), dve ˇ vajı´c ˇka, hodne ˇ ......................... (cukr), trochu ......................... (sˇlehac ˇka) a jahody...“ „Kousek, trochu, hodne ˇ ... Ale kolik ......................... (mouka)? Kilo ......................... (mouka), pu˚l ......................... (kilo) ......................... (mouka) nebo c ˇtvrt ......................... (kilo) ......................... (mouka)? A kolik ......................... (ma ´ slo), kolik ......................... (cukr), kolik ......................... (tvaroh) a kolik ......................... (sˇlehac ˇka)? Ja ´
ˇ esˇka. Varˇı´m knedlı´ky poprve potrˇebuju recept! To vı´ˇs, ja ´ jsem Anglic ˇanka, a ne C ´ v ˇzivote ˇ .“ „Ale ja ´ si recept nepamatuju. To vı´ˇs, ja ´ jsem uc ˇitelka, a ne kucharˇka.“
„No tak dobrˇe. Budu de ˇ lat rybu a hranolky. Tom ma ´ smu˚lu. Dneska nic ......................... (sladky´) nebude.“
107
Za´ve ˇr Smyslem te´to diplomove´ pra´ce bylo pojednat o funkci a vy´znamu textu ˚ v ra´mci vy´uky cizı´ho jazyka, zejme´na cˇesˇtiny pro cizince, a uka´zat mozˇnosti jejich prakticke´ho vyuzˇitı´. Nasˇ´ım za´meˇrem bylo propojit teoreticke´ poznatky o textu v cizojazycˇne´m vyucˇova´nı´ s praxı´. Z tohoto du ˚ vodu jsme se nezameˇrˇili pouze na strucˇny´ soupis a charakteristiku jednotlivy´ch postupu ˚ a technik prˇi pra´ci s textem, ny´brzˇ jsme jejich prˇehled rozsˇ´ırˇili o mnozˇstvı´ ilustrativnı´ch prˇ´ıkladu ˚ a uka´zek. Uveˇdomujeme si, zˇe problematika textu ˚ a jejich vyuzˇitı´ v cizojazycˇne´ vy´uce je velmi sˇiroka´ a zˇe je s nı´ spjato mnoho zajı´mavy´ch ota´zek a dı´lcˇ´ıch te´mat, jimzˇ jsme se v te´to pra´ci veˇnovali jen okrajoveˇ, nebo jsme je vu ˚ bec nezmı´nili (naprˇ. problematika zapojenı´ autenticky´ch textu ˚ do vy´uky, zpu ˚soby rozvı´jenı´ produktivnı´ch rˇecˇovy´ch dovednostı´, analy´za rozdı´lu ˚ mezi texty mluveny´mi a psany´mi). Tato pra´ce ma´ by´t uceleny´m prˇehledem, ktery´ mu ˚ zˇe slouzˇit ucˇitelu ˚ m cˇesˇtiny pro cizince jako zdroj inspirace a za´roven ˇ metodicky´ na´vod pro prˇ´ıpravu jejich vlastnı´ch lekcı´ a materia´lu ˚ . Domnı´va´me se, zˇe tvorˇivy´ prˇ´ıstup k textu ˚ m vyuzˇ´ıvajı´cı´ ru ˚ zne´ typy u ´ loh a vyzˇadujı´cı´ aktivnı´ u ´ cˇast studentu ˚ mu ˚ zˇe vy´razneˇ prˇispeˇt ke zvy´sˇenı´ jejich motivace a za´jmu o jazykove´ vyucˇova´nı´, a v du ˚ sledku tak ve´st k celkove´mu zefektivneˇnı´ vy´uky.
108
Literatura Odborna´ literatura Auterska´, P.: Le Francais Langue Etrangere et les documents autentiques. Diplomova´ pra´ce PedF UK, Praha 2002. Benesˇ, Ed. a kol.: Metodika cizı´ch jazyku˚. SPN, Praha 1971. Bulejcˇ´ıkova´, P.: Funkce cvicˇenı´ ve vyucˇova ´ nı´ cˇesˇtiny jako cizı´ho jazyka. Diplomova´ pra´ce FF UK, Praha 2003. Cook, G.: Discourse. Oxford University Press, Oxford 1989. Cornaire, C.: Le point sur la lecture. CLE International, Paris 1999. Cunningsworth, A.: Choosing your coursebook. Macmillan Heinemann, Oxford 1998. ˇ echova´, M.; Styblı´k, V.: C ˇ esˇtina a jejı´ vyucˇova C ´ nı´. SPN, Praha 1998. ˇ echova´, M. a kol.: C ˇ esˇtina - ˇrecˇ a jazyk. ISV, Praha 2000. C Encyklopedicky´ slovnı´k cˇesˇtiny. NLN, Praha 2002. Geaney, D.: Discourse analysis and related topics for teachers of English as a second language. Karolinum, Praha 1996. Grellet, F.: Developing Reading Skills. Cambridge University Press, Cambridge 1990. Halliday, M. A. K.; Hasan, R.: Language, context, and text: aspects of language in a social-semiotic perspective. Oxford University Press, Oxford 1990. Hauser, P.: Metodika vyucˇova ´ nı´ cˇeske´mu jazyku a slohu. SPN, Praha 1967. Hendrich, J. a kol.: Didaktika cizı´ch jazyku˚. SPN, Praha 1988. Homolova´, E.: Autenticky´ materia ´ l ako prostriedok rozvoja jazykovy´ch a komunikatı´vnych kompetenciı´ zˇiakov. Univerzita Mateja Bela, Banska´ Bystrica 2003. Hrba´cˇek, J.: Na ´ rys textove´ syntaxe. Trizonia, Praha 1994. 109
Hrdlicˇka, M.: Cizı´ jazyk cˇesˇtina. ISV, Praha 2002. ˇ JL, 55, Hrdlicˇka, M.: Komunikacˇnı´ metoda a komunikativnost. C 2004-2005, cˇ. 3, s. 118-125. Chodeˇra, R.: Didaktika cizı´ch jazyku˚ na prˇelomu staletı´. Editpress, Rudna´ u Prahy 2001. Komensky´, J. A.: Didaktika analyticka ´ . Samcovo nakladatelstvı´, Praha 1946. Komensky´, J. A.: Didaktika velka ´ . Komenium, Brno 1948. Nuttall, Ch.: Teaching Reading Skills in a Foreign Language. Heinemann International, Oxford 1982. Pru ˚ cha, J.: Ucˇebnice: teorie a analy´zy edukacˇnı´ho me´dia. Paido, Brno 1998. Prˇ´ırucˇnı´ mluvnice cˇesˇtiny. NLN, Praha 1997. Rejma´nkova´, L.: K neˇktery´m funkcı´m vy´chozı´ch textu ˚ v ucˇebnicı´ch cizı´ch jazyku ˚ . Cizı´ jazyky, 46, 2002-2003, cˇ. 3, s. 77-79. Rejma´nkova´, L.: O vztahu mezi typem a obsahem vy´chozı´ch textu ˚ a jejich gramatickou vy´stavbou. Cizı´ jazyky, 46, 2002-2003, cˇ. 4, s. 111-113. Spolecˇny´ evropsky´ referencˇnı´ ra ´ mec pro jazyky. Univerzita Palacke´ho, Olomouc 2002. ˇ ebesta, K.: Od jazyka ke komunikaci. Karolinum, Praha 1999. S Tagliate, Ch.: La classe de langue. CLE International, Paris 1994. Tandlichova´, E.: Text pri rozvı´janı´ komunikatı´vnych zrucˇnostı´ vo vyucˇovanie anglicke´ho jazyka. Univerzita Komenske´ho, Bratislava 1991. Ucˇebnı´ text - jeho funkce, produkce a interpretace. PedF UK, Praha 1996. Widdowson, H. G.: Teaching Language as Communication. Oxford University Press, Oxford 1990.
110
Internetove´ stra´nky www.auccj.org www.czechstepbystep.cz www.education.tas.gov.au/english www.teachingenglish.org.uk/think/listen.shtml
111
Uc ˇebnice a cvic ˇebnice Hola´, L.: New Czech Step by Step. Akropolis, Praha 2004. Hola´, L.: New Czech Step by Step activity book. Akropolis, Praha 2004. ˇ echova´, E.; Putz: Do you want to speak Czech? I. , Remediosova´, H.; C Liberec 2002, 4. prˇepracovane´ vyda´nı´. ˇ echova´, E.; Putz, H.: Do you want to speak Czech? Remediosova´, H.; C Workbook, Volume 1. , Liberec 2001. ´ JOP Resˇkova´, I.; Pintarova´, M.: Communicative Czech (Elementary Czech). U UK, Praha 2000, 1. vyda´nı´ 1995. ˇ Akcent IH Prague. Bı´tovska´ 3, Praha 4 . Internı´ materia ´ ly JS
112
