Dvoje hodinky Carlose Saury … s. 4 Jak černoši dobyli kina … s. 6 Rodina je základ Kevina … s. 7
filmové listy 02 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště Neděle 22. 7. 2012
Shaft skóruje Klub kultury, 23.59 Kotlety, knír a křivák. Z napětí mezi Jamesem Bondem a Philem Marlowem se vylouplo soukromé vočko, které pobláznilo publikum – a naplno rozjelo lavinu černošských exploatací. První díl Detektiv Shaft zrodil legendu, dvojka Shaft skóruje (z volné trilogie) se s větším rozpočtem rozmáchla a naplnila beze zbytku, co si od pokračování žádáme. Všeho v něm zkrátka musí být víc. Shaft řeší tahanice o moc a peníze mezi newyorským podsvětím, zápletka ale není důležitá; podstatný je styl. Zatímco Shaftovi padají k nohám, tedy vlastně do postele, ženy nepřátel, kudrnatý švihák se s nikým nemaže. Kamera je opulentnější, výprava nákladnější a kafe černější. Zásadním klíčem k úspěchu je však velkolepé finále, v němž hlavní úlohu hrají dvě věci: Shaftova opakovací brokovnice a dotěrný vrtulník gangsterů. Richard Roundtree ztělesnil Shafta jako svou první větší roli. A zhostil se jí coby zosobnění šarmu a sebevědomí. I v monstrózní přestřelce zůstává esencí sedmdesátkového „cool“. A pro všechny pochybovače: v samotném závěru se samozřejmě potvrdí, že Shaft skóruje! -tom-
Technická
2
Možná tu bude menší problém. Třeba si všimnete. Třeba ne. Zkrátka u některých filmů nemusí na 100 % pasovat české elektronické titulky s tím, co se právě děje na plátně. Každopádně jsme v tom poměrně nevinně. Proč? Protože je rozdíl mezi náhledovým DVD, které máme dva měsíce před festivalem (a podle kterého překladatelé pracují), a mezi kopií, která přijede na festival dva dny před projekcí. Někdy den předem. Někdy za pět minut dvanáct. A pak vám nezbyde než nevěřícně zírat: to je snad úplně jiný film! Léčka č. 1: distributor zjistil, že má 35mm kopii ve špatné kondici... tak poslal jinou verzi. Moc díky. Léčka č. 2: režisér si svou novinku na poslední chvíli rozmyslel, jsou to přece tvůrci... a tak to sestříhal jinak. Taky super. Léčka č. 3: režisér natočil film před mnoha lety... ale teď se ho rozhodl trochu předělat. Tady něco vystřihneme, tuhle přidáme. A naše titulky, které pro Filmovku dělá tým překladatelů, jsou pak v sále k smíchu. To je prostě k vzteku. Léčka č. 4: restaurování filmu. To je samozřejmě bohulibé a moc tomu fandíme... nicméně novou digitální kopii si dopředu neověříte, že. Včerejší Lawrence z Arábie měl jednu minutu také trochu jinak, než se píše v kronice filmu. Nicméně vás nechceme strašit. Drtivá většina překladů bude sedět. Ale pokud ne, vzpomeňte si na tento editorial. Naši překladatelé nejsou žádní ňoumové. Někdy prostě bojujeme s větrnými mlýny. Není to jednoduché. Tož tak. -oubi-
Připrav se... hrajem! Soutěž o 3 x 10 DVD – s filmy koprodukovanými od RWE Máte akreditaci? Chcete kolekci 10 DVD se snímky z projektu „RWE – energie českého filmu“? Tak správně odpovězte na první signální otázku: Režisér filmu Signál Tomáš Řehořek je považován za jednoho z nejtalentovanějších mladých tvůrců u nás. Jeho debut Proměny spoluprodukoval jeden velmi známý český herec: A) Karel Roden B) Ondřej Vetchý C) Ivan Trojan
Stane se dnes
Stalo se včera
· 11.30
· Ráno
Všude samé plakáty. Před polednem vám Pavel Rajčan v Redutě 2 ukáže ponožky, tedy sbírku plakátů Terryho ponožky – v přednášce Československý filmový plakát. A v 17.00 bude o plakátech i vernisáž ve Slováckém muzeu: více na s. 7.
· 13.30
Tohle bude vostrý. Černé kočičky, afro až ke stropu, litry endorfinů. Přednáška Jiřího Flígla Blaxploitation jako spása i kletba bude černá jako ranní káva – a bude také v Redutě 2. Jak černošské filmy zachránily bílý Hollywood?
· Během dne
Přijedou další hosté. I návštěvníci. Pořád někdo přijíždí. Žádná klidná neděle: v Hradišti to tepe, jako by tu byl nějaký velký festival! A RWE bude celý den dělat palačinky zdarma na Masarykově náměstí. Co bude asi za polevu?
· 21.00
Divadlo! A bude to Vosto5. Jejich interaktivní představení Teatromat neplést s pračkami Tatramat. I když... vyždímá vás to podobně. V divadelním stanu s tajemným názvem Letní poloha. Snad to není nějaký dvojsmysl, panebože.
· 21.30
Co tě nezabije, to tě posílí, aspoň na chvíli, boj se nic. Kdyby rádia hrála víc Načevu, dýchalo by se nám v republice lépe. Lidi tu prostě málo... poslouchají dobrou muziku. Vy si Načevu dejte v Míru – a naživo.
Všem členům štábu LFŠ na dvě hodiny nefungoval mobil. Takový božský klid! Nikdo nevolal... Po deváté ráno to ale najelo. Crrrrr, crrrrrr, volám protože, haló, potřebujeme, prosím vás, kam máme, dobrý den, mohli byste?!
· Dopoledne
Kdepak fronty u akreditací, teď už se všechno platí předem. Zlatá technika. Přijeli jste, řekli jméno, dostali kartičku, šli se ubytovat. A před obědem už první z vás vysedávali na trávníku před Hvězdou. Tak to má být.
· Během dne
Přijela spousta hostů. Třeba srílanský tvůrce Vimukthi Jayasundara. V Hradišti už je i íránský filmový historik Mehdi Abdollahzadeh. Pro maďarského režiséra Bence Fliegaufa jela naše delegátka o půlnoci do Břeclavi.
· Odpoledne
Festival jsme zahájili, jak se patří – na slavnostním zahájení ve Hvězdě. Carlos Saura, který je v Hradišti už od pátku, převzal Výroční cenu. Bylo to dojemné a moc dlouho se tleskalo. Však o tom taky píšeme o trochu níže.
· Večer
V době uzávěrky tohoto vydání Filmových listů nebylo známo, co se večer dělo, co se pilo, jak se pilo, kdo se opil a co se pak dělo. Statistiky prvních akreditovaných dáme dohromady ráno. Musíme se taky někdy na tři hodiny vyspat.
Je to definitivní. Máme zahájeno. Slavnostní zahájení jsou z podstaty trapná věc. Atmosféra oficiální tak, že by se dala krájet, napnuté tváře na pódiu, škrobené vtipy... však to znáte. Včera v 18 hodin ve Hvězdě to škrobené moc nebylo – i díky moderátorovi. Jožka Kubáník měl možná své vtipy předchystané, ale fungovalo to. Dokonce rozezpíval celou Hvězdu; i když to Když jsem šel z Hradišťa znělo trochu jako requiem. Výroční cenu AČFK – za kreativní ztvárnění času v lidské psychice – předal Carlosu Saurovi ministr obrany Alexandr Vondra. Saura se divil, že ministr není v plné polní (pistole a kulomety za pasem), ale to se u nás prostě nenosí. My tady hlavně tleskáme – legendám světového filmu.
Odpovědi (a své jméno i adresu) posílejte do pátečního rána 27. 7. na
[email protected], nebo přineste osobně do Press centra v kině Hvězda. Další dvě otázky vám dáme v úterý a ve čtvrtek. Tři výherce vylosujeme v sobotu 28. 7. ve 21.30 před projekcí filmu Signál. Pokud tam budete (a vyhrajete), svých 10 DVD si odnesete hned. Pokud ne, výhru vám pošleme. Připravte se, soutěž začíná... teď! Filmové listy. Číslo druhé. S láskou a péčí vytvořili: Barbara Slezáková (grafika a DTP), Otto Bohuš (šéfredaktor), Tomáš Stejskal, Soňa Morgenthalová, Ondřej Čížek (redaktoři) a Anna Vondřichová (korektury). Na recyklovaný papír tiskne: Agentura NP. Náklad: 2.500 ks. Použitá barva: PANTONE Rhodamine Red. Pište, chvalte či spílejte na:
[email protected].
NESEĎTE NA TRÁVĚ, BĚŽTE DO KINA! 09.00 PŘÍBĚH FILMU: ODYSEA Espace Dorleans První díl patnáctihodinové jízdy dvanácti dekádami kinematografie. Co spojuje Polibek v tunelu, film z devatenáctého století, s 2001: Vesmírnou odyseou? Co viděl Godard v šálku s kávou? A co Scorsese ve sklenici sody? Připoutejte se, vážení, bude to drncat!
23.00
11.30
VÍTR NÁS ODVANE Reduta 1
EXISTUJE PŘEDSMRTNÝ ŽIVOT? Espace Dorleans
Nejexistenciálnější film Abbáse Kiarostamího. Totálně nedramatický snímek plný nedořečených impresí vám za 118 minut proplyne mezi prsty... a stejně na něj nezapomenete. Vše důležité o pomíjivé a bezvýznamné lidské existenci je zde. A především v závěrečném obraze. Geniální.
Bence Fliegauf, nejhypnotičtější maďarský režisér, dovedl do extrému formální zvyklosti dokumentů. Jediná mluvící hlava, kontroverzní psycholog András Feldmár, pro změnu zhypnotizuje vás – svým charismatem i názory. Šamani, schizofrenie a film jako koncentrovaný ponor do jiných světů.
KLUB MÍR
BAR MOZAIKA
mir.uh.cz Kousek od Hvězdy
cafebar-mozaika.cz 200 metrů od Hvězdy
Nestárnoucí klasika. Sběrné místo všech, kdo to s alkoholem myslí vážně. Venku Kozel za 28 Kč do kelímku, uvnitř Gambáč do skla (se zálohou). A pozor: nenechte se na baru opít rohlíkem. Slušně odmítněte průmyslové lihoviny a chtějte domácí slivovici. Malý panák za 15 krejcarů! Rychlá vstupenka do paralelních světů.
„Jakože pizzerie“. Klasická znouzectnost, pokud už vám díra v břiše brání v ostrém vidění. Je to blízko, je to (poměrně) rychlé, je tam zahrádka. Kuřecí tortilla za 68 Kč zažene hlad. A když při placení vytáhnete dvoutisícovku, slečna vypustí nefalšované „Ty brďo...“ (a odejde pro kalkulačku). Vítejte v gastronomickém ráji.
20.30
14.30
DOUPĚ Reduta 1
KRÁTKÉ FILMY HAROLDA LLOYDA Hvězda
Jedna dvě, Geraldina Chaplinová si hraje, Per Oscarsson přikyvuje. Velmi netradiční role-playing, při kterém nepřijdete o krev, simulovaný porod ani oidipovský komplex. Ona, on a znepokojivé interiéry. Mrazivá studie rozpadu manželství ze šuplíku Carlose Saury.
Hudební pozvánka od fyzických pankáčů, Těch Syčáků, na tři výlety do povznášejícího světa Harolda Lloyda. Poprvé tanec s duchy, podruhé automobilový sen, potřetí hrátky na ramenou mrakodrapů. Němá klasika za nevyzpytatelného doprovodu živých a živelných kytar.
18.00 OPUŠTĚNÁ ZEMĚ Espace Dorleans Nečtěte katalog, nic nezjišťujte. Dejte si to bez příprav a varování: ozařující setkání s high art poetikou Vimukthiho Jayasundary. Film spadlý rovnou z nebe: uhrančivá reflexe války bez válečných obrazů. Zlatá kamera v Cannes 2005 byla pro srílanskou kinematografii zjevením.
3
CARLOS SAURA Jak vzpomínáte na Antonia Gadese, s nímž jste spolupracoval na některých svých filmech z tanečního prostředí? Já jsem se od něj mnohé naučil. Samozřejmě jsme si jasně rozdělili pole působnosti: vše, co se týkalo tance a choreografie, byla Antoniova práce a já jsem měl na starost scénář a režii. Nakonec jsme se také dohodli na tom, že díla budeme podepisovat společně, i když například já neměl s choreografií co dočinění. S Antoniem jsme ale byli velcí přátelé a moc jsme si jeden druhého vážili. Nikdy mezi námi nebyl žádný problém, a to, že jsme spolu nenatočili více filmů, bylo dáno hlavně tím, že poté onemocněl. Byl to výjimečný tanečník a choreograf, který výrazně ovlivnil současnou podobu flamenca ve Španělsku. Někdy býváte označován za mistra psychologického filmu. Jak Vám tato nálepka sedí?
4
S Carlosem Saurou, slavným španělským režisérem, milovníkem žen a fotoaparátů, jsem si povídala během pátečního odpoledne na terase kina Hvězda. Přišel pozdě, přestože měl hned dvoje náramkové hodinky. Na pravé ruce velmi levné, asijské, které mu prý vždy ukazují přesný čas. Na levé pak rolexky, jejichž hodnota dosahuje astronomických výšin. Ačkoli se prý stále opožďují, nosí je Saura od chvíle, kdy mu je během natáčení Krvavé svatby věnoval vynikající tanečník Antonio Gades. Říká se, že člověk není ostrov. Myslíte si, že to platí i v tvůrčím životě? Nechal jste se ve své tvorbě často ovlivňovat jinými? Všichni jsme ovlivňováni jeden druhým, a to nemyslím jenom v tvůrčím světě. Je třeba se ptát, jaký druh vlivu na nás ta či ona osoba má, a určitě nás neovlivňují jenom kolegové v oblasti filmu, ale třeba i literatura, fotografie a další druhy umění. Nikdo nejsme izolovaní, i když myslím, že čas od času je docela užitečné se na chvíli izolovat. Vyskytla se ve Vaší kariéře setkání, která považujete za zásadní? Je velice těžké říci, kdo vás v kariéře ovlivnil a jak moc. Všichni říkají, že jsem žákem Buñuela. Já bych samozřejmě strašně rád byl jeho žákem, ale myslím si, že to není pravda. Domnívám se, že těch lidí a věcí, co nás v životě ovlivňují, je strašně moc.
Vždycky jsem se snažil vybrat si námět, který by mě nějakým způsobem zajímal a budil ve mně jistý entuziasmus. O psychologii ale žádný speciální zájem nemám. Něco jsem samozřejmě zaslechl, ale to, čemu jsem se chtěl ve filmech věnovat, bylo spíše téma španělské rodiny a jejího fungování. Koncept rodiny je nejznámější zřejmě z Itálie – odtud ale také víme, že uvnitř rodiny funguje korupce. Rodinu zbožňuji, sám mám sedm dětí, s nimiž si výborně rozumím, zároveň to je ale velice nebezpečná instituce. Ve Vašich filmech se často objevují snové sekvence. Jak moc jsou sny a jejich přítomnost v příběhu důležité? Na filmové tvorbě mě vždy nejvíce fascinovala imaginace a podle toho jsem se vždycky snažil pracovat. Realita je totiž vždy složitější a složitá je vždy i lidská bytost. Nejde jen o sny, ale také o vzpomínky, které rozšiřují osobnost člověka. To, jaké jsou jeho přání a tužby, jak vnímá svou minulost, čím by chtěl být v budoucnosti. A jak to máte Vy s životními sny? Existuje nějaké téma či příběh, který byste rád zpracoval? Samozřejmě! Ale s tím se vám nesvěřím. Vzpomínáte si na nějaký projekt, který například vůbec nevyšel a už se k němu z nějakého důvodu nechcete či nebudete vracet? Většinou se projekty samozřejmě nerealizují z ekonomických důvodů. Já
jsem například napsal povídku s názvem To světlo, která pojednává o španělské občanské válce. Původně to byl scénář, ale ve Španělsku se bohužel nedaly sehnat prostředky na tak nákladnou realizaci a povídka proto zůstala povídkou. Také jsem napsal scénář k filmu Miláčku, podáš mi nůž?, toho se ale zatím nevzdávám a doufám, že jej natočím. Totéž platí v případě filmu o Filipu II., nemůžu totiž najít producenta, který by do toho šel. Je ale zvláštní, že věci, které jsem v minulosti odložil, se mi neustále vracejí a postupně je tak všechny dodělávám. Vzpomínáte si na nějaké natáčení, ze kterého se Vám naopak chtělo utéct? To bylo snad jen jednou, při natáčení El Dorada. Měl jsem ve štábu člověka, který byl naprostý idiot. Byl to rasista, který měl problém s indiány, a vážně to nešlo dál. Musel jsem ho tenkrát vyhodit, což jsem udělal opravdu jen jednou v životě. Při natáčení El Dorada jste tedy v džungli neprožil podobné peklo jako Herzog s Aguirrem, případně Coppola s Apokalypsou... V Kostarice jsem tenkrát strávil rok a považuji to za jednu z nejkrásnějších zkušeností svého života. Měli jsme samozřejmě moc práce, ale zároveň to byla práce nádherná. Byli jsme mezi indiány v pralese a účastnili jsme se všech činností, které můžete vidět ve filmu, například i stavby lodí.Celý ten příběh El Dorada je navíc pravdivý. Jedna velká katastrofa. Španělé totiž hledali něco, co nikdy neexistovalo, ale stále věřili, že se to záhadné zlaté město v Amazonii před nimi každou chvíli objeví. Kvůli intrikám se navíc zabíjeli a celé je to smutná a bohužel pravdivá část historie. Lope de Aguirre byl navíc velmi zajímavou postavou. Byl to sice nebezpečný člověk, zároveň však jeden z prvních bojovníků za nezávislost Latinské Ameriky. Filipovi II. tenkrát dokonce napsal dopis, v němž stálo, že se osamostatňuje od španělské koruny. V tu dobu to bylo naprosto nepředstavitelné a samozřejmě jej to také stálo život. Na natáčení El Dorada tenkrát pracovali jak Španělé, tak Angličané. Zajímavé je, že anglickou část štábu to natáčení úplně rozložilo. Část onemocněla, část se vrátila domů, z části se stali alkoholici. Španělé s tím neměli žádný problém. Možná právě proto zvládli dobýt Latinskou Ameriku! V několika Vašich snímcích je poměrně silně zastoupen motiv dětství. Zajak zásadní toto období v lidském životě považujete? Čím vás inspiruje?
ROZHOVOR Domnívám se, že děti jsou inteligentnější, než si dospělí myslí. Ti se je totiž snaží vést cestou, kterou považují za společensky správnou. Právě tím jim ale mnohokrát odstřihávají cestu k vlastnímu vývoji představivosti – věnuji se této problematice například ve snímku Starý dům uprostřed Madridu. Dospělí si zkrátka vůbec neuvědomují, že děti vidí kolem sebe věci úplně jinak než oni. V souvislosti s tím mám také jednu vzpomínku z vlastního dětství. Bylo mi tenkrát asi pět a šel jsem s rodiči po velké, rušné ulici v Madridu. Rodiče stále hovořili o tom, co všechno vidí, ale já byl malý a viděl jsem pouze jedno – zadky lidí před sebou. Během vlády generála Franca jste měl velké problémy s cenzurou. Existuje i v dnešní době něco, co by Vás podobně omezovalo?
Na LFŠ se budou promítat především Vaše rané filmy. Který z nich byste divákům doporučil, který máte nejradši? Už si na ty filmy moc nevzpomínám! Doupě? O čem to vlastně bylo? Ať se na to jdou podívat a uvidí. Já jsem ke svým filmům nikdy necítil velký sentiment. Vždycky jsem na ně spíš zapomínal, a už už se vrhnout na další. Samozřejmě, že na ně mám krásné vzpomínky, spíše ale na tvorbu jako takovou a lidi, kterými jsem byl obklopen, než přímo na ten film. Každý film je totiž dobrodružství. A když dobrodružstvím už jednou projdeme, není potřeba se vracet a prožívat to třeba čtyřicetkrát. Je třeba jít do dalšího dobrodružství. Tady na LFŠ se možná půjdu podívat na El Dorado, už je to dávno, co jsem ho viděl naposled, a už si na něj moc nevzpomínám.
Otázka na konec – slyšela jsem, že rád fotografujete. Vzal jste si s sebou foťák i do Hradiště? Samozřejmě! Mám jej s sebou pořád! Fotografuji už od svých sedmi let, kdy jsem se zamiloval do jedné slečny. Půjčil jsem si tenkrát od tatínka fotoaparát a poslal jí fotku s propíchnutým srdíčkem. Ona mi nikdy neodpověděla. Od té doby vím, že fotka je velice nebezpečný nástroj... Ta prokletá žena! Neměla žádný smysl pro poetiku!
Carlose Saury se ptala Soňa Morgenthalová. Ze španělštiny překládala Jana Trubková.
Dnes už naštěstí ne. Můžeme sice hovořit o nějaké ekonomické cenzuře, protože jsou to producenti, kteří rozhodují o tom, co se točit bude a co ne, ale není to nijak zásadně svazující. Navíc je dnes Španělsko naprosto svobodná země, otevřená všemu a všem.
5
Anglický štáb to úplně rozložilo. Část onemocněla, část se vrátila domů, z části se stali alkoholici. Co říkáte na současnou filmovou kulturu v Evropě? Změnila se nějak? Změnil se obecně způsob filmové tvorby. A přináší to s sebou mnohé otázky; například zda bude v budoucnu tak důležité chodit na slavnostní premiéry nebo na projekce do velkých kin. Já mám třeba doma projektor, takové malé kino, a protože jsem samotář, rád se na filmy dívám sám. Třeba jenom se ženou nebo s několika málo přáteli. Je v tom vlastně velký protiklad. Výroba filmu je dnes pro všechny dostupná. Můžete natočit digitální film s minimem prostředků, s několika kamarády jako herci. Na druhé straně je ale poměrně nepravděpodobné, že tyto snímky budou někdy promítány. Já jsem takový film natočil už v 60. letech, jmenoval se Hon. Pouze čtyři herci a dvacet až třicet zajíců, které jsme nakonec zabili. Natočili jsme dílo během čtyř týdnů. Vše je otázkou talentu a určitě lze z mála prostředků udělat naprosto vynikající film. Otázkou zůstává, kdo řekne, že zrovna tento film je vynikající.
Carlos Saura (*1932) Vášeň, flamenco, generál Franco – mnoho tváří Španělska, mnoho tváří Carlose Saury. Kdyby existovalo něco jako sklad nejvýraznějších evropských tvůrců, věřte, že tohle jméno by se mezi ostatními rozhodně nekrčilo v koutě. Jeho filmy jsou plné energie, obrazotvornosti a propracovaných detailů, v nichž se trochu odráží Saurova dlouholetá záliba ve fotografování. Osmdesátník Saura nikdy nepatřil k bezproblémovým tvůrcům. Vždycky byl tak trochu rebel, příčinu ale měl – nenávist k frankistickému režimu, který byl terčem kritiky například v jednom z vrcholných snímků Anna a vlci. Titulní roli ztvárnila Geraldina Chaplinová, Saurova velká múza a někdejší partnerka. Objevila se dohromady v deseti jeho filmech, například ve Starém domě uprostřed Madridu, kterým se line kultovní píseň Por que te vas? Od počátku 80. let má ale Saurova tvorba víceméně jediný společný jmenovatel – tanec. Vysněnou, byť neúspěšnou taneční kariéru si režisér kompenzoval veleúspěšnou filmovou trilogií Krvavá svatba, Carmen a Čarodějná láska. V rytmu flamenca se jeho díla nesou víceméně dodnes.
Blaxploitation
6
Jak černoši dobyli kina
Černý recept na krimi: macho hrdina, velký kvér, akce, funk a kypré ženy.
pásek v mlácení barovou židlí a ve snímcích jako Foxy Brown či Coffy ztělesnila ikonickou akční hrdinku. Poctu jí za všechny fanoušky složil Quentin Tarantino obsazením do hlavní role v Jackie Brown. Během krátkého období své slávy však blaxploatace infikovala i další dominantní hollywoodské žánry. Blacula coby první černý vampýr filmového plátna otevřel cestu černošským hororům; stejně jako jeho další hororoví bratři manifestoval osudovost vlastního prokletí. Ještě více než v dřívějších hororech tím narůstaly sympatie diváků k ústředním monstrům. Ne náhodou je hrdina kousnut samotným Draculou po bouřlivé disputaci na téma otroctví. Transylvánský hrabě je nazván zvířetem a na oplátku svého černého soka v jednu krvežíznivou bestii promění. Zpátky do džungle, odkud jsi přišel! Podobně i v dalších blaxploatačních snímcích černošští detektivové či samozvaní mstitelé často provádějí věci za hranou zákona, které však díky povaze jejich boje za rovnost a spravedlnost mají svou legitimitu. Jenže co je moc, to je moc. Pozapomenutý klenot Černý strašák u dveří nesází příliš na akci či sex, místo toho radikálně útočí na politické uvědomění obecenstva. Nesmířlivý film o guerrilovém boji bez servítků, o vzepření se bělošským pravidlům a bělošskému světu se v kinech ohřál sotva týden, než byl stažen na příkaz FBI.
Exploze exploatačních filmů v 70. letech útočila na nejnižší pudy mladého publika. A noví diváci si ty podpásovky rádi nechali líbit. Exploatace coby filmová obdoba bulvární novinařiny přinášela zdánlivě závažná témata v ryze brakovém podání. Se zločiny, znásilněními či sociálními rozdíly bylo totiž možno dělat divy, etická témata se hbitě přetavovala v prchavé, leč intenzivní atrakce. Násilí, sex a akce však leckdy kromě zneužívání obecenstva, hrdinů a ústředních témat představovaly živnou půdu pro vyobrazení věcí jinak, než bylo do té doby běžné ve velkých hollywoodských spektáklech. Právě blaxploitation svým zacílením na konkrétní menšinu to naplňovala nejvíce. Filmy převážně od černých režisérů pro převážně černé publikum nehýbaly jen střevy a adrenalinem diváků, ale celou svou podstatou se stavěly proti utlačování černého lidu. Z jižanského prostředí dřívějšího Hollywoodu se černošští hrdinové přesunuli do městských prostor Harlemu či Oaklandu – odkud též pocházelo hlavní publikum nové blaxploatační zábavy. Žádní sluhové, žádné plantáže, ale funková hudba, švihácké košile s velkými límci a hlavně zbraně hrdinů, visící proklatě nízko u pasu. A řeč skutečně není o koltech. Černoši vystupují v aktivních rolích, začlenění do společnosti, případně proti většinovému útlaku přímo revoltují. Pilíř žánru Sweet Sweetback‘s Baadassss Song provází spousta legend, násilí i nahoty. Vedle zásadního faktu, že si tu poprvé vrznul režisérův dvanáctiletý syn přímo před kamerou, však jde o uvědomělý undergroundový film o útlaku černochů. Naléhavost snímku i hrdost utlačované menšiny je ztělesněna ve zběsilých sólech freejazzové trubky či anarchistickém bloudění kamery. Lze ji ale pocítit i z jedné věty, kterou Sweetbackovi zpívá gospelový sbor na podporu jeho boje za spravedlnost. „Run Sweetback, Run Motherfucker!“ O pár měsíců pozdější Detektiv Shaft vytasil všechny trumfy. Macho hrdinové, velké kvéry, akce, funk a kypré ženy byly nutností ve většině černošských krimi. A nejen hrdinové. Herečka Pam Grierová vedle svých tělesných předností vytáhla i černý
Černý strašák u dveří byl v kinech týden, než byl stažen na příkaz FBI. Jiná z populárních odnoží exploatace, vidlácké filmy o zaostalých Jižanech zvané hicksploitation, ukazovala své protagonisty jako polozvířecké křupany chlemtající pančovanou whisky ze zavařovaček a válející se na slámě s prasaty. Černošský brak však šel zcela opačnou cestou. Místo přehlídky nesouměrných zjevů je spíše přehlídkou extravagantní módy. Pouze běloši tu hrají role proplešatělých, nehezkých padouchů či přisluhovačů. Ne nadarmo je Foxy Brownová zavlečena mezi burany; kontrast čokoládové elegance s „bílou špínou“ žijící v chatrči nemohl být větší. V polovině 70. let se žánr poněkud vyčerpal a stal se obětí vlastních klišé. Jako labutí píseň blaxploatace si můžete dát sebereflexivně satirickou komedii Lidské tornádo, která si z černošských stereotypů svérázně utahuje. A navrch si v ní užijete pořádnou porci pravého jižanského křupanství. Rozhodně nevynechejte přednášku Jiřího Flígla (dnes v Redutě 2 ve 13.30), experta na brak všeho druhu. A taky bedlivě naslouchejte filmovým úvodům Olafa Möllera. Ale zároveň buďte obezřetní. Až se příští sobotu podíváte do zrcadla, nejspíš zjistíte, že vám z toho všeho narostlo afro. –tom–
VAŠE DENNÍ DÁVKA EMOCÍ - vždy ve 23.59 v Klubu kultury Neděle 22. 7. – Shaft skóruje Pondělí 23. 7. – Foxy Brownová Úterý 24. 7. – Blacula Středa 25. 7. – Klec pro panenky Čtvrtek 26. 7. – Černý Caesar Pátek 27. 7. – Lidské tornádo Sobota 28. 7. – Černý strašák u dveří
Československo– Rodina je základ Kevina polské souznění Mágové filmového plakátu ve Slováckém muzeu Návrat do šedesátek, s povoleným záletem do sedmdesátek a krátkou zastávkou v osmdesátkách. Přesně to umožňuje dnešní výstava československého a polského filmového plakátu s názvem Konfrontace. Vrací do zlatých plakátových časů, kdy se spolu neúnavně rvaly dva faktory, totiž suverénní reklama versus náročnější obrazová metafora. Souboj je vyhrocený a napínavý, ale končí remízou. Ziegler, Teissig, Lenica, Cieslewicz a parta dalších dokazují, že plakátem lze strhnout a nalákat, a přitom si po všech stránkách udržet svůj styl a osobitost. Doslovné vizuální interpretace odsouvají do pozadí, dominantní je pro ně výtvarné ztvárnění emoce, atmosféry, která vyplývá z děje a elegantní zkratkou definuje titul samotný. A je jedno, jestli jde zrovna o surrealistické koláže, ostře řezaný expresionismus, vynalézavé fotomontáže nebo ikonický komiks. Na téhle exhibici tak dramatickou kolizi nečekejte. Spíše kolegiální souznění s drobnými či většími odchylkami. –oči– Přednáška Pavla Rajčana, 11.30, Reduta 2 Vernisáž v 17.00, Slovácké muzeum
Jak řekl v rozhovoru pro dnešní číslo Carlos Saura, rodina je velmi nebezpečná instituce. V žádném z jeho filmů ale rodinu nepostihl rozklad natolik jako ve snímku Lynne Ramsayové Musíme si promluvit o Kevinovi. Ten můžete na Filmovce vidět v sekci AČFK uvádí. Všechno začíná docela nevinně. Těhotná Tilda Swintonová se těší na dítě. Už v prvním trimestru ale začíná být jasné, že s tímhle potomkem to nebude mít zrovna jednoduché. Telegrafické scény z Kevinova dospívání pak jen potvrdí, že příroda to tentokrát opravdu nezvládla. Těšte se na masakr, katarzi nečekejte. Přinejmenším si uvědomíte, že vaše vlastní rodina rozhodně není z těch nejhorších. Pokud jste Kevina nestihli v kině, nenechte si jej na festivalu ujít. Kdy jindy se vykašlat na komedie a dopřát si pořádnou dávku deprese? Dnes od 18.00 ve Sportovní hale, zítra hned dvakrát. Od 20.30 v Redutě místo Nepolapitelného Jana, který z programu zmizel úplně, a o tři hodiny později ještě na Masarykově náměstí. –ona–
7
NEDĚLE 22. 7. ef MÍSTO 8.30 ef Hvězda Reduta 1 9.00 ef Espace Dorleans ef Klub kultury 9.30 Sportovní hala 11.00 Hvězda ef Reduta 1 11.30 ef Espace Dorleans Klub kultury Reduta 2 12.00 ef Sportovní hala 13.30 Reduta 2
TYP | DÉLKA | FORMÁT
ROK
JAZ. | TIT. | PŘEKL. HOST
49 Moře, náš osud | In Which We Serve [R: 26. 7. - 23.30] 152 Hřích boha 152 Večer u Abdona | Wieczór u Abdona
cv | 115 min. | DCP kf | 21 min. | DVD sf | 38 min. | DVD
1942 1969 1975
A | - | ČE Č|-|P | - | ČE
212 Příběh filmu: Odysea - 1. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 1 34 Schůzka s Venuší | Meeting Venus [R: 26. 7. - 15.00]
cv | 60 min. | DVD
2011
A|Č|-
cv | 119 min. | DVD
1990
A | - | ČE
130 Pod olivovníky | Au travers des oliviers
cv | 103 min. | DVD
1994
PE | F | ČE
176 Vrásky z lásky 85 Klec pro panenky | The Big Doll House [R: 25. 7. - 23.59]
cv | 101 min. | DCP cv | 95 min. | 35 mm
2012 1971
Č|-|A | - | ČE
Jiří Strach, Marek Epstein
41 Existuje předsmrtný život? | Van élet a halál előtt? [R: 28. 7. - 09.30] 198 Peppermint frappé Československý filmový plakát
cv | 110 min. | DVD cv | 92 min. | DVD pře | 90 min. | PC
2002 1967
M | A | ČE Š | - | ČE Č|-|-
Bence Fliegauf Carlos Saura Pavel Rajčan
186 Výmyk | Wymyk [R: 24. 7. - 09.30]
cv | 83 min. | 35 mm
2011
P | A | ČE
14.30 Hvězda
ef Reduta 1 15.00 ef Espace Dorleans Klub kultury 15.30 Reduta 2 ef Sportovní hala 17.00 Hvězda Reduta 1 Slovácké muzeum 17.30 ef Klub kultury ef Reduta 2
JAKÉ BUDE DNES POČASÍ: Víc sluníčka než včera. 19 °C. Pohodička. JAK BUDE ZÍTRA: No... uvidíme.
STR. ČESKÝ NÁZEV FILMU | PŮVODNÍ NÁZEV
79 79 79 101
Blaxploitation jako spása i kletba
pře | 90 min. | PC
Krátké filmy Harolda Lloyda (hudební doprovod: Ty Syčáci) On ve strašidelném domě | Haunted Spooks On si koupil auto | Get Out and Get Under Cesta do ráje | Never Weaken Ztratil se člověk | Ningen džóhacu [R: 27. 7. - 08.30]
blok | 69 min. | 35 mm kf | 25 min. | 35 mm kf | 25 min. | 35 mm kf | 19 min. | 35 mm cv | 126 min. | Blu-ray
1920 1920 1921 1967
- | - | ČE - | AM | ČE - | AM | ČE - | AM | ČE J | A | ČE
cv | 134 min. | DVD cv | 99 min. | 35 mm
1943 1976
A | - | ČE P | - | ČE
Olaf Möller
beseda | 100 min. | DVD cv | 84 min. | 35 mm
Č|-|M | A | ČE
Eva Skálová, Michal Louč
1973
154 I katové umírají! | Hangmen Also Die! [R: 27. 7. - 21.00] 144 Konkurs na život | Zdjecia próbne
27
Stopy minulosti Fotbal starých časů | Régi idök focija
117 A nebylo lepšího bratra | I ne bylo lučše brata [R: 25. 7. - 23.30] 62–63 Oberhausen blok II. KONFRONTACE - Československý a polský filmový plakát
2011 R | - | ČE 1959-67 N | - | ČE
Jiří Flígl
Olaf Möller
cv | 91 min. | 35 mm cv | 60 min. | DVD
2002 2011
PE | A | ČE A|Č|-
cv | 60 min. | DVD
2011
A|Č|-
137 Opuštěná země | Sulanga Enu Pinisa [R: 27. 7. - 23.30] 193 Musíme si promluvit o Kevinovi | We Need to Talk About Kevin [R: 23. 7. - 23.30]
cv | 108 min. | 35 mm cv | 112 min. | 35 mm
2005 2011
SI | A | ČE A|Č|-
50 Rozmarný duch | Blithe Spirit [R: 23. 7. - 08.30] 199 Doupě | La madriguera
cv | 96 min. | DCP cv | 102 min. | DigiBeta
1945 1969
A | - | ČE Š | - | ČE
Carlos Saura
VOSTO5: Teatromat 174 Soukromý vesmír 42 Houština | Rengeteg [R: 26. 7. - 23.59]
DIVADLO cv | 83 min. | DVD cv | 90 min. | 35 mm
2012 2003
Č|-|M | A | ČE
Bence Fliegauf
Načeva - Nebe je rudý 164 Alois Nebel [R: 26. 7. - 18.00] 134 Věrná kopie | Copie conforme [R: 27. 7. - 15.00] Téma: Heydrich - 1942 (I.) 155 Romeo, Julie a tma [R: 27. 7. - 23.30] Divadlo: Theatre de la Liberte
KONCERT cv | 84 min. | 35 mm cv | 106 min. | 35 mm kf | 10 min. | 35 mm cv | 94 min. | 35 mm DIVADLO
2011 2010 1959
Č|-|A, F | Č | OV Č|N|Č|-|-
23.00 ef Reduta 1 Divadelní stan
132 Vítr nás odvane | Bad ma ra khahad bord [R: 28. 7. - 11.30] Jerguš Oravec Trio (SK)
cv | 118 min. | DigiBeta KONCERT
1999
PE | A | ČE
23.30 Espace Dorleans ef Hvězda LFŠ Music Stage ef Masarykovo nám. Smetanovy sady
30 Konec | Konyec [R: 27. 7. - 23.59] 192 Trainspotting Deus Ex Machina (CZ) & Richard Schneider (USA) - Back2BackDJ Set 203 Všetko čo mám rád [R: 24. 7. - 11.00] 19 Otec | Apa [R: 24. 7. - 15.00]
cv | 104 min. | 35 mm cv | 94 min. | DCP KONCERT cv | 96 min. | 35 mm cv | 98 min. | 35 mm
2007 1996
M|Č|A|Č|-
1992 1996
S, A | A | M | Č | OV
84 54
cv | 104 min. | DVD cv | 99 min. | 35 mm PARTY
1972 1955
A | - | ČE A | - | ČE
50 Rozmarný duch | Blithe Spirit 119 Jelena | Elena [R: 27. 7. - 21.00]
cv | 96 min. | DCP cv | 109 min. | DVD
1945 2011
A | - | ČE R | - | ČE
212 Příběh filmu: Odysea - 2. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 2 212 Příběh filmu: Odysea - 3. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 3 24 Sindibád | Szindbád [R: 24. 7. - 21.30, 27. 7. - 15. 00]
cv| 60 min. | DVD
2011
A | - | ČE
ef 18.00 ef Espace Dorleans ef Sportovní hala 20.30 ef Hvězda Reduta 1 21.00 Divadelní stan Espace Dorleans ef Klub kultury 21.30 LFŠ Music Stage Masarykovo nám. ef Smetanovy sady Sportovní hala Stan café V lese
23.59 ef Klub kultury ef Sportovní hala Stan café V lese
133 Deset | Ten [R: 27. 7. - 11.30] 212 Příběh filmu: Odysea - 2. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 2 [R: 23. 7. - 09.00] 212 Příběh filmu: Odysea - 3. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 3 [R: 23. 7. - 09.00]
cv | 90 min. | DCP blok | 59 min. | 35 mm VERNISÁŽ
Č|-|-
Shaft skóruje | Shaft's Big Score! [R: 23. 7. - 09.00] Letní opojení | Summertime [R: 26. 7. - 12.00] Tančírna Ondřeje Kobzy
Mehdi Abdollahzadeh
Vimukthi Jayasundara
Mehdi Abdollahzadeh
Olaf Möller
PONDĚLÍ 23. 7. 08.30 ef Hvězda Reduta 1 ef
09.00 Espace Dorleans
ef Klub kultury
cv | 60 min. | DVD
2011
A | - | ČE
cv | 90 min. | 35 mm
1971
M|Č|-
LEGENDA: STR. | strana v katalogu | ef – English friendly | cv – celovečerní film | kf – krátký film | pře – přednáška | w – workshop | A – anglicky | B – bengálsky | Č – česky | F – francouzsky | I – islandsky | J – japonsky | M – maďarsky | N – německy | P – polsky | PE – persky | R – rusky | S – slovensky | Š – španělsky | SI – sinhálsky | AM – anglické mezititulky | ČE – české elektronické titulky | OV – overvoice. Za reprízovanými tituly uvádíme v závorce datum a čas plánované reprízy ve tvaru [R: datum – čas]
