Festival Další břehy se zrodil. v roce 1997 v hlavách dvou přátel spolupracujících

ích il e zrod racujíc Petra řehy s spolup b l í e t lš á a ečk a a ř al D a N ěm dvou p n h a Festiv c J á – dba v e hla ilm, hu é prác 1997 v adlo, f hlasov iv z d o ( v roce r ů je l i a t m oblas festiv progra dříve v ánrový ýběru v iž lt ch m u ý e v M la. princip cest no Rotrek lavním vosti i a ěřen h r e m h d a , k z y ie), ění, je eativit r m k u a poez , e c ím a dnictv h škol í inspir r ostř e ysokýc hledán ikace p ích a v n n u d e m ř o t s tí k ty s možno studen ším na předev

2

děné ně nala onform k n o m n e r ny zámě i všech é Hlavním í. b n ý ě v orn ce um dovézt n je e é přízniv je n ěleck aktivit dné um lových zoruho o p it robudit festiva v p a akcích předst h a c e ý r lc e ěkt umě i vznik ké v n tivitu , ale ta st a ak o pořady iv ř kreací. o cí“ tv jektů a „domá ch pro ý k c le a iv lu je h umě m fest novýc adatele ř o p teré pava, k Hlavním ěst o O m í n r odobě á ledné p Statut na výs je u c ími a r ha dalš spolup s mno mi ů m a r le ě cký pr og y i um t k je b u tak ními s ojekty kultur er é pr t k ě n zku stmi, a zaká osobno ouze n p jí a lu. vznik festiva

prvopo Festiv čátků al je m se poř onotem dostat adatelé ečně a atický snažili traktiv a od je propát ní, mn ho si můž rávat t ohovrs e zájem émata t e c v , která e n á, neje uvědo na vše jsou mit a o dnozn obecně ačná, v věřit n známá e který ové so fakta z uvislo ch novýc novým sti, poh h úhlů i inter lédnou Témat , necha pretac t a festiv t se př emi do alů tak ekvap mněle festiva musí b ovat známé lu, ale ýt zají ho. mavá n i pro p (Alter odobn ejen pr nativn ě nalad o realizá í rozhla ěnou k tory sová tv ulturn Rytířs orba, P í ká kult v eřejno ábení ura, Ve s t Krajin B ohumil smíry y andě a Hrab William lů, Chv ala, a Shak ála blá espear znovst dotýká a, ví, Ant , Paříž ika se ! Paříž Zde se tě ! s t ává vš Každo echno!) ročně . 3 tak fes tival D alší

břehy v měsíc , v nad i ějepln é atmo jara, p sféře n řináší astupu více ne samos jícího ž pětad tatnýc h prog vacet ramov vybíze ých blo jí k prů ků, kte zkumn ré é uměle cké pla k „Dalš vbě ím Kéž i v břehům budou “. cnosti loď pe bude v vná a v ítr příz odstvo nivý, milosr dné.

dubnu

4

Letošní jubilejní desátý ročník festivalu je ohlédnutím a malou bilancí témat a směřování předcházejících ročníků. Od 20. dubna bude po deset dnů festivalová mozaika složena z témat a motivů, kterých jsme se v minulém desetiletí dotkli, které jsme jen „nakousli“, které jsme s pokorou propátrávali při vědomí skutečnosti, že je nemožné zvolená témata obsáhnout či vyčerpat, že ta jsou vlastně nekonečná a žijí dál svým vlastním životem. I letos se proto můžete setkat s nesmrtelnými shakespearovskými postavami, ušpinit se hrabalovskou poetikou nazírání světa hledající ve všednodenním lopocení sváteční den, poklonit se před monumentalitou odkazu kolébky evropské civilizace – antickou kulturou, vzít na sebe hrdost, odvahu a galantnost rytířského věku, nechat se vést v trudné chvíli andělskými posly, zakusit pařížský esprit nebo vzdát hold a pochvalu bláznivosti, bez které bychom si asi nezachovali zdravý rozum. Za oponou festivalu je připraveno jedenáct podivuhodných a pestrých divadelních představení, deset filmových projekcí, tři koncerty, tři přednášky, dvě výstavy a jeden poetický pořad. Vše je jen na Vás, naladit se, správně si vybrat a vstoupit do hluboké festivalové řeky… Petr Rotrekl & Jan Němeček dramaturgie festivalu

5

delovo gym k 20 Men ná . zi u

čtvrt e

Jeden z důvodů, proč při míchání nevybuchly vzájemně dost nesnášenlivé ingredience Luhrmannovi do obličeje, představují kvalitní herci v hlavních rolích. Leonardo Di Caprio, tehdy ještě známý jen jako talentovaný mladík, ztvárnil svého romantického h r d i n u s obrovským nasazením a strhující

Tragický příběh dvou milenců sice přesně zachovává nejrůznější detaily Shakespearovy hry včetně jeho veršů, ovšem děj je přenesen do moderního města 20. století. Místo honosných renesančních kostýmů nastoupily havajské košile, místo koní rychlá auta, meče byly nahrazeny pistolemi a komentář obstarává televizní reportérka. Herci mluví s americkým přízvukem, Romeo se veršovaně zpovídá ze své vnitřní rozháranosti u kulečníku v herně nazvané pietně Globe. Výsledek je dost svérázný, pro mnohé Shakespearovy milovníky jednoznačně urážlivý, ale také překvapivě působivý.

Vítejte v krásném městě Verona Beach, v němž nesmiřitelně soupeří dva mocné rody Montekové a Kapuleti... Jasně, kdo by to neznal, klasiku z nejklasikovatějších. Mnohokrát zpracovanou i citovanou, ať už ve velmi věrné podobě, nebo naopak v neobvyklém pojetí (West Side Story). Mezi tímto množstvím ovšem dílo Baze Luhrmanna vyniká už minimálně pro originalitu, s níž se chopil klasického námětu.

6

4.

0 hod. 0 . –8 m

Režie: Baz Luhrmann

Scénář: William Shakespeare (hra), Graig Pearce, Baz Luhrmann

Kamera: Donald McAlpine

Hudba: Nellee Hooper, Gary S. Scott, Marius De Vries, Craig Armstrong

Hrají: Leonardo DiCaprio, Claire Danes, Zak Orth, Jamie Kennedy, Dash Mihok, John Leguizamo, Paul Sorvino, Brian Dennehy, Vondie Curtis-Hall, Paul Rudd, Jesse Bradford, M. Emmet Walsh, Diane Venora, Miriam Margolyes, Pete Postlethwaite

Ocenění: nominace na Oscara za výpravu, Stříbrný medvěd pro L. DiCapria za herecký výkon na MFF v Berlíně 1997, Cena BAFTA za režii

Režisér Baz Luhrmann je neklidným fantaskním tvůrcem se smyslem pro estetiku a filmový jazyk v tom nejmodernějším (nejpostmodernějším) slova smyslu. Má nezaměnitelný styl, dokáže riskovat. Režie hudebních klipů mu dodala na suverenitě výrazu a praxe na divadle pak na preciznosti při vytváření scény i hereckém vedení. Tak se zrodil filmař, který je schopný svými magickými filmy zprostředkovat divákům fascinující zážitek, což dokázal právě adaptací Shakespearova Romea a Julie anebo okázalým Moulin Rouge.

Výrazný kus práce odvedli tvůrci také na vizuální stránce filmu. Občas se na plátně odehrávají přímo barevné orgie doprovázené latinskoamerickými nebo punkovými melodiemi, po nějakém čase vám ale jejich kombinace s jambickými pentametry přijde jako velmi organická a nerušící. Ostatně zatímco se umné verše z paměti vytratí velmi záhy, neobvykle dynamicky natočené souboje, stejně jako hýřivá krása oslavy u Kapuletů se řadí k podívaným, na něž se nezapomíná.

P o d o b n á i z půvabné jejíž Julie by se l á s k y p l n é h o dnes jako před 400 lety. ustupuje nezvyklá divadelnost

(Romeo & Juliet) USA, 1996, 120 minut

přesvědčivostí. jiskra vyzařuje Claire Danesové, mohla stát předmětem zbožňování stejně dobře Zejména při jejich výstupech filmu do pozadí a Vy jste nenávratně vtaženi do děje.

Romeo a Julie

7

Výstava foto grafií umožní nahlédnout na okamžik y životn í i uměle c ké pouti z nejv jednoho ětších český – Bo ch spis hum ila H ovate lů raba vyb rány la. F otog z kn r a f ie js ihy Spis Tom ou ova áše tel B Maz nak ala ohu lad mil at e Hra lstv Vý bal, st a í T ors vu t, 2 uv ede 00 4 . Tom áš Ma zal .

čt

8

vr

te

k

20

.4

.

17 .0

0

h.

_M

in

or

it

čtv r te k2

0. 4

ní íná pom t z v roz nou tární vi mto hléd n balo V to eme z kume lu Hra alem“ a, o l ž i rab mů átní d ohum aza i, n mH eM k uni ky o B umile omáš 4 v Lib h, h T m sní n s Bo rávka 9. 199 lnikác tnících 1967, . o e („D eonah 4. – 25 v Sok ch, bea , FAMU d a “ – vi čeno 2 ygra kočká jiném T o nat ku, U 63“, „O ličems s i e Ker balov a vš a „Hr

. 9

h 18.00

od. —

ový chvil“ – Film „Pod dojmem ici vn pi v á ív abal zp „Bohumil Hr ko Ja . al az M máš doprovodí To ní iv at in ag raktně–im přidáme abst ná uč hl liš ří (P litude“ bruyante so an, Tr l ne io (L ělců mladých um rzi Kreslenou ve v roce 2003. ví MAŤA. nakladatelst

roku 1988, vaný B. H. z týdeník věno eré slovem gra“ atd.), kt U Zlatého ty ekry navíc šm jn ročné fa bonus pro ná ne trop ovou koláž “U snímek, zvuk ina up sk la či ý nato samota), kter cie an Fr z e) rie Berg Ambre a Valé 05 20 ce ro v lo ku vyda tohoto sním

rit Mino

nazvat buď amatérská, ě, tehdejšími termíny by se dala Od r. 1977 se věnoval filmové tvorb případně samizdatová, či undergroundová, prolínal se v nich obvykle dokument s hranou (1977), z dalších filmů podobou. S Ivo Hanákem natočil jako první snímek Jaro na rejdišti i II (1983), tářov toale Sny 3), (198 ent Vinc y (1985), My žijeme v Praze… Egon Bond Vada zraku (1979), na VHS dokument Den s B. Hrabalem (1994) a řada dalších snímků, obvykle používal pseudonym režisér Pelc. Sado-maso, NH-929, Publikoval v samizdatových časopisech Vokno, Revolver Revue, Sklepník (obvykle pod pseudonymy Azur Hák , Zdenička Spruzená nebo Jim Něguš), Právu, Momentu, Mladé po r. 1989 dále v Tvorbě, Lidových novinách, Svobodném slově,

frontě Dnes, Mladém světě aj. Přispíval také do Haňťa pressu,

jehož se stal po

orem prvního čísla V. Kadlecovi v roce 1991 editorem a vydavatelem. Byl spoluaut periodické publikace Tipy na výlet (nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000). V letech 1991 - 97 “dvorní fotograf” Bohumila Hrabala.

10

Tomáš Mazal

(*22. 3. 1956 v Praze,

kde žije dodnes)

V roce 1985 založil samizdatové nakladatelství Dämmerung Verlag Jesus (1986) Prag, ve kterém edičně připravil a vydal knihy P. Leppin: Daniel a Severinova cesta do temnot (1988), důležitá byla kniha Clarissa a jiné texty (Jana Krejcarová) přeložená do italštiny a angličtiny. V roce 1990 spoluzakladatel a editor nakladatelství Concordi a, spolupracoval s nakladatelstvím Inverze a Pražská imaginace. Spolupracoval na italském vydání knihy Hrabal: Opere Scelte u Hrabal: vydal v Itálii fotografickou knih (Mondadori 2003), v roce 2005 Immagini di un tenero barbaro, publikoval v polském Tygodniku Powszechném i v antologii Bohumil Hrabal:

Palabres et existence (Paris-Sorbonne, 2002). Další texty (převážně arském tisku. o B. Hrabalovi) publikoval i v maď Jako editor připravil nebo se podílel na řadě knih. Byly to zejména: Bohumil Hrabal – Texty (Tomáš Mazal, Praha 1994), Historick ý hrabalovská a poetický průvodce Kerskem (Stanislav Klos, Nymburk 1995), kniha Já si vzpomínám jen a jen na slunečné

dny (Stanislav Klos, Nymburk 1997; též v polském překladu jako Pamiętam jedynie dni słoneczne – Świat literacki, a Varšava 1998), Stanislav Vávr – Perpetuum mobile (Mč Praha 8, 2003), výběr z textů Bohumila Hrabala Drobky z hostiny (Chvojkovo nakladatelství, Praha 2003). Napsal předmluv u

k prvnímu vydání knihy Egona Bondyho Prvních deset let (Maťa, Praha 2003). V samizdatu vydal několik básnických sbírek např. – Vůně igelitu (197 7), Poustevník v plechovce (1978) a monografie Písničkář (Jaroslav Hutka, 1978) a Třešňák (1984). V r. 1989 vyšla v sedmi samizdatových výtiscích pod jmény Zdenička Spruzená (Tomáš Mazal) a Josef Vadný (Karel Novotný) próza Totální brainwash (Přeloučský román), o rok později vyšla v pražském nakladatelství Pražská imaginace a tamtéž v r. 1992 vyšel druhý díl nazvaný Jáma. Souborné vydání s kapitolou Závěr, jejím ž autorem je Egon Bondy, vydalo v roce 2003 pod názvem Přeloučský román nakladatelství Maťa. Pro nakladatelství Torst napsal knihu Spisovatel Bohumil Hrabal (2004) která ve zkrácené podobě vyšla už v maďarském překladu pod názvem Bohumil Hrabal zajos magánya (Hlučná samota

Bohumila Hrabala, Sziget, Budapešť 2003). Recenze, povídky, texty publikuje dnes převážně v příloze SALON (Právo).

11

12

pátek 21. 4. 9.00 hod. Minorit

„N e lit číta nk er a o ve m tury vé“ se Hr io Bo tk a br az hum ání mn bal e ile (2 m s o h de a g 8. 3 jeh m H kla r sp y ne eniá . 191 o př raba sike is jp l 4 lem m m - 3 ítel vý ova řek ních o To zp t el .2 ch lád k m ro der n e . ný a ch spiso m, ř nějš ih, a 199 áš M stře ní č 7 a po l e fil e mo vate zen ím a e tak ) je aza dkuj ské l. B ým es lů sv zie, ne n v é e ý v im ě l j j 2 o c nit t vez agi h dě 0. s do k uzná edle en a hum oo ut t n Mi l v i l o Kd všed dejší ace , ale oletí ntex aně l re , , p jš an , m no y t Hr by st. kter hum řede insp u ve ím č a Ku se ab or nýd l v i e ký rá s š u ala kd vš k í ov t or ch m ý e y ed a la sv m de by b nas chn sk velm em lv ěto y k nc a s ž y i l v k s d tr v tři y k éh en l hř áda čes k c l t ou o po em ř ostpo etik ime bet k y ve y vy ze á h t d i lně led dle lom r, p da až u de níž zn u n Hr etr ak b dého seb né k n a ev ov ab n e vy ně. y še sv ihy ou re N a d daz do g c čil ání ejvy l v po estu ál le ku š jedn Bohu é, do š š mo é iro živ nás sáh ího sle m z po d ila v k K o l li jeh ta v edu ly Ta nákl ních oby al ce ý p ou ce a jí O ad l l ok y n i l o s e š e z ua ce tec čn až u be e j nih ly v stř ti í zm eČe e sle hod také h pu do lan sed . Hr ál K c d m i t a re dštin i ja balo hách ova ny p nejv ova ersk a čti l t né y r z a y v š o y t , y ém , ny š é , h isla ků, m kni měř vlak star ího ěř p ind nd y š h o í . čtu ap šti štin ezi j y by tři m Za H o in ly ny y př ilion rab kroči , no ým al el i jap y r on štiny do h ožen výt ova šti isk y e , b po d ny rtu rejšt o d ů . va in ga lšt y, h iny o, t u-

13

vou Opa e l b zka Kv k 21. 4. . chá lem páte 30 hod 15. města Pr o v a d m i tr u cen sD

14

ha no o m tival l i tn es dec a čas ní f e ú árod ů - Hr s c n i n i í v o z i o n e děj ř. M h reg adel tival l p v Bu s a c ch e (na pský a, Di ní fe estiv , ý esk ublic evro strav árod tel F asov Č - O ezin vier u - P ep al bz vel ké r stiv ese M ld ck o K Čes ň, Fe Inter ničí ( e, Wa ěme tsku l d i a a lů v lze N a c o r v v l v i r a P acu D iva ávk zah Fran ival ho t t Odod í fes ADL Spec c), i v rin - í fest al v C a , u řů tivn DIV lové omou e Go rodn festiv a štý l á á um ltern é Kr ra - O ette d ezin řský k a r k á , ó n M á a l t p F rion ko, outk vé s l b je tko é. A né Ma akou odní vel cí lou ospěl osyce ným K r R í r r ? d j – ziná ,…). ě je oču ti i lo, p tva mi Me hřeb lastn to k ro dě ivad m vý řský á í e d ý p l v Z t J k o islé obi – o to m. kej s adl e ní A c ívěs í div nezáv m, o em a , ne e ř ičn ní c d p lce ce s oul le , tan l u á h t n d rá ek ka a p fesio , na zikou é š ká p lout m rov ělec én i pro ore , mu n á um c m éž es hu jevem dn čí a zac jí pro ky. e v žá tvůr reali áva , prv usí s ádná rhy a on erci k d h vy Ne cizí ž náv i. ou oveň ři, ě y jim echn í sam ětšin o zár ežisé pro n v j - vš váře ové sou t íci, r dlo je ch j n n i t vy o čle esí – úřed Diva to jej , u f , Jeh e pro fové líři,… ím, je ohyb k a víc nogr i, kej lézán ého p . scé ečníc a na bodn m si“ o í tan dáním st sv hran o hle hopn ělují d „sc rou s kte

ých let ick vý las k ký s z ř o a ůd y, edn . Ch odink je j í a n e k r v n é i a n . rod ředst ště stě ná p tř e mě r z e h c m ě Č í é b ličn odo znám ého e ého pou di v p dan n o i v l p něn z á la zi á t t i e uk m oc chy í ne se se itn to rá ed a e r t n sku i a k h t i m jde á, ro sí s atě rav e mu ap š h ě n s ím ce, a je luv ále tua ečn t i t … m din s s á e o é oje R eu sv én van ve pok čního u. N rostl o , e t z u s n i i l pr ko ře rov olává pou uzi u, p mp v ky y v děd u. S m áří i v r p y, tk ty ytv ikt ma uži i, v nf l o o m p k u ce a a. jso uli hy ní adl lec e v i p v e d n o st a u níh dávk i ř ed ost reč i Vp a ěm ehk e rm l n a , j v s a ru te , co mo jde se íte hu v Na te o e h ď j N é i . ř n u –P čer led ou? adh n n i a od ur svo t! íva pod

a k n di lo

Č hra o vad b r á Di vel . 4. n r 21 e je . Kátek p

hod t 0 i 0 16. inor M

15

te pá

k 21. 4. – 17.00 hod . – Min

orit

Dnešní starší a mladou generaci pozoruhodně spojuje obdiv, ale i nostalgická vzpomínka na rebelství z doby jejich mládí, na květinové děti - hippies. Návrat k tomuto tématu je spojen s nadšením a láskou k životu, což zlákalo studenty výtvarného oboru Základní umělecké školy v Opavě zpracovat jednu z nejlepších scén filmu Miloše Formana 16 HAIR z roku 1978, který byl inspirován stejnojmenným rockovým muzikálem (1967). Je to příběh mladých lidí, toužících po svobodě, po vlastním názoru, protestujících proti válce a hledajících lásku a mír. Hodnoty, které hledá dnešní mladá generace, nejsou tak vzdáleny od hodnot hrdinů

filmu Hair. Ruce našich žáků vytvořily potřebné rekvizity k ztvárnění jedné z nejlepších scén filmu a ti, kteří se nejvíce podobají hlavním protagonistům si je zahrají. V roli rebela BERGERA uvidíme Matěje Franka, CLAUDA BUKOWSKÉHO si zahraje Peter Hudran, upjatou „hodnou holčičku“ SHEILU představuje Lenka Sýkorová. Hippiesačku JEANNIE dokonale zvládne Dagmar Mičíková a její volnomyšlenkářské přátele HUDA Martin Diatilo a WOOFA Aleš Zapletal. ...ocitneme se na velkolepé oslavě, kde zaznívá píseň, která dokresluje pocity hlavních hrdinů...

t ů

a

- výtv

ta n ec

at ý

en tu d

Vl as

nce s

Ivana Sýkorová – ředitelka ZUŠ, výtvarný obor

á perfor n r

ma

„...MÁM ŽIVOT, MÁM SMÍCH, MÁM SVOBODU, MÁM DOBRÉ ČASY, MÁM SRDCE, MÁM DUŠI, MÁM MILIONOVÝ ŠARM..........“ a my máme chuť znovu prožít nevšední zážitky i volnost květinových dětí, stejně jako jejich zklamání ze situací, které jim přináší život.

17

pátek 21. 4. – 17.20 hod. filmový archiv Dalších břehů

Paříž, Antika 18

(krátká filmová reminiscence dvou předcházejících ročníků) Průvodcem, bavičem, hybatelem dějů a moderátorem odpoledního a večerního programu bude Zdeněk Pavlíček.

pát e k 2 1

h no m Et

bonus D i v jčí + a ra – hud ou lub N.5 b

a

k g K

cc

nk i

lan 105

i

Čankiš

19.

Mi

y:

.4.

hod., Clas

u lid

J

aD o S • p art c i s u 30

velb – K a Vz l d Ča

(22.00 h.) í t u n a nyk Bel pl

19

Debutové album Hudba lidu Čanki vyšlo v roce 2000 a hudební publicista Jiří Černý ho zařadil mezi 20 albové vývojové milníky 90. let 20. stol. Druhé album Densé ju s titulní mongolskou lidovou písní následovalo o dva roky později. V září 2004 vyšlo třetí CD Gamagaj inspirované stejnojmennou postavou z knihy Umberta Eca Baudolino (vše FT Records). Za podpory studia Febio Čankišou natočili klip Sham Sut v režii Pavla Jandourka. Ten je k vidění např. v Noci s Andělem na ČT2 či na hudební TV Óčko. Česká televize také o kapele natočila hodinový dokument. Kapela nahrála hudbu ke kritikou i diváky ceněnému filmu Nuda v Brně režiséra Vladimíra Morávka. Začátkem roku 2005 vznikl klip Anay Yo. Zpěvák a frontman kapely Karel Heřman obsadil druhé místo na mezinárodním hudebním festivalu Chuch Mongolia (v Mongolsku). David Synák se s Divadlem Continuo zúčastnil světové výstavy Expo 2005 v japonském Aichi.

Kape la

Brněnská kapela Čankišou vznikla v roce 1999 a od té doby si získala výrazné místo na poli české world music. Muzikanti místo big beatu, který do té doby hráli v nejrůznějších formacích, zvolili etno, world music. Tu pojali svým vlastním a osobitým stylem. Oprášili legendu dávného lidu Čanki, naučili se jejich jazyk a posbírali hudební nástroje z různých koutů světa - didjeridoo, djembe, yabbara, flétny, perkuse, saxofony, mandolína, basa, bicí. Ovlivněni několika etniky - arabským, africkým, balkánským - a rockovou minulostí, tak vytvořili vlastně nový žánr: etnobigbeatovou dechovku. Hudba Čankišou s výraznou dechovou a rytmickou sekcí, založená na energii, přímo svádí k tanci a to bez rozdílu věku.

Č

an

ki

šo

Skupina hraje v obsazení: Karel Heřman - zpěv Zdeněk Kluka - zpěv, bicí, perkuse, Balaton, blasakordeon, tahací harmonika David Synák - didjeridoo, flétny, altsax, jinagovi, sopránsax, sbor Martin Krajíček - mandolína, kytary, sbor Jan Kluka - djembe, perkuse, bicí, trabuka, yarin, sbor René Senko - tenorsax, sbor Roman Mrázek - baskytara, sbor

u

O lidu Čanki (jednonohých) máme jen nejistá svědectví legend uchovaných posvátnými texty zejména těch národů, u nichž se knihy předčítaly a byly náboženstvím (Indie, Izrael, islámské země). V legendách ostatních národů se takřka nevyskytuje. O jeho existenci se dále zmiňují některé středověké spisy, jako je Mandevillův cestopis (John 21 Mandevill - kolem r. 1300 - 1372, anglický lékař, matematik a cestovatel), kde se doslova píše: „...a v té zemi na některých horách sú lidé, ježto mají po jedné noze, avšak sú rúčejšie nežli jiní lidé. A ta noha jest tak široká, že súci nazdvižena, dá všemu životu stien, když ten člověk v znak leží.“ (český překlad kolem r. 1400 Vavřincem z Březové - kol. r. 1370 - 1437 - kronikář, básník a publicista doby husitské). Z těchto spisů lze vyvodit, že místo prapůvodního výskytu lidu Čanki bylo pravděpodobně na malém území v horských pouštních oblastech mezi dnešním Tureckem a Sýrií. Svou jedinou velkou vyvinutou nohu používali nejen k pohybu, ale i k vytváření stínu v nekrytých písečných oblastech. Tím se vysvětluje i berla, kterou si s sebou stále nosili a která zabodnutá do země sloužila jako opěra.

22

V těch časech zřejmě docházelo k velkým migracím národů, jak potvrzuje samotný Mandevillův cestopis, a to zejména těchto anomálních skupin, které byly zřejmě v určitých dobách na různých místech nežádoucí. Můžeme tedy říci, že Čankiové byli národem multikulturním a jejich pozdější etnografické zařazení není přesné. Migrací došlo k takovému početnímu oslabení národa, že je již sám Mandevill řadí mezi lidské výjimečnosti – zrůdy. Čankiové, stejně jako celá tehdejší populace, mluvili (zpívali) tzv. prvotním jazykem, nazývaným syrský nebo sluneční, tzn. jazykem původní a legendární Sýrie, kterou védské texty symbolicky kladou na pól, kam také situovaly původní domov předků - Árjů. Tomuto místu se říkalo Thúle (římsky Ultima Thule - dodnes existují města jménem Tula: na Sibiři, v Laponsku, Irsku, Skotsku a Severní Americe). Tento rytmický jazyk, jímž byl podle legend předán lidem život, lze dnes obtížně zachytit, snad jen u nejstarších arabsko-afrických kmenů.

„Dvacátý den dvanáctého měsíce roku 1998: Když přemýšlíme, co o tomto dnu napsat, dochází nám, že toho vlastně není mnoho, co se stalo. Žárovka v naší zkušebně svítila jako vždycky, komba jako vždy vrčela a za oknem vycpaným skelnou vatou vzduch zhoustlý a promrzlý tak, že do něj cigaretový kouř pronikal až příliš snadno. Když je však člověk něčím naplněn, když má v sobě vizi něčeho, co ho povznese, chladno se změní v žár a vůbec všechno je najednou barevnější. A my jsme ten den byli naplněni stejně tak. Naplněni těmi dvanácti znaky, za nimiž však pro nás bylo ukryto daleko víc. Dlouhá mlhavá cesta plná smutných i šťastných okamžiků. Plná nadějí a pak zklamání. A pak zase nadějí. Byl to tedy zrod něčeho, co v té době ještě neexistovalo, ale nyní už to žije, byť ještě ne v úplně dokonalé formě.“ Jan Stejskal – bicí Jura Bosák – basa + zpěv + texty Vladimír Jaške - kytara Diskografie: Chmura (2001) - Solarium (2001) Komplexikon (2002) - Ses3čkám (03/04) Nesmír (2005) Zda šťastný zda jsem spokojený ptám se tě duše ptám zda šťastný zda jsem spokojený ptám se tě netleskám. „Navrch fajn střed nic moc hloubky rmoutí a v pomoc just na truc! Nevěřím…“

23

Oh ň pr ov vn é l s í s out ho v k é o ve říc ho vé lik ím dr př Př os i lo uh ed e ti u u st sv dst čty tka na ave ět av ř m sv n lo eln en me i (j ětě í, ut é í j tr av , e a ek m e za ů. ajk je - p fe lo am d i) ná op an ktu žen á st ro ků oh o ro vá ( n na M j z s ě už e. en tic a ž o km iv k zd hr a o že e ou n sti „ n ů ta ě vz na ) ké , k pl bi Zá do ter an cí hy sl á j e“ kt se ova e t tou í er z s m h zh ý c jev pal to ou u h í n ov cit na bit ce j et án em p . D ej vo a. je lně ojd ich r, jic n e lá í j m h v , ro ejic sku ilo zp zh h i l s zh tn an oř lás ob lé ý u í s k a vš dn př tí? e č a ic ou íb Te i d s hn t m ěh nt oh lá i, m o oř s k la či ko te dí oho krá í ně u ří i s u tk c ý zb ní o d ma tař ýv - i t o jí í, aj i íc í.

22.00 hod.

24

22.20 hod.

Nič mi nehovorí viacero pojmov ako hit, nejlepšia skupina, interpret. Hrávam a hrávať budem len to, co ma napl‘ňa. Nie je to egoizmus, ale pocit, ktorý chcem tlmočiť d‘alej hlavne pre tých, ktorí o to stoja, a je to jedno ako, kde a kedy. Rád poznávám nové a snažím sa prísť tomu na chuť, avšak nie za každú cenu. Momentálně ma interesuje progresívna gitarová scéna a hudba od severu Afriky smerom na východ. Ak dosiahnem saturačný bod v danej oblasti, tak viem, že budem mať čo poznávať ďalej. Je toho vel‘mi vel‘a dobrého, ale brechať od dobroty nemienim. Jediné, čo predčasně možem vyriecť o muzike vobec, je to, že ma nesklamala nikdy a ani sa jej to nepodarí Toš asi tak...“ Milan Krajčí

„Hudbu milujem dlhé roky a vadí mi jej postavenie v tomto globalizačnom prostredí, ktoré nadobúda obludné rozmery. Kedže toto som odhalil vel‘mi dávno, tak moj záujem sa prejavil aj v tom, že som ju začal prijímať globálne, a to od začiatku mojho vnímania a vyplatilo sa to. Své ethno music party a přelet nad pestrým a inspirativním světem world music provede skvělý znalec a sběratel hudby, dlouholetý DJ (oficiální přehrávky absolvoval 8. 12. 1980) a moderátor mnoha rozhlasových stanic (Rock FM Bratislava, rádio Ekol. S, rádio Attack, rádio Frontinus, rádio Hey).

25

Pásmo krátkých filmů o tvořivých podivínech, krásných bláznec

26

pásm o

a v noci se nechal unášet svou osobitou imaginací, vidícího anděly a rozmlouvajícího s přízraky a vidinami. Člověka, který se během celého života pohyboval ve zvláštním světě imaginace i vědomí sounáležitosti hmotného i nehmotného světa .

– filmov é

o j sobota i n ako 2 2 . 4 sti .–1 6.0 0 –D ho ům d. u m ěn í

člověka, který přes den pracoval jako rytec

Chvála bláznovství

h, í, pábitelích i géniích v různých oblastech umění – literatuře, malířstv divadle, hudbě - i vědy a vynálezů. Hlavním snímkem odpolední projekce bude dokumentární film William Blake (1757 – 1827), který představí uměleckou osobnos t malíře a básníka, který byl doceněn až sto let po své smrti jako vizionář a prorok moderního umění,

1 9 . 0 0h od. —

y – hraje HaDivadlo L i d o vé novin

. 4. —

Scéna: Kostýmy: Písně: Hudební spolupráce: Dramaturgická spolupráce: Psychiatrická spolupráce: Lutonina: Kouzla: Recepty: Režie použitých filmů: Texty písní:

Autoři inspirací:

vadlo é di Slezsk

Autoři interview:

Premiéra:

Hrají: Jana Plodková Ján Sedal Roman Slovák Žáček Jakub Drozda Cyril Maršálek Miloslav Ludvíková Marie Miroslav Kumhala

J. A. Pitínský (a kol.) J. A. Pitínský J. A. Pitínský a kol. s použitím interview R. Kalenské a dalších Tomáš Rusín Zuzana Štefunková Jiří Ryšánek Petr Hromádka Petr Minařík MUDr. Ludmila Prchalová M. T. Růžička, D. Růžičková Gjurden Vallätällä Broky Brno Harry Wu, Alfréd Radok, Luboš Beneš František Fanda Pánek a J. H. Krchovský, A. Stankovič, L. Marks, E. Bondy, I. M. Jirous Renata Kalenská a Petr Placák, Eduard Fleisler, Alena Plavcová, Radim Kopáč 27 Vladimír Merta, Artur Schopenhauer, Mirek Kovářík 15. 4. 2005

a Ren ta Kalenská

22 ota sob

Autor: Režie: Scénář:

Renata Kalenská Číňan, Básník, … Disident, Kutil, … Schizofrenik, Moderní umělec, … Fízl, Fotbalista, … Ředitel, Starý spisovatel, … Herečka, Židovka, Královna růžových románků, … Ředitel komunitního domu Villa Vallila

Nominace na CENU SAZKY pro J. A. Pitínského a Janu Plodkovou Nominace na INSCENACI ROKU 2005 Účast na festivalu DIVADELNÁ NITRA

a. , ie at y. m in on ir ra ov n n d á ké n u. ila í ic ká vé W .M va lit o, jíc el o Po adl áda . pňo ědi. o v , Lid ry ín ek k v r ip u ar č m di st vt st ov ja ká H u ře po a ně dp né ns ním ic. ír H . P šek ne ost nt a o ova ale it ot im ald nti e K hk n ky n un u V lad an ra le ma táz sce ata om ě V r . F e? r o n n K zd á. f B er et Pe a y i Re n v je ov ol oll hc a or á š í ta Ú ub Ad K c hr hov řin vě ém ol k. an íce z p S n H čá J v Ro e ec ve va Zif vá. Co vš on er E o í. To K v Č o. vík rk alš eb la nk ud ou d an lli če . L ah . A w a la ý -Ž á ie a V ub rn vá ov rv ill g Če o nd Z te V k id ck tla In mě áče av Va ar a do h . D r C no k Vě ra M ížá a. rba n h K d la . Ba Po nek Pá

T J o R . uh ne en A. P a p a a re ček ata itín ozn pe ži a K s áv M vn sé ný al ké a la é ra ch ens ho t sl kt dá pů in o k , a av er no dě sc táz á n by n J. ou vi po en ek a j se é li A . v ná d ace a ed st di tv Pi po řk no p od n av př ář tín zo a, in i č sk ru ha o po é t il h im te es h m mo vě isk ru ěl é sk rv ké ho odn a, ci dí ov z a u ie h h na a p é r dě pin w. N o a raj é in dš slá ood str ozh s s e j o en vě k an o os in. K u ji ež s vět Ja cen r n n o a í a , u y ě vo e o na bno alen ých vša véh a Pl ci re zn je s Lid rů, př st sk , n k o v od zi án kr ov kt os ík em á em k ýt ko gn í y ý e , o ud la b v v v k ac a r tou ch ré je d s eře ter éně jek arn á, p i, ad f no ka sk bá jn á z at tu éh átr s vá ost asc vi ždo ut sn éh ám ra sv o u á kt éh m v dě i z in n. u eč ík o ě k ně em i s rn ivn o ní m ac Je so ě o sp M pol ě c ích záj ní 2 mu a al i h dn bo vk e m ot ič er od tu i n o n o jen oh če vil „s u 0. s itn up ko ců íl v Vil mun n n v d t á sk ím ět os ol ím s la ěl stí H ný ed č i t e os , n aD s e 28 Ho Val ním živ kem ého zp lon tan etí, do ti. e iv er lub lila o m ů do ot Z ži s si e, ch jis a iá ěp Vla ov mě o v g e c č v p b m u e ů Č o o to dl l dim ou, o e b e t “ t s m r k a l tě a v Če s a v n p , á o ý í e če je kl u í rn rem olit né r s t nk ko ad do e s ot az Dlo ým, Hu ický m Ú n i b e e n ž c é ý m fr ot c el u sp uhýmbýva číne m ak jezdě (je on áz h ou dě is lý m t lat ) ho tov ky mo ovat , age m p , vý ivist , her án de ele nte olit tva ou ečk a vě rá m a r m i ze to A S kem ník di ou Va ňky rem dolfe tB L Vla em siden Evou ck ní m u P t d D fot ovo kon řem Br dvík imí avid em re a e e b u k c Ko alov –Žah entr em P nald m Zi m m e fčá ý l a o ke Pá lerem m in urk čníc odlah m, m, o nk t h o e v , v p em bás rna ou, tábo u, očt , dr ník cio čes rů n Ba žit em ále kým Věr r un e ou a M baro apsa lkou Fran m Ja ila u Ca nýc svě tišk nem ne h m rtlan rom tové em Kn h ížá dovo ánů o rek ke u ord m. u

P t Ne a a v au vša Mú rok ak by A tr r v pu y to k z u é l re pol . G agi ní ži ist ol ko div bl st rs po ma 19 pro to sé o df m a Ja ik ou ká č jí 9 g ov rů pa la ed de n ac pe č ítá b 0. ra še d ja ov ma ie lní Po An í) n te n ýt Hl m m ko é ) L p . í s ní o in a , k j ab ton . a h r K em př , d se sc vn te en za so ín A o s . G d ta lím m lvo P íz isk zá en ím rý pr ol iva la y iér ně u p a o k o ze ěst vá ití df d se (v ou za nán ní nsk ný se lav ce bs ry sto l l am a. je ú by dr kla í ( gym ý: ch , v ou Ha ah sta r, a p V d am da de l r , O d no a y n so ýtv da Di em liz le Ka at tel lší ázi i v 4 . u v ě Sm ad z ča a ub ar lší va či ov b iza ů M . kv n l or né ch dla nn al za inet ce brn s pů a dv i . lk e p ej Č ět kl u Ka ěn so ou ů, a ak , v os v ov ů vý er na so zn no 1 Ja áda Mú fko ské bil let vy kc ti ed ti pr á ,O b ko jíc z, v vy ho i ja é n uš 99 a dá e, p vit le Ka ůb i í m . l á 1 o Si dr ch e k Am Oc ko st E k v ř ( n b ěh n a Li ln am čl te a ho in av l b ě e el pů jš a r ds án ehl výs ich ine u ro á v at enů rý rik tni spi by í č íd t j tu í s č k c e c y ku zo ur s c n i J ob h ži á k , b e i as ky av e a i 19 olog g a rně spo hry ého ent a St . A í m ud i y, op ns 96 ii, re ns jil A k Di řed á . P n lo is ce , T R žis ké y O na rou va n ití oh st u na áň itt ér ho c na ž dl í k ns o v í č ce a, er, pů n ho s a ku a n nih pr ký ýz es ro Tá De so ezá tni M a p a p ov em c k ň b . a n r na ké ů v n k í u s m iéra 19 a - č e, V od islé ý k tka) sob ová ick m ho . n 99 esk os ro ho rou . V il z zk é š ný vy oha Spol s u k ko ,Ú á d k ž ) r u ch tvo če up e u . V le 2 k p č l ek oc div řil ský rac lad rem esk 00 tur a e 1 jak ro v p a m ov y a ié á p 0 v níh Ha 99 o a ce Brn pr dle v ozor i a m al lás ra, rem Div o c Div 1 se utor 198 ě p až u e ka Div ié ad en adl st i r 5 b roš Ha ském Zlín hodn orav s ě Div , N ad ra le tra o. al é e y e k ož eln a i Na Sk By spo žisé l je l ně s č ad Dejv (Osm insc ými dn k li e v ík ns ino le e i r d l z l c n a u e i k pů ace vad sou he (Jó e s - č cen ábr ně jed tv (vl ím olik rn b, ém l a : l a n n ů b e Je orem ím ( Krá diva a půl např y, v n lepi ská ace dlí á lo ím rce stní cí l O dl (h uk ze m ,J .v a B i ry a Be utor (Dal loud idip e (Se ejí p Mě chž ch - prem . sts tlé em ibo ěn us s č a t s e i sk éra Po m a div r). í, M ), N ra ú tork kém á ko á n a z a y r ry k Po jíče eb K deln ša, odn ost) ňa, P sl k o íc Na ím d , br ro div ední (krá med h he c š i i tk fur ivad něns es), r e a c ian le v kém kn dla S esta á bá o na Desk ih r d s t t a P o o i ), t r Wo Pra ka v o Be eň o zen (spo ak aze e í, d h l l op jak vy ker a a (In Brat (spo ešti) Park u s M ern le is p t a B . ím čás rávě ezr imní lavě čně Kom(naiv Čer tec ní v uč ( de ) i p s ko or ní nou r a š h)… e d Ne ník ro l o vo uvě hr zai ektiv aneb mán kem ), u ), řit din cký em eln y), ch á

. alo o ově hov ulo l n lo k j : lo ni stě stě yh ši ad o vz ro pře nev yře lek v P i l v á e aD ad v s se 1 j s H Div 974 ech am 199 svů ěn t t 1 t a H ce i le ni oce za okř ro set le a v r jalo l p v e , a ž ři by d a .A p ý Po rn ům í a ter B m m k do blé áze ici, z ul . o pr zky vě úz o M á ot uk et S in a b n a K na

29

í m uměn neděle 2 3. 4. – 16.18 hod. – Dů Artušovi a ryt ě o králi íř

ích ku gend Filmo latéh l u a le vé pátrán o ze slavných „rytířskýc h í po Svatém grá c í c h“ film n e stolu v v k ů dokumentárním filmu i se E , ť l C e č i d) doplní dmá pe i „ hu m e, Se or n ě srdc (Excal é n c e Monty Pyth k u d č ro ibur, První rytíř, State p z u onů či k i t a em probl odlehčen Bohumila Vurm ý“ pohled na danou a, kte dnášku e ř p Cimrm r á bu a n “ t i anů. Přijďte se „nalad n. i de d o h 3 3 . 9 1 vat v o d e l s ná

30

n e děle

2 3.

4.

–1 9.

nor

Bohumila Vurm a

Mi

ledači S v ah

it

d

—

y

a šk á n

33 d.

řské řá í t d Ry

ho

Vydáme se po stopách Svatého grálu, které vedou napříč naší zemí. Příběh Parsifala, rytíře od kulatého stolu krále Artuše, má svoji obdobu v době vlády Lucemburků. Karel IV. a čeští Lucemburkové stavěli Karlštejn jako hrad Svatého grálu, stejně jako opavští Lucemburkové svou osmibokou „Švédskou kapli“ a starý Bruntál. Zikmund, nejmladší Karlův syn, založil „Řád draka“ po Artušově vzoru. Jeho protipólem se stal husitský kalich – číše grálu, jehož poselství se pokusíme rozluštit.

„Svatý grál je pravděpodobně tím nejhledanějším pokladem v lidských dějinách. Vytvářely se kolem něj legendy, kvůli němu se vyhlašovaly války a mnoho lidí zasvětilo celý život jeho hledání.“ Dan Brown - Da Vinciho kód

31

grá l u ého – p ře at

edači S v

Co je to Svatý grál? Je to pohár, z něhož pil Ježíš při poslední večeři? Nebo je to pohár, do nějž Josef z Arimatie zachytil krev ukřižovaného Ježíše? Či snad má pravdu autor Da Vinciho kódu v tvrzení, že je to Svatá krev, materializovaná v dítěti, jež bylo zplozeno příslušníky dvou silných královských rodů, Ježíšem a Marií Magdalénou, a jehož potomci údajně žijí dodnes? Jakou úlohu v odhalení a střežení tohoto tajemství sehrál řád templářů a jeho odnož Převorství sionské? Vydejme se s Bohumilem Vurmem po stopách odhalujících mýty i fakta o hledání Svatého grálu, pokladu, jehož idea dodnes uspokojuje silnou a tak potřebnou lidskou touhu po tajemném a nevysvětlitelném a „který nás nějakým způsobem i v dnešním chaotickém světě inspiruje…“

Grál ého at

Bohumil Vurm (1952) se dlouhodobě a s neuvěřitelným zaujetím věnuje studiu tajných organizací, zasvětitelských škol a jejich souvislostí s rosenkruciánskými ideály. Klíčovou postavou jeho zájmu je dílo nizozemského malíře Hieronyma Bosche. V jeho obrazech hledá odpovědi na mnohé nevyřešené otázky. Od roku 1993 působí jako předseda Nadace Hieronymus, která se zabývá dílem tohoto umělce a hledá 32 prostředky k jeho restaurování a výzkumu výtvarných děl. Mezi její nejvýznamnější projekty patří restaurování nejznámějšího Boschova obrazu Zahrada pozemských rozkoší ve španělském muzeu Prado v letech 1998 - 1999. Zároveň je také výkonným ředitelem Společnosti Praga Mystica, která v roce 2000 připravila stejnojmennou výstavu v podzemních prostorách Staroměstské radnice. Mezi jeho dlouhodobé zájmy patří studium záhad evropské historie, jehož výsledkem je třídílná publikace Tajné dějiny Evropy a první díl Tajných dějin Čech, Moravy a Slezska. Zabývá se rovněž problematikou karetního systému tarot v širokých souvislostech, je autorem dvou karetních knih: Tarot – Velká arkáda a Tajemství karet – Encyklopedie tarotu. Spolupracoval rovněž na svazku nazvaném Encyklopedie českého a moravského vína.

pondělí 24. 4. 9.00 hod. – Minorit

Tajné dějiny Evropy, Záhady a památná místa

Moravskoslezského kraje – přednáška Bohum

ila Vurma

Povídání o hledání smyslu života a putování po posvátných místech. Můžeme odhalit osud naší země ných i svůj vlastní návštěvou tajem míst naší země? Procházka od pravěké svatyně Velké Bohyně u Spálova v Odrách, dnes nazývané Maria Stein, po zednářskou zahradu Alberta Hodického ve Slezských Rudolticích se pokusí na tuto otázku odpovědět. Ukážeme si také “kříž osudu“ naší země vepsaný ve tvaru krajiny a arch itektuře našeho hlavního města Prahy.

33

34 17.00 h.

Shakespearovo kouzlo přetrvává staletí i přesto, že nevíme, zda se velkým narodil, velikosti dosáhl nebo mu velikost byla vnucena.

– umě lec ké

d

enty um ok

Neznámý Shakespeare – umělecký dokument z roku 2001 Byl opravdu autorem nejgeniálnějších her alžbětinského divadelního zázraku William Shakespeare ze Stratfordu, který po sobě v závěti nezanechal jedinou knihu, nebo byl autorem tajnůstkářský Francis Bacon, který se bál o svůj život, a tak použil nastrčenou osobu, či předstíral chvastounský tajný agent Christopher Marlowe svou smrt, aby na svém díle pokračoval v cizině, nebo za vším stál Edward de Vere, 17. hrabě z Oxfordu?

24.4.

„ I vy své křivdy chcete smýt? Vlídně mne tedy nechte odejít.“ (Prosperova poslední slova poslední Shakespearovy hry – Bouře)

pondělí

kino Elektra

•

Tisíce knih a statisíce úvah byly o Hamletovi napsány a proneseny

protichůdných názorů. Jak řekl polský badatel Kott: „Hamlet je jako houba.

– umělecký dokument ve všech možných jazycích světa. A přece zůstává toto nejslavnější Shakespearovo drama zahaleno stále snad vyzývavějším a stále více vzrušujícím tajemstvím. Všechno kolem Hamleta je záhadné. Otázka literárních pramenů, otázka větší nebo menší věrohodnosti různých dochovaných textů, otázka, zda dramatik v něm vyjádřil své nejniternější zkušenosti a city, nebo naopak pronikl svou obrazotvornou intuicí do zkušeností a citů jiných lidí, a hlavně otázka charakteru titulního hrdiny, jenž vyvolal tolik vášnivých a často

Nebude-li se hrát stylizovaně nebo antikvárně, vsákne do sebe ihned celou současnost. Je to nejpodivuhodnější hra, jaká kdy byla napsána, právě pro své mezery, pro to, co v ní není dopovězeno.“ Nahlédněme tedy, jak se s tímto 35 náročným inscenačním úkolem vypořádalo několik generací režisérů a herců (Laurence Olivier, John Gielgud, John Barrymore, Innoketnij Smoktunovskij, Derek Jakobi, Richard Burton). „Být připraven je vše.“ „I v pádu vrabce je určitá prozřetelnost.“ „To ostatní je mlčení.“

u

u20.00 – Lout h. M a ko F4. 4. – vé

o ri e o d t s hi stovi (C ok

r o t

po n d ělí 2

Dramatické zpracování velkého evropského mýtu o paktu s ďáblem a prodeji nesmrtelné duše. Faustovský archetyp jako metafora k současnosti.

Tragic k á

36

Fausta můžeme považovat za hru stojící mezi „vnějším“ a „vnitřním“, božským a lidským, duchem a hmotou. Jakoby vykukuje „odsuď a teď“ do „dálky, kamsi na druhou stranu“, váhaje mezi povinnou „přítomností“ média a stejně nutnými prvky nadčasoe ) vosti a odprostornění duchovních zápletek. w Vznáší se nad fyzickým a reálným, nad napůl lo ar dlo historickým příběhem, vyjádÚprava, řeným slovem a rytmickou va i d režie a výběr hudbou, a přitom se snaží hudby: František Derfler získat přístup k nezměScéna a kostýmy: Milivoj řitelným, nehmatatelHusák ným silám působícím Pohybová spolupráce: Hana z „druhé strany“. Charvátová Ve stále techničtější Účinkují: Petr Štěpán, Viktor a materialističtější Skála, Tomáš Sagher, Jan Mazák, době, ve které žijeme, František Derfler, Veronika se tak Faust stává dílem vskutku dialogicPoláčková, Eva Hrbáčková, kým a humanistickým. Ilona Šumná, Michal (Shimon Levy – Faust Isteník, Jaroslav jako systém chaosu) Matějka

Divadlo raje U –h s

Na Faustovi se zjevují evropské základní rozpory a napětí, která přesahují bezprostřední zkušenost a prolamují se do oblasti absolutních hodnot, zkrátka tam, kde se rozhoduje o posledním smyslu, o životě a smrti, spáse a zatracení člověka vůbec. Na počátku faustovské literatury nacházíme lidovou pověst, která se rozšířila v různých obměnách na sklonku středověku a na začátku lu novověku především ve to střední Evropě. Historicky nás pověst vede na heidelbergskou univerzitu, kde si Johannes Faustus, narozený krátce před objevením Ameriky, získal pověst učence znalého magie a čarodějnictví. Své magické vědění používá ve svůj vlastní prospěch k vládě nad lidmi. Lidové vyprávění o doktoru Faustovi a jeho černé magii, jeho smlouvě s pekelnými mocnostmi žilo prakticky až dodnes hlavně díky loutkovým divadlům. Koncem 16. století se pověst o čarujícím učenci rozšířila i v Anglii, kde ji umělecky zpracoval

Christopher Marlowe. Jeho Faust má zcela jasné a přesné rysy lidské povahy a jejich pokušení: chtivost, samolibost, žárlivost, poživačnost a touhu po moci. Tyto vášně vedou Fausta k tomu, aby uzavřel smlouvu s ďáblem a zaprodal svou duši. Mefistofeles dodrží slovo a splní do písmene vše, co bylo dohodnuto. Ale i Faust je svým způsobem čestný: odevzdává peklu svou duši v hodině konečného účtování. Poučení je zcela jasné: člověk nemá sahat po tajemství, které leží za hrani37 cemi jeho poznání; nesmí sahat po moci, která mu nepřísluší. Za překročení těchto hranic se platí věčným zatracením. Faustův hřích tkví ve vzpurné dychtivosti stát se nadčlověkem, bohem-samospasitelem. Faustova postava přitahuje dodnes evropské básníky, hudební skladatele, filmaře, umělce, filozofy i teology. Všichni hledají ve Faustovi svůj vlastní obraz, obraz Evropy.

Velká literatura vidí ve Faustovi moderního titána – génia, který se odpoutá od tradičních vázaností. Faust se odváží na vlastní pěst usilovat o sebeuskutečnění, aby nakonec ztroskotal. V tomto pojetí se s Faustem rodí obraz tragédie novověké subjektivity, která se chce opřít o sebe sama. Faustovská legenda zjevuje hlavní úskalí novověku – nebezpečí poznání. Cesta poznání je pro západní tradici cestou k moudrosti a zbožnosti. Poznání mělo chránit před běžnými svody tohoto svě38 ta – před nebezpečím slávy, moci, bohatství... Cesta poznání je cestou duchovní: díky vědění rozpoznával člověk marnost všeho pomíjivého. Faustovský mýtus hovoří o tom, že poznání a učenost mohou vést k záhubě; jakoby symbolizoval osud novověké vědy. Ta se také zřekla Boha a duše, vyloučila je ze svého snažení a svých úvah. Za to se jí otevřel celý svět – poznatelným a dosažitelným se stalo téměř cokoliv. Člověk si sliboval definitivní vědění doprovázené blahobytem

a štěstím. Místo vědění však věda pouze nashromáždila poznatky; v jejich záplavě se člověk utápí vlastní nevědomostí. Věda neodpověděla na základní otázku smyslu lidského života, ani neposkytla lidstvu radost a štěstí. Stručná poznámka k inscenační úpravě: Inscenační úprava Marlowova dramatu v překladu Aloise Bejblíka vychází z faktu, že obě zachovaná znění hry z let 1604 a 1616 jsou sice založena na původním Marlowově textu, ale text samotný byl značně porušen, snad zcenzurován a proškrtán, a později znovu doplněn řadou komických scén patrně z pera jiných autorů. Zatímco vážná linie hry je respektována v podstatě v plném rozsahu, komické scény jsou do značné míry přepracovány s použitím textů lidových loutkářů.

Počet postav je oproti Marlowově textu omezen na čtyři klíčové postavy a sbor, z něhož se rekrutují některé menší role (Pekelná nevěsta, Helena Trójská, Žebračka). Inscenace pracuje rovněž s fragmenty textu lidové loutkové hry o Faustovi a včleňuje do děje loutku Fausta, Anděla a Ďábla.. Komediální linii hry nesou dvě postavy, Kašpar a Wagner. Tvoří klaunskou dvojici, jejíž výstupy nahrazují nesoudržné komické scény původního textu odehrávané řadou různých, avšak typově velmi podobných postav (Wagner, Klaun, Rolein, Ruda, Hostinský, Koňař). Inscenační úprava staví kromě přesvědčivého herectví protagonistů na začlenění loutkářských prvků a na výrazném uplatnění sboru, který do inscenace vnáší výrazový tanec. Přes místy značné zásahy do textu, jeho přestavování, promíchávání, propojování či dialogizování, vychází úprava, domnívám se, z nitra díla a snaží se nezkreslit jeho živý smysl.

Divadlo U stolu: Divadlo U stolu je komorní scéna zaměřená na inscenace jak klasických dramatických textů, tak dramatizací literárních předloh a rozmanitých scénických kompozic děl básnických. Toto brněnské divadlo opírá svůj repertoár o velká díla světové i české literatury, která se zabývají základními existenciálními otázkami lidského života (příběhy Starého a Nového zákona, Calderónův Život je sen, Máchův Máj, Demlovo Zapomenuté světlo, Durychova Boží duha – získala Cenu Nadace Českého literárního fondu…). 39 Divadlo nemá stálý soubor, externě spolupracuje s umělci, kteří se podílejí na jednotlivých inscenacích. Spolupracovníky jsou opakovaně výrazné umělecké osobnosti jako Igor Bareš, František Derfler, Petr Štěpán, Milivoj Husák, Helena Dvořáková, Hana Charvátová… Divadlo U stolu vyznává a usiluje o tyto hodnoty: významově i výrazově bohaté divadlo, herec v úzkém kontaktu s divákem, výsostný básnický text, péče o slovo, katarze…

eny álie, ní zlé ž USA, It Zkroce of the Shrew) aming

i (T ut effirell 18 min ico, F. Z 1966, 1 nco Zeffirelli hi D´Am c usack c a e r C F o : s Cyril C ), Režie Deh, Su a uccio), l (Gremio tr u e a b P b (P : e n W Scénář ld Morfi d Burto ranio), Allan a r w a , s h í) O ic : jč a řina), R red Lynch (T en Parry (kre Kamer ino Rota K vá (Kate N Alf l tičkář), Tayloro n (Baptista), Hudba: th e b a ff (pun Michae r z e e li ), h d E a r : tc k o jí b n H o a l la D Hr Michae Vernon ha Pyneová (B older ), ), io z ě m n u (Gr oy H atas elli (k rlo Cob r (modista), N (Hortensio), R Cianca li) etti e ar dne in ic G p B S y ), r n io o to z firel f Anth e zio), Vic ignan (Vincen n e Z c u York (L llo), Mark D nco vička). e (Biond aloriová (vdo (Fra škola V ma ý kt Fil Americký barevdnelní Proje a iv d edie italský natočil smrtelné kom e lé ženy z n í le n h d e o c íc Zkro elli p 40 padn hlý film r Franco Zeffir su většiny zá peara od dob širokoú akes le hla h d režisé o S ý í P c . v a o urence pta a film espear lmů La ích ada m a Shak nejlepš earovských fi který je žáke z a n William d je to je hakesp Zeffirellimu, ho, ti n o c kritiků onatelných s . is e elles ina V y. nepřek ra a Orsona W ežiséra Luch í Padov ého r esančn lských Olivie k n e ls r a t it o o a iv h it ž é t y n a v tn v la o s k plá tat řilo evo ě inspirován rozpou se poda m zřejm odařilo se mu spearovské o it ř p l By tí. P shake odního 16. stole typicky do pův malířů selí této ých zásazích ového e v lm é fi n u a o r tn neváz i nezby struktu edlohy. Na ř u p o i n a š ou frašky ární př ých odli ou měr ynucen at ducha liter ě vydatn ylorová textu, v ov jm h e c ř a z z o a í, ěn iz T sam ztvárn lný isté – L lmu se rotagon eodolate u jeho fi úspěch a znamenití p Burton jako n ob rd podílejí a Richa ateřiny v roli K cio. Petruc kino Elektra

y n e lé ž

z í n ce

o r k Z

úterý 25. 4.

– 11.00 –

irelli ve dil 12. 2. 1923 relli se naro Miláně v lce Franco Zeffi vá . ět čínal po 2. sv Florencii. Za hář výpravy í herec a návr jako jako divadeln hož pracoval ně u o, tih on sc je. vě ch se ě m u Luchina Vi u Ze ámý e také u film asistent reži lní režisér, zn de va di ko ja bil i klasických so em pů ac 50 en 19 sc in Od i moderními průbojného ým st sv vě po ším ev ho Je před ilánské Scaly. schopnosti m é ě sv én e sc kd e, na ic oper záhy i za hran la Velkou . ik ch on ní pr pe ra režisé ých vystou roce i pohostinsk světa byla v o íh ln prokázal i př de va eo ýnského di tragédie Rom y ov ar událostí lond pe es scenace Shak se uvedl i na 62 19 ce 1961 jeho in ro v dle Old Vic. ovy Dámy a Julie v diva enací Dumas oadwayi insc beeho hry Al lii Itá v newyorské Br ce vé a v příštím ro žisér se popr s kaméliemi vé?. Jako re náročném rginie Woolfo ne Vi v jí bo 58 se 19 o ku Kd í ro l filmovou prax 65 připravova 41 obeznámil s ng. V roce 19 verzi ímku Campi ou sn ov ém m fil ov ta dk en poví uc od pr ho íž erické h, k jej v Itálii pro am Manna Smrt v Benátkác ase 66 zfilmoval 19 novely Thom ce ro V . anželskou nedošlo zlé ženy s m realizaci však edii Zkrocení m , roku 1968 ko em u on ov rt ar Bu Shakespe a Richardem ou tací hry ov ap or ad yl Ta ou mov i dvojicí Liz espearovi fil ak tujícími herc Sh bu k de il i át m vý se znovu vr později sadil mladist ky ob ro a ou dv er O kt . , ovou Romeo a Julie Olivií Hussey o životě sv. Whitingem a natočil film Leonardem ět s neherci, 1973 byl op u, ce ět ro m V . ná na ího ce a sestra Lu podle vlastn un izace Sl al r re at né Br i va Assis vodů připravo iemi. Na Františka z dů h íc čn an él se z fin a s kam ovy nucen vzdát románu Dám natočení Dant kou televizi film e Dumasova aletý plán na glic lik filmové verz an ko a ně ou ho lsk je em a Olivií o ita naráží iverem Reed 2), . let natočil pr stejné potíže O´Toolem, Ol Traviata (198 m V polovině 70 re . La ie , te 1) ed Pe , m 98 m (1 ko lle Božské Endless Love bertem Powe llas Forever ň: Ro Ca po s a es ký 9) al ts e 99 re m (1 uj linim Ježíš Naza h filmů jmen , Čaj s Musso . Z pozdějšíc Eyre (1996) Husseyovou t (1990), Jane le m Ha , 6) Othello (198 (2002).

Franco Zeff

a chty

j í Bu – hra kový Lout í pletn Kom

y loutk

au illiam dílo W

tina Kris vize: uper ět a s á olík Nám v r t Sm ěričo Mad va: Robe y k a Výpr ty a lout outky ch al a Bu c h t y 200 4 í: Bu H r a j éra: 6. 4. i Pr em

toma

t pr o

a Sha

jedno

42

a kespe

ho di

ra

ní život lečná p e a r e . o p s s dna í ake dy je m Sh pletn roma a: Willia eho kom ctou h o d j ala lásk vávali u a ú t a. tky d co ě koro a lou zpra aby s po tikovi sv m y ě t n h j Buc a t a rál čas, ama ivadelní ě r n d z z u ó d o ri ru m ta se onečně d největší eciálním earovu h . k há lé sp ek sp t old e e u h v k o Dlou o a nyní i l a á l vzda Vás ček jednu Sh nožství díl m ek a, . 4. zážit ho divák přeberné r ý 25 ečný no a ne • úte 0 hod. Jedin pro jed adlo 0 u é div st an • 17.

• Lo

utko

v

vák a

aneb

r y ukne loutk ít Br e r a n Bucht y a V , B a k k z a d e eran a vá dů ochá ět: R echo áš Pr mará Nám : Radek B r: Bára Č ner Tom h ka c / e o ý k i a l z u ž ě em k o d Br eč Re osam áklad ek B : Vít arný jeho jím z hříčky. , e í Výtv bní dozor ran, Mar š J . u t i í e ud ostav é i slovn at stát. Hude Radek B . 2004 mno n t i se p í: a s je nost y, výtvar káže zůs Hraj iéra: 27. 2 ho boxer ž o m e o ip Prem h smutné ví a n ady a vt teprve d á srdce t s l a zouf vání náp ním, pak ák, ale m Příbě řátel. e tr stém ě... po a nep nace o pu překva jen s utrp velký chy yhraje. ště a ješt é v l Insce vost, stá ky spoko e zrovna vstane a ještě a je ejpozoru c A c a n je hr dyž je Ro . Není si . Věří, že ě jednu. ERIK za t a u Jen k je hrdin A věří m si dát ješ vní cenu y o . Rock vný sen a nechte tižní put ku 2004. á u s a spr e do ring kalo pre cenaci ro s s t Pojď tavení zí řskou in s á Před jší loutk ě hodn

43

g, n i x - bo ing X I y k Rocking, loyut kisajísBuchty a loutk . 4. r ý 25 od. • úte o .00h • 20 é divadl v utko • Lo

ev. má p ní cest ě ), ne le na divadle a komor n je stá vě ebu, Švando de důraz recká e e a l v Ch znik akotvil v eních kl utkově. H m. Nein ch te 991 v ý av lo ěz oce 1 řechodn h předst ky hrají perimen í autorsk lc x ývr kter řestože p dětský oval, lout čirým e racován m divade ý t u tky, p .V Zp a lou í budovu (gický plánravdu exis ospělé jso divadla. ž s unavenr a úpravav chty lo tn op ur ro d kořenů em ne ů. Výbě ých s adla k amat or Bu u vlas ení p k y e v Soubce mít svolinii ani dr žitek z di představ evracejí k ovým bra nebo filmojí ani vel st. Loutk h á b f ilm ično íběhy by zá šker Nech i se n z kni ovou se ne haot ř žánr vákem. A ozadí. Ve dlem, an povadlým motivy , které st a c a velké p i patetičnou é u a i p s t v i o a o d d h m nám dano gsd é é pořá kým si n ážnosti č dialo ustupuje učasným společn toricky z aného t d o c neus ň v o ja í v á ani s ují n váše p od ická způsob, ením e p s y t jí arod xtů m m čt dstu spiru ických te . Texty p s dětský loutek je evokují vářejí o t í a ety) k vy i klas ramatem k souvis chet arion eň ta d u Bu ním vždy něja o poetik u jde o m , a zárov atu. r i o textu a gest. P (většin hrají dět nosti tém

– hr

pr

4.

m a r

a ol šk

la t ě Sv p

a

El kino

ilm tF

. hodra 0 0 ekt 11.

ek oj

opra 6. Chapli nův po i jede vdový umě da 2 lecký n z je slední e ř t ú h s Nepřek o nejl pěch a s ep y snad covaný puje vizuáln ších filmů vůbec. mi ko ími ga mický gy a opravd mi propra u usmív smát se u n situacemi, at a sle ěj ani vlastn nelze, ě dovat komik lze se smutn a Calv jen ý osud era, kt ztratil zestá er ý sc vota m hopnost roz najednou zji rlého esmát šťuje, u vsto že up pu rá mu dá zap í mladičká b blikum. Do omeno a ž a on jí ut na h letka Terry, inaopa lin) ktek doká ořkost p votu... a ž je e h Její slá d Ch va vzr odat sílu a o o konce, sluní, dva za ůs rlie val svý tímco on od tá a dostává hu k žia h ní ute m (C če, aby se na výkdy bý i starostmi, ji n as va mi s ba lý velký kom etkávají se a ezatěžon ž ik zpív sekven jem jako pou á před ve chvíli, li r cí, kte rá je h ční kumštýř estauracelék, a . Film ořká ja přesto vrcholí ko ten které patří n 44 chvíl Chaplin za celo mezi nejgeniá ejodpornější i, kdy u ln svou k ější sc by ji komik ův příb ní začali z d ariéru natoč ény, il. A ve iváků ěh uko Světla ž n d ra ču ímat s lz plinov mp jsou asi je výmluvn ým Th y, on ým film nejaut eE ob vého, e jaký v m, představ iografičtějším nd. e sku ujícím dokon Chat eč ce k voucíh v něm odlož nosti pravd omika tako il svůj o ener ě p o d obn po gic nakon ec ze v kého tulák věstný knír ě byl, a je ze ek a ze šeho n liku a stárlý ejvíc t na muž, k žiouží p 2 proslu konec i úsp o ro terý 195 : ěc nit pos SA, lední lé hu dívky, k zesmátém p Režisé t) U odukce aplin h ubt erá m ta jeho g r film i r h el u dok á u Sv života bohaté a a p harlie C oh (Lim zala ... zkušen ětla ramp C mp ežie, hudb her zavzpo -hally, a t o s r o ti T s a . m e v tl ř, r nd H laire číslo v nichž začín starými lon ínal na vlas Svěět, scéná e), olla al a ja tní d životě s, R vero), B (Nevill ko par ýnskými m m s svého la“ Bu á u r N l t usictnera n hrdiny a stera i S l C l d p ( e y pr Keaton s nejsiln Kar haplin ey Cha an Llo on a (a p i výmluvně o poslední ější sc C era: m dn rávě je at v én Jedno Kam Charlie ry), Sy nt), Nor ter Ke jich sp ybral „rivau z pře ou filmu). s : olečné a er u jí t ) dností T a s B ba, za r ( r , o e á číslo je H l) n (P této ně kterou dite mov part uce mé získal le Bloo igel Br delní ře lverův Oskara gendární k komedie je a a N hudv omik C . i ( (d

1977) (16. 4. 1889 - 25. 12.

Charles Spencer Chaplin

ý merick plin, a ducent brit a h C r o e ta a pr h osobnosSpenc is s r á le r n Cha ětšíc c, sce ý here jedna z nejv ůbec a záro filmov v du, v. ie z o f t v a ů r y p g r é to ského inema bností í mnějš tové k jvětších oso tí svě e jvýzna viny e n n z ě a n n r lo d t o a je p p í ň ve u a prvn na o film tesky 6. dub něméh filmové gro svět 1 odině a t n s o í n r z osob přichá ě v herecké oletí, tupuje n 20. st Londý Chaplin vys v 9 8 8 k 1 ntomia u a p p k t ( o r le h delníc h pěti a c ý iv v d s od ních neích. ch prv ve svý ) představen e Chaplina je a k s h t c le a r ý mick inci (m ydí Cha í a mlá stá v chudob ps a n a Dětstv ů n r né - vy alizová diny oderadost krát hospit od ro c zoli e t k o ě , n oha rů je linice í v mn ameloické k ak živ k p , chiatr e m s e ozději tiskař le nicméšel), p ích: je a ovolán nkonec ných p slíčkem, na z londý é n d o je p u i á č m m ž te ga stí. ává an olečno řichází ně získ adelních sp otě p iv iv ž d h p oě skýc plinov delní s v Cha s diva je e o s p S y Zlom d o p 1914, k turné ískává v roce dostává na z h c ký tí lečnos Senne americ tátech olečnosti M. zuje a ných s p s s b o e á v 1914 h angažm j jen v roce němýc ž je átkých rvé por k ta, jen i t eti pě n, pop do třic nichž Chapli ý kosv k slavn oty, a , t ů ji m ě d fil lh z o a p k j ité svů pytlov padnoucí uživší e řinka, n u , b é ( tým t, velk užívá lý kabá okonale vy ošuntě talent u), d ý lk k ů h ic boty a byčejný kom ut mimo eo ikno svůj n vá vzn 914 dá - rok 1

ji autom né filmům obilový Chapli plin šť n na ch zá ast vodech je zuby ným otcem, , ChaChapli , Chap n s pra lin v z Chapli vuábavn nb ím par V roce anditou. k u či 1915 C haplin lečnos Senne t o tov lečnos pouští a př echází u s p o ti Ess anay, ke spo natočí pro k během terou pouhé třinác pak h t grot o roku esek boxere - např dalších m . Chap se pop či Chaplin t lin u rvé ob jevuje lákem (tady z ústř e p dních ozději p jedna o novýc h sním stav dalších C ků, a t Charli o „věčn haplie). ý tulák Mezi r “ ok les Sp y 1916 - 191 encer 8 pak Chapli Charnejvět n ší hvě zdy fil patří mezi grotes mové 45 ky - v (němé tomto kají m ) období imo ji n v znié plin ha sičem, filmy jako ChaC Chapli n strá haplin v láz žcem v n řádk u eřejné ích, , Chap ho polin na bruslíc k o h, lečkov ých Psí živ Dobrý voják C ot. Od roku 1 haplin či Charle 917 př s Chap itom lin toč nost F í pr o s irs polečV roce t National. 19 dá vlas 18 pak Chap lin zak tn lání spo í filmovou a produk lečnos t , čv roce o rok 19 po ně s n 19, pak stojí zději, ěko ,s mi her lika dalšími polečci té d oby, za slavnýspoleč vznike nos m v jejíž ti United Ar produk ci pak tists, natáčí

je roli osobňu ouží ještě t aplin z h ý C r e u . kt m ublika - ve fil ího klauna, tlesk p nově c o u p o ít n ž r li a z p stá a u h o C n ň jed pak v lin, alespo mená - Chap 52 zna ředěl sá e d a Rok 19 ýznamný p p v očátku ý na p vského taže životě n a v o led yo jnou a pronás za meccarth d ú a t ech z tých le jených stát pojené státy po iS e ní ve S kou činnost ka, kd výcars ric Š e o m d a í e z n á h i. c t d r o sm ía opoušt žít až do své kého půsode ýcars očí v š pak bu o n nat svéh Chapli s ím le n Během r s a e ak Ch sám v bení p ko režisér, itánii r B é ja elk 57) (již jen inkuje) ve V ku (19 eúč w Yor (1966), e cích n N v ngu Král Honko filmy ělena ěnka z mu pak ud b a r H a adeje k a 2 7 é 9 1 filmov í dílo, é v roce k ic r n Ame život cena a celo ýšen scar z Chaplin pov mie O je bětou 5 lž 7 9 A 1 ou v roce rálovn vu. kou k ho st a é anglic k ic t n, zná lech Chapli II. do š pencer lie Chaplin, S s le Char o Char em jsou íše jak én mý sp ož jm y pojmy h je s pojen s muž, k ě ln či tulá ělite teska neodd vé gro . prosince o m il f jako írá 25 e, um výcarsku. Charli eŠ v 7 7 9 roku 1

89 - 2 (16. 4. 18

plin a h C r e c n e p S s le r a h C 7) 5. 12. 197

svá ne jslavn ním z nich je ější díla - p rvChapli film K nů id (19 21), sníme v první c k, pře e loveče sah r ní álním podtex ující svým socitem te lou ko hdejší mediá obvyk lní Druhý m celo produkci. večern Charli ím sn e Chap ím li na je p kem opojen ak í ( mek, v 1925), tragik film Zlaté omick němž ý snísvůj ž „tulák ivo C horečk t na Aljašce harlie“ žije y. v době V roce zlaté 19 kin Ch 31 pak přic hází n aplinů a plátn v p (ovšem a bez dia rvní film z vukov ním d ý oprovo logů, pouze dem), s hude velkom a to f běst a. il m Svě V roce tla 1 sociáln 936 vzniká 46 ě ladě C h a plinův ný sním vysmív ostře ek Mo ají de tu „mo cí se přetec hnizov rní doba, derní d a oby“, o n pak C haplin čtyři r ému světoč oky po jenž je zději Chapli í film Diktá n t válečn ým pro ovým politic or (1940), kým a testem ku Ně , reagu me protijíc skonče cka a jeho „ vůdce“ ím na politiní dru hé svě ce 194 tové v A. Hitlera. P 7 Chap álky o lin sníme k, v ně ův film Mon vzniká v ro mž Ch s promlu aplin p ieur Verdou ví - fil x, oprvé m vyp vraždíc ja k r o áv íh h válečn o pod vlive í příběh vra erec ýc ha žen m prá vě sk okolno h útrap a n o nčen , stí. epřízn ých ivých V roce sociáln 1952 v ích ký fil zniká mový Chapli nův p sníme sám ú o k sle činkuje ) Svět (poslední, v dní vella ram němž p

Karel Hynek Mácha - Máj

tkové divad lo

.1 83

áárca h a – M . Má H r B z e á j nov H u t i . rec očí vydání Máje á) j ( K . výr (26 .4

Pořádáno ve spolupráci s uměleckou agenturou Karla Kostery.

. 26

– 4.

18

0 hod. – Lou 7 1 .00

47

s

Scénář a režie: Miloš Horanský Hudba: Emil Viklický Scéna: Ivo Žídek Kostýmy: Ivana Brádková

6)

t ř ed a

Lyrickoepická báseň vydaná v dubnu 1836, sedm měsíců před Máchovou smrtí. Obsahuje prolog „Čechové jsou národ dobrý“, 4 zpěvy a 2 intermezza. Máchovými současníky (kromě Karla Sabiny) přijatá rozpačitě, až nepřátelsky. Ale obdivně a programotvorně už generací Nerudovou a uctívaná surrealisty v čele s Nezvalem a Teigem. Máchovu velebáseň jara, lásky a smrti uvádíme v podání Barbory Hrzánové.

„Já miluju květinu, že uvadne, zvíře poněvadž pojde, člověka, že zemře a nebude, že cítí, že zhyne navždy. Já miluju - víc než miluju, já se kořím Bohu, poněvadž není.“

as t

ní u nepomn í k o ave vé h

oM ác

„A to jest trápení ducha, že hledá to, o čem ví, že není.“

z ik

h

y

Nejprve tři zraňující úryvky z jeho myšlení:

ol ěk

48

„Tím původnější a ráznější je poesie, čím ostřejší jsou v ní kontrasty, v nichž se tajné příbuzenství jeví.“

N

Nejsem na ledacos z našich dějin a z naší mentality hrdý, ale pak když jsem s Máchou, nebo s Havlíčkem, Nerudou, Němcovou,… uchlácholí mě to a povzbudí mysl. Žasnu, jak duch vstoupí do té a oné bytosti, aby povznesla svůj kmen k vznešenosti. Tak třeba Mácha ozáří začínající národní obrození, jako by meteor nasáklý a čpící vesmírem dopadl na zdejší dvorek. V době vlasteneckých veršovánek, která paroduje v úvodním pamfletu k Máji – „Čechové jsou národ dobrý“ – postaví Mácha básnický velechrám, vznese mateřštinu do strmých výšek, obdaří poezii úchvatnou obrazností, postaví proti slasti jara strasti smrti. A české básnictví dostává tak od Máchy královská křídla, na kterých vzlétá od Nerudy přes Březinu, Nezvala, Halase, Holana až k Divišovi. Karel Ignác (Hynek) Mácha nebyl romantický bledničkový snílek. Do svých úmrtních 26 let (1836) stačil vystudovat práva, nastoupit jako koncipient v Litoměřicích, stvořit syna, velké dílo literární, hrát divadlo, domahačně si brát lásku Lori, psát si deník s říznou erotickou otevřeností, pochodit křížem krážem Čechy, dělat si z cest poznámky a nakreslit cestou více než 90 hradů, ruin a jiných záslibných míst, jít pěšky do italských Benátek a zpět… Žil nadoraz, gejzírovitě, horoucí v lásce, vřelý v přátelství, rozervanec i rošťák, mučedník snu i excentrik. Byl ze silného rodu: jeho předek Jan v 16. stol. honil pána holí, a i jinak byl rázovitý. Matěj, v 17. stol. byl kovář a písmák a rebel. Otec Karla Hynka – Antonín byl mlynář, hloubavec, zdatný, robotný a velký čtenář. Ve 40 si vzal o 12 let mladší Marii Annu, v jejíž rodině se pěstovala po generace hudba – u mnohých profesionálně (otec). Máchova matka byla útlá, modrooká, něžná a na svou dobu mimořádně vzdělaná – zejména v historii – a též zaklesnutá do hudby. Sourodé v kořenech vidím dva mytické národní pohřby: převoz Máchových ostatků na Vyšehrad v březnu 1939 – na začátku nacistické okupace a pohřeb Jana Palacha v lednu 1969 – na začátku okupace sovětské. Dva mladí milenci vzpoury a svobody, génius slova Karel Hynek a génius činu Jan nás napřimují a učí nepodlehlosti. Až půjdete Petřínem a potkáte bronzového Máchu Myslbekova – při jasné úctě k jeho jiným dílům – toto není onen „buřič a snivec“, jak Máchu jedinečně nazval Šalda. Je to básník amorkovitý, sladký, jak je matně známý z prvních veršů Máje – ne štvanec, mistr rozporů a protikladů, napjatý mezi sen a realitu, mezi třeštivou radost života a paniku smrti. Šeříkový petřínský Mácha je šalebný čítankový odvar z básnického obra. Máchova májová hrdlička cukruje jenom chvíli, pak křičí, hořekuje, hřbí. Miloš Horanský

Byl pozdní večer - první máj, večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…

ynek Mácha –

K

lH e r a

Kdo byl Karel Hynek Mácha? Narodil se 16. listopadu 1810 v Praze na Újezdě ve zchudlé mlynářské rodině, která si později pořídila krupařský krámek. Po absolvování obecné školy U sv. Petra a novoměstského gymnázia vystudoval filozofii a práva. Během studií se seznámil s dílem světových romantiků G. G. Byrona, F. Schillera, A. Mickiewicze, což se pak odrazilo v jeho vlastní literární tvorbě. Do hloubky se rovněž zajímal o české dějiny, filozofii, zejména logiku a metafyziku, ale i o veřejné události politické. Velký význam pro něj mělo putování po českých hradech, kde nejraději za hlubokých nocí vnímal tajemnou atmosféru, aby ji pak přenesl do svých básnických textů. Jak dokazuje výše citovaný deník, byl to vedle senzitivního umělce samozřejmě člověk z masa a kostí s „vřelým“ vztahem k ženskému pohlaví. Silným inspiračním zdrojem mu byla velmi smyslná, ale nepříliš šťastná láska k dceři pražského knihaře Eleonoře Šomkové, „Lori“, z níž se 1. října 1836 narodil syn Ludvík. K chystané svatbě však již nedošlo, neboť Mácha 5. listopadu ve věku pouhých 26 let náhle zemřel.

Po představení bude následovat beseda s režisérem Milošem Horanským a herečkou Bárou Hrzánovou

Začíná jím slavná lyrickoepická skladba Máj, kultovní báseň všech romantických duší počínajíc generací Jana Nerudy přes české surrealisty v čele s Nezvalem a Teigem až po generace současné.

Má j

„Odpoledne jsem dole sešíval papír. (Pical jsem popředu i v kleče pozadu u kamen. Zdá se mi a říkal jsem, že jsem tam byl celý). Pak jsme opět mluvili o tom, že někomu dovolila, přála si umřít, pravila: „O Gott! Wie unglücklich bin ich.“ Jen málokdo by věřil, že pisatelem tohoto deníkového záznamu je sám Karel Hynek Mácha, autor snad nejvíce citovaného čtyřverší v dějinách české poezie:

Čím nás dodnes Máchův Máj, ač byl v době svého vzniku přijat s rozpaky, tak přitahuje? Je to nejen samotný tragický příběh Viléma a Jarmily, do něhož se promítají Máchovy úvahy o vině a trestu, příčině lidských činů a jejich následků a o otázkách po smyslu lidského bytí, které jsou nám i dnes tak blízké. Je to zejména básnický jazyk, znějící jako tajemná hudba, jenž nás nutí stále znovu a znovu intenzivně prožívat krásu jarní přírody i neklid blížící se smrti, po které již, jak Mácha věří, nepřijde nic… „Já miluju květinu, že uvadne, zvíře – poněvadž pojde, člověka, že zemře a nebude, poněvadž cítí, že zhyne navždy. Já miluju – ba víc než miluju – já se kořím Bohu, poněvadž – není.“ Gabriela Onderková-Kubová

49

rot v mezinárodních soutěžích. Loutna patří mezi nejstarší hudební nástroje. Komorní pěvkyně Jarmila Chaloupková vyJejí první vyobrazení pocházejí z dob Babylóňaučuje zpěv na konzervatoři Jaroslava Ježka nů a Sumerů z doby dva tisíce let před n. l. Do v Praze. V posledních letech se zaměřuje na Evropy se dostala v 8. století n. l. v souvislosti renesanční a barokní hudbu, v roce 2000 jí s obsazením Pyrenejského poloostrova Araby, aby bylo uděleno státní stipendium pro účast na se ve středověku stala nejužívanějším a nejoblíbeLetní škole staré hudby ve West – Dean Colnějším hudebním nástrojem, vzpomeňme milostné lege v Anglii v pěvecké třídě Evelyn Tubb, či hrdinské písně trubadúrů a truvérů, které by která je jednou z nejlepších světových interse bez doprovodu loutny neobešly… V renesanci pretek staré hudby. obliby loutny neubývá, ba naopak, vznikají chanOba interpreti se poprvé setkali v roce 1996 sony a madrigaly, charakteristické písňové útvana Mezinárodní škole staré hudby ve Valtiry s duchovními i světskými texty, v nichž tvoří cích, kde B. Wright vyučuje loutnovou třídu. loutnový doprovod nedílnou a rovnocennou souOd té doby se rozvíjí jejich spolupráce u nás část. V 17. století pak se vzrůstajícím zájmem i v zahraničí. o španělskou kytaru popularita loutny kleV repertoáru B. Wrighta a J. Chaloupkové sá. můžeme najít skvostná díla zlatéDnes patří loutna, královna všech ho věku anglické hudby, který hudebních nástrojů, jak ji s úctou naspadá do doby vlády Alžběty I. zývali Arabové, k nástrojům spíše 50 historickým, ale její lehce melanTehdy vznikají díla spíše drobného, salonního rázu, cholický zvuk stále přitahuje která však patří mezi to nové hráče, skladatele i ponejcennější, co v dané eposluchače. še vzniklo. Líbezností Jedním z nich je i instrua lehkou melancholií mentalista a skladatel upoutají písně Johna Brian Wright, absolDowlanda, zaznívají vent londýnské Trinity skladby Thomase ForCollege of Music, jehož da či Roberta Johnsoskladby a úpravy hrana, z pozdější doby pak jí významní světoví Henryho Purcella, či saloutnisté a kytaristé. motného Briana Wrighta. Jako interpret a lekSamozřejmě nechybí díla tor hudebních kurzů italských, francouzských, vystupoval ve Francii, německých, ale i českých Nizozemí, Německu, mistrů (A. Michna z OtraPolsku, České republidovic, L. Janáček, B. Marce, Itálii i v USA a jinde. tinů, P. Eben). Bývá rovněž členem po-

ed a

rig a l ů S hak e a m ad y Cest nesance do so spearovy dob z re– Jarmila Chaloupková (zup časnosti

s tř

Pr ogram koncer tu: Cesta madrigalů Shakespearovy doby z renesance do současnosti Jarmila Chaloupková (Česká republika) - zpěv Brian Wright (Anglie) – loutna

–2 26. 4.

John Dowland (1562-1626): Farewell unkind farewell Anglie Awake, sweet love Loutna sólo Wilt thou, unkind, thus reave me

ěv ) 0.00 hod. – Min a orit Bri an

Brian Wright: Nové variace na písně ze Shakespeara

How should I Your true love know Orpheus with his lute When that I was

Robert Johnson (1582-1633): Where the bee sucks Anglie Loutna sólo Full Fathom five Jacques Mauduit: Anonym

Eau vive, source d’amour Une jeune fillette Loutna sólo

Antoine Boesset: N’espérez plus mes yeux Anonym Un jour que ma rebelle Pausa Robert Johnson (1582-1633): Come hither You that love Loutna sólo Have You seen the bright Lilly grow?

) tna Wright (lou

Giulio Caccini (c.1550-1618): Belle rose porporine Itálie Vedro il mio sol Loutna sólo Non hal ciel contanti lumi

Brian Wright: Sigh again Shakespeare The spring (Jaro) (Vzlykni znovu, Shakespeare) Under the greenwood tree (Kdo v lese zeleném) Winter (Zima) How sweet the moonlight sleeps (Jak měsíc sladce na tom břehu spí) Sigh no more (Neplačte už, seňorito) Lawn as white (Batist jak bílý sníh)

51

, Itálie, 1967 Pao r Pie ie: Rež le Sofoklovy tragédie noce, P. P. Pasolini, pod Valliová Scénář: Luigi Scaccia Citti (Oidipus), Alida nco Fra , ta) (Laius), nová (Jocas ius), Luciano Bartoli res Hrají: Silvana Manga (Ti k Bec ian Jul eón), (Kr e Ben lo me Car (Merope), soký kněz) Pier Paolo Pasolini (vy Francesco Leonetti,

ni)

Paso li

Paolo

(Pier

Pr

a ktr Ele ino ola .–k a šk hod .00 ilm – 11 ojekt F

us kr

4. 27.

Oidip

r tek

52

čtv

ál

Oidipus král (Edipo re) lo Pasolini

Film je originální Pasoliniho adap tací klasické Sofoklovy tragédie. Film má čtyři části, v nichž Pasolini sloučil mýtu s z okruhu thébských pověstí s prvky psychoana lyticky pojaté autobiografie. Ve druhé a třetí (antické) části sledujeme opuštěného chlap ce Oidipa, kterého najde pastýř a přinese ho korintském u králi Polybovi a královně Meropé, kteří nemají vlastní děti. Až po letec h se Oidipus dozví o této skutečnost i a rozhodne se zjistit pravdu o svém původu. Krutá věštba mu předpoví, že zavraždí svého otce a bude se milov at se svou matkou. Osud ho neúprosně vede do Théb, cestou tam zabije starc e. Nakonec se Oidipus stane krále m a druhým manželem vdovy po králi Láiovi. Ve městě vypukne morová epidemie. Slepý věštec Teire siás mu řekne, že ve starém muži zavraždil svého otce a oženi l se s vlastní matkou. Oidipova matk a a manželka se oběsí, Oidipus si v zoufalství vypíchne oči a odch ází do světa jako tulák. Úvodem a závěrem filmu Pasolini propojil oidipovský mýtus se svým vlastním životem. Příběh odehrávající se v současnosti ukazuje, v souladu s Freudovou teorií o vzniku homo sexuality, právě narozené dítě - a problematického otce. V závěru se vlastně ocitáme zase na začátku celéh o příběhu.

1975, Ost Bologna, zemřel 2. 11.

Na univerzitě ia u Říma (zavražděn). ovatel

ř, spis r. 5. 3. 1922, ě jako svobodný noviná Pier Paolo Pasolini (na tidiano, kde logie. Od 1949 žil v Řím val obor románské filo cké stránce deníku Il Quo

v Bologni absolvo zahájil na fejetonisti oval u novinářskou činnost čtvrtí. Současně se věn a později také filmař. Svo zanedbaných městských ě iáln soc vydal svůj první lidí ze 5 h 195 dýc e roc mla t V ií. živo olog ně sledoval soustav několika knižních ant badúrskými písněmi a poezie, zahrnutých do ými francouzskými tru sbírání lidových písní básní ovlivněných star ku y později Paolem sbír rok 9 tři 195 o r. v aný ta, t, zfilmov román Mládež živo další román Zběsilý živo e jako mimořádně roc rve že nejp tém u, v a film iho ve covat i Na památku Gramsc 5 začal pravidelně pra 195 . Spolupracoval r. osti Od . lečn dim spo Ron ské em šní ital Heuschem a Brunell tavení mladých lidí v dne ivný den pos h Pod , nýc noc ova oká věn Div u, , želé plodný scenárista film na filmech Mladí man roce na MFF Maurem Bologninim, mj. namenaným v příštím vyz ne, atto Acc především s režisérem em film isér mládeže é rež van jako rizo val leta uto pro deb 1 zlumpen a Krásný Antonio, 196 í film ze života římské Bertoluccim dalš dem val nar ledo Ber nás 2 jícím 196 r. s debutu v Karlových Varech. V isticky spolupracoval ů Rogopag nár sce isér a rež u, čtyř iovo u nan film Mag odu z Mamma Roma s Annou 2 režíroval jednu epiz 196 ), ání Krista, čka ižov otři ukř km ny rt scé ní (Sm secca y při natáče na filmu La commare lidech istovi umírajícím hlad mického dokumentu o ricotta) o filmovém stat pole od (La epiz roh u Tva dvo ou ze u van naz 3 jedn tně filmového režiséra, 196 o. Pak vytvořil samosta roli chih v m res lese Gua o Wel nih m van one m Gio s Ors lásce). ; druhá epizoda byla díle izi d‘amore (Hovory o ěv) Com (Hn u bia lásk na Rab La lidí y h naší dob ondo orech mladýc Matouše (Il Vangelo sec ci anketový film o náz za film Evangelium sv. s neprofesionálními her oty na MFF v Benátkách ora vyvolá prudké pole por aut u ho cen í 53 ické áštn xist Zvl mar al pohledu 1964 získ s tradicemi razení života Krista z álky zob o mor us ské pok sťan jako kře rý ů ní vliv líná Matteo), kte pro o ze ru se sati cí 5 dají 196 tisku. V roce komikem Toto, sklá miky v celém italském i a dravci) s populárním filmu Le Streghe ellaci e uccellini (Vrabc z Měsíce z povídkového ěná vid ě třídní společnosti Ucc Zem č ske 6 . 196 ového filmu Capriccio orlu a ídk u pov ran ího hav dalš olu, z ka sok obla tří povídek, o u, 1967 skeč K čemu jsou 1968 obraz ovo im, gan Citt nco Man u Fra s ano Re) Silv l (Edipo (Čarodějky) ve m a Terencem ugnou, pak Oidipus krá otti Mod Gir em em sim enic Mas Dom u, a o Manganovo all‘Italiana s Tot hippie, který m zní rodiny Teorema s ské žoa bur řím o ké t) áns ivos mil zuř u a mravního rozklad u Amore e rabbia (Láska ‘India film z sull tina film un kvě á per i írov unt Pap ek App Stampem, pak skeč 9 dokumentární sním příběh 196 líná ta, pro svě se ž ého něm cen v ), vrá čí chlívek si vybavuje realitu roz testu proti ký obraz Porcile (Prase pro z oric rý aleg kte dále že, ii), mu o Ind o dy mladéh (Připomínky k filmu přepis ový až ke kanibalismu, s osu film ého a nan m, doh ude šti, Léa pou ierrem hladového člověka na rem Clementim a Jean-P iho Ostia Pier Citt s gia ov, Ser dom u tný film oby ího debutn společnosti opouští blah 0 umělecká supervize ídek s Marií Callasovou, 197 nční komedie podle pov Euripidovy hry Medea u zlodějů, a režie renesa ké dvo ch odá příh o im Citt ye Chaucera Canterburs a ffre fem Geo zief s Ter epo al tem mov ren zfil Lau 1 s 197 povídek u s neapolskými herci. 3 na motivy erotických ron 197 ame ra, Dek uce a Cha ciov u cac tav z Boc rál pos Salo e le 120 terbury, v nichž sám seh é noci), s Cittim, 1975 povídky I racconti di Can im te (Kytice z Tisíce a jedn éry v Itálii. - O Pasolin e delle mille e una not ké fior stic Il faši ntu ce Orie kon z í ého ze star ovzduš tí). dnů Sodomy), evokace a (Pasolini z masa a kos 120 oss a ed lo ne (Sa car oma in i Sod olin di giorni í film Pas no Solaro dokumentárn Bru ni van Gio 7 196 natočil

lem světa za 80 let“ není náhodný. Naše šk ola sk Cesta ko uteč tavy „ s ý v lem světa, ale i ve vzpomínkách, v osudec v h a du ně už nejen ko . Jakými významnými je Náze u t s ších s o ů b e d el c obími šk t i č ů u k k e tove o t ola pr k sát r áků i desí ď e t v š t, e a á o k s v p z a p š d t o s m í l č í a n ž at nebu ily č a u a osm alých k n s t er é d v e , á k u l t o e k r e š é n e d ě m m t á i u v m m e i s mo jiné . bý i se nost! Dne malu nost s iž čtvrtým rokem se na jí, vý osob itá souča íla vystavují. J naší š tvar k d ž o le ko le vá ašich žáků - letos s názvem ně ná c ké s e dů a prací n el o š ýstav ás j ují a ta v n o z k i r l oln P rea í se

eb

N

la o k š

- verni

sáž

dět s

nin y

ký ch

v cí ch pra rný va ýt

54

es aše an

C

ta

světa za 80 le m e l t má naroze ko

měkouleli“ napříč celým světem se „Ze , př e dlon jsme ě v víme narozeniny i js m ta ale letos sla . , D e vý s i ě r es t o i é t – ma e o his ňsk l y v s a í t d a k l v í i d l o y m á t a v l s aby ta e k a l a a l p ý í y ř V N k dů b i a a , – í j n stoj mě ně vili pe u p op k jinak než z obrázků se d pr a ám . J a ovím ejlé řál n i vy n n e e e j p é ř r k z i e y p t r , k a , o v í j ak a d u r je do ž j ře t a s í o n j dět škol r p i v u , m í o l j í t i vn j e u a. a c e j a r m ím ší k rém p ají ep e l t j e k e n í, ve čtv vš d e ř r te t k2 os r p 7

. ka ry sa

. – Z 4. – Š 15. T. 30 G. h M od a

Le n t oš eje e ní ín výs luj by s a šk tav m a olu a se ,... edy tem a v opět ř íž ěti t D a . š y P k ní m h e o , ná v rám ře ati , co t oš ara ci festivalu Další b ck s v le s pe e í k roc y přib ní souvi n a vá Š , Sh sí, ale i lížil Ce e etká y fes anděly, rytíře, divadlo hZ lo při ám s tivalu r ác o TG školn nese. a všemu, co pozoruhodného n t os M a í vý ly. v pr á v p stava ško kov odin h říle bude 0 a ší 3 . n 5 n žito z 1 a a v h u á 6 j r 0 e d 0 n a 27. dubna 2 stné F vcho malé g na alerii Kaplička poblíž hlavního Ha

55

rt čtv

56

. 4. – 17.0 0 ho ek 27 d. –

kin oE

lekt ra

se tě dotýká a k i t An ilmové dotyky F b e y an k i t an pen a v ek ř P

… užníky b a l é v o m l i f o í pr

57

Prodloužený víkend s h ický výzkum Dalšíc

né události mínající význam jednotlivců, připo ý 1988, s. 56 • Desát nizací ROH, Praha mo no re m ven tý o účel byl sesta pr vních fázích . Hned v pr r ém žd ka i ytující př pojit deální pro sti Sigmu

vys se během roku ch a organizacích je hrad Motto: „V orgáne no ož m je mě toho výročí. Kro nebo slavná přináší k Dalších břehů ročník festivalu lturních érů z řad ku vaných amat il p ěř m za ý se ůzkumu, kter ehů, s bř h íc lš Da očníku s osl tento festival da eu Fr nda

souborem stréca Frantíka

kolektivů a sledky práce nak oceňují vý orga terých se jed í základních – Hospodařen Jiří Klusáček tent její analýzy. Pro ry také možnost ů a Petro-grafů rologů, archeolog ě se vysk lní jevy, pravideln ce bude i v letošním ro ítomno et stálé př

Smělíků aneb A

rcheolog

58

při k N.5 Clasic club události, výročí a oslavy apod., é mu.“ kytují různ těním progra ojené se zajiš it i výdaje sp ltu kvalitní ku ího přídělu romě dalš ů, teat ů, etnograf má r antropolog parano ím na ředevš tilo, že také e zjis avami 150 l

Příležitostným folklorn–ím . 4. – 20.00 břehů – čtvrtek 27

k přináší na pr ků“ rok co ro antíka Smělí Fr a or ena, tvrd kt ác do vr stréca může být vy í konference šn v čeká to t le vo m ži běhe celý setrvávat oluobčané í“. L sp om í ěd eř ěv kt ně stavu „n dherného Zvyk jak zpět do ná lusser – .F (V y tr n a m a k Súbor v de vyplněn. erence bu u aném výs de k očekáv klů. Za výzkum

onek

ný a realizační tým stréca Fran

filtroval zatím neuchopitelný fenom én patafyzického blouznění. K aivitu a katarz i pro všechn y zúčast něné, zvlášt ě po předčas ializace. V dnešní době, kdy se už obřadně nepřed ávají ospělým rozumným jedincům svým magickým

vení bude mimochodem úplně stejná jak odobé paměti většiny členů soubo věří, že s pomocí dalších blo vní práci opavského tíka Smělíků

břehů se totiž záhadně in izovaných ročníků Dalších v Opavě. Téměř do všech real údiv, vyspělou n í radost, nezměrný u úzkost, volně flotujíc ciace a soc ini kna festivalu trvalo peň stu ší ý, vyš souboru vytváří nov ní ave dst pře dé í, že kaž naopak tzv. d ntíka Smělíků umožňuje ní na dospělost. Súbor Fra předsta ího áln ritu šokem v rámci éčba posttraumatickým tk krá nek úči v í ) a zároveň věř o estetické kritérium tity, ale iden i kriz ívá prož opět této chvíli již ou charitati ledku dlouholetou záslužn

59

folkloristy a sběratele Péti Rotre Aleš Koudela a Jiří Siostrz

omunita opavských seniorů semknuta pod hlavičkou „Folklorného súboru ném ukončení představení. Jedna z kulturologických hypotéz, která občanské průkazy před rozvinutou bojovou zástavou, mohou vystoupením retardovat a po involuční spirále se vrátit o kdykoliv jindy, vychází z opakovací teorie poháde ru a naštěstí také návštěvníků. Program konf uznivých příznivců tohoto tělíska přive

t

h

a iv

8. 4 k2 e át

–17.00 hod. – Dům

um ěn í

os

Koli m To v e a j h o o ra dlo jedno herce Rad nd e

L i s t

o nebe (J. A. K d o é m áš

)

–

oval rok a půl odpovídá. Tuto sbírku jsem stud ře prosím ě při premié čítače, nicmén po a py lu í oc pom se nějaká ení, když t a pochop os av ív 4, kdy o shov ku 199 publikum ji od ro a r h va lo Václa Divad vloudí. etské a r k a sů z ič b a chy k ku lky N koli Pope ě i z n r e r tší v rtoá olik l kra epe uved něk ůj r é m jsem k a ta i má ou u dn atik ním š m e te dr k dn i. an kou če, a dět ěts oli o v r Ren K s š ui ůp má ad sko To žen poř o b á sn

r

(D

i bohatí píšou Ježíši Kristu a on jim všem veřejně

60

n

ý) k s

p

Váž ení přich divá ázím ci, k vám opět s dal a to z t ším d vorby ivad našeh elním o nejvě kuse t š ího Če m, Komens cha Ja kého. Je na Am dná se o ose dílo Listo vé do ne vzpomenet be. Jistě e na úspěšn si ou inscenac i Labyrint sv ět a a ráj srdce od téh ož autora. Listo vé do nebe mě za ujaly především tím, že tot o dílo má dnešnímu člověku co říct. Jedná se zde o poměrech lidských. Chudí

ký: ens be m o .K o ne dr J. A vé d o t rian s Li dost š Ko á m e Ra o herc je T o a h r o h jedn adlo je - Div dost R lo a Divad o jednoh divadlo Tomáše herce – Vzniklo Koliandra.

í na půdě Oblastn

charity v Opavě, v rehabilitačních

dílnách v roce 1993. Tomáš Koliandr zatím uvedl tato představení:

Popelka nazare tská, Pražská legenda , Evžen Oněgin , Poh ádk aoK Tři větu oří šce, šky pro Zd isla Pop La va, elk by u, pla rin me ts n vě b o ta ží, ar áj sr d ce.

61

1 198 oce . ITA lvr , loži lo VIZ lý zjev d k za ě a v má i din uše v D rnou D íše oje ě zkou ní n p n o osla Jar em B r, či s ustav pontá o o n s s s Ja o soub niku zace a t z i uje í Ten vého v prov věn ánn m od s n o s t i i ITA spont ž VIZ y e d y s e mo by. d 86 ci, t du“, k r tvo o u 19 viza b o r o ní r ok pem Od é“ imp ulovéh vstu stave U d d t IZIT pře pře z „n „čis V í j u . a h o rbě tvo ři nem průbě aznéh v o é cela akt viště nic zá ytí. to z b je na dnuto omné m toho pení je o o t doh á pří avidle vystou omnéh r m t zají ným p aného eb pří i ž v Jed ovizo do slu r imp e plně s dát

jsou éři zi i e Akt višt ku. i, že m i na je ále mži n st oka vědče ytostm je neu , e b s istu é pol čně pře ími x c k e u e c i živo ledišt ergeti e skut ě v h n no s prá av cí e ž vat zují mo pul mž je ohybo tí, jen řní t ě p v n odně vřenos té vni žívají s b svo řní ote napro nepou ý t o vni ákladě i. Prot praven t z ři p na nos dem vř e ote ý pře je n t erá žád ář. ITY t, k n VIZ mnos e scé em t íto a ř ňuj Tém ečná p umož tavení t u sku enstv předs t se t á c obe lédnou itř“, st cím jí nah i „zevn ihlíže itřně ř s jak nom p , ale vn em. k neje mcem častní e příj vním ú tějí h i akt ři nec é Akt

pát

ek 2

8. 4

9.0 .–1

0h

od.

–L

62

ř k ch e t á dl

out

é kov

Na

– l e íd div adl o

), pěv

Z

hra

a, z t ar ) y k tla bas ra, ík (svě a t (ky orn Šéz tor Zb a l r Vik Pjé ek, ubka), š u vD í, tr osla k (bic r a áse jí: J Hra Konip ěk den

63

je D

iva

Jar

y ikd , it u. N éro ruč rni t či za rát. i de h ě rou m věd IZITA e mié V pre e před bude ých něz sov há ak eb a a j l d s nel ozh ma TY í hu o če a VIZI ných r evištn kce l ěj u ě Šká ypráv í přes é prod udebn v. o izac ven álně-h eze sl od v á rov u b mlu imp bově- cké rit akce notliv d é y i poh o scén hybov ořit je uchem d v o až p elně-p naží t ha a s í s t ty svě TA se í z duc staven ti Vizi I d s n VIZ stave se pře líbeno účast á d pře a, kde e. O ob sedm alu. j v t jí mís tečňu dčí je ii festi ě u r usk avě sv histo é p v O setilet v de

ška ita Viz va Du dlo osla

ou, ozit r tu t vi budit ova o oslň í se pr t ž ě e. sna řní sv ntazi it a s t vni kovy f s zaku ost. á div o poku kušen í z Jde ečnou staven l s p o h př ed du. c bají u obřa Jeji o d í o se p askním staven uje. t d fan é pře eopak n n e Žád TY se pouz ě e I n VIZ raje s oučas h s Ode ou, je jedn

. 4. 29 d. a t o í obo 0 h – s 16.0 měn – mu ů –D

. . . lm

Fi

64

děl je an m. s á n le dý z kříd „Kaž jedním n když je jen s e létat, me.“ m ejme e b ž o ů se M ls) Ange ity of , 1998 A S U ing o ilberl Měst rad S tevens B : e i Rež ana S Seale ář: D Scén era: John ared Kam Gabriel Y an a: gm Hudb zee Klin yan n R y L g : e Střih s Cage, M la o c i N : Hrají lů (C andě

z kr

ajiny

andě

Nikdy nevěř ila na nezam anděly ilovala , doku … Jejich d se d úkole o jedn m je s oho lidský ledov m my a t p š o lenká č nejso ín á n m, bý í lidí n u a nik t při je a Zem dy ne lidské jich n i, nas byli li mu v aroze louch d m nímá i. ní i sm at A Zemi t ní a c o d rti. A o děje. k itlivé o n c ndělé C e o mu pr navzd se sta dotek ožívá ory je ne, kd něčí r ní vše jich yž tak uky, n nesm ho, co ový a ebo d rteln se na n o d k ost za ěl zat once.. jmén ouží p t en k .zamil em lid rásný ocítit ovat s ský ž a obč příbě e! Zd ivot… a h, ve a vym s n P e r b á k e v ěnit t z e ě p rém v o t om Ryan ečný . chaos hlavn vyprá í roli v í Tuto t ento r uvidít amer oman e Nic ickou tický holas nad B verzi e Cag erlíne z námé eaM m Hend ho We dopro eg rix, U nders vází m 2, Ala ova s imořá Paula n n ím is d n Cole, Moris ku Ne á hud John sette, be ební s Yared Lee H Peter topa ( , Jude ooker Jimi G a , Goo b riel, E , Sara Goo D ric Cla h McL olls). achla pton, n, Ga briel

lů… 65

sobota 29. 4. 19.00 hod. dlo Slezské diva Ensler Scénář: Eve Žantovská Režie: Irena

66

ová Anna Polívk

y n i g a gy v

lo o n o M sler) E (Eva

n

obádané poslední nepr Exkurze do né zóny, je za ká slední za oblasti, do po vší své ve ké sexuality oslavou žens anivá dm Po i. st no jem složitosti a ta okouzlující, ké podstaty, rapsodie žens mná hra. je do snesitelně zábavná a ne onology M í en av st ed Divadelní př eno již sler bylo uved vagíny Evy En lém světě, ve kterých po ce í v řadě zemí dně postaven diskusi ohle lo va i to st ar no st eč od spol nosti, vztahu alitě. Tato žen ve společ k ženské sexu a lu tě u m e jinak eř dv k ženské á ír ev hra, která ot verzi é sk če světoznámá v a mnat, dosáhl zavřených ko . již 200 repríz ní postupnou nikala zvlášt „Tato hra vz rozhovorů. cestou, cestou

ajlerov

Míša S

á

Dáša Bláhov

Autorka la různé zpovída e: stě všud o r ženy p , h íc ř á na semin itách, ers na univ ch ordinacích, ký s ř a v lék konce dách, do na bese i. Dělala c li u a n i přímo i, w i s těm intervie y bosenské il ž a z é kter or y ační táb koncentr ilněny. Před s á n se a byly z rofonem jejím mik ystřídalo ěv postupn ě stě žen: dv více než rší, prudérní sta mladé i teré ky, pro k ína“ puritán ag „v o slov , vyslovit otní zlom iv ž lo a n , e ic zname n v í praco i sexuáln zpaků hned ro o d é r kte de, ženy nepřive tak něco zkušené, éi vzdělan h dospívající nic a vedle teré ještě dívky, k zrušení jí v a ív prož ích ků prvn ze zážit í. c a menstru plná tak hra, Vznikla ivých, d v a r ní p vyprávě rožitých ěp skutečn e od , která s ní ů h ě íb ř p ve ta s d e př dwayi prvního na Broa 6 9 9 1 e mí e v roc z k e o desít vydala d

á

světa, vče tně býva lé Jugosláv ie, Číny n ebo Bulharsk a která svý . Je to hra, m zvláštn ím, jedinečný m způsob em přispívá k veřejném dialogu o ženách, je u jich postaven í, p a problém rávech ech. Je to hra dokon ce i pro je jich partnery, n vyslovují eboť se zde pravdy, k teré jsou čast o ukrývá hluboko v ny nitru a k teré nás uvádějí d o rozpak ů svou otev Takže O če řeností. m by ná vyprávěl a naše va m 67 kdyby m gína, luvila? V yprávěla by o nás, o naši vzpomín kách, tou ch hách, bolesti, ra d os ti i smutk O našem u. vzrušení i o našem strachu. Zveme V ás na tyto opravdov é příběhy opravdov ých Vás na ce životů, zveme stu ženského do intimního světa. Tře b tomto vý letě budet a po eu sami sob ě a své va mět vagínám gíně či svých mil ovaných lépe nasl ouchat.“ Irena Žan tovská, re žisérka

,

Ty kufry ve dveř í c h js o u moje kam se plazím !L , tak nevy baluju ez pře … sn „Zdá se, že Hana Heger ět ová má iše kon ,a kur a jež si píše své písně a ťj ž na vý l enc e jimk ,a iv ne ys po Portě, vyčnívala tam jako ím zu z do am pian b r a… on c há ap Ta ě zpě ážíš! T eod ana Té Jany vyrůstá z lidové ase to eď sice zrovna n vač Ta J písně s c e k e, n i říká a na st a y Jan s , je v á r va v eje y Husákové, kte il ní d nk bjev yzrá Jana“chytrá holka z vesnice“ ou š vala tři roky. Když se o , j ak ek b vůli st uzika M s . a a y r a a m l t u, v ně rov a tv opře do tónů. Nepotřebuje b mž nemá místo ky ého rdí, ásnic . Ta jazzu, ky n zpív klavírní melancholie kabaretu adý á jak spustí „dokud se smějeme, směj chan o b ž y eme c bez sentimentu či vášně, i kdy se ou sl ha ch ovní zá – spíše vypravěčsky ostře a t sobu, volí jasn le a,“ zn mavě. á, známá slova. Jakmi í to tr Poku ochu mr d se k a e b s ě z e a i h r i c n v o o v r ě n i t , s i t i e e r s e k p m n e a ě d , ale z , ale nikoli pela d je v to árove eklaru ň jde j e , j n a o s n k a š í o n l á n n o o i v c o ý e m o e s , n y e t i j lépe hleda proslul ivnější poc jí ve tm ou tvůrč pozit í metodu šerosvitu. Světlo, tedy ě.“

68

„N

jonální šanzón“

0 hod. – Café Evžen

ásná, charismatická Ta sně kr Jana t a dr , kt e j z největších svě ír k jedné tových erou ve své rece s K do e n nzi přirovnává Vladim D šanso F u s H á k a n o vá, p M niére Ja m z e n o k Han cház jmé sák ě Hegerové? í sku ním y. Je nejen zpěvačk Vla tečně last ou, upin v k s , z ves a Delicti, hos le i u s u o na y p nice Vel r v a o tova a J ká Ohrada u Prah la v autork sa C ost Ta es ou v těle Janu. Só u T íp a n o l i č t k ětšiny lově upi ůd véh ji pokř repertoáru. Pět let byla vy ně ko ím poznávacím ev Mr fol terý kladn rys stupo á í aj a z t kopl k e s j e v m , á a v š a e a vokálně podporovala la k ap s uč zpě No so ely v divadl ní so b e písniček Semafor. Její . pu siv o e e t a 29 P pr . 4. – ex 21.0

aneb

ana z Velké Ohrady Ta Jv o ý emoc

e

ne ví m

Do půl těla, j ež é album druh 0 0 2 2 p u r k o c o r b e l o m ci V v rá z e á v n i s o l ý m n o e i l o l zv by siQ mu m e h a A r p s D Pod opi etí C čas . Tř mezi 10 oku r u Janu em dil T ařa Alb z u ek hudebními p žko Vlč ublicisty orů šli… sef Josefem Vlčkem a Petrem D s i pr o o J bylo slavnost a čím ně pokř ya icist l l e b těno leto u p a s 15. března. Hudební p vé k nejvýznamnějš ) eno ích zpěvač ka aj. ek nové generace. Ostatní čl ravan Roman Pluha Doub , ř – bicí (Cor x a pus Delicti, Markoplaš, Dr. M rlín) David Bidlo – klavír, fagot dlo Ka a další nástroj e (Hudební diva – kontrabas (Sekvoj) l Vágner Přemys

á skupina Ta Jana z Velké Ohrady vzn Samotn ikla v roce žitě sklízí úspěchy jak u posluch o á 199 kter kam ačů 6, k , t a dy je kiu é angažmá v divadle SEMA natoče FOR, odb skupina stál na i demo orn kde v é nahrávka, t b á y r l k a a r v o D v . y n “ ě a k ž k č o i s c n e ritik s něna na tu p pí u y. V festi je v l etech v a p l m B 1996 - 97 lack Point, kde rav uP atelství získala v r oc e s vydav ort ide lném 199 a1 yl mj. Jan Spálený a P b 9 m e r t 9 o p m v ořad k etr K 97 ydá u „V h orál. a vá lavní rol i sv 1998 ůj . Sk de upin bu a sep tO isuje s Ča mlouvu d p so ůl n pis do o c Ro i do tř í, jehož llin pr gS vn al t one í d b zařadil v e toto CD sítk ro y n ce ejlep 20 ších 00 českých .V r oc e 20 02 pa k přišl o

69

10 LET DALŠÍCH BŘEHŮ – ARCHEOLOGIE (1997 – 2006)

70

DATA A TÉMATA I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník V. ročník VI. ročník VII. ročník VIII. ročník IX. ročník X. ročník

28.5. – 1.6.1997 1.4. – 5.4.1998 23.3. – 28.3.1999 26.4. – 1.5.2000 18.4. – 23.4.2001 11.4. – 19.4.2002 3.4. – 13.4.2003 16.4. – 25.4.2004 15.4. – 24.4.2005 20.4. – 29.4. 2006

Přehlídka alternativní rozhlasové tvorby Pábení Bohumila Hrabala Rytířská kultura Vesmíry Williama Shakespeara Krajiny andělů Chvála bláznovství Antika se tě dotýká Paříž! Paříž! Zde se stává všechno! X. řeka…

DIVADLO Divadlo VIZITA (Praha): Dramatická improvizace divadla VIZITA, vysílaná v přímém přenosu na stanici PRAHA Divadlo VIZITA (Praha): Panenská nejistota Divadlo VIZITA (Praha): Lekce „S“ jako Shakespeare Divadlo VIZITA (Praha): Zdivočelý anděl Divadlo VIZITA (Praha): Bláznovské post scriptum Divadlo VIZITA (Praha): Delfíní protest Divadlo VIZITA (Praha): Na dlátech křídel Divadlo Filtré (Praha): Čerstvé ústřice Divadlo Božena (Opava): Sůl nad zlato Divadlo Mandragora (Zlín): Merlin čili Příběh utopie britské Divadlo Vpřed (Praha): U všech svatých …! Divadlo Hudradlo (Zliv): Píšťalka a O černém beránku a bílém vlkovi Divadlo Na voru (Praha): Zakletý úsměv Malé divadlo České Budějovice: Taneční hodiny pro starší a pokročilé Malé divadlo České Budějovice: Merlin, Artuš, Morgana Divadlo Husa na provázku (Brno): Rozvzpomínání Divadlo Husa na provázku (Brno): A. Jarry - Nadsamec Divadelní soubor OPAL (Opava): Bezhlavý rytíř Divadelní soubor OPAL (Opava): Kocourkovské povídačky Štúdio S Bratislava: Cyrano – zrušeno pro autohavárii umělců ! Dejvické divadlo (Praha): W. Shakespeare - Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete Dejvické divadlo (Praha): P. Zelenka - Příběhy obyčejného šílenství

FILM Ego: Dokoupil – Bočková aneb Život v přírodě Ego: Báječní lidé s kamerou Ego: Souboj titánů Studentské filmy podle scénářů Petra Zelenky „Neznámý“ Bohumil Hrabal (krátké filmy a dokumenty) Romeo a Julie 63 (dokument) Géniové, blázni a pábitelé… (filmové dokumenty)

10 LET DALŠÍCH BŘEHŮ – ARCHEOLOGIE (1997 – 2006)

Divadlo Komedie (Praha): W. Shakespeare - Sen noci svatojánské Divadlo Nablízko (Praha): W. Saroyan - Tracyho tygr Divadlo Nablízko (Praha): J. Trnka - Zahrada Divadlo Nablízko (Praha): Vzducholoď Divadlo Nablízko (Praha): J.-P. Sartre - S vyloučením veřejnosti Divadlo Nablízko (Praha): Monstrkabaret Freda Brunolda Městské divadlo Karlovy Vary: F. M. Dostojevskij - Něžná HaDivadlo (Brno): Komediokraft Divadlo Radost (Opava) – Tomáš Koliandr: J. A. Komenský - Labyrint světa a ráj srdce Divadlo Buchty a loutky (Praha): Gilgameš Divadlo SLouP (Opava): Vyšetřování Ikarova pádu Divadlo Minor (Praha): A. Jarry – Ubu králem Divadlo v Řeznické (Praha): E. Ionesco - Židle Divadlo Pod Palmovkou (Praha): E. Rostand – Cyrano z Bergeraku Divadlo Buchty a loutky (Praha) : Rocky IX, Loutkový automat – kompletní dílo W. S. Divadlo U stolu (Brno): Ch. Marlowe -Tragická historie o doktoru Faustovi Divadlo Kvelb (České Budějovice): Černá rodinka, Vzplanutí Divadlo Radost (Opava) – Tomáš Koliandr: J.A.Komenský – Listové do nebe HaDivadlo (Brno): J. A. Pitínský - Renata Kalenská, Lidové noviny D. Bláhová, A. Polívková, M. Sajlerová: Eve Ensler – Monology vagíny Petr Drholec: Večerníček pro Bohumila Hrabala Josef Nechutný: Kde se zastavil čas Petr Vaněk: N. V. Gogol - Bláznovy zápisky Studenti DAMU: Eurípidés - Héróes Studenti JAMU – UNA LAMA ZOO Petr Váša: Fyzické básnictví Kříž a půlměsíc (představení skupiny historického šermu Gryf) Divadelní soubor Sáček

71

10 LET DALŠÍCH BŘEHŮ – ARCHEOLOGIE (1997 – 2006)

72

Antika pro oči (dokumentární filmy) Francouzské odpoledne (filmové dokumenty) Knoflíkáři (P. Zelenka) Pějme píseň dohola (O. Trojan) Sedm (O. Trojan) Perličky na dně ( (J. Menzel, J. Němec, E. Schorm, V. Chytilová, J. Jireš) Sběrné surovosti (J. Herz) Fádní odpoledne (I. Passer) Požehnaný prokletý básník Bohumil Hrabal (O. Sommerová) Sedmá pečeť (I. Bergman) Monty Python a sv. Grál (T. Jones) Johanka z Arku (L. Besson) Shakespeare in Love (J. Madden) Hamlet (K. Branagh) Romeo a Julie (F. Zeffirelli) Sen noci svatojánské (J. Trnka) Looking for Richard (A. Pacino) Bratr slunce, Sestra luna (F. Zeffirelli) Nebe nad Berlínem (W. Wenders) Andrej Rublev (A. Tarkovskij) Big Lebowski (J. Coen) Osmý den (J. van Dormael) Idioti (L. von Trier) Satyricon (F. Fellini) Quo vadis (J. Kawalerowicz) Odysseus (A. Konchalovsky) Médea (L. von Trier) Amélie z Montmartru (J.-P. Jeunet) Lautrec (R. Planchon) Moulin Rouge (B. Luhrmann) Poslední tango v Paříži (B. Bertolucci) Snílci (B. Bertolucci) Úplné zatmění (A. Holland) Nesmrtelná láska R+J ve filmech Chvála bláznovství – filmové pásmo o jinakosti (W. Blake) Film a svatý grál – „The best of Knights“ Neznámý Shakespeare, Hamletův příběh – umělecké dokumenty Zkrocení zlé ženy (Franco Zeffirelli)

HUDBA Yaba (Opava) Kvartet dr. Konopného Alan Vitouš a Song Fengjun – Vojtová Diskotéka Milana Krajčího Létající koberec Petr Eben: Truvérská mše Skupina Calata (koncert středověké hudby) Sefardské písně – Vladimír Merta a Jana Lewitová Keltský koncert v klášterní zahradě - kytarové duo „Keltská kytara“ (Michal Hromek a Jiří Ton) Písně z doby Williama Shakespeara – Jarmila Chaloupková a Brian Wright Ida Kelarová & Romano Rat Baykonur Andělská diskotéka – DJ Gagarin V. Zouhar: Coronide (komorní opera v provedení Ensemble Damian) Šalom Alejchem – starozákonní písně židovského národa (skupina Chesed Praha) Rockúlet – koncert kapel Four Roses (Praha), Vypsaná fixa (Pardubice), Folimanka Blues (Praha), Šílenec – písničkový recitál Jiřího Schmitzera Traband DJ 105 KG – Milan Krajčí Noc rockových legií – koncert kapel Naoko (Bruntál), Gaia Mesiah (Praha), Baykonur (Opava) Endymio (opera v provedení Ensemble Damian) Iva Frühlingová & band Ethno music party: Čankišou – hudba lidu Čanki, DJ Milan 105 kg Krajčí, Sonyk Bel (Opava) Cesta madrigalů Shakespearovi doby z renesance do současnosti – Jarmila Chaloupková – zpěv, Brian Wright – loutna Ta Jana z Velké Ohrady – nový emocionální šanzón

10 LET DALŠÍCH BŘEHŮ – ARCHEOLOGIE (1997 – 2006)

Světla ramp (Charlie Chaplin) Oidipus král (P. P. Pasolini) Filmové rozvzpomínání na Bohumila Hrabala s Tomášem Mazalem Filmový a divadelní Ivan Vyskočil

73

10 LET DALŠÍCH BŘEHŮ – ARCHEOLOGIE (1997 – 2006)

74

HAPPENINGY, PRŮVODY… Happening Pochod „hrabalovských“ postaviček Rytířský bál Rytířský den pro děti i dospělé Rytířské hry nové doby - happeningová akce autorské dvojice Koudela a Siostrzonek 1. celookresní slet andělů Ustanovující sjezd + Obří slalom nově založené strany: Andělská demokratická strana národně kavárenská Průvod městem aneb Řeckořímský nájezd do třetího tisíciletí Montmartre v Opavě: divadelně–výtvarná performance studentů ZUŠ (výtvarný obor) Vlasatý tanec: divadelně-výtvarná performance studentů ZUŠ (výtvarný obor) Oslava 85. narozenin Bohumila Hrabala - pivovar Zlatovar Neznámý Shakespeare – 7. teatrologická konference pod záštitou badatelské dvojice Koudela+ Siostrzonek Pařiš? (Jak ji neznáte) – CK Koudela + Siostzonek Středověká hospoda ve vinárně U Přemka Veřejné referendum o vstupu Příležitostného divadelního souboru do Evropské unie Otevřená brána pivovaru Zlatovar

LITERATURA Nonstop čtení z díla Bohumila Hrabala Nonstop čtení z díla Williama Shakespeara Nonstop čtení z antické literatury Blázen jsem ve své vsi (literární večer věnovaný Bohuslavu Reynkovi) Vždyť přece létat je snadné (literární přemítání s Ivanem Vyskočilem K. H. Mácha – Máj (recitace Bára Hrzánová) Všechny cesty vedou do Říma ….a do knihovny Co zbylo z anděla ( Jan Skácel a klienti Ústavu sociální péče Marianum) Plody worshopu – Sonety Williama Shakespeara

VÝTVARNÁ OBLAST Ostře sledované knihy Bohumila Hrabala Andělské krajiny v divadelních plakátech Martina Tallera Andělé opavských hřbitovů (fotografie Jiřího Siostrzonka) Bohuslav Reynek – Pieta v loďce

ROZHLASOVÁ OBLAST Živé vysílání DOBRÉHO JITRA z Opavy Večerní klub stanice PRAHA TOBOGAN PLUS (Přímý přenos večerního vydání pořadu TOBOGAN PLUS s Tomášem Slámou a jeho hosty) Tři poslechové prezentace (kategorie: Dramatická, Zábavná, Vysílání pro děti a mládež) Přímý přenos nedělní bohoslužby z kostela Nanebevzetí P. Marie Voda na kafe – studentky JAMU

BESEDY, SEMINÁŘE, PŘEDNÁŠKY Estetika divadla – estetika slova (seminář) Dvorská kultura v epoše posledních Přemyslovců (beseda s Martinem Wihodou) Jeviště svět – Hamlet (přednáška Martina Hilského) Podoby lásky - Sonety (autorský pořad Martina Hilského a hudebního skladatele Daniela Dobiáše) Renesanční filosofie (přednáška Antonína Vinklera) Andělé v symbolech karetního systému tarot (přednáška Bohumila Vurma) Andělé a démoni v díle Hieronyma Bosche (přednáška Bohumila Vurma) Angelológia dejin – Moderná antropológia znovuobjavuje starobylú nauku o duchoch času (přednáška Emila Páleše) Archanjel Anael – pravzor lásky a krásy v prírode a v dejinách (přednáška Emila Páleše) Atlantida na dosah? (beseda Miroslavem Machalou) Filoktétes, řecká tragédie, která se nás týká (přednáška Evy Stehlíkové) Antické divadlo (přednáška vy Stehlíkové) Božský Platón – setkání s moudrostí (přednáška Antonína Vinklera) Pýthagorás a mystika čísel – setkání s moudrostí (přednáška Antonína Vinklera)

10 LET DALŠÍCH BŘEHŮ – ARCHEOLOGIE (1997 – 2006)

Toulky za antickým světem (výstava fotografií Emanuela Křenka a diafon Sic transit gloria mundi – Svět Řeků a Římanů) Dalibor Bednář – Paříž! Paříž! Lubomír Vlk – Banální fotky Zeměkoulíme se do Paříže… (výstava dětských výtvarných prací) Bohumil Hrabal ve fotografii Cesta kolem světa za 80 let aneb Naše škola slaví narozeniny – výstava dětských prací Maluji, jak umím - výstava Josefa Burdy ml.

75

10 LET DALŠÍCH BŘEHŮ – ARCHEOLOGIE (1997 – 2006)

76

Sókratés: filosofie života a smrti – setkání s moudrostí (přednáška Jany Kučerové) Lenka au pair aneb Vzpomínky na Paříž (beseda s Martinou Drijverovou) Paříž – pramen moderního umění I. - II. (multimediální přednáška Jiřího Siostrzonka) Spisovatel Bohumil Hrabal aneb Jak napsat zamilovaný dopis – esemesku Rytířské řády a hledači svatého grálu (přednáška Bohumila Vurma) Tajné dějiny Evropy, Záhady a památná místa Moravskoslezského kraje Beseda s Milošem Horanským a Bárou Hrzánovou – Máj

SPORT Opavská olympiáda dětí a mládeže na Tyršově stadionu

OSOBNOSTI Jaroslav Dušek Alan Vitouš Petr Váša Ida Kelarová Martin Hilský Eva Stehlíková Lumír Tuček Radomil Uhlíř Lenka Vychodilová Michal Lázňovský Přemysl Rut Bohumil Vurm Emil Páleš Tomáš Mazal Claudio Poeta Václav Kadlec Jaromír Honzák Martin Zbrožek Iva Frühlingová Jana Husáková Olga Sommerová Petr Zelenka Boris Rössner

Brian Wright Jarmila Chaloupková Michal Hromek Bára Hrzánová Miloš Horanský Ivan Vyskočil Emanuel Křenek Dalibor Bednář Martina Drijverová Saša Rašilov Vanda Hübnerová Jiří Siostrzonek Aleš Koudela Antonín Vinkler Daniel Dobiáš Vladimír Merta Jana Lewitová Martin Wihoda Pavel Liška Tomáš Matonoha Marek Daniel Jiří Schmitzer Tomáš Koliandr

Petr Vaněk Karel Kříž Vlasta Galerová Song Fengjun Tomáš Sláma Jan Kolář Jiří Urbanec Jiří Pecha Petr Oslzlý Václav Koubek Petr Hofmann Ivana Kleinová Jan Budař Ivan Trojan Ladislav Jakl Miroslav Machala Jiří Bartoška Nina Divíšková Miroslav Krobot

77

celkový pohled na město z ptačí perspektivy od severovýchodu (tzv. požární obraz), olejomalba z doby po roce 1689

ČT 20.4. > 8.00 h . . . . . . . Nesmrtelná

láska R+J ve filmech . . . . . Mendelovo gymnázium Bohumil Hrabal ve fotografii . . . . . Minorit > 18.00 h . . . . . . Filmové rozvzpomínání na Bohumila Hrabala s Tomášem Mazalem

> 17.00 h . . . . . . Vernisáž:

. . . . . Minorit PÁ 21.4. > 9.00 h . . . . . . . Spisovatel

78

Bohumil Hrabal aneb Jak napsat zamilovaný dopis – esemesku > 15.30 h . . . . . . Procházka Opavou s divadlem Kvelb . . . . . centrum města > 16.00 h . . . . . . Černá rodinka – hraje divadlo Kvelb . . . . . Vlasatý tanec – výtvarná performance studentů . . . . . Filmový archiv Dalších břehů – Paříž, Antika . . . . . Minorit > 19.30 h . . . . . . Ethno music party: Čankišou – hudba lidu Čanki Sonyk Bel a DJ 105 kg Milan Krajčí + bonus Divadla Kvelb – Vzplanutí (22.00 h) . . . . . Clasic club N.5

SO 22.4. > 16.00 h . . . . . > 19.00 h . . . . .

. . . . . Minorit

Chvála bláznovství – filmové pásmo o jinakosti . . . . . Dům umění Renata Kalenská, Lidové noviny (J. A. Pitínský) – hraje HaDivadlo . . . . . Slezské divadlo

NE 23.4. > 16.18 h . . . . . . Film

a svatý grál . . . . . Dům umění řády a hledači svatého grálu – přednáška Bohumila Vurma

> 19.33 h . . . . . . Rytířské

. . . . . Minorit

PO 24.4. > 9.00 h . . . . . . . Tajné > 17.00 h

dějiny Evropy, Záhady a památná místa Moravskoslezského kraje – přednáška Bohumila Vurma . . . . . Minorit . . . . . . Neznámý Shakespeare, Hamletův příběh – umělecké dokumenty . . . . . Kino Elektra

> 20.00 h . . . . . . Tragická

historie o doktoru Faustovi (Ch. Marlowe) – hraje Divadlo U stolu . . . . . Loutkové divadlo

ÚT 25.4. > 11.00 h . . . . . . Zkrocení

zlé ženy (Franco Zeffirelli) . . . . . Kino Elektra automat pro jednoho diváka aneb Kompletní dílo Williama Shakespeara – hrají Buchty a loutky . . . . . Loutkové divadlo > 20.00 h . . . . . . Rocky IX – boxing, kissing, loutking – hrají Buchty a loutky

> 17.00 h . . . . . . Loutkový

. . . . . Loutkové divadlo ST 26.4. > 11.00 h . . . . . . Světla

ramp (Charlie Chaplin) . . . . . Kino Elektra H. Mácha – Máj (recituje Bára Hrzánová) 170. výročí vydání Máje (26. 4. 1836) . . . . . Loutkové divadlo > 20.00 h . . . . . . Cesta madrigalů Shakespearovy doby z renesance do současnosti – Jarmila Chaloupková (zpěv) a Brian Wright (loutna) . . . . . Minorit > 18.00 h . . . . . . K.

ČT 27.4. > 11.00 h . . . . . Oidipus

král (Pier Paolo Pasolini) . . . . . Kino Elektra kolem světa za 80 let aneb Naše škola má narozeniny – vernisáž dětských výtvarných prací . . . . . ZŠ T. G. Masaryka > 17.00 h . . . . . . Antika se tě dotýká aneb Filmové dotyky antiky . . . . . Kino Elektra > 20.00 h . . . . . Prodloužený víkend s Příležitostným folklorním souborem stréca Frantíka Smělíka aneb Archeologický výzkum Dalších břehů . . . . . Clasic club No.5 > 15.30 h . . . . . . Cesta

PÁ 28.4. > 17.00 h . . . . . Listové > 19.00 h

do nebe (J. A. Komenský) – hraje Tomáš Koliandr (Divadlo jednoho herce Radost) . . . . . Dům umění . . . . . Na dlátech křídel – hraje Divadlo Vizita Jaroslava Duška . . . . . Loutkové divadlo

SO 29.4. > 16.00 h . . . . . Film

z krajiny andělů… . . . . . Dům umění vagíny (Eve Ensler) – hrají Dáša Bláhová, Anna Polívková a Míša Sajlerová . . . . . Slezské divadlo . . . . . Ta Jana z Velké Ohrady aneb „Nový emocjonální šanzón“ . . . . . Café Evžen

> 19.00 h . . . . . Monology > 21.00 h

79

80

Epilog...

Ignoramus et ignorabimus... Nevíme a nebudeme vědět...

HLAVNÍ POŘADATEL FESTIVALU

Statutární město Opava Info: tel.: 553 756 723, 604 229 363 e-mail: [email protected] Internet: www.opava-city.cz Dramaturgie festivalu: Petr Rotrekl a Jan Němeček Texty v programovém bulletinu vybrali, sestavili a sepsali: Naďa Satková, Markéta Seidlerová, Gabriela Onderková, Jan Němeček, Petr Rotrekl a autoři jednotlivých textů Grafická úprava: Martin Feikus Tisk: RETIS

Mediální partneři festivalu:

Předprodej vstupenek: Sluna Opava, tel.: 553 712 319