Fax:

12

4

/

2006

NO

Vych·zÌ Ëty¯ikr·t roËnÏ Toto ËÌslo vyölo se sponzorsk˝m p¯ispÏnÌm firmy OCHS vrtn· technologie s.r.o. dne 20. prosince 2006 RedakËnÌ uz·vÏrka: 10. ¯Ìjna 2006

Issued four times a year This number was issued with the sponsoring contribution of OCHS vrtn· technologie on December 20, 2006 Editorial close: October 10, 2006

DIG

NO DIG

ROČNÍK

Z P R AVO DA J Č E S K É S P O L E Č N O S T I P R O B E Z V Ý KO P OV É T E C H N O L O G I E A SLOVENSKEJ SPOLOČNOS TI PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE MAG AZINE OF THE CZECH SOCIET Y AND SLOVAK SOCIET Y FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY

RedakËnÌ rada

Editorial board

P¯edseda: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ »VUT FSv Sekret·¯ CzSTT: Ing. Ji¯Ì Kub·lek, CSc.

Chairman: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ »VUT FSv S e c re t a r y C z S T T: Ing. Ji¯Ì Kub·lek, CSc.

»lenovÈ:

Members:

Ing. Stanislav Dr·bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Karel Franczyk ñ Subterra a.s. Ing. Miloö Kar·sek ñ BVK a.s. Ing. Tom·ö Kub·t ñ Skanska CZ a.s. Ing. Old¯ich K˘ra ñ SEBAK, spol. s r.o. Ing. Marian KrËÌk ñ SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk˝, PhD. ñ ⁄VHO FAST VUT v BrnÏ

Ing. Stanislav Dr·bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Karel Franczyk ñ Subterra a.s. Ing. Miloö Kar·sek ñ BVK a.s. Ing. Tom·ö Kub·t ñ Skanska CZ a.s. Ing. Old¯ich K˘ra ñ SEBAK, spol. s r.o. Ing. Marian KrËÌk ñ SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk˝, PhD. ñ ⁄VHO FAST VUT v BrnÏ

Grafick· ˙prava:

Graphic design:

M. A. Martina Koûeluhov·

M. A. Martina Koûeluhov·

Adresa redakce:

E d i t o r i a l o ff i c e :

CzSTT, Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4 Tel./fax: 244 062 722 E-mail: [email protected], [email protected] http://www.czstt.cz

Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: +420 244 062 722 E-mail: [email protected], [email protected] http://www.czstt.cz

Vy d · v · C z S T T

Published by CzSTT

»esk· spoleËnost pro bezv˝kopovÈ technologie Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4

Czech Society for Trenchless Technology, Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4

Registrace:

Registration:

MV »R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R

MV »R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R

Sazba:

Set:

Studio GSW, Praha

Studio GSW, Praha

Tisk:

Printed:

Tisk·rna Gemerle, Praha

Tisk·rna Gemerle, Praha

ISSN 1214-5033

ISSN 1214-5033 1

OBSAH / CONTENTS

NO

2

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

I. ⁄vodnÌk

I. Leading article Dipl.-Geol. Tim˙r Jelani

II. Z Ëinnosti ISTT

Dipl.-Geol. Tim˙r Jelani

II. News from ISTT

1. NO-DIG 2006 Brisbane

1. NO-DIG 2006 Brisbane Ing. Stanislav Dr·bek

Ing. Stanislav Dr·bek

III. Z Ëinnosti CzSTT

III. News from CzSTT

1. LITOMÃÿICE 2006

1. LITOMÃÿICE 2006 Ing. Miloö Kar·sek

2. Studentsk· soutÏû o cenu CzSTT doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. DiplomovÈ pr·ce v soutÏûi CzSTT v akademickÈm roce 2005/2006 doc. Ing. Petr ärytr, CSc.; Ing. Marcela Syn·Ëkov·, CSc.

Ing. Miloö Kar·sek 2. Studentís competition for the CzSTT prize doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Graduation thesis in CzSTT competition in academic year 2005/2006 doc. Ing. Petr ärytr, CSc.; Ing. Marcela Syn·Ëkov·, CSc.

I V. N a o d b o r n È t È m a

I V. Te c h n i c a l t o p i c s

1. Problematika bezv˝kopov˝ch sanacÌ vodovodnÌch p¯Ìpojek metodami hydrosRLEAD a hydrosRBOY Bc. Karel Ji¯ÌËek 2. EkonomickÈ aspekty pouûÌv·nÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ Ing. Jan äimon

1. Trenchless rehabilitation problems of water supply service pipes by hydrosRLEAD and hydrosRBOY method Bc. Karel Ji¯ÌËek 2. Economic aspects of trenchless technology application Ing. Jan äimon

V. Z e s t a v e b

V. F r o m c o n s t r u c t i o n s i t i e s

1. Pokl·dka z·vlahovÈho potrubÌ metodou raketovÈho pluhov·nÌ Dipl.-Geol. Tim˙r Jelani 2. V˝stavba kanalizace v OstravÏ Pet¯kovicÌch s vyuûitÌm mikrotunelov·nÌ ñ system ISEKI Ing. Roman KratochvÌl

1. Laying irrigation pipelines by rocket ploughing Dipl.-Geol. Tim˙r Jelani

V I. R ˘ z n È

VI. Miscellaneous information

1. 35 let akciovÈ spoleËnosti METROSTAV Ing. Stanislav Dr·bek 2. OhlÈdnutÌ za veletrhem Entsorga ñ Enteco 2006 Ing. Old¯ich K˘ra 3. Skanska m· samostatnou sekci pro vodohospod·¯skÈ projekty Ing. Tom·ö Kub·t 4. Kalend·¯ NOñDIG

1. 35 years of METROSTAV a.s. company Ing. Stanislav Dr·bek 2. Looking back at Entsorga ñ Enteco 2006 Ing. Old¯ich K˘ra 3. Skanska has a separate section for water management projects Ing. Tom·ö Kub·t 4. NOñDIG Calendar

2. Sewerage system construction in Ostrava Pet¯kovice by ISEKI microtunelling Ing. Roman KratochvÌl

12

4

/

2006

NO

V ¡ é E N … D ¡ M Y A P¡ N O V … , b˝t vyzv·n redakËnÌ radou zpravodaje NO DIG k moûnosti formulovat ˙vodnÌk do tohoto vyd·nÌ a d·le jeötÏ mÌt moûnost prezentovat v rubrice Ñze stavebì zajÌmav˝ stavebnÌ projekt, kter˝ jsme v tomto roce uskuteËnili, bere firma OCHS vrtn· technologie PlzeÚ ne jako moûnost komerËnÌ prezentace, ale jako kompliment. Znamen· to pro n·s totiû, ûe v oboru bezv˝kopov˝ch technologiÌ, do kterÈho pat¯Ì urËitÏ hodnÏ firem, kterÈ jsou vÏtöÌ neû my, a na trhu, kde platÌ pouze dobr· technologie a profesion·lnÌ pr·ce a kde je tvrd· konkurence, m·me i my co nabÌdnout. Naöe firma je na trhu od roku 2000. Pracujeme s bezv˝kopov˝mi technologiemi, kterÈ jsou v »eskÈ republice jiû ¯adu let obecnÏ zn·mÈ ñ technologie HDD, ramov·nÌ ocelov˝ch chr·niËek, ne¯ÌzenÈ protlaky, relining ñ ale takÈ se snaûÌme prosadit na trh metody a technologie, kterÈ jsou v EvropÏ jiû p¯es 30 let bÏûnÈ, avöak na naöem trhu pomÏrnÏ nezn·mÈ ñ pokl·dka potrubÌ, kabel˘ a chr·niËek metodou pluhov·nÌ je naöÌ ÑsrdeËnÌ z·leûitostÌì. Vych·zejÌce ze zkuöenostÌ naöich zahraniËnÌch partner˘ ñ spoleËnostÌ OCHS a Fˆckersperger z Norimberka ñ jsme rozöÌ¯ili tuto technologii v »eskÈ republice a souËasnÏ pronik·me s metodou pluhov·nÌ i na slovensk˝ trh. K zavedenÌ tÈto metody do praxe nejsme motivov·ni pouze ekonomick˝mi cÌli, ale povaûujeme to p¯edevöÌm za n·ö p¯ÌspÏvek k rozöi¯ov·nÌ modernÌch metod pokl·dky inûen˝rsk˝ch sÌtÌ, sniûov·nÌ n·klad˘ p¯i jejich v˝stavbÏ a minimalizov·nÌ nep¯Ìzniv˝ch vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ. Rychlost, s jakou se tyto novÈ moûnosti dost·vajÌ u odbornÈho publika do povÏdomÌ a s jakou jsou takÈ vz·pÏtÌ vyuûÌv·ny, ukazuje moûnosti, kter˝ trh pro bezv˝kopovÈ technologie neust·le sk˝t· a ûe jsou znovu a znovu bÌl· mÌsta na map·ch naöeho

podnik·nÌ, kterÈ je moûno objevovat... Ve velkÈ mÌ¯e se vöak takÈ neust·le prokazuje, ûe nejvÏtöÌ ˙spÏchy se dajÌ sklidit tam, kde se kombinujÌ r˘znÈ technologie, kterÈ investor vÏtöinou nezn· a nem· ponÏtÌ, jak moc mohou novÈ technickÈ moûnosti uöet¯it n·klady, ochr·nit ûivotnÌ prost¯edÌ a zkr·tit dobu v˝stavby. OpakovanÏ jsme se dostali do situace, kdy pokl·dka rozvod˘ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v obcÌch metodou ¯Ìzen˝ch protlak˘ nebyla prvotnÏ br·na v ˙vahu; po ˙spÏönÈ pokl·dce p¯ivadÏËe technikou pluhov·nÌ byl ale investor ochoten naslouchat variantnÌm ¯eöenÌm a technologie HDD v kombinaci s pluhov·nÌm se uk·zala b˝t ide·lnÌm postupem. Tato forma osvÏty je nedÌlnou souË·stÌ propagace nov˝ch technologiÌ. Jiû Ëasto jsme se p¯i uv·dÏnÌ pokl·dky potrubÌ, kabel˘ a chr·niËek metodou pluhov·nÌ setkali s ned˘vÏrou, co se rychlosti a p¯esnosti pokl·dky t˝Ëe ñ u mnoha z tÏchto pochybujÌcÌch z·kaznÌk˘ se tato technologie nast·lo zakotvila. Mnohdy dokonce dobr˝ n·pad v pravou chvÌli teprve umoûnÌ provedenÌ stavebnÌho z·mÏru, kter˝ do tÈ doby platil za neprovediteln˝. Z tohoto d˘vodu je d˘leûitÈ se neust·le udrûovat v obraze, jakÈ novÈ technologie a moûnosti se na trhu prosazujÌ, chtÏjÌ prosadit a nebo ËekajÌ na svou öanci b˝t objeveny. Je to znamenÌm odbornosti firmy, kdyû dok·ûe doporuËit dalöÌ, byù ne vlastnÌ technologie na realizaci projektu; zcela jistÏ utkvÌ z·kaznÌkovi v pamÏti jako nÏkdo, kdo se snaûÌ pomoci a ne pouze vyinkasovat maxim·lnÌ moûn˝ profit... I kdyû je trh stavebnictvÌ tvrdÈ bitevnÌ pole a v oboru bezv˝kopovÈ technologie je tento boj sv·dÏn s dosti velikou razancÌ, je p¯ekvapujÌcÌ, v jak velkÈ mÌ¯e se toto pravidlo ctÌ. NefÈrovÈ jedn·nÌ se oËividnÏ v branûi bezv˝kopov˝ch technologiÌ moc nenosÌ.

DIG

ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE

ROČNÍK

3

Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT

NO

4

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

Jsem p¯esvÏdËen, ûe tato skuteËnost je jeden z faktor˘, kter˝ udrûuje n·ö obor v rozmachu i v dob·ch, kdy ekonomika neprospÌv· Ëi nÏjak· dalöÌ nep¯Ìzniv· politick· situace brzdÌ rozvoj ve stavebnictvÌ... Na z·vÏr bych chtÏl touto cestou podÏkovat vöem obchodnÌm partner˘m, kte¯Ì majÌ z·sluhu p¯i prosa-

zov·nÌ technologie pluhov·nÌ na tuzemskÈm trhu. P¯eji jim i n·m mnoho dalöÌch ˙spÏön˝ch projekt˘. Dipl.-Geol. Tim˙r Jelani Jednatel spoleËnosti OCHS vrtn· technologie s.r.o.

NO-DIG 2006 BRISBANE 24. mezin·rodnÌ konference a v˝stava bezv˝kopov˝ch technologiÌ, se zdom·cnÏl˝m n·zvem NO-DIG DOWN UNDER 2006, se konala ve dnech 29. 10. ñ 2. 11. 2006 v Brisbane. V tomto hlavnÌm mÏstÏ australskÈho st·tu Quensland vystoupila po 16 hodin·ch letu takÈ sedmiËlenn· ofici·lnÌ delegace CzSTT. Bylo 29. 10. 2006, 8 hodin mÌstnÌho Ëasu. O hodinu pozdÏji jsme uû rukou spoleËnou zaËali s ˙pravami v˝stavnÌho st·nku CzSTT. Motto naöeho st·nku bylo: CzSTT ñ kandid·t na po¯·d·nÌ INTERNATIONAL NO-DIG 2009 v BrnÏ. VÏdÏli jsme, ûe jedin˝m protikandid·tem je kanadskÈ Toronto, kterÈ m· vöak oproti n·m velkou v˝hodu. Po letech 2003ñ9, kdy se konference kon· 6x v EvropÏ a 1x v Austr·lii je zcela logickÈ, ûe p¯ednost bude mÌt americk˝ kontinent. P¯edpokl·dalo se, ûe to bude BrazÌlie, ta vöak svoji p¯edbÏûnÏ ozn·menou kandidaturu nepotvrdila. Na jedn·nÌ Rady ¯editel˘ ISTT, kde se o po¯adateli NO-DIG 2009 rozhodovalo, p¯ednesl Ing. Aleö Pohl, z·stupce gener·lnÌho ¯editele BVV Brno, perfektnÌ prezentaci Brna, jako mÏsta ide·lnÌho pro po¯·d·nÌ veletrh˘, v˝stav a konferencÌ. Jeho vystoupenÌ vzbudilo mimo¯·dn˝ z·jem vöech p¯Ìtomn˝ch. TakÈ p¯evaha evropsk˝ch zemÌ v pomÏru 11 : 6 mezi hlasujÌcÌmi a p¯Ìtomn˝mi n·rodnÌmi spoleËnostmi d·vala nadÏji pro Brno. RovnÏû prezentace Toronta byla velmi zajÌmav·. Po nÌ nastala chvÌle, kdy jsme spolu se z·stupci severoamerickÈ spoleËnosti opustili jednacÌ mÌstnost a v p¯eds·lÌ jsme Ëekali na v˝sledek hlasov·nÌ. »ek·nÌ bylo dlouhÈ, trvalo tÈmÏ¯ 30 minut neû jsme byli p¯izv·ni zpÏt k vyhl·öenÌ v˝sledk˘ hlasov·nÌ. TÏsn˝m pomÏrem hlas˘ zvÌtÏzilo Toronto. P¯edseda ISTT Meno Hanneveld komentoval v˝sledek s p¯·nÌm se urËitÏ v nÏkterÈm z p¯ÌötÌch let znovu setkat v »eskÈ republice. OdpovÏdÌ z naöÌ strany bylo, ûe v roce 2009 uspo¯·d·me Evropskou NO-DIG, protoûe v tomto roce p¯edsed· »esk· republika EvropskÈ unii. P¯i tÈto p¯Ìleûitosti se pokusÌme o to, aby se vöech 25 zemÌ EU p¯ihl·silo ke ËlenstvÌ v ISTT. P¯edstavitelÈ ISTT n·s ubezpeËili, ûe naöe aktivita v tomto smÏru bude podpo¯ena a EVROPSK¡ NO-DIG BRNO 2009 bude za¯azena do seznamu konferencÌ podporovan˝ch p¯edsednictvem ISTT. K celÈmu pr˘bÏhu konference lze konstatovat, ûe typick· australsk· pohostinnost a zkuöenost po¯adatel˘ byly z·kladem vysokÈ technickÈ a spoleËenskÈ ˙rovnÏ celÈ akce. ZahajovacÌ ceremoni·l s hudbou a tancem p˘vodnÌch obyvatel Austr·lie ñ

Aboridgin˘ pokraËoval vystoupenÌm pÏveckÈho souboru. N·sledovala zahajovacÌ ¯eË starosty mÏsta Brisbane a p¯edsedy ISTT. KonferenËnÌ jedn·nÌ probÌhala soubÏûnÏ ve t¯ech jednacÌch s·lech a n·vötÏvnÌci tak mÏli moûnost si vybrat obor, kter˝ je nejvÌce zajÌmal. Refer·ty byly vyv·ûenÏ vybr·ny od autor˘ z celÈho svÏta a sestaveny do odborn˝ch sekcÌ, kter˝m p¯edsedali zn·mÌ odbornÌci z univerzit i z praxe. SilnÈ zastoupenÌ mÏli i provozovatelÈ a investo¯i. K nÏkter˝m nejzajÌmavÏjöÌm vystoupenÌm se vr·tÌme v 1. ËÌsle dalöÌho roËnÌku naöeho Zpravodaje. D˘leûit˝m bodem programu mezin·rodnÌch konferencÌ NO-DIG je vyhl·öenÌ vÌtÏz˘ soutÏûe ÑNO.DIG AWARDì, kter· je vyhodnocov·na ve Ëty¯ech kategoriÌch. K tÈto, p¯Ìleûitosti vydali po¯adatelÈ v konferenËnÌm bulletinu NO-DIG NEWS (je vloûen do tohoto ËÌsla) ˙vodnÌ Ël·nek jehoû p¯eklad n·sleduje: UdÏlov·nÌ cen bylo svÏtovou ud·lostÌ Reflektory z·¯ili vËera v Brisbane obzvl·ötÏ jasnÏ, kdyû se p¯edstavitelÈ pr˘myslu bezv˝kopov˝ch technologiÌ seöli,na slavnostnÌm udÌlenÌ cen ISTT za rok 2006. V honosnÈm plesovÈm s·le Plaza Ball Room oslavoval pr˘mysl bezv˝kopov˝vch technologiÌ svÈ nejvÏtöÌ ˙spÏchy. Slavnost probÌhala v prost¯edÌ p¯ipomÌnajÌcÌm podmo¯sk˝ svÏt, coû mÏlo zv˝raznit d˘leûitost bezv˝kopov˝ch technologiÌ p¯i tvorbÏ udrûitelnÈ budoucnosti.

Ing. Granilla dÏkuje za udÏlenÌ ceny.

Delegace CzSTT

12

4

/

2006

N·ö st·nek plnil dob¯e svoji propagaËnÌ funkci.

NO

DIG

Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT

ROČNÍK

Na v˝stavÏ, kter· doprov·zela konferenci, bylo moûno shlÈdnout novinky z celÈho svÏta. 5

Z ČINNOSTI ISTT / Z ČINNOSTI CzSTT

NO

6

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

Ceny byly udÏleny ve Ëty¯ech kategoriÌch a to: za nejv˝znamnÏjöÌ stavbu, za v˝robek a techniku, za studentsk˝ v˝zkum a za v˝sledky v˝zkumu v mezin·rodnÌm mÏ¯Ìtku. Pozornost soust¯edÏn· na Austr·lii jako na zemi kon·nÌ konference a v˝stavy NO-DIG byla jeötÏ zn·sobena okolnostÌ, ûe cenu v kategorii v˝robky a technika zÌskala australsk· firma DJ&MB Mac Cormick za inovace na stavbÏ plynovodu v Otway, kde firma na tomto v˝znamnÈm projektu plynovodnÌ infrastruktury pouûila ñ poprvÈ na jiûnÌ polokouli ñ metody retardaËnÌho mikrotunelov·nÌ. Cenu za vynikajÌcÌ v˝kon ve v˝zkumu bezv˝kopov˝ch technologiÌ zÌskal britsk˝ profesor Chris Rogers. Jeho ocenÏnÌ se t˝kalo nejen v˝sledk˘ jeho dvacetiletÈ v˝zkumnÈ Ëinnosti v oboru, ale i skuteËnost, ûe v roce 1996 iniciovalo vznik prvnÌho vÏdeckÈho Ëasopisu v tÈto oblasti ñ Trenchless Technology Research. Mezin·rodnÌ charakter ud·losti jeötÏ zd˘raznilo udÏlenÌ ceny za stavbu roku firmÏ Zhao Goa Qiac Shanghai No.2 Municipal Special Engineering

Company z ËÌnskÈ äanghaje za vybudov·nÌ velkopr˘mÏrovÈho tunelu protlaËov·nÌm ocelov˝ch trub. PoslednÌ cenu obdrûela postava budoucnosti ñ Ji¯Ì Granilla ñ student »eskÈho vysokÈho uËenÌ technickÈho v Praze. Jeho pr·ce, ÑVyuûitÌ kolektor˘ ve st¯ednÌ Ë·sti Prahy ñ V˝voj dlouhodbÈho projektuì byla ocenÏna cenou v kategorii studentsk˝ch pracÌ. PotÈ, co ocenÏn˝m vÌtÏz˘m bylo (mnohokr·t) p¯ipito, se rozproudila druûn· z·bava za zvuk˘ jazzovÈ a rockovÈ hudby skupiny Odysey, kter· se prot·hla dlouho do noci. PotÏöitelnÈ je konstatov·nÌ, ûe vÌtÏzem soutÏûe o nejlepöÌ studentskou diplomnÌ pr·ci se stal Ing. Ji¯Ì Granilla z »eskÈ republiky. Na fotoreport·ûi jsou z·bÏry z p¯ed·v·nÌ tÏchto cen. Je to mimo¯·dn˝ ˙spÏch. I k naöemu st·nku potom p¯ich·zelo mnoho ˙ËastnÌk˘ konference a zajÌmalo se o vÌtÏzn˝ diplomnÌ projekt. Ing. Stanislav Dr·bek, mÌstop¯edseda CzSTT

LITOMĚŘICE 2006 – KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ O BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍCH Ve dnech 10. ñ 11. ¯Ìjna se v LitomÏ¯icÌch konala jiû 11. konference o bezv˝kopov˝ch technologiÌch. ProgramovÏ byla ËlenÏna do Ëty¯ tÈmatick˝ch blok˘: ■ rekonstrukce a opravy st·vajÌcÌch trubnÌch vedenÌ, ■ v˝stavba nov˝ch trubnÌch vedenÌ a podzemnÌch dÏl, ■ p¯ÌpravnÈ a souvisejÌcÌ Ëinnosti, ■ novinky a praktickÈ zkuöenosti p¯i r˘zn˝ch aplikacÌch bezv˝kopov˝ch technologiÌch. V prvnÌm bloku byly prezentov·ny 3 p¯edn·öky. PrvnÌ p¯edn·öka ÑJak nejlÈpe dÏlat osvÏtu ve prospÏch bezv˝kopov˝ch technologiÌì byla logickou ouverturou ke vöem n·sledujÌcÌm p¯edn·ök·m. P¯edn·öejÌcÌ doc. Ing. P. ärytr, CSc. je zn·m sv˝m kladn˝m vztahem k bezv˝kopov˝m technologiÌm a jeho pedagogick· Ëinnost v tomto oboru je velk˝m p¯Ìnosem pro mladou generaci, kter· se rozhodla svoji Ëinnost spojit s bezv˝kopov˝mi technologiemi. Je ke ökodÏ, ûe se tato p¯edn·öka nedostala do sbornÌku vydanÈho ke konferenci. O problÈmech ukl·d·nÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ ve velk˝ch mÏstech, zejmÈna jejich centr·lnÌch Ë·stech hovo¯il Ing. J. BÏlÌk Jako p¯Ìklad si vybral ⁄stÌ nad Labem a na studii koncepce ¯eöenÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v centr·lnÌ Ë·sti mÏsta prezentoval uplatnÏnÌ vyuûitÌ systÈm˘ sdruûen˝ch tras, tzv. nep¯Ìm˝ch bezv˝kopov˝ch technologiÌ. Z·vÏreËn· p¯edn·öka prvnÌho bloku prezentovan· Ing. J. Barborikem pojedn·vala o pouûÌv·nÌ litinov˝ch trub a zejmÈna jejich spoj˘ jako vhodnÈho materi·lu pro BT.

Druh˝ blok p¯edn·öek zah·jil Ing. K. Franczyk. Ve svÈm vystoupenÌ hovo¯il o vyuûitÌ mikrotunelov·nÌ p¯i v˝stavbÏ kanalizaËnÌho sbÏraËe v mÏstskÈ Ë·sti Pet¯Ìkovice v OstravÏ. Jak uvedl, zejmÈna extrÈmnÏ nep¯ÌjemnÈ geologickÈ podmÌnky spojenÈ s vysokou hladinou spodnÌ vody byly tvrd˝m o¯Ìökem pro zhotovitele. N·roËnost tÈto stavby dokladuje, ûe nÏkterÈ nejkritiËtÏjöÌ ˙seky nebyly v˘bec provedeny. P¯esto dÌky BT a doplÚkov˝m opat¯enÌm byl sbÏraË dokonËen a je plnÏ funkËnÌ. P¯edn·öky n·sledujÌcÌ dvojice p¯inesly p¯ÌjemnÈ oûivenÌ. NÏmeck· odbornice na bezv˝kopovÈ technologie panÌ Christel Flittner hovo¯ila o pl·nov·nÌ a p¯ÌpravÏ staveb v NÏmecku, se zamÏ¯enÌm na uûitÌ kameninov˝ch trub pro protlaËov·nÌ. TlumoËenÌ se ujal Ing.T. Fiala, kter˝ se svÈho ˙kolu zhostil s jemu typick˝m zp˘sobem, vyvol·vajÌcÌm veselÌ p¯Ìtomn˝ch posluchaË˘. V n·vaznosti na p¯edn·öku panÌ Flittner s·m pak hovo¯il o zkuöenostech s protlaËov·nÌm kameninov˝ch trub v »eskÈ republice. Nutno vyzdvihnout, ûe jako z·stupce firmy dod·vajÌcÌ tyto trouby na trh, jako jeden z m·la otev¯enÏ hovo¯il i o problÈmech, ke kter˝m doölo p¯i pouûitÌ tohoto materi·lu. RovnÏû zmÌnil technologie, kterÈ p¯i protlaËov·nÌ kameninov˝ch trub jsou pouûÌv·ny. Velmi zajÌmavÈ a zcela se vymykajÌcÌ z tradiËnÌch technicky zamÏ¯en˝ch tÈmat vÏtöiny p¯edn·öek prezentovan˝mi na konferencÌch o BT bylo vystoupenÌ Ing. J. äimona z VHO, a.s. Hovo¯il o BT z hlediska ekonomick˝ch a ˙ËetnÌch aspekt˘. Pojmy jako n·klady realizace, n·klady souvisejÌcÌ, n·klady

n·slednÈ, dalöÌ n·klady, provoznÌ n·klady, ve spojenÌ s bezv˝kopov˝mi technologiemi zaznÏly na konferenci o BT v˘bec poprvÈ. ée je nutnÈ i u BT rozliöovat opravy, rekonstrukce, modernizace, technickÈ zhodnocenÌ a novÈ sÌtÏ, si m·lo kter˝ technick˝ pracovnÌk, kter˝ nep¯ijde do styku s majetkovou evidencÌ uvÏdomÌ. A p¯itom je podle Ing. J. äimona ekonomika pouûitÌ a aplikace BT z pohledu investora pomÏrnÏ jednoduch·. V principu jde o to rozhodnout, zda se jedn· o opravu nebo technickÈ zhodnocenÌ. (P¯edn·öka je v tomto Zpravodaji uvedena v plnÈm rozsahu). Druh˝ blok ukonËil pan M. Vesel˝, kter˝ hovo¯il o mÏ¯enÌ a vyhodnocov·nÌ tahov˝ch sil p¯i bezv˝kopovÈ pokl·dce potrubÌ. T¯etÌ ñ odpolednÌ blok s n·zvem p¯ÌpravnÈ a souvisejÌcÌ Ëinnosti ñ zah·jila L. Fermerov·. Zab˝vala se normami pro BT v oboru vodovod˘ a kanalizacÌ. KromÏ v˝Ëtu norem platn˝ch v »eskÈ republice citovala i platnÈ normy v NÏmecku a Rakousku. N·sledn˝ p¯ÌspÏvek Ing. J. RaclavskÈho, PhD. dal nahlÈdnout do stavu trubnÌch vedenÌ v RuskÈ federaci. NaznaËil, kolik ˙silÌ bude muset tato zemÏ vynaloûit, aby se dostala v oblasti vodnÌho hospod·¯stvÌ na ˙roveÚ zemÌ v tÈto oblasti standardnÏ rozvinut˝ch. Prof. RNDr. M. Karous, DrSc. hovo¯il o zajÌmavostech geofyzik·lnÌch metod pouûit˝ch p¯i pr˘zkumu pro dvÏ kolektorovÈ trasy vedenÈ pode dnem Vltavy. Pozoruhodn˝ byl zp˘sob sledov·nÌ okamûitÈ polohy nafukovacÌho Ëlunu, na nÏmû byla mÏ¯ÌcÌ sonda umÌstÏna, p¯esnou satelitnÌ navigacÌ GPS. Z·vÏreËn˝ blok ñ BT novinky a praktickÈ zkuöenosti p¯i r˘zn˝ch aplikacÌch bezv˝kopov˝ch technologiÌch ñ zah·jil n·sledujÌcÌ den RNDr. D. Dvo¯·k. Ve svÈ p¯edn·öce hovo¯il o vyuûitÌ BT p¯i v˝stavbÏ a provozu d·lniËnÌ sÌtÏ v »eskÈ republice. Vyzdvihl d˘leûitost prov·dÏn˝ch revizÌ televiznÌ kamerou, zejmÈna pro p¯Ìpravu oprav kanalizacÌ odvodÚujÌcÌch d·lniËnÌ tÏlesa. Ing. J. Bezrouk sezn·mil p¯ÌtomnÈ s jednÌm ze sanaËnÌch systÈm˘ vloûkov·nÌ potrubÌ s volnou hladinou, a to pomocÌ spir·lovÏ navÌjen˝ch vloûek. Tato technologie vytv·¯Ì vlastnÌ vloûku kontinu·lnÌm navÌjenÌm ze svitku profilu tak, ûe nov· vloûka je vytvo¯ena ze svitku navÌjenÌm ve tvaru archimedovy spir·ly. PrvnÌ realizacÌ tÈto metody u n·s bylo pouûitÌ technologie RIBLINE p¯i rekonstrukci kanalizaËnÌho sbÏraËe v mÏstskÈ Ë·sti HornÌ PoËernice v Praze. O vyuûitÌ ¯ÌzenÈho horizont·lnÌho vrt·nÌ p¯i v˝plni

12

4

/

2006

NO

dutin v nadloûÌ stok hovo¯il Ing. ä. MouËka. ÿÌzen˝ horizont·lnÌ vrt je veden v tÏsnÈm nadloûÌ stoky a n·slednÏ jsou dutiny v okolÌ tohoto vrtu vyplnÏny injekt·ûnÌ hmotou.Tato metoda plnÏ nahrazuje dosud st·vajÌcÌ technologii injekt·ûÌ z prostoru stoky (u pr˘chozÌch a pr˘lezn˝ch stok) a nebo vyplÚov·nÌ kaveren pomocÌ vrt˘ z povrchu (u nepr˘lezn˝ch). O ˙drûbÏ a servisu hydraulick˝ch systÈm˘ pouûÌvan˝ch v bezv˝kopov˝ch technologiÌch pohovo¯il M. Chvalina. N·sledujÌcÌ dvÏ p¯edn·öky prezentovaly dva odliönÈ trubnÌ materi·ly, pouûÌvanÈ p¯i BT. Ing. P. Magdov·Jiruökov· hovo¯ila o sklolamin·tov˝ch troub·ch HOBAS. TÈmatem p¯edn·öky R. Kostol·nyho bylo pouûÌv·nÌ ËediËov˝ch prvk˘ p¯i v˝stavbÏ a obnovÏ stokov˝ch sÌtÌ. »ediË, dÌky sv˝m v˘bec nejvÌce rezistentnÌm vlastnostem v˘Ëi agresivnÌmu prost¯edÌ, je v˝born˝m materi·lem zejmÈna pro stokovÈ sÌtÏ. PouûitÌ ËediËov˝ch trub a nebo trub s ËediËovou vyst˝lkou je z·rukou nejdelöÌ ûivotnosti dÌla, realizovanÈho z tohoto materi·lu. PoslednÌm p¯ÌspÏvkem celÈ konference byl pak refer·t L. Potuû·ka s n·zvem OV Liner ñ vliv v˝öky sloupce spodnÌ vody na sÌlu stÏny vloûky. Jak˝ byl NODIG 2006? RozhodnÏ byl po str·nce oficialit mÈnÏ form·lnÏjöÌ, neû minulÈ konference. To nap¯Ìklad umoûnilo, ûe zpoûdÏnÌ zah·jenÌ konference nemÏlo v˝razn˝ vliv na Ëasov˝ program. Lze ¯Ìci, ûe obsahovÏ nevyboËil z ˙rovnÏ minul˝ch konferencÌ. Nejen v »eskÈ republice, ale i svÏtovÏ jsou bezv˝kopovÈ technologie na pomÏrnÏ vysokÈ technickÈ ˙rovni a nelze oËek·vat v dohlednÈ dobÏ n·stup nov˝ch metod, kterÈ by znamenaly p¯evratnou novinku v jejich pouûÌv·nÌ. ZatÌm se jedn· vûdy o Ë·steËnÈ vylepöenÌ pouûÌvan˝ch technologiÌ, materi·l˘ a nebo mechanizm˘, coû uk·zaly i prezentovanÈ refer·ty. A tak lze ¯Ìci, ûe nejvÏtöÌm zpest¯enÌm byla spoleËensk· Ë·st konference. VystoupenÌ öpiËek ËeskÈ hudebnÌ scÈny ñ houslisty J. SvÏcenÈho a Spiritu·l kvintetu ñ v atraktivnÌm prost¯edÌ odsvÏcenÈho jezuitskÈho kostela byl velk˝m z·ûitkem pro Ë·st p¯Ìtomn˝ch ˙ËastnÌk˘ veËera. Bohuûel velk· Ë·st p¯Ìtomn˝ch dala bÏhem vystoupenÌ umÏlc˘ p¯ednost gurm·nsk˝m z·ûitk˘m z p¯ipravenÈho obËerstvenÌ a snÌûila tak ÑkulturnÌ ˙roveÚì ˙ËastnÌk˘ konference. Ing. Miloö Kar·sek, BrnÏnskÈ vod·rny a kanalizace, a.s.

DIG

Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT

ROČNÍK

7


NO

8

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

11 . K O N F E R E N C E C z S T T V E F O T O G R A F I I

V ËestnÈm p¯edsednictvu zasedli: Mgr. Ladislav Chlup·Ë, starosta mÏsta LitomÏ¯ic, kter˝ p¯evzal z·ötitu nad konferencÌ; Ing. Ji¯Ì äulc, hejtman ⁄steckÈho kraje; Ing. Miroslav Harcinik, gener·lnÌ ¯editel SVS a.s. Teplice; prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc., p¯edseda CzSTT; Ing. Dalimil Kotas, gener·lnÌ ¯editel VOD-KA a.s. V prostornÈm s·le KulturnÌho domu bylo dostatek mÌsta pro kaûdÈho ˙ËastnÌka, v p¯eds·lÌ pak pro vystavovatele. Naöe podÏkov·nÌ pat¯Ì sponzor˘m konference.

Exkurze na stavbÏ tunel˘ Libouchec a Panensk· vËetnÏ sÌtÌ a jejich z·zemÌ

12

4

/

2006

NO

Na odpoledne p¯ed konferencÌ p¯ipravil organiz·tor a hostitel konference VOD-KA a.s. golfov˝ turnaj, veËer pak jsme mohli, obdivovat pr·ci ûernoseck˝ch mistr˘ vina¯˘. VystoupenÌ Spiritual kvintetu obohatilo spoleËensk˝ a diskusnÌ veËer prvnÌho dne konference.

CzSTT ñ »esk· spoleËnost pro bezv˝kopovÈ technologie Bezov· 1658/1, 147 14 Praha 4

Studentsk· soutÏû o cenu CzSTT »esk· spoleËnost pro bezv˝kopovÈ technologie vypisuje pro obdobÌ akademickÈho roku 2006/2007 a d·le pro kaûd˝ n·sledujÌcÌ rok studentskou soutÏû o nejlepöÌ diplomovou pr·ci v oblasti n·vrhu ¯eöenÌ, projektov·nÌ, v˝stavby, rekonstrukce, rehabilitace a provozu inûen˝rsk˝ch sÌtÌ s uplatnÏnÌm bezv˝kopov˝ch technologiÌ (vËetnÏ zahrnutÌ oblasti v˝zkumu, geotechnickÈho a dalöÌho pr˘zkumu, inûen˝ringu, unifikace, technick˝ch podklad˘, informaËnÌ b·ze a koordinace).

Ceny: 1. cena 5.000 KË 2. cena 3.000 KË 3. cena 2.000 KË TermÌn odevzd·nÌ pr·ce: do 7. 9. 2007 (na katedru zdravotnÌho inûen˝rstvÌ stavebnÌ fakulty »VUT v Praze, 166 29 Praha 6, Th·kurova 7, doc. Ing. P. ärytrovi, CSc.; e-mail: [email protected]) VyhodnocenÌ soutÏûe: P¯ihl·öenÈ pr·ce zhodnotÌ komise CzSTT do 28. 9. 2007. Form·lnÌ n·leûitosti pr·ce: 1. P¯ihl·öka do soutÏûe (n·zev pr·ce v » a A, jmÈno soutÏûÌcÌho, adresa, obor studia a ökola, jmÈno vedoucÌho pr·ce, adresa)

2. StruËn˝ souhrn v angliËtinÏ 3. VlastnÌ pr·ce 4. Posudek vedoucÌho pr·ce (1 A4)

OdbornÌ garanti za jednotlivÈ ökoly: ñ Ing. M. Richter, ved. katedry pr˘myslovÈ techniky a technologiÌ, Fakulta ûivotnÌho prost¯edÌ, Univerzita Jana Evangelisty PurkynÏ, Na okraji 1001, 400 96 ⁄stÌ n.L. ñ doc. Ing. K. VojtasÌk, CSc., Vysok· ökola b·Úsk· Ostrava, t¯Ìda 17. listopadu, 708 33 Ostrava, e-mail: [email protected] ñ Ing. J. Raclavsk˝, Ph.D., VysokÈ uËenÌ technickÈ v BrnÏ, Fakulta stavebnÌ, ⁄stav vodnÌho hospod·¯stvÌ obcÌ, éiûkova 17, 611 00 Brno, e-mail: [email protected] ñ doc. Ing. P. ärytr, CSc., »eskÈ vysokÈ uËenÌ technickÈ v Praze, Fakulta stavebnÌ, katedra zdravotnÌho a ekologickÈho inûen˝rstvÌ, Th·kurova 7, 16629 Praha 6, tel.: 02/24354603, fax: 02/24354607, e-mail: [email protected] SpolupracujÌcÌ pracoviötÏ: Katedra zdravotnÈho inûenierstva Stavebnej fakulty STU Bratislava, RadlinskÈho 11, 813 68 Bratislava, Slovensko, e-mail: [email protected]

DIG


ROČNÍK

9


NO

10

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

DIPLOMOVÉ PRÁCE V SOUTĚŽI CzSTT V AKADEMICKÉM ROCE 2005/2006 Doc. Ing. Petr ärytr, CSc., Ing. Marcela Syn·Ëkov·, CSc., Katedra zdravotnÌho a ekologickÈho inûen˝rstvÌ fakulty stavebnÌ »VUT v Praze, e-mail: [email protected], [email protected] VyhodnocenÌ a vyhl·öenÌ v˝sledk˘ n·rodnÌ soutÏûe CzSTT 2005/2006 je po roËnÌ pauze opÏt zar·mov·no ˙spÏchem na mezin·rodnÌ ˙rovni. Cenu NO-DIG AWARD ISTT v kategorii ÑStudent or young professional paperì zÌskal n·ö z·stupce v tÈto soutÏûi Ing. Ji¯Ì Granilla. To nenÌ jistÏ öpatn· bilance. Lze ¯Ìci, ûe nazr·l Ëas öÌ¯eji bilancovat v˝sledky i v naöÌ n·rodnÌ soutÏûi CzSTT, viz d·le nabÌzen· tabulka.

Tab. ñ Zp¯ehlednÏnÌ poËtu ˙ËastnÌk˘ soutÏûe CzSTT 1997ñ2006 a poËet naöich ˙ËastnÌk˘ soutÏûe NO-DIG AWARD, kategorie ÑStudent or young professional paperì Školní rok

Počet účastníků soutěže CzSTT

1997/1998

5

1998/1999

5

1999/2000

5

2000/2001

6

2001/2002

7

2002/2003

5

2003/2004

9

Počet účastníků soutěže NO-DIG AWARD

2

2004/2005

10

1

2005/2006

8

1

Celkem

60

4

I z nÌ vypl˝v·, ûe v akademickÈm roce 2005/2006 se z˙Ëastnilo naöÌ soutÏûe sv˝mi diplomov˝mi pracemi osm ˙ËastnÌk˘. PoËet i kvalita potvrzuje trend poslednÌch let. Vöechny p¯ihl·öenÈ soutÏûnÌ pr·ce 2005/2006 vyk·zaly dobrou kvalitu a porota, kter· to vöe vyhodnocovala (prof. RNDr. M. Karous, DrSc., Ing. S. Dr·bek, doc. Ing. P. ärytr, CSc., Ing. ä. MouËka, Ing. J. Soch˘rek, Ing. M. Syn·Ëkov·, CSc., doc. Ing. I. »ih·kov·, CSc., Ing. J. Raclavsk˝, Ph.D. a RNDr. J. Schrˆfel), nemÏla snadnou pr·ci. Rozhodl souËet po¯adÌ od jednotliv˝ch porotc˘. Porota dne 26. 9. 2006 rozhodla o v˝slednÈm po¯adÌ soutÏûnÌch pracÌ, p¯edsednictvo CzSTT pak 9. 10. 2006 beze zmÏn toto po¯adÌ schv·lilo a na naöÌ konferenci v LitomÏ¯icÌch 10. ñ 11. 10. 2006 jsme mohli vyhl·sit vÌtÏze: 1. mÌsto zÌskal Ing. Ji¯Ì Granilla za pr·ci ÑVyhodnocenÌ kolektorizace centr·lnÌ Ë·sti hlavnÌho mÏsta Prahyì, 2. mÌsto zÌskal Ing. Rudolf Lorenc za pr·ci ÑStudie koncepce ¯eöenÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v are·lu PRAGA STRAäNICEì,

3. mÌsto zÌskal Ing. Kate¯ina Saka¯ov· za pr·ci ÑN·vrh novÈho vyuûitÌ ûelezniËnÌho tunelu VÌtkovì, VÌtÏz˘m gratulujeme. OstatnÌ se umÌstili na 4. aû 8. mÌstÏ a i jim pat¯Ì naöe uzn·nÌ, Ñûe do toho öliì a ûe si tak i ovÏ¯ili svÈ schopnosti. NÌûe pak nabÌzÌme zp¯ehlednÏnÌ obsahu soutÏûnÌch pracÌ formou anotacÌ v abecednÌm po¯adÌ dle p¯ÌjmenÌ autor˘ (anotace pr·ce Ing. Ji¯Ìho Granilly, viz 3. ËÌslo naöeho zpravodaje NO DIG 2006). Ing. Ji¯Ì HavÌ¯, VUT Brno (vedoucÌ DP: Ing. Jaroslav Raclavsk˝, Ph.D.): Sanace stokovÈ sÌtÏ urbanizovanÈho celku ñ »ern· Hora Diplomant vyuûil dobrÈho z·zemÌ pracoviötÏ ⁄VHO VUT Brno, tj. zejmÈna zkuöenosti z mezin·rodnÌho programu Care-S a dalöÌch program˘ navazujÌcÌch, k zv·dnutÌ zcela konkrÈtnÌho zad·nÌ na ˙rovni podrobnÈ zad·vacÌ dokumentace blÌûÌcÌ se svou formou zpracov·nÌ projektovÈ dokumentaci pro stavebnÌ ¯ÌzenÌ. NechybÌ v˝sledky zpracov·nÌ d˘leûit˝ch dÌlËÌch ˙kol˘, jako je anal˝za poruch a poökozenÌ, re·lnÈ vymezenÌ priorit na z·kladÏ vlastnÌho konkrÈtnÌho pasportizaËnÌho podkladu, hydraulickÈho posouzenÌ (dokladov·ny v˝sledky v˝poËt˘ zatÏûovacÌch parametr˘ a v˝sledky hydraulick˝ch v˝poËt˘ uûitÌm programu DRAIN), nechybÌ pot¯ebnÈ v˝kresovÈ p¯Ìlohy atp. RelativnÏ podrobnÏ jsou pops·ny pouûitelnÈ bezv˝kopovÈ technologie a konkrÈtnÏ rozhodnuto, kterÈ metody pouûÌt v jednotliv˝ch stok·ch konkrÈtnÌch ulic »ernÈ Hory. NechybÌ ani rekapitulace parametr˘ novÈ »OV (jiû realizovanÈ spoleËnÈ »OV pro nÏkolik obcÌ) a jejÌho vlivu na recipient B˝kovka. V˝sledky tÈto pr·ce jsou tedy bezprost¯ednÏ pouûitelnÈ v praxi, tj. v p¯ÌpravÏ konkrÈtnÌch z·mÏr˘ postupnÈ komplexnÌ obnovy kanalizaËnÌ sÌtÏ. Ing. VÌt HrabË·k, »VUT v Praze (vedoucÌ: Ing. Marcela Syn·Ëkov·, CSc.): Rekonstrukce kanalizace v ul. Martina Kol·¯e ñ T·bor Diplomov· pr·ce relativnÏ podrobnÏ zp¯ehledÚuje podmÌnky zad·nÌ v danÈ mÌstÏ a pouûitelnÈ BT technologie, kterÈ jsou nabÌzeny na trhu v »R. Po vyhodnocenÌ vyöla jako nejv˝hodnÏjöÌ varianta ¯eöenÌ s uûitÌm hadicovÈho reliningu. Diplomant n·slednÏ oslovil pÏt tuzemsk˝ch firem, nositel˘ tÈto technologie, a provedl podrobnÏjöÌ vyhodnocenÌ z technickÈho, technologickÈho a ekonomickÈho hlediska. Lze konstatovat, ûe ölo o zcela konkrÈtnÌ zad·nÌ s tÌm, ûe v˝sledky svou ˙rovnÌ a kvalitou zpracov·nÌ jsou srovnatelnÈ s v˝sledky analogick˝ch pracÌ Ëasto se dnes vyskytujÌcÌch v praxi jako pr·ce typu studie, souûÌcÌ pro p¯Ìpravu zad·vacÌ dokumentace tendru konkrÈtnÌho z·mÏru. Ing. Radek Kaemer, »VUT v Praze (vedoucÌ: Ing. Marcela Syn·Ëkov·, CSc.): VariantnÌ ¯eöenÌ odv·-

dÏnÌ splaökov˝ch vod z obcÌ Chr·öùany, KnÏûeves a Koleöovice Diplomov· pr·ce se zp¯ehledÚuje souËasn˝ stav technickÈ obsluhy t¯Ì velmi star˝ch venkovsk˝ch sÌdel v blÌzkosti RakovnÌka a identifikuje z·sadnÌ ˙koly, kterÈ je zde t¯eba p¯ednostnÏ ¯eöit. JednoznaËnÏ je pak pro tyto obce doporuËena koncepce oddÌlnÈ kanalizace deöùovÈ a splaökovÈ s tÌm, ûe deöùov· kanalizace vyûaduje z·sadnÌ obnovu (nejlÈpe tÈû prost¯ednictvÌm uplatnÏnÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ; pro tyto ˙Ëely je pak nabÌzeno jejich zp¯ehlednÏnÌ a konkrÈtnÌ uplatnÏnÌ). Navrûeny pak jsou dvÏ varianty ¯eöenÌ splaökovÈ oddÌlnÈ kanalizace (klasickÈ gravitaËnÌ s nÏkolika p¯eËerp·vacÌmi stanicemi a d·le tlakov·) vËetnÏ »OV a d·le nÏkolik dÌlËÌch podvariant v z·vislosti na poËtu a poloze »OV. PodrobnÏji je pak rozpracov·n n·vrh tlakovÈ oddÌlnÈ kanalizace a »OV. Pro variantu, vyhodnocenou jako optim·lnÌ, nechybÌ relativnÏ podrobnÈ ekonomickÈ vyhodnocenÌ (ekonomick· rozvaha t˝kajÌcÌ se po¯izovacÌch a provoznÌch n·klad˘ vËetnÏ nap¯. i jednotliv˝ch n·klad˘ na vyËiötÏnÌ 1 m3 splaökovÈ odpadnÌ vody v tÏchto konkrÈtnÌch podmÌnk·ch. Ing. Jan Kr·lka, »VUT v Praze (vedoucÌ: doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie rekonstrukce letnÌho koupaliötÏ v MladÈ Boleslavi N·vrh rekonstrukce p˘vodnÌho pseudop¯ÌrodnÌho letnÌho koupaliötÏ p¯edstavuje obvykle nelehk˝ ˙kol. V p¯ÌpadÏ MladÈ Boleslavi pak byla obtÌûnost vystupÚov·na d˘leûitostÌ takovÈhoto are·lu pro jiû i svou velikost a v˝znam mÏsta (na svÈm ˙zemÌ nem· û·dn· dalöÌ v˝znamn· za¯ÌzenÌ pro hromadnou rekreaci u vody a ve vodÏ). SouË·stÌ zad·nÌ pak bylo usilovat o transformaci tohoto koupaliötÏ na soudob˝ modernÌ aquapark, coû bylo n·vrhem splnÏno. Bezv˝kopovÈ technologie (BT) pak byly vtaûeny do hry v r·mci provÏ¯enÌ öiröÌch ˙zemnÌch vztah˘ (n·vrh n·roËnÈho are·lu na technickou obsluhu nem˘ûe z˘stat bez provÏ¯enÌ spolehlivÈho fungov·nÌ odvedenÌ odpadnÌch vod v trase aû na »OV, v p¯ÌpadÏ z·sobov·nÌ pitnou vodou v trase aû do z·sobovacÌho vodojemu a analogicky tÈû v p¯ÌpadÏ energetick˝ch a telekomunikaËnÌch sÌtÌ). V˝sledkem tohoto provÏ¯enÌ byl pak konkrÈtnÌ n·vrh na obnovu nad¯azen˝ch inûen˝rsk˝ch sÌtÌ, tj. na obnovu p¯edevöÌm uûitÌm BT. Origin·lnÌ dÌlËÌ n·vrh se pak t˝kal instalace trasy kolektoru pro vnitroare·lovÈ sÌtÏ obsluhujÌcÌ sestavu bazÈn˘ (i toto ¯eöenÌ m· charakter uûitÌ BT z dlouhodobÈho hlediska). Ing. ZdenÏk K˘zl, »VUT v Praze (vedoucÌ: doc.Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce ¯eöenÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v z·jmovÈm ˙zemÌ Ledenice CÌlem diplomovÈ pr·ce bylo provÏ¯it, aktivnÏ zhodnotit a event. upravit zde jiû zaloûenou koncepci ¯eöenÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ vËetnÏ provÏ¯enÌ d˘leûit˝ch technick˝ch detail˘ a z toho vypl˝vajÌcÌch ekonomick˝ch a provoznÏ technick˝ch dopad˘. Velmi p¯ÌnosnÈ bylo tÈû celkovÈ zp¯ehlednÏnÌ a kritickÈ

12

4

/

2006

NO

vyhodnocenÌ öiröÌch vodohospod·¯sk˝ch pomÏr˘ ¯eöenÈho z·jmovÈho ˙zemÌ vËetnÏ n·vrhu konkrÈtnÌch opat¯enÌ k jejich zlepöenÌ. Pr·ce d·le nabÌzÌ r·mcovou a dÌlËÌ koordinaci ¯eöenÌ inû. sÌtÌ vËetnÏ n·vrhu odpovÌdajÌcÌho typu sdruûen˝ch tras inû. sÌtÌ pro rozvojovÈ lokality (z dlouhodobÈho hlediska se vlastnÏ jedn· o uûitÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ). V p¯ÌpadÏ zkoum·nÌ moûnostÌ dalöÌ aplikace BT je fundovanÏ zd˘vodnÏna a prosazov·na nutnost jejich dostateËnÏ koncepËnÌho uplatnÏnÌ. ZajÌmavÈ aplikace BT se zde nabÌzejÌ v p¯ÌpadÏ prakticky vöech zde zastoupen˝ch z·kladnÌch druh˘ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ, p¯edevöÌm pak v p¯ÌpadÏ rekonstrukce deöùovÈ oddÌlnÈ kanalizace. Pr·ce je p¯Ìnosn· takÈ proto, ûe Ñp¯ibliûujeì bezv˝kopovÈ technologie k tÏm, kte¯Ì o jejich aplikacÌch p¯edevöÌm rozhodujÌ jako investo¯i. Ing. Rudolf Lorenc, »VUT v Praze (vedoucÌ: doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce ¯eöenÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v are·lu PRAGA STRAäNICE Diplomov· pr·ce je zpracov·na formou studie a je zamÏ¯ena na ¯eöenÌ koncepce vnitroare·lov˝ch inûen˝rsk˝ch sÌtÌ za podmÌnek v˝raznÈ transformace zp˘sob˘ vyuûÌv·nÌ tohoto are·lu. Ten p˘vodnÏ provoznÏ slouûil pro v˝robu s charakterem tÏûkÈho strojÌrenstvÌ a p˘sobil zde jeden subjekt (jeden uûivatel). Dnes zde p˘sobÌ vÌce subjekt˘ a charakter jejich v˝robnÌch program˘ je zatÌm ne zcela ust·len (p¯evl·d· v˝roba chladÌrensk˝ch systÈm˘, lehk· strojÌrensk· v˝roba a sluûby s tÌm spojenÈ). ÿeöitel podrobnÏ vyhodnotil souËasn˝ stav vnitroare·lov˝ch inûen˝rsk˝ch sÌtÌ vËetnÏ zp¯ehlednÏnÌ vöech slab˝ch mÌst a öiröÌch ˙zemnÌch vztah˘. N·vrh variantnÌch ¯eöenÌ se pak opÌr· o vyuûitÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ a sdruûen˝ch tras inûen˝rsk˝ch sÌtÌ (navrûen˝ch zde rovnÏû bezv˝kopovÏ). PomocÌ srovn·vacÌ anal˝zy je pak rozhodnuto o variantÏ optim·lnÌ, kter· byla d·le technicky rozpracov·na do vÏtöÌ podrobnosti. Jako velmi progresivnÌ se pak jevÌ n·vrh na zmÏnu koncepce odvodnÏnÌ tohoto are·lu a celÈ pr˘myslovÈ zÛny a jeho okolÌ (z koncepce systÈmu jednotnÈ kanalizace na systÈm oddÌln˝). Origin·lnÌ pak je n·vrh na retenËnÌ n·drû pro deöùovÈ vody celÈ pr˘myslovÈ zÛny s n·sledn˝m p¯evodem tÏchto vod pomocÌ potrubnÌ trasy vybudovanÈ horizont·lnÌm ¯Ìzen˝m vrt·nÌm do systÈmu deöùovÈ kanalizace vnit¯nÌho mÏstskÈho okruhu sbÏrnÈ a rychlostnÌ komunikace nach·zejÌcÌ se v tÏsnÈm sousedstvÌ. Ing. Kate¯ina Saka¯ov·, »VUT v Praze (vedoucÌ: doc. Ing. Jan Pruöka): N·vrh novÈho vyuûitÌ ûelezniËnÌho tunelu VÌtkov BÏûn˝ ûelezniËnÌ tunel b˝v· jako stavba jiû sv˝m zp˘sobem jedineËn˝ s·m o sobÏ a zd·nlivÏ nenabÌzÌ p¯Ìliö mnoho moûnostÌ pro svÈ novÈ vyuûitÌ. P˘vodnÏ ûelezniËnÌ tunel VÌtkov, tÈmÏ¯ 300 m dlouh˝, je vöak specifick˝ sv˝m umÌstÏnÌm. Tunel vy˙sùuje sv˝m z·padnÌm port·lem v tÏsnÈ blÌzkosti mÏstskÈ Ëtvrti éiûkov a tak se nabÌzela myölenka jeho vyuûitÌ tak, aby tato v˝jimeËn· stavba se

DIG


ROČNÍK

11

Z ČINNOSTI CzSTT / NA ODBORNÉ TÉMA

NO

12

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

i nad·le ÑzaËlenila do mÏstskÈho ûivotaì s tÌm, ûe je mnoho variantnÌch n·mÏt˘ na vyuûitÌ, nap¯. jako cyklistick· stezka a kolektor pro inûen˝rskÈ sÌtÏ (jako technicko komunikaËnÌ koridor) Ëi v jinÈ kombinaci jako bankovnÌ sejf, st¯elnice, bowlingov· dr·ha apod. Podstatn· Ë·st diplomovÈ pr·ce je pak vÏnov·na inûen˝rsko-geologickÈmu vyhodnocenÌ,

n·vrh nov˝ch prostor pro dalöÌ vstupnÌ öachty a ötoly, posouzenÌ prim·rnÌho ostÏnÌ vËetnÏ komory (aplikov·no numerickÈ modelov·nÌ pomocÌ BD softwaru ve vybran˝ch profilech pomocÌ metody koneËn˝ch prvk˘, d·le byl proveden v˝poËet vnit¯nÌch sil prim·rnÌho ostÏnÌ a celkovÈ posouzenÌ ostÏnÌ).

PR OBLEMATIKA BEZVÝKOPOVÝCH SANACÍ VODOVODNÍCH PŘÍPOJEK METODAMI h y d r o s ®L E A D A h y d r o s ®B O Y Bc. Karel Ji¯ÌËek, »KV Praha s.r.o.

Tento p¯ÌspÏvek se zamÏ¯uje na problematiku bezv˝kopov˝ch v˝mÏn vodovodnÌch p¯Ìpojek z olova a polyethylenu metodou hydrosÆLEAD a p¯Ìpojek z oceli a litiny metodou hydrosÆBOY v Ëesk˝ch podmÌnk·ch. Popisuje situace, ze kter˝ch tyto metody principi·lnÏ vych·zejÌ a d˘vody, proË v u n·s nejsou stoprocentnÏ ˙spÏönÈ. Jak je Ëten·¯i zajistÈ zn·mo, bezv˝kopovÈ technologie byly a st·le jsou vyvÌjeny s d˘razem na omezenÌ negativnÌch externalit vznikajÌcÌch p¯i klasickÈ v˝stavbÏ Ëi rekonstrukcÌch inûen˝rsk˝ch sÌtÌ otev¯en˝m v˝kopem. Nejinak tomu bylo i u rodiny metody hydrosÆ, kde z·kladnÌ metoda hydrosÆPLUS, (viz. No-Dig ËÌslo 1/2006) urËen· k ˙plnÈ bezv˝kopovÈ v˝mÏnÏ potrubÌ rozv·dÏcÌch ¯ad˘ DN 80 aû 300, byla rozöÌ¯ena o dvÏ metody pro v˝mÏnu domovnÌch p¯Ìpojek z nejbÏûnÏji pouûÌvan˝ch materi·l˘ ñ olova, litiny a oceli. TÌm mÏla b˝t zajiötÏna kompletnÌ bezv˝kopov· v˝mÏna vodovodnÌho potrubÌ v ulicÌch vËetnÏ domovnÌch p¯Ìpojek. P¯ekop·vat vozovku nap¯ÌË kv˘li kaûdÈ domovnÌ p¯Ìpojce ñ takovÈto ¯eöenÌ v˝mÏny domovnÌch p¯Ìpojek degraduje pouûitÌ bezv˝kopovÈ technologie pro v˝mÏnu rozv·dÏcÌho ¯adu. Pomineme-li znaËnÈ omezenÌ zemnÌch pracÌ na ve¯ejnÈ Ë·sti domovnÌ p¯Ìpojky, byla dalöÌm d˘vodem k vyvinutÌ tÏchto bezv˝kopov˝ch metod snaha o maxim·lnÌ omezenÌ nep¯Ìzniv˝ch d˘sledk˘ stavebnÌch pracÌ, pro majitele nemovitostÌ a pozemk˘, na nichû jsou domovnÌ p¯Ìpojky uloûeny. VlastnÌci rodinn˝ch domk˘ Ëasto nad trasu p¯Ìpojky staËili postavit sklenÌky, gar·ûe, alt·ny nebo p¯i nejmenöÌm jejich nÏûnÈ poloviËky s velk˝m ˙silÌm vytvo¯ily okrasnÈ p¯edzahr·dky se skalkami nebo anglick˝m tr·vnÌkem. V tÈto situaci je pochopitelnÈ, ûe na û·dost provozovatelskÈ spoleËnosti o v˝mÏnu domovnÌ p¯Ìpojky aû k vodomÏru, umÌstÏnÈm obvykle ve sklepÏ rodinnÈho domu, reagujÌ tito majitelÈ negativnÏ. P¯itom Ëasto pr·vÏ soukrom· Ë·st p¯Ìpojky je nejvÏtöÌm zdrojem ztr·t vody aù pro jejÌ öpatn˝ technick˝ stav nebo i v d˘sledku ÑËern˝ch odbÏr˘ vodyì, o kter˝ch souËasn˝ majitel mnohdy ani nevÌ. Z tÏchto d˘vod˘ a na z·kladÏ d˘kladnÈho technickÈho pr˘zkumu v nÏmeck˝ch spolkov˝ch zemÌch

byly vyvinuty spoleËnostÌ Karl Weiss GmbH dvÏ metody: ñ hydrosÆLEAD pro v˝mÏnu vodovodnÌch p¯Ìpojek z olova, kter· je dnes vyuûÌv·na i pro v˝mÏnu p¯Ìpojek z polyethylenu ñ hydrosÆBOY pro v˝mÏnu vodovodnÌch p¯Ìpojek z oceli a litiny. ObÏ tyto metody si v tomto Ël·nku podrobnÏ popÌöeme vËetnÏ zkuöenostÌ z jejich re·lnÈho nasazenÌ. Metoda hydrosÆLEAD Tato metoda, jeû spoËÌv· ve vytaûenÌ a navinutÌ starÈho potrubÌ na buben taûnÈho za¯ÌzenÌ, se pouûÌv· k v˝mÏnÏ potrubÌ domovnÌch p¯Ìpojek z olova nebo pruûn˝ch plast˘. Jako materi·l novÈho potrubÌ se p¯ednostnÏ volÌ trouby z PE s ochrann˝m pl·ötÏm. HloubÌ se jedna stavebnÌ j·ma v mÌstÏ navrt·vky na rozv·dÏcÌm ¯adu, a p¯Ìp. jeötÏ jedna dalöÌ p¯ed sklepnÌ stÏnou. Metoda vyuûÌv· zataûenÌ speci·lnÌ taûnÈ hadice do starÈho potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky. PomocÌ vnit¯nÌho tlaku p˘sobÌcÌho v taûnÈ hadici se vytvo¯Ì mezi hadicÌ a star˝m potrubÌm silov˝ spoj. Tato hadice slouûÌ souËasnÏ jako taûn˝ prvek. K vytaûenÌ potrubÌ se pouûÌv· navÌjecÌ buben. To znamen·, ûe se vytahovan· trouba s aktivovanou (natlakovanou) taûnou hadicÌ uvnit¯ se navÌjÌ na buben. Na konec starÈ trubky se pomocÌ adaptÈru p¯ipojÌ trouba nov· a zat·hne se tak v jednÈ pracovnÌ operaci do p˘vodnÌ trasy. K dispozici jsou alternativnÏ dvÏ r˘zn· strojnÏ technick· za¯ÌzenÌ. ObÏ varianty mohou b˝t instalov·ny buÔ ve stavebnÌ j·mÏ nebo p¯es kladku nad stavebnÌ j·mou. U druhÈ varianty postaËÌ hloubit jen malÈ stavebnÌ j·my. Nejd˘leûitÏjöÌ kroky metody jsou: ■ OdpojenÌ starÈho potrubÌ u rozv·dÏcÌho ¯adu a v nemovitosti z·kaznÌka. ■ J·drovÈ vrt·nÌ v oblasti prostupu trubky sklepnÌ stÏnou ■ ZjiötÏnÌ pr˘chozÌho pr˘¯ezu trubky pomocÌ struny, pop¯. kalibrace potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky kalibraËnÌm trnem. ■ ZataûenÌ speci·lnÌ taûnÈ hadice do st·vajÌcÌho potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky a jejÌ napojenÌ na instalovanÈ hydraulickÈ taûnÈ za¯ÌzenÌ.

12

4

/

2006

NO

■ Aktivace taûnÈ hadice tlakem vody. ■ Na ËelnÌ stranu starÈho potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky se pomocÌ adaptÈru p¯ipojÌ trouba novÈ domovnÌ p¯Ìpojky nebo v p¯ÌpadÏ pot¯eby chr·niËka. ■ P¯i pouûitÌ chr·niËky se mont·û novÈho potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky prov·dÌ v dalöÌ pracovnÌ operaci. ■ Proces v˝mÏny se prov·dÌ navÌjenÌm trubky na buben p¯i souËasnÈm zatahov·nÌ trubky novÈ. ■ Po v˝mÏnÏ se provede opÏtovnÈ p¯ipojenÌ vËetnÏ provedenÌ plyno- a vodotÏsnÈho prostupu stÏnou.

Obr. 1 ñ Princip metody hydrosÆLEAD

Obr. 2 ñ Za¯ÌzenÌ hydrosÆLEAD p¯i v˝mÏnÏ p¯Ìpojky

Oblasti pouûitÌ: Metoda lze vyuûÌt u vöech v praxi se vyskytujÌcÌch svÏtlostÌ olovÏn˝ch trubek od vnit¯nÌho pr˘mÏru 12 mm. Maxim·lnÌ vnÏjöÌ pr˘mÏr novÈho potrubÌ z PE by zpravidla nemÏl p¯ekroËit 110 mm, maxim·lnÌ dÈlka vymÏÚovanÈho ˙seku je 25 m.

nÌ p¯Ìpojky, pokl·dka (zataûenÌ) trubky novÈ.

PodmÌnky pro pouûitÌ metody Tato metoda je vhodn· zejmÈna pro olovÏn· potrubÌ a vöechny pruûnÈ materi·ly. VznikajÌcÌ taûnÈ sÌly jsou p¯en·öeny speci·lnÌ taûnou hadicÌ umÌstÏnou uvnit¯ starÈho potrubÌ. KalichovÈ hrdlovÈ spoje olovÏn˝ch trubek a dokonce ani zmÏna materi·lu p¯Ìpojka na PE nemajÌ negativnÌ vliv na proces v˝mÏny. ⁄spÏönÈ provedenÌ metody p¯edpokl·d·, ûe se podÈl trasy nevyskytujÌ oblouky (kolena) s mal˝mi polomÏry. Za kritÈrium proveditelnosti lze povaûovat to, ûe lze v celÈ dÈlce p¯Ìpojky zavÈst ohebnou strunu. Metoda hydrosÆBOY P¯i pouûitÌ metody hydrosÆBOY se star· trubka beze zbytku ze zemÏ odstranÌ a v tÈûe operaci se zat·hne nov·. Je pot¯eba z¯Ìdit jednu stavebnÌ j·mu v mÌstÏ navrt·vky na rozv·dÏcÌm ¯adu a p¯ÌpadnÏ druhou stavebnÌ j·mu p¯ed sklepnÌ stÏnou. Trubka je zatahov·na taûn˝m za¯ÌzenÌm, po ˙secÌch, odpovÌdajÌcÌch pracovnÌ dÈlce jeho hydraulick˝ch v·lc˘. Star· trubka vytaûen· ze zeminy se tah za tahem rozbÌjÌ konvenËnÌm zp˘sobem. Nov· trubka domovnÌ p¯Ìpojky se napojÌ na starou pomocÌ rozöi¯ovacÌho adaptÈru. Tak doch·zÌ souËasnÏ s demont·ûÌ (vytaûenÌm) starÈ trubky domov-

Nejd˘leûitÏjöÌ kroky metody jsou: ■ OdpojenÌ starÈho potrubÌ od rozv·dÏcÌho ¯adu a v nemovitosti z·kaznÌka. ■ J·drovÈ vrt·nÌ v mÌstÏ prostupu trubky sklepnÌ stÏnou. ■ Mont·û taûnÈ tyËe do st·vajÌcÌho potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky a jejÌ spojenÌ s instalovan˝m hydraulick˝m taûn˝m za¯ÌzenÌm. ■ TaûnÈ za¯ÌzenÌ se instaluje buÔ ve vnÏjöÌ stavebnÌ j·mÏ (u rozv·dÏcÌho ¯adu) nebo ve sklepÏ. ■ Na ËelnÌ stranu starÈho potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky se pomocÌ adaptÈru p¯ipojÌ nov· trouba domovnÌ p¯Ìpojky. ■ Pokud by se mÏla pouûÌt chr·niËka, je nutno za¯adit dalöÌ pracovnÌ operaci. ■ V˝mÏny potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky z oceli se prov·dÌ pomocÌ vnÏjöÌch ËelistÌ. V p¯ÌpadÏ statickÈ nestability, p¯Ìp. koroznÌho poökozenÌ starÈho potrubÌ domovnÌ p¯Ìpojky, je sÌla souËasnÏ p¯ev·dÏna takÈ p¯es taûnÈ tyËe zasunutÈ uvnit¯ vytahovanÈho potrubÌ. ■ V p¯ÌpadÏ nesilov˝ch spoj˘, jako nap¯Ìklad u potrubÌ ze öedÈ litiny, je sÌla p¯ev·dÏna pouze taûn˝mi tyËemi. ■ Po v˝mÏnÏ se provede opÏtovnÈ p¯ipojenÌ vËetnÏ provedenÌ plyno- a vodotÏsnÈho prostupu stÏnou sklepa. Oblasti pouûitÌ Metoda hydrosÆBOY se pouûÌv· k v˝mÏnÏ domovnÌch p¯Ìpojek z oceli, öedÈ litiny a tv·rnÈ litiny.

DIG

NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS

ROČNÍK

13


NO

14

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006 ñ zmÏna materi·lu ñ uprost¯ed ˙seku byl 1 m oceli. Tyto nep¯ÌznivÈ skuteËnosti se vyskytovaly asi v 10 aû 35 % a liöÌ podle jednotliv˝ch lokalit. Obvykle se jedn· o d˘sledky rozdÌln˝ch technologick˝ch postup˘ mont·û a oprav olovÏn˝ch p¯Ìpojek.

Obr. 3 ñ Princip metody hydrosÆBOY

P¯i pouûitÌ ˙chopn˝ch ËelistÌ mohou b˝t mÏnÏny vöechny bÏûnÈ pr˘mÏry; p¯i pouûitÌ taûn˝ch tyËÌ musÌ b˝t vnit¯nÌ pr˘mÏr star˝ch trub minim·lnÏ 25 mm. V˝bÏr materi·lu nov˝ch trub nenÌ z·visl˝ na pouûitÈ metodÏ, vyûaduje vöak spoje p¯en·öejÌcÌ tahovÈ sÌly. P¯i pouûitÌ PE trubek m˘ûe b˝t spojenÌ novÈho potrubÌ v celÈ dÈlce provedeno i v z˙ûen˝ch sklepnÌch prostorech, nebo mal˝ch stavebnÌch j·m·ch. Maxim·lnÌ vnÏjöÌ pr˘mÏr novÈho potrubÌ by zpravidla nemÏl p¯ekroËit 110 mm, maxim·lnÌ dÈlka vymÏÚovanÈho ˙seku je zpravidla nejv˝öe 25 m.

Obr. 4 ñ Za¯ÌzenÌ hydrosÆBOY p¯i v˝mÏnÏ p¯Ìpojky ñ instalace ve sklepÏ domu

PraktickÈ zkuöenosti s nasazenÌm metod Metoda hydrosÆLEAD byla jiû vyuûita p¯edevöÌm v historick˝ch centrech Prahy, PlznÏ, PÌsku a v Karlov˝ch Varech. V praxi pak byly zjiötÏny nÏkterÈ skuteËnosti, kterÈ sniûovaly ˙spÏönost jejÌ praktickÈ aplikace. älo p¯edevöÌm o n·sledujÌcÌ: ñ olovÏnÈ p¯Ìpojky na trase p¯ibetonov·ny ke kanalizaËnÌm p¯Ìpojk·m nebo do stÏn reviznÌch öachet, ñ olovÏnÈ p¯Ìpojky spojovanÈ na ocelovÈ p¯Ìruby, ñ spoje provedeny ocelovou spojkou bez ochrany proti korozi, kter· byla nepr˘chodn· pro taûnou hadici,

Obr. 5 ñ Vytaûen· spojka na bubnu ñ metoda hydrosÆLEAD

Za¯ÌzenÌ hydrosÆLEAD m· maxim·lnÌ taûnou sÌlu 12 tun. Ta nenÌ dostateËn· pro uvolnÏnÌ ocelov˝ch p¯Ìrub, jejichû pr˘mÏr je 3x vÏtöÌ, neû jmenovit· svÏtlost vymÏÚovanÈ p¯Ìpojky. NenÌ rovnÏû dostateËn· pro uvolnÏnÌ p¯Ìpojky pevnÏ spojenÈ s jin˝m tÏlesem na trase (nap¯. kanalizaËnÌ p¯Ìpojkou). V prvnÌm p¯ÌpadÏ nezb˝v·, neû p¯Ìpojku vykopat nebo pouûÌt zemnÌ protlak soubÏûnÏ se p¯Ìpojkou st·vajÌcÌ. V druhÈm p¯ÌpadÏ je voleno vyhloubenÌ sondy ke kanalizaËnÌ p¯Ìpojce, uvolnÏnÌ p¯Ìpojky vodovodnÌ a jejÌ n·sledn· bezv˝kopov· v˝mÏna. Toto ¯eöenÌ ale znamen· dodateËnÈ a nevÌtanÈ zemnÌ pr·ce. DalöÌm problÈmem jsou ocelovÈ spojky, kterÈ v nÏkter˝ch lokalit·ch byly pouûÌv·ny pro spojov·nÌ namÌsto svaru na tupo. Ty jsou n·chylnÈ k vnit¯nÌ korozi, kter· zp˘sobuje jejÌ nepr˘chodnost pro taûnou hadici. Vzhledem k tomu, ûe u takto mal˝ch jmenovit˝ch svÏtlostÌ nelze pr˘chodnost bezv˝kopovÏ obnovit, nezb˝v·, neû pouûÌt v˝kop nebo zemnÌ protlak. Protoûe metoda hydrosÆLEAD nenÌ stavÏna na v˝mÏnu tuh˝ch materi·l˘, nenÌ moûnÈ vymÏÚovat p¯Ìpojku, kde doch·zÌ ke zmÏnÏ st·vajÌcÌho materi·lu p¯Ìpojky z ohebnÈho na tuh˝ ñ z olova na ocel nebo litinu. Metoda se naopak osvÏdËila tehdy, kdy byla vymÏÚovan· p¯Ìpojka v Ë·sti nahrazena polyethylenem. Zde byla v˝mÏna i p¯es tento zp˘sob opravy ˙spÏön·. Metoda byla rovnÏû ˙spÏön· p¯i v˝mÏn·ch p¯Ìpojek opravovan˝ch ocelov˝mi bezhrdlov˝mi spojkami, kterÈ z˘staly pr˘chozÌ pro taûnou hadici. PraktickÈ nasazenÌ metody hydrosÆBOY Ëasto nar·ûelo na dva jevy ñ nepr˘chodnost domovnÌ p¯Ìpojky zp˘sobenou silnou inkrustacÌ a d·le na geologickÈ podmÌnky. TaûnÈ za¯ÌzenÌ vyvine taûnou sÌlu 20 tun, kter· v tÏûk˝ch geologick˝ch podmÌnk·ch, p¯edevöÌm ve vyschl˝ch pÌsËitojÌlov˝ch zemin·ch, nenÌ dostateËn· pro uvolnÏnÌ p¯Ìpojky ze zeminy, zvl·ötÏ p¯esahuje-li taûen· dÈlka 10 m.

12

4

/

2006

NO

Z·vÏr: V˝mÏny domovnÌch vodovodnÌch p¯Ìpojek v Ëesk˝ch podmÌnk·ch vyûadujÌ znaËnÈ zkuöenosti realiz·tora se zvyklostmi p¯edk˘ v danÈ lokalitÏ. Velkou v˝hodou je kvalitnÌ p¯Ìprava spoËÌvajÌcÌ v p¯esnÈm vytrasov·nÌ p¯Ìpojky a zÌsk·nÌ informacÌ o geologick˝ch podmÌnk·ch. Minim·lnÌ 70% ˙spÏönost p¯i v˝mÏnÏ p¯Ìpojek metodami hydrosÆLEAD a hydrosÆBOY je vöak p¯Ìnosem pro omezov·nÌ negativnÌch externalit spojen˝ch s pracemi na vodovodnÌ sÌti. V˝mÏny vodovodnÌch p¯Ìpojek metodami hydrosÆLEAD a hydrosÆBOY v »eskÈ republice nabÌzejÌ: Obr. 6 ñ P¯echod z olova na polyethylen po vytaûenÌ p¯Ìpojky

Nutno podotknout, ûe tato metoda vyûaduje p¯Ìmou trasu bez lom˘. Tato podmÌnka neb˝v· vûdy splnÏna. UvedenÈ nep¯ÌznivÈ skuteËnosti znaËnÏ sniûujÌ moûnosti nasazenÌ tÈto metody pouze na pÌsËitÈ zeminy, kr·tkÈ dÈlky ˙sek˘ a pr˘chozÌ p¯Ìpojky.

»KV Praha, s. r. o. Ke Kablu 289, 100 37 Praha 10 Bc. Karel Ji¯ÌËek Tel.: 724 167 507, e-mail: [email protected] VaK ñ Stavby Hradec Kr·lovÈ, s. r. o. Markovice 881, 503 03 Hradec Kr·lovÈ p. Roman KuËera Tel.: 603 229 200, e-mail: [email protected]

EKONOMICKÉ ASPEKT Y POUŽÍVÁNÍ BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ, (DÁLE BT) V·ûenÌ Ëten·¯i. RedakËnÌ rada si p¯edsevzala uve¯ejnit v nejbliûöÌm ËÌsle Zpravodaje NO-DIG n·sledujÌcÌm po naöÌ konferenci o bezv˝kopov˝ch technologiÌch nejzajÌmavÏjöÌ refer·t, kter˝ by mohl zaujmout öiröÌ okruh naöich Ëlen˘. Volba padla tentokr·te na tematiku z oblasti ekonomiky. Refer·t byl p¯ednesen na semin·¯i v LitomÏ¯icÌch 7. 10. 2006. Ing. Jan äimon, VHOS, a.s. Moravsk· T¯ebov· Osnova:

4. ostatnÌ SfÈra pouûitÌ BT je velmi r˘znorod·, hlavnÏ vöak v oboru ÑsÌùa¯˘ì. Ekonomika tÏchto, zde ne¯eöen˝ch p¯Ìpad˘ bude ve vÏtöinÏ bod˘ shodn·.

A. Obecn· teorie 1. z·kladnÌ filosofie Pro pot¯eby tohoto Ñokamûikuì, budeme mluvit o bezv˝kopov˝ch technologiÌch (BT) v souvislosti s pracemi na vodovodnÌm nebo kanalizaËnÌm potrubÌ. Bezv˝kopovÈ technologie se obecnÏ pouûÌvajÌ ve specifick˝ch podmÌnk·ch, kdy nenÌ nutnÈ nebo nenÌ moûnÈ ¯eöit z·sah standardnÌ metodou, tedy ˙pln˝m odkrytÌm potrubÌ. 2. sfÈry pouûitÌ V hrubÈm ËlenÏnÌ m˘ûeme mluvit o t¯ech oblastech vyuûitÌ BT: jsou to sluûby, opravy a investice. V oblasti investic se objevuje mnoho pojm˘: rekonstrukce, modernizace, technickÈ zhodnocenÌ a investice jako nov· v˝stavba. 3. uplatnÏnÌ ve vodnÌm hospod·¯stvÌ V oboru vodnÌho hospod·¯stvÌ a konkrÈtnÏ v oboru provozovanÌ vodovod˘ a kanalizacÌ se setk·v·me st·le ËastÏji s ÑkompletnÌm sortimentemì vyuûitÌ moûnostÌ nabÌzen˝ch BT.

B. SouvisejÌcÌ ekonomickÈ vlivy 1. legislativa Z·klad ekonomick˝ch souvislostÌ pouûÌv·nÌ BT je na prvnÌ pohled pomÏrnÏ jednoduch˝. Je to z·kon o ˙ËetnictvÌ, z·kon o DPD a z·kon o dani z p¯Ìjmu. Z·kladnÌ technickÈ parametry pro pot¯eby ekonomiky je moûnÈ hledat ve stavebnÌm z·konÏ. Odborn· legislativa BT nenÌ pro ¯eöenÌ v p¯ÌpadÏ ¯eöenÌ ekonomiky ta ned˘leûitÏjöÌ. 2. n·klady realizace P¯i ¯eöenÈ tohoto pohledu na problematiku ekonomiky BT se postavÌme do role ÑDODAVATELEì. P¯i vlastnÌ realizaci pracÌ na dod·vce, jsou p¯i pominutÌ schvalovacÌch a povolovacÌch, technick˝ch a technologick˝ch, ekologick˝ch, bezpeËnostnÌch a dalöÌch ˙kon˘ a pravidel, pro ˙spÏch akce nutnÈ mimo dosaûenÌ kvality dod·vky, samoz¯ejmÏ takÈ ekonomickÈ v˝sledky. Ekonomick˝m v˝sledkem externÌ dod·vky je zisk.

DIG


ROČNÍK

15


NO

16

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

Zisk je rozdÌl v˝nos˘, za dod·vku ˙Ëtovan˝ch a n·klad˘ na zajiötÏnÌ dod·vky spot¯ebovan˝ch. Ekonomicky uznatelnÈ n·klady lze struËnÏ druhovÏ Ëlenit do kalkulaËnÌch poloûek. a) spot¯eba materi·lu spot¯eba materi·lu konkrÈtnÈ potrubÌ Ëi za¯ÌzenÌ: vyst˝lky, pojiva a prysky¯ice, spojovacÌ materi·l, potrubÌ, tvarovky, pÌsky, ötÏrky, beton, öachty... b)spot¯eba energiÌ p¯Ìpadn˝ n·kup el. energie nap¯. na Ëerp·nÌ vody, pohon stroj˘, dopravnÌ znaËenÌ apod. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ se vöak ¯eöÌ pouûitÌm vlastnÌch zdroj˘ (centr·ly, z·loûnÌ zdroje apod.). c) mzdy a zsp jde o objem mzdov˝ch n·klad˘ pracovnÌk˘ na provedenÌ a zajiötÏnÌ dod·vky. d)ostatnÌ provoznÌ n·klady (OPN) nejrozs·hlejöÌ poloûka, lze ji d·le Ëlenit, obsahuje n·klady nap¯.: ñ z·bor p˘dy, stavebnÌ uz·vÏry, povolenÌ a vyj·d¯enÌ, ukl·d·nÌ v˝kopku, ñ pr·ce stavebnÌch stroj˘ a techniky, dopravnÌ n·klady (n·klady v sazb·ch za km, Mh atd.), ñ nakupovanÈ sluûby jako jsou, revize, zkouöky, rozbory, cizÌ doprava a technika, ˙pravy povrh˘, a dalöÌ subdod·vky (˙ËetnÏ: ˙Ëet 518). e) reûie zde lze ˙Ëtovat podÌl reûijnÌch n·klad˘, nap¯. na vedenÌ firmy nebo dodavatelskÈho st¯ediska, p¯Ìpravu zak·zek apod., nap¯. formou rozpouötÏnÌ reûiÌ v hodinov˝ch a v˝konov˝ch sazb·ch (lidÌ, auta, stroje...) nebo podle celkov˝ch n·klad˘ apod. 3. n·klady souvisejÌcÌ V tÈto poloûce se mohou objevovat n·klady, kterÈ se nedostanou p¯Ìmo do n·klad˘ realizace. Jedn· se p¯edevöÌm o n·klady souvisejÌcÌ s p¯Ìpravou akce a n·sledn˝m zprovoznÏnÌm. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech m˘ûe Ë·st tÏchto n·klad˘ a pracÌ realizovat s·m investor nebo osoba t¯etÌ. 4. n·klady n·slednÈ V tomto p¯ÌpadÏ jsou to vÏtöinou velmi nepopul·rnÌ n·klady souvisejÌcÌ s odstraÚov·nÌm z·ruËnÌch vad, poruch a nedodÏlk˘ a reklamacÌ, v mnoha p¯Ìpadech jsou tyto n·klady realizov·ny aû po dokonËenÌ, p¯ed·nÌ a v obdobÌ uûÌv·nÌ dÌla. V z·sadÏ se jedn· o opravy. 5. dalöÌ n·klady (kontroly a prohlÌdky, zkouöky tÏsnosti apod.) Pokud je zde BT pouûita, je z·kladnÌm parametrem ˙Ëtov·nÌ do n·klad˘ forma dod·vky, p¯edpokl·d·me ûe ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ p˘jde o sluûbu. Pak je samoz¯ejmÏ opr·vnÏn˝m n·kladem investora.

C. ProvoznÌ n·klady PouûitÌ BT p¯i provedenÌ oprav a rekonstrukcÌ nem· z·sadnÌ v˝znam na velikost a strukturu provoznÌch

n·klad˘, kterÈ jsou realizov·ny po uvedenÌ do bÏûnÈho pouûÌv·nÌ. P¯esto je vöak nutnÈ na nÏkterÈ z nich upozornit. Dle pouûitÈ technologie lze nap¯Ìklad dos·hnout zlepöenÌ hydraulick˝ch vlastnostÌ, snÌûenÌ moûnostÌ vzniku usazenin, pror˘st·nÌ ko¯en˘ a n·slednÏ pak snÌûenÌ n·klad˘ na ËiötÏn· kanalizace apod.

D. ⁄ËetnÌ a daÚovÈ aspekty V tomto p¯ÌpadÏ se pro vyjasnÏnÌ ekonomick˝ch vazeb postavÌme do role ÑINVESTORAì a budeme sledovat vlivy jednotliv˝ch druh˘ pouûitÌ dod·vek s vyuûitÌm BT do jeho hospoda¯enÌ. Budeme spoleËnÏ p¯edpokl·dat, ûe vöechny pr·ce a dod·vky byly skuteËnÏ objedn·ny nebo a realizov·ny. 1. legislativa urËujÌcÌ ˙ËetnÌ a daÚovÈ vlivy Legislativa je v z·sadÏ stejnÈ, jako na stranÏ dodavatele akce. Jak uû bylo uvedeno, je to z·kon o ˙ËetnictvÌ, z·kon o DPD a z·kon o dani z p¯Ìjmu. Z·kladnÌ technickÈ parametry pro pot¯eby ekonomiky je moûnÈ hledat ve stavebnÌm z·konÏ. D˘leûit˝m aspektem pro ekonomickÈ za¯azenÌ realizovan˝ch dod·vek je p¯Ìstup konkrÈtnÌho FinanËnÌho ˙¯adu k ¯eöenÌ danÈ problematiky. 2. sluûby (inspekce, prohlÌdky, ËiötÏnÌ potrubÌ...) Hodnota dod·vky sluûeb, je opr·vnÏn˝m n·kladem a vstupuje plnÏ do n·klad˘ investora. V p¯ÌpadÏ pl·tce DPH samoz¯ejmÏ bez hodnoty DPH. Pro ˙Ëta¯e: tyto n·klady se ˙ËtujÌ na ˙Ëet 518 v p¯ÌsluönÈ analytice. 3. opravy (opravy poruch, sanace povrch˘...) Pr·ce charakteru opravy potrubÌ je pot¯eba p¯esnÏ objednat, specifikovat, projektovat a realizovat v r·mci nastaven˝ch parametr˘ opravy. a) Co je to OPRAVA? ObecnÏ a zjednoduöenÏ lze opravu charakterizovat jako uvedenÌ do p˘vodnÌho technickÈho stavu nebo provozuschopnÈho stavu na shodnÈm mÌstÏ. ObecnÈ vymezenÌ pojmu oprava je uvedeno v ObËanskÈm z·konÌku (ß 652) a v Z·konÏ o ˙ËetnictvÌ: Opravou vÏci je Ëinnost, kterou se zejmÈna odstraÚujÌ vady vÏci, n·sledky jejÌho poökozenÌ nebo ˙Ëinky jejÌho opot¯ebenÌ. Z·vÏr: Opravou se vÏc nemÏnÌ. Pro doplnÏnÌ: udrûov·nÌm se zpomaluje fyzickÈ opot¯ebenÌ, p¯edch·zÌ se jeho n·sledk˘m, a odstraÚujÌ se drobnÏjöÌ vady. Z hlediska danÏ z p¯Ìjm˘, z·kona Ë. 586/1992 Sb. ß 24, jsou sluûba, oprava i ˙drûba n·kladem na dosaûenÌ, zajiötÏnÌ a udrûenÌ p¯Ìjm˘. V souvislosti s opravami lze mluvit o oprav·ch majetku z pohledu z·konn˝ch rezerv. ■ Dodavatelsk· oprava Pokud se jedn· o dodavatelskou opravu, tedy opravu, kterou pro investora dod·v· t¯etÌ osoba, externÌ dodavatel, je hodnota dod·vky plnÏ opr·v-

nÏn˝m n·kladem. Hodnota bez DPH pro pl·tce danÏ z p¯idanÈ hodnoty. Pro ˙Ëta¯e: tyto n·klady se ˙ËtujÌ na ˙Ëet 511 v p¯ÌsluönÈ analytice. ■ Oprava ve vlastnÌ reûii Oprava prov·dÏn· ve vlastnÌ reûii je opÏt opr·vnÏn˝m n·kladem. JejÌ ˙Ëtov·nÌ do n·klad˘ je vöak ovlivnÏno vnitropodnikovou ˙ËetnÌ filosofiÌ. Pro ilustraci lze n·klady na realizaci rozdÏlit do kalkulaËnÌch poloûek: ñ materi·l, ñ mzdy a zdravotnÌ a soci·lnÌ pojiötÏnÌ (35 % z mezd), ñ ostatnÌ provoznÌ n·klady (v˝kony automobil˘, stroj˘, cizÌ subdod·vky...), ñ reûie. b) Parametry opravy Zde m˘ûe klasifikaci dod·vky ovlivnit nÏkolik z·kladnÌch parametr˘, kter˝ch se dot˝k·me p¯i projektov·nÌ a realizaci opravy. Je samoz¯ejmÏ d˘leûitÈ, jakou technologii BT pouûijeme. Pro n·s laiky lze BT rozdÏlit na: ñ pouûitÌ vyst˝lky, ñ cementace povrchu, ñ odstraÚov·nÌ star˝ch sÌtÌ a vtaûenÌ novÈho potrubÌ, ñ dalöÌ. Zde se uû p¯Ìmo dot˝k·me vliv˘ jednotliv˝ch Ñdruh˘ BTì na parametry, kterÈ ovlivÚujÌ rozhodnutÌ a charakteru akce. Z·kladnÌmi jsou: ñ zmÏny materi·lu potrubÌ, nezmÏnÌ-li se uûitnÈ vlastnosti opravovanÈho potrubÌ, pak se jedn· o opravu ñ zmÏna profilu profilu nebo svÏtlosti potrubÌ, p¯i pouûitÌ technologie vtahov·nÌ vyst˝lek do potrubÌ naopak doch·zÌ ke zmenöenÌ pr˘toËnÈho profilu a takto proveden· dod·vka je opravou zde se vöak m˘ûe pouûÌt potrubÌ nejvyööÌ vyööÌ svÏtlosti, nap¯ pro jiû nedod·vanÈ svÏtlosti ñ zmÏna dalöÌch technick˝ch a technologick˝ch vlastnostÌ potrubÌ opravou pomocÌ vtaûenÌ vyst˝lky nebo novÈ potrubÌ doch·zÌ v z·sadÏ k obnovenÌ tÏsnosti a spolehlivosti p˘vodnÌho potrubÌ, tedy k opravÏ ñ rozsah opravy dÈlka opravenÈho potrubÌ nem· vliv na klasifikaci opravy (m· vöak vliv na v˝öi ÑdaÚovÈho ˙nikuì p¯i öpatnÈm Ñza¯azenÌ opravì) c) n·klady opravy ñ ekonomika smÌöenÈ a provoznÌ spoleËnosti ñ ekonomika smÌöenÈ spoleËnosti SmÌöen· vodohospod·¯sk· spoleËnost vlastnÌ jak provoznÌ majetek (automobily, stroje, budovy...), tak i infrastrukturnÌ majetek (d·le jen IM), tedy vodovody a kanalizace. N·klady na opravy potrubÌ, kterÈ je v majetku smÌöenÌ spoleËnosti, vstoupÌ plnÏ do celkov˝ch n·klad˘ spoleËnosti. SouËasnÏ majÌ p¯Ìmou vazbu na majetek spoleËnosti a jsou opr·vnÏn˝m n·kladem. ñ ekonomika oddÌlnÈ provoznÌ spoleËnosti

12

4

/

2006

NO

OddÌln· provoznÌ vodohospod·¯sk· spoleËnost nevlastnÌ infrastrukturnÌ majetek (d·le jen IM). Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ m· IM pouze pronajat˝. Opravy potrubÌ, kterÈ je v majetku vlastnÌka IM ovlivnÌ n·klady zak·zky, nap¯. vodovodu nebo kanalizace, kterÈ souvisÌ s dan˝m majetkem ñ potrubÌm. Nem· vöak û·dnou vazbu na majetek provoznÌ spoleËnosti, ale jsou opr·vnÏn˝m n·kladem p¯i provozov·nÌ IM. Z·kladem pro uplatnÏnÌ oprav do n·klad˘ provoznÌ spoleËnosti podle ß 24 z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘ je obsah ustanovenÌ provoznÌ smlouvy. Tedy to, zda opravy jsou souË·stÌ provozov·nÌ a provozovatel je opr·vnÏn kalkulovat je do ceny vodnÈho nebo stoËnÈho. 4. rekonstrukce, modernizace, technickÈ zhodnocenÌ a novÈ sÌtÏ Hodnota dod·vek charakteru rekonstrukce, modernizace a technickÈ zhodnocenÌ vstupuje do n·klad˘ investora odliönÏ od p¯edchozÌch p¯Ìpad˘ oprav. Hodnota TZH upravuje hodnotu p˘vodnÌho majetku, na kterÈm byla pr·ce realizov·na a do n·klad˘ investora vstupuje pouze formou odpis˘ majetku. Pro ˙Ëta¯e: odpisy se ˙ËtujÌ na ˙Ëet 551 v p¯ÌsluönÈ analytice. NovÏ vybudovan˝ nebo jinak po¯Ìzen˝ majetek je hmotn˝m majetkem (investicÌ) a po uvedenÌ do uûÌv·nÌ se jeho hodnota ˙Ëtuje do n·klad˘ prost¯ednictvÌm odpis˘. a) co je rekonstrukce, modernizace, technickÈ zhodnocenÌ Pro osvÏtlenÌ uveden˝ch v˝raz˘ pouûijeme citace ß 33 z·kona Ë. 586/1992 Sb. ÑTechnick˝m zhodnocenÌm se pro ˙Ëely tohoto z·kona rozumÌ vûdy v˝daje na dokonËenÈ n·stavby, p¯Ìstavby a stavebnÌ ˙pravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud p¯ev˝öily u jednotlivÈho majetku v ˙hrnu ve zdaÚovacÌm obdobÌ Ë·stku 40 000 KË. Technick˝m zhodnocenÌm jsou i uvedenÈ v˝daje nep¯esahujÌcÌ stanovenÈ Ë·stky, kterÈ poplatnÌk na z·kladÏ svÈho rozhodnutÌ neuplatnÌ jako v˝daj (n·klad) podle ß 24 odst. 2 pÌsm. b). RekonstrukcÌ se pro ˙Ëely tohoto z·kona rozumÌ z·sahy do majetku, kterÈ majÌ za n·sledek zmÏnu jeho ˙Ëelu nebo technick˝ch parametr˘. ModernizacÌ se pro ˙Ëely tohoto z·kona rozumÌ rozöÌ¯enÌ vybavenosti nebo pouûitelnosti majetku.ì (Konec citace. Citace z·kona nenÌ kompletnÌ.) D·le budeme pro pot¯eby tohoto materi·lu p¯edpokl·dat, ûe se jedn· o Ë·stky nad 40 000 KË na rok a pouûÌvat pro vöechny uvedenÈ kategorie zkratku TZH. ■ realizace akce dodavatelsky V p¯ÌpadÏ dodavatelskÈ realizace TZH se hodnota rovn· cenÏ nebo Ë·stce vypl˝vajÌcÌ ze smlouvy o dÌlo, objedn·vky nebo z daÚovÈho dokladu. ■ realizace ve vlastnÌ reûii Zde tvorba hodnoty realizovanÈho TZH ¯ÌdÌ internÌmi p¯edpisy, kterÈ ¯eöÌ strukturu opr·vnÏn˝ch n·klad˘ realizace TZH ve vlastnÌ firmÏ.

DIG


ROČNÍK

17


NO

18

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

b) parametry ovlivÚujÌcÌ klasifikaci dod·vky I u TZH ovlivÚuje klasifikaci dod·vky nÏkolik z·kladnÌch parametr˘. V z·sadÏ platÌ, ûe zmÏna kterÈhokoliv z nich znamen·, ûe realizovan· akce je TZH. Z·kladnÌmi parametry vÏtöinou jsou: ■ zvÏtöenÌ svÏtlosti potrubÌ, ■ zlepöenÌ dalöÌch technick˝ch a technologick˝ch vlastnostÌ. c) n·klady TZH (rekonstrukce, modernizace, technickÈho zhodnocenÌ) ñ ekonomika smÌöenÈ a provoznÌ spoleËnosti ■ ekonomika smÌöenÈ spoleËnosti SmÌöen· vodohospod·¯sk· spoleËnost vlastnÌ IM. TZH potrubÌ, kterÈ je v jejÌm majetku, vstoupÌ do celkov˝ch n·klad˘ spoleËnosti ve formÏ odpis˘, kterÈ jsou opr·vnÏn˝m n·kladem. SouËasnÏ provedenÈ TZH zvyöuje hodnotu majetku spoleËnosti. Z tÈ se n·slednÏ odpisy vypoËÌt·vajÌ. ■ ekonomika oddÌlnÈ provoznÌ spoleËnosti OddÌln· provoznÌ vodohospod·¯sk· spoleËnost nevlastnÌ IM. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ m· IM pouze pronajat˝. TZH potrubÌ, kterÈ je v majetku t¯etÌ osoby, vlastnÌka IM neovlivnÌ n·klady zak·zky, nap¯. vodovodu nebo kanalizace, spravovanÈ provozovatelem IM, kter· souvisÌ s dan˝m majetkem ñ potrubÌm. Nem· ani û·dnou vazbu na majetek provoznÌ spoleËnosti a ani odpisy z realizace TZH vypl˝vajÌcÌ nejsou opr·vnÏn˝m n·kladem a p¯Ìmo neovlivnÌ ekonomiku provoznÌ spoleËnosti. Nep¯Ìmo se mohou projevit jako zmÏna n·jemnÈho. TZH a jeho odpisy ovlivÚujÌ ˙ËetnictvÌ a hodnotu majetku vlastnÌka IM. Zde vöak mohou nastat individu·lnÌ rozdÌly z·vislÈ na pr·vnÌ formÏ existence vlastnÌka (obce, svazky obcÌ, z·jmov· sdruûenÌ atd.) Nap¯Ìklad obce majetek neodepisujÌ a tudÌû nevznikajÌ novÈ n·klady spojenÈ s realizovan˝m TZH. ObecnÏ platÌ, ûe pokud vlastnÌk majetek odepisuje, pak TZH po splnÏnÌ technick˝ch n·leûitostÌ (nap¯. kolaudace) a uvedenÌ do uûÌv·nÌ, zvyöuje hodnotu odepisovanÈho majetku (potrubÌ ve IV odpisovÈ skupinÏ). Tento majetek se nad·le odepisuje jiû d¯Ìve zvolenou metodou, ale uû z hodnoty zv˝öenÈ o realizovanÈ TZH. d) Hmotn˝ majetek (investice) Zde opÏt n·hled do z·kona o danÌch z p¯Ìjmu. NovÏ vybudovan˝ nebo jinak po¯Ìzen˝ majetek ñ investice, spr·vnÏ Hmotn˝ investiËnÌ majetek je dle ß 26 odstavce 2 a n·sledujÌcÌ z·kona 586/1992 Sb. ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘: zkr·cen˝ v˝tah... ÑHmotn˝m majetkem se pro ˙Ëely tohoto z·kona rozumÌ

a) samostatnÈ movitÈ vÏci, pop¯ÌpadÏ soubory movit˝ch vÏcÌ se samostatn˝m technicko-ekonomick˝m urËenÌm, jejichû vstupnÌ cena je vyööÌ neû 40 000 KË a majÌ provoznÏ-technickÈ funkce delöÌ neû jeden rok b) ... c) stavby, s v˝jimkou ... Za samostatnÈ movitÈ vÏci se povaûujÌ takÈ v˝robnÌ za¯ÌzenÌ, jakoû i za¯ÌzenÌ a p¯edmÏty slouûÌcÌ k provozov·nÌ sluûeb (v˝kon˘) a ˙Ëelov· za¯ÌzenÌ a p¯edmÏty, kter· s budovou nebo se stavbou netvo¯Ì jeden funkËnÌ celek, i kdyû jsou s nÌ pevnÏ spojeny. Souborem movit˝ch vÏcÌ se samostatn˝m technicko-ekonomick˝m urËenÌm se rozumÌ dÌlËÌ Ë·st v˝robnÌho Ëi jinÈho celku. Soubor movit˝ch vÏcÌ je nutnÈ evidovat zvl·öù tak, aby byly zajiötÏny pr˘kaznÈ technickÈ i hodnotovÈ ˙daje o jednotliv˝ch vÏcech za¯azen˝ch do souboru, urËenÌ hlavnÌho funkËnÌho p¯edmÏtu a o vöech zmÏn·ch souboru (p¯Ìr˘stky, ˙bytky) vËetnÏ ˙daj˘ o datu zmÏny, rozsahu zmÏny, vstupnÌch cen·ch jednotliv˝ch p¯Ìr˘stk˘ nebo ˙bytk˘, celkovÈ ceny souboru vÏcÌ a d·le Ë·stky odpis˘ vËetnÏ jejich zmÏn vypl˝vajÌcÌch ze zmÏny vstupnÌ ceny souboru movit˝ch vÏcÌ. Soubor movit˝ch vÏcÌ se za¯azuje do odpisovÈ skupiny podle hlavnÌho funkËnÌho p¯edmÏtu. Hmotn˝m majetkem se st·vajÌ vÏci uvedenÈ do stavu zp˘sobilÈho obvyklÈmu uûÌv·nÌ, kter˝m se rozumÌ dokonËenÌ vÏci a splnÏnÌ technick˝ch funkcÌ a povinnostÌ stanoven˝ch zvl·ötnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy pro uûÌv·nÌ.ì (Konec citace. Citace z·kona nenÌ kompletnÌ.) E. ShrnutÌ P¯i p¯ÌpravÏ oprav nebo akcÌ charakteru technick˝ch zhodnocenÌ je nutnÈ, aby po rozhodnutÌ o pouûitÌ BT n·sledovalo rozhodnutÌ o spr·vnÈm typu BT a n·slednÏ, aby dokumentace a fakturace byli jednotnÈ ve svÈm n·zvoslovÌ. A tak pokud se v p¯ÌpravÏ akce jedn· o rekonstrukci, je vhodnÈ aby tak byla nazv·na i ob·lka danÈho materi·lu a n·sledn· faktura nebo chcete-li daÚov˝ doklad. F. Z·vÏr Ekonomika pouûitÌ a aplikace bezv˝kopov˝ch technologiÌ (BT) je z pohledu investora pomÏrnÏ jednoduch·. V principu jde o to rozhodnout zda se jedn· o opravu nebo technickÈ zhodnocenÌ. Aù m·te ve Vaöem rozhodov·nÌ vûdy öùastnou volbu.

12

4

/

2006

NO

POKLÁDKA ZÁVLAHOVÉHO POTRUBÍ O P R Ů M Ě R U D N 3 5 5 M M , 315 M M A 2 2 5 M M NA S TAVBĚ „ZÁVLAHOVÝ SYS TÉM OBLAS T SEMICE – PŘEROV NAD LABEM, OPRAVA ŘADU C6 A C6A“ METODOU RAKETOVÉHO PLUHOVÁNÍ Dipl-Geol. Tim˙r Jelani, OCHS vrtn· technologie s.r.o., e-mail: [email protected], http://www.ochs.cz V odvÏtvÌ bezv˝kopov˝ch technologiÌ zÌsk·v· pokl·dka potrubÌ, chr·niËek a kabel˘ metodou pluhov·nÌ dÌky svÈ ekonomickÈ a ekologickÈ öetrnosti st·le vÏtöÌ v˝znam. Obzvl·ötÏ v tÏch oblastech ËeskÈ republiky, kde p¯evaûujÌ zemÏdÏlskÈ plochy a kde kolidujÌ roËnÌm obdobÌm a klimatick˝mi podmÌnkami danÈ termÌny v˝stavby inûen˝rsk˝ch sÌtÌ s vegetaËnÌm stavem plodin v tras·ch pokl·dky, je nutnÈ zvaûovat urychlenÌ prov·dÏnÌ staveb a minimalizov·nÌ ökod v p·smech zabran˝ch pro v˝stavbu. Zkr·cenÌ termÌn˘ a omezenÌ stavebnÌho provozu vöak nemusÌ a nesmÌ b˝t dosaûeno za ceny prodraûenÌ stavebnÌho z·mÏru; ide·lnÌ techniku z obojÌho hlediska zde p¯edstavuje pluhov˝ pokladaË. Technika pluhov·nÌ se dost·v· pomalu, ale jistÏ a nezadrûitelnÏ do öiröÌho povÏdomÌ odbornÈho publika. V roce 2006 poloûila firma OCHS touto technologiÌ na ˙zemÌ ËeskÈ republiky p¯es 20 000 m vodovod˘, kanalizacÌ a plynovod˘ r˘zn˝ch dimenzÌ. NejvÏtöÌ pr˘mÏry potrubÌ z materi·lu HDPE byli poloûeny metodou raketovÈho pluhov·nÌ v dÈlk·ch: 972 m o pr˘mÏru 355 mm, 1230 m o pr˘mÏru 315 mm a 149 m o pr˘mÏru 225 mm. Jednalo se zde o pokl·dku z·vlahovÈho potrubÌ na stavbÏ ÑZ·vlahov˝ systÈm oblast Semice ñ P¯erov nad Labem, Oprava ¯adu C6 a C6aì. HlavnÌ problÈm klasickÈ v˝stavbÏ zde tvo¯ilo hned nÏkolik faktor˘: ■ V danÈ oblasti vedou i kr·tkodobÈ deöùovÈ p¯eh·Úky k tÈmÏ¯ okamûitÈmu znep¯ÌstupnÏnÌ ploch pro vÏtöinu stavebnÌ techniky. ■ ZemÏdÏlci, vlastnÌcÌ z·jmovÈ ˙zemÌ, nechtÏli z obav p¯ed velk˝mi ökodami zp¯Ìstupnit svÈ pozemky p¯ed skliznÌ. ■ Dlouh· doba v˝stavby by zasahovala aû do podzimnÌho obdobÌ, kdy by se klimatickÈ podmÌnky zcela urËitÏ zhoröily. Z tÏchto d˘vod˘ byla firma OCHS poû·d·na, aby zkalkulovala moûnost pokl·dky z·vlahovÈho potrubÌ raketov˝m pluhov·nÌm. PotÈ, co investor a gener·lnÌ dodavatel stavby zjistili, ûe n·klady na pokl·dku nedos·hnou ani 50 % z p˘vodnÏ propoËÌtanÈ ceny a ûe doba pokl·dky se zkr·tÌ vËetnÏ vöech p¯Ìprav (dod·vka a sva¯enÌ potrubÌ Ñna tupoì, nutnÈ zemnÌ pr·ce a koneËnÏ samotn· pokl·dka) na zhruba 3 t˝dny, bylo nasazenÌ raketovÈho pluhu rychle schv·leno.

P¯i pokl·dce potrubÌ metodou pluhov·nÌ tvo¯Ì jiû zmÌnÏnÈ p¯ÌpravnÈ pr·ce a obzvl·ötÏ dod·vka a sva¯enÌ potrubÌ p¯es 90 % Ëasu od obdrûenÌ objedn·vky do p¯ed·nÌ zhotovenÈho dÌla objednateli. V p¯ÌpadÏ stavby v P¯erovÏ nad Labem trvaly tyto p¯ÌpravnÈ pr·ce vÌce neû 4 t˝dny, samotn· pokl·dka potrubÌ vöak probÏhla pouze v obdobÌ 14. 8. 2006 aû 17. 8. 2006. ZemnÌ pr·ce ñ vytvo¯enÌ startovacÌch a cÌlov˝ch v˝kop˘ a p¯ÌpadnÈ sondy ñ probÌhaly jiû v soubÏhu s ËinnostÌ pluhovÈho pokladaËe. P¯i technologii raketovÈho pluhov·nÌ se vtahujÌ v z·vislosti na dimenzi a materi·lu potrubÌ a na sloûenÌ podloûÌ vûdy ˙seky mezi 200 aû 400 m a v tÏchto vzd·lenostech je t¯eba zhotovit startovacÌ j·mu o dimenzi cca. 6,0 m dÈlky (dÈlka ovöem z·leûÌ na materi·lu potrubÌ a jeho r·diusu ohebnosti), 0,60 m öÌ¯ky a hloubky dle hloubky pokl·dky. PotÈ, co byl zhotoven prvnÌ startovacÌ v˝kop, zaËala pokl·dka pluhem a bagr se p¯emÌstil k dalöÌmu ˙seku, aby zde p¯ipravil nutnÈ zemnÌ pr·ce.

Obr·zek 1: ZaË·tek pokl·dky pluhem ze startovacÌho v˝kopu

Pokl·dku potrubÌ raketov˝m pluhov·nÌm prov·dÌ radlice, kter· vytlaËuje zeminu v mÌstÏ pokl·dky staticky do stran. Na radlici je upevnÏna zvÏtöovacÌ hlavice se zvonem; zvÏtöovacÌ hlavice vytv·¯Ì kavernu, do kterÈ je vtahov·no potrubÌ uchycenÈ ve zvonu. RaketovÈ pluhov·nÌ se dÌky tÈto technice poËÌt· k bezv˝kopov˝m technologiÌm. K pokl·dce potrubÌ raketov˝m pluhov·nÌm se musÌ pouûÌt trubnÌ materi·l, kter˝ m· pevnÈ spoje na tah. M˘ûe to b˝t potrubÌ z materi·lu HDPE sva¯enÈ na tupo (p¯i dimenzÌch vÏtöÌch neû 110 mm by elektrotvarovky zp˘sobovaly v podloûÌ p¯Ìliö velik˝ odpor

DIG

ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES

ROČNÍK

19


NO

20

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

Obr·zek 2: schÈma raketovÈho pluhov·nÌ

p¯i zatahov·nÌ), potrubÌ z tv·rnÈ litiny se z·mkov˝mi spoji a nebo ocelovÈ roury. Technickou jednotku raketovÈho pluhov·nÌ tvo¯Ì tahaË s kladkou a pluhov˝ pokladaË. Nejd˘leûitÏjöÌ Ë·stÌ pluhovÈho pokladaËe je jiû zmÌnÏn· radlice. OcelovÈ lano spojuje pluhov˝ pokladaË s taûnou kladkou. Obr·zek 4: Br·zda vznikl· p¯i pokl·dce potrubÌ dn 355 mm na stavbÏ ÑZ·vlahov˝ systÈm oblast Semice ñ P¯erov nad Labem, oprava ¯adu C6 a C6aì

menöÌch vodoteËÌ nep¯edstavujÌ dÌky Ëty¯em hydraulicky vöemi smÏry nastaviteln˝m ramen˘m s koly û·dnÈ problÈmy.

Obr·zek 3: TahaË s kladkou a pluhov˝ pokladaË

P¯ed zaË·tkem pokl·dky musÌ zadavatel stavby vyt˝Ëit vöechny cizÌ sÌtÏ a ty, kterÈ trasu pokl·dky v koliznÌ hloubce k¯ÌûÌ odkr˝t. TakÈ geologickÈ podmÌnky musÌ p¯edem b˝t jasnÈ; Jako vhodnÈ p˘dy pro pokl·dku metodou pluhov·nÌ se hodnotÌ p˘dy t¯Ìdy 2 ñ 5 dle p¯edpis˘ »SN 73 3050 ñ ZemnÌ pr·ce, t¯Ìdy tÏûitelnosti (s vyjÌmkou horniny t¯Ìdy 4e, 5a, 5c a 5d). Trasu pokl·dky vyt˝ËÌ tÈû zadavatel. Sva¯enÈ potrubÌ se p¯ipravÌ ke startovacÌ j·mÏ a upevnÌ se do zvonu. Radlice se pono¯Ì do startovacÌ j·my a nastavÌ se na hloubku pokl·dky; spr·vn· hloubka se ¯ÌdÌ a kontroluje hydraulicky a elektronicky. Maxim·lnÌ hloubka pokl·dky je p¯i technologii raketovÈho pluhov·nÌ 180 cm. Kladka upevnÏn· na tahaËi p¯en·öÌ p¯es ocelovÈ lano svou taûnou sÌlu na radlici, kter· vytlaËuje podloûÌ do stran. Rychlost pokl·dky je v z·vislosti na pouûitÈm materi·lu, jeho pr˘mÏru, kvalitÏ podloûÌ a hloubce pokl·dky aû 1600 m za den. V z·vÏreËnÈ f·zi se v p¯ÌpadÏ nutnosti nasadÌ v·lec nebo nakladaË, kter˝ uhladÌ br·zdu z vytlaËenÈ zeminy. V ide·lnÌm p¯ÌpadÏ ñ v podloûÌ pÌsËitojÌlovitÈho charakteru ñ tyto pr·ce odpadajÌ, protoûe vznikl· br·zda je minim·lnÌ. Metoda raketovÈho pluhov·nÌ je ide·lnÌ p¯i v˝stavbÏ p¯ivadÏË˘ v nezpevnÏn˝ch ploch·ch v oblastech zemÏdÏlskÈho r·zu. TerÈnnÌ nerovnosti a k¯ÌûenÌ

Obr·zek 5: Zemina nenÌ vyzvednuta a p¯evrstvena

Pokl·dka potrubÌ metodou pluhov·nÌ öet¯Ì ûivotnÌ prost¯edÌ i penÌze investora. jiû kr·tce po pokl·dce nenÌ znateln˝ û·dn˝ z·sah; zemina nenÌ vyzvednuta a p¯evrstvena a pokl·dka potrubÌ je moûn· i p¯i vysokÈ hladinÏ spodnÌ vody, aniû by bylo t¯eba spodnÌ vodu odËerp·vat. P¯es 30 let zkuöenosti naöÌ mate¯skÈ firmy n·m dopomohlo k souËasnÈmu stavu strojnÌ technologie a zajistilo n·m neust·le stoupajÌcÌ mÌru povÏdomÌ na ËeskÈm trhu. K tomu jeötÏ m˘ûeme p¯ipoËÌst velkou kapacitu: m·me k dispozici pÏt nejmodernÏjöÌch pluh˘ na pokl·dku potrubÌ a kabel˘, kterÈ poloûÌ p¯es 900 km tras v rakouskÈ republice, spolkovÈ republice nÏmeckÈ a v ËeskÈ republice roËnÏ ñ bez rizika, protoûe zaruËujeme zkuöen˝ t˝m.

12

4

/

2006

NO

VÝSTAVBA KANALIZACE V OSTRAVĚ PETŘKOVICÍCH S VYUŽITÍM MIKROTUNELOVÁNÍ – SYSTÉM ISEKI Ing. Roman KratochvÌl, TCHAS, s.r.o., z·vod Ingstav Ostrava ⁄vod V evropsk˝ch zemÌch se bÏûnÏ v mÌstech hustÈ z·stavby Ëi p¯i nemoûnosti p¯eruöenÌ dopravy pouûÌvajÌ pro v˝stavbu kanalizacÌ bezv˝kopovÈ technologie. TCHAS, s.r.o. z·vod Ingstav Ostrava, zakoupil takovÈto modernÌ mikrotunelovacÌ za¯ÌzenÌ britskÈ firmy AGD ñ ISEKI, jeû je v tÈto oblasti jiû zavedenou znaËkou.

VlastnÌ za¯ÌzenÌ se skl·d· ze stroje Unclemole TCC a ¯ÌdicÌ kabiny pro provozov·nÌ stroje. Toto za¯ÌzenÌ bylo poprvÈ vyuûito p¯i v˝stavbÏ kanalizace v OstravÏ-Pet¯kovicÌch, kde bylo zapot¯ebÌ vyuûÌt Ñdovednostiì stroje ñ laserovÈ nav·dÏnÌ a drcenÌ Ëelby s n·sledn˝m odtÏûenÌm vodnÌm v˝plachem. Jako materi·l potrubÌ byly zvoleny kameninovÈ trouby o profilu DN 400 mm s nerezov˝mi lÌmci, p¯izp˘sobenÈ k protlaËov·nÌ. Projekt ñ Pet¯kovice V r·mci zabezpeËenÌ odvedenÌ splaökov˝ch vod na centr·lnÌ »OV v OstravÏ bylo nutno p¯istoupit i k ploönÈmu odkanalizov·nÌ mÏstskÈ Ë·sti Pet¯kovice. Realizace tÈto kanalizace byla uû mnohokr·t odkl·d·na, protoûe bylo zn·mo, ûe se obec nach·zÌ v mÌstÏ s velmi nep¯Ìznivou geologiÌ. Obavy byly p¯edevöÌm z mnoûstvÌ a vydatnosti podzemnÌ vody v kombinaci s promÏnliv˝mi p˘dnÌmi podmÌnkami, kde se neËekanÏ st¯ÌdajÌ nap¯. polohy balvanit˝ch ötÏrk˘ s rozb¯Ìdav˝mi jÌly. V kombinaci s Ëasto ne¯eöiteln˝mi problÈmy se z·bory pozemk˘ od velkÈho mnoûstvÌ soukrom˝ch vlastnÌk˘ a s promÏnliv˝m terÈnem, kter˝ si vynucoval uloûenÌ sbÏraËe do hloubek p¯es 5 m pod terÈn, si tyto problÈmy vynutily uûitÌ bezv˝kopovÈ technologie. Vzhledem k tomu, ûe se nÏkterÈ ˙seky sbÏraËe o DN 400 mm (pouûit˝ materi·l byla keramika) p¯ibliûovaly k 100 m, a ûe bylo nutno poËÌtat s velmi promÏnlivou geologiÌ s Ëast˝m v˝skytem balvan˘, byl zvolen systÈm mikrotunelov·nÌ ñ AGD Iseki TCC 572 Unclemole s drtÌcÌ hlavou. P¯estoûe jsme jiû

DIG


ROČNÍK

21


NO

22

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

zmÌnili, ûe nep¯Ìzniv· geologie se oËek·vala, skuteËnÈ pomÏry na stavbÏ p¯edËily ty nejpesimistiËtÏjöÌ odhady. GeologickÈ prost¯edÌ KvartÈrnÌ uloûeniny jsou tvo¯eny cca 1,5 m mocnou vrstvou antropogennÌch nav·ûek uloûen˝ch na cca 4 m mocnÈ poloze prachovitÈho jÌlu. PrachovitÈ jÌly nasedajÌ na 0,5 ñ 1,5 m mocnou polohu pÌsËit˝ch ötÏrk˘ uloûen˝ch na miocÈnnÌch jÌlech. ätÏrkopÌsËit˝ kolektor obsahuje do znaËnÈ mÌry p¯ÌmÏs jÌlovÈ sloûky. MiocÈnnÌ jÌly tvo¯Ì b·zi kvartÈru. PodzemnÌ voda se nach·zÌ ve ötÏrkopÌskovÈm kolektoru a je napjat·. V praxi to znamenalo, ûe po projitÌ miocennÌ b·ze doch·zelo k prudkÈmu nastoup·nÌ podzemnÌ vody na kÛtu ñ0,5 m. PrachovitÈ jÌly jsou znaËnÏ rozb¯ÌdavÈ. Uû p¯i hloubenÌ p¯Ìstupov˝ch jam doch·zelo p¯i kontaktu s vodou k jejich ztekucov·nÌ a pronik·nÌ netÏstnostmi v paûenÌ do vlastnÌch öachet. V d˘sledku toho pak doch·zÌ k sed·nÌ okolÌ öachet v d˘sledku celkovÈ sufoze. Celou situaci zhoröuje zatrubnÏn˝ potok vedoucÌ podÈl budovanÈho dÌla. Sed·nÌm okolÌ öachet byly ohroûov·ny nejen inûen˝rskÈ sÌtÏ vedoucÌ v blÌzkosti öachet, ale nedalo se vylouËit ani ohroûenÌ blÌzk˝ch budov. DalöÌm nep¯Ìzniv˝m jevem bylo p˘sobenÌ tÏchto hydrodynamick˝ch projev˘ na prov·dÏnou a Ëasto i dokonËenou v˝stavbu sbÏraËe, takûe doch·zelo mÌsty k znaËn˝m odchylk·m v poloze potrubÌ oproti dobÏ prov·dÏnÌ. P¯ijat· opat¯enÌ Pro zlepöenÌ danÈ situace bylo realizov·no urychlenÈ provedenÌ injekt·ûe po celÈm obvodu nÏkter˝ch öachet s tÌm, ûe injekt·û byla provedena do hloubky min. 1 m pod dno öacet. U nov˝ch jam se jednalo o injekt·ûe v pr˘bÏhu hloubenÌ. V p¯ÌpadÏ öachty ä 41A kter· byla hloubena v tÏsnÈ blÌzkosti budov bylo p¯istoupeno k zajiötÏnÌ statiky tÏchto budov pomocÌ mikropilot. D·le se prov·dÏlo v nejkritiËtÏjöÌch ˙secÌch ploönÈ odvodnÏnÌ pomocÌ hydrovrt˘. I p¯es skuteËnost, ûe hladina podzemnÌ vody je v budovanÈm ˙seku kanalizace napjat·, byly vydatnosti jednotliv˝ch sond nÌzkÈ. Je to d·no malou mocnostÌ ötÏrkopÌskovÈho kolektoru, kter˝ je navÌc do znaËnÈ mÌry zajÌlov·n. P¯esto se da¯ilo udrûovat hladinu podzemnÌ vody pod z·kladovou sp·rou öachet. Do vrt˘ byla nainstalov·na ponorn· Ëerpadla o vydatnosti cca 5 l.sñ1. Po spuötÏnÌ Ëerpadel doölo k okamûitÈmu vyËerp·nÌ

objemu vody ve vrtu. Vzhledem k minim·lnÌmu p¯Ìtoku podzemnÌ vody k vrt˘m, byla tato Ëerpadla demontov·na a nahrazena Ëerpadly o vydatnosti cca 1 l.sñ1. SouËasnÏ byla do öachet nainstalov·na kalov· Ëerpadla, kter· byla umÌstÏna do pÛrobetonov˝ch, filtraËnÌch skruûÌ, kterÈ zajiöùujÌ odfiltrov·nÌ jemn˝ch Ë·stic tvo¯ÌcÌch prachovit˝ jÌl. Kalov· Ëerpadla jsou vybavena plov·kov˝mi spÌnaËi a udrûujÌ hladinu podzemnÌ vody v öacht·ch na konstantnÌ ˙rovni tj. cca 0,3 m pod ˙rovnÌ z·kladovÈ sp·ry öachet. DÌky p¯ijat˝m opat¯enÌm bylo moûnÈ v z·sadÏ dokonËit realizovan˝ projekt tak, aby byl splnÏn z·kladnÌ smysl dÌla ñ odkanalizov·nÌ danÈ Ë·sti Pet¯kovic a gravitaËnÌ odvedenÌ splaök˘ na ËistÌrnu. Oproti p˘vodnÌm z·mÏr˘m vöak nakonec po dohodÏ s investorem a budoucÌm uûivatelem ñ obec Ostrava-Pet¯kovice a Ostravsk˝mi vod·rnami a kanalizacemi ñ nebyly nÏkterÈ nejkritiËtÏjöÌ ˙seky v˘bec prov·dÏny. Celkov· dÈlka mikrotunelov·nÌ se snÌûila z 764 metr˘ na celkem 649 metr˘ ve t¯in·cti ˙secÌch. KromÏ toho byla ve dvou kr·tk˝ch ˙secÌch vyuûita technologie jednoduchÈho protlaËov·nÌ, v jednom p¯ÌpadÏ podvrt a v jednom raûen· ötola. ⁄seky mikrotunelov·nÌ v dÈlce 69 metr˘, kde doölo k dodateËnÈmu poruöenÌ nivelety musely b˝t opraveny. Rekapitulace CelkovÏ lze p¯edevöÌm konstatovat, ûe akce byla v˝raznÏ ovlivnÏna extrÈmnÏ nep¯Ìzniv˝mi geologick˝mi pomÏry ñ p¯edevöÌm p¯ÌtomnostÌ vysoce napjatÈ podzemnÌ vody v·zanÈ na ne p¯Ìliö mocn˝ ötÏrkov˝ kolektor nach·zejÌcÌ se zhruba v mÌstÏ uloûenÌ potrubÌ a sev¯en˝ zespod i shora nepropustn˝mi jÌly. Z hlediska tÈto zkuöenosti se zd·, ûe byl kanalizaËnÌ sbÏraË celkovÏ poddimenzov·n, coû byla hlavnÌ p¯ÌËina problÈm˘ p¯i realizaci. Na druhou stranu je t¯eba ¯Ìci, ûe vöichni ˙ËastnÌci v˝stavby ñ investor, projektant i zhotovitel ñ reagovali na tuto neoËek·vanou situaci pruûnÏ a snaûili se ji vÏcn˝m zp˘sobem ¯eöit, coû se nakonec poda¯ilo. SbÏraË byl dokonËen a je plnÏ funkËnÌ. Byly ovÏ¯eny novÈ hranice a limity vyuûit˝ch technologiÌ ñ aù uû se jedn· o mikrotunelov·nÌ, injekt·ûe, Ëi systÈmy odvodnÏnÌ. DÌky tÏmto technologiÌm a doplÚkov˝m opat¯enÌm nedoölo nakonec ani k ohroûenÌ okolnÌch budov Ëi terÈnu vozovky. To vöe lze za dan˝ch okolnostÌ a s p¯ihlÈdnutÌm k extrÈmnÌm podmÌnk·m na stavbÏ, povaûovat za ˙spÏch.

12

4

/

2006

NO

35 LET AKCIOVÉ SPOLEČNOS TI METR OS TAV Od zaloûenÌ CzSTT v roce 1993 je METROSTAV a.s. v˝znamn˝m a v·ûen˝m Ëlenem naöÌ spoleËnosti. Jeho hlavnÌ ËinnostÌ je budov·nÌ tunel˘ a velk˝ch podzemnÌch staveb. NenÌ vöak n·hodou, ûe bezv˝kopovÈ technologie pro v˝stavbu podzemnÌch inûen˝rsk˝ch sÌtÌ jsou sledov·ny v Metrostavu s velik˝m z·jmem P¯i komplexnÌm budov·nÌ dopravnÌ infrastruktury doch·zÌ k velk˝m p¯eloûk·m kabel˘, plynovod˘, vodovod˘ a jejich prov·dÏnÌ nelze Ëasto realizovat jinak neû bezv˝kopovÏ, tj. bez rozkop·nÌ chodnÌk˘ a ulic. V letoönÌm roce oslavil METROSTAV a.s. 35 let od svÈho zaloûenÌ a tak si p¯ipomeÚme n·sledujÌcÌm Ël·nkem, kter˝ dodalo tiskovÈ st¯edisko MTS nÏco z historie, ale i ze souËasnosti tÈto mimo¯·dnÏ ˙spÏönÈ firmy a hlavnÏ pop¯ejme jejich pracovnÌk˘m mnoho ˙spÏch˘ do dalöÌch let. Ing. Stanislav Dr·bek, mÌstop¯edseda CzSTT PÏtat¯icet let technick˝ch novinek i poctivÈ pr·ce Akciov· spoleËnost Metrostav, kter· pat¯Ì ke st·licÌm ËeskÈho stavebnictvÌ, si v letoönÌm roce p¯ipomÌn· 35 let svÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm stavebnÌm trhu. Za tuto dobu se v Metrostavu, kter˝ je dnes Ëlenem nadn·rodnÌ skupiny DDM Group, zmÏnilo mnoho. Z d¯Ìve ˙zce specializovanÈ firmy se dÌky restrukturalizaci stala univerz·lnÌ stavebnÌ spoleËnost, kter· je schopna realizovat i ty nejn·roËnÏjöÌ projekty ve vöech segmentech stavebnÌho trhu. ZmÏnilo se takÈ spoleËenskÈ klima a ekonomickÈ prost¯edÌ a zesÌlil konkurenËnÌ tlak. Na Ëesk˝ stavebnÌ trh vstoupili n·roËnÌ dom·cÌ i zahraniËnÌ priv·tnÌ investo¯i, otev¯e-

ly se novÈ moûnosti pro architekty i projektanty a prohloubila se i odvaha budovat odv·ûnÏjöÌ, progresivnÏjöÌ a velkorysejöÌ stavby a konstrukce. Jedno vöak z˘stalo za cel˝ch tÏch 35 let st·le stejnÈ, poctiv· a forteln· lidsk· pr·ce. Mohutn˝ podzemnÌ kolos Metrostav byl v roce 1971 vytvo¯en jako specializovan· firma, jejÌmû hlavnÌm ˙kolem byla v˝stavba praûskÈho metra. Od tÈ doby se stal univerz·lnÌ stavebnÌ spoleËnostÌ, ale pr·ce prov·dÏnÈ hornick˝m zp˘sobem ñ tedy raûby tunel˘ a ötol, z˘st·vajÌ jednÌm z jeho hlavnÌch technologick˝ch pilÌ¯˘. Pr·vÏ p¯i pr·ci v podzemÌ se toho za 35 let zmÏnilo opravdu velmi mnoho. ZaËÌnalo se s razÌcÌmi ötÌty, aù uû nemechanizovan˝mi nebo mechanizovan˝mi, a p¯es r˘znÈ dÌlËÌ metody se dnes drtiv· vÏtöina podzemnÌch projekt˘ realizuje tzv. Novou rakouskou tunelovacÌ metodou. Na poË·tku sedmdes·t˝ch let se trasa C metra budovala nemechanizovan˝m ötÌtem n·sledovan˝m erektorem vztyËujÌcÌm v˝ztuûnÈ tybinky. Ty byly zprvu litinovÈ, pozdÏji ze ûelezobetonu. Tuto metodu stavba¯i Metrostavu modifikovali a v lepöÌch geologick˝ch podmÌnk·ch zaËali razit tzv. prstencovou metodou, kdy se nepouûÌval ötÌt, ale razil se p¯Ìmo profil tunelu a pomocÌ pojÌzdnÈho erektoru se do v˝rubu zav·dÏly tybinky. Takto byla budov·na trasa C a Ë·st trasy A. Na zbyl˝ch ˙secÌch trasy A pod Star˝m MÏstem se pouûÌval mechanizovan˝ razÌcÌ ötÌt. Na pr·ci na legend·rnÌm sovÏtskÈm mechanizovanÈm ötÌtu vzpomÌn· i dneönÌ ¯editel divize 7 Metrostavu Ing. JaromÌr Kunrt. ÑPokud se dob¯e pamatuji, byl to kolos, kter˝ v·ûil 650 tun a na dÈlku mÏ¯il 76 metr˘. D·vali

DIG

RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION

ROČNÍK

23


NO

24

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

jsme jej v roce 1976 dohromady pod zemÌ p˘l roku a po raûbÏ se zase asi Ëty¯i mÏsÌce demontoval. Bylo to pomÏrnÏ n·roËnÈ na p¯Ìpravu, protoûe se pro ötÌt musely vybudovat zvl·ötnÌ mont·ûnÌ startovacÌ komory,ì popisuje Ing. Kunrt. ätÌt mÏl vp¯edu rotujÌcÌ ¯eznou hlavu, kter· sama v·ûila 80 tun. Bez z·sahu lidskÈ ruky se tak razil typizovan˝ traùov˝ tunel metra o svÏtlÈm pr˘mÏru 5,1 m. Zvl·ötnostÌ tohoto ocelovÈho monstra bylo i za¯ÌzenÌ na lisov·nÌ betonu, protoûe ötÌt nebyl vybaven tybinky a ostÏnÌ se vyr·bÏlo p¯Ìmo p¯i raûenÌ. ÑZ povrchu se do podzemÌ dopravovala betonov· smÏs, kter· se pneumaticky dovedla aû k mÌstu v˝rubu, a tam se hydraulick˝mi v·lci slisovala do ostÏnÌ,ì p¯ipomnÏl Ing. Kunrt. Tato metoda se pouûÌvala na stavbÏ trasy A metra, zejmÈna p¯i prvnÌ raûbÏ pod Vltavou. Dva sovÏtskÈ mechanizovanÈ ötÌty se tehdy nasadily na Kl·rovÏ a razily oba soubÏûnÈ tunely pod Vltavou a pod Star˝m MÏstem, kde byly kv˘li obav·m z naruöenÌ statiky nadzemnÌch objekt˘ zak·z·ny podzemnÌ trhacÌ pr·ce. ÑKdyû ötÌty dorazily tunely na trase A, demontovali jsme je a opravili a takÈ jeötÏ o nÏco vylepöili. Jeden z nich byl potom nasazen na trasu B, kde se s jeho pomocÌ razil ˙sek od proluky Myslbek a odtud pokraËoval na stanici Sokolovsk· (dnes Florenc),ì ¯Ìk· Ing. Kunrt ÑMyslÌm, ûe to bylo zajÌmavÈ technickÈ dÌlo,ì poznamen·v· na adresu mechanizovanÈho ötÌtu ale souËasnÏ dod·v·, ûe efektivnost takovÈ raûby byla ponÏkud problematick·. ÑN·klady na mont·û byly enormnÏ vysokÈ, ötÌt d·valo dohromady v nep¯etrûitÈm provozu t¯icet aû

Ëty¯icet lidÌ zhruba p˘l roku a pr˘mÏrn˝ v˝kon Ëinil p¯i pouûitÌ tÈto technologie asi 80 metr˘ za mÏsÌc. Kdyû vezmete v ˙vahu, jak˝m tempem se dnes razÌ novou rakouskou tunelovacÌ metodou, tak je to diametr·lnÌ rozdÌl.ì Nov· rakousk· tunelovacÌ metoda DalöÌ trasy metra se razily buÔ nemechanizovan˝m ötÌtem nebo prstencovou metodou. Na poË·tku devades·t˝ch let Metrostav pouûil na trase metra IV. B poprvÈ novou rakouskou tunelovacÌ metodu. Ta spoËÌv· v postupnÈm odst¯elu Ëi strojnÌm odrub·nÌ horniny a stabilizaci v˝rubu armovanou sÌtÌ a st¯Ìkan˝m betonem. TÌm vznikne prim·rnÌ obezdÌvka, kterou lze podle pot¯eby dokotvit k okolnÌmu masÌvu. Po n·slednÈm zaizolov·nÌ prim·rnÌ obezdÌvky se v tunelu dokonËÌ beton·ûÌ do pojÌzdnÈ formy sekund·rnÌ ostÏnÌ. Nov· rakousk· tunelovacÌ metoda umoûÚuje Ëlenit v˝rub horizont·lnÏ nebo vertik·lnÏ podle pot¯eby a dan˝ch geologick˝ch podmÌnek. ZejmÈna v podmÌnk·ch praûskÈho podzemÌ je tato metoda nenahraditeln·, protoûe zdejöÌ geologie je velmi promÏnliv·. Metoda vynik· svou variabilitou a je ide·lnÌ pro stavbu velkoprofilov˝ch tunel˘. TÌmto zp˘sobem Metrostav postavil v ned·vnÈ dobÏ ¯adu ûelezniËnÌch, d·lniËnÌch a silniËnÌch tunel˘, vËetnÏ ned·vno zprovoznÏnÈho d·lniËnÌho tunelu ValÌk na obchvatu PlznÏ, praûsk˝ch tunel˘ Mr·zovka na vnit¯nÌm MÏstskÈm okruhu. Stejn˝m zp˘sobem se v podzemÌ razil i gigantick˝ tunel o dÈlce 140 metr˘ a profilu 220 m2 pro jednolodnÌ stanici Kobylisy na trase metra IV. C1.

OHLÉDNUTÍ ZA VELETRHEM ENTSORGA – ENTECO 2006 Ve dnech 24. ñ 27. 10. 2006 probÏhl v KolÌnÏ nad R˝nem veletrh ûivotnÌho prost¯edÌ Entsorga ñ Enteco 2006. Tato odborn· akce je po¯·d·na vûdy po 3 letech tak, aby termÌn jejÌho kon·nÌ se ËasovÏ nest¯etl s datem kon·nÌ veletrhu IFAT v MnichovÏ. Naöe odborn· ve¯ejnost, kter· se zajÌm· o problematiku ûivotnÌho prost¯edÌ, vûdy tradiËnÏ po 3 letech navötÏvuje veletrh IFAT v MnichovÏ, nepr·vem, bez z·jmu o ˙Ëast je vnÌm·n jako akce niûöÌ kategorie veletrh Entsorga ñ Enteco v KolÌnÏ nad R˝nem. V letoönÌm roce vedenÌ brnÏnskÈ firmy Sebak spol. s r.o. navötÌvilo veletrh v KolÌnÏ nad R˝nem s cÌlem shlÈdnout expozice firem, se kter˝mi m· nav·z·ny obchodnÌ kontakty a zÌskat ucelen˝ p¯ehled o novink·ch v Ëinnostech, na kterÈ je firma zamÏ¯ena. K utvo¯enÌ p¯edstavy o rozsahu tÈto odbornÈ akce poslouûÌ nÏkolik ˙daj˘. N·vötÏvnÌci, kter˝ch bylo tÈmÏ¯ 50 000 ze 106 zemÌ svÏta mÏli moûnost shlÈdnout expozice 910 firem a spoleËnostÌ z 28 zemÌ vöech svÏtadÌl˘. Je samoz¯ejmÈ, ûe nejvÌce vystavovatel˘ i n·vötÏvnÌk˘ bylo z hostitelskÈ zemÏ NÏmecka, p¯ehlÈdnout se nedal velk˝ poËet vystavovatel˘ z Japonska a Thajska. St·nek

nÏkterÈ z firem z »eskÈ republiky jsme v û·dnÈm z pavilÛn˘ neobjevili. Velk˝ z·jem projevovali n·vötÏvnÌci o expozice firem, zab˝vajÌcÌ se bezv˝kopov˝mi technologiemi, st¯edem z·jmu byly tÈû kamerovÈ vozy a speci·lnÌ technika na ËiötÏnÌ kanalizacÌ. P¯ehlÈdnout se nedal tÈû bezpoËet technologiÌ na likvidaci odpad˘ vöeho druhu i nabÌdky na mobilnÌ WC vöech kategoriÌ. MyslÌm si, ûe kaûd˝ z n·vötÏvnÌk˘ veletrhu, kter˝ se zajÌm· o problematiku ËinnostÌ, zamÏ¯en˝ch na udrûenÌ a zlepöenÌ ˙rovnÏ ûivotnÌho prost¯edÌ se bude na tuto akci v KolÌnÏ nad R˝nem v p¯ÌötÌch letech vracet, neboù poskytuje ucelen˝ p¯ehled o tomto oboru, kter˝ proch·zÌ bou¯liv˝m rozvojem a jehoû v˝znam a prestiû neust·le roste. Ing. Old¯ich K˘ra, Sebak spol. s r.o.

12

4

/

2006

NO

SKANSKA MÁ SAMOS TATNOU SEKCI PRO VODOHOSPODÁŘSKÉ PROJEKT Y Ing. Tom·ö Kub·t, Skanska CZ a.s., sekce 06 Skanska CZ a.s. Divize Technologie ve snaze soust¯edit dod·vky veöker˝ch vodohospod·¯sk˝ch staveb do jednoho celku, z¯Ìdila na poË·tku z·¯Ì roku 2005 novou v˝robnÌ jednotku oznaËenou jako sekce 06. DÌky zkuöen˝m a odbornÏ zp˘sobil˝m pracovnÌk˘m vznikl kvalitnÌ t˝m lidÌ, kter˝ je schopen ¯eöit a prov·dÏt i technicky velmi obtÌûnÈ ˙koly a projekty. Sekci 06 vede Ing. Jan äturma, kter˝ v tomto oboru p˘sobÌ jiû ¯adu let. Oblasti Ëinnosti sekce 06 Sekce 06 poskytuje komplexnÌ sluûby od pr˘zkumu, studie a projekci aû po samotnou v˝stavbu, provozov·nÌ dÌla a servisnÌ Ëinnost. Zajiöùuje stavby a rekonstrukce ËistÌren odpadnÌch vod, kanalizacÌ, produktovod˘ Ëi dalöÌch potrubnÌch systÈm˘ a n·vazn˝ch technologick˝ch za¯ÌzenÌ. Mimo to prov·dÌ v˝stavbu, opravy a rekonstrukce vodovodnÌch ¯ad˘ ñ teplovodnÌ, horkovodnÌ a parovodnÌ rozvody, plynovody, p¯Ìpojky NTL, STL, VTL a VVTL vËetnÏ vyuûitÌ st·le ËastÏji popt·van˝ch bezv˝kopov˝ch technologiÌ. DalöÌ oblastÌ Ëinnosti jsou speci·lnÌ produktovody (ropovody, rozvody stlaËenÈho vzduchu, doprava sypkÈho granul·tu, podtlakov· doprava pr·dla, centr·lnÌ ods·v·nÌ neËistot).

Projekty V˝robnÌ sekce 06 se m˘ûe pochlubit jiû nÏkolika ˙spÏönÏ dokonËen˝mi projekty, mezi kterÈ pat¯Ì intenzifikace »OV v ⁄jezdÏ nad Lesy, rekonstrukce »OV Lovochemie v LovosicÌch, v˝stavba centr·lnÌ v˝topny na spalov·nÌ biomasy ve éluticÌch u Karlov˝ch Var˘ nebo projekt energeticky sobÏstaËn· obec KnÏûice, kter˝ zahrnoval stavbu bioplynovÈ stanice, kogenerace a horkovod˘. V souËasnÈ dobÏ pracovnÌci sekce 06 dokonËujÌ stavbu aquacentra Barrandov v Praze a zah·jili pr·ce na unik·tnÌm ekologickÈm projektu, kter˝ sv˝m rozsahem v »R nem· obdoby. Region·lnÌ vodohospod·¯sk˝ projekt Karlovy Vary, HornÌ Slavkov a Ostrov do velkÈ mÌry vyuûÌv· pr·vÏ bezv˝kopovÈ technologie. O podrobnÏjöÌm popisu pr˘bÏhu p¯Ìpravy a n·slednÈ rekonstrukci kanalizace v Karlov˝ch Varech v·s budeme informovat v jednom z n·sledujÌcÌch ËÌsel Ëasopisu NO-DIG. Specializovan· vodohospod·¯sk· sekce poskytuje svÈ kapacity a sluûby vöem z·jemc˘m uvnit¯ spoleËnosti Skanska CZ a.s. a souËasnÏ takÈ vöem z·kaznÌk˘m na celÈm ˙zemÌ »eskÈ republiky. Kontakt: Skanska CZ a.s., Divize Technologie, Peruck· 11, 121 44 Praha 2 Ing. Jan Sturma, vedoucÌ sekce 06 e-mail: [email protected]

KALENDÁŘ NO DIG / NO DIG CALENDAR 29. 1. ñ 31. 1. 2007

DIMENSIONS OF LITHOSPHERE 3rd EFUC Conference

Slovakia, Technological University of Koöice. Details: www.efuc.org www.fberg.tuke.sk E-mail: [email protected]

25. 3. ñ 28. 3. 2007

North American No. Dig 2007

U.S.A. San Diego CA. Details: E-mail: [email protected] www.nastt.org

23. 4. ñ 25. 4. 2007

First Intern. Tunnel Safety Forum for Road and Rail

Portugal ñ Lisabon. Details: www.tmi-itelligence.com E-mail: [email protected]

23. 4. ñ 29. 4. 2007

BAUMA 2007

Munich ñ Germany. Details: www.bauma.de

AKCE POŘÁDANÉ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2007 19. ñ 20. ˙nora 2007 ñ 13. Mezin·rodnÌ konference PLASTY 2007 ñ Praha. E-mail: [email protected] www.cpi-gasinfo.cz 5. ñ 10. kvÏtna 2007 ñ ITA-AITES WORLD TUNNEL CONGRESS 2007 ñ Praha. KongresovÈ centrum. Informace: K. Matzner, METROSTAV, E-mail: [email protected], www.ita-aites.cz, www.wtc2007.org

DIG


ROČNÍK

25


NO

26

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

AUTORŮM PŘÍSPĚVKŮ NAŠEHO „ZPRAVODAJE“ RedakËnÌ rada naöeho ÑZpravodajeì p¯ijÌm· s radostÌ kaûd˝ odborn˝ Ël·nek, kter˝ p¯ispÌv· ke zv˝öenÌ technick˝ch i ekonomick˝ch znalostÌ z problematiky bezv˝kopov˝ch technologiÌ. Abychom mohli v naöich skromn˝ch podmÌnk·ch ve spolupr·ci s grafick˝m studiem hospod·rnÏ p¯ipravovat materi·l pro tisk·rnu, prosili bychom naöe autory dodrûovat n·sledujÌcÌ pokyny: ■ N·zev p¯ÌspÏvku volte prosÌm co nejkratöÌ. V prvÈm odstavci souhrnnÏ vyj·d¯ete celkovÈ zamÏ¯enÌ p¯ÌspÏvku, resp. definujte hlavnÌ ot·zku, o kterÈ p¯ÌspÏvek pojedn·v·. Tento odstavec (anotace) bude vytiötÏn kurzÌvou a u p¯ÌspÏvk˘ z·sadnÌho v˝znamu bude pÈËÌ redakce p¯eloûen do angliËtiny. P¯ÌspÏvek oznaËte sv˝m jmÈnem, p¯ÌjmenÌm vËetnÏ titulu a n·zvem Vaöeho pracoviötÏ (firmy, ˙¯adu). Redakce neprov·dÌ korektury text˘, auto¯i odpovÌdajÌ za jazykovou i odbornou str·nku sv˝ch p¯ÌspÏvk˘. ProsÌme autory, aby d˘slednÏ pouûÌvali n·zvy a znaËenÌ fyzik·lnÌch a technick˝ch veliËin podle Mezin·rodnÌ mÏrovÈ soustavy SI. ■ Texty û·d·me po¯izovat textov˝m editorem MS-Word 2000 a niûöÌm. Kaûd˝ text je t¯eba p¯edat spolu s disketou (3,5"), nebo u vÏtöÌch soubor˘ (nap¯. fotografie) na CD-ROM. P¯episov·nÌ text˘ do poËÌtaËe si m˘ûeme ztÏûÌ dovolit. ■ Obr·zky je t¯eba zasÌlat jako samostatnÈ soubory, neukl·dat je do textov˝ch soubor˘ v textov˝ch editorech v tzv. odlehËenÈ verzi, neboù jejich bodovÈ rozliöenÌ je pro tisk naprosto nedostaËujÌcÌ. RovnÏû velmi nÌzkÈ a pro dalöÌ zpracov·nÌ nepouûitelnÈ je bodovÈ rozliöenÌ obr·zk˘ z internetu (72 dpi). StandardnÌ rozliöenÌ nutnÈ pro zhotovenÌ tiskov˝ch podklad˘ je minim·lnÏ 300 dpi. ■ Obr·zky, grafy a fotografie (p¯edlohy) urËenÈ k reprodukci p¯ed·vejte prosÌm v origin·lech ñ v û·dnÈm p¯ÌpadÏ xeroxovÈ kopie!! Fotografie musÌ b˝t nepoökozenÈ a kontrastnÌ. ■ Popisky k obr·zk˘m a fotografiÌm nejlÈpe na zvl·ötnÌm listu. ■ Texty bez obr·zk˘ moûno poslat tÈû elektronickou poötou, jako p¯Ìlohu dopisu (opÏt v editoru MS-Word 2000, nebo niûöÌm) p¯edsedovi redakËnÌ rady Ing. J. RaclavskÈmu na adresu: [email protected], nebo do sekretari·tu CzSTT [email protected] DÏkujeme za pochopenÌ a tÏöÌme se na novinky s praktick˝mi poznatky z oboru bezv˝kopov˝ch technologiÌ.

RedakËnÌ rada a sekretari·t CzSTT

ČESTNÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE HONOURABLE MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY Dipl.-Ing. Rolf BIELECKI, Ph.D., WSDTI, EFUC, Universit‰t Hamburg, FB Informatik AB TIS/WSDTI, Vogt-Koelin-Str. 30, D-22527 HAMBURG, SRN E-mail: [email protected] http://www.efuc.org

KOLEKTIVNÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE CORPORATE MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY AQUATIS a.s., Botanick· 834/56, 602 00 BRNO E-mail: [email protected] http://www.aquatis.cz BMH spol.s r.o., Ond¯ejova 592/131, 779 00 OLOMOUC E-mail: [email protected] http://www.bmh.cz BRNÃNSK… VOD¡RNY A KANALIZACE a.s., Hybeöova 254/16, 657 33 BRNO http://www.bvk.cz BROCHIER s.r.o., Ukrajinsk· 2, 101 00 PRAHA 10 E-mail: [email protected] http://www.brochier.cz »ERM¡K A HRACHOVEC a.s., SmÌchovsk· 31, 155 00 PRAHA ñ ÿEPORYJE E-mail: [email protected] http://cerhra.cz »IPOS spol. s r.o., MiletÌnsk· 376, 373 72 LIäOV E-mail: [email protected] http://www.cipos.cz »KV PRAHA s.r.o., inû. sÌtÏ, bezv˝k. technologie, Ke Kablu 289, 100 35 PRAHA 10 E-mail: [email protected]

DORG s.r.o., U zahradnictvÌ 123, 790 81 »ESK¡ VES E-mail: [email protected] http://www.dorg.cz EUTIT s.r.o., Star· Voda 196, 353 01 MARI¡NSK… L¡ZNÃ E-mail: eutit@eutit http://www.eutit.cz GEREX LIBEREC, s.r.o., Krokova 293/4, 460 07 LIBEREC 7 E-mail: [email protected] www.gerex.cz GERODUR CZECH, s.r.o., StudniËn· 361/54, 460 01 LIBEREC 2 E-mail: [email protected] www.gerodur.cz HER»ÕK A KÿÕé s.r.o., éivcov˝ch 251/20, 155 00 PRAHA 5 E-mail: [email protected] http://www.hercikakriz.cz HERMES TECHNOLOGIE s.r.o., Na Groöi 1344/5a, 102 00 PRAHA 10 E-mail: [email protected]

KO-KA s.r.o., Th·kurova 7, 166 29 PRAHA 6 E-mail: [email protected] http://www.ko-ka.cz HOBAS CZ spol. s r.o., Za Olö·vkou 391, 686 01 UHERSK… HRADIäTÃ E-mail: [email protected] http://www.hobas.com IMOS GROUP s.r.o., TeËovice 353, 760 01 ZLÕN E-mail: [email protected] http://www.imos.cz INGUTIS s.r.o., Th·kurova 7, 169 29 PRAHA 6 E-mail: [email protected] INSET s.r.o., Nov·kov˝ch 6, 180 00 PRAHA 8 E-mail: [email protected] http://www.inset.cz INSITUFORM s.r.o., SoukennÈ n·m. 157/8, 460 01 LIBEREC E-mail: [email protected] http://www.insituform.cz INTERGLOBAL DUO s.r.o., MajakovskÈho 12, 252 28 »ERNOäICE E-mail: [email protected] http://www.interglobal.cz KBO s.r.o., Na BÌdnici 1512, 412 01 LITOMÃÿICE E-mail: [email protected] http://www.kbo.cz METROSTAV a.s., Koûeluûsk· 5/2246, 180 00 PRAHA 8 E-mail: [email protected] http://ww.metrostav.cz MICHLOVSK› ñ Protlaky, a.s., KvÌtkov· 3687/52, 760 01 ZLÕN E-mail: [email protected] http://www.michlovsky.cz MT a.s., Krapkova 197, 769 01 PROSTÃJOV E-mail: [email protected] http://www.mtas.cz OCHS PLZE“ vrtn· technologie s.r.o., LibuöÌnsk· 60, 315 00 PLZE“ E-mail: [email protected] http://ochs.cz OHL éS, a.s., z·vod PS, Bureöova 938/17, 660 02 BRNO-st¯ed E-mail: [email protected] http://www.ohlzs.cz OKD, DPB, a.s., RudÈ arm·dy 637, 739 21 PASKOV E-mail: [email protected] http://www.dpb.cz OSTRAVSK… VOD¡RNY A KANALIZACE a.s., N·draûnÌ 285/3114, 729 71 OSTRAVAñMoravsk· Ostrava E-mail: [email protected] http://www.ovak.cz PIPELIFEñ Czech s.r.o., 765 02 OTROKOVICEñKuËovaniny Ëp. 1778 E-mail: [email protected] http://www.pipelife.cz POLYTEX COMPOSITE, s.r.o., Z·vodnÌ 540, 735 06 KARVIN¡ ñ NovÈ MÏsto E-mail: [email protected] http://www.polytex.cz PRAGIS a.s., Budovatelsk· 286, 190 15 PRAHA 9 ñSatalice E-mail: [email protected] http://www.pragis.cz PRAéSK… VODOVODY A KANALIZACE a.s. Pa¯Ìûsk· 67/11, 112 65 PRAHA 1 E-mail: [email protected] http://www.pvk.cz P¯emysl Vesel˝, stavebnÌ a inûen˝rsk· Ëinnost s.r.o., Bzeneck· 18a, 628 00 BRNO E-mail: [email protected] http://premyslvesely.cz

12

4

/

2006

NO

RABMERñsanace potrubÌ, spol. s r.o., RaöÌnova 422, 392 01 SOBÃSLAV E-mail: [email protected] http://www.rabmer.cz REDROCK CONSTRUCTION s.r.o., ⁄jezd 450/40, 118 00 PRAHA 1 E-mail: [email protected] http://www.redrock.cz REKONSTRUKCE POTRUBÕ ñ REPO, a.s., K Roztok˘m 34/321, 165 01 PRAHA 6 E-mail: [email protected] http://www.repopraha.eu REVAK, s. r.o., HornÌ Dubina 276/10, 412 01 LITOMÃÿICE E-mail: [email protected] http://www.vodka.cz SEBAK, spol. s r.o., Kudrnova 27, 620 00 BRNO E-mail: [email protected] http://www.sebak.cz SEVERO»ESK… VaK, a.s., P¯Ìtkovsk· 1688, 415 50 TEPLICE E-mail: [email protected] http://scvk.cz Skanska CZ, a.s., Divize Technologie, Kub·nskÈ n·m. 1391/11, 105 00 PRAHA 10 E-mail: [email protected] http://www.skanska.cz Stavby silnic a ûeleznic a.s., OZ 5, VanÌËkova 25, 400 74 ⁄STÕ nad Labem E-mail: [email protected] http://www.ssz.cz STAVOREAL BRNO s.r.o., BrnÏnsk· 270, 664 12 MODÿICE E-mail: [email protected] http://www.stavoreal.cz SUBTERRA a.s., Bezov· 1658, 147 14 PRAHA 4 E-mail: [email protected] http://www.subterra.cz TALPA ñ RPF, s.r.o., Holvekova 36, 718 00 OSTRAVA ñ KUN»I»KY E-mail: [email protected] http://www.talparpf.cz TCHAS, spol. s r.o., z·vod INGSTAV Ostrava, Novovesk· 1132/22, 709 06 OSTRAVA ñ Mari·nskÈ hory E-mail: [email protected] http://www.tchas.cz TRANSTECHNIK CS spol. s r.o., Pr˘bÏûn· 90, 100 00 PRAHA 10 E-mail: [email protected], [email protected] http: //www.transtechnikcs.cz VARIS, spol. s r.o., Korandova 235, 147 00 PRAHA 44 VEGI s.r.o., Obvodov· 3469, 767 01 KROMÃÿÕé E-mail: [email protected] http://www.vegi-km.com VODOVODY A KANALIZACE JablonnÈ nad OrlicÌ, a.s. Slezsk· 350, 561 64 JABLONN… nad OrlicÌ E-mail: [email protected] http://www.vak.cz VODOVODY A KANALIZACE ProstÏjov a.s., Krapkova 26, 796 01 PROSTÃJOV E-mail: [email protected] VOD-KA a.s., HornÌ Dubina 276/10, 412 01 LITOMÃÿICE E-mail: [email protected] http://www.vodka.cz WOMBAT s.r.o., B¯ezinova 759/23, 616 00 BRNO E-mail: [email protected] http://www.wombat.cz ZEPRIS s.r.o., Do Kout˘ 3, 143 00 PRAHA 4 E-mail: [email protected] http://www.zepris.cz

DIG


ROČNÍK

27


NO

28

DIG

ROČNÍK

12

4

/

2006

INDIVIDUÁLNÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE INDIVIDUAL MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY Bezrouk Ji¯Ì Ing., Popel·kova 9, 628 00 BRNO, E-mail: [email protected] Bezpalec Pavel, HOCHTIEF VSB, divize 9, OkruûnÌ 544, 370 04 »ESK… BUDÃJOVICE E-mail: [email protected] Dr·bek Stanislav Ing., AD SERVIS TERRABOR s.r.o., GonËarenkova 30, 147 00 PRAHA 4 E-mail: [email protected] Franczyk Karel Ing., AGD ISEKI, Jarkovsk· 20, 724 00 OSTRAVA E-mail: [email protected] Herel Petr Ing., HEREL s.r.o., Jir·skova 27, 602 00 BRNO E-mail: [email protected] http://www.herel.cz Karous Miloö Prof. RNDr. DrSc., GEONIKA s.r.o., Svatoplukova 15, 128 00 PRAHA 2 E-mail: [email protected] http://www.geonika.com Koûen˝ Petr, firma KOéEN›, Strouhalova 2728, 272 00 KLADNO M‰rz Ji¯Ì Ing., Kolov· 207, 362 14 KOLOV¡ u Karlov˝ch Var˘ E-mail: [email protected] MiËÌn Jan Doc. Ing. CSc., ⁄VHO FAST BRNO, éiûkova 17, 662 37 BRNO E-mail: [email protected] Mutina Ji¯Ì, B¯Ì. MrötÌk˘ 1, 690 02 BÿECLAV E-mail: [email protected] http://www.bdcmorava.cz

Nov·k V·clav Ing., PraûskÈ vodovody a kanalizace a.s., Hradeck· 1, 130 00 PRAHA 3 Plicka Tom·ö Ing., MCñBauchemie s.r.o., Borsk· 40, 316 00 PLZE“ E-mail: [email protected] http://www.mc-bauchemie.cz Raclavsk˝ Jaroslav Ing., PhD., Ml·deûnick· 8/3, 690 02 BÿECLAV E-mail: [email protected] [email protected] Rutrlov· Marie Ing., AG PEGAS s.r.o., éebÏtÌnsk· 1a, 623 00 BRNO ärytr Petr Doc. Ing. CSc., »VUT FSv, Th·kurova 7, 169 29 PRAHA 6 E-mail: [email protected] Tuzar Jind¯ich Ing., PSK Tuzar s.r.o., OstrovskÈho 11, 150 00 PRAHA 5 E-mail: [email protected] [email protected] Weisskopf Milan Ing., Skanska CZ a.s., Murmansk· 1475/4, 105 00 PRAHA 10 E-mail: [email protected] Zelenka Milan Ing., DESIGNA Parking & Access s.r.o, Sokolovsk· 87/95,180 00 PRAHA 8 E-mail: [email protected] Zima Ji¯Ì Ing., Do KopeËku 3/159, 400 03 ⁄STÕ nad Labem E-mail: [email protected]

PŘIDRUŽENÍ ČLENOVÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE ASSOCIATED MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY Hradil ZdenÏk Ing., GEOPROSPER Praha, Soukenick· 27, 110 00 PRAHA 1 E-mail: [email protected] Hor·Ëek LudvÌk Ing., Pod tratÌ 2, 792 01 BRUNT¡L Janouöek Frantiöek Ing., Korandova 235/4, 147 00 PRAHA 4 ñ HodkoviËky Kar·sek VojtÏch Ing., PraûskÈ vodovody a kanalizace a.s., Hradeck· 1, 130 00 PRAHA 3 E-mail: [email protected] Klimeö VÏroslav Ing., Koll·rova 719, 664 51 äLAPANICE U BRNA Krovoza Old¯ich, ätork·nova 2804, 150 00 PRAHA 5 Kub·lek Ji¯Ì Ing. CSc., Jugosl·vsk· 12, 120 00 PRAHA 2 E-mail: [email protected] [email protected] KuËera Tom·ö Ing., ⁄VHO FAST BRNO, éiûkova 17, 662 37 BRNO, E-mail: [email protected] KrËÌk Mari·n Dipl. Ing., Homoulick· 37, 972 01 BOJNICE, Slovensko E-mail: [email protected] MalanÌk Stanislav Ing., ⁄VHO FAST BRNO, éiûkova 17, 662 37 BRNO, E-mail: [email protected] Nedbal Frantiöek Ing. CSc., PÌökova 1947, 155 00 PRAHA 5 Pytl VladimÌr Ing., PodjavorinskÈ 1603, 140 00 PRAHA 4 Raclavsk˝ Jaroslav Ing., Aut. Ing., Ml·deûnick· 8/1, 690 02 BÿECLAV E-mail: [email protected] V·vrov· Jaroslava Ing., Na VlËovce 2040/2b 160 00 PRAHA 6

Fax:

Recommend Documents