fax.:

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (PROFIL MĚSTA)

Verze - červen 2005

Strategický plán rozvoje města Telč

Profil města

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava Tel./fax.: 567 330 864 e-mail: [email protected]

Na vypracování Strategie rozvoje města Telče (profil města) se podíleli: Mgr. Radek Veselý

RRAV

Vladimír Švec Dis.

RRAV

Ing. Marie Davidová

RRAV

Ing. Petr Palich

RRAV

Bc. Luboš Muzikář

RRAV

Ilona Bémová

RRAV

Mgr. Abrahám Hofhanzl Konzultant RRAV

© RRA Vysočina

2


Profil města

OBSAH: OBSAH: ................................................................................................................................ 3 1. ÚVOD ................................................................................................................................ 6 2. MĚSTO TELČ ................................................................................................................... 7

2.1 Historický vývoj ................................................................................................. 7 2.2 Postavení města v sídelním a administrativním systému ČR ............................ 8 2.1.1 Významnost města Telče v sídelním systému ČR..................................... 8 2.1.2 Administrativní význam města Telče ......................................................... 9 2.1.3 Vývoj území města Telče .......................................................................... 9 2.1.3 Mikroregion Telčsko ................................................................................ 10 2.2 Sídelní struktura města .................................................................................. 10 2.3 Poloha města Telče ....................................................................................... 11 2.4 Základní informace o městě ............................................................................ 11 3. SOCIO-DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA ...............................................12

3.1 Demografické poměry města Telče................................................................. 12 3.1.1 Vývoj počtu obyvatel města ...................................................................... 13 3.1.2 Struktura populace města Telč ................................................................ 20 3.2 Domácnosti, jejich struktura a vybavení .......................................................... 24 3.2.1 Struktura domácností ............................................................................... 24 3.2.1 Vybavenost domácností ........................................................................... 25 3.3 Bydlení ve městě Telči .................................................................................... 26 3.3.1 Domovní fond ........................................................................................... 26 3.3.2 Bytový fond ............................................................................................... 27 4. HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TELČE ..................................................................................30

4.1 Ekonomická základna města Telče ................................................................ 30 4.2 Struktura hospodářství ................................................................................... 31 4.2.1 Zemědělství ............................................................................................. 33 4.2.2 Průmysl ................................................................................................... 36 4.2.3 Stavebnictví ............................................................................................. 38 4.2.4 Služby ...................................................................................................... 38 4.3 Příležitost na rozvoj podnikání ....................................................................... 41 5. TRH PRÁCE ...................................................................................................................44

5.1 Potenciál zaměstnanosti ................................................................................ 45 5.1.1 Vyjížďka za prací ..................................................................................... 45 5.1.2 Vzdělanostní struktura zaměstnaných ..................................................... 49 5.1.3 Struktura zaměstnanosti .......................................................................... 52 5.2 Nezaměstnanost ............................................................................................ 57 5.2.1 Struktura nezaměstnanosti ...................................................................... 58 5.2.1.1 Délka nezaměstnanosti ........................................................................ 58 5.2.1.2 Nezaměstnanost podle věku ................................................................ 60 5.2.1.3 Nezaměstnanost podle vzdělání ........................................................... 63 5.2.2 Volná pracovní místa ............................................................................... 65

© RRA Vysočina

3


Profil města

6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA ................................................................66

6.1 Školství ........................................................................................................... 66 6.1.1 Mateřská škola ......................................................................................... 66 6.1.2 Základní školy........................................................................................... 67 6.1.3 Střední školy ............................................................................................. 67 6.1.4 Celoživotní vzdělávání .............................................................................. 69 6.1.5 Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže ...................................... 70 6.2 Zdravotnictví ................................................................................................... 70 6.3 Sociální péče a služby .................................................................................... 72 6.3.1 Dům s pečovatelskou službou, terénní pečovatelská služba .................... 72 6.3.2 Domov důchodců...................................................................................... 73 6.3.3 Dětský domov Telč ................................................................................... 73 6.3.4 Sociální odbor MěÚ Telč .......................................................................... 73 6.3.5 Projekt "Zdravé město" ............................................................................. 73 6.4 Kultura, sport, volný čas .................................................................................. 74 6.4.1.Kulturní infrastruktura ............................................................................... 74 6.4.2 Sportovní zařízení .................................................................................... 75 6.4.3 Kulturní, sportovní a zájmové spolky a sdružení ...................................... 77 6.4.4 Kulturní, sportovní a jiné společenské akce ............................................. 78 6.4.5 Zahraniční partnerská města Telče .......................................................... 78 7. CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................................79

7.1 Stručná charakteristika města z pohledu CR .................................................. 79 7.2 Kulturní předpoklady ....................................................................................... 79 7.2.1 Památky ................................................................................................... 79 7.2.2 Muzea a galerie ........................................................................................ 80 7.2.3 Ostatní kulturní zařízení ........................................................................... 81 7.2.4 Významné kulturní akce ........................................................................... 81 7.3 Přírodní předpoklady ....................................................................................... 82 7.4 Mikroregion Telčsko z pohledu CR ................................................................. 83 7.5 Turistická infrastruktura ................................................................................... 83 7.5.1 Ubytování ve městě .................................................................................. 83 7.5.2 Kongresová turistika ................................................................................. 85 7.5.3 Stravovací kapacity .................................................................................. 87 7.5.4 Školní statek Telč .................................................................................... 88 7.6 Propagace města ............................................................................................ 88 7.6.1 Informační centrum ................................................................................... 88 7.6.2 Internet ..................................................................................................... 89 7.6.3 Propagační materiály ................................................................................ 89 7.7 Turistické trasy ................................................................................................ 90 7.7.1 Cyklistické trasy ........................................................................................ 90 7.7.2 Naučné (tématické) cykloturistické trasy .................................................. 90 7.7.3 Pěší, naučné a běžecké trasy.................................................................. 90 7.7.4 Železniční trať Kostelec-Telč-Slavonice-Waidhofen an der Thaya ........... 91 7.8 Volný čas, vyžití návštěvníků .......................................................................... 91 7.9 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle ÚÚR ........................................... 92

© RRA Vysočina

4


Profil města

8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ..................................................................................94

8.1 Doprava .......................................................................................................... 94 8.1.2 Místní komunikace .................................................................................... 96 8.1.3 Nemotorová doprava ................................................................................ 96 8.1.4 Parkovací kapacity ................................................................................... 97 8.1.5 Veřejná autobusová doprava .................................................................... 98 8.1.6 Dopravní vybavenost území ..................................................................... 99 8.1.7 Železniční doprava ................................................................................. 100 8.2 Technická infrastruktura ................................................................................ 100 8.2.1 Zásobování pitnou vodou ....................................................................... 100 8.2.2 Kanalizace .............................................................................................. 101 8.2.3 Zásobování plynem ................................................................................ 101 8.2.4 Zásobování elektrickou energií ............................................................... 102 8.2.5 Telekomunikace ..................................................................................... 102 8.2.6 Zásobování teplem ................................................................................. 102 8.2.7 Územně plánovací dokumentace ........................................................... 103 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................104

9.1 Ochrana a péče o životního prostředí ........................................................... 104 9.1.1 Nakládání s odpady ................................................................................ 104 9.1.2 Ochrana ovzduší .................................................................................... 105 9.1.3 Ochrana vod ........................................................................................... 105 9.1.Městská zeleň, Ochrana přírody a krajiny ..................................................... 106 10. EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA ...............................................................................108

10.1 Finanční analýza ........................................................................................ 108 10.2 Plnění příjmů ............................................................................................... 108 10.2.1 Daňové příjmy ...................................................................................... 110 10.2.2 Nedaňové příjmy .................................................................................. 111 10.2.3 Kapitálové příjmy .................................................................................. 111 10.2.4 Přijaté dotace........................................................................................ 111 10.3 Plnění výdajů .............................................................................................. 112 SEZNAM TABULEK ..........................................................................................................120 SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................................121 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .....................................................................................122

© RRA Vysočina

5


Profil města

1. ÚVOD Profil města Telče je souhrnným dokumentem charakterizujícím sociálně ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž by se měla „odrazit“ strategie dalšího dlouhodobého a cílevědomého rozvoje města. Vzhledem k obtížné dostupnosti některých údajů, jejich aktuálnosti a proměnlivosti prostředí nemůže Profil města Telče postihnout naprosto všechny problémy a faktory, které ovlivňují život města. I přesto je však tento dokument možno považovat za souhrnný a komplexní zdroj informací o Telči všem potenciálním zájemcům. Za zpracovatele Strategického plánu rozvoje města Telče byla vybrána Regionální rozvojová agentura z.s.p.o. (RRAV) se sídlem v Jihlavě.

© RRA Vysočina

6


Profil města

2. MĚSTO TELČ 2.1 Historický vývoj Podle místní pověsti je založení Telče spojováno s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r. 1099. Na paměť bitvy prý založil vítěz kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Historicky doložená je teprve zpráva o zeměpanském dvorci a strážní věži s kostelíkem – sídle královského správce. Toto královské zboží Telč vyplatil Karel IV. nejprve ze zástavy (1335) a později za pohraniční hrad Bánov (1339) s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Rozvíjející se město, obdařené již od Karla IV. právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry (1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice) a později husitskými bouřemi. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli). V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmož (též díky sňatku s Kateřinou z Valdštejna) přestavuje velkoryse gotický hrad a přistavuje renesanční zámek. Italští řemeslníci povolaní na zámek pomáhají měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné domy se štíty a podloubím. V té době byl také vybudován městský vodovod, nový špitál, založeny cechy, nové rybníky, nový způsob hospodaření. Zachariáš i ostatní z Hradeckého rodu umírají bez mužských potomků a tak Lucie Otilie, sestra posledního z nich, přivádí na Telč (i na Hradec) r. 1604 svého manžela Viléma Slavatu (známého místodržícího z pražské defenestrace r. 1618) a s ním nový rod. Panování Slavatů je poznamenáno třicetiletou válkou. Telč i celý kraj trpí pod švédskými (ale i císařskými) vojsky. Město bylo r. 1645 i krátce obsazeno a vyrabováno Švédy. Panství spravovali mužští členové rodu (Vilém, Jáchym Oldřich, Ferdinand Vilém), do telčské historie se však nejvýrazněji zapsala vdova po prostředním z nich – Františka, roz. hraběnka z Meggau. Povolala do Telče jezuity, dala pro ně postavit kolej přímo proti zámku (1655), kostel Jména Ježíš (1667), přestavuje bývalou sladovnu pod farním kostelem v konvikt sv. Andělů (jakousi chrámovou hudební školu), zakládá nový hřbitov na Podolí (1676). V té době je založeno i jezuitské latinské gymnázium, lékárna a meteorologická stanice. Také Slavatové umírají bez mužských potomků a poslední syn Františky, Jan Karel Jáchym, generální představený karmelitánského řádu, se přes papežský dispens odmítá vrátit na rodové statky. V Telči nastupuje rod Lichtensteinů – Kastelkornů, ale už první z nich – František Antonín (postavil kostel sv. Jana Nepomuckého a rozšířil kapli sv. Vojtěcha) – umírá 1761 bez mužského dědice. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě Podstatský, spojuje 1762 erby obou rodů. Podstatští –Lichtensteinové hospodařili pak v Telči až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu vysídleni do Rakouska. 18. století je poznamenáno nejprve vrchnostenským útiskem, poté však nastává vzestup měšťanského stavu a majetnější měšťané si krášlí město kašnami, mariánským sloupem, sochami a kaplemi. V druhé polovině století přicházejí jozefínské změny: 1773 je zrušen jezuitský řád (z koleje se stávají kasárna), o rok později gymnázium, 1785 kostel sv. Ducha a další kaple. Nastává germanizační období ve školách, ve veřejném životě i v rodinách. Počátek 19. století je ve znamení industrializace. V bývalém Slavatovském dvoře vzniká Langova továrna na sukna, která měla až 600 zaměstnanců. Druhá půle 19. století přinesla © RRA Vysočina

7


Profil města

posun v národním uvědomění. Důležitou roli hrály školy, od 60. let již české, včetně nižší reálky, založené 1852. Díky učitelům a profesorům i dalším, kteří tu působili (nakladatel Šolc aj.), vznikaly spolky (Občanská beseda, Omladina, Sokol, Národní jednota) a Telč hrála významnou roli v celém jihozápadním moravském regionu. Postavením železnice z Kostelce do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouské Švarcenavy skončila i komunikační izolace města. Rozproudil se nový kulturní i hospodářský život. Telč ožila a rostla. Uvnitř mezi rybníky a branami si však podržela půvabnou tvář Zachariášových časů. To je také důvod, proč bylo historické jádro města zapsáno v r. 1992 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

2.2 Postavení města v sídelním a administrativním systému ČR 2.1.1 Významnost města Telče v sídelním systému ČR Město Telč patří se svými šestitisící obyvateli mezi malá města v rámci sídelního systému České republiky. Velikost města se odvíjí jednak od periferní polohy města v kraji, jednak také od charakteristické velikosti měst v dané lokalitě. V okolním území města Telče převládají především menší města (viz Map.příl. 2.1), která vytváří základní kostru sídelního systému (tzn. zajišťují např. základní služby pro venkovská sídla, pracovní příležitosti aj.). Na obecném postavení města v systému osídlení lze nahlížet z několika pohledů, jednak v rámci regionálního působení města, jednak např. z pohledu významnosti střediska v průmyslovém komplexu ČR apod. V následujících pasážích bude představeno hodnocení hierarchické úrovně města na základě komplexní funkční velikosti (KFV) a na základě regionální působnosti města jako přirozeného střediska regionu (blíže viz HAMPL, M. 1996). Významové hodnocení postavení města je založeno na dvou základních způsobech vyhodnocení jeho funkcí. Jedná se o stanovení úrovně koncentrace střediskových funkcí, tj. obytné, pracovní a obslužné (nevýrobní sektor) funkce ve městech a o navazující rozlišení významových kategorií měst. Agregátním vyjádřením této koncentrace je ukazatel komplexní funkční velikosti, jež je konstruovaná jako průměr města na celé ČR podle tří výše uvedených základních funkcí. Dle hodnocení KFV získalo město Telč hodnotu 6,6 a v rámci středisek ČR tak obsadilo 166. místo. V rámci kraje Vysočina mají obdobnou hodnotu KFV tato další města: Třešť, Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Na základě tohoto hodnocení město Telč patří mezi malá střediska. Rozsah regionálního působení střediska lze definovat prostřednictvím regionálních procesů (tj. např. dojížďka za prací, migrace obyvatel apod.). Na základě regionálního působení města Telč (tj. dostředivých procesů – dojížďka za prací, do škola apod.) byl vymezen jeho region, který zahrnuje cca 11,8 tis. obyvatel (město Telč je dojížďkovým cílem přibližně 30 okolních obcí). Prostřednictvím vymezené velikosti regionu lze město Telč zařadit do kategorie středisek – subregionální typ. Hierarchicky nadřazeným střediskem města Telče je pak krajské město Jihlava. Město Telč, resp. jeho celý region (území obce III. stupně), zařadil Krajský úřad na základě socio-ekonomické situace mezi tzv. problémové regiony1. Region města Telče byl vybrán mezi problémové regiony na základě vysoké míry nezaměstnanosti a na základě 1

Mezi problémové regiony zařadil Krajský úřad (v roce 2003) mimo správního obvodu města Telče, ještě správní obvody těchto měst: Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Zvýšená pozornost se již v minulosti týkala celého bývalého území okresu Třebíč, který byl v rámci zákona č. 248/2000 Sb. zařazen mezi okresy se soustředěnou podporou státu. © RRA Vysočina

8


Profil města

nepříznivého hospodářského vývoje (blíže viz dané kapitoly č.4 a č.5). Pro tyto regiony je určena speciální forma pomoci, resp. subjekty z těchto vybraných regionů jsou upřednostňovány při realizaci svých záměrů.

2.1.2 Administrativní význam města Telče V rámci historie systému administrativního členění území ČR má město Telč své významné postavení. V období let 1896 1849 až 1949 bylo město sídlem soudního m okresuem. Do jeho správního obvodu náleželo 75 obcí. V takto vymezeném území v současné době žije cca 20 tis. obyvatel. Od roku 1849 bylo město Telč střídavě také politickým okresem, avšak tato situace, jak ukazuje Tab. 2.1 nastala pouze dvakrát. Tab. 2.1: Okresní příslušnost města Telče (1850 – 2004). časové období 1850 -1855 1855 -1868 1868 - 1939 1940 - 1945 1945 -1948 1949 -1959 1960 - 2004

příslušnost města okres Dačice okres Telč okres Dačice okres Telč okres Dačice okres Třešť Ookres Jihlava

Zdroj: Zadražil, O. (1996): Město Telč a státní správa. Jubilejní správa Muzejního spolku. Telč.

Na konci 20. století (od roku 1990) se město stalo obcí s pověřeným obecním úřadem., sStát na ně delegoval přenesl některé své pravomoce (tzv.výkon státní správy). Do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Telč Území, které je pod správou města Telče, se skládá patří v současné době ze 45 samostatných obcí ve kerých žije necelých 14 tis.obyvatel.(viz Map.příl. 2.2.). V současné době žije v tomto správním území necelých 14 tis. obyvatel. Na území bývalého okresu Jihlava se nacházejí tři čtyři takovéto obvody, kromě telčského jde ještě o třešťský a jihlavský, třešťský a polenský obvod. Od roku 2003 je město Telč obcí s rozšířenou působností, tj. sídlem tzv.“malého okresu“.; dDo jejího správního územíobvodu spadá 45 obcí (Map.příl. 2.2.). Ve správním územíobvodu města žije necelých 14 tis. obyvatel. V rámci bývalého jihlavského okresu Jihlava je obcí s rozšířenou působností vedle Telče jen město Jihlava. pak už jen jihlavský obvod.

2.1.3 Vývoj území města Telče Administrativní území města Telče doznalo ve dvacátém století řady změn co se týče počtu katastrálních území. V sedmdesátých letech došlo v rámci procesu vzniku střediskových obcí k integraci několika sousedních obcí k městu Telč. Ještě v roce 1991 bylo ke městu připojeno šestnáct katastrálních jednotek (Map.příl.2.3.), ve kterých žilo téměř 1,2 tis. obyvatel. Základní přehled historického vývoje území města Telče v devadesátých letech 20. století podává Map.příl. 2.3. Jedinou městskou částí s venkovským charakterem, která zůstala ke městu připojena, a to i přes proběhlé desintegrační procesy z počátku devadesátých let, je městská část Studnice. Současné administrativní území města Telče je tak dáno hranicemi dvou katastrálních území, a to Telče a Studnice.

© RRA Vysočina

9


Profil města

2.1.3 Mikroregion Telčsko Sdružení obcí mikroregionu Telčsko vzniklo v počátku roku 2000 (registrace 27. 3. 2000 na OkÚ v Jihlavě). Mikroregion vznikl jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Hlavním impulsem k založení sdružení byla právě možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení těchto problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie. V roce 2003 proběhla transformace na svazek obcí dle Zákona o obcích pod názvem Mikroregion Telčsko. Strategie rozvoje mikroregionu Telčsko byla vypracována v roce 2002. Sídlem svazku je město Telč. Chod mikroregionu zajišťuje kancelář mikroregionu. Stručná charakteristika mikroregionu:  Počet obcí: 43  Počet obyvatel: cca 14 tis.  Rozloha: cca 29 tis. ha  Hustota osídlení: 48 obyv./km2

2.2 Sídelní struktura města Město Telč se vnitřně skládá z pěti částí: Studnice, Vnitřní Město, Podolí, Štěpnice a Staré Město (viz Tab. 2.1 a Map.příl. 2.4.). Tyto části se dále skládají z 16 základních sídelních jednotek, těmi jsou: Na Morkovcích, Na Myslibořské cestě, Na Myslovské cestě, Na Novoříšské cestě, Na Radovské silnici, Na statku, Na Žabinci, Panské nivy, Podolí, Rovné Pole Studnice, Štěpnice, Telč – historické jádro, U nádraží a V Bouzovech. ČSÚ pro účely Sčítání lidu, domů a bytů v rámci města Telče vyčlenilo 19 sčítacích obvodů. Jednoduchou charakteristiku sčítacích obvodů podává Tab. 2.2. Tab. 2.2: Základní charakteristiky místních částí města Telče, stav k 1.3.2001. část/obvod Studnice

Studnice

obyvatelstvo 69

rozloha (ha) 436,1

69

436,1

Historické jádro

293

19,0

Vnitřní Město

293

19,0

Historické jádro U Nádraží Podolí Na Novoříšské cestě

89 414 563 106

3,3 11,6 35,8 493,4

1172

544,1

25 949 436 40 122 10 0 64

7,6 34,8 25,7 1,5 39,2 313,8 62,7 264,6

1646

749,9

1355 1464 35

80,0 82,4 67,4

Podolí Historické jádro Štěpnice Na Myslibořské cestě U Nádraží Na Statku Na Mokrovcích Rovné Pole Panské Nivy

Štěpnice Za Staroměstským rybníkem Na Žabinci Na Radkovksé silnici © RRA Vysočina

10


V Buzovech Na Myslovské cestě

Profil města

19 0

340,0 165,7

Staré Město

2873

735,5

Telč

6053

2484,6

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Jihlava

2.3 Poloha města Telče Město Telč leží v jihozápadní části kraje Vysočina. Město je vzdáleno cca 30 km jižním směrem od současného krajského města Jihlavy. Mezi nejvýznamnější dopravní komunikace, jež procházejí městem, patří silnice I/23 (Písek – Jindřichův Hradec – Třebíč – Kývalka). Neméně významnou je pak silnice II/406. Jde o poměrně frekventovanou SV – JZ spojku v okrese Jihlava (Kostelec – Telč – Slavonice – st. hranice). Tato silnice zároveň představuje jednak hlavní dálniční připojení města, které je od dálnice vzdáleno cca 35 km, jednak jde i o příjezdovou komunikaci ke státní hranici přes město Slavonie, které je od Telče vzdáleno cca 30 km. Město je také napojeno na celostátní železniční síť, a to prostřednictvím lokální železnice č. 203. Tato lokální trať se v železničním uzlu Kostelec u Jihlavy napojuje na republikově významnou železnici č. 225. Trať č. 203 vede z již zmíněného Kostelce přes město Třešť do Telče. Z Telče dále pokračuje přes město Dačice a končí ve městě Slavonice. Dříve byla

tato trať napojena na rakouskou železniční síť, avšak po druhé světové válce bylo její přeshraniční pokračování ukončeno.

2.4 Základní informace o městě Tab. 2.3: Základní informace o Městě Telč Název Oficiální název úřadu: Sídlo: Právní subjektivita: IČO: DIČ Bankovní spojení: Tel.: Fax: E-mail: www: Statutární zástupci:

Město Telč Městský úřad Telč náměstí Zachariáše z Hradce 10 58856 Telč Obec 00286745 CZ00286745 1466015399/0800 +420 567 112 411 +420 567 112 403 [email protected] http://www.telc-etc.cz Mgr. Roman Fabeš, starosta Hana Millerová, místostarostka

Zdroj: www.telc-etc.cz

© RRA Vysočina

11


Profil města

3. SOCIO-DEMOGRAFICKÁ MĚSTA

CHARAKTERISTIKA

3.1 Demografické poměry města Telče Velikost města Telče odpovídá charakteru území kraje Vysočina, ve kterém převládají velikostně menší sídla (a to i včetně měst). Absence velkých městských aglomerací v kraji Vysočina, resp. většího počtu měst, se pak přímo odráží ve velmi nízkém podílu městského obyvatelstva. Kraj Vysočina (podíl 56,6 %) patří po Středočeském kraji (55,7 %) k regionům s nejnižším podílem městského obyvatelstva a výrazně tak zaostává za celorepublikovým průměrem (podíl 70,9 %). V současné době (resp. k 31. 12. 2003) žije na území města Telče 5 883 obyvatel, avšak stupeň osídlení dílčích městských částí je různý. Nejvíce obyvatel žije v městské části Staré Město (2 872 obyvatel), což je dáno především převažující zástavbou. V této městské části mají vyšší zastoupení vícebytové domy, je to dáno především přítomností panelových sídlišť. Nejmenší městkou částí Telče, alespoň co do počtu obyvatel, jsou pak Studnice. Významnost jednotlivých městských částí z pohledu obydlenosti zachycuje Obr. 3.1. Obr. 3.1: Podíl jednotlivých městských částí na celkovém počtu obyvatel města Telče (stav k 1.3.2001).

Studnice 1%

Staré Město 48%

Vnitřní Město 5% Podolí 19%

Štěpnice 27%

Zdroj: SLDB 20001, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty

© RRA Vysočina

12


Profil města

Hustota osídlení a rozmístění obyvatel ve městě

Město Telč se rozkládá na ploše cca 2 485 ha. Na jeho území žilo k 31. 12. 2003 5 883 obyvatel, což odpovídá hustotě osídlení na úrovni 237 obyvatel na km2. Intenzita osídlení jednotlivých částí města je na různé úrovni, což názorně dokumentuje Map.příl. 3.1. Nejhustěji je obydlena centrální část města, naproti tomu jen minimálně je osídlena připojená městská část Studnice. Mezi úrovněmi v osídlenosti ostatních městských částí neexistují téměř žádné významnější rozdíly (viz Map.příl. 3.1). Město Telč, jak je patrné z Map.příl. 3.1, se vyznačuje vysokým stupněm územní koncentrovanosti obyvatel. Přibližně 85 % populace města žije na pouhých 10 % rozlohy města. Na polovině rozlohy území žije pak 99 % městské populace, což ukazuje na jisté rezervy v obydlenosti z pohledu intenzivního rozvoje města.

Rodáci

Více než polovina městské populace je zastoupena místními rodáky (pozn. v rámci SLDB se tím rozumí trvalé bydliště matky při narození konkrétního občana města), přesněji jde o 51,4 % městské populace. Jedinou městskou částí, která je výrazně obydlena starousedlíky, je městská část Studnice. Naproti tomu u městské části Staré Město převažují novousedlíci, kteří mají 50,9 % podíl na populaci této městské části.

3.1.1 Vývoj počtu obyvatel města Ve vývoji počtu obyvatel města Telče lze spatřovat stejné vývojové cykly, jakými prošla celá Česká republika. Také ve městě došlo ke snížení počtu obyvatel v období světových válek, výrazný propad počtu obyvatel město zaznamenalo zejména po druhé světové válce.

3.1.1.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Telče V první části sledovaného období (tj. od roku 1869 do roku 1950) docházelo k postupnému poklesu počtu obyvatel města (blíže viz Obr. 3.2). Jednou z možných příčin poklesu počtu obyvatel může být jisté „hospodářské ustrnutí“ ve vývoji města, ke kterému došlo v průběhu 19. a ještě i z počátku 20. století. Jednou z hlavních příčin nedostatečného hospodářského růstu bylo i chybějící železniční spojení2, a do jisté míry také periferní poloha v řídce osídlením prostoru. Pokles byl ještě ve 20. století umocněn světovými válkami, během kterých došlo k výraznému snížení počtu obyvatel.

2

Pozn.: železniční spojení začalo ve městě fungovat od roku 1898

© RRA Vysočina

13


Profil města

6500

6,0

6000

5,5

5500

5,0

5000

4,5

4500

4,0

4000

3,5

3500

podíl města na obyvatelstvu okresu (%)

počet obyvatel

Obr. 3.2.: Vývoj populace v Telči v období let 1869 až 2001.

3,0 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

rok

1980

1991

Telč

2001

podíl měst na okrese

Zdroj: SLDB 20001, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty

Obr. 3.3: Bazický index vývoje populace ve městě Telč za období 1869 až 2001. 140,0

130,0

index vývoje (%)

120,0

110,0

100,0

90,0

80,0 1870

1880

1890

1900

časové období

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980 Telč

1990

2000

2010

okr. Jihlava

Zdroj: Obce v číslech, ČSÚ Praha. Pozn.: bazický rok = 1869; jde pouze o obyvatele samotného města, tzn. nejsou zde zachyceny integrované obce © RRA Vysočina

14


Profil města

Nejméně obyvatel, za dobu statistického sledování, mělo město Telč právě po skončení druhé světové války. Tehdy ve městě žilo necelých 4,3 tis. obyvatel. Tak nízký počet obyvatel na počátku padesátých let souvisí do značné míry s válečnými událostmi, avšak město Telč nebylo významně postiženo odsunem německého obyvatelstva jako např. Jihlava, Stonařov aj. Srovnání vývoje městského obyvatelstva s populací okresu Jihlava podává Obr. 3.2. Od padesátých let pak výrazně dochází k nárůstu městské populace, což souvisí i s tehdejší socialistickou politikou, tj. koncentrace průmyslu a systém střediskových obcí. V rámci socialistické industrializace byly v Telči v padesátých letech nově založeny závody podniků Motorpal a Interiér. V rámci druhého procesu, tj. budování střediskových obcí, byla z hlediska dalšího sídelního rozvoje preferována vybraná sídla. Díky tomu byla také v Telči podporována nová bytová výstavba, což se pozitivně projevilo na růstu počtu obyvatel. O procesu integrace bylo více uvedeno v kapitole – Postavení města v sídelní a administrativním systému ČR.

Vývoj populace v období let 1980 až 2001

Od osmdesátých let dochází ke stabilizaci městského obyvatelstva, což do jisté míry souvisí i s ustálením hospodářského vývoje v regionu. Vývoj v daném časové období, tj. za posledních dvacet let, naznačuje, že bude postupně docházet ke stagnaci počtu obyvatel města resp. k jejich poklesu. Předpoklady negativního vývoje o počtu obyvatel zachycuje jak následující část (3.1.1.2 Pohyb populace v letech 1995 až 2002), tak i výsledky dotazníkového šetření. Na vývoj počtu obyvatel města může v budoucnu působit řada nepříznivých vlivů: 1) všeobecné vývojové tendence v ČR: intenzita těchto procesů se na území různí. Jde jak o přirozený vývoj populace, tak i o změny v myšlení obyvatel resp. změnu postojů. Zmíněné vývojové tendence lze následovně detailněji charakterizovat. a) migrace obyvatel do větších měst – tyto tendence se ve společnosti projevují výrazněji již od počátku dvacátého století, kdy v České republice dochází k procesu urbanizace. V současné době dochází ve společnosti obecně ke změně v žebříčku hodnot a postojů, a to samozřejmě i u mladých lidí. Řada mladých lidí se rozhodne po ukončení svých studiích zůstat v daném městě (pozn. jde především o větší města), a to jednak pro lepší pracovní možnosti (další informace v bodě 2), jednak pro mnohem širší nabídku volnočasového vyžití (viz část Dotazníkové šetření). Všeobecně také platí, že obyvatelstvo odchází především z hůře dostupných oblastí, které jsou navíc více vzdáleny od větších center. b) nepříznivý demografický vývoj – od počátku devadesátých let minulého století dochází v ČR k negativním vývojovým tendencím v populaci, kdy především kvůli výraznému poklesu porodnosti a i kvůli stárnutí obyvatel dochází k vymírání obyvatel ČR. V rámci města Telče je tento proces zachycen v následujících částech (viz kapitolu 3.1.1.2 Pohyb populace v letech 1995 až 2002). 2) nepříznivý hospodářský vývoj regionu/města – Vzhledem k tomu, že hospodářství města prochází recesí (v nedávné době zanikla řada významných zaměstnavatelů ve městě) lze očekávat negativní dopad na populaci. U města může dojít ke ztrátě atraktivity z pohledu trvalého bydlení, a to jak pro místní občany, tak i pro ostatní obyvatele, jež uvažovali o bydlení ve městě. Dostatek kvalitních pracovních příležitostí a bezproblémová situace u významných zaměstnavatelů působí příznivě na stabilizaci obyvatel ve městě, případně na další růst městské populace. Jednou z nepřímých možností, jak může město omezit úbytek počtu obyvatel, je získat investory, jež vytvoří dostatek pracovních příležitostí. Jak již bylo výše zmíněno, v posledních dvaceti letech došlo ve městě ke stagnaci vývoje populace, avšak vývoj v jednotlivých místních částech, jak ukazuje Map.příl. 3.2, byl © RRA Vysočina

15


Profil města

rozdílný. Jak je patrné z Map.příl. 3.2 velký vliv na vývoj populace celého města má městská část Staré Město. Značný vliv této městské části je dán především jejím vysokým podílem na populaci města (podíl této místní části na celkové populaci města je 47,5 %). Růst počtu obyvatel v této místní části je spojen s poměrně intenzivní bytovou výstavbou v uplynulých dvaceti letech (blíže viz Map.příl. 3.9, který zachycuje stáří domovního fondu), která byla soustředěna především v této městské části. Ve městské části Staré Město, jako v jediné lokalitě města, docházelo v uplynulých dvou desetiletích k nárůstu počtu obyvatel. Druhá lokalita, která vykázala v uplynulých dvaceti letech relativně pozitivní vývoj, je městská část Štěpnice. Také v této částí docházelo v uplynulých dvaceti letech k intenzivní bytové výstavbě (Map.příl. 3.10), ale i přesto zde z dlouhodobého hlediska došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel. Výrazným úpadkem, co se týče počtu obyvatel, byly postiženy městské části Studnice a především pak Podolí.

3.1.1.2 Pohyb populace v letech 1995 až 2002 Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, a to z přirozeného pohybu a migračního salda obyvatel (viz Obr. 3.4). Jak vyplývá z Obr. 3.5, největší vliv má ve městě na celkový přírůstek (CP) vývoj migračního salda (MS), neboť přirozený přírůstek (PP) jen minimálně kolísá. Od roku 1998 dochází ve městě k výraznému propadu celkového přírůstku (viz

Obr. 3.5), hlavní podíl na tom má především negativní vývoj migračního salda. V této době

se v telčském regionu začínají projevovat prvotní hospodářské problémy. Jak názorně ukazuje graf, lze očekávat nepříznivý vývoj přirozeného přírůstku i do budoucna. Obr. 3.4: Pohyb populace města a ČR v časovém období 1995 až 2002. 7,0 6,0

počet osob na 1000 obyv. středního stavu (‰)

5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 -1,0

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

-2,0 -3,0 -4,0 -5,0 -6,0 -7,0 -8,0 -9,0 -10,0 -11,0

roky

PP-Telč

PP-ČR

MS-Telč

MS-ČR

CP-Telč

CP-ČR

Zdroj: Pohyb obyvatel 1995 – 2002, ČSÚ Jihlava. Pozn.: PP – přirozený přírůstek; MS – migrační saldo; CP – celkový přírůstek

© RRA Vysočina

16


Profil města

Obr. 3.5: Pohyb populace města v časovém období 1995 až 2002.


8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

-2,0 -4,0 -6,0 -8,0 -10,0

rok -12,0

přirozený přírůstek

migrační saldo

celkový přírůstek

Zdroj: Pohyb obyvatel 1995 – 2002, ČSÚ Jihlava.

Přirozená měna obyvatel

Přirozený pohyb obyvatel označovaný jako přirozený přírůstek resp. úbytek obyvatel charakterizuje přirozenou měnu populace. Skládá se ze dvou základních procesů, a to z celkového počtu narozených (též natalita) a zemřelých (mortalita). Město Telč ztrácí přirozenou měnou své obyvatelstvo. Za období 1995 až 2002 dosáhl přirozený úbytek hodnoty –2,5 ‰. Ztráta obyvatel přirozenou měnou je ve městě na mnohem vyšší úrovni v porovnání s průměrnou hodnotou za Českou republiku (- 1,9 ‰). Vývoj přirozené měny obyvatel ve městě Telči a v ČR názorně dokumentuje Obr. 3.4. Z obrázku je patrné, že vývoj přirozené měny v ČR je mnohem vyrovnanější ve srovnání se situací ve městě. Disproporce v meziročním vývoji je dána především rozsahem obou populací; ve městě se drobné výkyvy mezi jednotlivými roky v počtu osob dané skupiny projevují daleko zřetelněji. Ve sledovaném časovém období ztratilo město Telč (Obr. 3.6) v rámci přirozené měny obyvatel 120 obyvatel. Přirozený přírůstek je výrazně ovlivněn úmrtností, která v daném časovém období značně kolísala. Vyjma posledního roku tj. rok 2002 docházelo u porodnosti jen k minimálním výchylkám. V posledním sledovaném roce, tj. v roce 2002, poklesla porodnost na pouhých 44 novorozenců, v předchozích letech se pohybovala porodnost v průměru kolem hodnoty 58 narozených dětí. Na poklesu porodnosti se výrazně podílí následující faktory: odsunutí rodičovství u mladých párů do pozdějšího věku a migrace mladých lidí do větších měst. Ukazatel natality (tj. počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu) dosahuje u města Telče dlouhodobě (tj. v časovém období 1995 až 2002) hodnoty 9,2 ‰, což je ještě stále vyšší hodnota, než jaký je dlouhodobý průměr za ČR (8,9 ‰). Z dlouhodobém pohledu dochází u města Telče k mírnému poklesu porodnosti, zatímco Česká republika prochází stagnací porodnosti. V posledním sledovaném časovém období (tj. rok 2002) dosáhla natalita © RRA Vysočina

17


Profil města

ve městě Telči hodnoty 7,3 ‰3, v ČR, v kraji Vysočina pohybovala kolem hodnot 9,1 ‰, 9,2 ‰ a 9,3 ‰.

a v okrese Jihlava se natalita

Do budoucna lze očekávat, že dojde pravděpodobně ke stagnaci porodnosti (viz Obr. 3.6 – klouzavý průměr), která by se měla ustálit v intervalu 8 ‰ až 9 ‰. K propadům v porodnosti může i v budoucnu krátkodobě docházet, avšak k rapidnímu dlouhodobému poklesu by nemělo dojít, a to na základě následujících skutečností: 

míra porodnosti se v současné době pohybuje okolo průměrných hodnot platných pro ČR, kraj Vysočina a území okresu Jihlava



do reprodukčního věku v současné době vstupují, resp. již v něm jsou populačně bohaté ročníky sedmdesátých a osmdesátých let 20. století

Obr. 3.6: Přirozený přírůstek obyvatel města Telče v období 1995 až 2002.


16,0 14,0 12,0 10,0

přirozený úbytek

8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1995

1996 roky

1997 zemřelí

1998 narození

1999

2000

klouzavý průměr (natalita)

2001

2002

klouzavý průměr (mortalita)


Ukazatel mortality (tj. počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu) dosahuje u města Telče dlouhodobě (tj. v časovém období 1995 až 2002) hodnoty 11,7 ‰. Úroveň úmrtnosti je ve městě na mnohem vyšší úrovni, než jaká je vykazována za území ČR (dlouhodobá mortalita 10,8 ‰). Pozitivem je však skutečnost, že v dlouhodobém vývoji dochází k pozvolnému snižování úmrtnosti (viz Obr. 3.6 – klouzavý průměr). Za poslední sledované časové období (tj. rok 2002) vykázalo město úmrtnost ve výši 10,7 ‰. Dlouhodobě nelze však u úmrtnosti očekávat, že by mohlo docházet k jejímu permanentnímu poklesu. A to i přesto, že v uplynulém desetiletí došlo ke snížení základny starších lidí. Hlavním důvodem je fakt, že městská populace v dlouhodobém vývoji stárne. Za posledních pět let se zvýšil průměrný věk obyvatel města o cca 2,5 roku. 3

Takto nízká hodnota je do určité míry ovlivněn relativně malým počtem obyvatel města, kde se i malý pokles počtu narozených dětí může výrazně projevit u míry porodnosti. © RRA Vysočina

18


Profil města

Migrační saldo

Ukazatel migračního salda nám jednoznačně interpretuje atraktivitu dané lokality z pohledu trvalého žití, tzn. zájem lidí o bydlení v daném prostředí. Migrační obrat se skládá ze dvou protichůdných pochodů; jde o procesy imigrace (přistěhování) a emigrace (odstěhování). Česká republika v posledních letech získává obyvatelstvo právě přírůstkem ze stěhování (viz Obr. 3.4), migračně atraktivní jsou především větší města, jež nabízí dostatek pracovních příležitostí. Obr. 3.7: Vývoj migračního salda v Telči v období let 1995 až 2002.


25,0

20,0 přírůstek stěhováním

15,0

10,0

5,0

0,0 1995 přistěhovalí

1996

1997

roky

vystěhovalí

1998

1999

klouzavý průměr (vystěhovalí)

2000

2001

2002

klouzavý průměr (přistěhovalí)


Za celé sledované časové období město Telč vykázalo migrační obrat ve výši 0,6 ‰, což je hodnota téměř identická s dlouhodobým průměrem za ČR (0,75 ‰). Vývoj migračního salda ve městě a v ČR názorně zachycuje Obr. 3.4, detailněji vývoj migračního obratu ve městě zobrazují Obr. 3.5 a Obr. 3.7. Také u migračního salda platí, že jeho průběh je u ČR mnohem vyrovnanější, důvodem je již zmíněné vyhlazení díky většímu počtu obyvatel. V rozmezí let 1995 až 2002 se do Telče přistěhovalo 839 osob, jak je však patrné z Obr. 3.7 v posledních letech dochází k postupnému poklesu zájmu lidí o bydlení ve městě. Do roku 1999 se každoročně do města přistěhovalo více než 100 nových lidí, od roku 1999 počet přistěhovalých poklesl pod hranici 100 osob. Tato situace je do značné míry ovlivněna poklesem výkonnosti místního hospodářství, celý region totiž vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti. Tato skutečnost se projevila i u vývoje emigrace (tzn. u počtu vystěhovalých osob), také zde je od roku 1999 (viz Obr. 3.7) patrný výrazný nárůst počtu vystěhovalých osob. Ve sledovaném časovém období opustilo město Telč 809 osob.

© RRA Vysočina

19


Profil města

Výše nastíněný negativní vývoj složek migračního salda se projevil u jeho časového průběhu a migrační obrat tak i negativně ovlivnil vývoj celkového přírůstku (viz Obr. 3.5). Od roku 2001 dosahuje migrační obrat záporných hodnot. Pokud nedojde ke stabilizaci hospodářských poměrů v regionu, lze očekávat i v následujících letech ztrátu obyvatel vlivem migračních procesů. Všeobecně platí že v rámci migrace se do měst stěhují především mladí lidé (resp. mladé rodiny). Tito lidé přicházejí do města většinou z okolních vesnic, zatímco starší lidé opouštějí město a využívají k bydlení svoje rekreační objekty. Tyto procesy přispívají ke zlepšení věkových poměrů daného města. Město je však také oslabováno odchodem mladých lidí, kteří zůstávají v místě svého studia (především jde o vysokoškoláky), čímž dochází ke zhoršení vzdělanostní struktury populace. Řada mladých lidí řeší také svým odchodem z místa bydliště nevyhovující pracovní podmínky/příležitosti.

3.1.2 Struktura populace města Telč 3.1.2.1 Struktura populace podle pohlaví Ve struktuře obyvatel podle pohlaví mají ve městě Telč mírnou převahu ženy, index feminity dosahuje ve městě hodnoty 1079 (tj. počet žen na 1000 mužů). V rámci České republiky se tento ukazatel pohybuje kolem hodnoty 1056. V kraji Vysočina se pohybuje index feminity kolem hodnoty 1023. Vyšší podíl žen souvisí s jejich vyšší střední délkou života (nebo též naděje dožití – daného věku při narození). V časovém období 1996 až 2000 dosahovala střední délka života u mužů v ČR hodnoty 71,0 let (v okrese Jihlava 71,4 let), ve stejném období dosahovala střední délka života u žen v ČR hodnoty 77,8 let (okres Jihlava 79,1 let). Ve sledovaném období tak okresu Jihlava dle nejvyšší střední délky života můžu připadalo 20. místo v rámci okresů ČR, ženy obsadily 2. místo v rámci ČR. Střední délka života se v současné době v ČR pohybuje u můžu kolem 72,1 let (kraj Vysočina 72,9 let) a u žen pak 78,5 let (kraj Vysočina 79,0 let). Permanentně dochází, a to především díky rozvoji lékařství, k prodlužování střední délky života. V rámci města Telče existují mezi jejími jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly z pohledu struktury populace dle pohlaví (viz Map.příl. 3.3). U všech městských částí má převahu ženská složka populace, jedinou výjimku představuje městská část Studnice (index feminity 865). Ve výši indexu feminity v prostorovém rozložení lze pozorovat jisté paralelu s věkovými poměry. Poměrně úzká závislost indexu feminity na věkových poměrech je všeobecně ovlivněna několika faktory. Prvním je již zmíněná střední délka života (pozn. vyšší u žen), druhým je vyšší počet narozených dětí mužského pohlaví4. Vzhledem k malé populační základně jsou poměry ve městě mírně odlišné (přesněji jde o dětskou složku populace) od situace v ČR. Kdy index feminity u věkové kategorie 0 –14 let dosahuje ve městě hodnoty 1111. U věkové kategorie 15 až 59 let se pohybuje index feminity kolem limitní hodnoty. Vztah věkových poměrů a indexu feminity je pak plně prokázán u věkové kategorie 60 a více let, zde je index feminity 1514.

4

Zde však působí vyrovnávací procesy, tzv. mužská nadúmrtnost v časném věku. Kdy ve středním věku obyvatel dochází k vyrovnání obou kategorií. © RRA Vysočina

20


Profil města

3.1.2.2 Struktura populace podle věku Věková struktura populace města koresponduje s podmínkami v ČR, co se týče postavení jednotlivých věkových kategorií. Všeobecně dochází v dlouhodobém vývoji ke stárnutí populace, což názorně dokazuje ukazatel průměrného věku obyvatel města, kdy za posledních pět let došlo k jeho nárůstu o 2,5 roku. Město Telč prochází analogický demografickým vývojem jako celá Česká republika, tzn. že dochází k posilování produktivní kategorie obyvatelstva, a to zejména na úkor předproduktivní kategorie. Intenzita nárůstu počtu osob v produktivním věku je ve městě v porovnání s vývojem v ČR mírně vyšší, což odpovídá faktu, že jde o městský prostor. Úbytek osob v předproduktivním věku v uplynulých deseti letech byl mnohem výraznější než pokles osob v poproduktivním věku. Tyto nepříznivé procesy se negativně promítly do věkové struktury populace města. Kde došlo ke zhoršení postavení předproduktivní kategorie osob. Do budoucna lze i nadále očekávat zhoršení demografických poměrů, a to v souladu s dlouhotrvajícími tendencemi, jež probíhají v celé České republice.

Předproduktivní obyvatelstvo

Předproduktivní složka populace v sobě zahrnuje obyvatelstvo ve věku od 0 do 14 let. Dětská složka se v roce 2001 podílela na celkovém stavu populace ve městě 17,9 %. Podíl dětské složky populace je ve městě na vyšší úrovni, a to jak v komparaci s krajskou hodnotou (17,3 %), tak především s republikovým průměrem (16,2 %). Jedním z faktorů, který má přímý vliv na postavení této kategorie, jsou migrační procesy, při kterých se do měst stěhují zejména mladé rodiny (viz část – Migrační saldo). Uvnitř města existují mezi jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly ve významnosti dětské složky (blíže viz Map.příl. 3.4). Naprosto výjimečná je situace u městské části Studnice, zde je v současné době v předproduktivním věku 29,0 % obyvatel. Jen u dvou městských částí poklesl podíl dětské složky pod republikový průměr. Za posledních deset let došlo ve městě k úbytku osob v předproduktivním věku, kdy se mezi roky 1991 až 2001 snížil počet dětí o 20,9 %. V absolutním vyjádření to znamená pokles o necelých 160 osob. Intenzita vývoje předproduktivní kategorie ve městě je srovnatelná s vývojem v kraji Vysočina (pokles o 22,6 %) a v ČR (pokles o 23,5 %). Všechny městské části vykázaly úbytek počtu dětí (viz Map.příl. 3.4), vyjma městské části Studnice (zde došlo k nárůstu o 66,7 %). Největší úbytek vykázala městská část Vnitřní Město (úbytek o 45,3 %).

Produktivní obyvatelstvo

Do složky produktivního obyvatelstva zahrnujeme osoby ve věku od 15 do 59 let; tato skupina je nejpočetnější kategorií ve městě. Produktivní skupina se v roce 2001 podílela 63,4 % na celkovém počtu obyvatel. Průměr za město je v komparaci s hodnotami za kraj Vysočina (64,3 % podíl) a zejména pak s údajem za ČR (65,4 %) slabě podprůměrný. Produktivní skupina obyvatel je nejvíce zastoupena v městské části Telč – Staré Město, pouze tato městská část (65,6 % podíl) překračuje výše zmíněný republikový průměr. U zbývajících městských částí je jejich podíl hluboce pod uvedenými průměry (viz Map.příl. 3.5). V porovnání let 1991 a 2001 došlo ve městě k nárůstu počtu osob v produktivním věku. V daném časovém období se zvýšil počet osob o 11,7 %. Tempo nárůstu je srovnatelné s vývojem v kraji Vysočina (nárůst o 11 %) a v ČR (nárůst o 11 %). Většina místních částí vykázala v uplynulém desetiletí nárůst počtu osob v produktivním věku (Map.příl. 3.5), © RRA Vysočina

21


Profil města

jedinou výjimkou byla městská část Telč – Vnitřní Město (pozn. zde se snížil počet osob v produktivním věku o 6,9 %). Nepříznivý vývoj této věkové kategorie je ovlivněn celkovým poklesem počtu obyvatel v této městské části.

Poproduktivní obyvatelstvo

Poproduktivní kategorie zahrnuje obyvatelstvo ve stáří 60 a více let. Kategorie se v roce 2001 podílela na celkovém počtu obyvatelstva 18,7 %. Významnost této věkové kategorie ve městě koresponduje se situací v kraji Vysočina (18,4 % podíl) a v ČR (18,4 % podíl). Uvnitř města existují mezi jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly ve významnosti poproduktivní kategorie (blíže viz Map.příl. 3.6). Prostorové rozložení kopíruje stáří domů. Nejvýznamnější postavení má starší obyvatelstvo v městské části Telč – Vnitřní Město (viz Map.příl. 3.6), zde dosahuje podíl této věkové kategorie hodnoty 25,9 %. Pouze dvě městské části vykazují nižší podíl staršího obyvatelstva vzhledem k uvedené krajské a republikové hodnotě, jde o následující městské části: Studnice a Staré Město. V uplynulém desetiletí došlo ve městě k úbytku osob v této věkové kategorii, a to o 9 %. Tempo poklesu ve městě je totožné s vývojem v kraji Vysočina (pokles o 8,5 %) a v ČR (pokles o 10,7 %). Mezi roky 1991 až 2001 tak klesla významnost kategorie osob v poproduktivním věku ve městě o 1,9 procentní bod. Vývoj významnosti této věkové kategorie je na podobné úrovni ve srovnání s krajem Vysočina (pokles o 1,7 procentního bodu) a s ČR (pokles o 2,1 procentního bodu).Téměř všechny městské části vykázaly v uplynulém desetiletí pokles počtu starších lidí (Map.příl 3.6). Jedinou výjimkou, u které došlo k nárůstu počtu osob v poproduktivním věku, je městská část Staré Město (nárůst o 5,1 %).

Další ukazatele věkové struktury obyvatel Index stáří Index stáří je charakteristika, která udává počet osob v poproduktivním věku na sto obyvatel v předproduktivním věku. Index stáří v době sčítání ve městě dosahoval hodnoty 104,5, tzn. mírně vyšší zastoupení poproduktivního obyvatelstva. Index stáří města Telče je tak v porovnání s hodnotami za kraj Vysočina (index stáří 107) a zejména za ČR (index stáří 114) na nižší úrovni, což signalizuje kvalitnější věkovou strukturu populace. V rámci města existují mezi jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly v úrovni indexu stáří (Map.příl. 3.7a). Pod hraniční hodnotou (tzn. index stáří = 100) se pohybují údaje za městské části Studnice a Staré Město. V těchto městských částech má významné postavení dětská složka populace. Jak vyplývá z předchozích hodnocení, největších hodnot dosahuje index stáří v městské části Telč – Vnitřní Město. Průměrný věk Další charakteristikou, která se používá k deskripci věkových poměrů, je průměrný věk populace. Na začátku roku 2004 dosahoval průměrný věk populace města 39,4 roků. V době posledního sčítání byl průměrný věk 38 let. V časovém vývoji dochází k mírnému zvyšování průměrného věku populace města, kdy za posledních pět let došlo k jeho zvýšení o 2,7 roků. Také v ČR a v kraji Vysočina dochází k postupnému nárůstu průměrného věku obyvatel, na počátku roku 2004 byl průměrný věk v ČR 39,5 let a v kraji Vysočina 38,9 let. V rámci města existují rozdíly ve výši průměrného věku, a to jak z pohledu územní struktury, tak i vzhledem ke struktuře obyvatel (dle pohlaví). Nižší průměrný věk v rámci © RRA Vysočina

22


Profil města

města vykazují muži, v současné době je průměrný věk mužů 37,8 let. Průměrný věk žen žijících ve městě je v současné době 40,9 let. Vyšší průměrný věk žen je především dán jejich vyšší střední délkou života5. Z pohledu prostorové struktury průměrného věku existují přímé souvislosti s významností věkových kategorií v jednotlivých částech města. Městské části s vyšším podílem staršího obyvatelstva totiž vykazují také vyšší průměrný věk populace (viz Map.příl. 3.7b, Map.příl. 3.6 a Map.příl. 3.7a). Nejvyšší průměrný věk obyvatel je vykazován u městských částí Historické jádro (43 let) a Telč-Podolí (41 let). Naproti tomu nejmladší obyvatelé žijí v městské části Studnice (průměrný věk 34 let).

5

Střední délka života se v současné době v kraji Vysočina pohybuje u můžu kolem 72,9 let a u žen pak 79,0 let.

© RRA Vysočina

23


Profil města

3.2 Domácnosti, jejich struktura a vybavení 3.2.1 Struktura domácností Při SLDB v roce 2001 bylo zjištěno, že na území města je 2080 bytových domácností (což odpovídá počtu obydlených bytů). Většina bytových domácností je jednomodelová, tzn. že je tvořena jen jednou hospodařící domácností (rodinou). Takto hospodaří 93,2 % bytových domácností. Vícečlenné hospodařící domácnosti jsou hlavně v rodinných domech, kde existují lepší podmínky pro koexistenci více lidí pohromadě. Většinou jde o mladé rodiny, které jsou především z finančních důvodů nuceny zůstat u rodičů. Hospodařících domácností je celkově 2230, z tohoto celku pak připadá 97,0 % na tzv. jednu hospodařící cenzovní domácnost (tzn. např. úplná nebo neúplná rodina atd.). Ve zbylém procentu pak jde o hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi (kombinace neúplné rodiny a domácnosti jednotlivce apod.). V době sčítání SLDB 2001 bylo na území města Telče registrováno 2299 cenzovních domácností (tzn. sčítacích domácností – dle rozdělení ČSÚ). Ve struktuře cenzovních domácností mají převahu úplné rodiny (viz Obr. 3.8), druhou největší kategorií jsou pak domácnosti jednotlivců. Úplné rodiny mají v téměř v polovině případů (přesněji v 50,5 %) ještě na rodině závislé děti. U kategorie neúplných rodin je podíl závislých dětí na rodině ještě větší, a to 54,1 % neúplných rodin je se závislými dětmi. Neúplné rodiny jsou ve většině případů tvořeny matkou samoživitelkou a závislými dětmi. Nejčastější příčinu vzniku neúplných rodin představuje rozvod (v posledních deseti letech rozvodovost pravidelně roste). Obr. 3.8: Struktura cenzovních domácností k 1.3.2001.

úplné rodiny 61%

domácnosti jednotlivců 25%

nerodinné domácnosti 1%

neúplné rodiny 13%

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ Praha.

© RRA Vysočina

24


Profil města

Jedna bytová domácnost (BD) se ve městě Telči průměrně skládá z necelých třech členů (přesněji z 2,9 členů). Situace je více méně totožná jako u ostatních srovnávaných územních celků. V ČR připadá na jedenu bytovou domácnost 2,7 obyvatel, v kraji Vysočina 2,9 obyvatel. Vyšší hodnota oproti průměru za ČR je mimo jiné dána faktem, že ve městě žijí převážně mladé rodiny se závislými dětmi, zatímco na venkově žije již poměrně velká část starého obyvatelstva, tzn. dvoučlenné domácnosti. Počet členů domácností (resp. obsazenost bytů) v jednotlivých městských částech zachycuje Map.příl. 3.12.

3.2.1 Vybavenost domácností V rámci sčítání SLDB byla zjišťována také vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby apod. Více než polovina obyvatel města Telče (přesně 56,9 %) může za cestou do práce, za službami apod. využít vlastní osobní automobil. Penetrace území města pevnou telefonní linkou je dostatečná, kdy více než 42 % bytových domácností města může využít telefonování pomocí pevné linky. Oproti roku 1991 došlo k rapidnímu nárůstu penetrace města, podíl mezi lety 1991 a 2001 se zvýšil o 20,5 procentního bodu. Vzhledem ke stále více rostoucímu významu mobilní komunikace, lze očekávat, že do budoucna nebude již docházet k nárůstu penetrace. Právě naopak, lze očekávat i postupné rušení domácích telefonních stanic. Proti tomuto procesu může naopak působit možnost využití pevné linky pro připojení na internet. Se stupněm penetrace území souvisí do značné míry také možnost připojení se k internetu, zejména domácnosti pomocí pevné telefonní linky přistupují k internetu. V roce 2001 tak internet využívalo pouhých 5,1 % bytových domácností, lze však předpokládat, že od té doby počet uživatelů internetu výrazně vzrostl. Počet připojených bytových domácností k internetu, resp. počet osob majících přístup k internetu, je v rámci celého města na rozdílné úrovni. Do budoucna lze však očekávat, že bude neustále docházet k růstu počtu napojených domácností. Bytové domácnosti vykazují nižší vybavenost objekty individuální rekreace, jen 10,6 % bytových domácností města totiž vlastní rekreační objekty. Podíl domácností vlastnících rekreační objekty zůstal v posledních deseti letech (tzn. ve srovnání s rokem 1991) téměř zachován, důvodem se staly i zhoršené finanční možnosti obyvatel. Nižší podíl bytových domácností vlastnících rekreační objekt je dán především charakterem sídla, zejména z pohledu struktury zástavby. Vyšší podíl bytových domácností vlastnících rekreační objekt je hlavně v hustě obydlených městských částech, kde převažuje bydlení v obytných domech.

© RRA Vysočina

25


Profil města

3.3 Bydlení ve městě Telči Situace v oblasti bydlení je ovlivněna skutečností, že jde o městský prostor, kde je velký počet obyvatel koncentrován na relativně malé ploše. Tomuto pak odpovídá především typ zástavby. V nejexponovanějších oblastech totiž převládají bytové domy, zatímco pro okrajové partie je typická zástavba s rodinnými domy.

3.3.1 Domovní fond Na území města Telče se v roce 2001 nacházelo více než 1,4 tis. domů; z tohoto celkového počtu bylo 87,4 % domů trvale obydleno (TOD). Využití domovního fondu je ve městě na vyšší úrovni, než jaká je u ostatních srovnávaných územních celků (ČR - 82,8 % TOD; kraj Vysočina - 80,2 % TOD). Oproti roku 1991 došlo ke stagnaci počtu trvale obydlených domů (celkový počet se zvýšil o jeden TOD, viz Map.příl. 3.9). Vyšší stupeň obydlenosti je dán především vyšší atraktivitou území. Míru využití domů pro trvalé bydlení ve městě názorně zachycuje Map.příl. 3.8. Vyšší podíl TOD je vykazován, což je logické, v nejhustěji obydlených městských částech města (Štěpnice a Staré Město). Naproti tomu jen v minimální míře je využit pro trvalé bydlení domovní fond v městské části Studnice. Ve městě převažují rodinné domy (viz Map.příl. 3.8); z celkového počtu domů mají 89,7 % podíl, to je ovlivněn menší velikostí města. Zbylý podíl (10,3 %) pak připadá na bytové domy, které jsou právě charakteristické pro městskou zástavbu. Relativně nízký podíl bytových domů je dán přirozeným vývojem města a jeho velikostí, tzn. že zde nedošlo k masivní výstavbě panelových sídlišť. Na jeden dům ve městě Telči připadá průměrně 1,7 bytů, což ukazuje na významné postavení rodinných domů. S typem zástavby pak přímo souvisí i velikost domu. V této struktuře převažují 1 až 2 podlažní domy (90,7 %), na 3 až 4 podlažní domy připadá 8,4 % (jde o zejména o staré činžovní domy a o tzv. bytovky). Zbylý podíl pak připadá na vyšší domy (5 a více podlaží), které jsou charakteristické zejména pro sídliště ze sedmdesátých a osmdesátých let (např. Staroměstským rybníkem apod.). Vlastnictví domovního fondu je také výrazným způsobem ovlivněno skutečností, že většinu domovního fondu představují rodinné domy; díky tomu je pak 93,5 % domů ve vlastnictví soukromých osob. Druhým největším vlastníkem jsou pak bytová družstva (3,5 %), zbylý podíl připadá na vlastnictví města (3,0 %).

3.3.1.1 Kvalitativní charakteristiky domovního fondu Ve městě převládá relativně mladší domovní výstavba. Většina domů (přesněji 69 %) byla totiž postaveno po druhé světové válce. Ve srovnání s ostatními územními celky (období výstavby 1946 až 2001: ČR 63,8 %, kraj Vysočina 71,1 %) je stáří domovního fondu ve městě relativně příznivější (potažmo i technický stav budov by měl být lepší). Průměrné staří domovního fondu ve městě Telči tak dosahuje 45 let. Stáří domů je však v jednotlivých městských částech různé (viz Map.příl. 3.9), výstavba staršího data je hlavně v centrálních partiích. Nejmladší jsou domy v městské části Staré Město - tato část se intenzivně vyvíjela v 70. a 80. letech minulého století, kdy zde vzniklo zde i panelové sídliště. Vývojová období výstavby domů ve městě Telč jsou zachycena na Obr. 3.9. Největší počet domů byl postaven v časovém úseku let 1946 až 1980, což koreluje s prudkým růstem obyvatel města v šedesátých a zejména pak sedmdesátých letech minulého století (blíže viz část 3.1.1.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Telče). Vysoký podíl domů postavených do roku 1919 souvisí se zachovaným historickým centrem města. © RRA Vysočina

26


Profil města

Obr. 3.9: Období výstavby domů v Telči stav k 1.3.2001.

1946-1980 46%

1981-2001 23%

1920-1945 14%

do 1919 17%

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha.

Při výstavbě domovního fondu byl u většiny objektů použit jako stavební materiál cihly, tvárnice a cihlové bloky. Jen u menšího počtu domů byly použity pro jejich výstavbu stěnové panely. Stěnové panely pro výstavbu domů byly použity téměř výhradně (a to v 93 % případů) v městské části Staré Město, a to ve dvou lokalitách Za Staroměstským rybníkem a Na Žabinci. Napojení domů na technickou infrastrukturu je na velmi dobré úrovni, což odpovídá městským podmínkám. Téměř všechny obydlené domy (99,4 %) jsou napojeny na městský vodovod, tzn. že je zajištěna kvalitní dodávka pitné vody téměř pro veškeré obyvatelstvo města. Odvod odpadních vod je zajištěn také u většiny domů, a to v 84,5 % případů, odpadní vody jsou odváděny do městské čističky odpadních vod. K většině obydlených domů je přiveden plyn, na ten je napojeno 69,9 % domů. Obyvatelé většiny domů využívají k vytápění svých bytů ústřední topení, tím je vybaveno 82,1 % domů.

3.3.2 Bytový fond V roce 2001 v době sčítání bylo na území města téměř 2,38 tis. bytů, z celkového počtu bytů bylo 87,4 % bytů trvale obydleno (TOB). Jde o průměrnou míru využití bytového fondu pro účely bydlení, a to v komparaci se všemi srovnávanými územními celky (kraj Vysočina 84,5 % TOB; ČR – 87,7 % TOB). Mezi roky 1991 a 2001 došlo k mírnému nárůstu počtu TOB (nárůst o 7,3 %, viz Map.příl. 3.10), což se pak projevilo u zvýšení podílu TOB (nárůst o 1,4 procentní body). Obsazenost, resp. počet osob připadajících na jeden trvale obydlený byt, je zachycena v předchozí části 3.2.1 Struktura domácnosti. Jedním z nejčastějších důvodů neobydlenosti bytů je důvod, že dané byty slouží k rekreaci (20,5 % případů). Takto vysoké © RRA Vysočina

27


Profil města

procento bytů využitých k rekreaci souvisí s vysokou atraktivitou města z pohledu rekreace. Přechodně je obydleno 14,3 % bytů; tyto prostory jsou pronajímány. Většina obydlených bytů se nachází v rodinných domech (přesněji jde o 64,1 % obydlených bytů), což souvisí s větším zastoupením rodinných domů v městské zástavbě (Map.příl. 3.10). Zbylých 35,9 % bytů se pak nachází v bytových domech. Ve vlastnické struktuře bytů (viz Obr. 3.10), resp. na základě právního užívání bytů, je nejčastějším důvodem užívání bytu fakt, že byt je ve vlastním domě (57 %), druhým nejčastějším případem vlastnictví je nájemní vztah (17 %). Obr. 3.10: Struktura vlastnictví bytového fondu ve městě k 1.3.2001.

ve vlastním domě 57%

člena bytového družstva 13%

v osobním vlastnictví 13% nájemní 17%


3.3.2.1 Kvalitativní charakteristiky bytového fondu Ve městě převládají středně velké byty, ty nejčastěji obsahují tři obytné místnosti (viz

Obr. 3.11), druhou nejčastější variantou jsou dvě obytné místnosti. Velikost bytů přímo

souvisí s typem domu. Takto velké byty jsou totiž typické hlavně pro obytné domy. Zatímco u rodinných domů je počet obytných místností větší a zpravidla i byty mají větší rozměry. Průměrná velikost jednoho bytu (celková plocha, tj. obytná plocha a neobytná plocha) ve městě Telči dosahuje plochy 87 m2 (viz Map.příl. 3.11), takto velká plocha bytu je ovlivněna především vyšším podílem rodinných domů. Velikost bytu se pak projevuje i u počtu obytných místností, jež mají plochu větší než 8 m2 (viz Map.příl. 3.11). Ve městě Telči tak na jeden obydlený byt připadají tři takto velké místnosti. Na jednu obytnou místnost, která je větší než 8 m2, pak připadá jeden obyvatel. Počet osob, jež připadají na jeden trvale obydlený byt, zachycuje Map.příl. 3.12. © RRA Vysočina

28


Profil města

Obr. 3.11: Velikost bytů v Telči dle počtu obytných místností stav k 1.3.2001.

3 m ístnosti 40% 2 m ístnosti 24%

1 m ístnost 10%

4 m ístnosti 14%

5+ m ístností 12%


Většina obydlených bytů ve měst je napojena na veřejnou kanalizační síť, odpadní vody jsou tak do městského kanalizačního systému sváděny z 88,5 % bytových domácností. Takto svedené odpadní vody jsou pak přečištěny v čističce odpadních vod. Zbylé byty jsou napojeny na jímku, exkrementy je nutno pravidelně vyvážet. K vytápění bytů je u většiny bytů využíván zemní plyn (viz Obr. 3.12), druhým nejpoužívanějším palivem je uhlí. Jedinou městkou částí, ve které není plyn hlavním palivem pro vytápění bytů, je část Studnice. V této městské části má převahu vytápění dřevem a uhlím, což je dáno vesnickým charakterem lokality. Obr. 3.12: Způsob vytápění bytů ve městě stav k 1.3.2001.

plyn 68%

uhlí 17% dřevo 6%

elektřina 9%

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha. © RRA Vysočina

29


Profil města

4. HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TELČE 4.1 Ekonomická základna města Telče Hospodářství je ovlivněno skutečností, že jde o městský prostor, což se projevuje přímo v odvětvové struktuře hospodářství. Struktura hospodářství je pak do značné míry dána především administrativní funkcí sídla, kdy ve městě je lokalizována řada veřejno-správních institucí. Hospodářství města je také do určité míry ovlivněno možnostmi využití místa a prostoru, přesto je v současné době největším zaměstnavatelem na území města právě zemědělský podnik. V současné době registruje ČSÚ na území města Telče téměř jeden tisíc ekonomických subjektů. Avšak ve většině případů jde o malé podniky, kde je více než 85 % ekonomických subjektů z celkového počtu bez zaměstnance. Jde tedy o podniky samostatně výdělečně činných osob. Přitom na odhadovaném počtu celkových pracovních míst lokalizovaných ve městě se tato kategorie podílí pouhými 36,1 %. Drtivá většina těchto malých hospodářských subjektů působí v sektoru služeb (jde o cca 69,8 % jednotek z této kategorie). Většinou jde o činnosti spojené s obchodem a opravou spotřebního zboží. S rostoucím počtem zaměstnanců klesá i počet firem ve velikostní struktuře. Názorně je velikostní struktura ekonomických jednotek dle počtu zaměstnanců a podle sektoru národního hospodářství (Tab. 4.1) zachycena na Obr. 4.1. Obr. 4.1: Velikostní struktura ekonomických subjektů dle odvětví NH k 1.1.2004.

1000

podíl subjektů (%)

100

10

1 bez zaměstnanců

1až5

6až9

10až19

velikostní kategorie

25až49

zemědělství

50až99

průmysl

100až199

stavebnictví

Zdroj: Registr ekonomických subjektů, ČSÚ Jihlava, 2004; vlastní výpočty. Pozn.: počet subjektů, resp. osa y je v logaritmické stupnici

© RRA Vysočina

30

služby


Profil města

Tab. 4.1:Velikostní struktura podnikatelských subjektů členěných dle sektorů NH k 1.1.2004. sektor NH

bez zaměstnanců

1až 5

6 až 9

10 až 19

25 až 49

50 až 99

100 až 199

počet sub. celkem

zemědělství

86,4

7,4

1,2

1,2

1,2

1,2

1,2

80

průmysl

87,1

6,5

1,3

1,3

1,3

2,6

0,0

156

stavebnictví

80,3

16,7

0,0

1,5

1,5

0,0

0,0

66

služby hospodářství celkem

85,6

10,3

1,3

1,4

1,1

0,1

0,0

696

85,6

9,9

1,2

1,4

1,2

0,6

0,1

998

Zdroj: Registr ekonomických subjektů, ČSÚ Jihlava, 2004; vlastní výpočty.

Největší počet ekonomických subjektů sídlí v městské části Staré Město. V této městské části je registrováno více než 43 % podnikatelských subjektů města. Naproti tomu nejméně podnikatelských částí sídlí v části Studnice. Významnost jednotlivých městských částí, co do počtu registrovaných podnikatelských subjektů, zachycuje Map.příl. 4.1. Ten samý obrázek také zachycuje významnost jednotlivých sektorů hospodářství v dané místní části. Informace o tom, jak je území zahuštěno podnikatelskými subjekty, podává ukazatel míry podnikatelské aktivity (Map.příl. 4.2). Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje kolik podnikatelských subjektů připadá na tisíc obyvatel. Míra podnikatelské aktivity dosahuje za celé město Telč hodnoty 165 podnikatelských subjektů na tisíc obyvatel. V ČR je míra podnikatelské aktivity na mnohem vyšší úrovni, zde na jeden tisíc obyvatel připadá 193 podnikatelských subjektů. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity obyvatel (viz Map.příl. 4.2) je vykazována za městskou část Telč – Vnitřní Město, kde na tisíc obyvatel připadá 365 ekonomických jednotek. Takto vysoká míra je dána především vysokou atraktivitou prostoru z pohledu podnikání. A to jak skutečností, že jde o centrální část města (soustředění správních institucí), tak i tím, že je to právě historická část města (vysoce turistický významná lokalita). Správnost uvedených tezí je pak prokázána v hospodářské struktuře této místní části (viz Map.příl. 4.1). Kde má v rámci této městské části významné postavení sektor služeb, tzn. představuje mimo jiné veřejnoprávní instituce a subjekty činné v cestovním ruchu. Nejnižší míra podnikatelské aktivity je naproti tomu vykázána v městských částech Telč - Štěpnice (134 podnikatelských subjektů na 1000 obyv.) a Telč – Staré Město (150 podnikatelských subjektů na 1000 obyv.), a to i přesto, že v těchto městských částech je soustředěno více než 65 % ekonomických aktivit města. Takto nízké hodnoty míry ukazují především na residenční ráz městských částí.

4.2 Struktura hospodářství V následujícím textu bude hodnocena struktura hospodářství města Telče, a to zejména na základě počtu hospodářských subjektů. Doplňkově bude provedeno i zhodnocení na základě počtu pracovních míst v daných sektorech ekonomiky (viz Obr. 4.2). Vzhledem k tomu, že počty pracovních míst jsou odhadnuty, resp. vypočítány na základě velikostních kategorií, bude mít tento pohled spíše jen orientační povahu. Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů sídlících na území města Telče podává Tab. 4.2.

© RRA Vysočina

31


Profil města

Obr. 4.2: Struktura hospodářství dle počtu ekonomických subjektů a na základě jimi vytvořených pracovních míst.

70,0

69,8

60,0

56,1 50,0

podíl (%)

40,0

30,0

23,4

20,0

15,4

14,6

10,0

8,1

6,6

6,0

0,0 zemědělství

průmysl

stavebnictví

sektory NH

služby

podnik.subjekty

pracovní místa

Zdroj: RES 2004, ČSÚ Jihlava; ÚP Jihlava; vlastní výpočty

Tab. 4.2: Přehled největších zaměstnavatelů sídlících na území města zaměstnávajících více než 5 pracovníků (stav k 31.5.2005). OKEČ

sektor

kat.prac.

285200 13000 802100 182100 751100 702000 182200 853100 913310 252400 252400 452000 801010 281100 851200 50200 900300 801020 801020 503000 748700

průmysl zemědělství služby průmysl služby služby průmysl služby služby průmysl průmysl stavebnictví služby průmysl služby zemědělství služby služby služby služby služby

310 310 240 240 240 240 240 230 230 230 230 230 230 230 230 230 230 230 230 220 220

© RRA Vysočina

podnik Telčská strojírenská, a.s. Zemědělské družstvo Telč Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola KRATOCHVÍL J & M, spol. s r.o., Telč MĚSTO TELČ TERCO CB, a.s. VÝVOJ NORMAN STYLE, spol. s r.o. Domov důchodců Telč Dům dětí a mládeže Telč, příspěvková organizace EKOPLAST ŠTANCL s.r.o. František Štancl - EKOPLAST ŠTANCL Lubomír Nerad - Stavební firma Mateřská škola Telč, příspěvková organizace Opravny Telč, a.s. Poliklinika Telč spol. s r.o. Rybářství Telč, a.s. Služby Telč, spol. s r.o. Základní škola Telč III Záklaldní škola Jan Svoboda SATES ČECHY s.r.o.

městská část Telč-Podolí Telč-Podolí Telč-Staré Město Telč-Podolí Telč-Vnitřní Město Telč-Štěpnice Telč-Štěpnice Telč-Staré Město Telč-Vnitřní Město Telč-Staré Město Telč-Staré Město Telč-Podolí Telč-Staré Město Telč-Staré Město Telč-Podolí Telč-Štěpnice Telč-Staré Město Telč-Staré Město Telč-Podolí Telč-Staré Město Telč-Vnitřní Město

32


OKEČ

sektor

kat.prac.

286200 804290 286200 853100 553000 518700 13000 602400 702000 20100 521000 524800 804220 553000 331000 521000 553000 452100 222200 521200 452000

průmysl služby průmysl služby služby služby zemědělství služby služby zemědělství služby služby služby služby průmysl služby služby stavebnictví průmysl služby stavebnictví

220 220 210 210 210 210 210 210 210 210 210 210 210 130 130 130 130 130 130 130 130

Profil města

podnik VSP-KOVO s.r.o. Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč CKR investiční a obchodní společnost s.r.o. Dětský domov, Telč František Sedláček CHESTERTON ČR s.r.o. Ing. Josef Kamaryt Jaromír Nosek - Autoškola JAVOŘICE,stavební bytové družstvo Lesní družstvo Borovná Michal Marek MultiMarket Telč, spol. s r.o. Základní umělecká škola Telč ARMAGEDON, s.r.o. DENTECH, spol. s r.o., Telč DERBY-BAR, spol. s r.o. Eva Marečková František Křesťan - Stavoservis Houdek a spol.-tiskárna Telč, s.r.o. Marie Dvořáčková Miloš Šimek - KOVOVÝROBA

městská část Telč-Podolí Telč-Vnitřní Město Telč-Staré Město Telč-Štěpnice Telč-Štěpnice Telč-Podolí Telč-Podolí Telč-Podolí Telč-Podolí Telč-Štěpnice Telč-Staré Město Telč-Podolí Telč-Vnitřní Město Telč-Podolí Telč-Podolí Telč-Podolí Telč-Staré Město Telč-Staré Město Telč-Staré Město Telč-Podolí Telč-Štěpnice

Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava Pozn.:

OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomické činnosti kat.prac. – velikostní kategorie podniků: 130 – 6 až 9 zaměstnanců; 210 – 10 až 19 zaměstnanců; 230 – 25 až 49 zaměstnanců; 240 – 50 až 99 zaměstnanců

- Registr ekonomických subjektů (RES) zachycuje pouze ve městě ty subjekty, jež mají na jeho území sídlo společnosti (tj. dle místa registrace subjektu), tzn. nepostihuje detašovaná pracoviště, pobočku apod.

4.2.1 Zemědělství Zemědělství a lesní hospodářství má v ekonomice města srovnatelné postavení s charakterem okresu Jihlava a kraje Vysočina (viz Obr. 4.3), působí zde více než 8,1 % ekonomických subjektů z celkového počtu. V převážné většině případů jde o podniky bez zaměstnanců, v 86,4 % případů z celkového počtu zemědělských subjektů jde o podniky samostatně hospodařících rolníků. Významnost zemědělské výroby v jednotlivých částech města z pohledu počtu podnikatelských subjektů zachycuje Map.příl. 4.2. Největším zaměstnavatelem v oblasti zemědělské výroby, ale i zároveň největším zaměstnavatelem působícím na území města (Tab. 4.2), je Zemědělské družstvo Telč (to zaměstnává okolo 220 pracovníků). V oblasti lesnictví je největším zaměstnavatelem Lesní společnost Telč, a.s. (přibližně 170 zaměstnanců). Oblast zemědělství a lesnictví se podílí necelými 15 % (Obr. 4.2) na počtu pracovních míst ve městě Telči. Takto vysoký podíl je dán především stávající ekonomickou situací, především pak recesí průmyslové výroby.

© RRA Vysočina

33


Profil města

Obr. 4.3: Významnost sektorů ekonomiky dle počtu subjektů v rámci srovnávaných územních celků stav k 1.1.2004. 70

60

podíl odvětví (%)

50

40

30

20

10

0 zemědělství

průmysl

stavebnictví

Telč

Jihlava

kraj Vysočina

služby

ČR

Zdroj: RES 2004, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty

4.2.1.1 Struktura ploch

Katastr města Telče zabírá plochu o velikosti cca 2,5 tis. ha, z celkové výměry připadají tři čtvrtiny na zemědělskou půdu. Poměrně vysoký podíl zemědělské půdy je dán vysokou koncentrovaností v osídlení města, jen relativně malá část je pak zastavěna. V rámci struktury zemědělské půdy má významné postavení výměra ploch orné půdy, které zabírají více než 85 % rozlohy. Ze zbylých složek zemědělské půdy mají ještě významné postavení louky, významnost jednotlivých složek zemědělské půdy je zachycena na Obr. 4.4.

© RRA Vysočina

34


Profil města

Obr. 4.4: Struktura zemědělské půdy ve městě.

orná půda 85,6%

louky 10,7%

ovocné sady 0,1%

zahrady 3,6%

Zdroj: www.statnisprava.cz

Jak již bylo výše naznačeno nezemědělská půda hraje ve struktuře ploch města jen okrajovou roli, když se podílí pouhými 25 % na celkové rozloze. Nejvýznamnější složkou nezemědělské půdy jsou ostatní plochy (komunikace, parky aj.), dále pak následují lesní plochy. Strukturu nezemědělské půdy ve městě názorně dokumentuje Obr. 4.5. Obr. 4.5: Struktura nezemědělské půdy města Telče.

ostatní plochy 37,3%

zastavěné plochy 12,7%

lesní půda 37,0%

vodní plochy 13,0%

Zdroj: www.statnisprava.cz © RRA Vysočina

35


Profil města

4.2.2 Průmysl Co se týče počtu ekonomických subjektů, je oblast průmyslové výroby druhým největším sektorem hospodářství města. V průmyslové výrobě v současné době působí přibližně 15 % hospodářských jednotek v rámci ekonomiky města. Relativně vyšší významnost průmyslové výroby na ekonomice města názorně dokumentuje Obr. 4.3. Konkrétně je pak významnost průmyslu v hospodářské struktuře města zvýrazněna pomocí indexu specializace6. Index specializace za průmyslovou výrobu dosahuje hodnoty 1,2. Vyšší významnost průmyslu je dána velikostí města a jeho hierarchickým postavení v sídelní (administrativní) struktuře ČR. Významnost průmyslové výroby v jednotlivých částech města z pohledu počtu podnikatelských subjektů zachycuje Map.příl. 4.2. Také u sektoru průmyslu města platí, že je tvořen především z menších podnikatelských subjektů (viz Tab. 4.1). Z pohledu velikostní struktury, u více než 87 % případů z celkového počtu průmyslových podniků, jde o podniky bez zaměstnanců. Podle odhadů vytvořily průmyslové podniky necelých 600 pracovních příležitostí, což odpovídá cca 23 % podílu na celkovém počtu pracovních míst ve městě Telči. Průmysl ve městě prošel v minulém období výrazným útlumem, kdy v roce 2004 došlo k výraznému snížení počtu pracovníků resp. k ukončení výroby u nejvýznamnějších zaměstnavatelů (Telč Nábytek a Motorpal Telč). Největším průmyslové zaměstnavatele ve městě zachycuje Tab. 4.2. Z pohledu struktury průmyslu podle počtu ekonomických subjektů (Obr. 4.6) patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví dřevozpracující průmysl (26,0 %), kovodělný průmysl (24,0 %) a elektrotechnický průmysl (11,7 %). Obr. 4.6: Struktura sektoru průmyslu dle počtu podnikatelských subjektů stav k 1.1.2004.

kovodělný 24,0%

elektrotechnický 11,7%

oděvní 11,0%

dřevozpracující 26,0%

ostatní 9,7%

strojírenský 2,6%

polygrafický 4,5%

stavebních hmot 5,2%

textilní 5,2%


6

Index specializace je definován jako poměr podílů (např. podíl sektoru průmyslu na hospodářství celkem) města ku ČR, tzn. dokazuje, o kolik podíl města převyšuje popř. nepřevyšuje daný podíl za ČR. © RRA Vysočina

36


Profil města

Mírně odlišná je situace ve významnosti jednotlivých průmyslových odvětví z pohledu vytvořených pracovních míst (viz Obr. 4.7). Mezi největší zaměstnavatele v průmyslu patří odvětví kovodělného průmyslu, oděvního a nábytkářského průmyslu. V posledním roce došlo k dramatickým změnám v průmyslové výrobě města, kdy dva významní zaměstnavatelé byli nucení ukončit, resp. výrazně utlumit, svoji výrobní činnost. Šlo o již výše zmíněný podnik Telč Nábytek, který ještě v roce 2003 zaměstnával více než 150 zaměstnanců. Druhým podnikem bylo detašované pracoviště Motorpal Jihlava – Motorpal Telč, toto pracoviště zaměstnávalo více než 250 zaměstnanců. Ve výrobních prostorech zrušených podniků sice vznikly v průběhu roku 2004 nové firmy Telčská strojírenská a.s. a TERCO CB, a.s., avšak počet jimi vytvořených pracovních míst je mnohem nižší. Obr. 4.7: Struktura průmyslu dle odhadovaného počtu pracovních míst k 30.9.2004.

oděvní 22%

nábytekářský 13%

strojírenský 12%

kovodělný 23% dřevozpracující 9%

polygrafický 3%

elektrotechnický 5%

plastikářský 6%

ostatní 7%


4.2.2.1 Vývoj průmyslu V předrevolučním období, tj. v roce 1989, bylo v průmyslu města vytvořeno 950 pracovních míst. Ve městě působily především detašovaná pracoviště velkých národních podniků (což bylo dáno centrálně plánovanou ekonomikou). Mezi největší zaměstnavatele této doby patřily tyto podniky: Motorpal Jihlava (638 zaměstnanců), INTERIER Praha (159 zaměstnanců, předchůdce Telčského Nábytku) a LACRUM Brno (62 zaměstnanců). Do roku 2001 prošla průmyslová výrobní základna města určitými změnami, které souvisely s restrukturalizačními procesy v podnicích. U většiny podniků došlo k zeštíhlení pracovního kolektivu, některé provozy byly zrušeny. Naproti tomu došlo ke vzniku řady nových podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu. V roce 1989 bylo za komplex národního hospodářství v oblasti průmyslu ve městě Telč vykazováno 6 výrobních závodů7. Na konci časového období, tj. rozmezí let 1989 až 2001, bylo ve městě Telči registrováno cca 155 7

V této databázi nebyla sledována družstva.

© RRA Vysočina

37


Profil města

průmyslových podniků. Jak již bylo zmíněno výše, v části velikostní struktura průmyslových subjektů (dále viz Tab. 4.1), velká část průmyslových podniků je představována podniky fyzických osob. V roce 2001 zaměstnávaly tři průmyslové podniky více než 100 pracovníků. V rámci města Telče průmyslové podniky v roce 2001 vytvořily cca 1070 pracovních míst, za poslední tři roky tak ubylo přibližně 40 % pracovních příležitostí.

4.2.3 Stavebnictví Sektor stavebnictví je nejmenším sektorem hospodářství města. Stavebními činnostmi se zabývá více než 6 % ekonomických subjektů města. Stavebnictví hraje v ekonomice města malou roli oproti situaci v ČR (viz také Obr. 4.3), jak ukazuje index specializace tohoto sektoru 0,6. Opět i zde platí, že ve většině případů jde o podniky bez zaměstnanců, tedy o podniky fyzických osob. Stavebnictví má jako jediné relativně velký počet podniků ve velikostní kategorii 1 až 5 zaměstnanců. Sektor stavebnictví vytváří více než 6 % pracovních míst z celkového počtu pracovních míst v hospodářství města. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele (Tab. 4.1) v tomto sektoru patří Lubomír Nerad - Stavební firma, která zaměstnává více než 60 pracovníků. Významnost stavebnictví v jednotlivých částech města z pohledu počtu podnikatelských subjektů zachycuje Map.příl. 4.2.

4.2.4 Služby Služby jsou největším sektorem ekonomiky města Telče, a to jak z pohledu počtu subjektů, tak i z pohledu počtu vytvořených pracovních míst (viz Obr. 4.2). Sektor služeb se v současné době podílí téměř 70 % na celkovém počtu ekonomických subjektů lokalizovaných ve městě. Podíl ekonomických subjektů působících v sektoru služeb je v rámci města na totožné úrovni se situací v ČR (viz Obr. 4.3). Významnost sektoru služeb v jednotlivých částech města z pohledu počtu podnikatelských subjektů zachycuje Map.příl.

4.2.

Také zde platí, že ve většině případů jde o malé podniky bez zaměstnanců (viz Tab. 4.1), a to přímo v 85,6 % případů z celkového počtu firem působících v sektoru služeb. Z hlediska počtu vytvořených pracovních míst se pak sektor služeb podílí 56 % na celkovém počtu pracovních míst ve městě (viz Obr. 4.2). Nižší podíl sektoru služeb na celkové zaměstnanosti je dána jednak již zmíněnou velikostní strukturou podniků v tomto sektoru tak i samotnou velikostí města (ve městě nejsou až na výjimky zastoupeni zaměstnavatelé v sektoru služeb s nadregionálním významem, jako např. nemocnice aj.). Struktura sektoru služeb dle počtu podnikatelských subjektů je pak následující (blíže viz

Obr. 4.8). Největším odvětvím je oblast obchodu a oprav spotřebního zboží a motorových

vozidel; zde působí téměř 40 % hospodářských subjektů sektoru služeb. V odvětví obchodu a oprav působí zejména malí podnikatelé, přičemž téměř 90 % ekonomických subjektů podnikajících v odvětví obchodu nemá žádného zaměstnance. Mezi další významná odvětví patří ostatní obchodní služby (16,4 %), oblast ostatních služeb – různá zájmová sdružení apod. (14 %) a činnosti související s ubytováním a pohostinskou činností (12,5 %). Vyšší významnost pohostinství a ubytování je dána vysokým potenciálem města v oblasti cestovního ruchu.

© RRA Vysočina

38


Profil města

Obr. 4.8: Struktura sektoru služeb dle počtu ekonomických subjektů a na základě jimi vytvořených pracovních míst.

obchod a opravy pohostinství a ubytování spoje peněžnictví ostat.obchod.služby veřejná správa školství zdravotnictví ostatní 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0 subjekty

25,0

30,0

35,0

40,0

pracovní místa


Ve struktuře služeb města a ostatních srovnávaných územních celků existují drobné rozdíly ve významnosti jednotlivých odvětví (viz Obr. 4.9). V rámci města je podprůměrné zastoupení institucemi v oblasti veřejné správy, kde index specializace (město vs. ČR) dosahuje pouhých 0,45. Nižší administrativní významnost města z pohledu počtu veřejněsprávních institucí je dána samotnou velikostí města a hlavně pak její pozicí ve správní hierarchii ČR. Slabě je také zastoupená oblast ostatních obchodních služeb (index specializace = 0,81), což představuje služby spjaté s pronájmem, peněžnictvím apod. Naproti tomu ve struktuře služeb hraje významnou roli oblast školství, zdravotnictví (index specializace = 1,57) a oblast ostatních služeb (index specializace = 1,28).

© RRA Vysočina

39


Profil města

Obr. 4.9: Významnost sektorů ekonomiky dle počtu subjektů v rámci srovnávaných územních celků stav k 1.1.2004. 60,0

podíl subjektů (%)

50,0

40,0

30,0

20,0

10,0

0,0 doprava a spoje

obchod,pohost.

ostat.obchod.služby

veřejná správa

školství, zdravot.

ostat.služby

odvětví sektoru služeb Telč

Jihlava

kraj Vysočina

ČR


Mírně jiný obraz o struktuře sektoru služeb nastane při hodnocení dle počtu vytvořených pracovních míst (viz Obr. 4.8), ty byly vypočítány na základě velikostních kategorií. Nejvýznamnějším odvětvím přesto zůstává oblast obchodu a oprav, ty se podílí více než 32 % na celkovém počtu pracovních míst v sektoru služeb. Druhým nejvýznamnějším odvětvím jsou ostatní služby (13,2 %), na následujících místech je pak oblast pohostinství a ubytování (12,8 %) a oblast školství (10,6 %). Jak je patrné z Obr. 4.8, největší diference mezi podílem počtu daných subjektů a podílem vytvořených pracovních míst je u odvětví veřejné správy, školství a zdravotnictví. Je to dáno vyšší náročností těchto odvětví na pracovní kapitál. Tyto služby nejsou totiž primárně určeny jen pro občany města, ale i pro občany celého regionu (např. městský úřad vykonává funkci obce s rozšířenou působností; místní polikliniku, kde působí lékařští specialisté navštěvují občané okolních obcí apod.). Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele sektoru služeb (viz Tab. 4.2) patří Město Telč, Poliklinika Telč, spol. s r.o., Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola a obě základní školy.

© RRA Vysočina

40


Profil města

4.3 Příležitost na rozvoj podnikání Pro podporu rozvoje podnikání má město Telč vyčleněnu plochu o velikosti 8,75 ha, průmyslová zóna se jmenuje Rovná pole. Vyčleněná plocha je v současnosti ve vlastnictví soukromé osoby, z tohoto důvodu není zatím průmyslová zóna zasíťována technickou infrastrukturou (vyjma možnosti napojení na zemní plyn a elektrickou energii). I z tohoto důvodu není zóna prozatím žádným subjektem osídlena. K zastavění je pak možno využít až 60 % rozlohy průmyslové zóny. Jako vhodné se jeví využití průmyslové zóny pro lehký průmysl a zbudování skladů. Další plochy pro vybudování případné průmyslové zóny nejsou v územním plánu města Telče vyčleněny. Další možnosti pro nové investory, resp. pro rozšíření výroby stávajících podniků, představují nevyužité hospodářské budovy, kterých je především díky restrukturalizaci hospodářství z devadesátých let k dispozici celá řada. Jisté obtíže při případném zájmu o využití těchto objektů však mohou nastat při jednání se soukromými vlastníky. Přehled volných objektů vhodných k podnikání uvádí následující tabulky8.

Malírna Telč charakteristika

Poloha v rámci obce Současný stav Původní účel Typ stavby Vlastník (počet vlastníků) Charakteristika objektu Infrastruktura

popis Zastavěná, obydlená část obce, vzdálenost od centra obce cca 1 km Částečně využitý objekt Lehký průmysl Cihlová stavba Soukromý majetek – 1 vlastník Celková podlahová plocha 1 068 m2 Plocha pro výrobu 1 068 m2 Vodovod, kanalizace, plyn, elektřina, centrální zásobování teplem

ICOM Transport a.s. charakteristika

Poloha v rámci obce Současný stav Původní účel Typ stavby Vlastník (počet vlastníků) Charakteristika objektu Infrastruktura

popis Okraj města Částečně využitý objekt Areál dopravního podniku Cihlové stavby + skeletová stavba Soukromý majetek – 1 vlastník Celková plocha (včetně komunikací a manipulačních ploch) – 16 248 m2 Vodovod, kanalizace, plyn, elektřina

8 Údaje (objekty) převzaty ze studie využitelnosti brownfields v kraji Vysočina a dále doplněny o připomínky z MěÚ Telč a o další objekty, jejíž vlastníci projevili zájem o zakomponování údajů.

© RRA Vysočina

41


Profil města

Školní statek charakteristika

popis

Poloha v rámci obce

Zastavěná, obydlená část obce, v těsné blízkosti centra

Současný stav

Školní statek byl do vlastnictví Města Telče převeden v roce 2004 darovací smlouvou mezi krajem Vysočina a Městem Telč. Současným provozovatelem statku jsou Služby Telč, spol. s r.o. V současné době je areál využíván pro zemědělskou prvovýrobu, výchovu a vzdělávání.

Vlastník (počet vlastníků)

Město Telč

Charakteristika

Rozsáhlý areál 5 zemědělských budov, dvou budov určených pro bydlení a objektu občanské vybavenosti + pozemky.

Infrastruktura

Vodovod, kanalizace, plyn, elektřina

Objekt kachní farmy, Radovská ul. Charakteristika

Poloha v rámci obce Současný stav Vlastník (počet vlastníků)

popis Okraj města Objekt prázdný Rybářství Telč, a.s.

Charakteristika

Bývalý objekt kachní farmy + přilehlé pozemky. Celkem rozloha cca 80 tis. m2

Infrastruktura


Areál bývalé mlékárny Charakteristika


popis Zastavěná, obydlená část obce, vzdálenost od centra obce cca 1 km Objekt prázdný, v současné době používané tři služební byty Moravia Lacto a.s.

Charakteristika

Celková plocha areálu: 7 700 m2 Zastavěná plocha: 2 300 m2

Infrastruktura

Vodovod, kanalizace, plyn, elektřina – plně zajištěno

Bývalé výrobní objekty Motorpalu Charakteristika


popis Zastavěná, obydlená část obce, v těsné blízkosti centra Částečně využíván – pronájem Telčské strojírenské, a.s. Motorpal, a.s. Strojírenská 9,587 22 Jihlava

Charakteristika

Budova č. 502: I. NP-Dílna 450 m2, sklad 30m2 II. NP – Kanceláře 600 m2 Budova č. 203: I. NP – Jídelna + kuchyň 200m2 II. NP – šatny 200m2

Infrastruktura

Vodovod, kanalizace, plyn, elektřina – plně zajištěno

© RRA Vysočina

42


Profil města

Lira charakteristika

Poloha v rámci obce Současný stav Typ stavby Vlastník (počet vlastníků)

popis Zastavěná, obydlená část obce, v těsné blízkosti centra Částečně využívaný objekt (výstavy, koncerty apod.) Cihlová stavba Soukromý majetek

Charakteristika objektu

Industriální prostor pro pořádání alternativních scén, výstav, koncertů, happeningů, chybí odpovídající technické a sociální zázemí

Infrastruktura


© RRA Vysočina

43


Profil města

5. TRH PRÁCE V době sčítání, tj. v roce 2001, bylo na území města Telče více než 2,9 tis. ekonomicky aktivních osob. Do této skupiny patří jak osoby zaměstnané, tak na mateřské dovolené (pozn. pouze ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních), ve vojenské službě a dále i osoby nezaměstnané. Počet ekonomicky aktivních osob v jednotlivých městských částech Telče odpovídá významnosti těchto částí z pohledu rozložení obyvatelstva (viz Tab. 5.1).

Tab. 5.1: Významnost městských částí (%) z pohledu lidského kapitálu k 1.3.2001. městská část Studnice Telč-Vnitřní Město Telč-Podolí Telč-Štěpnice Telč-Staré Město

obyvatelstvo 1,1 4,8 19,4 27,2 47,5

EAO 1,0 4,9 19,9 25,4 48,9

zaměstnaní 1,0 4,8 19,9 25,5 48,8

100,0

100,0

100,0

Telč město Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Jihlava

Míra ekonomické aktivity Situaci v oblasti pracovní síly nejlépe vystihuje míra ekonomické aktivity obyvatelstva (EAO), což je poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva k obyvatelstvu staršímu 15 let. Míra ekonomické aktivity dosahuje ve městě úrovně 58,9 %, což je hodnota značně podprůměrná, a to jak v rámci kraje Vysočina (59,8 %), tak zejména ve srovnání s průměrem za ČR (61,3 %). Tato situace je dána hlavně demografickými poměry; kde ve věkové struktuře města má totiž oproti srovnávaným územním celkům podprůměrné postavení produktivní kategorie. V rámci města existují mezi jednotlivými městskými částmi diference v míře ekonomické aktivity obyvatel. Republikové hodnotě se přibližuje míra ekonomické aktivity obyvatel u městské části Staré Město, což je ovlivněno velmi nízkým podílem starého obyvatelstva (viz část Věkové poměry). Věkové poměry pak respektuje i nejnižší hodnota míry ekonomické aktivity, která je vykazována v městské části Štěpnice. Rozložení míry ekonomické aktivity v jednotlivých částech města zobrazuje detailně Map.příl. 5.1. Mezi ženami a muži existují značné rozdíly v míře ekonomické aktivity, je to dáno celou řadou faktorů. Mezi hlavní patří vyšší střední délka života u žen (tzn. větší počet žen ve vyšším věku), řada žen je na další mateřské dovolené (tj. déle než 37 týdnů) a dále ženy se také starají o domácnost. Míra ekonomické aktivity dosahuje u mužů ve městě hodnoty 67,7 %, naproti tomu u ženské populace je míra EAO na úrovni 50,9 %. Situace v jednotlivých městských částech je u obou pohlaví na různé úrovni. Největší hodnoty míry EAO jsou u obou pohlaví vykazovány v městské části Staré Město, podrobnější informace o rozložení míry EAO u obou pohlaví znázorňuje Map.příl. 5.1. Ve srovnání let 1991 a 2001 došlo ve městě ke snížení počtu ekonomicky aktivních osob, a to o 5,1 %. Tuto skutečnost můžeme vztáhnout k současným trendům ve vývoji populace, kdy v posledních deseti letech došlo ke stagnaci počtu obyvatel. Dále také dochází ke změně v chování/v postoji obyvatel, řada žen je v domácnosti apod. K poklesu počtu EAO © RRA Vysočina

44


Profil města

došlo také v kraji Vysočina. Naproti tomu v rámci České republiky došlo k nárůstu počtu ekonomicky aktivních osob. Avšak i v ČR můžeme do budoucna očekávat snížení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva, a to jak z důvodu změny v chování obyvatel, tak i z důvodů celkového stárnutí populace. V rámci jednotlivých městských částí došlo k nestejnému vývoji v počtu ekonomicky aktivních osob za časové období let 1991 a 2001, kdy městské části Staré Město a Studnice vykázaly nárůst počtu EAO. U zbylých městských částí došlo k poklesu počtu EAO, intenzitu změn v počtu EAO zachycuje Map.příl. 5.1.

5.1 Potenciál zaměstnanosti Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel města (tj. 2 926 EAO) má více než 2,7 tis. osob své zaměstnání, většina zaměstnaných lidí pracuje v Telči. Postavení jednotlivých městských částí na celkové zaměstnanosti ve městě zachycuje Tab. 5.1. Z této tabulky je patrné, že postavení jednotlivých městských částí dle zaměstnanosti je totožná s poměry v obydlenosti městských částí. Mezi muži a ženami existují rozdíly v zaměstnanosti, z celkového počtu zaměstnaných občanů města je více než 55 % mužů. Nižší podíl v zaměstnanosti žen je dán jednak mateřskými povinnostmi a dále starostí o rodinu (ženy v domácnosti). V rámci města existují mezi jednotlivými obvody drobné rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen, což názorně zachycuje

Map.příl. 5.1.

5.1.1 Vyjížďka za prací Z celkového počtu zaměstnaných občanů města musí za prací vyjíždět 36 % osob, úroveň vyjížďky je na nižší úrovni oproti srovnávaným územním celkům ( okres Jihlava - 38,1 %, kraj Vysočina - 44,0 %, ČR - 47,2 %). Nižší intenzita vyjížďky je dána jednak faktem, že jde o městský prostor, který generuje řadu pracovních příležitostí a to nejen pro své občany. Druhým faktorem může být i jistá neochota lidí vyjíždět za prací, což se pak projevuje v míře nezaměstnanosti. Za posledních deset let se ve městě snížil počet zaměstnaných osob vyjíždějících za prací o necelých pět procent, což koresponduje se snížením počtu ekonomicky aktivních osob (viz část Míra ekonomické aktivity). Vyjíždět za prací musí častěji muži (v 64 % případů) než ženy, což souvisí se strukturou pracovních míst ve městě a jejich vytížeností v rodinném životě. Významnou roli v hospodářské struktuře města mají administrativní činnosti. Významné postavení má také průmysl textilní a oděvní, to znamená zejména pracovní příležitosti pro ženy. V rámci dosahu dojížďky pak převládají cesty na kratší vzdálenosti, to je názorně dokumentováno v Obr. 5.1. Většina vyjížděk je realizována na území bývalého okresu (60 % případů), situace je totožná s poměry v kraji Vysočina v okrese Jihlava. Druhá nejčetnější kategorie vyjížděk směřuje mimo území kraje Vysočina, takto vysoký podíl je způsoben polohou města (město leží poblíž krajské hranice) a těsnou vazbou s městem Dačice. V rámci struktury vyjížďky mají významné postavení pracovní cesty mimo území ČR, město Telč je vzdáleno od státní hranice necelých 30 km.

© RRA Vysočina

45


Profil města

Obr. 5.1: Struktura vyjížďky zaměstnaných obyvatel města Telče členěná dle dojížďkových cílů; stav k 1.3.2001. 80,0

podíl vyjíždějících (%)

70,0

60,0 50,0

40,0 30,0

20,0 10,0

0,0 v rámci okresu

v rámci kraje

vyjížďka

do jiného kraje Telč

okr.Jihlava

mimo ČR kraj Vysočina

ČR

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha 2001.

Denně musí vyjíždět za prací více než 69 % zaměstnaných obyvatel města, intenzita denní vyjížďky je srovnatelná s průměrnými hodnotami za okres Jihlava a kraj Vysočina. V rámci republiky je míra denní vyjížďky na nižší úrovni (63,8 %). Strukturu vyjížďky za prací obyvatel města Telče dle času stráveného na cestě zobrazuje Obr. 5.2. Občané Telče stráví při cestě za prací nejčastěji 15 –29 minut, takto dlouho trvá cesta 32 % vyjíždějících osob. Druhý nejčetnější časový interval je u vyjížďky za prací 30 – 44 minut. Ve srovnání s rokem 1991 došlo ke snížení počtu osob vyjíždějících za prací na delší vzdálenosti, kdy se především zvýšil počet osob vyjíždějících za prací v kategorii do 14 minut. Pokles počtu osob vyjíždějících za prací na delší časové vzdálenosti souvisí kromě jiného i se zvýšením cen za dopravu. Udržení počtu osob v časové kategorii 30 až 44 minut souvisí s dynamickým rozvojem pracovních příležitostí ve městě Jihlava9.

9

Např. největší zaměstnavatel v kraji Vysočina firma Bosch, zavedla nové linkové spoje do města Telče.

© RRA Vysočina

46


Profil města

Obr. 5.2: Struktura vyjížďky zaměstnaných obyvatel města Telče, členěná dle časů strávených na cestě; stav k 1.3.2001. do 14 min počet osob 250 200 150 100

nad 60min

15-29 min 50 0

45-59 min

30-44 min


Za prací vyjíždí všeobecně mladší lidé, kterým cesta dělá menší problémy (např. zdravotní aj.), než starším lidem. Jak je však patrné z Obr. 5.3, tak ve městě je nečetnější skupinou věková kategorie 30 – 39 let, což souvisí do velké míry s celkově malou nabídkou pracovních příležitostí.

© RRA Vysočina

47


Profil města

Obr. 5.3: Struktura vyjížďky zaměstnaných obyvatel města Telče, členěná dle věku cestujících; stav k 1.3.2001. 30-39 24% 25-29 18%

40-49 21%

15-24 21% 60+ 1%

50-59 15%


Největší skupina zaměstnaných vyjíždí z města za prací do oblasti služeb (viz Obr. 5.4), v rámci této vyjížďky převládají cesty do města Jihlavy (cca 28 % z celkového počtu vyjíždějících do sektoru služeb). Ve struktuře vyjížďky do služeb je převážná většina pracovních cest realizována do činností spjatých s veřejnou správou, peněžnictvím a ostatními obchodními službami (39 %), dále následuje školství (18 %) a doprava (17 %). Druhým sektorem, z pohledu četnosti vyjížďky, je oblast průmyslové výroby. V rámci vyjížďky do průmyslu je v hlavním vyjížďkovým cílem obec Krahulčí, kde působí největší zaměstnavatel regionu (Krahulík - MASOZÁVOD Krahulčí, a.s.). Do Krahulčí vyjíždí 33 % osob z celkového počtu vyjíždějících za prací v průmyslu. Oproti roku 1991 došlo k nárůstu vyjížďky do sektoru služeb, což souvisí i se administrativním růstem města Jihlavy (především se zřízením krajského úřadu). Udržení postavení sektoru průmyslu na celkové vyjížďce, lze spojit s již výše zmíněným dynamickým rozvojem průmyslu ve městě Jihlava a s vytvořením vhodných podmínek pro dopravu zaměstnanců.

© RRA Vysočina

48


Profil města

Obr. 5.4: Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti; stav k 1.3.2001.

stavebnictví 7%

prům ysl 43%

služby 46%

zem ědělství 4%


5.1.2 Vzdělanostní struktura zaměstnaných Ve struktuře obyvatel podle vzdělání má převahu složka osob vyučených, ta má 39,1 % podíl na obyvatelstvu města starším patnácti let. Druhou největší vzdělanostní kategorií je skupina osob se středoškolským maturitním vzděláním (24,1 % podíl na osobách starších 15 let). Vzdělanostní strukturu občanů v jednotlivých částech města zobrazuje Map.příl. 5.2. Poměrně vysoký podíl, vzhledem k charakteristickým hodnotám pro kraj Vysočina a okres Jihlava, vykazuje kategorie vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (8,8 %). Všeobecně můžeme hodnotit vzdělanost úroveň obyvatelstva jako relativně dobrou, odpovídající průměru ČR. Vzdělanostní struktura populace města Telče je na vyšší úrovni v komparaci se srovnávanými územními celky blíže (především okresem Jihlava a krajem Vysočina) viz Obr. 5.5. Lepší vzdělanostní poměry jsou dány skutečností, že jde o městský prostor, ve kterém se koncentrují vzdělanější lidé. Index vzdělanosti10 města Telče se pohybuje na úrovni 2,2, jde o hodnotu totožnou s ostatními srovnanými územními celky s průměrem za ČR (2,2) a za kraj Vysočina (2,2). Mezi jednotlivými městskými částmi existují drobné diference v úrovni vzdělanosti obyvatelstva, 10

Index vzdělanosti - jde o syntetické vyjádření vzdělanostní úrovně obyvatel, a to na základě dosaženého vzdělání. Jednotlivým vzdělanostním kategoriím je pak přiřazena významová váha. Tento ukazatel se vypočítá podle následujícího vzorce: iv=4*(P_VŠ/P_15+)+3*(P_Střed/P_15+)+2*(P_Učeň/P_15+)+1*(P_Zákl/P_15+); Pozn.: P_15+ (obyvatelstvo starší 15 let), P_VŠ (počet vysokoškolsky vzdělaných osob), P_Střed (počet osob s maturitou), P_Učeň (vyučené osoby), P_Zákl (osoby se základním vzděláním) © RRA Vysočina

49


Profil města

nejnižší hodnota indexu vzdělanosti (viz Map.příl. 5.2) je vykazována za městskou část Studnice (což je dáno venkovským charakterem této části). Detailnější pohled na prostorovou skladbu v úrovni a ve struktuře vzdělanosti městského obyvatelstva zachycuje

Map.příl. 5.2.

Obr. 5.5: Vzdělanostní struktura zaměstnaných osob k 1.3.2001.

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha; vlastní výpočty

Mezi muži a ženami existují významné rozdíly v úrovni vzdělanosti (Obr. 5.6). Ženy mají významné zastoupení v kategorii osob se základním a úplným středoškolským vzděláním. V rámci druhé vzdělanostní kategorie ženy pracují především v administrativě (tzn. sekretářky, účetní aj.). Muži jsou více zastoupeni ve vzdělanostní kategorii vyučen, střední odborné vzdělání, Muži s tímto stupněm vzdělání jsou zaměstnaní především v průmyslu, kde je v převážné většině vyžadována práce mužů.

© RRA Vysočina

50


Profil města

Obr. 5.6: Vzdělanostní struktura města členěná dle pohlaví (k 1.3.2001).

100% 90% 41,8

80% 70%

61,5

43,7 57,8

67,1

podíl (%)

60% 50% 40% 58,2

30% 20%

38,5

56,3 42,2

32,9

10% 0% bez vzdělání

základní

dosažené vzdělání

vyuč. a střední odborné bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské

muži

ženy


V uplynulém desetiletí došlo ve městě ke zlepšení vzdělanostních poměrů (podrobněji viz Obr. 5.7), kdy došlo k výraznému poklesu počtu osob s dosaženým základním vzděláním. Naproti tomu došlo k nárůstu počtu osob se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Přesto kvalifikační struktura obyvatel ne vždy odpovídá požadavkům trhu práce, jde především o vzdělanostní kategorii úplné střední s maturitou. Řada středních škol působí v rámci všeobecného vzdělávání a administrativních oborů, naproti tomu je tak relativní nedostatek odborných (technických) oborů (resp. jejich studentů).

© RRA Vysočina

51


Profil města

Obr. 5.7: Vývoj vzdělanostní struktury ve městě mezi roky 1991 až 2001.

4,0

3,6

2,0

1,9

0,0

změna (%)

-2,0

-1,3

-2,7

-4,0 -6,0 -8,0 -10,0 -12,0

-14,4

-14,0 -16,0 bez vzdělání

základní

vyučení a stř. odborné

úplné střední s maturitou

vysokoškolské

dosažené vzdělání

Zdroj: SLDB 1991 a 2001, ČSÚ Praha; vlastní výpočty

5.1.3 Struktura zaměstnanosti Ve struktuře zaměstnanosti má nejvýznamnější postavení sektor služeb, ve kterém pracuje téměř 48 % ekonomicky aktivních obyvatel města. Zaměstnanost městského obyvatelstva ve službách je i přesto podprůměrná ve srovnání se situací v ČR (Obr. 5.8). Druhá nejvýznamnější skupina osob je zaměstnána v průmyslové výrobě, jde o 37,1 % obyvatel. Nejméně zaměstnaných osob pracuje v činnostech spojených se stavebnictvím. Lidé pracující v zemědělství se podílí na celkové struktuře zaměstnanosti 8,8 %. Takto vysoká hodnota odpovídá charakteru kraje Vysočina, avšak v rámci celé České republiky je vykazována více než poloviční (4,2 %) zaměstnanost v tomto sektoru. Srovnání struktury zaměstnanosti v jednotlivých územních celcích a ve městě Telči zachycuje Obr. 5.8.

© RRA Vysočina

52


Profil města

Obr. 5.8: Srovnání struktury zaměstnanosti v územních celcích k 1.3.2001. 60,0 54,5

50,0

podíl zaměstnaných (%)

47,7 43,0

40,0 37,1

38,0

30,0

31,4

20,0

10,0 8,8

10,2 6,4

4,7

8,8

9,4

0,0 zemědělství

průmysl sektory NH

stavebnictví

služby Telč

kraj Vysočina

ČR


Mezi jednotlivými městskými částmi existují rozdíly ve struktuře zaměstnaných osob. Téměř u všech městských částí je sektor služeb největším zaměstnavatelem, jedinou výjimku představuje městská část Studnice. Poměry v této městské části jsou ovlivněny skutečností, že jde spíše o venkovský prostor, jenž vykazuje všeobecně diference v socio-ekonomických ukazatelích oproti městskému prostředí. Ze sektoru služeb je nejvíce obyvatel zaměstnáno v odvětví školství a zdravotnictví (jde o více než 27 % EAO), vysoký podíl v tomto odvětví je dán přítomností základních a střeních škol ve městě a zdravotnickým zařízením. Druhá největší kategorie osob pak pracuje v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží (20,4 %). Struktura zaměstnanosti obyvatelstva města Telče v sektoru služeb je zachycena na Obr. 5.9.

© RRA Vysočina

53


Profil města

Obr. 5.9: Struktura zaměstnanosti v sektoru služeb ve městě Telči k 1.3.2001.

ostatní veřejné a osob.služby 7,7%

obchod, opravy vozidel, spotř.zboží 20,4%

školství, zdravotnictví 27,4% pohostinství a ubytování 10,8%

veřejná správa 10,2%

doprava, telekom unikace 14,5% nem ovitosti, služby pro podniky, výzkum 5,9%

peněžnictví, pojišťovnictví 3,1%


Mezi roky 1991 a 2001 došlo k přesunu počtu zaměstnanců v rámci jednotlivých sektorů národního hospodářství. K největšímu propadu z pohledu zaměstnanosti došlo v sektoru zemědělství, zde se počet zaměstnanců snížil téměř o 62 %. Nárůst počtu pracovníků vykázal především sektor zpracovatelského průmyslu, zde došlo k nárůstu počtu osob o více než šest procent. V uplynulých deseti letech bylo vykázáno zvýšení zaměstnanosti také u sektoru služeb, kdy se zvýšil počet zaměstnaných osob v sektoru služeb o více než pět procent. Vývoj struktury zaměstnanosti městských obyvatel v uplynulých deseti letech názorně zachycuje Obr. 5.10. Jak je z Obr. 5.10 patrné, mezi jednotlivými městskými částmi došlo k rozdílnému vývoji. Největší vliv na celkový vývoj zaměstnanecké struktury města měla městská část Staré Město, což je dáno jejím celkovým podílem na populaci města.

© RRA Vysočina

54


Profil města

Obr. 5.10: Vývoj struktury zaměstnanosti u městských částí mezi roky 1991 až 2001.

120,0 112,5

100,0 80,0

index vývoje (%)

60,0 40,0 20,0

3,7

1,0

-32,7

-20,0

17,6

-7,9

-1,1

0,0

-40,0

14,7

-27,3

-8,7

-50,0 -57,9 -59,2

-63,7

-61,6

-60,0 -80,0 zemědělství

průmysl

služby

sektory NH Studnice

Vnitřní Město

Podolí

Štěpnice

Staré Město


Většina pracujících obyvatel města je v zaměstnaneckém poměru (Obr. 5.11), tzn. že více než 85 % osob je někde zaměstnáno. Druhou největší skupinou osob dle postavení v zaměstnání je kategorie samostatně výdělečně činných osob. Ta má více než deseti procentní podíl. Nejmenší kategorii pak představují podnikatelé (zaměstnavatelé), vyšší míra podnikatelské aktivity je u mužské složky populace (cca v 64 % případů). Vyšší míra podnikatelské aktivity, a to jak z pohledu zaměstnavatelů tak i z pohledu samostatně činných osob, je vykazována v městských částech Studnice a Vnitřní město. V rámci místní části Studnice má významné postavení zemědělská výroba, ve které působí velká část výdělečně činných osob (formou SHR). U městské části Vnitřní město hraje naopak významnou roli sektor služeb (především činnosti spojené s obchodem a cestovním ruchem – pohostinství a ubytování aj.), což souvisí s polohou městské části (centrum města) a s její atraktivitou z pohledu cestovního ruchu. To vše má významný vliv na zvýšenou míru podnikatelské aktivity.

© RRA Vysočina

55


Profil města

Obr. 5.11: Struktura pracovních poměrů u obyvatelstva města Telče k 1.3.2001.

zaměstnanci 85,7%

samostatně činní 10,6%

zaměstnavatelé 3,7%


© RRA Vysočina

56


Profil města

5.2 Nezaměstnanost Ke konci roku 2004 bylo na území města registrováno 337 osob ucházejících se o práci, což odpovídá míře nezaměstnanosti na úrovni 11,5 %. Město leží v jedné z nejproblematičtějších oblastí kraje Vysočina z hlediska nezaměstnanosti11. Míra nezaměstnanosti se tak ve městě pohybuje vysoko nad průměrnými hodnotami za ČR (9,5 %), za kraj Vysočina (8,8 %) a především pak za okres Jihlava (7,5 %). Stávající nepříznivé poměry v oblasti trhu práce jsou způsobeny existenčními problémy u významných zaměstnavatelů ve městě a okolí (viz část Hospodářství města Telč). Nepříznivý vliv hospodářského vývoje na míru nezaměstnanosti názorně dokumentuje Obr. 5.12, Ještě do poloviny roku 2003 byla totiž míra nezaměstnanosti ve městě pod republikovým průměrem. Obr. 5.12: Vývoj nezaměstnanosti za období 30.6.1999 až 31.12.2004. 12

míra nezaměstnanosti (%)

11

10

9

8

7

6

5 VI.99

XII.99

VI.00

XII.00

VI.01

XII.01

časové období

VI.02

XII.02

VI.03

Jihlava

XII.03 kraj

VI.04 ČR

XII.04 Telč

Zdroj: ÚP Jihlava, vlastní výpočty

Ve vývoji nezaměstnanosti se projevují pravidelné cyklické změny; ke konci roku vždy dochází k výraznému nárůstu nezaměstnanosti a to v souvislosti s ukončením sezónních prací. Druhým časovým obdobím, kdy se mírně zvyšuje nezaměstnanost, je poprázdninové období, kdy se na úřad práce hlásí absolventi škol. Nezaměstnanost pak klesá počátkem jara (viz Obr. 5.12 a Obr. 5.13), kdy se rozjíždějí stavební a zemědělské práce. Minimálních hodnot pak dosahuje nezaměstnanost v měsíci červnu (viz Obr. 5.12 a Obr. 5.13). Od druhého pololetí roku 2001 dochází ve městě k trvalejšímu růstu nezaměstnanosti (Obr. 5.13). Mezi červnem 2001 a 2002 docházelo jen k mírnému nárůstu míry 11

Lokalita telčska byla Krajským úřadem zařazena mezi problémové regiony kraje.

© RRA Vysočina

57


Profil města

nezaměstnanosti ( viz Obr. 5.13). Situace ve vývoji nezaměstnanosti se však zdramatizovala ve druhém pololetí roku 200212 (viz Obr. 5.13), kdy se mezi červnem až zářím zvýšil počet nezaměstnaných téměř o šedesát osob. Další výrazný nárůst nezaměstnanosti byl ve druhém pololetí roku 2003 (pozn. opět se zvýšil počet nezaměstnaných o cca 60 osob), což lze již spojovat se situací v podnicích Motorpal (detašované pracoviště Telč) a Nábytek Telč. Snížení nezaměstnanosti v polovině loňského roku lze spojovat jak s vlivem sezónních prací, tak především s faktem, že se alespoň do určité míry podařilo obnovit výrobu u obou zmiňovaných podniků. Do budoucna lze očekávat, že by již nemělo dojít k tak výraznému zvýšení, jak tomu bylo v předchozích letech. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že až na výjimky nepůsobí ve městě či jeho okolí žádný významný zaměstnavatel. Obr. 5.13: Čtvrtletní vývoj nezaměstnanosti v Telči za období 31.3.1999 až 31.12.2004. 12,0 11,2

11,3

11,5

11,0

míra nezaměstnanosti (%)

10,5 10,1

10,0 9,3

9,3

9,6

9,3 9,1

9,0

8,0 7,0

7,0

7,2

6,9 6,5

6,6

6,3

6,0 5,6

5,0 XII.00 III.01 VI.01 IX.01 XII.01 III.02 VI.02 IX.02 XII.02 III.03

časové období

VI.03 IX.03 XII.03 III.04

Telč

VI.04 IX.04 XII.04

spojnice trendu


5.2.1 Struktura nezaměstnanosti 5.2.1.1 Délka nezaměstnanosti Největší skupinu uchazečů o zaměstnání dle délky nezaměstnanosti představuje kategorie do 3 měsíců bez zaměstnání (což je cca 32 % z celkového počtu nezaměstnaných osob – viz Obr. 5.14). Jde o osoby, jež právě ztratily práci a snaží se většinou i samy aktivně si další práci najít. Lze sem zařadit sezónní pracovníky (např. zedníci, pomocníci v zemědělství apod.). Druhou významnou skupinu osob patřící do této kategorie představují 12

Nepříznivý vývoj v tomto časovém období lze spojovat s existenčními problémy staroříšského podniku PRODOS. © RRA Vysočina

58


Profil města

absolventi (tato kategorie významně vzroste o letních prázdninách, resp. po jejich skončení), kteří si ještě chtějí užít poslední prázdniny. Druhou nejpočetnější kategorií je časový interval s délkou 3 až 6 měsíců (20 % osob). Osoby takto krátce nezaměstnané poměrně brzy, až na výjimky, najdou další zaměstnaní, a to jak prostřednictvím inzerátů, známých, tak i za asistence úřadu práce. Horší zaměstnavatelnost představuje skupina absolventů, která vzhledem k neexistující praxi a k nevhodné vzdělanostní struktuře (jež nerespektuje požadavky trhu práce), musí v řadě případů využít pomoci úřadu práce. Více než polovina osob (přesněji 51,6 %) registrovaných na úřadě práce je bez práce maximálně do šesti měsíců. Přesto nelze hovořit o dobré skladbě nezaměstnaných dle délky nezaměstnanosti, neboť podíl osob s délkou nezaměstnanosti do jednoho roku dosahuje pouhých cca 64 %. Takto velká část osob pak vyžaduje specifický přístup úřadu práce při jejich dalším zaměstnávání (a to jak např. formou rekvalifikací tak i dalšími nástroji aktivní politiky zaměstnanosti). Strukturu uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti zachycuje Obr. 5.14. Obr. 5.14: Struktura uchazečů o práci v Telči dle délky nezaměstnanosti k 31.12.2004.

do 3 m ěsíců 32%

nad 36 m ěsíců 13%

24 až 36 m ěsíců 9%

3 až 6 m ěsíců 20% 12 až 24 m ěsíců 14% 9 až 12 m ěsíců 5%

6 až 9 m ěsíců 7%


Z následujícího Obr. 5.15 je patrný rostoucí význam nezaměstnanosti v delších časových intervalech, a to především u intervalu 24 až 36 měsíců a 36 a více měsíců. Z grafu je patrný dlouhodobý nepříznivý vývoj u těchto časových intervalů. Výrazný růst nastal především ve druhé polovině roku 2002. Růst počtu osob u těchto časových intervalů souvisí s rezignací nezaměstnaných na získání nové práce. Tento nepříznivý trend se může v budoucnu přímo projevit v rostoucí míře nezaměstnanosti ve městě Telči. Nepříznivému vývoji nasvědčují i stagnující tendence u časově krátkých délkových kategorií nezaměstnanosti.

© RRA Vysočina

59


Profil města

Obr. 5.15: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých časovo-délkových kategoriích v období 1.1.2001 až 31.12.2004. 250,0

225,0

bazický index (%)

200,0

175,0

150,0

125,0

100,0

75,0

50,0 VI.01

XII.01

VI.02

XII.02

VI.03

XII.03

VI.04

XII.04

časové období do 3 měsíců 12 až 24 měsíců

3 až 6 měsíců 24 až 36 měsíců

6 až 9 měsíců nad 36 měsíců

9 až 12 měsíců

Zdroj: ÚP Telč, vlastní výpočty

Pozn.: bazický index vývoje = stav k 1.1.2001

5.2.1.2 Nezaměstnanost podle věku Úřady práce věnují zvýšenou pozornost dvou základním věkovým kategoriím. První kategorie představuje osoby od 50 let a výše (pracovní poměr na dobu omezenou – odchod do důchodu), druhou kategorií je skupina osob bez praxe. Jsou to jak mladiství, tak i absolventi (a to jak středních tak i vysokých škol). Zvláště pro tuto druhou skupinu připravilo MPSV ČR podpůrné programy (ve formě příspěvků zaměstnavateli) v případě, že tyto osoby zaměstná. Právě tato druhá skupina, tj. věkovou kategorii do 24 let, představuje jak ve městě (viz Obr. 5.16), tak i v rámci ČR největší skupinu nezaměstnaných osob (především jde o věkovou kategorii 20 až 24 let). V řadě případu mladí lidé nemají o práci zájem; např. chtějí dále studovat, cestovat do zahraničí; přesto by měla být věnována mladým lidem zvýšená pozornost. Jednou z možností zvýšení zaměstnanosti mladých lidí by mohlo být zkvalitnění školského systému potažmo zvýšení přitažlivosti učňovských oborů a odborných oborů, neboť je v současné době na

trhu práce velký zájem o absolventy odborných učilišť a odborných středních škol. Z Obr. 5.16 je patrné, že i druhá skupina osob (tj. 50 až 54 let a 55 a více let) má v rámci struktury nezaměstnanosti významný podíl. Osoby starší padesáti let se tak podílí na nezaměstnanosti ve městě 18 %. Vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, ale i ke snížené schopnosti učit se novým věcem, jsou tyto osoby pro zaměstnavatele málo

© RRA Vysočina

60


Profil města

perspektivní. Nezaměstnané osoby v tomto věku jsou nuceny odcházet do předčasných důchodů nebo jsou začleněny do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných osob. Obr. 5.16: Struktura nezaměstnanosti podle věku uchazečů o práci v Telči k 31.12.2004. 30-34 let 15%

35-39 let 11%

40-44 let 10% 25-29 let 14%

45-49 let 11%

20-24 let 18%

50-54 let 12% 19 let 2%

do 18 let 1%

55 a více let 6%

Zdroj: ÜP Jihlava; vlastní výpočty

V dlouhodobém vývoji, jak dokumentují Obr. 5.17 a Obr. 5.18, se jeví problematicky situace u starších osob, tj. od 35 let a výše (viz Obr. 5.18). U těchto věkových kategorií dochází k postupnému nárůstu počtu nezaměstnaných osob. Jednou z možných příčin je již několikrát zmíněná hospodářská recese u významných zaměstnavatelů ve městě, kde byli především lidé těchto věkových kategorií zaměstnáni. Relativně stabilní vývoj u kategorie mladších lidí je způsoben i jejich větší ochotou vyjíždět za prací. Situace u kategorie osob devatenáctiletých je do určité míry deformovaná malým počtem nezaměstnaných osob. Nejproblematičtěji se jeví vývojové trendy u věkových kategorií 45 až 49 let a 50 až 54 let (viz Obr. 5.18). Nárůst této věkové kategorie může být zapříčiněn používáním stále modernějších postupů ve výrobě při zapojení robotizovaných systémů. Starší lidé mají menší zkušenosti a hůře zvládají i přechod na počítačem řízené/ovládané činnosti. Jednou z možností pro zvýšení adaptibility těchto věkových kategorií je pořádání počítačových kurzů.

© RRA Vysočina

61


Profil města

Obr. 5.17: Vývoj nezaměstnaných ve vybraných věkových kategoriích v období 1.1.2001 až 31.12.2004. 550,0 500,0

bazický index (%)

450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 VI.01

XII.01

VI.02

XII.02 do 18 let

časové období

VI.03

XII.03

19 let

20-24 let

VI.04 25-29 let

XII.04 30-34 let

Zdroj: ÚP Telč; vlastní výpočty

Pozn.: bazický index vývoje = stav k 1.1.2001 Obr. 5.18: Vývoj nezaměstnaných ve vybraných věkových kategoriích v období 1.1.2001 až 31.12.2004. 250,0

bazický index (%)

200,0

150,0

100,0

50,0

0,0 VI.01

XII.01

časové období

VI.02 35-39 let

XII.02 40-44 let

VI.03 45-49 let

XII.03

VI.04 50-54 let

XII.04 55 a v íce let


Pozn.: bazický index vývoje = stav k 1.1.2001 © RRA Vysočina

62


Profil města

5.2.1.3 Nezaměstnanost podle vzdělání Největší skupinu nezaměstnaných dle dosaženého vzdělání (viz Obr. 5.19) představuje skupina osob s učňovským vzděláním. Tato kategorie se podílí více než 46 % na celkové nezaměstnanosti. Situace je do jisté míry dána vysokým počtem takto vzdělaných osob (viz část týkající se vzdělanosti) a nižší adaptabilitou této kategorie na nové podmínky trhu práce (např. oproti kategorii obyvatelstva s maturitou). Vyšší podíl nezaměstnaných osob s učňovským vzděláním lze také přičíst současné hospodářské situaci, což je názorně zachyceno na Obr. 5.20 (viz popis hospodářských problémů). Druhou největší vzdělanostní kategorií nezaměstnaných představují osoby se základním vzděláním, což je dáno jejich obtížnou uplatnitelností na trhu práce. Obr. 5.19: Struktura nezaměstnanosti dle dosaženého vzdělání stav k 31.12.2004.

základní 24%

VŠ 4%

vyučení 46%

úplné středoškolské vzdělání 15%

gym názia 4%

střed.odborné s m at. 6%

střed.odborné bez m at. 1%

Zdroj: ÚP Telč, vlastní výpočty

Z Obr. 5.20 a Obr. 5.21 je názorně vidět, že nejproblematičtější věkovou kategorií jsou osoby s učňovským vzděláním (pozn. možné příčiny byly zmíněny v předchozím odstavci). Znepokojivě se však může jevit negativní vývoj nezaměstnaných vysokoškoláků. Od poloviny roku 2003 totiž dochází k zvyšování počtu takto vzdělaných osob. Tento nepříznivý vývoj se může projevit v odchodu vysokoškolsky vzdělaných lidí z města.

© RRA Vysočina

63


Profil města

Obr. 5.20: Vývoj nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání (osoby bez maturity) v období 1.1.2001 až 31.12.2004. 450,0 400,0

bazický index (%)

350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 VI.01

XII.01

VI.02

XII.02

časové období

VI.03

XII.03 základní

VI.04 vyučení

XII.04 SO bez mat.


Pozn.: bazický index vývoje = stav k 1.1.2001 Obr. 5.21: Vývoj nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání (osoby alespoň s maturitním vzděláním) v období 1.1.2001 až 31.12.2004. 400,0 350,0

bazický index (%)

300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 VI.01

XII.01

VI.02

XII.02

VI.03

XII.03

VI.04

XII.04

časové období SO s mat.

gymnázia

ÚSV

vyšší odborné

VŠ


Pozn.: bazický index vývoje = stav k 1.1.2001 © RRA Vysočina

64


Profil města

5.2.2 Volná pracovní místa Na koni roku 2004 Úřad práce v Telči registroval pouhých 6 volných pracovních míst (VPM), to znamená na jedno volné pracovní místo více než 56 uchazečů o zaměstnání. Poměry ve městě odpovídají situaci v okrese Jihlava (83 uchazečů na jedno volné pracovní místo), naproti tomu v České republice připadá na jedno volné pracovní místo pouhých 11 uchazečů o zaměstnání. V rámci struktury volných míst jich je většina určena pro dělnické profese, jedno místo je pak určeno pro technicko-hospodářské pracovníky. Většinu volných míst vytvořily soukromé subjekty. Pracovní místa byla vytvořena v sektorech průmyslu a služeb. Počet volných pracovních míst závisí na ročním období (viz Obr. 5.22). Všeobecně platí, že v letních měsících je nabídka VPM oproti konci roku širší. V červnu roku 2004 nabízel Úřad práce 18 volných pracovních míst. V červnu tak na jedno volné pracovní místo připadalo 16 uchazečů o zaměstnání, v okrese Jihlava to bylo 19 uchazečů na 1 VPM (v ČR 11,4 uchazečů na 1 VPM). Obr. 5.22: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo ve městě Telči, za období 30.6.2001 až 31.12.2004. 300

265

počet uchazečů na 1 VPM

250

200

150

100

94 66

50

56

51 21 VI.01

16

12

0 XII.01

VI.02

XII.02

VI.03

XII.03

VI.04

XII.04

časové období Zdroj: ÚP Telč; vlastní výpočty

Pozn.: VPM – volné pracovní místo

© RRA Vysočina

65


Profil města

6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA 6.1 Školství Ve městě se nachází mateřská škola, dvě základní školy (vč. zvláštní školy), Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže. Střední školství je zastoupeno Gymnáziem Otokara Březiny a Střední odbornou školou (SOŠ). K 1.7 2004 došlo na základě usnesení Zastupitelstva kraje Vysočina ke sloučení těchto dvou středních škol s novým názvem: Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola, Telč, Hradecká 235. K 30.6.2004 byla zároveň ukončena činnost dislokovaného pracoviště Vyšší odborné školy Jihlava, obor "Cestovní ruch", které působilo při SOŠ. Město Telč se řadí také mezi vysokoškolská města, neboť zde působí stálé pracoviště Masarykovy univerzity (otevření oborů v roce 2004) Brno a ČVUT Praha (předpokládané otevření oborů v roce 2005-2006). V roce 2006/2007 bude v rámci nově vybudovaných prostor ZŠ Masarykova zřízeno centrum celoživotního vzdělávání. Tento projekt je realizován (stavební práce + vybavení) za finanční podpory ze strukturálních fondů EU.

6.1.1 Mateřská škola Mateřská škola Telč vznikla spojením dvou mateřských škol ve městě. Od 1. 1. 2003 je příspěvkovou organizací, jejím zřizovatelem je Město Telč. V budově v ulici Komenského je ředitelství, šest tříd a školní jídelna. V budově v ulici Nerudova jsou dvě třídy a školní jídelna. Tab. 6.1: MŠ Telč, budova v ulici Komenského – charakteristika Kontakt Komenského 512, Telč III tel.: 567 243 386 IČO: 71 00 03 48 [email protected] zřizovatel vlastník objektu forma užívání objektu příslušenství

školní rok

počet tříd

počet žáků

ped. prac.

03/04

6

120

11

Město Telč Město Telč smlouva o výpůjčce s městem Telč jídelna – vlastní stravování

Zdroj: MěÚ Telč

Tab. 6.2: MŠ Telč, budova v ulici Nerudova – charakteristika Kontakt Nerudova 352, Telč IV tel.: 567 243 073 [email protected] zřizovatel vlastník objektu forma užívání objektu příslušenství

školní rok

počet tříd

počet dětí

ped. prac.

03/04

2

50

4

Město Telč Město Telč smlouva o výpůjčce s městem Telč jídelna – vlastní stravování

Zdroj: MěÚ Telč

© RRA Vysočina

66


Profil města

6.1.2 Základní školy Ve městě se nacházejí dvě úplné základní školy jejichž zřizovatelem je město Telč. Součástí základní školy v ulici Hradecká je také Zvláštní škola Telč. Tab. 6.3:Základní škola a Zvláštní škola Telč, Hradecká – charakteristika: Kontakt Hradecká 234, Telč IV tel.: 567 243 673 [email protected] zřizovatel vlastník objektu forma užívání objektu příslušenství Škola sdružuje zařízení

školní rok počet tříd13 počet dětí1 01/02 23/0 539/0 02/03 23/3 546/26 03/04 24/3 523/31 Město Telč Město Telč pronájem (nájemní smlouva s městem Telč) tělocvična, školní fotbalové hřiště Zvláštní škola Základní škola Školní družina

ped. prac.1 32/0 31/4 32/4

Zdroj: Základní škola a Zvláštní škola Telč, Hradecká

Tab. 6.4: Základní škola Telč, Masarykova Kontakt Masarykova 141,Telč II tel.: 567 243 710 [email protected] zřizovatel vlastník objektu Forma užívání objektu příslušenství Škola sdružuje zařízení

školní rok počet tříd počet dětí 01/02 23 549 02/03 23 549 03/04 22 511 Město Telč Město Telč pronájem (nájemní smlouva s městem Telč) jídelna – vlastní stravování, tělocvična Základní škola Školní jídelna Školní družina

ped. prac. 31 31 30

Zdroj: Základní škola Telč, Masarykova

6.1.3 Střední školy Ve městě se nachází dvě střední školy, Gymnázium Otokara Březiny (GOB) a Střední odborná škola (SOŠ). Na základě usnesení Zastupitelstvo kraje Vysočina ze dne 18. listopadu 2003 došlo k 1.7.2004 ke sloučení obou škol pod jeden subjekt. Nově vzniklý subjekt má název Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola, Telč, Hradecká 235. Tab. 6.5: Charakteristika GOB a SOŠ Telč Název Sídlo: IČO školy: Právní forma Zřizovatel: Škola sdružuje zařízení:

Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola, Hradecká 235 Hradecká 235, 588 56 Telč 60545941 Příspěvková organizace Kraj Vysočina Domov mládeže, Školní jídelna, Gymnázium Otokara Březiny, Střední odbornou školu

Zdroj: MŠMT –Registr sítě škol 13

Údaje za lomítkem se týkají zvláštní školy.

© RRA Vysočina

67


Profil města

Tab. 6.6: GOB a SOŠ Telč Vyučované obory studia14 Kód oboru popis oboru KKOV 6441M001 Podnikání a služby

forma studia denní

délka studia v platí od - do letech čtyři 1.7.2004 - neomezeno

6443M002

Ekonom.zemědělství,výživy

denní

čtyři

1.7.2004 - neomezeno

7941K001

Gymn.-všeobecné

denní

čtyři

2.7.1996 - 19.6.2001

7941K001

Gymn.-všeobecné

denní

osm

2.7.1996 - 19.6.2001

7941K001

Gymn.-všeobecné

denní

sedm

2.7.1996 - 19.6.2001

7941K401

G-všeobecné,4leté

denní

čtyři


7941K701


denní

sedm

20.6.2001 - 31.8.2003

7941K801


denní

osm


Zdroj: MŠMT –Registr sítě škol

Gymnázium Otokara Březiny poskytuje studentům kvalitní všeobecné vzdělání včetně možnosti částečné specializace ve vyšších ročnících gymnázia (volba volitelných předmětů). Žáci si na tomto stupni školy mohou volit dva ze tří cizích jazyků (angličtina, francouzština, němčina) a jednu z výchov (hudební nebo výtvarná), v dalších ročnících dále jeden z nepovinných předmětů (informatika, základy administrativy). V předposledním ročníku mají možnost studenti volby tří volitelných předmětů (latina/deskriptivní geometrie, konverzace v cizím jazyce AK/FK/NK, M/F/CH/BI/ZSV(z)D/EV). V posledních dvou ročnících se mohou studenti přihlásit do nepovinných předmětů informatika, základy administrativy a semináře z hudební nebo výtvarné výchovy. Tab. 6.7: Gymnázium Otokara Březiny – charakteristika Kontakt Hradecká 235, Telč tel.: 567 584 551 www.gymntelc.ctn.cz [email protected] zřizovatel vlastník objektu forma užívání objektu příslušenství

školní rok celkem

počet studentů 4leté

ped. prac. 8leté

01/02

319+30(7let)

118

201+30(7let)

28

02/03

321

228

93

26

03/04 348 257 91 28+1 kraj Vysočina kraj Vysočina pronájem (nájemní smlouva s krajem Vysočina) jídelna – vlastní stravování, tělocvična a sportovní areál, posilovna

Zdroj: GOB

Střední odborná škola vychovává již od roku 1958 odborníky pro ekonomické funkce na úrovni podnikového operativního managementu. Absolventi školy nacházejí uplatnění především v úřadech, bankách, pojišťovnách, v obchodu a službách, v soukromém podnikání nebo pokračují ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách. Profilujícími předměty oboru podnikání a služby jsou účetnictví, ekonomika, informační technologie, písemná a elektronická komunikace, dva cizí jazyky, marketing a management, právo, statistika a praxe. Formou výběrových předmětů se mohou studenti v rámci tohoto oboru profilovat směrem na cestovní ruch nebo veřejnou správu.

14

Barevné položky značí aktuálně platné obory školy.

© RRA Vysočina

68


Profil města

Tab. 6.8: Střední odborná škola – charakteristika Kontakt školní rok počet tříd počet dětí ped. prac. nám. Zachariáše z Hradce 2 01/02 8 182 21 Telč 02/03 8 182 22 tel.: 567 243 577 www.sostelc.cz 03/04 8 192 21 [email protected] zřizovatel kraj Vysočina vlastník objektu Město Telč, od 19. 3. 2004 Masarykova univerzita Brno forma užívání objektu pronájem (nájemní smlouva s Městem Telč, od 19. 3. 2004 s MU Brno) jídelna – vlastní stravování, internát – 85 lůžek (vlastník objektu kraj příslušenství Vysočina) Zdroj: SOŠ

6.1.4 Vysoké školy A. Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta – paralelně všechny obory bakalářského kombinovaného studia, které se otevírají i v Brně, tzn. Management, Bankovnictví, Pojišťovnictví, Regionální rozvoj a správa (včetně Regionálního rozvoje a cestovního ruchu a Veřejná ekonomika a správa). První studenti do těchto oborů byli přijati v roce 2004. Současně budou s těmito obory v Telči otevřeny i adekvátní programy celoživotního vzdělávání (CŽV). Kromě výše zmíněných studijních oborů zahájí ESF dvouletý program celoživotního vzdělávání Pojišťovnictví Kooperativa (uzavřené firemní vzdělávání). Filozofická fakulta – obor Dějiny umění se zaměřením na památkovou péči a kulturní

dědictví v rámci kombinovaného studijního programu Obecná teorie a dějiny umění a kultury.

Zastupitelstvo města Telč rozhodlo na svém 7. zasedání (rok 2004) o bezúplatném převodu budovy, kde sídlí SOŠ, do vlastnictví Masarykovo univerzity. SOŠ má díky nájemní smlouvě zaručeno užívání této budovy za stejných podmínek jako doposud. V rámci projektu regionálního rozšíření působnosti Masarykovy univerzity v Telči je využívána budova bývalé jezuitské koleje na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči. Smyslem projektu je vytvořit nezbytné zázemí pro rozšíření nabídky studijních i vzdělávacích příležitostí fakult Masarykovy univerzity v kraji Vysočina.

B. České vysoké učení technické v Praze Město Telč rozhodlo také o spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze, konkrétně s Fakultou architektury. Pro úspěšné zahájení výuky je však potřeba v nejbližším období stavebně upravit nemovitost na nám. Zachariáše z Hradce č. p. 3 (bývalé jezuitské gymnázium), která již byla bezúplatně převedena ČVUT v Praze. V období zpracování tohoto profilu probíhají přípravné kroky pro celkovou rekonstrukci objektu (zpracován projekt, probíhá stavební řízení).

6.1.4 Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání je ve městě možné vnímat ve dvou hlavních směrech. Jednak jde o celoživotní vzdělání, které bude realizovat vznikající pracoviště vysokých škol a jednak individuální vzdělávací aktivity (kurzy) realizované městem, školami, DDM apod. © RRA Vysočina

69


Profil města

S finanční podporou ze strukturálních fondů EU je v současné době řešena I. etapa komplexního projektu „Otevřená škola“. Projekt Otevřená škola řeší rekonstrukci ZŠ Masarykova v Telči na vzdělávací, komunitní a volnočasové centrum celého regionu. V I. etapě dojde k vybudování nástavby nad stravovací pavilon a vestavbě invalidního výtahu, čímž budou vytvořeny prostory jednak pro výuku žáků, ale také dojde k vytvoření zázemí pro další vzdělávání obyvatel mikroregionu Telčsko. Vzdělávací kurzy budou zaměřeny na posílení zaměstnanosti a zaměstnavatelnosti obyvatel mikroregionu Telčsko. V nových prostorách budou tedy pořádány pravidelné vzdělávací kurzy posilující možnosti uplatnění občanů mikroregionu na trhu práce. V dalších etapách řeší projekt „Otevřená škola“ především vybudování prostor v rámci podkroví ve staré budově školy, přístavbu dílen, vybudování víceúčelového hřiště s umělým povrchem. Zároveň v návaznosti na rozšíření prostor ZŠ Masarykova je zvažováno přesunutí činnosti DDM do nových prostor školy (zlepšení podmínek pro rozšíření činnosti DDM).

6.1.5 Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže Město Telč je zřizovatelem Základní umělecké školy a Domova dětí a mládeže. A. Základní umělecká škola poskytuje základní umělecké vzdělání ve dvou oborech: hudebním a výtvarném. Školu, vč. pobočky v Nové Říši celkově navštěvuje cca 420 žáků. V současné době umožňuje škola studium hry na tyto nástroje: klavír, housle, akordeon, zobcová a příčná flétna, kytara, klarinet, trubka, saxofon, EKN (el. klávesové nástroje), bicí nástroje a různá komorní a souborová uskupení. K činnosti školy patří pravidelné koncerty žáků hudebního oboru a výstavy prací žáků výtvarného oboru ve vestibulu školy. B. Dům dětí a mládeže sídlí v centru města na Nám. Zachariáše z Hradce. DDM realizuje nejrůznější zájmové kroužky pro děti, mládež i dospělé, pořádá kulturní a sportovní akce, pořádá pobytové nebo putovní tábory apod. DDM dále provozuje základu v obci Zvolenovice (cca 5 km od Telče) – pronájem od obce.

6.2 Zdravotnictví Zdravotnické služby ve městě mají regionální význam. V územním obvodu pověřeného městského úřadu Telč je zdravotnická péče poskytována již jen v Nové Říši (praktický lékař a stomatolog) a Urbanově (praktický lékař). Zdravotnické služby jsou poskytovány na standardní úrovni a není zde výrazná absence některých ze specializací lékařů (výčet viz tab. 4.10 – tab. 4.14). Lůžková péče je poskytována především nemocnicemi v Jihlavě a Dačicích. Lékařská pohotovost byla v Telči zrušena k 1.1.2003. LSPP pro děti i dospělé pro město Telč zajišťuje nemocnice v Dačicích (cca 12 km). V Telči se nachází také výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina a dvě lékárny. Sdružené ambulantní zařízení - Poliklinika Telč s.r.o. (Masarykova 330) Vlastníkem objektu polikliniky je město Telč. Objekt je pronajímán Sdružení lékařů působících na poliklinice. Na poliklinice jsou následující léčebné a vyšetřovací složky: biochemická laboratoř, dopravní zdravotní služba, fibroskopie, oční optika, logopedie, rehabilitace, rentgen, sonografie a stacionář.

© RRA Vysočina

70


Profil města

Tab. 6.10: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Adresa Masarykova 330, Telč Masarykova 330, Telč Masarykova 444, Telč Špitální 46, Telč

MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.

Jméno Hofhanzlová Emílie Káčerek Pavel Nosek Jiří Řičánek Jaroslav15

Zdroj: www.uzis.cz (Registr zdravotnických zařízení )

Tab. 6.11: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost Adresa Masarykova 444, Telč Masarykova 444, Telč Masarykova 444, Telč

Jméno MUDr. Matoušková Eva MUDr. Brzková Ludmila MUDr. Stříteská Marie

Zdroj: www.uzis.cz (Registr zdravotnických zařízení)

Tab. 6.12: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé – stomatologa Adresa Masarykova 445, Telč Masarykova 445, Telč Masarykova 445, Telč Masarykova 445, Telč Svatojánská 431, Telč Svatojánská 431, Telč

MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.

Jméno Plucarová Vlasta Policarová Marie Bínová Alena Bínová Anna Štumarová Milada Štumar Miloš


Tab. 6.13: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé – gynekologa Adresa Masarykova 330, Telč

Jméno MUDr. Řičánek Jan


Tab. 6.14: Samostatná ordinace lékaře specialisty Název Interní a alergologická ordinace Interní ambulance Kožní ambulance Neurologická ambulance Oční ambulance Odborný lékař ORL Ortopedická ambulance Specialista pro chirurgii Urologická ambulance Revmatologická a interní ambulance Lékař specialista TRN Revmatologie a alergologie

Adresa Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 330 Masarykova 444 náměstí Zachariáše z Hradce 53 náměstí Zachariáše z Hradce 53

MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.

Jméno Kovaříková Drahuše Čech Jaroslav Ulrichová Dagmar Baš Hanuš, CSc. Havlásek Jaromír Kelpenčev Todor Dobeš Jiří Procházka Jan Čermák Vladivoj Vetchá Jitka

MUDr. Biskup Ivan Doc. MUDr. Jíra Milan, CSc.


15

Zajištění zdravotní péče pouze pro domov důchodců.

© RRA Vysočina

71


Profil města

Tab. 6.15: Zdravotnická záchranná služba Název Zdrav. záchranná služba kraje Vysočina

Adresa Masarykova 330


Tab. 6.16: Lékárny ve městě Název Lékárna K - pharma, a.s. Lékárna U Sv. Anny, s.r.o.

Adresa Masarykova 330 Masarykova 65


6.3 Sociální péče a služby Sociální péče a služby jsou ve městě reprezentovány především prostřednictvím Sociálního odboru městského úřadu, jenž zpřístupňuje občanům Telče a okolí výkon státní správy na úseku sociální péče a sociálního zabezpečení. Konkrétní sociální služby poskytuje domov důchodců, který umožňuje celoroční ústavní péči a dům s pečovatelskou službou, který zajišťuje speciální služby ve svém středisku i v terénu. Od počátku roku 2004 je realizován společný projekt mikroregionů Telčsko, mikroregionu Novoříšsko a Oblastní charity Jihlava, tzv. Komunitní plán sociálních služeb. Jedná se o významný krok v oblasti rozvoje sociálních služeb v regionu. Záměrem projektu je vytvořit komplexní plán, který bude řešit zkvalitnění péče o seniory a zdravotně postižené v regionu Telčsko. V době zpracování tohoto profilu je vyškolena řídící skupina, proběhlo dotazníkové šetření a je zpracována analýza současného stavu.

6.3.1 Dům s pečovatelskou službou, terénní pečovatelská služba Dům s pečovatelskou službou (DPS) se nachází v moderním objektu (vybudovaném pro tento účel v roce 1996) s odpovídajícím zázemím pro tento typ sociálních služeb. Provozováním DPS a terénní pečovatelské služby byla od 1.10.1996 pověřena Oblastní charita Jihlava. DPS nabízí občanům bydlení ve 33 malometrážních bytech s celkovou kapacitou 35 míst. Město Telč je vlastníkem objektu DPS, který obývají nájemníci na základě nájemních smluv. Nájem na část nebytových prostor je uzavřen s Oblastní charitou Jihlava, která zde provozuje pečovatelskou službu. Byty jsou rozloženy ve třech podlažích, dva byty jsou dvoupokojové, čtyři byty v přízemí jsou bezbariérové. Součástí každého bytu je kuchyňská linka, elektrický vařič, koupelna, WC, každý byt má samostatný elektroměr a vodoměr. Byty v přízemí a v 1. patře mají balkony. V budově je také výtah. Součástí objektu je i technické zázemí pro poskytování pečovatelské služby. Technické zázemí pečovatelské služby je tvořeno střediskem osobní hygieny, kuchyňkou se skladem jídlonosičů, prádelnou, místností pracovní terapie, kanceláří, klubovnou a velkým společenským sálem. Pečovatelská služba je jak v samotném DPS, tak i v terénu poskytována v rozsahu pěti pracovních dní, pondělí - pátek od 6:00 do 15:30. Pečovatelská služba zajišťuje jednoduché ošetřovatelské úkony např. podání léků aj. Dále zajišťuje rozvoz obědů, které jsou připravovány v jídelně SOŠ Telč. Součástí činnosti pečovatelské služby jsou dále nákupy, pochůzky, zajištění lékařské péče, donášení pošty, pomoc při úklidu bytu, mytí oken, donášku otopu, praní prádla v prádelně pečovatelské služby, koupele a pedikúru ve středisku hygienických služeb, rozvoz obědů. Pečovatelská služba je poskytována na základě žádosti, která je doložena vyjádřením ošetřujícího lékaře.

© RRA Vysočina

72


Profil města

6.3.2 Domov důchodců Domov důchodců se nachází v historickém objektu městského špitálu z 16. století. V areálu budovy je také stavebně začleněna kaple z roku 1779. Od roku 1995 je zřizovatelem příspěvkové organizace Domov důchodců Telč město Telč. Domov důchodců Telč poskytuje nezbytnou ústavní péči pro staré občany mikroregionu Telčsko a z přilehlých oblastí kraje Vysočina a pro doplnění kapacit i ze vzdálenějších míst (zejména velmi nemocní těžce umístitelní klienti). . O ubytování v Domově důchodců Telč projevují zájem i občané ze vzdálených míst vzhledem k relativně klidnému prostředí ve městě. Problémem je současný nevyhovující stavebně-technický stav objektu a finanční náročnost nezbytných oprav (historický objekt). Vzhledem k památkové ochraně nelze zároveň vybudovat pokoje odpovídající dispozice (jedno a dvojlůžkových oproti dnešním tři až pětilůžkovým). Základní charakteristika:  kapacita ubytovacích míst: 60 (19 pro muže, 41 pro ženy),  10 třílůžkových, 2 čtyřlůžkové a 4 vícelůžkové pokoje,  součástí poskytovaných služeb je rehabilitace v oborech muzikoterapie, magnetoterapie a léčebný tělocvik,  obyvatelé domova důchodců mají možnost se zúčastnit kulturních vystoupení a různých společenských akcí,  zdravotní péči zajišťuje praktický lékař, odborná vyšetření lékaři na Poliklinice Telč,  domov důchodců je členem Asociace ústavů sociální péče.

6.3.3 Dětský domov Telč Zřizovatelem dětského domova je kraj Vysočina. Dětský domov poskytuje celoroční náhradní rodinnou péči pro děti ve věku 3 - 18 let s nařízenou ústavní výchovou. Historie domova počíná rokem 1945 a budova byla během těchto let několikrát modernizována. Žije zde 24 dětí ve třech samostatných rodinných skupinách. Děti se zapojují do nabídky kulturních a společenských akcí v rámci města a nabídky zájmové činnosti (Dům dětí a mládeže, sportovní klub…).

6.3.4 Sociální odbor MěÚ Telč Existence sociálního odboru MěÚ zpřístupňuje občanům Telče a okolí výkon státní správy na úseku sociální péče a sociálního zabezpečení.

6.3.5 Projekt "Zdravé město" Město Telč je přidruženým členem Národní sítě Zdravých měst České republiky (NSZM ČR). Cílem je zejména prosazování politiky zdraví a udržitelného rozvoje, zvyšování kvality života, zapojení veřejnosti do dění ve městě. Celý projekt je koordinován odborem kultury MěÚ Telč.

© RRA Vysočina

73


Profil města

6.4 Kultura, sport, volný čas Město Telč je významným centrem kulturního života s pestrou nabídkou kulturních a kulturně vzdělávacích akcí. Hlavní úlohu v tomto směru plní Odbor kultury MěU Telč. Odbor kultury zajišťuje celoroční provoz městského informačního střediska a sezónní provoz věže sv. Ducha, dále připravuje kulturní akce a zajišťuje spolupráci se školami. Tato kapitola se zaměřuje na popis současné situace ve vztahu k možnosti společenského vyžití místních obyvatel. Kapitola úzce doplňuje kap. 7.2, zde je však popisován stav z pohledu možného vyžití návštěvníků města a dalšího rozvoje cestovního ruchu.

6.4.1.Kulturní infrastruktura Zázemí pro kulturní a společenské vyžití místních obyvatel poskytují především prostory Orlovny (kino), Sokolovny a Městské knihovny, popř. Domu dětí a mládeže a Základní umělecké školy. V návaznosti na historický a kulturní potenciál se ve městě dále nachází celá řada galerií, konferenčních prostor apod. (tyto kulturní zařízení jsou podrobněji popsány v rámci kapitoly 7.2.2). Orlovna, kino Telč Kinosál se nachází v hlavním sále Orlovny, tj. objektu Jednoty Orel Telč. Kino zajišťuje promítání filmů pro veřejnost, filmový klub, letní kino. Provozovatelem kina Telč je Studio Produkce 2, s.r.o.. V objektu se dále konají divadelní představení pro děti i dospělé, hudební akce apod. Sokolovna V objektu sokolovny se nachází velký společenský sál a restaurační zařízení (provozovatelem soukromý subjekt). Sokolovna slouží především pro pořádaní nejrůznějších kulturních akcí (koncerty, divadelní představení, taneční zábavy, plesy apod.), prodejní akce aj. Městská knihovna Městská knihovna Telč sídlí v centru města na nám. Zachariáše z Hradce. Knihovna má oddělení pro děti, oddělení pro dospělé a čítárnu. Čtenáři si mohou vybrat ze 40 druhů novin a časopisů, vyhledávat informace prostřednictvím ONLINE katalogu automatizovaného systému LANius i využít připojení do informační sítě Internet. Městská knihovna je organizační složkou města.

Tab. 6.17: Městská knihovna Telč (statistické údaje r.2003) Počet svazků Počet odebíraných periodik Počet výpůjček Počet čtenářů Počet návštěvníků Prostory (m2) Počet zaměstnanců (počet úvazků)

26 146 43 85 765 1 335 11 801 190 2,75

Zdroj: www.knihzdar.cz © RRA Vysočina

74


Profil města

Tab. 6.18: Vybrané kulturní prostory ve městě Kulturní prostory ve městě Městská galerie Hasičský dům Městská knihovna Základní umělecká škola Dům dětí a mládeže Vstupní síň radnice Muzeum Vysočiny Státní zámek Telč Galerie Jana Zrzavého Katolický dům Ateliér Síň Sokolovna Galerie M+K Galerie U Michala Galerie Wimmer

Provozovatel Město Telč Město Telč Město Telč Město Telč Město Telč Kraj Vysočina NPÚ Národní galerie Praha Jednota Orla Telč Spolek Oblast Soukromý subjekt (vlastník TJ Sokol Telč) Soukromý subjekt Soukromý subjekt Soukromý subjekt

Zdroj: Šetření RRAV

6.4.2 Sportovní zařízení Město Telč nabízí poměrně širokou základnu sportovních zařízení umožňující sportovní vyžití v rozmanitém počtu sportů pro různé výkonnostní kategorie. Hlavní úlohu v oblasti sportovní vybavenosti plní sportovní areál. Sportovní areál zahrnuje: fotbalový stadion (rozměry cca 100 x 60 metrů, šatny, sprchy, kapacita hlediště cca 2 000 míst na stání), pozemek v majetku TJ Sokol, SK Telč je v nájmu na 30 let. atletický sektor, pozemek v majetku TJ Sokol, SK je v nájmu na 30 let. volejbalové kurty (rozměry cca 40 x 25 m, šatny, sprchy, kapacita hlediště cca 100 míst na stání), vlastnictví SK Telč. Mezi další zařízení určené pro sport patří: Sportovní hala Sportovní hala svými parametry (plocha 21 x 36 m) umožňuje hru basketbalu, házené, sálového fotbalu, volejbalu, tenisu. Ke sportovní hale přísluší občanská vybavenost se čtyřmi šatnami a odpovídajícím sociálním zařízením. Hala je pronajímána organizacím i soukromým osobám, slouží výlučně pro sportovní činnosti. Vlastník - Česká obec sokolská. Umělá ledová plocha – rozměry cca 30 x 60 m, pozemek v majetku města, stavby v majetku SK Telč, šatny, sprchy, kapacita hlediště cca 500 míst na stání, ledovou plochu využívají hokejové týmy ze širokého okolí, o víkendu bruslení pro veřejnost.

Sportoviště GOB a SOŠ Telč: -

Sportovní areál, Hradecká ul. – rozměry 50 x 68 m, kurt pro házenou, basketbal, volejbal, tenis. Vlastník kraj Vysočina.

-

Sportovní areál, Batelovská ul. - hřiště na tenis, odbíjenou, košíkovou, kopanou, házenou, nohejbal, tenisové kurty na internátu. Vlastník kraj Vysočina.

© RRA Vysočina

75


Profil města

Fotbalové hřiště ZŠ Hradecká – rozměry 80 x 45 m, ve všední dny od 8.00 do 16.00 využívá ZŠ, gymnázium i SK Telč, možnost vstupu veřejnosti, přetíženost. Vlastník Město Telč. Motokrosový areál Autoklubu Tourservisu Telč – výměra cca 2,5 ha, střelnice, cvičiště pro kynology, klubovny a sklady. K využití po ukončení výuky lze využít tělocvičen jednotlivých škol: Tab. 6.19: Školní tělocvičny Škola ZŠ Hradecká ZŠ Masarykova Gymnázium16 SOŠ

Rozměry 10 x 20 m 7 x 14 m 10 x 20 m 98 m2

Zdroj: Sociálně - ekonomická analýza

V roce 2004 proběhla rekonstrukce umělé ledové plochy Zimního stadionu Telč. V době zpracování tohoto profilu dále realizována za finanční podpory Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy I. etapa rekonstrukce technologie chlazení Zimního stadionu Telč.

Ostatní sportovní vybavenost ve městě  Fitness, aerobic, sauny, posilovny, solarium, sauna apod.  Dětská hřiště: V roce 2000 podpořil MěU Telč v rámci svého grantového programu "Rodiče dětem 2000" výstavbu a rekonstrukci 10 dětských hřišť a koutků ve městě: - Sportovní kout na sídl. Radkovská - Dětský koutek na nám. Hrdinů - Dětské hřiště na ul. 28. října - Hřiště na ul. 28. října - Sportoviště na Oslednicích - Dětské hřiště ve Studnicích - Nové dětské hřiště na sídl. Radkovská - Hřiště na sídl. Radkovská - Dětský koutek na ul. Myslibořská - Dětský koutek na ul. Myslibořská

16

V roce 2004 proběhla komplexní rekonstrukce v celkové hodnotě přesahující 2 mil. Kč.

© RRA Vysočina

76


Profil města

6.4.3 Kulturní, sportovní a zájmové spolky a sdružení

Tab. 6.20: Kulturní a zájmové spolky působící ve městě Druh spolku pěvecký

Název spolku

Zaměření

Dívčí pěvecký sbor Cantilena při Gymnáziu Otokara Březiny

pěvecký pěvecký

Pěvecký sbor Cordia Telč Pěvecký sbor SMETANA Telč

hudební hudební

Telčská dechovka Dixieland Jazz Band Telč

sborové skladby od 16. století po dnešek, duchovní i světské, lidové i umělé, spirituály i populárnější skladby muzikálové. Interpretace především duchovní hudby Interpretace klasických sborových skladeb, úprav lidových písní i duchovní hudby. dechovka jazz

hudební

Kruh přátel hudby Telč

organizování koncertů vážné hudby, literární večery

folklorní

Podjavořičan Telč

folklorní

Kvítek

soubor prezentuje písně a tance z moravské strany Českomoravské vrchoviny – Horácka, pořádá folklorní celostátní a mezinárodní festivaly apod. dětský folklorní soubor

kulturní

Muzejní spolek

kulturní

Oblast

zájmové

Občanské sdružení PHOENIX Telč Orel, jednota Telč

zájmové zájmové zájmové

přednášková, badatelská a publicistická činnost o historii města a regionu, záchrana historických dokumentů, pořádání výstav spolek zaměřený na výstavy moderního a alternativního výtvarného umění (má pronajaté výstavní prostory na Židovském hřbitově), publikační činnost pořádání výstav, obnovení odkazu F. M. Nágla –Pěšky krajem malíře F. M. Nágla přednášková, sportovní a výstavní činnost

Společnost přátel Kanady v ČR spolek s celostátní působností se sídlem v Telči, výstavní činnost Společnost telčské místní pořádání akce Parní léto a Mikulášská jízda (víkendové dráhy jízdy parním vlakem), výstavní, sběratelská a dokumentární činnost

Zdroj: Šetření RRAV

Sportovní organizace:         



Sportovní klub Telč Sokol Telč Orel Jednota Telč Dům dětí a mládeže Klub českých turistů Telč Autoklub Tourservis Telč Horolezecký oddíl Javořice Jezdecká společnost Mykonos Telč Jezdecký klub Telč Croquet club Dynamo Telč

© RRA Vysočina

77


Profil města

6.4.4 Kulturní, sportovní a jiné společenské akce Město Telč nabízí celoročně řadu mezinárodních, nadregionálních, regionálních a místních akcí, od největšího amatérského hokejového turnaje v České republice (únor), přes vystoupení telčských folklórních souborů při Vítání jara (duben), Horácký jarmark (červenec), čtrnáctidenní Folkové prázdniny, soutěž v létání horkovzdušných balonů - Balóny nad Telčí (srpen) až po prestižní Francouzsko-českou hudební akademii. Nejvýznamnější pravidelné a kulturní a sportovní akce jsou vyjmenovány v kap. 5.2.4. Nejvýznamnější akcí, resp. souborem akcí je pravidelný kulturní produkt města pod názvem Telčské léto. Součástí programu Telčského léta je rozmanitá škála koncertů, vystoupení souborů, divadel, promítání filmů, výstav apod. Odbor kultury MěÚ Telč spravuje a pravidelně aktualizuje podrobný kalendář akcí. Tento kalendář je k dispozici na Informačním středisku, internetových stránkách města a mikroregionu Telčsko.

6.4.5 Zahraniční partnerská města Telče Spolupráce měst se rozvíjí především na úrovni samospráv, spolků a škol, a to v oblasti kultury i sportu a výměny zkušeností. Partnerskými městy jsou:

-

Belp (Švýcarsko) Rothenburg ob der Tauber (Německo) Šal’a (Slovensko) Waidhofen an der Thaya (Rakousko) Wilber (USA)

© RRA Vysočina

78


Profil města

7. CESTOVNÍ RUCH 7.1 Stručná charakteristika města z pohledu CR Město Telč má výjimečný kulturní i přírodní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Dominantou je historické centrum města Telče zapsané na seznam kulturního a přírodního světového dědictví UNESCO. Součástí historického centra je také národní kulturní památka Zámek Telč. Cestovní ruch v Telči je dále umocňován konáním významných kulturních akcí. Návštěvníci mohou navštívit řadu expozic, galerií a muzeí. Město Telč je rovněž spjato s životem významných osobností. Mezi nejznámější patří Otokar Březina. Přírodní potenciál je tvořen množstvím přírodních hodnot v okolí města a kvalitou životního prostředí. V blízkosti Telče (cca 12 km) se nachází nejvyšší vrch Českomoravské vrchoviny – Javořice (837 m). Městem prochází řada značených cyklistických a pěších turistických tras. Historický a kulturní význam města a okolí je umocňován také trvalým zájmem tvůrců filmových děl o historické exteriéry Telče. Mezi nejsledovanější filmové projekty patří např. film Až přijde kocour, či pohádky Pyšná princezna, Z pekla štěstí, Jak se budí princezny apod..

7.2 Kulturní předpoklady 7.2.1 Památky Historické centrum města Telče bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992. Do dnešní doby se zde zachovaly pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami. Náměstí Zachariáše z Hradce je lemováno jedinečným souborem gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Telč je spolu s ostatními městy zapsanými na seznamu UNESCO sdružena v Organizaci měst světového kulturního dědictví (OWHC). Město Telč je dále jedním ze zakládajících členů dobrovolného svazku obcí „České dědictví UNESCO“. Cílem tohoto svazku je mimo jiné realizace aktivit spojených s propagací významu, souvislostí a řešení problémů světového kulturního a přírodního dědictví. Součástí historického centra je původně gotický hrad, který byl v 16. století přestavěn v renesanční zámek. K zámku přiléhá rozlehlá renesanční zahrada a anglický park s klasicistním skleníkem. Areál zámku Telč je od roku 1995 veden jako národní kulturní památka a je považován za klenot moravské renesanční zámecké architektury. Zámek je přístupný v sezóně a cca 4 dny o Vánocích. Zámek každoročně navštíví cca 95 tis. turistů. Statistika návštěvnosti zámku je zachycena v tab. 7.1. Významné pro rozvoj cestovního ruchu ve městě je také působení města Telče v rámci dobrovolného svazku obcí pro názvem Česká inspirace, svazek obcí. Účelem a cílem svazku jako dobrovolné, zájmové, nestranické a nevládní organizace, je aktivně přispívat k rozvoji turistického ruchu se zaměřením na kulturní nabídku sdružených měst. Česká inspirace úzce spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu, Ministerstvem pro místní rozvoj, cestovními agenturami apod. Probíhají prezentace v zahraničí a pravidelně je vydáván kulturní kalendář a turistické propagační materiály. Další významnou organizací, jejíž je město Telč členem je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS). SHS ČMS napomáhá k vytváření podmínek a nástrojů pro zachování, propagaci a trvale udržitelný rozvoj kulturního dědictví. Je dobrovolnou, zájmovou, nestranickou a nevládní organizací, která sdružuje 188 obcí a městských částí a 7 jiných právnických osob. © RRA Vysočina

79


Profil města

Od roku 2006 se město Telč stane sídlem Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště pro kraj Vysočina. Národního památkový ústav bude sídlit v „Lanerově domě“ v Telči, který od města odkoupilo Ministerstvo kultury ČR. V době zpracování tohoto profilu se připravuje rekonstrukce tohoto barokního objektu c částce cca 50 mil. Kč. Tab. 7.1: Návštěvnost zámku Telč 2000

2001

90 000

96 000

2002

2003

93 751

87 563

2004 71 090

Zdroj: IS Telč

Historické centrum města Telče je zároveň od roku 1970 městskou památkovou rezervací. Část městské části Staré Město je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Mezi významné památky města dále patří:  Radnice vznikla na místě dvou gotických domů, současné průčelí pochází z roku 1574, pravděpodobně podle návrhu architekta Baldassara Maggiho. Jde o ojedinělou světskou stavbu ve střední Evropě, která má fasádu s tzv. vysokým architektonickým řádem, tj. pilastry nad sloupy prochází celou výškou dvou pater. 

Kostel sv. Ducha – jedna z nejstarších zachovalých památek s pozdně románskou hranolovitou veřejnosti přístupnou věží (49m vysoká). V přízemí je umístěna archeologická expozice nálezů objevených při rekonstrukci věže. Dnes patří Českobratrské církvi evangelické.



Farní kostel sv. Jakuba - gotická stavba z 2. pol. 14. století. V dnešní podobě byl kostel dostavěn po požáru v polovině 15. století, ambit s obrazy křížové cesty byl přistavěn po roce 1737, koncem 19. století byl kostel regotizován.



Kostel Jména Ježíš - postaven v letech 1663-67 v sousedství jezuitské koleje. Jde o barokní stavbu s prostornou klenutou lodí a emporami po stranách.



Kostel Matky Boží – na Starém Městě, založen údajně r. 1099. Uvnitř kostela se nacházejí řezbářské práce z pol. 17. stol.



Konvikt sv. Andělů – původně sladovna, po příchodu jezuitů sídlo konviktu. Sv. Andělů (škola chrámové hudby). Po zrušení řádu se konvikt stal obytným domem panských úředníků.



Jezuitská kolej – mohutný barokní areál postaven v roce 1655.



Měšťanské domy č. 15 a 61



Mariánský (morový) sloup



Horní a Dolní kašna na náměstí - barokní kašny.

7.2.2 Muzea a galerie 

Městská galerie Hasičský dům - městská galerie byla otevřena v roce 2004 ve zcela rekonstruovaném objektu bývalé hasičské zbrojnice na náměstí Zachariáše z Hradce.



Muzeum Vysočiny, pobočka Telč – (v JZ křídle zámku), dokumentuje historii města a vývoj řemesel. Vystaveny jsou slavnostní horácké kroje, malovaný lidový nábytek, obrázky na skle. K nejcennějším exponátům patří model města z roku 1895 a pohyblivý betlém z pol. 19 stol.

© RRA Vysočina

80


Profil města



Galerie Jana Zrzavého – (v zámeckém ochozu), stálá expozice Národní galerie. Prezentuje významnou část tvorby malíře J. Zrzavého (1890 – 1977).



Galerie M+K – (nám. Zachariáše z Hradce 71), česká grafika, výstavy.



Galerie U Michala - (nám. Zachariáše z Hradce 61), keramika, sklo.



Galerie Wimmer - (nám. Zachariáše z Hradce 65), obrazy.



Vstupní síň radnice - (nám. Zachariáše z Hradce 10), výstavy.



Ateliér Síň – (židovský hřbitov), výměnný výstavní program alternativních výtvarníků.



Věž kostela sv. Ducha – stálá expozice Jana Křena.

Muzeum i všechny galerie jsou v provozu celoročně, výjimkou je sezónní provoz Ateliéru Síň. V letní sezónně je zpřístupněna i věž kostela sv. Ducha.

7.2.3 Ostatní kulturní zařízení Kino 

Kino Telč (ul. Jihlavská) - kinosál se nachází v hlavním sále Orlovny, tj. objektu Jednoty Orel Telč. Kino zajišťuje promítání filmů pro veřejnost, filmový klub, letní kino. Provozovatelem kina Telč je Studio Produkce 2, s.r.o..

Výhledy na město 

věž kostela sv. Ducha



věž kostela sv. Jakuba



Rozhledna Oslednice

Tab. 7.2: Návštěvnost vyhlídkových míst vyhlídkové místo věž kostela sv. Ducha věž kostela sv. Jakuba rozhledna Oslednice

2000 8 273

2001 6 042

2002 6 679

2003 3 940

2004 2 977

9 600 6 493

9 781 4 570

9 415 5 914

9 600 5 717

10 292 5 371

Zdroj: MěÚ Telč

7.2.4 Významné kulturní akce Město Telč se stává centrem kultury o čemž svědčí množství významných pravidelných akcí, které jsou zde pořádány. Z hlediska cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější:  Prázdniny v Telči 

Balóny nad Telčí



Horácký jarmark



Dny evropského kulturního dědictví



Evropské setkání folklórních souborů

© RRA Vysočina

81


Profil města



Vítání jara



Setkání pěveckých sborů



Parní léto



Francouzsko-česká hudební akademie



Zimní folkové prázdniny



Festival Krajina hudby



Svatováclavské časy



Mezinárodní hudební festival PONTES



Běh Terryho Foxe



Májový trh



Sezóna Kruhu přátel hudby

7.3 Přírodní předpoklady Město Telč se rozkládá ve vrchovinné oblasti s mírně zvlněným reliéfem, s množstvím přírodních hodnot a vysokou kvalitou životního prostředí. Některá území v okolí města mají zvláštní režim jako rezervace nebo chráněné přírodní útvary (viz níže). Z pohledu cestovního ruchu je významná poloha města v blízkosti nejvyššího vrchu Českomoravské vrchoviny Javořice. Vrch Javořice se v létě stává cílem řady cykloturistických a pěších výletů, v zimě jde o lokalitu vhodnou pro běžecké lyžování. V okolí Telče se rozkládá řada rybníků vhodných pro rybaření. Terén je dále vhodný také k houbaření. Pro odpočinek a procházky návštěvníci města mohou využít zejména volně přístupný zámecký park a dále např. klidovou oblast Oslednice, popř. Lipky (lipová alej). Tab. 7.3: Přírodní zajímavosti ve městě a okolí Název

KÚ

Rozloha (ha)

Důvod vyhlášení

Přírodní rezervace Jechovec Luh u Telče Mrhatina Rašeliniště Bažantka Roštýnská obora Štamberk a kamenné moře Pařezitý rybník Velký Přírodní památky Černíč Horní Nekolov Lukšovská Míchova skála Rašelinné jezírko Rosička Zdroj: AOPK

© RRA Vysočina

Olšany Telč Řásná Doupě, Řídelov Doupě Lhotka, Řásná Řásná

6,18 14,36 14,5 4,24 31,88 14,1 27,96

Bohatá lokalita bledule jarní Zbytek lužního porostu Přirozený bukový porost Slatiniště a vlhké louky, hnízdiště bekasiny otavnílistnatý porost s převahou buku Starý Přirozený suťový les na kamenném moři Podmáčené lesní porosty na okraji rybníka

Černíč Mrákotín Řídelov Řásná Sedlejov

23,66 18,6 21,78 0,2 0,086

Rybník s velmi bohatou květenou Zbytek bukového porostu se smrkem a klenem Podmáčené lesní porosty s bohatým podrostem Izolované žulové skalisko Rašelinná tůň s výskytem leknínu bělostného

82


Profil města

Památné stromy ve městě a okolí: Lipová alej v Telči (alej zvaná Lipky) - 300 vzrostlých lip lemuje cca 1,5 km dlouhou cestu. Ostatní - 9 samostatných, 7 supin. Ostatní přírodní zajímavosti: Zámecký park – volně přístupný, hojně využíván návštěvníky města k odpočinku a procházkám. Oslednice – klidová oblast okraje Telče, která slouží k procházkám a odpočinku. Vrch je protkán řadou zpevněných cest s lavičkami. Na vrchu je také umístěna veřejně přístupná

rozhledna (31m).

7.4 Mikroregion Telčsko z pohledu CR Z pohledu rozvoje cestovního v Telči je důležitá provázanost také s turistickými atraktivitami v mikroregionu Telčsko. Tato kapitola pouze stručně charakterizuje nejvýznamnější zajímavosti z pohledu cestovního ruchu v území mikroregionu. Nejvýznamnější lokality mikroregionu:  Hrad Roštejn (k.ú. Doupě) - zachovalý goticko-renesanční hrad na skalnatém ostrohu v bukové oboře byl založen v první polovině 14. století pány z Hradce, v 16. století byl přestavěn na renesanční lovecké sídlo. Přístupná sedmiboká 28 m vysoká věž. Na hradě jsou vystaveny sbírky Muzea Vysočiny (sbírky porcelánu, keramiky, cínu a expozice o kamenictví na Vysočině, především v Mrákotíně). 

Javořice (k. ú. Mrákotín) - nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny (837 m) se 166 m vysokým televizním vysílačem, v zimním období častým cílem běžkařů, v letním období pak cílem turistů či cykloturistů.



Řásná – významná turistická lokalita a brána do krajinné oblasti Jihlavských vrchů s dominantní horou Javořice. V k. ú. Řásné se nachází přírodní zajímavosti Míchova skála, Mrhatina, Velký pařezitý rybník; navíc zde jsou kapacitně velké možnosti ubytování.

Důležitým turistickým cílem návštěvníků Telče je také 11 km vzdálená Nová Říše (není členem mikroregionu Telčsko) s Premonstrátským klášterem. Klášter byl založen původně jako ženský klášter v roce 1211. V objektu kláštera je přístupná původní barokní knihovna se vzácnými prvotisky, stálá expozice osobností kláštera a kostel Petra a Pavla. Cenné zařízení kostela doplňují varhany, boční kaple Panny Marie Bolestné s ostatky sv. Kandidy. Nelze opomenout křížovou cestu Františka Bílka a Viktora Förstra.

7.5 Turistická infrastruktura 7.5.1 Ubytování ve městě Rozvoj cestovního ruchu závisí, kromě kulturně-přírodního potenciálu i na kvalitě a rozsahu poskytovaných služeb. V první řadě jde o ubytovací kapacity, které determinují množství návštěvníků, kteří mohou v lokalitě zůstat po více dní. Ve městě je možné se ubytovat ve dvou hlavních kategoriích ubytovacích zrařízení – hotely a ubytování v soukromí. Celková kapacita ubytování v hotelích je cca 310 míst, ubytovatelé v soukromí (evidovaní Informačním střediskem v Telči – cca 1/3 z celkového počtu) celkově nabízí cca 160 lůžek. Pro návštěvníky preferující levné ubytování typu © RRA Vysočina

83


Profil města

turistické ubytovny jsou v současné době k dispozici pouze dvě zařízení. Jde o ubytovnu SK Telč, kde je kapacita 18 lůžek (pouze letní sezóna) a v období letních prázdnin v internátě SOŠ (zde však ubytování probíhá organizovaně, tzn. rezervování objektu pro větší skupinu nikoliv pro jednotlivce). Tab. 7.4: Ubytování v hotelích Název - provozovatel

Adresa (ulice)

Hotel Antoň Hotel Celerin Hotel Černý orel Hotel Na Hrázi Hotel Pangea Hotel Pod Kaštany Hotel Telč Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč

Slavatovská 92 nám. Zach. z Hradce 43 z Hradce nám. Zach. 7 78 Na Hrázi Na Baště 450 Štěpnická 409 Na Můstku 37 nám. Jana Kypty 74

Kapacita lůžek 15 36 63 36 20 82 21 34

Provoz celoročně celoročně celoročně celoročně celoročně celoročně celoročně celoročně

Zdroj: www.telc-etc.cz, internetové stránky hotelů

Tab. 7.5: Ubytování v soukromí Název - provozovatel Běhalová Jaroslava Boušková Jitka

Zachariášova 527 Polní 237

Staré Město Staré Město

Doležalová Jaroslava

Srázná 573

Staré Město

Doskočil Bohumír Drbal Pavel

Hradecká 307 nám. Zachariáše z Hradce 12

Staré Město Vnitřní Město

Kapacita lůžek 7 4 2 4 5 12

Ing. arch. Hlavsová Eva Javůrková Libuše

Na Můstku 36 nám. Zachariáše z Hradce 58

Vnitřní Město Vnitřní Město

3 4

sezónně celoročně

Kotrba Michal

nám. Zachariáše z Hradce 32 Za Stínadly 335 Hradecká 174 Svatojánská 471 Mlýnská 104 Srázná 572 Na Posvátné 29 nám. Zachariáše z Hradce 39 Oldřichovo nám. 26 Kostelnomyslovská 349 Oldřichovo nám. 401 nám. Zach. z Hradce 45 nám. Zachariáše z Hradce 11 Dačická 193 Luční 413 Oldřichovo náměstí 25 Palackého 25

Vnitřní Město

5

celoročně

Podolí Staré Město Staré Město Podolí Staré Město Štěpnice Vnitřní Město

4 10 10 10 14 4

celoročně celoročně celoročně celoročně celoročně celoročně celoročně

Štěpnice Staré Město Štěpnice Vnitřní Město Vnitřní Město

7 8 12 6 7

celoročně sezónně celoročně celoročně celoročně

Staré Město Staré Město Štěpnice Vnitřní Město

3 6 6 7

sezónně celoročně celoročně celoročně

Leitgebová Ludmila Mejdrech Tomáš Pavlů Zdeňka GARNI PENZION VACEK PENZION PETRA PENZION RELAX Plačková Marie Podolská Romana Privát KAR - Ladislava PůžováNA PAREČKU Privát PRIVAT NIKA - Jarmila Hadrabová Privát u Šeniglů Přibylová Blanka VETERINÁRNÍ STŘEDISKO Mgr. Remeš Jiří Šildbergrová Danuše

Adresa

Městská část

Provoz celoročně celoročně celoročně sezónně celoročně celoročně

Zdroj: www.telc-etc.cz © RRA Vysočina

84


Profil města

Tab. 7.6: Ostatní kategorie ubytování Název - provozovatel

Adresa

Volejbalové kurty SK Telč

Mládkova

Internát SOŠ

Batelovská 272

Městská část

Kapacita Provoz lůžek

Podolí

18

sezónně

Cena (Kč/osoba /noc) 75 – 85

Štěpnice

142

sezónně

75

Zdroj: www.telc-etc.cz

Kategorie ubytování v soukromí se často překrývá (co do vybavení a doprovodného zázemí) s ubytováním typu penzion. Z výše uvedeného výčtu ubytovacích zařízení je patrná absence zařízení typu ubytovna. V současné době existuje jednotná klasifikace ubytovacích zařízení pro kategorii hotel, hotel garni, pension a motel, dále pro ubytování v soukromí, kempy a chatové osady a pro ubytovny. Iniciativa k zavedení těchto klasifikací vzešla ze strany jednotlivých profesních sdružení, která v současné době tyto certifikace realizují. Certifikace ubytovacích zařízení byla zahrnuta do Státní koncepce politiky cestovního ruchu se záštitou MMR. Certifikace vede k nárůstu kvality poskytovaných služeb, ke zvýšení transparentnosti trhu a k větší ochraně spotřebitele. V současné době však v Telči neexistuje databáze certifikovaných ubytovatelů. V době konání folkového festivalu Prázdniny v Telči je v provozu letní tábořiště u rybníka Roštejn (na okraji Telče, u silnice směrem na Pelhřimov). Provozovatelem tábořiště jsou Služby Telč, spol. s r. o. Návštěvníci festivalu dále mohou využít letní tábořiště v areálu zimního stadionu Telč, jejímž provozovatelem je SK Telč. Přes výše zmíněné množství ubytovacích zařízení a vzhledem k zájmu, kterému se festival těší, se Telč potýká s nedostatkem počtu míst pro ubytování návštěvníků. Obecně je toto problémem po celou sezónu. Někteří ubytovatelé požádali o vyřazení z katalogu Informačního střediska, protože již mají stálou klientelu zajištěnu na delší dobu dopředu. Z pohledu CR v Telči je významná také návaznost na Camp Velkopařezitý v obci Řásná, který nabízí ubytování v chatkách, bungalovech, stanech i karavanech (kapacita – 168 lůžek v chatkách, cca 240 ve stanech) a rovněž ubytování v hotelu Šiškův mlýn (kapacita 38 míst, vybavení: bowling, fit centrum, solárium, sauna, bazén, tenisové kurty, konferenční prostory, revitalizovaný rybník) vzdáleném cca 5 km od města. Zřízení stálého pracoviště ČVUT a Masarykovy univerzity v Telči se jistě odrazí v další poptávce po ubytovacích kapacitách. Tento fakt nabízí nové možnosti rozšíření ubytovacích prostorů pro současné nebo i začínající podnikatele.

7.5.2 Kongresová turistika Prostory v Telči (včetně ubytování): Kulturní a přírodní potenciál města vytváří vhodné předpoklady pro rozvoj kongresové turistiky, o kterou je v místě velký zájem a pro kterou v Telči chybí velký kongresový sál s kapacitou 100 – 200 lidí. Současné omezené ubytovací kapacity a omezené prostory umožňují konání spíše méně náročné konferenční turistiky. Prostory pro konání konferencí, seminářů a školení nabízí tyto hotely: - Hotel Černý orel - restauraci v přízemí lze rozdělit na 3 salonky o kapacitách 80, 50 a 10 míst. Hotel je vybaven i školící technikou. - Hotelu Na Hrázi - sál s 60 místy a dva salonky s kapacitou 28 a 16 míst. © RRA Vysočina

85


-

Profil města

Šiškův mlýn (cca 5 km od města) - sál s kapacitou 50 osob. K dispozici je salon s anglickým barem, školící a audiovizuální technika. Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč.

Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč se nachází v objektu bývalého Konviktu sv. Andělů na náměstí Jana Kypty (historické centrum). Objekt přešel v roce 2000 do majetku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které zde po kompletní rekonstrukci zřídilo Vzdělávací a konferenční centrum. Semináře zde mohou pořádat i jiné subjekty než MŠMT. Centrum je vybaveno moderní technikou a jsou zde k dispozici i ubytovací kapacity (34 lůžek) pro účastníky seminářů. - Konferenční sál má kapacitu pro 40 osob, digitální zařízení umožňuje nástěnné zobrazení textů uložených na nosičích dat nebo textu psaného na tabuli - Knihovna s kapacitou 16 osob je vybavena počítači, dále je zde možnost připojení vlastního notebooku - Salonek umožňuje vzdělávání v dílčích sekcích (menší skupinky účastníků) - Stravování probíhá v jídelně s kapacitou 40 míst. Ostatní prostory v Telči (přednáškové prostory bez návazných ubytovacích kapacit v objektu): Přednáškový sál Vzdělávacího střediska Masarykovy univerzity Provozovatel: MU Brno Přednáškový sál Vzdělávacího střediska Masarykovy univerzity vznikl v roce 2000 rekonstrukcí nevyužitých sklepních prostor Střední odborné školy (bývalé jezuitské koleje). Tento moderní přednáškový sál je vybavený video a audio technikou, promítacím plátnem. Sál je využíván jak pro potřeby VŠ, SOŠ, města a mikroregionu tak i pro nejrůznější slavnostní akce. Sál nabízí 50 (stolová úprava), resp. 150 míst (divadelní úprava). Sál základní umělecké školy Provozovatel: Městský úřad Telč Komorní sál s cca 120 místy se nachází v Základní umělecké škole, která sídlí na nám. Zachariáše z Hradce. Sál ZUŠ slouží pro pořádání různých setkání, přednášek, koncertů apod. Katolický dům Provozovatel: Jednota Orel Telč Hlavní sál Orlovny (tzv. Katolický dům) slouží jako kinosál, dále se zde pořádají koncerty, též různé spolky zde mají přednášky a setkání, např. i divadelní představení pro děti i dospělé. Kapacita kina je 200 míst.

Společenský sál v Domě s pečovatelskou službou Provozovatel: Charita Jihlava Společenský sál s kapacitou cca 100 míst je vhodný pro pořádání koncertů vážné hudby, přednášek, besed, slavnostních společenských akcí.

© RRA Vysočina

86


Profil města

Divadelní sál státního zámku Provozovatel: Zámek Telč Divadelní sál má kapacitu cca 200 míst a je vhodný pro pořádání koncertů vážné hudby, slavnostních společenských akcí (např. předávání maturitních vysvědčení, vítání prvňáčků). Justiční sál státního zámku Provozovatel: Zámek Telč Sál s kapacitou cca 100 míst je vhodný pro pořádání slavnostních akcí, výstav apod. Sokolovna Provozovatel: Soukromý subjekt (vlastník TJ Sokol Telč) Sál slouží především pro pořádání kulturních společenských akcí, plesů, tanečních zábav apod. Pro širší využití v kulturní oblasti chybí odpovídající technické vybavení. Kapacita sokolovny při divadelní úpravě je cca 500 míst. Lira Provozovatel: Soukromá osoba Industriální prostor pro pořádání alternativních scén, výstav, koncertů, happeningů, chybí odpovídající technické a sociální zázemí, projekt Arts-film, Francouzsko-česká hudební akademie, výstava Ivoš Návrat AVU…

Otevřená prostranství

   

náměstí Zachariáše z Hradce nádvoří zámku, renesanční zahrada, park zahrada Vzdělávacího a konferenčního centra zimní stadion

7.5.3 Stravovací kapacity Největší množství stravovacích zařízení se nachází na náměstí Zachariáše z Hradce. Tab. 7.7: Možnosti stravování v Telči Stravovací zařízení Restaruace Armagedon Restaruace Na Kopečku

Restaruace Na Podolí Restaruace Na Zámecké Bistro - Jana Zídková Restaruace Pětilistá růže Restaruace Šenk pod věží ASIE BISTRO CAFÉ OASIS Restaurace Hotel Celerin Restaurace u Marušky Pizzerie Marečková Restaurace U Zachariáše Restaurace Hotel Černý Orel Restaurace Hotel na Hrázi Restaurace Lihovar (Hotel Antoň) Restaurace Pod kaštany

Adresa Masarykova 222 Jihlavská 82 Tobiáškova 44 nám. Zachariáše z Hradce nám. Zachariáše z Hradce Hradební 26 Palackého 116 Svatoanenská 119 Na Baště 460 nam. Zachariáše z Hradce Palackého 28 nám. Zachariáše z Hradce nám. Zachariáše z Hradce nám. Zachariáše z Hradce Na Hrázi 78 Slavatovská 92 Štěpnická 409

1 70

I/43 32 32 37

Městská část Podolí Štěpnice Podolí Vnitřní Město Vnitřní Město Vnitřní Město Vnitřní Město Podolí Štěpnice Vnitřní Město Vnitřní Město Vnitřní Město Vnitřní Město Vnitřní Město Staré město Štěpnice Štěpnice

Zdroj: www.telc-etc.cz © RRA Vysočina

87


Profil města

Mimo výše uvedené zařízení se ve městě nachází další kavárny a restaurace (bez možnosti stravování – teplá jídla).

7.5.4 Školní statek Telč Školní statek Telč se nachází v těsné blízkosti historického centra města. Byl vybudován jako panský dvůr, provozovaný za účelem zásobování zámku. V současné době je zde provozována převážně zemědělská prvovýroba. Školní statek byl do vlastnictví Města Telče převeden v roce 2004 darovací smlouvou mezi krajem Vysočina a Městem Telč. Současným provozovatelem statku jsou Služby Telč, spol. s r.o. Z pohledu rozšíření nabídky pro návštěvníky regionu a z pohledu celkového zkvalitnění základní a doprovodné infrastruktury je významná aktivita města řešící přeměnu areálu Školního statku Telč17 na společensko – kulturní centrum Mikroregionu Telčsko. V současné době probíhají přípravné práce a specifikace dalšího využití areálu.

7.6 Propagace města 7.6.1 Informační centrum Návštěvníci mohou využít služeb dvou informačních center, která se v Telči nacházejí a která spolu vzájemně spolupracují: A) Informační středisko MěÚ sídlí na náměstí Zachariáše z Hradce v budově Radnice. Za provoz střediska je zodpovědný Odbor kultury MěÚ Telč. Informační středisko je členem Asociace turistických informačních center (A.T.I.C.) ČR. Informační středisko poskytuje široké spektrum služeb pro návštěvníky a turisty. Podává informace o: - otevíracích dobách památek - ubytování (katalog ubytovatelů) - stravování (seznam restaurací) - autobusových a vlakových spojích - kulturních, společenských a sportovních akcích - turistických cílech v Telči a okolí (tipy na výlety) Zajišťuje: - internet pro veřejnost - prodej map, informačních brožur, pohlednic, turistických průvodců, knih, atlasů - průvodcovskou službu (přes CK Pangea) - průběžné plnění webových stránek www.telc-etc.cz informacemi - činnosti z působnosti městského úřadu, jako např: (databáze podnikatelů a služeb, příjem inzerce do Jihlavských a Telčských listů, prodej a distribuce Telčských listů, prodej jízdních řádů, vydávání parkovacích karet, vydávání žádostí a formulářů) V letní sezóně (květen – říjen) je informační středisko otevřeno od pondělí do neděle, a to od 8:00 do 18:00 hod., v případě kulturních akcí až do 19:00 hod., popř. dle potřeby.

17

Školní statek Telč byl v roce 2004 převeden krajem Vysočina do vlastnictví města Telče darovací smlouvou.

© RRA Vysočina

88


Profil města

V zimním období je otevřeno pouze v pracovní dny, a to od 8:00 do 16:00 hod. (v pátek do 15:00 hod.). B) Informační centrum Cestovní kanceláře Pangea (CK Pangea) Recepce hotelu Pangea slouží jako informační místo nejen pro ubytované, ale vzhledem ke své výhodné poloze (při vstupu na náměstí) i pro velké množství návštěvníků. Místo sice nemá oficiální statut informačního centra, avšak jeho funkci plní. Je v provozu 24h denně a kromě nejdůležitějších informací o Telči, zde lze zakoupit mapy i turistické průvodce. Informační centrum nabízí navíc průvodcovské služby, které Informační středisko MěÚ samostatně nezajišťuje.

7.6.2 Internet V současné době neexistují internetové stránky komplexně věnované cestovnímu ruchu v Telči a okolí (pravidelně aktualizované), které by „lákaly“ návštěvníky a podrobně a aktuálně informovali o nabídce cestovního ruchu v Telči. Kvalitní ucelené informace v oblasti CR (ubytování, stravování, doprovodná infrastruktura CR,…..) nabízejí, jako součást dalších informací o městě a činnosti města, internetové stránky Městského úřadu Telč (www.telc-etc.cz), popř. Mikroregionu Telčsko (www.telcsko.cz), či Služeb Telč (www.sluzbytelc.cz). Nejde však o oslovení cílového návštěvníka, ale spíše o výčet zajímavostí, kulturních akcí, zařízení apod. Ostatní internetové stránky individuálně se věnující propagaci města:  www.telc.cz  www.zamek-telc.cz Základní informace o městě z pohledu CR dále poskytuje řada turistických internetových stránek (serverů). Jde však spíše o kusé (stručné) informace v rámci jejich celkové nabídky. V počátku roku 2004 Město Telč realizovalo (za pomoci prostředků z Fondu Vysočiny) zvukový a grafický turistický průvodce DVG PARK, který je zaměřen především na propagaci turistických cílů, služeb, nabídku volnočasového a kulturního vyžití návštěvníků v celém mikroregionu Telčsko. Informační systém (zvukový průvodce) je zpracován ve třech jazykových verzích (čeština, angličtina, němčina) a je umístěn v těsné blízkosti informačního střediska. Průvodce umožní návštěvníkům získat potřebné informace v době, kdy je informační středisko uzavřeno, tj. především ve večerních a nočních hodinách.

7.6.3 Propagační materiály Tvorbu a aktualizaci propagačních materiálů zajišťuje Odbor kultury MěÚ Telč ve spolupráci se sdruženími pro podporu CR jejímiž je město členem (viz kap. 7.2.1). Z důvodu nedostatečných financí zůstává problémem nedostatek a aktuálnost propagačních a informativních materiálů pro návštěvníky, a to jak materiálů volně distribuovaných, tak i materiálů prodejných. Hlavním subjektem v oblasti distribuce propagačních materiálů je Informační středisko MěÚ, v menší míře také Informační centrum CK Pangea a Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč. Širší spolupráce s podnikateli např. na spolufinancování či distribuce informačních materiálů zde zatím chybí.

© RRA Vysočina

89


Profil města

V návaznosti na výše uvedené potřeby v oblasti propagace (tištěné materiály, internet apod.) města Telče jako významné turistické atraktivity v rámci ČR byla v době zpracování tohoto profilu Městem Telč připravena komplexní žádost do fondů EU řešící právě tuto oblast.

7.7 Turistické trasy 7.7.1 Cyklistické trasy Hojnost přírodních a kulturních atraktivit, které se nacházejí ve městě či bezprostředním okolí a vhodný terén s hustou sítí komunikací nižších tříd, ovlivňují výrazným způsobem cykloturistiku a její další rozvoj. Z tohoto důvodu Telčí a mikroregionem Telčsko prochází hustá síť cyklotras. V tab. 7.8 jsou uvedeny pouze cyklotrasy procházející městem. Tab. 7.8: Cyklotrasy procházející Telčí Číslo trasy 18

16 1113 5091 5125 5126

Průběh cyklotrasy

Celkem (km)

Hlinsko – Slavonie Telč – Jindřichův Hradec Třešť – Telč Telč – Jaroměřice n. Rok. Telč – Jihlávka

125 45 16 38 16

Zdroj: RRAV

7.7.2 Naučné (tématické) cykloturistické trasy Greenways19 Město Telč se nachází na trase Greenway řemesel a vyznání zřízené stejnojmeným sdružením Greenways Praha – Vídeň. První větev trasy prochází následujícími městy a obcemi: Slavonice – Dačice – Telč – hrad Roštejn – Zahrádky – Strmilov – Jindřichův Hradec.

7.7.3 Pěší, naučné a běžecké trasy Pěší trasy Městem prochází značené pěší turistické stezky uvedené v tab. 7.9. Tab. 7.9: Pěší trasy barva Červená

č. trasy směr 0503 SZ

průběh pěší trasy Telč – Řásná –– Jihlávka

0503

Telč – Krasonice - Nová Říše Telč – Lhotka - Štamberk Telč - Dačice Telč – Doupě – Roštejn

zelená žlutá Zdroj: KČT

JV SZ J S

Pozn. Březinova cesta (Počátky – Telč Jaroměřice nad Rokytnou)

18

Trasa č. 16 je součástí dálkové trasy, tzv. Českomoravská stezka Greenways, tzv. „zelené stezky“ jsou zvláštní kategorií doporučených tras, které jsou většinou tématicky zaměřené. 19

© RRA Vysočina

90


Profil města

Klub českých turistů Telč Značení a pravidelnou údržbu pěších tras provádí Klub českých turistů. V Telči sídlí odbor KČT Telč (oblast KČT Vysočina), který v roce 2001 oslavil 80 let své činnosti. Ke konci roku 2003 registroval 40 členů. KČT Telč je aktivní co do pořádání pochodů (Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic, Vysočinou k Telči, Výstup na Javořici s Vlastou Javořickou) pro veřejnost a nejrůznějších zájezdů. Cílem je rovněž rozvíjení přátelských vztahů s rakouskými sousedy. KČT Telč je správcem rozhledny na Oslednicích.

Naučné trasy Občanské sdružení Phoenix Telč otevřelo v květnu 2003 naučné turistické stezky na Telčsku s centrem v obci Kostelní Myslová (cca 5 km od Telče) věnované odkazu malíře Františka Mořice Nágla. Na informačních tabulích se zde návštěvník může seznámit s malířovou tvorbou i životem, s historií Kostelní Myslové a osudy lidí žijících v tomto kraji na počátku 20. století. Části tras jsou v terénu označeny tradičními značkami (bílý, barevný, bílý pruh), nově doznačené úseky pak bílým a barevným pruhem. Stezka byla vyhodnocena jako nejlepší v roce 2003 na trase Greenways Praha - Vídeň a stala se vyhledávaným cílem mnoha turistů. Jedním z cílů OS Phoenix Telč je oživit památku židovského malíře a rodáka Františka Mořice Nágla.

Běžecké trasy Terén kolem Telče je vhodný i pro běžecké lyžování. Přímo v okolí Telče nejsou běžecké trasy značeny, popř. upravovány technikou. Upravované a značené běžecké tratě se nachází kolem vrchu Javořice (cca 15 km od Telč). Tratě tvoří 2 okruhy – 5 a 7,5 km. Pro lyžařské turisty je vyznačena běžecká trasa o délce 15 km. Okolní terény a dostatek sněhu jsou vhodnou kombinací pro běžecké lyžování, které zde má díky vhodným klimatickým podmínkám dlouholetou tradici. Pořádá se zde řada běžeckých závodů, např. „Javořická patnáctka“.

7.7.4 Železniční trať Kostelec-Telč-Slavonice-Waidhofen an der Thaya Na rozvoj cestovního ruchu v Telči bude mít významný vliv také realizace projektu znovuobnovení železničního spojení na trati Kostelec – Telč – Slavonice/Fratres - Waidhofen an der Thaya. Fyzické práce na obnově trati by měly začít v roce 2005, dokončení je naplánováno v roce 2006. Město Telč je zakládajícím členem dobrovolného sdružení měst a obcí ležících na zmíněné trati pod názvem Svazek obcí „Železnice Kostelec – Slavonice“. Sídlo svazku je v Telči. Jedním z hlavních cílů svazku je právě propojení tratě na přechodu u Slavonic s její rakouskou částí.

7.8 Volný čas, vyžití návštěvníků Návštěvníci Telče mohou využít kvalitní kulturní a sportovní infrastrukturu města. Mimo návštěvy řady významných kulturních památek, muzeí a galerií (viz kap. 5.2) mohou také pro trávení volného času využít program kina Telč, popřípadě navštívit celou řadu kulturně sportovních akcí pořádaných na území města (kap. 5.2.4). Sportoviště jsou důležitou složkou materiálně technické základny cestovního ruchu, nejsou však lákadlem s celostátním dosahem. Na cestovní ruch v Telči mají vazbu v první řadě sportoviště ve městě (viz kap. 4.3.2), neboť poskytovatelé ubytování, příp. stravování v Telči disponují vlastním sportovním zařízením spíše v ojedinělých případech.

© RRA Vysočina

91


Profil města

Přímo ve městě není občanům ani návštěvníkům k dispozici žádné koupaliště (ani bazén20), které by splňovalo základní hygienické normy. Nejblíže (cca 15 km) jsou vzdáleny rybníky Malý Pařezitý u Řídelova a Velký Pařezitý u Řásné21. Z tohoto pohledu se jako vhodné pro další rekreaci jeví využít např. vhodnou polohu rybníka Roštýn. Tento rybník je však již dlouhodobě pro trvale nevyhovující jakost vody ke koupání nevhodný. V oblasti aktivního trávení volného času mohou návštěvníci ve městě využít především (mimo výše zmíněných cyklistických a pěších tras): V letních měsících -

loděnice (možnost zapůjčení loděk na Štěpnickém rybníku v Telči

-

půjčovna kol (Zachariáše z Hradce 8)

-

sportoviště – viz kapitola 4.3.2

-

koupání v rybnících (vzdálenost cca 10 Km od Telče):  

rybník Malý Pařezitý u Řídelova rybník Velký Pařezitý u Řásné

-

projížďky na koních

-

značené cyklotrasy a turistické stezky (viz kap. 7.7)

-

závodní stadionkrosová motocyklová trať 2 km od Telče „Dyjické mosty“

V zimních měsících -

nekrytý zimní stadion (veřejné bruslení)

-

udržované lyžařské tratě na Javořici

-

sjezdovky: Mrákotín (2 vleky, 350 m dlouhý osvětlený vlek, vlek vhodný i pro děti, 55 m převýšení, večerní lyžování) – vzdálenost od Telče cca 10 km.

Celoročně -

zázemí sportovní haly

-

vyhlídková plošina (ve výšce 31 m nad zemí) veřejně přístupné rozhledny, resp. telekomunikačního vysílače na vrchu Oslednice (557 m n. m.)

-

nejbližší krytý bazén se nachází v Jihlavě, Pelhřimově a Třebíči. Především Vodní ráj v Jihlavě nabízí nejširší vyžití pro obyvatele a návštěvníky.

7.9 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle ÚÚR Podkladem pro zpracování této kapitoly je studie Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, kterou zadalo ke zpracování Ministerstvo pro místní rozvoj Ústavu územního rozvoje Brno (ÚÚR). Studie byla zpracována v roce 2001. Tento materiál je významný z hlediska zmapování rozvojových možností cestovního ruchu v ČR, ale také i ve vztahu pro přerozdělování dotací a podpor na rozvoj cestovního ruchu. Z tohoto důvodu je vhodné výstupy ze studie vztahující se k Telči uvést také v rámci kapitoly věnované cestovnímu ruchu ve městě. 20 21

Mimo některých hotelů. Jsou sledovány jako vhodné ke koupání Krajskou hygienickou stanicí kraje Vysočina.

© RRA Vysočina

92


Profil města

Hodnocení celkového potenciálu cestovního ruchu vychází z bodování dílčích potenciálů, tj. potenciál přírodního a kulturního subsystému. Přírodní subsystém zahrnuje aktivity založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody nebo takové, které přírodu využívají jako prostředí pro specializované sportovní činnosti. Kulturní subsystém zahrnuje aktivity vyjádřené cestami za kulturním poznáním či za zábavnými i jinými akcemi. Výsledkem je kategorizace všech měst a obcí podle jejich vnitřních přírodních a kulturních atraktivit, které mohou zaujmout turisty a návštěvníky. Skutečná návštěvnost lokalit či údaje o ubytovacích kapacitách nebyly předmětem hodnocení, pouze stávající míra atraktivity jednotlivých obcí. Město Telč bylo ohodnoceno celkově 180 body, což znamená velmi vysoký potenciál (pro srovnání např. Jihlava 191 bodů, Pelhřimov 154 bodů, Třebíč 115 bodů). Se závěry zpracovatele studie však v určitých hodnoceních nelze souhlasit. Jde především o podhodnocení těchto faktorů: vhodnost krajiny pro pěší turistiku, cykloturistiku, kongresy a konference, dále pak sportovní akce. Tab. 7.10: Rozdělení obcí a měst do intenzitních zón Bodové rozmezí 1 – 25 26 – 50 51 – 100 101 – 200 201 a více bodů

Intenzitní zóna základní potenciál zvýšený potenciál vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál

Zdroj: ÚUR Brno - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR

© RRA Vysočina

93


Profil města

8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 8.1 Doprava 8.1.1Silniční doprava V katastrálním území města Telče se křižuje historicky vytvořená síť silnic. Jedná se o komunikaci I. třídy, tři komunikace II. třídy a šest komunikací III. Třídy (blíže viz Map.příl. 8.1). Nejvýznamnější komunikací procházející městem je ve směru západ – východ silnice I/23 Písek – Jindřichův Hradec – Třebíč – Kývalka. Tato komunikace prochází městem v délce 3

km a téměř celá vede obytnou částí města. Na západním okraji města je u této silnice vybudováno hlavní parkoviště. Silniční přechod z parkoviště do centra způsobuje nepřehlednou dopravní situaci ve Slavatovské ulici a na křižovatce se silnicí II. třídy č. 406 z Jihlavy. Mezi komunikace II. třídy procházející městem patří:  II/406 Kostelec – Telč – Slavonice – st. hranice  II/403 Kouty – Stonařov – Telč  II/112 Benešov – Pelhřimov - Želetava Spojení města s krajským městem Jihlavou zajišťuje komunikace II/406, popř. II/403 (napojení na I/38 v obci Stonařov). Komunikace II/406 zajišťuje také napojení města přes "I/38 Jihlava obchvat“ na dálnici D1 (vzdálenost města Telč od dálnice je cca 36 km). Silniční síť dále doplňují následující silnice III. třídy, které zároveň tvoří kostru města a plní tak i sběrnou funkci.      

III/023 III/023 III/112 III/406 III/406 III/406

20 21 64 10 17 18

Telč Telč Telč Telč Telč Telč

- Hostětice – Mysliboř - Sedlejov – Vranov - Řásná – Svatý Ján - spojka – Kostelní Myslová – Radkov - Strachoňovice

Ve vybrané silniční síti je zařazena silnice I/23 v celé délce a silnice II/406 v úseku Kostelc - Dačice. Ostatní silnice jsou zařazeny do ostatní silniční sítě. V roce 2000 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy organizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Nejzatíženější silniční komunikací ve městě je silnice I/23 na níž intenzita provozu v některých úsecích přesahuje 7500 vozidel za 24 hodin. Vysokou intenzitu dopravy dále vykazuje komunikace II/406 a v některých úsecích také komunikace II/112.

© RRA Vysočina

94


Profil města

Tab. 8.1: Intenzita dopravy na komunikacích v Telči (nejvytíženější úseky) komunikace I/23 II/406 I/112 III/406 10 II/406 I/23 II/406 I/23 II/112 II/406 I/23 II/406 I/23

číslo sčítacího úseku (viz Obr) 6-1052 6-1072 6-3171 6-1073 6-1074 6-1061 6-1071 6-1051 6-3181 6-1086 6-1062 6-1076 6-1056

celoroční průměrná intenzita [počet vozidel / 24 hod] 7592 6055 5484 4958 4818 4795 4388 4387 4331 4011 3733 3390 3276

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy v roce 2000

Obr. 8.1: Intenzita dopravy na komunikacích v Telči v roce 2000

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy v roce 2000 © RRA Vysočina

95


Profil města

V roce 2003 - 2004 došlo ke generální opravě silnice II/406 křižovatka Dvorce Třešť - Telč. Oprava téměř 24 km dlouhé komunikace Dvorce (křižovatka se silnicí II/602) – Telč (po křižovatku se silnicí I/23 v Telči) dosáhla nákladů 218,7 mil. Kč a byla plně hrazena z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Předmětem rekonstrukce byla především oprava živičných vrstev vozovky a rozšíření vozovky na požadovanou minimální šíři 7,5 m v úsecích, které tuto šířku vozovky nesplňovaly. Dále v době zpracování profilu probíhá rekonstrukce ulic Staňkova, Slavíčkova, Masarykova a výstavba kruhového objezdu u sokolovny (ukončení jaro 2005). Investorem celé stavby, jejíž náklady přesahují 50 mil. Kč, je kraj Vysočina. V rámci Programu výstavby silnic a dálnic je zakomponována přestavba (z důvodu jejího současného nevyhovujícího uspořádání) stávající křižovatky silnic I/23 a II/406. Nadřazený komunikační skelet je řešen v severní části města obchvatem komunikace II/406 a její propojení s I/23 a dále tzv. „jižní variantou“ obchvatu, která je řešena v současné době v rámci realizované změny č.2 územního plánu města Telče.

8.1.2 Místní komunikace Pravidelnou letní i zimní údržbu komunikací a chodníků provádějí Služby města s.r.o. V posledních třech letech město Telč významným způsobem investovalo do opravy místních komunikací. Mezi největší tyto investiční akce patří:

-

Rekonstrukce ulic Beringerova, Havlíčkova, Jana Husi, Jana Žižky(část) – Štěpnice (náklady 5,2 mil Kč) Rekonstrukce ulice Zachariášova, Telč – Staré Město (náklady 4,2 mil Kč) Rekonstrukce ulice Maškova, Telč – Podolí (náklady 6,4 mil Kč) Rekonstrukce ulice Tobiáškova, Telč – Podolí (náklady 2,4 mil Kč)

V roce 2005-2006 proběhne za finanční podpory z předstrukturálního fondu EU – Phare 2003 komplexní rekonstrukce povrchů komunikací na Náměstí Zachariáše z Hradce (ulice Palackého, U Masných Krámů a Náměstí Zachariáše z Hradce) a rekonstrukce přístupové komunikace v ulicích Furchova, Na Korábě a ul. Mládkova). Celková délka místních komunikací ve městě, resp. pojízdných vozovek je 35,9 km. Stav místních komunikací ve městě však stále zůstává výrazným problémem. Mezi nejproblémovější úseky patří zejména ul. Květinová a Křížová.

8.1.3 Nemotorová doprava Tab. 8.2: Cykloturistické trasy procházející městem Číslo trasy 1622 1113 5091 5125 5126

Průběh trasy Hlinsko – Slavonice Telč – Jindřichův Hradec Třešť – Telč Telč – Jaroměřice n. Rok. Telč – Jihlávka

Zdroj: RRAV

22

Trasa č. 16 je součástí dálkové trasy, tzv. Českomoravská stezka

© RRA Vysočina

96


Profil města

Ve městě jsou z větší části pro cyklistickou dopravu využívány pěší trasy, které jsou vedeny jako společné komunikace funkční třídy D – pro pěší a cyklistickou dopravu, popř. D1 – pěší zóny a zklidněné komunikace. Mezi tyto úseky patří: - ulice na Posvátné – Rybniční, břeh Štěpnického rybníka - ulice Hradecká – Slavatovská, areál gymnázia - ulice Slavatovská – lesovny Lipky, chráněné stromořadí Lipky Z pohledu bezpečnosti cyklistů jsou problematické zejména úseky vedoucí p stávajících komunikacích v ulicích Jihlavská (cykl. č. 5126 a č.16), 9. května (cykl. č. 16) a kratší úsek cyklotrasy č.1113 (cca 50 m) vedoucí po komunikaci I/23. Na těchto komunikacích intenzita dopravy přesahuje 4.500 vozidel/24 hod. Dalším problematickým bodem ovlivňující bezpečnost cyklistů je technicky nevyhovující stav ulice Květinova (cykl. Č. 5091). Jediný pruh pro cyklisty v Telči oddělující provoz motorových vozidel a cyklistů je vybudován na komunikaci v ul. Maškova. Obr.8.2: Cykloturistické trasy procházející městem

8.1.4 Parkovací kapacity Dle SLDB 2001 se v Telči nachází cca 738 bytů v bytových domech, kde žije cca 2150 obyvatel. Počet krytých parkovacích míst v bytových domech a samostatných garážích je cca 320 míst23. Vzhledem k počtu osobních motorových vozidel v České republice v roce 2001 (cca 333 aut na tisíc obyvatel) lze odhadovat, že domácnosti žijící v bytových domech jsou vlastníky více než 711 motorových vozidel. Z těchto údajů je zřejmý nedostatek garážovacích a odstavných parkovacích ploch. U vozidel, jejichž majitelé bydlí v rodinných domech, lze předpokládat garážování vozidel ve vlastních objektech nebo na vlastních pozemcích. Hlavní parkoviště pro cca 100 osobních automobilů a 20 autobusů se nachází ve Slavatovské ulici u silnice č. 23 Písek – Jindřichův Hradec – Brno. Kapacita hlavního městského parkoviště je dostačující s výjimkou období v turistické sezóně. Další parkoviště s kapacitou cca 100 míst je vybudováno na volné ploše ve Svatoanenské ulici.

23

Dle ÚPD města

© RRA Vysočina

97


Profil města

Další parkovací plochy jsou přímo vymezeny na Náměstí Zachariáše z Hradce. Parkoviště v ul Slavatovská a ve Svatoanenské ulici jsou zpoplatněny v období turistické sezóny. Parkování na Náměstí Zachariáše z Hradce je zpoplatněno v období celého roku.

8.1.5 Veřejná autobusová doprava Veřejnou autobusovou dopravu v Telči provozuje převážně firma ICOM Transport, a.s. a ČSAD Jindřichův Hradec. V menší míře dále ČSAD Jindřichův Hradec a telčský soukromý autodopravce (Karel Molcar - KIM), který zajišťuje převážně spojení města Telče s Jihlavou (vč. přímého spojení s největšími jihlavskými firmami). Dopravní společnosti zajišťující veřejnou autobusovou dopravu na území města jsou zachyceny v tab. 8.5. Tab. 8.3: Počet autobusových linek procházející městem Telč

místní meziměstská linka

dálková linka

mezinárodní linka

85 5 10

23 17 24

0 0 0

Všední den Sobota Neděle Zdroj: www.idos.cz

Tab. 8.4: Přímé linky do vybraných měst v ČR Směr Jihlava Třebíč Pelhřimov Dačice Praha České Budějovice Brno

Všední dny 24 9 3 14 6 6 6

Víkend sobota neděle 7 10 5 6 2 2 2 5 5 5 5 5 5 6

Zdroj: www.idos.cz

Přímé spojení s Jihlavou je zajištěno průměrně 24 spoji ve všední den a 17 o víkendu (sobota – 7 spojů, neděle – 10 spojů) . Přímé spojení je zajištěno také s Prahou Brnem a Českými Budějovicemi (6 spojů ve všední den).

© RRA Vysočina

98


Profil města

Tab. 8.5: Dopravní společnosti zajišťující veřejnou autobusovou dopravu ve městě Dopravní společnost/ provozovatel ICOM transport a.s. KIM CONNEX Praha s. r. o. TRADO-BUS ČSAD Jindřichův Hradec ČSAD JIHOTRANS TOURBUS, a. s. ČSAD Kladno ČSAD Ústí nad Orlicí Zdroj: www.idos.cz

Průměrný počet spojů za všední den Místní meziměstská linka 45 14 0 3 23 0 0 0 0

Dálková linka 2 0 2 1 3 6 6 1 2

V pracovní den je hromadná autobusová doprava zajišťována průměrně 108 linkami (z toho 85 místní meziměstská linka). O víkendu se jedná cca o 56 linek (22 v sobotu, 34 v neděli). Příjezd autobusů na autobusové stanoviště je zajišťován z ulice Slavíčkova.

Zastávky:          

Telč, Telč, Telč, Telč, Telč, Telč, Telč, Telč, Telč, Telč,

aut. st. ČSAD rozc. hradecká škola Interiér Kačárna Kino Laurova cihelna Motorpal rozc. Kostelní Myslová Studnice

8.1.6 Dopravní vybavenost území V zájmovém území slouží obyvatelům a návštěvníkům 2 čerpací stanice, které dodávající klasická kapalná paliva a jedna čerpací stanice na LPG. Jejich rozmístění je vyvážené a pokrývá hlavní komunikace města. Ostatní čerpací stanice ve městě slouží převážně pro vlastní potřeby daných subjektů. Čerpací stanice na území města Telče:  čerpací stanice Paramo  čerpací stanice Benzina  čerpací stanice propan-butanu Uhelné sklady Telč  čerpací stanice Lesy ČR a.s. Telč  čerpací stanice Opravny Telč a.s.  čerpací stanice Zemědělské družstvo Telč

© RRA Vysočina

99


Profil města

8.1.7 Železniční doprava Městem prochází železniční trať místního významu č. 227 (Map.příl. 8.1), která spojuje obce a města – Kostelec, Třešť, Telč, Dačice a Slavonice. Vlakové nádraží bylo historicky situováno mimo obytnou část, železnice prochází okrajovou částí města. Za podpory SFDI je projektově připravena výstavba železniční zastávky Telč – Staré Město (u židovského hřbitova) v návaznosti na rozvoj Starého Města a snahu o vytvořeních lepších podmínky pro využívání vlakové dopravy obyvateli i návštěvníky města. Zvýšení významu železniční dopravy přinese znovuobnovení železničního spojení na trati Kostelec – Waidhofen an der Thaya. K otevření trati, která byla zrušena po roce 1945 by mělo dojít v roce 2006. Investorem obnovy je Správa železniční dopravní cesty. K financování budou využity prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury a z iniciativy EU InterregIII. Tab. 8.5: Počet místních osobních železničních linek - Telč osobní vlak 24 7 14

Všední den Sobota Neděle Zdroj: www.idos.cz

8.2 Technická infrastruktura 8.2.1 Zásobování pitnou vodou Ve městě je vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Nová Říše -Telč - Třešť - Jihlava. Zdrojem pitné vody jsou pro skupinový vodovod tyto zdroje: VN Nová Říše, místní zdroj Řásná (studny, zářezy). Ze zdroje Řásná je povolený max. odběr 9,65 l/s. Voda je upravována v odkyselovací stanici Řásná a ve VDJ Telč - Lipky (odradonování). Vodárenská nádrž Nová Říše byla vybudována na Ochozském potoku. Povolený denní odběr z nádrže je 80 l/s. Voda z nádrže je upravována v ÚV Nová Říše o maximální kapacitě 110 l/s. Z úpravny vody Nová Říše je voda čerpána ocelovým výtlačným řadem DN 350 do vodojemu Telč – Na Lazích 2 x 250 m3 (596,00 /592,65 m.n.m.). Z tohoto vodojemu je dále voda vedena: - ocelovou větví DN 300 směr Jihlava - do vdj. Zvolenovice 2 x 1000 m3 (580,0/576,3 m.n.m.). Z vodojemu Zvolenovice dále pokračuje ocelový zásobní řad DN 400 přes přerušovací komoru Zvolenovice 40 m3 do Telče. Město Telč je tedy pitnou vodou zásobováno z vdj. Zvolenovice 2 x 1000 m3 (zdroj ÚV N. Říše) a z vdj. Telč – Lipky 2 x 200 m3 (zdroj ÚV Řásná). • • • •

Název skupinového vodovodu: Provozovatel vodovodu: Adresa: Vlastník skup. vodovodu:

© RRA Vysočina

Nová Říše VAS. a.s. Brno, divize Jihlava Žižkova 93, 586 29 Jihlava Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko

100


Profil města

V místní části Studnice není doposud vybudovaný veřejný vodovod. Obyvatelé obce jsou vodou zásobeni ze soukromých studní. V rámci zpracovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVUK) je navržena rekonstrukce vodovodních řadů při celkové rekonstrukci vozovek. Do roku 2015 je potřebné zrekonstruovat cca 60 % celkové délky vodovodních řadů (zejména litina, ocel a AZC). Dále je navrženo propojení vodovodu Na Posvátné – Květinová (300m). Je nutná rekonstrukce posilovacího řadu Krátká – 100m, posilovacího řadu Slavíčkova – 300m, posilovacího řadu Na Posvátné - 200m, posilovacího řadu Myslibořská – 350 m; rekonstrukce vodovodu ul. Křížová. Rekonstrukce odkyselovací stanice Řásná. Dále je navrhovaná výstavba nových rozvodných vodovodních řadů pro plánovaný obytný soubor Svatojánská s nutnou přeložkou části jižní větve zásobního řadu vedeného dále k vdj. Telč-Lipky a výstavba rozvodných vodovodních řadů pro plánovaný obytný soubor Dačická. V místní části Studnice je navrženo napojit obec na přivaděč Nová Říše – Jihlava z vdj. Telč - Hochův kopec s akumulací 2 x 250 m3, s kótami hladin 653,0/649,7 m.n.m..

8.2.2 Kanalizace Město Telč má v městských částech vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která je zaústěná do ČOV Telč. Délka sítě odvádějící odpadní vody činí 30 933 m. Provozovatel kanalizace: VAS a.s., divize Jihlava ČOV Telč je nová (do provozu uvedena v r.1998) mechanicko – biologická ČOV s oběhovou nízkozátěžovou aktivací, s nitrifikací, denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. ČOV je projektována pro 8 000 EO. Provozovatel ČOV: VAS, a.s. Brno, divize Jihlava Adresa: Žižkova 93, 586 29 Jihlava Vlastník ČOV: Město Telč Místní část Studnice nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách, nebo septicích. Ve městě je navržena také dostavba kanalizačního sběrače DN 800 podél Staroměstského rybníka v rozsahu 981 m. Dále je navrhována rekonstrukce kanalizace ul. Jihlavská včetně řešení odtoku - Nadymák, rekonstrukce kanalizace Křížová, rekonstrukce kanalizačních stok dle výsledků Generelu kanalizace města Telče, nápravná opatření na kanalizaci ul. Květinová - Myslibořská. Navrhuje se také doplnění technologie ČOV Telč (hygienizace kalů a doplnění strojního vybavení).

8.2.3 Zásobování plynem Město Telč je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu (VTL) Pavlov – Telč, který je u obce Pavlov napojen na dálkovod Znojmo – Praha. Z Telče pokračují tři větve plynovodu na Vanov, Krahulčí a Dačice. Distributorem je Jihomoravská plynárenská a.s. Základ systému tvoří středotlaké (STL) plynovody, zásobované z uvedených VTL regulačních stanic. Regulační stanice (RS) u Štěpnického rybníka zásobuje plynovody v severní části města a v centru. RS u hráze Staroměstského rybníka zásobuje STL plynovody v jižní části. Současné regulační stanice ve městě mají výkon celkem 8 000 m3/h, který je považován za dostačující. © RRA Vysočina

101


Profil města

V části Štěpnice a v jižní části města jsou samostatně menší nízkotlaké (NTL) sítě. NTL plynovody ve štěpnici jsou napojeny na VTL RS u štěpnického rybníka, NTL síť v jižní části města je zásobena ze samostatné STL RS u staroměstského rabníka v ul. Radkovská. V roce 2000 byla dokončena poslední etapa plynofikace města Telče a dnes je město plně plošně plynofikováno. Plynofikována není pouze místní část Studnice.

8.2.4 Zásobování elektrickou energií Telč je zásobována elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV vybudované na severovýchodě města. Tato rozvodna je napojena do sítě nadzemním vedením V520 vvn 110 kV (TR Kosov - TR Telč), dále dvojitým vedením V5521 a V5530 do Dačic a vedením vvn V5522 do Moravských Budějovic. Distributorem je Jihomoravská energetika, a. s. Vlastní zásobování města je uskutečněno z venkovních vedení 22 kV č. 379, č. 86 a jižní část z odbočky z vn č.159. V okrajových částech města jsou na tyto vedení napojeny venkovními přípojkami sloupcové trafostanice 22/04 kV. Pro další rozvoj města je nutné provést potřebné přeložky venkovního vedení el.energie včetně vybudování nových trafostanic.

8.2.5 Telekomunikace Telefonní ústředna v Telči je digitální, místní síť je postupně kabelizována. Městem procházejí tři větve dálkových kabelů – na Jihlavu, Horní Myslovou a Novou Říši. Jsou položeny dálkové optické kabely Telč – Předín a Jihlava – Telč – Mrákotín. Severně od města probíhá radioreleová trasa Klučovská hora – Javořice. Území města je pokryto signálem sítě Eurotel (stožár na kopci Buzový u meteorologické stanice Kostelní Myslová), stožár pro přenos signálu sítě RadioMobilu na Oslednicích je vybudován, časový horizont osazení telekomunikačním vybavením není znám. Důležitým krokem pro rozvoj datové komunikace je připravovaný projekt města Telče „Metropolitní síť města Telče“ na vybudování moderní datové sítě s následným propojením orgánů státní správy, místní samosprávy a příspěvkových organizací, objektů občanské vybavenosti a bytových jednotek. V době posledního sčítání obyvatelstva v roce 2001 byl internet v Telči využíván celkem ve 106 domácnostech.

8.2.6 Zásobování teplem V rámci Telče je naprostá většina zdrojů tepla plynofikována. Pro zásobování teplem dvou největších městských sídlišť a Polikliniky Telč jsou vybudovány městské kotelny s následujícími výkony: - Kotelna Květinová: 1460 kW - Kotelna Radovská: 696 kW - Kotelna Poliklinika: 469 kW

© RRA Vysočina

102


Profil města

8.2.7 Územně plánovací dokumentace Územní plán vypracovalo Urbanistické středisko Brno pro období do roku 2015. Územní plán města byl schválen Městským zastupitelstvem v Telči usnesením č. 211 dne 12.11.1998. Změna č. 1 územního plánu města Telče byla schválena zastupitelstvem města usnesením dne 30. 10. 2002. V současné době je projednáván koncept změny č. 2 územního plánu města Telče.

© RRA Vysočina

103


Profil města

9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Město Telč se rozkládá v údolí Telčského potoka v geomorfologické podprovincii Českomoravské, celku Křižanovská vrchovina a podcelku Dačická pánev. Vlastní okolí města se nachází v mírně členité údolní pánvi přecházející v mírně členitou pahorkatinu. Nadmořská výška se pohybuje od 490 m n.m. (Mor. Dyje) po 574 m n.m. (Skalní kopec). Přímo městem protéká Telčský potok, který se pod městem vlévá do Moravské Dyje. Přítokem Telečského potoka je Svatojánský potok a přítok od Špitálského rybníka. Specifickou podobu města vytváří souvislý systém rybníků. Severozápadně od města se nalézá nejvyšší vrch Českomoravské vrchovina vrch Javořice (837,0 m n. m.). Geologicky se tato oblast řadí k Českému Moldanubiku, nejrozšířenější horninou zde jsou cordieritické ruly, na západ od města překryty biotickými až muskovitickými granity (Mrákotínská žula). Půdní pokryv odpovídá geologickému podkladu. Na kyselých zvětralinách hornin vznikly podzolované a hnědé lesní půdy, převážně hlinito-písčité. V prostoru Lipek se vyskytují oglejené půdy na sprašových hlínách a v trati Na Mokrovcích a na Starém Městě pak oglejené půdy na svahových hlínách. Město patří podle E. Quitta do mírně teplé klimatické oblasti v klimatické jednotce MT5, na kterou od západu, severu a východu navazuje o něco chladnější oblast MT3. Dlouhodobé průměrné roční teploty vzduchu vystupují na hodnoty v rozmezí 6,0 – 7,0ºC. Roční úhrn atmosférických srážek je v dlouhodobém průměru 617 mm. Vzhledem k malé pestrosti geologického podloží, vyrovnanosti klimatických podmínek a tvaru georeliéfu je květena okolní krajiny relativně chudá. Potenciální přirozená vegetace území je tvořena převážně květnatými bučinami a bikovými bučinami svazu Luzula-Fagion. Dle zoogeografického členění se území řadí do obvodu středoevropských listnatých lesů (Mařan in Buchar 1983). Lesní vegetace je dnes tvořena převážně smrkovými monokulturami. Systematicky odvodněná a značně zdevastovaná okolní zemědělská krajina je v rozsáhlých oblastech téměř bez přírodě blízké lesní a nelesní vegetace.

9.1 Ochrana a péče o životního prostředí 9.1.1 Nakládání s odpady Město nemá vlastní skládku, smluvní partner TESCO Jindřichův Hradec provádí jedenkrát týdně svoz komunálního odpadu, který ukládá na vlastní skládce v Jindřichově Hradci. Město vydává s platností na jeden rok sběrový kalendář pro papír, kovový odpad a biologicky rozložitelný odpad. Služby Telč s.r.o., provozují Sběrový dvůr, kde se provádí sběr velkoobjemového odpadu, spotřebičů, papíru, PET lahví, kovového odpadu a skla. Ve městě jsou umístěny sběrné nádoby na sklo, PET láhve a papír. Prostřednictvím soukromých firem je v Telči zajištěn sběr a následná likvidace některých dalších odpadů: autobaterie, baterie, suché články, barevné kovy, železo, léky, pneumatiky, sklo, stavební odpad, stavební suť, výbojky a zářivky. Město ve spolupráci s firmou TESCO Jindřichův Hradec zřídilo od 1. ledna 2000 středisko pro sběr nebezpečných složek komunálního odpadu. Město Telč plánuje nadále podporovat oddělený sběr a materiálové využití u všech skupin odpadů, kde je to s ohledem na ekologické, technické, ekonomické a sociální podmínky možné (např. nápojové kartony, plastové fólie, biologicky rozložitelné komunální odpady). Plánuje se rozšíření počtu sběrných míst pro odděleně sbírané složky KO (papír, sklo, plasty, nápojové kartony) a tím snížit docházkovou vzdálenost občanů a následné © RRA Vysočina

104


Profil města

zabezpečení sběrných nádob na veřejných prostranstvích vhodnými boxy (estetické hledisko, ochrana před povětrnostními vlivy, znehodnocení).

Tab. 9.1: Množství vyprodukovaného komunálního a nebezpečného odpadu na území města za poslední 3 roky Rok Komunální odpad Nebezpečný odpad

2002 1400,35 t 7,3 t

2003 1355,48 t 14,87 t

2004 1380,65 t 13,87 t

Zdroj: MěÚ Telč

9.1.2 Ochrana ovzduší Stav znečištění ovzduší v území je charakterizován v rámci ČR stupněm 1– nezávadné ovzduší. Zhoršené ovzduší v zimním období vlivem používání uhlí při vytápění je vzhledem k plynofikaci města už minulostí. Hlavním problémem je doprava, případně živočišná výroba lokalizovaná v okraji města. Koncentrace oxidu uhelnatého a oxidů dusíku vypočtené na základě intenzity automobilové dopravy jsou zatím výrazně pod maximálně přípustnými koncentracemi. Negativní účinky radonu jsou výrazným prvkem problematiky ochrany životního prostředí. Region Telčska leží v pásmu vysokého rizika.

9.1.3 Ochrana vod Vodní toky procházející k.ú města Telče: Moravská Dyje (správce Povodí Moravy) Moravská Dyje se dotýká východního a jihovýchodního okraje k.ú. města a protéká dále směrem k jihu. Telčský potok (správce Státní meliorační správa Brno) Telčský potok je hlavním tokem protékajícím městem od severu k jihu. Pramení cca 5 km severozápadně od města mezi obcemi Řásná a Vanůvek. Na severnám okraji Telče protéká rybníkem Roštejn a pokračuje dál přes rybníky Štěpnický, Ulický a Staroměstský. V údolí Romantika dále protéká přes biologický rybník a Rohozenský rybník a cca 2 km za městem ústí do Moravské Dyje Město Telč je od roku 2000 správcem pravostranného přítoku Telčského potoka. Pravostranný přítok Telčského potoka je umělým vodním tokem vycházejícím pod Velkopařezitého rybníka, který se cca 200m před Rybníkem Smrk (mezi obcemi Řásná a Vanůvek) vlévá do Telčského potoka. Správcovství se město rozhodlo převzít v návaznosti na nutnost provedení potřebných oprav tohoto vodního toku jako důležitého zdroje vody pro telčskou soustavu rybníků. Svatojánský potok (správce Státní meliorační správa Brno, město Telč) Svatojánský potok protéká jižní částí města od západu k východu a ústí do Staroměstského rybníka. Ostatní drobné místní toky (správce Státní meliorační správa Brno, město Telč) © RRA Vysočina

105


Profil města

Z rybníka Roštejn je vedeno umělé koryto přes rybářské sádky a mezi rybníky Štěpnickým a Ulickým zaústěno zpět do telčského potoka. Pod Roštejnem je na Telčském potoku rozdělovací objekt, z něhož je odtok z rybníka rozdělován do vlastního koryta Telčského potoka a do koryta, následovaného potrubím k malému rybníku na okraji zástavby a k rybníku Nadymák. V k.ú. Telč je celkem 32 rybníků, v letních měsících je častý nedostatek vody vlivem nízkých průtoků, s čímž je spojená zhoršená kvalita vody. Nejvýznamnější rybníky jsou uvedeny v tab.9.1. Tab. 9.2: Nejvýznamnější rybníky v k.ú. města Název

Majitel

Rybník Roštejn Sádky Rybník Nadymák Štěpnický rybník Ulický rybník Staroměstský rybník Biologický rybník Rybník Hladov Rybník Hájecký Rybník Podhájský Rybník Rohozenský

Rybářství Telč, Rybářství Telč, Město Telč Město Telč Město Telč Město Telč Město Telč Rybářství Telč, Rybářství Telč, Rybářství Telč, Rybářství Telč,

Rozloha (m2) a.s. a.s.

a.s. a.s. a.s. a.s.

134 208 20 283 5 817 92 345 43 220 144 064 12 315 6 078 23 508 45 341 49 913

Zdroj: ÚPD, MěÚ Telč

Situace v nakládání s odpadními vodami ve městě do roku 1999 byla naprosto nevyhovující – kanalizace ústila bez jakéhokoliv čištění do městských rybníků, které byly současně využívány k intenzivnímu chovu ryb. Voda rybníků byla odváděna Telečským potokem do Moravské Dyje. Město je v současné době odkanalizováno jednotnou kanalizací svedenou do ČOV v údolí Romantika. Více viz kap. 8.2.2. Okolí města se vyznačuje relativně nižšími atmosférickými srážkami, podprůměrným odtokem a hodnotami součinitele odtoku. Přestože došlo k omezení dávek umělých hnojiv na zemědělské pozemky, jsou vodní toky stále zatěžovány znečištěnými vodami. Nedostatečná kvalita povrchových vod je způsobena nevhodnými úpravami vlastních koryt vodních toků, vysokým zorněním, zrušením mezí, rozsáhlým odvodněním pozemků. Výsledkem je mimo jiné ztráta akumulační schopnosti území, urychlení odtoku a dochází ke značné erozi obnažených pozemků, zachytávání splavenin v recipientech (rybníky, vodní toky) a dlouhodobé dotaci toků škodlivinami. Na znečišťování povrchových vod se podílejí zejména plošné zdroje znečištění (splachy z intenzívně obhospodařovaných zemědělských pozemků, odvodnění, eroze).

9.1.Městská zeleň, Ochrana přírody a krajiny Ve městě připadá na jednoho obyvatele cca 11 m2 zeleně. Obytná zeleň zahrnuje z 67 % zeleň u rodinných domků, rozloha veřejné zeleně činí 8.5 ha, přičemž cca 7 ha zabírá zámecký park. Důležitým historickým a krajinotvorným prvkem jsou aleje a doprovodná stromořadí cest, radiálně vybíhajících z města. Obzvlášť významná je alej Lipky. V okolí lze vysledovat i zbytky dalších alejí, které dotvářeli obraz města v minulosti. Jsou to aleje v prostoru Romatiky a Obory. © RRA Vysočina

106


Profil města

Okolí města bylo po dlouhou dobu přetvářeno hospodářskou činností do podoby kulturní krajiny s vyváženým podílem přírodních a civilizačních prvků. Ty se na mnoha místech vhodně doplňovaly. Vzhledem k významnosti a cennosti města z pohledu historického je žádoucí vzhled, prostorové a druhové uspořádání městské zeleně ošetřovat, doplňovat dle požadavků památkové péče. V okolí města se nachází přírodní rezervace Luh u Telče (jedinečná ukázka listnatého lesa vyšších poloh, tzv. podhorského luhu), Významná je také alej Telč – Lipky (památné stromy – lípy malolisté, velkolisté, duby letní). Do území katastru města zasahuje regionální biokoridor v údolí Dyje a je zde vymezeno 10 lokálních biocenter (Roštejnský rybník, Park, Romantika, U Radkova, Obora, Luh, Špitálský rybník, Pod stráněmi, U Měrnice, Buzový). Ve městě se nachází bývalá skládka inertního odpadu na Mokrovcích. Tato skládka významným způsobem ovlivňuje stav ŽP a je nutné provést její likvidaci a rekultivaci krajiny. Důležitá je podpora environmentální výchovy a osvěty na území města Telče zaměřené na široké spektrum cílových skupin – celou populaci zvláště děti a mládež. Tuto úlohu v současné době plní ve spolupráci s školskými zařízeními a dalšími partnery Odbor životní prostředí MěÚ Telč. Ve městě se také nachází záchranná stanice volně žijících zvířat.

© RRA Vysočina

107


Profil města

10. EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA 10.1 Finanční analýza Finanční analýza rozpočtu města Telče byla provedena za předcházející tři uzavřené rozpočtové roky, tzn. r. 2001, 2002 a 2003. Souhrnné výsledky hospodaření (plnění příjmů, plnění výdajů, saldo příjmů a výdajů po konsolidaci a ukazatel dluhové služby v jednotlivých letech) jsou uvedeny v tab.:  příjmy v jednotlivých sledovaných letech  výdaje v jednotlivých sledovaných letech  saldo příjmů a výdajů po konsolidaci v jednotlivých letech  ukazatel dluhové služby v jednotlivých letech

PŘÍJMY CELKEM KONSOLIDACE PŘÍJMŮ PŘÍJMY CELKEM po konsolidaci

plnění 2003 150 504 171 1 125 018 149 379 152

plnění 2002 108 981 506 590 175 108 391 331

plnění 2001 95 682 494 1 280 327 94 402 167

VÝDAJE CELKEM KONSOLIDACE VÝDAJŮ VÝDAJE CELKEM po konsolidaci

plnění 2003 136 067 605 1 125 018 134 942 587

plnění 2002 118 178 659 590 175 117 588 484

plnění 2001 90 565 944 1 280 327 89 285 617

SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ po konsolidaci Ukazatel dluhové služby

plnění 2003 14 436 565 0,05

plnění 2002 -9 197 153 0,05

plnění 2001 5 116 550 0,06

10.2 Plnění příjmů Plnění příjmů za předcházející tři rozpočtové roky je znázorněno v Tab. 10.1 a na grafech struktury jednotlivých druhů příjmů Obr. 10.1, 10.2 a 10.3. Tab. 10.1: Plnění příjmů (údaje v Kč) třída Třída 1 Třída 2 Třída 3 Třída 4

název daňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy přijaté dotace PŘÍJMY CELKEM

© RRA Vysočina

plnění 2003 40 455 213 10 574 811 1 405 735 98 068 412 150 504 171

plnění 2002 36 901 500 12 936 281 1 695 893 57 447 832 108 981 506

plnění 2001 33 854 302 11 022 288 1 177 222 49 628 683 95 682 494

108


Profil města

Obr. 10.1: Struktura příjmů města v roce 2003

Zdroj: MěÚ Telč


Zdroj: MěÚ Telč


© RRA Vysočina

109


Profil města

Zdroj: MěÚ Telč

Příjmy celkem vykázaly v roce 2001 plnění ve výši 95.683 tis. Kč, což je 117,73 % z roční rozpočtované částky. V roce 2002 vykázaly příjmy plnění ve výši 108.982 tis. Kč, což je 168,55 % z roční rozpočtované částky. V roce 2003 došlo k plnění příjmů ve výši 150.504 tis. Kč, což je 183,28 % z roční rozpočtované částky.

10.2.1 Daňové příjmy Daňové příjmy byly v roce 2001 oproti rozpočtu překročeny o 16,26 %. Byla dosažena vyšší daňová výtěžnost u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, u daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, daně z příjmů FO z kapitálových výnosů, daně z příjmů právnických osob a u daně z nemovitosti. Vyšší příjem byl dosažen u správních a místních poplatků. V roce 2002 byly daňové příjmy překročeny o 8 %. Byla dosažena vyšší daňová výtěžnost u daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, daně z příjmů právnických osob a mírný nárůst byl zaznamenán u DPH. Vyšší příjem byl dosažen u správních a místních poplatků a to zejména u poplatku za komunální odpad, užívání veřejného prostranství a poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj.

V roce 2003 byly daňové příjmy oproti rozpočtu překročeny zhruba o 6 %. Byla dosažena vyšší daňová výtěžnost u daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů a mírný nárůst je u DPH. Vyšší příjem byl dosažen u správních a místních poplatků a to zejména u poplatku ze psů, užívání veřejného prostranství a poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj.

© RRA Vysočina

110


Profil města

10.2.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy byly v roce 2001 překročeny o 38,35 % na tomto procentu se významnou měrou podílí příjem 500 tis. Kč od Jihlavských mlékáren (úhrada faktur z roku 2000) a nájem od Lesního družstva Borovná ve výši 300 tis Kč. V roce 2002 byly nedaňové příjmy překročeny o 34,11 %. Na tomto překročení se významnou měrou podílí příjem za přijaté sankční platby – pokuty uložené odborem SÚ v celkové výši 1.000 tis. Kč a nájem od Lesního družstva Borovná ve výši 300 tis. Kč. V roce 2003 byly nedaňové příjmy překročeny o 42,64 %, na tomto procentu se významnou měrou podílí příjem za přijaté sankční platby – pokuty uložené odborem dopravy v celkové výši cca 400 tis. Kč a nájem od Lesního družstva Borovná ve výši 300 tis. Kč.

10.2.3 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy byly v roce 2001 překročeny o 135,44 %. Důvodem je prodej akcií České spořitelny, a. s. V roce 2002 byly kapitálové příjmy díky prodeji nemovitosti č. p. 230/III (bývalá Bioveta) překročeny o více než 200 %. Plánované kapitálové příjmy nebyly splněny v roce 2003 cca o 17 % - důvodem byl zastupitelstvem města schválený odklad splátky za prodej nemovitosti čp. 230 /III – (bývalá Bioveta).

10.2.4 Přijaté dotace Dotace byly v roce 2001 ve výši 49.629 tis. Kč, z toho investiční (použité na splátku úvěru přijatého na výstavbu (ČOV) od SVAK 2.291 tis. Kč. Kromě globální neinvestiční dotace ve výši 16.783 tis Kč určené na provoz domova důchodců, výkon státní správy, školství a sociální dávky město mimo jiné obdrželo dotace na financování provozu škol (mzdy, učební pomůcky pro MŠ) ve výši 25.110 tis. Kč, dále pak 1.883 tis. Kč na Program regenerace MPR, 310 tis. Kč na provozní náklady domova důchodců. Neinvestiční dotace od obcí za žáky základních a mateřských škol byly ve výši 1.315 tis. Kč. Dotace byly v roce 2002 přijaty ve výši 57.447 tis. Kč, z toho investiční dotace (použité na splátky úvěru přijatého na výstavbu ČOV) od SVAK 2.300 tis Kč, investiční dotace ze SFŽP ve výši 139 tis Kč (vyplacená pozastávka na akci obnova lipové aleje Telč – Lipky). Kromě globální neivestiční dotace ve výši 15.986 tis. Kč určené na provoz domova důchodců, výkon státní správy, školství a sociální dávky město mimo jiné obdrželo dotace na financování provozu státní správy, školství a sociální dávky město mimo jiné obdrželo dotace na financování provozu škol (mzdy, učební pomůcky pro MŠ) ve výši 26.634 tis. Kč, dále pak 500 tis. Kč na program regenerace MPR, 566 tis. Kč na provozní náklady domova důchodců, 174 tis. Kč na volby do územních zastupitelských sborů, 109 tis Kč na volby do Parlamentu ČR, 7.400 tis. Kč na obec s rozšířenou působností. Neinvestiční dotace od obcí město obdrželo v celkové výši 2.259 tis. Kč, což je o 15 % více oproti plánovanému rozpočtu. Dotace byly v roce 2003 přijaty ve výši 98.068 tis. Kč, z toho investiční dotace (použité na splátku úvěru přijatého na výstavbu ČOV) od SVAK 2.250 tis. Kč, investiční dotace ze státního rozpočtu na výstavbu nájemních bytů ve výši 1.650 tis. Kč (půdní vestavba – dům čp. 214/III) a investiční dotace ze státního fondu rozvoje bydlení v celkové výši 21.600 tis Kč (z toho v roce 2003 čerpáno 7.856 tis. Kč). Kromě globální neinvestiční dotace ve výši 31.187 tis. Kč určené na provoz domova důchodců, výkon státní správy, školství a sociální dávky město mimo jiné obdrželo dotace na financování provozu škol (mzdy, učební pomůcky ) ve výši 36.807 tis. Kč, dále 1.900 tis. Kč na Program regenerace MPR (restaurování soch ve výši 400 tis Kč, oprava nemovitosti čp. 122 – „hasičárna“ ve výši 1.500 tis. Kč), dotace z Programu záchrany architektonického dědictví ve výši 1.400 tis. Kč na opravu střechy čp. 2 na náměstí Zachariáše z Hradce, 600 tis. Kč na provozní náklady domova důchodců, 130 tis. Kč na referendum a volby do zastupitelstev obcí, 8.805 tis. Kč na © RRA Vysočina

111


Profil města

zabezpečení výkonu státní správy pro obec s rozšířenou působností III. stupně. Neinvestiční dotace od obcí město obdrželo v celkové výši 1.209 tis. Kč, což je o 1 % více oproti plánovanému rozpočtu.. ). Plánované přijaté dotace v roce 2003 nebyly splněny vlivem nevyčerpané dotace na výstavbu 54. b. j. Radkovská, jejíž čerpání přechází do roku 2004.

10.3 Plnění výdajů V přehledné tabulce je uvedeno členění a čerpání prostředků rozpočtu města Telče v letech 2001, 2002 a 2003. V následujících grafech je přehledně znázorněn jejich vývoj ve zmíněných obdobích. Tab. 10.2: Plnění výdajů (údaje v Kč) skupina skupina 1 skupina 2 skupina 3 skupina 4 skupina 5 skupina 6 Výdaje celkem

Skupina Skupina Skupina Skupina Skupina Skupina

1 2 3 4 5 6

-

plnění 2003 882 024 3 419 092 75 656 238 19 504 313 33 594 36 572 346 136 067 605

plnění 2002 0 21 117 106 54 724 125 14 242 777 38 092 28 056 559 118 178 659

plnění 2001 0 4 133 036 51 286 981 12 967 323 23 907 22 154 697 90 565 944

zemědělství a lesní hospodářství průmyslová a ostatní odvětví hospodářství služby pro obyvatelstvo sociální věci a politika nezaměstnanosti bezpečnost státu a právní ochrana všeobecná veřejná správa a služby

© RRA Vysočina

112


Profil města

Obr. 10.4: Struktura výdajů města v roce 2003

Výdaje 2003

55%

14% 0%

3% 1%

skupina 1

skupina 2

27%

skupina 3

skupina 4

skupina 5

skupina 6

Zdroj: MěÚ Telč


Výdaje 2002

46%

18%

12% 0%

skupina 1

skupina 2

24%

skupina 3

skupina 4

0%

skupina 5

skupina 6

Zdroj: MěÚ Telč

© RRA Vysočina

113


Profil města


Výdaje 2001

57%

14% 5%0%

skupina 1

skupina 2

0% 24%

skupina 3

skupina 4

skupina 5

skupina 6

Zdroj: MěÚ Telč

Tab. 10.3: Skupina 1 - Zemědělství a lesní hospodářství §

název

10

Zemědělství a lesní hospodářství

plnění 2003

plnění 2002

plnění 2001

101

Zemědělská a potravinářská činnost a rozvoj

0

0

0

1011

Udržování výrobního potenciálu zemědělství, zemědělský půdní fond a mimoprodukční funkce zemědělství

0

0

0

1014

Ozdravování hospodářských zvířat, polních a speciálních plodin a zvláštní veterinární péče

0

0

0

103

Lesní hospodářství

882 024

0

0

1031 1036 1039

Pěstební činnost Správa v lesním hospodářství Záležitosti lesního hospodářství j. n. Skupina 1 - CELKEM

0 0 882 024 882 024

0 0 0 0

0 0 0 0

© RRA Vysočina

114


Profil města

Tab. 10.4: Skupina 2 – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství § 21

název

plnění 2003

plnění 2002

plnění 2001

Průmysl, stavebnictví, obchod a služby

214

Vnitřní obchod, služby a cestovní ruch

0

0

0

2140

Vnitřní obchod, služby a cestovní ruch

0

0

0

2 673 159

18 843 068

2 769 055

2 669 366 3 793

18 843 068

2 613 827 155 228

267 715

532 939

856 324

267 715 0

532 939 0

856 324 0

75 517

117 499

60 685

75 517

117 499

60 685

292 519

336 096

257 095

292 519 0

336 096 0

257 095 0

110 182

1 287 504

189 877

110 182 0 0

48 873 235 960 1 002 671

4 893 49 984 135 000

0

0

0

0 3 419 092

0 21 117 106

0 4 133 036

22

Doprava

221

Pozemní komunikace

2212 2219 222 2221 2229

Silnice Ostatní záležitosti pozemních komunikací

23

Silniční doprava Provoz veřejné silniční dopravy Záležitosti v silniční dopravě j. n. Vodní hospodářství

231

Pitná voda

2310

Pitná voda

232

Odvádění a čištění odpadních vod

2321 2322

Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly Prevence znečišťování vody

233

Vodní toky a vodohospodářská díla

2331 2333 2334

Úpravy vodohospodářsky významných a vodárenských toků Úpravy drobných vodních toků Revitalizace říčních systémů

234

Voda v zemědělské krajině

2341

Vodní díla v zemědělské krajině Skupina 2 - CELKEM

Zdroj: MěÚ Telč

Tab. 10.5: Skupina 3 - Služby pro obyvatelstvo §

název

31 a 32

Vzdělávání

311

Zařízení předškolní výchovy a základního vzdělávání

3111 3113

Předškolní zařízení Základní školy

314

Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláváním mládeže

3141

Školní stravování při předškolním a základním vzdělávání

3149

Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláváním mládeže

323

Zájmové studium

3231

Základní umělecké školy

33

plnění 2002

plnění 2001

38 138 995

30 254 440

27 037 627

7 033 174 31 105 821

1 251 971 29 002 469

1 161 502 25 876 126

14 251

646 312

751 728

14 251

646 312

751 728

0

0

0

4 171 368

3 927 336

3 360 069

4 171 368

3 927 336

3 360 069

2 082 151

2 312 062

1 980 196

1 007 670 1 074 481

915 543 1 396 519

837 112 1 143 084

5 174 534

1 474 276

4 267 941

5 172 070

1 474 276

4 267 941

2 464

0

0

0

0

0

0

0

0

Kultura, církve a sdělovací prostředky

331

Kultura

3314 3319

Činnosti knihovnické Záležitosti kultury j. n.

332

Ochrana památek a péče o kulturní dědictví a národní a historické povědomí

3322

Zachování a obnova kulturních památek

3329

Pořízení, zachování a obnova hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví j. n.

333

Činnosti registrovaných církví a náboženských společností

3330

Činnosti registrovaných církví a náboženských společností

334

Sdělovací prostředky

3349

Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků

3326

plnění 2003

© RRA Vysočina

0

0

0

265 543

198 234

249 433

265 543

198 234

249 433

115


Profil města

339

Ostatní činnosti v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků

1 113 566

1 170 805

1 030 668

3392 3399

Zájmová činnost v kultuře Záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků j. n.

0 1 113 566

0 1 170 805

0 1 030 668

3 493 607

1 451 980

1 145 765

0 1 697 000 1 796 607

0 998 000 453 980

0 670 500 475 265

808 220

0

0

808 220

0

0

0

0

0

34

Tělovýchova a zájmová činnost

341

Tělovýchova

3412 3419 3421

Sportovní zařízení v majetku obce Ostatní tělovýchovná činnost Využití volného času dětí a mládeže

35

Zdravotnictví

351

Ambulantní péče

3513

Lékařská služba první pomoci

352

Ústavní péče

3522

Ostatní nemocnice

0

0

0

354

Zdravotnické programy

0

0

0

3541 3543

Prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými návykovými látkami Pomoc zdravotně postiženým

0 0

0 0

0 0

359

Ostatní činnost ve zdravotnictví

0

0

0

3599

Ostatní činnosti ve zdravotnictví

0

0

0

36

Bydlení, komunální služby a územní rozvoj

361

Rozvoj bydlení a bytové hospodářství

11 826 730

2 664 460

2 368 031

3612 3613

Bytové hospodářství Nebytové hospodářství

10 614 518 1 212 212

2 664 460 0

2 368 031 0

3 004 593

4 138 917

2 841 562

1 149 651 674 133 0 1 052 884 0 127 925

1 707 410 810 494 0 1 495 234 0 125 779

926 375 695 996 0 1 219 191 0 0

363

Komunální služby a územní rozvoj

3631 3632 3633 3635 3636 3639

Veřejné osvětlení Pohřebnictví Výstavba a údržba místních inženýrských sítí Územní plánování Územní rozvoj Komunální služby a územní rozvoj j. n.

369

Ostatní činnost v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje

0

0

0

3699

Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje

0

0

0

2 158 322

37

Ochrana životního prostředí

371

Ochrana ovzduší a klimatu

0

0

3713

Změny technologií vytápění

0

0

2 158 322

372

Nakládání s odpady

3 936 865

4 285 047

2 633 231

3722

Sběr a svoz komunálních odpadů

2 582 953

2 168 994

1 416 085

3723 3726 3729

Sběr a svoz ostatních odpadů (jiných než nebezpečných a komunálních) Využívání a zneškodňování ostatních odpadů Ostatní nakládání s odpady

1 333 999 0 19 913

2 098 356 0 17 697

1 217 146 0 0

0

373

Ochrana a sanace půdy a podzemní vody

0

0

3739

Ostatní ochrana půdy a spodní vody

0

0

0

374

Ochrana přírody a krajiny

1 625 816

2 200 257

1 462 408

3741 3742 3744 3745 3749

Ochrana druhů a stanovišť Chráněné části přírody Protierozní, protilavinové, protipožární Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň Ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny

0 43 100 0 1 579 555 3 161

0 0 0 2 200 257 0

0 0 0 1 462 408 0

379

Ostatní činnosti v životním prostředí

0

0

0

3792

Ekologická výchova a osvěta Skupina 3 - CELKEM

0 75 656 238

0 54 724 125

0 51 286 981

Zdroj: MěÚ Telč

© RRA Vysočina

116


Profil města

Tab. 10.6: Služby pro obyvatelstvo – vývoj výdajů podle jednotlivých oblastí § 31 a 32 33 34 35 36 37

název Vzdělávání Kultura, církve a sdělovací prostředky Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Ochrana životního prostředí Skupina 3 - CELKEM

plnění 2003 42 324 614 8 635 793 3 493 607 808 220 14 831 323 5 562 680 75 656 238

plnění 2002 34 828 088 5 155 376 1 451 980 0 6 803 377 6 485 304 54 724 125

plnění 2001 31 149 423 7 528 238 1 145 765 0 5 209 593 6 253 961 51 286 981

Zdroj: MěÚ Telč

Obr.10.7: Výdaje na služby pro obyvatelstvo v období 2001 - 2003

Zdroj: MěÚ Telč

© RRA Vysočina

117


Profil města

Tab. 10.7: Skupina 4 – Sociální věci a politika nezaměstnananosti §

název

41

Dávky a podpory v sociálním zabezpečení

plnění 2003

plnění 2002

plnění 2001

417

Dávky sociální péče

8 186 432

5 866 780

5 682 160

4174 4175 4176 4179

Dávky sociální péče pro staré občany Dávky sociální péče pro rodiny a děti Dávky sociální péče pro sociálně vyloučené Ostatní dávky sociální pomoci

238 221 7 946 211 2 000 0

0 0 0 5 866 780

0 0 0 5 682 160

418

Dávky zdravotně postiženým občanům

5 019 623

2 057 298

1 806 126

4180 4181 4182 4183

Dávky zdravotně postiženým občanům Příspěvek při péči o osobu blízkou Příspěvek na zvláštní pomůcky Příspěvek na úpravu a provoz bezbariérového bytu

0 2 343 382 374 278 16 500

2 057 298 0 0 0

1 806 126 0 0 0

4184 4185 4186 4187

Příspěvek na zakoupení, opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla Příspěvek na provoz motorového vozidla Příspěvek na individuální dopravu Příspěvek při odchodu z ústavního zařízení

470 000 1 785 463 30 000 0

0 0 0 0

0 0 0 0

4193

Dávky a odškodnění válečným veteránům a perzekvovaným osobám

0

0

0

6 298 257

6 318 699

5 479 037

950 000 0 5 228 299

984 636 0 5 208 235

862 102 0 4 523 000

119 959

0

0

43

Sociální péče a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti

431

Sociální péče a pomoc starým a zdravotně postiženým občanům

4314 4315 4316 4318

Pečovatelská služba Sociální hospitalizace Domovy důchodců Ostatní sociální péče a pomoc starým občanům (kromě ústavní)

4319

Ostatní sociální péče zdravotně postiženým (kromě ústavní)

0

125 828

93 935

432

Sociální péče a pomoc dětem a mládeži

0

0

0

4329

Ostatní sociální péče a pomoc dětem a mládeži Skupina 4 - CELKEM

0 19 504 313

0 14 242 777

0 12 967 323

Zdroj: MěÚ Telč

Tab. 10.8: Skupina 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana §

název

52

Civilní připravenost na krizové stavy

plnění 2003

plnění 2002

plnění 2001

529

Ostatní záležitosti civilní připravenosti pro krizové stavy

0

0

0

5299

Ostatní záležitosti civilní připravenosti na krizové stavy

0

0

0

Požární ochrana a integrovaný záchranný systém

55 551

Požární ochrana

33 594

38 092

23 907

5511 5512

Požární ochrana - profesionální část Požární ochrana - dobrovolná část Skupina 5 - CELKEM

0 33 594 33 594

0 38 092 38 092

0 23 907 23 907

Zdroj: MěÚ Telč

© RRA Vysočina

118


Profil města

Tab. 10.9: Skupina 6 – Všeobecná veřejná správa a služby §

název

61

Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany

611

Zastupitelské orgány

6112 6114 6115

Zastupitelstva obcí Volby do Parlamentu ČR Volby do zastupitelstev úz. samosprávných celků

617

Regionální a místní správa

6171

Činnost místní správy

62

plnění 2003

plnění 2002

plnění 2001

1 552 467

1 207 686

1 168 833

1 422 651 110 104 19 712

924 610 108 987 174 089

1 168 833 0 0

31 906 027

23 553 303

14 527 372

31 906 027

23 553 303

14 527 372

Jiné veřejné služby a činnosti

621

Ostatní veřejné služby

0

0

1 400

6219

Ostatní veřejné služby

0

0

1 400

540 434

198 448

281 430

540 434

198 448

281 430

63

Finanční operace

631

Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

6310

Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

632

Pojištění funkčně nespecifikované

0

0

0

6320

Pojištění funkčně nespecifikované

0

0

0

633

Převody vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně

1 125 018

590 175

1 280 327

6330

Převody vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně

1 125 018

590 175

1 280 327

639

Ostatní finanční operace

0

28 339

1 259 530

6399

Ostatní finanční operace

0

28 339

1 259 530

1 448 399

2 478 608

3 635 806

1 102 337 346 062 36 572 346

2 312 081 166 527 28 056 559

0 3 635 806 22 154 697

64

Ostatní činnosti

640

Ostatní činnosti

6402 6409

Transfery všeobecné povahy jiným úrovním vlády Ostatní činnosti j. n. Skupina 6 - CELKEM

Zdroj: MěÚ Telč

© RRA Vysočina

119


Profil města

SEZNAM TABULEK Tab. 2.1: Okresní příslušnost města Telče (1850 – 2004). ............................................................ 9 Tab. 2.2: Základní charakteristiky místních částí města Telče, stav k 1.3.2001. ............................10 Tab. 2.3: Základní informace o Městě Telč .................................................................................11 Tab. 4.1:Velikostní struktura podnikatelských subjektů členěných dle sektorů NH k 1.1.2004. .......31 Tab. 4.2: Přehled největších zaměstnavatelů sídlících na území města zaměstnávajících více než 5 pracovníků (stav k 31.5.2005). ..................................................................................................32 Tab. 5.1: Významnost městských částí (%) z pohledu lidského kapitálu k 1.3.2001. .....................44 Tab. 6.1: MŠ Telč, budova v ulici Komenského – charakteristika ................................................66 Tab. 6.2: MŠ Telč, budova v ulici Nerudova – charakteristika .....................................................66 Tab. 6.3:Základní škola a Zvláštní škola Telč, Hradecká – charakteristika: ....................................67 Tab. 6.4: Základní škola Telč, Masarykova .................................................................................67 Tab. 6.5: Charakteristika GOB a SOŠ Telč ..................................................................................67 Tab. 6.6: GOB a SOŠ Telč Vyučované obory studia .....................................................................68 Tab. 6.7: Gymnázium Otokara Březiny – charakteristika..............................................................68 Tab. 6.8: Střední odborná škola – charakteristika .......................................................................69 Tab. 6.10: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé ..................................................71 Tab. 6.11: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost ........................71 Tab. 6.12: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé – stomatologa ............................71 Tab. 6.13: Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé – gynekologa .............................71 Tab. 6.14: Samostatná ordinace lékaře specialisty ......................................................................71 Tab. 6.15: Zdravotnická záchranná služba .................................................................................72 Tab. 6.16: Lékárny ve městě .....................................................................................................72 Tab. 6.17: Městská knihovna Telč (statistické údaje r.2003) ........................................................74 Tab. 6.18: Vybrané kulturní prostory ve městě ...........................................................................75 Tab. 6.19: Školní tělocvičny ......................................................................................................76 Tab. 6.20: Kulturní a zájmové spolky působící ve městě .............................................................77 Tab. 7.1: Návštěvnost zámku Telč .............................................................................................80 Tab. 7.2: Návštěvnost vyhlídkových míst ....................................................................................81 Tab. 7.3: Přírodní zajímavosti ve městě a okolí ...........................................................................82 Tab. 7.4: Ubytování v hotelích ...................................................................................................84 Tab. 7.5: Ubytování v soukromí .................................................................................................84 Tab. 7.6: Ostatní kategorie ubytování ........................................................................................85 Tab. 7.7: Možnosti stravování v Telči .........................................................................................87 Tab. 7.8: Cyklotrasy procházející Telčí .......................................................................................90 Tab. 7.9: Pěší trasy ..................................................................................................................90 Tab. 7.10: Rozdělení obcí a měst do intenzitních zón .................................................................93 Tab. 8.1: Intenzita dopravy na komunikacích v Telči (nejvytíženější úseky) .................................95 Tab. 8.2: Cykloturistické trasy procházející městem ....................................................................96 Tab. 8.3: Počet autobusových linek procházející městem ............................................................98 Tab. 8.4: Přímé linky do vybraných měst v ČR ............................................................................98 Tab. 8.5: Počet místních osobních železničních linek - Telč ........................................................ 100 Tab. 9.1: Množství vyprodukovaného komunálního a nebezpečného odpadu na území města za poslední 3 roky....................................................................................................................... 105 Tab. 9.2: Nejvýznamnější rybníky v k.ú. města ......................................................................... 106 Tab. 10.1: Plnění příjmů (údaje v Kč) ...................................................................................... 108 Tab. 10.2: Plnění výdajů (údaje v Kč) ...................................................................................... 112 Tab. 10.3: Skupina 1 - Zemědělství a lesní hospodářství ........................................................... 114 Tab. 10.4: Skupina 2 – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství ............................................ 115 Tab. 10.5: Skupina 3 - Služby pro obyvatelstvo ........................................................................ 115 Tab. 10.6: Služby pro obyvatelstvo – vývoj výdajů podle jednotlivých oblastí ............................. 117 Tab. 10.7: Skupina 4 – Sociální věci a politika nezaměstnananosti ............................................. 118 Tab. 10.8: Skupina 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana ........................................................ 118 Tab. 10.9: Skupina 6 – Všeobecná veřejná správa a služby ....................................................... 119 © RRA Vysočina

120


Profil města

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 3.1: Podíl jednotlivých městských částí na celkovém počtu obyvatel města Telče (stav k 1.3.2001). ................... 12 Obr. 3.2.: Vývoj populace v Telči v období let 1869 až 2001. ....................................................................................... 14 Obr. 3.3: Bazický index vývoje populace ve městě Telč za období 1869 až 2001. ........................................................ 14 Obr. 3.4: Pohyb populace města a ČR v časovém období 1995 až 2002. ....................................................................... 16 Obr. 3.5: Pohyb populace města v časovém období 1995 až 2002. ................................................................................ 17 Obr. 3.6: Přirozený přírůstek obyvatel města Telče v období 1995 až 2002................................................................... 18 Obr. 3.7: Vývoj migračního salda v Telči v období let 1995 až 2002. ........................................................................... 19 Obr. 3.8: Struktura cenzovních domácností k 1.3.2001. ................................................................................................. 24 Obr. 3.9: Období výstavby domů v Telči stav k 1.3.2001. ............................................................................................. 27 Obr. 3.10: Struktura vlastnictví bytového fondu ve městě k 1.3.2001. ........................................................................... 28 Obr. 3.11: Velikost bytů v Telči dle počtu obytných místností stav k 1.3.2001. ............................................................ 29 Obr. 3.12: Způsob vytápění bytů ve městě stav k 1.3.2001. ........................................................................................... 29 Obr. 4.1: Velikostní struktura ekonomických subjektů dle odvětví NH k 1.1.2004. ...................................................... 30 Obr. 4.2: Struktura hospodářství dle počtu ekonomických subjektů a na základě jimi vytvořených pracovních míst.... 32 Tab. 4.2: Přehled největších zaměstnavatelů sídlících na území města zaměstnávajících více než 5 pracovníků. ......... 32 Obr. 4.3: Významnost sektorů ekonomiky dle počtu subjektů v rámci srovnávaných územních celků stav k 1.1.2004. 34 Obr. 4.4: Struktura zemědělské půdy ve městě. .............................................................................................................. 35 Obr. 4.5: Struktura nezemědělské půdy města Telče. ..................................................................................................... 35 Obr. 4.6: Struktura sektoru průmyslu dle počtu podnikatelských subjektů stav k 1.1.2004. .......................................... 36 Obr. 4.7: Struktura průmyslu dle odhadovaného počtu pracovních míst k 30.9.2004. ................................................... 37 Obr. 4.8: Struktura sektoru služeb dle počtu ekonomických subjektů a na základě jimi vytvořených pracovních míst. 39 Obr. 4.9: Významnost sektorů ekonomiky dle počtu subjektů v rámci srovnávaných územních celků stav k 1.1.2004. 40 Obr. 5.4: Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti; stav k 1.3.2001. .............. 49 Obr. 5.5: Vzdělanostní struktura zaměstnaných osob k 1.3.2001. .................................................................................. 50 Obr. 5.6: Vzdělanostní struktura města členěná dle pohlaví (k 1.3.2001). ..................................................................... 51 Obr. 5.7: Vývoj vzdělanostní struktury ve městě mezi roky 1991 až 2001..................................................................... 52 Obr. 5.8: Srovnání struktury zaměstnanosti v územních celcích k 1.3.2001................................................................... 53 Obr. 5.9: Struktura zaměstnanosti v sektoru služeb ve městě Telči k 1.3.2001. ............................................................. 54 Obr. 5.10: Vývoj struktury zaměstnanosti u městských částí mezi roky 1991 až 2001. ................................................. 55 Obr. 5.11: Struktura pracovních poměrů u obyvatelstva města Telče k 1.3.2001. .......................................................... 56 Obr. 5.12: Vývoj nezaměstnanosti za období 30.6.1999 až 30.6.2003. .......................................................................... 57 Obr. 5.13: Čtvrtletní vývoj nezaměstnanosti v Telči za období 31.3.1999 až 30.6.2003. ............................................... 58 Obr. 5.14: Struktura uchazečů o práci v Telči dle délky nezaměstnanosti k 31.12.2004. ............................................... 59 Obr. 5.15: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých časovo-délkových kategoriích v období 1.1.2001 až 31.12.2004. ... 60 Obr. 5.16: Struktura nezaměstnanosti podle věku uchazečů o práci v Telči k 30.6.2003. .............................................. 61 Obr. 5.17: Vývoj nezaměstnaných ve vybraných věkových kategoriích v období 1.1.2001 až 31.12.2004. .................. 62 Obr. 5.18: Vývoj nezaměstnaných ve vybraných věkových kategoriích v období 1.1.2001 až 31.12.2004. .................. 62 Obr. 5.19: Struktura nezaměstnanosti dle dosaženého vzdělání stav k 31.12.2004. ....................................................... 63 Obr. 5.20: Vývoj nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání (osoby bez maturity) v období 1.1.2001 až 31.12.2004. ........................................................................................................................................................................................ 64 Obr. 5.21: Vývoj nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání (osoby alespoň s maturitním vzděláním) v období 1.1.2001 až 31.12.2004. .................................................................................................................................................. 64 Obr. 5.22: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo ve městě Telči, za období 30.6.2001 až 31.12.2004. ..................................................................................................................................................................... 65 Obr. 8.1: Intenzita dopravy na komunikacích v Telči v roce 2000 ................................................................................. 95 Obr.8.2: Cykloturistické trasy procházející městem ....................................................................................................... 97 Obr. 10.1: Struktura příjmů města v roce 2003 ............................................................................................................. 109 Obr. 10.2: Struktura příjmů města v roce 2002 ............................................................................................................. 109 Obr. 10.3: Struktura příjmů města v roce 2001 ............................................................................................................. 109 Obr. 10.4: Struktura výdajů města v roce 2003 ............................................................................................................ 113 Obr. 10.5: Struktura výdajů města v roce 2002 ............................................................................................................ 113 Obr. 10.6: Struktura výdajů města v roce 2001 ............................................................................................................ 114 Obr.10.7: Výdaje na služby pro obyvatelstvo v období 2001 - 2003 ............................................................................ 117

© RRA Vysočina

121


Profil města

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Podklady od:    

MěÚ Telč ÚP Jihlava, ÚP Telč ČSÚ Jihlava KÚ Vysočina

Jiné zdroje:  Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Vysočina okres Jihlava. ČSÚ, Jihlava 2001.  Registr sčítacích obvodů 2001, ČSÚ, Praha 2004  Registr ekonomických subjektů 2004. ČSÚ, Praha 2004.  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, AQUA PROCON. s.r.o., Brno 2004  Sociálně-ekonomická analýza Města Telče, MěÚ Telč, Ing. Mgr. Václav Zadražil, Telč 2000  Strategie rozvoje Mikroregionu Telčsko – Analytická část, RRA Vysočina, Jihlava 2002  Strategie rozvoje Mikroregionu Telčsko – Strategická část, RRA Vysočina, Jihlava 2002  Program rozvoje kraje Vysočina – I. Profil, GaREP, Brno 2004  Program rozvoje kraje Vysočina – SWOT analýza, GaREP, Brno 2004  Program rozvoje kraje Vysočina – II. Specifikace územních priorit, specifikace opatření a finanční plán, GaREP, Brno 2001.  Program rozvoje kraje Vysočina – Programový doplněk pro rok 2004, KÚ Vysočina, Jihlava 2004.  Studie využitelnosti brownfields v kraji Vysočina, RRAV, Jihlava 2004  Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚRR, Brno 2001  Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR v období 2002 – 2007, MMR, Praha 2002  Společný regionální operační program – programový dodatek, MMR, Praha 2004  Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, MZe, Praha 2004  Operační program Rozvoj Lidských zdrojů – Dodatek k programu, MPSV, Praha 2004

© RRA Vysočina

122

fax.:

Recommend Documents