… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník VII
3
prázdniny 2006
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Propastná t n po vod volá, modliteb v n ší í se zdola. Modlím se k Bohu života mého, d lám, co mohu, vždy žiji z n ho. (Srov. Žalm 42)
na dve e ani náhlým vzedmutím energie, která vás nutí práv v tu chvíli ud lat to, co jste deset let odkládali. Takže se posa te a ekn te si: "Jsem zde," a z sta te tak. Až se nau íte zvládat v t chto okamžicích vnit ní nepokoj, být zcela klidní a š astní, pak prodlužte t ch p t minut na delší dobu a pak ješt na delší. Samoz ejm p ijde chvíle, kdy bude lepší se n kde skrýt, protože m žete tiše sed t dv minuty, i když telefon zvoní nebo n kdo klepe na dve e, ale vydržet takové dobývání tvrt hodiny je tém nemožné. Pak si ale uv domte, že kdybyste nebyli doma, neotev eli byste ani nezvedli telefon. Nebo, máte-li víc odvahy nebo sebejistoty, m žete to d lat jako m j otec, který v šel na dve e oznámení: "Nemusíte klepat. Jsem doma, ale neotevírám." Toto je mnohem ú inn jší cesta, protože lidé to hned pochopí, kdežto když eknete: "Po kejte laskav p t minut," jejich laskavost obvykle b hem dvou minut vyprchá.
O NEPOKOJI A PLYNOUCÍM ASE Milí tená i, milé tená ky Farního zpravodaje. Velikono ní doba je pry , za íná druhá ást liturgického mezidobí a s ní i shon p ed za átkem prázdnin a dovolených, který pak, místo o ekávaného zklidn ní, kontinuáln pokra uje dál. Našel jsem tedy pro Vás n co, co by t eba mohlo zp sobit zm nu. V knize „V jám lvové“ (autor Antonyj Surožskij, vydalo Karmelitánské nakladatelství 2001) najdeme krásný „návod“ k tomu, jak trochu zpomalit plynutí našeho vnit ního asu. P eji Vám hezké tení: Myslím, že se musíme cvi it v tom (píše autor), jak zastavit as a z stat stát v p ítomnosti, v tomto "nyní", jež je naší p ítomností a také pr se íkem v nosti a asu. Co pro to m žeme ud lat? Tady je první cvi ení. M žete ho provád t ve chvílích, kdy nebudete mít v bec nic jiného na práci, kdy vás nic nebude tla it ani dop edu, ani dozadu, a kdy budete moci strávit p t minut, t i minuty nebo p l hodiny odpo inkem a nicned láním. Sedn te si a ekn te si: "Sedím, nic ned lám a p t minut nic d lat nebudu," a odpo ívejte, a postupn b hem této doby (minuta nebo dv možná budou maximum, co budete schopni ze za átku vydržet) si uv domujte: "Jsem zde v Boží p ítomnosti, v p ítomnosti sebe sama, v p ítomnosti všeho nábytku okolo, klidn sedím, nikam nesp chám." Musíte ovšem ud lat ješt jednu v c: p edsevzít si, že b hem t chto dvou nebo p ti minut, b hem nichž se máte u it, že p ítomnost existuje, se nenecháte zdvihnout vyzván ním telefonu, klepáním
Když jste se nau ili této stálosti, tomuto klidu, musíte se nau it zastavit as nejenom v okamžicích, kdy by se stejn vlekl nebo zastavil, ale ve chvílích, kdy b ží, kdy na vás klade nároky. Postup je následující. D láte n co, co považujete za d ležité, máte pocit, že pokud to neud láte, celý sv t za ne ve svém b hu kolísat. Pokud si v takové chvíli eknete: "Dost," objevíte mnoho v cí. Jednak to, že sv t nezakolísal, a dále že celý sv t - jestli -2-
si to dokážete p edstavit - m že po kat p t minut, kdy pro n ho nebudete nic d lat. To je d ležité, protože obvykle klameme sami sebe, když íkáme: "Musím to p ece ud lat, je to správné, je to moje povinnost, nem žu to nechat nedod lané." Samoz ejm , že m žete, protože ve chvílích totální lenosti necháváte v ci neud lané mnohem delší dobu, než je t ch p t minut, které jste si vyhradili.
nepohnete z místa. Je to Boží as a vy se budete chovat v jeho ase tiše a pokojn . Na za átku to asi bude obtížné, budete mít pocit, že je p ece velmi d ležité, abyste, ekn me, dopsali dopis, do etli odstavec. Ve skute nosti velmi brzy zjistíte, že to m žete docela dob e o t i, p t, nebo dokonce deset minut odložit a nic se nestane. A když budete d lat n co, co vyžaduje pozornost, zjistíte, že to potom budete d lat mnohem lépe a rychleji. Prost se pln soust e te na osobu nebo úkol, který je p ed vámi, a když skon íte, zjistíte, že jste na to pot ebovali o polovinu mén asu než d íve, a p esto jste vid li a slyšeli všechno. Od té doby asto dávám tuto radu lidem v r zných životních situacích a ú inkuje to. Takže když budete d lat tato cvi ení a za nete nejd ív zastavovat as, který se nepohybuje, a nakonec as, který se snaží rychle ubíhat, zjistíte, že v okamžiku, kdy jste p ekonali vnit ní nap tí, vnit ní zmatek, nervozitu a úzkost, plyne as tak jak má. Dovedete si p edstavit, že každou minutu uplyne jenom jedna minuta? P esn to se d je. Je to podivné, ale pravdivé, i když podle našeho chování by se dalo soudit, že p t minut m že ub hnout za t icet vte in. Ne, každá minuta trvá stejn dlouho jako ta následující, každá hodina jako ta, co p ijde po ní. Vybráno z www.víra.cz , lánek „Ovládnutí nepokoje (V pr se íku v nosti a asu)“
Takže si ekn te: "A se stane cokoliv, te toho nechám." Nejjednodušší je mít u sebe budík. Nato te ho a ekn te si: "Te budu pracovat a nebudu se na n ho dívat, dokud nezazvoní." To je velmi d ležité. Jedna z v cí, které se musíme odnau it, je dívat se na hodiny. Když n kam jdete a víte, že jdete pozd , díváte se na hodinky. Ale nem žete p ece jít stejn rychle, když se díváte na záp stí, jako když se díváte rovn p ed sebe. A když se budete p esv d ovat, jestli jste se opozdili o sedm minut nebo p t nebo t i, na vašem pozdním p íchodu tím stejn nic nezm níte. Takže, ur ete si as, kdy se vydáte na cestu a když ho dodržíte, budete tam v as, a když vyrazíte pozd , jd te tak rychle a rázn , jak m žete. A až dorazíte ke dve ím, ud lejte pat i n kajícný obli ej, až vám otev ou. Nuže, ve chvíli, kdy budík zazvoní, víte, že p íštích p t minut pro vás sv t neexistuje a že se
Vybral P. Jan Kuník
SV. JIND ICH (13. ervence) Svatý Jind ich se narodil v roce 973 jako nejstarší syn bavorského vévody Jind icha a burgundské princezny Gisely. P vodn byl z ejm ur en ke kn žskému stavu. P ipravoval se na dómské škole v Hildesheimeru a studia dokon il -3-
v ezn pod vedením tam jšího biskupa sv. Wolfganga. Po smrti otcov v roce 995 však p evzal po n m bavorské vévodství. Po smrti císa e Oty III. byl v Mohu i zvolen n meckým králem. Žil v dobrovolném panictví v manželství s dcerou lucemburského hrab te Kunhutou, která rovn ž byla prohlášena za svatou. Pod jejím vlivem a za její pomoci se snažil o zkvalitn ní víry svých poddaných. Podporoval misijní innost a reformní hnutí v církvi, zejména v klášte ích, kde prosazoval asto proti jejich v li život podle p ísných regulí sv. Benedikta. Zakládal mnohé kláštery a kostely. V jednom z nich, v biskupském chrámu v Bamberku, je se svou manželkou pochován.
Boleslav Chrabrý zapletl do sporu P emyslovc s cílem ovládnout echy. Podobn tomu bylo i v Itálii. Tam byl Jind ich v roce 1004 korunován na krále Itálie a v roce 1014 v ím papežem Benediktem VIII. na ímského císa e. Jako Jind ich II. vládl ímské íši 10 let. V roce 1024 zem el po dlouhé nemoci na svém statku Grone u Gottingenu. Svato e en byl pro svou zbožnost, kajícnost, zakládání klášter , kostel a biskupství i za snahu o povznesení víry poddaného lidu v roce 1146. Po jeho smrti vstoupila Kunhuta do benediktinského kláštera v Kaufungen u Kasselu, který sama založila. Tam zem ela v roce 1033 nebo 1039. Za svatou byla prohlášena v roce 1200. Svatému Jind ichovi je zasv cen chrám na Novém M st pražském, který dal postavit z úcty k tomuto sv tci císa Karel IV. Prameny: Petr Pracný – eský kalendá sv tc Josef Heyduk – Svatí církevního roku J.V.
O MŠI SVATÉ 10 Povinnosti a služby p i mši (1. ást) Milé tená ky a milí tená i Farního zpravodaje, Po období, ve kterém inspirátor našich zamyšlení o Eucharistii dlel na l žku, se op t vrhn me do uvažování o r zných zákoutích mše svaté. Sko me na témata (zpo átku rozjímavá i apelativní), jež poskytuje 3. kapitola „Všeobecných pokyn k ímskému misálu“ s názvem: „Povinnosti a služby p i mši“. Píše se v ní, že slavení eucharistie p ísluší celému t lu církve, jednotlivých úd se však týká r zným zp sobem podle r zného stupn sv cení, úkol a inné ú asti; úkolem Božího lidu je vzdávat díky Bohu, ob tovat neposkvrn nou ob nejenom rukama kn ze, nýbrž spolu
Císa Jind ich II. Tato st edov ká socha zdobila d íve Adamovu bránu bamberského dómu, který dal postavit Jind ich po átkem II. století.
A koliv sám byl mírumilovné povahy, byl asto nucen vojensky zasahovat jak proti vzpourám ve vlastní zemi, tak i v zemích sousedních, nap . v echách proti Boleslavu III., když se k n mu o pomoc obrátili Boleslavovi ohrožení brat i Jaromír a Old ich se svou matkou Emmou. Z toho vznikla i válka proti Polsku, když se tamní vládce -4-
s ním, a u it se ob tovat i sami sebe. Boží lid se vyzývá, aby se to snažil dávat najevo hluboce zbožným cít ním a bratrskou láskou k t m, s nimiž se spole n ú astní bohoslužeb. „A se proto v ící vyst íhají jakéhokoli druhu povýšenosti a odlišování v osobním život , a mají stále na pam ti, že mají jediného Otce v nebi a že všichni jsou si proto bratry“ (resp. sestrami).
sedmém p ikázání a eknete jim, aby vyrovnali své dluhy? Už dávno jsou splatné, v te mi!" Uv il jsem jí a rozhodl se, že s tím n co ud lám…“. Tolik kniha. Nem li bychom si ale na jejím základ položit otázku, zda také náhodou nemáme i v budoucnu (díky svému p ístupu k okolí) nebudeme mít na sv domí n jakou svou „Beatrici“? Ano, možná mi namítnete, že p edchozí p íb h se našich kon in p íliš netýká, ale: Neodehrávají se v lavicích našich kostel a následn v našich bytech, zam stnáních, ulicích a jiných prostorech p íb hy ješt drasti t jší? Jak je to tedy s naší vzájemnou láskou: je pro nás – pro Boží lid – základem našeho života a výzvou v každodenním život , která erpá ze mše svaté, anebo si o té lásce p i mši svaté n co p kného poslechneme, ale našeho konání se p íliš nedotkne? Pak s tím ovšem i my n co ud lejme… Jan Kuník
Je však tato bratrská (a sesterská) láska námi opravdu žitá? ... Kn z J. A. Feehan ve své knize „Na stran and l “ vzpomíná na jednu zkušenost ze svého života: „Beatrice vedla s manželem prosperující obchod až do okamžiku, kdy její muž, kterému bylo teprve n co málo p es ty icet, náhle zem el. Z stala sama s malými d tmi. V tu dobu m la pohledávky ve výši tisíc liber, ale protože dlužníci odmítali hotov platit, musela kv li vlastním v itel m prodat podnik a jít do zam stnání, aby uživila sebe a d ti. P ed nedávnem za mnou p išla a sv ila se mi: "Mám sto chutí p estat navšt vovat ned lní mše," p iznala se. "Když vidím, jak p ed kostelem zastavují v t ch svých nablýskaných bourácích, tak se prost nedokážu modlit. Vyparád ní sedají vedle mne v lavici, chodí ke svatému p ijímání, a p itom jsou to ti samí, co m donutili vzdát se podniku a jít do práce. Kdypak se vy, ot e, vrátíte v kázání k nejpodstatn jším v cem? Kdy vystoupíte na kazatelnu, promluvíte o
Použitá literatura: Všeobecné pokyny k ímskému misálu, BK, Praha 2003 James A. Feehan: Na stran and l , Kostelní Vyd í 2003
HORŠOVSKÝ TÝN – POUTNÍ KOSTEL P. MARIE LURDSKÉ P i návšt v Horšovského Týna by poutník nem l zapomenout navštívit místo, kde stával poutní kostel P. Marie Lurdské. Byl vystav n na šibeni ním vrchu jihovýchod od m sta, p i odbo ce do Lazc – Blížejov. Koncem 19. století nechaly sestry Anna a Marie Kleinovy z Horšovského Týna na míst , kde stávalo údajné popravišt , vystav t malou kapli se zvonicí, zasv cenou Matce Boží. V roce 1910 získal mezi v ícími velkou oblibu kult zjevující se P. Marie v Lurdech a proto byl interiér kaple p ebudován ve stylu lurdské jeskyn . Kaple zanedlouho nesta ila p ílivu poutník , a tak v letech 1911 – 1913 byl podle architekta Hr zy z Plzn vystav n a -5-
druhou ervencovou ned li r. 1913 vysv cen poutní kostel. V tšinu stavebního materiálu v novala vrchnost. Stavby se bez nároku na odm nu zú astnili sedláci a m š ané, kte í mezi sebou vybrali i v tšinu pen z pot ebných ke stavb . Stavební nadšení v ících k es an sdílel i židovský pronájemce dvora v Lazcích, který stavbu bezplatn zásoboval vodou.
p sobilo velmi útuln , pro poutníka p itažlivým a teplým dojmem. Kostel byl zbo en, stejný osud jako tento chrám potkal i sedm desítek kostel ve vikariátech Domažlice, Cheb, K. Vary, Klatovy, Sokolov, Plze – sever a Tachov. Jedná se o malou ást bývalých sudet, kde byli p vodní obyvatelé násilím vyhnáni a noví obyvatelé „nezapustili ko eny“ a nezískali k t mto územím vztah. Ale zbyla zde Boží p ítomnost a nad je, že bývalý duch i ráz krajiny dýchající Boží p ítomností se znovu navrátí. J. Barto
POZDRAV P I MŠI SVATÉ P i mši svaté je n kolik pozdrav . Na za átku kn z úklonou a polibkem zdraví oltá , který p edstavuje Krista. Potom následuje pozdravení všech p ítomných (kn z s rozpjatýma rukama p eje lidem Boží blízkost), my odpovídáme: I s tebou. P ed evangeliem kn z zdraví: všechny p ítomné – tím, že jim p eje, aby Pán byl s nimi, a Boha, který k nám promlouvá skrze Písmo svaté, tím že políbí evangeliá . Na za átku eucharistické modlitby kn z znovu zdraví ty, kte í budou ú astni ob ti Ježíše Krista. Naposledy tak iní v záv ru bohoslužby, p ed požehnáním a propušt ním v ících. Takové nejv tší pozdravení (po etn ) ve mši svaté je pozdravení pokoje, které si p edáváme navzájem. Ve sv t se uskute uje r zn . V našich zemích je zvykem si podat ruce.
Po roce 1945 ztratil kostel využití, v padesátých letech po odsunu n meckého obyvatelstva byl zdevastován. V šedesátých letech prob hlo u kostela armádní ženijní cvi ení s. armády, jehož rámci byl dobyt a zni en. Zbylá hromada sutin se v pr b hu dalších let ztratila v terénu. Velmi p íjemným a p itažlivým dojmem p sobící chrám byl vystav n v neorománském slohu, s nevysokou, ale lenitou, helmicí zast ešenou v ží po severní stran presbytá e. Presbytá byl trojboce uzav ený, na n j navazovala nevelká, ale prostorná lo . Za ízení kostela bylo sou asné se stavbou. Hlavní oltá P. Marie Lurdské v jeskyni, p ed ním oltá ní menza s tabernáklem. Postranní oltá e sv. Jana Nepomuckého a nejsv. Srdce Ježíšova, jednoduché, slohov nevýznamné. Na st nách pak lidové obrázky, jak je v ící poutníci s sebou p inesli a zde zav sili. Vše -6-
Prohlédli jste si n kdy svoji ruku? Zkuste se na ni podívat! K emu je taková ruka dobrá? N kdo ekne: Je to nap . takové dobré chapadlo na zvedání p edm t . Je to pravda, ale je to málo. Ruka je totiž n co víc. Vyjad uje to, co cítím, jaký jsem, co prožívám. Vyjad uje m j vztah k druhému (nap . maminka pohladí dít ). Rukou dávám najevo sv j strach, svou radost i svoje vít zství. Ruka „mluví“ podobn jako náš obli ej. I pozdrav pokoje, podání ruky, má „mluvit“. Rukou dávám najevo mnohdy své pocity – své postoje. A když zdravím a podávám druhému ruku, tak ve spojení s mým obli ejem to vyjad uje velmi dob e m j postoj k tomu, koho zdravím. Jestliže druhému podám ruku a srde n – jemn – stisknu a podívám se mu do o í, tak nemusím k tomu dodávat v bec nic. Jestliže p i tom koukám jinam, komu bych dalšímu podal ruku, tak také už nemusím dodávat v bec nic. M j postoj byl vyjád en. Pozdrav ve mši svaté má tedy být skute ným pozdravením pokoje. Nemá to být ukázka toho, jakou mám sílu, ani strojené gesto, „aby se ne eklo“. Až budeme tedy druhému p i mši svaté podávat ruku, zamysleme se nad tím, co to pro nás znamená. A pokud pochopíme toto veliké znamení pozdravení, tak se na n budeme t šit. T šit se, že jsme se s druhými setkali.
Dáváš mu skute nou moc nad sebou samým... (John Powell). K ivda se nevyhne nikomu. Neexistuje lov k, který by nikdy neprožil k ivdu a ublížení. Neexistuje lov k, kterého by prod laná k ivda a ublížení nebolely. Pocity k ivdy, ublížení a nespravedlnosti se hluboce dotýkají nitra každého lov ka a volají po odplat a pomst . P íko í nenechává nikoho chladným.
Pro odpoušt t? Neodpušt ní negativn ovliv uje celý život lov ka, v etn jeho t la a psychiky. Potla ené a n kdy i zdánliv zapomenuté k ivdy p sobí destruktivn . Neodpušt ní lov ka znepokojuje, rozkládá a ni í. Je zdrojem nap tí a podrážd nosti. Neuzdravené k ivdy jsou zdrojem ubližování druhým. A už totiž lov k chce nebo ne, p edává co sám zakusil. Pot ebuje se utrpení zbavit a tak ho p esouvá dál. Ono se k n mu však vždy vrací... Neodpušt ní p sobí jako jed zasahující všechny oblasti života a vztah : k lidem, ke sv tu, k sob i k Bohu. Projevuje se na úrovni osobní, rodinné, dokonce až na úrovni celých národ . Naopak skrze odpušt ní se lov k stává vnit n nezávislým na negativním vlivu uk ivd ní. Zlo tak ztrácí svou moc. Odpustit nelze „na povel“. Odpušt ní není jednoduchou záležitostí. Pocit k ivdy zasahuje lov ka v mnoha vrstvách. Proto vyrovnání se s k ivdou a následné odpušt ní musí prob hnout ve všech oblastech lidského života. Rychlé a levné rady typu: musíš hned odpustit...,
Petr Svoboda
ODPUŠT NÍ (cesta z bludišt zloby a nenávisti) Chceš-li být otrokem n jakého lov ka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den, i v noci. Bude p ítomen v tvé mysli. A budeš d lat cokoli, nebo kamkoli p jdeš. Bude s tebou, když budeš jíst a naruší tvé trávení. Zni í tvou schopnost koncentrace, zni í každou p íjemnou chvilku a zbaví t tvého pokoje i radosti. Své št stí vkládáš do jeho rukou. -7-
zapome na to..., as lé í rány..., vedou k opravdovému odpušt ní jen z ídka. Vyrovnání se s k ivdou, odpušt ní a uzdravení je totiž dynamickou záležitostí, která pot ebuje nejen naši v li, ale i sv j as. Boží p íklad. B h ve svém Slov – Bibli nás vyzývá k odpušt ní: „jeden druhému odpoušt jte, jak i B h odpustil vám“ (Efezským 4,29). Není však jeho výzva naivní, nerealistická a odtržená od života? Máme každému jen tak odpustit? Máme zlu nechat volný pr chod? Odpušt ní neschvaluje zlo. Odpušt ní a boj proti zlu si neproti e í. Ježíš Kristus – Boží Syn nám ukazuje cestu k napln nému životu, k n muž pat í i odpušt ní. Na jeho život m žeme vid t, jak se zlem ú inn bojoval. Nevidí pouze nesprávné lidské jednání. Vidí do srdce lov ka, vidí motivy jednání, vidí bezradnost a zoufalost. Boží odpušt ní vyvádí lov ka z bludného kruhu a dává mu nový život. My lidé pot ebujeme jak odpušt ní p ijímat, tak i sami druhým odpoušt t. Nep ijaté i neud lené odpušt ní náš život ni í.
-
-
Z eknout se pomsty. Viníkovi nep át ani nep sobit zlo. Rozhodnout se p ijmout ho jako lov ka, bez ohledu na jeho vinu. Nemluvit o n m zle p ed lidmi. Žehnat svému viníkovi. To je nejt žší. Tím k ivdu p edáváme Bohu.
P evzato z informa ního letá ku Brn nské tiskové misie
BOŽÍ T LO 1949 19. ervna 1949 se m l konat pr vod Božího t la po Hrad anském nám stí. Oltá e byly p ipraveny, ale ti, kte í je brzy ráno zdobili kv tinami, cítili t žkou atmosféru. Nám stí bylo liduprázdné, jen tu a tam se objevila n jaká druži ka v doprovodu rodi . Z Malé Strany ani od Jeleního p íkopu se nepoušt lo, v Loretánské ulici bylo vojsko a od tramvaje p icházely hlou ky „neznámých“ lidí, kte í m li v katedrále jiné poslání než zú astnit se oslavy eucharistického Krále. Byli to v tšinou podplacení lenové Lidových milicí, jak bylo pozd ji prokázáno. Mezi nimi si proklestili cestu bohoslovci z dejvického seminá e. P ed osmou hodinou vyjel pan arcibiskup z paláce, aniž dbal varování t ch, kte í se chv li o jeho život. Vždy m l svátek Božího t la tolik rád! A byl vždy tak š asten, když sm l v náru í nést svého Pána, jemuž se alespo tento den dostává chvály, která mu náleží.
Kroky na cest odpušt ní. Jaké kroky by m l lov k ud lat, aby byl schopen bližnímu odpustit? - P iznat si poci ovanou k ivdu, to, že mi vzniklá situace vadí. P iznat si, že mám problémy odpustit a že možná viníkovi nep eji nic dobrého. Své pocity nepotla ovat a nic si nenalhávat. - Pojmenovat své pocity. Neupadnout do pasti sebelítosti a nebýt sám. Najít si d v ryhodného partnera, kterému se mohu sv it. M že jím být n kdo blízký, náš zpov dník, p ítel, ale i B h. - Pochopit toho, kdo nám ublížil. Možná, že doty ný lov k nejednal úmysln . asto lidé jednají zle, protože to ani jinak neum jí. I Ježíš se na k íži modlil: „Ot e, odpus jim, vždy nev dí, co iní“ (Lukáš 23,34). -8-
Po slavném a posledním „Ecce sacerdos magnus“ došel k oltá i, kde za al sloužit mši svatou. Lidový zp v nezn l tak bou liv jako jindy, pon vadž v ících se tam dostalo velmi málo, a skoro se v n m chv la úzkost. Lid se chv l o svého arcipastý e, arcipastý se chv l o sv j lid, ale d v oval. Když se po p e tení evangelia obrátil k lidu, aby pronesl sváte ní homilii, vid l plný kostel neznámých tvá í, v nichž se zra ilo nap tí šelem, které ekají na chybný krok ko isti; proto odhodlan za al: „Nejprve mám povinnost vás upozornit, že tak zvaná Katolická akce není Katolickou akcí a Katolické noviny, které vám byly nabízeny p ed chrámem, nejsou Katolickými novinami...“ Poslední slova zanikla v evu a pískání, které ztropili náhon í t ch, kte í o sob prohlašovali, že za t i roky zlikvidují církev. ev se pon kud uklidnil zpíváním hymny a svatováclavského chorálu, ale když pan arcibiskup cht l pokra ovat, za ali k i et ješt s v tší intenzitou. Do toho od oltá e zavolal pan arcibiskup: „Snad ješt platí zákon, který zakazuje rušit bohoslužby!“, ale odpov dí mu byl nový, bohaprázdný ev. Víc už íci nemohl, jen tiše dosloužil mši svatou, rozlou il se se svátostným Spasitelem u hrobu sv. Jana Nepomuckého a špalírem druži ek, bohoslovc a mála v ících vycházel ven z drahé katedrály. Jak ji miloval! Symbolizovala mu všechno, emu zasv til sv j život: Boha, církev, vlast! Krokem dojížd lo auto do arcibiskupské rezidence, která byla mezitím úpln obsazena tajnou policií. Vedoucí upozornil správce, aby ekl panu arcibiskupovi, že „st eží“ jeho bezpe nost a že bude dob e, když už nebude z paláce vyjížd t. Lidé na nám stí provolávali svému arcipastý i znovu slávu a do jejich volání vplétaly se hlasy t ch, kte í znemožnili pr vod Božího t la a kte í te volali: „A žije Gottwald!“ Pouli ními
st íka kami rozehnali davy a v poledních hodinách byl už p ed palácem klid. Od tohoto 19. ervna stal se v zn m ve vlastním paláci, st eženým policií, která obsadila vrátnici, ímž byl prakticky znemožn n panu arcibiskupovi styk se sv tem. Druhý den p inesly noviny zprávu, že sami v ící pískáním a výk iky odsoudili ve svatovítské katedrále postoj arcibiskup v, který se zpronev il lidu. Písemných zpráv se do paláce dostávalo mén a mén , zato bolestných zv stí o osudu p íslušník církve stále p ibývalo. Arcibiskup dopisem protestoval u generálního prokurátora, že je mu protiprávn zadržována pošta, ale odpov di se nedo kal. Z knihy Velká mše (vydala KA v ím roku 1970)
EUCHARISTIE – POJMENOVÁNÍ TÉTO SVÁTOSTI Ozna ení této svátosti je mnoho. Podívejme se na n která z nich, pom že nám to lépe ji pochopit: Eucharistie – pochází z e tiny a znamená dík vzdání, protože je jedním velikým pod kováním Bohu za dar stvo ení, vykoupení a posv cení. Ve e e Pán – protože jde o ve e i, kterou slavil Pán Ježíš se svými u edníky v p edve er svého utrpení; -9-
a tak se do t ch míst vracejí. I do tohoto krásného kostela.
zárove jde o p edjímání svatební hostiny Božího Beránka v nebi. Nejsv t jší ob – nebo v ní se zp ítom uje jediná ob Krista na k íži za spásu sv ta. P ijímání – (v latin je to communio = sjednocení) – spojujeme se s Kristem, který nám dává ú ast na svém T le a Krvi. Mše svatá – z latiny missio – tedy vyslání v ících, aby plnili Boží v li ve svém život . Kdo a co je pot eba? Kn z, který v Kristov osob slaví tuto svátost a který má úmysl sloužit mši svatou. Chléb – pro ímskou církev platí, že musí být ist pšeni ný a erstv p ipravený. Víno – p írodní z vinné révy (bílé i ervené), nezkažené a bez p ím sí.
V roce 1917 v Portugalsku se Lucii, Hyacint a Františkovi zjevila Panna Maria. Potom každý 13. den v m síci též a povzbuzovala je k lásce. Takže zapadlý koutek Fatima se stal tolik poutavým. Byla i je to v le Boží. Proto se tak stalo. Dodnes tam jezdí statisícové zástupy. I my biskupové jsme tam byli pod kovat za dar svobody. Mají tam i kus berlínské zdi. Vidíte, berlínská ze rozd lila Evropu a všechno je jinak. A je to jako když foukne vítr. Hitler cht l svoji íši na tisíc let, komunisté na v né asy. V le Boží byla jiná. Všechno dobré, a Vám Pán B h žehná.“ Poté nás na kolonád strhl proud lidí až k tribun , kde moderátorka p ivítala otce biskupa, který ekl, že žehnání pramen je velmi d ležité. lov k pot ebuje lé it nejen t lo, ale i duši. „Ježíš hlasit zvolal: Proudy Ducha svatého budou proudit i k vám a uzdravovat vaše nitro.“ „Milí p átelé, máte zde as se nad sebou zamyslet, denn se modlit a najít si kvalitní etbu, pokud jste tu coby láze ští hosté z celých ech i cizích kraj . Vám z Mariánských Lázní p eji, abyste dokázali sloužit všem host m. Náš Pán Ježíš Kristus uzdravoval a lé il nemocné. Prosme ho: P ij na toto místo mezi naše nemocné. Ukaž zde své milosrdenství a svou dobrotu. Tvoje dílo je dobré a krásné a slouží lov ku. S vd ností p istupujeme k pramen m. Posv a požehnej tyto prameny, a slouží všem a
LÁSKA NÁS DRŽÍ NAD VODOU... ... tato píse se mi vybavila, když jsme vyrazili s otcem Hroznatou v sobotu 13. 5. 2006 do Mariánských Lázní na žehnání pramen . Vyjelo se v 6 hodin, cesta p íjemn plynula a otec Hroznata fakticky ožil, když jsme se ocitli v jeho Plze ském kraji. P išlo mi na mysl: „Všude dob e, doma nejlépe“ a moc bych p ála otci Hroznatovi, aby mohl být tam, kde je mu to nejdražší. Jelo se p es Mirovice, B eznici, Rožmitál (J. J. Ryba), Starý Plzenec, kolem zámku Kozel, hradu Radyn , p es Plze (sv. Bartolom j 102m) a St íbro do Mariánských Lázní. Do Mariánských Lázní jsme dorazili v as a pohodln se usadili v kostele. Mše svatá za ala v 10 hodin, celebroval ji otec biskup František Radkovský a kázání bylo kouzelné. Cituji: „Pro Panna Maria Lurdská, Panna Maria z enstochové, Fatimská, v M. Lázních? Vždy je to jedna a táž. To nebyla fikce. To byly a jsou lidské modlitby. Lidé byli vyslyšeni, - 10 -
v liturgii i v Písmu svatém. T etí studie „Znáš Ducha svatého?“ se zabývá tituly Ducha svatého, seznamuje nás se sedmi dary Ducha svatého, s mimo ádnými znameními i s posvátnou ikonografií. Viktor E. Frankl napsal knihu „A p esto íci životu ano“. Kniha vyšla v Karmelitánském nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2006. Jedná se o nejprodávan jší knihu z oblasti psychologie v d jinách. Vyšla ve 30 sv tových jazycích. V díle psycholog prožívá koncentra ní tábor, popisuje t žký život v z v lágru. Mnohým z nich tato strašná zkušenost p esto otev ela cestu k porozum ní smyslu vlastního života. Hra „Synchronizace v B ezince z roku 1948“, napsaná velmi p sobivým skicovým zp sobem, je myšlenkovým i literárn dramatickým experimentem. Franklovy osobní zážitky z tábora smrti jsou obohaceny o reflexe t í filozof , blízkých Franklovi – Sokratovy, Spinozovy a Kantovy myšlenky. Podle Frankla z stává v lov ku i v extrémní situaci prostor svobody a odpov dnosti, kterého se nesmíme za žádnou cenu vzdát. Duchovní život posiloval v zn , pomáhal jim p izp sobit se, a tím i zvyšoval šanci na p ežití. Kniha „Matka Tereza, myšlenky na každý den“ vyšla ve vydavatelství Nové M sto Praha a z anglického originálu „Jesus, the World to Be spoken“ uspo ádal bratr Angelo Devananda, p eložila Cecílie Trojanová. Texty jsou asto vybírány z dopis a nebo slov, v nichž „Matka“ pou uje své sestry a bratry a uvádí je do k es anského života. Z myšlenek a slov Matky Terezy: „Dnešní sv t nehladoví jen po chleb , ale hladoví také po lásce, po tom být p ijímaný a milovaný. Hladoví po Kristov p ítomnosti. V mnoha zemích mají lidé vše – krom jeho p ítomnosti. Proto je t eba žít životem modlitby a sebezáporu, abychom lidem mohli tuto
uzdravují všechny.“ Pak bylo pramen m požehnáno. Spokojený život všem, prohlašuji letošní letní láze skou sezónu 2006 za zahájenou, pronesl pan Leo Novobilský – generální editel lázní. Z Mariánských Lázní se jelo do kláštera v Teplé, m ste ka Úterý, z íceného hradu Gudstein i p vabného kostelíka, který se jmenoval Šipín. D kujeme Vám, ot e Hroznato, za tuto krásnou pou , všechno dobré, a Vám Pán B h žehná. S láskou a úctou Marie Berková
KNIHY, KTERÉ DOPORU UJEME Op t se scházíme nad n kolika zajímavými knižními tituly. Tomáš Špidlík je autorem knihy „Znáš Otce, Syna i Ducha svatého?“, vydalo Refugium Velehrad – Roma s.r.o., Olomouc v roce 2005. Jsme pozváni poznávat sv t i lov ka vstupem do vnit ního života trojjediného Boha. ím bezprost edn ji zakoušíme tajemství Jeho života, tím mén máme pot ebu p evád t pravé hodnoty na jakékoli moralizování. Krása Božího života totiž pln dop ává harmonii životu lidskému. V první studii „Znáš Boha Otce?“ se hovo í o Boží proz etelnosti, o fyzickém i mravním zlu, o modlitb a práci, o smyslu osobní volby. Epilog obsahuje meditaci o božském otcovství. Druhá studie „Znáš Krista?“ se zam uje na velké koncily, na tituly Krista, na Ježíše v modlitb , - 11 -
erný oblek, z eteln šitý na míru. „Jsem zvláštní agent 0014. No co koukáte, ekal jste erta s rohama nebo myslivce? Víte co nám dalo práce, než lidi uv ili, že neexistujeme?“
lásku zprost edkovat. Protože jste kontemplativními lidmi, máte být svou p ítomností tím Božím chlebem, který se pro n láme.“ „Co je to kontemplace? Žít Ježíš v život. Milovat Ježíše tak, že žijeme v n m a On v nás. Pot ebujeme isté srdce: žádná žárlivost, hn v, hádky a zvlášt žádná nešlechetnost!“ P ipravila M. Skopcová
NOVÉ METODY Sko dopole Eustach cht l být bohatý. Pro peníze byl ochoten ud lat cokoliv, krom práce. Jeho mladistvé p edstavy o výnosném zam stnání typu topi letního kina nebo sva iná v hladomorn se ukázaly jako nereálné. Jako podnikatel 3x zkrachoval, pro politickou dráhu nem l e nický talent a vyloupit banku se bál. Po kritickém zhodnocení svých možností Eustach shledal, že mu zbývá jen spolek s áblem. Potíž byla v tom, že nikdo nev d l, jak se s áblem spojit. Kontaktoval n kolik dam, které o sob prohlašovaly, že jsou arod jnice, ale ani ony nem ly s peklem kontakty. Jen se Eustach dov d l, že íslo ábla je 666. Když má ábel íslo, bude mít i telefon, uvažoval. A tak v hodin duch , o p lnoci, vyto il na svém mobilu 666. Ozval se ábelsky smyslný ženský hlas: „Dovolali jste se do pekla. Po zazn ní signálu p edneste svou žádost a udejte plné jméno, p esnou adresu a rodné íslo. Náš agent se s vámi spojí.“ Eustach udal žádané informace a s nap tím ekal, co bude dál. A ješt než kohout zakokrhal, zazvonil jeho mobil. „Tady zvláštní agent 0014. Byl jsem pov en vaším p ípadem. Sejdeme se o p lnoci v nonstop baru Inferno.“ „Jak vás poznám?“ „Já poznám vás.“ Telefon zmlknul. Rozrušený Sko dopole Eustach vešel podle instrukce ve 23.45 do baru, sedl si ke stolku v rohu a poru il si velký rum na kuráž. V 00.05 k n mu p istoupil muž st edního v ku, od ný v elegantní
0014 se posadil k Eustachovi, objednal si skotskou s ledem. Z kuf íku z pravé k že vyndal notebook a zahled l se do obrazovky. „Tak tady vás máme. Sice jste pok t n, ale do kostela nechodíte, svátosti nep ijímáte a po et t žkých h ích je dostate ný. Tak vaší žádosti m žeme vyhov t.“ „A budu se muset podepsat vlastní krví ?“ „Pane, máte o nás archaické p edstavy. Od podpisu krví jsme už dávno upustili. Byly s tím komplikace, zejména tady v echách. Nepozorností jednoho kolegy, který te p ikládá pod kotle, se klient podepsal krví prase í, kterou m l v hrnku na kafe, a potom na základ rozboru krve pop el platnost smlouvy. Tady vám dávám adresu, na které vám budou p j ovat peníze, a podepisovat budete sm nky vlastnoru n .“ „To je lichvá ?“ „Ale fuj. ekn me soukromý bankovní d m. Získané peníze m žete použít pouze k ukojení svých choutek, žádné almužny, žádné milodary. Když budete ádn h ešit, nebudete mít potíže. A pokud svedete n koho k t žkému h íchu, máte prémii, dvoutýdenní bezplatnou rekreaci na ábelských ostrovech. Ale pozor, kdybyste cht l ud lat na nás podraz, za ít se kát, nebo vejít ve styk s agentem nep ítele, myslím tím kn ze, okamžit - 12 -
budete vyzván k vrácení celého dluhu. A protože toho nebudete schopen, budou sm nky p edány vymaha ské organizaci, vaše t lo skon í v sudu v p ehrad a vaše duše u nás. To je vše, co jsem vám m l sd lit. Útratu nepla te, je to pozornost podniku.“ Zvláštní agent 0014 zav el kuf ík, zvedl se a elegantn odkrá el. Chvíli po n m opustil nonstop bar Inferno i Sko dopole Eustach, budoucí majitel n kolika erotických klub . J. Nol
POKROK? Když cht la moje babi ka navštívit svoji matku, pot ebovala na to t i dny: jeden den jela se známými na ko ském povoze, jeden den z stala na návšt v – vypráv la, co je nového a pomohla v kuchyni nebo na zahrad . T etí den se vracela dom . Když cht la moje matka navštívit svoji matku, pot ebovala na to dva dny. Jela vlakem a když m la dobré spojení, p ijela tam za pár hodin. Vypráv la, co je u nás nového, p espala tam a následujícího dne se vracela zpátky.
MARIA Krásná jsi Maria Tv j jas je nám záchranou je st elkou, je kompasem je sv tlem na cestách v bludišti vlastních sn je zá í bezpe nou a ta nás vede vždy do náru e Otce. O Maria tichá a tolik pokorná v tom skví se síla Tvá jist a ml ky vedeš svá vojska ve sv t ve v avách bitev a boj všech v nes etných nesnázích Ty vedeš vít zn . Ó sv tlo v temnotách strázní a b d v h íchu a nev e sv ta všeho Královno vít zná a Matko moje já tolik št stí mám, že dít jsem Tvoje. Vlasta Hájková
KRÁTKÉ ZPRÁVY Srde né Pán B h zapla všem dárc m, kte í p isp li v t chto sbírkách:
Když jedeme k mamince my, pot ebujeme na to autem p l hodiny. Delší dobu si ani nem žeme dovolit, protože d ti jsou pak neklidné a chceme se p ece zastavit ješt v supermarketu. Jak to bude, až budou chtít moje d ti navštívit mne?
V ned li 16. 4. se konala sbírka na pot eby diecéze, která vynesla v Tábo e 9.300,- K , v Sezimov Ústí 3.700,- K , v Pohnání 2.500,K a v Ratibo ských Horách 2.300,- K .
Z katechetického v stníku .10 2004/2005 - 13 -
Sbírka v ned li 21. 5. na nov vzniklou k es anskou televizi NOE vynesla v Tábo e 8.000,- K , v Sezimov Ústí 3.300,- K , v Pohnání 1.400,- K a v Ratibo ských Horách 500,- K .
V ned li 9. ervence se od 10.00 hod uskute ní poutní mše svatá v kostele sv. Prokopa v Pohnání. Po mši svaté bude mimo ádná sbírka na opravu h bitovní zdi s kapli kou.
V ned li 4. 6. se uskute nila svatodušní sbírka na Charitu, která vynesla v Tábo e 7.500,- K , v Sezimov Ústí 3.000,- K , v Pohnání 1.300,- K a v Ratibo ských Horách 1.000,- K . Sbírka 23. 4. + dar na opravu varhan v kostele sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách celkem vynesly 15.880,- K .
Pout v srpnu a zá í: Podolí – kaple Nanebevzetí P. Marie Ne 13. 8. 14.00 Ratibo ice – kostel sv. Bartolom je Ne 27. 8. 10.00 po mši sv. bude mimo ádná sbírka na opravu zdi kostela Dub – kaple And l strážných Ne 3. 9. 14.00
Sbírka v srpnu: 20.8. na pot eby diecéze
Pohnanec – kaple Jména P. Marie Ne 10. 9. 14.00
Jáhen Jan Turek bude vysv cen na kn ze v sobotu 24. 6. 2006 v 10.00 hod. v katedrále sv. Mikuláše v eských Bud jovicích. Primi ní mši svatou bude slavit v ned li 2. ervence 2006 ve 14.00 hod. v kostele sv. Jakuba v Prachaticích. Bude-li dost zájemc , pojedeme na primici spole n autobusem, odjezd ve 12.00 hod., cena 150,- K .
V esce – kaple P. Marie bolestné Ne 17. 9. 10.00 Titulární slavnost kostela Prom n ní Pán na ho e Tábor (pou ) oslavíme v ned li 6. srpna mší svatou od 8.30 hod. Hlavní pou v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Klokotech se koná v sobotu 19. srpna. Slavnostní mše svatá bude od 10.00 hod. a bude ji celebrovat
V d kanském kostele v Tábo e bude novokn z P. Jan Turek sloužit mši svatou s ud lováním novokn žského požehnání v ned li 25. 6. od 8.30 hod. Na Klokotech povede slavnostní liturgii o slavnosti sv. Cyrila a Metod je ve st edu 5. ervence v 10.00 hod.
Poutní mši svatou v kostele Narození Panny Marie na nám stí Mikuláše z Husi v Tábo e budeme slavit v pátek 8. zá í od 18.00 hod.
- 14 -
Pout v ímskokatolických farnostech Chotoviny, Borotín a Hlasivo
V ned li 4. 6. 2006 od 11:30 hodin se v hezky vyzdobeném kostele Narození P. Marie v Hlasiv uskute nila mše svatá spojená s prvním sv. p ijímáním jedné naší malé sestry. V ned li 11. 6. 2006 se od 8:15 hodin uskute nila obdobná slavnost v kostele sv. Petra a Pavla v Chotovinách. Zde p ijalo 1. sv. p ijímání p t d tí. Díky všem, kdo d ti p ipravovali.
Chotoviny: farní kostel sv. Petra a Pavla Ne, 2. 7. 8:15, 10:00 kaple Narození P. Marie Stoklasná Lhota Ne, 10. 9. 8:30 Hlasivo: kapli ka sv. Marka So, 26. 8. 17:30 farní kostel Narození P. Marie Hlasivo Ne, 10. 9. 11:30 kaple Stará Vožice Ne, 17. 9. 11:30
Ve tvrtek 22. 6. 2005 se koná adora ní den v Hlasiv . Program: 17:00 svátost smí ení; 17:30 mše svatá a 18:15 adorace. Bližší informace v pravidelných ohláškách.
Borotín: filiální kostel Narození P. M. Kostelec Ne, 7. 9. 10:00
Zveme všechny zájemce na farní pou autobusem do Doksany, Roudnice n. L., M lníka, Libice a Pod brad v pátek 23. 6. 2005. P ihlaste se, prosím, co nejd íve u paní Novákové, evnov. V ned li 25. 6. 2005 se koná adora ní den v Hošticích. Program: 13:15 svátost smí ení; 14:00 mše svatá a 15:00 adorace. Bližší informace op t v pravidelných ohláškách.
Zprávy minulé, sou asné a budoucí V ned li 30. 4. 2006 se od 9:00 hodin uskute nila mše svatá spojená s ud lováním svátosti bi mování. Celebroval ji otec generální viká P. Jan Baxant a svátost ud lil sedmi bi movanc m, na jejichž p íprav m la rozhodující podíl paní katechetka Marie Zrzavecká. Dík všem, kdo slavnost a následnou hostinu p ipravovali.
Ned le 2. 7. 2005: to je termín hlavní pouti v Chotovinách. V kostele sv. Petra a Pavla budou bohoslužby od 8:15 /zvl. pro místní farníky/ a 10:00 /zvl. pro poutníky, ú inkuje chrámový sbor z Tábora a Klokot/. Bohoslužby plánované na tento den v Borotín a Hlasiv budou p esunuty na sobotu, na Kostelci mše svatá nebude.
V úterý 23. 5. 2006 se po více jak p ti letech innosti naposledy pracovn sešla farní rada farnosti Chotoviny. D kujeme za ob tavou službu jejích len a p ipravujeme se na zá ijové volby. Obdobn d kujeme 1. farní rad ímskokatolické farnosti Borotín, jež má poslední pracovní setkání ve tvrtek 15. 6. I zde plánujeme, dá-li Pán, zá ijové volby. Prosíme o modlitbu za ob farnosti a jejich poradní orgány.
Srde n zveme na slavnostní ekumenickou bohoslužbu, po ádanou spole n k farností Chotoviny a sborem Církve s. husitské Chotoviny u Kaple smí ení o slavnosti svatých Cyrila a Metod je ve st edu 5. 7. 2005 v erveném Záho í. Pi této bohoslužb bude požehnán a do kaple umíst n k ížek smí ení, pocházející nap l z Palestiny a Izraele. Ú inkuje sbor „Exodus“ ze Sedlce – Pr ice. - 15 -
Rodi e odjeli do m sta nakupovat a Pepí ek musel hlídat svoji mladší sestru. Jenže Pepí ek cht l jít na ryby. Nakonec se rozhodl, že zvládne obojí. Ve er povídá mamince: „Tohle už víckrát neud lám. Nechytil jsem v bec nic!“ „Ale no tak, Pepí ku, bu trochu trp livý. Když jí to vysv tlíš, p íšt bude ur it potichu a nevyplaší ti ryby.“ „Ale ne, o plašení nejde. Sn dla mi veškerou návnadu.“
Od soboty 29. 7. do ned le 6. 8. 2006 pobude na fa e v Chotovinách soubor „Kytice“ z Prahy. T šíme se na jejich, zatím ješt neup esn ná vystoupení nejen p i bohoslužbách. Ve tvrtek 31. 8. 2005 se koná adora ní den v Chotovinách. Program: 16:30 svátost smí ení; 17:00 mše svatá a 18:00 adorace. Bohoslužby v Hlasiv budou tento den z ejm zrušeny. Aktuální zprávy z farností Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí v . zm n programu akcí a proseb o finan ní pomoc najdete na webových stránkách chotoviny.farnost.cz
Arnoštek p išel k holi i. „Tak, jak chceš ost íhat, Arnoštku?“ „Prosím, stejn , jak to má náš d de ek. S tím prázdným kole kem uprost ed a kole ko naleštit.“ Na b ehu ostrova stojí zarostlý muž a mává rukama na lo plující okolo n ho. „Kdo je to?“ ptá se jeden pasažér kapitána. „Nevím, ale vždycky se takhle raduje, když jedeme okolo.“
Kn z si všiml, že jeden z jeho ministrant stále mluví o detektivkách, které zrovna te. „To nic jiného ne teš?“ zeptal se ho. „Ne“, p iznal chlapec. Kn z mu p j il Nový zákon s doporu ením, aby si ho p e etl. Za pár dn se ho zeptal, jak se mu líbí. „Je to moc napínavé,“ odpov d l ministrant. „Zrovna tu, jak je Ježíš p ed Pilátem. Ale ne íkejte mi, jak to dopadne!“
„Sout žili jsme, kdo hodí dál kamenem!“ íká otci Ondráš. „A kdo vyhrál?“ „Já!“ chlubí se Ondra. „Jsi šikovný kluk!“ „Tak to okno zaplatíš, že tati?“ P i hodin zp vu vyvolá paní u itelka Michala, aby vyjmenoval bicí nástroje. Michal odpov d l: „Rákoska, va e ka, emen.“ Jde policista a vidí opilce, jak chodí kolem d ev ného sudu. „Co to tu d láte, pane?“ „Jdu dom . Za tímhle d ev ným plotem doleva a jsem tam.“
Katecheta probral s d tmi desatero Božích p ikázání a cht l se p esv d it, jak tomu porozum ly. Zeptal se: „Tak, Míšo, kdybys usekl ko ce ocas, proti kterému p ikázání by ses provinil?“ „Proti p ikázání co B h spojil, lov k nerozlu uj.“
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
Paní katechetka dá v náboženství d tem otázku: „Je to rezavé a b há to po stromech, co to je?“ P ihlásil se Pepí ek: „Paní katechetko, normáln bych ekl, že je to veverka, ale když se ptáte vy, tak to bude and lí ek.“ - 16 -
