Farní občasník Časopis farního společenství v Otrokovicích a Pohořelicích
Číslo 5, ročník XVII.
neděle 3. 9. 2006
1
Téma dne: Začíná škola
M
ilí rodiče, chceme společně, aby se naše děti naučily milovat Ježíše, chodit za ním na bohoslužby, řídit se Jeho učením. K tomu potřebujeme i vaši spolupráci: 1. Na hodiny musí děti chodit včas a pravidelně, omluvenku nejlépe předem 2. Musí s sebou nosit přezůvky, psací potřeby, pastelky, lepidlo, nůžky. Ostatní dostanou. Za pracovní listy zaplatí 50 Kč v první hodině.
3. I vy musíte mít zájem o naši společnou práci, ptejte se svých dětí, co bylo a o čem se učily v náboženství, ptejte se vyučujících na své dítě, podívejte se na pracovní listy, jak vaše dítě v hodině pracovalo. Povyprávějte si s ním o jeho práci. Na pěknou spolupráci s vámi a na všechny děti se těší v novém školním roce katechetky a otec Josef
Termíny náboženství 2006/2007 Třída 1.
Den středa
Hodina 15:00 – 15:45
Místo klubovna č. 1
Vyučující pí. Čechová
2.
úterý
14:45 – 15:30
klubovna č. 1
pí. Šmiková
3.
pondělí
14:15 – 15:00
klubovna č. 1
P. Zelinka
4.
pondělí
14:15 – 15:00
suterén kostela
pí. Šmiková
5.
středa
14:30 – 15:15
suterén kostela
pí. Plšková
6.
středa
15:30 – 16:15
suterén kostela
pí. Plšková
7.
čtvrtek
15:00 – 15:45
klubovna č. 1
P. Zelinka
8.,9.
středa
16:00 – 16:45
klubovna č. 1
P. Zelinka
Obsah výuky náboženství 1. stupeň: 1. tř.: Děti se učí skrze viditelná znamení lidské činnosti vnímat projevy Boží lásky. Osvojují si první náboženské pojmy. Modlitba: Otče náš. 2. tř.: Všechno stvořené nám vypráví o Bohu. Bůh k nám mluví, přichází, má moc, je trojjediný. Chceme žít jako Ježíš. Modlitby: Anděle Boží, Zdrávas Maria, Apoštolské vyznání víry 3. tř.: Příprava ke svátosti smíření, eucharistie. Mše svatá. Modlitby: Desatero. Ke svátosti smíření, eucharistii. 4. tř.: Dítě si má prohloubit prožívání přijatých svátostí a poznávat své místo ve farnosti
2
a v práci pro druhé. Modlitba: Křížová cesta. 5. tř.: Dítě má poznat víru jako schopnost odpovídat na životní výzvy následováním Ježíše Krista, životem ve společenství církve a spoluvytvářením světa. Modlitba: Růženec, Litanie Loretanská. 2. stupeň: 6. tř.: Učíme se žít a dívat se novýma očima. Ptát se i mlčet s Pánem Ježíšem, žít pro něho s nadšením. 7. tř.: Svátosti. Růst ve víře přiblížením si základních křesťanských pravd. Dary Ducha svatého. 8. tř.: Kdo jsem, kudy
vede moje cesta k Bohu. Jednám jako Ježíš? Hledám odpovědi – co je svědomí a odpovědnost? 9. tř.: Bible. Stojím před otevřenými dveřmi a jdu do života. Jak zúročím, co vím o Bohu? Věda a víra. V každém ročníku je základní cíl doplňován událostmi církevního roku. Jdeme i ke kořenům a dovídáme se ze Starého zákona, jak vyvolený lid došel k poznání Hospodina, Pána Ježíše a Ducha svatého. V každém ročníku jinak, podle úrovně chápání dětí.
Pozvánka do farní knihovny
B
líží se začátek školního roku a opět tu bude škola a otázka, jak úspěšně a zdárně zvládnout soužití se školákem a školou v rodině. Dobré rady Vám poskytne řada knih z naší knihovny – např. kniha Wilfrieda Helmse – Lépe motivovat, méně se rozčilovat. A že to není jednoduché, to ví jistě každý rodič a toho jistě potěší útlá knížečka „Malá povzbuzení pro táty a mámy“ od spisovatelky Heleny Chvátalové.
Jenom krátká myšlenka z uvedené knížky: „Děti věrně kopírují naše chování. Snažme se, abychom se nemuseli sami před sebou i dítětem stydět, až se v jejich hrách poznáme.“ Na Vaši návštěvu ve farní knihovně se těší pracovnice knihovny
Vtípky z náboženství n Katecheta chce dětem v náboženství přiblížit, co je to pokušení. „Řekni mi, Jirko, napadlo tě někdy vzít nůž a zkusit vyndat v kostele ze štěrbiny pokladničky peníze?“ „Ne, pane faráři,“ odpoví hoch. „Ale špatný nápad to není“. n Při hodině náboženství katechetka připomíná, že bychom měli každý den udělat něco dobrého. „Udělal jsi včera nějaký dobrý skutek?“ ptá se Peti. „Ano, byl jsem u tety“. „Prosím tě, to přece není dobrý skutek,“ říká katechetka. „Jak to že ne,“ brání se Peťa, „když jsem odcházel, byla tak šťastná!“
3
Máš potíže ve škole? Jeď do Freisingu! Své patrony a přímluvce mají řemeslníci, vojáci, hasiči, umělci a spousta dalších profesí a skupin. Málokdo ví, že existuje i svatý, jehož přímluvy mají pomáhat i při potížích ve škole. Jeho svátek slaví katolická církev 2. září. edním z patronů dómu ve Freisingu je sv. Nonnosus. Řeholník, kterému byla zvláště v horním Bavorsku ve středověku prokazována velká úcta, byl zprvu mnichem a později opatem slavného benediktinského kláštera Monte Seratto na severu Říma. Během své doby musel Nonnosus jako prostý bratr těžce trpět pod svým hrubým a panovačným opatem, který využil každé příležitosti, aby mnicha trestal nebo dokonce mučil. Avšak Nonnosus snášel zkoušky pokorně a odevzdán Bohu, a byl potom, co se sám stal opatem, dobrotivým, vždy laskavým představeným svých mni-
chů. Po své smrti kolem r. 565 byl Nonnosus pohřben ve svém klášteře. V 11. století se jeho ostatky dostaly jako dar do Freisingu do tamějšího dómu P. Marie. Od počátku byl Nonnosův sarkofág v dómské kryptě velmi navštěvovaným poutním cílem. Ještě dnes mnozí návštěvníci žasnou nad originální kamennou rakví z roku 1161: otvor pod rakví umožňoval poutníkům pod ní prolézat. Nonnosův sarkofág ve freisingském dómě P. Marie měl při uctívání opata velký význam. Tady poutníci odebírali buď olej z lampy nad hrobem, protože mu přičítali léčivou moc, nebo věřící prolézali otvorem pod kamennou rakví, aby dosáhli uzdravení a pomoci. Proklouznutí mělo pomáhat především při obtížích ve škole a některých tělesných potížích. Z knihy Rok se svatými
J
Pro zasmání n První večer se na skautském táboře objevila hejna komárů a skautíci s nimi sváděli zoufalé boje. Když se úplně setmělo, nenasytný hmyz konečně odletěl. Vzápětí se objevily svatojánské mušky. Jeden z nejmenších skautů se rozkřičel na celý tábor: “Pomoc! Všichni sem! Vrátili se s baterkama!” n Farník před kostelem: „Našeho pana faráře si musíme šetřit. Pracoval pro nás mnoho let bez odpočinku a už je velmi unavený. Nedávno dokonce usnul při svém vlastním kázání.“ Návštěvník: „Možná vám chtěl jen odplatit, že mu při kázání usínáte vy“. n Na ulici stojí nedaleko sebe katolický kostel a židovská synagóga. Před ní sedí synagogální sluha a čte noviny. „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus“, pozdraví jej kolemjdoucí. „Naproti, prosím!“ ukáže s vrcholnou náboženskou tolerancí sluha na kostel.
4
Informace duchovní správy Ohledně přípravy na biřmování tedy bude takovýto postup: Zájemci se přihlásí už nyní nejlépe do konce září. Jelikož jde o svátost křesťanské dospělosti, nikoho nebudou přihlašovat rodiče, ale zájemce se přihlásí u mě osobně a společně vyplníme přihlášku. Během tohoto školního roku budou mít žadatelé příležitost ukázat, zda jejich přání je oprávněné a to tím, jak se u nich projeví hodnoty křesťanské víry a život ve farním společenství. Rozhodující totiž je ukázat zájem o to, čím církev žije a snaha mít na tom svůj podíl. Za tím účelem budou probíhat příležitostná setkání. Na základě toho si pak už troufám rozhodnout, kdo se v následujícím roce může účastnit přípravy, která bude obsahovat katecheze pro biřmovance. Dolní věková hranice žadatelů je dosažení 15 let v tomto roce. Horní hranice není omezená a v té souvislosti chci připomenout, že na biřmování není nikdy pozdě. Pokud křesťan v jakémkoliv věku pozná, že chce žít svůj život víry z plnosti Božích darů a není biřmován, neměl by váhat. P. Josef Zelinka, duchovní správce
Bude zájem o biřmování?
M
inimálně každých pět let má být ve farnosti možnost přijmout svátost biřmování, takže od posledního biřmování v Otrokovicích to vychází na rok 2008. I když je to doba dvou let, přesto bude vhodné se přípravou na tuto svátost zabývat už nyní. Biřmování totiž obnáší Boží dary a milosti pro takového člověka, který vědomě touží po plnohodnotném křesťanském životě a jehož život je zřetelně začleněn do společenství církve. Jde o dovršení křtu u toho věřícího, který ve své víře dozrál alespoň na práh dospělosti a při přípravě má jít o práci s těmi lidmi, kteří opravdu ví, co chtějí. Nejde však pouze o dospělost fyzickou ale i duchovní. Z toho důvodu je vhodné začít příští rok bezprostřední přípravu s těmi žadateli, u kterých se projeví, že pro ně může svátost biřmování být skutečným přínosem. Proto bych jako farář byl rád už během tohoto roku v kontaktu se všemi zájemci a na základě vlastní zkušenosti mohl posoudit, kteří žadatelé budou do přípravy zařazeni.
5
zovat. Zkrátka chci Vám nabídnout setkání jednou za měsíc, kde se společně budeme snažit prohloubit své náboženské vědomí, cítění. Ta setkání se pochopitelně uskuteční, pokud mě potvrdíte svůj zájem „volebními lístky“, které jsou přílohou tohoto čísla. Na těchto lístcích je také nabídka třech tematických okruhů a taky termíny setkání. Prosím, aby zájemci vrátili „volební lístky“ do poštovní schránky na faře nejpozději do 17.9.2006 s označeným tematickým okruhem a termínem. Na případné setkání s Vámi se těší P. Robert Pokrywka
Rozhovory o věcech víry
D
razí farníci, už podruhé Vás zdravím na stránkách Farního Občasníku. Mnozí z Vás se určitě domnívají, že těch pár slov se bude týkat oblečení na bohoslužbách v kostele. Musím Vás zklamat – nic takové. Nedávno jsem se dozvěděl, že FO má spíše charakter informační a proto nebudu měnit jeho ráz. Po půl roce mého „působení“ v otrokovické farnosti se z rozhovorů s některými z Vás zrodila také i v mé hlavičce myšlenka řádných rozhovorů o věcech víry (ať si to každý pojmenuje, jak chce). Nechci Vám něco vnucovat nebo Vás poučovat anebo morali-
mi? První předložený návrh obnášel: zbourání zdi a odvoz suti (bez poplatků na skládce), vyhloubení jam a stavbu základů – cca 273 000,- Kč. V této variantě se uvažovalo o zbudování vlastní zdi brigádně svépomocí, takže v částce nejsou zahrnuty tyto náklady. Částka se na jednání rady jevila příliš vysoká a navíc zazněly nedůvěřivé hlasy ohledně postavení zdi brigádně. Začalo se tedy s oslovováním dalších firem a zadání teď obnášelo kompletní práce včetně vyzdění. Zřejmě velký počet stavebních prací způsobil, že některé oslovené firmy vůbec nereagovaly, další slíbily nabídku dodat, ale ani po opakované urgenci tak nakonec neučinily, přičemž čas utíkal a my jsme se stále nehnuli z místa. Až se nakonec jednu nabídku podařilo získat. Jenže tento rozpočet na kompletní práce kolem stavby nové zdi včetně poplatků za uložení sutě činil 514 000,- Kč.
Účel našich sbírek aneb: „Pomohou brigády?“ řed nedávnem jsem ohlásil, že bude třeba na úpravy a stavební práce za kostelem vypůjčit si 300 000,- Kč. Možná tato částka vzbudila u mnohých údiv, proto zde chci podrobněji informovat o těchto plánovaných výdajích. Nejprve farní rada rozhodla, že se pustíme do úpravy prostoru za kostelem, což bude obnášet zbourání zbytku staré zástavby, postavení nové zdi z bílých cihel oddělující sousední pozemek a stavbu skladu na lešení, nářadí a zahradní potřeby. Následně přišel návrh Turistického oddílu, aby se prostor využil na volejbalové hřiště. O tom se v radě hlasovalo a návrh byl přijat. Aby nebyly nějaké dohady, je třeba jasně říct, že vedoucí oddílu si sami shánějí na hřiště dotace a farnost na tento účel vybírala pouze u jesliček. Na co tedy jsou současné sbírky a jak vypadá situace se stavebními prace-
P
6
Jestli půjde částku snížit, to může záležet například i na pomoci z řad farníků. Například by nám pomohla možnost uložení sutě a vybagrované zeminy levněj i než na skládce v Kvítkovicích. Pak je otázka, jestli je skepse ohledně brigádních prací oprávněná, nebo se najdou ve farnosti zedníci, kteří by pomoc při vyzdění
z bílých cihel a spárování poskytli. Zapůjčení určité finanční částky však bude nutné v každém případě, což je také jedna z možných forem pomoci.
Poděkování s opakovanou prosbou o spolupráci
Z projevu apoštolského nuncia na Velehradě
O jakoukoliv formu pomoci jménem celé farnosti a její rady prosí farář otec Josef
Několik myšlenek z projevu, který pronesl na velehradské pouti 5.7.2006 apoštolský nuncius v České republice arcibiskupa Diego Causero ...Po dlouhá léta jsme se dívali pouze dovnitř církve, a bylo to pochopitelné, protože jsme se snažili obnovit její poničené struktury; nyní, prosím, obraťme svůj pohled ven. Potom, co jsme obnovili církev, ptejme se, co můžeme nabídnout Českému národu, který potřebuje Krista. Máme napomoci zhojení ran, způsobených totalitním režimem a upozorňovat na nebezpečí konzumního stylu života – v obou případech se jedná o ideologie, které mají rády lidi podřízené a nepřemýšlející. ...Náš pohled na nekřesťany – a v naší zemi je jich mnoho – ať je plný sympatie a pravého lidství. Oni nejsou našimi nepřáteli, ale bratřími, kteří sdílejí větší část našich tužeb. S pokorou a bratrstvím se snažme přiblížit k lidem z oblasti kultury, umění, divadla, politiky, sdělovacích prostředků, zdravotnictví a vědy. Kristus a církev je potřebují, aby mohli přinést křesťanskou podobu a pravý pokoj této společnosti...
M
ilí farníci! Rád bych poděkoval těm, kteří odpověděli na výzvu z minulého čísla ohledně pomoci a spolupráce při úkolech v naší farnosti. Díky se týkají závazku starat se o k něž sk ý hrob a opravu židlí v suterénu. Stále tedy zůstávají tyto možnosti, při kterých bude vítaná výpomoc dalších věřících:
•
úklid suterénu v úterý večer nebo ve středu ráno • úklid kostela v úterý odpoledne jednou měsíčně • výpomoc při výzdobě kostela • sečení trávy za kostelem • pomoc při stavbě zdi za kostelem Prosíme farníky, kteří by mohli některým z uvedených způsobů vypomáhat životu farnosti, aby se přihlásili u faráře, otce Josefa nebo u příslušné kompetentní osoby. Kdo by věděl o dalších potřebách ve spolupráci, může je rovněž nahlásit, aby se zveřejnily. Předem děkujeme všem, kdo odpoví na tuto výzvu. otec Josef
7
Pozvánky Klub volného času
Vodu se z Otrokovic dá dojít i pěšky. Kdo nemůže nebo to má dále, dojede trolejbusem na zastávku u ZPS. Trolejbusy jedou z nádraží v 13.00 a pak každých 10 minut.
Po prázdninách zahajuje svou činnost : úterky od 16 do 19 hodin pro děti a mládež 6-15let: 19.září 2006 soboty od 19.30 do 22 hodin pro mládež nad 15let: 23.září 2006 neděle od 16 do 19 hodin pro dospělé a rodiny: 1.října 2006 Mimořádná akce: v pátek 8. září 2006 po večerní mši svaté bude KVOČ otevře n pro všechny děti, mládež, rodiče i dospělé. O činnosti Klubu volného času jsme vás informovali v minulém čísle FOMU a nově se také můžete podívat na stránky http://kvc.tom1419.org/
Fotbalový zápas farností Otrokovice a Hulín Sportovně založení farníci v Hulíně (bývalé působiště otce Josefa) pozvali naši farnost na přátelské fotbalové utkání. To se plánuje na neděli 10. září, přičemž předpokládaný věk hráčů je od 15 let nahoru. Výpravu našeho družstva zajišťuje Martin Kováč. U něj se mohou zájemci o reprezentaci přihlásit. Samozřejmě, že je zván co nejhojnější počet fanoušků a fanynek, kteří našemu týmu vytvoří zázemí a současně se tak budou podílet na přátelské návštěvě hulínské farnosti. Čas a další informace upřesníme.
Varhanní koncert ve Zlíně
Pouť na Svaté Vodě
Ve středu 6. září 2006 proběhne ve Zlíně v kostele sv. Filipa a Jakuba varhanní koncert zlínského varhaníka Ludvíka Šuranského, kterého známe i z vystoupení v našem kostele v Otrokovicích. Začátek koncertu je v 19.30 hod. J.S. Bach: Toccata a Fuga d moll, O Mensch, bewein’ dein‘ Sünde gross J.N. Lemmens: Ite Missa est Ch. M. Widor: Meditation T. Dubois: Toccata A. Giulmant: See the congu ring hero comes C. Franck: Piéces Heroique
Poutní a výletní místo Svatá Voda u Malenovic je jistě známé všem našim farníkům. Pověsti o tomto místě míří až do velkomoravských dob. Doložené zprávy, zejména o zázračném účinku zdejšího pramene vody, však pocházejí až z poloviny 19. století. Postupem času tam byla postavena kaplička, doplněna o sošku Pany Marie, upraveno okolí. V šedesátých letech minulého století byla postavena kaplička nová. A u té se pravidelně na začátku září scházíme na poutní mši svaté. Letošní pouť bude v neděli 3. září, mše začíná v 14.30 hod. Na Svatou
8
Prázdninové ozvěny Opakovaná výzva k zaslání zážitků z prázdnin redakci FOMu měla poměrně velký úspěch: dorazilo několik kratších vzpomínek, zápisky z letních táborů, svědectví o prázdninách dodaly mládežnické skupiny, a to i ve formě básní. Dočtete se také o letním duchovním cvičení v Trenčíně. Přišel jeden obsáhlý článek z Pouti národů na Ukrajině, který, stejně jako článek z letního tábora kluků, zveřejníme až v dalším čísle Občasníku. Všem autorům, zejména mládeži, patří upřímný dík. 1989). Škoda jen, že mše sv. se tu slouží snad jen jednou za týden a my jsme se netrefili. Každopádně katedrála je hezčí a útulnější než ty norské luteránské, ty jsou naopak téměř bez výzdoby, šedé, a řekl bych trochu i ponuře smutné.
Nejmenší katolická katedrála na světě
J
istě mnoho farníků navštívilo Baziliku sv. Petra a Pavla v Římě. Je to bazilika největší, pokud ne rozlohou, tak aspoň významem. My jsme při našem prázdninovém putování navštívili katedrálu naopak nejmenší na světě. V Norsku, zemi vyznání luteránského (86% luteráni, 10% bez vyznání), na samém severu v městě TROMSO je katolická katedrála. Dle průvodce nejmenší a nejsevernější na světě. Velikostí ji možná předčí i kvítkovický kostel a nebo je to tak na stejno. Katedrálu kromě nás navštívil i papež Jan Pavel II., jenom o 17 let dříve (r.
Zbyňa Vacl odchodu jsem si uvědomil, jak důležití jsou v kostele hudebně vzdělaní varhaníci, zdatní muzikanti, cvičený sbor a lid trénovaný ve zpěvu. Máme štěstí, že vše v naší farnosti máme, a těm, kteří se o to zasloužili, patří náš obdiv, úcta a poděkování. Pavel Ludvík
Šumavské zamyšlení
P
rázdninová nedělní mše svatá v malém pošumavském kostelíku: pár přítomných farníků vlekle zpívá, stařičká paní u varhan se jim snaží pomáhat, ale síly jí ubývají a navíc zápasí se dýchavičným nástrojem. Při
(Raf zhruba 30l, Hippi přesně 52,3l) konečně přijel vlak. Nasoukali jsme se do něj a vyrazili směr Břeclav. Ve vlaku byl průvodčí, jenž měl opravdu zajímavý styl chůze, a tak jsme ho trefně pojmenovali Jack Sparow. V Břeclavi jsme přesedali a měli jsme asi dvě hodiny čas. Tak jsme zašli do nedale-
Vodácká akce, aneb Vltava 2006
J
e středa 2.8.2006 pozdě večer a my se scházíme na nádraží, abychom vyrazili na prázdninovou akci 15-UP, tentokráte vodáckou. Po chvíli hodnocení objemu našich zavazadel
9
ké hospůdky na tu pravou hnědou (pro neznalé Kofola). Tuším, že ve třičtvrtě na dvě jsme naskákali do vlaku směr Brno, Havlíčkův Brod. Cesta trvala pěkných pár hodin a tak jsme toho využili ke schrupnutí. Ještě několikrát jsme přesedali, až jsme konečně dorazili, po úmorné 12-ti hodinové cestě, do Vyššího Brodu - našeho přechodného cíle. Přechodného proto, že jsme si zde vyzvedli naše plavidla, přebalili věci do barelů a spustili se po proudu Vltavy dál.
hrad a taky jsme se z věže rozhlédli po okolí. Procházku jsme pak protáhli i do zámecké zahrady a když se začalo kazit počasí, tak jsme upalovali zpět do kempu. Sobota: Další ráno už byla rutina – vstát (bez toho to jaksi nejde), posnídat, společně se pomodlit a vyrazit na řeku, v níž zase přes noc přibylo pár centimetrů vody. Přímo v Českém Krumlově bylo asi pět jezů, a všechny jsme zvládli. Jen na jednom jsme radši přenesli věci, když jsme viděli, kolik Zbyňa nabral vody. Nebylo to moc platné, nabrali jsme všichni. A jelikož se nám rozbouřená voda fakt líbila, tak jsme si to já se Zbyňou a Rafem ještě párkrát sjeli. Byla sranda. Pěkně jsme se okoupali J. Cestou jsme se ještě zastavili v obchodě, abychom doplnili zásoby. Odpoledne jsme dorazili do Zlaté Koruny, kde byl kemp a taky památka UNESCO – místní chrám a klášter. Jakmile jsme se zabydleli, šli jsme to obhlédnout. Moc jsme toho nestihli. Začalo šíleně pršet. No nic, jdeme spát. Neděle: Následující den nás čekal poslední úsek cesty. Ještě několik jezů a peřejí a byli jsme (asi okolo poledne) v cíli našeho vodáckého putování – v Boršově (nedaleko Českých Budějovic). Tam jsme se převlékli a přebalili, vrátili lodě a dupali na vláček. Všichni byli utahaní a tak byla nálada po celou cestu poněkud mdlá. Kdo mohl spal. Do Otrokovic jsme dorazili ve 21:30. Akce byla super, jen počasí nám moc nevyšlo. No alespoň byl prožitek vody opravdu maximální. Tak to snad někdy zopákneme…třeba příští léto! Kovic
Čtvrtek: Zpočátku to bylo docela komické, protože většina byla na vodě poprvé a tak předváděla na hladině zajímavé umělecké kousky. No a když už jsme konečně na vodě, tak vám objasním posádky. Zbyňa s Janou, Milan s Janou, Samko bez Jany, zato s Hipíkem a já s Rafem. Jakmile jsme dostali lodě trochu pod kontrolu, tak přišel první jez, na němž se kupodivu nikdo nepřevrátil. Skoro. Kousek za jezem to vyklopil Milan. No co už, někdo být první musel. A druhý taky, tentokrát já! No nebylo to tak hrozné… voda byla teplá a v kempu jsme na tom, díky neustávajícímu dešti, byli všichni stejně. Tak jsme hned zalezli do stanů, dali večeři a zalehli. Pátek: Ráno jsme vstali, posnídali, dali modlitbu (už na vodě) a jeli jsme dál a dál. Absolvovali jsme několik jezů, ale ty nás už nerozhodily. Ujeli jsme okolo 20-ti km a asi ve tři odpoledne jsme zakempili nedaleko Českého Krumlova. Zrovna chvíli nepršelo, tak jsme se jali sušit věci (ty mi stejně nakonec zmokly) a po jídle a sprše jsme šli do města, které patří do památek UNESCO. Obkoukli jsme historické centrum, místní kostel, zámek a
10
bu za uzdravení uzdravil tělesně postiženého na vozíčku. Už více než 25 let jeho duchovní cvičení, lidové misie a osobní pohovory po celém světě jsou provázeny obrácením, zázraky, duševním i tělesným uzdravením. Neúnavně cestuje po celém světě a přináší Ježíše všem. Oživení víry Lidé, kteří se již setkali s otcem Billem, podávají svědectví o zvláštním daru uzdravení, který dostali od Boha. Hlásání Kristova evangelia a služba uzdravení už mnohým lidem pomohli oživit víru v Ježíše Krista a jejich vztah k praktikám a učení katolické církve. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že to byl nádherně prožitý týden s Ježíšem Kristem a Pannou Marií, matkou našeho Pána. Myslím, že takové cvičení by potřeboval úplně každý v naší farnosti, věřící či nevěřící. Bůh nás miluje všechny bez rozdílu. „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ (Mt 11,28) Další duchovní cvičení otce Billa je v roce 2007 opět v Koclířově. Od 6.8. do 12.8.2007 je pro mládež, od 12. do 19.8.2007 pro dospělé. Kdo cítíte potřebu prohloubení vaší víry, přihlaste se na tel. 461 543 164-6, FATIMA Koclířov u Svitav. Marie Juráňová
Duchovní cvičení s otcem Josephem K. Billem
D
uchovní cvičení se uskutečnilo od neděle 6.8.2006 do soboty 12.8.2006 v Trenčíně na Slovensku. Ve velké hale nás bylo na 500 účastníků. Průběh Celý týden jsem prožívala v tichu, adoracích, modlitbách a na přednáškách otce Billa. Každý den začínal tichou adorací, po obědě byl povinný spánek a den končil opět mší svatou. Mezi adorací, obědem a mší svatou byly přednášky otce Billa. Přednášky byly v angličtině překládané do slovenštiny. Kdo je otec Joseph K. Bill? Kdo je otec Joseph K. Bill, kterému je již 79 let? Je to charizmatický katolický kněz a exorcista. Pochází z města Kerala v jihovýchodní Indii. V roce 1958 byl vysvěcený na kněze (v jeho rodině je 40 kněží) a následujících 20 let pracoval ve správě řehole vincentinské. Dva těžké infarkty ho připoutaly na lůžko. V době duchovního cvičení se nad ním modlil biskup a otec Bill byl v té chvíli uzdraven mimořádným způsobem. Z vděčnosti, že byl uzdravený, cestuje po všech kontinentech světa, jako apoštol Ježíše Krista a hlásá Boží slovo. Poprvé v kostele v Bostonu (USA) zažil, jak Bůh přes jeho modlit-
Kdy vyjde další Farní občasník? Další číslo Farního občasníku vyjde v neděli 29. října 2006. Jeho uzávěrka bude 15. října. Již teď se těšíme na vaše příspěvky, názory a zážitky. Můžete je v písemné podobě předat komukoli z členů redakce. Ušetříte nám mnoho práce, jestliže text zašlete v elektronické podobě na adresu
[email protected].
11
hlavně jsme byli po dlouhé době zase spolu – my staré páky (a jejich fandové J). Díky prohlídkám hradů, zámků a klášterů (Rožmberk, Hluboká, Český Krumlov, Vyšší Brod,…) jsme si rozšířili kulturní obzory; díky autodromu, lodičkám, letnímu kinu či táboráku jsme si užili spousty srandy a díky výstupu na Plechý a ostatní kopečky jsme všem ukázali, že Moraváky jen tak něco neskolí J A kdo za to všechno může?? No přece…
„Na té naší Hané…“ aneb Šumava 2006 už je to tu zas! Na České dráhy je vždycky spolehnutí! 90 minut sekyra – nám to ale nevadí, aspoň se můžeme ještě kochat tímto kouzelným jihočeským krajem a vstřebávat zážitky. A že jich bylo! A jakých! Pět dnů jsme přebývali v autokempu u Lipna a odtud jsme každý den vyráželi za kulturou, zábavou, turistikou…ale
A
ôôô Danča je naše super vedoucí, Tíhu celého zájezdu nesoucí. Za to jí hrozně moc děkujem‘ A tuto oslavnou ódu jí věnujem
Na správných momentkách vždycky si zgustne. Problémy s vlakama nejsou krizí, Před cizím člověkem ostych hned zmizí. I zatvrzelého Pepu svým šarmem sbalí,/ V mžiku s náma autem na bus to kalí.
Danča je otrokovská borka, Úsměv má na tváři za deště i horka. I když nás v lesích déšť překvapí, Danča svůj optimismus neztratí.
Danča je průvodkyně k pohledání, Ví všechno, o čem my nemáme ani zdání/Prohlídky na hradech a zámcích vybrala tak Že nám jen jedinkrát ujel náš vlak.
Danča nás oslnila svými míchanými nápoji / V tom nemá konkurenci v celém širém kraji / Samotného Lenina by nadchlo její umění / sangria s ananasem každého promění.
S Dančou se na dovolenou jet vyplatí, Od zmrzky až po vlak nám vše zaplatí. Poctivě na naši hygienu dbá, Desetikačku na sprchu každému dá.
Danča, i když má vosou opuchlou nohu/Pro orientaci má výbornou vlohu. I když se celá skupina ve směru zmýlí, Danča vždy a všude dojde k cíli.
Danča má dokonce i rytmus v těle, Bubnování zvládne brzičko sqěle. Od druhé třídy zpěvník si tvoří, Paří když zvečera táborák hoří.
S Dančou se nuda nikdy nedostaví, Vždycky nás něčím zajímavým zabaví. Letní kino, autíčka, lodě, Třeba nás za rok vezme k vodě.
Že známe Danču, na to jsme hrdí, To každý z nás s pýchou hned tvrdí. Danča je pro nás velký dar, Je to prostě naše star
Danča svůj foťák ovládá levou zadní, Kdejaký fotograf styděl by se před ní. Fotí a natáčí, kde se co šustne
ôôô
Raz – dva – tři…plesk!!! Už zbývá jen otázka na závěr – Víte, čím se sepó bochte slané na Hané? Staré pákyJ
Tož přece: séremmakempovidlamatvarohemmrkvijóšnitlichemcibébama cibulóavšeckematěmadobrýmaingre diencama!!!
12
O den později jsme spolu s Bubiškem v zádech/vystoupali na Plechý horu, Málokdo večer chystal dech! Kemp se nacházel blízko boru.
Staré páky 14. srpna – když nad Otrokovicema byly ještě mraky/sešly se na nádru skoro všechny staré páky. Vzaly si i fandy – pro doplnění bandy!
Předposlední den naší výpravy jsme zamířili do Rožumberka a Vyššího Brodu/neměli jsme žádnou škodu!
A pak pěkně všichni spolu, šinuli si to vlakem dolů… …až do Jižních Čech! (jó, byl to občas pech…)
Po večerech autodrom, loďky, letní kino – samé lepší věci, Nebudem na chatce sedět přeci!
Ještě cestou jsme stihli sfouknout Hlubokou nad Vltavou/Díky místnímu Pepovi jsme sic stihli bus do Budějovic/Leč zde nám vlak ujel. Bang! Autokemp Černá v Pošumaví.
V odjíždějící den se ještě obohacujem o cisterciácký klášter/Zlatá Koruna + 2 svatby a Jindřichův Hradec! Městem nás provedl nějaký pán, ukázalo se, že má se zmrzlinou krám. Dokonce nám víno na cestu dal! Dobře věděl proč – máme hodinu a půl zpoždění… 8 lidí. Bang! Další tři tu tvoří hudební umění spolu s náhodným pocestným… šak přece na té našé Hané…
15 m od Lipna – všude žabinec. Druhého dne jsme se ráčili odebrati do Českého Krumlova. Té krásy – no jejej! Barokní divadlo a tak! Doprčic, už zas se blíží mrak! Ve středu jsme udělali light akci –15 km: okrůžek Lipno – borůvky – Frýdava – Přívoz – Frymburk… Bobříka mlčení jsem s přehledem mysliveckého hošíka vyhrála já!
…raz, dva, tři – plesk!
Táborový FOM - holky
jsme i přes jejich těžkost zdolaly. Po vyhlášení vítězů byl den ukončen tradičním táborákem. Středa (březen): Za časného rána jsme byly bez písničky vzbuzeny. Že prý máme jít na mši. Cože? Cyril a Metoděj? Šak je březen???......Takže jsme šly na mšu. Naše excelentnost a virtuozita při našem amatérském hraní v sólových partiích opět zvítězily...ehm..pardon. Po mši jsme se odebraly směr Odry, koupaliště. Cesta byla suchá, místy mokrá (Odra)...no, a pak nastalo sqělé čachání a dovádění ve vlnách koupaliště. Pak, když vynecháme cestu vozíkem s Peťou nebo pěšky bez Peti, jsme zase v táboře.
Iva Miklošková
Táborový FOM přináší den po dni zápisky z tábora holek. Každý den zapisoval někdo jiný. Pro neznalé dodáváme, že v táborové hře představoval každý den tábora jeden měsíc roku. Pondělí (leden): Příjezd na tábor pro nás znamenal mnoho nových zážitků, ale i nové kamarádky a nového mladého pomocníka. Velmi nás potěšila návštěva otce Martina Vévody, který nám umožnil mít mši svatou Úterý (únor): Dopoledne se naše party zabývaly výrobou kvalitních lyží. Ještě před obědem nás Méďa Béďa naučil skákat gumu. Po obědě a poledním klidu byly zahájeny ZOH. Soutěžilo se v hrozně těžkých disciplínách, které
13
Čtvrtek (duben)): Už od rána bylo všechno jinak než obvykle. Vedoucí nás probudily osvěžující, ale nečekanou sprškou a voda na umývání byla barevná. Dopoledne jsme se zúčastnily turistických závodů a po obědě jsme si nacvičovaly tanec na večer. Po večeři byla taneční soutěž a poté už obvyklý táborák. Apríl se podařil.... Pátek (květen): Dnes jsem se probudily do měsíce května, proto jsme se pokusily, aby tento den se vydařil a byl láskyplný. Hrály jsme tradiční květnovou soutěž, to bylo „stavění májky“!! Musely jsme nařezat tlusté polena a vyhrál ten, kdo to měl nejdelší. Tato hra se však nevydařila:(. Odpoledne přijela návštěva – Otec Josef, Helča Miklová a Marťa Volková (Mates), která tu zůstane. Večer se konal táborák a hrála se hra, ale ta se nedohrála se zdravotních důvodů. Sobota (červen): Jak všichni víme v červnu se koná den dětí. A to by nebylo aby na toto téma nebyla hra. Běhali jsme po lese a doplňovaly přísloví. Odpoledne bylo takové uvolněné. zase jsme se jednou umyli. Byla výměna stráží odjeli kuchařky: paní Hrabovská a Meggie a přijel Baker, Káťa a Štěpa. Chlapa Peťu vystřídal Kuba. Večer jsme psaly závěrečné zkoušky, protože v červnu se uzavíraly známky. V noci byl přepad, noční hra. Neděle (červenec): Jóó, neděle – jako vždy frčíme na mši. Tentokrát ale i s našimi kluky, kteří nám udělali přepad. Po obědě jsme zahráli pár her jako např. latroš, dobývání hradu a střechy. K večeru nás kluci opustili. Po „velkém úklidu“ celého tábora jsme měli osobní volno, které každý využil
po svém. Po večeři jsme se odebraly do „tee – píčka“. Tam proběhla volba „kabrňáka“. Každý klučina se snažil vypít co nejvíce tekutiny (čaje) a udělat za minutu co nejvíc dřepů. Už se těšíme na výsledky:)! Pondělí (srpen): Vedoucí nás vzbudily brzo ráno. Smajlíci tam už nebyli. Sbalili jsme si věci, šli jsme na snídani a na autobus. Pak jsme došly na výlet do jeskyní. Vyprávěli nám tam o hornících a jak se těžilo uhlí. Potom jsme šly do restaurace. Rozbalily jsme si jídlo. Někteří se rozeběhly a koupili si: kofolu, cukroví a různé dobroty a potom jsme šly na horolezectví. Tam jsme různě lezly a taky spouštěly po lanech. Potom všem jsme se vracely zpátky a byla obvyklá večerka. Úterý (září): Ráno jsme se vzbudili do měsíce září. Jak jistě všichni víte, v září začíná škola. Proto jsme zahájily dopoledne opakováním z hodin Čj, Ma, TV a Vv. Před obědem k nám zavítala návštěva z Otrokovic – Marta, Danielka, Danča, Marťa a Kubíček. Po obědě k nám přijela ještě jedna návštěva – otec Robert, který nám odsloužil mši a zůstal s námi až do večeře. Tu si každý dělal sám a potom jsme ji opekly v ohni. Další překvapení byl netradiční zákusek – pečený banán v čokoládě. Večer bylo 2. kolo KABRŇÁKA. Prvním táborovým KABRŇÁKEM se stala M. Hrabovská. Středa (říjen): Probudily jsme se do mírně větrného rána. Mírný větřík způsobil menší problémy se stany. Protože začíná podzim museli jsme sklízet ovoce ze sadu. Potom jsme procvičovaly mozkové závity a zahráli si KVÍZ. Tentokrát se kuchaři opravdu vyzna-
14
kteří členové skupinky byli uneseni čerty. Všechny skupinky museli oškrabat co nejvíce bramborů, aby nám je vrátili. Následovala snídaně a nástup. Dopoledne jsme si zahrály Čertovskou honičku a hru o Zlaté prase. Potom byl oběd a odpolední klid. Večer jsme si opekly pár špeků, zahráli jsme si hry a potom sledovaly krásný, ale malý ohňostroj. Některé z nás už byly ospalé a tak jsme silvestrovský a vánoční den ukončili. Sobota (13. měsíc): Dnešní budíček byl posunut na 9:30 protože jsme prožily perného Silvestra. Sbalily jsme se, nasnídaly jsme se, uklidily jsme tábor, daly si oběd a až bylo vše opět v původním stavu, šly jsme ještě za vše poděkovat Ovčačíkům a pak následovalo čekání na autobus s klukama, kteří nás jeli vystřídat.
menali a připravili skvělý oběd. Po obědě jsme se vydaly na koupaliště do Oder, kde jsme prožily skvělé odpoledne. Poté jsme se vrátili do tábora, byly na večeři topinky s vajíčkem. Zapálily jsme ohýnek a přidali pár polínek. A pak jsme šli spát.=) Čtvrtek (listopad): Ráno jsme se probudili do slunného měsíce listopadu. Všechny vás určitě napadne, že příští měsíc budou vánoce. Při dopolední hře, jsme musely zapojit všechny paměťové buňky, abychom si zapamatovali vzkazy od náčelníků. Po obědě následoval odpolední klid a po něm hra, při které jsme si někteří myslely, že ji neodběhneme a potom nástup a táborák. Po táboráku jsme všichni zalezly do spacáků a šli spát. Pátek (prosinec): Ráno jsme se probudily a přišly jsme na to, že nám ně-
Poohlédnutí za Turistickými závody Skončila letošní sezóna turistických závodů. Z našeho oddílu TOM 1412 se letošního ročníku zúčastnily: Evča Ludvíková s Luckou Chlupovou, Anežka Fišerová, Danča Máčalová a Maruška Maňáková. Všechny holky si svými výkony v závodech na krajské úrovni zajistily postup na závody Českého poháru, kde se už měří síly se závodníky z celé republiky. Letos se závody Českého poháru konaly ve Vítkově, v Předměřicích nad Labem a v Mikulášovicích. Anežka, která letos startovala v kategorii mladších dorostenek, a Maruška – starší dorostenka se probojovaly až na Mistrovství České republiky, které se konalo v Orlové. Obě obsadily ve své kategorii hezké 8.místo. Všem holkám, které nelenily a jely na závody, děkuju za vzornou reprezentaci našeho J oddílu! Ostatní mají možnost si novou závodní sezónu vyzkoušet již na podzim – 21.10.2006 na 1. pohárovém závodě Zlínského kraje, který pro nás bude na „domácí půdě“. Organizace tohoto závodu se totiž zhostí náš oddíl společnými silami s klukama. Věřím, že se najde více holek, které turistické závody osloví a že se setkáme 21.října v Otrokovicích na závodech a posbíráme co nejvíc medailí! A nebyly by to turistické závody kdyby opět nedošlo k nějaké změně pravidel… Takže konečný verdikt Rady TZ zní Nejmladší žactvo bude běhat vždy po dvojicích. Mladší žactvo bude běhat v roce 2007 po dvojicích a od roku 2008 jako jednotlivci. Starší žactvo bude běhat již od roku 2007 jako jednotlivci. K hladkému průběhu turistických závodů a zamezení případných protestů by mělo přispět školení rozhodčích, které proběhne 7. nebo 8.října v Předměřicích nad Labem a kterého se zúčastní pár „rozhodčích“ i z našich řad.
Bára
15
Doplňovačka pro děti Myšlenka: Opravdovou moudrostí je znát to, co stojí za to znát, a dělat to, co stojí za to dělat. (E. P. Humprey) Úkoly: 1. Doplň větu: „jedním z krůčků k moudrosti je ...“ (nápovědou je tajenka) 2. Zkus přijít na to, k čemu je dobré chodit do školy. 3. Vyber z obrázků věci, které si nemohou dovolit chudé děti v misijních školách
FARNÍ OBČASNÍK vychází příležitostně. Zodpovídá římskokatolický farní úřad, kam také můžete posílat své příspěvky, návrhy i kritiku. Určeno pro vnitřní potřebu. Neprodejné! Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení textů. Řídí redakční rada: P. Mgr. Josef Zelinka, Pavel Ludvík, Pavel Rafaja. Adresa redakce : Duchovní služba, nám. 3. května 166, 765 02 Otrokovice (577 922 337, e-mail:
[email protected], internet: www.otrokovice.farnost.cz)
16
