FARMAKOLOGICKÉ A TOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ROSTLINNÝCH SLOŽEK PŘÍPRAVKU MARABUCO prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. Přípravek MARABUCO je směsí několika rostlinných drog doplněných vitamíny a stopovými prvky. Jedná se o rostlinné drogy, pocházející převážně z amerického kontinentu. Ve své vlasti jsou domorodými obyvateli užívány již po staletí, ale moderní medicína jim věnuje pozornost teprve v poslední době. O některých proto existuje málo seriozních informací. Fytodrogy v přípravku MARABUCO lze charakterizovat jako adaptogény či harmonizátory, protože ovlivňují způsob jak nespecifickým způsobem stimulovat obranné síly organismu a zlepšovat odolnost k fyzické i psychické zátěži, lépe se přizpůsobovat rychle se měnícím podmínkám a stresu. Adaptogény zlepšují celkovou kondici organizmu, zlepšují stav nervové soustavy, buněk a tkání, urychlují a posilují metabolismus, asimilaci a látkovou výměnu vůbec. Urychlují též léčebné a regenerační procesy, zpomalují degenerativní pochody v organismu, včetně procesu stárnutí. Adaptogény také působí proti zánětům. Některé z přítomných drog mají i významné afrodisiakální účinky. Žádná z rostlinných drog přítomných v přípravku MARABUCO nepatří mezi rostliny jedovaté či jinak nebezpečné.
Tribulus terrestris (Kotvičník zemní),
jednoletá bylina čeledi Zygophyllaceae, (kacibovité) původem ze Středozemí a Blízkého Východu. Je používána v lidovém léčitelství, zejména v arabském světě. Sbírá se nať, někdy i semeno. Droga obsahuje saponiny, glykosidy, třísloviny, pryskyřice, alkaloidy, flavonoidy, olej, tanin, sacharidy, steroidy aj. Droga působí močopudně a užívá se proto při chorobách ledvin a močových cest. Zvyšuje sekreci žaludečních šťáv a střevní peristaltiku. Výzkum poslední doby odhaluje v kotvičníku rostlinu užitečnou i v moderní medicíně. Bylo např. zjištěno, že chrání organismus před vznikem diabetu (Amin et al. 2006). Hypoglykemický a hypolipidemický účinek drogy byl prokázán na zvířecím modelu streptozotocinem vyvolaného diabetu 1. typu (El-Tantawy, Hassanin 2007). Saponiny kotvičníku jsou steroidního (Fang et al. 1999) a terpenického typu (Sun, Yang 2008) a mají v experimentu na laboratorních zvířatech protirakovinné účinky (Neychev et al. 2007) a zvyšují také šance na přežití po infarktu myokardu tím, že snižují koncentraci sérových lipidů a působí příznivě na remodulaci levé komory srdeční po akutním infarktu myokardu (Guo et al. 2007). Zasahují do procesu apoptózy (Liu et al. 2008; Sun, Yang 2008). V příbuzném druhu Tribulus macropretrus byly nalezeny glykosidy v nichž aglykon tvoří steroidy cholestanového a pregnanového typu. Tyto glykosidy vykazují cytotoxický účinek (Abdel-Hameed et al. 2007). Působí též jako antidotum při otravě rtutí, kdy na myším modelu snižuje nefroroxicitu rtuti (Kavitha a Jagadeesan 2006). V lidovém léčitelství je rostlina využívána při revmatických bolestech jako středně silné analgetikum. Moderní medicína prokazuje, že jeho analgetický účinek je srovnatelný s některými nesteroidními analgetiky jako je indomethacin (Heidari et al. 2007). Extrakty kotvičníku mají též antibakteriální a antifungální aktivitu (Al-Bayati, Al-Mola 2008). V poslední době je kotvičník populární zejména jako afrodisiakum (bývá nazýván také "rostlinnou viagrou"), neboť údajně u mužů zvyšuje hladinu mužského pohlavního hormonu testosteronu až o 30% a obdobně u žen zvyšuje hladinu estrogenů, což by se mělo u obou pohlaví projevit významným vzrůstem sexuálního libida. Dalšími důsledky tohoto působení by u mužů mohlo být celkové snížení pocitu vnitřního neklidu a nárůst svalové hmoty, u žen pak zmírnění klimakterickým obtíží a snížení množství tělesného tuku. Zvýšení sérového testosteronu po podání kotvičníku bylo prokázáno na potkaních samcích (El-Tantawy et al. 2007). Pokusy na potkanech, králících a opicích prokázaly hormonální účinek drogy a její pozitivní účinek erektilní dysfunkci (Gauthman, Ganesan 2008).
Literatura: Abdel-Hameed el-SS, El-Nahas HA, El-Wakil EA, Ahmed WS. Cytotoxic cholestane and pregnane glycosides from Tribulus macropterus. Z Naturforsch [C]. 2007;62(5-6):319-325. Amin A, Lotfy M, Shafiullah M, Adeghate E. The protective effect of Tribulus terrestris in diabetes. Ann N Y Acad Sci. 2006;1084:391-401. El-Tantawy WH, Hassanin LA. Hypoglycemic and hypolipidemic effects of alcoholic extract of Tribulus alatus in streptozotocin-induced diabetic rats: a comparative study with T. terrestris (Caltrop). Indian J Exp Biol. 2007;45(9):785-790.
El-Tantawy WH, Temraz A, El-Gindi OD. Free serum testosterone level in male rats treated with Tribulus alatus extracts. Int Braz J Urol. 2007;33(4):554-558; discussion 558-559. Fang S, Hao C, Liu Z, Song F, Liu S. Application of Electrospray Ionization Mass Spectrometry Combined with Sequential Tandem Mass Spectrometry Techniques for the Profiling of Steroidal Saponin Mixture Extracted from Tribulus terrestris. Planta Med. 1999;65(1):68-73. Gauthaman K, Ganesan AP. The hormonal effects of Tribulus terrestris and its role in the management of male erectile dysfunction - an evaluation using primates, rabbit and rat. Phytomedicine. 2008;15(1-2):44-54. Guo Y, Shi DZ, Yin HJ, Chen KJ. Effects of Tribuli saponins on ventricular remodeling after myocardial infarction in hyperlipidemic rats. Am J Chin Med. 2007;35(2):309-316. Heidari MR, Mehrabani M, Pardakhty A, Khazaeli P, Zahedi MJ, Yakhchali M, Vahedian M. The analgesic effect of Tribulus terrestris extract and comparison of gastric ulcerogenicity of the extract with indomethacine in animal experiments. Ann N Y Acad Sci. 20071095:418-427. Kavitha AV, Jagadeesan G. Role of Tribulus terrestris (Linn.) (Zygophyllacea) against mercuric chloride induced nephrotoxicity in mice, Mus musculus (Linn.). J Environ Biol. 2006;27(2 Suppl):397-400. Liu XM, Huang QF, Zhang YL, Lou JL, Liu HS, Zheng H. Effects of Tribulus terrestris L. saponion on apoptosis of cortical neurons induced by hypoxia-reoxygenation in rats. [Article in Chinese] Zhong Xi Yi Jie He Xue Bao. 2008;6(1):45-50. Neychev VK, Nikolova E, Zhelev N, Mitev VI. Saponins from Tribulus terrestris L are less toxic for normal human fibroblasts than for many cancer lines: influence on apoptosis and proliferation. Exp Biol Med (Maywood). 2007;232(1):126-133. Rogerson S, Riches CJ, Jennings C, Weatherby RP, Meir RA, Marshall-Gradisnik SM. The effect of five weeks of Tribulus terrestris supplementation on muscle strength and body composition during preseason training in elite rugby league players. J Strength Cond Res. 2007;21(2):348-353. Sun W, Li H, Yang SJ. A triterpene saponin from Tribulus terrestris attenuates apoptosis in cardiocyte via activating PKC signalling transduction pathway. J Asian Nat Prod Res. 2008;10(1):39-48.
Turnera diffusa, též Turnera aphrodisiaca (Damiana) je keř původem ze Střední a Jižní Ameriky a Mexika. Patří do čeledi Turneraceae, která má kolem 120 druhů rostoucích v tropických a subtropických oblastech celého světa. Je využíván v lidovém léčitelství a působí jako energizující droga. Španělští misionáři zaznamenali, že mexičtí indiáni z listů tohoto keře připravovali čaj. Pod názvem DAMIANA se v Mexiku z této rostliny vyrábí populární likér. Ten se pije jak samotný, tak v míchaných nápojích typu Margarita. Je mu přičítán příznivý účinek při frigiditě a impotenci. Moderní medicína se o rostliny čeledi Turneraceae začala zajímat teprve nedávno a seriozních informací je proto málo. Je známo, že rostliny obsahují protizánětlivé látky a mají příznivý účinek při léčení žaludečních vředů (Antonio, Souza Brito 1998; Gracioso Jde et al. 2002; Nascimento et al. 2006). Byly též nalezeny látky s antianxiozním účinkem podobným diazepamu (Kumar, Sharma 2005a, b).
Literatura: Antônio MA, Souza Brito AR. Oral anti-inflammatory and anti-ulcerogenic activities of a hydroalcoholic extract and partitioned fractions of Turnera ulmifolia (Turneraceae). J Ethnopharmacol. 1998;61(3):215-228. Gracioso Jde S, Vilegas W, Hiruma-Lima CA, Souza Brito AR. Effects of tea from Turnera ulmifolia L. on mouse gastric mucosa support the Turneraceae as a new source of antiulcerogenic drugs. Biol Pharm Bull. 2002;25(4):487-491. Kumar S, Sharma A. Anti-anxiety Activity Studies on Homoeopathic Formulations of Turnera aphrodisiaca Ward. Evid Based Complement Alternat Med. 2005a;2(1):117-119. Kumar S, Sharma A. Anti-anxiety activity studies of various extracts of Turnera aphrodisiaca Ward. J Herb Pharmacother. 2005b;5(4):13-21. Nascimento MA, Silva AK, França LC, Quignard EL, López JA, Almeida MG. Turnera ulmifolia L. (Turneraceae): preliminary study of its antioxidant activity. Bioresour Technol. 2006;97(12):1387-1391.
Wild Mexican Yam
Pod tímto názvem je znám sušený kořen mexických rostlin rodu jam (Dioscora), např. D. spiculiflora nebo D. composita, používaný v lidovém léčitelství i moderní medicíně (Hsu et al. 2007). Jsou z něj vyráběny přípravky, které zvyšují nárůst svaloviny a fyzickou výdrž. Obsahují steroidní saponiny, které se v organismu metabolizují a vytváří látky z podobným účinkem jako testosteron nebo dehydroepiandrosteron. Je to zejména diosgenin, kterého je v droze až 15 % a dále pak butogenin, gentogenin, yamogenin a korellogenin. Přípravky s obsahem této drogy se dálepoužívají proti revmatoidní artritidě, svalovému revmatismu, zánětu žlučových cest a dysmenorrhoe. Rod Dioscora
má asi 600 druhů a další stovky kultivarů rostoucích po celém světě a jejich dužnaté hlízy s vysokým obsahem škrobu jsou využívány v kuchyni podobně jako batáty nebo brambory. Některé jamy se musí vařit, aby je bylo možné bezpečně konzumovat. V syrovém stavu totiž obsahují přírodní substance, které mohou po požití způsobit zdravotní potíže. Diosgenin a další steroidní saponiny rostlin čeledi Dioscora jsou rostlinné androgeny, které slouží jako aditiva sportovní výživy. V organismu se metabolizují na testosteron a další látky s androgenní hormonální aktivitou. Diosgenin rovněž působí jako látka s hypolipidemickým účinkem, takže snižuje množství cholesterolu v krvi a funguje též jako vychytávač kyslíkových radikálů (Son et al. 2007). Zasahuje rovněž do metabolismu mastných kyselin a omezuje jejich syntézu a ukládání (Chiang et al. 2007). Čínští autoři (Jan et al. 2007) prokázali na modelu myši s narušenou imunitou, že diosgenin imunitu zvyšuje. V jamech je přítomen rovněž biologicky aktivní ve vodě rozpustný protein dioscorin. Dioscorin vykazuje imunomodulační aktivitu (Liu et al. 2007) a je neobyčejně silným inhibitorem angiotensin-I konvertujícího enzymu, má silné antioxidační vlastnosti a vysokou antihypertenzní aktivitu (Nagai, Nagashima 2006).
Literatura: Hsu JH, Wu YC, Liu IM, Cheng JT. Dioscorea as the principal herb of Die-Huang-Wan, a widely used herbal mixture in China, for improvement of insulin resistance in fructose-rich chow-fed rats. J Ethnopharmacol. 2007;112(3):577-584. Chiang CT, Way TD, Tsai SJ, Lin JK. Diosgenin, a naturally occurring steroid, suppresses fatty acid synthase expression in HER2-overexpressing breast cancer cells through modulating Akt, mTOR and JNK phosphorylation. FEBS Lett. 2007;581(30):5735-5742. Jan TR, Wey SP, Kuan CC, Liao MH, Wu HY. Diosgenin, a steroidal sapogenin, enhances antigen-specific IgG2a and interferon-gamma expression in ovalbumin-sensitized BALB/c mice. Planta Med. 2007;73(5):421-426. Liu YW, Shang HF, Wang CK, Hsu FL, Hou WC. Immunomodulatory activity of dioscorin, the storage protein of yam (Dioscorea alata cv. Tainong No. 1) tuber. Food Chem Toxicol. 2007 Nov;45(11):2312-2318. Nagai T, Nagashima T. Functional properties of dioscorin, a soluble viscous protein from Japanese yam (Dioscorea opposita thunb.) tuber mucilage Tororo. Z Naturforsch [C]. 2006;61(11-12):792-798. Son IS, Kim JH, Sohn HY, Son KH, Kim JS, Kwon CS. Antioxidative and hypolipidemic effects of diosgenin, a steroidal saponin of yam (Dioscorea spp.), on high-cholesterol fed rats. Biosci Biotechnol Biochem. 2007;71(12):3063-3071.
Ptychopetalum olacoides (Muira-puama, Marapuama) je keř nebo strom rostoucí v amazonském pralese, nazývaný „strom potence“, který je místními léčiteli po staletí užíván jako mocné afrodisiakum. Jeho pozitivní účinky na zlepšení erekce a zvýšení sexuální touhy bylo potvrzeno v několika evropských studiích. Preparát rovněž snižoval únavu a zlepšoval spánek. Jako droga je využíván kořen rostliny, z nějž se připravují četné preparáty, které zvyšují energii, psychickou pohodu a fyzickou odolnost a přirozeně vyrovnávají hormonální výkyvy. Častěji bývá užíván jako lék při poruchách dysfunkce erekce, menstruačních problémech a problémech přechodu. Tradiční užití je v podobě čaje nebo alkoholického extraktu. Kořen obsahuje těkavé terpenické látky (Bucek et al. 1987) s příznivým účinkem na nervový systém (Da Silva et al. 2002; Siqueira et al. 2003) zlepšující učení a paměť (Da Silva et al. 2004, 2007). V experimentu na laboratorních potkanech bylo prokázáno, že obsahové látky kořene marapuamy chrání mozek před poškozením neurotoxickými látkami, ale substance zodpovědné za neuroprotektivní účinek této drogy nejsou dosud známy (Siqieira et al. 2004). Fungují však jako inhibitory acetylcholinesterázy, podobně jako současná léčiva používaná v terapii Alzheimerovy nemoci (Da Silva et al. 2004). Chronické podávání drogy (28 dnů, dvakrát denně) zdravým dobrovolníkům obojího pohlaví, neprokázalo žádné toxické či nežádoucí účinky (Oliveira et al. 2005) a potvrdilo její tonizující a energizující účinky a příznivý efekt na zlepšení sexuálního života.
Literatura: Bucek EU, Fournier G, Dadoun H. Volatile Constituents of Ptychopetalum olacoides Root Oil. Planta Med. 1987;53(2):231. da Silva AL, Bardini S, Nunes DS, Elisabetsky E. Anxiogenic properties of Ptychopetalum olacoides Benth. (Marapuama). Phytother Res. 2002;16(3):223-6. da Silva AL, Piato AL, Bardini S, Netto CA, Nunes DS, Elisabetsky E. Memory retrieval improvement by Ptychopetalum olacoides in young and aging mice. J Ethnopharmacol. 2004;95(2-3):199-203. da Silva AL, Piato AL, Ferreira JG, Martins BS, Nunes DS, Elisabetsky E. Promnesic effects of Ptychopetalum olacoides in aversive and non-aversive learning paradigms. J Ethnopharmacol. 2007;109(3):449-457.
Oliveira CH, Moraes ME, Moraes MO, Bezerra FA, Abib E, De Nucci G. Clinical toxicology study of an herbal medicinal extract of Paullinia cupana, Trichilia catigua, Ptychopetalum olacoides and Zingiber officinale (Catuama) in healthy volunteers. Phytother Res. 2005;19(1):54-57. Siqueira IR, Cimarosti H, Fochesatto C, Nunes DS, Salbego C, Elisabetsky E, Netto CA. Neuroprotective effects of Ptychopetalum olacoides Bentham (Olacaceae) on oxygen and glucose deprivation induced damage in rat hippocampal slices. Life Sci. 2004;75(15):1897-1906. Siqueira IR, Fochesatto C, da Silva AL, Nunes DS, Battastini AM, Netto CA, Elisabetsky E. Ptychopetalum olacoides, a traditional Amazonian "nerve tonic", possesses anticholinesterase activity. Pharmacol Biochem Behav. 2003;75(3):645-650.
Echinacea angustifolia (třapatka úzkolistá)
je rostlina čeledi Asteraceae (hvězdnicovité). Třepatky, někdy zvané též rudbekie, pocházejí z listnatých lesů severní Ameriky, kde roste kolem 40 druhů tohoto rodu, a pěstují se také jako okrasné rostliny. Indiáni jejich účinky znali a využívali je jako léčivky. Používá se kořen, nejčastěji čerstvý, ale použít se dá i květ nebo nať. Užívá se ve formě alkoholického výluhu (tinktury) nebo masti. Nejdůležitější vlastností třepatek je zvýšení imunity, proto se používá jako prevence proti nachlazení a chřipce. Má také antibiotické účinky. Působí proti bakteriím i virům, například chřipkovým. Působí preventivně, ale i při začínající chorobě. Působí též proti herpes virům, které způsobují opar i některým dalším infekcím (Birt et akl. 2008). Rozšířeno je jeho používání jako prevence před běžným nachlazením (Shah et al. 2007; Woelkart et al. 2008). Třepatka obsahuje větší množství farmakologicky účinných látek. Z těch významnější to jsou cytotoxicky účinné polyacetyleny a polyeny, zejména echinacein (Chicca et al. 2008). Z dalších substancí je to polyfenolický glykosid echinacosid (Schulz et al. 2002).
Literatura: Birt DF, Widrlechner MP, Lalone CA, Wu L, Bae J, Solco AK, Kraus GA, Murphy PA, Wurtele ES, Leng Q, Hebert SC, Maury WJ, Price JP. Echinacea in infection. Am J Clin Nutr. 2008;87(2):488S492S. Chicca A, Pellati F, Adinolfi B, Matthias A, Massarelli I, Benvenuti S, Martinotti E, Bianucci AM, Bone K, Lehmann R, Nieri P. Cytotoxic activity of polyacetylenes and polyenes isolated from roots of Echinacea pallida. Br J Pharmacol. 2008 Jan 14 [Epub ahead of print] Jacobson M. The structure of echinacein, the insecticidal component of American coneflower roots. J Org Chem. 1967;32(5):1646-1647. Shah SA, Sander S, White CM, Rinaldi M, Coleman CI. Evaluation of echinacea for the prevention and treatment of the common cold: a meta-analysis. Lancet Infect Dis. 2007;7(7):473-480. Schulz H, Pfeffer S, Quilitzsch R, Steuer B, Reif K. Rapid and non-destructive determination of the echinacoside content in Echinacea roots by ATR-IR and NIR spectroscopy. Planta Med. 2002;68(10):926-929. Woelkart K, Linde K, Bauer R. Echinacea for Preventing and Treating the Common Cold. Planta Med. 2008 Jan 10 [Epub ahead of print]
Bacopa monnieri (Brahmi) je indická rostlina, která je součástí tradiční ajurvédské medicíny proti poruchám paměti ve stáří, podle níž zlepšuje schopnost učení a tvůrčích schopností (Lodha, Bagga 2000). Moderní výzkumy potvrdily, že chronické podávání bacopy zlepšuje paměť (Roodenrys et akl. 2002), působí příznivě proti stresu (Chowdhuri et al. 2002) Bacopa obsahuje glykosaponiny – bakosidy A a B (Deepak, Amit 2004) a triterpenoidní glykosidy jujubogenin a psaudojujubogenin (Sivaramakrishna et al. 2005). Nedávno byl objeven také steroidní glykosid bacosterol (Bhandari et al. 2006) a čtyři cucurbitaciny – bacobitaciny A, B, C a D (Bhandari et al. 2007). Biologické vlastnosti těchto látek nebyly dosud prozkoumány a v rostlině jsou objevovány ještě další látky, zejména saponiny (Murtjy et al. 2006).
Literatura: Bhandari P, Kumar N, Singh B, Kaul VK. Bacosterol glycoside, a new 13,14-seco-steroid glycoside from Bacopa monnieri. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2006;54(2):240-241. Bhandari P, Kumar N, Singh B, Kaul VK. Cucurbitacins from Bacopa monnieri. Phytochemistry. 2007;68(9):12481254. Deepak M, Amit A. The need for establishing identities of 'bacoside A and B', the putative major bioactive saponins of Indian medicinal plant Bacopa monnieri. Phytomedicine. 2004;11(2-3):264-268. Chowdhuri DK, Parmar D, Kakkar P, Shukla R, Seth PK, Srimal RC. Antistress effects of bacosides of Bacopa monnieri: modulation of Hsp70 expression, superoxide dismutase and cytochrome P450 activity in rat brain. Phytother Res. 2002;16(7):639-645.
Lodha R, Bagga A. Traditional Indian systems of medicine. Ann Acad Med Singapore. 2000;29(1):37-41. Murthy PB, Raju VR, Ramakrisana T, Chakravarthy MS, Kumar KV, Kannababu S, Subbaraju GV. Estimation of Twelve Bacopa Saponins in Bacopa monnieri Extracts and Formulations by HighPerformance Liquid Chromatography. Chem Pharm Bull (Tokyo). 2006;54(6):907-911. Roodenrys S, Booth D, Bulzomi S, Phipps A, Micallef C, Smoker J. Chronic effects of Brahmi (Bacopa monnieri) on human memory. Neuropsychopharmacology. 2002;27(2):279-281. Sivaramakrishna C, Rao CV, Trimurtulu G, Vanisree M, Subbaraju GV. Triterpenoid glycosides from Bacopa monnieri. Phytochemistry. 2005;66(23):2719-2728
Euterpe oleracea (Acai) je tropická palma amazonského deštného pralesa, dosahující výšky 15 až 25 metrů. Vytváří palmové háje v nížinných záplavových oblastech brazilské oblasti Paraná a Amazonii. Rostou na ní trsy plodů o průměru 1-2 cm, které jsou jedlé a konzumují se jako ovoce nebo vylisovaná šťáva. Plody jsou bohatým zdrojem vitamínů (C, A, B, E) a minerálů a stopových prvků (mangan, hořčík, fosfor, vápník, draslík, bór, měď, železo, molybden) a anthokyanů (Del Pozo-Insfran et al. 2004). Plody dále obsahují taniny a polyfenoly s antioxidačním účinkem a nenasycené mastné kyseliny (Del Pozo-Insfran et al. 2006). U domorodců je acai užívaná při průjmových onemocněních, žloutence a chudokrevnosti. Moderní medicína prokázala, že snižuje hladiny LDL cholesterolu a stabilizuje hladinu HDL cholesterolu. Dále zlepšuje biosyntézu hemoglobinu a následně tvorbu červených krvinek. Působí hypotonicky a vasodilatačně. Působí také regeneračně na endothel cévních stěn a zlepšuje jejich elasticitu (Rocha et al. 2007), zřejmě tím, že snižuje produkci oxidu dusnatého (NO) snížením hladiny inducibilní NO-syntázy (Matheus et al. 2006) a funguje rovněž jako vychytávač volných kyslíkových radikálů (Ridruguez et al. 2006) Podávání acai je užitečné u oslabených jedinců náchylných k bakteriálním a virovým onemocněním. Dále se používá při psychické a fyzické zátěži a u diabetiků jako prevence diabetické retinopatie, při únavě očí a přispívá k zlepšení ostrosti vidění. Zlepšuje regeneraci očního barviva a tím se podílí na zlepšení nočního vidění. Používá se k snížení a stabilizaci krevního tlaku. Acai je považováno za užitečné ovoce, které nachází uplatnění v nutriční výživě (Neida, Elba 2007).
Literatura: Del Pozo-Insfran D, Brenes CH, Talcott ST. Phytochemical composition and pigment stability of Açai (Euterpe oleracea Mart.). J Agric Food Chem. 2004;52(6):1539-1545. Del Pozo-Insfran D, Percival SS, Talcott ST. Açai (Euterpe oleracea Mart.) polyphenolics in their glycoside and aglycone forms induce apoptosis of HL-60 leukemia cells. J Agric Food Chem. 2006 ;54(4):1222-1229. Matheus ME, de Oliveira Fernandes SB, Silveira CS, Rodrigues VP, de Sousa Menezes F, Fernandes PD. Inhibitory effects of Euterpe oleracea Mart. on nitric oxide production and iNOS expression. J Ethnopharmacol. 2006;107(2):291-296. Neida S, Elba S. Characterization of the acai or manaca (Euterpe oleracea Mart.): a fruit of the Amazon [Article in Spanish] Arch Latinoam Nutr. 2007;57(1):94-98. Rodrigues RB, Lichtenthäler R, Zimmermann BF, Papagiannopoulos M, Fabricius H, Marx F, Maia JG, Almeida O. Total oxidant scavenging capacity of Euterpe oleracea Mart. (açaí) seeds and identification of their polyphenolic compounds. J Agric Food Chem. 2006;54(12):4162-4167. Rocha AP, Carvalho LC, Sousa MA, Madeira SV, Sousa PJ, Tano T, Schini-Kerth VB, Resende AC, Soares de Moura R. Endothelium-dependent vasodilator effect of Euterpe oleracea Mart. (Açaí) extracts in mesenteric vascular bed of the rat. Vascul Pharmacol. 2007;46(2):97-104.
