Faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti v regionu Hodonín

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky

Faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti v regionu Hodonín

Bakalářská práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc.

Monika Vítková

Brno 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci na téma: „Faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti Hodonín“ zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Mutěnicích dne 23. 5. 2011

...................................

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za odborné rady a konzultace, které mi pomohly při tvorbě bakalářské práce.

Abstract: Vítková, M., Factors affecting development of unemployment in the region Hodonin. Bachelor thesis. Mendel University in Brno, 2011. This bachelor thesis deals with factors affecting development of unemployment in the region Hodonin. The theoretical part summarizes the types of unemployment and the basic principles of measuring unemployment. In the practical part will be the region Hodonín

characterized in

terms

of

natural and social

resources even

from the

perspective of economic efficiency. There will analyzed the development of unemployment in a time series withstatistical characteristics and factors that most significantly affect this development. Finally, there will be a proposal of action aimed to improving the situation of unemployment in the region. Keywords: unemployment, labor market, employment policy, natural rate of unemployment

Abstrakt: Vítková, M., Faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti v regionu Hodonín. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011 Tato bakalářská práce se zabývá faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti v regionu Hodonín. V teoretické části budou shrnuty typy nezaměstnanosti a základní principy měření nezaměstnanosti. V praktické části práce bude charakterizován region Hodonín z pohledu přírodních a sociálních zdrojů i z pohledu ekonomické výkonnosti. Bude analyzován vývoj nezaměstnanosti v časové řadě pomocí statistických charakteristik a analyzovány faktory, které tento vývoj největší měrou ovlivňují. Závěrem bude návrh opatření směřujících ke zlepšení stavu v oblasti nezaměstnanosti v uvedeném regionu. Klíčová slova: nezaměstnanost, trh práce, politika zaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 8

2

Cíl a metodika práce ................................................................................................ 10

3

Literární přehled ...................................................................................................... 12 3.1

4

Nezaměstnanost................................................................................................ 12

3.1.1

Měření nezaměstnanosti ........................................................................... 12

3.1.2

Míra nezaměstnanosti ............................................................................... 14

3.1.3

Hlavní typy nezaměstnanosti .................................................................... 15

3.1.4

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ........................................... 17

3.1.5

Další typy nezaměstnanosti ...................................................................... 17

3.1.6

Dopady nezaměstnanosti .......................................................................... 19

3.1.7

Přirozená míra nezaměstnanosti ............................................................... 19

3.1.8

Náklady nezaměstnanosti ......................................................................... 20

3.2

Trh práce .......................................................................................................... 21

3.3

Politika zaměstnanosti...................................................................................... 23

3.3.1

Úrovně zpracování .................................................................................... 23

3.3.2

Nástroje politiky zaměstnanosti ................................................................ 24

3.3.3

Aktivní politika zaměstnanosti ................................................................. 24

3.3.4

Pasivní politika zaměstnanosti .................................................................. 25

3.3.5

Politika zaměstnanosti v ČR ..................................................................... 25

Vlastní práce ............................................................................................................ 26 4.1

Současná situace nezaměstnanosti v regionu Hodonín .................................... 29

4.1.1

Nezaměstnanost v regionu Hodonín ......................................................... 29

4.1.2

Volná pracovní místa v regionu Hodonín ................................................. 31

4.2

Vývoj struktury nezaměstnanosti ..................................................................... 33

4.2.1

Vývoj struktury nezaměstnanosti dle pohlaví ........................................... 33

4.2.2

Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence............................... 34

4.2.3

Vývoj struktury nezaměstnanosti dle věkových skupin ........................... 36

4.2.4

Průměrný počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo dle

vzdělání 37 4.2.5 4.3

Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo dle profesí............. 38

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých ORP.................................................... 40

4.3.1

Vývoj nezaměstnanosti na Hodonínsku .................................................... 40

4.3.2

Vývoj nezaměstnanosti na Kyjovsku ........................................................ 42

4.3.3

Vývoj nezaměstnanosti na Veselsku......................................................... 43

4.3.4

Srovnání míry nezaměstnanosti v ORP Hodonín, ORP Kyjov a ORP

Veselí

45

4.3.5

Srovnání míry nezaměstnanosti v regionu Hodonín, Jihomoravském kraji

a České republice ..................................................................................................... 46 4.4

Politika zaměstnanosti...................................................................................... 47

4.4.1

Rekvalifikace ............................................................................................ 47

4.4.2

Realizace projektů..................................................................................... 49

5

Faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti ............................................................. 51

6

Závěr ........................................................................................................................ 53

7

Literatura ................................................................................................................. 56

8

Seznam grafů, obrázků a tabulek............................................................................. 58

Přílohy............................................................................................................................. 60

1 Úvod Nezaměstnanost je v dnešní době palčivým problémem pro každý stát. Je součástí ekonomiky a politiky všech států světa, výrazně zasahuje do každodenního života lidí. A to nejen těch, kteří jsou momentálně nezaměstnaní. Týká se i těch, kteří v současnosti zaměstnání mají. Jenže v době svobodného tržního systému, jehož součástí je i trh práce, nemá jistotu pracovního zařazení téměř nikdo. Nezaměstnanost se odráží také v politice státu. Její snížení bývá předmětem mnoha debat politiků a obsahem programů všech politických stran. Těžko si představit, že by ve volbách uspěla některá z politických stran, která by neměla důkladně propracovanou politiku zaměstnanosti a nepřišla s návrhy jak problém se stále rostoucí nezaměstnaností řešit. Velký vliv má nezaměstnanost také na politiku a to jak na státní úrovni, tak na celosvětové. Každý stát se snaží o co nejnižší míru nezaměstnanosti obyvatel, aby jako součást opatření pro co nejvyšší růst ekonomiky. Toto propojení funguje i naopak, tedy že ekonomika výrazně ovlivňuje nezaměstnanost. Situace kdy ekonomika ovlivnila velkou měrou nezaměstnanost, jsme mohli pozorovat v letech 2008, resp. 2009, kdy se naplno projevily následky celosvětové ekonomické krize, který zapříčinila úpadek mnoha velkých i malých společností, což mělo za následek prudký růst neazaměstnanosti. Při tak vysoké míře nezaměstnanosti bylo velmi obtížné ekonomiku stabilizovat, jelikož pokud občané daného státu nevytváří žádné hodnoty, nemá stát zisky a navíc musí nezaměstnané dotovat. Proto bylo snahou každého státu, ale i podniku co nedříve vytvoři pracovní místa, aby mohli lidé opět vtvořit hodnoty, vydělávat peníze a následně je utrácet. K tomu přispíval stát aktivní či pasivní politikou zaměstnanosti, každý úřad práce v České republice používal využíval této politiky a snažil se co nejvíce a co nejrychleji snížit míru nezaměstnanosti. Každý z úřadů měl práci jinak složitou, protože nezaměstanost se v každém kraji, v každém okrese, či každém městě mění. Pro účely mé práce jsem se zaměřila na 8

nezaměstnanost v Jihomoravském kraji, konkrétně na oblast Hodonínska, kam spadá ORP Hodonín, ORP Kyjov a ORP Veselí. Zdánlivě nerozdílné oblasti přinesly při hlubším prozkoumání překvapení v podobě velmi rozdílné míry nezaměstnanosti i způsobu, jakým se jednotlivé úřady práce a zaměstnavatelé či občané s nezaměstnanosti vypořádávají. Také ekonomická krize zapůsobila na jednotlivé oblasti různě. Jihomoravský kraj patří ke krajím s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, Hodonínsko patří k oblastem s největší nezaměstnaností v rámci celé republiky.

9

2 Cíl a metodika práce Cílem této bakalářské práce je charakterizovat vývoj nezaměstnanosti v časové řadě v letech 2007 – 2010 v regionu Hodonín a analyzovat faktory, které tento vývoj největší mírou ovlivňují. Dále v rámci regionu budou popsány i dílčí cíle: • současná situace nezaměstnanosti v regionu Hodonín • vývoj struktury nezaměstnanosti • vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích s rozšířenou působností, které spadají pod region Hodonín • politika zaměstnanosti V závěru budou popsány faktory, které ovlivňují nezaměstnanost a navržena opatření směřujících ke zlepšení stavu nezaměstnanosti. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části budou vysvětleny základní pojmy týkající se nezaměstnanosti (definice nezaměstnanosti, měření nezaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, hlavní typy nezaměstnanosti, dopady nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, náklady nezaměstnanosti), trhu práce (poptávka a nabídka po práci, rovnováha na trhu práce) a politiky zaměstnanosti. V praktické části se zmíním o celkové charakteristice regionu Hodonín, kde bude popsána demografická, ekonomická a přírodní charakteristika. Dále bude popsána současná situace nezaměstnanosti, kde se zmíním o nezaměstnanosti v regionu Hodonín a o volných pracovních místech. V další části bude charakterizován vývoj struktury nezaměstnanosti dle pohlaví, délky evidence, věkových skupin, vzdělání a podle profesí. Poté bude popsána nezaměstnanost v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. V poslední části bude zmíněna politika zaměstnanosti. K vypracování bakalářské práce byly použity především údaje z internetových zdrojů Úřadu práce Hodonín.

10

Jednotlivé údaje jsou zobrazeny ve formě tabulek a grafů, které jsou ke znázornění informací srozumitelné a přehledné.

11

3 Literární přehled 3.1

Nezaměstnanost

V mnoha zemích představuje nezaměstnanost závažný makroekonomický problém. S nezaměstnaností se setkávají země, které jsou hospodářsky slabší, ale i některé vyspělé státy. Nezaměstnanost má rozsáhlé makroekonomické a mikroekonomické důsledky. [3] Informace o nezaměstnanosti mají velký politický a společenský význam a je častou a hlavní otázkou voleb. Definic týkajících se nezaměstnanosti v odborné literatuře najdeme celou řadu spolu s jednotlivými pohledy. Jako nezaměstnaného označujeme toho, kdo je schopen pracovat, chce pracovat a aktivně si práci hledá a je bez práce. [6] Pohledy nezaměstnanosti můžeme rozlišit například na ekonomický a statistický pohled: [4] •

ekonomický pohled – definuje nezaměstnanost jako stav v národním hospodářství, kde část pracovního potenciálu společnosti uplatnění nenalézá nebo dobrovolně o uplatnění neusiluje

•

statistický pohled – nezaměstnaný je ten, který si práci hledá, chce být činný jako zaměstnanec, není práce neschopný pro nemoc jako domácí dělník, pomáhající rodinný příslušník nebo samostatný podnikatel. 3.1.1 Měření nezaměstnanosti

Abychom mohli kvantifikovat nezaměstnanost, nejprve se musí vymezit jednotlivé kategorie obyvatelstva (viz obr. 1). Z makroekonomického hlediska se nezaměstnanost týká osob v produktivním věku (od 15 do 63 let). [3] Obyvatelstvo můžeme dělit od určité věkové hranice (např. 15 let) na zaměstnané, nezaměstnané a ostatní: [1]

12

Zaměstnaní – osoby, které mají zaměstnání placené nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání, např. osoby ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené)

Nezaměstnaní – osoby, splňující následující podmínky: nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání aktivně si práci hledají k nástupu do práce jsou připraveny nejpozději do 14 dnů Pojmem aktivní hledání práce se rozumí registrace na úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, hledání práce v jednotlivých podnicích, inzerce, podání žádostí o pracovní povolení a licence, jiný způsob hledání zaměstnání. [6] Zaměstnaní a nezaměstnaní tvoří dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu dané země). Ostatní – studenti, invalidé, ženy v domácnosti, penzisté (tzv. ekonomicky neaktivní obyvatelstvo)

Obrázek 1: Populace podle ekonomické aktivity [6]

13

3.1.2 Míra nezaměstnanosti Na

základě

rozdělení

obyvatel

do

jednotlivých

skupin

můžeme

vypočítat

nezaměstnanost. Pro její výpočet se používá tzv. míra nezaměstnanosti, která vyjadřuje procentní podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. K výpočtu používáme následující vzorec: [5] u= U/L * 100 kde: u = míra nezaměstnanosti U = nezaměstnaní L = pracovní síla Kromě obecné míry nezaměstnanosti se také zjišťují specifické míry nezaměstnanosti, které popisují nezaměstnanost podle věkové nebo jiné struktury obyvatelstva. Měření nezaměstnanosti je nepřesné. V České republice se nezaměstnanost sleduje na základě informací, které poskytují úřady práce a jsou publikovány s měsíční frekvencí. Ne každý, kdo je nezaměstnaný, musí být evidován na úřadu práce, proto Český statistický úřad provádí čtvrtletně výběrové šetření pracovních sil, kde se také zjišťují údaje o nezaměstnanosti. Výsledky obou způsobů měření v ČR se mírně liší a také se odchylují od skutečné míry nezaměstnanosti. Příčiny nepřesností mohou být např.: a) Lidé zaměstnaní na částečný úvazek se počítají jako zaměstnaní, ale mnozí z nich by rádi pracovali na plný úvazek. Jsou tzv. podzaměstnaní, většinou nedobrovolně pracují kratší dobu než je běžná pracovní doba pro danou činnost. b) Lidé, kteří nenašli práci po usilovném hledání a začali být přesvědčeni, že pro ně není vhodná práce. Jde o tzv. odrazené pracovníky, kteří přestali mít odvahu hledat práci, i když by rádi pracovali. Nejsou řazeni mezi nezaměstnané. 14

c) Lidé, kteří by pracovali pouze při vyšší mzdě, než je současná mzda pro dané zaměstnání. Tito lidé mají nerealistické očekávání a nemá je smysl počítat mezi nezaměstnané. [6] Struktura nezaměstnanosti Při vyhodnocování jednotlivých údajů o nezaměstnanosti v ekonomice není důležitá jen její míra, ale i její struktura, z hlediska: [3] •

délky trvání nezaměstnanosti

•

regionálního rozložení

•

dopadu na jednotlivé skupiny obyvatelstva 3.1.3 Hlavní typy nezaměstnanosti

Ekonomové většinou uvádějí tři hlavní typy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklickou. Jednotlivé typy souvisejí s hlavními příčinami nezaměstnanosti a každý z nich představuje pro makroekonomickou politiku odlišný problém. [6] Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká neustálým pohybem lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu stádií životního cyklu. Nezaměstnaní pracovníci velmi často přecházejí z jedné práce do druhé, jsou nezaměstnaní „dobrovolně“. [9] Frikční nezaměstnanost je nezaměstnanost dočasná a je spojena se vstupem na trh práce a výstupem z něho. Nezaměstnanost je nevyhnutelná. Odstranění by bylo možné, pokud by každý uchazeč přijal první nabízené místo. [6] Na základě pohybu pracovníků vzniká frikční nezaměstnanost. Existuje různý počet osob, které jsou nezaměstnaní, protože byli propuštěni, dobrovolně opustili předchozí zaměstnání a hledají si jinou práci (např. lépe placenou). Také sem patří mladí lidé, kteří opouštějí školy a zaměstnání si hledají poprvé. Tito lidé si práci hledají a jsou po určitou dobu nezaměstnaní. Vznikají stále nová volná pracovní místa, která jsou pak obsazována. Frikční nezaměstnání se po čase mění v zaměstnané. [1]

15

Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost se vyskytuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může být způsoben tím, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje a poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se dostatečně nepřizpůsobuje. [9] Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice. Změny způsobují to, že klesá poptávka po některých profesích a současně roste poptávka po jiných profesích. [2] Mezi strukturální nezaměstnanost mohou také patřit i vysoce kvalifikovaní pracovníci, osoby pracující dlouhodobě ve svém oboru s bohatými zkušenostmi a znalostmi, o které nikdo už nemá zájem. [8] Pro frikční a strukturální nezaměstnanost je charakteristické to, že počet volných míst je vyšší než počet nezaměstnaných. Strukturální nezaměstnanost trvá déle než frikční, protože získat nové místo vyžaduje rekvalifikaci pracovníků nebo změnu bydliště. Nezaměstnanost se stává společenským problémem. Formou strukturální nezaměstnanosti je i tzv. indukovaná nezaměstnanost. Určitá nezaměstnanost může být důsledkem hospodářské politiky. Například zákon o minimální mzdě může omezit pracovní příležitosti pro pracovníky, kteří jsou nekvalifikovaní, pokud výší minimální mzdy přeceňuje jejich práci. Přirozená míra nezaměstnanosti je chápána jako dlouhodobě rovnovážná míra nezaměstnanosti, kde skutečná míra nezaměstnanosti kolísá. Důležitou mírou nezaměstnanosti je NAIRU, míra nezaměstnanosti neakcelerující inflaci a předpokládá, že existuje míra nezaměstnanosti, která je slučitelná se stabilní inflací. [6] Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je charakterizována tím, že nezaměstnanost se projevuje ve všech odvětvích a ekonomika je ve fázi celkového poklesu. Klesá poptávka po práci, která postihuje téměř všechny profese a lidé, kteří byli propuštěni v jednom odvětví, tak

16

nemohou nalézt zaměstnání v jiných profesích. Počet volných pracovních míst je nižší, než počet lidí, kteří si práci hledají. [2] 3.1.4 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost Pro dobrovolnou nezaměstnanost je charakteristické, že nezaměstnaný si hledá práci za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Z tohoto důvodu si nemůže práci najít. [2] Počet nezaměstnaných je nižší nebo se rovná počtu volných pracovních míst. Dobrovolně nezaměstnaní raději dají přednost volnému času, studiu nebo dalším činnostem před prací při stávají mzdové sazbě. [5] Nedobrovolná nezaměstnanost Pro nedobrovolnou nezaměstnanost je typické, že nezaměstnaní si práci shánějí za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by i pracovali za nižší mzdu), ale nemohou ji najít. Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší následky než nezaměstnanost dobrovolná. Dobrovolně nezaměstnaný odmítá ta pracovní místa, která nejsou placena podle jeho představ, hledá si něco lepšího. Nedobrovolně nezaměstnaný si nijak nevybírá, přijal by i práci za převládající mzdu, ale nenachází ji. Nedobrovolně nezaměstnaný je zklamaný a často beznadějný. Pro nedobrovolně nezaměstnaného je těžké najít jiný zdroj obživy nebo rekvalifikaci. Uzákoněná minimální mzda se může stát příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti. Stát ustanoví určitou minimální mzdu a zaměstnavatelé potom nesmí nikomu zaplatit nižší mzdu než je tato. Tohle může způsobit nedobrovolnou nezaměstnanost u některých málo kvalifikovaných profesí, kde jsou mzdy nižší. [2] 3.1.5 Další typy nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost může způsobit sociální důsledky, může vyvolat existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu sebeúcty a kvalifikace. Měli bychom posuzovat nezaměstnanost nejen podle její výše, ale i podle její délky. Dlouhotrvající hospodářská

17

recese nebo také dlouhodobé mzdové strnulosti můžou způsobit dlouhodobou nezaměstnanost. Vysoké podpory v nezaměstnanosti můžou být další příčinou, které nemotivují nezaměstnaných si práci hledat. Dlouhodobá nezaměstnanost se může sama změnit z nedobrovolné na dobrovolnou, protože pokud je člověk dlouhodobě nezaměstnaný, jeho způsob života a postoje k zaměstnání se mění. Je potvrzeno, že lidé dlouhodobě nezaměstnaní ztrácí motivaci si práci hledat. Myslí si, že práce pro ně není k nalezení, někteří si zvyknou na život bez práce a na skromnější živobytí ze státních podpor. [2] Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost je dána výkyvy v zaměstnanosti v ročním období. Je charakteristická v zemědělství, stavebnictví a dalších odvětvích. [8] Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost se týká osob, které jsou nezaměstnané, práci si nehledají a ani se jako nezaměstnaná osoba neregistruje. Velkou část většinou tvoří vdané ženy a mladiství. Jsou to osoby, které si práci hledají pomocí neformálních sítí nebo přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. O skryté nezaměstnanosti se také mluví v případě osob s nižší kvalifikací nebo vysokým věkem, které zůstávají neumístěny a jsou postaveny mimo trh práce (např. předčasné odchody do důchodu). [8] Neúplná nezaměstnanost Do neúplné nezaměstnanosti patří pracovníci, kteří musí přijmout práci na snížený úvazek či práci nevyužívající plně jejich schopnosti a rekvalifikaci. Nejčastěji se jedná o zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa, přičemž se dvě osoby dělí o jedno pracovní místo. Část těchto zaměstnaných osob se vyskytuje bez pracovní ochrany a sociálního zabezpečení. Neúplná nezaměstnanost je také chápána jako destrukce zaměstnaneckých práv a horších pracovních podmínek. [8]

18

3.1.6 Dopady nezaměstnanosti Dopady nezaměstnanosti můžeme dělit na ekonomické a sociální. Jestliže je ekonomika v situaci, kdy nemůže vytvořit dostatek pracovních míst pro všechny lidi, kteří chtějí pracovat, dochází k nevyužití práce, významného výrobního faktoru. To způsobí rozsáhlé ztráty na výrobcích a službách, tedy produktu, který nezaměstnaní mohli vyrobit. Vedle těchto ekonomických ztrát, které lze vyčíslit, má nezaměstnanost negativní dopady i v oblasti sociální. Dlouhodobá nezaměstnanost vede ke ztrátě kvalifikace. Nezaměstnaní mladí lidé, kteří vyšli ze škol, nezískají pracovní návyky a průpravu a jsou pro budoucí zaměstnavatele nevyhovující. Nezaměstnanost je spojena s velkým poklesem životní úrovně. Sociální zabezpečení a podpory v nezaměstnanosti nezabezpečí plnou kompenzaci mzdy, ztracené kvůli nezaměstnanosti. Nezaměstnanost má vliv na stresové zatížení člověka, nemocnost, rozpad rodiny, nárůst sebevražd a kriminality. [5] 3.1.7 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti patří mezi důležité pojmy makroekonomie. Za přirozenou rovnováhu je považována taková míra nezaměstnanosti, kdy jsou trhy práce v rovnováze a tlaky na mzdové a cenové hladiny jsou v ekonomice vyrovnávány. Je to nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti, kterou může tržní ekonomika dosahovat, aniž by docházelo ke snižování nebo zvyšování inflace. Vyjadřuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti, odpovídá potenciálnímu produktu země. [5] Hodnotu přirozené míry nezaměstnanosti lze zjistit na základě sledování období, ve kterém je inflace stabilní. [4]

19

Přirozená míra nezaměstnanosti není neměnná, je různá v mezinárodním měřítku a její výše se v čase mění v dané zemi. Na její velikost má vliv řada faktorů. Je to například: [3] •

motivace lidí si hledat nové zaměstnání

•

kvalita činnosti úřadu práce

•

výška a délka poskytování podpory v nezaměstnanosti

•

demografická skladba pracovní síly 3.1.8 Náklady nezaměstnanosti

Náklady nezaměstnanosti jsou spojeny především s nezaměstnaností cyklickou a týkají se každého z nás. Podpora v nezaměstnanosti vyplácená nezaměstnaným snižuje jejich problémy spojené se ztrátou výdělku. Náklady se týkají i zaměstnaných osob prostřednictvím plateb pojištění v nezaměstnanosti. Mezi náklady nezaměstnanosti patří ztráta agregátního výstupu a důchodu. Je to hodnota výstupu, kterou by nezaměstnaný vyprodukoval, kdyby pracoval. Mezi další náklady patří znehodnocení lidského kapitálu. Lidský kapitál přestavuje hodnotu vzdělání a nabytých schopností a dovedností jednotlivce. Pokud je nezaměstnanost dlouhotrvající, dochází ke ztrátě schopností a snižuje se hodnota lidského kapitálu. Zvýšení kriminality je dalším nákladem nezaměstnanosti. Jestliže si lidé nemohou vydělat peníze legálně, někteří se je pokouší získat pomocí trestného činu. Posledním nákladem nezaměstnanosti je ztráta lidské důstojnosti, která postihuje ty, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě, vyvíjí psychický nátlak na celou rodinu. [6]

20

3.2

Trh práce

Práce patří mezi primární výrobní faktory, je to vědomá a účelná činnost člověka a její kvalita a množství závisí na jeho fyzických a duševních schopnostech. Domácnosti práci nabízejí a firmy tuto práci poptávají. [5] Poptávka po práci Z mezního produktu práce je určena poptávka po práci. Firmy ochotně zvyšují poptávku po práci do té doby, dokud nedojde k vyrovnání mezních nákladů práce s příjmem z mezního produktu práce. Pokud dojde k rovnosti, firmy už nemají zájem o dodatečné jednotky práce. Výše mzdové sazby závisí na poptávce po práci. Mezní náklady práce se pak rovnají mzdové sazbě a firmy zvyšují poptávku po práci tak dlouho, než se vyrovná příjem z mezního produktu práce se mzdovou sazbou. [5] Nabídka práce Na mezních nákladech domácností je závislá nabídka práce. Mzda je efektem vynaložené práce, tedy její peněžní ocenění. Domácnosti jsou ochotny pracovat, pokud je efekt plynoucí z výkonu práce větší než náklady práce. Nabídku práce zvyšují do té doby, než se vyrovnají oba ukazatelé. Důležitou roli při rozhodování domácností o nabídce práce sehrává způsob, kterým chtějí využít svůj čas na práci a volný čas. Způsob, kterým využívají svůj disponibilní čas je závislý na úrovni mzdové sazby a na významu, který domácnosti přikládají svému volnému času. [5] Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává při vyrovnání nabídky s poptávkou, při rovnovážné mzdové sazbě, která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práci a tržní křivky nabídky práce (viz obr. 2). Při vychýlení mzdové sazby z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

21

Obrázek 2: Rovnováha na trhu práce [7] Pokud je tržní mzdová sazba nižší než rovnovážná (w1), nabízené množství práce je nižší, než poptávané. Nedostatek práce způsobí to, že poroste mzdová sazba. Nerovnováha bude existovat do té doby, dokud se mzdová sazba nezvýší na úroveň rovnovážnou nebo pokud se nezmění poptávka nebo nabídka po práci. Jestliže je mzdová sazba vyšší než rovnovážná (w2), tak množství nabízené práce je vyšší, než poptávané. Tlak nezaměstnanosti má (za jinak stejných podmínek) tendenci stlačovat mzdovou sazbu na úroveň, která je rovnovážná. [7]

22

3.3

Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti usiluje o to, aby byla dosažena rovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Politikou zaměstnanosti můžeme rozumět souhrnná opatření, které spoluvytvářejí podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je výsledkem snažení státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. 3.3.1 Úrovně zpracování Politika zaměstnanosti se dělí na jednotlivé úrovně zpracování. První je úroveň makroekonomická, která je např. zaměřena na odstranění příčin nadměrné nezaměstnanosti, působí plošně a to převážně na straně poptávky po práci. Další úrovní je regionální úroveň. Politika zaměstnanosti řeší následky existující nerovnováhy na trhu práce. Zohledňuje regionální aspekty nezaměstnanosti za pomoci různých programů. Poslední úrovní je mikroekonomická, kde firmy formulují vlastní zásady pro přijímání a propouštění svých zaměstnanců. [4] Cíle státní politiky zaměstnanosti: •

dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po práci

•

produktivní využívání zdrojů pracovních sil

•

zabezpečení práva občanů na práci

Naplňování výše uvedených cílů probíhá pomocí různých činností. Mezi nejdůležitější patří: [4] •

poradenská služba při výběru povolání

•

zprostředkování práce

•

podpora profesního vzdělání

•

poskytování služeb zaměřených na udržování a tvorbu pracovních míst

•

výzkum, statistika trhu práce

23

3.3.2 Nástroje politiky zaměstnanosti Politika zaměstnanosti používá nástroje, které se dělí podle různých hledisek. První skupinou jsou nástroje orientované na cílové skupiny. Cílovou skupinou se rozumí osoby nezaměstnané a hledající práci a osoby zaměstnané. Mezi nástroje orientované na nezaměstnané osoby patří: •

opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace

•

pomoc při začleňování osob na trh práce

•

pomoc při založení podniku

•

veřejně prospěšné práce

Nástroje orientované na zaměstnané osoby: •

opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace

•

zkrácení normálního pracovního času a délky životní pracovní aktivity

Druhou skupinou jsou nástroje, které se dělí podle podnětu k vystoupení z trhu práce či podněty ke vstupu na trh práce. [4] 3.3.3 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politikou zaměstnanosti se chápou všechna opatření, která aktivně motivují nezaměstnané ke změně jejich postavení na trhu práce. Cílovými skupinami aktivní politiky jsou nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných. [4] Mezi hlavní cíle aktivní politiky zaměstnanosti patří: •

zvýšení zaměstnanosti tak, aby nedošlo k podstatnému nárůstu inflace

•

změna struktury nezaměstnanosti

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou v zemích EU členěny do 5 skupin: •

veřejné služby zaměstnanosti

•

pracovní příprava a výcvik

•

programy pro nezaměstnanou mládež

24

•

podpora tvorby nových pracovních míst

•

programy pro handicapované osoby 3.3.4 Pasivní politika zaměstnanosti

Pasivní politika zaměstnanosti vytváří sociálně přijatelné podmínky pro občany, kteří jsou dočasně nezaměstnaní. Používá následující nástroje: [4] •

příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální pomoc

•

předčasný odchod do důchodu z důvodu nepříznivé situace na trhu práce 3.3.5 Politika zaměstnanosti v ČR

V České

republice

je

v posledních

letech

vysoká

nezaměstnanost.

Politika

zaměstnanosti se zaměřuje na naplnění následujících cílů: [4] •

vytvořit a zabezpečit podmínky, které budou podporovat vznik nové zaměstnanosti

•

motivovat pracovní sílu ke vstupu nebo návratu do zaměstnání. Pracovní příjem bude vyšší než příjem sociální

•

zvýšit účinná opatření aktivní politiky zaměstnanosti

•

příprava a kvalifikace pracovní síly bude odpovídat požadavkům trhu práce

25

4 Vlastní práce Na jihu Moravy se nachází region Hodonín (region Hodonín je tvořen bývalým okresem Hodonín a skládá se z ORP Hodonín, ORP Kyjov a ORP Veselí nad Moravou). Sousedí s okresy Břeclav a Vyškov a to ze západu a severozápadu, dále s okresy Kroměříž a Uherské Hradiště, které jsou součástí zlínského kraje, ze severovýchodu. Jih regionu Hodonín lemuje státní hranice se Slovenskem. Z územněsprávního pohledu patří region Hodonín do Jihomoravského kraje. V regionu je 82 obcí, z nichž 8 obcí má statut města (Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Dubňany, Strážnice, Bzenec, Vracov a Ždánice). 12 obcí je městysem (Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Čejč, Čejkovice, Dambořice, Hroznová Lhota, Lipov, Mutěnice, Velká nad Veličkou, Vnorovy, Žarošice a Žeravice). Hodonín, Kyjov a Veselí jsou obcemi s rozšířenou působností. Demografická charakteristika Region Hodonín měl 156 894 osob k 31. 12. 2009, což vzhledem k počtu obcí 82 činí průměr 1913 obyvatel na obec, hustota zalidnění je 143 obyvatel/km2. Mezi největší osídlená města v regionu se řadí město Hodonín, Veselí nad Moravou, Kyjov, Bzenec a Dubňany. O jednotlivých počtech obyvatel a jeho vývoji v jednotlivých letech vypovídá následující tabulka: Tabulka 1: Počet obyvatel v jednotlivých letech

Počet obyv.

2006

2007

2008

2009

Celkem Muži Ženy

157 291 77 136 80 155

157 176 77 146 80 030

157 084 77 138 79 946

156 894 77 084 79 810

Zdroj:Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

26

Věkovou strukturu můžeme vidět v následujícím grafu. Největší skupinu v regionu Hodonín tvoří obyvatelstvo 15 – 64 let. Druhou skupinu tvoří obyvatelstvo 65 a více let. Nejmenší počet obyvatel tvoří skupina od 0 – 14 let. Graf 1: Věková struktura na celkovém počtu obyvatel v roce 2009 (v %)

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Ekonomická charakteristika Region byl v minulosti místem, kde podniky (jak zemědělské tak i průmyslové) zaměstnávaly velké množství obyvatelstva (např. Hodonínské cihelny, Maryša Rohatec, Šohaj Strážnice). Ekonomická situace se v 90. letech u všech podniků zhoršila a byly nuceny své zaměstnance propouštět. V krátkém období se nezaměstnanými staly tisíce lidí a proto dodnes má region nadprůměrnou nezaměstnanost. V současné době mezi největší zaměstnavatele v regionu patří: Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, dále Jihomoravská armaturka, s.r.o. se sídlem v Hodoníně, Nemocnice TGM, p.o. a DELIMAX, a.s. v Hodoníně. Dle Registrů ekonomických subjektů v závěru roku 2010 sídlilo v okrese celkem 31 820 subjektů. Z toho šlo o 81,7 % fyzických osob (zejména živnostníci) a 18,3 % právnických osob (zejména s.r.o.).

27

Přírodní charakteristika Severní část Hodonínska je tvořena listnatými lesy Ždánického lesa a Chřibů. Na jihu se vzpírají hřebeny Bílých Karpat, které byly vyhlášeny v roce 1980 chráněnou krajinnou oblastí, a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO, hlavně díky mimořádnému bohatství rostlinných i živočišných druhů. Středem území prochází úrodný Dolnomoravský úval. Mezi nejznámější chráněná území v regionu patří přírodní rezervace Moravské lúky, Stupava, dále národní přírodní památky Váté písky, Bůrová a národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem a Jezevčí. Rozloha regionu činí 1099 km2, což je 15,3 % z celkové rozlohy kraje. Z 63,2 % jej tvoří zemědělská půda (z toho 77,4 % zabírá orná půda a 11,5 % trvale zatravněné porosty). Lesy pokrývají 24,5 % plochy regionu.

28

4.1

Současná situace nezaměstnanosti v

regionu Hodonín 4.1.1 Nezaměstnanost v regionu Hodonín Tabulka 2: Měsíční míra nezaměstnanosti v regionu Hodonín v letech 2006 – 2010 (v %)

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

2006 15,6 15,3 14,9 14,0 13,3 13,0 13,3 13,3 12,9 12,5 12,4 13,3

2007 13,7 13,4 12,5 11,6 11,0 10,6 10,6 10,6 10,4 10,0 9,9 10,7

2008 10,8 10,7 10,1 9,7 9,1 9,2 9,6 9,6 9,5 9,4 9,7 10,9

2009 12,3 13,1 13,4 13,3 13,0 13,1 13,5 13,8 14,0 13,7 14,1 15,9

2010 17,1 17,3 16,3 15,0 14,2 14,0 13,9 13,9 13,9 13,9 14,2 16,4


Jak můžeme vidět v tabulce č. 2, v lednu roku 2006 byla měsíční míra nezaměstnanosti 15,6 %. Od začátku roku 2006 se míra nezaměstnanosti postupně snižovala. V září se hodnota dostala pod 13 % a pod touto úrovní setrvala do listopadu. Na konci roku dochází k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti a to o 0,9 %. Nejvyšší míra v roce 2006 byla v lednu a naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v listopadu, a to 12,4 %. V roce 2007 je míra nezaměstnanosti o něco nižší než v roce 2006. Od II. čtvrtletí 2007 se míra nezaměstnanosti začíná snižovat. Během prázdnin a podzimu, kdy zaměstnavatelé nabízejí sezónní práce, je míra nezaměstnanosti nejnižší. Nejvyšší míra v roce 2007 byla zaznamenána v lednu (13,7 %) a nejnižší byla v listopadu, kdy hodnota byla pod 10 %.

29

Na začátku roku 2008 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 10 %. Od jara do podzimu se míra nezaměstnanosti mírně snižovala a zvyšovat se začala od listopadu, kdy zaměstnavatelé propouštějí pracovníky, kteří byli přijati na sezónní práce. V roce 2009 se míra nezaměstnanosti začíná vysoce zvyšovat, pokud to porovnáme s předchozími roky. Během roku se hodnoty pohybují okolo 13 % a na konci roku 2009 míra nezaměstnanosti dosahuje až 15,9 %. Tato hodnota byla o 5 % vyšší než v prosinci roku 2008. Nezaměstnanost byla v regionu Hodonín třetí nejvyšší v celé České republice. Rok 2010 byl ovlivněn následky hospodářské krize. Zaměstnavatelé příliš nenabízejí volná pracovní místa a míra nezaměstnanosti v roce 2010 je nejvyšší. Největší hodnota nezaměstnanosti byla v únoru a to 17,3 %. V průběhu roku se začíná míra snižovat a dostává se i pod 14 % a v závěru se zvyšuje na 16,4 %. Graf 2: Měsíční míra nezaměstnanosti v regionu Hodonín v letech 2006 – 2010 (v %)


30

4.1.2 Volná pracovní místa v regionu Hodonín Počet volných pracovních míst můžeme srovnávat s mírou nezaměstnanosti, tyto veličiny jsou totiž navzájem nepřímo úměrné, to znamená, že když míra nezaměstnanosti roste, počet volných pracovních míst klesá. Musíme ovšem počítat s určitým časovým posunem mezi růstem nezaměstnanosti a poklesem volných pracovních míst, kdy firmy nejdříve omezí příjem nových pracovníků, čímž se sníží nabídka pracovních míst na trhu práce, a pokud problémy ve společnosti i nadále přetrvávají, je nucena zaměstnance propouštět. Proto se tyto změny nedějí současně. Graf 3: Volná pracovní místa v regionu Hodonín


Jak můžeme vidět na grafu č. 3 volná pracovní místa v regionu Hodonín, pokles volných pracovních míst začal již začátkem roku 2008, kdy naplno vypukla světová finanční krize, kterou předcházela americká hypoteční krize. Přestože míra nezaměstnanosti měla ještě stále mírně klesající tendenci (viz graf č. 2 míra nezaměstnanosti), trh práce již na tuto skutečnost zareagoval. Tato reakce byla zapříčiněna přípravou firem na přicházející krizi, kdy firmy z obav o vysoké náklady zpomalily či úplně zastavily nábor nových pracovníků. Tento stav i nadále pokračoval

31

až do konce roku 2009, kdy se pokles volných pracovních míst zastavil a v průběhu roku 2010 i mírně vzrostl. Přestože počet volných míst klesal již od začátku roku 2008, k propouštění většího počtu zaměstnanců se firmy uchýlily až od poloviny tohoto roku, kdy o práci začali přicházet zaměstnanci velkých firem, jako IAC Group s.r.o. s provozovnou v Hodoníně, nebo bzenecká firma WMW – Production, s.r.o.. Prvním zaměstnavatelem, který úřadu práce oznámil hromadné propouštění zaměstnanců byla společnost Slovmlýn, spol. s r.o. se sídlem ve Velké nad Veličkou, kde o práci přišlo až 80 lidí. Dalším významným zaměstnavatelem, který začal ke konci roku se snižováním stavů, byla Jihomoravská armaturka spol. s r.o. sídlící v Hodoníně, kde brány společnosti opustilo 20 zaměstnanců.

32

4.2

Vývoj struktury nezaměstnanosti

V následujících kapitolách se blíže zaměřím na vývoj nezaměstnanosti, a to konkrétně na strukturu nezaměstnanosti podle pohlaví, délky evidence, podle rozdělení do věkových skupin, dále průměrný počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo podle vzdělání a podle profesí. 4.2.1 Vývoj struktury nezaměstnanosti dle pohlaví Vývoj nezaměstnanosti rozdělený podle pohlaví bude prvním ukazatelem, který rozeberu. Údaje uvedené v tabulce níže odpovídají stavu tohoto ukazatele v letech 2007 – 2010 na území Hodonínského regionu. Tabulka 3: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle pohlaví

Ukazatel Muži Ženy Celkem

2007 4 366 4 542 8 908

2008 4 435 4 384 8 819

2009 6 949 5 732 12 681

2010 7 634 5 764 13 398

Zroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Z dlouhodobého trendu je patrně značný nárůst nezaměstnanosti v letech 2009 a 2010 způsobený ekonomickou krizí. Zvláštní na tomto trendu je fakt, že zatímco růst nezaměstnanosti v roce 2008 dosahoval u mužů 69 nových uchazečů o zaměstnání, počet nezaměstnaných žen ve stejném období naopak klesl o celých 158. V roce 2009 je vidět obrovský nárůst nezaměstnanosti. Ovšem při porovnání růstu nezaměstnanosti mužů a žen je opět vidět, že zatímco nových uchazečů o práci v řadách mužů napočítáme 2514, nově příchozích žen je jen něco málo přes polovinu tohoto čísla. V následujícím roce opět přibývá daleko více nových uchazečů o zaměstnání mužského pohlaví, nežli ženského. Příčinou této zajímavé charakteristiky je ekonomická krize. Firmy se při hospodářské krizi zbavují zaměstnanců, které nejsou schopni platit, nebo těch, pro které nebyla práce. Je jasné, že krize postihla hlavně průmyslové podniky, kde je převážná většina manuálně pracujících z řad mužů. Ženy, jak známo, zastávají spíše administrativní činnost. Pracovnic v těchto řadách ale není zdaleka tolik, co dělníků a navíc i když 33

firma omezuje náklady, je neustále zapotřebí vést agendu, zajišťovat účetnictví, pokladnu a mzdy. Mnoho žen pracuje též na úřadech, kterých se propouštění téměř netýkalo. Graf 4: Struktura nezaměstnanosti podle pohlaví


4.2.2 Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence Délka evidence nezaměstnanosti nám poskytuje další nástroj ke zkoumání trhu. Tabulka 4: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence

Délka evidence < 5 měsíců 5 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců 24 a více měsíců Celkem PDE (dny)

31. 12. 2007 počet % 3 814 43 1 429 16 1 226 14 2 439 27 8 908 100 642 x

31. 12. 2008 počet % 4 461 51 1 347 15 1 041 12 1 970 22 8 819 100 568 x

31. 12. 2009 Počet % 5 645 45 3 464 27 1 709 13 1 863 15 12 681 100 448 x

31. 12. 2010 počet % 5 769 43 2 577 19 2 650 20 2 402 18 13 398 100 495 x


Pro ekonomiku je lepší, když převážná většina uchazečů o práci hledá zaměstnání maximálně 12 měsíců, ideálně pak do 5 měsíců. V tomto případě existuje na trhu práce dostatek příležitostí a skupiny nezaměstnaných se postupně obměňují. Jak je ovšem vidět z tabulky výše, tento ukazatel mezi lety 2009 a 2010 se vyvíjel nepříznivě, jelikož

34

výrazně ubylo uchazečů shánějících práci již 5 až 12 měsíců, citelně však přibylo uchazečů, kteří nemohou práci sehnat déle než rok. Tuto reakci můžeme opět přisoudit na vrub hospodářské krizi. Nejprve rapidně stoupl počet nezaměstnaných a následoval útlum nabídky volných pracovních míst, což mělo za následek dlouhodobý nedostatek pracovních příležitostí. Průměrná délka evidence se v letech 2007 a 2008 pohybovala nad hranicí 500 dní. Tato hodnota posléze klesla pod hranici 450 dnů, následně se vrátila zpět k 500 dnům. To bylo způsobeno návalem nových propuštěných obyvatel. Graf 5: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence (v %)


Vývoj můžeme názorně sledovat na grafu č. 5 , kde je vidět pokles uchazečů evidovaných do 5 měsíců a nárůst nejdříve uchazečů evidovaných 5 – 12 měsíců v roce 2009 následovaný snížením tohoto údaje v roce 2010 a zvýšením počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než jeden rok i uchazečů evidovaných déle než dva roky.

35

4.2.3 Vývoj struktury nezaměstnanosti dle věkových skupin Tabulka 5: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle věkových skupin (v %)

Věk < 25 let 25 - 49 let > 49 let Celkem

2007 16,7 55,3 28,1 100,0

2008 17,9 55,0 27,1 100,0

2009 18,8 56,3 24,9 100,0

2010 18,3 56,1 25,6 100,0


Věková struktura uchazečů o zaměstnání nedoznala v posledních čtyřech letech výrazných změn. Tento fakt nezměnila ani ekonomická krize. Z toho usuzuji, že zaměstnavatelé opravdu snižovali stavy u zaměstnanců nepotřebných a nevybírali si určitou věkovou skupinu ať již mladých málo zkušených pracovníků, či starších a zkušenějších. Graf 6: Věková struktura uchazečů o zaměstnání (v %)


Jak naznačuje graf č. 6, nejvíce žadatelů o práci je ve věku 25 – 49 let. Tato skupina je podle mého názoru nejrozšířenější proto, že do této skupiny se řadí též studenti, kteří právě dokončili studium a hledají svou první práci. Bohužel spousta zaměstnavatelů vyžaduje po uchazečích o zaměstnání praxi, kterou studenti nemají, a proto musejí na práci čekat déle. Tento typ nezaměstnanosti označujeme jako frikční.

36

4.2.4 Průměrný počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo dle vzdělání Při celkovém pohledu na tabulku č. 6 je na první pohled patrné, že má v posledních letech rostoucí tendenci. Nejmenší počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo je vždy z řad uchazečů s ukončenou základní školou. Naopak nejvíce hledají práci středoškoláci, popřípadě žadatelé s vyšší odbornou školou. Tabulka 6: Průměrný počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo dle vzdělání

Vzdělání Základní Učňovské Středoškolské/vyšší odborné Vysokoškolské Celkem

2007 6,8 11,7 24,0 11,7 11,1

2008 7,2 20,1 29,3 26,1 15,0

2009 9,0 28,4 34,0 35,9 19,8

2010 23,5 42,3 42,6 41,7 36,2


V roce 2007 byly údaje učňů a vysokoškoláků totožné, vysoce je převyšovali středoškoláci. Následující rok však počet vysokoškoláků prudce vzrostl a dostal se téměř na úroveň středoškolských žadatelů. V roce 2009 již byli nejpočetnější skupinou žadatelů vysokoškoláci. Graf 7: Průměrný počet uchazečů připadajících na 1 VPM dle vzdělání


Rok 2010 znamenal další zvýšení počtu uchazečů a to ve všech skupinách. Poprvé se téměř vyrovnaly skupiny dosaženého vzdělání učňovského, středoškolského/vyššího odborného a vysokoškolského. Zajímavým údajem je pak celkový průměrný počet 37

uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo dle vzdělání, který se v průběhu let 2007 – 2010 více než ztrojnásobil. 4.2.5 Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo dle profesí Analýza průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dle profesí pomáhá k určení hlavních zájmových oblastí žadatelů co do profese. Tabulka 7: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo dle profesí

Profese Zákonodárci, vedoucí a řídící pr. Vědečtí a odborní duševní pr. Techničtí, zdravotn., pedagog. pr. Nižší administrativní pracovníci Provozní pr. ve službách a obchodě Kvalifikovaní dělníci v zeměd., lesn. Řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, opraváři Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pr. Osoby bez pracovního zařazení

Celkem

2007 3,0 10,7 8,0 25,1 22,9 2,3 4,0 3,2 14,9 0,0 8,5

2008 7,7 23,5 10,1 29,5 19,7 2,2 4,2 4,8 17,8 0,0 9,5

2009 17,2 48,9 17,6 63,3 42,5 3,3 16,0 12,1 22,0 0,0 19,8

2010 10,6 19,0 17,0 148,5 69,8 59,1 30,7 15,1 144,5 0,0 36,2


V letech 2007 a 2008 se meziroční změny v průměrném počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo zásadně neměnily. Jedinou změnou, která stojí za zmínku, je změna u vědeckých a odborných duševních pracovníků. Meziroční nárůst dosáhl hodnoty 12,8, což znamená více než stoprocentní zvýšení zájmu o tuto skupinu profesí. Také o skupinu profesí zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci se zájem uchazečů zdvojnásobil, v konkrétních číslech to však znamená zvýšení pouze 4,7 bodu. V následujících letech však zaznamenala nárůst každá ze skupin činností, v roce 2009 byly středem zájmu uchazečů profese jako nižší administrativní pracovníci, vědečtí a odborní duševní pracovníci a také provozní pracovníci ve službách a obchodu. Toto rozložení zřejmě ukazuje, jak lidé přemýšleli o ekonomické krizi a vyhodnocovali údaje, které o ní nasbírali. Zaměřovali se tedy na odvětví, která si mysleli, že budou krizí zasažena nejméně. 38

Zajímavostí roku 2010 je fakt, že ubylo zájemců o vědecký obor a to více než dvojnásobně. Lidé přehodnotili své priority a jako nejméně riziková pracoviště nyní zvolili práci administrativních pracovníků a pomocných nekvalifikovaných pracovníků. V pořadí třetím nejžádanějším zaměstnáním zůstává provozní pracovník ve službách a obchodu.

39

4.3

Vývoj

nezaměstnanosti

v jednotlivých

ORP Na následujících stránkách se zaměřím na jednotlivé obvody obcí s rozšířenou působností, které tvoří region Hodonínsko, a jsou jimi Hodonínsko, Kyjovsko a Veselsko. Poslední dva se dělí na 6 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Ve všech

výše

zmiňovaných

regionech

můžeme

zaznamenat

nadprůměrnou

nezaměstnanost. Tabulka 8: Srovnání vývoje nezaměstnanosti (v %)

Oblast Obvod ORP Hodonín Obvod ORP Kyjov Obvod ORP Veselí n. M. Okres Hodonín Jihomoravský kraj Česká republika

31.12.2009

31.12.2010

17,16 14,80 15,10 15,93 10,59 9,24

18,34 15,98 15,50 16,43 10,87 9,57

Meziroční přírůstek 1,18 1,18 0,40 0,50 0,28 0,33


4.3.1 Vývoj nezaměstnanosti na Hodonínsku Hodonínsko lze popsat jako region průmyslově-zemědělský. Je zde vysoká hustota zalidnění s častým výskytem městysů a velkých obcí s několika tisíci obyvateli. Hodonínsko je dlouhodobě nejproblémovější částí Hodonínského regionu, dokonce celé České republiky. Téměř každý pátý ekonomicky aktivní obyvatel této oblasti je nezaměstnaný. Pokud tento údaj srovnáme s nezaměstnaností souhrnně za celou Českou republiku, zjistíme, že nezaměstnanost na Hodonínsku je téměř dvojnásobná. Jediným regionem v Jihomoravském kraji, který je na tom ještě hůře nežli Hodonínsko, je Znojemsko, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje o cca 3 procentní body výše, nežli na Hodonínsku. Bohužel se to nezlepší ani v nejbližší době, jelikož pro výpočet míry nezaměstnanosti se neustále používá údaj o ekonomicky aktivním obyvatelstvu ze sčítání lidu z roku 2001, ovšem od té doby proběhly v Hodoníně nepříznivé

40

demografické změny, což zapříčinilo úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva. Po sčítání lidu v roce 2011 se snížení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva projeví i při

výpočtu

míry nezaměstnanosti,

z toho

důvodu

se

pravděpodobně

míra

nezaměstnanosti zvýší. To neplatí pro jiné obce jako např. Lužice, Rohatec nebo Mikulčice a to díky přírůstku obyvatelstva – míra nezaměstnanosti nejspíše klesne. Pokud bychom se zaměřili pouze na města, zjistili bychom, že město Hodonín je na tom s nezaměstnaností nejhůře ze všech okresních měst v celé České republice. To je zapříčiněno tím, že v minulých letech byl Hodonín městem s největší koncentrací průmyslu v celém Československu. Lidé se sem stěhovali za prací a počet obyvatel rychle rostl. Ovšem poté, co několik podniků skončilo svou činnost, lidé nemohli sehnat práci a nezaměstnanost rychle rostla. Je také důležité zmínit hlavní zaměstnavatele. Následující tabulka zobrazuje aktuální seznam deseti nejvýznamnějších zaměstnavatelů na Hodonínsku. Tabulka 9: Největší zaměstnavatelé na Hodonínsku

Pořadí Zaměstnavatel

Obec

Velikost podniku

500 zaměstnanců Hodonín a 500 2 obce v okrese zaměstnanců 400 Hodonín 3 zaměstnanců 400 Lužice 4 zaměstnanců 400 Hodonín 5 Delimax, a.s. zaměstnanců 400 Hodonín 6 ČSAD Hodonín zaměstnanců 300 MND Drilling & Lužice 7 zaměstnanců Services a.s. 300 Ratíškovice 8 T Machinery a.s. zaměstnanců 200 Hodonín 9 MND a.s. zaměstnanců 200 Dubňany 10 Okna Macek a.s. zaměstnanců Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování 1

Jihomoravská armaturka, s.r.o. Jednota Hodonín, s.d. Nemocnice TGM Hodonín, p.o. Groz-Beckert Czech, s.r.o.

Hodonín

41

Předmět činnosti 600 600 500 500 500 500

Výroba armatur Maloobchod s potravinami Ústavní zdravotní péče Výroba jehel Zpracování ryb Silniční doprava

400 Činnosti při těžbě plynu a ropy 400 Výroba strojů pro těžbu, dobývání nebo stavebnictví 300 Těžba ropy a zemního plynu 300 Prodej a montáž plastových stavebních dílů

Z tabulky můžeme vyčíst, že největším zaměstnavatelem v Hodoníně je Jihomoravská armaturka, s.r.o., která zaměstnává více než 500 pracovníků. Tato firma vyrábí armatury a byla velmi zasažena ekonomickou krizí v roce 2008, kdy musela propustit více než polovinu zaměstnanců. Na druhém a třetím místě jsou Jednota Hodonín, s.d. a Nemocnice TGM Hodonín, p.o., které krizí nebyly až tak zasaženy a to díky povaze činnosti, kterou provozují. 4.3.2 Vývoj nezaměstnanosti na Kyjovsku Kyjovsko se řadí po bok Hodonínska jako průmyslově-zemědělská oblast, sestává ze tří obcí s rozšířenou působností, kterými jsou Kyjov, Ždánice a Bzenec. Kyjovsko je na tom z pohledu nezaměstnanosti lépe než Hodonínsko, řadí se však stále mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností. I v Kyjově očekáváme zhoršení údaje o nezaměstnanosti po sčítání lidu 2011 stejně jako v Hodoníně a to ze stejného důvodu. Město Kyjov na tom však není s nezaměstnaností až tak špatně jako Hodonín, problémem zde jsou okolní vesnice, kde se často míra nezaměstnanosti pohybuje nad hranicí 20%. Lépe než okolí Kyjova jsou na tom zbylé dvě obce s rozšířenou působností. Bzenecko se

již

tradičně

v Hodonínském

regionu

pohybuje

mezi

obcemi

s nejnižší

nezaměstnaností. To je způsobeno hned několika velkými zaměstnavateli. Také Ždánicko si vede dobře. Zde ovšem lidé většinou za prací dojíždějí na rozdíl od Bzenecka.

42

Tabulka 10: Největší zaměstnavatelé na Kyjovsku


Velikost podniku

Obec

Předmět činnosti

1

Nemocnice Kyjov, p.o. Kyjov

900 1000 Ústavní zdravotní péče zaměstnanců

2

VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov a.s.

400 zaměstnanců

500 Výroba obalů

3

Pelikan Hardcopy CZ Kyjov s.r.o.

400 zaměstnanců

500 Renovace inkoustových a tonerových náplní

4

Šroubárna spol. s r.o.

Kyjov

200 zaměstnanců

300 Výroba ostatních kovodělných výrobků

5

RI OKNA a.s.

Bzenec

200 zaměstnanců

300

6

ČSAD Kyjov a.s.

Kyjov

200 zaměstnanců

300

7

PIKA, a.s.

Bzenec

200 zaměstnanců

300 Konzervování ovoce a zeleniny

8

UNIKOV spol. s r.o.

Bzenec

200 zaměstnanců

300 Výroba nábytku

9

Domov Horizont, p.o.

Kyjov

100 zaměstnanců

200 Sociální péče pro osoby s postižením

10

Město Kyjov

Kyjov

100 zaměstnanců

200

Kyjov,

skleněných

Výroba plastových oken Silniční doprava

kovového

Veřejná správa


Největším zaměstnavatelem na Kyjovsku je s velkým předstihem Kyjovská nemocnice. Na druhém místě je společnost VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s., která za nemocnicí zaostává až o 500 zaměstnanců. Při celkovém srovnání firem působících v této oblasti zjistíme, že se zde objevují menší společnosti co do počtu zaměstnanců než na Hodonínsku. 4.3.3 Vývoj nezaměstnanosti na Veselsku Veselsko leží ve východní části Hodonínského regionu. Opět se jedná o průmyslovězemědělskou oblast rozdělenou mezi obce s rozšířenou působností, kterými jsou tentokrát Strážnice, Veselí nad Moravou a Velká nad Veličkou. Na Veselsku se setkáme

43

s nejnižšími čísly nezaměstnanosti ze všech oblastí, je zde nejméně obyvatel a spousta z nich za prací dojíždí do Uherskohradišťska, kde je na trhu práce větší potenciál. Nízkému počtu obyvatel odpovídá i nízký počet obcí. Ke Strážnici se tak řadí pouze 3 obce. S malým počtem obyvatel je též spojen malý výkyv nezaměstnanosti. Ta zde byla v minulosti negativně ovlivněna, když místní velké firmy Šohaj, který vyráběl košile, a Philip Morris, což byla továrna na tabák, ukončily svou činnost a propustily všechny zaměstnance. Okolí Velké nad Veličkou leží u státních hranic se Slovenskem, hlavním zaměstnavatelem zde je Kordárna Plus, a.s., která se vyvinula ze společnosti Kordárna, jenž měla hospodářské problémy a musela propustit značnou část zaměstnanců. Nová společnost nabrala pracovníky zpět a tím se situace na trhu práce velmi zlepšila. Také společnost 2G-spol. s r.o. zaměstnává nemalou část zdejších obyvatel. Tabulka 11: Největší zaměstnavatelé na Veselsku

Velikost podniku


Obec

1

Kordárna Plus, a.s.

Velká nad Veličkou

2

Železárny Veselí, a.s. Veselí nad Moravou

3

Eurotec, ks.s

Veselí nad Moravou

Předmět činnosti

400 - 500 Výroba technických tkanin zaměstnanců 400 - 500 Výroba ocelových trub zaměstnanců Výroba komponentů pro 100 - 200 automobil. a elektrotech. zaměstnanců prům.

VHS plus, 100 - 200 Veselí nad Moravou Výstavba infrastruktury Vodohospodářské zaměstnanců stavby, s.r.o. STIVAL 100 - 200 Výroba ostatních dlů pro Veselí nad Moravou 5 AUTOMOTIVE zaměstnanců automobily s.r.o. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování 4

Dvěma největšími zaměstnavateli v této oblasti jsou Kordárna Plus, a.s. a Železárny Veselí, a.s., jejichž prostory každý den zaplní téměř jeden tisíc pracujících, což v této oblasti, kde je tak málo ekonomicky aktivních obyvatel, je velmi pozitivní. Můžeme si také všimnout, že většina velkých zaměstnavatelů je situována ve Veselí nad Moravou, což v kombinaci s nízkým počtem práceschopných obyvatel vytváří onen nejpříznivější stav počtu nezaměstnanýc

44

4.3.4 Srovnání míry nezaměstnanosti v ORP Hodonín, ORP Kyjov a ORP Veselí Graf č. 8 popisuje srovnání míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými ORP v hodonínském regionu. Graf 8: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých ORP v roce 2010 (v %)


Jak z grafu vyplývá, ve všech třech ORP byl průběh stavu míry nezaměstnanosti v roce 2010 obdobný, dokonce ORP Veselí a ORP Kyjov vykazují téměř shodná čísla nezaměstnanosti.

První

polovina

roku

je

charakterizována

poklesem

míry

nezaměstnanosti, v měsících červen až listopad potom sledujeme stagnaci. Na konci roku se nezaměstnanost dostává přibližně ke stejným číslům, jako na začátku roku. Je zřetelné, že nezaměstnanost v ORP Hodonín je větší, než ve zbylých oblastech, a po celý rok cca o dva procentní body.

45

4.3.5 Srovnání

míry

nezaměstnanosti

v regionu

Hodonín,

Jihomoravském kraji a České republice Region Hodonín se v celostátním měřítku řadí mezi regiony s největší nezaměstnaností v ČR. To dokazuje též graf č.9, kde nezaměstnanost v hodonínském regionu dosahuje o cca šest procent vyšších hodnot než průměr za celou Českou republiku. Graf 9: Míra nezaměstnanosti v regionu Hodonín, Jihomoravském kraji a ČR v roce 2010 (v %)


Průběh grafu znázorňje v první polovině roku pokles nezaměstnanosti, následuje udržení stejné hladiny míry a v posledních dvou měsících dochází k jejímu růstu. Tento průběh je společný pro všechny tři popisované regiony, avšak největší výkyvy můžeme vidět v regionu Hodonín.

46

4.4

Politika zaměstnanosti

Aktivní politika nezaměstnanosti je nedílnou součástí boje proti nezaměstnanosti každého pracovního úřadu, Hodonínského nevyjímaje. Rok 2010 bylo pro úřad velmi náročný, velký nárůst nezaměstnanosti doprovázel snahu uchazečů o zvyšování kvalifikace a uplatnění na trhu práce. Na nástroje a opatření bylo zařazeno o 61,5 % více uchazečů než v roce předchozím, meziroční nárůst byl zaznamenán u rekvalifikací o 91,0 %, společensky účelných pracovních míst o 33,3 % a u veřejně prospěšných prací o 21,7 %. K těmto výsledkům dopomohly projekty Evropského sociálního fondu. To je spojeno i se zvyšováním nákladů vynaložených úřadem, a to o 12 % více ve s rovnání s rokem 2009. Tabulka 12: Výdaje na politiku zaměstnanosti

Ukazatel Aktivní politika Pasivní politika Celkem

Výdaje na politiku zaměstnanosti 2007 2008 90 892 98 032 144 974 150 067 269 014 285 578

2009 118 163 286 424 470 364

2010 132 306 266 040 446 467


Jak ukazuje taulka č. 12, výdaje na politiku zaměstnanosti prošly v posledních čtyřech letech výraznou změnou, a to zejména mezi roky 2008 a 2009, kdy se na výdajích projevila příchozí krize. Tyto výdaje meziročně vzrostly o více než 50%, což souvisí se snahou státu o snížení nezaměstnanosti a zvýšení konkurenceschopnosti uchazečů o zaměstnání. V závěrečném roce, tedy v roce 2010, výdaje mírně klesly, předpokládám, že pokles v roce 2011 bude již zřetelnější. 4.4.1 Rekvalifikace Rekvalifikace se řadí mezi nejdůležítější položku aktivní politiky zaměstnanosti. Do těchto rekvalifikačních kurzů jsou zařazováni uchazeči, kteří mají zájem prohloubit své znalosti a schopnosti a popřípadě získat zaměstnání.

47

Tabulka 13: Celkový počet absolventů ucházejících se o rekvalifikační kurzy

Ukazatel Evidovaní absolventi Umístění do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace Úspěšnost rekvalifikací (v %)

2007 2008 2009 2010 21 918 20 402 24 416 26 976 688 665 406 1164 53,1 50,2 31,6 50,3


Zatímco mezi roky 2007 a 2008 došlo k poklesu evidovaných absolventů ucházejících se o rekvalifikační kurzy, v roce 2009 došlo ke skokovému nárůstu, a to o celé 4 000 uchazečů. Zatímco počet uchazečů vzrostl, počet umístění do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace v roce 2009 o třetinu klesl a v tom samém roce klesla též úspěšnost rekvalifikací, a to o téměř 20%. Rok 2010 již přinesl v tomto ohledu zlepšení, nárůst evidovaných byl stále ještě ve výši 2 500, v oblasti umístění uchazečů po rekvalifikaci vzrostl na téměř trojnásobek hodnoty roku 2009 a úspěšnost rekvalifikací se vrátila na původní hladinu, tedy okolo 50%. Tabulka 14: Nejobsazovanější kurzy v roce 2010

Kurz PC Svářečské kurzy Obsluha vozíku Základy podnikání Pracovník v sociálních službách Účetnictví, daňová evidence Manikúra, pedikúra, kosmetika Prodavač Řidičské oprávnění C,D,E,T Kuchařské práce Barman, číšník

Počet absolventů 569 116 99 96 94 78 72 43 41 33 23


Nejvíce uchazečů o kurzy zaznamenaly v roce 2010 kurzy práce na PC, a to s velkým předstihem před kurzy svářečskými a obsluhou vozíku. Práce na PC jsou dnes vyžadovány téměř všemi zaměstnavateli na téměř všech pozicích. Základy obsluhy PC, hlavně sady MS Office, musí zvládat i například skladníci či vrátní. Svářečská profese je v hodonínském kraji hojně využívána v mnoha společnostech, jelikož je tento kraj zaměřen hlavně na průmysl. S tím souvisí též kurzy obsluhy vozíku a účetnictví.

48

4.4.2 Realizace projektů Úřad práce v Hodoníně se v roce 2010 zapojil do realizace projektů, které byly financovány z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost: • Šance pro Vás v Jihomoravském kraji - do projektu jsou zařazeni uchazeči, kteří jsou evidování na úřadu práce déle než 6 měsíců a uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadu práce bez délky omezení evidence. Cílem projektu je zapojit skupiny na trh práce. • Aktivní padesátka v Jihomoravském kraji – do projektu se řadí uchazeči o zaměstnání, kteří dosáhli 50 let v roce zařazení u a zájemci, kteří dosáhli 50 let věku nejpozději v roce zařazení. • Vzdělání – praxe – zaměstnání – do projektu jsou zapojeni uchazeči, kteří ukončili střední vzdělání s maturitou (popřípadě vyšší vzdělání), kteří nedosáhli 25 let věku (středoškolské vzdělání) nebo 30 let věku (vysokoškolské vzdělání) ke dni, kdy vstoupili do projektu a s praxí, která nepřesáhla 12 měsíců. Do projektu se také mohou zapojit i ženy, u kterých není věk omezen, a které se vracejí po mateřské nebo rodičovské dovolené (s praxí do 12 měsíců). • Návrat rodičů na trh práce v Jihomoravském kraji – do projektu jsou zařazeni uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří pečují o dítě do jeho 15 let věku. Projekt je přínosem pro ty uchazeče, kteří nemohou sehnat práci z důvodu nedostečné kvalifikace nebo neodpovídají požadavkům zaměstnavatele. • Zpět na trh práce v Jihomoravském kraji – projekt je určen pro ty uchazeče a zájemce, kterým chybí základní vzdělání (bez ohledu na délku evidence). Cílem projektu je motivace uchazeče a získat novou kvalifikaci s možností se uplatnit na trhu práce. • Most ke vzdělání v Jihomoravském kraji – projekt je určen pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání, kteří dosáhli minimálně úplného středního odborného vzdělání nebo úplného středního vzdělání v době, kdy byli zařazeni do projektu. Uchazeči nebo zájemci v projektu budou připravováni k pokračování ve 49

vysokoškolském studiu a na základě odborné praxe budou ověřovat své teoretické znalosti a schopnosti na určitém pracovišti.

50

5 Faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti Každý trh práce ovlivňuje řada faktorů, v důsledku jejichž působení dochází ke zvyšování či snižování míry nezaměstnanosti. Mezi tyto faktory se řadí demografické změny, sociální klima daného území, geografický profil dané země a ekonomická politika daného státu. Ovšem v letech 2006 – 2010 byl nejvýznamnějším faktorem, který vývoj nezaměstnanosti nejvíce ovlivnil, byla světová ekonomická krize v letech 2008 – 2009. Tento fakt měl negativní dopad kompletně na celý trh práce. Krize zapůsobila jak na malé podniky, tak i na podniky střední a velké. Nevyhnula se státnímu sektoru, ani sektoru veřejnému. Ekonomická krize měla dalekosáhlé následky, které dodnes nebyly odstraněny. Největší problémy s ohledem na trh práce, zaznamenaly podniky v oblasti průmyslu, výrazně byly postiženy též malé firmy a ekonomicky nezdravé společnosti. Vzhledem ke specifikaci Hodonínského regionu, tedy na největší zaměstnavatele v tomto regionu, kteří spadají do průmyslových podniků a region je převážně průmyslový, bylo nasnadě, že ekonomická krize zasáhla trh práce v tomto regionu opravdu výrazně. Svou činnost bylo nuceno ukončit několik menších podnikatelů, což by ovšem v číslech nezaměstnanosti nezpůsobilo tak náhlý nárůst. Největším problémem byly velké průmyslové podniky, které byly nuceny propouštět stovky zaměstnanců. K největšímu poklesu došlo v průběhu roku 2009. V tomto roce přišlo o jistotu výdělku také nejvíce obyvatel regionu. Začátkem roku 2009 byl nucen podnik Ploma, a.s. dát výpověď více než 200 zaměstnancům. Do té doby nepropustila žádná z firem více pracovníků. To se ovšem mělo změnit v druhé polovině téhož roku, kdy po hromadném propouštění ve společnosti Železárny Veselí, a.s., sídlící ve Veselí nad Moravou, zůstalo bez práce více než 350 ekonomicky aktivních obyvatel regionu.

51

I když krize nadále doznívala, počátkem roku 2010 se situace na trhu práce mírně zlepšovala. To bylo způsobeno tím, že podniky opět získávaly zakázky, měly více práce a bylo potřeba nových zaměstnanců. Ke zlepšení docházelo pozvolna, jelikož spousta firem za krize zaměstnance nepropouštěla, ale pouze využila možnosti zákona a zaměstnanci zůstali v pracovním poměru, i když fakticky do práce nechodili. Tito zaměstnanci zůstali doma a firma jim vyplácela 60% platu. Když tyto podniky získaly zpět zakázky, zaměstnanci byli povoláni zpět do práce za plný plat. Proto se neprojevila poptávka po nových zaměstnancích na trhu práce. Některé tradiční faktory, které obvykle trh práce ovlivňují, tentokrát na vývoj nezaměstnanosti neměly velký vliv, mohly pouze umocnit účinek ekonomické krize. Jedním z těchto faktorů je například sezonní výkyv, který každoročně přes zimu zvyšuje počet nezaměstnaných, v létě naopak počet nezaměstnaných klesá. Kvůli krizi nebylo možné předpovídat stavy nezaměstnaných ani v zimě, ani v létě a přes obvyklý pokles nezaměstnaných v létě firmy neměly dostatečné finance, aby mohly pracovníky zaměstnat a tak se bez práce ocitli i lidé, kteří obvykle přes léto práci měli. Nezaměstnanost též bývá výrazně ovlivňována politikou státu, případně aktivní a pasivní politikou zaměstnanosti daného regionu. Jenže ekonomická krize měla na nezaměstnanost takový dopad, že i přes veškeré snahy státu a posílení aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti regionem, nebylo možné zredukovat počet nezaměstnaných a například úspěšnost rekvalifikačních kurzů výrazně klesla. K nárůstu došlo až v roce 2010, kdy krize pomalu odeznívala a podniky začaly opět nabírat zaměstnance.

52

6 Závěr V balakářské práci jsem popsala situaci na trhu práce v regionu Hodonín (dříve okres Hodonín) a navrhla možná řešení. V úvodu byly charakterizovány základní pojmy týkající se nezaměstnanosti (definice nezaměstnanosti, měření nezaměstnanosti,

míra nezaměstnanosti,

hlavní typy

nezaměstnanosti, dopady nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, náklady nezaměstnanosti), trhu práce (poptávka a nabídka po práci, rovnováha na trhu práce) a politiky zaměstnanosti. Nezaměstnanost v regionu je vysoká a v porovnání s Českou republikou je míra nezaměstnanosti téměř dvojnásobná. Ke snižování nezaměstnanosti dochází v letních měsících, kdy zaměstnavatelé nabízejí sezónní práce. Nejvyšší nezaměstnanost je na podzim, kdy zaměstnavatelé propouštějí pracovníky, kteří byli najati na sezónní práce a také přichází studenti, kteří vyšli ze škol. Největší nezaměstnanost za sledované období byla v roce 2010, a to až 17,1%., která byla způsobena hospodářskou krizí. Firmy přestaly nabírat nové pracovníky a začaly propouštět své stávající zaměstnance. K největšímu propouštění došlo v roce 2009, kde podnik Ploma, a.s. dal výpověď více než 200 zaměstnancům. Vývoj nezaměstnanosti v regionu byl popsán podle pohlaví, délky evidence, věkových skupin a průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. V jednotlivých letech převažovala nezaměstnanost mužského pohlaví nad pohlavím ženským, a to kvůli tomu, že krize postihla převážně průmyslové podniky, kde jsou zaměstnáni většinou muži. Co se týče vývoje struktury nezaměstnanosti podle délky evidence, tak pro ekonomiku je lepší když převážná většina uchazečů o práci hledá zaměstnání maximálně do 12 měsíců, ideálně pak do 5 měsíců. Na trhu práce tak existuje dostatek pracovních příležitostí a skupiny nezaměstnaných se postupně obměňují. Mezi roky 2009 a 2010 se tento ukazatel vyvíjel nepříznivě, protože značně ubylo uchazečů hledající si práci 5 až 12 měsíců a přibylo uchazečů, kteří nemohou práci sehnat déle než jeden rok.

53

Největší počet žadatelů o práci jsou věkové skupiny od 25 do 49 let. Tato skupina je nerozšířenější proto, že do této skupiny se řadí také studenti, kteří právě dokončili studium a hledají si svoji první práci. Spousta zaměstnavatelů vyžaduje po uchazečích o zaměstnání praxi, kterou studenti bohužel nemají, a proto musejí na práci čekat déle. Průměrný počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo má v posledních letech rostoucí tendenci. Nejmenší počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo je z řad uchazečů s ukončenou základní školou. Nejvíce si práci hledají středoškoláci, popřípadě studenti s vyšší odbornou školou. V jednotlivých sledovaných letech se pak průměrný počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo dle vzdělání více než ztrojnásobil. Hodonínsko je dlouhodobě nejproblémovější částí Hodonínského regionu, dokonce celé České republiky. Téměř každý pátý ekonomicky aktivní obyvatel této oblasti je nezaměstnaný. Samotné město Hodonín je na tom nejhůře s nezaměstnaností ze všech okresních měst v celé České republice. Je to způsobeno tím, že v minulých letech byl Hodonín městem s největší koncentrací průmyslu v celém Československu. Lidé se sem stěhovali za prací a počet obyvatel rychle rostl. Ale poté, co několik podniků ukončilo svou činnost, lidé nemohli najít práci a nezaměstnanost rychle rostla. Kyjovsko a Veselsko dosahují téměř shodné míry nezaměstnanosti, a to okolo 15%. Kyjovsko je na tom z pohledu nezaměstnanosti lépe než Hodonínsko, stále se však řadí mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností. Samotné město Kyjov na tom není tak špatně jako Hodonín, problémem jsou okolní vesnice, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje často nad 20%. Na Veselsku je nejnižší míra nezaměstnanosti ze všech tří oblastí, je zde také nejmenší počet obyvatel a spousta z nich za prací dojíždí do Uherskohradišťska, kde je větší potenciál na trhu práce. Úřad práce v Hodoníně se snaží řešit nezaměstnanost prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Podporuje uchazeče, kteří obtížně hledají své zaměstnání, a to především prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Úřad práce v Hodoníně se také aktivně zapojil do realizace projektů, které byly financovány z OP Lidské zdroje a zaměstnanost.

54

Návrh na opatření ke zlepšení stavu Jednou z možností řešení nezaměstnanosti v Hodonínském regionu je zvýšení počtu podniků působících v sektoru služeb, a to z důvodu nastavení rovnováhy primárního, sekundárního a terciérního sektoru. Přestože sektor služeb není schopen pojmout tak velké množství zaměstnanců jako zemědělství či průmysl, vůči vlivům krize je o něco odolnější a nehrozí zde tedy tak vysoké ztráty zaměstnanců. Úřad práce by měl dodržovat aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti a zaměřit se více na rekvalifikační kurzy, které jsou velmi účinné a i přes navýšení počtu rekvalifikačních kurzů v roce 2010 se úspěšnost kurzů pohybovalo okolo 50%, což je stejná hodnota jako rok před ekonomickou krizí. Ovšem s tím rozdílem, že v roce 2007 bylo vedeno o 5000 méně uchazečů o rekvalifikační kurzy než v roce 2010, přičemž počet absolventů umístěných do 12 měsíců byl v roce 2010 téměř třikrát větší nežli v roce 2007. Nemalým přínosem v boji proti nezaměstnanosti je také školství. Je zapotřebí zkvalitnit výuku na středních školách, poskytovat žákům větší možnosti praxe na školách odborných, což pomůže k uplatnění absolventů na trhu práce. V Hodoníně se nachází pouze jediná vysoká škola, která je navíc soukromá a lidé nemají dostatek financí, aby si studium zaplatili. Bylo by dobré, kdyby v regionu byla zřízena alespoň jedna veřejná vysoká škola nebo pobočka některé veřejné vysoké školy ze sousedních regionů, která by žákům umožnila studiu bez nutnosti platby drahého školného, ubytování a dopravy.

55

7 Literatura [1] HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie : základní kurs. 2. přepracované vydání. Slaný : Melandrium, 2002. 326 s. ISBN 80-86175-26-X [2] HOLMAN, Robert. Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2001. 714 s. ISBN 80-7179-387-6 [3] JUREČKA , Václav; JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana a kol. Makroekonomie : Základní kurz. Vyd. 2. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2009. 299 s. ISBN 97880-248-2065-1 [4] KLIKOVÁ, Christiana; KOTLÁN, Igor . Hospodářská politika. Vyd. 1. Ostrava : Sokrates, 2003. 275 s. ISBN 80-86572-04-8 [5] KLÍMA, Jan. Makroekonomie. Vyd. 1. Praha : Alfa Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-86851-27-3 [6] LIŠKA , Václav a kol. Makroekonomie. Vyd. 2. Praha : Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1 [7] MACÁKOVÁ, Libuše a kol. Mikroekonomie : Základní kurs. Vyd. 10. Slaný : Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0 [8] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. ISBN 80-901424-9-4 [9] SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie. Vyd. 1. Praha : Svoboda, 1992. 1011 s. ISBN 80-205-0192-4

[10] Komora.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-02]. Okres Hodonín - HKCR . Dostupné z WWW:

informace/kraje-cr/jihomoravsky-kraj-b/okres-hodonin.aspx>

56

[11] Zpráva o situaci na trhu v okrese Hodonín k 31.12.2006 [online]. Hodonín: Úřad práce

v Hodoníně,

únor

2007

[cit

2011-28-3].

Dostupné

z:


v Hodoníně,

únor

2008

[cit

2011-28-3].

Dostupné

z:


v Hodoníně,

únor

2009

[cit

2011-28-3].

Dostupné

z:


v Hodoníně,

únor

2010

[cit

2011-28-3].

Dostupné

z:


v Hodoníně,

únor

2011

[cit

57

2011-28-3].

Dostupné

z:

8 Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf 1: Věková struktura na celkovém počtu obyvatel v roce 2009 (v %) Graf 2: Měsíční míra nezaměstnanosti v regionu Hodonín v letech 2006 -2010 (v %) Graf 3: Volná pracovní místa v regionu Hodonín Graf 4: Struktura nezaměstnaných podle pohlaví Graf 5: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence Graf 6: Věková struktura uchazečů o zaměstnání (v %) Graf 7: Průměrný počet uchazečů připadajících na 1 VPM dle vzdělání Graf 8: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých ORP v roce 2010 (v %) Graf 9: Míra nezaměstnanosti v regionu Hodonín, Jihomoravském kraji a ČR v roce 2010 (v %)

Obrázek 1: Populace podle ekonomické aktivity Obrázek 2: Rovnováha na trhu práce

Tabulka 1: Počet obyvatel v jednotlivých letech Tabulka 2: Měsíční míra nezaměstnanosti v regionu Hodonín v letech 2006 -2010 (v %) Tabulka 3: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle pohlaví Tabulka 4: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence Tabulka 5: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle věkových skupin (v %) Tabulka 6: Průměrný počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo dle vzdělání

58

Tabulka 7: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo dle profesí Tabulka 8: Srovnání vývoje nezaměstnanosti (v %) Tabulka 9: Největší zaměstnavatelé na Hodonínsku Tabulka 10: Největší zaměstnavatelé na Kyjovsku Tabulka 11: Největší zaměstnavatelé na Veselsku Tabulka 12: Výdaje na politiku zaměstnanosti Tabulka 13: Celkový počet absolventů ucházejících se o rekvalifikační kurzy Tabulka 14: Nejobsazovanější kurzy v roce 2010

59

Přílohy

60

Příloha 1: Mapa Jihomoravského kraje

Zdroj: http://www.profiambau.cz/jihomoravsky-kraj/ Příloha 2: Mapa regionu Hodonín

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info

61

Faktory ovlivňující vývoj nezaměstnanosti v regionu Hodonín

Recommend Documents