F1 – „Fugasnaja granata“ p ezdívka „citron“
Popis: 1) t lo granátu 2) výbušnina (TNT) 3) rozbušková jímka 4) zapalova Jedná se o obranný, t íštivý granát ruské výroby. Jeho vývoj a výroba sahá k roku 1930. Oficiálním rokem zavedení do výzbroje ruské armády se stává rok 1939 a tento typ je bez výrazných zm n používán dosud i naší armádou. T lo granátu je
tvo eno litinou (odlitek oválného tvaru) s výraznými fragmenta ními poli na povrchu. Odlitek je hrubý s minimálním opracováním – v horní ásti je vytvo en závit na zapalova nebo p epravní uzáv r. Zbarvení povrchu t la granátu je r zné - od šedivé kovové až po khaki zelenou.
P estože literatura uvádí zna ení ve spodní ásti, a to rokem výroby a použitou trhavinou, na nalezených exemplá ích lze v tšinou nalézt jediné zna ení na bakelitové p epravní zátce (rok výroby), tedy pokud je na t le granátu našroubována.
Granát byl nejprve opat en zapalova em konstrukce Kovešnikova. Tento zapalova byl vyroben z mosazi a m l p epravní i vrhovou pojistku.
Od roku 1941 byl používán zapalova UZRG (univerzální zapalova ru ních granát ), vyráb n z ocelového plechu a zentálové slitiny. B hem války byl tento zapalova dále modernizován na typ UZRGM (univerzální zapalova ru ních granát - modernizovaný).
Na vrhové pojistce mohou být vyraženy údaje vztahující se k typu zapalova e, roku výroby a p ípadn výrobci.
Zapalova e se montovaly do rozbuškové jímky v t le granátu, která byla vyrobena z papíru nebo ze srolovaného kusu látky. Granáty byly p epravovány v bedýnkách po 20 kusech, zapalova e byly baleny zvláš v hermeticky uzav ených plechových krabi kách po 10 kusech. Pokud se vám stane a najdete „velkou plechovku od sardinek“ a v ní zapalova (e) k F1, s nejv tší pravd podobností budou na blízku i samotné granáty F1 a proto doporu uji maximální ostražitost p i pr zkumu okolí, nebo n který zapalova m že být namontován v t le dosud nenalezeného granátu !!! Samoz ejm , že oznámení takového nálezu p íslušným orgán m je pln na míst .
Technická data Typ : obranný t íštivý Výrobce: Rusko, státy Varšavské smlouvy, asijské státy ( ína, Vietnam) Rok vzniku: 1930 Rozm ry: výška 124 mm ší ka: 55 mm Hmotnost: 600g – 700g – podle výrobce Nápl : 50 - 60g TNT Zapalova : Kovešnikov pozd ji UZRG a UZRGM Zpožd ní: Kovešnikov 3,2 – 4 s UZRGM 3,2 – 4,2 s
Smrtící ú inek v okruhu 30 m Zra ující ú inek v okruhu 100-200 m Dosah 34-45 m podle síly vojáka Po et granát v truhlíku 20 ks Pro dokreslení fungování zapalova e uvádím p epis innosti uve ejn ný na forum.valka.cz, který se týká zapalova e typu UZRGM. innost: Poloha sou ástek zapalova e zajišt ného granátu: P ed hozením granátu jsou jednotlivé ásti mechanického ústrojí zapalova e v této poloze: - úderník je držen v napnuté poloze vidlicí vrhové pojistky a pojistnou závla kou dopravní pojistky - úderníková pružina nasunutá na úderník je stla ena mezi vodicí podložkou a podložkou úderníku - vrhová pojistka je zajišt na pojistnou závla kou dopravní pojistky na t le zapalova e. Konce závla ky jsou rozehnuty kolem t la zapalova .
Zapalova UZRGM je stále v napnuté poloze. Proto je p ísn zakázáno zapalova rozebírat za ú elem kontroly mechanického nebo pyrotechnického ústrojí nebo provád t jakoukoli podobnou manipulaci. P ed házením granátu je nutno z t la granátu vyšroubovat uzavírací zátku, zašroubovat zapalova a zaujmout polohu k házení. Jestliže se granát nepoužil, zapalova se vyšroubuje a granát se uzav e uzavírací zátkou. Poloha sou ástek zapalova e a jejich innost po hození granátu: Po hození ru ního granátu se uvolní vrhová pojistka v jejíž vidlici je svým osazením zachycen úderník. P sobením úderníkové pružiny na úderník se vrhová pojistka vyklopí, úderník se vysune z vidlice vrhové pojistky a dalším p sobením úderníkové pružiny napíchne svým hrotem rozn tku, která se vznítí. Plamen rozn tky zažehne zpož ova a po jeho proho ení nastane zážeh rozbušky. Detona ní vlna rozbušky iniciuje trhací nápl ru ního granátu...
