Filmový cestovní ruch
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení práce, vstřícnost a možnost vytvářet bakalářskou práci pod jejím vedením. Dále Ing. et Ing. Pavlu Kutišovi a Mgr. Haně Vorálkové za podporu a cenné rady.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch
Filmový cestovní ruch bakalářská práce
Autor: Zuzana Smolíková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2015
Copyright © 2016 Zuzana Smolíková
Abstrakt SMOLÍKOVÁ Zuzana: Filmový cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Bakalářská práce se zabývá jedním z nových trendů cestovního ruchu a jeho uplatněním mezi studenty Vysoké školy polytechnické v Jihlavě na základě posouzení zájmu o filmový turismus. Teoretická část přibližuje čtenáři nejdůležitější pojmy pro pochopení celé problematiky, což je např. definice cestovního ruchu, vymezení pojmu filmový turismus a konkrétní případy vlivu kinematografie v zahraničí i v České republice.
Dále
zahrnuje
stručné
představení
filmového
průmyslu
a vliv
psychologických aspektů účasti na cestovním ruchu. Praktická část je věnována vlastnímu dotazníkovému šetření se záměrem splnit cíl práce a odpovědět na výzkumné otázky.
Klíčová slova Klíčová slova: Cestovní ruch. Film. Filmový průmysl. Filmový turismus.
7
Abstract SMOLÍKOVÁ, Zuzana: Film Tourism. Bachelor's thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Primary supervisor Mgr. Martina Černá, Ph.D.. Academic degree: Bachelor.
The bachelor thesis focuses on the latest trend of travel and tourism and its use among students of the College of Polytechnics Jihlava reviewing their interest in film tourism. The theoretical part describes the most important terms in order to understand the whole subject, e.g. the definition of travel and tourism, specifying film tourism and showing examples of cinematography effect in the Czech republic and abroad. It also includes brief introduction of film industry and influence of psychological aspects of involvement in travel and tourism. The practical part shows questionnaire survey to deliver the objectives of this thesis and to answer the research questions.
Keywords Key words: Travel and Tourism. Film. Film Industry. Film Tourism.
8
Obsah Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam obrázků .............................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Seznam grafů .................................................................................................................. 12 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 13 Úvod................................................................................................................................ 14 1
Podstata a definování cestovního ruchu.................................................................. 15 1.1
2
Klasifikace v cestovním ruchu ......................................................................... 17
Nové trendy cestovního ruchu ................................................................................ 20 2.1
Filmový cestovní ruch – charakteristika .......................................................... 20
2.2
Definice filmového turismu a vymezení dalších souvisejících pojmů............. 21
2.3
Historie filmového turismu .............................................................................. 22
2.4
Konkrétní případy filmového turismu v zahraničí ........................................... 23
2.4.1
Pán prstenů (The Lord of the Rings) – Nový Zéland ............................... 23
2.4.2
Harry Potter (Harry Potter) – Velká Británie............................................ 24
2.4.3
Pláž (Beach) - Thajsko .............................................................................. 24
2.5
Pozitivní dopady filmového cestovního ruchu ................................................. 25
2.6
Negativní dopady filmového cestovního ruchu ............................................... 25
3
Filmový průmysl ..................................................................................................... 26
4
Filmový cestovní ruch v České republice ............................................................... 28 4.1
Podpora filmového turismu v ČR .................................................................... 28
4.1.1
Filmová místa.cz ....................................................................................... 28
4.1.2
Czech tourism ........................................................................................... 29
4.1.3
Filmová studia Barrandov ......................................................................... 30
4.1.4
Czech Film Commission ........................................................................... 30
9
4.2
5
6
Jednotlivé případy filmového turismu v ČR .................................................... 30
4.2.1
Praha – Jen my víme kde (Somewhere only we know), 2014 .................. 30
4.2.2
Telč ........................................................................................................... 31
4.2.3
Hluboká nad Vltavou ................................................................................ 31
4.2.4
Červená Lhota ........................................................................................... 32
4.2.5
Karlovy Vary ............................................................................................ 33
Psychologické aspekty účasti na filmovém turismu ............................................... 34 5.1
Motivace, motiv ............................................................................................... 34
5.2
Potřeby ............................................................................................................. 35
5.3
Prožitky ............................................................................................................ 36
Praktická část .......................................................................................................... 37 6.1
Výzkumné otázky............................................................................................. 37
6.2
Sestavení dotazníku .......................................................................................... 37
6.3
Charakteristika souboru ................................................................................... 38
6.4
Vyhodnocení a interpretace dotazníku ............................................................. 40
6.5
Výzkumné otázky............................................................................................. 50
6.6
Diskuse ............................................................................................................. 53
7
Závěr ....................................................................................................................... 56
8
Citovaná literatura................................................................................................... 58
9
8.1
Tištěné zdroje: .................................................................................................. 58
8.2
Elektronické zdroje .......................................................................................... 59
Přílohy..................................................................................................................... 63 9.1
Vzor dotazníku ................................................................................................. 63
10
Seznam obrázků Obrázek 1 Vztah rekreace, volného času, cestovního ruchu, práce a rutinních činností. ........ 17 Obrázek 2 Členění cestovního ruchu podle Ministerstva pro místní rozvoj. ........................... 19 Obrázek 3 Vymezení rozsahu filmového cestovního ruchu. .................................................... 21 Obrázek 4 Motivační proces .................................................................................................... 35
Seznam tabulek Tabulka 1 Návštěvnost na zámku Hluboká nad Vltavou ......................................................... 32
11
Seznam grafů Graf 1 Rozlišení studentů VŠPJ ............................................................................................... 38 Graf 2 Pohlaví .......................................................................................................................... 39 Graf 3 Věk ................................................................................................................................ 39 Graf 4 Četnost sledování filmů ................................................................................................ 40 Graf 5 Četnost cestování po ČR ............................................................................................... 40 Graf 6 Důvod cestování po ČR ................................................................................................ 41 Graf 7 Inspirace cestování po ČR ............................................................................................ 41 Graf 8 Četnost cestování po ČR ............................................................................................... 42 Graf 9 Účast a zájem o filmovou premiéru či festival ............................................................. 43 Graf 10 Návštěvnost filmových ateliérů .................................................................................. 43 Graf 11 Útrata za navštívení destinace spojené s filmem ........................................................ 44 Graf 12 Znalost měst nebo míst spojených s filmem ............................................................... 45 Graf 13 Návštěva uvedených míst ........................................................................................... 46 Graf 14 Návštěva uvedených míst na základě shlédnutého filmu ........................................... 46 Graf 15 Zhlédnutí filmu po návštěvě destinace spojené s filmem ........................................... 47 Graf 16 Znalost webové stránky www.filmovamista.cz .......................................................... 48 Graf 17 Návštěva webové stránky www.filmovamista.cz ....................................................... 48 Graf 18 Četnost cestování na základě webové stránky www.filmovamista.cz ........................ 49 Graf 19 Návštěva webové stránky www.filmovamista.cz po navštívení lokality spojené s filmem .................................................................................................................................... 49 Graf 20 Cestování studentů z oboru CR a ostatních oborů ...................................................... 50 Graf 21 Cestování studentů dle věkové kategorie .................................................................... 51 Graf 22 Návštěvnost filmových ateliérů v porovnání znalosti stránky filmová místa.cz ........ 52 Graf 23 Návštěvnost filmových míst v porovnání znalosti stránky filmová místa.cz ............. 53
12
Seznam použitých zkratek CR – cestovní ruch ČR – Česká republika VŠPJ – Vysoká škola polytechnická Jihlava UNWTO - Světová organizace cestovního ruchu
13
Úvod V současné době není pochyb o zásadním vlivu a přínosu cestovního ruchu na ekonomiku celého světa. Pozitivní vliv má také na regeneraci fyzických a psychických sil jeho účastníků, kteří si tímto způsobem uspokojují své subjektivní potřeby a preference. Zásluhou stupňujících se požadavků na trávení volného času, poznávání a cestování se i vývoj cestovního ruchu přizpůsobuje novým trendům. Jednou takovou formou je filmový cestovní ruch. Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na vztah mezi cestovním ruchem a filmovým průmyslem. Jakkoliv se mi mohou zdát tyto dvě možnosti trávení volného času rozdílné, mají také společnou stránku a mohou se navzájem podporovat. Téma Filmový cestovní ruch jsem si vybrala, protože sama ráda při svých cestách vyhledávám místa spojená s natáčením filmů. Cílem této bakalářské práce je posoudit zájem o cestování a o destinaci mezi studenty Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a odpovědět na výzkumné otázky, které jsem vzhledem k cíli předem stanovila. Teoretická část práce se vztahuje k vymezení pojmů z oblasti cestovního ruchu a byla zpracována podle odborné literatury českých autorů. Především podle publikace Výkladový slovník cestovního ruchu autorů J. Zelenky a N. Páskové z roku 2012 a podle publikace Cestovní ruch autorky Marie Heskové z roku 2006. Aktuální fenomén filmového cestovního ruchu jsem mimo jiné charakterizovala pomocí publikace Nové trendy v nabídce cestovního ruchu autorky Haliny Kotíkové, vydané v roce 2013. K doložení zájmu o tento druh cestování a konkrétních případů jsem čerpala výhradně z elektronických pramenů. Praktickou část jsem postavila na vlastním výzkumu pomocí dotazníkového šetření, abych tak získala podklady pro dosažení cíle své práce a potvrzení či vyvrácení výzkumných otázek.
14
1 Podstata a definování cestovního ruchu Cestovní ruch se vyvíjel již v dobách před naším letopočtem. Pozornost se však této oblasti začala věnovat až začátkem 19. století. Lze na něj pohlížet z různých oblastí, záleží na vědním oboru, který se výzkumem zabývá. Například Hermann von Schullard v roce 1910 poukázal na ekonomický charakter tohoto jevu. Na cestovní ruch nahlížel jako na pohyb cizích návštěvníků vně i uvnitř země či její menší části. Zasahuje však i do celé řady mimoekonomických oblastí. Ze sociálního hlediska se zkoumá chování a jednání účastníků nebo skupin jako účastníků cestovního ruchu a interakce mezi nimi. Z psychologického hlediska se zkoumá psychika návštěvníka, hlavně motivace účasti na cestovním ruchu. Ekologické hledisko zase poukazuje na ekologické vlivy způsobené cestovním ruchem apod. [Hesková, 2006, s. 10-11] Jedna z prvních definic, která je významným mezníkem, pochází od švýcarských autorů a profesorů W. Hunzikera a K. Krapfa z roku 1942. Ti definovali turismus jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, p ičemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti.“ [Kotíková, 2013, s. 83] Na ni navázal C. Kaspar v roce 1971 a obohatil definici o cestování a motivaci účastníka. Její znění je následující: „Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichž místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti“. [Linderová, 2013, s. 12] Cestovní ruch je definován jako „komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prost edí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování za ízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a ve ejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 83]
15
Z hlediska statistiky bylo nutné stanovit definici a přesněji vymezit jednotlivé pojmy z oblasti turismu. Na mezinárodní konferenci o statistice turismu v roce 1991, která se konala pod záštitou Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), se účastníci usnesli, že cestovní ruch je považován za „činnost osoby cestující na p echodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prost edí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, p ičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě“. [Hesková, 2006, s. 11] V mezinárodním cestovním ruchu je daná doba v délce maximálně jednoho roku. V domácím cestovním ruchu pouze šest měsíců. Výdělečná činnost nevylučuje služební, obchodní nebo pracovní cesty, které jsou spojeny s pracovní činností u zaměstnavatele v místě bydliště. Tato definice vylučuje cestování v místě trvalého bydliště, dočasné přestěhování se za prací a dlouhodobou migraci. [Hesková, 2006, s. 11] S cestovním ruchem jsou spojovány i další pojmy, především rekreace a volný čas. Nejsou však uznávány jako synonyma. Volným časem je označována doba, ve které člověk nevykonává pracovní činnost vyplývající z pracovně-právních vztahů, a dále činnost, která nevyplývá z nezbytných přirozených činností. Rozhodující je svobodná volba a očekávání příjemných prožitků. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 615] Rekreací se v užším slova významu rozumí odpočinková činnost vykonávaná ve volném čase nebo o dovolené nebo se může jednat o jednu z forem cestovního ruchu (CR). V širším slova významu jde o využití volného času k regeneraci fyzických a psychických sil. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 485] Ani jeden z pojmů však plně neodpovídá definici cestovního ruchu. Za synonymum je považován termín turismus. [Hesková, 2006, s. 12] Destinací, pro účely této práce, budeme obecně označovat cíl cesty nebo místo navštívené účastníkem CR. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 105]
16
Obrázek 1 Vztah rekreace, volného času, cestovního ruchu, práce a rutinních činností. Zdroj: [Kvítková, 2014, s. 19]
Cestovní ruch je popsán mnoha definicemi. Společné mají prostorové omezení, obsahové a motivační vymezení a časový horizont, kterým se definuje délka pobytu. Od 90. let 20. století jsou do aktivit spojených s cestovním ruchem zahrnuty i služební cesty, které jsou však vymezeny formou jednání a nesmí být podmíněny provozováním výdělečné činnosti. Je to společenský jev motivovaný uspokojením potřeb v oblasti cestování, rekreace, poznávání a volného času. S uspokojováním zmíněných potřeb, které tvoří poptávku CR, musí existovat odpovídající nabídka CR, kterou tvoří destinace CR a poskytovatelé služeb. A to zejména služeb dopravních, ubytovacích, stravovacích, cestovních a informačních míst, průvodcovská činnost, kulturní a rekreační služby. Neméně důležitá je politická a veřejnosprávní aktivita a v neposlední řadě reakce místních komunit. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 83]
1.1 Klasifikace v cestovním ruchu Cestovní ruch se v české literatuře projevuje v různých druzích a formách.
17
Dle M. Heskové a kolektivu je druh cestovního ruchu založen na motivaci nebo účelu cestování. Mezi druhy patří například sportovní cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, myslivecký a rybářský cestovní ruch nebo náboženský cestovní ruch. Formy cestovního ruchu zase vyjadřují příčiny, které cestovní ruch ovlivňují, a důsledky, které přináší. Na formy pohlížíme z různých hledisek:
geografické je dále členěno na domácí, zahraniční, mezinárodní, vnitřní, národní a regionální cestovní ruch
počtu účastníků je rozděleno na individuální, skupinový, masový a ekologický cestovní ruch
způsobu organizování člení na individuální, organizovaný a klubový cestovní ruch
délky účasti vyjadřuje výletním, krátkodobým, víkendovým a dlouhodobým cestovním ruchem
věku účastníků se týká dětí, mládeže, rodiny a seniorů
převažujícího místa pobytu zahrnuje městský, příměstský, venkovský, agroturistiku, horský a přímořský cestovní ruch
Další hlediska jsou podle ročního období, použitého dopravního prostředku, z hlediska dynamiky a ze sociologického hlediska. [Hesková, 2006, s. 21-22] K podobnému členění se připojují i další autoři, například Pásková a Zelenka (2002), Čertík (2001) nebo Francová (2003). Na druhé straně se od něho odvrací Malá (2002), Indrová (2004), Jakubíková (2012) nebo Nejdl (2012), který doporučuje používat nestranný pojem „typ cestovního ruchu“. V zahraniční literatuře se s formou a druhem cestovního ruchu v českém pojetí nesetkáme. [Kotíková, 2013, s. 19-20]
18
Další možné pojetí druhů, forem a typů cestovního ruchu:
Obrázek 2 Členění cestovního ruchu podle Ministerstva pro místní rozvoj. Zdroj: [Linderová, 2013, s. 34]
19
2 Nové trendy cestovního ruchu V současné době je nanejvýš žádoucí vytvářet nové produkty, hledat cílové skupiny a uspokojovat potřeby potenciálních zákazníků. Účastníci cestovního ruchu všeobecně vyhledávají nevšednost, přitažlivost a diverzitu míst, které by mohli objevovat. Vyhovět novým požadavkům se v přítomnosti snaží nové trendy, mezi které můžeme zařadit například gastronomický cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, temný cestovní ruch, svatební cestovní ruch, dobrovolnický cestovní ruch, vesmírný cestovní ruch anebo filmový cestovní ruch, kterému se budu blíže věnovat v kapitolách 3 a 6. [Kotíková, 2013, s. 12]
2.1 Filmový cestovní ruch – charakteristika Filmový cestovní ruch je jedním z nových typů cestovního ruchu. Můžeme ho charakterizovat jako cestovní ruch na místa spojená s filmem. Návštěvníci těchto míst se o dané lokalitě dozvěděli skrze filmové plátno, televizní obrazovku nebo jiné elektronické zařízení. Nejedná se pouze o filmy, ale také seriály či pořady. Filmový cestovní ruch spojuje turismus a filmový průmysl. Lidé objevují lokality, jež viděli v konkrétním filmu, nebo prostor, kde se film natáčel. Nejedná se pouze o exteriéry nebo interiéry, ale i filmová studia, která byla postavena pro tyto účely. Dále do něj řadíme filmové premiéry nebo festivaly. Zájem o filmový turismus závisí na popularitě filmu, ale také na vnitřních potřebách a vnějších podnětech. Motivem není jen ukázka přitažlivého místa, ale může to být také děj, scéna nebo postavy, které diváka osloví a nadchnou. [1] V současnosti je pro filmového fanouška atraktivní účastnit se natáčení nebo pozorování celebrit. Na specifických webových stránkách (www.onlocationvacations.com) naleznou upozornění na aktuální natáčení. Další atraktivitou jsou tematické parky propojené s filmovým motivem, kde se lidé stávají součástí filmové tvorby a příběhů. [Kotíková, 2013, s. 134] V české odborné literatuře se užívá jak název filmový cestovní ruch, tak jeho ekvivalent filmový turismus. Jeho detailnější průzkum je však zatím ve vývoji. [Kotíková, 2013, s. 132]
20
2.2 Definice filmového turismu a vymezení dalších souvisejících pojmů „Filmový turismus zahrnuje cestovní ruch, jehož hlavním motivem je návštěva míst, se kterými je spjatý určitý film či jiné audiovizuální dílo, nebo návštěva atraktivit a událostí, které se vztahují k filmu, seriálu či jiným obdobným audiovizuálním dílům.“ [Kotíková, 2013, s. 132] Z této definice je patrné, že se nejedná jen o místa, kde se film natáčel, ale kde se i odehrál. A nemusí to znamenat, že se v dané lokalitě natáčení opravdu uskutečnilo. Příkladem může být film Statečné srdce, z velké části byl natočen v Irsku, ale zájem o navštívení se projevil v návštěvnosti Skotska. Dále jsou v definici uvedené atraktivity, které jsou s filmem spojené, jako jsou přehlídky, festivaly, výstavy a podobně.
Obrázek 3 Vymezení rozsahu filmového cestovního ruchu. Zdroj: [Kvítková, 2014, s. 35]
Film, jehož synonymum je snímek nebo kinematografie, vyjadřuje souvislou řadu obrázků určených k promítání. [2] 21
Filmový ateliér neboli studio je krytý prostor k natáčení filmů, vybavený filmovou technikou, zařízením a doplňky. Filmový interiér značí natáčení ve vnitřních prostorách a nezáleží, zda jsou reálné nebo uměle vytvořené. Filmové exteriéry označují filmování scén ve vnějších prostorách. [3]
2.3 Historie filmového turismu Filmovému turismu předcházelo cestování na místa spojená s literaturou, tzv. literární turismus. Inspirací k cestování byla místa, kde se odehrávaly ať už reálné či fiktivní příběhy slavných literárních děl. Nebo místa, která byla spojena se slavným autorem, jako je rodiště, místo pobytu či místo skonání. [Kotíková, 2013, s. 131] Mezi nejvíce navštěvovaná místa v ČR patří například Ratibořice - Babiččino údolí proslavené Boženou Němcovou, nebo Jičínsko – Rumcajs a Cipísek od Václava Čtvrtka. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 315] První definice, výzkumy a zaměření se na tento druh cestování se začaly objevovat v zahraničí od 90. let 20. století. Pojmenování se lišilo dle různých autorů a jejich obsahu. Například Film-induced nebo Movie-inducedTourism charakterizoval cestovní ruch motivovaný návštěvou místa spjatého s filmem. Nebo byl popsán jako návštěva destinace či zajímavosti, která byla viděna ve filmu, v televizi, na videu či v kině. Další název byl Film Tourism nebo MovieTourism, kam kromě oblasti spojené s určitým filmem, byly zahrnuty i filmové festivaly, přehlídky, muzea či filmová studia. V české literatuře tento pojem nebyl dosud detailněji zkoumán. [Kotíková, 2013, s. 132] Za jeden z prvních hraných filmů, který měl vliv na návštěvnost destinace, konkrétně na Tahiti, je považována Vzpoura na lodi Bounty natočená v roce 1935. V Evropě podobný efekt vyvolalo dílo Třetí muž. Natočen byl v Rakousku ve Vídni roku 1949. Ještě dalších 55 let lákal příznivce tohoto snímku. Následně to byl film Za zvuků hudby, natočený v rakouském Salcburku v roce 1969. Dodnes 70 procent z 300 000 návštěvníků ročně uvádějí film jako motivaci k cestě do tohoto města. Tyto filmy nebyly součástí plánu destinačního managementu nebo marketingového plánu, stalo se tak díky síle kinematografie. Naopak
22
např. film Krokodýl Dundee byl natočen s cílem propagace destinace a nalákání turistů. Byl natočen v Austrálii v roce 1986 a následně se stal jedním z faktorů, které měly vliv na zvýšení počtu amerických turistů přijíždějících do Austrálie o 20 procent ročně. [1] Sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století vstoupila do podvědomí díky velmi úspěšným filmům, které si získaly své věrné fanoušky po celém světě. Nazýváme je tzv. blockbustery neboli kasovní trháky. Mezi ně se řadí film Čelisti (Jaws) Stevena Spielberga nebo první díly Hvězdných válek (Star wars). Kulisy fiktivního města Mos Espa ze zmíněných Hvězdných válek jsou na jihozápadě Tuniska ponechány dodnes a lákají diváky k návštěvě. V 90. letech to byl velkofilm Jurský park (Jurassic Park) nebo Titanic (Titanic). Tyto velkorozpočtové filmy udělaly dojem na diváka ohromným způsobem. [1] Například do propagace Jurského parku bylo investováno 63 miliónů amerických dolarů. Diváci, po celém světě, rentovali tento vklad na neuvěřitelných 915 milionů dolarů. Díky multikulturním aspektům a překonaným jazykovým bariérám jsou tyto filmy dostupné a srozumitelné pro všechny diváky a touha po poznání místa zprostředkovaného filmovým průmyslem významně roste. [4]
2.4 Konkrétní p ípady filmového turismu v zahraničí V této kapitole bych ráda demonstrovala jednotlivé snímky a jejich moc a působení na diváka. Vybrala jsem filmové série Pána Prstenů, Harryho Pottera a film Pláž.
2.4.1 Pán prstenů (The Lord of the Rings) – Nový Zéland Zářivým a jasným příkladem síly zobrazení destinace ve filmu je trilogie Pána prstenů (Lord of Rings) režiséra Petera Jacksona natočená v letech 2001, 2002 a 2003 na Novém Zélandu. Není vymezen přesný přínos filmů, ale má se za to, že přispěl cestovnímu ruchu hodnotným způsobem. Tehdejší vláda zareagovala a označila Nový Zéland za „domov Středozemě“ a neváhala vynaložit i další prostředky, aby byl dopad filmů co nejsilnější. [1] Například napodobenina městečka Hobitín přilákala v průměru 2050 lidí denně. Od uvedení premiéry Pána prstenů v roce 2001 vzrostl počet turistů přibližně o milion lidí. Ministerstvo pro podnikání, inovace a zaměstnanost uvádí, že v období od července roku 2013 do června roku 2014 potvrdilo 13 procent z 2,78 milionů příchozích, že důvodem trávení dovolené na Novém Zélandu jsou právě Jacksonovy snímky. [5]
23
Pro filmový průmysl je Pán prstenů jedním z nejúspěšnějších projektů v dějinách. Za všechny tři díly bylo pouze v kinech utrženo okolo 3 miliard dolarů. [6]
2.4.2 Harry Potter (Harry Potter) – Velká Británie Mezi zásadní příklady vlivu kinematografie na cestování patří v Evropě Velká Británie a příběh Harryho Pottera od spisovatelky J. K. Rowlingové. Tento neskutečně přitažlivý příběh byl rozdělen do sedmi dílů, z nichž poslední díl má dvě části. Natáčení jednotlivých dílů probíhalo v rozmezí let 2001 až 2011 a pro Potterovské milovníky to bylo jistě dlouhých deset let, než se dočkali poslední klapky. Hrad Alnwick, oxfordská univerzitní kolej Christ Church a londýnské nádraží King´s Cross se staly symboly, které touží vidět ne-jeden z příznivců této filmové série. Již na zmíněném hradu Alnwick, kde byly natočeny exteriéry Bradavic, stoupl zájem o prohlídky o 120 procent, gloucesterskou katedrálu toužilo vidět o 100 tisíc více turistů za rok a v opatství Lacock se návštěvnost zdvojnásobila, a to vše již od prezentace prvního dílu v roce 2001. V britských filmových studiích Leavesden se natáčela převážná většina Potterovské série. V březnu roku 2012 byla otevřena veřejnosti, kde si příznivci mohli prohlédnout originální kostýmy, rekvizity a prostory. [7] Tržby ze zpřístupnění ateliérů v roce 2013 se vyšplhaly na téměř 84 miliónů liber (skoro 3 miliardy korun). V roce 2015 utržila společnost 32 miliónu liber (přes 1,1 miliardu korun). [8] Filmovému průmyslu jen závěrečný díl vynesl necelých 1,342 miliard dolarů a stal se tak nejvýdělečnějším snímkem z celé série. [9]
2.4.3 Pláž (Beach) - Thajsko Dalším zahraničním filmem, který je spojován s vlivem cestovního ruchu na destinaci, je film Pláž režiséra Dannyho Boyla z roku 2000. Průzračná voda a přírodní scenérie okouzlily nejednoho diváka. Natáčení zpopularizovalo pláž na souostroví Phi Phi, především zátoku Ao Maya, která se následně stala vyhledávaným turistickým cílem Thajska. Po uvedení do kin se v roce 2000 stala zátoka tzv. celebritou. Snímek však všeobecně zvýšil zájem i o ostatní thajské ostrovy. [10] Nejedna cestovní kancelář poukazuje na tuto destinaci v souvislosti s filmem Pláž, který prezentoval ostrov jako ráj s nebesky průzračnou vodou a nádhernými plážemi. Do té doby znalo toto místo jen pár dobrodruhů a individuálních cestovatelů. [11]
24
2.5 Pozitivní dopady filmového cestovního ruchu
proslavení místa a získání popularity
atraktivita pro zájemce toto místo vidět a poznat
příležitost pro místní obyvatelé, kteří dostávají možnost rozvíjet podnikání, například prodej suvenýrů, průvodcování nebo v ubytovacích a stravovacích zařízeních
finanční přínos celému regionu
celoroční potenciál pro návštěvnost
zařazení zájezdu do nabídky cestovních kanceláří a agentur
přiblížení cizím kulturám
uspokojení touhy po cestování a poznávání filmových míst pro filmového turistu [1]
2.6 Negativní dopady filmového cestovního ruchu
dopad na životní prostředí, z důvodu zvýšení návštěvnosti, ale i produkce filmu, která si mění a přizpůsobuje přírodní nebo kulturní okolí k obrazu svému
dopravní zátěž a znečištění ovzduší
zvýšení cen zboží a služeb
nespokojenost filmového turisty vzniklá na základě rozporu místa zobrazeného ve filmu a reálného pohledu
změny v chování člověka, například násilné chování
iritace místních obyvatel vůči návštěvníkům i filmovým tvůrcům. [1]
25
3 Filmový průmysl Film je poměrně mladé umění, tedy ve srovnání s literaturou, malířstvím nebo divadlem, o to však vlivnější. Předává nám cenné zkušenosti, vypráví příběhy, vyjadřuje emoce a podněcuje myšlenky. Film je závislý na složité technice, vyžaduje spolupráci mnoha lidí a bez peněz se v žádné fázi tvorby neobejde. Filmy nám poskytují zábavu nejen v našich domovech, ale také v kinech, kancelářích, autech, autobusech i letadlech. Ke vzniku filmů je zapotřebí součinnosti několika faktorů. Představivost a obtížná práce filmařů, kteří filmy vytvářejí. Náročná filmová technika, která obrazy zachycuje a promítá, jakou jsou komplikované kamery, osvětlovací soustava, vícestopá mixážní studia, výkonné laboratoře a počítačové efekty. A pak také je nutné mít finanční zdroj, který zaplatí celý průběh výroby filmu. Mohou to být různé společnosti nebo jednotlivci. „Natáčení filmu můžeme chápat jako dlouhý proces rozhodování, a to nejen režiséra, ale všech odborníků, kte í pracují v jeho týmu. K prvnímu rozhodování dochází, když se píše scéná a vytvá ejí se jednotlivé prvky, další jsou na po adu každého dne natáčení, zejména když se naskytnou nečekané problémy nebo p íležitosti. A pokračují až do posledního záběru filmu.“ [Bordwell, Thompsonová, 2011, s. 24] Během celého průběhu filmování musí každý člen týmu dělat důležitá rozhodnutí, od výběru herců, míst natáčení, osvětlení, výběr kostýmů, časového prostoru až po vizážistické a stylistické ztvárnění postav. Umění filmu má dva aspekty - formu a styl. „Forma je souhrn všech částí filmu, které jsou pospojovány a utvá eny na základě vzorců jako opakování a variace, dějové linie nebo rysy postav. Styl je způsob, jakým film využívá natáčecí postupy.“ [Bordwell, Thompsonová, 2011, s. 25] Filmová díla, jakožto i jiné umění, v nás zanechávají zážitek, podněcují náš zájem, vytvářejí emoce a rozvíjejí fantazii. Často se vyjadřujeme o filmech, že nás pohltily, dostaly nebo naopak nezaujaly. [Bordwell, Thompsonová, 2011, 23] Síla filmu a moc kinematografie ovlivnila dějiny lidstva velmi významným způsobem. Od počátku má mimořádnou dynamiku ve smyslu mísení se umění s průmyslem. Od počátku své existence se globalizuje. Má mezinárodní povahu, dokáže oslovit diváky bez ohledu na zemi 26
či jazyk původu. Film je jedním z nejvlivnějších médií. Každý si vybaví nejen ty nejdojemnější nebo nejnapínavější momenty z filmů, ale vzpomene si také, kdy se chtěl v obyčejném životě chovat stejně laskavě, nesobecky, drsně či soucitně, jako ony nadživotní postavy na plátně. Způsob oblékání, typ účesu, řeč a chování formují filmy, nabízejí estetické zážitky, náhled do jiných kultur a pochopení nových způsobů myšlení. Vyprávění je jedním ze základních způsobů, jakým člověk vnímá smysl světa. A film můžeme chápat jako synonymum pro vyprávění příběhu, minulých událostí i vymyšlených příběhů. [Thompsonová, Bordwell, 2011, s. 15-17]
27
4 Filmový cestovní ruch v České republice Tento druh trávení volného času v sobě skrývá návštěvu především přírodních oblastí a kulturně-historických míst, které byly viděny ve filmu nebo jiném televizním pořadu. Je to specifická forma cestování, která v současné době nabývá na důležitosti. Čeká republika je oblíbeným místem nejen pro české, ale i zahraniční filmové produkce. Je spojována s dlouholetou tradicí tohoto průmyslu, s profesionálním přístupem místních produkčních skupin a jedinečností míst, které se v Čechách nacházejí. [12]
4.1 Podpora filmového turismu v ČR 4.1.1 Filmová místa.cz Určitě každý z nás si při sledování hlavně českého filmu, ale i zahraničního v případě, že se natáčel v České republice, položil otázku, kde se scény ze sledovaného filmu natáčely? Na základě toho byl v České republice spuštěn projekt Filmová místa.cz, který je webovou databází filmových míst. Na těchto stránkách nám autoři prozrazují, kde se daný film natáčel a zároveň kde ho najdeme. Nalezneme zde záběry z dob natáčení i současné fotografie, interaktivní mapu s možností stáhnout si filmová místa do mobilních telefonů, dále také informace o filmu, o hercích, kdo ho režíroval, zemi původu a z kterého roku film pochází, popřípadě délku filmu. Založení stránek bylo inspirováno online encyklopedií Wikipedia. Každý z nás může zasílat své příspěvky, které jsou kontrolovány, opravovány, schváleny redaktorem a následně vkládány na stránky. Čím přesnější informace uživatel uvede, tím snadnější je jejich publikace. Filmová místa.cz (www.filmovamista.cz) podporují i hledání skrytého objektu zvané cache (kešky) prostřednictvím geocachingu. Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS p i hledání cachí, o němž jsou známy jen jeho geografické sou adnice. Člověk zabývající se geocachingem, bývá označován slovem geocacher. Po objevení cache (a zapsání nebo výměně obsahu) ji nálezce opět uschová a zamaskuje. [13] Geocaching je jakýmsi průvodcem po neznámém místě. Cache upozorní na zajímavost a nabádá k návštěvnosti. A jejím prostřednictvím se návštěvník dozví o tom, že zrovna na tomto místě byl natočen konkrétní film. Autoři portálu hledají cache, které by se hodily do
28
série filmových míst, a kontaktují jejich autory a podají informace o filmech či seriálech, které se na konkrétním místě natáčely a další podrobnosti. Projekt sdílí databází s anglickou verzí Movieloci.com, kde mohou přidávat příspěvky lidé z celého světa. [14]
4.1.2 Czech tourism Czech tourism neboli také Česká centrála cestovního ruchu byla založena v roce 1993. Zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj a hlavním účelem centrály je propagace ČR jako destinace cestovního ruchu v ČR i zahraničí. V červnu roku 2015 spustila tato státní příspěvková organizace projekt s názvem „Česko – země jako z filmu“. Cílem byla podpora cestovního ruchu v turistických regionech České republiky. Prostřednictvím známých filmů a seriálů, nejenom českých, ale i zahraničních, a za použití digitálních technologií bylo Česko prezentováno novým způsobem. Pomocí portálu www.zemefilmu.cz podává informace o filmových místech v jednotlivých regionech, včetně detailní mapy, fotografií, popisu jednotlivých míst a užitečných informací a zajímavostí. Ojedinělostí je mobilní aplikace Czech Film Trips, která prolíná filmovou fikci a reálnými zážitky z cestování. Uživatelé chytrých telefonů, tabletů a jiných mobilních zařízení jsou motivování k prožití vlastního filmového příběhu na místech v České republice. Což bylo důležitým aspektem tohoto produktu cestovního ruchu, jelikož se kampaň odehrávala především v online prostředí. Jako doplnění byl produkt představen v českých a slovenských kinech, dále v informačních brožurách a lokačních mapách distribuovaných v informačních centrech. Databázi lze propojit s GPS lokalizací a zjistit, zda se v okolí pobytu nachází nějaké filmové místo. Příležitost mají nejen domácí turisté, ale i zahraniční návštěvníci. Jazykové verze jsou dostupné v anglickém, německém a polském jazyce. Projekt byl ukončen v září roku 2015. Inspirací bylo zvýšení návštěvnosti na Novém Zélandu, který se proslavil jako Středozem ve filmové trilogii Pán prstenů. Výsledky z projektu jsou následující: Celkový počet stažení aplikace je 30 196, z toho 12 612 v rámci ČR. Celkový počet registrovaných uživatelů je 5 600. Návštěvnost stránek okolo 50 000. Cíle, které byly v ČR stanoveny, byly splněny na 100 procent. Kinoreklamu v českých kinech shlédlo 301 715 návštěvníků kina. [15]
29
4.1.3 Filmová studia Barrandov Filmová studia Barrandov patří k jedněm z největších studií v Evropě. Byla založena roku 1931 na základě myšlenky Ing. Václava Havla, otce bývalého prezidenta ČR. [16] Od počátku nabízí své prostory k tvorbě kinematografie pro místní i zahraniční filmaře. Služeb využívají především zájemci z USA, Velké Británie, Francie, Německa a Ruska. Kromě filmů se v posledním desetiletí těší své oblibě i produkce filmové a televizní reklamy. [17] Barrandovská studia nabízí komplexní služby na jednom místě. K dispozici jsou ateliéry, pozemky, kostýmy, rekvizity, dekorace, audiovizuální postprodukci, pronájem filmové techniky nebo služby zvukového studia. [18]
4.1.4 Czech Film Commission Filmová kancelář Czech Film Commission byla založena v roce 2004 v rámci neziskové organizace České filmové komory, o.p.s. V lednu 2013 se stala součástí příspěvkové organizace ministerstva kultury Národního filmového archivu. Posláním kanceláře je propagace České republiky jako přitažlivé filmové destinace a jejím úkolem je přilákat zahraniční filmové tvůrce a poskytnout jim zdroj informací o českém audiovizuálním průmyslu. Zprostředkovávají spolupráci mezi místními a cizími společnostmi a institucemi. Zlepšují podmínky pro filmovou tvorbu na národní i krajské úrovni. Cílem je stálé a přívětivé prostředí, které je schopné soutěžit i ostatním zemím. [19]
4.2 Jednotlivé p ípady filmového turismu v ČR Na základě otázky č. 9 v dotazníkovém šetření, které bude detailněji analyzováno v kapitole 7, jsem vybrala několik lokalit, jež mají respondenti nejvíce spojené s filmovým průmyslem. V první řadě je to hlavní město Praha, následuje Telč, zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Červená Lhota Karlovy Vary. Na jednotlivých místech se pokusím prokázat zájem o destinaci na základě zhlédnutí filmu.
4.2.1 Praha – Jen my víme kde (Somewhere only we know), 2014 V první polovině roku 2015 se zvýšil zájem čínských turistů o naše hlavní město. Nelze konkrétně vyčíslit, kolik jich přesně přijelo na základě zhlédnutí filmu, ale od února 2015, kdy 30
měl snímek „Jen my víme kde“ premiéru a vidělo ho okolo miliónu čínských diváků, byl v pražské metropoli zaznamenán 4 procentní nárůst čínských návštěvníků, než tomu bylo v roce 2014. Je evidentní, že čínští filmoví tvůrci si tuto naši lokalitu oblíbili, jelikož se zde natáčel i další film Cities in Love, který bude do kin teprve uveden. Další dílo zde bude teprve natáčeno od září 2016 a v plánu jsou i další snímky. [20] S Prahou je spojeno mnoho zahraničních snímků, především z kolébky západních zemí. Namátkou bych chtěla jmenovat filmy:
Bídníci – Francie z roku 1999,
XXX – USA z roku 2000,
Agent bez minulosti – USA, Německo z roku 2002,
Česká spojka – USA z roku 2002,
Casino Royal – USA z roku 2006,
Iluzionista – USA z roku 2006,
Hannibal – zrození – Velká Británie z roku 2007
G.I. Joe – Rise of Cobra - USA z roku 2009
Unlocked – USA z roku 2015. [21]
4.2.2 Telč Město Telč přitahuje české i zahraniční filmaře. Z české tvorby jsou to především pohádky, které jsou natáčeny na místním zámku a okolí. Prvním a zároveň významnějším počinem byla pohádka Pyšná princezna z roku 1952. Dále pak Hudba z Marsu, Svatby pana Voka, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí nebo Kouzelný měšec. Dřívější senátor města Václav Jehlička potvrdil přínos natáčení ve spojitosti s lákáním turistů do města. A označil ho za živé a věrohodné doporučení, významnější než internet nebo reklamní materiál. Kastelán Bohumil Norek také uznal, že i když při náročnějších scénách dochází k uzavření zámku, je kladů vyplývajících z přítomnosti filmařů mnohem více. Jako příklad uvedl bezplatnou reklamu a reprezentaci města. A upozornil na důležitý fakt, že zvýšení zájmu návštěvnosti přichází v několika vlnách. První při přítomnosti štábu a druhá po uvedení premiéry. [22]
4.2.3 Hluboká nad Vltavou Město Hluboká nad Vltavou se může pochlubit krásným gotickým zámkem totožného jména. I tato stavba bývá přitažlivou dominantou pro filmové štáby. Stejně jako zámek v Telči je 31
zámek Hluboká nad Vltavou spojený především s pohádkou Pyšná princezna (1952). V 70. letech se zde natáčely příběhy pana Tau a v 80. letech Šípková Růženka německé výroby. V nedávné době své prostory zámek propůjčil pohádce Tři Bratři (2014). Předtím byla v natáčení dlouhá mezera. Ze zahraničních zdrojů tu natáčela americká produkce různé reklamy. V rozhovoru s kastelánem zámku Hluboká nad Vltavou Miroslavem Pavlíčkem je zmíněn fakt, že každý povedený film je pro zámek dobrou reklamou. [23] V rozmezí let 2011 až 2015 je zaznamenána stoupající tendence návštěvnosti zámku. Nic nedokazuje, že by pohádka Tři Bratři dokázala tuto hladinu zvednout, ale je evidentní, že nárůst v roce 2015 byl větší než v předchozích letech – viz tabulka. Můžeme se pouze domnívat, že film pohádka Tři bratři podpořila zájem o prohlídku zámku, potvrdit to však nelze. Navíc ve výše zmíněném rozhovoru místní kastelán uvádí, že za zvýšení návštěvnosti zámek vděčí hlavně ruským klientům. [24], [25] Rok Ná ště ost v tisí í h Nárůst v tisí í h 2011 245 2012 252 7 2013 257 5 2014 263 6 2015 273 10 Tabulka 1 Návštěvnost na zámku Hluboká nad Vltavou Zdroj: [24], [25]
4.2.4 Červená Lhota Obec Červená Lhota představuje především renesanční zámek, který vstoupil do paměti pohádkou Zlatovláska (1973). Mezi další pohádky, se kterými je spojován, patří pohádka Princezna na hrášku (1976), O kráse a štěstí (1985) a O zatoulané princezně (1987). Z filmové tvorby bych zmínila Svatby pana Voka (1979) a příběhy pana Tau (1988). Po roce 2000 se zámek objevil v americko-francouzské komedii Au Pair II aneb pohádka pokračuje a v jednom
díle
českého
seriálu
Nemocnice
na
kraji
města
(2008).
Vzhledem
k současnému nízkému zájmu filmařů těžko budeme hledat spojitost mezi filmem a návštěvností. Za zmínku však stojí fakt, že po odvysílání Zlatovlásky roku 1975, zůstala historicky rekordní návštěvnost nepokořena. [26], [27]
32
4.2.5 Karlovy Vary S městem Karlovy Vary je úzce spjatý Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Spolu s festivaly
v Cannes,
Berlíně,
Benátkách
a např.
v Tokiu
patří
mezi
skupinu
nespecializovaných festivalů se soutěží celovečerních hraných filmů. Každým rokem představí okolo 200 filmů z celého světa. Účastníky festivalu jsou v první řadě proslulý herci a důležití filmoví tvůrci. Veřejnosti nabízí důkladně sestavený program a exkluzivitu zhlédnutí nových filmů, které jsou představeny vůbec poprvé. První festival se v Karlových Varech uskutečnil v roce 1947. Od roku 1994 stojí v čele organizace herec Jiří Bartoška a filmová žurnalistka Eva Zaoralová. Společně dokázali festivalu vrátit prestiž a pozornost odborné i laické veřejnosti. Cílem festivalu je podpora filmového umění a mezinárodní výměna a propagace filmů. Festivalu se pravidelně účastní okolo 11 000 diváků a prodaných lístků je na 120 000. [28] Pro detailnější představu uvedu pár čísel z loňského ročníku (2015). Festivalu se zúčastnilo 12 857 potvrzených účastníků, 547 filmových tvůrců, 1017 filmových profesionálů a 670 novinářů. 35 filmů si odbylo světovou premiéru, 26 mezinárodní a 12 evropskou. [29] Na zájem o účast na festivalu můžeme pohlížet jak z pohledu filmového fanouška, jehož hlavním důvodem jsou promítané filmy, tak z pohledu nezúčastněného diváka, který vyhledává přítomnost celebrit – viz bod 3.1.
33
5 Psychologické aspekty účasti na filmovém turismu 5.1 Motivace, motiv K vykonání jakékoliv činnosti, v mém případě účasti na filmovém cestovním ruchu, je zapotřebí motivace, která je hnacím motorem pro jakoukoliv aktivitu. Usměrňuje naše chování a jednání a pohání nás k dosažení cíle a následnému uspokojení. Motivace, pochází z latinského slova movere = hýbat, pohybovat, vyjad uje souhrn všech skutečností, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal či nekonal. Základním zdrojem lidské motivace jsou vnit ní pot eby a vnější pobídky (incentivy). [Čechová, Rozsypalová, 2001, s. 27] Je to také proces usměrňování, udržování a energetizace chování, které vychází z biologických zdrojů. [Hartl, Hartlová, 2009, s. 328] Dle Vágnerové jsou motivy faktory, které aktivizují lidské chování, zamě ují je na určitý cíl a v tomto směru je udržují po určitou dobu. Takto navozené jednání smě uje k upokojení určité pot eby. [2004, s. 168] Nakonečný upřesňuje rozdíl mezi motivem a motivací. Motivem je vědomí cíl či záměr, který určuje lidské chování. Motivaci charakterizuje jako děj, který probíhá po spuštění motivu, tedy proces zaměřený na dosažení cíle. [2009, s. 246] V cestovním ruchu se motivací rozumí spojení vnitřních a vnějších stimulů, které směřují k uskutečnění cestování. [Zelenka, Pásková, 2012, s. 356] Ve filmovém turismu můžeme motivaci chápat jako spojení vnitřních a vnějších stimulů, které směřují k uskutečnění cestování spojenému s filmovou tématikou. Vnitřním zdrojem motivu je například potřeba vidět místo natáčení konkrétní scény. Vnějším podnětem je konkrétní scéna zobrazená ve filmu. Uspokojení může nastat, když člověk stojí na místě, kde se scéna odehrála, může tak znova prožívat emoce, které cítil při sledování oblíbeného snímku. Motivem může být porovnání skutečných míst s těmi, které byly prezentovány filmovými tvůrci. Nebo to může
34
být milovaný herec či herečka, kteří se pohybovali v prostorách, jež díky tomu člověk touží navštívit.
Obrázek 4 Motivační proces
Zdroj: [Palatková, Zichová, 2014, s. 39]
5.2 Pot eby Pot eba je vlastnost organizmu, která pobízí k vyhledávání určité podmínky nezbytné k životu, pop ípadě k vyhýbání určité podmínce, která je nep íznivá pro život. Vnější pobídky jsou podněty nebo události, které mohou vyvolat u člověka určitou pot ebu a které ji mohou i uspokojit, pop ípadě vyvolávají pot ebu jednání proti vnější pobídce (hrozí-li nebezpečí). Vnit ní pot eby jsou spjaty s vnějšími pobídkami, pobídka z vnějšku posiluje nebo oslabuje vnit ní motiv. [Čechová, Rozsypalová, 2001, s. 27] Uvědomění si důvodu našeho chování, co nás vede k činnosti nebo rozhodnutí je důležitým prvkem k uspokojení potřeby. Potřeba je součástí motivačního procesu. Uspokojení potřeby je hnací silou na cestě k dosažení cíle. Z hlediska psychologie rozdělujeme potřeby na vrozené neboli primární, kam řadíme fyziologické potřeby, a získané neboli sekundární, pod něž spadají potřeby bezpečí, jistoty, společenské potřeby a ostatní. Z pohledu turismu členíme v první řadě potřeby na motivační neboli primární, jejichž hlavním cílem je účast na turismu. Do nich řadíme:
regeneraci fyzických a psychických sil,
poznání v širším slova smyslu,
sociální kontakty či vazby,
profesní motivy. 35
A na druhé straně jsou to potřeby realizační nebo sekundární, do nichž patří stravování, přechodné ubytování apod. Každý člověk má individuální uspokojování potřeb, podílí se na něm nejen interní stránka člověka, ale i vnější faktory. V tomto smyslu bych zmínila ještě i následující faktory, které mají vliv na uspokojování potřeb. Faktory motivační nás navigují k potřebě účasti na turismu a určují, zda se jedinec účastnit chce. Faktory limitující nám říkají, zda se jedinec účastnit může a jakým způsobem. [Palatková, Zichová, 2014, s. 39-41]
5.3 Prožitky Právě prožitky, které jsou neopakovatelné, v nás vyvolávají touhu po poznání a potřebu cestovat. Jejich pojetí je různorodé, vyjadřují emoce, jsou spojeny s city, náladami nebo zážitky. Prožitek je kombinací emočního ladění se zaměřením pozornosti myšlenkového, popřípadě fantazijního doprovodu. [Štýrský, Šípek, 2011, s. 59] Autoři Štýrský a Šípek uvádí rozdělení prožitků vnímaných při cestování dle Schobera (1993) na následující oblasti. 1. Explorativní prožitky souvisí s pátráním po informacích nebo výzkumech, s vymýšlením něčeho nového, neprozkoumaného a zvláštního, co odreaguje od monotónních dní. Může to být objevování nepoznaného objektu nebo záhadný objekt. 2. Sociální prožitky znamenají trávení času s jinými lidmi než jen s těmi, se kterými se setkáváme v běžném osobním, studentském nebo pracovním životě. Takový prožitek se stává důležitou kompenzací nedostatku času na sebe navzájem. Přínosem může být aspekt „konečnosti“ takovýchto vztahů. S koncem výletu, návštěvy nebo dovolené končí i vazba na druhé. Taková forma „volného přátelství‘ je sama o sobě osvobozující a uvolňující. 3. Biotické prožitky se vztahují k nevšedním fyzickým podnětům a prožitkům. Příkladem může být horská túra, po které je zmožené celé tělo. 4. Optimalizované prožitky vyplývají z příznivého dopadu a důsledku cesty. Jsme chváleni za odvahu nebo pěkné opálení. Dojem z cestování pak přetrvává i v běžném životě. [Štýrský, Šípek, 2011, s. 59]
36
6 Praktická část Praktická část je zaměřena na dotazníkové šetření. Nejprve jsem sestavila dotazník a stanovila výzkumné otázky. Cílem bylo posoudit zájem o cestování a o destinaci mezi studenty VŠPJ na základě zhlédnutí filmu a zodpovězení výzkumných otázek. Dále je v této části práce charakterizován soubor respondentů, vyhodnocení a interpretace dotazníku a diskuse, ve které jsou sumarizovány zjištěné výsledky.
6.1 Výzkumné otázky 1. Cestují studenti oboru Cestovní ruch VŠPJ na místa spojená s filmem nacházející se v ČR častěji než studenti ostatních oborů VŠPJ? 2. Podporuje zhlédnutí filmu zájem o cestování studentů VŠPJ? 3. Navštěvují studenti VŠPJ, kteří znají webovou stránku www.filmovamista.cz více filmové ateliéry či místa spojená s filmem než ostatní, kteří jí neznají?
6.2 Sestavení dotazníku Získávání informací bylo provedeno kvantitativním výzkumem formou elektronického dotazníku. Otázky byly vlastní a byly sestaveny ve spojitosti s cestovním ruchem a filmovou tématikou. Dotazník byl anonymní a byl vytvořen na internetovém portále „Survio.com“ pod následujícím
odkazem
http://www.survio.com/survey/d/A6K3M1J8T9C4R3O4M.
Byl
rozeslán prostřednictvím sociální stránky Facebook, kde mají studenti VŠPJ uzavřené skupiny. Konkrétně byla oslovena kombinovaná forma studentů Cestovního ruchu, skupina Finance a řízení a společná skupina pro všechny studenty VŠPJ. Respondenti byli dotazováni během měsíce listopad 2015. V dotazníku byly položeny především uzavřené otázky, z celkového počtu 19 dotazů jich bylo 16 uzavřených, 1 otázka byla otevřená a 2 byly kombinací obou druhů. Hlavním cílem šetření bylo posoudit zájem o cestování a o destinaci mezi studenty VŠPJ na základě zhlédnutí filmu. Kromě cíle byly stanoveny výzkumné otázky, které jsou vypsané v bodu 8.1.
37
6.3 Charakteristika souboru Do dotazníkového šetření se zapojilo 116 studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Dotazováni byli muži i ženy nejen z oboru cestovní ruch, ale také z ostatních oborů VŠPJ. Patří sem obory Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi, Aplikovaná informatika, Počítačové systémy, Porodní asistentka, Zdravotně sociální pracovník, Všeobecná sestra a Komunitní péče v porodní asistenci. Věkovou kategorii jsem rozdělila na studenty do 29 let a od 30 let výše. Důvodem bylo porovnání věkových kategorií. Studenti nad 30 let již pravděpodobně žijí v páru a mívají děti. Studenti do 29 let bývají svobodní nebo v páru, ale bez závazků. Níže uvedené grafy se týkají identifikace respondenta a byly zařazeny na konec dotazníku pod čísly 17, 18 a 19.
Jste stude t VŠPJ o oru:
Cesto í ru h
43% 57%
Ostat í o ory
Graf 1 Rozlišení studentů VŠPJ
Zdroj: Vlastní tvorba Studenty jsem rozdělila na studenty oboru Cestovní ruch a ostatní obory VŠPJ. Z grafu je zřejmé, že o 16 studentů (14%) převážila skupina cestovního ruchu nad studenty ostatních oborů.
38
Jste:
31% Muž Že a
69%
Graf 2 Pohlaví
Zdroj: Vlastní tvorba Pohlaví je jedním z nejuváděnějších kritérií veškerých výzkumů. Jak je vidět, mého dotazníkového šetření se zúčastnilo 80 žen (31%) a 36 mužů (69%).
Věko á kategorie:
16% Do 29 3 a ýše
84%
Graf 3 Věk
Zdroj: Vlastní tvorba Převážná většina dotazovaných studentů, přesně 98 (84%), je ve věku do 29 let. V kategorii nad 30 let odpovídalo 18 studentů (16%).
39
6.4 Vyhodnocení a interpretace dotazníku
1. Sledujete filmy?
Ano
Graf 4 Četnost sledování filmů
Zdroj: Vlastní tvorba U první otázky odpověděl kladně plný počet respondentů. 116 studentů (100%) sleduje filmy. Vzhledem k věku dotazovaných, množství televizních programů a současné dostupnosti stažení audiovizuálních materiálů na internetu není tento výsledek překvapující.
2. Cestujete po ČR?
7%
Ano Ne
93%
Graf 5 Četnost cestování po ČR
Zdroj: Vlastní tvorba
40
Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo 108 respondentů (93%), že cestuje po ČR, zbylých 8 (7%) uvedlo zápornou odpověď. Zájem o cestování je tedy v převážné většině pozitivní. Ti, co uvedli zápornou odpověď, pokračovali otázkou číslo 6.
. Z jakého dů odu estujete?
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Vol ý čas
Za poz á í
Ji é
Graf 6 Důvod cestování po ČR
Zdroj: Vlastní tvorba V této otázce mohli respondenti volit více možností. Z grafu můžeme vidět, že nejvíce cestují za poznáním, o něco méně z důvodu volného času, malá část dotazovaných zvolila také možnost jiné důvody. Nejčastěji zmiňovali cestování za přáteli, za rodinou, do školy, za zábavou, relaxací nebo sportem.
. Kde hledáte i spira i k esto á í? 4% 7%
8%
9%
Doporuče í Internet Televize Tiště é zdroje
72%
Ostat í
Graf 7 Inspirace cestování po ČR
41
Zdroj: Vlastní tvorba Zde 84 respondentů (72%) odpovědělo, že hledá inspiraci na internetu, zbylých 32 odpovídajících (28%) uvedlo zdroje televizi, tisk, všechna média, naplňování dávných snů navštívit dané místo, inspirací jsou děti, propagační letáky, škola, doporučení, knihy a vlastní nápady. Nikdo z dotazovaných nezvolil variantu rádio.
. Jak často estujete?
6% 20% Při liž ě jed ou týd ě Několikrát za rok 74%
Několikrát za
ěsí
Graf 8 Četnost cestování po ČR
Zdroj: Vlastní tvorba Možnost necestuji, nezvolil nikdo. Jelikož odpovídalo 108 (93%) z původního počtu respondentů, můžeme z toho usuzovat, že odpovídající volili pravdivou možnost a nedošlo tak k rozporu s otázkou číslo 2.
42
. Účast ili jste se ěkdy: 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Fil o ého festivalu
Fil o é pre iéry
Ne a e á záje
Ne ale á záje
Graf 9 Účast a zájem o filmovou premiéru či festival
Zdroj: Vlastní tvorba V této otázce se vracíme k plnému počtu respondentů. Z nabízených možností mohli odpovídající volit více variant. Nejvíce odpovědí získala kolonka Ne, ale mám zájem se zúčastnit. Přesně se jedná o 44 studentů. Nezanedbatelná část uvedla i účast na filmovém festivalu nebo premiéře. 24 odpovídajících nemá zájem a ani se nikdy neúčastnili podobné akce.
. Už jste ěkdy a ští ili fil o é ateliéry?
21%
Ano 79%
Ne
Graf 10 Návštěvnost filmových ateliérů
Zdroj: Vlastní tvorba
43
Z výše uvedeného grafu je zajímavé, že 92 studentů (79%) navštívilo filmové ateliéry, což je místo, kde se natáčí filmy. Je to pozitivní a překvapující zjištění pro můj výzkum, jelikož z tohoto výsledku můžeme usuzovat, že filmový průmysl ovlivňuje návštěvníky a láká je do míst natáčení. Návštěvy těchto míst jsou oblíbené mezi filmovými fanoušky. Mohou si zde detailněji prohlédnout a prozkoumat nejen ateliéry, ale také kostýmy a kulisy. [18]
. Kolik jste o hot i utratit za a ští e í desti a e spoje é s fil e prů ěhu roku 5% 5% Kč
42% 48%
do
Kč
Od
do 5
Nad 5
Kč
Kč
Graf 11 Útrata za navštívení destinace spojené s filmem
Zdroj: Vlastní tvorba Na výběr měli respondenti 4 možnosti. Skoro polovina z dotazovaných 55 (48%) uvedla možnost do 1000 Kč. Velmi kladná je i druhá možnost, která získala 49 hlasů (42%), a to od 1001 do 5000 Kč. Studenti potvrdili, že jsou ochotní do cestování spojeného s filmovým průmyslem investovat menší či větší částku peněz.
44
. Z áte ějaká ísta ČR, kde se atáčel český/zahra ič í fil ? 70 60 50 40 30 20 10 0
Ne
Ano
Graf 12 Znalost měst nebo míst spojených s filmem
Zdroj: Vlastní tvorba Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat vlastními slovy a vyjmenovat libovolný počet měst nebo míst, které se jim vybaví ve spojitosti s natáčením filmů. Tudíž nemůžeme hodnotit, že se jedno místo rovná jednomu hlasu. 14 studentů odpovědělo ano, ale nenapsali žádné místo, proto nejsou v grafu zobrazeni. 12 studentů odpovědělo, že nezná žádné místo, kde se natáčel nějaký film. Nejvíce zmiňovaným městem byla Praha, 63 studentů jí má spojenou s filmovou tématikou. Daleko za ní pak Telč s 18 hlasy. Zámky Hluboká nad Vltavou a Červená Lhota získaly po 10 hlasech a po 8 hlasech získaly Karlovy Vary a Karlštejn. Méně než 6 hlasů získaly například Dalešice, Hoštice, Lipnice nad Sázavou nebo České Švýcarsko.
45
. Na ští ili jste ěkteré z tě hto
íst?
19%
Ano 81%
Ne
Graf 13 Návštěva uvedených míst
Zdroj: Vlastní tvorba Další velmi kladný výsledek: 94 respondentů (81%) navštívilo místa, které mají spojené s produkcí filmu. Neznamená to sice, že to byl důvod k návštěvě, ale mají povědomí o spojitosti místa s produkcí filmů.
. Byla á ště a pod ik uta a základě zhléd utého fil u?
9% 22% 69%
Ano Byl to z
oti ů
Ne
Graf 14 Návštěva uvedených míst na základě shlédnutého filmu
Zdroj: Vlastní tvorba V tomto grafu je vidět, že pouze 10 (9%) z celkového počtu se nechala motivovat filmem k cestě do místa, kde se natáčel, nebo místa, které bylo ve filmu zobrazeno. 26 studentů (22%)
46
uvedlo, že to byl jeden z motivů. Převážná většina, konkrétně 80 odpovídajících (69%), tento motiv zamítla.
. V případě a ští e í desti a e, o které se doz íte, že je z á á z ějakého fil u, zhléd ete ásled ě da ý fil ?
24%
Ano Vlast í odpo ěď
17%
59%
Ne
Graf 15 Zhlédnutí filmu po návštěvě destinace spojené s filmem
Zdroj: Vlastní tvorba 68 dotazovaných (59%) se nechá inspirovat navštíveným místem ke zhlédnutí filmu. 20 studentů (17%) zvolilo možnost vlastní odpověď, kde se ve většině případů shodovali s odpovědí, že záleží na typu filmu nebo žánru, popřípadě uvedli nejasnou odpověď, že je to možné nebo neví. Filmy jako je Kameňák nebo Babovřesky nejsou pro tuto skupinu žádoucí. 28 respondentů (24%) nemá zájem následně zhlédnout žádný film spojený s místem, které viděli.
47
. Z áte e o ou strá ku www.filmovamista.cz
17%
Ano Ne
83%
Graf 16 Znalost webové stránky www.filmovamista.cz
Zdroj: Vlastní tvorba Pouze 20 respondentů (17%) zná webové stránky www.filmovamista.cz. Kdo uvedl, že nezná, pokračoval otázkou 17.
. Na ští ili jste ěkdy e o ou stra ku www.filmovamista.cz?
Ano
100%
Graf 17 Návštěva webové stránky www.filmovamista.cz
Zdroj: Vlastní tvorba Celých 100% respondentů, kteří v předchozí otázce potvrdili znalost webové stránky, ji také navštívilo.
48
. Cesto ali yste a základě a ští e í strá ek .fil o a ista. z?
Ano 50%
50%
Ne
Graf 18 Četnost cestování na základě webové stránky www.filmovamista.cz
Zdroj: Vlastní tvorba Z původních 20 kladných odpovědí by cestovala na základě navštívení těchto stránek přesná polovina studentů.
. Na ští ili jste tuto strá ku pro í e i for a í po prohlíd e ísta spoje ého s filmem?
Ano 40% Ne 60%
Graf 19 Návštěva webové stránky www.filmovamista.cz po navštívení lokality spojené s filmem
Zdroj: Vlastní tvorba Stále zůstáváme u 20ti studentů (17%), kteří odpověděli kladně na otázku č. 13. Pouze 12 z nich (60%) uvedlo kladnou odpověď, že navštívilo stránku filmová místa.cz po prohlídce místa, o kterém věděli nebo se dozvěděli, že je spojeno s filmovým příběhem. 49
6.5 Výzkumné otázky
Cesto á í stude tů a základě zhléd utého filmu 45 40 35 30 25
Cesto í ru h
20
Ostat í o ory
15 10 5 0 Ano
Byl to z
oti ů
Ne
Graf 20 Cestování studentů z oboru CR a ostatních oborů
Zdroj: Vlastní tvorba Pokud porovnáme obor Cestovního ruchu a ostatní obory s cestováním na základě zhlédnutého filmu, tak pouze 4 studenti CR potvrdili, že se nechají inspirovat filmem, který zhlédnou, u ostatních oborů takto odpovědělo 6 studentů. Možnost, že to byl jeden z motivů, potvrdilo 10 studentů CR a 16 z ostatních oborů. Odpověď na výzkumnou otázku, zda cestují studenti CR častěji na místa spojená s filmovou tématikou, je tedy negativní. Z uvedeného grafu je vidět, že tomu tak není.
50
Cesto á í stude tů a základě zhléd utého filmu 80 70 60 50
do 29
40
3 a ýše
30 20 10 0 Ano
Byl to z
oti ů
Ne
Graf 21 Cestování studentů dle věkové kategorie
Zdroj: Vlastní tvorba Při porovnání cestování na základě zhlédnutého filmu a věkové kategorie můžeme vidět, že 10 studentů do 29 let motivuje zhlédnutí filmu k navštívení filmového místa. 14 jich uvedlo, že to byl jeden z motivů. Ani jeden ze studentů nad 30 let není zhlédnutím filmu stimulován k navštívení lokality. Že to byl jeden z motivů, potvrdilo 12 odpovídajících této kategorie. Pokud sečtu první dva sloupce z obou kategorií, výsledkem je 36 studentů, kteří potvrdili další výzkumnou otázku, že zhlédnutí filmu podporuje zájem o cestování. 80 studentů obou kategorií se nenechá podnítit filmem k cestování.
51
Ná ště a fil o ý h ateliérů a základě z alosti e o é strá ky 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Z alost e o é strá ky Nez alost e o é strá ky
ano
ne
Ná ště a fil o ý h ateliérů
Graf 22 Návštěvnost filmových ateliérů v porovnání znalosti stránky filmová místa.cz
Zdroj: Vlastní tvorba 8 respondentů, kteří znají webové stránky filmovámísta.cz navštívilo v minulosti filmové ateliéry. Dalších 12, kteří také stránky znají, ve filmových ateliérech nikdy nebylo. Naopak jednou tolik odpovídajících, konkrétně 16, i když stránky neznají, tak potvrdilo návštěvu filmových ateliérů. Největší část studentů nezná webové stránky a ani nikdy nenavštívilo uměle vytvořené místo k natáčení filmů. Odpověď na poslední výzkumnou otázku je tedy, že studenti, kteří znají webové stránky filmovámísta.cz necestují více do oblastí spojených s produkcí filmu než ostatní, kteří ji neznají.
52
Ná ště a fil o ý h íst a základě z alosti e o é strá ky 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Z alost e o é strá ky Nez alost e o é strá ky
Účast a fil o é festivalu
Účast a fil o é pre iéře
Záje o účast
Nezáje o účast
Graf 23 Návštěvnost filmových míst v porovnání znalosti stránky filmová místa.cz
Zdroj: Vlastní tvorba Tento graf potvrzuje předchozí negativní odpověď, že studenti, kteří znají webové stránky filmovámísta.cz, nevyhledávají více místa spojená s filmovou tématikou než ti, co ji neznají. Zde je důležité upozornit na fakt, že respondeti mohli zvolit více odpovědi najednou, tudíž účast na filmovém festivalu nebo premiéře je u 6 odpovědí zdvojená a neodpovídá tak celkovému počtu dotazovaných. Pokud se na graf detailněji zaměříme, tak z respondentů, kteří potvrdili znalost webových stránek, se jich 10 účastnilo filmového festivalu nebo filmové premiéry, 8 jich má zájem se účastnit a 2 zájem nemají. Z těch, co uvedli, že neznají webové stránky, jich 38 potvrdilo účast na filmovém festivalu nebo filmové premiéře, 36 projevilo zájem o účast a 22 zájem nemá.
6.6 Diskuse První výzkumná otázka zní, zda studenti oboru Cestovní ruch VŠPJ cestují na místa spojená s filmem nacházející se v ČR častěji než studenti ostatních oborů VŠPJ? Z celkového počtu 116 respondentů VŠPJ pouze 10 z nich potvrdilo inspiraci filmovým průmyslem k cestování. Z toho jsou 4 studenti oboru CR a 6 studentů z ostatních oborů. 26 studentů uznává, že je film jedním z důvodů proč se vydat na cestu. Z nich je 10 studentů oboru CR a 16 studentů ostatních oborů. Díky zmíněným výsledkům je tedy patrné, že studenti CR necestují na místa spojená s filmem častěji než studenti ostatních oborů. Je tomu
53
právě naopak, studenti ostatních oborů mají větší motivaci k podniknutí výpravy po stopách filmu než studenti cestovního ruchu. Domnívala bych se, že studenti studující cestovní ruch budou mít blíže k cestování všeobecně. Navíc dle převažující věkové kategorie do 29 let nejsou vázáni rodičovskými povinnostmi a mohou se tak více soustředit na uspokojení svých vlastních zájmů a potřeb. Možnou překážkou může být finanční stránka nebo možnost prohlédnout si místo prostřednictvím elektronických zařízení a virtuálních prohlídek. Druhou výzkumnou otázkou se ptám, jestli zhlédnutí filmu podporuje zájem o cestování studentů VŠPJ. Všichni, kteří se zúčastnili vyplňování dotazníku, potvrdili sledování filmů. Převážná většina (108) studentů také potvrdila zájem o cestování. Pokud sečtu studenty, kteří se nechají zlákat kinematografií k cestování a ty, co připouští, že to je jeden z možných aspektů cesty, pak 36 respondentů (31%) potvrdilo druhou výzkumnou otázku a můžeme říci, že zhlédnutí filmu podporuje zájem o cestování studentů VŠPJ. 80 odpovídajících (69%) však nemá zájem navštěvovat destinace, které jsou spojené s filmovou tématikou. Nezájem o navštívení lokality spojené s filmem může pramenit z nedostatečné škály a pestrosti domácí filmové tvorby, která by přitahovala pozornost a vyhovovala různorodým požadavkům jednotlivých diváků. Třetí výzkumná otázka zkoumá, zda studenti VŠPJ, kteří znají webovou stránku www.filmovamista.cz, navštěvují více filmové ateliéry či místa spojená s filmem než ostatní, kteří jí neznají. Odpověď na třetí výzkumnou otázku pro lepší přehlednost rozdělím na dvě skupiny – filmové ateliéry a místa spojená s filmem. Co se týká filmových ateliérů, tak odpověď na otázku je záporná. Dotazníkovým šetřením se nepotvrdilo, že znalost webové stránky filmovámísta.cz má souvislost s návštěvou filmových ateliérů. 20 respondentů zná webové stránky, ale 12 z nich ve filmových ateliérech nikdy nebylo. Co se týká filmových míst, mezi něž jsem zařadila filmové festivaly a premiéry, tak z 20 odpovídajících, co znají webové stránky, jich 18 sice navštívilo filmový festival, premiéru, popř. mají zájem se zúčastnit. Ale z těch co webové stránky neznají, potvrdilo účast na filmových místech 38 lidí a 36 jich má zájem se zúčastnit.
54
V průběhu studia jsem byla nesčetněkrát požádána, prostřednictvím elektronické komunikace, o vyplnění dotazníku. Nejednalo se vždy o dotazník k závěrečné práci studenta, ale hlavně k seminárním pracím, popř. k dotazníkovým šetřením dalších blízkých kamarádů. Za sebe mohu říci, že není vždy možné všem vyhovět. Na základě toho může dojít k vyhodnocení zkreslených výsledků. Díky vyšší frekvenci žádostí o vyplňování dotazníků studentů VŠPJ, které jsou distribuovány prostřednictvím sociálních sítí, a díky snaze respondentů pomoci studentovi ve výzkumu, může dojít k uvedení klamných odpovědí. Je diskutabilní, jestli je lepší elektronický dotazník, či osobní dotazování. Osobní dotazování je časově mnohem náročnější a člověk také nemá jistotu pravdivých odpovědí.
55
7 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo posouzení zájmu o cestování a o destinaci mezi studenty Vysoké školy polytechnické v Jihlavě na základě zhlédnutí filmu. Nejprve jsem se pomocí odborné literatury snažila vymezit důležité pojmy spojené s cestovním ruchem, filmovou tématikou a jedním z nových trendů cestovního ruchu – filmovým turismem. Stručně jsem představila historii filmového CR na základě konkrétních filmů, které vedly k jeho vzniku. Pro lepší představu jsem uvedla několik významných případů, které dokládají, jakou sílu a vliv na chování lidí může kinematografie mít. A to nejen na národní úrovni, ale i v celosvětovém měřítku. Zabývala jsem se jednotlivými organizacemi v České republice, které podporují cestování za filmem, a prezentací České republiky jako přitažlivé filmové destinace. Na závěr teoretické části jsem nahlédla do psychologických aspektů a poodkryla jejich vliv na rozhodování o činnostech, kterými se bavíme ve volném čase. Hlavní data k dosažení cíle jsem získala na základě vlastního dotazníkového šetření a stanovení výzkumných otázek. Posouzení zájmu studentů VŠPJ motivované filmem je následující. Respondenti potvrdili zájem o filmy i cestování. Převážná většina studentů cestuje za poznáním a ve svém volném čase, má povědomí o českých filmových místech a také je navštívili. Inspiraci hledají na internetu. Důvodem k cestě však v drtivé většině nebyl zhlédnutý film. Čtvrtina dotazovaných připustila, že to byl jeden z důvodů, kterým se nechali oslovit k návštěvě místa spojeného s filmovou tématikou. Do dotazníku jsem vložila otázku vztahující se k webovým stránkám filmová místa.cz, které jsou tzv. databází filmových míst. Její znalost a užívání je také velmi nízká. Zvýšený zájem je o účast na filmovém festivalu nebo premiéře. Nejlépe ve výzkumu dopadly filmové ateliéry. Tři čtvrtiny dotazovaných potvrdilo jejich návštěvu. Cíl bakalářské práce byl splněn. Doporučení vyplývající z mé práce jsou: Zvýšit informovanost veřejnosti a její zájem o cestování za filmem obecně a zvýšit povědomí o webových stránkách týkajících se kinematografie. Díky mému dotazníkovému šetření se řada studentů poprvé dozvěděla o existenci webových stránek filmová místa.cz, které možná v budoucnu při plánování svých cest využijí. Další výzkumy by se mohly zaměřit na zjišťování následujících údajů, např. znalost www stránek o filmovém cestovním ruchu, či na jejich tvorbu, mnoho jich není. Zajímavou prací by mohlo být i sestavení informační brožury o filmovém turismu pro konkrétní destinaci. 56
Tvůrcům stránek filmová místa.cz bych doporučila zlepšit jak jejich přehlednost, tak vizuální podobu. Závěrem své práce bych chtěla upozornit na fakt, který si možná ne všichni majitelé a provozovatelé služeb CR uvědomují, že by měli mít zájem o natáčení snímků a lákání filmových tvůrců, do jejich míst, protože nejen samotný film je reklamou, ale i daná lokalita v průběhu filmového natáčení. Výstupem je tedy popsání dané problematiky a větší informovanost mé osoby, respondentů a také čtenářů této bakalářské práce o vzájemném vztahu cestovního ruchu a filmového průmyslu.
57
8 Citovaná literatura 8.1 Tištěné zdroje: BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-7331-217-6. ČECHOVÁ, Věra a Marie ROZSYPALOVÁ. Obecná psychologie. 5. nezměn. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. Učební text pro střední zdravotnické školy. ISBN 80-7013-343-0. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-569-1. HESKOVÁ A KOLEKTIV, Marie. Cestovní ruch: pro Vyšší odborné školy a Vysoké školy. První vydání. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce Cestovního ruchu: nové produkty z hlediska motivace účastníků cestovního ruchu, nové trendy v nabídce turismu pro specifické skupiny, názorné p íklady ze zahraničí i z České republiky. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. KVÍTKOVÁ, Martina. Filmový cestovní ruch. Diplomová práce. Ph.D. Mgr. Daniel Seidenglanz. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, 2014. Linderová, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. NAKONEČNÝ, Milan. 2009. Psychologie osobnosti. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Praha : Academia, 2009. 978-80-200-1680-5. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-34633. ŠTÝRSKÝ, Jiří a Jiří ŠÍPEK. Geograficko psychologické souvislosti cestování, turistiky a rekreace. První. Hradec Králové : Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 2011. ISBN 978-80-7435-114-3. 58
THOMPSON, Kristin a David BORDWELL. Dějiny filmu: P ehled světové kinematografie. 2. opr. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2011. ISBN 978-80-7331-207-7. VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-2460841-3. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Cestovní ruch: výkladový slovník. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.
8.2 Elektronické zdroje [1] Turismus filmový (film tourism, film-induced tourism). Arts Lexikon. [Online]. 2013. [cit. 2016-04-05] Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Turismus_filmov%C3%BD. [2] Pojem film. SCA.ABZ.CZ. [Online]. 2016. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://slovnikcizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/film. [3] Malý slovník filmových pojmov. FILM PRESS Revue slovenských filmových novinárov. [Online]. 2014. [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.filmpress.sk/filmova-abeceda. ISSN 1339-4762. [4] Jurský park 4 je skutečností. OSEL - Objective Source E-Learning. [Online]. [cit. 201604-15]. Dostupné z: http://www.osel.cz/6660-jursky-park-4-je-skutecnosti.html. [5] Tolkien zachraňuje Zéland. Denně přijedou do Hobitína 2 tisíce lidí. LIDOVKY.cz. [Online]. 2015. [cit 2016-04-16]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/tolkien-zachranujezeland-do-hobitina-prijedou-2-tisice-lidi-denne-p9t-/statnipokladna.aspx?c=A150109_125217_statni-pokladna_pave. ISSN 1213-1385. [6] Pán prstenů a Hobit mají dopad i na ekonomiku Nového Zélandu. HOSPODÁ SKÉ NOVINY. [Online]. 2014. [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63248570pan-prstenu-hobit-stredozeme. ISSN 1213-7693. [7] Stále více turistů láká do Británie Harry Potter. DO KINA.cz. [Online]. 2010. [cit. 201604-17]. Dostupné z: http://dokina.tiscali.cz/clanek/stale-vice-turistu-laka-do-britanie-harrypotter-12159. ISSN 1801-5131. [8] Sága Harryho Pottera vynáší dál. Natáčení studio ztrojnásobilo zisky prohlídkou kulis. HOSPODÁ SKÉ
NOVINY.
[Online].
2014.
[Cit.
2016-04-17].
Dostupné
z:
59
http://byznys.ihned.cz/c1-62559430-saga-harryho-pottera-vynasi-dal-nataceci-studioztrojnasobilo-zisky-prohlidkou-kulis. ISSN 1213-7693. [9] 5 nejvýdělečnějších filmů v historii. Kukátko.cz. [Online]. 2015. [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.kukatko.cz/5-nejvydelecnejsich-filmu-v-historii/. [10] Filmová „Pláž" existuje, patří k nejoblíbenějším turistickým cílům Thajska. Novinky.cz. [Online]. 2010. [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotikaamerika/219105-filmova-plaz-existuje-patri-k-nejoblibenejsim-turistickym-cilumthajska.html. [11] Dovolená Phi Phi. ESO travel. [Online] 1994-2016. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.esotravel.cz/dovolena/thajsko/phi-phi/. [12] Česká republika láká zahraniční filmové produkce. Podnikání. [Online]. 2011. [cit. 201604-19].
Dostupné
z:
http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Vyhody-investovani-a-
podnikani/Ceska-republika-laka-zahranicni-filmove-produkce. [13] Pojem geocaching. SCS.ABZ.CZ. [Online] 2005-2016. [cit. 2016-04-05] Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/geocaching-geokesing. [14] O projektu Filmová místa.cz. filmová místa.cz. [Online]. Praha, 2006-2016. [cit. 201604-05] Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/projekt. [15] IOP - Filmový turismus - produkt cestovního ruchu. CzechTourism. [Online]. Praha, 2005-2013. [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-provas/evropske-projekty/iop-filmovy-turismus-produkt-cestovniho-ruchu/. [16] Historie filmové tvorby na Barrandově. BARRANDOV STUDIOS. [Online]. Praha, 2011. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.barrandov.cz/clanek/historie/. [17] Barrandov Studio je jedním z největších a nejstarších filmových studií v Evropě. BARRANDOV STUDIOS. [Online]. Praha, 2011. [cit: 2016-04-19].
Dostupné z:
http://www.barrandov.cz/clanek/o-nas/. [18] Český film. BARRANDOV STUDIOS. [Online]. Praha, 2011. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.barrandov.cz/clanek/cesky-film/. [19] Poslání a služby. CZECH FILM COMMISSION. [Online]. Praha, 2016. [cit. 2016-0420]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/about/mission/. 60
[20] Jen my víme kde. Díky romantickému filmu míří do Prahy tisíce Číňanů. iDnes.cz / Praha
a St ední
Čechy.
[Online].
Praha,
2015.
[cit.
2016-14-16].
Dostupné
z:
http://praha.idnes.cz/cinane-se-zamilovali-do-prahy-dj5-/prahazpravy.aspx?c=A150811_212104_zahranicni_kha. [21] Praha ve filmu. PhDr. Jana Zemanová, Průvodcovské služby, p eklady a tlumočení, výuka jazyků. [Online]. Praha, 2015. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.guide-janazemanova.com/cs/praha-ve-filmu/. [22] Filmaři vědí: Nejpohádkovější památkou je Telč. JIHLAVSKÝ deník.cz. [Online] Praha: VLTAVA-LABE-PRESS,
2013.
[Cit.
2016-04-27].
Dostupné
z:
http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/filmari-vedi-nejpohadkovejsi-pamatkou-je-telc20131022.html. [23] Miroslav Pavlíček: Návštěvnost zámku Hluboká roste díky Rusům. Euro: Euro: Byznys [online].
Praha:
Mladá
fronta,
2013
[cit.
2016-04-26].
Dostupné
z:
http://www.euro.cz/byznys/miroslav-pavlicek-navstevnost-zamku-hluboka-roste-diky-rusum1035227 [24] Návštěvnost SZ Hluboká nad Vltavou a faktory, které ji ovlivňují. Místní kultura [online]. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS, 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.mistnikultura.cz/navstevnost-sz-hluboka-nad-vltavou-afaktory-ktere-ji-ovlivnuji [25] Nejvíce turistů v roce 2014 zamířilo na zámek Lednice. Kudyznudy.cz: Czech Tourism [online]. Praha: Česká centrála cestovního ruchu - Czech Tourism, 2015 [cit. 2016-04-26]. Dostupné
z:
http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Nejvice-turistu-letos-zamirilo-na-zamek-
Lednice.aspx [26] Červená Lhota ve filmu. Národní památkový ústav [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://www.zamek-cervenalhota.eu/cs/ozamku/cervena-lhota-ve-filmu [27] Zámek Červená lhota letos slaví 550 let od první písemné zmínky. Budějcká Drbna [online]. České Budějovice: Budějcká Drbna, 2015 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.budejckadrbna.cz/z-kraje/jindrichohradecko/zamek-cervena-lhota-letos-slavi-550let-od-prvni-pisemne-zminky.html
61
[28] Profil festivalu. Film Servis Festival Karlovy Vary [online]. Praha: Film Servis Festival Karlovy
Vary,
2016
[cit.
2016-04-26].
Dostupné
z:
http://www.kviff.com/cs/o-
festivalu/profil-festivalu [29] MFF Karlovy Vary 2015: oceněné filmy 50. ročníku. Filmserver.cz [online]. filmserver.cz, 2015 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://filmserver.cz/clanek/9957/mffkarlovy-vary-2015-ocenene-filmy-50-rocniku/
62
9 P ílohy 9.1 Vzor dotazníku Dobrý den, jmenuji se Zuzana Smolíková a studuji třetím rokem Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě – obor Cestovní ruch. Prosím Vás o vyplnění dotazníku na téma Filmový cestovní ruch. Výsledná data z dotazníků budou použita v mé bakalářské práci s názvem Filmový cestovní ruch. Dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění Vám zabere jen pár minut. U každé otázky vyberte jednu možnost, popřípadě více možností, dle zadání nebo napište Váš názor či komentář. Předem děkuji za Váš čas. 1) Sledujete filmy? -ano -ne 2) Cestujete po ČR? (v případě záporné odpovědi pokračujte otázkou č. 6) - ano - ne 3) Z jakého důvodu cestujete: - volný čas - za poznáním - jiné: ................... 4) Kde hledáte inspiraci k cestování? - internet - televize - rádio - tisk - jiné: ..................
63
5) Jak často cestujete? - přibližně jednou týdně - několikrát za měsíc - několikrát za rok - necestuji 6) Účastnili jste se někdy (je možné vybrat více možností): - filmového festivalu - filmové premiéry -ne, ale mám zájem - ne a nemám zájem 7) Už jste někdy navštívili filmové ateliéry (prostor k natáčení filmů)? - ano - ne 8) Kolik jste ochotni utratit za navštívení destinace spojené s filmem v průběhu jednoho roku? - 0 Kč - do 1000 Kč - od 1001 Kč do 5000 Kč - nad 5001Kč 9) Znáte nějaká místa v ČR, kde se natáčel český/zahraniční film? 10) Navštívili jste některé z těchto míst? - ano - ne 11) Byla návštěva podniknuta na základě zhlédnutého filmu? - ano 64
- ne - byl 1 z motivů 12) V případě navštívení destinace, o které se dozvíte, že je známá z nějakého filmu, pustíte si následně daný film? - ano - ne 13) Znáte webovou stránku www.filmovamista.cz ? (v případě záporné odpovědi pokračujte otázkou č. 17) - ano - ne 14) Navštívili jste někdy webovou stránku www.filmovamista.cz? - ano - ne 15) Cestovali byste na základě navštívení webových stránek www.filmovamista.cz ? - ano - ne 16) Navštívili jste webovou stránku www.filmovamista.cz pro více informací po prohlídce místa spojeného s filmem? - ano - ne
17) Jste student VSPJ oboru: - Cestovní ruch - ostatní obory 18) Jste - muž - žena
65
19) Věková kategorie - do 29 - 30 a výše
66
