ČEZ Obnovitelné zdroje
větrný park Stříbro
SKUPINA ČEZ
Větrný park Stříbro Investor: ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Počet strojů: aktuální záměr předpokládá výstavbu 7–10 větrných elektráren Parametry strojů: počítá se se stroji o jednotkovém výkonu 2 MW s výškou stožáru 100 m a průměrem rotoru 90 až 100 m Harmonogram výstavby: přípravné práce, projektové práce, územní řízení a následná výstavba jsou plánovány na období 2008 až 2012 Náležitosti k zahájení výstavby: Následovat bude roční měření větrného potenciálu a zpracování EIA (Enviroment Impact Assassment, Studie posouzení vlivu stavby na životní prostředí), která zohlední všechny aspekty budoucí stavby, jako je například hlučnost provozu či vliv na živou přírodu. Poslední krokem je získání stavebního povolení, které je vázáno právě na schválení EIA. Celý tento proces může trvat zhruba 48 měsíců. Více o projektu Větrného parku Stříbro na www. pro-vetrniky. cz Vše o fungování větrných elektráren včetně flash modelu výroby elektřiny z větru najdete na adrese: www. cez. cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/energie-z-obnovitelnych-zdroju/vitr/flash-model-jak-funguje-vetrna-elektrarna. html
Desatero nejčastějších výtek občanů vůči větrným elektrárnám versus skutečnost
Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty.
1. tvrzení: Větrné elektrárny budou mít dopad na krajinný ráz. Jde o problém velice subjektivní, každý může mít na umístění větrných elektráren v krajině různý názor. Dopady větrných elektráren na krajinný ráz každopádně nejsou o nic rušivější než stávající dominantní prvky v krajině v okolí Stříbra – např. sloupy vysokého napětí, televizní vysílač na Ronšperku, přenosová věž na Jirné, tovární komín mlékárny atd.
2. tvrzení: Větrné elektrárny vyrostou lidem přímo za domy. ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., respektuje názory a obavy obyvatel v místě plánované výstavby větrných elektráren. Přestože k tomu není vázána žádnou legislativní normou, počítá s dodržením vzdálenosti elektráren cca 1 000 metrů od obydlených stavení. Snížením počtu větrných elektráren situovaných původně v blízkosti města Stříbra a v jižní části katastru obcí Těchlovice a Otročín chce ČEZ Obnovitelné zdroje v maximální možné míře jít vstříc požadavkům dotčených obcí, např. ohledně hluku a dopadů na krajinný ráz. Původní návrh počítal s 13 stroji. Z těchto 13 strojů jsme na základě doporučení ornitologa škrtli všechny stroje přímo na katastru Stříbra (2 VtE), dále všechny elektrárny jižně od Těchlovic (2 VtE) a na katastru Otročína elektrárnu nejblíže k Jezercům (1 VtE) a elektrárnu poblíž Víchov-
ského rybníka (1 VtE). Vzdálenost k Těchlovicím a Otročínu je kolem 1 km, nejbližší vzdálenost ke Stříbru je 3 km.
s ohledem na inflaci. Dalších sto padesát tisíc z každého stožáru by město získalo v případě, že bude zařízení stát na jeho pozemcích.
3. tvrzení: Větrné elektrárny budou hlučné, vyrobí malé množství elektřiny, v kraji je malý větrný potenciál.
5. tvrzení: Peníze od ČEZ zůstanou ve Stříbře, obyvatelé okolních obcí spadajících pod Stříbro přijdou zkrátka.
Hlukové emise vycházejí v nejhorším možném případě (maximálně možný odrazivý povrch – půda zmrzlá, pokrytá krustou sněhu a území bez lesů) v Těchlovicích a Otročíně mezi 37 – 38 dB, ve Stříbře pak kolem 20 dB. Norma stanoví pro den 50 dB, v noci 40 dB. Jedna větrná elektrárna o instalovaném výkonu 2 až 2,5 MW může ročně vyrobit 4 až 5 milionů kWh elektřiny. To je roční spotřeba cca 1 500 domácností. Rozhodně tedy nejde o zanedbatelnou produkci. Měření rychlosti větru, které nám pomůže stanovit větrný potenciál v lokalitě, bude probíhat 1 rok na stožáru vysokém 60 m. Měřit se bude ve třech úrovních, tak aby šla data přepočítat do výšky 100 m. Stožár by se měl vztyčit na začátku příštího roku.
Je možné, že zastupitelé Stříbra budou hlasovat o tom, že část výnosů z větrníků půjde do Otročína, Těchlovic a Jezerců na jejich rozvoj? Předpokládám, že ty iniciativy vzejdou. Já to budu podporovat, aby lidé z dotčených obcí měli garantováno, že část výnosů půjde k nim na rozvoj. Těchlovice dlouho čekaly na kanalizaci, zatím nebyl žádný dotační titul, z kterého by se dala financovat. V Otročíně zase chybí vodovod, lidé jsou tam závislí na studnách a vědí, že to tak dál nepůjde. (Z rozhovoru se starostou Stříbra a čerstvým senátorem Miroslavem Nenutilem, MF Dnes, Plzeňský Kraj, 25. 6. 2008.)
4. tvrzení: Stříbro obdrží za výstavbu „větrníků“ od ČEZ zanedbatelné peněžní plnění. Z každého stožáru by mělo město získat každoročně 220 až 270 tisíc korun. Tyto platby se samozřejmě v průběhu smluvního období zvyšují
6. tvrzení: Kdyby si město vybudovalo větrný park samo, bylo by to výhodnější. Ano, to je pravda. Cena jednoho stroje však dnes vychází až na 90 milionů korun. Větrný park by tak zatížil městskou pokladnu v řádech stamilionů korun. I nadále samozřejmě platí nadstandardní nabídka ČEZ OZE, která spočívá v tom, že každá obec, v jejímž katastru bude stát 10 a více větrných
Pro zájemce z řad obyvatel Stříbra zorganizovala v červnu 2008 společnost ČEZ Obnovitelné zdroje informativní výlet k větrnému parku Kryštofovy Hamry v Krušnohoří. Účastníci měli možnost přesvědčit se o bezproblémovém provozu větrných elektráren. Farmu s 21 stroji o jednotkovém instalovaném výkonu 2 MW provozuje společnost ECOENERG.
První farmu větrných elektráren instalovala Skupina ČEZ v roce 1998 na vrchu Mravenečník v blízkosti přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Tři stroje umístěné v nadmořské výšce 1 160 metrů měly instalovaný výkon od 220 do 630 kW
elektráren, získá opční právo na odkup jednoho stroje podle vlastního výběru. Toto právo přitom nemusí uplatnit hned, ale až do pěti let po spuštění strojů. Sama tak může objektivně zhodnotit, jak se jí nákup vyplatí – nekupuje „zajíce v pytli“.
7. tvrzení: ČEZ nezajímají názory obyvatel. Od okamžiku, kdy loni v prosinci společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., zvítězila ve výběrovém řízení města Stříbro a byla zahájena jednání o možnosti výstavby větrného parku Stříbro, proběhla řada akcí, na nichž jsme zjišťovali názory veřejnosti a snažili se vysvětlit výhody projektu. Uskutečnily se dvě diskuze s občany k tématice větrných elektráren (v březnu v kině a v červnu v Kulturním domě), projekt jsme prezentovali v průběhu Dne s Tachovským deníkem. Pro občany byl zorganizován poznávací výlet do Kryštofových Hamrů, kde loni jeden z developerů ve větrné energii dokončil park 21 strojů.
8. tvrzení: Krajský úřad Plzeňského kraje se vyslovil proti výstavbě větrných elektráren. Město Stříbro nemůže odporovat rozhodnutí kraje. Jedná se o politické rozhodnutí rady Plzeňského kraje. Poslední slovo ohledně výstavby má však stavební úřad ve Stříbře. Není navíc vyloučeno, že výrazně obměněná Rada kraje postoj k větrníkům přehodnotí.
9. tvrzení: I po postavení větrných elektráren u Stříbra se neomezí výroba v uhelných elektrárnách. Výroba v uhelných elektrárnách samozřejmě neskončí hned, bude ovšem postupně utlumována podle toho, jak bude končit životnost jednotlivých uhelných elektráren. Tento proces bude patrný již o roce 2015, další výrazný útlum se předpokládá kolem roku 2035, kdy „doslouží“ hned několik uhelných elektráren provozovaných Skupinou ČEZ. V souladu s energetickou politikou ČR a EU je proto třeba postupně instalovat další zdroje. Vhodný mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů např. doporučila také nedávno zveřejněná zpráva tzv. Pačesovy komise. Pokud by byl park Stříbro uveden do provozu letos, tak by výkupní cena činila 2,46 Kč/kWh, pokud by to bylo příští rok tak 2,34 Kč/kWh. Jelikož předpokládáme uvedení do provozu v letech 2011 až 2012, může se výkupní cena pohybovat od 2,05 do 2,46 Kč/kWh. Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před rokem 2005 má výkupní cenu 1,73 Kč/kWh, v letošním roce již ale 2,60 Kč/ kWh. Z tohoto srovnání jsou také patrné trendy, které charakterizují jednotlivé typy obnovitelných zdrojů.
10. tvrzení: Výstavba obnovitelných zdrojů energie je vyhazováním peněz a zdražuje cenu elektřiny. Česká republika přijala určité závazky vůči EU
také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Cíle Skupiny ČEZ v oblasti rozšiřování výrobních kapacit z obnovitelných zdrojů přímo souvisejí s cílem ČR vyrábět v roce 2020 celkem 13,5 % energie z obnovitelných zdrojů. Úměrně tomu je také nutné do obnovitelných zdrojů investovat. Je třeba si ale zároveň uvědomit, že obnovitelné zdroje budou vyrábět energii i v době, kdy konvenční zdroje (zejména uhelné elektrárny) budou postupně utlumovány. Už nyní je proto třeba investovat do energetické budoucnosti. Údajný vlivu obnovitelných zdrojů na zdražování elektřiny je jedním z mýtů. Ceny elektrické energie u nás kopírují vývoj celosvětových cen, rozhodně ji nezdraží výstavba několika set MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, který se plánuje pro celou Českou republiku.
Další otazníky okolo větrných elektráren
Okolo větrných elektráren se v poslední době objevuje stále více polopravd nebo dokonce záměrných lží. Nezbývá než trpělivě vysvětlovat skutečný stav věcí.
Jaký bude vizuální dopad na krajinu, když se tu postaví větrný park? Větrné elektrárny nesporně tvoří nové dominanty v krajině. Musí se stavět tam, kde je dostatečně větrno, tedy většinou na kopcích nebo rozlehlých rovinách. To, že jsou vidět, ještě ale neznamená, že pohled do krajiny zkazí. Harmonická krajina je vždy založena na rovnováze lidského působení a přírody. Někomu turbíny vadí – někomu zase přijdou elegantní. Každopádně jsou VTE novým prvkem v české krajině a jako takový potřebují určitý čas, aby si na ně lidé zvykli. Velmi zajímavý je průzkum britské nezávislé agentury MORI mezi obyvateli v obcích kolem několika větrných farem. Srovnávala jejich očekávání před výstavbou farem se zkušenostmi, které mají ze skutečného provozu. Respondenti tedy dvakrát odpovídali na stejné otázky. Například 12 % obyvatel očekávalo problémy s hlukem – ale po uvedení elektráren do provozu si už stěžovala pouhá 2 %. Poškození krajiny se obávalo 27 %, ovšem nakonec se farmy nelíbily jen každému desátému (12 %).
Mohou větrné elektrárny rušit TV či rozhlasový signál? Rušení signálu by hrozilo pouze v případě, že by kovový sloup turbíny stál přímo mezi nedalekou anténou a vysílačem. Ovšem tak blízko domů se elektrárny nestavějí. Jiná situace nastává u točícího se rotoru. Tam
dochází k podobnému jevu jako u stroboskopického efektu, kdy je elektromagnetické vlnění střídavě zastiňováno a intenzita signálu kolísá. Totéž způsobují projíždějící automobily nebo vlaky. Zmíněné kolísání je však patrné jen v bezprostřední blízkosti pohybujících se předmětů.
Ovlivní výstavba větrných elektráren cenu pozemků a nemovitostí v obcích, na jejichž katastru budou stát? Vliv na cenu pozemků a nemovitostí v dané lokalitě nelze předpovídat. Např. podle zkušeností z obcí v ČR k výraznějšímu pohybu nedošlo. Vliv přítomnosti větrných elektráren bude každopádně klesat s tím, jak jejich počet v ČR poroste a lidé na ně budou stále více zvyklí jako na normální součást svého okolí. Důležitým faktorem je i příspěvek, který obci z přítomnosti větrníků plyne – to naopak může pozitivně ovlivnit zájem o přistěhování se do obce. Obec má totiž díky strojům zajištěn stabilní příjem.
Mají větrné elektrárny vliv na ptactvo a volně žijící zvěř? Elektrárny zvěř neruší. Liché jsou také obavy, že větrné elektrárny budou rušit nebo vyhánět zajíce, srnčí, lišky a další zvířata. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny
nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře. Ke stejnému názoru došli i myslivci v obci Břežany. V souhrnu lze říct, že zvířata si na zařízení zvyknou, takže jimi nejsou rušena. Zvěř totiž ruší trhavé, nepravidelné pohyby. Pohyb rotoru větrné elektrárny je proti tomu plynulý, s max. otáčkami cca 16 – 20 ot/min.
Co obec získá, když nechá na svém katastru umístit větrné elektrárny? Řadu pozitiv. za každou elektrárnu získá obec pravidelné příspěvky do rozpočtu, které bude moci investovat do rozvoje města v letech, která budou z hlediska výroby nadprůměrná, nabízíme městu navíc bonus k pravidelným ročním příspěvkům nefinanční přínos: zpevnění a oprava polních cest, zatraktivnění lokality pro turistický ruch, město Stříbro se stane známější v rámci ČR, zařazení Stříbra mezi ekologická města, podpora trvale udržitelného rozvoje Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje stanovila svou nabídku městu Stříbro na 210–315 tisíc Kč za každou elektrárnu v katastru (podle výkonu) ročně během prvních pěti let s průběžným navyšováním na konečnou úroveň ve výši 270–405 ti-
Doplňovačka a kvíz o ceny
1. jižní soused České republiky, 2. míčová hra, 3. hlavní město Francie, 4. jev pohánějící větrné elektrárny, 5. jednotka hluku, 6. zařízení vyrábějící elektřinu, 7. okresní město v Plzeňském kraji
1
1. Jaký byl podle údajů Energetického regulačního úřadu celkový instalovaný výkon větrných elektráren v České republice v srpnu 2008? 2. Kde byla v listopadu 1993 uvedena do provozu první větrná elektrárna společnosti ČEZ? 3. V jaké zemi připravuje Skupina ČEZ výstavbu největšího přímořského větrného parku v Evropě o instalovaném výkonu 600 MW?
3
Nápovědu najdete na www. cez. cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/energie-z-obnovitelnych-zdroju/vitr. html
6
2
4 5
7 Vyplněnou doplňovačku pošlete na adresu: Mgr. Ladislav Březina, ČEZ Obnovitelné zdroje, Křižíkova 788, 500 03 Hradec Králové,
[email protected]. Trojice vylosovaných řešitelů, kteří odpověděli správně, obdrží hodnotné ceny od společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje!!! Trojice vylosovaných výherců obdrží obsažnou publikaci „Počasí – velký obrazový průvodce“.
síc Kč. Dále nabízíme díky předpokládaným lepším větrným podmínkám navýšení základního ročního příspěvku při výrobě nad 5 000 000 kWh o 20 haléřů z každé vyrobené kWh. Celkově se tak díky větrníkům mohou příjmy města v průběhu následujících let pohybovat v řádu desítek milionů korun.
Může při velmi nízkých teplotách vzniknout na lopatkách větrné elektrárny námraza, která by byla rotací „rozhazována“ do okolí elektrárny? Stroje mají speciálně upravené lopatky tak, aby na nich námraza vznikala co nejméně. Pokud přesto námraza vznikne, stroj se zastaví a zastaven zůstane až do doby, kdy bude opět bezpečné jej spustit.
Vrátí se náklady na výstavbu větrných elektráren? Nejde o drahý zdroj? Výkupní cena (2,46 Kč/ kWh) je nastavena tak, aby garantovala investorovi návratnost do 15 let. Konkrétní doba návratnosti je pak při daných investičních nákladech ovlivněna především roční průměrnou rychlostí větru na lokalitě a také použitou technologií, kdy v ČR nově stavěné moderní stroje s většími rotory a vyššími stožáry dosahují podle údajů ERÚ průměrné roční využitelnosti 26%. Celkové náklady na postavení jedné větrné elektrárny se mohou pohybovat v rozmezí 35 až 40
milionů Kč za instalovaný megawatt výkonu v závislosti na celkovém počtu strojů, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a provedení elektrické přípojky. Cena instalovaného megawattu výkonu v uhelné elektrárně se pohybuje kolem 45 milionů Kč, v jaderné kolem 70 milionů Kč. Nejdráž vyjde stavba fotovoltaické elektrárny za 110 mil. Kč/MW.
Zvládne Česká přenosová soustava absorbovat nový instalovaný výkon? Větrné turbíny samozřejmě vyrábějí energii, jen pokud fouká vítr. Jeho rychlost přirozeně kolísá. Množství dodávané elektřiny tak musí být vyrovnáváno z jiných zdrojů. Ale to není problém, ani když by podíl větrných elektráren razantně stoupl. V Dánsku je z větru vyráběno asi 20 % elektřiny, v německém Šlesvicku-Holštýnsku je to přes 30 % a proměnlivou větrnou výrobu regulovat dokáží. V České republice je to zatím méně než desetina procenta. Dle údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) mohou vznikat problémy s integrací větrných elektráren do elektrizační soustavy při jejich podílu nad 10 % celkového instalovaného výkonu, což by v ČR odpovídalo cca 1700 MW.
Výzkumy rozptylují obavy Výzkumy dokazují, že větší část původních obav obyvatel zmizí při kontaktu s každodenní realitou. Jeden z nejnovějších výzkumů z moravských
vesnic byl předmětem letošní bakalářské práce studenta brněnské Masarykovy univerzity Petra Kučery. Podle jeho průzkumu se před instalací větrných elektráren obyvatelé dotčených obcí nejvíce obávali hluku (38,1 %), rušení kvality signálů TV, rádia a mobilních operátorů (29,4 %), narušení krajinného rázu (24,9 %) a přítomnosti strojů blízko svých obydlí (22,8 %). Po dokončení výstavby se původní výhrady u hluku snížily na 22,1 %, u narušení signálů přijímačů na 25,5 % a u blízkosti strojů k obydlené zástavbě 20,3 %. Výhrady k narušení krajinného rázu zůstaly na stejné úrovni. Šetření dále prokázalo, že jednoznačně největšími příznivci výstavby VE byli respondenti se všeobecným maturitním vzděláním (80,7 %), dále to byli s velkým odstupem vysokoškoláci (60,5 %) a osoby se středním vzděláním bez maturity (56,9 %).
Boříme mýty okolo větrných elektráren
„Naše zkušenost říká, že na základě přesných a komplexních informací se názor veřejnosti může časem vyvíjet. Jsem přesvědčen, že s tím, jak budou v ČR větrné elektrárny stále častějším jevem, lidé z vlastních zkušeností poznají, že se není čeho obávat,“ říká generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák.
Proč byla pro výstavbu vybrána lokalita okolo Stříbra? Je vůbec tato lokalita vhodná pro stavbu větrných elektráren? Lokalita je podle dostupných dat pro stavbu větrných elektráren vhodná. Díky blízké rozvodně je zde možnost připojení elektráren k síti, navíc jde o bezletovou zónu. V neposlední řadě je zde dostatečný prostor pro stavbu větrných elektráren tak, aby byly v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí a nepůsobily v krajině rušivým dojmem. V průběhu následujícího období ještě proběhnou měření, která by měla informace např. k větrnému proudění ještě upřesnit. Měření provádíme na stožárech ve výši 60 metrů.
Větrníky mají ovšem také nemálo odpůrců… To je pravda, především je to však zapříčiněno nedostatečnou informovaností. A naše zkušenost říká, že na základě přesných a komplexních informací se názor veřejnosti může časem vyvíjet. Například v okolí Jaderné elektrárny Dukovany bylo na počátku devadesátých let až 90 % občanů žijících v okolí elektrárny proti nebo spíše proti jaderné energii. Během 10 let se tento poměr diametrálně obrátil.
Na besedách, které jste pořádali, zaznělo mnoho názorů a připomínek od místních obyvatel. Jak s těmito podněty naložíte? Osobně jsem se zúčastnil besedy v březnu
a o průběhu té červnové jsem byl podrobně informován. Jsou pro nás důležitým prvkem, jak zkvalitnit naši práci. Připomínky se týkaly např. odlétajícího ledu nebo narušení krajinného rázu. Pan Skoumal z Otročína se zeptal i na problém ceny nemovitostí. Největší obavy však byli z možného hluku vznikajícího při provozu elektráren.
Jsou tedy větrné elektrárny hlučné? Hladina hluku na úrovni 500 m od stroje se pohybuje okolo 35 – 40 dB – což je zhruba hladina hluku v obývacím pokoji. Stroje jsou navíc pláno-
vány ve velké vzdálenosti od obydlených oblastí, vzdálenost k nejbližšímu obydlí je v rozmezí 700 – 1200 m. Moderní stroje, které zde mají být umístěny, mají oproti starším typům navíc upraveny listy rotoru tak, aby hluk minimalizovaly. Točí se v průměru asi 2 500 hodin ročně, tj. něco málo přes 100 dní. Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 dB (den) a 40 dB (noc). Tyto limity dodrží větrné elektrárny zcela bez problémů.
Žádný strach z infrazvuku
„Infrazvuk při činnosti větrných elektráren prakticky nevzniká, při podrobné analýze mohou být hladiny mírně zvýšené, ale jeho vliv na lidské zdraví je zanedbatelný,“ uvádí Ing. Aleš Jiráska z Národní referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí. (Dotazy byly formulovány Hnutím DUHA s využitím dotazů laické i odborné veřejnosti.)
Co je to infrazvuk?
Jaký je hygienický limit?
Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož frekvence je pod pásmem slyšitelných kmitočtů, tzn. pod 20 Hz. V prostředí je přítomen neustále, zvýšené hodnoty mohou v přírodě vznikat např. prouděním větru, šumem stromů nebo hučením vody. Z fyzikální podstaty šíření zvuku vyplývá, že se snáze tlumí vyšší frekvence (menší délka vlny) než nižší frekvence (větší délka vlny).
Hygienický limit infrazvuku v komunálním prostředí sice není stanoven, ale existuje doporučená hodnota v ČSN ISO 7196 LG=90 dB nebo hladiny prahu slyšení pro jednotlivá frekvenční pásma v ČSN ISO 226. Z prací uvedených v této normě a dalších prací z celého světa vychází tzv. směrné křivky (criterion curves) – hladiny akustického tlaku ve třetinooktávových frekvenčních pásmech již od 8 Hz. Tyto křivky jsou zatím definovány různě v různých státech EU. V ČR je tato křivka definována jako hladiny prahu slyšení LPS v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Setkává se člověk se zdroji infrazvuku v běžném životě (městská zástavba, doprava, sport…)?
Ano, setkává, ve venkovním prostoru ze zdrojů hluku v okolí, viz výše. Zdroji zvýšených hladin infrazvuku jsou např. jezy, ventilátory chladicích věží, vibrační třídiče, dieselové agregáty lokomotiv, lodí nebo elektrocentrál, diskotéky, obecně nejčastěji pomaluběžné stroje, zejména mají-li velké rozměry a velký výkon. Často je však za infrazvuk zaměňován nízkofrekvenční (nf) hluk = slyšitelný hluk ve frekvenčních pásmech 16 (20) – 100 (160) Hz.
Setkává se člověk se zdrojem infrazvuku při každodenní činnosti v domácnosti?
Ve vnitřním prostoru bez zdrojů hluku a proudění jsou hladiny hluku přibližně stejné ve všech frekvencích. Nejčastějším zdrojem ve vnitřním prostoru jsou vzduchotechnické nebo klimatizační systémy, pravděpodobněji však budou působit v oblasti nf hluku.
Jak předejít problému s infrazvukem v souvislosti s projektováním větrných elektráren (VTE) v krajině?
V ČR zatím u VTE nebyly stížnosti na infrazvuk či nízkofrekvenční (nf) hluk. Zatímco dotazy jsou stále, důkazy chybí. Ve venkovním prostoru je totiž hluk VTE maskován prostředím (větrem), takže je třeba měřit v chráněném vnitřním prostoru staveb. Od roku 1995 byly naměřeny pouze dva případy nf hluku ve venkovním prostoru u VTE, jeden byl způsoben poruchou silentbloků, druhý se analyzuje. Při měření VTE Vestas V90 – 2.0 MW v roce 2007 nebyl tónový infrazvuk ani nf hluk detekován ve venkovním prostoru ve vzdálenostech 150, 300 a 575 m od VTE, ani v chráněném vnitřním prostoru staveb v ložnici
RD ve vzdálenosti 700 m (hladiny akustického tlaku v jednotlivých třetinooktávových pásmech byly pod hodnotami směrné křivky). Ani u měření VTE Enercon E70 – 2.0 MW v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb nebyl tónový infrazvuk ani nf hluk detekován.
Jsou moderní větrné elektrárny zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku, který může poškodit zdraví člověka? Infrazvuk z VTE může údajně způsobit stres, poruchy spánku, bolesti hlavy, únavu, závratě, náladovost, agresivitu a ztrátu pozornosti při učení?
Infrazvuk při činnosti VTE prakticky nevzniká, při podrobné analýze mohou být hladiny mírně zvýšené, ale jeho vliv na lidské zdraví je zanedbatelný (záleží totiž i na konkrétních meteorologických podmínkách v dané lokalitě, zda lze odlišit hladina nízkých frekvencí VTE a větru). Epidemiologické studie hluku VTE ze Švédska udávají ve stupnici obtěžování hlukem VTE vliv tónového nebo nízkofrekvenčního hluku až na 6. a 7. místě z 8 faktorů. nf hluku tedy není třeba předpokládat plošné problémy. V pásmu infrazvuku není doposud známa žádná studie, která by potvrdila překročení výše uvedených kritérií, odborníci se shodují, že infrazvuk u VTE není problém. V pásmu nf hluku byly naměřeny hodnoty překračující hodnoty směrné křivky ve Velké Británii u 5 větrných parků ze 126.
Více informací na www. nrl. cz
Z názorů občanů v tisku
Mnoho povyku pro nic. Opravdu elektrárny škodí? (6. 11. 2008, Tachovský deník, str. 8, čtenář – reportér Josef Belšán, redakčně kráceno) Názor čtenáře na větrné elektrárny v okolí Stříbra Stříbro/ Tento pokus o oponentský názor na článek „Stop větrným elektrárnám“, zveřejněný 3. listopadu na internetových stránkách města Stříbra, www. stribro. net, jehož autorem je pro mně neznámý Jiří Bojda, je souborem mých osobních postojů, názorů, domněnek a informací o výstavbě větrných elektráren. Myslím, že opravdu typická vlastnost Čechů je vždy proti všemu mít jakýsi problém. Nevím v čem by měly větrné elektrárny škodit? Jsou opravdu tak hlučné? To, že se říká, že větrné elektrárny jsou hlučné, mi přijde jaksi přitažené za vlasy. S objekty větrných elektráren jsem se setkal již několikrát, jak za svého působení v Německu a cestováním po Evropě, tak i letos na dovolené, kdy jsem stál velice blízko těchto obrovských a velice impozantních staveb. Že by byly hlučnější, než třeba projíždějící vlak na druhém konci města (noční vlaky
jsem opravdu velice dobře slýchával, a to jsem bydlel 2 kilometry vzdušnou čarou od nádraží), se určitě říci nedá. Hlučnost těchto výroben elektrického proudu záleží na jejich velikosti. Při patě větrné elektrárny je nižší hluk než hluk v kanceláři. Při vzdálenosti od větrného parku 350 m vydává stejný hluk jako Váš obývací pokoj. V posledních letech došlo k razantnímu vývoji nehlučnosti větrných elektráren. A myslím, že ve Stříbře by se toto ani nemělo moc řešit, při stavu stříbrského KD a v průběhu plesové sezóny či ve dnech, kdy se konají oblíbené rockové koncerty (Coward, Brutus, Divočák fest, Městské slavnosti atd.), je výše decibelů 2× až 3× větší než u celého větrného parku, jenž je plánován v blízkosti města. Pro informaci: decibely není možné sčítat. Takže, pokud je plánováno 13 strojů se vzdáleností min. 1500 m, by hlučnost větrného parku neměla přesáhnout hlučnost BMW 7 výrobní třídy projíždějícího 50 km rychlostí kolem vašeho domu. ČEZ nehodlá narušovat životní prostředí Další věc, kterou by si protestující občané města Stříbra a přilehlých vesnic měli uvědomit, i přes program ČEZ, který byl schválen v roce 2001 (tenkrát byli přítomni tito lidé: Milada Vlasáková, náměstkyně ministra Grégra a předsedkyně dozorčí rady ČEZ; Oldřich Vojíř, poslanec ODS; Zdeněk Vorlíček, poslanec a člen pos. klubu Le-
vého bloku; František Brožík – poslanec ČSSD; Jaroslav Míl, předseda představenstva ČEZ do roku 2003 a další – se současným vedením ČEZ to nemělo tenkrát vůbec nic společného), velikost a postavení tohoto napůl státního podniku ho neopravňuje k tomu, aby porušoval hygienické normy, nehledě na to, že ani samotný ČEZ se nehodlá dostávat do křížku s občany a s hygienou. Již náklady na postavení daného komplexu větrných elektráren se pohybují v hodnotě několika milionů eur s návratností několik let. Příjem pro město Stříbro Tak prosím Jiřího Bojdu a další lidi, kteří hodlají pomocí referenda zastavit užitečný program nejen pro planetu (i přesto, že nejsem zastáncem teorie o globálním oteplování či jiných ekoteroristických názorů, to shledávám vhodným a cenným plánem pro oblast města), ale i další příjem financí do městského rozpočtu a že tato částka nebude zase tak zanedbatelná. Třeba si vedení města bude moci dovolit nákladnější městské slavnosti, neboli zábavu pro všechny občany a nejen pro ně. Přece jen 210 000 korun ročně za jeden stroj a to násobeno 13, s každopětiročním navyšováním až do částky 270 000 korun za rok za jeden stroj po dobu 20 let, není zase tak nicotná suma. I přesto, že městský rozpočet se pohybuje kolem 140 mil. Kč je tento příspěvek v hodnotě kolem
2 % rozpočtu města, což myslím, že je velice vhodné, zejména za současného stavu veřejných financí a již v brzké době opětovného navyšování schodku státního rozpočtu. A to jen za to, že bude stát několik 100 metrových stožárů, o kterých kolují jisté fámy a nepravdivé informace? Rozhodovat se na základě faktů Takže, předtím, než se rozhodnete jak pozitivně či negativně vůči výstavbě, větrného parku v okolí města, si zjistěte veškerá fakta, která vám pomohou rozhodnout se podle vašich postojů a názorů. I když se tam elektrárny postaví, ti lidé, kteří byli proti nim, si na ně brzy zvyknou a dříve či později jim to připadne běžné, jako když lidem ve velkých městech jezdí tramvaje pod okny. A ještě pro informaci: Nejsem zaměstnancem ČEZ a nejsem již ani občanem města Stříbra, ale stále mám zde kořeny a zajímám se o dění na městské scéně, která bývá občas i velice vtipná.
Člověk se s větrnými elektrárnami sžije České i zahraniční výzkumy potvrzuj, že nejkladnější vztah k větrným elektrárnám mají obyvatelé míst, kde se „větrníky“ již nějaký čas točí. Takto se ke zkušenostem s provozem větrných elektráren vyjádřil 5. 4. 2007 host ČRo-Vysočina Jaroslav Šťastný, starosta obce Pavlov, kde „větrníky“ fungují od srpna 2006. Petr Cetner, moderátor: Vám se nelíbí vaše vrtule, které máte nad hlavami? Jaroslav Šťastný, starosta Pavlova na Jihlavsku: To takhle nemůžu říct. Já si myslím, že záleží na každým člověku nebo občanovi, jak se s vrtulemi vyrovná. A myslím si, že jsou na Vysočině daleko horší stavby než větrníky. Já mám dokonce informace, že k vám do Pavlova jezdí turisté, aby se na ty větrníky dívali, je to pravda? Ano, určitě. Jezdí tam na exkurze hodně lidí z celé České republiky, dokonce i ze zahraničí. Jak to bylo kdysi před několika měsíci, když se v Pavlově na Jihlavsku měly začít stavět větrné elektrárny. Byli také lidé proti? Určitě nebyli všichni s tím srozuměni nebo všichni nebyli pro to uvést uvedený záměr v život. Větr-
né elektrárny jako takové určitě mají vliv na životní nebo krajinný ráz, ale myslím si, že člověk jako takový se naučí s elektrárnami daleko dřív sžít. Sledujete, že by vám větrníky vyhnaly zvěř z lesů, případně jiným způsobem poškodily ten krásný přírodní ráz krajiny a života na obci? Nemůžu to takhle potvrdit, protože si myslím, že provoz větrných elektráren nemá na život zvířat, přímo zajíců a srnců nebo divokých prasat, až takový vliv. Co se týká ptactva, tak jsou takové mýty, že pod elektrárnami leží, když to řeknu, hodně nebo mraky rozbitých ptáků, což taky není pravda. Nejlepší je nebo podle mého názoru nejlepší je ať se každý přijede přesvědčit sám na vlastní oči jak ty elektrárny fungují, podívat se na jejich provoz a uvidí. Každý si udělá svůj vlastní názor.
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Křižíkova 788, 500 03 Hradec Králové IČ: 25938924, DIČ: CZ25938924 sekretariát společnosti: +420 492 112 821 oddělení Rozvoj: +420 492 112 847
[email protected] www.cez.cz
