1 Poručík Jart Eyan se tvářil vesele a odpočatě. Kdyby věděl, že mu zbývá jenom dvacet minut života, neměl by zdaleka tak dobrou náladu. Sestoupil po rampě z raketoplánu do palubního hangáru křižníku Home One a dlouze se rozhlédl kolem sebe. Když byl v téhle části lodi naposledy, mnoho zaparkovaných raketoplánů mělo na sobě šmouhy a šrámy, které musely nevyhnutelně přijít v každém vleklém tažení. Nyní byla většina lodí v téměř bezvadném stavu. Dobu, kterou veliký křižník strávil v opravárenských docích na Coruscantu, mechanici dobře využili. Eyan byl Twi’lek, příslušník humanoidního druhu proslulého dvěma masitými výrůstky zvanými lekku a visícími na hlavách Twi’leků v místech, kde by lidé měli vlasy. Mnoho lidí zapomínalo, že lekku – o kterých se běžně mluvilo jako o hlavových ocasech – byly ve skutečnosti smyslové orgány a často poskytovaly Twi’lekům výhodu při zkoumání bezprostředního okolí a vyhodnocování případných hrozeb. Eyan se zachvěl. Na Rylothu, domovském světě Twi’leků, panovalo horko. Home One byl ovšem konstruovaný pro posádku, v níž převládali vodní tvorové,
S
O L OV Y
ROZ K A Z Y
/ 11
Mon Calamariané. Bohužel to znamenalo, že teplota na palubě křižníku bývala nižší, než by se mu zamlouvalo. Uniforma novorepublikového důstojníka, kterou nosil, nikdy nestačila k tomu, aby mu pomohla chlad zcela překonat. Přesto se usmál a vycenil širokou řadu dravčích zubů. Bylo příjemné být zase zpátky. Přistoupila k němu pobočnice – lidská žena – a zasalutovala. „Vítejte zpátky na palubě, pane. Doufám, že se vám na dovolené líbilo.“ „Ale zajisté.“ Eyan na chvíli svraštil čelo, pokoušel se vzpomenout, co vlastně na té dovolené dělal, ale pak ta chvíle minula. Mávl rukou kolem sebe a zahrnul do toho gesta nejen hangár, ale celou loď. „V jakém je stavu?“ „Ve stoprocentním, pane. Stačí, aby admirál ukázal kam, a můžeme vyrazit.“ „Výborně.“ „Chtěla jsem vám vyřídit, že před několika minutami přišla zpráva od vaší ženy. Byla označena jako naléhavá.“ „Je kapitán ve službě?“ „V tuto chvíli ne, pane.“ „Výborně. Stihnu si zprávu prohlédnout, ještě než se oficiálně vrátím do služby.“ Eyan jí poděkoval krátkým kývnutím a vydal se do své kajuty. Co se mohlo stát? Vždyť se s ní sotva rozloučil. Potom, co ho převeleli na bývalý imperiální trůnní svět, se podobně jako mnoho jiných novorepublikových důstojníků přestěhoval s rodinou na Coruscant. Sotva se s ní rozloučil, a navíc po dovolené, kterou celou strávil s ní. Svraštil čelo a pokoušel se vybavit si, jak spolu ten čas strávili. Vzpomínka nebyla příliš jasná. Hlodal v něm pocit, že mu uniká něco důležitého. V kajutě zapnul svůj osobní terminál a otevřel poštu. Kromě spousty zpráv souvisejících s jeho povinnostmi na něj čekala prioritní zpráva od jeho ženy. Otevřel ji.
12 / S T A R W A R S : X - W I N G
Seděla ve vysokém ošuntělém červeném křesle, které stálo u nich doma před terminálem. Tvářila se nešťastně a její nazelenalá kůže vypadala o něco bledší než obvykle. Podívala se stranou, jako by se radila s někým mimo záběr kamery. „Jarte,“ promluvila. „V salonu už zase tancují ti Wookieeové.“ Eyan zastavil přehrávání. Ani se neobtěžoval poslechnout si zprávu do konce a smazal ji. Jeho prsty se rozběhly po klávesnici terminálu a začaly zadávat příkazy. Chvíli je sledoval. Podivil se, jak si mohl počínat tak rychle a jistě, a přitom nemít ponětí, co vlastně dělá. No ovšem, pomyslel si. Jak nemilé. V salonu už zase tancují ti zatracení Wookieeové. Vzal si svou osobní zbraň, malou, ale výkonnou blasterovou pistoli, a zkontroloval, že je plně nabitá. Strčil si ji do kapsy a vyšel z kajuty. Věděl naprosto přesně, co musí udělat, aby se tancujících Wookieeů zbavil. *** „Z čistě strategického hlediska nebylo na boji mezi Mon Remondou a Železnou pěstí nic obzvlášť zajímavého.“ Mluvčí byl Gamorrean, jeden z humanoidů s prasečím rypákem, kteří byli známí svými agresivními sklony. Kromě jeho vzezření však téměř nic nenasvědčovalo tomu, že se jedná o příslušníka jeho živočišného druhu. Mluvil basikem, i když to bylo nad schopnosti ostatních Gamorreanů. Jeho hlas zněl uměle; slova mu vycházela z hrdla dvakrát, poprvé v chraptivém drmolení, které bylo pro většinu lidí naprosto nesrozumitelné, a podruhé v mechanickém tónu z implantátu v jeho krku. Zároveň to byl jediný Gamorrean, o němž se vědělo, že nosí uniformu novorepublikové flotily. Na rameni oranžové letecké kombinézy měl našitý znak jednotky, mnohem čistší a novější než ostatní části stejnokroje. Hlavním prvkem loga byl bílý kruh, na němž byl ve světle šedé barvě vyveden ústřední symbol Nové republiky připomínající zjednodušeného ptáka se zdviženými křídly. V popředí se nacházelo dvanáct čer-
S
O L OV Y
ROZ K A Z Y
/ 13
ných siluet X-wingů při pohledu shora. Jeden, větší, zabíral levou dolní část kruhu; ostatních jedenáct uspořádaných kolem něj mělo zhruba třetinovou velikost. Všechny byly natočeny stejným směrem, šikmo zleva doprava, jako by letěly v dokonalé formaci. Bílý kruh obtáčel široký modrý prstenec ohraničený úzkými zlatými proužky. Byl to zbrusu nový znak zbrusu nové jednotky, eskadry Wraith. Bytost na druhé straně holografického stolu, k níž Gamorrean promlouval, byla také neobyčejná, i když její druh byl ve vojenských silách Nové republiky hojně zastoupen. Admirál Ackbar patřil k Mon Calamarianům, humanoidům s rybími tvářemi a gumovitou kůží. Nové republice sloužilo mnoho Mon Calamarianů, ale jen málokteří se mohli chlubit tím, že se podle nich nazývaly bojové manévry nebo že navrhovali bojové letouny jako Ackbar. „V podstatě jsme Zsinjovi nedali na vybranou,“ pokračoval Gamorrean. „Pokud chtěl zachránit Razor’s Kiss, mohl udělat jen jednu věc.“ Ukázal na holografický záznam kosmické bitvy, který se přehrával nad stolem. „Můžete vidět, že manévruje tak, aby udržel Železnou pěst mezi námi a Razor’s Kiss. Také si můžete všimnout, jak zpomaluje, aby zůstal u ochromené lodi. Zachoval se naprosto předvídatelně podle toho, k čemu ho přinutily naše jednotky.“ Admirál Ackbar promluvil tichým, chraptivým hlasem, o něco důraznějším, než bylo u jeho druhu obvyklé. „Takže vás na tom střetnutí nic nezaujalo.“ „Když dovolíte, pane, to jsem neřekl.“ Gamorrean zmáčkl ovladač na stole a přiblížil záběr těsně k druhému hvězdnému superdestruktoru. Při pohledu zblízka oba viděli, že trup mohutného plavidla na mnoha místech hoří. Také viděli roje stíhaček, imperiálních i novorepublikových, které spolu bojovaly nad jeho povrchem. „Z matematického hlediska,“ pokračoval Gamorrean, „je chování stoosmdesáté první neobyčejně zajímavé.
14 / S T A R W A R S : X - W I N G
Když pominu skutečnost, že loajální eskadra elitních imperiálních pilotů by neměla spolupracovat se samozvaným diktátorem Zsinjova ražení, něco divného je i na tom, jak bojují.“ Jeho poznámka vzbudila Ackbarovu zvědavost. „Při analýze záznamů jsme nic divného neobjevili. Ale, samozřejmě, vy jste byl přímo tam.“ „Pokud vás smím opravit, ve skutečnosti jsem tam nebyl. Téměř po celou dobu bitvy jsem vězel na trupu Železné pěsti a pokoušel se nastartovat stíhačku. Všiml jsem si toho až potom, co jste mi ukázal ty záznamy. Jednotlivé dvojice stíhaček reagovaly na určité bojové situace s podivuhodnou pravidelností. Třeba tady –“ Gamorrean ukázal na dvojici TIE Interceptorů s vodorovnými červenými pruhy na solárních křídlech. Když se k nim zezadu přiblížila dvojice X-wingů, TIE zahájily prudký oblouk doleva a relativně dolů. Klesaly v úhlu, který nedokázaly X-wingy napodobit. Gamorrean zastavil holoprojekci, přesunul záběr k Železné pěsti a zaměřil ho na další dvojici Interceptorů ze 181. stíhací skupiny. Zrychlil nahrávku, dokud Interceptory nezamířily k hejnu bojujících lodí, a pak nastavil normální rychlost přehrávání. „Tady se dva A-wingy z eskadry Polearm přiblíží k protivníkům zezadu po stejném vektoru. Vidíte, že Interceptory manévrují přesně stejným způsobem. Vedoucí Interceptor zaujímá vyšší polohu pod mírnějším úhlem, zatímco jeho wingman jde níž a provádí strmější obrat.“ „Náhoda.“ „Ne. Úhel útoku určuje, jakým způsobem manévrují. Ale jen u stoosmdesáté první. Nevím, co si o tom mám myslet.“ Ackbar se naklonil kupředu; jeho postoj svědčil o náhlém zájmu. „Ukažte mi toho víc.“ *** Poručík Eyan nakráčel do předpokoje admirálovy kanceláře s širokým dravčím úsměvem na tváři.
S
O L OV Y
ROZ K A Z Y
/ 15
Admirálův pobočník – lidský muž usazený za stolem u dveří do Ackbarovy kanceláře – mu úsměv oplatil. Jeho vzezření napovídalo, že je živ čistě z lodní stravy a možná by to s ní neměl tolik přehánět. Vstal a zasalutoval. „Vítejte zpátky, pane. Vypadáte dobře. Dovolená vám zřejmě prospěla.“ Eyan vytáhl z kapsy blasterovou pistoli, vrazil ji muži do břicha a zmáčkl spoušť. Paprsek odhodil muže na opěradlo křesla, díky okamžitému kontaktu s jeho tělem však nebyl příliš hlasitý. „To máte pravdu,“ souhlasil Eyan. Natáhl se přes mrtvolu, která se ještě nepřestala chvět, a stiskl tlačítko na spodní straně stolu. Dveře do Ackbarovy kanceláře se otevřely. *** Když Eyan vstoupil, admirál k němu zvedl pohled. „Á, poručík Eyan. Dovolte, abych vám představil podporučíka Voorta saBinringa, zvaného též Piggy. Je to pilot z eskadry Wraith a matematický génius. SaBinringu, tohle je poručík Jart Eyan z bezpečnostních složek.“ Piggy se zvedl, aby nově příchozímu zasalutoval. „Rád vás poznávám, pane.“ Eyan mu pozdrav oplatil. „Nápodobně.“ Pak vytáhl blaster, který skrýval za zády, přitiskl ho Piggymu k břichu a zmáčkl spoušť. *** Pozoruhodné na tom je, pomyslel si Piggy, jak je to náhlé. V jednom okamžiku dokonalé zdraví. V dalším dokonalá agonie. Bolest v jeho útrobách byla tak strašlivá, že neviděl a skoro neslyšel. Jako by se mu v břiše rozhořel požár a propaloval se jeho tělem. Uvědomoval si, že leží na zádech, ale nevzpomínal si, jak se do té polohy dostal. Myslím, že už mi zbývá jen pár vteřin života. Zajímavé. Genetické úpravy mu umožnily ovládnout emoce a propůjčily mu matematické nadání, kterým na sebe upozornil admirála Ackbara, nedokázaly však vymýtit
16 / S T A R W A R S : X - W I N G
všechny biologické imperativy související s jeho gamorreanskou podstatou. V hlavě se mu ozval další, čím dál silnější hlas: Žít, zemřít, na tom nesejde – zabij ho! Buš do něj, rozemel mu kosti na kaši, přilož mu tesáky k teplé kůži na hrdle a rozervi ji! ZABIJ HO! Piggy otevřel oči. Atentátník stál pár metrů od něj a mířil zbraní na Ackbara. Jeho ústa utvářela slova. Slova, která Piggy neslyšel. Ale na tom nezáleželo. Twi’lek ještě na Ackbara nevystřelil. Piggy sáhl pod levý rukáv a chvějící se rukou vytáhl vibronůž, stejný jako ty, které nosila většina členů jeho eskadry. Palcem ho zapnul. Vyrazil z hrdla zaryčení – věděl, že lidem ten zvuk připadá děsivý – a hodil nůž. Jeho cíl sebou při náhlém hluku trhl a otočil pistoli směrem k Piggymu. Vibronůž se mu nezabodl do hrudi, místo toho zasáhl blaster – zařízl se do kovu v místě, kde se lučík stýkal s hlavní. Ze zbraně vyšel jasný záblesk a atentátník ji odhodil. Piggy se pokusil vstát, ale kvůli třesoucím se končetinám to nebylo snadné. Zahlédl, jak se Ackbar vrhl na útočníka z boku. Mon Calamarianovy blanité ruce se sevřely Twi’lekovi kolem krku… jenže poručík Eyan Ackbarovy ruce bez viditelného úsilí odtrhl a odhodil admirála ke stěně. Potom si Eyan stejně klidně, jako by usedal k obědu, sedl obkročmo na Ackbara a popadl ho za krk. Piggy se vyhrabal na nohy. Zbývá… asi deset nebo dvanáct vteřin. Zab ho zab ho zab ho. Těžko vidět. Mžitky před očima. Vedlejší účinek šoku. Utrhni mu ruku a pak ho tou rukou mlať, dokud nezačne škemrat o smrt. Je silný, nepřirozeně silný. Přešel na nejistých nohou k Ackbarovu stolu a zapřel se ramenem pod jeho prostřední část. Zabral a zvedl stůl ze země, i když při tom málem ztratil rovnováhu. Výborně. Pořád mám svou sílu. Dám mu takovou ránu, až členové jeho rodiny mnoho světelných let daleko vykřiknou bolestí a hrůzou.
S
O L OV Y
ROZ K A Z Y
/ 17
Vyrazil zezadu k atentátníkovi, sklonil desku stolu a nabral rychlost. Teprve tehdy si ho Twi’lek všiml a vrhl na něj překvapený pohled. Potom Piggy udeřil. *** Na druhé straně přepážky se o kovovou stěnu opírala lidská žena v hodnosti podporučíka, když vtom ji cosi shodilo na podlahu. Káva se jí vylila až k nohám dalšího podporučíka na druhé straně salonu. Žena zůstala bez hnutí ležet. Ostatní v salonu se podívali na prohnutý kovový plát, kde bývala rovná stěna. Jeden si dřepl ke zraněné ženě. Ostatní utíkali ke dveřím. *** Piggy položil stůl na zem, aby nespadl na admirála Ackbara. Ten pohyb byl na jeho vkus až příliš pomalý a mdlý. Připadalo mu, že mu nezbyla žádná energie. Podíval se na své dílo. Twi’lekova hlava byla nyní jen ze čtvrtiny tak široká jako předtím. Stala se z ní rozmačkaná placka, ze které měl jeden hlas v Piggyho hlavě radost a druhý hrůzu. Admirál Ackbar se pokoušel vstát. Něco říkal, ale Piggy jeho slovům nerozuměl. Gamorrean se skácel vzad. Horko a bolest v jeho útrobách ho zcela pohltily. *** Oba TIE Interceptory zahájily pozvolný obrat. Pohybovaly se v širokém kruhu a pátraly po nepřátelích, zatímco pod nimi ubíhal povrch měsíce. Někomu, kdo by je viděl poprvé, by tyto letouny mohly připadat směšné. Jejich kulovité kokpity, vyšší než dospělý člověk, nevypadaly příliš aerodynamicky. Z obou stran kokpitu vybíhaly tlusté pylony, dlouhé asi tak, jako byl kokpit široký. Na konci každého pylonu se nacházelo zahnuté křídlo přibližně oválného tvaru se solárními panely a hlubokým zářezem v přední hraně. Zatímco klasickým TIE Fighterům se podle kulovitých kokpitů pře-
18 / S T A R W A R S : X - W I N G
zdívalo bulvy, Interceptorům s užšími profily se mezi novorepublikovými piloty říkalo škvíry. Nikdo, kdo je viděl manévrovat nebo bojovat, už je za komické nepovažoval. Byly rychlé, obratné a vyzbrojené čtyřmi lasery, které dokázaly snadno prostřelit pancíř nepřátelských letounů. Patřily k nejvražednějším nástrojům v arzenálu Impéria. Tyto dva stroje ovšem neřídili imperiální piloti. „Rogue Dva, tady velitel. Zkouška spojení.“ „Slyším.“ „Na senzorech vidím dvě neznámé lodě, směr dvaosm-pět. Podíváme se na ně.“ „Rozkaz.“ Vedoucí Interceptor zamířil ke vzdálenému senzorovému kontaktu a druhý ho vzápětí následoval; oba manévrovaly úsporně a jistě. Během pár okamžiků se před nimi objevil nepřítel – dvě jasné tečky těsně nad obzorem měsíce. „Dvojko, počítač je předběžně identifikoval jako jeden Interceptor a jeden X-wing.“ „Vypadá to tak. X-wing letí v čele. Rozdělíme se a přinutíme je, aby se taky rozdělili?“ „Mmm… ještě ne. Zatím se budeme držet standardních imperiálních protokolů, aby byl test co nejvěrnější.“ „Jasně.“ Sotva se Interceptory dostaly na dostřel, blížící se letouny zahájily palbu. Nepřátelský TIE Interceptor se kupodivu držel těsně za X-wingem; klesl pod něj a vypálil, potom vystoupal nad něj a vypálil znovu. Oba Interceptory kličkovaly sem a tam, uhýbaly před laserovými střelami a opětovaly palbu. Jejich paprsky narážely do čelních štítů X-wingu a rozptylovaly se několik metrů před jeho trupem. „Aha, už to chápu,“ řekla Dvojka. „On ho používá jako –“ Rudá laserová palba X-wingu ji zasáhla do spodní části kruhového transpariocelového průzoru. Dvojka se
S
O L OV Y
ROZ K A Z Y
/ 19
v oslnivém záblesku rozletěla na kusy a vedoucí Interceptor se zakymácel, když ho omyly rozžhavené plyny z exploze. Nepřátelský Interceptor a X-wing se prohnaly kolem něj. I když byl Rogue Dva zničen, mluvil dál. Jeho slova se řinula z vysílačky vedoucího Interceptoru jako hlas ze záhrobí. „Ouha. Promiň, Wedgi.“ „To nic, Tycho.“ Wedge Antilles strhl letoun doleva a vystoupal za útočníky. Nepřátelské letouny se kupodivu nerozdělily. Místo aby se rychlejší Interceptor pokusil vpadnout Wedgovi do zad, zůstali útočníci spolu, změnili však formaci: X-wing se teď držel vzadu a Interceptor se řítil před ním. Oba stroje letěly v sevřené, dokonalé formaci. Wedge uznale přikývl. Když přilétaly, nepřátelský Interceptor využíval X-wing jako pohyblivou clonu – držel se za jeho štíty a opouštěl je jen na pár vteřin potřebných k tomu, aby zamířil a vypálil. Bylo zřejmé, že X-wing při příletu nasměroval všechnu nebo skoro všechnu energii štítů dopředu. Nyní při ústupu se Interceptor stále těšil jeho ochraně a energie štítů X-wingu byla nepochybně soustředěna vzadu. Wedge zrychlil směrem k protivníkům a začal stoupat, až se ocitl těsně nad rovinou jejich letu. Věděli, že se je nepokusí předletět; bude se držet za nimi a pálit do jejich relativně nechráněných zádí, dokud je nezničí. Museli s tím rychle něco udělat, uhnout a dostat se za něj. X-wing nedokázal manévrovat dost obratně, takže do zad se mu pokusí vpadnout Interceptor. To znamenalo, že počkají, až se Wedge soustředí na X-wing, a začnou jednat. Počítačový symbol X-wingu se na jeho senzorové obrazovce zachvěl; letoun byl zaměřen pro palbu z laserů. Wedge si X-wingu nevšímal. Zvolna klesl pod rovinu jeho letu, jako by chtěl vypálit rychlou ránu po Interceptoru, uprostřed manévru však přitáhl páku a zahájil prudké stoupání.
20 / S T A R W A R S : X - W I N G
Nepřátelský Interceptor, který stoupal před přídí X-wingu ve snaze udržet ho mezi sebou a Wedgem, se zachvěl na senzorové obrazovce jako předtím X-wing. Wedge vypálil a zahlédl, jak zelené záblesky tří z jeho čtyř laserů provrtaly motory Interceptoru. Škvíra se rozletěla na kusy a Wedge smýkl svým letounem prudce doleva, aby se vyhnul mračnu trosek. X-wing pohotově využil jeho úhybného manévru a zatočil ostře na pravobok – bylo zjevné, že se chtěl s Wedgem znovu utkat čelně. Wedge však přepnul komunikační jednotku na všeobecnou frekvenci a oznámil: „Konec cvičení.“ Ozval se hlas Garika „Hezouna“ Lorana, který kdysi pracoval pro Impérium jako herec a nyní létal za Novou republiku. „Ale já ještě nejsem mrtvý.“ „Máš nějaké námitky?“ „To zrovna ne. Spíš mě to překvapilo.“ Výhled na měsíční povrch a manévrující X-wing najednou zčernal. Wedge sáhl za sebe, otevřel přístupový poklop umístěný tam, kde by se ve skutečném TIE Interceptoru nacházely dvojité iontové motory, a vylezl do ostré záře stropních světel. Ocitl se ve velké místnosti plné stolů, židlí a simulačních jednotek. Simulátory byly ve většině případů úzké, aby co nejvěrněji připomínaly kokpity X-wingů, Y-wingů nebo A-wingů, které používala Nová republika. Několik – jako ten, ze kterého právě vylezl Wedge – mělo ovšem kulovitý tvar. V místnosti posedávala nebo postávala spousta pilotů, převážně v oranžových leteckých kombinézách Nové republiky, a techniků v méně výrazném oblečení. Většina pilotů se shlukla kolem jednotlivých simulátorů a na nástěnných holografických displejích sledovala, jak se pilotům v simulátorech daří. Na druhé straně uličky hemžící se lidmi seskočil na podlahu Hezoun Loran a podíval se zkoumavě na Wedge. Tomu neuniklo, že jakási pilotka pohlédla na Lorana, pak mu věnovala druhý, delší pohled, přitiskla si ro-
