Exportní financování dodávek českých technologií s pojištěním EGAP

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Exportní financování dodávek českých technologií s pojištěním EGAP Bakalářská práce

Autor:

Mgr. Anastasia Krasilnikova Bankovní management, Investiční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Olga Šelfová

duben 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30.4.2012 Mgr. Anastasia Krasilnikova

Poděkování Chtěla bych poděkovat za cenné rady a ochotu vedoucí práce Ing. Olze Šeflové, za konstruktivní připomínky panu Mgr. Danieli Sojkovi a panu Dipl.Ing. Jevgeniju Jevstafjevovi.

Anotace Tématem této bakalářské práce je exportní financování dodávek českých technologií s pojištěním EGAP. Práce podrobně charakterizuje formy státem podporovaného exportního financování, české státní instituce zabývající se podporou českých exportérů, průběh procesu financování při přímém a nepřímém úvěrování odběratele, zabývá se výpočtem ceny financování a také pojednává o perspektivách exportního financování v ČR. Klíčová slova exportní financování, podporované financování, exportní úvěrová agentura, přímý odběratelský úvěr, nepřímý odběratelský úvěr

Annotation The subject of this work is export financing of Czech technologies insured by EGAP. The work describes in detail forms of state-supported export financing, the Czech state institutions involved in Czech exporters supporting, organizational processes in direct and indirect forms of buyer’s credit, deals with the calculations of export financing prices and perspectives of export financing in Czech Republic.

Key words export financing, supported financing, export credit agency, direct export buyer credit, indirect export buyer credit

Obsah Úvod.................................................................................................................

7

1. Teoretické vymezení podmínek a produktŧ exportního financování…. 8 1.1. Exportní financování....................................................................................

8

1.1.1.Podmínky exportního financování.............................................................

8

1.1.2. Exportní financování formou odběratelských úvěrŧ..............................

9

1.1.2.1. Přímý odběratelský.............................................................................

10

1.1.2.2. Nepřímý odběratelský úvěr ...............................................................

13

1.2. Charakteristika institucí zabývajících se podporou exportu v ČR.......

15

1.2.1. Systémy státní podpory exportu...............................................................

15

1.2.1.1. Mezinárodní podpora exportu....................................................

15

1.2.1.2. Exportní agentury ......................................................................

16

1.2.1.3. Podpora exportu v ČR................................................................

18

1.2.2. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP).......................

19

1.2.2.1. EGAP a její struktura..................................................................

19

1.2.2.2. Nabízené pojistné produkty........................................................

21

1.2.2.3. Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika.......................

23

1.2.2.4. Podpora malých a středních podniků.........................................

25

1.2.3. Česká exportní banka, a.s..........................................................................

26

1.2.3.1. ČEB a její struktura.....................................................................

26

1.2.3.2. Nabízené finanční produkty........................................................

28

1.2.3.3. Hodnocení vlivu vývozu na ţivotní prostředí.............................

31

2. Metodologie práce........................................................................................ 33 3. Analýza postupu a vyhodnocení obchodních podmínek při exportním financování..................................................................................... 36 3.1. Přímý odběratelský úvěr.............................................................................. 36 3.1.1. Vyjednávací procesy, vznik dokumentace......................................................

36

3.1.2. Tok sluţeb či zboţí a peněz...........................................................................

38

3.1.3. Podklady pro hodnocení projektu....................................................................

39

5

3.1.4. Cena financování..............................................................................................

41

3.2. Nepřímý odběratelský úvěr.......................................................................... 42 3.2.1. Vyjednávací procesy, dokumentace................................................................

42

3.2.2. Tok sluţeb či zboţí a peněz.............................................................................

44

3.2.3. Podklady pro hodnocení projektu....................................................................

45

3.2.4. Cena financování..............................................................................................

46

3.2.5. Pojistné limity na zahraniční banky a společnosti............................................ 46

4. Komparace rozdílných typŧ exportního financování............................... 47 4.1. Porovnání ceny exportního financování................................................................... 47 4.2. Porovnání výhod a nevýhod exportního financování..............................................

48

5. Perspektivy exportního financování v ČR................................................. 53 5.1. Exportní strategie ČR...............................................................................................

53

5.2. Bankovní produkty související s exportním financováním......................................

54

Výsledky a závěry............................................................................................ 57 Seznam použitých zdrojŧ................................................................................ 58 Seznamy použitých grafŧ, obrázkŧ, tabulek................................................. 62 Seznam příloh................................................................................................... 64 Přílohy............................................................................................................... 65

6

Úvod Moderní obchodování se ve stále rozvíjejícím se světě neobejde bez zahraničních obchodů. Málokterá domácí společnost nesní o odbytu své produkce na zahraničních trzích. Avšak málokterá společnost má moţnost si svůj sen splnit a velmi často kvůli omezeným finančním moţnostem. Moderní stát nabízí lokálním firmám podporu jejich aktivit, pokud ty budou ochotné exportovat do jiných zemí. Jedna z forem takové podpory je poskytnutí tzv. exportního financování a v této práci bude zkoumána problematika spojená s tímto typem financování. Zejména budou dány odpovědi na otázky: Co je exportní financování? Které české firmy mohou vyuţít státní podpory? Jaký systém státní podpory existuje v ČR? Které instituce nabízejí podporované financování? Jaké jsou základní druhy exportních úvěrů? Jaká je jejích struktura? Jaká je finanční náročnost podobných úvěrů? Proč české banky poskytují tento typ financování? Na čem vydělává a má potenciální moţnost vydělat domácí banka? Cílem této práce je posouzení vhodnosti jednotlivých typů exportního financování pro české dodavatele technologií. K dosaţení tohoto cíle přispějí detailní schémata organizačních procedur a komunikace mezi účastníky úvěrového obchodu, popis jednotlivých sloţek „ceny“ úvěrů, popis podmínek, které musí český podnik splňovat pro získání vysoké bonity a jiné podrobnosti zařízení financování exportu se státní podporou.

7

1.Teoretické vymezení podmínek a produktŧ financování podpořeného státem 1.1. Exportní financování Exportním financováním se obecně rozumí financování vývozů zboţí, sluţeb či kapitálu do zahraničí. V moderním světě mohou exportéři a importéři pro financování a zajištění dodávek vyuţívat velkou škálu různorodých metodik a finančních produktů, které jim umoţní obchod realizovat. Jsou to například tradiční dokumentární akreditivy a inkasa, odběratelské a dodavatelské úvěry, faktoring, forfaiting, exportní leasing a další produkty1. V této práci se však jedná o exportní financování v uţším slova smyslu, a to exportní financování dodávek českých technologií formou odběratelských úvěrŧ, tedy úvěrů poskytnutých zahraničnímu odběrateli popř. jeho bance.

1.1.1.Podmínky exportního financování Jaké podmínky musí splňovat obchodní transakce, aby byla financována ze zdrojů pro exportní financování? Především se jedná o charakter vyváţeného zboţí. Ve výroční zprávě České exportní banky za rok 2010 je uveden graf č.1 na následující stránce. Z tohoto grafu je vidět, ţe převaţující počet obchodů se uskutečňuje se zařízením na výrobu energie, průmyslovým zařízením a dopravními prostředky. Tento typ produktů představují větší investiční celky, které se nedodávají v jedné dodávce, například soubor stavebních materiálů, dílů, technologií a know-how. Charakter a původ exportovaného zboţí je rozhodující a zaleţí na něm cena financování a také doba splatnosti poskytnutých finančních prostředků.

1

Detailní rozbor vyjmenovaných produktů vzhledem k rozsahu a cílům této práce není představen.

8

Graf č. 1 Vývoj komoditní struktury objemu úvěrových smluv ČEB na financování vývozu

Zdroj: ČEB, www.ceb.cz, 1.08.2011

Koupě a zavedení do výroby velkého investičního celku (jako například betonárna) je náročnou finanční záleţitostí pro kupujícího, značně omezující výši firemní likvidity. Proto zahraniční odběratel zpravidla vyţaduje určitou formu odkladu platby za dodávku, coţ omezuje likviditu prodávajícího podniku. Vhodným nástrojem pro řešení podobných situaci je financování rozsáhlých projektů střednědobým a dlouhodobým úvěrováním. Takţe pro účely této bakalářské práce je obchodní případ záleţitostí exportního financování, pokud: 

se jedná o vývoz zboţí, sluţeb či kapitálu tuzemského původu do zahraničí



odběratel vyţaduje delší odklad platby za dodávku (střednědobá a dlouhodobá splatnost poskytnutých prostředků)



zboţí či sluţby mají investiční charakter (a tím pádem jsou finančně náročné a objemově rozsáhlé).

1.1.2. Exportní financování formou odběratelských úvěrŧ Pro účely této bakalářské práce je pojem exportní financování omezen na financování exportu formou odběratelských úvěrŧ, tedy úvěrů poskytnutých zahraničnímu odběrateli popř. jeho bance. 9

Dle příjemců úvěrů (dluţníků) se rozlišují dva typy odběratelských úvěrů: Přímý odběratelský úvěr (tak zvaný Buyerʼs Credit) poskytovány přímo zahraničnímu odběrateli Nepřímý odběratelský úvěr poskytovány bance zahraničního odběratele. Dále jsou představena základní schémata, dle kterých probíhá organizace financování exportu formou odběratelských úvěrů. V obou případech jde o „ideální“ transakci, tedy o takovou, kde jsou všechna rozhodnutí o moţnosti účastí v exportním kontraktu a financování obchodního případu, výstavy záruk a pojistných příslibů apod. kladná a dodání zboţí nebo sluţeb, výplata akontace a ceny kontraktu Exportérovi probíhá bezproblémově.

1.1.2.1. Přímý odběratelský úvěr (Buyerʼs Credit) Přímý odběratelský úvěr je úvěr poskytnutý bankou Exportéra přímo zahraničnímu odběrateli (Importérovi). Obrázek č. 1 na stránce 12 znázorňuje základní postupy při řešení financování exportu touto formou. Barevnými šipkami na schématu označen směr toku smluv, peněz, zboţí či sluţeb. Především je nutné určit účastníky schématu a jejich pozice, ve kterých se při takovém typu transakce nachází: Exportér – aby společnost mohla vyuţit nabídky státem podpořeného exportního financování, musí splňovat několik základních podmínek. 1. Původ společnosti, zboţí či sluţeb. Podporované financování a pojištění by mělo být poskytnuto co nejširšímu kruhu dodavatelů a zároveň upřednostňovat zboţí a sluţby převáţně domácího původu, proto podíl českého zboţí a sluţeb na hodnotě vývozu musí dosahovat minimálně 50%. Výjimkou je případ, kdy exportér dokáţe, ţe zboţí potřebné pro kompletaci dodávky se v ČR nevyrábí2. Rozhodujícím faktorem je daňová rezidence 2

Další pravidla pro původ zboţí, zveřejněné na WWW: http://www.egap.cz/pojistne-produkty/produkt-d/pravidlapro-puvod-zbozi/index.php [2012-01-18]: Poţadavek českého původu zboţí a sluţeb je splněn i v případě subdodávek, které vývozce, případně jeho český subdodavatel, sice nakupuje v zahraničí, ale dále je ve výrobě pro vývoz zhodnocuje. Pro stanovení poţadovaného podílu jsou tak jako zboţí a sluţby zahraničního původu povaţovány pouze takové subdodávky, které vývozce nakupuje v zahraničí a kupujícímu je pouze předprodává. Z propočtu českého podílu se zcela vylučují: zahraniční subdodávky, na které získal EGAP zajištění, zahraniční subdodávky financované bez české státní podpory exportu (bez pojištění EGAP i bez financování/refinancování ČEB), zahraniční subdodávky kryté bankovními protizárukami.

10

společnosti, která za dodávky vystavuje faktury. Takţe smyšlená firma má být registrovaná v ČR (v obchodním rejstříku a na příslušném finančním úřadě). 2. Charakter zboţí nebo sluţeb má být převáţně investičního charakteru, například dodávky technologických celků v oblasti energetiky. Takţe Exportér je společnost se sídlem v ČR, registrovaná u příslušných rejstříků a úřadů v ČR. Vyrábí zařízení pro energetické odvětví a poskytuje sluţby spojené s montáţí, uvedením do provozu a následujícím servisem včetně zaškolení zaměstnanců Importéra. Všechny subdodávky zajišťuje pomoci domácích lokálních výrobců. Při přímém odběratelském úvěru je Exportér výhradním příjemcem peněžních prostředků, i kdyţ není dluţníkem. Importér3 – zahraniční příjemce zboţí/sluţeb. Jelikoţ je v daném schématu Importér kupujícím/odběratelem zboţí nebo sluţeb, nachází se v pozici žadatele o úvěr a dlužníka. Banka exportéra – česká banka (popř. několik bank) poskytující úvěr na financování exportu. V této pozici můţe vystupovat jak specializovaná banka, zaměřená na financování exportu – Česká exportní banka, tak komerční banky, které mají v nabídce produktů exportní financování (ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, LBBW Bank CZ, Commerzbank, Unicredit Bank, Citibank, Raiffeisenbank aj.). Česká banka poskytuje úvěr, tedy se nachází v pozici věřitele. Banka importéra – zahraniční banka odběratele. Vystupuje jako ručitel zahraničního odběratele ve schématu Přímého odběratelského úvěru4. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) – pojišťovatel Banky Exportéra.

3

Při posouzení bonity tzv. soukromého dluţníka česká banka a EGAP scorují jednotlivé subjekty na základě účetních výkazů (základní a vlastní kapitál, obrat, zadluţenost), jejích reputace v sektoru a v zemí aj. 4 Ve schématu přímého odběratelského úvěru nemusí vţdy Banka Importéra být. V případě, ţe je Importér silná společnost, jejíţ finanční a reputační ukazatele se pohybují na vysoké úrovni, není nutnosti sjednávat ručení od jakékoliv bankovní instituce.

11

Obrázek č. 1 Přímý odběratelský úvěr - základní schéma

1

Exportér

3

Importér

6

(příjemce)

(dlužník)

7

8

2

Banka Exportéra

9

Banka Importéra

5

(věřitel)

(ručitel)

10 4

11 Smlouvy Zboží/Služby Peníže

Zdroj: vlastní zpracování autora

Základem celé transakce je uzavření obchodní smlouvy mezi Exportérem a Importérem na dodávku technologií do zemí odběratele (šipka 1). Na danou exportní dohodu navazuje uvěrová smlouva mezi Importérem a Bankou Exportéra (šipka 2), která poskytuje úvěrové finanční prostředky. Kromě této úvěrové smlouvy Banka Exportéra také uzavírá zvláštní dohodu, tzv. vedlejší ujednání, s Exportérem (šipka 3) a pojistnou smlouvu s EGAP (šipka 4). Velice často banka-věřitel a EGAP také vyţadují dodatečnou bankovní záruku, vystavenou zahraniční bankou Importéra (šipka 5). Po uzavření smluvní dokumentace a zaplacení akontace odběratelem (šipka 6) Exportér dodá zboţí nebo sluţbu do země určení (šipka 7) a dostane zaplaceno ze strany své banky (šipka 8). Transakce skončí splacením úvěru Importérem ve prospěch české banky (šipka 9).

12

V případě, ţe Importér nebude schopen úvěr splatit, jeho banka-ručitel převezme tuto povinnost na sebe (šipka 10). Pokud ani Banka Importéra neuhradí závazek svého klienta z úvěru, dojde k výplatě pojistného plnění EGAP (šipka 11).

1.1.2.2. Nepřímý odběratelský úvěr Obrázek č. 2 zobrazuje podstatu řešení financování exportu formou nepřímého odběratelského úvěru. Barevnými šipkami je na schématu označen směr toku smluv, peněz, zboţí či sluţeb. Obrázek č. 2 Nepřímý odběratelský úvěr – základní schéma

1

Exportér (příjemce)

Importér

6 7

4

8

3

2

Banka Exportéra

10

(věřitel)

5

9

Banka Importéra (dlužník)

11 Smlouvy Zboží/Služby Peníže


Stejně jako u schématu Buyer’s Creditu je důleţité určit pozice, v nichţ účastníci dané transakce jsou. Exportér – v tomto schématu se také jedná o financování s podporou státu, a tak musí Exportér být českým výrobcem zboţí/poskytovatelem sluţeb (právnická osoba se sídlem v ČR, výjimečně fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR). 13

Při nepřímém odběratelském úvěru je Exportér opět výhradním příjemcem peněžních prostředků, i kdyţ není dluţníkem. Importér – zahraniční příjemce zboţí/sluţeb. Ačkoliv je Importér v daném schématu kupujícím/odběratelem zboţí nebo sluţeb, nezaujímá pozici ani ţadatele o úvěr, ani dluţníka. V interním vztahu se svoji místní bankou (věřitelem) však je Importér v pozici dluţníka. Banka exportéra – česká banka (popř. několik bank) poskytující úvěr na financování exportu. V této pozici můţe vystupovat jak specializovaná banka zaměřená na financování exportu – Česká exportní banka, tak komerční banky, které mají v nabídce produktů exportní financování. Česká banka poskytuje úvěr, tedy se nachází v pozici věřitele. Banka importéra – zahraniční banka odběratele. Ve schématu Nepřímého odběratelského úvěru vystupuje jako dlužník, plně zastupující zahraničního odběratele. V interním vztahu s Importérem však zaujímá pozici věřitele. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) – pojišťovatel Banky Exportéra. Na rozdíl od Přímého odběratelského úvěru, kde Banka Exportéra a EGAP posuzují bonitu především Importéra (dluţníka) a dodatečně jeho banky, u Nepřímého odběratelského úvěru vystupuje jako dluţník Banka Importéra, a proto je jí věnována větší pozornost. Základem uskutečnění celé transakce je ujednání mezi Exportérem a Importérem (šipka 1) stanovující parametry obchodu. V návaznosti na tuto dohodu uzavírají zúčastněné banky uvěrovou smlouvu (šipka 2). Úvěrová smlouva se podepisuje také mezi Importérem a jeho místní bankou (šipka 3). Doladěné podmínky transakce mezi Exportérem a jeho bankou se zakotvují vedlejším ujednáním (šipka 4). Banka Exportéra poté také uzavírá smlouvu o pojištění s EGAP (šipka 5). Stejně jako u Přímého odběratelského úvěru obchodní transakce začíná výplatou akontace Importérem ve prospěch Exportéra (šipka 6), Exportér vyexpeduje zboţí/sluţby (šipka 7) a po dodání potřebných dokladů dostane ze strany své banky zaplaceno (šipka 8). Importér začne splácet úvěr, poskytnutý Bankou Importéra (šipka 9), která bude z přijatých prostředků splácet závazek vůči Bance Exportéra (šipka 10). Pokud nebude Banka Importéra schopná splacení úvěru, dojde k výplatě pojistného plnění ze strany EGAP (šipka 11).

14

1.2. Charakteristika institucí zabývajících se podporou exportu v ČR Tato podkapitola práce je věnována systému státní podpory exportních aktivit českých dodavatelů. Tento druh podpory se týká produktů a zemí, které nejsou komerční úvěrové pojišťovny ochotny pojišťovat. Mezi takové produkty patří především střednědobé a dlouhodobé vývozní úvěry, poskytnuté na financování exportu velkých investičních celků, strojních a technologických zařízení pro energetické, stavební, těţební a jiná vysoce technologická průmyslová odvětví. Mezi komerčně nepojistitelná teritoria se řadí země s vyšší mírou politického (válečné konflikty, revoluce, stávky, administrativní a politická opatření, přírodní katastrofy aj.) nebo komerčního rizika (finanční situace dluţníka a ručitele, jejich platební neschopnost). Podpora exportu je v moderních trţních ekonomikách nedílnou součástí celkové hospodářské politiky státu. Prostřednictvím státní politiky orientované na podporu a rozvoj exportu výrobků a sluţeb napomáhá stát kumulovat pozitivní efekty, které dosahují firmy na zahraničních trzích.

1.2.1. Systémy státní podpory exportu 1.2.1.1. Mezinárodní podpora exportu Instituce zapojené do státní podpory exportu se řídí souborem pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a směrnic Evropské unie, omezujících podporu na střednědobé a dlouhodobé exportní úvěry do teritorií s vyšší mírou politického rizika. Tato pravidla také zajišťují, ţe si vývozci z jednotlivých zemí nemohou konkurovat rozsahem státní podpory, ale výjimečně kvalitou a cenou zboţí a sluţeb. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development5) je mezivládní organizace

ekonomicky

rozvinutých

států,

které

přijaly

principy

demokracie a trţní ekonomiky. V současné době má 34 členů. OECD vznikla v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která se původně 5

Více informací na www.oecd.org

15

zabývala administrací poválečného Marshallova plánu. Hlavním cílem je napomáhat dalšímu ekonomickému rozvoji, sníţení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Hlavními pravidly OECD, tykajícími se mezinárodního obchodování jsou pravidla: pro poskytování podpořeného financování a pojišťovaní (tzv. Konsesus OECD), boje proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodním obchodě (OECD Anti-Bribery Convention, 2006 Action Statement, 2009 Recommendation). hodnocení vlivu vývozních kontraktů z hlediska dopadu jejich realizace na ţivotní prostředí v cílové zemi vývozu6 (Společné přístupy k exportním úvěrům a životnímu prostředí).

1.2.1.2. Exportní agentury7 Export Credit Agency (ECA)

- česky

Exportní úvěrová agentura – státní nebo

komerční instituce čí soubor institucí, které se zabývají podporou exportních činností místních výrobců. Vznik exportních uvěrových agentur těsně souvisel s hospodářskou a ekonomickou situaci ve 20. století (dvě světové války, velká hospodářská krize, opuštění zlatého standardu jako systému měnových kurzů, které přinesly zvýšení rizika ze zahraničního obchodu a růst nedůvěry mezi obchodními partnery z různých zemí). Vlády jednotlivých států musely začít aktivně podporovat vývozce a přebírat některá rizika na sebe. Postupně vznikaly agentury ve Velké Británii (1919), Belgii (1921), Německu (1926), další vlna následovala ve 30.letech (Japonsko (1930), Švédsko a USA (1933), Švýcarsko (1934)). Po druhé světové válce vznikly agentury v Kanadě (1944) a Francii (1946). V zemích bývalého sovětského bloku vznikaly exportní agentury začátkem přechodu místních ekonomik na trţní princip v 90.letech (Maďarsko (1994), Polsko (1991)). Struktura exportních agentur se v jednotlivých zemích liší. Mohou být organizovány trojím způsobem. První způsob organizace podpory exportních činnosti tkví v zaloţení jediné instituce, která zabezpečuje jak financování vývozního kontraktu, tak pojištění rizik, spojených s realizací 6 7

Podrobněji viz 1.2.3.3. Zpracováno autorem na základě disertační práce Z.Kmoníčka Exportní financování.

16

tohoto kontraktu, tedy plní funkcí jak banky, tak pojišťovny. Tímto způsobem podporuje export například Kanada (agentura Export Development Canada (www.edc.ca)), Turecko (agentura Türk

Eximbank

(www.eximbank.gov.tr))

nebo

Rakousko

(agentura

Oesterreichische

Kontrollbank AG (www.oekb.at)). Druhý způsob je zaloţen na vzniku dvou institucí, z nichţ jedna se zabývá financováním exportu a druhá – pojištěním rizik. V České republice tak vznikla Exportní garanční a pojišťovací společnost a Česká exportní banka jako banka financující export, jejichţ většinovým vlastníkem je stát8. Stejný princip rozdělení je uplatňován v Maďarsku (Magyar Exporthitel Biztosító Zrt. (Mehib) (www.mehib.hu), Magyar Export-Import Bank (www.eximbank.hu)) či Německu (Euler Hermes Kreditversicherungs-AG (www.eulerhermes.de), AuslandsGeschäftsAbsicherung der Bundesrepublik Deutschland (www.agaportal.de)). Třetí způsob uspořádaní systému státní podpory exportu se omezuje na jednu instituci poskytující pojištění vývozních rizik, zatímco financování se zajišťuje ze strany komerčních bank. Tohoto způsobu vyuţívá například Francie (Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur (www.coface.com)). Existence institucí podporujících export dodávek českých technologií do rizikových zemí je nezbytná. Následující graf č.2 znázorňuje strukturu úvěrů ČEB v roce 2010 poskytnutých převáţně do zemí s vyšším politickým a teritoriálním rizikem, kde komerční banky působí velmi málo9:

8

Dle novely zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jiţ není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě poţadavků ČEB můţe být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. Tím pádem, společnosti mohou vyuţit různých kombinací podpořeného financování s účastí komerčních bank a EGAP nebo komerčních pojišťoven a ČEB. 9 Detailněji v podkapitole 1.2.2.3.

17

Graf č. 2 Porovnání struktury vývozu ČR a struktury úvěrŧ ČEB v roce 2010

Zdroj: ČEB, Výroční zpráva za rok 2010

1.2.1.3. Podpora exportu v ČR Podporou exportu se v ČR zabývá několik specializovaných státních institucí, a to jsou především: CzechTrade, Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Dvě posledně jmenované instituce jsou stěţejní z hlediska tématu této práce. Kromě finančních a pojišťovacích sluţeb, nabízí stát exportérům také informační a asistenční servis prostřednictvím následujících institucí: Čeká agentura na podporu exportu CzechTrade byla zaloţená v roce 1997 Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Převáţně se soustřeďuje na poskytnutí informačních a asistenčních sluţeb českým firmám, které chtějí exportovat svoje výrobky. CzechTrade má 33 zahraniční kanceláře, kde nabízí exportérům sluţby vyhledávání obchodních příleţitostí a partnerů, poradenství v oblasti místní legislativy, získání potřebných certifikátů a povolovacích dokumentů, získání dalších potřebných informací z teritoria dovozu apod. Prostřednictvím CzechTradu se také můţe česká firma účastnit veletrhů a výstav.

18

Informační podporu nabízí také portál BusinessInfo, určený nejen exportérům, ale všem podnikatelům. Exportéři zde najdou informace o aktuálních zahraničních nabídkách, poptávkách a tendrech, o podnikatelském prostředí ve vybraných zemích, o moţnostech získání státní podpory exportu a jiné informace. V roce 2006 byla spuštěna Zelená linka pro export, která ve spolupráci s Ministerstvem

průmyslu

a

obchodu,

Hospodářskou

komorou

ČR,

Ministerstvem financí, Ministerstvem zahraničních věci a dalšími vládními institucemi poskytuje českým firmám informační součinnost v oblasti exportu českých výrobků. Největší součinnost v oblasti financování exportních aktivit však poskytují exportérům dvě instituce, a to Česká exportní banka a EGAP. Vznik obou těchto institucí pramení ze snahy státu zajistit vyšší výkonnost domácí ekonomiky a niţší úroveň nezaměstnanosti, které přímo souvisí se zvýšením exportu.

1.2.2. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP)

1.2.2.1. EGAP a její struktura Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) byla zaloţena v roce 1992 jako součást systému státní podpory exportu. EGAP je akciová společnost, jejímţ výhradním vlastníkem je Česká republika, tedy stát, který vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím různých ministerstev10. Podíl jednotlivých státních institucí na celkovém počtu akcií pojišťovací společnosti je následující: Tabulka č. 1 Vlastnická struktura EGAP, a.s.

Akcionář

Podíl v %

Ministerstvo financí ČR

40 % (tj. 520 akcií v nominální hodnotě 1 mil. Kč)

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

36% (tj. 468 akcií v nominální hodnotě 1 mil. Kč)

Ministerstvo zemědělství ČR


Ministerstvo zahraničních věcí ČR


Zdroj: EGAP, Informace o Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. k 30. červnu 2011 10

Dle § 4 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

19

EGAP je členem skupiny státem ovládaných institucí, jejichţ organizace je jasná z obrázku č. 3: Obrázek č. 3 Struktura skupiny státem ovládaných institucí k 30. 6. 2011

Zdroj: EGAP, Informace o Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s .k 30. červnu 2011

Výše základního kapitálu, který nebyl od zaloţení navyšován, je 1 300 000 000 korun českých. EGAP plní své funkce v souladu se zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, určujícím základní podmínky a pravidla provozování činnosti u pojišťoven různých typů a způsoby dohledu nad takovou činnosti a její regulace. Specifičnost EGAP jako exportní úvěrové pojišťovny se řídí zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Činnost EGAP také upravuje vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů, týkající se způsobu tvorby fondů pro pojišťování exportních úvěrových 20

rizik, poměru mezi výší fondů a rezerv a objemem pojistné angaţovanosti a dalších podobných záleţitostí. Hlavním směrem činnosti EGAP, jako státní úvěrové pojišťovny, je poskytnutí pojišťovacích produktů vývozcům českého zboţí do komerčně nepojistitelných rizikových teritorií bez ohledu na velikost společnosti a objem exportovaného zboţí či sluţby. V souladu se zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů ručí stát za závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik. EGAP, stejně jako ostatní světové exportní úvěrové pojišťovny, se řídí také pravidly OECD v oblasti poskytování státní podpory při exportu zboţí, ţivotního prostředí a boji proti korupci a podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodním obchodě. Hlavními zdroji finančních prostředků pro poskytování pojištění mimo základní kapitál společnosti jsou roční státní dotace a příděly z rozdělení zisku11. Jelikoţ zajištění zdrojů pro poskytnutí pojištění EGAP je těsně spojeno se státním rozpočtem, musí exportní smlouva a její účastníci splňovat některé základní podmínky, které budou popsány dále. Pojištění EGAP se pokládá za velice důleţitý nástroj při uskutečnění exportních transakcí, neboť exportérovi umoţňuje vedení jednodušších jednání o získání financování u místních bank a financujícím bankám se sniţují náklady, vynaloţené na tvorbu rezerv k poskytnutým úvěrům, a tak volné prostředky mohou pouţit jinde. Mimo jiné pojištění pohledávky u exportní úvěrové pojišťovny (se státní zárukou) má pro banku a exportéra další výhodu, která spočívá v tom, ţe se riziko vůči zahraničnímu subjektu (importérovi anebo bance) převádí na riziko vůči vlastnímu státu, coţ činí vymahatelnost podobné pohledávky jednodušší.

1.2.2.2. Nabízené pojistné produkty EGAP v současné době nabízí velkou a rozmanitou řadu pojistných produktů, jimiţ dokáţe uspokojit poţadavky exportérů a financujících bank. Kromě standardního pojištění odběratelských a dodavatelských úvěrů, kryje EGAP rizika u investic českých výrobců v zahraničí, předexportních úvěrů na financování výroby zboţí určeného k exportu aj. V současné době EGAP poskytuje tyto typy pojištění: 11

§ 4 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

21

Tabulka č. 2 Produktová řada EGAP, a.s.

Typ

Spoluúčast

Vztahuje se na

pojištění

na pojištění

B

Pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru

Bf

Pojištění

bankou

financovaného

krátkodobého

10 % vývozního

10 %

Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského

10 %

dodavatelského úvěru C

úvěru Cf

Pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého 10 %

vývozního dodavatelského úvěru D

Pojištění vývozního odběratelského úvěru

5%

E

Pojištění potvrzeného akreditivu

5%

F

Pojištění úvěru na předexportní financování

20 %

I

Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí

2,5 %

If

Pojištění úvěru na financování investic českých právnických osob v

2,5-5 %

zahraničí P

Pojištění prospekce zahraničních trhů

20 %

V

Pojištění proti riziku nemoţnosti plnění smlouvy o vývozu

15 %

Z

Pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s exportním kontraktem Zdroj: Zpracováno autorem dle Všeobecných pojistných podmínek různých typů pojištění EGAP, 1.8.2011

V třetím sloupci Tabulky č. 2 je uvedena spoluúčast pojištěného na pojistné události, která se pohybuje mezi 2,5 % (u pojištění investic v zahraničí) a 20% (u pojištění předexportních úvěrů). U pojištění odběratelských úvěrů (typ D) spoluúčast banky financující exportní kontrakt činí 5 % pojistného plnění. Dle informací uvedených ve Výroční zprávě EGAP za rok 2010 více neţ polovinu uzavřených kontraktů (54,3%) tvořily smlouvy o pojištění vývozních odběratelských úvěrů (přímého a nepřímého – typ pojištění D). Graf č. 3 na následující stránce znázorňuje podíl jednotlivých typů pojištění na celkovém pojistném portfoliu společnosti. Jak je vidět, ţádáno je také krytí rizik u financování investic 22

v zahraničí (typ pojištění If) a investic samotných (typ I), pojišťují se také bankovní záruky (typ pojištění Z) a úvěry na předexportní financování (typ F). Základními podmínkami pro získání pojištění EGAP jsou: ţadatel o pojištění je daňově registrován v ČR podíl českých výrobků či sluţeb na celkovém vývozu činí minimálně 50% rizika spojená s vývozem jsou komerčně nepojistitelná Graf č. 3 Podíl jednotlivých typŧ pojištění na celkovém počtŧ pojistných smluv

Zdroj: Výroční zpráva EGAP za rok 2010

Prokázání původu zboţí je nedílnou součástí ţádosti o pojištění EGAP. Sníţení podílu české výroby na celkovém objemu vývozního kontraktu je přípustné jen v těch případech, kdy exportér prokáţe, ţe se technologie potřebné pro kompletaci dodávky v České republice nevyrábí. Důleţité je pro určení původu zboţí především daňová registrace vývozce (a subdodavatelů vývozce) na území ČR. Podobná opatření, kterých se vyuţívá jen v případech poskytnutí pojištění a financování se státní podporou, zvyšují konkurenceschopnost českých exportérů vůči zahraničním výrobcům. Česká firma tak můţe nabízet nejen cenově a kvalitativně srovnatelné zboţí a sluţby, ale také financování transakce za zvýhodněných podmínek.

1.2.2.3. Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika V roce 1999 bylo zavedeno Ujednání pro oficiálně podporované vývozní úvěry (tzv. Konsensus OECD) - mezinárodní pravidla platná pro země-členy OECD, týkající se mimo jiné dělení zemí do 7 rizikových kategorií a minimálních pojistných sazeb pro kaţdou kategorii v návaznosti na typ dluţníka a délku úvěru. 23

Kategorizace se provádí periodicky (zpravidla jednou ročně) a zakládá se na ekonomických parametrech jednotlivých zemí (evidovaných Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem) a praktických zkušenostech exportních úvěrových pojišťoven členských zemí OECD. Všechny země jsou klasifikovány především do dvou základních rizikových skupin12. V první skupině jsou členské země OECD s vysokým HND (hrubým národním důchodem) na obyvatele. Všechny země této skupiny patří k nulové kategorii, u níţ se nepočítá s existencí teritoriálních rizik a pojištění trţních rizik by mohlo probíhat bez státní podpory. Mezi takové státy se řadí například Japonsko, Německo, Spojené státy, Francie. Doba splatnosti exportních úvěrů financujících dodávky do těchto regionů se rovná 5 let (ve výjimečných případech 8,5 roku). Do druhé skupiny patří země zařazené do kategorií 1 aţ 7, kde 7. kategorie představuje země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika (a bývají dokonce nepojistitelné) a 1. kategorie země s minimální úrovní rizika (ke které patří jen zvláštní administrativní zóna Hongkong a Tchaj-wan). Mezi země 2. kategorie se řadí například Polsko, Saudská Arábie a Kuvajt. Ve 3. kategorii je například Maroko, Rusko či Indie. Nejrizikovější vývoz se realizuje například do Ukrajiny, Kuby a Nepálu. Maximální doba splatnosti úvěrů do těchto teritorií činí 10 let. Základní strukturu pojistných smluv uzavřených EGAP v roce 2010 představuje graf č. 4: Graf č. 4 Pojistné smlouvy EGAP podle jednotlivých zemí


12

Rozdělení jednotlivých zemí do kategorií tvoří Přílohu č. 1

24

Graf č. 5 znázorňuje strukturu pojistné angaţovanosti EGAP dle jednotlivých zemí, kterým vevodí Rusko a Slovensko: Graf č. 5 Teritorialní struktura pojistné angažovanosti EGAP


Jelikoţ se úroveň teritoriálního rizika liší dle jednotlivých kategorií zemí a délky poskytnutí pojistného krytí, liší se také minimální sazby EGAP za poskytnutí pojištění podle jednotlivých kategorií států. Výše pojistné sazby také závisí na typu dluţníka, kterým můţe být: Suverénní dluţník - Ministerstvo financí nebo centrální banka Veřejný dluţník - územně samosprávní jednotky všech stupňů nebo jiné veřejné instituce, které nemohou být právně prohlášeny neschopnými plnit své závazky Soukromá banka Soukromý dluţník Tak například orientační sazba pojistného pro odběratelský úvěr ve výši 10 mil. korun do Argentiny (7. kategorie) se splatnosti do 6 let pro suverénního dluţníka bude na úrovní 9,83%, zatímco pro soukromého dluţníka - 11,57%13.

1.2.2.4. Podpora malých a středních podnikŧ Pro malé a střední české podniky (výrobce a dodavatele subdodávek pro větší exportéry), které tvoří významnou část klientů pojišťovny, EGAP ve spolupráci s některými českými bankami (například s ČEB, Českou spořitelnou, UniCredit Bank či Komerční bankou) vypracovala zjednodušený postup při pojišťování předexportních úvěrů (na financování výroby 13

Seznam pojistných sazeb tvoří Přílohu č.2

25

pro export nebo na investice do takové výroby) a bankovních záruk. Zjednodušení administrativních kroků zvyšuje rychlost vyřízení bankovních úvěrů a tím i konkurenceschopnost českých výrobců na mezinárodních trzích. Hlavní princip tohoto zjednodušení spočívá ve sjednocení ratingu exportérů, tedy procedur ohodnocení rizikovosti menších společností a jejich bonity. V tom případě jiţ EGAP nezjišťuje bonitu klienta a pouze převezme hodnocení, které bylo zpracováno bankou, a pojišťuje úvěr nebo záruku na základě ratingu. Pokud první transakce menšího výrobce proběhne bez uplatnění pojistky, klesne společnosti jak výše pojistné sazby, tak výše její spoluúčasti na pojistné události.

1.2.3. Česká exportní banka, a.s.

1.2.3.1. ČEB a její struktura Česká exportní banka, a.s. (ČEB) byla zaloţena v roce 1995 jako součást systému státní podpory exportu. V souladu se zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, je ČEB jako ostatní bankovní instituce právnickou osobou zaloţenou jako akciová společnost. Banka je přímo (ze dvou třetin - prostřednictvím ministerstev) a nepřímo (ve zbyvající části - přes EGAP) vlastněna státem14. Podíl jednotlivých vlastníků na akciích ČEB je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 3 Vlastnická struktura ČEB, a.s.

Akcionář

Podíl v %

Ministerstvo financí ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 80 %

Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo zahraničních věcí ČR EGAP

20 %

Zdroj: ČEB, Výroční zpráva za rok 2010 14

Dle § 6 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

26

Stejně jako EGAP je ČEB členem skupiny státem ovládaných institucí, jejíţ struktura byla uvedena na obrázku č. 3 v části 1.2.2.1 dané kapitoly. Výše základního kapitálu společnosti od 6.8.2010 činí 4 000 000 000 korun českých. Základní kapitál ČEB zároveň s prostředky získanými v průběhu činnosti banky (na finančních trzích15) slouţí jako zdroje financování jejích aktivit. Činnost banky se řídí několika zákony. Především je to jiţ zmíněný zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, popisující obecná pravidla pro organizaci bank, získání a odnětí licencí, vedení bankovního účetnictví, provádění bankovního dohledu, likvidace bank a řadu dalších. Specifická činnost banky, tedy poskytování podpořeného financování, se řídí zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Tento zákon upravuje podmínky poskytnutí podpořeného státem financování a pojišťování, vymezení pojmů spojených s těmito sluţbami, ručení státu za závazky exportní pojišťovny a banky16. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanovuje práva a povinnosti ČEB při uplatňování takových opatření za účelem zabránění zneuţívání finančního systému. ČEB také respektuje při vykonávání své činnosti podmínky vyplývající z členství ČR ve Světové obchodní organizaci (WTO) a dalších mezinárodních a evropských organizacích. ČEB má velmi dobré ratingy u světových agentur, coţ je patrné z tabulky č. 4: Tabulka č. 4 Ratingy ČEB u světových agentur

Standard & Poor's Outlook STABLE Foreign Currency LT Debt AALocal Currency LT Debt AA Foreign Currency ST Debt A-1+ Local Currency ST Debt A-1+

Moody's Investors Services Outlook STABLE Foreign Currency LT Debt A1 Local Currency LT Debt A1 Short Term P-1

Zdroj: ČEB, www.ceb.cz, 01.08.2011

15

Dle § 6 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 16 Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů je Přílohou č.3

27

1.2.3.2. Nabízené finanční produkty ČEB je specializovanou bankou a jejím hlavním úkolem je poskytnutí finančních sluţeb spojených s vývozní činnosti českých exportérů. Státní podpora spočívá především v ručení za závazky „exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích“17. Banka nabízí širokou škálu finančních produktů zaměřených na exportní transakce českých výrobců18. Kromě standardních vývozních úvěrů poskytuje také předexportní úvěry na výrobu zboţí pro vývoz, financuje investice českých firem v zahraničí, vystavuje záruky a provádí dokumentární transakce. V tabulce č. 5 je uveden seznam hlavních produktů podpořeného financování ČEB: Tabulka č. 5 Hlavní produkty podpořeného financování ČEB

Název produktu ČEB

№

Typ pojištění EGAP

1

Úvěr na financování výroby pro vývoz (předexportní úvěr)

F

2

Přímý vývozní dodavatelský úvěr

C

3

D

5

Přímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je zahraniční dovozce) Nepřímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je banka zahraničního dovozce) Úvěr na investice v zahraničí

6

Refinanční vývozní dodavatelský úvěr

B,C

7

Refinanční vývozní odběratelský úvěr

D

8

Odkup pohledávek z akreditivů bez postihu

9

Odkup vývozních pohledávek s pojištěním bez postihu

10

Bankovní záruky

Z

11

Financování prospekce zahraničních trhů

P

12

Doprovodné finanční sluţby

E

4

D I

nepoužíváno Bf, Cf

Zdroj: Zpracováno autorem dle informací na www.ceb.cz, 1.09.201119

17

Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 18 Produktová řada ČEB je představena v Příloze č. 4 19 Dostupné na WWW: http://www.ceb.cz/content/view/54/25/ , [2011-09-20]

28

Následující graf č. 6 znázorňuje angaţovanost různých typů finančních produktů nabízených ČEB: Graf č. 6 Struktura produktového portfolia ČEB v rocích 2009 a 2010


Je vidět, ţe převaţující počet (58,6%) obchodů ČEBu v roce 2010 činily odběratelské úvěry. Graf č. 7 specifikuje strukturu úvěrového portfolia, jehoţ nejvýznamnější sloţkou (65,2%) jsou odběratelské úvěry poskytnuté přímo zahraničnímu dovozci. Nejzajímavější jsou kategorie 3 a 4 zobrazené v grafu. Ve srovnání s objemem odběratelských úvěrů poskytnutých přímo importérovi objem odběratelských úvěrů poskytnutých bance importéra je zanedbatelný (jen 2,5%, coţ je 26-krát menší počet případů). Objem nepřímých odběratelských úvěrů drasticky klesl v období krize, kdy se standardně „bezchybné“ schéma financování s bankou odběratele jako dluţníkem stalo méně lákavým, ani banky ani EGAP jiţ nechtěly věřit zahraničním bankám a rády spolupracovaly napřímo se silnými národními a nadnárodními společnostmi. Svědčí o tom výroční zprávy ČEB. Tak například,

29

v roce 2004 vydala ČEB ze všech typů produktů 45,7% úvěrů bankám importérů, v roce 2007 však jen 19%, a v roce 2009 – 6%20. Graf č. 7 Podíl jednotlivých typŧ úvěrŧ na struktuře úvěrového portfolia ČEB


ČEB poskytuje jak úvěry krátkodobého charakteru (se splatností do 2 let), tak střednědobé a dlouhodobé úvěry (se splatností do 10 let). Specializace banky na exportní úvěry má za následek převaţující počet (téměř 95%) dlouhodobých úvěrů v portfoliu banky, o čemţ svědčí graf č. 8:

20

Výroční zprávy ČEB [online], dostupné z WWW: , [2012-04-21]

30

Graf č. 8 Úvěrové portfolio ČEB s ohledem na délku splatnosti


Z grafu č. 9 je patrné, ţe ČEB nejčastěji poskytuje úvěry v eurech (75% všech úvěrů), druhou příčku obsazují úvěry v dolarech (23.5%) a téměř zanedbatelný je objem úvěrů poskytnutých v českých korunách (1,5%), coţ je pro exportní úvěry standardním řešením, které dokáţe omezit měnové riziko spojené s mezinárodními obchodními transakcemi. Graf č. 9 Struktura poskytnutých úvěrŧ ČEB dle jednotlivých měn


1.2.3.3. Hodnocení vlivu vývozu na životní prostředí V roce 2001 byly v rámci jednání pracovních skupin OECD vypracovány Společné přístupy k exportním úvěrům a životnímu prostředí, na jejichţ základě vyţadují od vývozců jak 31

ČEB tak EGAP hodnocení vlivu exportního projektu na ţivotní prostředí v zemí konečného určení vývozu (u úvěrů se splatností 2 roky a více). Všechny exportní projekty se podle vlivu na ţivotní prostředí se dělí do tří kategorií: Tabulka č. 6 Kategorizace zemí dle vlivu na životní prostředí

Kategorie

Vliv na životní prostředí

A

Značné negativní vlivy, jeţ přesahují území umístění projektu, zejména projekty do citlivých oblastí

B

Vliv na prostředí je méně výrazný, neţ v kategorii A, je odstranitelný a místně ohraničený

C

Vliv je minimální nebo ţádný Zdroj: ČEB, www.ceb.cz, 1.08.2011

V závislosti na výsledku analýzy vlivu projektu na ţivotní prostředí budou EGAP a ČEB vyţadovat další podrobnější posudky (kategorie A a B) anebo podmínku předloţení posudku úplně zruší (kategorie C). Mezi citlivá odvětví patří například výroba pro ropné rafinérie, tepelné a atomové elektrárny, velkoplošná těţba dřeva a úprava odpadních vod, zpracování odpadu a další podobná odvětví21. Za citlivé oblasti se pokládají například tropické a subtropické lesy, místa na seznamu památek světového kulturního dědictví lidstva, divočiny nebo národní parky a přírodní rezervace. Státní podpora exportu českých výrobků je nezbytná v moderním mezinárodním obchodě. Jednotlivé země vytváří vlastní systémy podpory, které se však řídí obecnými pravidly, stanovenými OECD a EU. V České republice nejdůleţitějšími institucemi v oblasti exportního financování jsou Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost, s jejichţ pomocí mohou čeští vývozci expandovat se svými výrobky na zahraniční trhy a konkurovat nejen kvalitou zboţí a sluţeb, ale také cenou financování exportních obchodů.

21

Seznam citlivých odvětví a oblasti tvoří Přílohu č.5

32

2. Metodologie práce Počet publikací, věnovaných problematice exportního financování se státní podporou je velmi omezen. Zpravidla exportní financování se státní podporou bývá zmiňováno ve výčtu způsobů financování exportních aktivit podnikatelských subjektů v rámci učebnic zahraničního obchodu nebo zahraničního platebního styku. Detailnější rozbor jednotlivých typů exportního financování se státní podporou je uveden v disertační práci Z. Kmoníčka z roku 2001 s názvem Exportní financování. Avšak ani v této práci nejsou podrobnosti organizace exportních úvěrů nebo sloţení ceny za poskytnutí úvěrů nebo popisy dokumentární přípravy transakcí uvedeny. Mnohem více informací lze najít na webových stránkách jednotlivých bank poskytujících sluţby exportního financování, zejména na stránkách specializované České exportní banky (www.ceb.cz) anebo Exportní garanční a pojišťovací společnosti (www.egap.cz). Ze shora uvedených důvodů je táto práce ve větší míře zaloţena na informacích z webových stránek různých organizací a z konzultací s účastníky jednotlivých v práci popsaných schémat a také na osobních zkušenostech autora. V této práci jsou charakterizovány dva základní typy exportních úvěrů poskytovaných se státní podporou: přímý odběratelský úvěr a nepřímý odběratelský úvěr. Pro detailní popis jednotlivých kroků a postupů účastníků těchto úvěrových obchodů (české firmy - exportéra, české banky, zahraniční firmy - importéra, zahraniční banky a pojistné agentury) byl pro účely této práce simulován „ideální“ obchodní případ, tedy ten, v němţ nenaráţí subjekty na jednotlivé překáţky různého původu a všechny procesy probíhají bez prodlouţení a závad. Exportérem v obou typech exportního financování je fiktivní česká firma, která vyrábí zařízení pro energetické odvětví a poskytuje sluţby spojené s montáţí, uvedením do provozu a následujícím servisem včetně zaškolení zaměstnanců Importéra. Firma se můţe jmenovat například ENERGO PRO, a.s Českou bankou můţe být jak specializovaná banka podporující export - Česká exportní banka, a.s., tak jakákoliv banka poskytující sluţby exportního financování22 (tj. cca 15 bank působících na českém trhu).

22

Seznam bank poskytující exportní financování je vyjmenován v kapitole 5. této práce.

33

Jako pojišťovatel teritoriálních a trţně nepojistitelných komerčních rizik při vývozu zboţí vystupuje Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP). Importér a banka Importéra se vybírají z reálně existujících zahraničních společností. Jejich povaha a profil zaleţí na popisovaném typu financování. Pro znázornění postupů při přímém odběratelském úvěru je namodelován první obchodní případ, v němţ ENERGO PRO, a.s. dodává zařízení na výrobu elektrické energie včetně montáţních a servisních sluţeb svému zahraničnímu partnerovi z Ruska23. Hodnota modelové exportní dodávky pro první případ činí 10 000 000 euro24. Aby Importér netrpěl nedostatkem likvidity

pro

své

další

činnosti,

bylo

rozhodnuto

vyuţít

exportního

financování

s pojištěním EGAP. Importérem musí být silná, stabilní společnost, která by byla schopna hradit závazky vůči české bance plynoucí z kontraktu s českým exportérem vlastními silami. Vzhledem k tomu byla jako Importér vybrána společnost RusHydro, která provozuje na území Ruské federace více neţ 70 obnovitelných zdrojů energie (vodních elektráren)25. Jako financující banka pro tento případ byla vybrána specializovaná banka ČEB, a.s. Ručitelskou bankou pro RusHydro byla vybrána silná banka s největším základním kapitálem na ruském trhu – Vněštorgbank (VTB). Pro znázornění postupů při nepřímém odběratelském úvěru bude vystupovat stejný Exportér – ENERGO PRO, a.s., který bude prodávat technologie na výrobu energie na Ukrajinu26 společnosti Vostokenergo, provozující tři teplárny na území tohoto státu. Hodnota vývozního kontraktu činí 10 000 000 euro. Bankou Importéra je vybrána členská banka skupiny Commerzbank Group - Banka Forum27. Jako financující banka je vybrána jedna z českých komerčních bank – ČSOB, a.s. Po provedení podrobné analýzy těchto dvou typů exportního financování následuje jejich komparace.

23

Rusko bylo zvoleno z důvodů, ţe je druhou v pořadí zemí, do níţ pojistil EGAP v roce 2010 nejvíce úvěrů (graf č. 4) a první zemí v pořadí, kam by chtěli čeští exportéři své výrobky vyváţet (graf č. 5). 24 Z grafu č. 9 v textu práce je vidět, ţe většina úvěrů se poskytuje v eurech, proto bylo euro vybráno jako měna úvěru. 25 Více informací o společnosti včetně zprav o hospodaření společnosti na stránkách: www.rushydro.ru. 26 Pro vývoz byla vybrána Ukrajina s účelem ukázat na propočtech financování jak se mění jednotlivé poloţky ceny úvěru v závislosti na zemí určení. 27 Autor má osobní zkušenosti s práci v této bance, Zastoupení které nabízelo mimo jiné pomoc při organizaci exportního financování dodávek českých technologií na Ukrajinu se stání podporou.

34

Práce se v další kapitole zabývá komparací jednotlivých parametrů obou typů financování jako je cena financování, výše pojistné prémie aj. Dále srovnává výhody a nevýhody exportního financování pro exportéra a jeho banku a importéra a jeho banku. Provedená syntéza poznatků vyústila k nastínění prognóz budoucího vývoje exportního financování v ČR.

35

3. Analýza postupu a vyhodnocení obchodních podmínek při exportním financování 3.1. Přímý odběratelský úvěr 3.1.1. Vyjednávací procesy, vznik dokumentace Následující obrázek schematicky znázorňuje průběh základních vyjednávacích procesů při organizaci přímého odběratelského úvěru28: Obrázek č. 4 Přímý odběratelský úvěr – schéma prŧběhu vyjednávacích procesŧ a vznik smluvní dokumentace

ENERGO PRO, a.s. 5 2b

1 6

9 2b

1a

7

8

5

3 11 1b

2a

10 4

4b

2

4a

2 Smlouvy Vyjednavání Limity, záruky


28

V daném schématu není představena drobnější komunikace (telefonování, mailování), jeţ je určená k doladění podmínek transakce, předaní informací o průběhu a současném stavu případu a jiná menší jednání.

36

K tomu, aby úvěrová transakce vznikla, je především nutno, aby mezi českým Exportérem, společnosti ENERGO PRO, a.s. a zahraničním Importérem, společností RusHydro, byla uzavřena dohoda o budoucím obchodním případu (šipka 1), která můţe například mít formu Smlouvy o smlouvě budoucí kupní/vývozní nebo Předběžného smluvního ujednání (tzv. Letter of Intent nebo Memorandum of Understanding). Taková dohoda nejčastěji definuje základní nezbytné podmínky uskutečnění budoucího obchodního vztahu, například stanovení a formu úhrady kupní ceny, časový harmonogram dodávek, podmínky financování a dodání zboţí, záruky a zajištění apod. V této dohodě můţe také být stanoveno, ţe smluvní strany se rozhodly k financování budoucího obchodu vyuţít přímého odběratelského úvěru. Danou dohodu předloţí Exportér (spolu s dalšími doklady týkajícími se projektu dodávek zboţí nebo sluţeb29) své bance (šipka 1a). Banka Exportéra (ČEB) posoudí předloţené doklady a vyţádá posouzení projektu u EGAP (šipka 1b). EGAP vyhodnotí bonitu RusHydro a jeho banky-ručitele (VTB) a stanoví pojistný limit, v jehoţ rámci bude ochoten budoucí uvěrovou smlouvu pojistit (šipka 2), a informuje o tom ČEB (šipka 2a), která pak toto posouzení pouţije k vytvoření Term Sheetu – dalšího předběţného dokumentu, který představuje shrnutí základních podmínek v bodech a parametrů budoucí transakce (u úvěrových produktů můţe být uvedený v Term Sheetu: objem čerpaných prostředků, podmínky čerpaní a splacení úvěru, výše úroků, struktura úvěru, administrativní a další poplatky apod.). Term Sheet poté ČEB předloţí účastníkům (šipky 2b). Po odsouhlasení Term Sheetu ze strany ENERGO PRO a RusHydro zpracuje ČEB

na základě všech dostupných údajů tzv.

Úvěrový návrh (bod 3) – interní bankovní dokument, v němţ jsou uvedeny informace o celém projektu, popsáni účastníci transakce a další podrobnosti. Úvěrový návrh bude pouţit odpovědnými pracovníky ČEB, kteří mají nárok na schvalování poskytnutí úvěru. Po interním schválení poskytnutí úvěru ENERGO PRO vyţádá ČEB u exportní pojišťovny EGAP příslib pojištění (šipka 4). V EGAP se také projekt schválí (bod 4a) a Bance Exportéra bude poskytnut Příslib pojištění (šipka 4b) – další předběţný doklad, v němţ jsou stanovený podmínky, za kterých se EGAP zavazuje pojistit transakci. Po nabytí Příslibu pojištění můţe ČEB poslat účastníkům Závaznou nabídku financování exportního kontraktu (šipka 5). ENERGO PRO a RusHydro po získání písemně potvrzených příslibů financování uzavřou „ostrý“ kontrakt, tedy podepíší Kupní smlouvu nebo jiné závazné exportní smlouvy (šipka 6). Na tuto smlouvu navazuje Smlouva o poskytnutí bankovní záruky (šipka 7) mezi RusHydro a

29

Základní poţadavky EGAP a financující banky jsou popsány dále v části 3.2.3. této Kapitoly.

37

Vněštorgbankem (ručitelem) a také Úvěrová smlouva (šipka 8) mezi RusHydro (ţadatelem o úvěr a dluţníkem) a ČEB (věřitelem). Vztahy ENERGO PRO (příjemce úvěru) s jeho místní bankou jsou upraveny Vedlejším ujednáním (šipka 9). ČEB si zajistí návratnost poskytnutých prostředků Pojistnou smlouvou s EGAP (šipka 10) a vyţádá vydaní ve svůj prospěch bezpodmínečné neodvolatelné Bankovní záruky od VTB (šipka 11). 3.1.2. Tok služeb či zboží a peněz Obrázek č. 5 znázorňuje tok zboţí/sluţeb, dokladů a peněz: Obrázek č. 5 Přímý odběratelský úvěr - Tok zboží/ služeb a peněz

ENERGO PRO, a.s. 4

1 3

5

2 6

2a

7

2b

8 Doklady Zboží/Služby Peníže Záruky, pojistné plnění


Po podepsání všech potřebných dokumentů začíná samotná obchodní transakce. Dle podmínek poskytování státní podpory RusHydro musí Exportérovi předem zaplatit akontaci ve výši minimálně 15% hodnoty exportní smlouvy (šipka 1)30, po jejímţ přijetí ENERGO PRO můţe 30

Šipka č.1 (zaplacení akontace) vede od Importéra k Exportérovi. Finanční toky však protékají účty jednotlivých subjektů a tak akontace odejde z účtu RusHydro vedeného u VTB a připíše se na účet ENERGO PRO vedený u ČEB.

38

vyexpedovat zboţí a sluţby. Také RusHydro musí zaplatit jednorázové poplatky, účtované zahraniční bankou za poskytnutí bankovní záruky a ČEB za organizací úvěru, a jednorázovou prémii EGAP za poskytnutí pojištění odběratelského úvěru (šipky 2, 2a a 2b31). ENERGO PRO vyexpeduje zboţí (šipka 3) Po dodání zboţí a splnění dalších podmínek kontraktu ENERGO PRO doloţí potřebné doklady ČEB (šipka 3), na základě kterých tato banka provede platbu za dodávku (šipka 4). Obchod se realizuje, RusHydro dostane poţadované zboţí/sluţby, ENERGO PRO dostane zaplaceno hned po dodávce. Dále RusHydro musí začít splácet závazky z uskutečněného obchodního případu. V této etapě splácí jistinu úvěru, úroky z úvěru a další poplatky (šipka 6)32. V případě, ţe RusHydro nebude schopno splácet dluhy, ČEB vyţádá od VTB plnění bankovní záruky (šipka 7). Pokud by nedošlo k výplatě ani ze strany VTB, dostane ČEB zaplaceno od státu (prostřednictvím EGAP) dle podmínek pojistné smlouvy (šipka 8)33. 3.1.3. Podklady pro hodnocení projektu34 K tomu, aby se místní banka a pojišťovací společnost rozhodly účastnit se financování projektu, musejí velmi pečlivě posoudit jak projekt samotný, tak zúčastněné subjekty. Významnou roli pro kladné rozhodnutí těchto dvou finančních institucí hrají poskytnuté informace a podklady k projektu. Následující seznam podkladů k posouzení projektu představuje základní sadu dokumentů, kterou vyţadují financující banka a EGAP. 1. Základní informace o projektu: a) Business plán Importéra (co by mělo vzniknout a kde, hodnota projektu, jaké výstupy by měly být generovány, plánovaný roční objem výroby v letech, časový harmonogram

výstavby,

splácení

a

návratnosti

pro

investora,

základní

charakteristika zúčastněných subjektů, struktura zdrojů financování) b) Analýza vlivu na ţivotní prostředí (Invironmental Impact Assessment) c) Informace o financování projektu (struktura, výše, forma a zdroj vkladu investora)

Pro zjednodušení postupů při realizaci celého schématu většinou pouţívají společnosti účty vedené u zúčastněných v transakcí bank. Mohou však vyuţívat i sluţeb jiných bank, které nejsou s transakcí napřímo spojené. 31 Technicky převody zabezpečuje banka Importéra. Pojistnou prémii platí ČEB (jelikoţ je pojištěnou osobou), a to z prostředků poskytnutých Importérem. 32 Detailněji náklady spojené s financování jsou popsány v časti 3.1.4. této Kapitoly 33 Pro pojištění typu D je spoluúčast banky na pojistném 5%. 34 Zpracováno autorem na základě interních materiálu EGAP a VOP ČEB.

39

d) Informace o poţadovaném exportním úvěru, předexportním financování, zárukách, zajištění 2. Informace o zúčastněných subjektech a) Exportér a Importér doloţí výpisy z obchodního rejstříku, auditované výkazy za poslední tři roky, aktuální vlastnickou strukturu b) Zúčastněné banky a pojišťovny (pokud jejich angaţovanost nepřekračuje limit, není potřeba, jinak uzávěrky) c) Hlavní odběratelé a dodavatelé (vlastnictví, velikost apod.) 3. Informace o Exportérovi z hlediska schopnosti plnění kontraktu a) Smlouva o vývozu (platební podmínky, zajištění inkasa, harmonogram plnění), b) Struktura dodávek (podíl českých výrobků, subdodávky ze třetích zemí) c) Cash flow kontraktu, jeho kalkulace d) Kurzové zabezpečení, záruky poţadované po Exportérovi e) Nutnost předexportního financování 4. Informace o fungování projektu a) Napojení projektu na existující infrastrukturu b) Smlouvy o odběru nebo jiné zajištění odbytu c) Personální zabezpečení fungování projektu d) Licence, certifikáty, povolení e) Komerční pojištění (ţivelné, odpovědnosti apod.) 5. Posudky a analýzy a) Nezávislá odborná Due Diligence b) Nezávislá analýza trhu c) Legal opinion na projektovou dokumentaci 6. Hodnocení projektu investorem a) Silné a slabé stránky projektu b) Rizika a jejich ošetření c) Poţadovaná výnosnost Na základě těchto dokladů se provádějí analýzy celé transakce. V jejím průběhu můţe dojít k poţadavku ze strany banky nebo pojišťovny doplnit tuto sadu dalšími dokumenty. Jelikoţ analýza těchto dokumentů překračuje rozsah této práce, nebude jim věnována větší pozornost ani v textu ani v přílohách. Při této „ideální“ obchodní transakcí se bude předpokládat, 40

ţe podklady k posouzení banka a pojišťovna obdrţely a tyto doklady splňují poţadavky jak obsahově, tak kvalitativně. 3.1.4. Cena financování Náklady spojené s organizací přímého odběratelského úvěru hradí RusHydro (příjemce zboží a služeb, dlužník). Celková částka, kterou zaplatí kupující za podpořené financování se skládá z těchto částí: 1) jistina úvěru, tvoří maximálně 85% celkové hodnoty vývozního kontraktu. Splácí se minimálně jednou za 6 měsíců. 2) úroky ČEB za poskytnutí finančních prostředků. Výše úroků závisí: a) na ceně zdrojů (za jakou cenu si můţe ČEB půjčit finanční prostředky na mezibankovním trhu – cost of funds). Tato cena se skládá z úroků za zapůjčení peněz, které se mohou vypočítávat z fixní (sazba CIRR) anebo pohyblivé úrokové sazby (na základě sazeb LIBOR nebo EURIBOR apod.). Také se do ceny zdrojů promítá měnové, časové a jiná rizika. b) na kreditní marţi ČEB, která se odvíjí od úrovně rizika pro banku (která počítá s dobou splatnosti úvěru, zemí vývozu, scoringem dluţníka apod.). Úroky za poskytnutí prostředků celkem tvoří cca 3%-15% p.a. v závislosti na parametrech úvěru a kategorii dluţníka, splácí se po celou dobu splacení úvěru. c) poplatky ČEB spojené s rezervací finančních prostředků (commitmet fee, rezervační poplatek nebo závazková provize). Tvoří cca 0,05-0,5% p.a. z nečerpané částky úvěru a platí se pravidelně během celé doby čerpaní finančních prostředků. d) náklady spojené s administrativním zpracováním úvěru ČEB (management fee). Tvoří cca 0,75% - 1,5% z celkové hodnoty úvěru a splácí se jednou na začátku transakce, a to do 30 dnů od podepsání úvěrové smlouvy, ale ne později do zahájení čerpání úvěru. e) Jednorázová pojistná prémie EGAP za poskytnutí pojistného krytí 95% hodnoty úvěru. Vypočítává se procentem z uvěrové částky a závisí na kategorii dluţníka, délce rizika (polovina doby čerpaní plus celá doba splacení) a kategorii země. Pohybuje se

41

v rozmezí od 0,35% do 18,29%35. Celá částka prémie se splácí předem, před prvním čerpáním exportního úvěru36. f) poplatky bance Importéra spojené s vystavováním záruky. Tvoří cca 60% efektivního úroku úvěru a splací se jendorazově před čerpaním. g) jiné poplatky (například spojené s právními sluţbami, poplatky za bankovní převody apod.)37. Celková orientační cena přímého odběratelského úvěru pro dodávky do Ruska činí 5,57,5% p.a. z hodnoty kontraktu, na Ukrajinu – 6-8% p.a..

3.2. Nepřímý odběratelský úvěr 3.2.1. Vyjednávací procesy, dokumentace Komunikace se při tomto typu exportního financování komplikuje, jelikoţ banka Importéra (Banka Forum) se stává aktivnějším účastníkem obchodní transakce ve srovnání s přímým úvěrem odběrateli a vystupuje jako dluţník vůči české bance. Obrázek č. 638 popisuje podrobnosti vyjednávacích procesů a vzniku smluvní dokumentace. Český Exportér a zahraniční Importér uzavírají mezi sebou dohodu o budoucím obchodním případu (šipka 1) v podobě Smlouvy o smlouvě budoucí kupní nebo Memoranda o porozumění nebo dalšího podobného dokumentu (Memorandum of Understanding, Letter of Intent aj.), jenţ má předběţný charakter a stanoví základní parametry transakce, nezbytné podmínky uskutečnění budoucího vztahu, výši a formu úhrady kupní ceny, podmínky financování (nepřímý odběratelský úvěr) a dodání zboţí, časový harmonogram dodávek, záruky a zajištění apod. V rámci předběţných jednání ENERGO PRO a Vostokenergo předloţí tuto dohodu svým bankám k posouzení (šipka 1a) spolu s dalšími doklady týkajícími se projektu. ČSOB posoudí předloţené doklady a vyţádá posouzení projektu u EGAP (šipka 1b).

35

Tabulka pojistných sazeb tvoří přílohu č. 2. Přibliţnou částku pojistné prémie EGAP je moţné vypočítat na webových stránkách EGAP (http://www.egap.cz/kalkulacka-pojistneho/index.php?krok=1&produkt=D). 36 Hrubý odhad vlivu ceny za pojištění na efektivní úrokovou sazbu úvěru činí ročně1,4 %. 37 Detailněji o poplatcích jako způsoby dodatečného výdělku pro banku na obou typech úvěrů v Kapitole 5. 38 Ve schématu zase není představena drobnější komunikace (telefonování, mailování), jeţ je určena k doladění podmínek transakce, předaní informací o průběhu a současném stavu případu a jiná menší jednání.

42

Obrázek č. 6 Nepřímý odběratelský úvěr – schéma prŧběhu vyjednávacích procesŧ a vznik smluvní dokumentace


EGAP musí vyhodnotit bonitu Banky Importéra a dodatečně Importéra samotného a stanovit pojistný limit, v jehoţ rámci bude ochoten budoucí úvěr pojistit (šipka 2). Banka Forum však u EGAP uţ má stanovené limity39, proto se bude posuzovat jen Vostokenergo. EGAP informuje o limitech ČSOB (šipka 2a). Banky vydají svoje předběţné souhlasy s účastní v projektu pro ENERGO PRO a Vostokenergo (šipky 2b). Vostokenergo podá Bance Forum ţádost o poskytnutí úvěru (šipka 3). Banka vypracuje Term Sheet – předběţný dokument shrnující parametry budoucí transakce, který předá k posouzení Importérovi (šipka 4) a Exportérovi (šipka 4a). ENERGO PRO sladí Term Sheet zahraniční banky se svoji bankou a EGAP (šipky 4b).

39

Podrobněji o existujících limitech na jednotlivé banky v časti 3.2.5. této kapitoly.

43

Pojišťovna po interním projednání (bod 5) vystaví Příslib pojištění na ČSOB (šipka 5a), která vypracuje Indikativní nabídku na poskytnutí úvěru (šipka 6). Indikativní nabídka je předána Importérovi a jeho bance (šipky 6a). Zahraniční banka na základě Úvěrového návrhu vypracovaného pro interní potřebu rozhodne o poskytnutí úvěru (bod 7) a zašle ČSOB Žádost o poskytnutí mezibankovního úvěru (šipka 7a) a obdrţí od ní souhlas (šipka 7b). Poté Banka Forum zašle Indikativní nabídku Vostokenergo s uvedením finančních podmínek a parametrů poskytnutí úvěru (šipka 7c). Exportér a Importér uzavřou Ostrý kontrakt (šipka 8), definující mimo jiné detaily financování (splacení akontace a uhrazení plné kupní ceny z úvěru). Importér a jeho banka podepíší Úvěrovou smlouvu a Smlouvu o vystavení Akreditivu s postfinancováním (šipka 9). ČSOB a Banka Forum uzavřou Smlouvu o poskytnutí mezibankovního úvěru (šipka 10) a Banka Forum vystaví Akreditiv ve prospěch ČSOB (šipka 11). ČSOB upraví vztahy s ENERGO PRO zvláštní dohodou - Vedlejší ujednání (šipka 12) a s EGAP uzavře Pojistnou smlouvu (šipka 13). 3.2.2. Tok služeb či zboží a peněz Obrázek č. 7 znázorňuje tok zboţí/sluţeb, dokladů a peněz. Po podepsání všech dokumentů začíná obchodní transakce. Prvním krokem, stejně jako při přímém úvěru, bude splacení Importérem akontace ve výši minimálně 15% hodnoty exportní smlouvy (šipka 1). Kromě akontace musí Vostokenergo uhradit také poplatky bankám za administrativní zpracování úvěru a pojistnou prémii EGAP (šipky 2, 2a)40. Po přijetí akontace můţe ENERGO PRO začít expedovat zboţí a sluţby (šipka 3). Po dodání zboţí a splnění dalších podmínek kontraktu doloţí Exportér potřebné doklady ČSOB (šipka 4), na jejichţ základě banka uskuteční platbu za dodávku (šipka 5). Dále Vostokenergo začne splácet jistinu úvěru, úroky z úvěru a další poplatky (šipka 6)41. Ze zaplacených peněz Banka Forum nechá část prostředku na úhradu vlastních nákladů a marţe. Větší část splátky však pošle bance Exportéra na úhradu jistiny, úroků a poplatků banky. V případě, ţe Vostokenergo nebude schopen splácet dluhy, Banka Forum musí jako dluţník uhradit zbývající dluh z vlastních prostředků a pak vymáhat pohledávky za Vostokenergo. Pokud 40 41

Technicky splacení akontace a pojistné prémie jde také přes účty Banky Forum a ČSOB. Náklady na financování jsou popsány v časti 3.2.4. této Kapitoly.

44

ani Banka Forum nebude schopna splácet svoje závazky, dostane ČSOB zaplaceno od EGAP dle podmínek pojistné smlouvy (šipka 8)42. Obrázek č. 7 Nepřímý odběratelský úvěr - Tok zboží/ služeb a peněz


3.2.3. Podklady pro hodnocení projektu V sadě dokladů uvedených v časti 3.1.3. jsou skoro všechny doklady potřebné k posouzení. V případě financování nepřímým úvěrem bude věnována zahraniční bance větší pozornost. Pokud se jedná o renomovanou banku, poţadavky na doloţení dokladů ze strany české banky a EGAP budou minimální (většinou takové banky uţ mají rámcové smlouvy s bankami a stanovený pojistný limit u exportní pojišťovny). Pokud jde o méně známou a aktivní banku, tak budou vyţadovány závěrky banky a jiné informace o důvěryhodnosti banky jako dluţníka.

42

Pro pojištění typu D je spoluúčast banky na pojistném 5 %

45

3.2.4. Cena financování Náklady Importéra při nepřímém odběratelském úvěru jsou téměř totoţné s náklady při přímém úvěru. K nákladům uvedeným v časti 3.1.4. se připočte marţe Banky Importéra a poplatky Banky Importéra a odečte se náklad za poskytnutí bankovní záruky. Celková orientační cena přímého odběratelského úvěru pro dodávky na Ukrajinu činí 69 % p.a. od hodnoty kontraktu, do Ruska – 5-6,5% p.a. 3.2.5. Pojistné limity na zahraniční banky a společnosti Pro zjednodušení posuzování projektů a zúčastněných subjektů provádí EGAP akreditaci zahraničních finančních institucí a otevírá jim pojistné limity, tedy limity v jejichţ rámci mohou zahraniční banky počítat s pojištěním od EGAP. Aby zahraniční banka prošla posouzením EGAP, musí dodat následující dokumentaci a splňovat určité podmínky, a to: -

finanční výkazy hospodářské činnosti dle mezinárodních standardů za poslední tři roky

-

mezinárodní auditované závěrky za posledních tři roky

-

splnění standardů a pravidel místní Centrální banky a Basilejských dohod

-

přehledná akcionářská struktura a struktura akcionářského kapitálu

-

postavení banky na lokálním trhu, její strategie, mise a historie

-

rating u mezinárodních ratingových agentur

Hodnocení EGAP značně ovlivňuje také rating země, z níţ banka pochází. Pojistný limit určuje EGAP na základě analýzy dokladů a současného hospodářského a politického vývoje země banky. Limit není stanoven jen jednou a navţdy, EGAP můţe vyhodnotit výši pojistného limitu například po změně ratingu státu nebo samotné instituce, po změnách v organizační a akcionářské struktuře, po změně ve struktuře a výši základního kapitálu (obecně však platí, ţe pojistný limit nemůţe překračovat 50% vlastního kapitálu banky a standardně se pohybuje v rozmezí od 5 do 25% základního kapitálu). Můţe také dojít k úplnému zavření limitu a přechodu posuzovaného teritoria do 7. kategorie s poznámkou nepojistitelné.

46

4. Komparace rozdílných typŧ exportního financování 4.1. Porovnání ceny exportního financování V tabulce č.7 je zobrazen orientační propočet ceny zapůjčení peněz na českém trhu pro obchodní transakci realizovanou 1.8.2011 s dobou čerpaní 1 rok a dobou splatnosti 10 let do Ruska. Jak je vidět, celková cena úvěru se pohybuje v rámci od 2,7 do 3,8 mil euro. U velmi bonitních klientů (a to jak u soukromého dluţníka, tak u soukromé banky) bude cena směřovat k niţší hranici (coţ by platilo pro ideální případ simulovaný pro účely této práce), u méně bonitních k té vyšší. Tabulka č. 7. Orientační kalkulace ceny exportního úvěru do Ruska

Přímý odběratelský

Nepřímý odběratelský

úvěr (EUR)

úvěr (EUR)

Hodnota kontraktu

10 000 000

10 000 000

Výše akontace (15%)

1 500 000

1 500 000

Výše úvěru

8 500 000

8 500 000

Orientační výše pojistné prémie43

456 237,5

401 327,5

2,7 -3,8 mio

2,5 – 3,3 mio

Složka ceny

Orientační výše ceny úvěru včetně rezervačních a administrativních poplatků a pojistné prémie EGAP44 Zdroj: vlastní zpracování autora

Tabulka č. 8 ukazuje orientační propočet ceny financování na Ukrajinu. Jak je vidět, z důvodu zařazení země dluţníka do nejrizikovější kategorie se výše ceny za zapůjčení prostředků značně zvýšila:

43

Dle tabulky v Příloze 1. je Rusko v kategorii rizikovosti 3. Pro smyšlený úvěr délka rizika v letech se rovná polovině doby čerpaní plus celá doba splatnosti úvěru (10,5 let). Dle tabulky v Příloze 2. sazba pojistného pro soukromého dluţníka se rovná 5,65% a pro soukromou banku – 4,97%. Pojišťuje se 95% výši úvěru. 44 Pro Rusko se u přímého úvěru efektivní sazba pohybuje v rámci 5,5-7,5%, u nepřímého úvěru – 5-6,5%. Pro výpočet bylo zvoleno anuitní splacení úvěru.

47

Tabulka č. 8. Orientační kalkulace ceny exportního úvěru na Ukrajinu

Přímý odběratelský

Nepřímý odběratelský

úvěr (EUR)

úvěr (EUR)

Hodnota kontraktu

10 000 000

10 000 000

Výše akontace (15%)

1 500 000

1 500 000

Výše úvěru

8 500 000

8 500 000

Orientační výše pojistné prémie45

1 313 802,5

1 171 682,5

3 – 4,1 mio

3 -4,7 mio

Složka ceny

Orientační výše ceny úvěru včetně rezervačních a administrativních poplatků a pojistné prémie EGAP46 Zdroj: vlastní zpracování autora

U zemí rizikovějších kategorií platí také, ţe české banky a EGAP mají v době po krizi tendenci účastnit se spíše schématu buyer’s creditu neţli úvěru bance odběratele, coţ se odraţí také na ceně zapůjčení prostředků.

4.2. Porovnání výhod a nevýhod exportního financování Dále jsou uvedeny porovnávací tabulky výhod a nevýhod pro kaţdého účastníka obchodní transakce. Tabulka č.9 znázorňuje výhody a nevýhody exportního financování pro Exportéra: Tabulka č. 9 Výhody/nevýhody exportního financování pro Exportéra

Exportér Exportní odběratelský úvěr + Garance úhrady faktury za zboţí čí sluţby, její jednorázová a rychlá úhrada z úvěru Importérovi nebo jeho bance (popř. splátky dle kalendáře dodávek) + Absence zátěţí na bilanci Exportéra + Moţnost získání financování nákladů na přípravu dodávky (předexportní úvěr) + Při účasti v tendrech moţnost předloţení i nabídky financování

45

Dle tabulky v Příloze 1. je Ukrajina v kategorii rizikovosti č.7. Pro smyšlený úvěr délka rizika v letech se rovná polovině doby čerpaní plus celá doba splatnosti úvěru (10,5 let). Dle tabulky v Příloze 2. sazba pojistného pro soukromého dluţníka se rovná 16, 27% a pro soukromou banku – 14,51%. Pojišťuje se 95% výši úvěru. 46 Pro Ukrajinu se u přímého efektivní úvěru sazba pohybuje v rámci 6-8%, u nepřímého úvěru – 6-9%. Pro výpočet bylo zvoleno anuitní splacení úvěru.

48

Přímý odběratelský úvěr

Nepřímý odběratelský úvěr

+ Potenciálně niţší náklady Importéra, které

Potenciálně vyšší náklady Importéra, které

teoreticky mohou ovlivnit rozhodnutí Importéra

teoreticky mohou ovlivnit rozhodnutí Importéra o

o účastí v transakcí

účastí v transakcí


Jak je z tabulky č. 9 patrné, pro Exportéra představuje podobný typ transakce značnou výhodu bez ohledu na to, jakým způsobem je daný odběratelský úvěr zajirealizován. Dodavatel dostane zaplaceno hned po dodávce a nezatíţí vlastní rozvahu, coţ je nejdůleţitější přínosem exportního odběratelského úvěru pro Exportéra. Mimo jiné má také moţnost vyuţití doprovodných sluţeb bank, jako jsou například předexportní úvěr na materiál, koupě dílů od subdodavatelů apod. V tabulce č.10 je uvedeno porovnání pro a proti exportnímu financování při rozhodování Importéra. Ve srovnání s jinými typy úvěrů je financování importů prostřednictvím „levných“ peněz ze zahraničí mnohem výhodnější pro Importéra i přesto, ţe celkové náklady na financování zahrnují mnoţství poplatků dvěma bankám a pojistnou prémii EGAP. Tabulka č. 10 Výhody/nevýhody exportního financování pro Importéra

Importér Exportní odběratelský úvěr + Moţnost získání dlouhodobého financování (od 2 do 10-12 let) + Moţnost získání financování souvisejících nákladů (financování DPH, cla, akontaci, pojistné prémie apod.) + Nízká „cena“ získání finančních prostředků od zahraniční banky ve srovnání s „cenami“ domácích bank47 + Moţnost získání odkladu splátek Nutnost počítat s proplacením akontace ve výši min. 15% hodnoty kontraktu z vlastních prostředků, které však lze financovat u místní banky Vyšší náklady na právní a administrativní podporu projektu

47

Zapůjčení peněz na místním trhu v Rusku v r. 2011 se úrokovalo sazbou do maximální výše – 8% p.a., na Ukrajině – 10% p.a.

49



Vyšší úrokové sazby financující banky

+ Nižší úrokové sazby financující banky

Vyšší pojistná prémie u EGAP

+ Nižší pojistná prémie EGAP

+ Náklady místní bance – za zajištění záruky

Náklady místní bance – marţe za získání financování, administrativní poplatek, přip. poplatek za rezervaci prostředků

Náročnější komunikace s účastníky

+ Jednodušší komunikace (Exportér a místní banka)

(Exportérem, jeho bankou a místní bankou) Zdroj: vlastní zpracování autora

Výhody a nevýhody jednotlivých typů odběratelského úvěru (v období po krizi let 20082009), jak jsou uvedeny v tabulce č. 10, nemusí být zcela odpovídající. Jak jiţ bylo zmíněno u rozboru produktové řady ČEB v kapitole 1 této práce, banky a EGAP v posledních letech dávají přednost velkým nadnárodním společnostem a nechtějí spolupracovat se zahraničními bankami, pokud jejich účast opravdu není nutná. Proto se velmi často stává, ţe soukromý dluţník bude povaţován za méně rizikového klienta, neţ soukromá banka48. Pro financující banku představuje exportní úvěr vţdy zdroj většího výnosu, jelikoţ skoro vţdy se jedná o rozsáhlé dodávky investičních celků a hodnoty kontraktů se počítají v milionech eur. Kromě toho jsou úvěry na financování exportu bezpečné. Jsou realizovány se státní podporou ve formě pojištění komerčně nepojistitelných rizik státní pojišťovnou EGAP. Pokud nedojde ke splacení dluţné částky ze strany dluţníka, dostane banka zaplaceno od pojišťovny. Proto se rozhodování banky pohybuje spíše v oblasti bonity dluţníka (soukromého/veřejného subjektu nebo banky) a vlastní schopnosti podobný typ kontraktu financovat. Porovnání výhod a nevýhod exportního financování je uvedeno v tabulce č. 11:

48

Proto v dubnu roku 2012 EGAP také zavedla nový systém hodnocení dluţníků, který odráţí mimo jiné také ratingy u světových agentur a celkovou bonitu klienta. Tak soukromé dluţníci (jak banky tak podnikatelé) byly rozděleny na 5 skupin dle scoringu EGAP. Podrobněji o kategoriích dluţníků na WWW: http://www.egap.cz/pojistneprodukty/produkt-d/pojistne-sazby/rizikova-kategorie-kupujiciho/index.php, [2012-04-21]

50

Tabulka č. 11 Výhody/nevýhody exportního financování pro Banku Exportéra

Banka Exportéra (česká banka) Exportní odběratelský úvěr + Pojištění úvěrových prostředků státní exportní pojišťovnou + Moţnost získání výnosů nejen z úroků a poplatků, ale také z doprovodných sluţeb (vedení běţných účtů pracovníkům, managament fee apod.) + Účast na financování mezinárodních projektů můţe zvýšit renomé banky a její ratingy, a přidává další významný produkt, který chce ve svém portfoliu mít universální banka Zvýšená administrativní a právní náročnost



Velmi často neznámý soukromý dluţník –

+ Velmi často známý a jiţ limitovaný dluţník -

zahraniční společnost

banka

Potenciální větší riziko nesplacení úvěru

+ Potenciální niţší riziko nesplacení úvěru

+ Vyšší úrokové sazby a

Niţší úrokové sazby, ale také

Větší pojistná prémie EGAP49

+ Nižší pojistná prémie EGAP


Banka Importéra se také ráda zúčastňuje takových schématů také kvůli tomu, ţe financování exportního kontraktu představuje větší zisky. Banka přebírá riziko nesplacení úvěrů, ale v případě s poskytnutím záruky vydělává jen na tomto ručení, popř. na dalších operacích s tímto obchodem spojených. V případě s nepřímým odběratelským úvěrem má však moţnost získání větších výnosů, jelikoţ ve většině případu poţaduje od klienta převedení platebních operací ve stanoveném rozsahu do banky, nabízí financování akontace, DPH a cla, účtuje marţi za poskytnutí úvěrů a strhává poplatky za provedené transakce aj. Znázornění výhod a nevýhod pro banku Importéra je uvedeno v tabulce č. 12:

49

Pojistní prémie je hrazena bankou Exportéra (jelikoţ je pojištěným v těchto schématech), hradí se prémie však z prostředků, které bance pošle za tuto nákladovou poloţku Importér. Proto výše pojistné prémie rozhodnutí banky o vstup do jednoho či druhého typu transakce neovlivňuje.

51

Tabulka č. 12 Výhody/nevýhody exportního financování pro Banku Importéra

Banka Importéra (zahraniční banka) Exportní odběratelský úvěr + Účast na financování mezinárodních projektů můţe zvýšit renomé banky a její ratingy Zvýšená administrativní a právní náročnost Přímý odběratelský úvěr


+ Potenciálně niţší úroveň rizika nesplacení

Potenciálně vyšší riziko nesplacení

Výnosy jen z poskytnutí záruky (popř. + Výnosy nejen za provedení platebního styku, provedení

platebního

styku

nebo ale také z marţe, administrativních a jiných

financování DPH, cla)

poplatků, případného financování DPH, cla a akontace


Stejně jako pro zúčastněné banky, jsou odběratelské úvěry zdrojem zisku i pro EGAP. V roce 2010 činily převáţnou většinu všech pojistných obchodů společnosti. Stejně jako banky, účtuje EGAP vyšší pojistnou prémii za pojištění vyšších úrovní rizik. Avšak odběratelské úvěry mají větší podíl také na výplatě pojistného plnění a zpětném vymáhání pohledávek. Plusy a minusy pojištění odběratelských úvěrů jsou uvedeny v tabulce č. 13: Tabulka č. 13 Výhody/nevýhody exportního financování pro EGAP

EGAP Exportní odběratelský úvěr + Odběratelské úvěry v roce 2010 tvořili 54% všech realizovaných obchodů Nutnost vymáhaní pohledávek u zahraničních subjektů na rozdíl např. od predexportních úvěrů Přímý odběratelský úvěr


Potenciálně vyšší úroveň rizika

+ Potenciálně niţší riziko nesplacení

nesplacení Potenciálně vyšší pravděpodobnost

+ Potenciálně niţší pravděpodobnost splacení

splacení pojistného plnění

pojistného plnění

Potenciálně nízká pravděpodobnost

+ Potenciálně vysoká pravděpodobnost 52

úspěšnosti zpětného vymáhání pohledávek

úspěšnosti zpětného vymáhání pohledávek

+ Vyšší pojistná prémie

Niţší pojistná prémie


53

5. Perspektivy exportního financování v ČR Perspektivy exportního financování v ČR jsou velmi příznivé. Pramenem takového prohlášení je vysoký význam zahraničního obchodu pro celkovou ekonomickou situaci České republiky.

5.1. Exportní strategie ČR Pokud stát vyváţí více produktů a sluţeb neţ dováţí, je jeho obchodní bilance přebytková. Přebytkovou obchodní bilanci má ČR od roku 2005 (rok po vstupu do Evropské unie). Stát věnuje značné úsilí zvýšení přebytku obchodní bilance České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR jiţ podruhé vypracovalo tzv. Exportní strategii ČR (první pro roky 2006 – 2010, druhou pro roky 2012-2020). Strategie určuje hlavní cíle a projekty exportní politiky státu. Hlavními problémy omezujícími exportní aktivitu v ČR jsou50: 1. závislost na trzích EU (83% všeho exportu), převáţná většina do Německa (33 %) a na Slovensko (necelých 9%). Velká část těchto dodávek se reexportuje v rámci dodávek celků. 2. výrazné zaměření na dopravní strojírenství a elektrotechniku (65 % exportu) 3. závislost na velkých exportérech (cca 10 českých firem, které zajišťují polovinu exportu) 4. nedostatečná rychlost a flexibilita ve financování 5. nízká koordinace mezi institucemi při podpoře vývozu Tyto problémy chce Ministerstvo průmyslu a obchodu řešit následujícími metodami51: 1. Diverzifikací (především geografickou – sníţení závislosti na trzích EU a rozšiřování exportu do třetích zemí v Asii a Latinské Americe – a také oborovou – podporovat malé a střední podniky v jejich činnostech a tím zvětšovat počet oborů průmyslu, ve kterých se exportuje) 2. Integrací (vyšší stupeň integrace mezi státními institucemi, podporujícími export: Hospodářská komora, MPO, CzechTrade, Czech Invest, ČEB, EGAP) 50

Zpracováno autorem na základě prezentací dostupných na: http://www.komora.cz/podpora-exportu-a-zahranicnivztahy/exportni-seminare/exportni-seminare/exportni-konference/exportni-konference.aspx, [2012-01-21] 51 Zpracováno autorem dle prezentace: Exportní strategie 2012-2020 ministra průmyslu a obchodu Ing. M.Kocourka (7.2010 – 11.2011).

54

Jak je z výše uvedeného patrné, bude stát ovlivňovat dění v oblasti exportu výrobků a sluţeb. Mezi hlavními cíli strategie státu je, mimo jiné, zvýšení koordinace mezi proexportními institucemi, a to včetně ČEB a EGAP. Jelikoţ komerční banky, financující obchod se zahraničím, přispívají k nárůstu přebytku obchodní bilance země, stát je také podporuje ve formě pojištění rizik spojených s exportem českých výrobků. Značná závislost státní ekonomické stability na vývozních aktivitách naznačuje, ţe trh exportního financování má budoucnost. Počet a kvalita sluţeb nabízených finančními institucemi roste, produkty se stávají sofistikovanějšími, organizace otevřenější nejen pro velké, ale také pro střední a malé firmy. Díky celosvětovým globalizačním trendům vznikají nové teritoriální příleţitosti pro vývoz. Projevuje se to také na českém bankovním trhu.

5.2. Bankovní produkty související s exportním financováním Všechny větší banky v ČR nabízí svým klientům sluţby exportního financování. Mezi nimi vedle specializované České exportní banky to jsou: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank, LBBW Bank CZ, Commerzbank, Citibank, Raiffeisenbank, ING Bank, PPF Banka, Evropsko-ruská banka, HSBC Bank, Oberbank, Volksbank. Důvodem pro zařazení exportního financování do produktové řady těchto bank je především moţnost vytvoření velkého zisku a získání efektivní konkurenční výhody. Vzhledem k charakteru zboţí (velké, finančně objemové investiční celky) a k délce financování (střednědobé a dlouhodobé úvěrování) jsou naděje na značný zisk opodstatněné. Banka působí na mezinárodních trzích, a tím má moţnost získání dalších potenciálních klientů z řad importérů, zvětšuje zisk, její zaměstnanci nabývají pracovních zkušeností, renomé, ratingy a limity banky u EGAP rostou. Nároky na velký zisk plynou nejen z odběratelských úvěrů samotných. Velmi často se banky chtějí stát nejen institucí financující obchodní transakci, ale také operační bankou pro tento obchodní případ a v perspektivě pro všechny aktivity významného klienta. Banky nabízejí produkty spojené s exportním financováním, které mohou bance přinést další zisk vedle základních poplatků a marţe z exportního úvěru. Především jsou to produkty financující takovou činnost Exportéra nebo Importéra, která je směrovaná k uskutečnění vývozu, jako například předexportní financování, financování akontace, financování pojistné prémie. 55

Předexportní úvěr – úvěr poskytnutý českému vývozci, který umoţňuje profinancovat náklady spojené s vývozním kontraktem (například nákup materiálů a surovin, komponentů pro výrobu a zajištění subdodávek, reţijní náklady, personální náklady, náklady na pořízení investičních celků pro realizaci výroby)52. Tento typ úvěru je také pojištěn EGAP. Struktura nákladů exportéra je skoro totoţná se strukturou nákladu importéra pří odběratelských úvěrech53. Banka Exportéra vydělává na následujících poloţkách: 1. Marţe banky za poskytnutí prostředků 2. Administrativní poplatek za organizaci úvěru (management fee) 3. Rezervační poplatek za nevyčerpané prostředky (commitment fee) 4. Poplatky za vedení běţného účtu (u některých bank) 5. Poplatky za provedený bezhotovostní nedokumentární a dokumentární platební styk Financování akontace – úvěr, který poskytuje Importérovi jeho zahraniční banka na úhradu minimálně 15% akontace za dodávku zboţí či sluţeb54. Banka Importéra vydělává na: 1. Úrocích za poskytnutí úvěru (marţe banky) 2. Administrativním poplatku za otevření úvěru 3. Poplatcích za vedení běţných/blokačních účtů, které musí Importér otevřít pro získání prostředků (transakce budou probíhat zpravidla prostřednictvím takových účtů) 4. Poplatcích za provedený bezhotovostní platební styk Financování nákladŧ na DPH, cla a dalších nákladů importéra – úvěry, které poskytuje banka Importéra zahraničnímu dovozci na úhradu zákonem stanovených celních poplatků a daně s přidané hodnoty. Struktura výdělku banky Importéra je podobná struktuře výdělku u financování akontace. Financování pojistné prémie - úvěr, který poskytuje banka Importéra na úhradu jednorázové pojistné prémie EGAP55. Banka vydělává na stejných poloţkách jako u ostatních úvěrů.

52

Schéma a účastníci jsou popsány v Příloze č. 4. Produktová řada ČEB Rozbor nákladů exportéra není cílem této práce. 54 Oba typy odběratelských úvěru vyţadují splacení akontaci. 55 Technický a formálně prémii hradí pojištěný (u obou typů odběratelských úvěru je to banka Exportéra), ale tyto náklady se pak promítají do ceny úvěru poskytnutého bankou Exportéra Importérovi nebo jeho bance. A konečným plátcem je Importér. 53

56

Banka Exportéra a Importéra také mohou vydělávat na poskytnutí bankovních záruk56. Výnosové sloţky při vystavení bankovních záruk: 1. Procentní sazba ze zaručené částky 2. Administrativní poplatek za vystavení záruky Banka Exportéra a Importéra se také můţe snaţit získat klienta nabídkou individuálních sazeb za provedení platebního styku v případě, ţe klient například otevře běţné účty svých zaměstnanců (u Exportéra - těch, kteří budou poskytovat montáţní a servisní sluţby v zahraničí), na které bude připisována jejich mzda při uskutečnění exportního kontraktu. Exportní financování v ČR má dobré perspektivy. Základem jsou dlouholeté zkušenosti komerčních a specializovaných bank v této oblasti, značná pozornost, kterou věnují státní instituce rozvoji příznivých podmínek pro exportéry a také kreativita bank ve vymýšlení transakčních schémat. Příkladem můţe být ocenění „Nejlepší obchod roku 2010“ časopisu Global Trade Review, které získala česká Komerční banka za realizovaný odběratelský úvěr na financování infrastruktury, dodávek speciální techniky a sluţeb. Výjimečnost schématu odběratelského úvěru KB spočívala v tom, ţe v roli dluţníka vystupovala přímo republika Ázerbájdţán.

56

Základní sada bankovních záruk pro exportní aktivity (Bid Bond, Performance Bond aj.) je uvedená v Příloze č.4 Produktová řad ČEB.

57

Výsledky a závěry Tato práce je věnována problematice financování zahraničních dodavek českých technologií s podporou státu. Jsou zde podrobně charakterizovány podmínky a podstata exportního financování, představeny klasické druhy financování se státní podporou ve formě schématu znázorňujících průběh vyjednávacích procesů, toků dokumentů, zboţí či sluţeb a peněz. Schémata jsou podrobně popsána, ke kaţdému typu financování uveden propočet nákladů. V kapitole 3 je provedena komparace jednotlivých druhů exportního financování včetně jejích finanční náročnosti pro dluţníka. Zpracováním komparativních tabulek bylo dosaţeno hlavního cíle této práce, a to posouzení vhodnosti jednotlivých typů exportního financování dodavek českých technologií s pojištěním EGAP. Z těchto tabulek plynou výsledky takového posouzení. Pro Exportéra je exportní financování formou odběratelských úvěrů velmi výhodným a jednoduchým způsobem zajištění úhrady za dodané zboţí či sluţbu. Český dodavatel však musí správně vybrat Importéra pro dovoz zboţí do cílové země, jelikoţ bonita dovozce nebo jeho banky značně ovlivňuje rozhodnutí financující banky a pojišťovací společnosti. Pro Banku Exportéra představuje odběratelský úvěr relativně bezpečnou formu transakce, jelikoţ je plnění této transakce nepřímo pojištěno státem, a je zároveň zdrojem značného výdělku, proto jsou tyto obchody tak lákavé.

58

Seznam použitých zdrojŧ II. MONOGRAFIE, SKRIPTA: 1.

SCHLOSSBERGER,

Otakar;

SOLDÁNOVÁ,

Marcela.

Platební

styk.

3.vyd.

Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2007. ISBN 978-80-7265-107-8. 2.

PROCHÁZKA, Petr. Mezinárodní bankovnictví.1.vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 1996. ISBN 80-902243-0-X.

3.

SŮVOVÁ, Helena; PAVELKA, František; DEGEN, Zdeněk; NĚMCOVÁ, Ludmila; NÁLEVKOVÁ, Ludmila. Specializované bankovnictví. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 1997

II. DISERTAČNÍ A DIPLOMOVÉ PRÁCE: 4.

KMONÍČEK, Zdeněk. Exportní financování. Disertáční práce, VŠE v Praze [online], 2001 [cit. 2011-07-25].

Dostupné

z WWW:

financovani-disertace2001/>. 5.

PROCHÁZKOVÁ, Hana. Analýza financování exportu vybraného podnikatelského subjektu. Diplomová práce. Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, 2009.

6.

KYPETOVÁ, Jaroslava. Perspektivy financování exportu v ČR. Studie v rámci výzkumné činnosti vysoké školy CEVRO INSTITUT [online], 2007, [cit. 2011-09-15], dostupné z WWW: .

III. PREZENTACE: 7.

KOCOUREK, Martin. Exportní strategie 2012-2020. Prezentace k Exportní konferenci 31.10.2011

[online],

2011,

[cit.

2012-02-01],

dostupné

z

WWW:

. 8.

PUČELÍKOVÁ, Dana. EGAP – Podporujeme český vývoz. Prezentace [online], 2010, [cit. 2012-02-01], dostupné z WWW: < download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=61303>.

IV. ZÁKONY A PŘEDPISY: 9.

Zákon č. 21/1991, o bankách, ve znění pozdějších předpisů

59

10. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 11. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů 12. Zákon č. 277/2009, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů 13. Vyhláška č. 278/1998 k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisŧ, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. 14. Arrangement on Guidelines for Officially Supported Export Credits [online], 2011 [cit.2012-04-16]

dostupný

z

WWW:

.

V. WEBOVÉ STRÁNKY ORGANIZACÍ: Banky domácí: 15. Commerzbank AG, pobočka Praha, dostupné z WWW: , [2012-04-18] 16. Česká exportní banka, a.s., dostupné z WWW: < http://www.ceb.cz/>, [2011-08-02] 17. Česká spořitelna, a.s., dostupné z WWW: < http://www.csas.cz>, [2012-04-18] 18. Československá obchodní banka, a. s., dostupné z WWW: http://www.csob.cz/, [2012-0418] 19. Evropsko-ruská banka, a.s., dostupné z WWW: < http://erbank.eu/cz/>, [2012-04-18] 20. ING Bank N.V., dostupné z WWW: < http://www.ingbank.cz/>, [2012-04-18] 21. HSBC Bank plc - pobočka Praha dostupné z WWW: < http://www.hsbc.cz/>, [2012-04-18] 22. Komerční banka, a.s., dostupné z WWW: < http://www.kb.cz/>, [2012-04-18] 23. LBBW Bank, a.s., dostupné z WWW: < http://www.lbbw.cz/>, [2012-04-18] 24. Oberbank AG, pobočka Česká republika (organizační složka), dostupné z WWW: , [2012-04-18] 25. PPF Banka, a.s., dostupné z WWW: < http://www.ppfbanka.cz >, [2012-04-18] 26. Raiffeisenbank, a.s., dostupné z WWW: < http://www.rb.cz/>, [2012-04-18] 27. UniCredit Bank Czech Republic, a.s., dostupné z WWW: , [2012-04-18] 60

28. Volksbank CZ, a.s., dostupné z WWW: < http://www.volksbank.cz/>, [2012-04-18] Banky zahraniční: 29. Банк Форум Commerzbank Group, dostupné z WWW: , [201204-22] 30. OAO «Банк ВТБ», dostupné z WWW: < http://www.vtb.ru/>, [2012-04-22] Exportní agentury (banky a pojišťovny): 31. Exportní

garanční

a

pojišťovací

společnost, a.s.

(EGAP),

dostupné

z WWW:

, [2011-08-01] 32. AuslandsGeschäftsAbsicherung der Bundesrepublik Deutschland, dostupné z WWW: <www.agaportal.de>, [2011-08-01] 33. Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur, dostupné z WWW: <www.coface.com>, [2011-08-01] 34. Export Development Canada, dostupné z WWW: <www.edc.ca>, [2011-08-01] 35. Euler Hermes Kreditversicherungs-AG,

dostupné z WWW: <www.eulerhermes.de>,

[2011-08-01] 36. Magyar Export-Import Bank, dostupné z WWW: <www.eximbank.hu>, [2011-08-01] 37. Magyar Exporthitel Biztosító Zrt.(MEHIB), dostupné z WWW: <www.mehib.hu>, [201108-01] 38. Oesterreichische Kontrollbank AG, dostupné z WWW: <www.oekb.at>, [2011-08-01] 39. Türk Eximbank, dostupné z WWW: <www.eximbank.gov.tr>, [2011-08-01] Vládní a mezinárodní organizace: 40. Businessinfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export, dostupné z WWW: , [2011-08-05] 41. Česká

agentura

na

podporu

obchodu/CzechTrade,

dostupné

z WWW:

, [2011-08-05] 42. Hospodářská komora ČR, dostupné z WWW: < http://www.komora.cz/ >, [2011-08-05] 43. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, dostupné z WWW: , [2011-0805]

61

44. Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD), dostupné z WWW: , [2011-08-05] Soukromé právické osoby: 45. ОАО «РусГидро», dostupné z WWW: < http://rushydro.ru/>, [2012-01-21] 46. ООО «Востокэнерго», dostupné z WWW: < http://file.liga.net/>, [2012-01-21] VI. OSOBNÍ KONZULTACE: JEVSTAFJEV, Jevgenij – bývalý ředitel Zastoupení Banky Forum Commerbank Group v ČR. SOJKA, Daniel – bývalý člen úvěrového výboru Komerční banky, a.s.

62

Seznam použitých grafŧ: Graf č. 1 Vývoj komoditní struktury objemu úvěrových smluv ČEB na financování vývozu ...... 9 Graf č. 2 Porovnání struktury vývozu ČR a struktury úvěrů ČEB v roce 2010 ........................... 15 Graf č. 3 Podíl jednotlivých typů pojištění na celkovém počtů pojistných smluv ....................... 23 Graf č. 4 Pojistné smlouvy EGAP podle jednotlivých zemí ........................................................ 23 Graf č. 5 Teritorialní struktura pojistné angaţovanosti EGAP ..................................................... 25 Graf č. 6 Struktura produktového portfolia ČEB v rocích 2009 a 2010 ...................................... 29 Graf č. 7 Podíl jednotlivých typů úvěrů na struktuře úvěrového portfolia ČEB .......................... 30 Graf č. 8 Úvěrové portfolio ČEB s ohledem na délku splatnosti ................................................. 30 Graf č. 9 Struktura poskytnutých úvěrů ČEB dle jednotlivých měn ............................................ 31

Seznam použitých obrázkŧ: Obrázek č. 1 Přímý odběratelský úvěr - základní schéma ............................................................. 10 Obrázek č. 2 Nepřímý odběratelský úvěr – základní schéma ........................................................ 13 Obrázek č. 3 Struktura skupiny státem ovládaných institucí k 30. 6. 2011 ................................... 20 Obrázek č. 4 Přímý odběratelský úvěr – schéma průběhu vyjednávacích procesů a vznik smluvní dokumentace .................................................................................................................................... 36 Obrázek č. 5 Přímý odběratelský úvěr - Tok zboţí/ sluţeb a peněz .............................................. 38 Obrázek č. 6 Nepřímý odběratelský úvěr – schéma průběhu vyjednávacích procesů a vznik smluvní dokumentace ...................................................................................................................... 43 Obrázek č. 7 Nepřímý odběratelský úvěr - Tok zboţí/ sluţeb a peněz .......................................... 44

Seznam použitých tabulek: Tabulka č. 1 Vlastnická struktura EGAP, a.s. ................................................................................ 19 Tabulka č. 2 Produktová řada EGAP, a.s. ...................................................................................... 22 Tabulka č. 3 Vlastnická struktura ČEB, a.s.................................................................................... 26 Tabulka č. 4 Raitingy ČEB u světových agentur ........................................................................... 27 Tabulka č. 5 Hlavní produkty podpořeného financování ČEB ...................................................... 28 Tabulka č. 6 Kategorizace zemí dle vlivu na ţivotní prostředí ...................................................... 31 63

Tabulka č. 7 Orientační kalkulace ceny exportního úvěru do Ruska ............................................. 47 Tabulka č. 8 Orientační kalkulace ceny exportního úvěru na Ukrajinu ......................................... 48 Tabulka č. 9 Výhody/nevýhody exportního financování pro Exportéra ........................................ 48 Tabulka č. 10 Výhody/nevýhody exportního financování pro Importéra ...................................... 49 Tabulka č. 11 Výhody/nevýhody exportního financování pro Banku Exportéra .......................... 51 Tabulka č. 12 Výhody/nevýhody exportního financování pro Banku Importéra .......................... 52 Tabulka č. 13 Výhody/nevýhody exportního financování pro EGAP ........................................... 52

64

Seznam příloh: Příloha č. 1 Rozdělení zemí podle míry exportního úvěrového rizika Příloha č. 2 Pojistné sazby EGAP pro pojištění vývozních odběratelských úvěrů dle VPP „D“ Příloha č. 3 Zákon č.58/1995 Sb. o pojištění a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisu Příloha č. 4 Seznam hlavních produktů podpořeného financování ČEB Příloha č. 5 Seznam citlivých odvětví

65

Příloha č.1

Rozdělení zemí podle míry exportního úvěrového rizika platné od 8. července 2011 a rozdělení do Kategorie I a II platné od 29. července 2010 Země Kategorie I Členské země OECD s vysokým HND na obyvatele Země Austrálie Belgie Dánsko Česká republika Finsko Francie Irsko Island Itálie Japonsko Kanada Korejská republika Lucembursko Maďarsko

Kategorie dle export. úv. rizika 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Země Německo Nizozemsko Norsko Nový Zéland Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Spojené království Spojené státy Španělsko Švédsko Švýcarsko

Kategorie dle export. úv. rizika 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Poznámka: max.doba splácení je 5 let, eventuálně 8,5 roku po předchozí notifikaci.

Země Kategorie II Země: Afghánistán Albánie Alžírsko Angola Antigua a Barbuda Argentina Arménie

Kategorie dle exportního úvěrového rizika 7 nepojistitelné 6 3 6 6 7 6 1

Kategorie podle HND na obyvatele II LDC II II* II LDC II* II* II

Aruba Ázerbájdžán

5

II* II

Bahamy Bahrajn Bangladéš Belize Bělorusko Benin Bhútán Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Brunej Darussalam Bulharsko Burkina Faso Burundi

3 4 6 6 7 6 6 7 3 3 2 4 7 7

II* II* II LDC II II* II LDC II LDC II II* II* II* II* II* II LDC II LDC

Čad Černá Hora Čína

7 6 2

II LDC II* II

Dominikánská republika

5

II

Egypt Ekvádor Eritrea Estonsko Etiopie

4 7 7 0 7

II II II* LDC II II LDC

Filipíny

4

II

Gabun Gambie Ghana Gruzie Guatemala Guinea Guinea-Bissau Guayana

5 7 6 6 5 7 7 -

II* II LDC II II II II LDC II LDC II

Haiti Honduras

7 6

II LDC II

2

Hongkong

1

II*

Chile Chorvatsko

2 5

II* II*

Indie Indonésie Irák Írán Izrael

3 4 7 6 0

II II II II II*

Jamajka JAR Jemen Jordánsko

6 3 7 5

II* II* II LDC II

Kambodža Kamerun Kapverdy Katar Kazachstán Keňa KLDR Kolumbie Kongo Konžská demokratická rep. Kostarika Kosovo Kuba Kuvajt Kypr Kyrgyzstán

6 6 6 2 5 6 7 nepojistitelné 4 7 nepojistitelné 7 nepojistitelné 3 7 7 nepojistitelné 2 0 7

II LDC II II II* II* II II II II II LDC II* II* II* II* II

Laos Lesotho Libanon Libérie Libye Litva Lotyšsko Macao Madagaskar Makedonie Malajsie

7 5 7 7 nepojistitelné 7 4 5 6 5 2

II LDC II LDC II* II LDC II* II* II* II* II LDC II* II*

3

Malawi Maledivy Mali Malta Maroko Mauretánie Mauritius Mexiko Moldavsko Mongolsko Mosambik Myanmar

7 7 6 0 3 7 3 3 7 5 6 7 nepojistitelné

II LDC II LDC II LDC II* II II LDC II* II* II II II LDC II LDC

Namibie Nepál Niger Nigérie Nikaragua Nizozemské Antily

3 7 7 5 7 nepojistitelné 5

II* II LDC II LDC II II II*

2

II*

Pákistán Panama Papua Nová Guinea Paraguay Peru Pobřeží slonoviny Polsko

7 3 5 5 3 7 nepojistitelné 2

II II* II II II* II II*

Rovníková Guinea Rumunsko Rusko Rwanda

7 4 3 7 nepojistitelné

II* LDC II* II* II LDC

Salvador Saúdská Arábie Senegal Seychely Sierra Leone Singapur Slovinsko Somálsko Spojené arabské emiráty

4 2 6 7 nepojistitelné 0 0 7 nepojistitelné 3

II II* II LDC II* II LDC II* II* II LDC II*

Omán

4

Srbsko Srí Lanka Středoafrická republika Súdán Surinam Sv. Kryštof a Nevis Sv. Tomáš Sv. Vincenc a Grenadiny Svazijsko Sýrie

6 6 7 7 nepojistitelné 6 7

II* II II LDC II LDC II* II* II LDC II* II II

Šalamounovy ostrovy

-

II LDC

Tádžikistán Tanzanie Thajsko Tchaj-wan Togo Trinidad a Tobago Tunisko Turecko Turkmenistán

7 6 3 1 7 2 3 4 6

II II LDC II II* II LDC II* II II* II

Uganda Ukrajina Uruguay Uzbekistán

6 7 3 6

II LDC II II* II

Venezuela Vietnam

7 5

II* II

Zambie Zimbabwe

6 7 nepojistitelné

II LDC II

Poznámka:

Pro tyto země platí maximální doba splácení 10 let LDC (least developed countries): nejméně rozvinuté země – dle definice OSN * klasifikovány jako nezpŧsobilé pro poskytnutí vázané pomoci

Vázaná pomoc – obecně přijaté podmínky pro její poskytování jsou obsaženy v dohodě zvané „Arrangement For Officially Supported Export Credits“ (též Konsensus OECD). Je prostředkem poskytování externích zdrojů zemím, sektorům nebo projektům, které mají omezený nebo nemají vůbec žádný přístup k financování prostřednictvím finančních trhů a měla by zajistit maximální zhodnocení vložených finančních prostředků při minimálním narušení principů volného trhu. Základním předpokladem je, že vázaná pomoc by měla přispět k efektivnímu využití prostředků z hlediska rozvoje dané země či sektoru. Zahrnuje půjčky, granty nebo schémata tzv. „associated financing“ s mírou zvýhodnění (concessionality level) větším než 0 %. Tato pomoc je právně nebo fakticky vázaná na nákup zboží či služeb v jedné zemi nebo omezeném počtu dárcovských zemí.

5

Příloha č. 2

Pojistné sazby pro pojištění vývozních odběratelských úvěrŧ dle VPP "D" Pojistné sazby pro pojištění vývozních úvěrŧ - KATEGORIE 1 Délka rizika v letech 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 10,5 11 11,5 12 Poznámka:

Typ dlužníka suverénní veřejný soukromá banka soukromý dlužník 0,35 0,35 0,35 0,35 0,40 0,40 0,40 0,40 0,45 0,45 0,45 0,45 0,50 0,50 0,50 0,50 0,55 0,55 0,55 0,55 0,60 0,60 0,60 0,60 0,65 0,65 0,65 0,65 0,70 0,70 0,70 0,70 0,75 0,75 0,75 0,75 0,80 0,80 0,80 0,80 0,85 0,85 0,85 0,85 0,90 0,90 0,90 0,90 0,95 0,95 0,95 0,95 1,00 1,00 1,00 1,00 1,05 1,05 1,05 1,05 1,10 1,10 1,10 1,10 1,15 1,15 1,15 1,15 1,20 1,20 1,20 1,20 1,25 1,25 1,25 1,25 1,30 1,30 1,30 1,30 1,35 1,35 1,35 1,35 1,40 1,40 1,40 1,40 1,45 1,45 1,45 1,45 1,50 1,50 1,50 1,50 1,55 1,55 1,55 1,55

Suverénní dlužník = Ministerstvo financí nebo centrální banka. Veřejný dlužník = Územně samosprávní jednotky všech stupňů nebo jiné veřejné instituce, které nemohou být právně prohlášeny neschopnými plnit své závazky.

1

Pojistné sazby pro pojištění vývozních úvěrŧ - KATEGORIE 2 Délka rizika v letech 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 10,5 11 11,5 12 Poznámka:



2




3




4




5


suverénní 1,22 1,71 2,19 2,68 3,16 3,65 4,13 4,62 5,10 5,58 6,07 6,55 7,04 7,52 8,01 8,49 8,98 9,46 9,95 10,43 10,91 11,40 11,88 12,37 12,85

veřejný 1,26 1,76 2,26 2,76 3,26 3,75 4,25 4,75 5,25 5,75 6,25 6,75 7,25 7,74 8,24 8,74 9,24 9,74 10,24 10,74 11,24 11,73 12,23 12,73 13,23

Typ dlužníka soukromá banka soukromý dlužník 1,28 1,44 1,79 2,01 2,30 2,58 2,81 3,15 3,32 3,72 3,83 4,29 4,33 4,86 4,84 5,43 5,35 6,00 5,86 6,57 6,37 7,14 6,87 7,71 7,38 8,28 7,89 8,85 8,40 9,42 8,91 9,99 9,42 10,56 9,92 11,13 10,43 11,70 10,94 12,27 11,45 12,84 11,96 13,41 12,47 13,98 12,97 14,55 13,48 15,12


6


suverénní 1,84 2,41 2,98 3,55 4,12 4,69 5,26 5,83 6,41 6,98 7,55 8,12 8,69 9,26 9,83 10,40 10,98 11,55 12,12 12,69 13,26 13,83 14,40 14,97 15,54

veřejný 1,89 2,48 3,07 3,65 4,24 4,83 5,42 6,01 6,59 7,18 7,77 8,36 8,95 9,53 10,12 10,71 11,30 11,89 12,47 13,06 13,65 14,24 14,83 15,41 16,00

Typ dlužníka soukromá banka soukromý dlužník 1,93 2,16 2,53 2,83 3,12 3,50 3,72 4,18 4,32 4,85 4,92 5,52 5,52 6,19 6,12 6,86 6,72 7,54 7,32 8,21 7,92 8,88 8,52 9,55 9,12 10,22 9,72 10,90 10,31 11,57 10,91 12,24 11,51 12,91 12,11 13,58 12,71 14,26 13,31 14,93 13,91 15,60 14,51 16,27 15,11 16,94 15,71 17,62 16,31 18,29


7

Příloha č. 3

58/1995 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Změna: 60/1998 Sb. Změna: 188/1999 Sb. Změna: 282/2002 Sb. Změna: 377/2005 Sb. Změna: 23/2006 Sb. Změna: 293/2009 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU §1 1. Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 1) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci 1) státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a dorovnávání úrokových rozdílů. 2. Pojištěním vývozních úvěrových rizik se pro účely tohoto zákona rozumí 1. pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a trţně nezajistitelných komerčních rizik, 2. pojištění dlouhodobých vývozních úvěrů a úvěrů na investice proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a trţně nezajistitelných komerčních rizik, nebo nezaplacení v důsledku trţně nezajistitelných komerčních rizik, 3. pojištění investic v zahraničí proti teritoriálním rizikům, především proti riziku zamezení převodu výnosu z investice, vyvlastnění, nebo politicky motivovaného násilného poškození, 4. pojištění proti ztrátám vývozců a investorů spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, 5. pojištění úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, 6. pojištění bankovních záruk nebo jiných sluţeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, 1

7. pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, 8. zajišťovací činnost 2) vůči zahraničním úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění poskytnutému podle písmen a), b) a f) v souvislosti s účastí vývozce na dodávkách zboţí nebo poskytnutí sluţeb dovozci uskutečněných zahraniční osobou, a to v rozsahu podílu vývozce na těchto dodávkách, 9. zajišťovací činnost vůči úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění vývozu proti trţně nezajistitelným teritoriálním a trţně nezajistitelným komerčním rizikům, 10. pojištění a zajištění úvěrů malých a středních podnikatelů s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky. 3. Podpořeným financováním se pro účely tohoto zákona rozumí krátkodobé a dlouhodobé financování a poskytování vývozních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz, úvěrů na investice a na projektové financování a krátkodobé a dlouhodobé poskytování finančních sluţeb souvisejících s vývozem za podmínek tohoto zákona formou 1. refinančních úvěrů bance vývozce na financování vývozu, bance vývozce a bance výrobce na financování výroby pro vývoz, bance investora na financování investice, bance vývozce na projektové financování a přímých úvěrů vývozci, zahraniční společnosti nebo zahraniční osobě na financování vývozu, vývozci a výrobci na financování výroby pro vývoz, investorovi na financování investice a vývozci na projektové financování, 2. finančních sluţeb souvisejících s vývozem, které zahrnují především 1. bankovní záruky, 2. otevírání akreditivů a platební styk a zúčtování, 3. zajišťovací operace, 4. financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce. 4. Dorovnáváním úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí dorovnávání rozdílu mezi úroky stanovenými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozce v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěry (dále jen "mezinárodní pravidla") se splatností alespoň dva roky a náklady banky vývozce na obstarání zdrojů na tyto úvěry na finančních trzích na úrovni sazeb mezibankovního trhu navýšené o stanovenou odměnu pro banku vývozce. Úrokové rozdíly se dorovnávají převodem tohoto rozdílu bance vývozce ze státního rozpočtu nebo přebytku bankou vývozce do státního rozpočtu.

§ 2 Vymezení pojmŧ Pro účely tohoto zákona se rozumí 1. bankou investora banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce, 1b) která poskytuje investorovi nebo zahraniční osobě úvěr na investici, 2. bankou výrobce banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce, 1b) která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboţí nebo s poskytováním sluţeb určených pro následný vývoz, 3. bankou vývozce banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce, 1b) která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem, 2

4. dodavatelským úvěrem poskytnutí časového odstupu mezi splněním závazku vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění poskytnuté dovozci vývozcem podle smlouvy o vývozu, 5. dovozcem zahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky, 6. financováním výroby pro vývoz financování vývoje nebo výroby zboţí a sluţeb před uskutečněním jejich vývozu, 7. finančními sluţbami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a. s., (dále jen "exportní banka") na základě bankovní licence podle zvláštního zákona, 1b) které souvisejí s vývozem, 8. finančními trhy domácí a zahraniční peněţní a kapitálové trhy, 9. finančními zdroji finanční prostředky získané především vydáním dluhopisů, prodejem dluhopisů nebo na základě smluv o úvěru, 10. hodnotou vývozu cena sjednaná ve smlouvě o vývozu, 11. investicí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaloţená na dobu nejméně tří let právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společností, za účelem zaloţení, získání nebo zvýšení podílu v právnické osobě se sídlem mimo území České republiky nebo za účelem rozšíření podnikání této právnické osoby, 12. investorem osoba, která vynakládá investici, a to buď právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost, 13. kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších neţ jeden rok, 14. komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraničním soukromoprávním dluţníkem z důvodu jeho platební neschopnosti nebo platební nevůle, 15. místními náklady výdaje na sluţby a zboţí, které je nutné vynaloţit v zemi konečného určení vývozu v souladu se smlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcem a zahraniční osobou, buď pro uskutečnění vývozu nebo pro dokončení projektu nebo díla, na kterém se vývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozu, a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, neţ jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěr, 16. odběratelským úvěrem úvěr poskytovaný na financování smlouvy o vývozu podle smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankou, pobočkou zahraniční banky nebo finanční institucí1b) jako věřitelem a dluţníkem, 17. ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací, 18. pojistnou angaţovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z uzavřených pojistných smluv v nominální výši, včetně úroků a smluvních poplatků, a ze zajišťovací činnosti, sníţený o hodnotu rizik, která jiţ zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty, 19. projektovým financováním poskytnutí úvěru, který je splácen výnosy a příjmy z činnosti zahraniční osoby zřízené za účelem realizace projektu, 20. přímým úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou výrobci, vývozci, investorovi nebo zahraniční osobě, 21. refinančním úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou bance výrobce, bance vývozce nebo bance investora, 3

22. smlouvou o vývozu smlouva uzavřená mezi vývozcem a dovozcem o vývozu zboţí nebo sluţeb, nebo o vývozu zboţí a sluţeb, 23. teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níţ je dodáváno, nebo v zemi, z níţ má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, jako jsou platební nevůle veřejnoprávního dluţníka, rozhodnutí třetí země, zákaz plateb (moratorium), nemoţnost nebo zdrţení převodu finančních prostředků, rozhodnutí orgánů v zemi dluţníka, rozhodnutí orgánů v zemi pojistitele nebo pojištěného a okolnosti představující vyšší moc, 24. trţně nezajistitelnými komerčními riziky komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běţných na mezinárodních trzích, 25. veřejnoprávním dluţníkem osoba pověřená výkonem státní moci nebo veřejné správy, která nemůţe být právně prohlášena neschopnou plnit své závazky, ostatní osoby se povaţují za soukromoprávní dluţníky, 26. výrobcem osoba, která vyrábí zboţí nebo poskytuje sluţby určené pro následný vývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost, 27. vývozcem osoba, která uskutečňuje vývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, nebo zahraniční společnost, 28. vývozem dodání zboţí nebo poskytnutí sluţeb nebo dodání zboţí a poskytnutí sluţeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem uţití mimo území České republiky, 29. vývozním úvěrem dodavatelský úvěr a odběratelský úvěr, 30. zahraniční osobou fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky, 31. zahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční osoba, která poskytuje pojištění úvěrů s podporou členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 32. zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení zejména měnových, úrokových a jiných rizik, 33. bankovní zárukou záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním druţstvem, 34. zahraniční společností právnická osoba se sídlem v zahraničí, kterou právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, ovládá tím, ţe se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více neţ 50 % nebo kontroluje nadpoloviční většinu hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti nebo můţe jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady nebo správní rady nebo jiného obdobného vedoucího orgánu společnosti, 35. úvěrem na investici úvěr na pořízení investice nebo úvěr na činnost zahraniční společnosti poskytnutý bankou investora.

§ 2a Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se pro spořitelní a úvěrní druţstva pouţijí obdobně.

4

§ 3 Podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytnutí podpořeného financování 1. Při pojišťování vývozních úvěrových rizik a při podpořeném financování se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dluţníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níţ má směřovat investice; u poskytovaných úvěrů a bankovních záruk se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti dluţníka a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu. 2. Poskytnutí podpořeného financování je podle § 8 odst. 5 podmíněno sjednáním zajištění, pokud není sjednáno pojištění vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen "exportní pojišťovna") podle § 1 odst. 2.

§ 4 Pojištění vývozních úvěrových rizik 1. Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna. Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, ţe jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ministerstev. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní pojišťovnu ustanovení zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví. 3) Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat kromě náleţitostí stanovených v obchodním zákoníku zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní pojišťovny. 2. Exportní pojišťovna nesmí zakládat právnické osoby ani nabývat podíly v právnických osobách, s výjimkou 1. exportní banky, 2. nabytí podílu v právnické osobě, která je dluţníkem, po dobu nezbytně nutnou k zajištění vymahatelnosti pohledávek vůči dluţníkovi, 3. právnické osoby, jejímţ předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví, 3) s výjimkou pojištění podle tohoto zákona; k zaloţení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Na tuto právnickou osobu se nevztahuje státní podpora vývozu podle tohoto zákona. 3. Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angaţovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími tvorbu rezerv pro pojišťovny a pro účely zjištění základu daně z příjmů, 5a) přičemţ vyrovnávací rezervu pro pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 tvoří exportní pojišťovna odděleně. S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů. 4. Při pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna předkládá Ministerstvu financí ke schválení základní ekonomické parametry jednotlivých nově zaváděných typů pojištění vývozních úvěrových rizik, zejména jejich obchodní plán; přitom zabezpečuje hospodárné vyuţití dotací ze státního rozpočtu a státní záruky. 5

5. Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angaţovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiţ se na období do konce daného kalendářního roku můţe exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněţ výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, přičemţ vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsaţených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti. 6. Exportní pojišťovna můţe pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika aţ do výše 20 % pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko aţ do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity můţe exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády. 7. Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angaţovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s vyuţitím těchto rezerv a fondů. Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, odchylně od stanovení poměru uvedeného ve větě první, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angaţovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s vyuţitím těchto rezerv a fondů. Mimořádně vysokým pojistným rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí běţně nepojistitelné pojistné riziko 5b) vyplývající z teritoriálních a kombinovaných komerčních a teritoriálních rizik a riziko nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, u které je národohospodářský zájem státu na jejím splnění. 8. Exportní pojišťovna podává jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tato informace obsahuje zejména 1. údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve sloţení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve sloţení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní pojišťovny, 2. údaje o provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, především rozbor tohoto pojištění včetně teritoriální a odvětvové struktury, uţití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po tomto pojištění a pojistnou kapacitou exportní pojišťovny, jakoţ i údaje o předpokládaném vývoji tohoto pojištění.

§ 5 Náležitosti žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik 1. Ţádost o pojištění vývozních úvěrových rizik spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce, výrobce, investor, banka výrobce, exportní banka nebo banka vývozce (dále jen "ţadatel") exportní pojišťovně. 2. V ţádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik je ţadatel povinen uvést nejméně 6

1. své identifikační údaje, 6) 2. výši svého čistého obchodního majetku a strukturu svých společníků, 3. charakteristiku vývozu a jeho objem, předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, předpokládaný rozsah vývozního úvěru, platební podmínky a časové rozloţení čerpání a splácení poskytovaného úvěru a rozsah bankovní záruky nebo jiných bankovních sluţeb poskytovaných v souvislosti s vývozem, 4. údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, zejména identifikační údaje 6) a údaje o její ekonomické situaci a platební morálce, 5. další údaje uvedené v pojistných podmínkách exportní pojišťovny. 3. Na základě předloţené ţádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna můţe se ţadatelem uzavřít pojistnou smlouvu, 7) a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění. 8) 4. Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.

§ 6 Podpořené financování a úhrada úrokových rozdílŧ 1. Provozováním podpořeného financování se pověřuje exportní banka. Podmínkou k provozování podpořeného financování je, ţe akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu a ve zbývající části ve vlastnictví exportní pojišťovny. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ministerstev. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů upravujících bankovnictví 9). Stanovy exportní banky musí obsahovat kromě náleţitostí stanovených v obchodním zákoníku 1. ustanovení o přednostním pouţití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky, 2. zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky. 2. Exportní banka provozuje podpořené financování podle § 1 odst. 3 a provádí související činnosti v souladu s bankovní licencí vydanou podle zvláštního zákona. 1b) Exportní banka provozuje podpořené financování za podmínek běţných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční sluţby související s vývozem. 8a) Zdroje pro podpořené financování získává exportní banka především na finančních trzích. Náklady spojené s provozováním podpořeného financování hradí exportní banka především z části úrokových výnosů, které ji zůstávají k dispozici v částce rovnající se fixní přiráţce ve výši 100 bazických bodů z úrokové sazby uţité při poskytování podpořeného financování. 3. Exportní banka nesmí mít podíl v právnických osobách, s výjimkou 1. právnických osob, jejichţ předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos mezibankovních informací, 2. podílů v právnických osobách, které exportní banka získá a drţí nejvýše do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5, 3. právnické osoby zaloţené na dobu určitou za účelem zabezpečení poskytnutí podpořeného financování a získání finančních zdrojů, kde je nebo má být exportní

7

4.

5.

6.

7.

8.

banka v okamţiku nabytí podílu většinovým společníkem; k získání podílu v takové právnické osobě je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Na úhradu ztrát exportní banky vyplývajících z provozování podpořeného financování jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy při poskytování dlouhodobého podpořeného financování 8a) sníţenými o úrokové výnosy dle odstavce 2, úrokovými výnosy při dočasném vyuţití finančních zdrojů pro podpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných poloţek podle zvláštních právních předpisů upravujících tvorbu rezerv a opravných poloţek pro banky, rozdíly mezi výnosy z operací s finančními deriváty a náklady spojenými s těmito operacemi, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloţeny při získávání finančních zdrojů. Ţádost o poskytnutí dotace na úhradu ztráty předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Způsob a postup při předkládání ţádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztráty a způsob úhrady poskytnuté dotace stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Pokud exportní banka výjimečně překročí limity úvěrové angaţovanosti stanovené podle zvláštních zákonů upravujících bankovnictví 9) a tuto skutečnost oznámí bezodkladně České národní bance, můţe Česká národní banka v odůvodněných případech poskytnout exportní bance lhůtu k tomu, aby dosáhla souladu s těmito limity. Při podpořeném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přiráţky bank, kterým jsou refinanční úvěry poskytovány k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní banky. Exportní banka podává jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o podpořeném financování. Tato informace obsahuje zejména 1. údaje o exportní bance, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve sloţení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve sloţení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky, 2. údaje o provozování podpořeného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, uţití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po podpořeném financování a moţnostmi exportní banky tuto poptávku uspokojit jakoţ i údaje o předpokládaném vývoji zvýhodněného financování. Uplatněním výjimek podle odstavce 3 nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona o omezení bank při nabývání a drţení podílů v právnických osobách. 1b)

§ 7 Náležitosti žádosti o podpořené financování 1. Ţádost o podpořené financování, spojené s jednotlivým vývozem, předkládá ţadatel exportní bance. Ţadatelem o podpořené financování můţe být pouze banka vývozce, banka výrobce, banka investora, zahraniční osoba, vývozce, investor nebo výrobce. 2. V ţádosti o podpořené financování je ţadatel povinen uvést 1. náleţitosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) aţ d), 2. další údaje uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách exportní banky, 8

3. identifikační údaje 6) o bance vývozce, bance investora nebo o bance výrobce, nejsou-li ţadateli o podpořené financování, kterým má být poskytnuto podpořené financování. 3. Ţadatel o podpořené financování, kterému má být toto financování poskytnuto, je povinen poskytnout exportní bance údaje o svém základním kapitálu, o své bilanci a další údaje rozhodné pro posouzení jeho schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého podpořeného financování. 4. Na základě předloţené ţádosti o podpořené financování můţe exportní banka uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, smlouvu o poskytnutí jiné finanční sluţby související s vývozem nebo smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních sluţeb souvisejících s vývozem. 8) 5. Na podpořené financování není právní nárok.

§ 7a Dorovnávání úrokových rozdílŧ 1. Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílů je 1. soulad vývozního úvěru s mezinárodními pravidly, 2. sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěru, 3. poskytnutí vývozního úvěru v eurech či amerických dolarech, 4. pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou, 5. skutečnost, ţe vývozcem není zahraniční společnost. 2. Ţádost o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů spojených s tímto vývozním úvěrem předkládá banka vývozce k rozhodnutí Ministerstvu financí. V ţádosti o zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů je banka vývozce povinna uvést kromě obecných náleţitostí také 1. identifikační údaje 6) vývozce, dovozce a zahraniční osoby, které je vývozní úvěr poskytován, 2. předmět a hodnotu vývozu, 3. základní údaje smlouvy o vývozním úvěru, zejména hodnotu vývozního úvěru a časové rozloţení jeho čerpání a splácení, 4. sjednanou pevnou úrokovou sazbu a 5. prohlášení, ţe vývozní úvěr je v souladu s mezinárodními pravidly. 3. S ţádostí o zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů předkládá banka vývozce vyjádření exportní pojišťovny k moţnosti pojištění vývozního úvěru. Ministerstvo financí můţe vyzvat banku vývozce k doloţení návrhu smlouvy o vývozním úvěru a dalších údajů nutných k posouzení podmínek dorovnávání úrokových rozdílů. Banka vývozce je jediným účastníkem řízení. 4. Na zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů není právní nárok. V případě jeho zařazení do systému dorovnávání úrokových rozdílů budou úrokové rozdíly dorovnávány mezi Ministerstvem financí a bankou vývozce po celou dobu trvání zařazení tohoto vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. 5. Banka vývozce zašle bez zbytečného odkladu Ministerstvu financí originál nebo úředně ověřenou kopii smlouvy o vývozním úvěru. Dorovnávání úrokových rozdílů je bance vývozce uhrazováno Ministerstvem financí ode dne prvního čerpání vývozního úvěru, který banka vývozce oznámí Ministerstvu financí nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne prvního čerpání vývozního úvěru. 9

6. Banka vývozce předkládá Ministerstvu financí ţádost o dorovnání úrokových rozdílů, nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, po uplynutí 6 měsíců ode dne prvního čerpání vývozního úvěru, nebo po dočerpání vývozního úvěru a v období splácení v pravidelných šestiměsíčních intervalech od prvního dne doby splácení vývozního úvěru aţ do úplného splacení vývozního úvěru. V případě vzniku přebytku úrokových rozdílů je banka vývozce povinna tento přebytek převést na příjmový účet státního rozpočtu vţdy do 15 pracovních dnů ode dne odeslání oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů. 7. V případě vzniku nároku banky vývozce na dorovnání úrokových rozdílů Ministerstvo financí provede úhradu úrokových rozdílů do 15 pracovních dnů od doručení ţádosti o dorovnání úrokových rozdílů. 8. Ministerstvo financí provádí kontrolu dodrţování podmínek a povinností stanovených tímto zákonem. V případě porušení těchto podmínek nebo povinností můţe Ministerstvo financí rozhodnout o lhůtě pro vyřazení ze systému dorovnávání úrokových rozdílů a o vrácení prostředků uhrazených ze státního rozpočtu po odpočtu přebytků úrokových rozdílů převedených bankou vývozce do státního rozpočtu a současně stanovit úroky z této částky v obvyklé výši. 9. V případě, ţe banka vývozce nedodrţí lhůtu pro převod přebytku úrokových rozdílů podle odstavce 6 nebo lhůtu pro vrácení prostředků uhrazených ze státního rozpočtu podle odstavce 8, je povinna uhradit penále ve výši 1 promile z dluţné částky za kaţdý den prodlení, nejvýše však do výše dluţné částky. 10. Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů a odměnu banky vývozce v závislosti na výši vývozního úvěru stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

§8 1. Stát ručí za závazky 1. exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2, 2. exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích. 2. Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíţ prospěch je záruka podle odstavce 1 písm. b) poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona. 12a) 3. Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 písm. b) bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě. 4. K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, pokud zvláštní zákon 13) nestanoví jinak. 5. K zajištění splácení poskytnutého podpořeného financování s výjimkou refinančních úvěrů je exportní banka povinna sjednat zajištění. 6. V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo s podpořeným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění.

10

§9 Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím veřejnou podporu. 14)

ČÁST DRUHÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 166/1993 SB., O NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADU, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŦ § 10 Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 5 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: "a hospodaření Exportní garanční a pojišťovací společnosti, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, a České exportní banky, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování zvýhodněného financování podle zvláštního zákona, jakoţ i hospodaření těchto společností s prostředky, za něţ převzal stát záruky.".

ČÁST TŘETÍ § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním. Rozhodnutí Rady 2001/76/ES ze dne 22. prosince 2000 nahrazující rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o pouţívání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů - Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb. 1b) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 písm. d) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 3) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 11

5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 5b) § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 6) § 28 odst. 1 písm. a) aţ e) obchodního zákoníku. 7) § 788 a násl. občanského zákoníku. 8) § 289 a násl. obchodního zákoníku. 8a) Například Rozhodnutí Rady 2001/77/EC ze dne 22. prosince 2000 o uplatňování zásad rámcové dohody o projektovém financování v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů. Rozhodnutí Rady 2001/76/EC z 22. prosince 2000 nahrazující rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o pouţívání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů - Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry. 9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. 12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb.

12

Příloha č. 4

Seznam hlavních produktŧ podpořeného financování ČEB

Úvěr na financování výroby pro vývoz (předexportní úvěr) Umoţňuje českému výrobci, resp. vývozci financovat náklady spojené s realizací dodávek pro zahraničního kupujícího (dovozce) Přímý vývozní dodavatelský úvěr Umoţňuje českému vývozci profinancovat pohledávky vůči zahraničnímu kupujícímu (dovozce) Přímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je zahraniční dovozce) Umoţňuje realizaci objemnějších dodávek českého vývozce pro zahraničního kupujícího (dovozce) Nepřímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je banka zahraničního dovozce) Umoţňuje realizaci objemnějších dodávek českého vývozce pro zahraničního kupujícího (dovozce) Úvěr na investice v zahraničí Umoţňuje českému investorovi získat dlouhodobé úvěrové zdroje pro realizaci investice v zahraničí Refinanční vývozní dodavatelský úvěr Umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato vyuţije k poskytnutí úvěru vývozci za zvýhodněných podmínek Refinanční vývozní odběratelský úvěr Umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato vyuţije k poskytnutí úvěru zahraničnímu dovozci za zvýhodněných podmínek Odkup pohledávek z akreditivŧ bez postihu Umoţňuje českému vývozci jiţ v současnosti realizovat pohledávku z vývozu spojenou s dokumentárním akreditivem s odloţenou platbou či s akceptaci směnky Odkup vývozních pohledávek s pojištěním bez postihu Umoţňuje českému vývozci jiţ v současnosti realizovat pohledávku z vývozu, která je pojištěna proti vývozním úvěrovým rizikům Bankovní záruky Financování prospekce zahraničních trhŧ Umoţňuje českému podnikateli financovat průzkum zahraničního trhu, na nějţ hodlá vstoupit Doprovodné finanční služby Dokumentární operace, hladký platební styk a další sluţby

1

Úvěr na financování výroby pro vývoz (předexportní úvěr) Umoţňuje českému výrobci, resp. vývozci financovat náklady spojené s realizací dodávek pro zahraničního kupujícího (dovozce) Zahrnuje financování: nákladů na nákup surovin, materiálu a ostatních komponentů určených k výrobě pro vývoz nákladů na materiálové předzásobení reţijních nákladů osobních nákladů, tj. nákladových mezd a nákladů sociálního a zdravotního pojištění nákladů spojených s pořízením investičního majetku pro realizaci výroby pro vývoz

6.

1. Smlouva o vývozu, jejímţ předmětem je dodávka zboţí a/nebo sluţeb 2. Úvěrová smlouva 3. Smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik* 4. Čerpání úvěru na základě dokladů potvrzujících vynaloţení nákladů na výrobu 5. Dodávka zboţí a/nebo sluţeb po ukončení výroby Splácení úvěru buď z neodvolatelného dokumentárního akreditivu vystaveného z příkazu dovozce nebo z čerpání vývozního odběratelského úvěru, resp. z čerpání vývozního dodavatelského úvěru

*Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. KRÁTKODOBÝ ÚVĚR splatnost do 2 let výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu

DLOUHODOBÝ ÚVĚR v souladu s pravidly OECD v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory splatnost nad 2 roky výše úvěru - do 75% hodnoty smlouvy o vývozu úroková sazba - na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) všeobecné obchodní podmínky - "PU" - pro poskytování přímých úvěrů na financování výroby pro vývoz, financování vývozu a financování investic pojistný produkt EGAP - "F" , pojištěným je ČEB

2

Přímý vývozní dodavatelský úvěr Umoţňuje českému vývozci profinancovat pohledávky vůči zahraničnímu kupujícímu (dovozce)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Smlouva o vývozu, jejímţ předmětem je dodávka zboţí a/nebo sluţeb Úvěrová smlouva Smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik* Dodávka zboţí a/nebo sluţeb Čerpání úvěru vývozcem Platba za dodané zboţí a/nebo sluţby Splácení úvěru ČEB

*Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. KRÁTKODOBÝ ÚVĚR splatnost do 2 let výše úvěru - do 100% hodnoty smlouvy o vývozu úroková sazba - na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) pojistný produkt EGAP - "B" pojištěným je vývozce

DLOUHODOBÝ ÚVĚR v souladu s pravidly OECD v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory splatnost nad 2 roky výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu 15 % akontace úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo její ekvivalent na bázi pohyblivé úrokové sazby(LIBOR, EURIBOR atd.) pojistný produkt EGAP - "C" pojištěným je vývozce Všeobecné obchodní podmínky - "PU" pro poskytování přímých úvěrů na financování výroby pro vývoz, financování vývozu a financování investic

3

Přímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je zahraniční dovozce) Umoţňuje realizaci objemnějších dodávek českého vývozce pro zahraničního kupujícího (dovozce).

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Smlouva o vývozu, jejímţ předmětem je dodávka zboţí a/nebo sluţeb Úvěrová smlouva Smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik* Dodávka zboţí a/nebo sluţeb Čerpání odběratelského úvěru přímo ve prospěch vývozce Splácení úvěru

* Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. KRÁTKODOBÝ ÚVĚR splatnost do 2 let výše úvěru - do 100% hodnoty smlouvy o vývozu úroková sazba - na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.)

DLOUHODOBÝ ÚVĚR v souladu s pravidly OECD v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory splatnost nad 2 roky výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu 15% akontace úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo její ekvivalent na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd. všeobecné obchodní podmínky - "PU" pro poskytování přímých úvěrů na financování výroby pro vývoz, financování vývozu a financování investic pojistný produkt EGAP - "D" , pojištěným je ČEB

4

Nepřímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je banka zahraničního dovozce) Umoţňuje realizaci objemnějších dodávek českého vývozce pro zahraničního kupujícího (dovozce)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Smlouva o vývozu, jejímţ předmětem je dodávka zboţí a/nebo sluţeb Mezibankovní úvěrová smlouva Smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik* Úvěrová smlouva Dodávka zboţí a/nebo sluţeb Poskytnutí odběratelského úvěru prostřednictvím banky dovozce Poskytnutí úvěru z prostředků získaných od ČEB Čerpání odběratelského úvěru přímo ve prospěch vývozce Splácení úvěru dovozcem jeho bance Splácení úvěru bankou dovozce ČEBu

* Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. KRÁTKODOBÝ ÚVĚR splatnost do 2 let výše úvěru - do 100% hodnoty smlouvy o vývozu úroková sazba - na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.)

DLOUHODOBÝ ÚVĚR v souladu s pravidly OECD v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory splatnost nad 2 roky výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu 15% akontace úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo její ekvivalent na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd. všeobecné obchodní podmínky - "PU" pro poskytování přímých úvěrů na financování výroby pro vývoz, financování vývozu a financování investic pojistný produkt EGAP - "D" , pojištěným je ČEB

5

Úvěr na investice v zahraničí Umoţňuje českému investorovi získat dlouhodobé úvěrové zdroje pro realizaci investice v zahraničí.

1. Uzavření úvěrové smlouvy po projednání investičního záměru a formy investování 2. Smlouva o pojištění investic* 3. Úvěr na financování investice 4. Vyuţití prostředků z investičního úvěru v souladu s investičním záměrem schváleným ČEB 5. Splácení investičního úvěru z příjmů generovaných uskutečněnou investicí * Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. moţnost financovat zaloţení, resp. rozšíření podnikání zahraničního subjektu, ve kterém má investor majetkovou účast minimální doba trvání investice stanovena na 3 roky úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) všeobecné obchodní podmínky - "PU" pro poskytování přímých úvěrů na financování výroby pro vývoz, financování vývozu a financování investic pojistný produkt EGAP - "I" , pojištěným je investor, resp. ČEB v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory

0. Český investor má majetkovou účast v zahraniční společnosti 1. Uzavření úvěrové smlouvy po projednání investičního záměru a formy investování 2. Smlouva o pojištění investic 3. Úvěr na financování investice za podmínky vyuţití finančních prostředků v souladu s investičním záměrem schváleným ČEB 4. Splácení investičního úvěru z příjmů generovaných na základě provedené investice

6

Refinanční vývozní dodavatelský úvěr Umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato vyuţije k poskytnutí úvěru vývozci za zvýhodněných podmínek

1. Smlouva o vývozu, jejímţ předmětem je dodávka zboţí a/nebo sluţeb 2. Refinanční úvěr ČEB bance vývozce 3. Smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik* 4. Úvěrová smlouva mezi bankou vývozce a vývozcem 5. Dodávka zboţí a/nebo sluţeb 6. Poskytnutí refinančního úvěru bance vývozce 7. Poskytnutí úvěru z prostředků získaných od ČEB 8. Splácení dodavatelského úvěru dovozcem 9. Splácení úvěru vývozcem jeho bance 10. Splácení úvěru bankou vývozce ČEB *Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. Všeobecné obchodní podínky "RU" pro poskytování refinančních úvěrů bance výrobce a bance vývozce na financování výroby pro vývoz, bance vývozce na financování vývozu, bance investora a úvěrů bance zahraniční osoby, a/nebo bance podílníka zahraniční osoby nebo bance ovládajícího podnikatele na financování investic Pojistný produkt EGAP – "B" (úvěr krátkodobý) resp. pojistný produkt EGAP - "C" (úvěr středně- a dlouhodobý), pojištěným je vývozce

7

Refinanční vývozní odběratelský úvěr Umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato vyuţije k poskytnutí úvěru zahraničnímu dovozci za zvýhodněných podmínek

1. Smlouva o vývozu, jejímţ předmětem je dodávka zboţí a/nebo sluţeb 2. Úvěrová smlouva ČEB s refinancovanou bankou dle pravidel OECD 3. Smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik* 4. Úvěrová smlouva refinancované banky s dovozcem 5. Dodávka zboţí a/nebo sluţeb 6. Poskytnutí refinančního úvěru bance vývozce 7. Poskytnutí úvěru z prostředků získaných od ČEB (účetní krok) 8. Čerpání odběratelského úvěru přímo ve prospěch vývozce 9. Splácení úvěru refinancující banky dovozcem 10. Splácení úvěru refinancovanou bankou ČEB *Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Všeobecné obchodní podínky "RU" pro poskytování refinančních úvěrů bance výrobce a bance vývozce na financování výroby pro vývoz, bance vývozce na financování vývozu, bance investora a úvěrů bance zahraniční osoby, a/nebo bance podílníka zahraniční osoby nebo bance ovládajícího podnikatele na financování investic Pojistný produkt EGAP – "D" , pojištěným je refinancující banka.

8

Odkup pohledávek z akreditivŧ bez postihu Odkup v budoucnu splatné pohledávky z akreditivu bez postihu je jednou z variant forfaitingu. Představuje odkup (postoupení) dosud nesplatné pohledávky vývozce, která vyplývá z platebního nástroje dokumentárního akreditivu. Odkup probíhá bez zpětného postihu (regresu) vůči tomu, kdo pohledávku prodává. Odkupy jsou dojednávány na základě předloţení akreditivní listiny dokládající existenci neodvolatelného akreditivu s odloţenou splatností či s akceptací směnky, který byl vystaven nebo potvrzen kvalitní bankou. Vývozce musí dále splnit povinnosti k prokázání účelu forfaitingové operace - k prokázání vývozu předkládá smlouvu o vývozu a dále (obvykle jako součást akreditivních dokumentů) vývozní fakturu a dokumenty prokazující, ţe vývoz za hranice skutečně proběhl. K vlastnímu proplacení pohledávky pak dochází na základě předloţení akreditivních dokumentů pro jednotlivá čerpání a dalších Exportní bankou předepsaných dokumentů, vţdy však aţ po bezvýhradném přijetí a potvrzení akreditivních dokumentů bankou vystavující, případně potvrzující akreditiv, resp. po marném uplynutí lhůty stanovené pravidly UCP, ve které akreditivní banka dokumenty neodmítla. K uzavření smlouvy o odkupu pohledávky můţe tedy dojít ještě před vznikem pohledávky z akreditivu nebo aţ po jejím vzniku. Samotný odkup probíhá vţdy aţ po vzniku pohledávky. Odkupovány jsou pohledávky z neodvolatelného dokumentárního akreditivu spojené s vývozem zboţí či sluţeb výhradně českých firem. Obvykle nemusí být pojištěny proti vývozním úvěrovým rizikům (záleţí na ratingu akreditivní banky), musí však být před svým odkoupením zajištěny formou zajišťovacího postoupení pohledávky ze smlouvy o vývozu Exportní bance. Pro vývozce má financování pohledávek z akreditivů formou jejich odkupu hlavně tyto výhody: prodejem vývozce pohledávku vyvádí ze své bilance, zlepšuje tak svou likviditu a uvolňuje si limit angaţovanosti u banky, vzhledem k absenci regresu ze strany odkupující banky se vývozce zbavuje veškerých rizik své vývozní operace, obvykle odpadá potřeba sjednávání vývozního úvěrového pojištění prodávané pohledávky, pohledávka je odkupována v plné hodnotě (100%), tzn. bez spoluúčasti jejího původního vlastníka, a to při pevné, předem dané diskontní sazbě, projednání odkupu pohledávky z akreditivů bývá podstatně rychlejší a jednodušší ve srovnání s projednáváním úvěru. Pohledávky musí být v hlavních světových měnách, příp. CZK Minimální doba zbytkové splatnosti odkupovaných pohledávek je 60 dní, maximální doba 5 let Minimální výše odkupované pohledávky se pohybuje mezi EUR 100.000,- a 200.000,- či ekvivalenty v jiné měně, s přihlédnutím k ostatním parametrům obchodu (doba zbytkové splatnosti a výše pohledávky nemohou být obě zároveň na minimálních hodnotách) Akreditivní pohledávka má jednoduchý platební kalendář - jedno aţ maximálně čtyři čerpání Výše poskytovaného financování - do 100% hodnoty smlouvy o vývozu Úroková sazba - fixní sazba odvozená od referenční sazby typu LIBOR, EURIBOR apod., jejíţ aktuální hodnota spolu s marţí slouţí k výpočtu diskontu Výsledná diskontovaná hodnota odkupované pohledávky můţe být dále sníţena o o závazkovou provizi o administrativní provizi. Všeobecné obchodní podmínky – „FA“ pro odkup v budoucnu splatných pohledávek z akreditivu bez postihu (forfaiting) Pojištění vývozních úvěrových rizik – zpravidla nepouţíváno

9

Odkup vývozních pohledávek s pojištěním bez postihu Odkup v budoucnu splatné vývozní pohledávky s pojištěním bez postihu představuje odkup (postoupení) dosud nesplatné pohledávky ze smlouvy o vývozu, u které je pojištěno riziko nezaplacení pohledávky v důsledku teritoriálních (politických) nebo trţně nezajistitelných komerčních rizik. Tento odkup se provádí bez zpětného postihu (regresu) vůči vývozci, který pohledávku prodává. Odkupované pohledávky musí být pojištěny pojistným produktem EGAP typu Bf, resp. Cf, u kterých je pojištěným odkupující banka, případně obdobným pojistným produktem jiné exportní pojišťovny, zde však za předpokladu dodatečného zajištění. Úvěrové riziko je v rozsahu pojištění přeneseno na pojistitele (např. u pojištění EGAP typu Bf či Cf v rozsahu 90% hodnoty vývozu), zatímco pro zbývající nepojištěnou část hodnoty vývozního kontraktu, představující spoluúčast odkupující banky, poskytuje vývozce zajištění. Zpravidla se tak děje formou zastavení vkladu vývozce uloţeného na vkladovém účtu u Exportní banky. Odkupovány jsou pohledávky spojené s vývozem zboţí či sluţeb výhradně českých firem. Vývozce musí dále splnit povinnosti k prokázání účelu financování - k prokázání vývozu předkládá smlouvu o vývozu, přičemţ samotný odkup pohledávky je pak prováděn na základě předloţení vývozní faktury akceptované (podepsané) dovozcem, dokumentu potvrzujícího uskutečnění vývozu zboţí/sluţeb (tj. v případě dodávek zboţí dopravního dokladu a v případě dodávek sluţeb předávacího protokolu či jiného dokumentu potvrzujícího realizaci dodávky sluţby), případně předloţení dalších Exportní bankou předepsaných dokumentů. K uzavření smlouvy o odkupu pohledávky můţe dojít ještě před vznikem pohledávky z vývozu nebo aţ po jejím vzniku. Samotný odkup probíhá vţdy aţ po vzniku pohledávky. Pro vývozce má financování pohledávek s pojištěním formou jejich odkupu Exportní bankou hlavně tyto výhody: prodejem vývozce pohledávku vyvádí ze své bilance, zlepšuje tak svou likviditu a uvolňuje si limit angaţovanosti u banky, v případě pojištění u EGAP se vývozce v rozsahu pojistného krytí (90% hodnoty vývozu) zbavuje veškerých rizik své vývozní operace pohledávka je odkupována při pevné, předem dané diskontní sazbě. Pohledávky musí být v hlavních světových měnách, příp. CZK Minimální doba zbytkové splatnosti odkupovaných pohledávek je 90 dní, maximální doba 5 let Minimální výše odkupované pohledávky se pohybuje kolem 10 miliónů CZK či ekvivalentu v jiné měně, s přihlédnutím k ostatním parametrům obchodu Vývozní pohledávka má jednoduchý splátkový kalendář - jednorázové splácení aţ maximálně 4 splátky Výše poskytovaného financování - do 100% hodnoty smlouvy o vývozu Úroková sazba - fixní sazba odvozená od referenční sazby LIBOR, EURIBOR apod., jejíţ aktuální hodnota spolu s marţí slouţí k výpočtu diskontu Výsledná diskontovaná hodnota odkupované pohledávky můţe být dále sníţena o o závazkovou provizi o administrativní provizi Všeobecné obchodní podmínky – "FP" pro odkup v budoucnu splatných pohledávek s pojištěním bez postihu. Pojistný produkt EGAP - "Bf" , resp. pojistný produkt EGAP - "Cf" , příp. obdobný produkt jiné exportní pojišťovny, pojištěným musí vţdy být ČEB.

10

Bankovní záruky ČEB ručí za to, ţe beneficientovi vyplatí částku do výše uvedené v záruční listině nebo její část odpovídající poskytnutému plnění v případě, ţe obdrţí písemné uplatnění záruky od beneficienta s prohlášením, ţe příkazce nesplnil podmínky smlouvy o vývozu. Záruka za nabídku (Bid bond) Zajišťuje závazek vývozce uzavřít smlouvu o vývozu v případě úspěšné nabídky v tendru. Podle této záruky ČEB odškodní vypisovatele trendu v případě, ţe vývozce uspěje v tendru, ale nedodrţí podmínky jím předloţené nabídky. Nedodrţením podmínek můţe být např. změna ceny, dodací lhůty nebo parity, popř. odstoupení od úmyslu uzavřít smlouvu o vývozu. Záruka za dobré provedení smlouvy o vývozu (Performance bond) Zajišťuje závazek vývozce řádně splnit podmínky smlouvy o vývozu. Záruka slouţí k zajištění termínu a kvality dodávky. Rozsah záruky se odvozuje od konkrétních podmínek smlouvy o vývozu. ČEB ručí za splnění podmínek smlouvy o vývozu ze strany vývozce. Záruka můţe obsahovat redukční klauzuli, tzn. výše záruky se můţe sniţovat úměrně realizované části smlouvy o vývozu. Záruka za vrácení akontace (Advance payment guarantee) Zajišťuje závazek vývozce vrátit akontaci nebo její poměrnou část v případě, ţe vývozce nedodal příslušné zboţí nebo je dodal jen částečně. Akontační zárukou je zajištěna dodávka minimálně v hodnotě akontace. Záruka můţe obsahovat redukční klauzuli, tzn. výše záruky se můţe sniţovat úměrně realizované části smlouvy o vývozu Záruka za uvolnění zádržného (Retention Money Guarantee, Retention Bond) Zajišťuje závazek vývozce, ţe v případě poţadavku odběratele na vrácení části jiţ zaplacené částky vývozní ceny pro nedostatečné splnění podmínek smlouvy o vývozu bude stanovená část ceny odběrateli vrácena. Všeobecné obchodnípodmínky "Z" pro poskytování bankovních záruk Pro pojištění záruk je vyuţíván pojistný produkt EGAP - "Z" , pojištěným je ČEB

11

Financování prospekce zahraničních trhŧ Umoţňuje českému podnikateli financovat průzkum zahraničního trhu, na nějţ hodlá vstoupit

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Posouzení prospekčního záměru a rozpočtu prospekce agenturou CzechTrade Smlouva o pojištění rizik spojených s prospekcí trhu* Úvěrová smlouva Poskytnutí úvěru na financování prospekce zahraničních trhů Provádění prospekce v souladu s prospekčním záměrem Vývozní kontrakt jako výsledek prospekční činnosti Splácení úvěru ČEB z příjmů realizovaných na základě úspěšné prospekce nebo z jiných příjmů vývozce

Financování se poskytuje na základě zpracovaného prospekčního záměru schváleného agenturou CzechTrade. * Dle novely zákona 58/1995 již není podmínkou poskytnutí podpořeného financování pojištění EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem zajištění. Financované náklady vynaložené na: exportní a marketingové poradenství vč. zpracování analýz, reklamu, inzerci, propagační materiály, účast na obchodních akcích v zahraničí (vyjma nákladů na cestu a ubytování), právní sluţby v zahraničí, skladování v zahraničí, certifikaci výrobků pro trhy prospekce.

Všeobecné

PODMÍNKY ÚVĚRU splatnost dle prospekčního záměru výše úvěru - do 65% hodnoty uznatelných nákladů na prospekci náklady vynaloţené v ČR mohou činit aţ 15% z úvěru na prospekci úroková sazba - na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) pojistný produkt EGAP - "P" pojištěným je ČEB v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory obchodní podmínky:

"P (r)" pro poskytování refinančních úvěrů bance vývozce na financování prospekce zahraničních trhů "P (t)" pro poskytování přímých úvěrů vývozci na financování prospekce zahraničních trhů

12

Doprovodné finanční služby Dokumentární platby Dokumentární platby představují způsob, jak lze zabezpečit, aby si exportér prostřednictvím dokumentů ponechal kontrolu nad zboţím aţ do jeho zaplacení. Jedná se de facto o placení proti zboţí, a to proti dispozičním dokumentům, které toto zboţí představují, anebo proti uvolnění zboţí ve prospěch importéra. Dokumentární platby minimalizují obchodní riziko a jako kvalitní platební instrument představují moţnost získat výhodnější cenové podmínky. Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky vystavující akreditiv, který vystavuje na základě poţadavku klienta (příkazce, kupujícího, aplikanta), poskytnout určité osobě (příjemci akreditivu, oprávněnému, prodávajícímu, beneficientovi), určité plnění, pokud příjemce akreditivu splní do určité doby podmínky akreditivu stanovené příkazcem U dokumentárního akreditivu, na rozdíl od dokumentárního inkasa, je v závazku banka. Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso je forma platebního styku, kdy je vydání obchodních dokumentů a případně uvolnění zboţí podmíněno zaplacením, přijetím (akceptem) finančních dokumentů, nebo splněním jiných podmínek ze strany dovozce (odběratele, trasáta). Dokumentární inkaso je vždy platebním závazkem dovozce, nikoliv banky. ČEB zpracovává výhradně dokumentární akreditivy řídící se UCP 500 nebo UCP 600 a dokumentární inkasa, která se řídí URC 522. Dokumentární akreditivy (exportní i importní) i dokumentární inkasa (exportní i importní) jsou v ČEB zpracovávány především v souvislosti s poskytováním podpořeného financování: 1. 2. 3.

s poskytnutým financováním vývozu formou přímých úvěrů vývozci nebo zahraniční osobě na základě uzavřené smlouvy o úvěru s poskytnutým financováním výroby pro vývoz formou přímých úvěrů vývozci nebo výrobci s poskytnutými bankovními zárukami

Všeobecné obchodní podmínky "AX" pro zpracování dokumentárních akreditivů a obstarávání dokumentárních inkas Platební styk a zúčtování Česká exportní banka, a.s. stanovuje provozní dobu od 9.00 hodin do 13.00 hodin pro vykonávání činností potřebných pro provádění platebních transakcí ve smyslu ustanovení § 104 zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb.

13

Příloha č.5

Seznam citlivých odvětví 1. Rafinérie ropy (kromě podniků vyrábějících z ropy pouze maziva) a zařízení pro zplynování a zkapalňování 500 tun nebo více uhlí nebo asfaltových břidlic denně. 2. Tepelné elektrárny a ostatní spalovací zařízení s tepelným výkonem 300 megawattů nebo více a atomové elektrárny a jiné atomové reaktory (s výjimkou výzkumných zařízení na výrobu a konverzi štěpných a mnoţivých materiálů, jejichţ maximální výkon nepřesahuje 1 kilowatt trvalého tepelného zatíţení). 3. Zařízení, zkonstruovaná výhradně pro výrobu nebo obohacení jaderných paliv, přepracování ozářených atomových paliv, nebo pro uskladnění, likvidaci a zpracování radioaktivního odpadu. 4. Velká zařízení na prvotní tavení litiny a oceli a na výrobu neţelezných kovů. 5. Zařízení na těţbu azbestu a na zpracování a přeměnu azbestu a produktů obsahujících azbest: na azbestocementové produkty s roční výrobou větší neţ 20 000 tun hotového výrobku; na třecí materiály s roční výrobou větší neţ 50 tun hotového výrobku; a na ostatní pouţití azbestu větší neţ 200 tun ročně. 6. Integrovaná chemická zařízení včetně výroby a přepravy pesticidů a nebezpečných/toxických materiálů. 7. Výstavba dálnic, silnic pro motorová vozidla a tratí pro dálkovou ţelezniční přepravu, stavba letišť s délkou hlavní rozjezdové/přistávací dráhy 2 100 metrů nebo víc. 8. Velkoprůměrové (terminály a připojená zařízení) ropovody a plynovody. 9. Námořní přístavy, jakoţ i vnitrozemské vodní kanály a přístavy pro vnitrozemskou plavbu, které umoţňují průjezd lodí s více neţ 1 300 tunami BRT nosnosti. 10. Zařízení na zpracování a odstraňování odpadů spalující, chemicky zpracovávající nebo zaváţející toxických a nebezpečných odpadů. 11. Velké přehrady a nádrţe. 12. Činnosti spojené s čerpáním podzemích vod v případech, kdyţ roční objem čerpané vody dosahuje 10 milionů krychlových metrů nebo více. 13. Výroba celulózy a papíru ve výši 200 vzduchem sušených metrických tun nebo více denně. 14. Velké doly, povrchová těţba a zpracování kovových rud nebo uhlí a zařízení na jejich zpracování. 15. Těţba ropy a zemního plynu pro komerční účely. 16. Velká skladovací zařízení pro ropu, petrochemické a chemické výrobky (s kapacitou nad 200 00 tun). 17. Velkoplošná těţba dřeva. 18. Velkoplošná úprava odpadních vod (nad 150 000 ekvivalentních obyvatel). 19. Zařízení na zpracování domovních pevných odpadů. 20. Stavba rozsáhlých turistických zařízení a obchodních center. 21. Velkokapacitní přenos elektřiny. 22. Velkoplošné rekultivace. 1

23. Velkoplošné zemědělství/lesní hospodářství zahrnující zúrodnění nebo kultivaci půdy leţící ladem. 24. Koţeluţny (s produkcí nad 12t hotových výrobků denně). 25. Zařízení pro intenzivní chov drůbeţe nebo prasat (o počtu míst více neţ pro 40 000 ks drůbeţe, 2 000 ks prasat přes 30 kg nebo 750 prasnic). Citlivé oblasti: 1. Polopouštní oblasti a okraje pouští. 2. Oblasti náchylné k erozi nebo k proměně na poušť. 3. Místa na seznamu památek světového kulturního dědictví lidstva. 4. Oblasti archeologického významu. 5. Tropické nebo subtropické lesy (pralesy). 6. Řeky, jezera, pobřeţí, pobřeţní šelfy, korálové útesy a baţiny (mokřady). 7. Národní parky, přírodní rezervace, chráněné oblasti (včetně akumulace vod) a jiné rezervace národního nebo regionálního významu. 8. Místa výskytu (přirozené prostředí) ohroţených druhů flóry nebo fauny nebo oblasti s vysokou biologickou rozmanitostí. 9. Přirozené prostředí poskytující důleţité zdroje pro ohroţené skupiny obyvatelstva (původní obyvatelstvo nebo kmenová společenství). 10. Území nedotčená lidskou činností (divočiny). 11. Oblasti s vysokou koncentrací osídlení nebo průmyslových činností, pokud by další rozvoj spojený s projektem představoval dodatečné značné zatíţení ţivotního prostředí nebo nedobrovolné přesídlení obyvatelstva. Zdroj: EGAP, www.egap.cz, 10.08.2011

2

Exportní financování dodávek českých technologií s pojištěním EGAP

Recommend Documents