EXPERTNÍ SKUPINY PRO NÁRODNÍ KNIHOVNU

EXPERTNÍ SKUPINY PRO NÁRODNÍ KNIHOVNU

2

OBSAH

3

I. OBSAH I. OBSAH – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – (STRANA 4) II. ÚVOD – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – (STRANA 5) III. STATUTY EXPERTNÍCH SKUPIN – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – (STRANA 10) IV. SLOŽENÍ „TÝMU NÁRODNÍ KNIHOVNY“

– – – – – – – – – – – – – – – – – (STRANA 17)

V. PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ NÁRODNÍ KNIHOVNY – – – – – – – – – – – (STRANA 20) VI. OTÁZKY – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – (STRANA 31) VII. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – (STRANA 35)

OBSAH

4

ÚVOD

5

II. Úvod Dobrá a špatná poloha pro knihovnu (převzato z publikace Knihovny a studijní centra / Brian Edwards a Biddy Fisher) Knihovna může plnit svou úlohu v nejširším smyslu jenom tehdy, pokud je dobře propojena s občanským životem. To vyžaduje dobrou dostupnost prostředky hromadné i individuální dopravy, vybavení pro uživatele, kteří přijedou na kolech, a pro uživatele s různými druhy postižení. Protože většina návštěvníků knihovny přichází pěšky, potřeby chodců by měly mít přednost. Úspěšná knihovna je snadno dostupná v návaznosti na atraktivní a bezpečné městské prostory a nabízí přitom i místa, kde se mohou čtenáři zastavit a v klidu přemýšlet. Knihovna je součástí občanského prostoru a v rámci tohoto prostoru bychom měli rozlišovat mezi veřejnými a obchodními funkcemi. Většina měst má jasně definované občanské centrum, kolem nějž se soustřeďují veřejné funkce, a komerční centrum, sloužící potřebám trhu a obchodu. Dobrá poloha začleňuje knihovnu do občanského a kulturního života města. Ve špatné poloze je knihovna fyzicky i psychologicky izolována. Architektonický návrh by měl podporovat, nikoliv omezovat spojení knihovny s prostorem. Úlohou prostoru je spojovat, ať už pomocí vnitřních nebo vnějších objemů. Pohyb lidí prostorem je důležitější než pohyb vozidel, i když se jedná o zásobovací vozidla. Pro knihovnu je vliv centra nesmírně důležitý. Nejvyšší prioritou pro umísťování knihoven je proto občanské hledisko. Z toho plynou dva hlavní důsledky. První spočívá v urbanistických dopadech a důsledcích pro seskupování budov, především na úrovni plánování vnějšího prostoru. Protože knihovny bývají navštěvovány i ve večerních hodinách, projekt přístupových cest a prostranství by měl zdůrazňovat bezpečnost zajištěním vysoké frekvence využití (díky kombinované zástavbě kolem knihovny) a instalováním bezpečnostních kamer v kombinaci s intenzivním osvětlením. Cesty do knihovny by měly být dobře označené a samotná knihovna by měla být dobře viditelná. Hierarchie funkcí typická pro knihovnu jako stavební typ by měla být vyjádřena osobitými architektonickými formami. Všechny cesty do knihovny, ať už pro pěší, nebo pro vozidla, by měly tvořit jakýsi symbolický sled záběrů vrcholící budovou knihovny samotné. Otázka přístupu se tedy vztahuje nejen k funkčnímu řešení, ale také k psychologii místa. Špatná poloha je taková, která, bez ohledu na kvalitu architektonického návrhu, neumožňuje začlenění knihovny do infrastruktury občanského prostoru. To může být způsobeno vzdáleností od městského centra, bariérou způsobenou budovami nebo silnicemi, nebo tím, že zadání příliš upřednostňuje provozní hlediska. ÚVOD

6

Je nutné mít stále na paměti, že se účinek dobře navržené veřejné budovy vytrácí, je-li špatně umístěna. Má-li plně zúročit svůj potenciál, potřebuje vyhovující místo. Součástí úlohy architekta je proměnit obyčejné místo na místo, které je něčím výjimečné. Ne každá poloha něco takového umožňuje. Proto je nutné konzultovat umístění knihovny s architekty i knihovníky. Knihovna je součástí kulturního, nikoli obchodního centra města. Poloha je stěžejní pro vytvoření správných vazeb. I když může být snazší nebo levnější najít pro knihovnu místo mimo centrum, taková poloha snižuje její hodnotu pro občanské či akademické společenství. Knihovna je budova s dlouhou životností, a proto je důležité mít hned na začátku před očima její „ideální obraz“ – obraz knihovny jako kulturního centra, a nezvažovat jen otázky nákladů.

Hlavním cílem jakéhokoli řešení je nový prostor Pokud nebude mít Národní knihovna kolem roku 2012 k dispozici další prostory pro zpracování a ukládání nových přírůstků (a to otázku kapacity a vybavení stávajících studoven ponecháváme stranou), pak její provoz neodvratně zkolabuje. Národní knihovna s nezastupitelnými funkcemi pro veřejnost by pak bezprecedentním způsobem musela omezit provoz a služby veřejnosti, v důsledku tedy přestat naplňovat zákon. Rozhodnutí řešit prostorovou situaci rozdělením provozů Národní knihovny a pro Novodobé fondy a služby (tedy knihovní dokumenty tištěné po roce 1800 včetně) postavit knihovnu novou (poprvé v dějinách jako knihovnu také projektovanou) předcházelo zevrubné zkoumání všech možných variant řešení. Realizačně nepředstavitelně nákladný a neméně složitý, z pohledu bezpečného uložení fondů vzhledem k blízkosti Vltavy i ohrožení základů barokního Klementina a také bezpochyby riskantní, byl projekt na prohloubení Klementina o cca osm pater pod zem. Nevýhodami varianty dostavby depozitářů na okraji Prahy a ponechání souvisejících služeb v Klementinu jsou provozní potíže. Pravděpodobně už v době výstavby depozitáře v Hostivaři bylo zřejmé, že jde o řešení pouze v krátkodobém horizontu, takže staronový problém s místem se na konci roku 2004 vynořil. Stavba a následné uvedení do provozu nové budovy Národní knihovny přinese uživatelům služby na úrovni 21. století, vyřešení prostorové otázky na nejméně padesát příštích let. Polyfunkčnost budovy a její variabilita zabezpečí jednak možnost rychle reagovat na změny, které může přinést nastupující digitální věk (počet nově vydávaných titulů dosud neklesá, spíše naopak – Národní knihovna eviduje každoročně více než 85 000 nových přírůstků), uspoří provozní náklady hrazené státem (knihovnické služby jsou ze zákona bezplatné, doplňující provozy a služby však mohou trvale přinášet nezanedbatelné výnosy, o které bude možné státní dotaci krátit), a nejen uživatelům Národní knihovny rozšíří nabídku trávení volného času jako alternativu k možnostem, které dnes nabízejí četná obchodní centra. ÚVOD

7

Stavba nové budovy Národní knihovny umožní provést zásadní rekonstrukci barokního Klementina, druhé stavebně největší národní kulturní památky v Praze. Do rekonstruovaných prostor se přestěhují Historické a hudební fondy, které pečují o národní poklad nevyčíslitelné hodnoty (včetně Vyšehradského kodexu z konce 11. století, sepsaného ke korunovaci prvního českého krále Vratislava). Důstojné prostory získá Slovanská knihovna, založená v polovině dvacátých let minulého století, i Knihovnický institut, vědecké a školící středisko celého českého knihovnictví. Díky rekonstrukci budou zpřístupněny nejcennější části Klementina, využívané dnes kvůli nedostatku místa jako kanceláře, otevře se prostor pro instalaci zčásti stálé a zčásti měnící se expozice věnované dějinám psaného slova, která v Česku citelně chybí. Neméně významná je skutečnost, že stavbu nové budovy Národní knihovny v Praze podporují knihovníci z celé České republiky, kteří ji považují za jeden ze symbolů péče Česka o léta nedoceňovaný a přitom nesmírně významný a potřebný obor – ať už mluvíme o nejmenších knihovnách v malých obcích, centrech kultury v knihovnách městských nebo vědeckých a studijních centrech vytvářených knihovnami na úrovni krajů – jen knihoven splňujících kritéria knihoven veřejných je v České republice na šest tisíc. Svůj postoj k zamýšlené stavbě už ostatně zástupci knihovnické veřejnosti ze všech krajů ČR vyjádřili na slavnosti symbolicky pojmenované „Národ sobě II“, na které předali Národní knihovně, nejstarší národní instituci v zemi, základní kameny k novému stánku české vzdělanosti a kultury.

Historie kapacitního problému Národní knihovny Dnešní Národní knihovna České republiky je pevně spojena se svým sídlem, které jako samostatná právnická osoba užívá (byť pod různými názvy) od roku 1777, ve kterém Marie Terezie barokní areál Klementina, vybudovaný v předcházejících více než 200 letech jezuity, ustavila dekretem veřejnou (!) c. k. Univerzitní knihovnou, čímž odstartovala její novodobé dějiny. Dispozice někdejšího rozsáhlého kláštera měly z hlediska knihovnického využití vždy své limity. S nedostatečnou kapacitou se tu zápasilo již v osmdesátých letech 18. století, kdy do Klementina mířily svozy z klášterů zrušených Josefem II. Knihy se tehdy skladovaly, kde se dalo, a problém nedostatečné skladovací kapacity se během následujících let nepodařilo dosud nikdy uspokojivě vyřešit. Za první republiky si napjatá prostorová situace vynutila v Klementinu rozsáhlé stavební úpravy podle projektu ing. arch. Ladislava Machoně. Jejich rozsah by dnes sotva prošel – do barokního areálu byla tvrdě vestavěna všeobecná čítárna (dnešní hala služeb), střechu „obohatilo“ několik nových střešních vikýřů, vymykajících se na první pohled barokním záměrům, vnitřní části jednoho celého barokního křídla dokonce nahradil železobetonový skelet (tuto část Klementina dosud užívá Státní technická knihovna a po rekonstrukci bude určen Slovanské knihovně). ÚVOD

8

Problémy s kapacitou areálu, cyklicky se opakující od konce devatenáctého století, vyústily počátkem devadesátých let minulého století ve skutečnou prostorovou krizi, kterou narychlo vyřešila (pouze částečně, nikoli levně a nikoli nadlouho) stavba centrálního depozitáře v pražské Hostivaři. Touto stavbou (respektive rekonstrukcí čtyřicet let staré budovy předtím užívané n. p. Výstavnictví) byl na deset až patnáct let vyřešen nedostatek místa v depozitářích Národní knihovny, nikoli však problémy se strukturou a kapacitou studijních míst. Rozhodnutím o stavbě hostivařského depozitáře byl navíc nastaven i finančně a časově nevýhodný provozní režim, zkomplikována byla částečně i péče o fondy. Mezi depozitářem a Klementinem je totiž cca 15 km často ucpaného velkoměsta, takže náklady na dopravu i péči o fondy logicky rostou – princip „sklad na okraji města a služby v jeho středu“ není přívětivý k uživatelům (na knihovní dokument musí často poměrně dlouho čekat) ani šetrný ke státnímu rozpočtu, z něhož jsou provozní náklady hrazeny. Nejšťastnější nejsou ani dočasná řešení na deset až patnáct let – přinášejí prakticky nepřetržitou starost o prostor a v součtu nákladů nejsou ani levná, i když se tak každé z nich na první pohled tváří. Nedivme se bohaté diskusi, která řešení prostorových potíží Národní knihovny provází, odmítejme společně jen její spodní proudy živené závistí a negativismem. Uvědomme si, že prostorové problémy Národní knihovny se táhnou od konce devatenáctého století až do dnešních dnů. A my dnes máme velkou šanci tento více než stoletý problém společnými silami vyřešit.

ÚVOD

9

S TAT U T Y EXPERTNÍCH SKUPIN

10

III. STATUTY EXPERTNÍCH SKUPIN Na základě dohody primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma, ředitele státní příspěvkové organizace Národní knihovna ČR Mgr. Vlastimila Ježka a prvního náměstka ministra kultury České republiky JUDr. Františka Mikeše a konsenzu členů pracovního týmu Národní knihovna je zřizována expertní architektonická skupina – Národní knihovna. Jednání expertní architektonické skupiny se řídí níže uvedeným Statutem expertní architektonické skupiny – Národní knihovna:

Statut expertní architektonické skupiny – Národní knihovna čl. 1 1) Expertní architektonická skupina – Národní knihovna (dále jen „expertní skupina“) je iniciativním a poradním orgánem pracovního týmu Národní knihovna (dále jen „pracovní tým“). 2) Expertní skupina se skládá z předsedy a dalších členů, které jmenuje a odvolává primátor hl. m. Prahy po předchozí akceptaci pracovním týmem. Administrativní činnost expertní skupiny zabezpečuje její tajemník, kterým je akad. arch. Jan Hladík, vedoucí odboru Kancelář ředitele Útvaru rozvoje města. 3) Expertní skupina je ze své činnosti odpovědná pracovnímu týmu. 4) Pracovní tým stanoví náplň činnosti expertní skupiny, ukládá jí úkoly a projednává stanoviska a náměty expertní skupiny.

čl. 2 1) Expertní skupina se schází podle potřeby a též na základě podnětu kteréhokoli člena pracovního týmu. 2) Expertní skupinu svolává předseda a určuje místo, čas a pořad jednání expertní skupiny. 3) Činnost expertní skupiny řídí předseda. V jeho nepřítomnosti řídí expertní skupinu jiný člen expertní skupiny pověřený předsedou. 4) Nemůže-li se člen zúčastnit jednání expertní skupiny, oznámí to předem předsedovi. 5) Jednání expertní skupiny je neveřejné. 6) Jednání expertní skupiny se zúčastňují její členové. Jejich členství je nezastupitelné. Členové pracovního týmu mají právo účastnit se jednání expertní skupiny s hlasem poradním. Expertní skupina si může přizvat na jednání další odborníky, ti se jednání expertní skupiny zúčastňují s hlasem poradním. O účasti přizvaných osob na jednání expertní skupiny rozhodují její členové hlasováním. 7) Expertní skupina jedná zpravidla na základě písemných podkladů, které předkládají členové expertní skupiny a předsednictvo. 8) O účasti na jednání expertní skupiny se pořídí prezenční listina s vlastnoručním podpisem každého účastníka. Prezenční listina tvoří přílohu zápisu z jednání expertní skupiny.

S TAT U T Y E X P E R T N Í C H S K U P I N

11

čl. 3 1) Expertní skupina je způsobilá se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů. 2) O každém zasedání pořizuje tajemník expertní skupiny zápis, který podepisuje předseda expertní skupiny. 3) Kopii zápisu obdrží všichni členové expertní skupiny. Nejpozději do 7 dnů po skončení jednání expertní skupiny musí být originál zápisu předán odboru „Kancelář primátora“ MHMP a na vyžádání musí být kopie zápisu předána kterémukoli členovi pracovního týmu. 4) Odbor „Kancelář primátora“ MHMP zveřejní zápisy předané mu podle odstavce 3 způsobem umožňujícím dálkový elektronický přístup.

čl. 4 1) Tento statut lze měnit a doplňovat pouze na základě návrhu expertní skupiny se souhlasem primátora hl. m. Prahy. 2) Tento statut nabývá účinnosti dnem 27. 10. 2007.


12

Na základě dohody primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma, ředitele státní příspěvkové organizace Národní knihovna ČR Mgr. Vlastimila Ježka a prvního náměstka ministra kultury České republiky JUDr. Františka Mikeše a konsenzu členů pracovního týmu Národní knihovna je zřizována expertní památkářská skupina – Národní knihovna. Jednání expertní památkářské skupiny se řídí níže uvedeným Statutem expertní památkářské skupiny – Národní knihovna:

Statut expertní památkářské skupiny – Národní knihovna čl. 1 1) Expertní památkářská skupina – Národní knihovna (dále jen „expertní skupina“) je iniciativním a poradním orgánem pracovního týmu Národní knihovna (dále jen „pracovní tým“). 2) Expertní skupina se skládá z předsedy a dalších členů, které jmenuje a odvolává primátor hl. m. Prahy po předchozí akceptaci pracovním týmem. Administrativní činnost expertní skupiny zabezpečuje její tajemník, kterým je ing. Ivana Síbrtová, vedoucí oddělení památkových architektů, kunsthistoriků a archeologů odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy. 3) Expertní skupina je ze své činnosti odpovědná pracovnímu týmu. 4) Pracovní tým stanoví náplň činnosti expertní skupiny, ukládá jí úkoly a projednává stanoviska a náměty expertní skupiny.



13




14

Na základě dohody primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma, ředitele státní příspěvkové organizace Národní knihovna ČR Mgr. Vlastimila Ježka a prvního náměstka ministra kultury České republiky JUDr. Františka Mikeše a konsenzu členů pracovního týmu Národní knihovna je zřizována expertní právní skupina – Národní knihovna. Jednání expertní právní skupiny se řídí níže uvedeným Statutem expertní právní skupiny – Národní knihovna:

Statut expertní právní skupiny – Národní knihovna čl. 1 1) Expertní právní skupina – Národní knihovna (dále jen „expertní skupina“) je iniciativním a poradním orgánem pracovního týmu Národní knihovna (dále jen „pracovní tým“). 2) Expertní skupina se skládá z předsedy a dalších členů, které jmenuje a odvolává primátor hl. m. Prahy po předchozí akceptaci pracovním týmem. Administrativní činnost expertní skupiny zabezpečuje její tajemník, kterým je ředitelka odboru legislativního a právního Magistrátu hl. m. Prahy JUDr. Lenka Danielisová. 3) Expertní skupina je ze své činnosti odpovědná pracovnímu týmu. 4) Pracovní tým stanoví náplň činnosti expertní skupiny, ukládá jí úkoly a projednává stanoviska a náměty expertní skupiny.



15




16

SLOŽENÍ „T Ý M U N Á R O D N Í KNIHOVNY“

17

IV. SLOŽENÍ „TÝMU NÁRODNÍ KNIHOVNY“ (jmenný seznam, abecední pořadí bez titulů)

Pracovní tým Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy Vlastimil Ježek, generální ředitel Národní knihovny ČR Jan Kaplický, architekt Jan Kněžínek, ředitel OKP MHMP František Mikeš, první náměstek ministra kultury Bohdana Stoklasová, ředitelka Novodobých fondů a služeb – Národní knihovna Bořek Votava, ředitel Úvaru rozvoje města

Expertní skupina architekti Petr Bílek Roman Brychta Jakub Cígler Radan Hubička Roman Koutský Petr Malinský Martin Němec Josef Pleskot Martin Rajniš David Vávra

Expertní skupina památkáři Martina Bártová, Národní památkový ústav Miroslav Baše, Ateliér Vega Kateřina Bečková, Klub za starou Prahu Ivana Síbrtová, vedoucí oddělení památkové péče Magistrátu Ondřej Ševců, Národní památkový ústav Anna Matoušková, ředitelka odboru památkové péče Ministerstva kultury Ivan Muchka, Ústav dějin umění AV ČR Věra Müllerová, sbor expertů OKP MHMP Michael Zachař, Národní památkový ústav

S L O Ž E N Í „T Ý M U N Á R O D N Í K N I H O V N Y “

18

Expertní skupina právníci Miroslav Jansta; advokátní kancelář Jansta, Kostka & spol. Bohuslav Klein; předseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrarární komoře ČR Jindřiška Kočová; právník Národní knihovny Zdeněk Krampera; Rychetský Hlaváček Krampera Novák advokátní kancelář Jan Kříž; advokátní kancelář Kříž a Bělina Karel Muzikář; Weil, Gotschal and Manges Marek Nespala; advokátní kancelář Pejchal, Nespala a spol. Aleš Pejchal; advokátní kancelář Pejchal, Nespala a spol. Pavel Robek; Gordion Karel Šturm; Squire, Senders and Dempsey, advokátní kancelář

S L O Ž E N Í „T Ý M U N Á R O D N Í K N I H O V N Y “

19

PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ KNIHOVNY

20

V. PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR /Bohdana Stoklasová/ Základní charakteristika stavby vychází z představy moderní, příjemné víceúčelové budovy, která zdaleka nebude určena jen registrovaným čtenářům knihovny, ale širší veřejnosti. Budovy, která bude lákat k návštěvě a bude žít i v době, kdy budou vlastní knihovní provozy uzavřeny. Chtěli jsme, aby i v neknihovních prostorách bylo zřejmé, že jde o knihovnu. Knihovna má být „všudypřítomná” – zda za sklem, formou volných průhledů mezi patry či jinou formou, jsme nechali na fantazii architektů. Na Letnou se přestěhují fondy od roku 1801 až po současnost. Nová budova bude disponovat prostorem pro 10 000 000 knihovních jednotek, což je rezerva na cca padesát let. Rezerva na dalších padesát let by měla časem vzniknout na sousedním pozemku. Ve volném výběru bude k dispozici 300 000 dokumentů s možností dalšího rozšíření, místo pro dalších 50 000 dokumentů v obsluhovaných příručních knihovnách. Uživatelé budou mít k dispozici 1250 studijních míst, dalších 700 míst nabídne budova ve společenských a odpočinkových prostorách. V knihovně bude pracovat cca 300 knihovníků a dalších pracovníků. Jedná se tedy o budovu, která musí pojmout velké množství dokumentů i lidí. Chtěli jsme se ale od počátku vyhnout budově, která bude působit jako monument. Tuto podmínku obsahoval první odstavec našeho zadání. Představovali jsme si budovu příjemnou, moderní, otevřenou (využívající pro odstínění hluku spíše moderních materiálů než pevných zdí) a architektonicky po všech stránkách zajímavou. Svoji představu o fungování nové budovy jsme vyjádřili ve formě kruhového schématu postaveného na principu semaforu:

PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR

21

Podstatné jsou barvy a čáry. Stejně jako u semaforu znamená zelená barva volno a červená stůj. Místo setkávání a základní služby pro všechny umístěné v zelených prstencích neboli zónách jsou tedy otevřeny všem – jsou rozmístěny před přerušovanou čarou, která odděluje zónu studoven. Zde již je pro vstup vyžadována platná registrace. Ještě přísnější omezení platí pro vstup do studovny národních konzervačních fondů, což indikuje kromě červené barvy i plná čára obklopující tuto zónu. Součástí stavebního programu bylo i provozní schéma znázorňující pohyb lidí, dokumentů i materiálů a vazby mezi nimi. Kromě barev ze semaforu služeb zde přibyly ještě další barvy: šedá – vnitřní pracoviště knihovny, fialová – vnitřní pracoviště knihovny se speciálními podmínkami, modrá – pracoviště externích subjektů. Následuje prohlídka interiéru nové budovy, o němž toho prozatím nebylo mnoho napsáno. Určitou představu o vnitřním uspořádání novostavby je možné získat při pohledu na průhledný model. Tento model, který se cestou do Prahy bohužel rozbil, zároveň lépe barevně odpovídá budoucí realitě, než použitý model a většina prezentovaných obrázků. Povrch budovy má mít barvu šampaňského vína a vnitřek bude přecházet od tmavší fialové barvy na podlahách až po bílou barvu na stropech tak, jak se tato kombinace vyskytuje v přírodě. Průhledný model vypadal takto:


22

Podstatně názornější je ale schematický řez budovou s vloženým semaforem služeb, z něhož je patrné přehledné, logické a jednoduché uspořádání všech provozů.

Při „prohlídce“ novostavby budeme postupovat odspoda.

Podzemí V podzemí budovy bude umístěna většina fondů NK. Plně automatizovaný robotický systém. Systém zajistí rychlou dopravu dokumentů na cílová místa v celé budově nejen pro uživatele, ale velmi usnadní a zracionalizuje pohyb všech dokumentů a dalšího materiálu v provozních částech budovy. Podzemní sklad bude řešen s ohledem na maximální bezpečnost uložení fondů (včetně části konzervačních fondů). Jeho obsluha robotickým systémem bez nutné přítomnosti lidí umožní zajistit pro uložené dokumenty optimální podmínky a také možnost okamžitého uzavření celého prostoru nebo jeho části a/nebo spuštění ochranných systémů v případě nenadálé potřeby. Vzhledem k tomu, že robotizovaný sklad nevyžaduje přítomnost lidí, může zde být snížená koncentrace kyslíku, která sama o sobě snižuje riziko požáru. A v případě jeho vzniku lze účinně použít plyn, který dokumentům neublíží. Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude v podzemí především šedá, částečně červená a modrá zóna.

Úroveň 0 – Pódium Funkce V prostoru pódia budou kromě parkoviště a místa pro nakládání, vykládání a skladování materiálu pro knihovní i neknihovní provozy umístěny přijímací prostory pro nově dodané PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR

23

dokumenty (jednorázové dodávky mimo běžné pravidelné toky dokumentů, které je třeba před uložením do skladiště prověřit a případně na místě ambulantně ošetřit), pracoviště automatizace, správa technologií, které musí být spravovány lokálně (pro většinu technologií počítáme v rámci provozu „inteligentní budovy“ s externí správou), centrální datové úložiště Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude na úrovni pódia (0) především šedá, částečně modrá, fialová a zelená zóna. Atmosféra Pódium bude mít povrch z neleštěného bílého mramoru. Jak již bylo uvedeno, v nadzvednutých okrajích pokrytých nerezovou ocelí se bude budova zrcadlit. Celá stavba se bude zdánlivě nad pódiem vznášet. Skupiny borovic a břečťan na okrajích parkoviště vytvoří zelenou pohledovou hranici. Kolem stromů budou rozmístěny balvany. Budou zde místa k posezení a nerezové nádoby zasazené jako prameny do mramorového povrchu. Proudící voda (v zimě vyhřívaná) vytvoří atmosféru celoročně příjemné zahrady.

Úroveň 1 – Ulice Funkce V prostoru ulice se návštěvníkům otevře místo setkávání (tmavší zelená barva). Místo setkávání bude vybízet všechny bez rozdílu a omezení ke vstupu. Každý sem může vstupovat a odcházet bez kontroly. Bude zde umístěn víceúčelový sál s navazující restaurací, prostory pro relaxaci kombinované s diskusními zónami, stánky s informacemi o knihovně, knihkupectví a další prodejny, šatny a sociální zázemí. Místo setkávání musí být samostatně přístupné a oddělitelné od provozů knihovny v době jejího uzavření. Dále zde budou umístěny základní služby pro všechny (světlejší zelená barva).. Zde se otevře vstup do vlastní knihovny a nabídne místo prvního přijetí uživatele s informacemi o fondech a službách knihovny v centrální hale služeb, typickém prostoru knihoven minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Kromě volně přístupného fondu referenční literatury zde budou k dispozici katalogy, báze dat, portály a celá Národní digitální knihovna včetně dokumentů v archivním režimu dostupných pouze lokálně. Přístup na internet umožní jak využití běžně dostupných volných zdrojů, tak i finančně nákladných placených služeb a zdrojů. Hala uživatelům nabídne základní informace, odborné konzultace, referenční a rešeršní služby i zvolená uživatelská školení. Uživatel zde nalezne registraci čtenářů, výpůjční protokol, centrální pokladnu, příjem a výdej zakázek reprografických služeb, samoobslužné kopírování, prostor pro studium referenční literatury, školicí a konzultační prostory. Návštěvníci budou do tohoto prostoru vstupovat bez registrace a kontroly, při odchodu však budu procházet běžnou kontrolou vynášených dokumentů. V této oblasti bude zpřístupněna s ohledem na trend zpřístupnění parlamentárií širší veřejnosti i Parlamentní knihovna, jejíž přesný režim bude ještě předmětem jednání. PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR

24

Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude na úrovni ulice (1) především zelená zóna s minimálním podílem šedé barvy interních pracovišť. Výjimkou bude Parlamentní knihovna, tvořená jako „knihovna v knihovně“ celým spektrem barev. Atmosféra Ulice bude veřejným prostorem vyklenutým nad pódiem, který bude přímo napojen na ulici a park prostřednictvím ramp a schodišť. Bude hlavním architektonickým prvkem budovy, který propojí vnější prostor s vnitřkem budovy. Ulice bude živá, plná lidí. Vykrojení prostoru přes několik pater a velká kulatá okna nad tímto prostorem umocní jeho výšku. Budou zde stromy, výstavy, knihkupectví a další obchody, kavárenské stolky a další místa pro posezení a relaxaci. Z ulice bude možný přímý vstup do místa setkávání i do oblasti základních služeb, s nimiž bude ulice propojena. Bude odsud výhled do studoven umístěných v dalších patrech, velkým kruhovým otvorem bude možné nahlédnout do skladiště obsluhovaného robotem. Výhled do knihovních prostor a na ulici nabídnou i panoramatické výtahy. Pohybující se výtahy doplní a oživí prostor ulice. Požadavek všudypřítomnosti knihovny byl ve vítězném návrhu splněn dokonale – hned několika nápaditými způsoby najednou. Atmosféru ilustruje následující schematický obrázek – finální uspořádání prostor je ve stadiu jednání. Strop i podlaha budou vyrobeny z materiálů tlumících hluk. Měkký nábytek bude doplněn elegantními lesklými sloupy a jednobarevnými slunečními clonami. Všude budou jasné, viditelné nápisy a názorná schémata umožňující snadnou a rychlou orientaci.


25

Úroveň 2 – Studijní zóna s volným výběrem Funkce Tato zóna bude řešena jako otevřený prostor určený ke studiu na místě. Neobsluhovaná část poskytne v otevřených volných výběrech dostatek míst se základním vybavením pro studium na místě s vazbou na další služby – samoobslužné kopírování, přístup k výpočetní technice, základní konzultační a poradenské služby. S ohledem na relativně vysoký počet dokumentů ve volných výběrech ( 300 tis. sv.) považujeme za cílový stav tzv. „chytré regály“, které díky využití RFID technologií identifikují chybně založené dokumenty a šetří knihovnické kapacity. Přesné uspořádání volných výběrů a míst pro uživatele a pracovníky knihovny bude doladěno v rámci připravované studie. Základním konceptem však bude, že zatímco fondy budou umístěny spíše ke středu budovy v místech, kde bude méně světla, pracovní místa budou umístěna ve světlejších prostorách po obvodu. Tento princip bude platit i při uspořádání dalších studoven a služebních prostor ve vyšších patrech. Na tomto místě je třeba připomenout, že fondy NK mají specifický charakter – většinu z nich je třeba dlouhodobě chránit, mj. i před světlem. NK má odlišný charakter než většina ostatních knihoven, které mohou dovolit dokumenty po opotřebení nebo zastarání (např. u rychle se rozvíjejících technických oborů) prostě odepsat a zlikvidovat. Proto je pro NK výhodnější hluboká než mělká budova. Částečně i plně odstíněné klubovny poskytnou místo pro hlasitou komunikaci uživatelů a vzájemné konzultace. Obsluhovaná část nabídne celou škálu studijních míst pro zpřístupnění všech typů dokumentů z univerzálních fondů knihovny s vazbou na volný výběr a obsluhované příruční knihovny. Uživatelé budou moci využít konzultace a výpůjční služby s možností dlouhodobé rezervace dokumentů uložených v uzavřených skladištích knihovny. Robotický systém zajistí jejich expedici v řádu minut. Žlutá barva v barevném spektru v kombinaci s přerušovanou čarou indikují, že vstup do této zóny bude předpokládat povinnost podrobit se kontrole platné čtenářské registrace, identifikaci vnášených dokumentů a odložení objemnějších zavazadel a svrchního oděvu v šatně. Při odchodu návštěvníci této zóny projdou běžnou kontrolou vynášených dokumentů. Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude na úrovni studijní zóny s volným výběrem (2) především žlutá zóna s minimálním podílem šedé barvy interních pracovišť. Atmosféra Studijní zóna bude dalším významným architektonickým prvkem knihovny. Podlahy i stropy budou pokryty měkkými materiály tlumícími zvuk, snaze o maximální klid v této oblasti bude podřízena i volba nábytku. Intenzita světla bude optimalizována s ohledem na potřeby studia primárních dokumentů a/nebo práce s počítačem. I zde budou oživovat prostor lesklé sloupy, bude zde aplikován viditelný a srozumitelný navigační systém. Půjde o místo, kde bude příjemné číst, studovat, meditovat i přemýšlet.


26

Úroveň 3 – Specializované studovny – oranžová Oranžová zóna nabídne klasicky uspořádanou soustavu studoven se studijními místy pro zpřístupnění všech typů dokumentů (multimedialita) z univerzálních fondů knihovny, s volně přístupnými i obsluhovanými příručními knihovnami s možností dlouhodobého rezervování dokumentů uložených ve skladištích. Uživatelům zde budou k dispozici konzultační a výpůjční služby (výdej/příjem objednaných a rezervovaných dokumentů ze skladišť a z obsluhovaných příručních fondů), prostor pro studium fondů z příručních knihoven a další návazné služby. Milovníci většího soukromí zde budou mít k dispozici tzv. tichou studovnu s nadstandardními místy pro dlouhodobou vědeckou/badatelskou práci. Vstup do této zóny bude předpokládat povinnost podrobit se kontrole platné čtenářské registrace, identifikaci vnášených dokumentů a odložení objemnějších zavazadel a svrchního oděvu v šatně. Při odchodu návštěvníci této zóny projdou běžnou kontrolou vynášených dokumentů. V jednotlivých studovnách a oborových zónách může být vstup/výstup ještě dále regulován. Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude na úrovni specializovaných studoven (3) především oranžová zóna s minimálním podílem šedé barvy interních pracovišť. Atmosféra Podlahy i stropy budou i zde pokryty měkkými materiály tlumícími zvuk, snaze o maximální klid v této oblasti bude podřízena i volba nábytku. Intenzita světla bude optimalizována s ohledem na potřeby studia primárních dokumentů a/nebo práce s počítačem. I zde budou oživovat prostor lesklé sloupy, bude zde aplikován viditelný a srozumitelný navigační systém. V porovnání se žlutou studijní zónou nabídne oranžová zóna větší specializaci a rozčlenění do komornějších prostor včetně nadstandardních míst.

Úroveň 4 – Národní konzervační fondy Národní konzervační fondy obsahují publikace vydané na území České republiky nebo Československa od roku 1801 do současnosti. Jedná se o archivní sbírky, které jsou určeny budoucím generacím a tvoří tak „srdce“ Národní knihovny. Červená barva v kombinaci se silnou nepřerušovanou čarou neznamená zcela kategorické a nepřekročitelné „stůj“, ale upozorňuje, že tato část knihovny neposkytuje běžné služby. Dokumenty uchovávané v národních konzervačních fondech jsou zpřístupňovány jen tehdy, pokud na území ČR není žádný jiný dostupný exemplář. Významu a účelu konzervačních fondů odpovídá i způsob uložení a zpřístupnění s mimořádnými nároky na ochranu. Ztráty z těchto fondů většinou nelze nahradit – jde o nenávratnou ztrátu národního kulturního dědictví. Vstup do této zóny, která bude kromě studovny a pracovišť národních konzervačních fon dů obsahovat i část uložených dokumentů (s nejvyšší pravděpodobností dokumenty nadměrných formátů – mapy, velké plakáty a další grafika – a další dokumenty specifického charakteru a významu) i výstup z ní budou podléhat mimořádným bezpečnostním opatřením. I když do této zóny patrně většina návštěvníků nikdy nevstoupí, bude její význam PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR

27

pro celkovou atmosféru budovy mimořádný. Vědomí, že právě zde je uložena a pro budoucí generace uchovávána podstatná část národního kulturního dědictví, dodá celé budově jedinečnou atmosféru. Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude na úrovni národních konzervačních fondů (4) všude červená zóna, včetně interních provozů knihovny, které budou také podléhat speciálnímu režimu. Atmosféra Podlahy i stropy budou i zde pokryty měkkými materiály tlumícími zvuk, snaze o maximální klid v této oblasti bude podřízena i volba nábytku. Pracoviště obsahující nadměrné dokumenty budou vybavena speciálním nábytkem. Intenzita světla bude optimalizována s ohledem na potřeby studia primárních dokumentů a/nebo práce s počítačem. I zde budou oživovat prostor lesklé sloupy.

Úroveň 4, 5, 6 – Vnitřní pracoviště knihovny Vnitřní pracoviště knihovny budou obsahovat komplex kanceláří, zasedacích místností, míst pro uložení dokumentů procházejících provozními linkami a zázemí pro pracovníky. Pracoviště budou rozdělena v souvislosti s organizačními celky a v návaznosti na hmotnou odpovědnost. Oddělitelné a uzamykatelné budou celky na úrovni oddělení. Každé oddělení bude disponovat vlastním uzamykatelným prostorem pro dokumenty nacházející se momentálně v jeho správě. Prostory pro dokumenty budou bezprostředně navazovat na robotický systém. Zasedací místnosti a zázemí pro pracovníky budou sdíleny zhruba na úrovni odborů (není podmínkou – rozhodující bude i konečné uspořádání jednotlivých útvarů v prostoru). Jednotlivá pracoviště budou uspořádána s ohledem na vzájemné vazby a optimalizaci toků dokumentů i dalších návazností knihovnických procesů. Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude na úrovni vnitřních pracovišť knihovny (4, 5, 6) všude (s výjimkou pracovišť národních konzervačních fondů) šedá zóna. Atmosféra Podlahy i stropy budou pokryty měkkými materiály tlumícími zvuk, snaze o maximální klid v této oblasti bude podřízena i volba nábytku. Nábytek, osvětlení i dispozice pracovišť budou odpovídat podmínkám práce s PC a samozřejmě normám BOZP pro režim pracovišť s celodenním pobytem pracovníků. Pracovní prostředí bude moderní a příjemné.


28

Úroveň 7, 8 – Kavárna OKO Víceúčelová kavárna nabízející kromě služeb běžné kavárny možnost četby nově vydaných dokumentů, pořádání kulturních pořadů a společenských akcí atd. Vazba na barevné schéma Podle barevného schématu bude na úrovni kavárny (7, 8) především zelená zóna s minimálním podílem modré zóny. Do kavárny povede speciální přístup, který bude navazovat na zelenou zónu na úrovních 0 a 1 a naopak bude oddělen od ostatních zón umístěných na úrovních 2-6. Atmosféra Multifunkční prostor bude zároveň kavárnou, čítárnou a rozhlednou. Kromě vynikající kávy, nově vydaných dokumentů a různých kulturních pořadů nabídne tento prostor nádherný výhled na Prahu – katedrálu Sv. Víta, Staroměstské náměstí, Klementinum, Vltavu, horizont i oblaka. Nabídne jedinečný pohled na krásu Prahy ve všech ročních obdobích, ve dne i v noci. Kavárna bude magnetem, vyhledávaným místem schůzek uživatelů knihovny i dalších návštěvníků. I zde budou měkké podlahy, strop i nábytek. Budou zde skleněné stoly nerušící výhled, nevtíravé světlo, maximální pohodlí.

Vítězný návrh nové budovy NK je velmi dobře organizovanou moderní a multifunkční budovou. Budovou, která ve svém konceptu nečiní rozdíl mezi prostory pro uživatele a pracovníky – na rozdíl od mnoha jiných došlých návrhů neumisťuje provozy knihovny do míst, která PROCHÁZKA NÁVRHEM NOVÉ NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR

29

zbyla po vyřešení honosných studoven a obřích atrií. Umožňuje tím optimalizovat návaznost knihovnických procesů. Budovou, která má vlastní výraznou tvář a rozhodně nekopíruje jiné stavby. Toto vše jsou objektivní vlastnosti, které vítěznému návrhu nelze upřít. To, zda se někomu líbí, nebo nelíbí, je velmi subjektivní věc.


30

OTÁ Z K Y

?

?

?

? ? 31

VI. OTÁZKY Architektura 1) Je vhodné umístit stavbu na pozemek, který hl. město Praha původně na Letenské pláni nabídlo? A to jak z hlediska umístění návrhu Národní knihovny arch. Kaplického, tak z pohledu platného územního plánu vč. výškových limitů a kolizí s navrhovanou dopravní /MO/ a technickou infrastrukturou? 2) Navrhujete nějaké rozšíření schváleného pozemku pro návrh Národní knihovny arch. Kaplického z hlediska zlepšení urbanistického konceptu a návaznosti na okolní zástavbu v kontextu moderní architektura versus památková rezervace? 3) Doporučujete úpravu návrhu arch. Kaplického s ohledem na okolní zástavbu v limitech současného pozemku z hlediska architektonického, provozního a s ohledem na platnou legislativu, územní plán v kontextu výšková regulace kontra pražská památková rezervace? Pokud ano, jakou? 4) Navrhujete jiné umístění návrhu Národní knihovny arch. Kaplického na Letenské pláni z hlediska zlepšení urbanistického konceptu a návaznosti na okolní zástavbu, památkovou rezervaci, dopravní infrastrukturu? 5) Navrhujete posouzení návrhu Národní knihovny arch. Kaplického z hlediska stavebních a provozních nákladů s ohledem na použité materiály a technologie včetně energetického auditu a dále posouzení potřebnosti unikátního systému uložení a vyhledávání knih? Pokud ano, navrhněte způsob hodnocení. 6) Navrhujete jiné umístění návrhu Národní knihovny arch. Kaplického v Praze včetně vyřešení návazností na dopravu, územní plán, majetkové poměry, urbánní architekturu, historické centrum a s ohledem na význam instituce Národní knihovny? Pokud ano, připravte návrh lokalit. 7) Navrhujete přípravu nové soutěže včetně uvedení nepřekročitelných architektonických limitů na stávajícím pozemku stanoveném ZHMP, který je v souladu s územním plánem? Pokud ano, připravte návrh. 8) Navrhujete nové místo pro Národní knihovnu a přípravu nové soutěže včetně uvedení nepřekročitelných limitů? Pokud ano, připravte návrh. 9) Navrhujete další otázky k řešení této expertní komise?

OTÁ Z K Y

32

Z hlediska zájmů chráněných památkovou péčí 1) Je možné vítězný návrh v dané lokalitě beze změn akceptovat? 2) Je možno akceptovat navrženou výšku vítězného návrhu na vybraném místě? 3) Je možno akceptovat koncept materiálového a barevného řešení na vybraném místě? 4) Je vhodná vybraná lokalita Letné pro umístění vítězného návrhu ve vazbě na NKP – Pražský hrad? 5) Za jakých objemových a výškových změn je vybraný soutěžní návrh akceptovatelný? 6) Je návrh a jeho konkrétní umístění vhodné s ohledem na rozvoj předmětného území v kontextu na výstavbu pražského okruhu a požadavků na přestavbu stadionu Sparty? 7) Může být realizací předmětného návrhu zasaženo panorama PPR? 8) Je vítězný návrh typologicky vhodný na vybraném území? 9) Jaký bude dopad realizace stavby vítězného návrhu na prostorové vazby, měřítko a míru zastavění na bližší a širší okolí zástavby? 10) Lze vítězný návrh považovat za sourodý prvek zástavby v dané lokalitě? 11) Jaké jsou možnosti umístění Národní knihovny v rámci Letné (Letenská pláň, Letenské sady) a s jakými limity? 12) Jaké lokality jsou pro vítězný návrh případně možné v souladu se stávajícím územním plánem na území hl. m. Prahy – v širší části centra města?

OTÁ Z K Y

33

Právní posouzení 1) Posouzení souladu zadání, průběhu a výběru vítěze Mezinárodní architektonické soutěže na projekt Národní knihovny s právními předpisy. 2) Posouzení právní stránky případného umístění vítězného architektonického návrhu na jiné místo na Letné či na jiné místo na území hl. m. Prahy, aniž by byla zrušena architektonická soutěž. 3) Posouzení souladu případné úpravy vítězného architektonického návrhu s ohledem na soutěžní podmínky a právní předpisy. 4) Předsednictvo Týmu Národní knihovna si Vás zároveň dovoluje oslovit pro spolupráci na případném návrhu podmínek nové architektonické soutěže.

OTÁ Z K Y

34

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

35

VII. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

K ATA S T R Á L N Í M A PA S Č Í S LY P O Z E M K Ů

Ú Z E M N Í P L Á N N Á V R H – K ATA S T R Á L N Í M A PA S Č Í S LY P O Z E M K Ů

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

36

PA N O R A M AT I C K Ý P O H L E D – L E T N Á

VIZUALIZACE KNIHOVNY – DÁLKOVÝ POHLED OD NÁRODNÍHO DIVADLA

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

37

V I Z U A L I Z A C E K N I H O V N Y – D Á L K O V Ý P O H L E D Z V Ě Ž E S TA R O M Ě S T S K É R A D N I C E

VIZUALIZACE KNIHOVNY – POHLED OD MINISTERST VA VNITRA

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

38

VIZUALIZACE KNIHOVNY – POHLED OD ŠPEJCHARU

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

39

H T T P : / / M A G I S T R AT. P R A H A – M E S T O . C Z

40

EXPERTNÍ SKUPINY PRO NÁRODNÍ KNIHOVNU

Recommend Documents