----------EXERCICIE-------ZASVĚCENÝCH PANNEN
Vranov u Brna 4. – 10. 8. 2007 exercitátor – P. Adam Rucki (spirituál OV - Diecéze ostravsko-opavská)
Zasvěcená panna je žena s krásným okatým a ušatým srdcem. Naslouchá Pánu a dívá se na Pána, a proto je tak krásná. Dává si pozor, aby Krista nepředběhla. (P. Josef Žák - závěrečná mše sv.)
1 JEDNÁNÍ, KTERÉ JE SPOJENÍM A PLODEM POHLEDU A SLOVA
- Slovo dává smysl pohledu a spontálně se rodí činnost. - Jednání je spojení a plod pohledu a slova. - Pohled je mateřská vlastnost a slovo je vlastností mužskou. - Bůh není jen zákon, ale i pohled. Slovo bez pohledu vraždí. - V duchovním vedení je třeba spojit otcovství i mateřství, slovo i pohled. - Je třeba zřeknout se vlastnictví, i za cenu zranění. Narušené otcovství a mateřství: - Slepé otcovství: Gen 22,1-19 - Hluché mateřství: 1Kr 3,16-28 Uzdravené otcovství a mateřství: - Ježíšovo spojení pohledu a slova: Jan 8,1-11
1.1 Slepé otcovství: Gen 22,1-19 První Abrahamova zkouška: Bůh volá Abrahama, aby vyšel ze své země. Je třeba, aby poznal Boží transcedenci. Druhá Abrahamova zkouška: Bůh volá Abrahama, aby obětoval svého jediného syna. Je třeba, aby poznal Boží pohled, a aby se jeho vlastnické otcovství proměnilo v dar. Abraham se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští (Gen 22,13). Tomu místu dal Abrahám jméno „Hospodin vidí“ (Gen 22,14). Beran je symbolem špatného otcovství. Abraham prohlédá Božím pohledem, otevírá oči a vidí berana. Tím, že obětuje berana místo svého syna symbolicky pohřbívá špatnou koncepci svého otcovství. Výrazy „můj syn, svůj syn,“ vyjadřují Abrahámovo vlastnictví. Až jde Abrahám z hory, Izákovi už můj synu neřekne. Jeho otcovství je očištěno a vlastnictví syna je proměněno v dar. Abrahám měl svého syna „pozvednout k oběti“ a ne zabít (srov. Gen 22,2). Výraz „obětuj“ hebrejsky znamená „pozvedni k oběti.“ Je to výzva i pro nás, abychom každý dar přijatý od Boha opět k němu pozvedli k oběti. Protože je nebezpečí, že každý dar, který si ponecháme, se pro nás stane bůžkem.
1
1.2 Hluché mateřství: 1 Kr 3,16-28 Ve sporu dvou žen o dítě je znázorěno mateřství, které je žádostivé. Je zde pohled, který pohlcuje druhého. Zalehnutí zde symbolizuje nezdravé pohlcení. Ženy bydlí ve stejném domě a společně se svými dětmi jsou beze jména. V bibli to znamená, že nemají identitu. Přivlastnění cizího dítěte „můj syn – tvůj syn,“ vzniká hádka a zmatek, který působí pohlcující láska. Chybí otec, chybí slovo. Král Šalamoun – kníže pokoje, přináší život, slovo, které odhalí pravé mateřství. Šalamoun pozvedá meč, který přináší světlo, odhaluje pravdu, přetíná provazy a pouta smrti. Meč je zde symbolem slova, které přináší řád, otevírá uši, odhaluje skryté myšlenky, otevírá kruh zmatku, nepravdy a smrti. Pravá matka se zříká svého dítěte, pozvedne je k oběti a tím dokazuje pravé mateřství. Slovo spojené s pohledem, poznává pravdu a odhaluje pravé mateřství.
1.3 Ježíšovo spojení pohledu a slova: Jan 8,1-11 „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal taková kamenovat (srov. Jan 8,1-11). Farizeové a zákoníci nevidí člověka, ale pouze zákon, který bez milosrdného pohledu je jen slovem které vraždí. Co říkáš ty? ... „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“... Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém ... Sevřený kruh kolem ženy se otevře. Žena čeká a cítí, že slovo spojené s milosrdným pohledem může být spásonosné. Ježíš Kristus povstal a dívá se na ženu ne jako soudce, ale jako ten, kdo vede dialog. „Jdi a už nehřeš!“ Slovo usvědčilo ženu z hříchu, ale ve spojení s pohledem jí vrátilo opět důstojnost. Ježíš ji poslal do života společně se slovem. Dal jí svobodu, nepřivlastňoval si ji. U Ježíše slovo s pohledem tvoří jednotu a zdravé otcovství a mateřství je u něj spojené v jedno, jako i při setkání s hříšnicí v domě farizeově (Lk 7,36-50). Je to pro nás výzva, abychom se i my stali svědky pravdy v perspektivě milosrdenství, protože člověk se jen tehdy může změnit, když ho budeme vidět v novém světle jako novou bytost. Proto se snažme i o neverbální komunikaci s druhým skrze milosrdný pohled
2
a dívejme se na druhého v připravovaném Božím zítřku. Neuzavírejme ho pouze v dnes, ale dovolme mu, aby byl svoboden. Neboť pohled naděje mu dává prostor ke změně. .
2 MODLITBA
- Modlitba musí začít pohledem. Teprve po vzájemném spojení pohledů může začít setkání. - Ježíši je třeba dovolit, aby se na nás dlouho díval. - Boží pohled nás musí obejmout, abychom mohli i druhé obejmout. - Pokaždé, když se modlím, dýchá do mě Bůh. Vydechuji špatný vzduch a nadechuji se Bohem, abych dýchala Božím dechem na druhé. - Kdo se nemodlí, je jako když si zacpe nos. - Přebývej s otevřeným srdcem na modlitbách a tiše spočívej v Boží náruči. - Nasávejme Boží slovo den co den jako houba, abychom se sami Slovem mohli stát. - Modlitbou dobýváme více, než na bitevním poli. Více získáváme, než opouštíme.
2.1 Jozue a modlitba Jozue byl mužem modlitby a ze stanu setkávání se nevzdaloval (srov. Ex 33,11). Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Núnovu, který Mojžíšovi přisluhoval: „Buď odvážný a rozhodný, medituj, prohlašuj vítězství, jednej a konej“ (srov. Joz 1). - Vybuduj si památníky a připomínej si velké Boží činy, které ti vykonal (srov. Joz 4).
3
3 SVÁTOST SMÍŘENÍ
Ježíš (Martě) odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“ (Jan 11,40) Ve svátosti smíření je důležité vyznání víry v Boží milosrdenství. Ježíš řekl: „Odvalte ten kámen!“ Sestra zemřelého Marta mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyt je to čtvrtý den“ (Jan 11,39). Náš hřích také smrdí, ale to nezastaví Boží lásku, která hledá člověka. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“ Ježíš Kristus nás osvobozuje, nový člověk se v nás rodí a pouta, naše špatné návyky, z nás padají. Ovšem potřebujeme i pomocníka, aby nám pouta pomohl rozvázat. -
Často věříme Ježíši minulému nebo budoucímu, ale ne přítomnému a říkáme: „Teď pro
mne Ježíš nemůže nic udělat“ (srov. Jan 11,23-28). - Dovol Otci ve svátosti smíření, aby žil naplno své otcovství, vyjádříš tím svou vůli být jeho dcerou nebo synem. Vždyť čím více Otec může odpouštět, tím více se raduje (srov. Lk 15,1-32). - Čím větší je tvá ubohost, tím více ji Bůh může naplnit jako studnu lidské bídy, která je naplněna vodou Božího milosrdenství. - Nes světlo a nebojuj se zlem. Obklop se světlem a temnota ho neprorazí. - Důležitý je den, kdy uzavírám nový vztah s Kristem.
4 EUCHARISTIE
- Otcova touha se zjevuje ve zrození Syna. Ježíšova touha se zjevuje v eucharistii, ve které se neustále obětuje Otci. - Ježíš díky eucharistii vše prožívá. - Není manželství bez snoubenectví! Jako není eucharistické přijímání bez adorace, která je snoubenectvím, připravujícím cestu k manželství v eucharistii. Jen tehdy, pokud tiše poznáváme milovaného, můžeme s ním být opravdu spojeni.
4
- Tělo snoubence je pro snoubenku a tělo snoubenky je pro snoubence. - Tělo snoubenky patří snoubenci. Můj snoubenec si mě vzal a chce, abych pro něj byla prodloužením jeho člověčenství. (Bl. Alžběta od Trojice) - Sv. přijímání je „communiem“ s Kristem a bratřími.
5 SVĚDECTVÍ - APOŠTOLÁT
Ježíš řekl Marii Magdalské: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“ Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána, a toto mi řekl“ (Jan 20,17-18). Největší štěstí je, ne pouze být s Ježíšem, ale svědčit o Ježíši jako Marie Magdalská, která se stala apoštolkou apoštolů. - Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus (Gal 2,19-20). - Vše, co hlásáš musí být vtěleným slovem. - Posledním Božím slovem je Ježíš! Tělem i duší se angažuj jako Ježíš! - Vydávej svědectví o životě slova, které je silnější než tvé slabosti. - Svědč o tom, kdo žije a koho miluješ. - Mějme uši učedníka, abychom měli ústa proroka a autoritu Otce. - Nemoralizuj, ale přiváděj druhé k Ježíši. - Otevři se milosti a v síle obdarování budeš konat velké věci. - Hlásej Boží slovo v Duchu svatém s pokorou a s láskou (sv. Dominik).
- Naše jednání má mít prorocký charakter (srov. Joel 3).
5
6. JEŽÍŠ KRISTUS – SMRT A VZKŘÍŠENÍ
Koperníkovská revoluce: Slunce se netočí kolem Země, ale Země se točí kolem Slunce. Koperníkovská revoluce má nastat v každém z nás, aby byl Kristus naším středem a my se řídili podle něj a ne on podle nás. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme ke spravedlnosti a ústy vyznáváme ke spasení ... (Řím 10,9-10) - Kerigma (Sk 2,22-24), je základní poselství, které má v ústředí smrt a vzkříšení Krista. - Nejprve musíme vést druhé k zamilovanosti do Krista a hlásat Kerigma. - Duch Ježíše Krista tě skrze jeho smrt a vzkříšení oprostil od zákona hříchu. - Kde je kříž, tam je milost - Kde je milost, tam je láska – Kde je kříž, tam je pokora (adorace 8.8.07). - Každá plodnost pramenící z kříže, přetrvá věčnost. - Jsme velikonoční lidé, a naší písní je Aleluja (sv. Augustin?).
7 DUCH SVATÝ
- Kristus (Mesiáš) znamená pomazaný Duchem na kněze proroka a krále (Lk 3,21-22). - Pomazání vychází ze křtu. - Pomazání je třeba stále aktualizovat, proto stále pros o pomazání Duchem svatým. - Duch Svatý sestupuje na toho, kdo se modlí (Sk 1,14; 2,1-4). - Bez Ducha Svatého nikdy nemůžeš říci: „Ježíš Kristus je Pán.“ - Je třeba se znovu narodit z vody a z Ducha v Mariině lůně.
6
8. LÁSKA
Miluj a dělej co chceš. (sv. Augustin) Na lásku je třeba se nadřít. Stačí milovat, obětovat a dát všechno!
9. DESET HODIN PANNY MARIE
1. hod. – Obdarování při andělově zvěstování 2. hod. – Služba - Navštívení Panny Marie 3. hod. – Chválení a velebení Boha v Magnificat 4. hod. - Ponížení 5. hod. – Obětování Ježíše v chrámu 6. hod. – Hledání a nalezení Ježíše v chrámu 7. hod. - Život v Nazaretě 8. hod. – Maria pod křížem 9. hod. – Letnice 10. hod. - Skrytost
1. hod. – Obdarování při andělově zvěstování (Lk 1,26-38) Maria je Bohem obdarovaná. Anděl řekl Marii: „Neboj se Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš Syna a dáš mu jméno Ježíš ... Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.“ Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova“ (Lk 1,26-38). Maria svým „Ano“ dala volant svého života do rukou Božích. Kdo od Boha mnoho čeká, ten mnoho dostane.
7
2. hod. – Služba – Navštívení Panny Marie (Lk 1,39-45) Maria, která skrze Ducha sv. počala v sobě Krista, navštíví Alžbětu, aby jí posloužila. Při Mariině pozdravení Duch sv. sestupuje na Alžbětu, která naplněna Duchem sv. rozpoznává v Marii přítomnost Krista. I Jan Křtitel se radostí pohne v Alžbětině lůně, když poznává spasitele. Alžběta potvrzuje Mariino mateřství slovy: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?“ (Lk 1,42-43).
3. hod. – Chválení a velebení Boha v Magnificat (Lk 1,46-55) Velebení pomáhá dívat se na věci očima Krista. Chválit Boha znamená získat velkou moc a sílu proti Zlému (Mt 11,25-26). Modlitba chvály: - Modlitba srdce znamená vstoupit do naprostého ticha naplněného láskou. - Naslouchání Bohu je srdcem modlitby. - Je třeba abychom neříkali Ježíši „Mlč Pane, tvá služebnice mluví,“ ale „Mluv Pane, tvá služebnice ti naslouchá (srov. 1 Sam 3,10). - Když roste láska, rozvíjí se i modlitba. - Boží slovo je třeba číst v kontextu lásky. - Upřímnost je pokora.
4. hod. - Ponížení - Maria zůstala u Ježíše za všech situací (Betlém, Golgota).
5. hod. – Obětování v chrámu (Lk 2,21-40) - Marie obětovala Ježíše Bohu, nenechala si ho pro sebe. - Každý dar ponechaný pro sebe se stane bůžkem, a proto jej musíme pozvednout k Bohu.
8
- Abrahám měl svého syna „pozvednout k oběti“ a ne zabít (srov. Gen 22,2). Tím obětoval svou falešnou, vlasteneckou vizi otcovství, které bylo proměněno v dar.
6. hod. - Hledání a nalezení Ježíše v chrámu (Lk 2,41-52) - Ježíš se skrývá, abychom ho vytrvale hledali a ještě více po něm toužili. - Stesk a bolest rozšiřuje srdce a očišťuje srdce i modlitbu. - Čím více Ježíše trpělivě a vytrvale hledáme, tím více nás chce obdarovat svou láskou. - Rozhodující je věrnost, ne blaženost.
7. hod. – Život v Nazaretě - Vnímej každodenní všední Ježíšovu blízkost ve svém životě. - Skrze konkrétní rozhodnutí den co den pro Krista řekni své ano.
8. hod. – Maria pod křížem (Jan 19,25-27) - Maria pod křížem neříká nic, mlčí. - Kříž se vyjadřuje mlčením. Je to jeho řeč. Uchovává vůni oběti jen pro Boha. - Chyťte Marii za ruku, když vám bude někdo umírat. - Maria je naše naděje a přímluvkyně u Krista. - Naděje se naplní jen tehdy, když doufáme. Víra je jen tak uskutečnitelná. - Žijeme, dokud máme naději.
9. hod. – Letnice (Sk 1,13-14; 2,1-4) - O letnicích je Maria kmotrou. Je pravzorem modlící se duše. - Podstata modlitby je touha vycházející z víry, naděje a lásky.
9
10. hod. – Skrytost - Maria se po letnicích v písmu více neobjevuje. Je skrytá a modlí se. 1
1
Myšlenky z exercičních promluv P. Adama Ruckého sepsala a upravila Marie Maňáková.
10
