Ladislav Kopelent druhý v Radouni Autor: „Shacki“, 9. 7. 2009 12:20 Ladislav Kopelent má za sebou další úspěšný závod, i když chybělo málo a vše mohlo dopadnout úplně jinak. O tom, co vše se na Radouni stalo, jsme si trochu popovídali. Tak jaké jsou dojmy z Radouně?
eW
R
C
.c z
Dojmy jsou dobré i špatné, na ty špatné se brzy zapomene a v paměti se uchovají jen ty lepší vzpomínky. Cestou na závody stávkovalo opět na Octavii, se kterou taháme karavan, turbo. Do kopce to vůbec nejelo, spadalo to do nouzového režimu, při najíždění bez zátěže se to dalo přečkat. To je jedna z věcí, na kterou v rozpočtu delší dobu není místo. V nájezdu do servisu po dešti vzniklo trochu bahniště, a tak jsem nepochopil jednoho z poláků s černou myší, že se tam musel předvádět a ještě více to rozorávat. Ještě že louka patří řediteli soutěže.
Trochu s obavami jsem čekal na příjezd naší doprovodné Avie, jak si poradí s rozmáčenou loukou. Byla dobře zatížená a pilot nezaváhal, nezastavil, i když málem popovezl na nárazníku jednoho trotla s pivem v ruce. Co se týče přípravy soutěže a jejího zabezpečení ze strany pořadatele, vše podstatné fungovalo dobře. Byl dodržen časový harmonogram, nikde se zbytečně nečekalo. Trať byla pěkná, rychlejší úseky střídaly velmi technické pasáže, byla zařazena i lesní cesta na šotolině. Na startu do rallye začalo pršet, a tak se rychlostky staly ještě náročnější, pro mě osobně byla nejtěžší jízda za tmy na mokrém podkladu. Dříve jsem se na tyto pasáže těšil a měl jsem je velmi v oblibě, protože se zde smazávají výkony motorů. Nyní je to pro mě spíš za trest, už si tolik nevěřím jako dřív a hlavně zrak již několik let neslouží jak by bylo třeba. Druhé místo po první a částečně i noční etapě ale bylo příznivé, ne? To, že budeme druzí po prvním dnu, to jsem vůbec nečekal. Nejvíce mě překvapilo, že jsme ze všech
R
C
.c z
posádek v cíli etapy zajeli nejrychleji obě RZ na šotolině, a to i tu noční. Hodně času jsme však ztratili na druhé vložce, kde začalo na startu hustě pršet a na autě přestaly jít stěrače. Voda se valila přes cestu, což jsem registroval, až když jsem byl i s autem o metr mimo stopu, občas jsem nabral hlubší louži a voda šla až na přední okno. V noci jsem se na druhém průjezdu touto rychlostkou zlepšil o 15 sekund, po korekci času auta jedoucího přede mnou, které dojelo předjezdce, to byl druhý čas.
eW
Foto: Jan Pilát
Ale i tak noc s výborným výsledkem, škoda jen těch nefunkčních stěračů. Shodou okolností pořadatel domluvil na zmíněnou RZ měření rychlosti radarem v technickém úseku a k dalšímu mému překvapení nám byla naměřena nejvyšší rychlost. Na vyhlášení jsem byl oceněn a dotázán zdali by to šlo jet v měřeném úseku rychleji. Po objasnění, kde a kdy bylo měřeno, jsem odpověděl, že ano, protože nám nešly stěrače. To komentoval jeden namistrovaný náctiletý hoch, že je to jen blbá výmluva s těmi stěrači. Když jsem veřejně poukázal na jeho nevhodné a netaktní chování, ještě se hrdě přihlásil, aby všichni viděli, co je za borce. V sále byla většina slušných a soudných lidí, a tak si na něho udělala svůj obrázek. Jak prožívala spolujezdkyně tu jízdu bez stěračů? Ono to nebylo příjemné pro oba, nic pořádně není vidět, špatně se vše odhaduje, několikrát mi při brždění chcípnul motor, špatně jsem nadjížděl do zatáček. Spolujezdkyně četla, snažila se to ještě neztěžovat nějakými zbytečnými projevy. Po stopce jenom stroze pronesla - tady jde o život, tady jeď doprava, v tom ji vypadl itinerář z ruky, třásly se jí ruce i hlas a ještě jednou zopakovala to. Bylo mi jí v ten moment líto, původně jsem chtěl po startu RZ a problémem se stěrači odstoupit, jen jsem konstatoval, že to odstavím, pokyn k odstoupení jsem nedostal, tak jsem jel dál. V servisu jsem byl mechanikem dotázán, proč mám stěrač zaseklý za zpětným zrcátkem. Způsobila to jedna z větších kaluží, voda z ní ho přetlačila až za sloupek předního okna. Jak probíhal noční servis a příprava na druhou etapu?
Vše bylo prohlédnuto, stěrače opraveny. I proto asi pršelo až druhý den večer po závodech, kdy už třeba nebyly. Někdy okolo půl noci jsem zalehnul a nemohl jsem usnout, protože v servisu probíhala diskotéka. K tomu ještě to proměnlivé dusné počasí. Nějak to v poslední době špatně nesu, i tu horší bio zátěž. Všichni z týmu spali, jen já ne, byl jsem z toho zoufalý, a tak jsem se šel projít a zakotvil jsem u stolu před buřt stánkem, kde seděl kameraman Vláďa Duda s celým svým realizačním týmem. Chvíli jsem s nimi poseděl a najednou bylo půl třetí. Ráno jsem se vydal na náhled tratě jak je vlhká, začala pneumatiková ruleta, měl jsem na výběr z několika sad pneu Matador. Loni jsme jich pořídili v rámci ukončení jejich výroby v akci několik sad, zvolil jsem média. Babi Helena se nechala slyšet, že když jsme kdysi měli jen jedny gumy, tak to byl jednoduchý výběr a také se na nich jezdilo a někdy i vyhrávalo. Ano bylo to tak, ale v trochu jiné době. Volba pneumatik byla nakonec dobrá?
.c z
Podle času z první sobotní RZ, kdy jsme stáhli na prvního 4 sekundy, to bylo dobré, ale Radek Nešpor ze čtvrté pozice začal útočit a 3 vteřiny na nás najel. Na následující okruhové vložce jsem ztrácel moc času na přírodních retardérech, které byly mokré a blátivé. Než jsem očistil kola od nečistot, tak byl další uklouzaný úsek, ta dvojkolka prostě nemá trakci v těchto místech a přemíra koní je potom spíš na obtíž, pořád to hrabe a nejede dopředu. Nabrali jsme ztrátu 12 sekund a bylo rozhodnuto, protože ztráta na prvního se prohloubila z původních 10 vteřin na propastných 22. Předpokládal jsem, že bude vytaháno bláto i v druhém průjezdu a ve třetím to již nezachráním.
eW
R
C
Na druhé kolo jsem obul suché Matadory, nešly jízdou před RZ vůbec ohřát, hned v první vesnici mi to na nich ustřelilo a trefil jsem obrubník a ohnul ráfek. Guma to naštěstí vydržela, ale následovala jízda s vibrujícím volantem. Ke konci vložky to začalo klouzat, gumy byly pro změnu přehřáté. Další RZ okruh jsem projel s respektem a na jistotu, v posledním průjezdu jsem brzdil i očima, protože pneu klouzaly a nešlo na nich zabrzdit.
Foto: Aleš Kovář
V servisu bylo nutno vyměnit ohnuté kolo a dal jsem i na radu Jirky Svobody, který má s touto značkou gum již zkušenosti, a dal jsem ty nejtvrdší. Utvrdilo mě v této volbě, že je správná, i to, že na
nich jezdila nedávno KITová Felície i MS v Německu. První vložka třetího kola celkem dobrá, až na konec, kdy to už dost klouzalo jak do brzd, tak do zatáček. Náš náskok na třetího v tu chvíli byl 11 sekund. Trochu jsem kalkuloval, okruh již bude suchý a zrychlíme všichni, pojede se někde okolo sedmi minut, něco málo přes, musím zatáhnout, přeci to druhé místo nepustím, nic snadného to nebude, čtyřkolka s turbem je mi v patách.
.c z
Jede se poslední RZ a v ní druhé kolo, klouže to jak na ledě, nikde netrefuji brzdy, vyklouzávám ze zatáček. Třetí kolo, ještě, že ta ruční brzda funguje, jinak jsem jel několikrát rovně a do kosy nezatočil, blokují se čím dál víc přední kola, ty gumy úplně zmáslovatěly. To je jak na ledě, retardér skopce, brzdím hodně brzo, to snad ani nevyjde a retardér prorazím, nakonec to vyšlo, čtyři, pět, brzda, čtyři, chcípe to, gumy nemají již žádnou adhezi, povoluji brzdu, motor naskakuje, tři, motor zhasíná, pískají gumy, auto nezatáčí, ještě nakročuji do trávy, ta mě vede přímo na balíky slámy. Bum a už jsou v potoce. Startuji, couvám, sekvence je úžasná věc, ale nalistovat tam zpátečku v časové tísni z trojky a hned jedničku, to ještě plně neovládám, zatím jsem to ani nepotřeboval.
eW
R
C
Zbytek RZ jedu za hranou, připadám si jak na zimní soutěži na sněhu. Z diktátu slyším takovou zvláštní tíseň v hlase, gumy kloužou víc a víc, jsem naštvaný a pod tlakem, jedu vabank, v cíli sundávám kuklu, kterou si vždy utírám pot z čela, je úplně mokrá, ždímu jí a čekám na čas auta za námi. I s tou ránou se zrychlujeme o vteřinu proti předchozímu průjezdu a těch zhruba 13 až 15 sekund by stačilo na nejrychlejší čas auta před námi. Hlavně jde o čas toho co na nás tlačí zezadu, je rychlejší jenom o sedm sekund a tím jsme uhájili druhé místo absolutně.
Foto: Aleš Kovář
Odjíždíme do cíle na rampu, potom do servisu a tam sahám na gumy a ty jsou ještě hodně ohřáté asi po půlhodině klidné jízdy. Guma nejde nejprve ohřát, potom se rychle přehřeje, hodně bude záležet, jak se kdo o gumy opírá. Loni jsem jel Matadory v 15“ a ty fungovaly dobře. Možná, že různá kvalita stejné směsi, horší grip gum, to mohl být důvod proč Matador přestal vyrábět závodní pneu. Jakou má váhu druhé místo absolutně v cíli? Hodně slušné umístění, v průběžném pořadí VP nás řadí na druhé místo. Bez lepších gum bude
obtížné toto umístění udržet. Již bylo započato s opravou auta, odnesl to nárazník a světla, ony ty balíky slámy se nezdají, jsou dost tvrdé. Již mám rozjednané pneu Michelin v potřebném rozměru z kopcového Myšáka VII evoluce, pneu z něho umí prý jezdit hodně rychle. Cestou z Radouně jsme se trochu bilancovali a chtěli by jsme letos někde i vyhrát, snad se to podaří, auto na to potenciál má. Jaký bude další závod?
eW
R
C
.c z
Plánujeme rallye v Kostelci nad Orlicí, již jsme přihlášeni. Má tam být vložka kousek po šotolině někde u Pekla, to je domácí akce pro Peklo tým Vamberk s Moskvičem a Vodehnalem za volantem. Již se těším, nejede se v noci, šotolina je příjemné spestření povětšinou asfaltových tratí.
