Evropský polytechnický institut, s.r.o.
ZÁVĚREČNÝ PROJEKT
2010
Kateřina Bistrá
Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: CŽV k získání odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost
VÝZKUM SPOKOJENOSTI DĚTÍ DĚTSKÉHO DOMOVA UH. HRADIŠTĚ S USPOKOJOVÁNÍM JEJICH PSYCHICKÝCH A FYZICKÝCH POTŘEB (Závěrečný projekt)
Autor: Kateřina Bistrá Vedoucí práce: Mgr. Eva Ertlová Kunovice, listopad 2009
Prohlašuji, že jsem závěrečný projekt vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Evy Ertlové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Kunovice, listopad 2009
Děkuji paní Mgr. Evě Ertlové za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mého závěrečného projektu, všem dětem, které se výzkumu zúčastnili, dále paní Marii Prokopové za seznámení s praktickou stránkou výchovy dětí v Dětském domově Uherské Hradiště, paní ředitelce dětského domova Mgr. Lackové za umožnění výzkumu, paní Mgr. Vlaďce Šmídové z Pedagogicko-psychologické poradny Uh. Hradiště za poskytnuté nápady a konzultace, panu Mgr. Ladislavu Michkovi řediteli ZŠ Kunovice za umožnění výzkumu u žáků, JUDr. Františku Hurbišovi a v neposlední řadě i své rodině za pochopení a podporu.
Kunovice, listopad 2009 Kateřina Bistrá
Obsah: Prolog
............................................................................................................................. 6
Úvod
............................................................................................................................. 8
1 1.1 1.2
Historie péče o opuštěné děti........................................................................... 10 Historický vývoj osvojení .................................................................................. 10 Stručný přehled historie ústavů náhradní péče na našem území ....................... 11
2 2.1 2.2
Přehled a základní charakteristika zařízení náhradní péče o děti .............. 12 Vymezení pojmů ................................................................................................ 12 Základní rozdělení náhradní výchovné péče v České republice ........................ 12 Náhradní rodinná péče ....................................................................................... 12 Ústavní péče ....................................................................................................... 14
2.2.1 2.2.2 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.4.1 3.4.2 3.5 3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3
Výzkum spokojenosti dětí Dětského domova Uherské Hradiště s uspokojováním jejich psychických a fyzických potřeb .............................. 16 Seznámení s prostředím, kde výzkum probíhal – Dětský domov Uherské Hradiště .............................................................................................................. 16 Dětský domov v Uherském Hradišti - historie .................................................. 16 Dětský domov Uherské Hradiště – současnost .................................................. 17 Výzkumný soubor .............................................................................................. 19 Výzkumné cíle a metody ................................................................................... 20 Výzkumné cíle ................................................................................................... 20 Výzkumné metody ............................................................................................. 22 Výzkumné otázky .............................................................................................. 23 Výzkumné otázky pro děti dětského domova .................................................... 23 Výzkumné otázky, předložené dětem z běžných rodin ..................................... 24 Výzkum – analýza získaných údajů................................................................... 25 Výzkum – vyhodnocení ..................................................................................... 38 Porovnání získaných údajů od dětí z dětského domova s dětmi z tzv. běžných rodin.. ................................................................................................................. 38 Hodnocení získaných údajů, aplikace na pyramidu potřeb ............................... 43 Hodnocení získaných údajů, aplikace na základní potřeby podle Matějčka .... 44
Závěr ……………………………………………………………………………………...46 Abstrakt ........................................................................................................................... 48 Abstract
........................................................................................................................... 49
POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................ 50
5
Prolog „Oliver plakal z plných plic. Kdyby byl mohl vědět, že je sirotkem, odkázaným na milost a nemilost pánů kostelních výborů a chudinských radů, byl by možná plakal ještě hlasitěji.
Příštích osm deset měsíců byl Oliver obětí nepřetržitého a soustavného šizení a šalby. Odchovali ho na cumlu. O hladovém a zuboženém stavu osiřelého nemluvněte podala správa špitálu v patřičném čase hlášení správě obce. Správa obce se důstojně dotázala správy špitálu, není-li tou dobou „v ústavě“ ubytována nějaká chovankyně, která by byla ve stavu způsobilém poskytovat Oliveru Twistovi něžnou péči a výživu, jíž mu je zapotřebí. Správa špitálu poníženě odpověděla, že není. Poté správa obce velkomyslně a lidumilně rozhodla, aby Oliver byl „dán na vychování“ do útulku, čili jinými slovy, poslán do filiálního špitálu asi tři míle vzdáleného, kde se kolem dvaceti třiceti jiných mladistvých provinilců proti chudinským zákonům, nepřetěžovaných ani přemírou potravy, ani přemírou oblečení, válelo celý den po zemi pod mateřským dozorem obstarožní matróny, která tyto hříšníky přijímala za sazbu a úhradu sedmi a půl pence za hlavičku na týden. Za sedm a půl pence se dá poříditi mnoho, rozhodně dost, aby si dítě přecpalo žaludek, až mu je špatně. Tato obstarožní pěstounka byla žena moudrá a zkušená; věděla, co dětem prospívá – a měla velmi přesný pojem o tom, co prospívá jí. Proto rezervovala větší část týdenního příspěvku pro svou vlastní kapsu a přidělovala nadějnému obecnému dorostu dávky ještě hubenější, než jaké mu byly přiřčeny původně. Takto objevila v minimálním minimu minimum ještě minimálnější a prokázala, že je vskutku mimořádným experimentálním filosofem…
Naneštěstí pro experimentální filosofii osoby, jejíž ochranné péči svěřili Olivera Twista, setkávalo se praktické provádění jejího systému obyčejně s podobným výsledkem: neboť právě v okamžiku, kdy se dítěti podařilo žít z nejmenší dávky nejhubenější možné stravy, jako z udělání se v osmi a půl případě z deseti stávalo, že se svěřenec buďto z bídy a zimy roznemohl, nebo vinou nedbalého dohledu spadl do ohně, nebo se nešťastnou náhodou bezmála udusil. A v každém takovém případě byl nebohý tvoreček zpravidla povolán na onen svět a tam se shledal se svými předky, jichž na tomto světě nikdy nepoznal. 6
Občas, došlo-li k nějakému víc než běžně zajímavému soudnímu vyšetřování smrti obecního dítěte, jež bylo přehlédnuto při přestýlání postele nebo nedopatřením smrtelně opařeno, když byl náhodou den mytí – ačkoli taková nehoda byla velice vzácná, neboť jakýkoli úkon podobný mytí byl v útulku řídkým úkazem – porota si zamanula klást nepříjemné otázky nebo farníci buřičsky připojovali své podpisy pod formální protest. Ale podobné troufalosti rychle zneškodnilo dobrozdání ranhojiče a svědectví obecního serbusa; první z nich pokaždé mrtvolku pitval a druhý odpřísáhl bez výjimky všechno, cokoli na něm obec chtěla, což od něho bylo nesmírně obětavé. Kromě toho pořádal obecní výbor do útulku občasné výpravy a pokaždé den předtím posílal serbusa se vzkazem, že přijde. Když přišli páni výboři, byly děti upravené a čisté – a co víc by mohli lidé chtít?“ [1, s. 17-19]
Tolik kritický pohled spisovatele Charlese Dickense na tehdejší (román Oliver Twist začal vycházet roku 1837) instituce náhradní výchovy osiřelých a opuštěných děti v Anglii.
7
Úvod
Jako nepedagogický pracovník (v současné době pracuji jako referentka nákupu) jsem dlouho přemýšlela, jaké téma zvolit pro závěrečný projekt, aby byl přínosem nejen pro mne a mé studium, ale třeba i pro širší „pedagogickou“ veřejnost.
Nakonec jsem zvolila „Výzkum spokojenosti dětí Dětského domova Uherské Hradiště s uspokojováním jejich psychických a fyzických potřeb“. Dětský domov v Uherském Hradišti jsem zvolila jako typický vzorek dětských domovů rodinného typu, kterých je v současnosti v České republice převážná většina, z důvodu jeho dostupnosti mému bydlišti a ochoty pracovníků spolupracovat. Samotné téma výzkumu jsem volila s ohledem na možný přínos pro výchovné pracovníky nejen tohoto dětského domova, ale i vychovatele obdobných dětských domovů. Navíc se domnívám, že by výsledky mohly být zajímavé i pro sociální pracovníky, jako i pro pracovníky soudů, kteří rozhodují o umístění či neumístění opuštěných dětí nebo dětí z rizikového prostředí do ústavní péče. Možná jim tento výzkum pomůže získat odpověď na otázku: „Je lepší ponechat dítě v rodině, třeba rizikové či disfunkční, nebo ho předat do ústavní péče?“
V tomto výzkumu bych se chtěla zaměřit na získání informací a odpovědí na otázky: Jak vysoko v pyramidě hierarchie potřeb (Maslow) jsou dnešní dětské domovy schopny vystoupat s
uspokojováním potřeb dětí (ať fyzických či psychických).
U uspokojování psychických potřeb těchto dětí bych výsledky ráda aplikovala na pět základních
psychických
potřeb,
které
sestavil
spolu
s docentem
Langmeierem
Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, z jehož díla jsem inspiraci čerpala ponejvíce.
Výzkum jsem provedla dotazníkovou formou pro její efektivnost (nižší časová náročnost, nízký počet výzkumných pracovníků – jeden, tedy já osobně, a přesto obsáhne dostatečně široký počet zkoumaných objektů).
Pro možné porovnání a zjištění rozdílů mezi dětmi z dětských domovů a dětmi z tzv. běžných rodin jsem výzkum (s menšími úpravami, aby odpovídal zkoumané 8
skupině) provedla i mezi dětmi na základní škole, v tomto případě Základní škole Červená cesta v Kunovicích.
Tuto práci jsem pro lepší přehlednost rozdělila na dvě části – část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části se zabývám historií, základními pojmy a charakteristikami náhradní péče o děti opuštěné či osiřelé. Ve výzkumné části budou zveřejněny výsledky výzkumu, jejich analýzy a vyhodnocení.
Prolog z Dickensova Olivera Twista jsem na úvod zvolila plně záměrně. Beru jej jako výchozí bod, od kterého se odrazíme, a pokusím se ve své práci dopátrat, kam až se podařilo posunout péči o opuštěné děti do současné doby.
Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ze kterých první a druhá kapitola tvoří teoretickou část práce, 1. kapitola nastiňuje stručný přehled historie péče o děti opuštěné a osiřelé, 2. kapitola předkládá přehled a základní charakteristiky zařízení náhradní péče o děti. Třetí a čtvrtá kapitola tvoří samotnou výzkumnou část, 3. kapitola se podrobně zabývá samotným výzkumem, jeho metodami, získanými informacemi a jejich vyhodnoceními.
Díky tomuto projektu se mi podařilo nahlédnout „pod pokličku“ současné výchovy a života dětí umístěných v dětských domovech a pozměnit své dosavadní názory na problematiku ústavní výchovy, získané převážně z knihy M. Zinnerové Indiáni z Větrova, či Renčovým filmem Requiem pro panenku. V prvním případě jde o poněkud dětsky naivní, ve druhém přespříliš kritický pohled, navíc oba tyto pohledy se týkají doby již minulé a o současném stavu ústavní výchovy nevypovídají vůbec nic. Snad tato práce pomůže přiblížit a upřesnit názory i dalších.
9
1 Historie péče o opuštěné děti 1.1 Historický vývoj osvojení
Prof. Zdeněk Matějček ve své knize Náhradní rodinná péče (1999) zmiňuje pět historických fází osvojení opuštěných dětí:
- první fázi představuje starý Řím, kde „Prioritní je zájem osvojitele, adopce se praktikuje ve vyšších společenských kruzích, a to především k zajištění kontinuity rodového jména a majetku.“ [9, s. 16-22] - druhou fázi představuje středověk a novověk po konec 18. století, kde začíná narůstat vliv křesťanství. Zakládají se první nalezince a útulky. „Formálně adoptuje děti jen šlechta, bohatí bezdětní manželé hledí svému rodu zajistit adopcí kontinuitu jména a majetku nebo hledají náhradu za vlastní zemřelé děti apod. Lid obecný se ujímá cizího dítěte však až příliš často z důvodů zištných. Levná pracovní síla!“ [9, s. 16-22] - třetí fáze začíná obdobím osvícenství až po první republiku. Zřizování nalezinců vedla ušlechtilá snaha zachránit děti před časnou smrtí, ale „nikoli před smrtelným nebezpečím pozdějším, jež přinášely infekční nemoci, nedostatek hygieny… Úmrtnost byla hrozivá. V Benátkách v r. 1678 ze 2000 dětí přijatých do nalezince jich do deseti let zůstalo na živu jen sedm.“ [9, s. 16-22] - čtvrtá fáze začíná po I. světové válce. Se zvýšeným počtem sirotků se začínají více zabývat problematikou osiřelých dětí evropské vlády i po stránce legislativní, např. ve Francii válečné sirotky adoptoval stát. „Kromě zájmu osvojitelů se začíná klást větší důraz i na blaho dítěte.“ [9, s. 16-22] - pátá fáze začíná po II. světové válce. Když v r. 1950 byla u nás zrušena pěstounská péče byly všechny děti buď adoptovány dosavadními pěstouny, nebo umístěny do dětských domovů. Až v r. 1963 byl vydán zákon o rodině č. 94/1963, který znovu staví do popředí rodinu a znovuzavádí pěstounskou péči jako formu náhradní péče o dítě.
10
1.2 Stručný přehled historie ústavů náhradní péče na našem území
Až do nastoupení císaře Josefa II. spočívala péče o sirotky jedině na dobročinnosti soukromé či církevní. Až Josef II., začal řešit povinnosti státu vůči dětem osiřelým, nemocným, opuštěným či zanedbaným.. Zabavil majetky soukromým ústavům a převedl je na stát. V roce 1789 založil v Praze pod svou patronací nalezinec. Sice se mu nepodařilo dotáhnout celou věc, ale nastartoval charitativní myšlenky, a na jeho práci pak navázali jiní.
Významnou aktivistkou na poli charitativním byla Marie Červinková Riegrová, která napsala knihu Ochrana chudé a opuštěné mládeže, která se stala základem české filantropické literatury a studnicí myšlenek péče o opuštěné děti. Nastínila otázky zaopatření mládeže a dětí v ústavech pod samosprávou dotovanou z veřejných fondů. [2, s. 1-46]
Seznam tehdejších dobročinných spolků a ústavů v Praze v roce 1905 vydal Rudolf Sedlecký ve svém díle Dobročinné spolky a ústavy soukromé v král. hlavním městě Praze a předměstích, díl I. Péče o děti osiřelé, opuštěné, zanedbané a zmrzačené.
Za první republiky fungovala péče o opuštěné děti nadále ve státních, městských, soukromých či církevních ústavech (útulcích, sirotčincích). Změna nastala po roce 1948, kdy s nástupem zestátňování došlo postupně i k převedení péče o opuštěné děti výhradně na stát zrušením pěstounské péče v r. 1950. Většina dětských domovů byla internátního typu, děti byly separovány podle věku, pohlaví, psychické a fyzické vyspělosti, docházelo k rozdělování sourozenců. V roce 1963 byl vydán zákon o rodině č. 94/1963, který znovu zavádí formu pěstounské péče a staví do popředí jako nejdůležitější výchovnou formu rodinu.
11
2 Přehled a základní charakteristika zařízení náhradní péče o děti 2.1 Vymezení pojmů
Náhradní výchovná péče je termín, který v sobě zahrnuje všechny druhy péče o dítě, které z jakékoli příčiny nemůže být vychováváno ve své vlastní biologické rodině.
Nejčastějšími příčinami, kvůli kterým se dostávají děti do zařízení náhradní výchovné péče, jsou: •
rodiče dostatečně nezvládají výchovu svých dětí (záškoláctví, páchání trestné činnosti dětmi, apod.)
•
rodiče týrají své děti fyzicky nebo psychicky, sexuálně je zneužívají
•
rodiče zanedbávají výchovu svých dětí (z neznalosti, z lenosti, kvůli závislostem na alkoholu, drogách, hracích automatech apod.)
•
rodiče jsou v nápravných zařízeních (věznicích) kvůli své trestné činnosti
•
osiření dítěte
•
špatná sociální situace rodičů (nedostatek finančních prostředků – např. rodiče bezdomovci, nízká vzdělanost rodičů apod.)
2.2 Základní rozdělení náhradní výchovné péče v České republice
2.2.1 Náhradní rodinná péče
•
Adopce Osvojení – adopce je nejdokonalejší formou náhradní péče, ročně je osvojeno přibližně 600 dětí. Osvojení je právně upraveno zákonem č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 12
o Adopce 1. stupně – zrušitelná Prosté osvojení, práva a povinnosti rodičů přecházejí na osvojitele, ale tento není uveden v rodném listě dítěte, dá se zrušit rozhodnutím soudu, většinou předchází nezrušitelnému osvojení dítěte mladšího jednoho roku (dle zákona lze nezrušitelně osvojit dítě starší jednoho roku). o Adopce 2. stupně – nezrušitelná Osvojení dítěte staršího jednoho roku manželským párem, manželem či manželkou rodiče nebo jednotlivcem, kdy adoptivní rodič je zapsán do rodného listu dítěte namísto jeho biologického rodiče, na základě soudního rozhodnutí, musí být v nejlepším zájmu dítěte, nelze zrušit.
•
Pěstounská péče Pěstounská péče je po osvojení druhou nejúčinnější formou náhradní výchovné péče, právně upravena zákonem č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí (ustanovení o zprostředkování pěstounské péče), v zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Státem garantovaná forma péče o opuštěné dítě, které je svěřeno jedinci či manželům, tito rozhodují jen o běžných záležitostech dítěte, o mimořádných záležitostech (volba povolání, cesta do zahraničí) rozhodují biologičtí rodiče jako zákonní zástupci dítěte (pokud nejsou zbaveni rodičovských práv) nebo soud. Dítě se může stýkat se svou původní rodinou. Stát garantuje dostatečné hmotné zajištění dítěte i přiměřenou odměnu jeho pěstounům. o Individuální – příbuzní Probíhá v běžném rodinném prostředí, pěstouny bývají prarodiče, sourozenci rodičů, nebo sourozenci dítěte. o Klasická pěstounská péče – cizí osoby Probíhá v běžném rodinném prostředí, pěstouny jsou osoby bez příbuzenského poměru k osvojovanému dítěti. o Skupinová, rodinné buňky – SOS vesničky Probíhá v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo v SOS vesničkách, kde je pěstounkou žena – matka. 13
2.2.2 Ústavní péče
Jedná se o formu náhradní péče o dítě v těch případech, kdy není možné či vhodné, aby se o dítě starala vlastní biologická rodina, ani nejsou vytvořeny podmínky pro osvojení či pěstounskou péči. Ústavní péči zajišťuji zařízení spadající do resortu zdravotnictví (kojenecké ústavy pro děti do 3 let, dětské domovy pro děti od 3 do 5 let), do resortu školství (klasické dětské domovy a dětské domovy se školou pro děti od 5 do 18 let, diagnostické ústavy) nebo do resortu sociálních věcí (ústavy sociální péče pro děti handicapované).
•
Ústavní výchova Pro děti, které mají soudem nařízenou ústavní výchovu a nemají větší výchovné problémy. Zařízení zajišťuje dětem veškerou péči, hmotné zabezpečení, ubytování, ošacení, stravu. o Dětský domov Dva typy – internátní a rodinného typu. U nás v současné době se upouští od internátní výchovy a přechází se k rodinnému typu dětských domovů. Konkrétnější popis fungování takového typu dětského domova uvádím v kapitole 3.1.2 Dětský domov Uherské Hradiště – současnost. o Dětský domov se školou Pro děti, která mají přechodnou nebo trvalou psychickou poruchu a vyžadují mimo výchovné i léčebnou péči, nebo z jiného důvodu nemohou být umístěny do běžného dětského domova. Škola je v tomto případě součástí dětského domova. o Diagnostický ústav Jedná se o zařízení prvního kontaktu s dítětem, které má být umístěno do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, většinou je zde dítě dva měsíce, během kterého je podrobeno komplexnímu vyšetření zdravotního, psychologického, speciálně-pedagogického a také sociálnímu šetření. Již během pobytu se začíná s resocializací u dětí s výchovnými problémy. Pracují zde speciální a sociální pedagogové a vychovatelé, psychologové a psychiatři, odborní zdravotní pracovníci. 14
•
Ochranná výchova Jedná se o zařízení, jejichž hlavním úkolem je resocializace dětí s výchovnými problémy a jejich začlenění do života běžné společnosti. o Výchovný ústav Pro děti od 15 let, kterým byla nařízena ochranná výchova, jsou rozděleny podle pohlaví. U mimořádně závažných výchovných problémů může sem být umístěno i dítě od 12 let. o Střediska výchovné péče Provádějí preventivní výchovnou péči se souhlasem a za spolupráce dítěte a jeho rodičů, příp. zákonných zástupců, snaží se zde řešit problémy se záškoláctvím, útěky z domova, experimentováním s drogami, počátky trestné činnosti atd.
15
3 Výzkum spokojenosti dětí Dětského domova Uherské Hradiště s uspokojováním jejich psychických a fyzických potřeb 3.1 Seznámení s prostředím, kde výzkum probíhal – Dětský domov Uherské Hradiště
3.1.1 Dětský domov v Uherském Hradišti - historie
Dne 26. listopadu 1905 byl založen sirotčí spolek pro okres Uherské Hradiště (jednalo se o spolek, jehož úkolem bylo pečovat o děti opuštěné, mravně ohrožené nebo duševně či tělesně nevyspělé). Zásluhou tohoto spolku byla založena v bývalé vojenské nemocnici v Uherském Hradišti tzv. sirotčí kolonie.
Vzhledem k nedostatečnosti kolonie a nevhodnosti těchto prostor bylo v roce 1909 rozhodnuto o stavbě sirotčince, která byla dokončena a předána do užívání 2. října 1910. Celkové náklady na stavbu činily 105.603,65 korun. Tyto finanční prostředky byly získány převážně formou milodarů. V květnu 1921 byla v budově otevřena nově zřízená poradna pro matky a kojence.
Přijímány byly děti do 3 do 14 let. Děti byly rozděleny podle pohlaví. Navštěvovaly veřejné školy obecné a měšťanské. V říjnu 1922 bylo zařízení doplněno elektrickým osvětlením a v roce 1923 i vodovodem, koupelnou a WC s kanalizací. Původně byl dětský domov zřízen jen pro sirotky, později všechnu práci soustředil na práci péče o dítě. V roce 1927 v něm byl zřízen i útulek pro děti od 1 do 3 let. V tomto roce v něm byla otevřena státní poradna Našim dětem, kde se dostávalo dětem do 14 let bezplatné lékařské prohlídky, kontroloval se stav výživy a celkový zdravotní stav vůbec. Nemocné děti byly odkázány do příslušného léčení, matky byly poučeny, co dětem prospívá a co jim škodí. Vedle již zmíněných institucí byla v Dětském domově poradna pro volbu povolání, kancelář Okresní péče o mládež, Okresního osvětového sboru, útulek pro rodičky.
16
Budova Dětského domova byla za okupace zabírána Okresním a Městským úřadem, zůstaly pouze dvě místnosti pro Okresní péči o mládež a sociální pomoc. Dětský domov byl přestěhován na Velehrad, odkud se vrátil do Uherského Hradiště 2. srpna 1945.
V letech 1947 až 1948 spolupracoval Dětský domov s organizací Kanadských unitářů (Unitarian Service Committed of Canada). Z Kanady byly do domova zasílány příděly potravin a šatstva, dá se tedy říci, že zde můžeme najít předchůdce dnešních adopcí na dálku.
V únoru 1962 došlo k rozdělení chlapců a dívek, chlapci z Uh. Hradiště se přestěhovali do Uh. Ostrohu a naopak dívky z Uh. Ostrohu přešly do Uh. Hradiště.
V letech 1967 až 1969 proběhla generální oprava, během které došlo k plynofikaci objektu. V roce 1970 dochází k opětovnému smíšení dívek a chlapců.
Od roku 1994 spolupracuje Dětský domov s německým dětským domovem ve městě Mayern-Bernardshof.
V roce 1993 získal Dětský domov právní subjektivitu, v roce 1995 došlo k převedení z rozpočtové organizace na organizaci příspěvkovou. Od roku 1997 funguje i jako záchytný dětský domov. Od ledna 1997 do června 1998 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy (celkové náklady ve výši 24.476.888 Kč). Dne 5. června 1998 byl „nový“ domov slavnostně otevřen. [4]
3.1.2 Dětský domov Uherské Hradiště – současnost
S dětským domovem v Uherském Hradišti jsem se seznámila během své praxe, která mi zde byla umožněna. Během rozhovorů s vychovatelkou paní Marií Prokopovou i ředitelkou paní Mgr. Ivanou Lackovou jsem získala spoustu informací o fungování tohoto dětského domova, byla jsem obeznámena s průběhem dne, s plánováním práce s dětmi, se způsoby zajišťování materiálních potřeb dětí atd. 17
Dětský domov Uherské Hradiště je domovem rodinného typu, tzn. podmínky se snaží co nejvíce přiblížit životu v běžné rodině. Děti jsou umístěny do tzv. rodinných buněk, kde může být až osm dětí různého pohlaví, věku, sourozenci se nechávají spolu. O děti se starají tři vychovatelé, kteří se střídají, ale nemění se vzhledem ke skupině, tzn. mají na starost jednu skupinu dětí. Přebírají ve skupině pozici rodiče ve smyslu dospělé osoby, která má za tyto určité děti zodpovědnost, která je vychovává, vede ke správnému životnímu stylu. Každá skupina žije spolu v bytě odděleném od ostatních (v tomto případě podlažím) a děti přebírají částečnou zodpovědnost za chod domácnosti odpovídající jejich věku a možnostem. Snahou je přizpůsobit život v domově životu v běžné rodině a připravit děti co nejlépe na budoucí samostatný život jak profesní, tak osobní. K domovu je připojena i samostatná bytová jednotka tzv. startovací byt, kde se mají starší děti možnost připravit na samostatný život.
Tento domov je určen pro děti od 3 do 18 let, v případě přípravy na budoucí povolání je možno na základě dohody pobyt prodloužit až do 26 let věku. Můžou zde být i umístěny děti s mentálním, tělesným, smyslovým postižením, s vadami řeči, nezletilé matky s dětmi, děti jiné státní příslušnosti.
Jeho účelem je zajistit dětem, které mají na základě rozhodnutí soudu nebo předběžného opatření nařízenu ústavní výchovu, náhradní výchovnou péči v zájmu zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělání. Veškerou činnost dětského domova řídí ředitelka, která je statutárním orgánem a má právo jednat jménem dětského domova. Je zde 10 vychovatelů, z nichž jedna má funkci zástupkyně ředitelky a zároveň vedoucí vychovatelky. Mimo pedagogické pracovníky zajišťují provoz dětského domova i sociální pracovnice, účetní, kuchařky, uklízečka, hospodyňka, údržbář.
Současná kapacita dětského domova je 24 lůžek. Kapacita však v současnosti není naplněna, je zde 23 dětí. Nejdůležitějším dokumentem výchovné práce je Plán práce, který se zpracovává na daný školní rok, v tomto případě vč. prázdnin (září – srpen), dále je zde osobní roční plán pro každé dítě, měsíční plán a týdenní plán činností.
18
Dětem je zajišťována strava 5x denně, ošacení je dokupováno dle potřeby každého dítěte, stejně jako hygienické potřeby. Za ošacení a obuv zodpovídá kmenová vychovatelka. Děti navštěvují podle věku mateřskou, základní školu, učiliště či střední školu. Po škole docházejí do kroužků dle vlastních zájmů a mají tak možnost rozvíjet své talenty a smysluplně trávit mimoškolní čas, namísto bezúčelného poflakování. Starší děti mají možnost vycházek mimo prostor dětského domova i bez dozoru vychovatele, jen musí zůstat v obci a dodržet čas návratu a dohodnuté podmínky.
V dětském domově funguje spoluspráva dětí, kam jsou voleny vždy dva zástupci každé rodinné buňky. Tito spolupracují s dospělými pracovníky při řešení různých situací, zastupují ostatní děti při jednání s pedagogy, předává stížnosti. [5]
3.2 Výzkumný soubor V dětském domově je 23 dětí, z nichž se výzkumu zúčastnilo 18. Do výzkumu nebyly zařazeny děti, které ještě neumějí číst a psát, a nemohla tak být zajištěna anonymita a autenticita odpovědí. Některé děti byly v době provádění výzkumu mimo dětský domov (na soustředění, návštěvě u příbuzných apod.). Rozčlenění zkoumané skupiny
Výzkumu se zúčastnilo celkem 18 dětí, z toho 8 dívek a 10 chlapců. Zkoumanou skupinu dětí tvořilo 1 dítě ve věku 6 až 10 let, 8 dětí ve věku 11 až 15 let a 9 dětí starších 15 let.
19
3.3 Výzkumné cíle a metody 3.3.1 Výzkumné cíle
Cílem výzkumu bylo získání informací a odpovědí na otázky, jak vysoko v Maslowově pyramidě hierarchie lidských potřeb jsou dnešní dětské domovy schopny vystoupat s uspokojováním potřeb dětí (ať fyzických či psychických). Abraham Harold Maslow (1. dubna 1908 – 8. června 1970) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii.
Maslowova pyramida lidských potřeb: 1. fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování) 2. potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému) 3. potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován) 4. potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen) 5. potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje) 6. potřeby estetické (potřeba vytvořit harmonii, řád a krásu)
estetické potřeba seberealizace potřeba uznání, úcty potřeba lásky, sounáležitosti potřeba bezpečí a jistoty fyziologické potřeby Obrázek č. 1: Maslowova pyramida lidských potřeb. Zdroj: vlastní
20
První čtyři kategorie Maslow označuje jako potřeby nedostatkové (potřeby deficience), pátou kategorii pak jako potřeby růstové. Obecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Toto však nelze říci zcela bezvýhradně a je doloženo, že uspokojování vyšších potřeb (estetických, duchovních) může napomoci v mezních situacích lidského života, ve kterých je možnost uspokojování nižších potřeb omezena (např. v prostředí koncentračních táborů, o čemž referovali mj. Viktor Frankl nebo Konrad Lorenz). Za nejvyšší považuje Maslow potřebu seberealizace, jíž označuje lidskou snahu naplnit své schopnosti a záměry. [6]
Druhou rovinou výzkumu uspokojování psychických potřeb těchto dětí bych ráda aplikovala
na pět základních psychických potřeb, které sestavil spolu s docentem
Langmeierem Prof. PhDr. Zdeněk Matějček (významný dětský psycholog zabývající se problematikou výchovy dětí v náhradní péči), jsou to: 1. Potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů. Takovým přívodem podnětů se organismu umožňuje, aby se „naladil“ na žádoucí úroveň aktivity. Pro člověka to znamená, že se nebude nudit ani že nebude soustavně podněty přetěžován. [7, s. 37-38] 2. Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech. Říkáme tomu „smysluplný svět“. Naplnění této potřeby umožňuje, aby se z podnětů, které k nám prostřednictvím všech našich smyslů přicházejí, staly zkušenosti, poznatky a pracovní strategie. Kdybychom totiž všechno dění ve svém okolí vnímali jen jako náhodné, vznikl by z toho chaos a ničemu bychom se nemohli naučit. Jde tedy o základní potřebu umožňující učení. [7, s. 37-38] 3. Potřeba prvotních citových a sociálních vztahů, tj. vztahů k osobám prvotních vychovatelů. Náležité uspokojení této potřeby přináší dítěti pocit životní jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnitřní uspořádání jeho osobnosti. [7, s. 37-38] 4. Potřeba identity, tj. potřeba společenského uplatnění a společenské hodnoty. Z náležitého uspokojení této potřeby vychází zdravé vědomí vlastního já. Toto vědomí pak je dále podmínkou pro to, aby si člověk mohl na své vývojové dráze
21
osvojit užitečné společenské role a stanovit si hodnotné cíle pro svá snažení. [7, s. 37-38] 5. Potřeba otevřené budoucnosti Její uspokojení dává životu časové rozpětí, což přeloženo do psychologické řeči znamená rozpětí mezi otevřeností osudu, mezi nadějí a beznadějí, mezi životním rozletem a zoufalstvím. [7, s. 37-38]
3.3.2 Výzkumné metody
Výzkum jsem provedla dotazníkovou formou pro její vysokou efektivnost, nízkou časovou náročnost, možnost nízkého počtu výzkumných pracovníků, a přesto dostatečně širokou skupinu dotazovaných subjektů.
Otázky jsem předem konzultovala s
Mgr. V. Šmídkovou, psycholožkou
Pedagogicko-psychologické poradny v Uherském Hradišti i vychovatelkou paní Marií Prokopovou z Dětského domova Uherské Hradiště. Nechtěla jsem se necitlivě dotknout nevhodnou stylizací otázky bolavého místa dětské duše, záměrně jsem se vyhnula otázkám na rodinný původ, důvody pobytu v dětském domově, na případné týrání apod.
Vlastní vyplnění dotazníků proběhlo následně: na začátku měsíce listopadu jsem vytištěné dotazníky v dostatečném množství osobně předala kontaktní osobě, kterou byla jedna z vychovatelek dětského domova. Ta dotazníky rozdala dětem, které je vyplnily samostatně, se zárukou anonymity a vrátily zpět uvedené vychovatelce. Po oznámení o vyplnění jsem si dotazníky v zalepené obálce osobně vyzvedla.
Pro možné porovnání a zjištění rozdílů mezi dětmi z dětských domovů a dětmi z tzv. běžných rodin jsem dotazník (s menšími úpravami, aby odpovídal zkoumané skupině) předložila i mezi děti na základní škole, v tomto případě Základní škole Červená cesta v Kunovicích. Pro věkovou různorodost jsem se s ředitelem této základní školy dohodla, že výzkum provedu na nižším stupni ve 4. a 5. třídě a na druhém stupni v 7. a 9. třídě. Bohužel v době výzkumu byla na zdejší základní škole chřipková epidemie, tak je počet zkoumaných subjektů nižší, než jaký jsem původně předpokládala. 22
3.4 Výzkumné otázky Otázky jsem rozdělila do dvou oddílů. První oddíl se týká obecných otázek, které budou pomocné pro statistické zpracování. Otázky ve druhém oddílu byly zaměřeny na subjektivní pocity tázaného a podle stanovených cílů (viz výše). Poslední otázkou byla možnost napsat jakoukoliv vlastní připomínku či návrh. V textu je používána zkratka DD pro dětský domov.
U většiny otázek II. oddílu byly jako varianty odpovědí v dotazníku uvedeny možnosti „ano“, „spíše ano“, „spíše ne“ a „ne“. U otázek číslo 14, 15 a 20 byly zvoleny možnosti odpovídající možným odpovědím, u otázek číslo 19, 21 a 22 byla respondentům ponechána možnost volného vyjádření.
3.4.1 Výzkumné otázky pro děti dětského domova
I. Oddíl – obecné otázky 1. Pohlaví 2. Věk 3. Škola 4. Délka pobytu v dětském domově II. Oddíl – otázky zaměřené na subjektivní pocity tázaného 5. V dětském domově se cítíš…? 6. Víš, za kým bys měl jít s osobním problémem? 7. Máš možnost rozvíjet svoji individualitu, originalitu osobnosti? 8. Máš možnost připravovat se pro budoucí povolání? 9. V dětském domově tě učí chovat se zodpovědně? 10. V dětském domově tě vedou k toleranci? 11. Domníváš se, že vychovatelé jsou na děti přiměřeně nároční: 12. Domníváš se, že se vychovatelé chovají k dětem spravedlivě, nikomu nenadržují? 13. Byl jsi dostatečně informován o drogách a jiných škodlivých návykových látkách a o nebezpečí, které pro tebe a tvé kamarády představují? 14. Setkal se již někde s šikanou? 15. Jaký je tvůj názor na kouření?
23
16. Mají talentované děti z dětského domova možnost rozvíjet své nadání (kroužky, zájmová činnosti, sporty…)? 17. Máš dostatečnou možnost ke sportování? 18. Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky)? 19. Co by sis přál po stromeček, k narozeninám? (max. 3 věci) 20. Čím by mohla, podle tvého názoru, utrpět nejvíce dobrá pověst domova? 21. Co ti v domově nejvíce chybí? 22. Zde můžeš napsat jakýkoliv vlastní návrh či připomínku:
3.4.2 Výzkumné otázky, předložené dětem z běžných rodin
I. Oddíl – obecné otázky 1. Pohlaví 2. Věk 3. Škola 4. Délka pobytu na škole II. Oddíl – otázky zaměřené na subjektivní pocity tázaného 5. V ZŠ se cítíš…? 6. Víš, za kým bys měl jít s osobním problémem (ve škole i doma)? 7. Máš možnost rozvíjet svoji individualitu (v pozitivním slova smyslu), originalitu osobnosti? 8. Máš možnost připravovat se pro budoucí povolání? 9. Rodiče tě učí chovat se zodpovědně (společenské chování, nést zodpovědnost za své chování)? 10. V ZŠ tě učí chovat se zodpovědně (společenské chování, nést zodpovědnost za své chování)? 11. Rodiče tě vedou k toleranci (nevadí ti odlišní lidé, jiné národnosti, kultur, barvy kůže, vyznání…)? 12. V ZŠ tě vedou k toleranci (nevadí ti odlišní lidé, jiné národnosti, kultur, barvy kůže, vyznání…)? 13. Domníváš se, že učitelé jsou na děti přiměřeně nároční? 14. Domníváš se, že se učitelé chovají k dětem spravedlivě, nikomu nenadržují? 15. Byl jsi na ZŠ dostatečně informován o drogách a jiných škodlivých návykových látkách a o nebezpečí, které pro tebe a tvé kamarády představují? 24
16. Setkal se již někde s šikanou? 17. Jaký je tvůj názor na kouření? 18. Mají talentované děti z vaší ZŠ možnost rozvíjet své nadání (kroužky, zájmová činnosti, sporty…)? 19. Máš dostatečnou možnost ke sportování? 20. Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky), které máte doma? 21. Co by sis přál po stromeček, k narozeninám? (max. 3 věci) 22. Čím by mohla, podle tvého názoru, utrpět nejvíce dobrá pověst vaší ZŠ? 23. Co ti v doma a ZŠ nejvíce chybí? 24. Zde můžeš napsat jakýkoliv vlastní návrh či připomínku:
3.5 Výzkum – analýza získaných údajů Pro získání lepšího přehledu o dětech, které se výzkumu zúčastnily, byl do dotazníku zařazen I. Oddíl – obecné otázky. Jejich pomocí můžeme rozlišit a srovnávat odpovědi dětí různého školního věku, nacházející se v jiné fázi dětství/dospívání, porovnat, nakolik se liší vnímání u chlapců a dívek atd.
I. Oddíl – obecné otázky
1. Pohlaví 2. Věk 3. Škola 4. Délka pobytu v dětském domově
respondenti dívky
6 - 10 let 0
11 - 15 let 5
15 a více let 3
celkem 8
chlapci
1
3
6
10
celkem
1
8
9
18
Tabulka č. 1: Věkové rozlišení respondentů Zdroj: vlastní
25
Věkové rozlišení respondentů
1; 6%
6 - 10 let 9; 50%
11 - 15 let
8; 44%
15 a více let
Graf č. 1: Věkové rozlišení respondentů Zdroj: vlastní
škola
1.stupeň ZŠ
2.stupeň ZŠ
učiliště
střední škola
celkem
dívky
0
6
1
4
11
chlapci
2
3
0
2
7
celkem
2
9
1
6
18
Tabulka č. 2: Školní sssss stupeň dětí Zdroj: vlastní
délka pobytu v DD
méně než 1 rok
1 až 5 let
déle než 5 let
celkem
dívky
2
2
4
8
chlapci
0
5
5
10
celkem
2
7
9
18
Tabulka č. 3: Délka pobytu dětí v DD Zdroj: vlastní
II. Oddíl – otázky zaměřené na subjektivní pocity tázaného
5.
V dětském domově se cítíš dobře?
dívky chlapci celkem
ano 1 4 5
spíše ano 6 2 8
Tabulka č. 4: V dětském domově se cítíš dobře? Zdroj: vlastní
26
spíše ne 0 3 3
ne 1 1 2
celkem 8 10 18
Otázka č. 5:
11% 28% ano
17%
spíše ano spíše ne ne 44%
Graf č. 2 V dětském domově se cítíš dobře? Zdroj: vlastní
V dětském domově Uherské Hradiště (dále jen DD) se cítí dobře (odpovědi ano a spíše ano) 72 % dětí (64 % dívek, 86 % chlapců), spíše ne 17 % (27 % dívek, 0 % chlapců) a dobře se necítí 11 % dětí (9 % dívek, 14 % chlapců). Negativní odpověď daly z 80 % děti starší 15 let, u kterých kritický pohled na všechno a všechny je pro tento věk příznačný.
6.
Víš, za kým bys měl jít s osobním problémem?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
celkem
dívky
7
0
0
1
8
chlapci
6
3
1
0
10
celkem
13
3
1
1
18
Tabulka č. 5: Víš, za kým bys měl jít s osobním problémem? Zdroj: vlastní
88 % dětí ví, za kým by šlo s osobním problémem, 12 % neví. V obou případech (1x ne, 1x spíše ne) se jedná o děti, které jsou v DD 1 až 5 let.
27
7.
Máš možnost rozvíjet svoji individualitu (v pozitivním slova smyslu), originalitu osobnosti?
dívky chlapci
ano 4 4
spíše ano 3 4
spíše ne 0 0
ne 0 0
bez odpovědi 1 2
celkem 8 10
celkem
8
7
0
0
3
18
Tabulka č. 6: Máš možnost rozvíjet svoji individualitu (v pozitivním slova smyslu), originalitu osobnosti? Zdroj: vlastní
Všechny děti, které odpověděli, zvolily buď ano 44 %, nebo spíše ano 39 %. Ve třech případech (17 %) zůstala otázka bez odpovědi, jednalo se o mladší děti, které otázce nejspíše neporozuměly.
8.
Máš možnost připravovat se pro budoucí povolání? ano 4 5 9
dívky chlapci celkem
spíše ano 2 3 5
spíše ne 2 0 2
Tabulka č. 7: Máš možnost připravovat se pro budoucí povolání? Zdroj: vlastní
Otázka č. 8:
0% 11% ano
11% 50% 28%
spíše ano spíše ne ne příliš malé
Graf č. 3 Máš možnost připravovat se na budoucí povolání? Zdroj: vlastní
28
ne 0 0 0
příliš malé 0 2 2
celkem 8 10 18
Většina (78 %) dětí se domnívá, že mají v DD podmínky pro přípravu na budoucí povolání, 11 % odpovědělo spíše ne, odpověď ne nezvolil nikdo, 2 děti (11 %) poznamenaly, že jsou na přípravu k povolání moc malé. 9.
V dětském domově tě učí chovat se zodpovědně (společenské chování, nést zodpovědnost za své jednání)? ano
spíše ano
spíše ne
ne
celkem
dívky
8
0
0
0
8
chlapci
6
3
1
0
10
celkem
14
3
1
0
18
Tabulka č. 8: V dětském domově tě učí chovat se zodpovědně? Zdroj: vlastní Otázka č. 9:
6% 17%
ano spíše ano spíše ne 77%
ne
Graf č. 4: V dětském domově tě učí chovat se zodpovědně? Zdroj: vlastní
Z 18 dětí 17 (94 %) odpovědělo kladně, zda jej vedou v DD k zodpovědnosti, jen 1 (6 %) odpovědělo spíše ne, možnost ne nezvolil nikdo. Domnívám se, že tohle je dobrý výsledek, a jistě by stálo za srovnání, jak by odpovídaly tyto děti, kdyby byly ponechány v původních rodinách. 10.
V dětském domově tě vedou k toleranci (nevadí ti odlišní lidé, jiné národnosti, kultur, barvy kůže, vyznání…)? ano
spíše ano
spíše ne
ne
bez odpovědi
celkem
dívky
5
2
0
1
0
8
chlapci
7
0
2
0
1
10
celkem
12
2
2
1
1
18
Tabulka č. 9: V dětském domově tě vedou k toleranci? Zdroj: vlastní
29
Otázka č. 10:
6% 6% ano
11%
spíše ano spíše ne
11% 66%
ne bez odpovědi
Graf č. 5: V dětském domově tě vedou k toleranci? Zdroj: vlastní
Na otázku, zda jsou děti vedeny k toleranci (národnost, vyznání, kultura apod.), odpovědělo 66 % dětí ano, 11 % dětí spíše ano, což dohromady představuje 77 %. Jen 17 % se domnívá, že výchova k toleranci v DD je nedostačující, v jednom případě zůstala tato otázka bez odpovědi (6 %).
11.
Domníváš se, že vychovatelé jsou na děti přiměřeně nároční? ano
spíše ano
spíše ne
ne
celkem
dívky
1
3
2
2
8
chlapci
4
2
2
2
10
celkem
5
5
4
4
18
Tabulka č. 10: Domníváš se, že vychovatelé jsou na děti přiměřeně nároční? Zdroj: vlastní
Otázka č. 11:
22%
28%
ano spíše ano spíše ne
22%
ne 28%
Graf č. 6: Domníváš se, že vychovatelé jsou na děti přiměřeně nároční? Zdroj: vlastní
30
U této otázky kladně odpovědělo 56 %, 44 % dětí vyjádřilo názor, že vychovatelé nejsou přiměřeně nároční. Zajímavé je i rozlišení podle pohlaví, 50 % dívek odpovídá kladně, 50 % záporně, chlapci 60 % kladně a 40 % záporně.
12.
Domníváš se, že se vychovatelé chovají k dětem spravedlivě, nikomu nenadržují?
dívky chlapci celkem
ano 3 2 5
spíše ano 1 2 3
spíše ne 3 4 7
ne 1 2 3
celkem 8 10 18
Tabulka č. 11: Domníváš se, že vychovatelé se chovají k dětem spravedlivě, nikomu nenadržují? Zdroj: vlastní
Otázka č. 12:
17%
28%
ano spíše ano spíše ne
38%
ne
17%
Graf č. 7: Domníváš se, že vychovatelé se chovají k dětem spravedlivě, nikomu nenadržují? Zdroj: vlastní
Na tuto otázku odpovědělo kladně 45 % dětí, 38 % dětí se domnívá, že vychovatelé spíše nejsou spravedliví, a 17 % dětí odpovědělo ne. Takže nadpoloviční většina (spolu 55 %) vyjádřilo nespokojenost se spravedlivým přístupem vychovatelů, toto se ale velmi liší od odpovědí dětí ze základní školy, kde jen 10 % dětí považuje přístup učitelů jako nespravedlivý. Rozdíl je ale možná v tom, že se jednalo o vztah učitel – žák, zatímco u dětí z DD jde spíše o vztah vychovatel (ve smyslu rodič) – dítě.
31
13.
Byl jsi dostatečně informován o drogách a jiných škodlivých návykových látkách a o nebezpečí, které pro tebe a tvé kamarády představují?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
celkem
dívky
7
1
0
0
8
chlapci
6
2
2
0
10
celkem
13
3
2
0
18
Tabulka č. 12: Byl jsi dostatečně informován o drogách a jiných škodlivých návykových látkách? Zdroj: vlastní
Otázka č. 13:
0%
11% ano
17%
spíše ano spíše ne
72%
ne
Graf č. 8: Byl jsi dostatečně informován o drogách a jiných škodlivých návykových látkách? Zdroj: vlastní
Jen dva respondenti odpověděli spíše ne (11 %), ostatní se domnívají, že byli informováni dostatečně (89 %). Jistě je to zásluhou preventivních programů i činností preventistů v DD i na školách.
14.
Setkal ses již někde s šikanou?
dívky chlapci celkem
nesetkal 3 5 8
ve škole 3 1 4
v domově 2 2 4
Tabulka č. 13: Setkal ses již někde s šikanou? Zdroj: vlastní
*někteří zatrhli více možností
32
jinde 2 2 4
bez odpovědi 0 1 1
celkem* 10 11 21
Otázka č. 14:
5% 19%
38%
nesetkal ve škole v domově
19%
jinde
19%
bez odpovědi
Graf č. 9: Setkal ses již někde s šikanou? Zdroj: vlastní
Zajímavé je, že u této otázky odpovědělo 50 % dotazovaných chlapců, že se ještě s šikanou nesetkali. Na druhou stranu jedna z dívek zatrhla všechny možnosti setkání s šikanou (ve škole, v domově, jinde).
15.
Jaký je tvůj názor na kouření? nekouřím, nevadí mi to
nekouřím, vadí mi to
kouřím
nevím
celkem
dívky
4
1
2
1
8
chlapci
3
0
5
2
10
celkem
7
1
7
3
18
Tabulka č. 14: Jaký je tvůj názor na kouření? Zdroj: vlastní
Otázka č. 15:
17% 38%
nekouřím, nevadí mi to nekouřím, vadí mi to kouřím
39%
nevím 6%
Graf č. 10: Jaký je tvůj názor na kouření? Zdroj: vlastní
33
Polovina chlapců (50 %) odpovědělo, že kouří. Vzhledem k tomu, že většina chlapců (60 %) byla starší 15 let, věřím v pravdivost těchto odpovědí. Z tohoto lze usuzovat na pravdivost odpovědí v celém dotazníku.
16.
Mají talentované děti z dětského domova možnost rozvíjet své nadání (kroužky, zájmová činnosti, sporty…)?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
celkem
dívky
7
1
0
0
8
chlapci
5
5
0
0
10
celkem
12
6
0
0
18
Tabulka č. 15: Mají talentované děti z dětského domova možnost rozvíjet své nadání? Zdroj: vlastní
Otázka č. 16:
33% ano 67%
spíše ano
Graf č. 11: Mají talentované děti z dětského domova možnost rozvíjet své nadání (kroužky, zájmová činnosti, sporty…)? Zdroj: vlastní
Tady by se dalo říci, že všechny děti jsou s možnostmi rozvíjet své předpoklady, nadání a talent spokojeny. Vzhledem k možnostem, které jim DD nabízí a které by v původních rodinách neměly, jsou tyto dopovědi předvídatelné. Některé mimoškolní aktivity dětí: -
vystoupení v Penzionu pro důchodce – 3x ročně
-
kulturní pásmo – vítání občánků – při MěÚ Uh. Hradiště - celoročně
-
účast na Nejmilejším koncertě – regionální kolo i celostátní kolo 34
17.
-
účast na plaveckých závodech
-
účast na volejbalových turnajích
-
účast na atletických závodech
-
účast na výtvarných soutěžích
-
tvorba a publikace literárních příspěvků do časopisu Zámeček
-
sportovní kroužky – fotbal, florbal, stolní tenis, plavání
-
kroužek informatiky
-
při DDM pro menší děti – Šikulka a Žabka
-
při ZUŠ – hra na klávesy, zpěv
-
volejbalový oddíl
-
turistický kroužek
Máš dostatečnou možnost ke sportování?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
dívky chlapci
7 6
0 2
0 1
1 0
bez odpovědi 0 1
celkem
13
2
1
1
1
Tabulka č. 16: Máš dostatečnou možnost ke sportování? Zdroj: vlastní
Otázka č. 17:
6% 6%
6% ano spíše ano
11%
spíše ne 71%
ne bez odpovědi
Graf č. 12: Máš dostatečnou možnost ke sportování? Zdroj: vlastní
35
celkem 8 10 18
82 % dětí je s možnostmi sportování spokojeno, jen 12 % se vyjádřilo záporně. Vzhledem ke skutečnosti, že většina těchto dětí pochází ze sociálně slabých rodin, které neplnily výchovné funkce dostatečně a které by těmto dětem s největší pravděpodobností možnosti sportování neumožnily vůbec, jsou možnosti nabízené DD více než dobré.
18.
Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky)?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
bez odpovědi
celkem
dívky
4
1
2
1
0
8
chlapci
6
2
0
1
1
10
celkem
10
3
2
2
1
18
Tabulka č. 17: Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky)? Zdroj: vlastní
Otázka č. 18:
6% 11%
ano spíše ano
11%
spíše ne
55%
ne
17%
bez odpovědi
Graf č. 13: Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky)? Zdroj: vlastní
S materiálním zabezpečením je spokojeno 72 % dětí. Zajímavostí je, že více nespokojeny jsou dívky (3 z 8) než chlapci, kde je nespokojen jen 1. Vzhledem k povaze dívek (které se rády hezky oblékají, více jim záleží na vizáži) je jejich větší nespokojenost pochopitelná.
36
19.
Co by sis přál po stromeček, k narozeninám? (max. 3 věci)
Chlapci: oblečení 2x, počítač 2x, sportovní potřeby 2x, mobil 2x, hračky 3x, řidičský průkaz 1x, auto 1x, kosmetika 1x, boty (kanady) 1x, živé zvíře 2x (králík, papoušek), bez odpovědi 1x. Dívky: oblečení 5x, žehlička na vlasy 1x, prstýnek 1x, mobil 1x, kredit 1x, hodinky 1x, barva na vlasy 1x, deka s koněm 1x, sluchátka 1x, rovnátka 1x, nic 1x.
20.
Čím by mohla, podle tvého názoru, utrpět nejvíce dobrá pověst domova?
málo finančních prostředků
šikana
odchod dobrých vychovatelů
Špatné vztahy mezi dětmi
nevím, bez odpovědi
celkem*
dívky
2
3
3
1
0
9
chlapci
0
0
6
1
3
10
celkem
2
3
9
2
3
19
Tabulka č. 17: Čím by mohla, podle tvého názoru, utrpět nejvíce dobrá pověst domova? Zdroj: vlastní
*někteří zatrhli více možností
Otázka č. 20:
málo fin. prostředků 16%
11% šikana
16% 11%
odchod dobrých vychovatelů špatné vztahy mezi dětmi
46%
nevím, bez odpovědi
Graf č. 14: Čím by mohla, podle tvého názoru, utrpět nejvíce dobrá pověst domova? Zdroj: vlastní
Skoro polovina dětí (46 %) zvolilo z nabízených možností, že nejhorší by byl pro DD odchod dobrých vychovatelů. Naproti tomu nedostatek finančních prostředků zvolily 37
jen 2 děti (11 %). Toto jasně ukazuje, že se dětem více záleží a jsou pro ně důležitější kvalitní vychovatelé než materiální statky.
21.
Co ti v domově nejvíce chybí?
Chlapci: kamarádi 2x, rodina 4x, hodnější tety 2x, ticho, více volnosti a samostatnosti, pes, nic, bez odpovědi 2x. Dívky: rodina 3x, kamarádka, svoboda, volnost, přítel, vůbec nic, koně, láska opravdových rodičů, kteří by o mě měli zájem. Nejvíce dětem v DD chybí rodina, což je pochopitelné. Starší děti také častěji volily volnost, svobodu a samostatnost. Děti ve věku 10 až 12 let zase postrádají živé zvíře (tohle je typické pro děti uvedeného věku obecně). Ráda bych zde upozornila na možnost využití canisterapie (léčebný kontakt člověka a psa). „Pes už svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu všude tam, kde je jí nedostatek.“ [8] Po vyřešení otázek bezpečnosti a hygieny by toto mohlo být přínosné hlavně u navázání prvního kontaktu s nově příchozím dítětem, nebo dítětem introvertním, které se těžce sbližuje s vychovateli nebo ostatními dětmi. Jistě by byl i přínosem pro zodpovědnější chování dětí (krmení, venčení, čistota).
22.
Zde můžeš napsat jakýkoliv vlastní návrh či připomínku:
V dětském domově se mi moc líbí!! Vymalovat barevně, domácí kino do obýváku. Tento dotazník se mi líbil. Nechte si to pro sebe. Chybí poděkování za čas, který jsem strávila s tímto dotazníkem. Nevyužito, ponecháno prázdné 13x.
38
3.6 Výzkum – vyhodnocení 3.6.1 Porovnání získaných údajů od dětí z dětského domova s dětmi z tzv. běžných rodin Výzkumu se zúčastnilo 68 dětí ze Základní školy, Červená cesta, Kunovice. Jednalo se o žáky 4., 5., 7. a 9. třídy, přesněji 21 dětí ze 4. třídy, 13 dětí z 5. třídy, 15 dětí ze 7. třídy a 18 žáků 9. třídy. Poměr dívek a chlapců byl 1 : 1 (34 : 34).
Na většinu otázek se odpovědi dětí ze základní školy nelišily od odpovědí dětí z dětského domova. Pro zajímavost předkládám porovnání odpovědí u několika vybraných otázek: •
Setkal ses již někde s šikanou? Děti z dětského domova:
5% 19%
38%
nesetkal ve škole v domově
19%
jinde
19%
bez odpovědi
Graf č. 15: Setkal ses již někde s šikanou? Zdroj: vlastní
39
Děti ze základní školy: 1%
1% 4%
nesetkal 31%
ve škole doma
63%
jinde bez odpovědi
Graf č. 16: Setkal ses již někde s šikanou? Zdroj: vlastní
Zde je nejvíce patrný rozdíl v poměru odpovědi „nesetkal“, u dětí z DD 38 %, u dětí ZŠ (základní škola) 63 %. •
Jaký je tvůj názor na kouření?
Děti z dětského domova:
nekouřím, nevadí mi to
17% 38%
nekouřím, vadí mi to kouřím
39% 6%
nevím
Graf č. 17: Jaký je tvůj názor na kouření? Zdroj: vlastní
40
Děti ze základní školy:
7%
nekouřím, nevadí mi to
12% 41%
nekouřím, vadí mi to kouřím
40% nevím
Graf č. 18: Jaký je tvůj názor na kouření? Zdroj: vlastní
U této problematiky je v odpovědích patrný rozdíl u přístupu dětí z dětského domova a u dětí ze ZŠ, 44 % dětí z DD nekouří, 39 % kouří, naproti tomu 81 % dětí ze ZŠ odpovědělo, že nekouří, jen 12 % přiznalo, že kouří. •
Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky)?
Děti z dětského domova:
6% 11%
ano spíše ano
11% 17%
55%
spíše ne ne bez odpovědi
Graf č. 19: Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky)? Zdroj: vlastní
41
Děti ze základní školy: 1%
0%
16%
ano spíše ano spíše ne
83%
ne
Graf č. 20: Jsi spokojený s materiálním zabezpečením (oblečení, vybavení, hračky)? Zdroj: vlastní
Na otázku, zda jsou spokojeni s materiálním zabezpečením, odpovědělo ano 55 % dětí z DD oproti 83 % dětí ze ZŠ. Materiální zabezpečení u dětí z rodin je jistě na vyšší úrovni, než u dětí z DD. •
Co by sis přál po stromeček, k narozeninám? (max. 3 věci)
Odpovědi dětí z DD: Chlapci: oblečení 2x, počítač 2x, sportovní potřeby 2x, mobil 2x, hračky 3x, řidičský průkaz 1x, auto 1x, kosmetika 1x, boty (kanady) 1x, živé zvíře 2x (králík, papoušek), bez odpovědi 1x. Dívky: oblečení 5x, žehlička na vlasy 1x, prstýnek 1x, mobil 1x, kredit 1x, hodinky 1x, barva na vlasy 1x, deka s koněm 1x, sluchátka 1x, rovnátka 1x, nic 1x.
Odpovědi dětí ze ZŠ: Chlapci: elektronika (počítač, mobil, MP3…) 25x, sportovní potřeby 12x, zvíře 3x, hračky 14x, kniha 2x, dovolená, přijetí na SŠ bez zkoušek, řidičský průkaz, peníze, jeden chlapec uvedl: zbrojní průkaz, řidičák na tank a TNT (což považuji za hloupý vtip). Dívky: oblečení 10x, elektronika 24x, sportovní potřeby 6x, zvíře 6x, zájezd 3x, hračky 11x, kosmetika 2x, kytara 2x, kniha 2x, zdravá a šťastná rodina 2x, nové rodiče 1x, nic 1x.
Ze získaných odpovědí je patrna vyšší náročnost dětí z rodin, zajímavé je rozčlenění podle věku. Děti z 1. stupně ZŠ si převážně přály hračky, nálepky, zvíře (pes, 42
kotě, želva, rybičky, tučňák), U dětí z 2. stupně ZŠ převažovaly odpovědi notebook, mobil, MP3, snowboard apod. Nejvyšší podíl mají u dětí ze ZŠ elektronika a sportovní potřeby, u dětí z DD je nejčastějším přáním oblečení.
3.6.2 Hodnocení získaných údajů, aplikace na pyramidu potřeb
1. Nejnižší stupeň fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování) Tohoto stupně dosahuje dětský domov naprosto uspokojivě, bez problémů. Již ve 20. století byly tyto potřeby v zařízeních ústavní výchovy uspokojovány dostatečně. Toto jsou otázky, které se týkají spíše opuštěných dětí v zemích tzv. třetího světa.
2. Druhý stupeň potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému) Děti, které byly týrány či jinak zneužívány, které trpěly hlady a nezájmem „rodičů“ zde nachází stálé prostředí, péči odborných pedagogických pracovníků, kteří jsou školeni na práci s takovými dětmi, v případě potřeby spolupracují s psychology atd.
3. Třetí stupeň potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován) Dětský domov již svou podstatou nepatří mezi nejlepší možnosti, které by mohly uspokojivě naplňovat tuto potřebu dětí, lepší podmínky poskytuje náhradní rodinná péče. V případech, kde tato není možná, je velkým plusem rodinný typ dětského domova, kde se u max. osmičlenné skupinky dětí střídají 2-3 stálí vychovatelé, kteří se v rámci skupin nemění. Přejímají funkci „rodiče“. Dítě ví, kdo je jeho „dospělá osoba“, má jistotu zázemí, pokud to není nezbytné, ponechávají se děti v dětském domově v blízkosti původního bydliště, aby mohlo případně navštěvovat příbuzné. 4. Čtvrtý stupeň potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen) Tady bych ráda uvedla konkrétní úspěchy dětí tohoto dětského domova v roce 2008: Nadační fond Plaváček v rámci projektu „Vítr do plachet“ (sportovní oblast) vybral talentované děti, které bude sponzorovat (1 dívka plavání, 1 chlapec stolní tenis, 1 dívka gymnastika), postup děvčat s vystoupením clogging do celostátního kola Nejmilejšího koncertu a do projektu “Talent dětských domovů“, jeden chlapec se stal krajským 43
přeborníkem ve stolním tenise, 1 dívka sponzorována pro svůj výrazný talent soukromým sponzorem - výuka zpěvu při ZUŠ v Uh. Hradišti, další 2 dívky jsou sponzorovány nadací – „Klub přátel dětí dětských domovů“ – oblast pěvecká a jiné. [5] Tohle všechno hovoří samo za sebe. Nabízí se otázka: Mohli by tyto děti dosáhnout těchto úspěchů, kdyby byly ponechány v původních rodinách?
5. Pátý stupeň potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje) Tento stupeň souvisí s předcházejícím a vzájemně se propojují. I zde odvádí dětský domov rodinného typu dobrou práci a výsledky jsou patrny (viz výše). 6. Poslední, nejvyšší stupeň potřeby estetické (potřeba vytvořit harmonii, řád a krásu) Dětský domov funguje na základě dodržování určitých řádů (vnitřní řád…), horší je to již s tvorbou harmonie a krásy. Je zapotřebí pracovat na snížení rizik psychické deprivace, řád dětského domova některým dětem vyhovuje více, jiným méně (každé dítě je osobnost, liší se povahou, názory, pochází z jiného prostředí a jinak se přizpůsobuje…).
3.6.3 Hodnocení získaných údajů, aplikace na základní potřeby podle Matějčka
1. Potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů 2. Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech. Pro obě výše uvedené potřeby se v dětském domově řídí ročním plánem činností, měsíčním a týdenním plánem, navíc je vypracováván osobní plán pro každé dítě uzpůsobený jeho věku, mentálním a fyzických možnostem a potřebám. 3. Potřeba prvotních citových a sociálních vztahů, tj. vztahů k osobám prvotních vychovatelů. Zde si dovolím vyjádřit názor, že je u nás nedostatečná výchova k rodičovství. Každý, kdo chce jezdit autem, musí absolvovat kurz a složit zkoušku. Dítě může mít každý, kdo je toho fyzicky schopen, bez jakékoliv přípravy. Prostě přivede dítě na svět a je mu ponecháno v péči. Nikdo nezkoumá, zda je schopen se o dítě postarat (mimo rodiče mentálně postižené), zda je na rodičovství dostatečně připraven citově, materiálně atd. Většinou naštěstí zafunguje „rodičovský pud“. 44
Bohužel jsou i případy, kdy
nezafunguje. Pak se dají jen napravovat škody, pokud je tohle ovšem odhaleno včas. Někdy jsou týráním způsobeny tak hluboké rány na dětské duši, že následky si dítě nese celý život. Nemluvě o případech končících smrtí dítěte. Dětský domov Uherské Hradiště je pro děti od tří let, někdy přijdou i starší. V této oblasti je dětský domov a instituce náhradní péče represivní složkou, měli by se podporovat spíše preventivní programy, osvěta veřejnosti, školení pedagogů na odhalování příznaků týrání apod. 4. Potřeba identity, tj. potřeba společenského uplatnění a společenské hodnoty. Uvědomění si vlastní identity dětí z dětských domovů záleží hodně na jejich životních zkušenostech, prostředí, z kterého přicházejí do dětských domovů, jejich povaze apod. 5. Potřeba otevřené budoucnosti. „Její uspokojení dává životu časové rozpětí, což přeloženo do psychologické řeči znamená rozpětí mezi otevřeností osudu, mezi nadějí a beznadějí, mezi životním rozletem a zoufalstvím.“ [7, s. 37-38] S rozvojem demokracie u nás došlo k přehodnocení dosavadních postojů k dětem z dětských domovů, kdy si odchovanci dětských domovů s sebou nesly celý život „cejch dítěte z děcáku“. V současnosti je patrný posun k příznivějšímu, demokratičtějšímu přístupu k dětem z dětských domovů, stejně jako k lidem jiné národnosti, barvy kůže, vyznání, kultur apod. Jejich budoucnost se otevírá, nabízí se jim stále širší možnosti (díky startovacím bytům, podpůrným programům, podporám nadací).
45
Závěr Na základně získaných údajů si troufám konstatovat, že základní fyzické potřeby dětí umístěných do Dětského domova Uherské Hradiště jsou uspokojovány na dostatečné úrovni, mají dostatek potravy, ošacení, vhodné ubytování atd. V této oblasti je materiální zajištění dětí z dětských domovů dostatečné nejen v tomto konkrétním dětském domově, ale i ostatních zařízeních ústavní péče v České republice, stejně jako v ostatních tzv. vyspělých zemích. V tzv. zaostalých zemích (např. Etiopie, Indie), které se potýkají s nedostatkem veřejných financí, je většina zařízení pro opuštěné a handicapované děti závislá na podpoře mezinárodních dobročinných fondů a nadací (např. Unicef, Červený kříž a další). Tady je situace nepoměrně horší.
Uspokojování psychických potřeb dětí umístěných do Dětského domova Uherské Hradiště je taktéž na odpovídající úrovni, pokud to samotná podstata fungování dětského domova dovoluje. Dětský domov bude stále jen dětským domovem a stoprocentně funkční rodinné prostředí nenahradí.
Ze získaných údajů můžeme vyvodit, že dětem umístěným do dětských domovů, kterých je v současnosti v České republice asi 7.800, nejvíce chybí vlastní rodina. Z tohoto pohledu by se mělo pracovat na širším využívání a podpoře pěstounské péče. Počet adopcí (ročně je u nás adoptováno cca. 600 dětí) vzhledem k nízkému počtu právně volných dětí vhodných k adopci a požadavkům adoptivních rodičů na dítě (zdravé, věk 0 – 3 roky, etnický původ) se zřejmě v nejbližší době dramaticky nenavýší. Zájemců ochotných adoptovat dítě s handicapem (mentálním či tělesným postižením), romského původu či starších dětí je málo. U pěstounské péče tahle možnost (vzhledem k zajištění hmotného zabezpečení dítěte státem) existuje, jen je zapotřebí pracovat na změnách myšlení veřejnosti a jejich postojům k pěstounství. Stále je v povaze českého člověka možno nalézt touhu po vlastnění (když už věnovat čas, lásku i peníze dítěti, ať je tedy naše se vším všudy a to i po právní stránce). Pěstounství jako takové je založeno na péči o právně „cizí“ dítě, k němuž rodičovská práva nadále zůstávají biologickým rodičům (pokud nejsou soudně těchto práv zbaveni).
46
Dokud budou děti, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině ani nejsou právně volné či vhodné k adopci a nenajde se pro ně ani vhodný pěstoun, bude zapotřebí ústavů náhradní výchovné péče. Můžeme se jen snažit, aby pobyt v těchto zařízeních co nejlépe podporoval správný vývoj dětí, umožnil jim rozvíjet se a vyrůstat v sebevědomé, vyrovnané lidi správně sociálně adaptované, s vhodným hodnotovým žebříčkem. Jak pravil Vojtěch Franc: „Děti ty zasluhují pečlivé pozornosti, any samy brániti se nedovedou. Hleďme z nich odchovati sobě zdravé, duševně i tělesně vyvinuté, vzdělané občany a nebude nám třeba starati se později o trestance a mrzáky.“ [9, s. 25]
47
Abstrakt
Práce se zabývá výzkumem spokojenosti dětí umístěných do dětského domova, zkoumá, jak jsou spokojeny s kvalitou poskytované péče i s kvantitou poskytovaných prostředků. Teoretická část přibližuje náhradní péči o opuštěné a osiřelé děti, historický vývoj péče o tyto děti ve světě i na našem území. Dále poskytuje přehled základních pojmů a charakteristik, rozdělení do různých typů zařízení náhradní péče. Praktická část se zabývá samotným výzkumem, seznamuje s výzkumným prostředím, skupinou, cíly a metodami, otázkami a odpověďmi na ně. Vzhledem k charakteristice zařízení (dětský domov) poskytuje uvedený Dětský domov v Uherském Hradišti dětem kvalitní komplexní služby i řadu možností, jak trávit plnohodnotně volný čas. Dětský domov rodinného typu se snaží připravit děti co nejlépe pro jejich další samostatný život jak po stránce profesní, tak i po stránce osobní. Úspěch záleží především na kvalitě lidí, kteří v nich pracují. Dělají – li svou práci s láskou, jsou oni i děti spokojení.
48
Abstract The thesis deals with a research of satisfaction of children placed into a children’s home, it examines how they are satisfied with quality of provided care, as well as with quantity of provided resources. The theoretical part describes substitute care of abandoned and orphaned children, a historical development of care about these children in the world and in our country. Further it provides a summary of basic terms and characteristic, partition into different types of facilities of substitute care. The practical part deals with the research itself, it introduces a research environment, group, goals and methods, questions and answers to them. With regard to the characteristic of the facility (children’s home) – mentioned Children’s home in Uherske Hradiste provides quality and complex service for children, with many possibilities how to spend free time adequately. The children’s home of family type tries to do the best to prepare children for their further independent life as regards their future profession as well as personal life. The success depends on the quality of people that work at children homes. If they do their job with love, they are and also children satisfied.
49
POUŽITÁ LITERATURA
[1]
DICKENS, CH. Oliver Twist. Praha : Mladá fronta, 1974. s. 17-19, ISBN 23-005-74
[2]
SECKÝ, R. Dobročinné spolky a ústavy v královském hlavním městě Praze a předměstích, díl I. Péče o děti osiřelé, opuštěné, zanedbané a zmrzačené, Praha : vydavatelství Pelcl, 1905. s. 1 – 46, dostupné také z WWW:
.
[3]
MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí, 2. vydání, Praha : Portál, 1999. 143 s., ISBN 80-7178-320-X.
[4]
Dětský domov Uherské Hradiště, [on line], [cit. 2009-11-23]. Dostupné z WWW:
[5]
Výroční zpráva o činnosti Dětského domova v Uherském Hradišti, [on line], [cit. 2009-11-23]. Dostupná z WWW:
zprava-2008>. [6]
Abraham Herold Maslow, [on line], [cit. 2009-11-23]. Dostupné z WWW: .
[7]
MATĚJČEK, Z., Co děti nejvíc potřebují, Praha : nakladatelství Portál, 2003. 3. vydání, 108 s., ISBN 80-7178-853-8.
[8]
Canisterapie aneb terapie za pomoci psů, [on line], [cit. 2009-11-29]. Dostupné z WWW:
[9]
.
MATĚJČEK, Z., Náhradní rodinná péče, Praha : nakladatelství Portál, 1999. 184 s., 1. vydání, ISBN 80-7178-304-8.
[10] MATĚJČEK, Z., O rodině vlastní, nevlastní a náhradní, 1. vydání, Praha : nakladatelství Portál, 1994. 98n s., ISBN 80-85282-83-6. [11] MATOUŠEK, O. Ústavní péče, 2. vydání, Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 159 s., ISBN 80-85850-76-1. [12] MUHLPACHR, P. Vývoj ústavní péče, 1. vydání, Vydavatel Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2001. 49 s., ISBN 80-210-2512-3. [13] Česko. Zákon č. 94/1963 Sb. ze dne 4. prosince 1963 o rodině ve znění pozdějších předpisů (zákon o rodině). In Sbírka zákonů Československé socialistické republiky. 1963, částka 53, s. 0339-0365. [14] Česko. Zákon č. 109/2002 Sb. ze dne 5. února 2002 o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve 50
školských zařízeních a o změně dalších zákonů (o výkonu ústavní výchovy). In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 48, s 2978-2992.
51
