Evropský polytechnický institut, s.r.o.
ZÁVĚREČNÝ PROJEKT
2010
Ing. ALICE JAVOŘÍKOVÁ
Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: CŢV k získání odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ - SOUBOR PÍSEMNÝCH PŘÍPRAV PRO UČITELE A PRACOVNÍ SEŠIT PRO ŢÁKY
(Závěrečný projekt)
Autor: Ing. Alice Javoříková Vedoucí práce: Ing. Hana Vlachová
Kunovice, prosinec 2010
1.
soukromá vysoká škola na Moravě
Evropský polytechnický institut, s.r.o. Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Jméno a příjmení: Studijní program:
Ing. Alice JAVOŘÍKOVÁ Kurz celoţivotního vzdělávání pro získání pedagogické způsobilosti
Téma práce: Ochrana člověka za mimořádných událostí – soubor písemných příprav pro učitele a pracovní sešit pro ţáky Cíl závěrečné práce: Cílem závěrečné práce je podat ucelený soubor příprav pro učitele týkající se problematiky ochrany obyvatelstva a zároveň vytvoření pracovního sešitu pro ţáky jako zpětné vazby pro učitele. Závěrečná práce má sjednocovat roztříštěnost tématiky z více předmětů a vytvořený pracovní sešit bude pouţíván jako podklad pro ţáky (má shrnout důleţité informace, poskytnout náměty k samostatné práci atd.) a bude slouţit jako podklad pro zpětnou vazbu učiteli (testové otázky atd.). Práce bude vyuţívána Střední školou hotelovou a sluţeb v Kroměříţi, je však vyuţitelná i pro jiné typy středních škol. V práci budou řešeny následující dílčí cíle: ochrana obyvatelstva, ţivelní pohromy, havárie s únikem nebezpečných látek, radiační havárie, první pomoc. Výše uvedené dílčí cíle budou rozděleny tak, aby obsahově korespondovaly s rozdělením pracovního sešitu. Závěrečná práce bude podrobena kontrole na plagiátorství, jejíţ výsledek bude předloţen zkušební komisi pro státní závěrečné zkoušky. Práce bude obhájena před zadavatelem a jeho hodnocení bude její součástí.
Osnova: Úvod 1. Teoretická východiska 2. Písemné přípravy 2.1 Ochrana obyvatelstva 2.2 Ţivelní pohromy 2.3 Havárie s únikem nebezpečných látek 2.4 Radiační havárie 2.5 První pomoc 3. Pracovní sešit 3.1 Ochrana obyvatelstva 3.2 Ţivelní pohromy 3.3 Havárie s únikem nebezpečných látek 3.4 Radiační havárie 3.5 První pomoc 3.6 Správné odpovědi Závěr Podle zákona č. 111/1998 Sb., § 47b, odst. 3 platí, ţe odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. Vedoucí závěrečné práce: Datum zadání závěrečné práce: Antonín Malach doc. Ing., CSc. tutor závěrečné práce
Ing. Hana Vlachová Kunovice, 29. září 2010 Oldřich Kratochvíl Ing., h. prof., Dr.h.c., Ph.D., MBA rektor
Prohlašuji,
ţe
jsem
závěrečný
projekt
vypracovala
samostatně
pod
vedením
Ing. Hany Vlachové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
Kunovice, prosinec 2010
Obsah
ÚVOD .........................................................................................................................................................6 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ......................................................................................................7
2
PÍSEMNÉ PŘÍPRAVY .....................................................................................................................9 2.1
2.1.1
Základní pojmy.................................................................................................................... 10
2.1.2
Když zazní siréna ................................................................................................................ 14
2.1.3
Integrovaný záchranný systém a jeho úloha ve společnosti ................................................... 19
2.1.4
Terorismus .......................................................................................................................... 26
2.2
3
OCHRANA OBYVATELSTVA ............................................................................................................ 10
ŢIVELNÍ POHROMY ........................................................................................................................ 31
2.2.1
Katastrofy způsobené atmosférickými změnami .................................................................... 31
2.2.2
Katastrofy způsobené geologickými změnami a jinými vlivy.................................................. 37
2.3
HAVÁRIE S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK ................................................................................... 41
2.4
RADIAČNÍ HAVÁRIE ....................................................................................................................... 46
2.5
PRVNÍ POMOC ............................................................................................................................... 50
PRACOVNÍ SEŠIT ......................................................................................................................... 55 3.1
OCHRANA OBYVATELSTVA ............................................................................................................ 55
3.2
ŢIVELNÍ POHROMY ........................................................................................................................ 60
3.3
HAVÁRIE S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK ................................................................................... 63
3.4
RADIAČNÍ HAVÁRIE ....................................................................................................................... 65
3.5
PRVNÍ POMOC ............................................................................................................................... 68
3.6
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI ...................................................................................................................... 70
ZÁVĚR..................................................................................................................................................... 74 HODNOCENÍ ZADAVATELE ............................................ CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. ABSTRAKT ............................................................................................................................................. 77 ABSTRACT ............................................................................................................................................. 78 LITERATURA......................................................................................................................................... 79 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................................. 83 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................................................. 83 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 84
ÚVOD V současnosti se stále častěji setkáváme ve svém běţném ţivotě s událostmi mimořádného charakteru, jako jsou ţivelní pohromy, provozní havárie či dopravní nehody s únikem nebezpečných látek a ani hrozbu úniku radioaktivity nebo teroristického útoku nemůţeme brát na lehkou váhu. Z těchto důvodů je potřeba, aby byli občané jiţ od mládí vedeni k tomu, jak se při vzniku takovýchto událostí chovat, chránit sebe, své zdraví i majetek, jak se zapojit do záchranných a likvidačních prací, jak komunikovat s příslušnými zainteresovanými sloţkami, ať uţ se jedná o Integrovaný záchranný systém nebo orgány obcí. Kde jinde by pak měly být poloţeny základy těchto vědomostí neţ na školách. Cílem práce je poskytnout materiál na toto téma jednak učitelům, kteří se problematice Ochrany člověka za mimořádných událostí věnují v rámci svých předmětů, jednak by měla slouţit i ţákům. Z tohoto důvodu je rozdělena na část pro učitele, která obsahuje písemné přípravy rozdělené do dílčích témat – 1 Ochrana obyvatelstva, 2 – Ţivelní pohromy, 3 – Havárie s únikem nebezpečných látek, 4 – Radiační havárie, 5 – První pomoc – a část pro ţáky, která má podobu pracovního sešitu. S ohledem na rozsáhlost dané problematiky, která je obsahem celého vysokoškolského studia na Univerzitě obrany v Brně v rámci studijního modulu Ochrana obyvatelstva, byly pro potřeby ţáků-občanů vybrány pouze pro běţný praktický ţivot nejrelevantnější informace a poznatky.
6
1
Teoretická východiska
Pedagog by se měl na kaţdou vyučovací jednotku připravit. Moţností, jak můţe taková příprava vypadat, je mnoho. Jednou z nich je formou písemnou. Výhodami písemné přípravy jsou: Shrnutí potřebných informací z více zdrojů do jednoho dokumentu. Přehlednost rozvrţení hodiny do jednotlivých fází. Opora paměti při výkladu. Moţnost zpětné vazby o tom, jaké informace byly ţákům podány, drţí-li se pedagog přípravy. Lze operativně zapisovat poznámky z hodiny, podněty ze strany ţáků atd. a vyuţít je v dalších hodinách. Písemná forma přípravy by měla mít předem danou strukturu. V základu by bylo vhodné, aby obsahovala minimálně informace o tématu, cílech vyučovací jednotky, výklad, otázky pro ţáky a zdroje, z nichţ lze čerpat další informace. Pro tuto závěrečnou práci byla struktura písemné přípravy na kaţdé z témat koncipována tak, aby obsahovala následující body: Cíl hodiny a dodrţování pedagogických zásad při jeho dosahování. Doporučená literatura pro učitele i ţáky. Materiální zabezpečení učitele i ţáků, organizační a metodické pokyny. Otázky, na které se zaměří opakování. Pojmová mapa – viz Příloha. Samotný výklad. Zhodnocení průběhu hodiny a případné poznámky a vyvození závěrů pro další hodinu, které si učitel zapíše do písemné přípravy po skončení příslušné hodiny nebo vyučovacího bloku. Tento koncept písemné přípravy není dogmatem, a proto není nutné, aby kaţdá příprava obsahovala všechny výše uvedené body, nebo dodrţovala jejich přesné pořadí. Pracovní sešit pro ţáky je vytvořen tak, aby v několika bodech shrnul ţákům stěţejní informace, týkající se daného bloku a dále, aby poskytl moţnost ţákům s těmito 7
informacemi pracovat, pokud moţno pro ţáky „stravitelnou“ formou (testy, srovnávání, vybírání moţností atd.). Pracovní sešit by měl slouţit i učitelům jako zpětná vazba k jejich výkladu, jejíţ pomocí si ověří znalosti ţáků.
8
2
Písemné přípravy
Tato kapitola obsahuje písemné přípravy pro učitele, které jsou rozděleny do pěti bloků – ochrana obyvatelstva, ţivelní pohromy, havárie s únikem nebezpečných látek, radiační havárie a první pomoc. V bloku Ochrana obyvatelstva jsou ţáci seznámeni s obecnými definicemi pojmů, které se této oblasti týkají a které vymezuje zákon, stejně tak jako s úkoly ochrany obyvatelstva, sloţkami Integrovaného záchranného systému, obsahem záchranných a likvidačních prací, systémem varování a vyrozumění, terorismem atd. Další blok Ţivelní pohromy seznámí ţáky s jednotlivými pohromami způsobenými přírodními ţivly, jejich vznikem, stupnicemi pro jejich hodnocení atd. Bloky Havárie s únikem nebezpečných látek a radiační havárie, jak uţ jejich název napovídá, pojednávají o provozních haváriích, ale také dopravních nehodách s únikem těchto nebezpečných a radioaktivních látkách, dále se v nich zmiňují některé základní nebezpečné látky včetně jejich vlastností a způsobu ochrany. Poslední blok První pomoc se zabývá první pomocí obecně, nejen poskytováním pomoci při některé z mimořádných událostí. V rámci doplnění informací a názornosti je vhodné, aby se učitelé mohli s ţáky účastnit exkurzí, které by například ukázaly činnost sloţek Integrovaného záchranného systému nebo seznámily ţáky s dokumentací krizového plánování alespoň na úrovni obce. Zkušební systém pro ověření znalostí bude nastaven tak, aby ţák nebyl stresován známkou, ale s ohledem na důleţitost tématu pro běţný praktický ţivot, aby se dané problematice věnoval, tj. dílčí testy pouze s bodovým ohodnocením a následným vyhodnocením pořadí ţáků. V celém bloku příprav se pracuje s krizovou legislativou v platném znění, se kterou by měli být ţáci taktéţ seznámeni, nejlépe v průběhu úvodní hodiny. 9
2.1
Ochrana obyvatelstva
V této kapitole budou v rámci příprav vymezeny základní pojmy týkající se problematiky ochrany obyvatelstva, úkoly, osvětlena podstata a fungování Integrovaného záchranného systému a další obecné informace. Základní pojmy
2.1.1 Cíl:
Cílem tematického bloku je seznámit ţáky se základními pojmy, se kterými se
budou v následujících hodinách setkávat. Osvojení systému pojmosloví je základním předpokladem pro správné pochopení problematiky. Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – s ohledem na to, ţe učivo je pro ţáky víceméně zatím neznámé, jsou pouze poloţeny základy pro tuto zásadu a bude se na ní pracovat v průběhu dalších hodin. Zásada aktivnosti – aktivní účast při výuce, pokud mají ţáci jiţ nějaké povědomí o probíraném tématu, zapojují se do diskuzí, mají-li dotazy, aktivně se hlásí a o téma se zajímají. Zásada názornosti – moţnost nechat ţáky nahlédnout do právních předpisů, aplikovat vysvětlování pojmů na praktických příkladech. Zásada návaznosti – vychází se z jiţ získaných znalostí, pokud takové u ţáků jsou. Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství a obtíţnost informací. Zásada emocionálnosti – podporovat a chválit ţáky, aby si byli vědomi vlastních úspěchů a vlastní ceny → příjemná atmosféra, motivace k ještě lepším výkonům. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní, emociální a pracovní stránky. Zásada leadershipu – ukázat moţnou cestu a vyuţití potenciálu u ţáků, kteří by měli předpoklad pro tuto oblast a nejsou si toho zatím vědomi. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – jakékoli náznaky násilí či šikany (zejména posmívání se méně nadaným spoluţákům) tlumit hned v zárodku, během výuky dodrţovat zásady Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). Doporučená literatura: Zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (tzv. krizový zákon). 10
Zákon 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Další předpisy s definicemi pojmů ke krizovému řízení. Materiální zabezpečení učitele: uvedené právní předpisy, písemná příprava Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit Organizační a metodické pokyny: Výuka bude probíhat ve třídě. Otázky k opakování: Vysvětlete následující pojmy: mimořádná událost, krizová situace, krizový stav, varování a vyrozumění. Jaké jsou úkoly ochrany obyvatelstva? Jaké máme krizové stavy? Jaký je rozdíl mezi Bezpečnostní radou a Krizovým štábem? Pojmová mapa: viz Příloha č. 1 Výklad: Ochrana člověka za mimořádných událostí, resp. ochrana obyvatelstva obecně je velmi důleţitou oblastí běţného ţivota občanů a jako taková je samozřejmě právně ošetřena. Základními právními předpisy, které se tímto tématem zabývají a které můţeme obecně označit jako „balík krizových zákonů“, jsou: Zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (tzv. krizový zákon). Zákon 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Dále je do krizové legislativy moţné zahrnout: Zákon 1/1993 Sb., Ústava České republiky. „Balík“ vojenských zákonů. Další speciální zákony (o vodách, prevence závaţných havárií atd.) a vyhlášky. Všechny uvedené právní předpisy samozřejmě v platném znění. 11
Vymezení nejzákladnějších pojmů podle zákonů: Ochrana obyvatelstva je plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. [1, § 2e] Krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. [2, § 2a] Krizová situace je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizové stavy“). [2, § 2b] Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. [1, § 2b], Záchranné práce jsou činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. [1, § 2c] Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. [1, § 2d] Integrovaný záchranný systém (dále jen IZS) je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. [1, § 2a] Další informace k IZS budou uvedeny v samostatné kapitole. Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů. [3, § 2a] Varování je souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné upozornění na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku. [4, s. 3] 12
Vyrozumění je souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním nebo krizovým plánem. [4, s. 3] Jednotný systém varování a vyrozumění (dále jen JSVV) je souhrn organizačních vazeb a technických zařízení zřizovaných a provozovaných Ministerstvem vnitra, je tvořen vyrozumívacími centry, přenosovými komunikačními sítěmi, koncovými prvky varování, vyrozumění a zařízeními pro tísňové informování obyvatelstva. [4, s. 3] Bezpečnostní rada obce a bezpečnostní rada kraje jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace [2, § 24 odst. 1], jejími předsedy jsou starosta a hejtman. [2, § 24 odst. 2] Krizový štáb obce (kraje) je pracovní orgán k řešení krizových situací. [2, § 21 odst. 2 b)] Krizové plánování je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací. [5] Havarijní plánování je soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými k plánování opatření k provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. integrovaný záchranný systém) s cílem analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území, minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty, stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků. [5] Havarijní plán objektový např. vnitřní havarijní plány (součást plánu krizové připravenosti určených právnických a podnikajících fyzických osob), havarijní plány vodního hospodářství a ochrany vod před závadnými látkami, havarijní plány ochrany ovzduší pro 13
případy poruch a nehod u technických zařízení, havarijní plány k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru a územní. [5] Havarijní plán územní je havarijní plán kraje (příloha krizového plánu kraje), vnější havarijní plány. [5] Vnitřní havarijní plán je nástrojem pro zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. [5] Vnější havarijní plán se zpracovává pro území zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot. [5] Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
Kdyţ zazní siréna
2.1.2 Cíl:
Seznámit ţáky s fungováním systému varování a vyrozumění, upozornit na
jednotlivé druhy varovných signálů a vysvětlit, co se má dělat, kdyţ některý z těchto signálů zazní. Představit obsah evakuačního zavazadla a krátce pohovořit o tom, co dělat, je-li nařízena evakuace. Diskutovat s ţáky, zda zaţili povodně, jak při nich postupovali, podělit se o záţitky z této mimořádné události. Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – opakovat a prohlubovat znalosti z úvodní hodiny. Zásada aktivnosti – aktivní účast při výuce, pokud mají ţáci jiţ nějaké povědomí o probíraném tématu, zapojují se do diskuzí, mají-li dotazy, aktivně se hlásí a o téma se zajímají, toto téma je z běţného ţivota poměrně známé, proto je moţné do diskuze zapojit celou třídu. Zásada názornosti – moţnost nechat ţáky připravit evakuační zavazadlo. Zásada návaznosti – vychází se z jiţ získaných znalostí o obecných pojmech z předcházející hodiny. Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství a obtíţnost informací. 14
Zásada emocionálnosti – podporovat a chválit ţáky, aby si byli vědomi vlastních úspěchů a vlastní ceny → příjemná atmosféra, motivace k ještě lepším výkonům. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní, emociální a pracovní stránky. Zásada leadershipu – ukázat moţnou cestu a vyuţití potenciálu u ţáků, kteří by měli předpoklad pro tuto oblast a nejsou si toho zatím vědomi. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – jakékoli náznaky násilí či šikany (zejména posmívání se méně nadaným spoluţákům) tlumit hned v zárodku, během výuky dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Příručky s pokyny pro ochranu obyvatelstva, které vydávají jednotlivá krajská střediska Hasičského záchranného sboru (dále jen HZS), nebo příručky a pokyny vydané přímo Ministerstvem vnitra-Generálním ředitelstvím HZS ČR, které bývají dostupné i na Internetu. Materiální zabezpečení učitele: uvedené příručky, písemná příprava Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit, zavazadlo, pomůcky simulující předměty v evakuačním zavazadle (např. obaly od potravin, kartičky) Organizační a metodické pokyny: Výuka bude probíhat ve třídě. Otázky k opakování: Jaké máme druhy sirén? Jaké máme druhy signálů? Co dělat, kdyţ zazní siréna? Jaké jsou pokyny pro opuštění bytu? Co má být v evakuačním zavazadle? Co dělat po povodních při návratu domů? Pojmová mapa: viz Příloha č. 2
15
Výklad: V minulé hodině byly vysvětleny základní pojmy týkající se varování a vyrozumění (vhodné s ţáky zopakovat). Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV) má v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí nezastupitelný význam. V případě, ţe dojde ke vzniku mimořádné události či ve větším rozsahu dokonce krizové situace, je nezbytné varovat obyvatelstvo, aby mohlo být zamezeno ztrátám na ţivotech, zdraví či majetku osob nebo alespoň sníţeno mnoţství těchto ztrát. Princip fungování JSVV je přibliţně následující: na počátku stojí vyrozumívací centra, která zabezpečují varování, vyrozumění a předání tísňových informací tj. informací o charakteru ohroţení a prováděních opatření k eliminaci následků, tísňovým informacím vţdy předchází varovný signál, signál i s informací se k obyvatelstvu dostanou prostřednictvím koncových prvků varování, coţ jsou sirény. Rozlišujeme dva typy sirén – rotační, které jsou schopny reprodukovat pouze varovný signál, a elektronické, které jsou kromě varovného signálu schopny reprodukovat buď předem nahrané verbální informace, nebo umoţňují přímý vstup a hlášení v reálném čase za pomoci mikrofonu. Dále můţeme mluvit o koncových prvcích vyrozumění, coţ jsou například mobilní telefony nebo pagery, které zabezpečují předání informací dotčeným osobám např. členům krizových štábů. [4] Abychom rozlišili, před jakým druhem nebezpečí nás sirény varují, je potřeba bezpečně znát jednotlivé druhy varovných signálů. V současné době jsou v platnosti pouze tři signály: všeobecná výstraha (po které by mělo následovat verbální upřesnění), zkouška sirén, poţární poplach.
obr 1: Grafické znázornění průběhu varovných signálů pro elektronické sirény Zdroj: [4]
16
Signál VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA je jediný platný varovný signál pro varování obyvatelstva (od 1. listopadu 2001). Poznáme ho podle kolísavého tónu, který zní po dobu 140 sekund. Kolísavý tón je vytvořen tak, ţe je motor sirény na dobu 4 sekund zapínán a na dobu 3 sekund vypínán. [8, s. 11-27] ZKUŠEBNÍ TÓN je trvalý tón o délce 140 sekund určený pro přezkušování JSVV. [8, s. 11-27] To se provádí kaţdou první středu v měsíci ve 12.00 hodin. [9, čl. 1] Signál POŢÁRNÍ POPLACH je určen pro svolání hasičů. Signál je charakterizován přerušovaným tónem po dobu 60 sekund (simuluje volání HO-ŘÍ). [8, s. 11-27] V momentě, kdy zazní siréna a nejedná se o zkoušku provozuschopnosti, by měl občan pečlivě poslouchat doplňující verbální informaci a následovat uvedených pokynů z hlášení. V případě, ţe zjevně nejde o povodně nebo zemětřesení: OKAMŢITĚ SE UKRYJTE v nejbliţší budově ať uţ jí je závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům. V případě, ţe jedete autem a uslyšíte varovný signál, zaparkujte jej a vyhledejte ukrytí v nejbliţší budově. Pokud se jedná o radiační havárii, ukryjte se nejlépe ve sklepních prostorách, pokud moţno na straně odvrácené od jaderného zařízení. ZAVŘETE DVEŘE A OKNA v budově, ve které se nacházíte, zavřete dveře a okna, vypněte ventilaci. Siréna můţe signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů. Uzavřením prostoru sníţíte pravděpodobnost zamoření. V případě úniku nebezpečných chemických látek a radiační havárie si připravte prostředky improvizované ochrany osob. U radiační havárie pouţijte jodové přípravky (tablety) a prostředky individuální ochrany aţ na základě veřejné výzvy. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI. Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dál, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků. Nejde-li elektřina, pouţijte přenosné rádio na baterie. Tyto informace jsou sdělovány i obecním rozhlasem, popř. elektronickými sirénami. BUDE-LI NAŘÍZENA EVAKUACE, je nutné dodrţovat zásady pro opuštění bytu, domu (uhasit otevřený oheň v topidlech, vypnout elektrické spotřebiče – mimo ledniček a mrazniček, uzavřít přívod vody a plynu, ověřit, zda i sousedé vědí, ţe mají opustit byt, dětem vloţit do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou, kočky 17
a psy je moţné si vzít s sebou, ostatní domácí zvířata, včetně exotických zvířat, ponechat doma a dobře je předzásobit vodou a potravou, vzít si evakuační zavazadlo, uzamknout byt) a včas se dostavit na určené místo. K evakuaci je moţné pouţít
i vlastních vozidel, je však potřeba dodrţovat pokyny orgánů
zabezpečujících evakuaci. [10] Pokud se jedná o povodeň: Informujte se na obecním úřadě o místech a postupech v případě evakuace při povodňovém ohroţení. Připravte si stavební materiál (pytle s pískem, těsnicí fólie, těsnicí desky atd.) na utěsnění nízko poloţených dveří, oken a ucpávky kanalizace a odtoku z WC. Připravte si léky, dokumenty (průkazy totoţnosti, zdravotní průkazy, pojistné smlouvy atp.), vhodné ošacení, potraviny a pitnou vodu na 2-3 dny. Máte-li auto, připravte jej k okamţitému pouţití při evakuaci, v případě, ţe jej nebudete pouţívat k evakuaci, odvezte jej na vyvýšené místo. Připravte si evakuační zavazadlo, je-li to moţné, přestěhujte cenné věci a nebezpečné látky do vyšších pater, upevněte předměty, které by mohla odnést voda, a připravte se na evakuaci zvířat. Při povodni opusťte ohroţený prostor na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů. V případě evakuace dodrţujte zásady pro opuštění bytu (domu), které jsou stejné jako u ostatních ohroţení. Není-li dostatek času, ihned se přesuňte na určené místo, které nebude zatopeno vodou. [10] V obou případech postupu při mimořádné události bylo zmiňováno evakuační zavazadlo. To se připravuje pro případ opuštění bytu, domu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. K tomuto účelu dobře poslouţí např. batoh, cestovní taška nebo kufr, které označíme svým jménem a adresou. Základním obsahem evakuačního zavazadlo jsou zejména: Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu. Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor. Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti. 18
Přenosné rádio s rezervními bateriemi. Toaletní a hygienické potřeby. Léky. Svítilna. Náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnka. Spací pytel nebo přikrývka. Kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti. [10] Po návratu domů po povodních je potřeba dodrţovat určitá pravidla. Je zapotřebí nechat si zkontrolovat stav obydlí (statiku budovy, rozvody energií a kanalizaci), zlikvidovat vodou kontaminované potraviny, plodiny a uhynulá zvířata a dodrţovat základní hygienická pravidla, řádně si nechat ošetřit kaţdé otevřené zranění, při obnově zdrojů pitné vody je potřeba se řídit pokyny odborníků a nepít vodu z místních zdrojů, dokud nebude prověřena její kvalita. Kvůli náhradě škod kontaktujte příslušné pojišťovny (nahlaste pojistnou událost, vyhotovte soupis škod, zdokumentujte je fotografiemi, znaleckými posudky, účty, svědectvími). Je-li to moţné, aktivně se zapojte při likvidaci následků povodní, jednejte s rozvahou, pomáhejte sousedům, dětem, starým a nemocným lidem. Spolupracujte s úřady, dodrţujte pokyny územně příslušných správních úřadů, na obecním úřadě se informujte o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyţádejte finanční, materiální, psychologickou nebo sociální pomoc. [11] Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
2.1.3 Cíl:
Integrovaný záchranný systém a jeho úloha ve společnosti Cílem tematického bloku je seznámit ţáky s podstatou IZS, jeho sloţkami a jejich
působností, dále pak s působností a pravomocemi státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, právy a povinnostmi právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohroţení státu
19
a válečného stavu (dále jen „krizové stavy“). A dále jim názorně předvést činnost některých sloţek IZS. Obsah učiva bude zvládnut na základě výkladu doplněného o debatu s ţáky o tématu a jeho celospolečenském významu. Ţákům zvaţujícím budoucí kariéru v rámci sloţek IZS pomůţe návštěva u některých sloţek ujasnit si představu o této práci a na co se při přijetí do těchto sloţek připravit. Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – opakování jiţ získaných znalostí o problematice a poloţení základů pro další hodiny. Zásada aktivnosti – aktivní účast při demonstraci sloţek IZS. Zásada názornosti – názorná ukázka práce sloţek IZS. Zásada návaznosti – vychází se z jiţ získaných znalostí. Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství a obtíţnost informací. Zásada emocionálnosti – podporovat a chválit ţáky, aby si byli vědomi vlastních úspěchů a vlastní ceny → příjemná atmosféra, motivace k ještě lepším výkonům. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní, emociální, pracovní, tělesné stránky. Zásada leadershipu – ukázat moţnou cestu a vyuţití potenciálu u ţáků, kteří by měli předpoklad pro tuto oblast a nejsou si toho zatím vědomi. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – jakékoli náznaky násilí či šikany (zejména posmívání se méně nadaným spoluţákům) tlumit hned v zárodku, během výuky i exkurzí dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (tzv. krizový zákon). Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002, k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Materiální zabezpečení učitele: uvedené právní předpisy, písemná příprava Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit 20
Organizační a metodické pokyny: Výuka bude probíhat částečně ve třídě – počáteční teoretické hodiny. Dále se bude konat na místně příslušných sluţebnách některých sloţek Integrovaného záchranného systému (IZS). Otázky k opakování: Jaké jsou základní pojmy z oblasti IZS? Proveďte rozdělení sloţek IZS? Které orgány koordinují sloţky IZS? Jak je to s poskytnutím pomoci při záchranných a likvidačních pracích? Pojmová mapa: viz Příloha č. 3 Výklad: Vznik stále dalších mimořádných událostí, ať jiţ přírodního charakteru nebo způsobené člověkem, nás neustále nutí zamýšlet se nad řešením preventivních i následných opatření. Sloţky, které při vzniku těchto událostí zasahují, jsou ty Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Význam a důleţitost těchto sloţek je v současné době nedocenitelná, proto je potřeba znát jejich základní strukturu, činnosti, které provádí, a práva a povinnosti, kterými jsou tyto sloţky vázány a také ty, kterými jsou k těmto sloţkám vázány fyzické i právnické osoby (tzn. běţní občané a firmy). Základní pojmy týkající se tohoto tématu jsme si jiţ vysvětlili v průběhu první hodiny, jedná se o definici IZS, úkolů ochrany obyvatelstva, mimořádné události, krizových stavů, záchranných a likvidačních prací (vhodné zopakovat s ţáky, není nutná přesná znalost definic, postačí vystiţení podstaty pojmu). Nyní je potřeba osvětlit, kdy je IZS pouţit a kdo jej tvoří. Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. [1, § 3]
21
Základními sloţkami integrovaného záchranného systému jsou: Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen HZS ČR nebo HZS). jednotky poţární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami poţární ochrany. Zdravotnická záchranná sluţba (ZZS). Policie České republiky (PČR). [1, § 4 odst. 1] Ostatními sloţkami integrovaného záchranného systému jsou: Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil. Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory. Ostatní záchranné sbory. Orgány ochrany veřejného zdraví. Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné sluţby. Zařízení civilní ochrany. Neziskové organizace a sdruţení občanů, která lze vyuţít k záchranným a likvidačním pracím. [1, § 4 odst. 2] Ostatní
složky
integrovaného
záchranného
systému
poskytují
při
záchranných
a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. [1, § 21] V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. [1, § 4 odst. 3] Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky. [1, § 4 odst. 4] Složky IZS jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací. [1, § 4 odst. 6]
22
Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky IZS řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se složky IZS na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu. [1, § 4 odst. 8]
obr 2: Rozeznávací znaky zdravotnické sluţby, duchovního personálu a civilní ochrany Zdroj: [12]
Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu. [1, § 4 odst. 9] Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska (OPIS) integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. [1, § 5 odst. 1] Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události (dále jen „místo zásahu“) a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu, který vyhlásí podle závažnosti mimořádné události odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení. [1, § 19 odst. 1] Také obec má při mimořádných událostech a přípravě na ně své nezastupitelné místo. Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. [1, § 15 odst. 1] 23
Obecní úřad při výkonu státní správy: Organizuje přípravu obce na mimořádné události. Podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem. Zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Hospodaří s materiálem civilní ochrany. Poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu. Podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce. Vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci. [1, § 15 odst. 2] K plnění uvedených úkolů je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů ochrany obyvatel jsou orgány obce povinny postupovat podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu. [1, § 15 odst. 3] Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení. [1, § 15 odst. 4] Pokud jiţ k nějaké mimořádné události dojde a jsou prováděny záchranné a následně i likvidační práce, existují pravidla rozhodující o tom, kdo a od koho můţe vyţadovat pomoc. Velitel zásahu vyžaduje pomoc přímo u velitelů a vedoucích složek integrovaného IZS na místě zásahu, v ostatních případech vyžaduje pomoc prostřednictvím místně příslušného OPIS IZS. [1, § 20 odst. 3] Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují pomoc podle příslušného poplachového plánu IZS. Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím OPIS IZS kraje. [1, § 20 odst. 2] Je také moţné, aby hejtman ţádal o pomoc příslušného územního celku sousedního státu, je-li toto ošetřeno mezinárodní smlouvou mezi ČR a příslušným státem. [1, § 20 odst. 5] 24
Dále zákon hovoří o tzv. pomoci na vyţádání, coţ je předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací. [1, § 21 odst. 1] Tuto pomoc jsou povinni poskytnout ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí v mezích své působnosti, právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, zdravotnická zařízení, ostatní složky IZS, vojenské záchranné útvary, ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly. [1, § 21 odst. 2] Poskytnou ji není povinen ten, kdo by poskytnutím této pomoci váţně ohrozil plnění vlastních závaţnějších úkolů, které mu stanovují zvláštní právní předpisy (např. zákon o Policii ČR) [1, § 21 odst. 3] Samozřejmě vyţadování a poskytování pomoci a řízení záchranných a likvidačních prací je mnohem obsáhlejší a zabývá se jím dopodrobna zákon 239/2000 Sb., pro běţné občany však stojí ještě za zmínku, jaká jsou práva a povinnosti běţných fyzických osob. Právem osoby pobývající na území ČR je právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech. [1, § 25 odst. 1] Poněkud více je povinností, které však můţe odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet. [1, § 25 odst. 3] A o jaké povinnosti se jedná? Strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací. Poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní nebo věcnou pomoc. Strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních prací a pokud je vlastníkem, uživatelem nebo správcem nemovitosti, vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a porostů. Poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech. 25
Strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav. Pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do těchto staveb za účelem používání, kontroly, údržby a oprav. [1, § 25 odst. 2] V rámci tohoto tematického bloku je vhodné, aby učitel domluvil exkurze, aby si mohli ţáci utvořit názornou představu o fungování alespoň některých sloţek IZS. Vhodnou by mohla být návštěva místně příslušného HZS s cílem prakticky seznámit ţáky se strukturou a organizací HZS spojená s přednáškou velitele HZS a následovaná praktickou ukázkou hasební a vyprošťovací techniky, vozového parku, případně ukázkou hašení poţáru, vyprošťování v závislosti na časových i technických moţnostech jak hasičů, tak i školy. Po domluvě s velitelem HZS moţnost, aby si ţáci sami něco vyzkoušeli. Další vhodnou moţností by mohla být návštěva místně příslušné sluţebny PČR s cílem prakticky seznámit ţáky se strukturou a organizací PČR. Opět s přednáškou příslušníků PČR a následovaná např. praktickou ukázkou kynologa (simulace vyhledávání osob v sutinách), ukázkou postupu práce pyrotechnika při podezření na výbušninu, prohlídka vozového parku se zaměřením na novinky ve výbavě (motocykly). Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
2.1.4 Cíl:
Terorismus V hodinách věnovaných tomuto tématu by se ţáci měli alespoň okrajově seznámit
s negativním a nebezpečným fenoménem současné doby – terorismem. Je potřeba vysvětlit, co je to terorismus, jaké můţe mít podoby a dále je vhodné zmínit některé teroristické skupiny a jejich činy. 26
Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – opakování známých informací o problematice. Zásada aktivnosti – aktivní účast při diskuzích na téma terorismus, prezentace vlastních názorů. Zásada názornosti – názorná ukázka videí s reportáţemi s touto tématikou (nutno posoudit zralost ţáků a náročnost videí). Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství, obtíţnost a v tomto případě i detailnost některých informací. Zásada návaznosti – s ohledem na to, ţe promítaná videa mohou být v cizím jazyce (angličtina, ruština atd.) bez českých titulků, dochází k navázání na jazykové znalosti ţáků. Zásada emocionálnosti – vzbudit v ţácích emoce takovým způsobem, aby byli schopni posoudit zhoubnost teroristických činů a neschvalovali agresivní jednání, jak to mají mnozí ve zvyku. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní a etické stránky. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – eliminovat jakékoli náznaky násilí či šikany a dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Na toto téma existuje celá řada zdrojů vhodných ke studiu, které jsou volně přístupné i na Internetu. V závislosti na zájmu ţáků o toto téma je moţné čerpat z těchto zdrojů do větší hloubky. Materiální zabezpečení učitele: videa (např. z www.youtube.com), počítač s přístupem na Internet, projektor, písemná příprava Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit Organizační a metodické pokyny: Výuka bude probíhat na učebně, která je vybavena počítačem s přístupem na Internet a projektorem. Otázky k opakování: Co je to terorismus? Uveďte některá moţná dělení terorismu? Jaké znáte teroristické skupiny? 27
Víte o nějakém teroristickém útoku, který významně ovlivnil svět? Pojmová mapa: viz Příloha č. 4 Výklad: V posledních letech se terorismus stává pojmem, se kterým se setkáváme stále častěji. Je proto potřeba vědět, co se pod tímto pojmem přesně skrývá, jaká jsou rizika, co uţ se ve světě událo. Terorismus je velmi diskutovaným tématem nejen mezi laickou veřejností, která jím bývá zasaţena, ale také mezi odborníky. Existuje mnoţství definic a také jeho rozdělení se autor od autora liší. Pro naše potřeby si vystačíme s krátkým přehledem. Poměrně jasnou a stručnou definicí terorismu je tato: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Ony zmíněné cíle bývají náboţenské, politické či ideologické. Na základě této definice pak můţeme pokračovat ve vymezení teroristického činu. Ten můţe být chápán jako mnoţina činů, které mohou, svou podstatou nebo kontextem, vážně ohrozit chod konkrétního státu nebo mezinárodní organizace. [13] V rámci vnitrostátních právních řádů se jedná o skutky, které byly spáchány S úmyslem vážně zastrašit obyvatelstvo. Nenáležitě přimět vládu nebo mezinárodní organizaci ke konání či nekonání konkrétních kroků. Vážně destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace: o útokem na lidské životy, který může zapříčinit smrt; o útoky na psychickou integritu osob; o únosy nebo braním rukojmí; o zapříčiněním rozsáhlých destrukcí vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, ohrožujícími lidské životy nebo mající za následek vážné ekonomické ztráty; o obsazením letadel, lodí nebo jiných prostředků veřejné dopravy nebo dopravy zboží;
28
o výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním nebo používáním zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, stejně jako práce na výzkumu nebo vývoji těchto zbraní; o pouštěním těchto nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňování povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy; o přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy; o výhružkami spácháním těchto skutků, zmíněných výše. Vedením teroristické skupiny. Účastí v teroristické skupině, a to i ve funkci informátora, poskytovatele finanční či materiální podpory, s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit skupiny. [13] A jak můţe být terorismus členěn? Opět existují různé přístupy jednotlivých autorů, např.: Etnický nacionalistický terorismus (ETA). Kriminální terorismus, který balancuje mezi běžnou kriminalitou, organizovaným zločinem a hnutími různě motivovaných teroristických organizací (mafie). Regionální terorismus (např. Východní Timor). Individuální terorismus (akce jednotlivce proti jiným osobám). Národní terorismus (Korsika). Státní terorismus (prováděný vládou). [14] Nebo podle jiného autora: mezinárodní terorismus, vnitrostátní, státní, náboženský, kriminální, podvratný, narkoterorismus, terorismus počítačový, jaderný, extrémistický, sociální, informační a superterorismus. [15] Skupiny, které páchají teroristické činy, pak označujeme jako teroristické skupiny. V současné době operuje po celém světě velké mnoţství skupin, které prosazují násilnou formou své poţadavky. Mezi nejznámější z nich patří např. al-Kaida, Hamás, Hizballah, ETA, IRA, nebo z historie známé Rudé brigády (70.-80. léta). Al-Kaida neboli „Základna“ byla zaloţena v průběhu 80. let minulého století. Často je v souvislosti s ní spojován saudsko-arabský multimilionář Usáma Bin Ládin. Podle vlastních prohlášení je cílem této skupiny nastolit ryze muslimské státy na Arabském poloostrově a rozšířit islám do dalších zemí. Jejich hlavním nepřítelem jsou Spojené státy, 29
nicméně z jejich podpory viní i řadu evropských států. [16] Největší teroristickou akcí této skupiny byly bezesporu čtyři letecké útoky z 11. září 2001, kdy dva útoky byly zaměřeny na Světové obchodní centrum v New Yorku, jeden na Pentagon (sídlo Ministerstva obrany USA) a poslední letadlo, které mělo zamířeno pravděpodobně na Bílý dům nebo Kapitol, se zřítilo v neobydlené oblasti v Pensylvánii. [17] Tyto útoky ovlivnily bezpečnostní situaci na celém světě a v globálním měřítku vedly k zavedení bezpečnostních opatření a zintenzivnění společného postupu v boji proti terorismu. Hamás neboli „Nadšení“ je zkratkou pro palestinské militantní Hnutí islámského odporu, které vzniklo v roce 1987. Jeho strukturovaná organizace má dvě sloţky – bojovou, která v utajení provádí útoky, a civilní (politickou), která shání peníze, rekrutuje nové členy, poskytuje různé sociální sluţby atp. Počátkem roku 2006 vyhrál Hamás volby do Palestinské národní správy. Jeho útoky jsou zaměřeny především proti izraelskému civilnímu obyvatelstvu, které např. ostřelují z Pásma Gazy, ale i proti vojenským cílům. Jejich cílem je vytvořit v celé oblasti islamistický stát. [18] Hizballah neboli „Boţí strana“ je libanonská šíitská politická a militantní organizace. Islámským světem je povaţována za legitimní stranu bránící Araby proti Ţidům (má své zastoupení i v Parlamentu), západním světem je povaţována za teroristickou organizaci. Její základy sahají aţ do roku 1982. Jejich útoky jsou zaměřeny proti Izraeli a jeho spojencům tj. zejména USA a neodehrávají se pouze na území Izraele (viz bombový útok z dubna 1984 ve Španělsku). [19] Ale terorismus není pouze otázkou islámských radikálů a prosazování náboţenských a politicko-územních cílů na Blízkém východě nebo jiných zemích Asie, jak by se mohlo zdát. Své místo má i v evropském prostředí, o čemţ svědčí existence hnutí ETA či IRA. ETA = Euskadi Ta Askatasuna neboli „Baskický stát a svoboda“ je Evropskou unií a Spojenými státy povaţována za teroristickou organizaci přibliţně od roku 1975 (od zaloţení v roce 1959 do té doby to byla organizace bojující proti reţimu generála Franca). Jejím hlavním cílem je násilné vytvoření nezávislého socialistického státu z Baskicka, coţ je oblast leţící na území Španělska a Francie. [20] Za dobu svého působení připravila ETA svými převáţně bombovými útoky o ţivot přes 800 lidí. [21]
30
IRA = Irish Republican Army čili Irská republikánská armáda, která operuje především v Severním Irsku. Zformovala se v roce 1969 jako tajné křídlo politické organizace. Jejím cílem je dosaţení jednak odstranění britských sil ze Severního Irska a jednak sjednocení Irska, za tímto účelem podnikají různé aktivity od bombových útoků, přes únosy, nájemné vraţdy aţ po pašování a loupeţe. [22] Samozřejmě tento výčet není ani zdaleka kompletní, nicméně se jedná o nejznámější organizace, o kterých slyšíme velmi často ve zprávách a čteme o nich v novinách. Mnohé teroristické činy svým dopadem vynikají nad ostatními. Jako příklad můţe být pouţit útok v tokijském metru z 20. března 1995, kdy japonská sekta Óm šinrikjó rozšířila v dopravní špičce po metru bojovou látku sarin a intoxikovala tak víc jak 5,5 tisíce lidí, z nichţ 12 zemřelo [23], útok na moskevské divadlo v roce 2002, akce v Beslanu z roku 2004 nebo sebevraţedný útok na moskevské metro z letošního jara. Z výše uvedených příkladů je jasně patrné, ţe prostorové působení terorismu je prakticky neomezené, jeho provedení je nečekané s ničivými následky a doplácí na něj nevinní nezúčastnění lidé. Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
2.2
Ţivelní pohromy
Kaţdý známe čtyři ţivly – oheň, vodu, zemi a vzduch. Všechny tyto elementy disponují ohromným potenciálem a silou, s jakou mohou rozpoutat přírodní katastrofy a ţivelní pohromy. Ne se všemi se můţeme u nás setkat, o to ničivější ale v posledních letech bývají ty, které se na našem území vyskytují.
2.2.1 Cíl:
Katastrofy způsobené atmosférickými změnami V tomto bloku by měl vyučující ţáky seznámit s druhy ţivelních pohrom
způsobených atmosférickými změnami, čím jsou způsobeny, jaká jsou preventivní opatření proti nim, event. jejich klasifikací na mezinárodně uznávaných stupnicích. 31
Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – opakování známých informací. Zásada aktivnosti – aktivní účast při diskuzích na téma ţivelní pohromy, sdělování vlastních zkušeností z ţivelních pohrom (zejména povodní). Zásada názornosti – názorná ukázka fotografií, videí nebo dokumentů s tématikou ţivelních pohrom. Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství, obtíţnost a v tomto případě i detailnost některých informací. Zásada návaznosti – propojení se znalostmi z jiných předmětů (zeměpis, přírodopis, fyzika atd.). Zásada emocionálnosti – vzbudit v ţácích emoce vedoucí k solidaritě a soucítění s oběťmi přírodních katastrof nejen u nás, ale i ve světě. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní i emociální stránky. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – eliminovat jakékoli náznaky násilí či šikany a dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Mnoţství video materiálů a fotodokumentace je k nalezení na stránkách jednotlivých HZS krajů, dále na www.youtube.com. Materiální zabezpečení učitele: fotografie, videa, počítač s přístupem na Internet, projektor, promítací plátno, písemná příprava. Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit, vlastní fotografie z ţivelných pohrom (především povodní). Organizační a metodické pokyny: Výuka proběhne na učebně vybavené počítačem s přístupem na Internet a s projektorem. Otázky k opakování: Jmenuj některé ţivelní pohromy způsobené atmosférickými změnami. Jaké jsou katastrofy vyvolané geologickými změnami? S kterými ţivelními pohromami se můţeme setkat u nás? Pojmová mapa: viz Příloha č. 5 32
Výklad: Ačkoli území České republiky není zatěţováno tolika mimořádnými událostmi přírodního charakteru, protoţe zde není např. moře nebo vulkanická činnost, není dobré podceňovat exitující rizika. Jak uţ jsme se za necelých 15 let přesvědčili, i ty ţivelní pohromy, ke kterým u nás můţe dojít, dokáţí být velmi ničivé a ačkoli mají víceméně lokální charakter, ovlivní chod celého státu. Pro lepší pochopení průběhu a následků těchto událostí je vhodné vědět, jak mohou vznikat, jaká jsou vhodná preventivní opatření či jaké kroky podniknout k vypořádání se s nimi. Pro zjednodušení mohou být přírodní katastrofy rozděleny podle původu na ty vyvolané: Atmosférickými změnami. Geologickými změnami. Jinými vlivy nebo jejich kombinací. [24] Katastrofy způsobené atmosférickými změnami Sloţení atmosféry jistě jiţ znáte z jiných předmětů (moţno zopakovat). Nyní se budeme blíţe zaobírat jednotlivými mimořádnými událostmi přírodního charakteru, které mají svůj původ v atmosféře nebo jsou ději v ní probíhajícími ovlivňovány.
VEDRA A SUCHA Vedra a sucha jsou způsobovány v letních měsících, kdyţ nad danou oblastí dlouhodobě setrvává tlaková výše. V takovém případě dochází k intenzivnímu odparu a nedostatku vody. Toto je jedna z podmínek (spolu s nadbytkem fosforu a dusíkatých látek) pro vznik ideálního prostředí pro růst toxických sinic v teplých vodách, které obsahují méně kyslíku. Sinice produkující řadu cytotoxinů, které jsou člověku nebezpečné z hlediska nepříznivých účinků např. dermálních, karcinogenních atd. V neposlední řadě se zvyšuje riziko vzniku poţárů. Preventivních opatření vůči suchu mnoho není, hlavní podstata spočívá ve sledování vodohospodářské situace a vytváření zásob. V případě postiţení vlnou veder a suchem je pak zapotřebí postiţené oblasti zásobit vodou, sledovat místa riziková pro vznik poţáru, lokalizovat a likvidovat ohniska případných nákaz. Sucha nejsou pouze doménou subtropických oblastí, jak by se mohlo zdát, ale trápí také značnou část Evropy. I v České republice jsme jiţ zaţili nejedno léto, kdy nás suţovala vlna veder. [24] 33
BOUŘKY A DALŠÍ ELEKTRICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Posunem rozdílných vzdušných hmot, jejich třením o sebe a o zemský povrch vzniká rozdílný elektrický potenciál, výboj, elektromagnetický efekt – čili bouřka. Následkem bouřky můţe dojít ke vzniku poţáru, v případě, ţe blesk něco zapálí, fyzická destrukce objektu, můţe být vyřazena z provozu elektrická rozvodná síť nebo další zařízení např. pro přenos rádiového signálu atp. Ačkoli ţádný prostor není úplně bezpečný, za hlavní preventivní prvek můţeme povaţovat dobré uzemnění (kamenné či betonové stavby, auta s uzavřenou plechovou karoserií), naopak nebezpečné je se v době bouřky zdrţovat na vrcholcích hor, rozhlednách, pod osamoceně stojícími stromy, ale i jejich skupinami, také není dobré mít při sobě kovové předměty nebo se v jejich blízkosti zdrţovat. [25] POŢÁR Moţným zdrojem poţáru přírodního původu (nezvaţujeme úmyslné zaloţení) můţe být dlouhodobé sucho, blesk, sopečná činnost, hoření bahenních plynů či samovznícení v důsledku tlení. Za následek můţe mít takový poţár nejen škody na ţivotním prostředí, ale také ztráty na ţivotech lidí, zdraví či majetku. V případě rozsáhlých poţárů, které jsou obvyklé zvláště v sušších oblastech (např. Austrálie), můţe být narušena rovnováha ekosystému aţ do té míry, ţe její obnova je nutná prakticky od nuly. V rámci preventivních opatření při poţárech je potřeba mít dobře vycvičené jednotky, zajištěnou techniku obzvlášť pro nepřístupné oblasti (vyuţití letecké hasební techniky), dále musí být zajištěna včasná informovanost nejen zasahujících jednotek, ale i ohroţeného obyvatelstva. [24] NÁMRAZY, NÁLEDÍ, DLOUHODOBÉ SILNÉ MRAZY, SNĚHOVÉ KALAMITY To jsou jevy opačné k vedrům, které mohou také značně zkomplikovat ţivot obyvatelstva, dokonce ohroţovat na zdraví nebo ţivotech. Vznik námraz a náledí je způsoben sledem extrémních výkyvů teplot, kdy dochází k namrzání deště a mlhy na podchlazeném povrchu. Jejich následkem jsou nesjízdné komunikace, coţ vede k narušení dopravy, zásobování, vznik dopravních nehod, trhání drátů elektrického vedení, poškození lehkých staveb, padání větví a s tím rostoucí počet zranění i úmrtí následkem nehod. Prevence je v tomto případě poněkud obtíţnější, sledovat meteorologické předpovědi a mít dostatek posypových látek nestačí. Mnohdy jde náledí ruku v ruce se sněhovými kalamitami. Dlouhodobé sněţení doprovázené silnými větry a vznikem závějí má za následek zhruba totéţ jako náledí, hlavními problémy jsou zejména komplikace v dopravě a energetice [24], jak jsme se mohli přesvědčit při hromadné dopravní nehodě na dálnici D1 z 20. března 2008, kdy právě prudké sněţení v kombinaci s nepřiměřenou rychlostí mohly za vznik 34
největší silniční havárii v historii Česka, která na mnoho hodin zastavila dopravu a způsobila škody ve výši téměř 30 milionů korun, nemluvě o počtu zraněných. [26] TEPLOTNÍ INVERZE K teplotní inverzi dochází v chladnější části roku, kdy v údolích je zima a naopak na horách je tepleji, jedná se o opačné rozvrstvení teplot v atmosféře. Nad těţším studeným vzduchem se nachází lehčí teplý a je omezeno vertikální proudění. Sama o sobě by tato situace nebyla škodlivá, problém nastává v okamţiku, kdy jsou produkovány škodliviny, které nejsou propouštěny výš a dochází k jejich zadrţování a kumulování v niţších polohách. Pod pojmem škodliviny jsou zahrnuty ty, jejichţ zdrojem jsou spalovny, kotelny a doprava (jedná se o škodliviny vzniklé nekvalitním spalováním uhlí, sloučeniny síry, oxidy dusíku, oxid uhličitý a uhelnatý). Zvýšená koncentrace těchto látek a překročení imisních limitů (nejvyšší přípustné hodnoty znečištění) má za následek nárůst zdravotních potíţí, vznik a zhoršení chronických onemocnění dýchacího ústrojí a obecně i neblahý vliv na ţivotní prostředí (odumírání lesů – jedna z hlavních příčin dřívějšího stavu Krušných hor [27]). Dochází ke vzniku smogové situace. Preventivní opatření se dají rozdělit na opatření před vznikem inverze a při jejím vzniku. Před vznikem inverze lze zavést odsiřování továren a elektráren, přechod na alternativní způsoby výroby energií (jaderné, solární, větrné elektrárny), sniţování imisních limitů. Při vzniku inverze pak zákaz větrání a vycházení, omezení objemu dopravy v dané oblasti atd. [24] VICHŘICE, TORNÁDA, SILNÉ VĚTRY Větry vznikají tím, ţe vyrovnávají rozdíly v atmosférickém tlaku na různých místech Země. Dělí se podle rychlosti. Odhad síly (rychlosti) větru podle účinku na různé přeměny udává
tzv.
Beaufortova
stupnice, kterou v letech 18051808 sestavil kontraadmirál Sir Francis
Beaufort.
v Beaufortech
Rozdělení
můţete
vidět
v tabulce na obrázku 3. [28]
obr 3: Beaufortova stupnice Zdroj: [28] r
35 y :
Silné větry mají v různých částech světa rozdílná označení, můţeme se setkat s názvy jako tajfun, uragán, hurikán atd. Často se setkáváme také s pojmem tornádo. V případě tornáda se jedná o vířivý vítr ve tvaru nálevky o průměru od několika desítek metrů aţ po kilometry. Vzniká jako úzký vír, který se spouští z oblačnosti na povrch Země, kde likviduje, co mu přijde do cesty. Síla tornáda se udává podle Fujitovy stupnice od F0 do F5, od lehkých škod aţ po totální zkázu. Přestoţe typickou oblastí pro výskyt tornád je americký středozápad a jih, můţeme se s nimi setkat i u nás. Příkladem na naše poměry silného tornáda (F3) je to z 9. června 2004 v Litovli. [29] POVODNĚ Povodně lze rozdělit na přirozené (vznikají na tocích díky přívalovým dešťům či tání ledu, případně kombinací obojího, nebo tzv. bleskové povodně vzniklé díky kratším přívalovým dešťům v místech s omezeným vsakováním vody do půdy) a zvláštní (způsobeny poškozením či havárií vodního díla). My se budeme zabývat těmi prvními. Důsledkem povodní na tocích bývá v menším či větším rozsahu vylití vody z břehů, zaplavení okolní krajiny, obcí, v nejhorším případě protrţení hrází a přehrad. Není potřeba zdůrazňovat, ţe voda ničí vše, co jí stojí v cestě, budovy, auta, úrodu na polích i ţivoty. Mnohdy můţe vyvolat tzv. domino efekt, kdy je spouštěčem sledu dalších událostí vedoucích k ještě horším dopadům, např. v důsledku povodně dojde k sesuvu půdy, která poruší produktovod, z něhoţ můţe začít unikat kupříkladu plyn a dojde k výbuchu nebo zaplaví sklad s nebezpečnými látkami, které uniknou a kontaminují území v zaplavené oblasti. V rámci preventivních opatření lze učinit několik kroků, které alespoň zmírní dopady povodní. Prvním z nich je nestavět v záplavovém území, dále naopak budovat protipovodňové hráze, čistit vodní toky a dna přehrad, monitorovat a regulovat průtok v řekách. Je také zapotřebí být připraven na vznik povodní, mít dostatečné zásoby techniky, vybavené sklady humanitární pomoci, propracované evakuační a povodňové plány atd. V souvislosti se vznikem povodně se setkáváme s pojmem stupně povodňové aktivity, tyto jsou tři: 1. stupeň – Bdělost – vyhlašován, kdyţ hrozí nebezpečí přirozené povodně; 2. stupeň – Pohotovost – při povodni, kdy nedochází k většímu rozlití mimo koryto; 3. stupeň – Ohroţení – při bezprostředním nebezpečí, při vzniku škod. [24] Jak se chovat při povodních jsme si řekli, jiţ v rámci prvního bloku Ochrany obyvatelstva. Česká republika má bohaté zkušenosti s touto pohromou, vzpomeňme povodně z léta 1997 36
na Moravě, z roku 2002 v Čechách a Praze nebo čerstvé události z léta 2010 v Ústeckém a Libereckém kraji. Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
2.2.2 Cíl:
Katastrofy způsobené geologickými změnami a jinými vlivy V tomto bloku by měl vyučující ţáky seznámit s druhy ţivelních pohrom
způsobených geologickými změnami, čím jak vznikají, jaká jsou preventivní opatření proti nim, event. jejich klasifikací na mezinárodně uznávaných stupnicích. Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – opakování známých informací. Zásada aktivnosti – aktivní účast při diskuzích na téma ţivelní pohromy. Zásada názornosti – názorná ukázka fotografií, videí nebo dokumentů s tématikou ţivelních pohrom. Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství, obtíţnost a v tomto případě i detailnost některých informací. Zásada návaznosti – propojení se znalostmi z jiných předmětů (zeměpis, přírodopis, fyzika atd.). Zásada emocionálnosti – vzbudit v ţácích emoce vedoucí k solidaritě a soucítění s oběťmi přírodních katastrof nejen u nás, ale i ve světě. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní i emociální stránky. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – eliminovat jakékoli náznaky násilí či šikany a dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Mnoţství video materiálů a fotodokumentace je k nalezení na Internetu (např. www.youtube.com), informace lze doplnit také o materiály z novin. Materiální zabezpečení učitele: fotografie, videa, počítač s přístupem na Internet, projektor, promítací plátno, písemná příprava. 37
Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit, novinové články o katastrofách ze světa (zejména zemětřesení, sopečné výbuchy). Organizační a metodické pokyny: Výuka proběhne na učebně vybavené počítačem s přístupem na Internet a s projektorem. Otázky k opakování: Jaké znáš ţivelní pohromy způsobené geologickými změnami? K čemu slouţí Richterova stupnice? Kde na Zemi dochází k vulkanické činnosti? Výklad: V předcházejícím tématu jsme se seznámili s ţivelními pohromami atmosférického původu a nyní se zaměříme na ty, které jsou způsobeny geologickými změnami. POSUN DNA POD VODNÍ HLADINOU K posunu dna můţe dojít jak na řekách, tak na vodních dílech nebo pod mořskou hladinou. Příčiny mohou být různé, např. k nim můţe dojít v důsledku odlesnění okolí toků a děl a následnému sesuvu hornin. V konečném důsledku mohou tyto posuny způsobit povodně. Proto je potřeba věnovat pozornost údrţbě, čištění toků, neodlesňovat okolní strmé svahy. [24] PROPAD ZEMSKÝCH DUTIN Propad zemských dutin hrozí v oblastech krasu (průtok spodní vody), tam, kde byla v minulosti důlní činnost apod. Prevence můţe spočívat v tom, nestavět v místech s předchozí důlní činností nebo s nestabilním geologickým podloţím. Pokud přes takovou oblast musí procházet komunikace, pak je potřeba omezit její zatíţení, aby se předešlo propadům. [24] Zkušenosti s propadem dutin máme i v České republice, zmiňme tragédii z Pekařské ulice v Brně z roku 1976, kdy dodnes nebylo nalezeno tělo ţeny, která do vzniklé dutiny po propadu spadla [30], nebo propady provázející stavbu tunelu Blanka v Praze. PŮDNÍ EROZE, SVAHOVÉ POHYBY, SNĚHOVÉ A SNĚHOKAMENITÉ LAVINY Eroze souvisí s účinky vody, větru i činností člověka. Jedná se o uvolnění materiálu díky účinkům těchto činitelů. Voda např. při vytrvalých deštích obzvlášť ve svaţitých terénech můţe způsobit podmáčení půdy a následné sesuvy a toky bahna. V horských oblastech se 38
setkáváme s posunem mas sněhu a vzniku lavin. Ve všech případech je příčinou vzniku svaţitost terénu (většinou větší neţ 22°) a sypkost materiálu, který není pevně spojen s podloţím, a proto dochází k jeho posunu. Prevencí proti erozi a sesuvům můţe být vhodné obhospodařování půdy, terénní úpravy (drenáţe), pravidelná geologická kontrola, v případě lavin hlásit lavinová nebezpečí a označovat lavinová pole. [24] SOPEČNÁ ČINNOST Konstrukce sopky je všem jistě známa např. ze zeměpisu, vyjma Austrálie se se sopkami setkáme na celém světě. [31] Většina z nich je neaktivní, přesto nemůţeme riziko jejich erupce podceňovat. Následky sopečné činnosti mohou být ničivé – udušení sopečným popílkem, zničení úrody a půdy na dlouhá desetiletí, zalití lávou. Přesto má vulkanická činnost i své pozitivní stránky, doprovodné projevy vulkanismu, spojené se zvýšeným tokem geotermální energie, mohou být velmi pozitivně společností využity [31] (např. k vytápění domů, čímţ je proslulý Island). Na rozdíl od některých jiných ţivelních pohrom u sopečné činnosti neexistuje škála, podle které by bylo moţné klasifikovat její dopady. Sopky jsou neustále monitorovány, neboť představují velké ohroţení pro obyvatelstvo. Na základě dosud provedených pozorování lze shrnout určité příznaky toho, ţe se sopka probouzí k ţivotu, a tak se sledují určité ukazatele, jsou jimi: Zemětřesná aktivita - v blízkosti aktivního vulkánu bývá umístěna řada seismických stanic. Zaznamenané otřesy mohou indikovat postup magmatu k zemskému povrchu. Deformace povrchu - pomocí technologií GPS je možné určovat změny v terénu (poklesy, vzestupy) v okolí sopky. Podobné změny mohou opět značit hromadění materiálu pod povrchem. Tepelné monitorování - družicové infračervené snímkování může odhalit nárůst teploty v okolí sopky, kterou vyvolá přítomnost magmatické směsi. Geochemické monitorování - bylo zjištěno, že před erupcí často dochází ke změně ve složení plynů před budoucí aktivitou sopky (např. nárůst zastoupení oxidů síry). [31] ZEMĚTŘESENÍ O zemětřesení můţeme říct, ţe je jednou z nejničivějších ţivelních pohrom. Rozsah škod, ztráty na ţivotech, velikost zasaţeného území, rychlost nástupu hovoří jasně. V zemském tělese neustále dochází k pochodům a procesům, jeţ vedou ke vzniku napěťových stavů, které, kdyţ se uvolní, způsobí zemětřesení. Místem v zemském plášti nebo kůře, kde 39
k tomu dojde je tzv. ohnisko zemětřesení, kolmo nad ním na povrchu se pak nachází tzv. epicentrum. Při uvolnění energie se vytváří tzv. seizmické vlny. U zemětřesení se měří jeho velikost a intenzita a existuje několik mezinárodně uznávaných stupnic [32], nejznámější je Richterova, která udává intenzitu pohybu země měřenou ve vzdálenosti 100 km od epicentra zemětřesení. [33] V rámci prevence při zemětřesení lze pravidelně monitorovat rizikové oblasti, vycházet
z
minulých
zemětřesení,
projektovat správně stavby, neboť hlavní nebezpečí hrozí právě z kolapsu staveb a následného zavalení. [32]
obr 4: Richterova stupnice Zdroj: [33]
TSUNAMI Neboli „velká vlna v přístavu“ z japonského tsu (přístav) a nami (vlna) [34]. Z japonského proto, ţe většina jich vzniká v Tichém oceánu a Japonsko je jednou z nejpostiţenějších oblastí. Jedná se o dlouhé a rychlé vlny, které vznikají na dně oceánů vlivem podmořských zemětřesení, vulkanických erupcí nebo sesuvů pod hladinou. Na volném moři nejsou příliš znatelné, jejich ničivá síla se dostává ke slovu aţ v mělkých oblastech oceánu. Zmenšující se hloubka má za následek nárůst vlny a vodní masa pak zaplavuje území. Před příchodem vlastní vlny dochází k mohutnému odlivu. Následky jsou ničivé – zaplavené doky, zničené lodě anebo zaplavení celých přímořských oblastí (jako tomu bylo v roce 2004). [33] Prevence je moţná pouze v rámci systému monitorování tektonické činnosti na dně moří a oceánů, vytvoření propojených informačních sluţeb pro včasné varování a moţnou rychlou evakuaci obyvatel před příchodem vlny. [24] KOSMICKÉ ZÁŘENÍ, GAMA ZÁŘENÍ, PÁD KOSMICKÝCH TĚLES Ze Slunce a z kosmu dopadají na Zemi různé druhy záření. Zatímco na jednu stranu by bez nich neexistoval ţivot (teplo, světlo), na druhou představují nebezpečí. Díky slábnoucí ozónové vrstvě, která je přirozenou ochranou před jejich nepříznivým vlivem, jsme stále víc ohroţováni na zdraví (koţní melanomy, slepota atd.) nejen my, ale celý ekosystém. Záření však není jedinou věcí, která na zemský povrch dopadá. Na Zemi dopadají také 40
meteority, některé (Tunguzský meteorit, 1908) mají podstatný vliv na místo svého dopadu. [24] ZVÝŠENÉ RADIOAKTIVNÍ POZADÍ Všude na Zemi je přirozené radioaktivní pozadí. Na některých místech, kde je větší výskyt uranových rud a podloţí prostupné pro plyny, můţe dojít k jeho zvýšení, coţ představuje zdravotní rizika (zvýšený výskyt rakoviny). Místa se zvýšeným radioaktivním pozadím je proto lépe neobývat, nebo se snaţit vhodnými kroky (izolace, odvětrávání) upravit stavby, které zde stojí, aby došlo ke sníţení hodnot. [24] MAGNETICKÉ ANOMÁLIE Ty zmíníme jen okrajově. Dochází k nim například v místech výskytu magnetických rud nebo sloţitých tektonických poměrů, mnohdy pro jejich existenci na určitém místě nemáme ani vysvětlení. Jejich nebezpečí spočívá v tom, ţe mohou ovlivnit některé procesy (např. v tektonicky nestálých oblastech) a tak sekundárně vést ke katastrofě (zemětřesení apod.). [24] Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
2.3 Cíl:
Havárie s únikem nebezpečných látek Cílem tohoto bloku je seznámit ţáky s tím, co to jsou nebezpečné látky, jaké jsou
jejich vlastnosti, jaké je pro jejich vlastnosti mezinárodní označení, k jakým haváriím můţe dojít. Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – vychází se z jiţ získaných znalostí a ty jsou dále prohlubovány. Zásada aktivnosti – aktivní účast při výuce, ţáci doplňují, co jiţ znají a ptají se na detaily, které je zajímají. Zásada názornosti – na příkladech ze světa, demonstrovat dopady havárií spojených s únikem nebezpečných látek. Zásada návaznosti – vychází se z jiţ získaných znalostí, především ze znalostí z chemie. 41
Zásada přiměřenosti – adekvátně volená detailnost informací. Zásada emocionálnosti – zainteresovat ţáky do problematiky. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní a emociální stránky. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – jakékoli náznaky násilí či šikany (zejména posmívání se méně nadaným spoluţákům) tlumit hned v zárodku, během výuky dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Učebnice chemie, příručky pro obyvatelstvo vydávané HZS kraje, zákony týkající se nakládání s nebezpečnými látkami, dokumenty o významných světových haváriích s únikem nebezpečných látek atd. Materiální zabezpečení učitele: uvedené zdroje, písemná příprava Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit Organizační a metodické pokyny: Výuka proběhne na učebně, která je přizpůsobena promítání dokumentů (počítač, projektor nebo video, TV). Dále by bylo vhodné v rámci tohoto tématu zajistit exkurzi u některého z blízkých provozovatelů, kteří mají ve svém objektu nebezpečné látky (NL) a pracují s nimi, aby ţáky krátce seznámili s provozem, moţnými riziky a především pak s preventivními opatřeními. Otázky k opakování: Co to jsou nebezpečné látky? Jaké mohou být jejich vlastnosti? Jak můţe dojít k havárii s únikem nebezpečných látek a co při ní dělat? Pojmová mapa: viz Příloha č. 6 Výklad: Proto, abychom mohli diskutovat o haváriích s únikem nebezpečných látek (dále jen NL), je potřeba nejprve si vymezit, co vlastně NL je. Definici je moţné najít v zákoně o prevenci závaţných havárií. NL je vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek uvedený v příloze zákona, který je v objektu nebo zařízení jako surovina, 42
výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně látek, u kterých se může předpokládat, že vzniknou v případě havárie. [34, § 2 písm. d] Zjednodušeně řečeno zákon obsahuje taxativní výčet chemických látek, které povaţujeme za nebezpečné (např. je mezi nimi chlor, chlorovodík, zkapalněný ropný plyn (LPG), ropné produkty a další). Havárií s únikem NL se pak má na mysli částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. [34, § 2 písm. e] K úniku NL můţe dojít v důsledku působení člověka, vlivem přírodních účinků (např. při povodních), při teroristických útocích nebo následkem válečných operací. Únik můţe být ze stacionárního zdroje (např. chemická továrna – zpravidla největší následky) nebo z mobilního (při přepravě – nejčastější). V případě havárie s únikem NL, je v první řadě zapotřebí identifikovat o jakou látku se jedná a podle toho zahájit záchranné a následně i likvidační práce. Určitě jste si všimli, ţe mnohé cisterny mají na sobě oranţovou tabulku s dvojím číselným obr 5: Kemler a UN kód Zdroj: [35]
kódem. Jedná se o tzv. Kemlerův (v horní polovině) a UN (v dolní polovině) kód. Kemlerův kód udává nebezpečnost látek, UN pak o
jakou konkrétní látku se jedná. Pokud vidíte na Kemlerově kódu zdvojení nebo dokonce ztrojení jednoho čísla, znamená to, ţe nebezpečná vlastnost látky je zvýšená (v případě této tabulky se jedná o vysokou hořlavost par a plynů – 33). Na tabulce se můţeme setkat s čísly od 0 do 9: 0 - se užívá pro doplnění na dvojmístné číslo v případě, že látka má jednu nebezpečnou vlastnost, 1 - Výbušné látky a předměty, 2 - Plyny, 3 - Hořlavé kapaliny, 4 Hořlavé tuhé látky, 5 - Látky podporující hoření, 6 - Jedovaté látky, 7 - Radioaktivní látky, 8 - Žíravé látky, 9 - Jiné nebezpečné látky a předměty, někdy může být tabulka doplněna písmenem X, které značí, že látka nebezpečně reaguje s vodou. [24] Samozřejmě Kemlerův a UN kód nejsou jediná mezinárodně platná označení pro NL. S mnohými se můţete setkat i na přípravcích, které máte běţně doma (např. čisticí prostředky). V této souvislosti je potřeba upozornit ještě na tzv. R-věty a S-věty, se kterými se můţete setkat i na čistících přípravcích, ředidlech, barvách nebo lacích atp. běţně dostupných 43
v domácnostech. Tyto věty upozorňují na rizika (R), která při manipulaci a uchovávání přípravku hrozí, a dávají pokyny pro bezpečné zacházení s nimi (S). Věta je vţdy označena písmenem a číslem a bývá vysvětlena přímo na přípravku. Jejich kompletní seznam lze najít na Internetu. Přeprava i uchovávání a práce s NL ve stacionárních zdrojích má svá přísná bezpečnostní pravidla, která jsou pevně zakotvena v zákonech, předpisech a mezinárodních smlouvách. Pro vaši potřebu stačí vědět, ţe takové předpisy existují, není nutné znát, které to jsou. Nyní přejdeme trochu blíţe k haváriím, ke kterým můţe dojít u provozovatelů zařízení, která nějakým způsobem nakládají s NL. Provozovatelé takových zařízení jsou rozděleni dle zákona do skupiny A a B, podle mnoţství NL, se kterými pracují. [34, § 3] Obojí pak musí zpracovat vnitřní havarijní plán (známe jiţ z předešlých hodin), ve kterém je, mimo jiných údajů, zpracováno, jaká rizika hrozí, jaká bezpečnostní opatření jsou přijata, jaká jsou opatření pro zajištění bezpečnosti lidí na pracovišti a mnoho dalších. K odhalení rizik slouţí různé metody, v rámci kterých odborníci projdou celý systém podniku, určí riziková místa (zařízení, transportní cesty, zásobníky NL), pravděpodobnost, s jakou můţe dojít k havárii a jaké by mohly být její dopady. Provozovatelé zařazení do skupiny B pak mají povinnost dávat podklady pro vnější havarijní plán, který zpracovává příslušný krajský úřad. [24] Účelem systému prevence závaţných havárií a havarijního plánování je zamezit vzniku havárií, případně omezit jejich dopad tak, aby nedocházelo k takovým tragédiím jako např. ve Flixborough (1974), kdy uniklo 30 tun NL a jejímu následnému výbuchu, který poškodil 2 000 domů a o ţivot připravil 28 lidí, italském Sevesu (1976), kdy při výrobě herbicidů došlo k úniku látek a postiţení 250 osob nebo nejhorší v indickém Bhopalu (1984), kdy uniklá NL z výroby pesticidů zabila 2 000 lidí a dalších 20 000 zranila. [24] Dojde-li k havárii a následnému úniku NL, je potřeba postupovat rychle avšak s rozvahou tak, jak jiţ bylo řečeno v rámci bloku Ochrana obyvatelstva – ukrýt se, zavřít okna i dveře, vypnout ventilaci, sledovat zprávy v TV nebo rádiu a následovat pokynů zasahujících jednotek, připravit si prostředky improvizované ochrany osob a evakuační zavazadlo pro případ vyhlášení evakuace. Jak má vypadat a co má obsahovat evakuační zavazadlo, to uţ víme, nyní je nutné vysvětlit, co to jsou prostředky improvizované ochrany osob. 44
Prostředky improvizované ochrany osob jsou prostředky, které chrání dýchací cesty a povrch těla při vynuceném a krátkodobém pobytu v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí. [10] V případě úniku NL se bude jednat o chemické zamoření. K ochraně dýchacích cest použijeme navlhčenou roušku (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložením na nos a ústa. Upevněte roušku v zátylku šálou či šátkem. Hlavu chraňte čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk. Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Pokud nemáte tyto brýle k dispozici, chraňte oči přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí. Povrch těla chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Tyto ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. Nohy chraňte nejlépe vysokými botami nebo holínkami, ruce nejlépe zakryjeme gumovými nebo koženými rukavicemi. [10] Improvizovaná ochrana je určena k rychlému přesunu obyvatel do stálých úkrytů, úniku a překonání zamořené oblasti a také k ochraně v ochranném prostoru jednoduchého typu např. v bytě. Samozřejmě úplně nenahradí ochranu speciálními prostředky individuální ochrany, jako jsou ochranné masky s filtry a jiné. Nelze ji pouţívat dlouhodobě, ovšem v daném okamţiku můţe správně pouţitá improvizovaná ochrana zachránit ţivot mnoţství osob. [36] Mezi nejčastější průmyslové škodliviny, které mohou uniknout, patří amoniak (např. ze zimních stadionů), chlor (z plaveckých bazénů) a oxid siřičitý. V takovém případě je moţné prostředek improvizované ochrany dýchacích cest naimpregnovat pro větší účinnost. Pro amoniak použij 100g kyseliny citrónové (v tomto balení běžně prodávána v obchodní síti) nebo 6 polévkových lžic a vsyp ji do 1 litru vody a důkladně rozmíchej; v případě, že není k dispozici kyselina citrónová, je možné jako impregnant použít potraviny, které kyselinu citrónovou obsahují - džusy, citrónová šťáva atd. [36]
45
Jako impregnant pro oxid siřičitý a také pro chlor použij 50 g jedlé sody (zažívací soda soda bikarbona) nebo 5 polévkových lžic vsyp do 1 litru vody. [36] Při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej. Pokud je to možné, pečlivě se osprchujte, otřete se do sucha a oblečte se do čistého oděvu. [10] Kromě prostředků improvizované ochrany zde byly zmíněny i prostředky individuální ochrany, pod tímto pojmem se mají na mysli masky se speciálními ochrannými filtry, dětské ochranné vaky a kazajky. Jejich běţné rozšíření a pouţívání pro nevojenská ohroţení není obvyklé a jsou proto určeny především pro ochranu při válečném konfliktu. Podle koncepce ochrany obyvatelstva je prioritou zajistit prostředky individuální ochrany pro děti a mládeţ do 18 let, pro jejich doprovod a pro osoby umístěné ve zdravotnických, sociálních nebo obdobných zařízeních všech typů (včetně obsluţného personálu). [36] V případě, ţe se ve městě nebo blízkém okolí nachází provozovatel skupiny A nebo B, podnik nakládající s NL či alespoň zimní stadion, je vhodné zde domluvit exkurzi, která by ţákům přiblíţila téma prevence závaţných havárií s únikem NL v praxi. Zejména, aby se ţáci seznámili ve stručnosti s látkami, které jsou zde zpracovávány nebo skladovány, jaká představují nebezpečí a jaká opatření provozovatel přijal, aby k havárii nedošlo. Cílem je nejen ţáky podrobněji seznámit s touto problematikou, ale také ukázat, ţe provozovaný objekt není aţ takovým strašákem, za jaký jej někteří mají, a ţe provozovatelé dodrţují zákonem stanovené povinnosti k prevenci havárií. Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
2.4 Cíl:
Radiační havárie Tento blok má ţáky seznámit s tématem radiačních havárií a opatřeními, která jsou
při těchto událostech přijímány. Obyvatelstvo v zóně havarijního plánování jaderně 46
energetických zařízení (JEZ) je podrobně informováno a účastní se společných cvičení. Pro ostatní je toto téma zpracováno ve stručnosti. Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – soustavně se opakují víceméně stejné algoritmy, jak postupovat při mimořádné události, tentokrát radiačního původu. Zásada aktivnosti – aktivní účast při výuce, pokud mají ţáci jiţ nějaké povědomí o probíraném tématu, zapojují se do diskuzí, mají-li dotazy, aktivně se hlásí a o téma se zajímají. Zásada názornosti – v ideálním případě exkurze v jaderné elektrárně. Zásada návaznosti – vychází se z jiţ získaných znalostí, zejména co se týká postupů při ukrytí, sebeochraně, opuštění bytu atd. Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství a obtíţnost informací. Zásada emocionálnosti - podporovat a chválit ţáky, aby si byli vědomi vlastních úspěchů a vlastní ceny → příjemná atmosféra, motivace k ještě lepším výkonům. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní i emociální stránky. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – jakékoli náznaky násilí či šikany tlumit hned v zárodku, během výuky dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Propagační materiály jaderných elektráren, učebnice fyziky, příslušné zákony, videa o výbuchu v Jaderné elektrárně (JE) Černobyl (www.youtube.com). Materiální zabezpečení učitele: uvedená literatura a zdroje, videa, počítač s přístupem na Internet, projektor, promítací plátno, písemná příprava Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit Organizační a metodické pokyny: Výuka proběhne na učebně, kde je počítač s přístupem na Internet a projektor, event. videopřehrávač a TV. Vhodné domluvit exkurzi v některé z JE v republice. Otázky k opakování: V čem spočívá nebezpečí radiační havárie? Jak postupovat při vyhlášení radiačního poplachu? 47
Pojmová mapa: viz Příloha č. 7 Výklad: Pokud odhlédneme od moţnosti nukleární války, moţným zdrojem radiační havárie v podmínkách České republiky jsou zdravotnické instituty uţívající radioaktivní zařízení k léčbě, JE Temelín a JE Dukovany. Přestoţe bezpečnostní opatření v obou elektrárnách jsou na velmi vysoké úrovni, obě zařízení jsou pod stálým státním odborným dozorem a pravděpodobnost vzniku havárie je minimální, je potřeba, abychom byli připraveni i na tuto variantu. Blíţe se zabývat tím, co je radioaktivita, jaké známe druhy radioaktivního záření, čím mohou prostupovat atd. je úkolem spíše fyziky. Pro naše potřeby je důleţitá informace, ţe intenzivní dávka radiace po krátkou dobu můţe způsobit tzv. nemoc z ozáření, která se podle velikosti dávky můţe projevovat od sníţení počtu krvinek, dočasné sterility aţ po potenciál pro vznik rakoviny, změnu v genetickém kódu, infekci, vnitřní krvácení a selhání organismu končící smrtí. [37] Z těchto důvodů je potřeba vědět, jak se v případě radiační havárie zachovat a minimalizovat účinky radiace. Na začátek tohoto bloku učiva je vhodné navštívit jadernou elektrárnu, seznámit se nejen s radioaktivitou jako takovou, ale především s principem fungování JE a s bezpečnostními prvky, kterými je vybavena. Tato exkurze bude mít významnou vyuţitelnost i do dalších předmětů. Na základě toho, co jiţ budou ţáci po návštěvě JE znát, bude snadnější navázat na praktickou stránku ochrany obyvatelstva před radiační havárií. Pojem radiační havárie vyjadřuje skutečnost, že na jaderné elektrárně došlo k současnému poškození některých ochranných bariér, přičemž lze předpokládat únik takového množství radioaktivních látek do životního prostředí, které vyžaduje provedení opatření na ochranu obyvatelstva. [38] Do organismu se mohou radioaktivní látky dostat různými způsoby – vdechnutím, poţitím s vodou nebo potravinami, mohou také ulpívat na povrchu těla (kontaminovat rány), zvířat, věcí, kontaminovat půdu i zdroje vody. A jak jiţ bylo řečeno dříve způsobit závaţné zdravotní komplikace. Vliv na šíření radioaktivních látek při havárii má stávající meteorologická situace, zejména pak rychlost a směr větru. [38]
48
Hlavním úkolem ochrany obyvatelstva při radiačních haváriích je sníţit kontakt se zářením a to následujícími kroky (které jsou obdobné jako v případě jiných mimořádných událostí): Ukrytí v budově, zavření oken, dveří, komínových a větracích otvorů. Poslech rádia nebo sledování TV, event. místního rozhlasu s informacemi obyvatelstvu. Připravit si prostředky improvizované ochrany osob pro případ odchodu z budovy (rouška, pokrývka hlavy, gumové rukavice, holínky atd. viz předcházející hodiny). Uhasit kamna a podobná spalovací zařízení. Zabezpečit potraviny a zdroje vody před kontaminací uloţením do chladničky, uzavřením do nepropustných obalů. Jsme-li na pracovišti nebo jinde (zdravotnická, školní a jiná zařízení), postupujeme podle pokynů nadřízených nebo havarijních plánů. Nacházíme-li se venku, co nejrychleji se přesuneme do nejbliţší budovy k alespoň k provizornímu ukrytí. [38] Pokud jste mohli přijít do styku s radioaktivními látkami z radiační havárie, je zapotřebí: Před vstupem do místností určených pro ochranu odložit obuv a svrchní oděv i ochrannou roušku nejlépe do neprodyšného obalu a již je nepoužívat. Omýt důkladně ruce, obličej a vlasy, vypláchnout oči, ústa, vyčistit nos a uši. Ihned nebo při nejbližší příležitosti se osprchovat a vyměnit prádlo. [38] Jistým specifikem radiačních havárií, resp. ochrany při nich oproti jiným haváriím, je tzv. jodová profylaxe. Jedná se o uţití tablet s neradioaktivním jódem, který nasytí štítnou ţlázu dříve, neţ se tak stane s radioaktivním jódem, který je jednou z látek unikajících při radiační havárii. Uţití tablet se provádí aţ po výzvě (sdělovacími prostředky či místním rozhlasem) a je nejúčinnější před příchodem radioaktivního mraku. Obyvatelstvo v zóně havarijního plánování je podrobně seznámeno se způsobem skladování a dávkování jodových tablet. [38] V případě nařízené evakuace je postup víceméně stejný jako u havárií s únikem NL. Je potřeba sbalit evakuační zavazadlo (stále stejný obsah, jak jiţ bylo probíráno). Kromě obvyklých kroků je u evakuace v tomto případě zapotřebí vyplnit tiskopis, ve kterém se označí kolik členů domácnosti, kdy a kam odjeli. V případě, ţe je někdo odkázán na cizí pomoc, vyvěsí na místo viditelné z ulice bílý ručník nebo prostěradlo, takto označené domácnosti bude poskytnuta pomoc záchrannými skupinami. [38] 49
Vyjma řízené evakuace je moţná také samoevakuace. Při ní je potřeba mít vozidlo v dobrém technickém stavu a s dostatkem pohonných hmot blízko místa, kde se ukrýváte, znát dobře komunikaci k cílovému místu evakuace, a v neposlední řadě být způsobilý k jízdě. [38] Obyvatelstvo v dotčených oblastech je samozřejmě informováno o shromaţdištích, evakuačních trasách a dalších potřebných záleţitostech pro případ radiační havárie. Jaderné elektrárny mají řadu odpůrců, přestoţe dnešní zařízení jsou zabezpečena moderními systémy, stále je pro některé velký strašák havárie z Černobylu. K této události došlo 26. dubna 1984 v ukrajinské jaderné elektrárně a byla vyhodnocena jako jaderná havárie nejvyššího stupně. K havárii přispělo mimo jiné obcházení bezpečnostních procedur během nočního experimentu. Došlo k výbuchu reaktoru, který odtrhl jeho víko, vyústil v poţár a řadu dalších explozí. Následky havárie byly katastrofální, řada ze zasahujících hasičů a záchranářů byla ozářena (někteří zemřeli na akutní nemoc z ozáření), desetitisíce lidí bylo z oblasti evakuováno, radioaktivní mrak postupoval východní Evropou a Skandinávií. [39] Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
2.5 Cíl:
První pomoc Poskytnutí první pomoci v případě nehody nebo havárie je naprostou nezbytností,
proto by ţáci měli být seznámeni alespoň s jejími základy. S ohledem na rozsáhlost této problematiky je potřeba při výkladu pouţívat další materiály. Tato příprava spíše slouţí jako osnova pro to, na co se při výkladu o první pomoci zaměřit. Dodrţování pedagogických zásad během výuky: Zásada soustavnosti – důleţitost tohoto tématu je velmi vysoká, proto je potřeba o něm se ţáky mluvit, neustále osvěţovat získané poznatky. Zásada aktivnosti – ţáci se aktivně zapojí do demonstrací záchrany, střídají se figuranti a zachránci. 50
Zásada názornosti – k výuce pouţívat modely, zdravotní pomůcky, názorně na figurantech ukazovat poskytování první pomoci. Zásada návaznosti – vychází se z jiţ získaných znalostí především z biologie, u starších ţáků také z autoškoly. Zásada přiměřenosti – adekvátně volené mnoţství a obtíţnost informací. Zásada emocionálnosti – vzbudit v ţácích odpovědnost za své chování, povinnost poskytnout prvním pomoc. Zásada všestrannosti – rozvíjení vzdělanostní, emociální a pracovní stránky. Zásada leadershipu – ukázat moţnou cestu a vyuţití potenciálu u ţáků, kteří by měli předpoklad a zájem o práci záchranáře. Zásada bezpečného vzdělávacího prostředí – jakékoli náznaky násilí či šikany tlumit hned v zárodku, během výuky dodrţovat zásady BOZP. Doporučená literatura: Příručky první pomoci od různých vydavatelů, internetové publikace, učebnice biologie. Materiální zabezpečení učitele: příručky, písemná příprava, výcviková figurína pro výuku první pomoci, obvazový materiál, dlahy (nebo materiál pro výrobu improvizované dlahy), resuscitační rouška, autolékárnička, instruktáţní videa. Materiální zabezpečení ţáků: psací potřeby, sešit, pracovní sešit Organizační a metodické pokyny: Výuka proběhne na učebně vybavené TV a videopřehrávačem, kde je moţné pustit ţákům instruktáţní videa. Dále vyučující před zahájením výuky zabezpečí výcvikovou figurínu. Otázky k opakování: Jaký je postup při poskytování první pomoci? Jak zastavíme tepenné krvácení? Co je to stabilizovaná poloha? Co dělat při podezření na poranění páteře? Jak se resuscituje? Pojmová mapa: viz Příloha č. 9 51
Výklad: V ţivotě se můţeme setkat s nehodami nebo haváriemi, při nichţ můţe být někdo zraněn a naší povinností je, takovému člověku poskytnout pomoc. Nikdy se nemůţeme spoléhat na to, ţe na místě nehody bude lékař, zdravotní sestra nebo někdo se zdravotnickým kurzem, můţe se stát, ţe kromě zraněného budeme jediní na daném místě my, proto je potřeba ovládat alespoň základy poskytnutí první pomoci. K úrazu můţe dojít samozřejmě také doma, ale i pro tyto případy je potřeba znát například telefonní čísla na jednotlivé záchranné sloţky, či co můţeme sami učinit, neţ se dostaví odborná pomoc. Základní otázkou je, zda nejdříve poskytnout první pomoc a poté volat záchrannou sluţbu nebo naopak. V případě, ţe je vás na místě víc, jedni zachraňují, někdo jiný volá. V případě jednoho zachránce, nejdříve poskytujeme první pomoc, poté voláme na telefonní číslo 155. [40, s. 12] Všechna důleţitá telefonní čísla, na která v případě nehody, havárie atd. voláme, jsou: 150
hasiči
155
záchranná sluţba
158
policie
nebo jednotné 112
evropské číslo tísňové volání
Nejen v případě, kdy je potřeba zavolat pomoc, je potřeba zachovat klid a mít na paměti následující kroky, které bychom měli během telefonátu dodrţet: Představit se. Uvést, co se stalo. Pro koho se ţádá pomoc (pro kolik lidí) a kam (uvést adresu, příjezdovou trasu, orientační body). Přesně odpovídat na dotazy operátora (o stavu, zatím poskytnuté pomoci atd.). Uvést své telefonní číslo, aby mohl operátor zavolat v případě potřeby zpět. Důleţité také je, aby bylo pamatováno na detaily jako, je-li umístěno číslo popisné viditelně na domě, kdyţ jej udáváme, v případě, ţe voláme z terénu (lesa, pole), aby byla přítomna kontaktní osoba na příjezdové cestě k místu, v noci v panelovém domě je potřeba odemknout vchodové dveře do domu atd. [40, s. 12-13] Všechny tyto zdánlivé drobnosti mohou významně ovlivnit rychlost poskytnutí pomoci.
52
Také je nutné mít na vědomí, ţe transport zraněného (nemocného), neprovádíme sami, ale necháváme je na odbornících, a to z mnoha důvodu např. mohou vyvstat potíţe při příjezdu do nemocnice na vrátnici s vpuštěním do areálu nemocnice, na příjmu apod. [40, s. 15] Kaţdému je zajisté jasné, ţe existuje mnoho druhů zranění, ke kterým můţe dojít, jejich závaţnost můţe být rozdílná, a proto není moţné mít jeden univerzální systém záchrany na všechno. Existují ale určité kroky, které je potřeba učinit. V první řadě je nutné zjistit, o jak závaţný případ se jedná, zda je bezprostředně ohrožen život, hrozí-li šok, invalidita nebo jiná závažná újma, zda první pomoc přinese pacientovi úlevu nebo se jedná o stav, který první pomoc nevyžaduje a pacientovi se poskytne spíše psychická podpora. [40, s. 17] Při bezprostředním ohroţení ţivota se zaměřujeme na masivní krvácení, bezvědomí, dušení, bezdeší, zástavu krevního oběhu. [40, s. 17] Důleţité je, aby poskytnutí pomoci neohrozilo zachránce. Není-li ohroţen ţivot pacienta, vyhodnocujeme, zda hrozí šok či invalidita (např. je-li poškozena páteř), ztráta orgánu nebo jeho funkce (např. oka), amputace končetiny, popálení, omrznutí. [40, s. 18] S ohledem na rozsah první pomoci, je vhodné pustit ţákům instruktáţní video, kde je názorně vysvětleno její poskytnutí. Důraz klademe především na poskytnutí pomoci při: Bezvědomí. Dušení ze zevních příčin. Bezdeší. Zástavě srdce a krevního oběhu s rozlišením techniky masáţe pro kojence, děti a dospělé. Masivním krvácení. Šoku. Úrazech míchy. Úrazové amputaci. Dále je na místě ţáky seznámit se stabilizovanou polohou a speciálními postupy při: Úrazech elektrickým proudem. Termickém poškození. Chemickém úrazu.
53
Tonutí.
Otravách. Rozdělit úrazy podle zasaţených částí těla (např. úrazy hlavy, hrudníku). Pro názornost nechat ţáky vyzkoušet resuscitaci na figuríně. Je potřeba, aby ţáci znali jednotlivé druhy úrazů a základní postup k poskytnutí první pomoci a naopak čemu se při kterém zásahu vyhnout. Zhodnocení průběhu vyučovací jednotky (plnění cílů a úkolů, nedostatky u ţáků, kázeň, přestupky, připomínky učitele) a vyvození závěrů pro příští vyučovací jednotku.
54
3
Pracovní sešit
Pracovní sešit pro ţáky slouţí jako zpětná vazba pro učitele, aby si u ţáků ověřili získané znalosti. Nejedná se ani tak o výkladový materiál, jako o materiál zaměřený na procvičení získaných znalostí. Za tímto účelem byly vytvořeny různé testy s volbou správné odpovědi z více moţností, dále cvičení zaměřená na vyřazování nehodících se moţností, přiřazování správných pojmů k sobě, cvičení na seřazování správného sledu po sobě jdoucích kroků, doplňovačky, náměty na referáty či scénky. Pracovní sešit není řazen na rozdíl od příprav pro učitele do podkapitol, ale je koncipován pouze podle základního rozdělení do pěti celků – Ochrana obyvatelstva, Ţivelní pohromy, Havárie s únikem nebezpečných látek, Radiační havárie a První pomoc. Vzhledem k dotaci hodin na tuto problematiku se nejedná o nijak rozsáhlý materiál. Jeho hlavním cílem není zavalit ţáky informacemi, ale alespoň trochu zábavnou formou přispět ke vštípení důleţitých informací.
3.1
Ochrana obyvatelstva
Milí ţáci, právě se Vám do ruky dostal pracovní sešit k problematice Ochrany člověka za mimořádných událostí. Jeho cílem není trápit Vás dalšími zbytečnými informacemi a podrobovat Vás mučivým zkouškám a testům, nebo Vás snad nutit trávit hodiny a hodiny nad učebnicí, jeho cílem je, abyste se dokázali vypořádat s mimořádnou událostí, do které se můţete dostat ve vteřině. Je potřeba, abyste byli připraveni, a k tomu snad pomůţe tento pracovní sešit. Tak hodně štěstí při jeho vyplňování, protoţe štěstí přeje připraveným! Úkol 1: V úvodní hodině Vás vyučující seznámil se základními právními předpisy a definicemi pojmů z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Přestoţe Vás při povodni nezachrání znalost těchto definic, není od věci si vyzkoušet, co jste si zapamatovali. V následujícím testu vyber jednu správnou odpověď:
55
„Balík“ krizových zákonů tvoří: a) Nic takového neexistuje. b) Zákon o IZS, krizový zákon, zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. c) Zákon o IZS, zákon o vodách, „balík“ vojenských zákonů. Mezi úkoly civilní ochrany nepatří: a) Evakuovat. b) Varovat. c) Regulovat toky. Stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohroţení státu jsou tzv. a) Krizové stavy. b) Krizové situace. c) Mimořádné události. Práce vedoucí k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí jsou: a) Záchranné. b) Likvidační. c) Zbytečné. Práce vedoucí k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí jsou: a) Záchranné. b) Likvidační. c) Zbytečné. Jaký je rozdíl mezi varováním a vyrozuměním: a) Varuje se obyvatelstvo, vyrozumívají se orgány krizového řízení. b) Varují se orgány krizového řízení, vyrozumívá se obyvatelstvo. c) Není v tom rozdíl. Je pravda, ţe Bezpečnostní rada koordinuje přípravu na krizové situace a Krizový štáb je pracovním orgánem k jejich řešení?. a) Ano. b) Ne, naopak. 56
Vyhodnocení: 7-6 správně
Je vidět, ţe dáváš pozor nebo máš opravdu štěstí.
5-4 správně
Je dobré mít alespoň nějaké povědomí, ale aţ přijde na závaţnější otázky, dávej víc pozor.
3 a méně
Teorie sice ještě nikoho nezachránila, ale od teď uţ to chce váţně začít dávat pozor.
Úkol 2: Od teď uţ jde do tuhého. Jak zazní siréna, legrace jde stranou. Přestoţe panika není na místě nikdy, vţdy by měl člověk zachovat rozvahu a chladnou hlavu, jeden den v měsíci, kdy zazní siréna, není vůbec důvod k obavám. Který den to je a proč není důvod k obavám? Úkol 3: Zvuk sirény se vznáší nad městem, obyvatelstvo šílí, strach narůstá … a to všechno jenom proto, ţe si někdo nepamatuje, co který signál znamená. Dokáţeš přiřadit správný zvuk ke kaţdému signálu? ZKOUŠKA SIRÉN
zvuk sirény simuluje volání „hoří“
VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA
jedná se o táhlý tón v délce 140 sekund
POŢÁRNÍ POPLACH
kolísavý tón
Úkol 4: Siréna spuštěna, všude zní signál všeobecné výstrahy. Je jasné, ţe se nejedná o povodeň, protoţe v Městečku přece ţádná řeka neteče, dokonce není v blízkosti ani ţádná vodní nádrţ, která by nás mohla ohrozit. Takţe co dělat? Seřaď následující kroky ve správném pořadí, jak by měly následovat po sobě a pak je podrobněji spoluţákům vysvětli. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI ZAVŘETE DVEŘE A OKNA NAŘÍDILI EVAKUACI, TAK SE EVAKUUJTE OKAMŢITĚ SE UKRYJTE Úkol 5: Zatímco v Městečku řeka neteče, Město leţí přímo na soutoku a povodně tu mají kaţdý rok. Poslední týden pořád jen prší, takţe kdyţ zazní všeobecná výstraha tady, je jasné, o co jde. Kaţdý obyvatel přesně ví, co dělat. Jaké by měly být kroky obyvatel Města ve správném pořadí? Diskutuj o pořadí se spoluţáky. Úkol 6: Obyvatelé Města i Městečka uţ zaţili pár mimořádných událostí, při kterých musela být vyhlášena evakuace. Kaţdý z nich uţ tedy ví, co dělat při opouštění svého bytu 57
či domu. Přesto pár nově přistěhovaných obyvatel tápe, ví, ţe mají udělat několik věcí a pak zamknout byt a včas se dostavit na určené místo, ale které jsou to ty věci, co mají udělat? 1. Uhasit .…………………………………………. 2. ……………el. spotřebiče – mimo ……………. 3. Uzavřít.…………………………………………. 4. ………………sousedé…………………………. 5. Dětem..…………………………………………. 6. Zvířata.……….…………………………………. 7. Vzít si……………………………………………. 8. Zamknout byt či dům. 9. Včas se dostavit na určené místo. Úkol 7: Tento úkol bude pro celou třídu společný a bude vyţadovat předběţnou přípravu. Půjde o to, zabalit evakuační zavazadlo. Samozřejmě není potřeba nosit tyto věci z domu, brát mamince tajně briliantový náhrdelník, aby byly zastoupeny cennosti apod. Předměty bohatě nahradí kartička s názvem nebo obrázek. O důleţitosti a významu předmětů v evakuačním zavazadle diskutujte a jedno ukázkové zavazadlo zabalte. Úkol 8: Jelikoţ uţ jste evakuační zavazadlo balili, nebude těţké to zopakovat ještě jednou na papíře. Tentokrát škrtni předměty, které do evakuačního zavazadla rozhodně nepatří, zdůvodni proč a naopak doplň, co ještě schází.
obr 6: Co nebalit do evakuačního zavazadla? Zdroj: Vlastní
58
Úkol 9: Kdyţ uţ dojde ke vzniku mimořádné události, jsou tu muţi a ţeny v uniformách, kteří obyvatelstvu pomáhají. Dohromady spolu s dalšími tvoří Integrovaný záchranný systém, jehoţ sloţky rozdělujeme na základní a ostatní. Na obrázku jsou trička tří uniformovaných sloţek IZS, víš, které z nich patří mezi základní? Které základní sloţky ještě chybí? obr 7: Pracovní trička sloţek IZS Zdroj: Vlastní
Úkol 10: Samozřejmě sloţky IZS fungují i kdyţ je vyhlášen válečný stav. V takovém případě pak na sobě mohou mít jejich příslušníci cokoli, ale bezpečně je lze rozpoznat od civilního obyvatelstva na základě mezinárodně uznávaných rozpoznávacích znaků. Vezmi si pastelky, fixy nebo jiná barevná „malovátka“ a tento rozpoznávací znak nakresli.
Úkol 11: A jsme zpátky u našich obyvatel Města a Městečka, kaţdý správný občan ví, ţe má právo na informace o opatřeních k zajištění ochrany obyvatelstva, ale to, ţe má občan také povinnosti, ví nebo přizná uţ málokdo. Řídí se občan svými povinnostmi, kdyţ: nechce poskytnout na ţádost starosty věcnou pomoc a půjčit svůj bagr? si nechá na střechu domu umístit zařízení zařazené do systému varování a vyrozumění? při povodních zatajil veliteli zásahu, ţe má v zatopené garáţi sud s kyselinou? Úkol 12: Další důleţitou otázkou, kterou je potřeba se zabývat, je otázka terorismu. Existuje mnoho typologií členění terorismů. V literatuře je moţné se setkat s pojmem kyberterorismum. Najdi o tom více informací, sepiš je a porovnej s tím, co o tomto tématu zjistili spoluţáci. Potom společně na základě následujících atributů terorismu (ţe se jedná o násilí, které je promyšlené, plánované, zaměřené proti nezúčastněným, aby se dosáhlo
59
vytčených náboţenských, politických nebo ideologických cílů) rozhodněte, zda následující novinové titulky patří článkům pojednávajícím o teroristickém činu: Okradená důchodkyně zabita kvůli 500,-Kč. Unesený podnikatel nalezen v lese oběšen. Sebevraţedná atentátnice z nejmenovaného islamistického hnutí se odpálila před budovou amerického velvyslanectví, zabito 13 civilistů. Vykraden muniční sklad. Unesen vrcholný představitel vlády, za jeho propuštění je poţadováno osvobození zadrţených členů organizace XXX, kteří minulý měsíc spáchali bombový útok na metro. Jiţ třetí případ znásilnění za tento měsíc. Bomba ve vlaku naštěstí nikoho nezranila, k útoku se přihlásila baskická separatistická organizace.
3.2
Ţivelní pohromy
V obecné rovině jiţ víme, jak se zachovat, kdyţ dojde k mimořádné události, kdyţ je vyhlášena evakuace, známe základní pojmy, vztahy mezi zainteresovanými sloţkami atd. Nyní je na řadě ukázat, co jsme si zapamatovali o prvním z moţných zdrojů vzniku mimořádné události – ţivelních pohromách. Úkol 1: Rozhodni, které vlivy (atmosférické, geologické nebo jiné) mohou za vznik následujících ţivelních pohrom: Povodeň, tsunami, hurikán, sněhová kalamita, pád kosmického tělesa, posun dna pod vodní hladinou, bouřky, sucha, zvýšené radioaktivní pozadí, eroze, laviny, teplotní inverze. Úkol 2: Je parné léto, nezapršelo uţ asi měsíc, psi se bijí o chládek a obyvatelé Města hledají kaţdou příleţitost, jak se v tomhle počasí osvěţit. Za Městem se nachází krásná přehrada určená k rekreačním účelům, ideální pro osvěţení, a tak občané balí piknikové košíky a hromadně vyráţí k vodě, jenţe … celá přehrada je pokrytá jasně zeleným povlakem. Co to je? Kde
60
se to tu vzalo? Je vhodné v tom plavat? Odpověz na otázky, v případě, ţe na poslední odpovíš NE, zdůvodni. Úkol 3: A je to tady, konečně po víc jak měsíci úmorných veder přišla bouřka. Polovina Města je samozřejmě u přehrady a tak, kdyţ blesky křiţují oblohu, kaţdý narychlo hledá úkryt. Z následujících moţností vyber, kam by ses schoval, kdybys byl u přehrady i ty, kam by ses rozhodně neschovával? Dodávka, stan, hospůdka U žíznivce (přízemní betonová stavba), sousedův nablýskaný kabriolet, statný dub, kamarádova chata vybavená hromosvodem, třešňová alej, budovy nedalekého bývalého JZD, rozhledna, zůstanu u vody a nikam se schovávat nebudu. Úkol 4: Co čert nechtěl, blesk uhodil do třešňové aleje a ta nejhezčí třešeň začala hořet. Blesk můţe být jednou z moţných příčin vzniku poţárů. Vyjmenuj další příčiny. Jelikoţ k poţáru můţe dojít kdykoli a kdekoli, a nejen z přírodních příčin, je potřeba vědět, na koho se v takovém případě obrátit. Na jaké číslo (čísla) bys volal v případě poţáru? Kde sídlí nejbliţší jednotka HZS? Máte v obci také jednotku sboru dobrovolných hasičů (JSDH)? Zjisti tyto informace a porovnej je se spoluţáky, v případě, ţe jsou někteří spoluţáci z okolních obcí, seznámí ostatní také s výsledky svého „pátrání“. Úkol 5: Ona osudná bouřka odstartovala pro změnu nepřestávající příval dešťů. Vyprahlá půda rychle nasákla vodou a dál uţ nebyla schopná se s deštěm vypořádat. Prudce vzrostla hladina řek. O jakém druhu povodní mluvíme v tomto případě? Jaký je ten druhý a jak k němu můţe dojít? Úkol 6: Jak postupně stoupala hladina řek v regionu, bylo potřeba vyhlásit jednotlivé stupně povodňové aktivity, jenţe človíček, který měl toto na starosti je v oboru nováček, a tak se mu ve stresu pomíchaly jednotlivé stupně. Pomůţeš mu přiřadit název ke stupni povodňové aktivity (SPA) a určit, co se při něm děje? 1. stupeň
OHROŢENÍ
nedochází k většímu rozlití z koryta
2. stupeň
BDĚLOST
rozlití, škody
3. stupeň
POHOTOVOST
nebezpečí povodně
61
Úkol 7: Zatímco ve Městě všechno a všichni plavou, Městečko o několik desítek kilometrů dál se potýká se silnými větry. Jeden den tu podle očitých svědků prý dokonce řádilo tornádo o síle F5! Nicméně o věrohodnosti svědků se dá s úspěchem pochybovat. Jak vůbec vypadá tornádo? Jaké jsou jeho účinky, má-li sílu ohodnocenou na Fujitově stupnici jako F5? Vyskytlo se vůbec u nás někdy tornádo? Mělo takovou sílu? Úkol 8: Měsíc se s měsícem sešel a blíţí se nám zima. Skončily prázdniny, školy i továrny zase pracují na plné obrátky, začíná přituhovat a tudíţ i topná sezona. Zatímco v údolí teploty klesají do mínusu, na okolních horách svítí sluníčko a je nad nulou. Tento jev se nazývá …………………………. Sám o sobě je to jev neškodný, v čem tedy spočívá jeho nebezpečí (nápověda je v textu úkolu)? Úkol 9: Na Město i Městečko dopadly první sněhové vločky, jenţe sluníčko se přes den pořád nechce nechat zahanbit a tak je rozpustí, v noci pro změnu řádně přituhne, a kdyţ to tak jde uţ několikátý den, je všechno jako z ledového království. Jaká rizika s sebou přináší náledí? Co kdyţ se k němu přidá ještě sněhová kalamita? Úkol 10: Mezi katastrofami s geologickým původem jsou bezesporu nejničivější sopečná činnost a zemětřesení. Polovina třídy se rozdělí do skupin. Kaţdá skupina si vybere z následujících sopečných katastrof jednu a napíše o ní krátký referát, který pak představí třídě. Tambora, Krakatau, Mt. Pelée, Vesuv. Úkol 11: Zatímco část třídy zpracovává sopečnou činnost, druhá se zaměří na zemětřesení. Vaším úkolem bude zjistit, jaké jsou další stupnice posuzování síly zemětřesení, kde ve světě jsou oblasti s nejvyšším rizikem vzniku zemětřesení a jak je tomu u nás? Úkol 12: S předchozími dvěma ţivelními pohromami souvisí třetí – tsunami. Jak? Co víš o tragédii z prosince 2004?
62
3.3
Havárie s únikem nebezpečných látek
S nebezpečnými látkami není radno si zahrávat, ať uţ se jedná jen o lahvičku kyseliny, kterou máte doma nebo o cisternu benzínu, která vám náhodou zaparkovala před domem. Denně se s takto nebezpečnými látkami přijdeme do styku a mnohdy si to ani neuvědomíme. Stačí jen doma projít mamince zásobu čisticích prostředků a malé křiklavé obrázky s plamenem nebo napůl rozeţranou rukou mluví jasně. Je proto potřeba uvědomit si, kde všude nebezpečné látky jsou, jaké mohou mít účinky a co vlastně dělat, kdyţ dojde k havárii s jejich únikem. Úkol 1: Co je to nebezpečná látka (NL), je jmenovitě uvedeno v zákoně, jenţe práce se právními předpisy není zrovna nejzábavnější, proto zapoj „selský rozum“, potrap mozkové závity a vzpomeň si na hodiny chemie, a z uvedených látek vyber ty, které jsou podle tebe nebezpečné. Vodík, ocet, LPG, glukóza, benzín, chlorovodík, fosgen, NaCl, nafta, petrolej, acetylen, čpavek, H2O. Úkol 2: Vyučující v hodině povídal o Kemlerově a UN kódu, oba se dají najít na jedné tabulce. Víš, jak vypadá a kde ji můţeš najít? Úkol 3: Kdyţ uţ teď víš, kde najdeš tabulku, vzpomeneš si, co znamenali jednotlivá čísla a písmenko v Kemlerově kódu? Pokud ne, vyhledej si to a rozhodni, zda jsou následující tvrzení pravdivá: Kdyţ je v Kemlerově kódu na tabulce X, hasíme látku vodou. 333 znamená, ţe jde o látku extrémně hořlavou. 0 znamená kyselinu. 238 je hořlavý ţíravý plyn. Úkol 4: Existuje mnoho mezinárodně uznávaných způsobů, jak označit nebezpečné vlastnosti látek. Najdi značky, podle kterých poznáš, ţe je látka ţíravá, hořlavá atd. Jako vodítko ti můţe poslouţit prohledání máminy zásoby čisticích prostředků a inspekce tátovy dílny nebo garáţe.
63
Úkol 5: Vraťme se společně do našeho oblíbeného Města a Městečka. Obyvatelé obou obcí jsou velkými sportovními nadšenci – Město hraje 2. ligu ledního hokeje a v plaveckém bazénu Městečka začínal nejeden zdatný plavec, málokdo ale tuší, ţe oba jejich svatostánky sportu skrývají nebezpečí. Víš, jaké nebezpečné látky a odkud mohou uniknout? Úkol 6: Bohuţel i na tak ideálních místech, jako jsou naše dvě obce, můţe dojít k havárii a úniku nebezpečných látek, a věřte, nebylo by to poprvé. Takţe obyvatelé uţ vědí, co dělat, kdyţ zazní siréna s hlášením o úniku nebezpečné látky: 1) ……………………………………………………….. 2) Zavřít …….………………………………………….. 3) Zapnout a sledovat ………………………………….. 4) Připravit si ……..…………………………………….. 5) Připravit si ..………………………………………….. Úkol 7: A je to tady! Havárie! Zimní stadion! Letošní příprava na hokejovou sezonu nezačíná nejlépe, nad Městem se vznáší mrak ………………. (čeho?). Trenér Hokejka je z toho nešťastný, právě se přistěhoval do Města, převzal muţstvo, dnes byl na plánu první letošní trénink a teď tohle. Situace je tak váţná, ţe byla vyhlášena evakuace obyvatel z okolí stadionu, kaţdý si připraví prostředky improvizované ochrany především dýchacích cest a začíná se evakuovat. Jen trenér si za nic na světě nemůţe vzpomenout … jak si chránit dýchací cesty? Je vhodné pouţít impregnaci? A má to být něco s kyselinou citronovou nebo se sodou? Úkol 8: Tentýţ problém měli před třemi lety Městečkovští se svým bazénem, jenţe tam kaţdý věděl, ţe kdyţ unikne ………………. (co?), tak je potřeba si dýchací cesty chránit …………………………… (čím?), které jsou naimpregnovány roztokem ……………….. (čeho?). Úkol 9: Samozřejmě kaţdý uţ dobře ví, jak si chránit improvizovaně také hlavu, oči, tělo, prostě jak se chránit celý. Takţe tento úkol bude ryze praktický. Vylosujte jednoho ţáka, který bude dělat figuranta přesunujícího se do krytu zamořeným prostředím. Úkolem ostatních je, aby figuranta 64
ochránili improvizovanými prostředky, aby jim chudák malá nepadl mrtev v půlce cesty. U tohoto úkolu dbejte zvýšené opatrnosti se zacházením šátků, šál a především igelitových sáčků, abyste figurantovi neublíţili! Úkol 10: Jelikoţ uţ dlouho nebylo na pořadu dne ţádné pořádné pátrání po informacích a psaní, je čas na menší referát. Ve výkladu byly zmíněny velké světové havárie s únikem nebezpečných látek. Ani Česká republika není výjimkou a k takovým haváriím zde také dochází, naštěstí ne aţ s tak zdrcujícími následky. Najdi nějaké na Internetu a v knihách a představ ostatním, kde k nim došlo, o jaké látky se jednalo a jaké byly následky. Úkol 11: Zahrajte si doma i ve škole na experta a jeho tým. Vaším cílem bude najít doma i ve škole riziková místa s výskytem nebezpečných látek, sepsat o jaké látky jde, jaké jsou jejich účinky, pravděpodobnost, ţe by mohlo dojít k nějaké nehodě, jaké by byly dopady této nehody, jaká opatření byste měli podniknout při odstraňování následků nehody a jaká preventivní opatření zavést, aby k nehodě vůbec nedošlo nebo její dopad byl minimální. Přibliţně takto totiţ postupují skutečné expertní týmy, které za pouţití velice sloţitých kvalitativních i kvantitativních metod prověřují systémy s nebezpečnými látkami a navrhují preventivní i následná opatření. Úkol 12: Zjistěte, zda se ve městě, kde ţijete, nebo v jeho blízkém okolí nachází provozovatel pracující s nebezpečnou látkou a s jakou, nebo zda zde jsou jiné moţné zdroje úniku (zimní stadiony, plavecké bazény, čerpací stanice v hustě obydlené oblasti atd.).
3.4
Radiační havárie
Jaderné elektrárny jsou zdrojem energie, jejíţ výroba patří v současnosti k jedné z nejčistších. Má řadu výhod i nevýhod, zastánců i odpůrců. Jaderné elektrárny jsou rozšířeny po celém světě, dokonce i v České republice je máme. Síla jádra je vyuţívána jak k mírovým účelům (výroba energie), tak k účelům válečným. Přestoţe v současné době existují mezinárodní úmluvy, které se zasazují o eliminaci jaderných zbraní ve světě, 65
a v dobách Studené války byla udrţována jaderná síla především jako prostředek zastrašování, ne aţ tak dávná historie pamatuje její vyuţití v bombě svrţené během 2. světové války. Úkol 1: Najdi si mapu České republiky a můţeš se pustit do prvního úkolu. Kolik máme v republice jaderných elektráren (JE)? Kde jsou? Jak daleko je to od místa, kde ţiješ nebo kam chodíš do školy? Úkol 2: Teď, kdyţ uţ víš, kde je nejbliţší JE a jak jsi od ní daleko, vyhledej (nejlépe na Internetu), zda se nenacházíš v některém ze sektorů, kde bys mohl být zasaţen radiací. Úkol 3: Pojďme se teď, nečekaně, vrátit do Města, které se nachází v zóně havarijního plánování jedné naší JE. Jedná se sice o okrajovou část zóny, ale obyvatelé musí být informováni. Právě jsi byl zvolen starostou a tvým úkolem je obyvatelstvu na veřejné besedě oznámit, co mají dělat, kdyţ zazní siréna oznamující radiační havárii. Starosto, předstup před třídu a můţeš začít. Úkol 4: Stařičký děda Procházka instruktáţ nového starosti slyšel tak na půl naslouchátka, a tak se ptá „co ţe je to ta jodlovací propagace?“ Co měl patrně stařík na mysli? Vysvětli, jaký je účel tohoto kroku. Kdy k ní přistupujeme? Úkol 5: Jaké jsou moţné cesty, kterými se radiace můţe dostat do těla? 1) ……………………………. 2) ……………………………. 3) ……………………………. Úkol 6: V jaderné elektrárně došlo k havárii, pomalu se šeří, ale Město se pilně připravuje k evakuaci. Trenér Hokejka rozhodl, ţe k evakuaci pouţije vlastní auto, zatímco jeho ţena rychle dobaluje evakuační zavazadla pro sebe a děti, Hokejka běţí do garáţe přichystat auto. Rozhodni, které z následujících kroků musí učinit a které jsou naopak zbytečné: Zkontrolovat, má-li dostatek pohonných hmot. Umýt si okénko spolujezdce, aby viděl dobře na křiţovatce, nejede-li někdo zprava.
66
Dofouknout podhuštěné pneumatiky. Vyluxovat drobky z potahů. Přelakovat škrábanec na dveřích. Zjistit, zda auto svítí, příp. vyměnit ţárovku. Najít mapu s vyznačenou evakuační trasou. Úkol 7: Také starý děda Procházka dělá, co je v jeho silách, bohuţel uţ je nemohoucí, a tak vyvěšuje z okna bílé prostěradlo. Chce tím dát najevo, ţe: uţ má sbaleno; má sbaleno a uţ je pryč; situaci vzdává a radši doma v klidu počká, aţ bude po všem; potřebuje pomoc od záchranné skupiny. Úkol 8: S Městem nakonec vše dobře dopadlo, z historie ale známe případy, kdy havárie neměly šťastný konec. Najděte se třídou informace o některých zahraničních haváriích. Úkol 9: Do historie se černým písmem zapsala hlavně havárie z Černobylu, jednou z jejích příčin bylo obcházení bezpečnostních procedur během jednoho nočního experimentu. Zjisti, o co v experimentu šlo. Podařilo se ti při pátrání najít další zajímavé informace, videa nebo obrázky z Černobylu? Úkol 10: Často jsou radiační účinky havárií srovnávány s bombami svrţenými na Hirošimu a Nagasaki. Je tu další pátrací úkol, protoţe přece nechceš, aby vám učitel všechno říkal, ţe … Kdy došlo k útokům na tato města? Jaké byly ztráty? Kdyţ se ti podaří najít opět zajímavé obrázky nebo informace, nenechávej si je pro sebe. Úkol 11: Celou dobu se bavíme o radiaci, ale jak vlastně poznám například kontejner s radioaktivním materiálem? Je také nějak označený jako třeba cisterna s benzínem? Jak vypadá značka pro radioaktivní látku? Vezmi si pastelky a nakresli ji, její správnou podobu pak ověř podle oficiálních zdrojů.
67
Úkol 12: Teď, kdyţ uţ jste se seznámili s historickými událostmi a haváriemi, a moţná jste i byli na exkurzi v jaderné elektrárně, znáte moţná pro a proti, rozdělte se ve třídě na dvě skupiny (odpůrci a přívrţenci) a diskutujete, předkládejte si argumenty a protiargumenty a nakonec rozhodněte, zda jste pro provoz jaderných elektráren nebo pro jejich zrušení.
3.5
První pomoc
Závěrem se dostáváme snad k tomu nejdůleţitějšímu – první pomoci. Nemusí dojít na ţivelní pohromu, únik nebezpečné látky nebo snad výbuch jaderné elektrárny, stačí na první pohled banální pád z kola a uţ je nutné ji poskytnout. Nikdo z nás neví, jestli tyto znalosti někdy v praxi vyuţije, ale v tomto případě je lepší znát a nepouţít neţ neznat a nepomoct člověku v ohroţení ţivota. Jestli jsi do teď nedával pozor, nebo ti některé informace unikly, tak je to na pováţenou, ale jestli následující otázky nezodpovíš dobře, tak je to na pětadvacet rákoskou. Úkol 1: Co je první pomoc snad není potřeba vysvětlovat a to, ţe pouze s ní z raněného čiperu neuděláme a je potřeba k němu zavolat odborníka, je určitě také jasné. Jenţe které číslo vytočit? Zakrouţkuj to správné
150 155 158 Úkol 2: Z předešlého úkolu zůstala po výběru Zdravotnické záchranné sluţby (ZZS) ještě dvě čísla, komu patří? Existuje ještě nějaké další číslo, které lze případně pouţít? Jaké a ke komu se s ním dovolám? Úkol 3: A jdeme do akce … S kamarádem si tak jedete autem, kdyţ najednou u krajnice vidíte leţet raněného. Samozřejmě zastavíte, abyste mu poskytli první pomoc. Kamarád chce chlapíka okamţitě přenést do auta a odvést do nemocnice. Je to dobrý nápad? Odpovíš-li NE, zdůvodni proč. Úkol 4: Máte štěstí, ţe jste na místě dva, kamarád poskytuje první pomoc a ty zavolej záchranáře. Samozřejmě ţe ne doopravdy, na plané poplachy a legrácky si ani jedna ze sloţek Integrovaného záchranného 68
systému nepotrpí, čas, který stráví nad zbytečným výjezdem, můţe stát ţivot někoho, kdo jejich pomoc v tu chvíli opravdu potřeboval, nemluvě o finanční náročnosti kaţdého výjezdu a hrozící trestní postiţitelnosti … takţe budeme si volat „jenom jako“ ve třídě. Sehrajte, jak má vypadat správný telefonní hovor. Co má všechno obsahovat? Úkol 5: Ţádné zranění není vţdy úplně stejné, i kdyţ se jedná o totéţ, váţnost můţe být rozdílná. Například amputace je vţdycky amputací, ale je podstatný rozdíl, zda má zraněný amputovaný malíček na noze nebo celou nohu. Seřaď následující rozdělení z hlediska nutnosti poskytnutí první pomoci: 1) Stav, kdy první pomoc přináší úlevu. 2) Stav, kdy hrozí šok, invalidita nebo jiná váţná újma. 3) Stav, kdy není potřeba první pomoc. 4) Stav bezprostředního ohroţení ţivota. Úkol 6: Zatímco telefonuješ, tvůj kamarád hlásí, ţe je chlapík v ohroţení ţivota. Co ho k tomuto zjištění mohlo dovést? M…………………… B…………………… D…………………… B…………………… Z…………………… Úkol 7: Dobře, malá nápověda k předchozímu úkolu, chlapík je v bezvědomí, je nutné mu zajistit průchodnost dýchacích cest. Poloţíte ho na břicho/záda (zakrouţkuj správnou odpověď), zprůchodníte mu dýchací cesty tím, ţe mu ………………… hlavu a můţete také otevřít ústa za pouţití tzv. ……………… manévru, který spočívá v …………………. dolní čelisti, z …………………….. odstraníme cizí tělesa (např. ţvýkačku). Na tečkovanou linku dopiš správné odpovědi. Úkol 8: Kdyţ má člověk v bezvědomí zprůchodněné dýchací cesty a dostatečné dýchání, můţeme ho umístit do stabilizované polohy. Vyberte ve třídě dobrovolníka, který zahraje raněného v bezvědomí, a ukaţte na něm, jak vypadá stabilizovaná poloha.
69
Úkol 9: Další důleţitou součástí první pomoci je umělé dýchání neboli dýchání z úst do úst či také z plic do plic. Kdy jej provádíme? S jakou frekvencí vdechů? Je frekvence stejná u dětí i dospělých? Jaký je v ní rozdíl? Úkol 10: Jestliţe u raněného nenahmatáme tep, jedná se o ………………………………… U té začneme …….. (kolika) vdechy, po kterých následuje ………………. masáţ v poměru ….:….. . U dětí je komprese hrudníku v poměru …..:…… V kterých místech hrudníku masírujeme, si ve třídě opět ukaţte na dobrovolníkovi, máte-li k dispozici figurínu, dobrovolníka ušetřete a ukazujte si na ní (v kaţdém případě u všech ukázek je potřeba dodrţovat bezpečnost svou i ostatních). Úkol 11: Abychom mohli opravdu pomoci, je nutné umět nejen dát masáţ srdce a umělé dýchání. Následující stavy si rozdělte do skupin, kaţdá skupina si připraví krátké povídání s demonstrací. Zbytku třídy pak přednese, jak se na raněném pozná, ţe se u něj jedná právě o daný stav, v čem spočívá pomoc, co v ţádném případě nedělat atd., event. názorně předvedou (prosím ţádné řezání končetin, pálení nebo lámání vazu kvůli autentičnosti!!!). Masivní krvácení z rány, krvácení z nosu, šok, úraz míchy, amputace malíčku, popálenina, omrzlina, uštknutí. Úkol 12: Uf, tak jsme všechno pěkně zvládli, na oslavu si můţeme dát něco dobrého, třeba dortík s třešničkou, ale jezte opatrně, ať někomu nezaskočí, nebo umíš H…………… manévr? No tak se ukaţ!
3.6
Správné odpovědi
Doufám, ţe nepodvádíš a nejdřív poctivě odpovídáš na otázky, samozřejmě správně, a teď si jen tak pro radost ověřuješ, ţe jsi opravdu skvělý student .
Ochrana obyvatelstva 1) B, C, A, A, B, A, A. 2) Středa, zkouška sirén. 3) Zkouška sirén – jedná se o táhlý tón v délce 140 sekund, všeobecná výstraha – kolísavý tón, poţární poplach – zvuk sirény simuluje volání „hoří“. 70
4) Okamţitě se ukryjte; zavřete dveře a okna; zapněte rádio nebo televizi; nařídili evakuaci, tak se evakuujte. 5) Informujte se na obecním úřadě o místech a postupech v případě evakuace, připravte si stavební materiál na utěsnění, připravte si evakuační zavazadlo, příp. auto, při povodni opusťte ohroţený prostor, dodrţujte zásady pro opuštění bytu. 6) Oheň; vypnout – ledničku, mrazničku; hlavní uzávěr vody a plynu; přesvědčit se, ţe sousedé vědí o evakuaci; dát cedulky se jménem a adresou do kapsy; zabezpečit stravou a vodou na několik dní; evakuační zavazadlo. 7) Praktický úkol. 8) Struhadlo; lampa; nářadí; hračky; vejce; Hera. 9) Policie, hasiči, chybí zdravotnická záchranná sluţba. 10) Praktický úkol – modrý rovnostranný trojúhelník na oranžovém podkladu. 11) NE, ANO, NE. 12) NE, NE, ANO, NE, ANO, NE, ANO Ţivelní pohromy 1) A: povodeň, hurikán, sněhová kalamita, bouřky, sucha, teplotní inverze. G: tsunami, posun dna pod vodní hladinou, eroze, laviny. J: pád kosmického tělesa, zvýšené radioaktivní pozadí. 2) Sinice; vlivem teplé vody s nedostatkem kyslíku; NE – cytotoxiny vylučované sinicemi jsou zdraví nebezpečné. 3) Stan, kabriolet, statný dub, třešňová alej, rozhledna, neschovávat se je také nesmysl. 4) Např. samovznícení, úmyslné zaloţení. 150, 112; Praktický úkol. 5) Přirozená; zvláštní – poruchou či havárií vodního díla. 6) 1SPA – bdělost – nebezpečí povodně; 2SPA – pohotovost – nedochází k většímu rozlití z koryta; 3SPA – ohroţení – rozlití, škody. 7) Jako nálevka; F5 je totální zkáza; ANO; NE. 8) Teplotní inverze; zadrţení skleníkových plynů a zvýšení imisí přes limity. 9) Např. dopravní nehody, pády s úrazy, padání větví stromů a drátů el. vedení pod tíhou ledu a sněhu. 10) Praktický úkol. 11) Praktický úkol. 12) Tsunami můţe vzniknout na základě podmořského zemětřesení nebo sopečného výbuchu; Praktický úkol. 71
Havárie s únikem nebezpečných látek 1) Vodík, LPG, benzín, chlorovodík, fosgen, nafta, petrolej, acetylen, čpavek. 2) Oranţová rozdělená černou čarou, v horní i dolní polovině s číselným kódem; např. na cisternách převáţejících NL. 3) NE; ANO; NE; ANO. 4) Praktický úkol. 5) Amoniak ze zimního stadionu, chlor z plaveckého. 6) Okamţitě se ukrýt; zavřít dveře a okna; zapnout rádio nebo televizi, připravit si evakuační zavazadlo a prostředky improvizované ochrany osob. 7) Amoniaku; rouško např. z ručníku; ANO; s kyselinou citronovou. 8) Chlor; rouškou; sody. 9) Praktický úkol. 10) Praktický úkol. 11) Praktický úkol. 12) Praktický úkol. Radiační havárie 1) 2; Temelín a Dukovany; Praktický úkol. 2) Praktický úkol. 3) Praktický úkol. 4) Jodová profylaxe; navázat ve štítné ţláze neradioaktivní jód místo při havárii vzniklého radioaktivního jódu; aţ po výzvě příslušných orgánů. 5) S potravou a vodou; vdechnutím; povrchem těla. 6) ANO; NE; ANO; NE; NE; ANO; ANO. 7) Potřebuje pomoc od záchranné skupiny. 8) Praktický úkol. 9) Praktický úkol. 10) 6. a 9. srpna 1945; statisíce mrtvých, zničená města, následky z ozáření; Praktický úkol. 11) Praktický úkol. 12) Praktický úkol. První pomoc 1) 155. 72
2) 150 hasičům, 158 policii, zůstalo 112 operační středisko, které předá zprávu kterékoli sloţce dle potřeby. 3) NE, mohou vyvstat např. potíţe při příjezdu do nemocnice na vrátnici s vpuštěním do areálu nemocnice, na příjmu apod. 4) Praktický úkol – představit se, říct, co se přihodilo, pro koho a kam žádám pomoc, odpovídat operátorovi na otázky, popsat příjezdovou cestu nebo orientační body, udat své telefonní číslo. 5) 4; 2; 1; 3. 6) Masivní krvácení, bezvědomí, dušení, bezdeší, zástava krevního oběhu. 7) Záda; zakloníme; trojitého; předsunutí; dutiny ústní. 8) Praktický úkol. 9) Při bezdeší; 12 – 15 za minutu; NE; u dětí je 20 vdechů/min. 10) Zástavu krevního oběhu; 2; srdeční; 2:15; 1:5; Praktický úkol. 11) Praktický úkol. 12) Heimlichův; Praktický úkol. Doufám, ţe ses při hodinách Ochrany člověka za mimořádných událostí moc nenudil, dozvěděl ses něco nového a hlavně uţitečného, přesto Ti přeji, abys nikdy nemusel nic z toho, co teď uţ víš, pouţít. Ale znáš to … a štěstí přeje připraveným!
73
ZÁVĚR Ochraně člověka za mimořádných událostí není věnován samostatný předmět, ale je včleněn do jiných předmětů, zejména pak občanské a tělesné výchovy. Tato závěrečná práce poskytuje ucelený přehled o problematice ve dvou celcích, jak pro učitele (formou písemných příprav), tak také pro ţáky (pracovní sešit). Oba celky jsou strukturovány do pěti tematických celků. Pro potřeby učitele byla obsahově rozsáhlejší témata rozdělena do podkapitol, jedná se o obecnou ochranu obyvatelstva, ve které jsou ţáci seznámeni se základními pojmy, pokyny, co dělat v případě, kdyţ zazní siréna, co je to Integrovaný záchranný systém a jeho funkce a základy k problematice terorismu. Dále je rozděleno i téma ţivelních pohrom, podle původu jejich vzniku. Dalším rozsáhlým tématem je také první pomoc, ta je však zpracována pouze formou doporučení k tomu, co by mělo být s ţáky probráno, jelikoţ k tomuto tématu existuje velké mnoţství kvalitního materiálu zpracovaného i ve video formátu, není potřeba se mu blíţe věnovat. Dalším limitujícím faktorem je i rozsah závěrečné práce. Pracovní sešit pro ţáky je rozdělen pouze do pěti hlavních kapitol. Tvoří ho krátký úvodní text a soubor dvanácti úkolů k vypracování. Tyto úkoly jsou vytvořeny různou formou od testu s výběrem správné moţnosti, doplňování slov do textu, seřazování správného pořadí, psaní referátů nebo různých aktivit (hraní scének atd.). Celý sešit je zpracován zábavnou formou, aby ţáky tato tématika zaujala, graficky je doplněn kliparty a fotografiemi. Na konci pracovního sešitu jsou uvedeny správné odpovědi, vyjma otázek, u kterých mají ţáci za úkol vyhledat informace a zpracovat je formou referátu nebo zinscenovat situaci. Po vyplnění můţe slouţit pracovní sešit jako stručná příručka pro ţáky. Můţe být vyuţíván učiteli k ověření znalostí ţáků při opakování a zkoušení. Téma Ochrany člověka za mimořádných událostí je velice rozsáhlé, pro podrobné zpracování a probrání s ţáky není potřebná dotace hodin, také praktická uţitnost informací by s jejich rostoucím mnoţstvím klesala, proto je v práci zpracováno pouze hlavní jádro všech témat s ohledem na jeho praktické vyuţití.
74
Bylo by vhodné, aby část výuky byla zaměřena na praktické ukázky a nácvik konkrétních situací. Proto jsou zvláště u některých témat doporučeny exkurze, video projekce a procvičování praktických dovedností. Vytvořená vzdělávací pomůcka bude slouţit jak pro potřeby ţáků, tak i učitelů Střední školy hotelové a sluţeb v Kroměříţi.
75
76
ABSTRAKT Ing. Alice Javoříková Ochrana člověka za mimořádných událostí – soubor písemných příprav pro učitele a pracovní sešit pro žáky. Závěrečný projekt. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hodonín Vedoucí práce: Ing. Hana Vlachová
Závěrečná práce se zabývá tématikou Ochrany člověka za mimořádných událostí. Je rozdělena na dvě části. První část jsou zpracované písemné přípravy pro učitele a druhá je tvořena pracovním sešitem pro ţáky. Obě jsou rozděleny do pěti tematických celků. Písemné přípravy mají svou strukturu – cíl, dodrţované pedagogické zásady, doporučenou literaturu, materiální zabezpečení učitele i ţáků, otázky, na které by se měl učitel zaměřit při opakování, pojmovou mapu, samotný výklad a místo pro zhodnocení průběhu hodiny, včetně námětů pro další výuku. Obsahově náročnější celky jsou v přípravách rozděleny do podkapitol. Pracovní sešit obsahuje vţdy dvanáct úkolů pro kaţdou kapitolu a v závěru správné odpovědi na otázky. Úkoly jsou psány pro ţáky zábavnou formou. Sešit není dělen do podkapitol. Práce bude slouţit jako pomůcka pro výuku.
77
ABSTRACT Ing. Alice Javoříková Human protection during emergency events – syllabus for teachers and students’ book. Final project. European Polytechnic Institute, Ltd. Hodonín Supervisor: Ing. Hana Vlachová
The final project deals with Human protection during emergency events. It is divided into two parts. The first one is syllabus for teachers and the second one is made as a students’ book. Both parts consist of five chapters. Syllabus’s structure is created with these articles – the intension, pedagogical thesis, recommended literature sources, material utilities of the teacher and students, important questions for revision, maps of terms, the explanation and the part for evaluation of the lessons and conclusions for next ones. Broader topics are divided into a few subchapters. Students’ book consists of twelve tasks for each chapter and right answers at the end. The tasks are made with special accent to be funny and attractive for students. Students’ book does not contain any subchapter. The final project will be used as facilitation for education.
78
Literatura [1]
Česko. Zákon č. 239 ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3461-3474.
Dostupný
také
z
WWW:
. ISSN 1211-1244. [2]
Česko. Zákon č. 240 ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3475-3487.
Dostupný
také
z
WWW:
. ISSN 1211-1244. [3]
Česko. Zákon č. 241 ze dne 29. června 2000 o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. In Sbírka zákonů České republiky.
2000,
částka
73,
s.
3488-3408.
Dostupný také
z
WWW:
. ISSN 1211-1244. [4]
PO-1084/KIS-2001. Požadavky na koncové prvky napojované do jednotného systému varování a vyrozumění. Praha: Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, květen 2001. 28 s.
[5]
Krizové a havarijní plánování. [online]. HZS Moravskoslezského kraje, 2008-1222.
[cit.
Dostupný
2010-08-10].
z
WWW:
. [6]
Česko. Ministerstvo vnitra. Vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 328 ze dne 5. září 2001 o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. In Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 127, s. 74477464.
Dostupný
také
z
WWW:
. ISSN 1211-1244. [7]
Česko. Ministerstvo vnitra. Vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 380 ze dne 22. srpna 2002 o k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 133, s. 7730-7751. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244.
[8]
KRATOCHVÍLOVÁ, D. Ochrana obyvatelstva. Ostrava: SPBI VŠB – TU Ostrava, 2005. ISBN: 80-86634-70-1.
[9]
HZS Zlínského kraje. Pokyn ředitele Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, kterým se stanovuje postup při ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění obyvatelstva. In: Sbírka interních aktů řízení 79
Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Zlín, 2003. Ročník 2003. Částka 17. [10]
Ministerstvo vnitra Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Pro případ ohrožení – příručka pro obyvatele. [online]. Praha: 2003. 3.vyd.
[cit.
Dostupný
2010-08-11].
z
WWW:
. [11]
NOVINKY.CZ. Hasiči radí, jak se chovat po povodni. [online]. 2010-08-09. [cit. 2010-08-09]. Dostupný z WWW: .
[12]
Oficiální stránky statutárního města Hradec Králové. [online]. Integrovaný záchranný
systém.
2010-01-27.
[cit.
2010-08-11].
Dostupný z
WWW:
. [13]
Definice pojmu terorismus. [online]. 2009-07-29. [cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW: .
[14]
PIKNA, B. Bezpečnostní politika Evropské unie (na pozadí bezpečnosti globální) – Selektivní výtah z přednášky na Vysoké škole veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze. [online]. 2007. [cit. 2010-08-12]. Dostupný z
WWW:
. [15]
BRZYBOHATY, M. Terorizmus a aktuálne otázky výcviku protiteroristických jednotiek. Bratislava: Akadémia Policajného zboru v Bratislave, 2000. s. 9.
[16]
Global Security. [online]. Al-Qaida. 2006-08-15. [cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW: .
[17]
ROBERTS, B. J. [online]. The September 11th Attack on the Pentagon. 2006-0911. [cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW: .
[18]
Global Security. [online]. Hamas: The Organizations, Goals and Tactics of a Militant Palestinian Organization.. 2005-04-26. [cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW: .
[19]
Global Security. [online]. Hizballah (Party Of God). 2006-07-16. [cit. 2010-08-12]. Dostupný
z
WWW:
. [20]
Council On Foreign Relations. [online]. Basque Fatherland and Liberty (ETA) (Spain, separatists, Euskadi ta Askatasuna). 2008-11-17. [cit. 2010-08-13]. Dostupný
z
WWW:
. 80
[21]
CT24. [online]. 50. výročí ETA: Jsme neporazitelní a boj za nezávislost Baskicka nevzdáme.
2009-01-30.
[cit.
2010-08-13].
Dostupný
z
WWW:
. [22]
Irisch Republican Army (IRA), Provisional Irish Republican Army (PIRA), the Provos, Direction Action Againt Drugs (DAAD). [online]. Page updated 2005-0721.
[cit.
Dostupný
2010-08-13].
z
WWW:
. [23]
KAVAN, Š. Deset let od teroristického útoku v tokijském metru. In: Časopis RESUE report. Brno: Ikaria, 2005. č. 4. roč. 2005. s. 4. ISSN 1212-0456.
[24]
KELLNER, J., NAVRÁTIL, J. Živelní pohromy a provozní havárie - zápisy z přednášek doc. Ing. Kellnera, CSc. a Ing. Navrátila, CSc. z Katedry Ochrany obyvatelstva Univerzity obrany Brno. Brno: 2004.
[25]
KONŮPKOVÁ, V. Bezpečnost při bouřce. [online]. Brno: Hnutí Brontosaurus Program
vzdělávání,
2009.
[cit.
2010-08-16].
Dostupný
z
WWW:
. [26]
Kraj Vysočina. [online]. Hromadná dopravní nehoda na D1- 20.3.2008. 2008-1031. [cit. 2010-08-16]. Dostupný z WWW: .
[27]
MIKOLÁŠOVÁ, I., ŘEPÍK, T. Nomen omen: opravdu Krušné hory (1/2). [online]. 2008. [cit. 2010-08-16]. Dostupný z WWW: .
[28]
conVERTER. Beaufortova stupnice síly větru. [online]. c2002. [cit. 2010-08-16]. Dostupný z WWW: .
[29]
Vše o tornádech. [online]. Tornádo v Litovli o síle až F3. c2008. [cit. 2010-08-17]. Dostupný
z
WWW:
litovel-9.6.2004/>. [30]
Tragédie Pekařská 1976. [online]. c2002. [cit. 2010-08-16]. Dostupný z WWW: .
[31]
Přírodní katastrofy a environmentální hazardy – výuková příručka. Sopečná činnost.
[online].
c2006.
[cit.
2010-08-16].
.
81
Dostupný
z WWW:
[32]
Přírodní katastrofy a environmentální hazardy – výuková příručka. Zemětřesení. [online].
2006.
[cit.
2010-08-16].
Dostupný
z WWW:
. [33]
conVERTER. Richterova stupnice. [online]. 2002. [cit. 2010-08-16]. Dostupný z WWW: .
[34]
Česko. Zákon č. 59 ze dne 2. února 2006 o prevenci závaţných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 25, s. 842-869. Dostupný
z
WWW:
06.pdf>. ISSN 1211-1244. [35]
HAZCHEM OR ADR PANEL. [online]. Kemler code. 2005-06-01. [cit. 2010-0818]. Dostupný z WWW: .
[36]
HZS Ústeckého kraje. Prostředky individuální ochrany. [online]. 2001-2010. [cit. 2010-08-18].
Dostupný
z
WWW:
. [37]
KUNA, P. [online]. Léčení radiačního syndromu. 2004-02-16. [cit. 2010-08-24]. Dostupný z WWW: .
[38]
Třebíč – oficiální internetové stránky města. Příručka pro ochranu obyvatel při radiační havárii Jaderné elektrárny Dukovany. [online]. 2010. [cit. 2010-08-24]. Dostupný z WWW: .
[39]
Klimaforschung. [online]. Tschernobyl und die Folgen der Reaktorkatastrophe vom 26.04.1986.
2010-09-29.
[cit.
2010-10-02].
Dostupný
z
WWW:
. [40]
HASÍK, J. Nebojte se první pomoci. [online]. 2003. [cit. 2010-08-28]. Vyšlo také v tištěné formě. Brno: Maags, s.r.o., 2003. 1. vyd. 56 s. Dostupný z WWW: .
82
Seznam zkratek BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
GŘ HZS ČR Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky HZS ČR
Hasičský záchranný sbor České republiky
IZS
Integrovaný záchranný systém
JE
Jaderná elektrárna
JSDH
Jednotka sboru dobrovolných hasičů
JSVV
Jednotný systém varování a vyrozumění
NL
Nebezpečná látka
OPIS IZS
Operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému
PČR
Policie České republiky
ZZS
Zdravotnický záchranná sluţba
Seznam obrázků Obr. č. 1: Grafické znázornění průběhu varovných signálů pro elektronické sirény Obr. č. 2: Rozeznávací znaky zdravotnické sluţby, duchovního personálu a civilní ochrany Obr. č. 3: Beaufortova stupnice Obr. č. 4: Richterova stupnice Obr. č. 5: Kemler a UN kód Obr. č. 6: Co nebalit do evakuačního zavazadla? Obr. č. 7: Pracovní trička sloţek IZS
83
Seznam příloh Příloha č. 1: Základní pojmy Příloha č. 2: Co dělat, kdyţ zazní siréna, evakuační zavazadlo Příloha č. 3: Integrovaný záchranný systém a záchranné a likvidační práce Příloha č. 4: Terorismus Příloha č. 5: Ţivelní pohromy Příloha č. 6: Prostředky improvizované ochrany osob Příloha č. 7: Radioaktivní havárie a samoevakuace Příloha č. 8: První pomoc – koho a jak zavolat
84
Příloha č. 1: Základní pojmy
obr 8: Ochrana obyvatelstva Zdroj: Vlastní
obr 9: Mimořádná událost Zdroj: Vlastní
obr 10: Jednotný systém varování a vyrozumění Zdroj: Vlastní
1/2
obr 11: Havarijní plány Zdroj: Vlastní
2/2
Příloha č. 2: Co dělat, kdyţ zazní siréna, evakuační zavazadlo
obr 12: Kdyţ zazní siréna Zdroj: Vlastní
obr 13: Evakuační zavazadlo Zdroj: Vlastní
1/1
Příloha č. 3: Integrovaný záchranný systém a záchranné a likvidační práce
obr 14: Integrovaný záchranný systém Zdroj: Vlastní
obr 15: Práce při mimořádné události Zdroj: Vlastní
1/1
Příloha č. 4: Terorismus
obr 16: Definice terorismu Zdroj: Vlastní
obr 17: Teroristické skupiny Zdroj: Vlastní
1/1
Příloha č. 5: Ţivelní pohromy
obr 18: Ţivelní pohromy Zdroj: Vlastní
1/1
Příloha č. 6: Prostředky improvizované ochrany osob
obr 19: Prostředky improvizované ochrany osob Zdroj: Vlastní
1/1
Příloha č. 7: Radioaktivní havárie a samoevakuace
obr 20: Co dělat při styku s radioaktivními látkami Zdroj: Vlastní
obr 21: Samoevakuace vlastním vozidlem Zdroj: Vlastní
1/1
Příloha č. 8: První pomoc – koho a jak zavolat
obr 22: Důleţitá telefonní čísla Zdroj: Vlastní
obr 23: Jak správně zavolat ZZS Zdroj: Vlastní
1/2
obr 24: Co bezprostředně ohroţuje ţivot Zdroj: Vlastní
2/2
