Evropský polytechnický institut, s.r.o.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
ZDEŇKA KOČAŘOVÁ
Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Ekonomická informatika
SOFTWARE TESTOVACÍHO SYSTÉMU PRO ANGLICKÝ JAZYK S VYUŽITÍM ZVUKOVÝCH INFORMACÍ V PROSTŘEDÍ INTERNETU
(Bakalářská práce)
Autor: Zdeňka KOČAŘOVÁ Vedoucí práce: Ing. Jindřich PETRUCHA, Ph.D.
Kunovice, 2014
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
pod
vedením
Ing. Jindřicha PETRUCHY, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Kunovice, 2014
Děkuji panu Ing. Jindřichu PETRUCHOVI, Ph.D. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.
Kunovice, 2014
Zdeňka KOČAŘOVÁ
Obsah: ÚVOD .................................................................................................................................... 8 1 TEORETICKÝ ZÁKLAD SE ZAMĚŘENÍM NA ZVUKOVÉ NAHRÁVKY A ZPŮSOBY UČENÍ ............................................................................................................. 10 1.1 ZVUKOVÉ NAHRÁVKY ........................................................................................... 11 1.1.1 Zpracování zvuku ............................................................................................. 12 1.1.2 Historie záznamu zvuku ................................................................................... 13 1.2 ZPŮSOBY UČENÍ SLOVÍČEK A JEJICH OPAKOVÁNÍ .................................................. 14 1.2.1 Superlearning................................................................................................... 15 1.3 O TESTOVÁNÍ ........................................................................................................ 16 1.4 VÝUKOVÝ SOFTWARE ........................................................................................... 17 1.4.1 Business English .............................................................................................. 18 1.4.2 Word Manager ................................................................................................. 19 2
ZÁZNAM A ÚPRAVA AUDIO NAHRÁVEK DO POTŘEBNÉHO FORMÁTU 20 2.1 SUPER MP3 RECORDER PROFESSIONAL ................................................................ 21 2.1.1 Postup nahrávání zvuku z mikrofonu přes super mp3 recorder ...................... 21 2.2 AUDACITY ............................................................................................................ 22 2.2.1 Návod na Audacity ........................................................................................... 24 2.3 ZVUK .................................................................................................................... 27 2.3.1 Zdroje zvuku ..................................................................................................... 28 2.3.2 Tón a hluk ........................................................................................................ 29 2.3.3 Akustika ............................................................................................................ 29 2.3.4 Šíření zvuku ...................................................................................................... 30 2.4 AUDIO FORMÁTY A MP3 ....................................................................................... 30 2.4.1 Nejčastěji používané formáty ........................................................................... 31 2.4.2 Formát Mp3 ..................................................................................................... 32
3 INOVACE SYSTÉMU ANGLICKÝCH SLOVÍČEK S REALIZACÍ AUDIO NAHRÁVKY ...................................................................................................................... 33 3.1 4
NAPLNĚNÍ SYSTÉMU AUDIO NAHRÁVKAMI ................................................ 36 4.1
5
DEFINICE MIKROFONU A JEHO DRUHY ................................................................... 34 POSTUP PŘI NAPLŇOVÁNÍ ANGLICKÉHO PROJEKTU ................................................ 36
NAVRŽENÍ A ÚPRAVA SOFTWARE PRO TESTOVÁNÍ ................................ 43 5.1 ÚPRAVA FORMULÁŘE PRO TESTOVÁNÍ .................................................................. 43 5.1.1 Vývojový diagram testovacího formuláře ........................................................ 44 5.1.2 Zdrojový kód testovacího formuláře ................................................................ 45 5.2 ÚPRAVA TESTOVACÍHO SYSTÉMU ......................................................................... 48 5.2.1 Vývojový diagram testovacího systému ........................................................... 49 5.2.2 Zdrojový kód testovacího systému ................................................................... 50
6 ZHODNOCENÍ TECHNOLOGICKÉHO POSTUPU TVORBY AUDIO NAHRÁVEK A SOFTWARE .......................................................................................... 58 7
DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ .................................................... 60 7.1
8
CÍL, OSNOVA A LITERATURA PRO DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ ........................................ 61
UVEDENÍ DO RUTINNÍHO PROVOZU A VYČÍSLENÍ PŘÍNOSŮ ................ 63
8.1
VYČÍSLENÍ PŘÍNOSŮ .............................................................................................. 64
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 65 HODNOCENÍ ÚSTAVŮ ................................................................................................... 69 ABSTRAKT ....................................................................................................................... 71 ABSTRACT ........................................................................................................................ 72 LITERATURA ................................................................................................................... 73 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................... 76 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, SCHÉMAT A ZDROJOVÝCH KÓDŮ ............. 78
ÚVOD Práce byla zadána z důvodu inovace podpory e-learningového portálu výuky anglického jazyka na Evropském polytechnickém institutu, s.r.o. v Kunovicích. Jedná se o software testovacího systému pro anglický jazyk s využitím zvukových informací v prostředí internetu.
Tato práce má teoretickou a praktickou část a je rozvržena do osmi kapitol.
Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy v této problematice se zaměřením na zvukové nahrávky a jejich opakování. Představuje anglický jazyk jako nejvíce dorozumívací jazyk na světě. Čtenář se seznamuje s tím, jak důležité je při učení slovíček zvuková nahrávka. Při učení zvukové nahrávky je studium nejefektivnější. K tomu patří i způsob učení a jeho opakování. V teoretické části si ještě představíme nejznámější výukové programy.
V kapitole druhé se jedná o záznam a úpravu audio nahrávek do potřebného formátu, kde se nachází programy, se kterými jsem pracovala, jako je Super mp3 recorder professional, který mi sloužil pro záznam slovíček z mikrofonu do počítače. A postup práce při upravování namluvené zásoby slovíček a frází přeš program Audacity a exportování do formátu mp3. Na konci této kapitoly se čtenář seznámí s nejznámějšími zvukovými formáty.
V kapitole číslo tři následuje inovace systému anglických slovíček s realizací audio nahrávky.
Nosníkem bakalářské práce je praktická část, která je obsažena v kapitole číslo čtyři a pět.
V kapitole číslo čtyři se jedná o naplnění systému audio nahrávkami, kde je podrobně popsán postup naplnění systému anglickými slovíčky a frázemi. Slovíčka i fráze jsou vytvořeny ve spolupráci s vyučujícími anglického jazyka. Anglické audio nahrávky, které obsahově pokryjí výukové semestry ekonomické informatiky studia na Evropském 8
polytechnickém institutu s.r.o. Po přístupu na portál si bude student moci zvolit příslušný předmět a nastudovat, popřípadě ověřit své znalosti s využitím zvukové varianty. Systém bude pracovat formou výkladového slovníku včetně možnosti přehrávání výslovnosti.
Kapitola číslo pět zahrnuje navržení a úpravu testovacího softwaru. Původní software pracující jako testovací systém bude rozšířen o varianty testů se zvukovými nahrávkami, kde si student může jednotlivé odborné slovíčka a fráze poslechnout. V této kapitole si představíme vývojové diagramy a zdrojové kódy testovacího formuláře, ve kterých si student vybere z jakého předmětu, jaký test chce absolvovat a testovací systém.
Mezi poslední kapitoly patří kapitola číslo šest, sedm a osm.
Šestá kapitola se zabývá zhodnocením technologického postupu audio nahrávek a software. V sedmé kapitole je navržení doporučení pro další pokračování, osnova, cíl, literatura. Navrženo je pokračování nahrávání slovíček a frází z odborné literatury, při testování frází doprogramovat vhodnou nápovědu. A kapitola číslo osm pojednává o uvedení do rutinního provozu a vyčíslení přínosů.
Proč řešit náročný problém nahrávek pro školní systém výuky anglického jazyka na EPI, s.r.o. a nepoužít některý z komerčních výukových produktů?
Hlavní problém spočívá v potřebě přímého napojení na výukový materiál. Komerční a freeware výukové produkty obsahují příliš mnoho informací, které nenavazují na používanou literaturu EPI, s.r.o. Tím vzniká zahlcování informacemi na straně uživatele a ztrácí příliš mnoho času vyhledáváním konkrétních materiálů.
Tím, že vytváříme databázový systém anglických slovíček či celých frází, stává se systém výuky efektivnější a přístupnější pro studenta.
Když potřebuje například odbornou slovní zásobu v oblasti marketingu a managementu, má k ní snadný přístup. Další výhodou tohoto systému je možnost testování a sledování výsledků. Jelikož v tomto systému jsou všechna slovíčka, fráze a audio mp3 nahrané jednotlivě, je možné udělat kdykoliv změny nebo databázi doplnit. Taková databáze se pak stává výkonným nástrojem při osvojování si odborné slovní zásoby v dané oblasti. 9
1
Teoretický základ se zaměřením na zvukové nahrávky a způsoby učení
„Zhruba jedna miliarda lidí, to znamená jedna pětina světového obyvatelstva, umí mluvit anglicky. Asi jedna třetina z tohoto počtu hovoří anglicky jako svým rodným nebo alespoň prvním jazykem, jedna třetina ji používá jako svůj druhý jazyk a zbývající třetina jako cizí jazyk. V každém okamžiku se ji jako druhý nebo cizí jazyk učí několik set milionů lidí. Ve většině zemí světa se angličtina studuje buď povinně, nebo je alespoň nejoblíbenějším studijním jazykem. Angličtina je úřední řečí nebo jednou z úředních řečí ve více než 70 zemích, což je téměř polovina všech zemí světa a ve třiadvaceti z nich je také mateřským jazykem většiny obyvatelstva. Sedmdesát procent světové pošty a 80 % všech počítačových a internetových informací je napsáno v angličtině. Tato čísla jsou ohromující. Stejně ohromující je však i skutečnost, že se angličtina stala světovým dorozumívacím jazykem nejen mezi rodilými mluvčími, ale také mezi lidmi, kteří se ji museli teprve naučit.“ [8]
Jestliže už delší dobu studujeme angličtinu, němčinu či francouzštinu, potřebujeme mít dostatečně častý kontakt s jazykem. Někteří studující si při instalování systému Windows na počítači raději zvolili verzi v angličtině než v rodném jazyce. A tak slova jako folder, file, close, open, icon, property jsou pro ně staří známí.
Jednou z nejužitečnějších jazykových pomůcek pro učení angličtiny je slovník instalovaný do počítače. Měl by být oboustranný, s rozsahem několika desítek tisíc slov. Dnes je možné si takový slovník obstarat i s robotem – čtecím programem. Jde o program, který dokáže na uspokojivé úrovni reprodukovat výslovnost jednotlivých slov. Konkrétním příkladem takového slovníku je slovník firmy Millenium. CD se základními slovníky nabízí firma za pouhý poštovní poplatek. Stejně tak se tyto slovníky dají zadarmo stáhnout z internetové adresy www.pc-slovniky.cz.
Dalším užitečným pomocníkem je výkladový slovník v daném jazyce. Stává se už normou, že slovníky obsahují audio soubory s nahranou výslovností slov. Příkladem takového slovníku je Longman Dictionary of Contemporary English, k němuž je přiloženo instalační CD. Je to tedy fyzická kniha a zároveň počítačový slovník. [1, s. 109 – 110]
10
1.1
Zvukové nahrávky
Cílem bylo nahrát zvukové nahrávky anglických slovíček a frází. Záznamy byly poté zpracovány, upraveny a uloženy do databáze testovacího systému. Nahrávky slovíček spolu s frázemi byly namluveny rodilým mluvčím, panem Andrewem Allanem Napthinem. Jedná se o výběr odborné slovní zásoby z literatury, kterou studenti EPI využívají v rámci výuky v daném studijním oboru. Záznamy byly vyhotoveny pro letní a zimní semestr všech ročníků oboru Ekonomická informatika na Evropském polytechnickém institutu, s.r.o.
Z nejefektivnějších aktivit při osvojování základů jazyků je poslech nahrávek a čtení textů. V dnešní době si můžeme vytvořit bohatou zásobu nahrávek a textů za pomoci počítače. Vytvořit si můžeme takové nahrávky, které jsou pro nás zajímavé a jsou na takové úrovni, která je pro nás přijatelná. K tomu, abychom si mohli nahrávky zprostředkovat, potřebujeme pomůcky, např. mikrofon, audio software nebo mp3 přehrávač.
Máme-li nakoupeny učebnice s CD, můžeme zvuk z CD stáhnout do počítače, popřípadě ho dále nekonvertovat do potřebného formátu. Podobně můžeme naložit s oblíbenými písněmi. K jazykovým účelům jsou vhodné písně, jejichž texty máme k dispozici.
Přes šňůru nebo i přes mikrofon se dají do počítače nahrát i jazykové kurzy, které máme na kazetách. Můžeme si dokonce nahrát nebo stáhnout zvuk z filmu, který máme na harddisku. Z takového audio souboru se dají editováním vytvořit menší soubory obsahující naše oblíbené dialogy. [1, s. 110 - 112]
Kanadský polyglot Steve Kaufmann označil možnost poslechu audio nahrávky kdykoli a kdekoli za požehnání dnešní doby. Připomeňme si výhody, které pravidelný poslech přináší.
„Když se naučíme s porozuměním poslouchat, naučíme se zpola konverzovat. I v rodném jazyce, je pro nás dobrým společníkem ten, kdo naslouchá, uvědomuje si a plně chápe, o čem hovoříme. Stačí, když čas od času přitaká nebo dá krátkou větu najevo, že nám rozumí. Budeme motivování. Samozřejmě, když si dáme tu práci a budeme poslouchat nahrávky s tématy, která nás hluboce oslovují a zajímají. Snadněji si osvojíme gramatiku. 11
Úryvek z učebnice, používající určitou gramatickou strukturu, můžeme poslouchat tak dlouho, dokud si pravidlo úplně nezafixujeme.“ [1, s. 112]
Při zvukové nahrávce se hudba nahrává tak, aby ji bylo možno znovu přehrát. Během zvukové nahrávky dochází k přeměně zvukových vln na elektrické signály. U záznamu zvuku rozlišujeme buď analogový, nebo digitální záznam. Při nahrávání zvuku do počítače, musíme mít zvukovou kartu. Abychom si mohli pořídit nějaký zvukový záznam, potřebujeme mikrofon. Ten přeměňuje zvukové vlny nějakého hudebního nástroje nebo také lidského hlasu do elektrických signálů, které pak záznamový systém uloží. Signály jsou analogové, tedy souvislé, a liší se podle výšky tónu (frekvence) a jeho hlasitosti. Uchovávány jsou buď analogově, nebo digitálně. [2, s. 150]
1.1.1
Zpracování zvuku
První fází zpracovávání zvuku je snímání zvuku, kdy se pomocí nejrůznějších měničů převádí akustická energie na energii elektrickou. Nejčastěji používaným měničem je mikrofon. Protože se zvuk snímá v určitém prostředí, jeho součástí je vždy i zvukový projev prostředí, tedy reakce na samotný zvuk (např.: odrazy, dozvuk, rezonance místnosti nebo těles v ní). Do značné míry to může být negativním prvkem, zcizujícím původní signál. Proto se pracuje s mikrofony obvykle v zatlumených nebo speciálně akusticky upravených prostorech, např. v nahrávacích studiích.
V druhé fázi procesu zpracování zvuku se nabízejí určité možnosti zpracování zvuku transformovaného na elektrický signál, nejčastěji pomocí mixážního pultu a přídavného zařízení. Tady lze jednotlivé zvuky směšovat do sebe, upravovat je dynamicky, měnit jejich zbarvení, ladění, přidávat jim různý prostor atd. Tady v té fázi je možno zvukový záznam analogově či digitálně zaznamenat.
Třetí
fází
procesu
je
převod
elektrického
signálu
prostřednictvím
a elektroakustického měniče (reproduktorové soustavy) zpátky na zvuk. [9]
12
zesilovače
1.1.2
Historie záznamu zvuku
„Už od poloviny 19. století vědci, vynálezci i nadšenci bádali nad tím, jak zvuky a lidský hlas zaznamenat a následně reprodukovat a případně uchovat. Prvním, skutečně praktickým a funkčním přístrojem byl ale až fonograf Thomase Edisona, patentovaný roku 1878, který se do konce 19. století rozšířil po Evropě a Americe a až do roku 1910 dominoval jako nejpoužívanější přístroj pro záznam a reprodukci zvuku. Začátky fonografu byly často velmi úsměvné. Záznam na fonografické voskové válečky probíhal čistě akusticky – záznamová jehla byla připojená na velkou plechovou „troubu“, do které se mluvilo či zpívalo a tím, jak se zvukové vibrace přenášely na jehlu, tak byla na rotující a posunující se válec rytá rýha se zvukovým záznamem. Později, na začátku 20. století, byly voskové válečky nahrazeny celuloidovými válci, které se nedaly už tak snadno poničit“. [10]
S rozvojem stereofonní záznamové i reprodukční techniky souvisí i zrod fenoménu HI-FI (high fidelity), označující zařízení, které dokáže velmi věrně bez zkreslení reprodukovat nahraný akustický signál. Posluchači měli na začátku a v průběhu 60. let poprvé možnost poslouchat muziku opravdu na kvalitních reprodukčních soupravách, ty však byly v té době velmi drahé. Opravdový rozvoj HI-FI techniky přišel až v 70. letech (označení HIFI bylo standardizováno v roce 1973), kdy si i běžný posluchač mohl dovolit pořídit alespoň základní hifi sestavu a ceny byly již přiměřené. S tím, jak tedy rostl požadavek HI-FI na kvalitu reprodukce, rostl i požadavek na kvalitu záznamu takovýchto HI-FI nahrávek. Studia se tedy modernizovala a od konce 70. let se v některých studiích začalo experimentovat s digitálním vícestopým záznamem. Ten získal na důležitosti hlavně po uvedení kompaktního disku (CD) na trh v roce 1982. Tím se postupně celý proces tvorby nahrávky zdigitalizoval.
Digitální záznam zvuku přinesl oproti analogovému záznamu velkou řadu výhod a vylepšení. Když pomineme výrazné zlepšení kvality zvuku, větší dynamický rozsah nahrávky (24 bit záznam) a vyšší odstup od šumu, tak dalším důležitým přínosem je výrazné zjednodušení editace a úpravy nahrané skladby. Záznam se může se libovolně a pohodlně stříhat, kopírovat, posouvat či dolaďovat nepřesnosti a je zde mnoho dalších předností. Analogový záznam ale zcela nevymizel – v řadě studií jej i nyní stále používají pro jeho subjektivně příjemnější zvuk a rovněž vlastnosti, které se říká saturace pásky – při 13
přebuzení vstupního signálu totiž nezačne být signál ihned nepříjemně zkreslený (jako u digitálního záznamu), ale páska určitým způsobem signál sama komprimuje a dodává zvuku příjemné zabarvení a „punch“, který je zejména v rockové muzice i dnes žádoucí. S digitálním záznamem přišla i technologie MIDI, která umožnila jednoduchou a rychlou synchronizaci elektronických nástrojů, jednoduché ovládání a nahrávání MIDI nástrojů a jejich následnou editaci atd.
V 90. letech se masivně rozšířily osobní počítače. Jejich rostoucí výkon začal postupně umožňovat využití pro digitální záznam a úpravu muziky. Objevily se tedy první nahrávací programy, první kvalitní zvukové karty a po roce 2000 se výkon počítačů zvedl natolik, že počítač mohl začít i sám o sobě sloužit jako vícestopé nahrávací studio. Domácí nahrávání bylo podpořeno i faktem, že firmy Behringer a další, začaly prodávat vcelku ucházející audiotechniku a vybavení za velmi slušnou cenu, což umožnilo i „amatérům“ začít natáčet doma své nahrávky ve velmi dobré zvukové kvalitě. [10]
1.2
Způsoby učení slovíček a jejich opakování
Způsoby učení se zaměřují na konkrétní styly, které studentům vyhovují při studování znalostí, při učení nových pojmů, opakování ke zkouškám a testům i na způsoby učení, jimiž zvládají informace prezentovat v průběhu zkoušení či testů. Podle kognitivních stylů můžeme vytvořit a různě kombinovat specifický profil studenta, u kterého můžeme určit, jaký způsob učení je pro něj nejvýhodnější.
Tři typy klasifikačních stylů učení: •
auditivní – učení sluchem,
•
vizuální – učení zrakem,
•
kinestetický – preferuje při učení pohyb. [3, s. 87]
Prvním způsobem učení slovíček je učení v kontextu. Biflovat se slovíčka a jejich překlad je méně efektivní, lepší je se učit v konkrétních souvislostech. Postup může být takový: slovíčka si vykládat v určitých větách, pak nám stačí si pouze vzpomenout na určitou větu a slovíčko je na světě. Při kratších studijních jednotkách si slovíčka lépe zapamatujeme. Je lepší se učit po menších dávkách každý den, než se učit třeba jen jednou týdně. Doporučuje 14
se učení slovíček za normálních okolností kolem třiceti nových slovíček denně. Slovíčkům je dobré se věnovat několikrát denně. [4, s. 4]
Efektivní učení je také učení sluchem. Vedle správné podoby u nových slovíček je důležitá i jejich výslovnost. Při učení slovíček je velmi důležité správné vyslovování. Proto je nejlepší si obstarat kvalitní zvukové nahrávky, při kterých slovíčko slyšíme a můžeme si ho kdykoliv znovu a znovu poslechnout.
Slovíčka si musíme neustále opakovat tak dlouho, dokud je nebudeme spolehlivě ovládat. Učte se slovíčka v malých blocích o maximálně deseti jednotkách, pak je dobré si udělat krátkou přestávku a učivo si zopakovat. Níže máme tabulku, která nám popisuje správné opakování při učení slovíček (viz tabulka č. 1). [5, s. 110 – 111]
1) opakování po krátké pauze v délce maximálně pěti minut 2) opakování po delší pauze v délce asi 15 minut 3) opakování po dvou hodinách 4) opakování po dvou dnech 5) opakování za týden 6) opakování za dva týdny Tabulka č. 1: Rytmus opakování při učení slovíček Zdroj: vlastní
1.2.1
Superlearning
Inovativní, kreativní, multisenzorické zrychlené učení (Lozzanovovoa metoda, Lind metoda, superlearning nebo tzv. celostní učení) jsou termíny, kterými bývá nejčastěji nazýván druh učení.
„V 70. letech minulého století se bulharský vědec Georgi Lozanov zabýval studiem mozku a učebních metod. Při zjištění, že člověk ve skutečnosti využívá jen malou část svého skutečného potenciálu, rozhodl se vytvořit učební metodu, která umožní využívání našich duševních schopností znásobit. Zároveň díky dobré relaxaci se má naše paměť zlepšit minimálně o 50 procent.“ [11]
15
„Metody Georgi Lozanova jsou dnes nazývány sugestopedie nebo také moderně superlearning. Sugestopedie by měla pomoci všude tam, kde je možné převést informace určené ke vstřebávání do zvukové podoby – nejčastěji se proto dnes používá pro výuku jazyků. Zatímco při užití běžných metod jste schopni naučit se maximálně okolo 80 až 100 slov za den, tak při superlearningu si denně pevně osvojíte kolem 500 slov a naučíte se jich denně až 3 000.“ [11]
Naše paměť je schopna přijmout více učiva, když jsme hodně uvolnění. Ve stavu relaxace se nám odbourává strach, stres a nervozita. To jsou faktory, které blokují naši duševní činnost. Při stavu uvolnění jsme maximálně koncentrovaní, zvyšuje se výkon naší paměti, a proto jsme schopni zvládnout větší rozsah učiva než při běžných vyučovacích metodách. Čím více máme zapojených vstupních kanálů, tím nám jde učení lépe. Když učivo pouze slyšíme, zapamatujeme si něco okolo 20 % látky, pokud učivo jenom vidíme, je to přibližně 30 %, pokud vidíme i slyšíme, uchováme si v paměti až 50 % určité látky. [12]
1.3
O testování
Pod slovem test si každý představí něco jiného. Pojem test se používá nejen v pedagogice a psychologii, ale i v řadě různorodých oborů, například v medicíně, chemii, strojírenství, statistice.
Původ slova test se odvozuje z latinského „testum“, což je pojem, který označoval kelímek, v němž alchymisté zkoušeli kovy. Do češtiny byl termín test převzat z angličtiny, kde se jim obecně označuje zkouška nebo postup zkoumání kvality, hodnoty nebo složení (Hornby, 1977). Pedagogický slovník definuje test stejně jako Hornby. Označení bylo převzato z angličtiny, kde znamená postup zkoumání kvality, kontrolu, zkoušku. Test ve významu specificky definované zkoušky se používá v lékařství, chemii nebo ve statistice. V pedagogice jde o nástroj měření výkonu, v psychologii o měření schopností, dovedností, osobnosti apod. Test nemusí být jen písemná zkouška. Pomocí testu můžeme zjišťovat například úroveň zvládnutí psychomotorických dovedností (rychlost psaní na počítači, zhotovení výrobku podle technického výkresu, řízení motorového vozidla apod.). Test také nemusí být krátká zkouška. Ke zjišťování výsledků výuky za delší období mohou být použity 16
i testy na několik hodin. Testy též nebývají sestaveny jen z úloh, které nabízí výběr odpovědí. Běžně se používají úlohy, kdy testovaný odpověď tvoří (návrh, řešení technického problému, pojednání na zadané téma, provedení pokusu a jeho vyhodnocení). Podle Kerlingera (1972), který se zabývá výzkumem chování, je „test“ systematický postup, v němž se testovanému jedinci předloží soubor konstruovaných podnětů, na které odpovídá (reaguje), přičemž tyto odpovědi (reakce) umožňují examinátorovi přiřadit zkoušenému číslo nebo soubor čísel, z nichž lze dělat dedukce o tom, co je testovanému vlastní z toho, co má test podle předpokladu měřit. [13]
1.4
Výukový software
Pojem výukový software bývá užíván nepřesně. Do této kategorie bývá zařazován i software, který jím ve skutečnosti není – např. součástí školního počítače může být MS Word, který lze využít při přípravě na výuku anebo přímo ve výuce, (když se s ním žáci učí pracovat), ten však nelze zařadit mezi výukový software. Podobně je tomu u školních informačních systémů, které jsou přímo pro školství vytvářeny, avšak nemají přímou souvislost s výukou a nejsou schopni plnit didaktické funkce. Proto jim budeme rozumět pouze software podle následující definice:
„Výukový software je jakékoliv programové vybavení počítače, které je určeno k výukovým účelům a dokáže plnit alespoň některou z didaktických funkcí.“ [14]
V uvedeném pojetí odpovídá pojem výukový software pojmu didaktický software a dále mezi nimi nebudeme rozlišovat. Při využívání počítače ve vzdělávání a výchově se lze setkat i s pojmem edukační software (Educational software), který je v anglické literatuře často užívaným. Edukační software je jakékoliv programové vybavení počítače, které je předurčeno pro využití v situacích, kdy dochází k rozvoji osobnosti jedince. V zahraničí se můžeme v souvislosti se softwarem určeným pro oblast vzdělávání setkat s těmito pojmy: Teachware
(anglicky),
Bildungssoftware
(německy),
Lernsoftware
(německy),
Lehrsoftware (německy), Software educativo (španělsky), Program dydaktyczny (polsky). V české literatuře bývá užíván i pojem výukový program, kterým budeme rozumět konkrétní software určený k výukovým účelům. [14]
17
1.4.1
Business English
Business English je výukový program. Cílem tohoto originálního programu je vybavit studenty základní slovní zásobou a frázemi pro běžnou pracovní komunikaci v angličtině. Tu pak procvičuje na nepřeberném množství cvičení a her, následně nabízí možnost ověřit si nabyté znalosti prostřednictvím testů.
Kurz obsahuje deset kapitol a ozvučených animačních příběhů, které se vždy váží k probírané tématice. Je určen pro středně pokročilé, pokročilé studenty a pracuje se zhruba 700 novými slovíčky, slovními obraty a frázemi z oblasti obchodní angličtiny. Je možné si i stáhnout demoverzi na internetu. Cena za jednu licenci bez DPH činí 900,- Kč, s DPH 1 089,- Kč.
Plná verze programu obsahuje: •
10 plně ozvučených interaktivních kapitol a animací,
•
více než 200 cvičení a her,
•
přibližně 100 – 120 hodin výuky,
•
cvičení a testy v závěru kapitol.
Obsah kurzu: •
Key Basics.
•
Company Structure.
•
The Language of Presentations.
•
Marketing.
•
Telephoning.
•
Business Correspondence.
•
Business Meetings.
•
Sales and Negotiating.
•
Processes and Operations.
•
Social English. [27]
18
1.4.2
Word Manager
Word Manager je komplexní výukový program, který se stará o slovní zásobu, rozšiřuje ji a upevňuje, pozná, která slova dělají konkrétnímu uživateli problémy, a vede evidenci těch, která již uživatel umí.
Word Manager nabízí inteligentní zkoušení slovíček mnoha různými způsoby, které si uživatel sám může nastavit. Program si pamatuje (i dlouhodobě) slova, ve kterých chybuje a která už zná a dle potřeby je zařazuje do zkoušení. Samozřejmostí je podpora synonym, nepravidelná slovesa, možnost vytváření vlastních okruhů a zadávání svých slovíček. Součástí systému Word Manager je multimediální překladový a výkladový slovník obsahující již přes 15 000 hesel, 3 000 ilustrací, tisíce nahrávek výslovnosti slovní zásoby. Díky tomu program nabízí zkoušení slov dle obrázků, diktáty apod. Word Manager si stahuje nová a opravená hesla přímo z internetu, proto je jeho slovník stále aktuální. Word manager obsahuje několik her pro zpestření výuky slovíček. Nechybí zde křížovky, oběšenec či desková hra se slovíčky. Učení nikdy nebylo zábavnější a efektivnější. Word Manager byl vytvořen zkušeným týmem autorů výukových aplikací. Vytvořili např. známý český výukový portál helpforenglish.cz a výukový program Smart Tests. Cena od 590,- Kč (ceny jsou včetně DPH 21 %).
Systémové požadavky: •
Windows XP, Vista, Win. 7.
•
300 MB volného místa na disku.
•
256 MB RAM. [28]
19
2
Záznam a úprava audio nahrávek do potřebného formátu
„Dovednosti správného a pohotového ústního vyjadřování patří spolu s dovedností dešifrování mluveného projevu rodilého mluvčího k nejobtížnějším řečovým dovednostem. Proto se při osvojování cizího jazyka jako pozitivního ukazuje tzv. artikulačně-motorický kanál, kdy žáci při osvojování nové lexiky nebo gramatických syntagmat, nový materiál nahlas vyslovují (Hendrich, 1988). Tím dochází k aktivaci jednotlivých fází řečové produkce a zároveň i k aktivaci kontrolních monitorů.“ [6, s. 47]
Při učení jazyků musíme věnovat dostatek času intenzivnímu nácviku a opakování. To se přitom týká jak automatizace dovedností, tak i automatizace znalostí jednotlivosti. Během této fáze si mozek vytvoří paměťové stopy, které později využívá. Proto musí být nácvik řečových
dovedností
skutečně důkladný.
Obě zúčastněné strany,
tedy učitelé
i studenti musí být dostatečně koncentrovaní a trpěliví.
Konverzace v cizím jazyce by měla být gramaticky správná, plynulá a přirozená. Studenti by se měli v cizím jazyce vyjadřovat pomaleji, aby mohli eliminovat gramatické nesprávnosti jednotlivých frází svého projevu.
Nahrávky anglických slovíček spolu s příslušnými frázemi realizoval anglický mluvčí. Jde o výběr odborné slovní zásoby z určené učební literatury EPI, s.r.o., kterou studenti využívají v daném studijním oboru. Daná slovíčka byla čerpána i ze školní sítě, z adresáře a11_odborna_slovni_zasoba. Adresář je rozdělený na složky určitého oboru, jako je Management a marketing zahraničního obchodu, Finance a daně, Ekonomická informatika a
poslední
obor
Elektronické
počítače.
Dále
je
rozdělen
podle
ročníku
a daného předmětu příslušného oboru. Úkolem bylo vyhotovit záznamy pro studijní obor Ekonomická informatika. Bylo vyhotovených cca 200 MB audio záznamu ve formátu MP3.
Pro záznam zvukových nahrávek namluvených rodilým mluvčím, byl použit software Super mp3 recorder professional. Pro úpravu a uložení do formátu mp3 byl používán program zvaný Audacity. 20
2.1
Super MP3 Recorder professional
Super Mp3 Recorder je jednoduchý, za to kompletní nahrávací studio do jakéhokoliv počítače (viz obrázek č. 1). Nahrávat můžeme jakýkoliv zvuk, což může být z mikrofonu, streamovaného audia z internetu, dále hudbu, kterou si můžeme přehrát přes program Winamp nebo i přes jiný přehrávač, také zvuky z Flashe apod. Kvalita zvuku zůstává pořád na hodně dobré úrovni, někdy i lepší než sám originál.
Super Mp3 recorder dokáže odstranit šumy. Automaticky rozpozná naši zvukovou kartu podporovanou různými formáty a také si můžeme nastavit program tak, aby naše hudba nebo cokoliv nahraného bylo v co nejlepší kvalitě. Nahrávky se pak ukládají buď do mp3 nebo do Wavu. [15]
Obr. č. 1: Super mp3 Recorder professional Zdroj: [17]
2.1.1
Postup nahrávání zvuku z mikrofonu přes super mp3 recorder
Většina zvukových karet poskytuje možnost získat vstup zvuku z mikrofonu prostřednictvím zvukové karty portu mikrofonu. To je užitečné pro záznam hlasu nebo zvuku do počítače.
21
Níže si popíšeme jak postupovat při nahrávání zvuku z mikrofonu: 1) Kontrola hardwaru: Pokud váš mikrofon nikdy nepracoval nebo přestal pracovat, nejprve zkontrolujte fyzické připojení mikrofonu. Ověřte, zda je pevně připojen do portu pro mikrofon namísto sluchátkového nebo reproduktorového portu. Pokud si nejste jisti, který port je správný, můžete zkontrolovat zvukovou kartu a zjistit zda je označena (někdy bývá s obrázkem mikrofon). Nebo můžete použít proces eliminace, který se nachází v dokumentaci dodané s vaším hardwarem nebo se obrátit na výrobce hardwaru.
2) Otevřeme Super Mp3 Recorder.
3) Klikneme na tlačítko "Option" vybereme záznamové vlastnosti v dialogovém okně. Vyberte mikrofonové zařízení, nastavíme hlasitost nahrávání pro nejvyšší možný výkon. Můžeme vidět další zařízení, jako jsou CD nebo syntezátor (MIDI). V nahrávacím panelu zrušíme všechny jiné než podstatné zařízení, tím se sníží hluk na pozadí.
4) Klikneme na tlačítko "Record" a pak mluvíme do mikrofonu. Pokud je mikrofon zapojen do správného konektoru, vlna vzorů na displeji by se měla pohybovat nahoru a dolů. Pokud se nepohybuje, zvuk se přes mikrofon nenahrává. Pokud se vlna pohybuje, stiskněte tlačítko "Stop" a poté stiskněte tlačítko "Play" pro poslech záznamu. Nahraný zvukový soubor je umístěn v seznamu záznam historie, kde můžeme nahraný zvuk přehrávat, upravovat, kopírovat nebo ho odstranit. [16]
2.2
Audacity
Audacity je velice známý, docela jednoduchý, také snadno dostupný zvukový editor a rekordér (viz obrázek č. 2). Je veden pod licencí GPL a je bezplatný. Je to freeware a je ho možno upravovat, šířit a sloužit nám může jak pro osobní, tak podnikové účely. Můžete ho využívat jak pro Windows tak i pro Mac OS X, GNU/ Linux. Umožňuje nám nahrávat přímý zvuk, dokáže nahrávky převádět z pásků a desek do digitálního záznamu a editovat zvukové soubory, které jsou ve formátech WAV, MP3, AIFF a Ogg. Změní rychlost i ladění nahrávek, stříhání, rozdělování, míchání a mnoho dalších užitečných funkcí. 22
Software má různé množství efektů, jako je Delay, Echo, tremolo. Dokáže také komunikovat s paginy VTS (Windows) a LADSPA (MacOS, Linux). Tento program má i češtinu, což je pro nás výhodou. Navíc umí při projetí kurzorem myši na některou nabídku v ovládacích panelech zobrazit popis dané funkce.
Obr. č. 2: Softwarové prostředí Audacity Zdroj: vlastní
Jeho klady a zápory jsou následující: Klady •
velká funkčnost,
•
čeština,
•
velice jednoduché ovládání i pro začátečníky,
•
je zdarma.
Zápory •
nevzhledný,
•
občasný pád programu,
•
omezené možnosti mixování. [18]
23
2.2.1
Návod na Audacity
Součástí instalace není možnost ukládání zvuků do formátů Mp3. Je to z toho důvodu, že program nemá autorizační licenci. Sice zvuky normálně otevřeme, ale když se je pokusíme uložit zpět, tak nám to žádné uložení do mp3 neprovede. Pro ukládání do mp3 je důležité si ještě k programu nainstalovat knihovnu s názvem lameMp3 (viz obrázek č. 3).
Obr. č. 3: Nastavení knihoven Zdroj: [17]
Spustíme Audacity klikneme na soubor ´´otevřít´´ a vybereme si zvukový soubor, který chceme upravovat (viz obrázek č. 4). Po chvilce se nám zobrací zvuk v grafické podobě. Šedá barva znamená, že máme vyznačené ticho a naopak modrou je vyznačený zvuk. Čím vyšší máme nahrávku, tím je zvuk hlasitější. Délku změříme podle měřidla nad stopou. Když chceme zvuk přehrát, spustíme zelenou šipku, která se nachází v menu. Také si můžeme zkusit různé varianty, aby nám třeba hrál jenom pravý nebo levý reproduktor atd. Můžeme mít otevřených i více stereo stop, které můžeme mezi sebou různě mixovat. Při nějaké úpravě, kterou tak nechceme, aby zůstala, tak pomocí horní lišty klikneme na úpravy a dáme zpět. Tím se dostaneme do původní podoby zvuku, který jsme měli před úpravou.
24
Obr. č. 4: Vybrání zvukové nahrávky Zdroj: vlastní
Dobré je si také vyzkoušet manipulaci se stopami. Grafický záznam si můžeme přiblížit pomocí tlačítka „lupa“. Pokud chceme různé skladby do sebe mixovat, je dobré použít tlačítko vlevo umlčet. Tímto tlačítkem budou umlčeny všechny stopy kromě té, která umlčena není, tu jedinou uslyšíme. Dalším tlačítkem je tlačítko sólo, při označení stopy, uslyšíme pouze tu, kterou jsme označili.
Při nahrávání z mikrofonu do počítače není kvalita zvuku taková, jakou bychom si představovali. Je zde slyšet různé praskání šumu a jiných nečistot zvuku. Proto je dobré si takovou nahrávku od šumu a různých nečistot vyčistit. Označíme si stopu, kterou chceme vyčistit, podržením a táhnutím levého tlačítka myši.
V horní části programu klikneme myší na efekty a dáme jednu z uvedených funkcí. Jako první odstranění práskání, jinak pořadí je samozřejmě na vás. Objeví se nám okno s nastavením prahů. Pro začátečníky je nejlepší jenom klepnout na tlačítko odstranit praskání a daný výsledek si poslechnout. Když se nám úprava nelíbí, klikneme v menu na zpět odstranění práskání a můžeme to zkoušet znova a znova, dokud se nám nahrávka nebude líbit (viz obrázek č. 5).
25
Obr. č. 5: Úprava zvukové nahrávky Zdroj: [17]
Další funkcí je odstranění šumu, které je o něco složitější. V první řádě je dobré si vybrat tu část, pár sekund, kde nemáme nic nahraného a při spuštění slyšíme jenom praskání a šumění. Většinou ho najdeme na začátku a konci nahrávky. Kliknutím na menu zvolíme funkci odstranění šumu, poté klikneme na tlačítko získat profil šumu. Dále označíme skladbu, kterou chceme odstranit od šumu nebo část sklady a dáme znovu odstranění šumu, tlačítko odstranit šum. Samozřejmostí je, že si můžeme odstranění šumu nastavit podle táhla doleva či doprava. Chce to vždy vyzkoušet a trošku si s tím pohrát (viz obrázek č. 6).
Obr. č. 6: Nastavení odstranění šumu Zdroj: [17]
26
Při práci s nahráváním slovíček byla při úpravě použita i další funkce jako je zesílení nahrávky. Pomocí myši si zase zvolíme tu část nahrávky, kterou chceme zesílit. V menu klikneme na efekty a vybereme z dalších funkcí funkci zesílit. Při klinutí se nám zobrazí okno, kde si pomocí táhla zvolíme určité dB. Vždy je dobré si to zkusit, na každé nahrávce to může být jinak. A klikneme na tlačítko OK (viz obrázek č. 7).
Obr. č. 7: Zesílení nahrávky Zdroj: vlastní
2.3
Zvuk
„Žijeme v analogovém světě. Informace, se kterými běžně pracujeme, jsou spojité zvukové vlny, mohou na naše bubínky působit nekonečně mnoha odstíny tlaku. Digitální informace představují posloupnost hodnot analogové veličiny v podobě čísel.“ [7, s. 93]
„Zvuk je chvění, které lidské ucho vnímá zhruba od 20 Hz po 20 kHz.“ [7, s. 51]
„Ucho je nejcitlivější na kmitočty kolem 2-5 kHz, které odpovídají lidskému hlasu. Citlivost na kmitočty nemá lineární průběh, takže některé zvuky zakryjí víc okolních zvuků než jiné. Zvuky pod jistou hranicí hlasitosti lidé neslyší. Tato hranice je pro zvuky s různým kmitočtem různě vysoko a její průměrná výška se liší, někteří lidé slyší lépe než jiní. Hranice slyšitelnosti se dokonce průběžně mění – když ucho zrovna není 27
zatížené hlasitými zvuky, dokáže svou citlivost přizpůsobit zvukům tišším. Tak vzniká druhý typ
zakrývání
zvuků
–
časové
zakrývání,
díky
kterému
ucho
ještě
zhruba
200 milisekund po hlasitém zvuku a dokonce i dvě až tři milisekundy před ním neslyší zvuky tišší.“ [7, s. 110, 111]
„Digitální zvuk je posloupnost čísel, která popisují úroveň neboli amplitudu zvukové vlny v čase. Pro účely DVD se úroveň zvukové vlny odečítá s frekvencí 48 kHz, takže za jednu vteřinu se nasbírá 48 tisíc vzorků. Pokud potřebujete doopravdy hodně věrný popis původního zvuku, můžete vzorkovat až s frekvencí 192 kHz, čímž získáte mnohem
přesnější
nahrávku,
než
jaké
lze
docílit
hrubou
vinylovou
deskou
nebo magnetickou páskou. Při přehrávání digitální zvukové nahrávky se proud čísel převede na úrovně napětí a výsledný chvějící se elektrický signál rozhýbá membránu reproduktoru.“ [7, s. 94]
2.3.1
Zdroje zvuku
Zdroj zvuku je nazýván zdrojem zvukového vlnění. Hmotné prostředí, ve kterém se vlnění šíří, se nazývá jeho vodič. Vodičem zvuku bývá obvykle vzduch, zprostředkuje spojení mezi přijímačem (detektorem), kterým bývá v praxi snímač, ucho nebo mikrofon a jeho zdrojem zvuku. Zvuky se mohou šířit i kapalinami, jako je např. voda a také pevnými látkami např. stěnami domu. Dokonalou zvukovou izolací je vzduchoprázdno neboli vakuum.
Zdrojem zvuku bývá těleso, které je v pohybu, chvěje se. Chvění nerozhoduje jenom o vlnění v okolí zdroje zvuku, ale hlavně o tom, jestli je předmět špatným nebo dobrým zářičem zvuku. Závisí to na jeho geometrickém tvaru. Dobrým zářičem zvuku není struna, která je napnutá mezi dvěma pevnými body. Při chvění struny vzniká na jedné straně přetlak v jejím pohybu a na druhé straně podtlak. A druhotným zdrojem dvou vlnění se stává nejbližší okolí struny. Tato dvě vlnění se ruší interferencí.
Zdrojem zvuku nemusí být jenom tělesa, kmitající vlastními kmity, ale i kmity těch těles, které mají kmity vynucené (např. reproduktory, ozvučnice mnohých nástrojů hudebních, sluchátka atd.). [20] 28
2.3.2
Tón a hluk
Zvuky můžeme rozdělit na tóny a hluky. Tóny bývají označovány jako zvuky hudební, hluky jako zvuky nehudební. Tóny vznikají při pravidelném, v čase přibližně periodicky probíhajícím pohybu – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v hudbě. Zdrojem tónů mohou být například lidské hlasivky nebo různé hudební nástroje. Jako hluky označujeme nepravidelné vlnění vznikající jako složité nepravidelné kmitání těles nebo krátké nepravidelné rozruchy (srážka dvou těles, výstřel, přeskočení elektrické jiskry apod.). I hluky jsou využívány v hudbě, neboť k nim patří i zvuky mnoha hudebních nástrojů, především bicích.
Zvuk je vyznačován fyzikální intenzitou, hladina intenzity zvuku se nazývá odpovídající veličina a bývá označována v dB. A fyziologická veličina hlasitosti odpovídá její intenzitě. Mezi druhé fyzikální veličiny patří frekvence, které musí odpovídat výška tónu. Další vlastností zvuku máme průběh kmitání, které ovlivňuje jeho zabarvení. Jeho délku určuje trvání zvuku v čase. [21]
2.3.3
Akustika
Akustika je obor zabývající se fyzikálními ději a biologickými procesy, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem.
Tento obor lze rozdělit na několik částí: •
Fyzikální akustika - studuje způsob vzniku a šíření zvuku. Dále se zabývá jeho odrazem a pohlcováním v různých materiálech.
•
Hudební akustika - zkoumá zvuky a jejich kombinace se zřetelem na potřeby hudby a zpěvu.
•
Fyziologická akustika - se zabývá vznikem zvuku v hlasovém orgánu člověka a jeho vnímáním v uchu. Lékařská hygiena se také podrobně zabývá vlivem hluku na lidské zdraví a fungování lidského organismu.
29
•
Stavební akustika - zkoumá dobré a nerušené podmínky poslouchatelnosti hudby a řeči v obytných místnostech a sálech, ale také možnosti eliminace nežádoucího šíření hluku mimo místnosti.
•
Elektroakustika - se zabývá záznamem, reprodukcí a šířením zvuku s využitím elektrického proudu. [22]
2.3.4
Šíření zvuku
Rychlost zvuku je rychlost, jakou se zvukové vlny šíří prostředím. Často se tímto pojmem myslí rychlost zvuku ve vzduchu, která závisí na atmosférických podmínkách - největší vliv na její hodnotu má teplota vzduchu.
První, kdo se pokusil změřit rychlost zvuku ve vzduchu, byl Marin Mersenne. Při pokusech s kanónem naměřil rychlost 428 m/s. Rychlost zvuku ve vodě poprvé přesně měřili Jean-Daniel Colladon a Charles Sturm. Na ženevském jezeře postavili v roce 1827 dvě loďky do vzdálenosti 13 487 m. Speciální zařízení zároveň uhodilo do zvonu, ponořeného do vody a odpálilo nálož střelného prachu. Pozorovatel na druhé loďce naměřil rozdíl mezi akustickým a optickým signálem 9,4 s, což odpovídá 1 435 m/s. [23]
2.4
Audio formáty a MP3
Mezi audio formáty rozeznáváme formáty se ztrátovou nebo bezztrátovou kompresí.
1) Ztrátová komprese - znamená zmenšení dat, což vede k tomu, že se odstraní nepotřebné informace a právě při kompresi už nedostaneme data do původní podoby. Při kompresi zvuku se nahrávka rozdělí do několika vlnových signálů v určitých pásmech frekvence a odstraní ty části, které jsou pro člověka neslyšitelné. My slyšíme jenom zvuk v pásmu kmitočtů od 16 Hz do 20 000 Hz. Vyplývá z toho, že kvalita zvuku není taková jako například na CD. Ale lidé to normálně nezpozorují, že by byla kvalita zvuku slabší. Výhodou ztrátové komprese je velikost souboru asi 10 % původní nahrávky. 30
2) Bezztrátová komprese - kdo má kvalitnější a věrnější poslouchanou hudbu sáhne spíše po formátech bezztrátové komprese než po formátech se ztrátovou kompresí. Soubor se při přehrávání rozbaluje, tím je způsobeno, že se přehrává kvalitní originální hudební stopa a u ní dochází ke zmenšení velikosti v paměti. Proto tato bezztrátová komprese není vhodná pro přenosné přehrávače, jelikož tyto přehrávače mají málo místa v paměti. [19]
2.4.1
Nejčastěji používané formáty
a) Wav - Waveform Audio Formát. Platí, že je základním formátem počítače, jehož operační systém je Windows. Na rozdíl od jiných formátů není komprimován, což znamená, že neztrácí určitou kvalitu zvuku. Umí rozeznat všechen software, který pracuje se zvukem.
b) AIFF- Audio Interchange File Format – Tento formát byl vytvořen na platformě Apple MAC. Profesionály je užíván jako první audio formát. Je stejný jako Wawu, používají ho nejčastěji uživatelé MACu, ale dokáže fungovat i na platformě Windows. Různé starší i dost výkonné hardwarové samplery pracují jenom s tímto formátem.
c) WMA-Windows Media Audio - měl být původně nahrazen MP3. Na rozdíl od MP3 kvalita zvuku je daleko lepší na vyšší úrovni, protože dokáže využívat jak ztrátovou, tak bezztrátovou kompresi. Je udávána datovým tokem, což je i u MP3. Jako MP3 dokáže přehrát ve většině přehrávačů, hifi věží apod. Je stejně tak oblíbený a populární jako MP3.
d) Flac - Free Lossless audio codec – jak už vyplynulo z názvu, jde o kodek, který využívá bezztrátovou kompresi, což znamená, že hudba je v naprosté kvalitě. Má 8 stupňů zmenšení objemu dat (komprese). Při stupni osm je soubor zmenšen přibližně na 60 % své velikosti, jedna písnička má velikost okolo 20 MB. Nejprve si musíme nainstalovat kodek, pokud bychom chtěli formát přehrát na počítači. Na rozdíl od MP3 tak má tento formát slabinu v tom, že ho nepřehraje tolik zařízení jako MP3. [24]
31
2.4.2
Formát Mp3
„V roce 1987 začal Fraunhoferův institut integrovaných obvodů spolu s Dieterem Seitzerem (profesor Erlangenské univerzity) pracovat na novém formátu pro digitální zpracování zvuku. Tento formát uměl umožnit efektivní kompresi digitálních zvukových záznamů s minimální ztrátou kvality. Klíč měl být nalezen v nedokonalosti lidského sluchu. Byl navržen mocný algoritmus, který je od roku 1989 znám jako MPEG Audio Layer-3 neboli MP3. Motion Pictures Experts Group (MPEG) dohlíží na standardy audiovizuálních
datových
formátů
na
Internetu.
MP3
je
součástí
standardu
audiovizuálního formátu MPEG-1.“ [25]
MP3 je nejpoužívanější zvukový formát, jehož nevýhodou je ztrátová komprese, kdy kvalita zvuku ztrátovou kompresí může být ovlivněna. Nahrávka nemusí být tak kvalitní. Naopak výhodou je to, že zabírá poněkud malé místo na disku. Dokáže zmenšit hudební soubory až na desetinu oproti tomu, jaká byla původní velikost. Můžeme si zde nastavit kvalitu datového toku v kbit/s. Čím je datový tok vyšší, tím je kvalita zvuku větší. Největší výhodou mp3 je to, že ji můžeme přehrát téměř na jakémkoli přehrávači (např. hifi věži, autorádiu, na různých přenosných přehrávačích atd.). [24]
32
3
Inovace systému anglických slovíček s realizací audio nahrávky
Dosavadní systém výuky odborné slovní zásoby na EPI, s.r.o. fungoval v rámci výuky na hodině vysvětlením jednotlivých termínů a odborných slovních spojení ke konkrétní problematice (např. Management). Následně byla tato odborná problematika z konkrétní knihy
zpracována
v
textovém
dokumentu
Word
a
nahrána
v
adresáři
IS EPI a11_odborna_slovni_zasoba. Adresář byl rozčleněn podle jednotlivých ročníků a studijních oborů. Informační systém využívají studenti z Kroměříže, Kunovic i Hodonína. Nevýhoda tohoto dosavadního způsobu spočívá v tom, že výslovnost konkrétního termínu nebo odborného slovního spojení mohli studenti slyšet od rodilého mluvčího pouze v rámci výuky nebo nahrané rodilým mluvčím v adresáři a_11, jako mp3, jelikož bylo složité si určité slovíčko najít, protože nahrávka nebyla rozstříhána podle jednotlivých slovíček a frází. Student strávil hodně času hledáním konkrétního slovíčka či fráze v nahraném souboru. Proto byly nahrávky rozstříhány a nahrány do databáze testovacího systému k jednotlivým předmětům. Dále se tyto termíny a odborné slovní spojení v anglickém jazyce vyskytovaly v elektronických testech - tedy zkouškách, které studenti z konkrétního předmětu skládali. Zde nastává zásadní změna pro studenty EPI, s.r.o. V inovovaném systému se studenti mohou ke konkrétnímu termínu vrátit dle potřeby a uslyší výslovnost od rodilého mluvčího.
Pro snímání zvuku byl použit externí Dynamický reportážní mikrofon Behringer, který má kulovou charakteristiku. Poměr signálu k šumu je 90 dB. Čím větší je hodnota dB, tím méně šumu se nám objeví na pozadí.
Bylo také možné použít například notebook nebo stolní počítač. Ten by musel mít zvukovou kartu, která by měla odstup signál-šum min 115 dB, abychom dosáhli kvalitu potřebnou pro toto zadání.
33
3.1
Definice mikrofonu a jeho druhy
Mikrofon je elektricko akustický převodník. Máme hodně možností jak převést akustické vlnění na elektrický signál. Nejčastěji to bývá membrána, která chytá akustické vlny. Membrána je většinou spojena se systémem, který vytváří elektrické signály, což je obrazem tohoto zvuku. Rozeznáváme mikrofony gradientní nebo tlakové. Dále rozdělujeme mikrofony podle jejich funkcí.
A to jsou: •
Dynamický - neboli elektrodynamický mikrofon je nejvíce rozšířený typ pro ozvučení podií. Membrána kmitající za pomoci zvuku, která se pojí s cívkou a pohybuje se v magnetickém poli, tzv. permanentního magnetu. Elektrický signál vzniká za pomocí pohybu cívky v magnetickém poli.
•
Uhlíkový - membrána, na níž dopadá akustické vlnění rozechvívá uhlíkový prášek, který tím mění svůj odpor. Protéká-li uhlíkovým práškem proud, je tímto měnícím se odporem modulován. Proto uhlíkový mikrofon potřebuje napájení (podle typu od 1 do 10 V).
•
Krystalový - principem krystalového mikrofonu je schopnost některých materiálů (keramických nebo některých solí např. "Rochova sůl") vytvářet na pokovených plochách výbrusu při mechanickém namáhání elektrický potenciál. Na výbrus se z membrány přenáší pohyb mechanicky "chvějkou". Stejně pracuje i krystalová přenoska klasického gramofonu. Získaný signál je silný. Krystalového systému využívají některé mikrofony podobné typu Green Bullet a různé nástrojové nebo ladičkové snímače. Typická impedance krystalového mikrofonu je vysoká v oblasti megaohmů. Přivede-li se na piezoelektrický měnič nějaký signál, převede ho měnič zpět na zvuk. Proto piezoelektrický měnič najdeme například ve starých náramkových hodinkách se zvukovým signálem, v budících, kde nahrazují malé repro, v dětských hračkách apod. Má tvar ploché mince s postříbřeným středem. Jednoduchost použití těchto měničů přímo vybízí k experimentování se snímáním zvuku.
•
Elektretový - elektretových mikrofonů je mnoho druhů. Společné mají to, že elektrický signál
zde
vzniká pohybem
vodivé 34
membrány ne
v
magnetickém,
ale
v elektrickém poli. Umožňuje to vlastnost některých izolantů (elektretu) trvale udržet elektrickou polarizaci. Tím nutnost permanentního magnetu odpadá. Většina elektretových mikrofonů obsahuje i FET tranzistor zesilující elektrický signál, proto tyto mikrofony potřebují napájení. Elektretové mikrofony je možné najít v elektronice, mobilech, kamerách, počítačích a používají se i pro snímání hudebních nástrojů. Jejich impedanční vlastnosti jsou určeny integrovaným zesilovačem. •
Kondenzátorový - pro své vynikající zvukové vlastnosti je ve studiích používán kondenzátorový (elektrostatický) mikrofon. Tenká vodivá membrána je umístěna velmi blízko pevné vodivé elektrodě (řádově mikrometry). Když zvuk chvěje membránou, mění tím kapacitu takto vzniklého kondenzátoru a moduluje procházející proud. [26]
35
4
Naplnění systému audio nahrávkami
Po zpracování a přípravě slovní zásoby a frází z vybrané literatury se začalo s naplňováním databáze, která je umístěna v projektu anglického jazyka. Databáze poskytuje podklady pro výuku všech tří ročníků bakalářského studia.
4.1
Postup při naplňování anglického projektu
Schéma umístění anglického projektu v informačním systému EPI, s.r.o. Jednotlivé kroky si popíšeme níže (viz schéma č. 1).
Schéma č. 1: Schéma umístění anglického projektu Zdroj: vlastní
36
Do systému se vstupuje přes informační systém – is.vos.cz (viz obrázek č. 8).
Obr. č. 8: Informační systém Zdroj: vlastní
Testovací systém je umístěný v sekci elektronické testy. Po kliknutí si můžeme vybrat buď testy samodiagnostické nebo semestrální testy. Vybereme si testy samodiagnostické, kde se dostaneme do přihlašovacího formuláře (viz obrázek č. 9).
Obr. č. 9: Testovací systém Zdroj: vlastní
Ve formuláři je potřeba vyplnit jméno studenta, jeho kontext a samozřejmostí je heslo (viz obrázek č. 10). Každý student by měl mít své přihlašovací údaje, které se dostávaly na začátku prvního ročníku.
37
Obr. č. 10: Přihlašovací formulář Zdroj: vlastní
Jméno: obsahuje příjmení studenta nebo učitele, které se vpisuje bez diakritiky. Kontext: toto pole již není pevně dané, v podstatě se jeho obsah liší v závislosti na tom, zda je přihlášený učitel nebo student. Studenti zde zadávají zkratku svého oboru a rok kdy začali se studiem. Učitelé a správci mají jednodušší kontext, učitel vyplňuje "ucitel" a správce "admin". Heslo: heslo je automaticky generované systémem NOVELL při tvorbě uživatelského účtu. Heslo se skládá z náhodně vybraných čísel a písmen, které se přetvářejí do libovolných kombinací.
Při úspěšném přihlášení si zvolíme z vybraných možností vstup do anglického projektu (viz obrázek č. 11).
Obr. č. 11: Vstup do anglického projektu Zdroj: vlastní
38
Nyní si představíme jednotlivé položky menu anglického projektu.
1) Slovíčka - uživatel si v zahajovacím okně "Zadej předmět" zvolí konkrétní předmět (např. Databázové systémy, Programovací techniky). V okně „zadej předmět“, se nachází jak název samotného předmětu, tak i jeho zkratka. Pak se uživateli zobrazí výběr z odborné slovní zásoby tohoto předmětu. Uživatel zde vidí kromě anglického výrazu a jeho překladu i příbuznou frázi. Za anglickým slovíčkem a za příbuznou frází se nachází symbol reproduktoru. Po jeho stisknutí uživatel slyší výslovnost, kterou namluvil rodilý mluvčí (viz obrázek č. 12).
Obr. č. 12: Projekt anglického jazyka - slovíčka Zdroj: vlastní
Databáze se naplňuje následujícím způsobem. V dolní části projektu se nachází tři okénka, do kterých vypisujeme název slovíčka anglicky, jeho význam a danou frázi slovíčka (viz obrázek č. 13). Při vyplnění stiskneme tlačítko „přidej“ a slovíčko i s příslušnou frází je uloženo v projektu u konkrétního předmětu.
Obr. č. 13: Formulář pro vkládání slovíček a frází do databáze Zdroj: vlastní
Po přidání slovíčka, jeho překladu a fráze si můžeme daný řádek, který jsme vložili do databáze upravit. Upravíme ho pomocí kliknutí na ikonu tužky.
39
Po kliknutí na tuto buňku se nám zobrazí zadávací okno, do kterého vložíme nové slovíčko a potřebné informace o něm (viz obrázek č. 14). V tomto okně také připojujeme audio soubory slovíčka a příbuzné fráze k němu ve formátu MP3. Pro dokončení tohoto úkonu klikneme na tlačítko uložit a toto okno zavřeme křížkem vpravo nahoře. Po aktualizaci stránky s nahranými slovíčky se nám dané slovíčko i s frází zobrazí.
Obr. č. 14: Editace záznamu slovíček a frází Zdroj: vlastní
Pro lepší naučení slovíčka nám slouží následující ikonka zvuku (viz obrázek č. 15). Student si může dané slovíčko i frázi poslechnout, pro lepší zapamatování a správnou výslovnost slovíčka i fráze. Slovíčka jsou přehrávána po kliknutí na ikonku v přehrávacím okně (viz obrázek č. 16).
Obr. č. 15: Ikona přehrávání zvukové nahrávky Zdroj: vlastní
40
Obr. č. 16: Přehrávací okno zvukové varianty Zdroj: vlastní
2) Testování - tento systém slouží studentům k prověřování jejich nabytých vědomostí. Jde zatím o zkušební provoz. Student si vybere předmět (např. Databázové systémy), zadá si počet testových otázek, a zda chce být přezkoušen z frází nebo překladu slovíček z českého jazyka do anglického (viz obrázek č. 17). Když si uživatel nebude jistý se slovíčkem nebo frází, může si pomoct pomocí zvukové nahrávky. Testovací slovíčka jsou čerpána z databáze "slovíčka".
Obr. č. 17: Výběr testu Zdroj: vlastní
3) Výsledky - zde se studentovi budou zobrazovat výsledky jednotlivých testů. Jde o tabulku, kde jsou uvedeny informace o počtu provedených testů, z jakého předmětu dělal student testy, datum a typ (fráze nebo překlad slovíček z jazyka českého do anglického), čas trvání testu a výsledek (viz obrázek č. 18). Systém zaznamená i neukončený test. Při testování jsou k dispozici i audio nahrávky, kdy si student v testu vyslechne audio a bude mít za úkol vyslechnutý obsah napsat gramaticky správně.
41
Obr. č. 18: Výsledky testů Zdroj: vlastní
42
5
Navržení a úprava software pro testování
Software testování je navržen tak, aby místo původního testování přibyla k jednotlivým slovíčkům pomůcka pro studenty v podobě zvukové varianty. Při spuštění testování se nám po výběru předmětu, typu testu (z češtiny do angličtiny) a počtu otázek spustí testování (viz obrázek č. 19). Původní testování sloužilo tak, že se zobrazilo české slovíčko a student byl povinen zadat slovíčko správně v anglickém jazyce.
Obr. č. 19: Testování z ČJ do AJ se zvukovou variantou Zdroj: vlastní
5.1
Úprava formuláře pro testování
Nová úprava je taková, že k původnímu softwaru testování přibyla zvuková varianta. Student při zvolení testování a příslušných parametrů (předmět, počet otázek, ČJ do AJ) spustí test, při kterém mu poslouží jako pomůcka reproduktor, kterým si může jednotlivá slovíčka poslechnout v anglické podobě a doplnit anglické slovíčko podle zvukové varianty. Níže si ukážeme testovací formulář, jeho vývojový diagram a zdrojový kód formuláře v PHP (viz obrázek č. 20).
Obr. č. 20: Ukázka formuláře pro testování Zdroj: vlastní
43
5.1.1
Vývojový diagram testovacího formuláře
začátek
NE
ANO
test bezpečnosti
login kontext uživatele NE
třída=učitel
ANO edit=1 povolení editace
zobrazení formuláře nastavení parametrů dle formuláře Naplnění pole záznamu SQL dotazem SELECT anglicky FROM angličtina WHERE=kniha=$ and predmet=$ predmet and anglicky <> and cesky<> " konec Schéma č. 2: Vývojový diagram testovacího formuláře Zdroj: vlastní
Vývojový diagram nám popisuje začátek a konec při výběru testu (viz schéma č. 2). Na začátku nám systém zkontroluje přihlašovací údaje, jako je login, kontext. A pokud se do systému přihlásí učitel, má na výběr formulář editovat. Pokud se přihlásí student, tomu se automaticky spustí testovací formulář, ve kterém si může nastavit parametry, jako jsou zvolení určitého předmětu, testování z ČJ do AJ nebo fráze.
V testovacím formuláři pro anglický jazyk máme na výběr testování z různých předmětů, které jsou studovány na Evropském polytechnickém institutu, s.r.o., v oborech Finance a daně, Management a marketing zahraničního obchodu, Ekonomická informatika, Elektronické počítače. Ve formuláři zadej předmět se zobrazí číslo předmětu, které nám 44
slouží k identifikaci daného předmětu v databázi. Další číslo zobrazuje počet slovíček, která se v daném předmětu nachází. Dále máme na výběr typ testu a zadání počtu otázek.
5.1.2
Zdrojový kód testovacího formuláře
echo("
"); ?> Zdrojový kód č. 7: Spuštění a konec skriptu Zdroj: vlastní
5.2
Úprava testovacího systému
Testovací systém je rozšířen o zvukovou variantu. Ukážeme si vývojový diagram a zdrojový kód formuláře.
Vývojový diagram testovacího systému nám na začátku zkontroluje, jestli máme přístup do systému. Když ne, ukončí skript, pokud ano, zkontroluje login, kontext a pokud jste učitel, máte právo editovat. Při spuštění testu uloží systém záznam o studentovi, vygeneruje otázky, zobrazí první otázku z náhodně vygenerovaných otázek. Záznam informací do 48
skrytého pole a zobrazení zvukové varianty. Při dokončení testu systém porovná odpovědi, přičte
body,
zjistí
čas,
jakou
dobu
se
test
vykonával,
aktualizuje
a body a zobrazí nám výsledek. A testování se nám ukončí (viz schéma č. 3).
5.2.1
Vývojový diagram testovacího systému
začátek NE
ANO test přístupu
ukončení skriptu NE
NE výběr další otázky dle id z pole z náhodně vybraných otázek
login kontext trida=ucitel
první spuštění
ANO editace edit=1
ANO uložení záznamu o studentovi vygenerování otázek
zobrazení otázky
náhodné rozmístění otázek do pole
doplnění záznamu o umístění zvuku
vyvolání první otázky záznam informací do skrytého pole doplnění záznamu o umístění zvuku
NE
test porovnání odpovědi
ANO přičtení bodů zjištění času aktualizace záznamu o čas a body
zobrazení výsledku konec Schéma č. 3: Vývojový diagram testovacího systému Zdroj: vlastní
49
čas
5.2.2
Zdrojový kód testovacího systému
Testovací část programu se skládá z části, kdy se provede první vložení záznamu o testování do výsledné tabulky a potom z části, která po každé otázce aktualizuje tento záznam. Při inicializační části se pomocí insert into tabulka „vysledky“ vloží informace o datu a čase s požadovaným předmětem (viz zdrojový kód č. 8).
Tato část skriptu podle varianty česky, anglicky nebo fráze vygeneruje v první části programového řešení sérii vhodných otázek a uloží tyto otázky do pole $vseotaz[], ze kterého se v další části vybírají otázky (viz zdrojový kód č. 9).
50
// vygenerovani vsech vhodnych otazek
// if ($typ<3) $dotaz = "SELECT id, anglicky, cesky, cesta_mp3 FROM anglictina WHERE kniha=$kniha and predmet=$predmet and anglicky<>\"\" and cesky<>\"\""; // else $dotaz = "SELECT id, anglicky, cesky, fraze FROM anglictina WHERE kniha=$kniha and predmet=$predmet and anglicky<>\"\" and fraze<>\"\""; if ($typ<3) $dotaz = "SELECT id, anglicky, cesky FROM anglictina WHERE predmet=$predmet and anglicky<>\"\" and cesky<>\"\""; else $dotaz = "SELECT id, anglicky, cesky, fraze FROM anglictina WHERE predmet=$predmet and anglicky<>\"\" and fraze<>\"\""; $vysl
= mysql_query($dotaz, $db);
//echo mysql_num_rows($vysl); $vseotaz = array(); Zdrojový kód č. 9: Vygenerování vhodných otázek Zdroj: vlastní
Jednotlivé otázky jsou identifikovány pomocí čísla záznamu id. Cesta k jednotlivým zvukovým záznamům je určena atributem $cesta_mp3, který určuje cílové místu, kde je uložen audio soubor (viz zdrojový kód č. 10).
while ($zaznam = mysql_fetch_array($vysl)): $id = $zaznam["id"]; $anglicky = strtolower($zaznam["anglicky"]); // $cesky = strtolower($zaznam["cesky"]) $fraze = strtolower($zaznam["fraze"]); $cesta_mp3= strtolower($zaznam["$cesta_mp3"]);//zvuk Kocarova Zdrojový kód č. 10: Místo kde je uložen zvukový záznam Zdroj: vlastní
Tato část rozhoduje o typu testování, kdy zařazuje do pole id záznamů pro testování (viz zdrojový kód č. 11).
51
switch ($typ) { // CJ->AJ: wordcout(AJ) < 3 case 1: if (str_word_count($anglicky) < 3) $vseotaz[] = $id; break; // Fraze: AJ in Fraze case 3: if (substr_count($fraze, $anglicky) > 0) $vseotaz[] = $id; break; default; } endwhile; Zdrojový kód č. 11: Typ testování Zdroj: vlastní
Tato část skriptu provede náhodný výběr a zamíchání pole otázek pomocí funkce shuffle, jejímž parametrem je pole otázek (viz zdrojový kód č. 12).
// nahodne rozhazeni a vyber presneho poctu srand((float)microtime() * 1000000); shuffle($vseotaz); //$vseotaz = array_values($vseotaz); $otazky = ""; for($i=0; $i<$pocet; $i++) { if ($vseotaz[$i] != "") $otazky = $otazky . strval($vseotaz[$i]) . ","; else { $pocet = $i; break; } } $ot = substr($otazky, 0, strlen($otazky) - strlen(strstr($otazky, ','))); $otcis = $pocet - substr_count($otazky, ",") + 1; $dotaz = "SELECT anglicky, cesky, fraze FROM anglictina WHERE id=\"$ot\""; $vysl = mysql_query($dotaz, $db); $zaznam = mysql_fetch_array($vysl); echo "
Test z překladu ČJ -> AJ ($otcis z $pocet)
"; echo "
Doplňte odpovídající anglické slovíčko/frázi do vstupního pole:
"; echo("
"; } else { // N.otazka if (substr_count($otazky, ",") > 1) { Zdrojový kód č. 15: Zobrazení a vkládání fráze do testovacího okna Zdroj: vlastní
Další část skriptu je zaměřena na vyhodnocení výsledků, zda je odpověď na otázku správná či nikoliv (viz zdrojový kód č. 16).
// porovnani vysledku $ot = substr($otazky, 0, strlen($otazky) - strlen(strstr($otazky, ','))); $otazky = substr($otazky, strlen($ot) + 1); $dotaz = "SELECT anglicky, cesky, fraze FROM anglictina WHERE id=\"$ot\""; $vysl = mysql_query($dotaz, $db); $zaznam = mysql_fetch_array($vysl); $anglicky = $zaznam["anglicky"]; Zdrojový kód č. 16: Vyhodnocení výsledků Zdroj: vlastní
Při správné odpovědi je zvýšena hodnota proměnné výsledku o hodnotu 1 a bezprostředně po tom je tato hodnota aktualizována v tabulce výsledků podle identifikačních údajů o studentovi (viz zdrojový kód č. 17).
54
// spravne ? if (strcmp($odpoved, $anglicky) == 0) { // aktualizace zaznamu $dotaz = "SELECT vysledek FROM vysledky WHERE (student = \"0$student\" and trida = \"$trida\")"; $vysl = mysql_query ($dotaz, $db); $zaznam = mysql_fetch_array($vysl); $vysledek = $zaznam["vysledek"] + 1; $dotaz = "UPDATE vysledky SET vysledek = \"$vysledek\" WHERE (student = \"0$student\" and trida = \"$trida\")"; $vysl = mysql_query ($dotaz, $db); } Zdrojový kód č. 17: Zvýšená hodnota proměnné o hodnotu 1 Zdroj: vlastní
Tato část skriptu obsahuje algoritmy pro další otázky, kdy v počáteční fázi je vidět opakování skrytých proměnných a generování tabulky formuláře (viz zdrojový kód č. 18).
// zobrazeni dalsi otazky // $ot = strstr($otazky, ",", true); // funguje jen na PHP 5.3 a vyssim $ot = substr($otazky, 0, strlen($otazky) - strlen(strstr($otazky, ','))); $otcis = $pocet - substr_count($otazky, ",") + 1; $dotaz = "SELECT anglicky, cesky, fraze FROM anglictina WHERE id=\"$ot\""; $vysl = mysql_query($dotaz, $db); $zaznam = mysql_fetch_array($vysl); echo "
Test z překladu ČJ -> AJ ($otcis z $pocet)
"; echo "
Doplňte odpovídající anglické slovíčko/frázi do vstupního pole:
"; echo("
"; } //P.otazka else { //
Zdrojový kód č. 19: Opakování fráze Zdroj: vlastní
Při vkládání výsledků se sleduje doba, po kterou probíhá testování s aktualizací bodů (viz zdrojový kód č. 20).
// porovnani vysledku $ot = substr($otazky, 0, strlen($otazky) - strlen(strstr($otazky, ','))); $otazky = substr($otazky, strlen($ot) + 1); $dotaz = "SELECT anglicky, cesky, fraze FROM anglictina WHERE id=\"$ot\""; $vysl = mysql_query($dotaz, $db); $zaznam = mysql_fetch_array($vysl); $anglicky = $zaznam["anglicky"]; $dotaz = "SELECT * FROM vysledky WHERE (student = \"0$student\" and trida = \"$trida\")"; $vysl = mysql_query ($dotaz, $db); $zaznam = mysql_fetch_array($vysl); $doba = $zaznam["cas"]; $body = $zaznam["vysledek"]; // spravne ? if (strcmp($odpoved, $anglicky) == 0) $body++; Zdrojový kód č. 20: Sledování doby testování s aktualizací bodů Zdroj: vlastní
56
Tento úsek ukazuje způsob výpočtu času, po který probíhá cyklus testovacích otázek. Tento čas je vložen do záznamu databáze ihned při změně údajů o výsledku testování po každé otázce (viz zdrojový kód č. 21).
$cas = date("H:i:s", mktime((strtotime("now") - strtotime($doba)) / 3600, ((strtotime("now") - strtotime($doba)) / 60) % 60, (strtotime("now") - strtotime($doba)) % 60)); $vysledek = (int) $body / $pocet * 100; $dotaz = "UPDATE vysledky SET student = \"$student\", cas = \"$cas\", vysledek = \"$vysledek\" WHERE (student = \"0$student\" and trida = \"$trida\")"; $vysl = mysql_query ($dotaz, $db); Zdrojový kód č. 21: Vypočtení času Zdroj: vlastní
Časový údaj je zobrazen studentovi současně s výsledkem testování převedeným na procenta (viz zdrojový kód č. 22).
// zobrazeni výsledku testu echo "
Konec testu: " . $body . " bodů z " . $pocet . ". Úspěšnost: " . $vysledek . " %. Doba testu: " . $cas . " .
"; echo "
Zobrazit všechny výsledky"; } } ?> Zdrojový kód č. 22: Zobrazení výsledku testu Zdroj: vlastní
