EVROPSKÁ PŘÍRUČKA PRO DRŮBEŽÁŘSKÝ MASNÝ PRŮMYSL [EPIG]

Association de l’Aviculture, de l’Industrie et du Commerce de Volailles dans les Pays de l’Union Européenne

evropští farmáři

sdružení evropských zemědělců

EVROPSKÁ PŘÍRUČKA PRO DRŮBEŽÁŘSKÝ MASNÝ PRŮMYSL [EPIG] Příručka pro správnou hygienickou praxi podporující prevenci a tlumení výskytu patogenních mikroorganismů zejména salmonel u kuřat chovaných na maso (Gallus gallus) na farmách a při odchytu, nakládce a při přepravě drůbeže

Únor 2010

PŘEDMLUVA Tento dokument vznikl společným úsilím organizací a.v.e.c. a COPA-COGECA. Organizace a.v.e.c. je asociací zpracovatelů drůbeže a obchodu s drůbeží v EU. COPA-COGECA je zkratkou pro Výbor profesionálních zemědělských organizací v Evropské unii a pro Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v EU. Cílem této příručky je poskytnout pomoc zemědělcům chovajícím drůbež pro lidskou spotřebu s prevencí proti zavlečení nákazy, jejímu šíření a přetrvávání a rovněž s kontaminací, která může negativně ovlivnit bezpečnost masa z hejn určených pro lidskou spotřebu. Tento dokument byl vypracován na základě článku 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 pro hygienu potravin. Jeho smyslem je poskytnout návod pro účinnou aplikaci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 o tlumení salmonely a dalších jmenovitých původců zoonóz, jejichž zdrojem je potrava. Dále tento dokument vychází z Nařízení č. 178/2002, Všeobecného zákona o potravinách a z Kodexu hygienických pravidel pro práci s masem CODEX. Tato příručka doplňuje další sbírky zásad správné praxe, které jsou využívány v jednotlivých členských státech a rovněž sadu doporučení vydaných Světovou organizací pro zdraví zvířat OIE. Jedná se o dobrovolný návod správné hygienické praxe pro chovatele drůbeže chované za účelem masné produkce a pro pracovníky zapojené do odchytu, nakládky a přepravy drůbeže. Příručka zahrnuje veškeré kroky v rámci produkce od jednodenních brojlerů přes moment, kdy kuřata opustí líheň, až po okamžik, kdy kuřata dorazí na jatka. Příručka se věnuje pouze kuřatům, nikoliv dalším živočišným druhům, ačkoliv některá z uvedených opatření pro správnou hygienickou praxi se mohou vztahovat také na ostatní drůbež. Dokument poskytuje čtenářům vodítko a měl by pomoci producentům při zavádění hygienických opatření tak, aby bylo dosaženo mikrobiologické kvality u živé drůbeže i u vyrobeného drůbežího masa. Zvláštní důraz byl kladen na prevenci zavlečení, šíření a přetrvání salmonely v populacích kuřat chovaných za účelem masné produkce. Příručka může sloužit jako odrazový můstek pro tvorbu národních nebo regionálních dokumentů, které mohou být podrobnější, ale nesmí odporovat této příručce Společenství. V případě, že členské státy nebo jednotliví provozovatelé již zavedli vyšší normy a aplikují je, tato příručka nesmí být nikdy použita ke snížení jejich úrovně. Doporučujeme, aby majitelé hejn a provozovatelé jatek projednali zavedení zásad uvedených v příručce s veterinářem a se všemi pracovníky zapojenými do výrobního řetězce. Cílem této diskuse je zvážit nejlepší způsob, jak mohou být zásady této příručky účinně zavedeny, a to s ohledem na konkrétní místní podmínky.

2

OBSAH Úvod .................................................................................................................................................................................................................. 4 A. Na farmě.................................................................................................................................................................................................. 6 1. Opatření biologické bezpečnosti ..................................................................................................................................... 6 2. Provoz ................................................................................................................................................................................................11 3. Sledování, odběr vzorků a testování ............................................................................................................................13 4. Čištění a dezinfekce..................................................................................................................................................................16 B. Odchyt, nakládka a přeprava živé drůbeže ..............................................................................................................20 1. Depopulace: pokyny týkající se hygieny při odchytu a nakládce ........................................................... 20 2. Přeprava živých zvířat: hygienické pokyny při přepravě................................................................................21 C. Vedení záznamů, přenos dat a komunikace ............................................................................................................22 1. Záznamy .......................................................................................................................................................................................... 22 2. Vedení záznamů ........................................................................................................................................................................ 23 3. Externí komunikace ................................................................................................................................................................ 23 Přílohy ..........................................................................................................................................................................................................23 I. Odkazy na legislativu, programy kvality a další zdroje .................................................................................... 23 II. Schválené laboratoře ............................................................................................................................................................. 25 III. Definice........................................................................................................................................................................................... 25 IV. Kontrolní seznam pro přípravu podrobného plánu biologicko-bezpečnostních opatření, čištění a dezinfekce jednotek s brojlery a přepravních prostředků ................................27

3

ÚVOD Ochrana hejn drůbeže před kontaminací nežádoucími mikroorganismy tvoří mimořádně důležitou součást komerční produkce drůbeže. Zavlečení vysoce patogenního a infekčního organismu do hejn drůbeže může totiž mít vážné ekonomické důsledky pro celou společnost. Každodenní rozvoj a aplikace biologicko-bezpečnostních metod, které představují nejlepší možnou praxi při řízení drůbežích farem, sníží pravděpodobnost zavlečení zoonotických mikrobiologických infekcí, jakými jsou například salmonel nebo kampylobakterů, jakož i infekčních chorob, k nimž patří ptačí chřipka či Newcastleská nemoc. Chovatelé drůbeže a pracovníci jatek by měli pochopit význam biologicko-bezpečnostních protokolů, seznámit se s nimi a pracovat na jejich zavádění tak, aby byla biologická bezpečnost vždy na co nejvyšší možné úrovni. Účinnost programu biologické bezpečnosti1 lze optimalizovat pouze v případě, že nejlepší možné postupy řízení budou používat všichni producenti drůbeže. Salmonely jsou střevní bakterie, které přenášejí všechna zvířata včetně člověka. Některé sérotypy salmonel mohou u drůbeže způsobit vážnou klinickou chorobu (S. Gallinarum, Pullorum, arizonae). Většinou ovšem Salmonella spp. u drůbeže klinickou chorobu nezpůsobuje. Jestliže se salmonely vyskytují u kuřat chovaných na maso, zvyšuje se tím riziko, že i maso z těchto kuřat bude kontaminované těmito bakteriemi. Existuje přibližně 2 500 různých sérotypů salmonel. V současné době ovšem pouze asi 200 sérotypů souvisí ve Společenství s nakažením lidí infekcemi, jejichž zdrojem jsou potraviny. Salmonela může být přenášena vertikálně z rodičovských hejn na zárodek i horizontálně kontaminací z okolního prostředí. Vertikální přenos z chovných hejn na hejna komerční byl pozorován u dvou nejtypičtějších sérotypů, Salmonela Enteritidis a Salmonela Typhimurium. V mnoha zemích bylo díky zavedení postupů striktní biologické bezpečnosti, účinného dozoru a vakcinace docíleno utlumení obou těchto sérotypů. Hlavní cestou přenosu je ovšem horizontální přenos infekce. Jedná se o zavlečení infekce z kontaminovaného krmení, kontaminaci vybavení líhní v místě chovu, kontaminaci drůbežáren prostřednictvím škodlivého hmyzu v hejnech, pohybem zaměstnanců a rovněž přesunem kontaminovaného vybavení. Význam těchto tras je relativní a v různých zemích a drůbežářských organizacích se liší. Je proto důležité mít k dispozici účinný monitorovací systém včetně programů vyhodnocování vzorků, jež mohou rozpoznat zdroje infekce. Salmonely jsou obecně rozšířené a jejich úplné vymýcení z prostředí všude mimo primární chovný sektor (to jest na úrovni prarodičů nebo rodokmenu) je po ekonomické stránce prakticky neproveditelné, a tudíž ve většině zemí nemožné. Kvalitní management a vysoká úroveň biologické bezpečnosti mohou ovšem snížit riziko zavlečení infekce a její přetrvávání v místě na minimum. K významnému snížení rizika došlo zvláště v případech důraznějších kontrol salmonel v chovném sektoru a v potravinové produkci, a to i přesto, že kontaminované krmivo stejně jako zamoření líhně v místě chovu patří ve většině zemí stále k hlavním trasám zavlečení nové infekce salmonely na farmy. Účinný program regulace salmonel může přinést pozitivní výsledky též v oblasti kontroly kampylobakterů a dalších organismů, protože biologická bezpečnost má obecně ochranný účinek. Zabránit zavlečení kampylobakterů

4

do místa produkce je ovšem mnohem složitější, a to díky jeho nízké infekční dávce. To znamená, že v místě produkce je třeba neustále používat účinné hygienické zábrany. Velmi doporučujeme majitelům hejn a přepravcům, aby se tato příručka stala běžnou součástí jejich manažerských aktivit. Při sestavování této příručky byl brán v úvahu fakt, že většina kuřat chovaných na maso vyrůstá v uzavřených chovech s regulovaným prostředím. Opatření navržená v této příručce by se měla stát základními principy tlumení salmonel . V případě, že budou tato opatření důsledně používána, mohou významně přispět též k prevenci a omezení výskytu dalších infekcí nebo chorob v hejnech kuřat chovaných na maso. Rámcová opatření představují dobrý začátek. Nemusí ale stačit k tomu, aby byla infekce úplně vymýcena za všech okolností, například v případě farmy, kde kontaminace přetrvává. Pokud rámcová opatření nepostačují, je nutné provádět zvláštní prohlídky a revidovat kontrolní mechanismy. Tato příručka se nezabývá konkrétními postupy při chovu kuřat na volné pastvě. Řadu hlavních zásad je však možné používat i v této oblasti a doporučuje se je i zde maximálně dodržovat. Některé části příručky lze totiž aplikovat na chov v podnicích menší velikosti nebo pro odchov na volné pastvě. Přílohy této příručky obsahují odkazy na související legislativu a kontrolní seznam. Kontrolní seznam lze použít k přípravě podrobného plánu postupů biologické bezpečnosti, plánů čištění a dezinfekce chovných jednotek brojlerů, při tvorbě plánů vhodného nakládání s krmivem, jakož i v průběhu nakládky a přepravy drůbeže.

5

A NA FARMĚ 1. Opatření biologické bezpečnosti1 1.1 Všeobecný úvod ZÁSADY HYGIENY PŘI MANIPULACI S MASEM VZTAHUJÍCÍ SE NA PRIMÁRNÍ PRODUKCI podle Kodexu hygienických pravidel pro práci s masem. I. Primární produkce musí být řízena způsobem, který snižuje pravděpodobnost zavlečení rizik a zároveň přispívá k tomu, aby maso bylo bezpečné a vhodné pro lidskou spotřebu. II. Kdykoli je to možné a proveditelné, systémy musí být zaváděny primárním výrobním sektorem a kompetentním orgánem. Cílem zavádění těchto systému by měl být sběr, kritické zhodnocení a zpřístupnění informací o rizicích a okolnostech, které se mohou vyskytovat v populacích zvířat a které mohou ovlivňovat bezpečnost a použitelnost masa. III.

Primární produkce musí zahrnovat úřední programy nebo úředně uznávané programy, určené k regulaci a sledování původců zoonóz v populacích zvířat a prostředí, které budou vhodné pro dané podmínky. V případě zjištění zoonotických onemocnění, jež podléhají oznamovací povinnosti, je třeba tyto nemoci odpovídajícím způsobem nahlásit.

IV. Správná hygienická praxe (GHP) na úrovni primární produkce musí zahrnovat například zdraví a hygienu zvířat, záznamy o léčebných postupech, informace o krmení a jeho složkách a rovněž související činitele z okolního prostředí. Dále pak musí obsahovat zavedení principů HACCP (analýza rizik kritických kontrolních bodů), a to v největší možné proveditelné míře. V.

Praxe související s identifikací zvířat (hejn) musí umožňovat zpětné vysledování k místu původu infekce přiměřeným způsobem tak, aby bylo možné v případě nutnosti vést zákonné vyšetřování.

CAC/RCP 58-2005 (ftp://ftp.fao.org/codex/Publications/Booklets/Animal/Animal_Food_Prod_EN.pdf)

1.1.1 Umístění farmy Drůbeží farmy by se měly v ideálním případě nacházet v místech vzdálených od jiných podniků zabývajících se živočišnou výrobou a jiných možných zdrojů kontaminace, jako jsou čističky odpadních vod a skládky odpadu. Farmy umístěné v blízkosti takovýchto podniků musí zajistit vyšší úroveň ochrany proti rizikům zavlečení kontaminace. Toto pravidlo by se mělo vztahovat přinejmenším na nově stavěné drůbeží farmy.

6

1.1.2 Umístění hospodářství s drůbeží2 K dispozici musí být projektová dokumentace hospodářství. Velmi důležitá je vysoká biologická bezpečnost, aby bylo zabráněno zavlečení nejrůznějších druhů mikroorganismů do drůbežích farem. Tomu je možné pomoci tak, že budou projekty hospodářství a plány jeho řízení připraveny předem. Je třeba jasně určit obvod hospodářství, a je-li to možné, farmu oplotit. Přístup do provozovny by měl být regulován a z uvedeného důvodu povolen pouze přes předem vymezené vstupy, které budou zřetelně označeny. Tyto vstupy by měly být do nejvyšší možné míry omezeny pouze pro profesionály, kteří znají pravidla biologické bezpečnosti. Dále by měl být u vstupů instalován zvonek nebo jiný prostředek, který vzbuzuje pozornost. Návštěvníkům by neměl být povolen vstup do provozovny bez doprovodu. Parkoviště pro návštěvníky se musí nacházet v bezprostřední blízkosti předem určeného vstupu do objektu stranou budov, kde se nachází drůbež, a stranou skladu krmení nebo skladiště hnoje. Pro parkovací místa by v ideálním případě měla být vyhrazena čistá, zpevněná plocha. Doporučuje se, aby u vchodu byla k dispozici čistá šatna 5, ve které by se personál a návštěvníci převlékali do obuvi a kombinéz poskytnutých provozovnou. Při vstupu do šatny a odchodu z ní by měla být použita nádoba s dezinfekcí na obuv3 a dezinfekční zařízení na ruce4. Umýt, osušit si a dezinfikovat ruce by si měli personál i návštěvníci pokud možno též při přechodu mezi jednotlivými budovami. Vozovky uvnitř farmy musí mít pevný povrch, který lze účinně čistit. Provozovna by neměla chovat žádnou jinou drůbež. To platí i pro okrasnou nebo domácí drůbež.

1.1.3 Budovy Budovy musí být postaveny z trvanlivého (pevného) materiálu, který lze snadno a účinně čistit a dezinfikovat. Budovy musí být udržovány tak, aby se zabránilo přístupu volně žijícího ptactva a škůdců. Ve vnějším okolí bezprostředně přiléhajícím k budovám drůbežárny by se neměla nacházet vegetace. Vegetaci obklopující areál je nutné udržovat, aby zde bylo zabráněno výskytu škůdců a divokých ptáků. V okolí budov drůbežárny by neměly být skladovány žádné druhy materiálů. Budovy musí mít co nejmenší počet vstupů. Tato vstupní místa musí být uzavřena a uzamčena, aby se zabránilo vstupu neoprávněných osob. K dispozici musí být vhodné zařízení, kde si lze umýt nebo dezinfikovat ruce4. Zajištěno musí být rovněž místo, kde se lze převléknout do pracovních oděvů a obuvi před vstupem do jednotlivých budov drůbežárny a po jejich opuštění. Pracovní obuv nesmí být používána mimo budovu. Aby byla opatření biologické bezpečnosti co nejúčinnější, doporučuje se mít přinejmenším instalovánu soustavu nádobek s dezinfekcí na obuv3 a systémy předsíní5. Tato opatření jsou v jednotlivých zemích odlišná. Je ale možné vybudovat prostor určený k výměně obuvi uvnitř budov, aniž by bylo nutné budovat vnější servisní oblast.

7

Počítat je nutné rovněž s provozními budovami – například sklady, odpočívárny, toalety apod. Konstrukce těchto budov musí splňovat stejné standardy jako budovy drůbežárny a musí být rovněž udržovány na podobné úrovni.

1.1.4 Postupy biologické bezpečnosti u vstupů do provozovny a do budov Z hlediska biologické bezpečnosti1 jsou hlavním rizikem v provozovnách personál a návštěvníci. Při vstupu do provozovny by se personál i návštěvníci měli převléknout do ochranného oděvu poskytnutého provozovnou. Kromě toho by se při vstupu a opouštění jednotlivých budov drůbežárny měli vždy znovu přezout. Doporučuje se rovněž převléknout si ochranný oděv nejen při vstupu do provozovny, ale také při vstupu do jednotlivých budov drůbežárny. Největší riziko, že bude do budovy zanesena infekce, hrozí u obuvi, rukou nebo přenosného vybavení. Aby se snížilo toto riziko, je doporučena instalace ideálně bariérového5 systému biologické bezpečnosti nebo alespoň zábran v podobě dvojitých nádržek na dezinfekci obuvi3 u vstupů do všech budov drůbežárny. Nádržky na dezinfekci obuvi jsou z hlediska systému biologické bezpečnosti méně účinné než výměna obuvi. Lze použít kterýkoliv z obou systémů biologické bezpečnosti, je ovšem velmi důležité, aby daný systém užívali všichni návštěvníci a pracovníci důsledně a účinně, a to po celou dobu chovu hejna. Nádržky s dezinfekcí na obuv musí vždy obsahovat povolené dezinfekčními prostředky6. V případě, že se v dané provozovně používají nádržky na dezinfekci obuvi, všichni návštěvníci musí svou obuv důkladně ponořit do dezinfekční lázně předtím, než do budovy vstoupí. Dezinfekční přípravky je nutno používat ve správném naředění, které je účinné proti bakteriím jako salmonela (jde o mnohem vyšší koncentraci, než jaká je požadována proti ptačím chorobám). Musí se rovněž jednat o produkty, které jsou učinkují i při znečištění organickým materiálem a zároveň mají co nejrychlejší účinek. Je nutno je pravidelně měnit a doplňovat podle pokynů výrobce. Doporučuje se užívat systém dvou nádržek s dezinfekcí na obuv. Jedna z nich by měla být situována před předsíní, druhá pak před vstupem do prostor, kde se chovají ptáci. Obuv je třeba důkladně ponořit do dezinfekční lázně vždy při vstupu do těchto oblastí i při odchodu z nich. Aby byly dezinfekční nádržky na obuv účinné, musí být obuv před ponořením do nádržky čistá. Toho lze dosáhnout použitím oddělené dezinfekční nádobky s kartáčem, použitím tlakové vody nebo oklepáním nečistot z obuvi. Kromě toho by se měl používat vhodný dezinfekční prostředek v účinné koncentraci. Tento prostředek je třeba dostatečně často doplňovat, aby nedocházelo k jeho kontaminaci, naředění, vypaření či jinému znehodnocení aktivních složek.

1.1.5 Vybavení Použité vybavení v provozovně musí být vyrobeno z trvanlivého materiálu, který je vhodný k čištění a dezinfekci. Veškerá zařízení, o která se dělí více budov, musí před přesunem mezi provozovnami drůbežárny projít důkladným čištěním a dezinfekcí.

8

1.2 Zásobování podestýlkou a její likvidace Pro drůbež lze používat celou řadu druhů podestýlek. Podestýlka musí ovšem pocházet z bezpečného zdroje a nesmí nést stopy znečištění domácími zvířaty, volně žijícím ptactvem nebo hlodavci. Podestýlku lze během výroby nebo balení ošetřit registrovanými směsmi kyselin, jako je například kyselina mravenčí či kyselina propionová, nebo antibakteriálními přípravky, např. formaldehydem či práškovými dezinfekčními prostředky, aby se tak snížilo riziko bakteriální kontaminace. Podestýlka by se měla přepravovat ve vozidlech, která byla před jejím naložením vyčištěna a vydezinfikována. Podestýlka by neměla být dopravována ve vozidlech, která byla dříve použita k přepravě hnoje, eventuálně pouze v případě, že tato vozidla byla důkladně vyčištěna, vydezinfikována a vysušena. Podestýlka, která je skladována na volném prostranství na paletách nebo v balících, musí být vždy zakryta vhodným ochranným potahem, který je voděodolný a zároveň chrání před ptáky a škůdci. Poškozené balíky se nesmí používat. Použité stelivo7 musí být mezi jednotlivými cykly okamžitě odstraněno z provozovny a musí být odpovídajícím způsobem zlikvidováno.

1.3 Likvidace škůdců, volně žijící zvěře a hmyzu Všechny budovy je třeba co nejpečlivěji zabezpečit proti vniknutí divokých ptáků, hlodavců, volně žijící zvěře a hmyzu, který se vyskytuje v odpadu či podestýlce. (Viz 4.1). Jejich přítomnost v nejbližším okolí je možné regulovat tak, že bude udržována celková čistota místa a vegetace. I další místa, kde by mohli hnízdit ptáci, by měla být upravována nebo vymýcena. Rozsypané nebo rozlité krmivo je nutné okamžitě odklidit. Výskyt hlodavců je možné eliminovat tak, že provozovna bude udržována v čistotě. V budovách i za hranicemi celé provozovny by měl být zaveden předem naplánovaný program odchytu a likvidace těchto zvířat. Hubení škůdců musí provádět řádně vyškolený personál se znalostmi pesticidů a jejich rozmisťování. Pro jednotlivá místa by měl být vytvořen přesný plán hubení škůdců. O užití pesticidů by se měly v souladu s národní legislativou vést kompletní záznamy. V případě, že se v místě vyskytují známky aktivity hlodavců, je nutné program hubení škůdců posílit. Účinnost všech činností je třeba pečlivě monitorovat a pozměňovat dle potřeby. Nejsnadnější je program hubení škůdců posílit v době, kdy se na místě nenachází žádná drůbež. Ochranná a regulační opatření je třeba pravidelně přezkoumávat, aby bylo možné zhodnotit jejich účinnost.

1.4 Domácí zvířata v prostorách provozovny V budovách drůbežárny, skladů krmiva a podestýlky, jakož i v provozních budovách by se neměli vyskytovat domácí mazlíčci ani jiná zvířata, včetně zvířat hospodářských. Vstupu psů, koček i jiných zvířat do budov drůbežáren (včetně skladů krmiva a vybavení) je nutno zamezit za všech okolností.

9

1.5 Dodávky krmiva a vody Hotové krmivo nebo přísady pro jeho přípravu na místě musí být odebírány z mlýna nebo od dodavatelů, kteří provozují svoji činnost v souladu se zákonnými požadavky a relevantními zásadami praxe. Jedná se zejména o požadavky, které se vztahují na regulaci salmonely. Tito dodavatelé musí být rovněž schopni poskytnout výsledky monitorování salmonely v krmivu a v prostorách mlýna či v průběhu výrobního procesu. Při vyhodnocení těchto výsledků vám může pomoci veterinář odpovídající za hejno8. Hotové krmivo by mělo být v ideálním případě dodáváno ve vozidlech vyhrazených tomuto účelu. Do vozidel by při zpáteční cestě neměly být nakládány surové přísady ani jiná krmiva či materiály. V případě, že jsou nákladní vozy na krmivo na cestu zpět nakládány surovými přísadami, tato vozidla by měla být před tím, než budou dopravovat hotová krmiva, účinně vyčištěna a vydezinfikována. Pro všechna vozidla by měl být k dispozici zdokumentovaný hygienický plán. Pokud je to možné, krmivo by mělo být dopravováno od producenta přímo k farmáři. Celozrnné obiloviny, které se přidávají do směsí, by měly být ošetřeny buď účinným přípravkem obsahujícím kyselinu mravenčí a/nebo kyselinu propionovou, případně formaldehydem. Další možností je obiloviny tepelně upravit nebo ošetřit podle předpisů daných národními pravomocnými orgány. Pokud chovatel používá vlastní zrní a je schopen zaručit regulaci salmonely, národní orgány nevyžadují ve všech případech ošetření kyselinou nebo tepelnou úpravu. Při vykládání krmiva by měly být používány pytle na sběr prachu, které jsou v majetku dané farmy. Nový pytel na prach může také poskytnout při každé dodávce dodavatel. Prach představuje dobrý vzorek pro testování potenciální kontaminace dodaného zboží. Vzorky z každé dodávky krmiva by měly být shromažďovány, jak je uvedeno v kapitole Sledování, odběr vzorků a testování, a měly by být uchovávány minimálně po dobu jednoho týdne po porážce drůbeže. Na farmě musí být krmivo skladováno v uzavřených a samostatných skladovacích zásobnících nebo násypkách, eventuálně v uzavřených vacích. Ve skladovacích prostorách, v násypkách atd. by se nemělo vyskytovat ptactvo a hlodavci. Vysypané krmivo se musí ihned odklidit, aby nelákalo hmyz a volně žijící ptactvo. Rozsypané krmivo a zbytky z dopravních šneků, násypek atd. se nesmí skladovat a znovu používat pro další hejno. Pitná voda by pokud možno měla pocházet z komunálního zdroje, který je kontrolován. V případě, že je voda čerpána z jiného zdroje, před jejím užitím je nutno provést biologický test a pravidelně testy opakovat (min. jednou za rok). Do vody, která nepochází z komunálního zdroje, se doporučuje přidávat dezinfekci nebo ji jinak ošetřit (eventuálně by mělo být možné vodu v případě potřeby ošetřit například chlorováním nebo UV zářením). Neupravená povrchová voda se nesmí používat. Rozvodný systém včetně hlavní nádrže musí být uzavřený a musí být hygienicky udržován tak, aby nedošlo ke kontaminaci.

10

1.6 Likvidace mrtvých a vyřazených ptáků Hejna by se měla denně kontrolovat. Veškeré mrtvé a vyřazené ptáky je nutno odstranit a umístit do uzamčených nepropustných kontejnerů, které jsou zároveň zabezpečeny proti přístupu hmyzu a volně žijících zvířat. Kadavery9 musí být odstraněny povoleným způsobem, který je v souladu s relevantní legislativou EU, konkrétně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, které určuje zdravotní pravidla vztahující se k vedlejším produktům živočišného původu, jež bylo nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 určujícím zdravotní pravidla v kontextu vedlejších produktů živočišného původu (v platnost vstoupilo 4. března 2011). Skladovací zařízení a prostory, kde jsou uchováváni mrtví ptáci, je třeba před uložením nových ptáků důkladně vyčistit a vydezinfikovat. Po manipulaci s mrtvými ptáky by se měly umýt a vydezinfikovat ruce. Je doporučeno používat jednorázové plastové rukavice.

1.7 Jednodenní kuřata Chovná hejna a líhně, ve kterých se nacházejí jednodenní kuřata, musí splňovat požadavky související legislativy o monitoringu výskytu salmonely u dodávaných hejn. (Nařízení Komise 2160/2003). Jednodenní kuřata musí být převážena v čistých a důkladně vydezinfikovaných vozidlech, v krabicích nebo přepravních klecích.

2. Management 2.1 Úvod Při chovu zvířat určených pro výrobu potravin se na bezpečnost produktu vztahují zvláštní opatření. Hlavním cílem programů zaměřených na hygienu masa je ochrana veřejného zdraví. Tyto programy musí být založeny na odborném vyhodnocování rizik, jejichž původcem je maso a která mohou mít dopad na lidské zdraví. Zároveň musí tyto programy brát v úvahu veškerá možná bezpečnostní rizika související s potravinami, která vyplývají z výzkumů nebo ze sledování. Požadavky na hygienu masa by měly v co možná největší realizovatelné míře regulovat rizika v rámci celého potravinářského řetězce včetně produkce na farmě. V potaz je třeba brát informace z jednotlivých po sobě jdoucích fází výroby s tím cílem, aby bylo možno přesně sladit hygienické požadavky s riziky převažujícími v populaci zvířat, která je zdrojem masných výrobků. Při tvorbě a zavádění hygienických opatření je třeba v co největší možné míře rovněž uplatňovat zásady HACCP.

11

Personál, který pracuje se zvířaty určenými k výrobě potravin nebo který se zabývá činnostmi souvisejícími s hygienou, musí být adekvátně vyškolen a musí mít přiměřené znalosti, dovednosti a schopnosti. V případě nutnosti by se měly výsledky monitorování a sledování zvířat odrazit ve výsledném zhodnocení a/nebo v úpravě požadavků na hygienu zvířat.

2.1.1 Správa provozovny Pokud to lze, celá provozovna by se měla řídit zásadou vše dovnitř / vše ven (all-in all-out). Všechna oddělení, která se nacházejí v jasně určené oblasti biologické bezpečnosti, musí mezi cykly jednotlivých hejn dodržovat období, kdy se na místě nenacházejí zvířata. Pro provozovny, kde mají hejna o různém stáří, je nutno pro každou určenou biologicky bezpečnou oblast zavést minimální časový úsek bez zvířat. Při pohybu mezi jednotlivými oblastmi je třeba velmi důsledně dodržovat opatření biologické bezpečnosti.

2.1.2 Personál a návštěvníci Všechen personál a všichni návštěvníci musí mít k dispozici čistý ochranný oděv a obuv vyhrazený pro danou provozovnu. Veškeré oděvy se musí při pohybu mezi jednotlivými hejny buď vyprat, nebo vyřadit. Přístup návštěvníků do provozovny by měl být omezen. Návštěvníci provozovny včetně pracovníků, kteří provádějí odečty spotřeby energií, řidičů dovážejících krmivo a palivo a obsluhujícího personálu musí při příchodu dostat ochranný oděv a obuv. Tyto oděvy a obuv musí po použití v místě provozovny opět odevzdat. Návštěvníci, kteří v provozovně drůbežárny nevstupují do oblastí, kde se chovají kuřata, do provozních prostor, do skladů krmiva či steliva, na sobě ochranné oblečení ani obuv mít nemusí. Postupy biologické bezpečnosti je třeba dodržovat rovněž při vstupu do budovy (viz odstavec 1. 1 .4). V provozovně musí být k dispozici zařízení k mytí rukou a toalety, které musí být vybaveny umyvadlem s vhodným příslušenstvím na mytí, dezinfekci a osušení rukou. Veškerý personál i návštěvníci musí mít možnost umýt si nebo dezinfikovat ruce před vstupem do budov drůbežárny i při odchodu z nich. Návštěvníci provozovny se musí zapsat do knihy návštěv (zaznamenáno by mělo být datum, čas příchodu a odchodu, jméno, název společnosti, účel návštěvy a datum posledního kontaktu s drůbeží). Zahraniční návštěvníci by se neměli dostat do kontaktu s drůbeží prvních 48 hodin po vstupu do země.

2.1.3 Vozidla Vjezd vozidel do provozovny drůbežárny by měl být co nejvíce omezen. Při vjezdu do areálu provozovny se doporučuje instalovat účinnou dezinfekci kol a dalších znečištěných částí vozidel ve formě postřiku.

12

2.1.4 Pracovní instruktáže a školení Personál by měl být obeznámen s předem definovanými rutinními pracovními postupy, které budou přihlížet k biologicko-bezpečnostním a hygienickým požadavkům. Personál musí být rovněž proškolen v oblasti závažnosti infekčních chorob, zoonóz a významu správné hygieny (včetně hygieny osobní) a také v oboru protokolů biologické bezpečnosti s cílem minimalizace infekce na farmě.

3. Monitoring, odběr vzorků a testování Monitorování výskytu salmonel v hejnu. Znalost výskytu salmonel v hejnu poskytuje kontrolu účinnosti používaných opatření biologické bezpečnosti, pomáhá v procesu rozhodování o dezinfekci při úbytku drůbeže a rovněž při rozhodování o přípravě porážky. Plánování načasování porážky u hejn, kde byl zachycen pozitivní výskyt salmonely, minimalizuje vzájemnou kontaminaci v provozovně jatek a snižuje množství drůbežího masa kontaminovaného salmonelou, které se dostává do potravinářského řetězce. Nařízení EU vyžaduje, aby v každém hejnu byly v průběhu tří týdnů před porážkou provedeny stěry z dvou párů bot za účelem testování výskytu salmonely. Doporučuje se zavést rovněž systémy monitorování kampylobakterů, aby tak mohly být určeny pracovní postupy používané na farmách, kde se vyskytují pouze negativní hejna. Pozitivní výsledky je třeba probrat s veterinářem, který je zodpovědný za dané hejno. V případě kontaminace budov je třeba přezkoumat používané postupy a podniknout odpovídající kroky. Podrobnosti monitorovacího systému, které bude zaveden, je třeba probrat s provozovatelem zpracovatelského závodu, jehož nejvyšším zájmem je nízký výskyt salmonel a kampylobakterů. Systémy monitorování musí být rovněž v souladu s právními ustanoveními (berte na vědomí, že od 1. 1. 2009 vstoupila v platnost ustanovení Společenství stanovená v nařízení Komise (ES) č. 646/2007, které se zaměřuje na opatření k tlumení výskytu Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium). Rozšiřování výsledků testů směrem ke všem partnerům, kteří jsou zapojeni do potravinářského řetězce, zvýší povědomí o salmonelách (a kampylobakterech), zároveň umožní lepší regulaci těchto chorob, a mělo by být z uvedených důvodů podporováno.

3.1 Odběr vzorků a jejich testování na salmonely 3.1.1 Odběr vzorků pro testy výskytu salmonel Následující odstavce popisují odběr vzorků a testování. Označení „povinné“ odkazuje na evropská nařízení. Označení „dobrovolné“ nebo „doporučené“ znamená, že se nejedná o evropské nařízení. Nezapomínejte ovšem, že mohou existovat národní legislativní požadavky.

13

3.1.1.1 Odběr vzorků u jednodenních kuřat chovaných na maso: dobrovolný Všechna chovná hejna musí být testována v předem daných intervalech podle nařízení Komise (ES) č. 2160/2003, které se týká tlumení výskytu salmonel a dalších původců zoonóz, jejichž zdrojem jsou potraviny. Postupy vychází rovněž z nařízení Komise (ES) č. 200/2010 o cílech snížení výskytu sledovaných sérotypů salmonel v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus), které směřují ke snížení pravděpodobnosti vertikálního přenosu pěti hlavních sérotypů salmonel. Testování jednodenních kuřat chovaných na maso (brojlerů) po příjezdu na farmu není v související legislativě EU uvedeno, a není proto ani povinné. Pokud je přezkoumání stavu výskytu salmonely kuřat žádoucí, vzorky by měly být odebrány přímo v nákladním voze, kterým byla kuřata dovezena, a to sterilními metodami za použití čistého ochranného oblečení včetně jednorázových plastových rukavic. Pokud jsou vzorky odebírány ve špatně vydezinfikované budově drůbežárny, může totiž dojít ke kontaminaci vzorků salmonelou rezidující v prachu. Pomocí stíracích / gázových tamponů o ploše alespoň 900 cm2 lze testovat vícenásobné vzorky z přepravních boxů dodávky kuřat, která zastupují všechna hejna, z nichž dodávka pochází. Testovat lze rovněž všechna kuřata, která byla nalezena mrtvá, nebo ta, která byla vyřazena při příjezdu. Vzorky stejného typu lze v případě potřeby testovat současně.

3.1.1.2 Odběr vzorků u brojlerů: povinné Následující kapitoly popisují odběr vzorků a testování podle předpisů Společenství. Národní legislativa může být ovšem v tomto případě přísnější a je třeba ji dodržovat.

3.1.1.2.1 Interval odběru vzorků Odběr vzorků u brojlerů je povinný a je dán legislativou Společenství. Vzorky musí být odebrány v hejnu v průběhu tří týdnů před porážkou. Je lepší, aby odběr vzorků probíhal v co nejkratší době před datem porážky, aby tak mohla být vhodným způsobem naplánována porážka pozitivních hejn. Je ovšem důležité, aby na testování a oznámení výsledků byl dostatek času, který v případě nutnosti stále umožňuje naplánovat a provést porážku.

3.1.1.2.2 Proces odebírání vzorků V rámci jednoho hejna musí být použity minimálně dva páry stíracích manžet , tj. čtyři manžety na jednu budovu. Povrch absorpčních návleků na boty je třeba předem navlhčit vhodným ředicím prostředkem. Doporučuje se, aby stírací manžety určené pro stěry z bot dodala laboratoř. Poté, co si chovatel vydezinfikuje boty v nádržce s dezinfekčním prostředkem na boty3, navlékne si absorpční návleky přes sterilně ošetřenou a voděodolnou vrstvu na své boty. S nasazenými návleky ujde alespoň 100 kroků tak, aby pokryl celou délku budovy i všechny její části. Tento odběr vzorků je třeba provádět před výměnou podestýlky. Po odběru vzorků je třeba odebrané

14

návleky se stěry opatrně vložit do sterilní nádoby. Na návlecích by měly být patrny stopy znečištění a měl by na nich ulpět rovněž trus. Vzorky je třeba odpovídajícím způsobem co nejrychleji odeslat do laboratoře. Před vlastním testováním se vzorky nesmí vystavovat horku.

3.1.1.3 Odběr vzorků při snižování počtu kusů v hejnu a depopulaci: dobrovolné Při snižování počtu kusů v hejnu nebo při depopulaci u hejn, kde byly testy výskytu salmonel negativní, je třeba dát zvlášť pozor na přenos infekce kontaminovaným odchytovým vybavením, přepravními klecími a kontejnery. Chovatel může požadovat provedení stěrů z nákladního vozu, přepravních klecí a nádob, které přišly do kontaktu s jeho hejnem. Aby vše správně připravil, měl by chovatel v předstihu kontaktovat veterináře nebo laboratoř. Pro tyto účely by měly být použity stěry prostřednictvím velkých kusů látky, aby mohly být provedeny odběry z různých druhů povrchů.

3.1.1.4 Odebírání vzorků po čištění a dezinfekci: dobrovolné, ale důrazně doporučované po pozitivním výskytu salmonel u hejna. Aby bylo zajištěno, že postupy čištění a dezinfekce jsou účinné, doporučuje se odebírat vzorky a zjišťovat přítomnost salmonely. Pokud je salmonela zjištěna po provedené dezinfekci, proces dezinfekce by měl být v zásadě zopakován. Vzorky je nutné otestovat co nejdříve po jejich odběru, ideálně téhož dne. Musí být použita metoda citlivá na kulturu salmonely, vhodná ke zpracování vzorků prostředí. Laboratoře, do nichž jsou vzorky posílány k testování, musí mít pro příslušný test odpovídající akreditaci. Vzorky odebírané povinně na základě legislativy musí být odeslány do akreditované laboratoře. Doplňkové testy určené k určení povrchových hygienogramů10 zahrnující zjištění počtu enterobakterií nebo TVC (celkového počtu životaschopných bakterií) mohou být také vhodné k určení účinnosti čištění a dezinfekce míst, kde se salmonela nevyskytuje. Je-li výsledek testu výskytu salmonely pozitivní, je nutné dezinfekci pokud je to možné zopakovat a přezkoumat účinnost zavedeného dezinfekčního programu. Vzorky pro testy na výskyt salmonel lze získávat například – ze stěrů z podlah; – ze stěn a dveří, včetně skrytých povrchů okolo pantů, apod.; – z mezer a prasklin v podlaze budovy; – ze zbytků trusu zachyceného v děrách a prasklinách v zídkách; – z armatur (tj. z nosníků, trubek, z plošin zásobovací nádrže, odsavače vzduchu); – ze základen dřevěných podpůrných sloupků a přepážek; – z na zeď ukotvených a přenosných větráků;

15

– z pomocných násypek a zásobníků; – z krmítek a napaječek; – z podlah a armatur v předsíních; – z hlodavců a jejich trusu, z hmyzu žijícího v podestýlce a dalších členovců, pokud se vyskytnou. Nejdůležitějšími místy jsou systémy krmení a dodávky vody, podlahy, vstupy vzduchu či výstupy v případě, že je na konci výstupu namontována či připojena střecha, nízko umístěné mezery a výstupky na zdech a přepážkách. Vzorky je třeba odebírat pomocí velkých látkových stěrů, ideálně přímo do předem obohaceného média, které je okamžitě v den sběru kultivováno. Na jednu kategorii vzorků musí být pořízeno minimálně 10 stěrů ze samostatných míst. Pokud je to nutné, lze z ekonomických důvodů vzorky slučovat, nejlepších výsledků je však dosahováno pomocí velkého počtu individuálních vzorků.

3.1.1.5 Odebírání vzorků krmiva: dobrovolné. Dodavatel krmiva musí na místě realizovat a udržovat stálé postupy nebo procedury založené na principech HACCP, a to včetně procedury pro kontrolu výskytu salmonel podle nařízení Společenství. Testování krmiva při jeho dodání na farmu nebo farmářem nepředpokládá žádná relevantní legislativa Společenství, a proto ho nelze vyžadovat jako povinné. Lze však odebrat vzorky a uskladnit je biologicky bezpečným způsobem pro případný test, pokud se problém vyskytne později. Pokud farmář používá vlastní zrno, čeká se od něj, že bude sám kontrolovat riziko výskytu salmonel. Testování by se mělo týkat i dalších přísad do směsí. V případě, že chce chovatel brojlerů provést křížovou kontrolu výskytu salmonel u dovezeného krmiva, je třeba provést získávání vzorků sterilní vzorkovací tyčí, rukavicí nebo naruby obráceným pytlem, a to z různých míst prostoru nákladního vozu, na kterém bylo krmení dovezeno, a to za přítomnosti obou zúčastněných stran (dodavatel krmiva i chovatel brojlerů). Minimální hmotnost vzorku by měla být 400 g. Nejlepším vzorkem je zbytkový prach z podlahy nákladního vozu, na němž bylo krmení, vždy však není k dispozici. Další indikace kontaminace krmiva může být získána testováním prachu z násypek objemového krmiva nebo z odsávacích trubek / vaků na prach.

3.1.2 Odesílání vzorků Vzorky je třeba zabalit a odeslat do laboratoře na analýzu tak, aby do ní dorazily do 48 hodin po svém odebrání.

4. Čištění a dezinfekce Čištění a dezinfekce po vyskladnění haly a/nebo hospodářství. Při použití čisticích a dezinfekčních látek nebo produktů je důležité řídit se instrukcemi výrobce uvedenými na štítku a vhodné produkty užívat v účinné koncentraci. V některých konkrétních situacích – například v případě výskytu

16

salmonel – se doporučuje konzultovat situaci s odborníkem nebo veterinářem, protože běžné koncentrace dezinfekčních prostředků a některé produkty používané proti ptačím patogenům nejsou k použití proti salmonelám, které jsou vůči dezinfekcím poměrně odolnější, vhodné. Nezanedbávejte kontrolu na výskyt škůdců a hmyzu ani v době, kdy jsou pozemek a/nebo budova prázdné, a zajistěte odpovídající opatření proti škůdcům, divokým ptákům, hmyzu a dalším členovcům.

4.1 Fáze 1 odstranění vybavení a čištění za sucha Odstranění veškerých pevných organických nečistot je extrémně důležité, protože podestýlka, trus a odpad mohou obsahovat vysoké hladiny kontaminace, a proto mohou být hlavním zdrojem infekce. Organické materiály mohou také snižovat účinnost dezinfekčních prostředků. • V případě, že byl zjištěn problém s hmyzem, je třeba celou budovy vystříkat insekticidy okamžitě po depopulaci, ještě dříve, než vychladne. Kolem okrajů budovy je třeba vystříkat metrový pruh zdí u země tak, aby se dotýkal povrchu podestýlky. Do této operace zahrňte i přepážky a sloupy. Podle hodnot pro poměry ředění dezinfekcí, uvedených na štítku, které jsou vhodné pro běžné bakterie včetně salmonel, nikoli pouze pro viry nebo obecné použití, vypočítejte potřebné množství dezinfekčního prostředku. • Ze sila a krmicího systému odstraňte veškeré zbytky krmiva. • Podle potřeby odstraňte vybavení. • Smeťte prach. • Odstraňte z budovy veškerou podestýlku. • Naložte tuto podestýlku a zároveň se ujistěte, že veškeré venkovní oblasti, jako jsou betonové plochy u dveří a sil byly od staré podestýlky7, prachu, atd. vyčištěny. Náklad před odvozem z areálu zakryjte. Pokud je to možné, odvezte starou podestýlku co nejdále od vlastního areálu či jakýchkoli jiných drůbežářských farem. • Po hejnech s pozitivním nálezem vysajte nebo umyjte veškeré prázdné nádoby na krmení a vydezinfikujte je; věnujte pozornost tomu, aby v nádobách při další dodávce krmiva nezůstala vlhkost.

4.2 Fáze 2: voda a krmivo 4.2.1 Systém rozvodu pitné vody Je nutné, aby byl v hospodářství instalován čisticí program vodního systému pro dobu mezi jednotlivými turnusy11. Všechny součásti vodních systémů mohou být kontaminovány, obzvláště pak hlavní nádrže, ve kterých se může shromažďovat prach i větší částečky odpadu. Dezinfikováním se systém vyčistí a je eliminováno nežádoucí množení bakterií, prvoků a plísní. • Vypusťte hlavní nádrž a zkontrolujte, zda v ní není smetí. V případě potřeby ji vyčistěte. • Napusťte do nádrže objem vody nutný k naplnění celého napájecího systému a přidejte dezinfekční prostředek v množství odpovídajícím udávanému zředění.

17

• Desinfekční roztok napusťte do napájecího systému. Řiďte se přitom návodem výrobce. • Systém vypusťte a naplňte ho čerstvou vodou.

4.2.2 Systém zásobování krmivem Pokud bylo předchozí hejno pozitivní na salmonelu, je třeba vyčistit a vydezinfikovat celou halu, a to včetně systémů zásobování krmivem, včetně sil a nádob, které byly použity pro mísení krmiva.

4.3 Fáze 3: čištění a dezinfekce budov a vybavení 4.3.1 Předmáčení v případě potřeby 4.3.1.1 Namáčení Pečlivě namočte veškeré povrchy roztokem sanitačního saponátu aplikovaného pod mírným tlakem pomocí kompresoru. Nechte působit 20 – 30 minut nebo se řiďte podle pokynů výrobce, poté opláchněte všechny povrchy vodou.

4.3.1.2 Zvnějšku vystříkejte otvory pro vstupy vzduchu, usazeniny kolem krytů ventilátorů a oblast nakládky, pokud existuje. Také se ujistěte, že jsou umyty všechny znečištěné oblasti, jako jsou například betonové plochy12 okolo budov a podesty velkoobjemových zásobníků.

4.3.2 Mytí Omyjte všechny povrchy tlakovou vodou se schváleným roztokem sanitačního saponátu. Zajistěte umytí vstupů vzduchu, krytů ventilátorů, přepážek, systémů distribuce krmiva a vody a veškerého dalšího vybavení, včetně takového, které bylo vyneseného z budov, a ujistěte se, že je vše viditelně čisté. Nezapomeňte umýt pevné povrchy okolo dveří a bran. K čištění demontovatelného vybavení použijte namáčecí nádobu. Při čištění nezapomeňte ani na provozní budovy, jako je například obslužná místnost. Dříve, než tým provádějící čištění opustí provozovnu, musí odpovědná poučená osoba úroveň vyčištění zkontrolovat. Vynechané oblasti musí být tam, kde je to nutné, znovu vyčištěny.

4.4 Fáze 4: údržba a opravy Po čištění zkontrolujte podlahu, stěny a vybavení a opravte díry, praskliny a další závady. Také prověřte případné důkazy přítomnosti hlodavců a jiných škůdců, které mohou být po vyčištění budov zjevnější. Po mytí se doporučuje ponechat určitý čas, aby povrchy mohly oschnout. Vysychání lze napomoci spuštěním ventilátorů.

18

4.5 Fáze 5: dezinfekce Množství choroboplodných organismů přítomných po čištění je dostatečně vysoké na to, aby mohlo pro nové hejno představovat vážné nebezpečí onemocnění. V případě (opakovaných) výskytů salmonely nebo jiných infekcí lze prostory provozovny včetně vnitřku trubek rozvodu krmiva nechat dezinfikovat externí odbornou společností. V takových případech lze použít 5-10% roztok formaldehydu aplikovaný pod tlakem. • Systém rozvodu krmiva a pitné vody musí zůstat až do dokončení dezinfekce prázdný. • Dbejte na pokyny a doporučení výrobců kromě případů, kdy je nutné použít produkty a roztoky účinné na salmonelu, ne pouze na viry nebo pro obecné použití. Je nezbytné používat schválenou dezinfekční látku, která je účinná proti virům, bakteriím, kvasinkám a plísním. •

Dezinfikujte veškeré demontovatelné vybavení a vraťte ho až do vyčištěné budovy, poté dezinfikujte vyčištěnou budovu podle doporučení výrobce a ujistěte se, že demontovatelné vybavení vracené do budovy a pohyb personálu nezapříčiní opětovnou kontaminaci.

• Ujistěte se, že k aplikaci dezinfekčních látek pod vysokým tlakem až k bodu nasycení je použit tlakový přístroj s dostatečnou kapacitou. • Abyste dosáhli dokonalého zvlhčení, aplikujte roztok rovnoměrně na veškeré umyté plochy. • Stříkejte od nejvyššího bodu střechy a postupujte směrem dolů přes stěny k podlahám. • Ujistěte se, že jsou do čištění a dezinfekce zahrnuty vstupy a výstupy vzduchu ventilace a nejsou při dezinfekci zavřeny. • Po dokončení dezinfekce zavřete všechny dveře a u vchodů umístěte nádoby s dezinfekcí na obuv. • Pokud se objevil problém s hmyzem, po dezinfekci a vyschnutí rovnoměrně vystříkejte podlahy a stěny insekticidem. • Hubení škůdců a hmyzu: zajistěte odpovídající hubení škůdců, much a dalších členovců.

4.6 Fáze 6: Dezinfekce mlhou (dodatečný dezinfekční proces) Budovu lze také dezinfikovat mlhou, což pomůže vyhubit choroboplodné organismy zavlečené do budovy během procesu zprovoznění a dezinfikovat jinak nepřístupné oblasti budovy. Tato dezinfekce musí být pouze dodatečným procesem k účinné desinfekci postřikem, a nikdy její náhradou.

4.7 Fáze 7: Odběr vzorků a testování Viz Kapitola A, odstavec 3. 1. 1. 4.

19

B. ODCHYT, NAKLÁDKA A PŘEPRAVA ŽIVÉ DRŮBEŽE 1. Depopulace: pokyny týkající se hygieny při odchytu a nakládce Prvořadou úlohou během odchytu a nakládky je biologická bezpečnost. Proto musí být věnováno maximální úsilí k zajištění toho, aby během těchto činností nemohlo dojít ke vzájemné kontaminaci. K zajištění tohoto cíle musí být přijata následující opatření. Personál provádějící odchyt a nakládku nebo profesionální odchytový tým musí být správně proškolen nebo informován takovým způsobem, aby chápal důležitost osobní hygieny a byl si vědom způsobů, jakými se může infekce šířit na rukou, oděvech a vybavení. Musí být jmenován člen odchytového týmu, který bude za celou akci odchytu a nakládky/vykládky zodpovědný. Personál nebo tým provádějící odchyt a nakládku si musí naplánovat své aktivity tak, aby hejna, u nichž testy prokázaly výskyt salmonel, byla odchycena až na konci odchytové fáze, aby se zamezilo vzájemné kontaminaci mezi hejny. Společnost přepravující hejna musí být řádně zaregistrována/schválena a musí nést plnou zodpovědnost za řádnou dezinfekci přepravních prostředků. Řidiči musí být proškoleni v přepravě živých zvířat, o důležitosti osobní hygieny a infekcí přenášených rukama, oblečením a vybavením. Je třeba, aby se jatka/přepravce spojili s farmářem ve věci doby přepravy a plánované porážky, aby mohl farmář implementovat odpovídající program odebrání krmiva, aby byly naplněny požadavky jatek a patřičná legislativa. 1.0

Činnosti spojené s odchytem a nakládkou musí provádět plně autorizovaná a licencovaná společnost nebo řádně vyškolený personál farmy.

1.1

Při každém zahájení odchytu je třeba na všech farmách nosit vhodné čisté ochranné oblečení. Je třeba používat nádržky s dezinfekcí na obuv3 nebo systémy zábran5, pokud tato možnost existuje; dále je třeba užívat schválené dezinfekční prostředky6, a to v souladu s doporučeními výrobce. Mezi jednotlivými objekty musí být obuv řádně vyčištěna a vydezinfikována. V ideálním případě by měla být použita obuv a další ochranné oblečení poskytnuté farmou. (Další podrobnosti 1. 1. 4).

1.2

Personál přímo zapojený do vlastního odchytu a nakládky musí před odchytem nebo nakládkou použít prostředky osobní hygieny (dezinfekce rukou). Pokud jsou používány rukavice, je třeba je vyčistit a vydezinfikovat ještě před příchodem na farmu.

1.3

Veškerá vozidla, přepravní klece a další vybavení užívané pro odchyt a nakládku musí být řádně vyčištěna a vydezinfikována ještě před příjezdem do hospodářství.

1.4

Oblast nakládky ptáků k přepravě do zpracovatelského závodu musí být čistá, uklizená a hygienicky ošetřená.

1.5

Znečištěné a čisté vybavení musí být uchováváno odděleně, aby nedošlo k vzájemné kontaminaci.

1.6

Vybavení použité k odchytu a nakládání musí být před opuštěním objektů farmy řádně vyčištěno a dezinfikováno.

20

1.7

Personál provádějící odchyt a nakládku musí být správně proškolen a informován takovým způsobem, aby chápal důležitost osobní hygieny a byl si vědom způsobů, jakými se může infekce šířit na rukou, oděvech a vybavení. O tomto školení je třeba vést záznamy. Musí být jmenován člen odchytového týmu, který bude za celou akci odchytu a nakládky zodpovědný.

1.8

Pokud je to možné, musí odchytový tým nebo společnost provádějící odchyt plánovat své aktivity takovým způsobem, aby hejna, u nichž testy prokázaly infekci salmonel, byla odchytávána až na konci odchytové fáze, aby se zamezilo vzájemné kontaminaci mezi hejny

1.9

Farma by měla poskytnout odpovídající prostory, aby mohl odchytový/nakládkový tým snadno dezinfikovat vozidla a vybavení a mýt, osušit si a dezinfikovat4 ruce.

1.10 Odběr vzorků a monitoring – odběr vzorků z odchytového vybavení. Účinnost čištění a dezinfekce a hygienických opatření u odchytového nebo nakládkového personálu a vybavení lze kontrolovat odebíráním vzorků za použití látkových stěrů z vozidel, a to včetně prostorů pro nohy a podběhů, dopravních klecí, modulů a obuvi i ochranného oblečení odchytávajících.

2. Přeprava živých zvířat: hygienické pokyny při přepravě 2.0

Veškerá drůbež musí být přepravována povolenými dopravci ve vozidlech a přepravních klecích nebo kontejnerech, které byly řádně vyčištěny a dezinfikovány ještě před odchytem nebo nakládkou.

2.1

Přeprava zvířat na jatka musí být přímá, bez kontaktu s jinými drůbežárnami.

2.2

Řidiči nákladních automobilů musí být správně proškoleni a/nebo informováni takovým způsobem, aby chápali důležitost osobní hygieny a byli si vědomi způsobů, jak se může infekce šířit na rukou, oblečení a vybavení.

2.3

Vozidla a přepravní klece musí být vyčištěny a účinně vydezinfikovány schváleným dezinfekčním prostředkem6 v koncentraci, která je účinná proti salmonelám, a to ihned po vykládce, ještě dříve, než se vypraví na další farmu s brojlery, a dříve, než opustí jatka.

Dezinfekční prostředky musí být schváleny k tomu kompetentním úřadem.

21

C. VEDENÍ ZÁZNAMŮ, PŘENOS DAT A KOMUNIKACE 1. Záznamy Provozovatelé odpovědní za farmy pro chov brojlerů musí zaznamenávat a uchovávat informace o opatřeních, která aplikují na potlačení a prevenci infekce, zvláště pak o opatřeních, jejichž účelem je potlačení a prevence zoonotických infekcí salmonelami a kampylobaktery Další jejich povinností je zaznamenávat provedené testy a jejich výsledky. Budou vedeny a uchovávány zejména následující záznamy:

Na farmě Požadavky na vedení záznamů se zakládají na nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 853/2004 určujícím specifická pravidla hygieny u potravin živočišného původu, na nařízení Evropského parlamentu a rady(ES) č.854/2004 určujícím specifická pravidla pro organizování úředních kontrol produktů živočišného původu určených pro lidskou konzumaci, na nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 obsahujícím ustanovení, týkající se informací o potravinovém řetězci, na nařízení Komise (ES) č. 2160/2003 a a na příloze nařízení Komise (ES) č. 646/2007, určujících cíle při redukci Salmonela enteritidis a Salmonela typhimuruim u brojlerů. • Počet přijatých ptáků podle hejn/hal. •

Denní úhyny ptáků podle hejn/hal.

• Záznamy o návštěvách. • Záznamy o veterinárních diagnózách, léčeních a předepsaných lécích (užití veterinárních medicínských produktů, vakcinace). •

Certifikace záznamů o původu zvířat.

•

Výsledky testů na výskyt salmonely, specifikace hejn, z nichž byly získávány vzorky a data jejich odběru.

•

Certifikace záznamů o původu krmiva/surových materiálů.

•

Výsledky testování krmiva/surových materiálů.

• Záznamy o údržbě systému dezinfekce vody (chlorování nebo alternativní metody). • Údržba nádržek s dezinfekcí na obuv. •

Čištění ochranných oděvů.

• Výsledky kontrol kvality založených na určeném protokolu. • Záznamy o provádění protokolu o dezinfekci. • Záznamy o provádění protokolu o hubení hmyzu. • Záznamy o provádění protokolu o hubení hlodavců. •

Záznam o datu a počtu ptáků dodaných na jatka.

Veterinární kontrola může provozovatele hodnotit na základě vedení těchto záznamů a jejich archivace.

22

2. Vedení záznamů • Veškeré záznamy požadované touto příručkou musí být uchovávány minimálně tři roky. • Podmínky skladování musí zabránit jakékoli poškození či zničení těchto záznamů. • Záznamy musí být roztříděny a založeny tak, aby poskytovaly kompletní a jasnou informaci. Musí být čitelné.

3. Externí komunikace • Komunikace mezi různými členy krmivového a potravinářského řetězce je základním nástrojem při produkci bezpečných potravin a potravinových produktů. • Proto uživatelům této příručky doporučujeme komunikovat a sdílet s dodavateli i zákazníky informace o výsledcích testování a monitoringu. • Producenti drůbežího masa musí usilovat o to, aby zajistili, že všechna bezpečnostní rizika týkající se potravin budou nejen rozeznána, vyhodnocena a kontrolována, ale také sdělována ostatním členům potravinářského řetězce, takže mohou být řízena způsobem, který minimalizuje jejich dopad na zdraví lidí a zvířat.

PŘÍLOHY Příloha I. Odkazy na legislativu, programy kvality a další zdroje •

Odkaz na webové stránky DG SANCO s aktuální legislativou a směrnicemi: http://ec.europa.eu/food/food/biosafety/hygienelegislation/comm_rules_en.htm

• Směrnice 2003/99/ES Evropského parlamentu a Rady ze 17. listopadu 2003 o monitoringu nemocí zvířat a původců zoonóz, které doplňuje rozhodnutí Rady 90/424/EHS a ruší nařízení Rady 92/117/EHS • Nařízení Komise 200/2010 z 10. března 2010 implementující nařízení (ES) č. 2160/2003 o snižování výskytu sérotypů salmonela v dospělých chovných hejnech Gallus gallus: http:// eur-lex.europa.eu/Result.do?T1=V1&T2=2010&T3=200&RechType=RECH_naturel&Submit=Search • Nařízení (ES) 2160/2003 Evropského parlamentu a Rady ze 17. listopadu 2003 o kontrole salmonely a dalších jídlem přenosných původců zoonóz, v platném znění. • Nařízení (ES) č. 646/2007: stanovení cílů pro redukci v hejnech brojlerů • Nařízení (ES) č. 1177/2006: požadavky pro užití bakteriostatik a vakcín v kontrolních programech drůbeže •

Nařízení (ES) č. 178/2002 definující základní principy a požadavky zákona o potravinách, zakládající Evropský úřad pro bezpečnost potravin a definující postupy týkající se bezpečnosti potravin

23

• Nařízení (ES) 852/2004 o hygieně potravin, 29. duben 2004 • Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 v platném znění, které určuje mikrobiologická kritéria potravin (viz sekce o mikrobiologických kritériích) • Směrnice pro vývoj příruček Společenství o správné praxi, které byly připraveny společně s členskými zeměmi. • Návod k postupu při implementaci některých opatření Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. •

Nařízení (ES) 853/2004 definující specifická hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, 29. duben 2004

• Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 obsahující sadu implementačních opatření, například opatření týkající se informací o potravinářském řetězci, uznávaných metodách testování pro detekci mořských biotoxinů, seznam zařízení, modelové zdravotní certifikáty pro určité produkty živočišného původu a výjimky pro potraviny s tradičními charakteristikami. • Návod k postupu při implementaci některých konkrétních opatření Nařízení (ES) č. 853/2004 o hygieně potravin živočišného původu. • Nařízení (ES) 854/2004, které stanoví specifická pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených pro lidskou spotřebu, 29. duben 2004 • Nařízení (ES) 882/2004 o úředních kontrolách prováděných za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínkách • Směrnice 2002/99/ES, která stanoví pravidla týkající se zdraví zvířat, upravující produkci, zpracování, distribuci a zavádění produktů živočišného původu určených pro lidskou spotřebu, 16. prosinec 2002 • Nařízení 1069/2009 Evropského parlamentu a Rady z 21. října, které stanoví zdravotní pravidla týkající se vedlejších produktů živočišného původu a produktů odvozených, které nahrazuje nařízení 1774/2002 • Nařízení (ES) č. 183/2005 Evropského parlamentu a Rady z 12. ledna 2005, které stanoví požadavky na hygienu krmiva • Č. 1774/2002, které stanoví zdravotní pravidla pro živočišné vedlejší produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, ze 3. října 2002 • Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE http://www.oie.int/eng/normes/guide%20to%20OIE%20intl%20standards%20v6.pdf • Zoonózy: Praktické manuály DEFRA pro kontrolu salmonely (http://www.defra.gov.uk/animalh/diseases/zoonoses/salmonella-cop.htm) – Nařízení (ES) • Standardy ověřených schémat produkce kuřat (ACP) pro drůbež: (http://www.redtractor. org.uk/site/REDT/Templates/GeneralStandards.aspx?pageid=28) • Belplume (http://www.belplume.be) •

IKB Chicken) (https://bedrijfsnet.pve.agro.nl/pls/pbs/bntwpve.bnt2_menutree_bdr. popupwindow?p_mode=view&p_cnr_id=30772&p_site_id=&p_corner_id=&p_item_ id=&p_pfe_id=5)

• QS System (http://www.q-s.info/Fleisch.97.0.html)

24

• Španělská příručka dobré hygienické praxe pro kontrolu a prevenci výskytu salmonely u jedinců druhu Gallus gallus chovaných na farmách na maso (brojlerů), 2005: GUÍA DE BUENAS PRÁCTICAS DE HIGIENE PARA EL CONTROL Y LA PREVENCIÓN DE SALMONELLA ZOONÓTICA EN EXPLOTACIONES AVÍCOLAS DE PRODUCCIÓN DE CARNE DE POLLO http://www.mapa.es/es/ganaderia/pags/practicas/practicas.htm CODEX: KODEX HYGIENICKÉ PRAXE PRO MASO (CAC/RCP 58-2005): ftp://ftp.fao.org/codex/Publications/Booklets/Animal/Animal_Food_Prod_EN.pdf

Příloha II. Laboratoř 1. Schválené laboratoře Podle článku 12 nařízení Komise (ES) č. 2160/03 musí laboratoře, které provádějí testy na přítomnost původců zoonóz v rámci kontrolních programů na úrovni farem – být schválené kompetentním orgánem MS; – být akreditovány v souladu s EN / ISO 17025:2002; – účastnit se kruhových testů prováděných a koordinovaných národní referenční laboratoří. Analýzy potravinářských výrobků (jatka) musí být prováděny podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 v platném znění. Ostatní laboratoře nesmí úřední testy na výskyt salmonel a kampylobakterů provádět.

Příloha III. Definice 1. Opatření v zájmu biologické bezpečnosti: jsou opatření určená k implementaci hygienických standardů na všech úrovních produkce za účelem zabránění vstupu nežádoucích organismů včetně škůdců a mikroorganismů, a dále k zajištění zdraví zvířat, a to včetně mikrobiologických podmínek živé drůbeže a drůbežího masa. Opatření popsaná v této příručce jsou zaváděna, aby předcházela zavlečení, šíření a trvání výskytu salmonely u kuřat chovaných za účelem produkce drůbežího masa. 2.Hospodářství s drůbeží: může být jedna nebo více budov drůbežárny. Hospodářství je objekt, používající stejný vjezd/výjezd z komunikace pro přístup k jedné nebo více budovám drůbežárny. Jednotka je část hospodářství, kterou lze oddělit od ostatních jednotek (jednotka se může skládat z jedné nebo více budov) prostřednictvím okamžitých opatření v zájmu biologické bezpečnosti. 3. Desinfekční koupel obuvi: nádržky pro omývání obuvi se schváleným dezinfekčním prostředkem – lépe, když jsou použity dvě – jedna přímo venku před předsíní a jedna uvnitř, bezprostředně před vstupem do budovy s drůbeží. Lze je využít jako jedinou bariéru, ale nejlépe funguje v kombinaci s překračovací hygienickou bariérou a výměnou obuvi v předsíni.

25

4. Dezinfekční prostředek: dezinfekční prostředek je antiseptická tekutina nebo gel, které se užívají po umytí rukou; může obsahovat alkohol nebo jiné dezinfekční přísady. 5. Předsíň, hygienická bariéra: popis a místo: je určeno, že určitý prostor je označen jako „čistý“ nebo „součást budovy“, zatímco druhý je „znečištěný“ nebo „vně budovy“. Tyto oblasti jsou odděleny jasnou hranicí, např. fyzickou bariérou nebo čárou vyznačenou na podlaze budovy. Zvláštní obuv je poskytována minimálně pro „čistou“ oblast. Předsíň je třeba udržovat čistou a pravidelně ji dezinfikovat. V ideálním případě by měly na vstupu do hospodářství a hal být oddělené šatny vybavené pro výměnu obuvi a kombinéz/ochranného oblečení. 6. Dezinfekce, chemikálie: chemické látky užívané k dezinfekci jsou schválené k tomu kompetentním orgánem, který také může poskytnout seznam schválených dezinfekčních prostředků a jejich koncentrace vhodné k použití v případě výskytu salmonel. 7. Stará podestýlka: použitá podestýlka, která zůstala po depopulaci hejna. 8. Hejno: znamená veškerou drůbež stejného zdravotního stavu chovanou ve stejných prostorách nebo ve stejné ohradě, která představuje samostatnou epidemiologickou jednotku; v případě drůbeže chované v budově zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný vzdušný prostor. 9. Kadávery: těla zvířat. 10. Hygienogramy: počty povrchových bakterií užívané ke sledování účinnosti čištění a dezinfekce prázdných budov v době mezi jednotlivými hejny. 11. Doba mezi cykly: časové období mezi dvěma cykly kuřat. 12. Betonové plochy: pevný povrch mimo budovu drůbežárny, často betonový.

26

PŘÍLOHA IV. KONTROLNÍ SEZNAM PŘÍRUČKY SPOLEČENSTVÍ A.

OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE BIOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI

1.1.1

UMÍSTĚNÍ FARMY Je farma umístěna izolovaně od ostatního živého inventáře a zdrojů kontaminace?

1.1.2

HOSPODÁŘSTVÍ Existuje plán hospodářství ? Je přístup do hospodářství kontrolován? Je obvod hospodářství jasně označen? Je obvod hospodářství oplocen? Existuje pro vstup na farmu přesně určené místo? Přiléhá parkoviště pro návštěvníky ke vstupu do areálu a dá se dobře čistit? Mají komunikace na farmě pevný povrch a lze je snadno čistit? Je v hospodářství chována ještě jiná drůbež? Je u vstupu k dispozici místnost pro převlečení, přezutí obuvi a umytí rukou?

1.1.3

BUDOVY Jsou budovy konstruovány trvanlivě a lze je snadno čistit? Je zabráněno přístupu divokých ptáků a škůdců? Jsou exteriéry čisté a uklizené a nepoužívají se ke skladování nejrůznějších materiálů? Jsou všechny vstupní body udržovány zavřené a uzamčené? Je farma vybavena čistými převlékárnami, kde se členové personálu a návštěvníci mohou umýt, mohou si dezinfikovat ruce a převléknout dříve, než vstoupí do budovy nebo z ní odejdou? Jsou standardy pro pomocné místnosti podobné jako ty pro budovy s drůbeží?

1.1.4

OPATŘENÍ BIOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI U VCHODŮ DO HAL A BUDOV Je personálu a návštěvníkům umožněno převléci se do kombinéz a obuvi před vstupem do provozovny a zpět před jejím opuštěním? Existuje zde minimálně bariéra s dvojitou nádobkou s dezinfekcí na boty a místnost pro personál a návštěvníky umožňující výměnu oblečení/obutí? Jsou nádobky s dezinfekcí na boty a výměna bot používány vždy všemi návštěvníky i zaměstnanci? Existuje jasná hranice mezi „čistou“ a „znečištěnou“ oblastí, například fyzická bariéra? Jsou v nádobkách s dezinfekcí na boty použity schválené a účinné desinfekční prostředky? Jsou nádobky s dezinfekcí na boty vyměňovány či doplňovány podle pokynů výrobce?

27

1.1.5

VYBAVENÍ Sdílí pracovníci vybavení? Pokud ano, existuje místo, kde lze sdílené vybavení umýt a vydezinfikovat?

1.2

DODÁVKY A LIKVIDACE PODESTÝLKY Pochází podestýlka ze spolehlivého zdroje a je nekontaminovaná? Je uskladněná podestýlka vždy uložená na paletách a je chráněna vhodnými a čistými prostředky bránícím v přístupu vodě/ptákům/škůdcům? Jsou poškozené balíky a stará podestýlka odstraněny a likvidovány odpovídajícím způsobem?

1.3

OCHRANA PROTI ŠKŮDCŮM, VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVĚŘI A HMYZU Jsou budovy zajištěny proti vniknutí divokých ptáků, hlodavců, volně žijící zvěře a hmyzu ? Jsou zřetelná rozsypání a další úniky krmiva? Existuje naplánovaný program návnad a/nebo pastí v budovách, areálu a jeho okolí? Existuje na místě účinná ochrana před škůdci a vedou se záznamy o použitých pesticidech? Je personál odpovědný za ochranu před škůdci řádně vyškolený?

1.4

DOMÁCÍ ZVÍŘATA V MÍSTĚ Jsou domácí mazlíčci a další zvířata držena mimo budovy, sklady krmiva a podestýlky a obslužné prostory? Jsou v areálu hlídací psi a je jim zabráněno ve vstupu do budov? Je hlídacím psům zabráněno ve vstupu do hal?

1.5

DODÁVKA KRMIVA A VODY Pracuje dodavatel krmiva v souladu s příslušnými zákony a pravidly pro správnou praxi a/nebo směrnicemi? Kontroluje dodavatel krmiva výskyt salmonel a jsou výsledky monitoringu salmonely poskytovány? Používají se k dopravě krmiva vyhrazená vozidla? Jsou vozidla efektivně čištěna a dezinfikována dříve, než je dodáno finální krmivo? Existuje pro vozidla dopravující krmiva dobře zdokumentovaný hygienický program a je podle něj postupováno? Jsou zrna obilovin používána jako přísady do směsi krmiva? Jsou zrna obilovin přidávaná do směsi ošetřena tepelně či kyselinami nebo podle národní legislativy? Jsou z každé dodávky krmiva odebrány a uchovány vzorky? Jsou pro vykládku krmiva užívány nové sběrné vaky na prach? Je krmivo skladováno v uzavřených zásobnících, násypkách či hermeticky uzavřených vacích?

28

Jsou skladovací oblasti viditelně bez ptáků a hlodavců? Jsou zbytky krmiva a vysypané krmivo ihned uklizeny a zlikvidovány? Je pitná voda z kontrolovaného obecního zdroje? Je voda před užitím bakteriologicky testována, a to alespoň jednou ročně? Je voda nepocházející z obecních zdrojů před užitím dezinfikována nebo chlorována nebo ošetřena UV zářením podle norem? 1.6

LIKVIDACE UHYNULÝCH NEBO VYTŘÍDĚNÝCH PTÁKŮ Jsou hejna kontrolována denně? Jsou uhynulí nebo vyřazení ptáci odebíráni a umisťováni do uzavřených nepropustných nádob zabraňujících pronikání škůdců? Jsou kadávery likvidovány podle nařízení Komise č. 1774/2002 (nahrazeného nařízením 1069/2009 platným od 4. března 2011)? Jsou skladovací prostory/zařízení, kde se skladují mrtví ptáci, důkladně čištěny a dezinfikovány před umístěním nových ptáků? Myjí si pracovníci po manipulaci s mrtvými ptáky ruce? Používají se k manipulaci s mrtvými ptáky jednorázové rukavice?

1.7

JEDNODENNÍ KUŘATA Fungují líhně dodávající jednodenní kuřata v souladu s odpovídající legislativou týkající se sledování salmonel? Jsou jednodenní kuřata převážena v čistých a vhodným způsobem vydezinfikovaných vozidlech, bednách nebo přepravních klecích?

2.

MANAGEMENT

2.1.1

PROVOZ HOSPODÁŘSTVÍ Je provoz hospodářství řízen dle zásady vše-dovnitř-vše-ven a s důrazem kladeným na opatření při přesunech mezi provozovnami? Jsou biologicky zabezpečené jednotky používány s časovým úsekem bez zvířat mezi jednotlivými cykly hejn? Je provoz v halách s ptáky různého stáří řízen tak, aby každá biologicky zabezpečená oblast disponovala časovým úsekem bez zvířat?

2.1.2

PERSONÁL A NÁVŠTĚVNÍCI Jsou čisté ochranné oděvy a obuv vyhrazené pro jednotlivé haly poskytovány veškerému personálu? Je veškeré oblečení mezi jednotlivými hejny čištěno nebo likvidováno? Je u vstupů do budov(y) s drůbeží systém bariér biologického zabezpečení nebo bariéra s nádobkami s desinfekcí na boty? Je mezi „čistou“ a „znečištěnou“ oblastí jasné rozdělení, například fyzická bariéra? Jsou nádoby s desinfekcí na boty používány se schválenými a účinnými desinfekčními prostředky? Jsou zařízení na mytí rukou a toalety v provozovně vybaveny umyvadlem a mýdlem nebo dezinfekčním prostředkem?

29

Jsou veškeří členové personálu a návštěvníci instruováni, aby si před vstupem do budov s drůbeží a po jejich opuštění myli ruce? Existuje kniha návštěvníků, do které návštěvníci zapisují datum, příchod, odchod, čas, jméno, název společnosti, účel návštěvy a datum posledního kontaktu s drůbeží? Je doloženo, že se návštěvníci ze zahraničí v posledních 48 hodinách nedostali do kontaktu s drůbeží? 2.1.3

VOZIDLA Je počet vozidel vjíždějících do areálu omezen? Je na kola vozidel a další kontaminované části užívána postřiková dezinfekce?

2.1.4

PRACOVNÍ INSTRUKTÁŽE A ŠKOLENÍ Byl personál odpovídajícím způsobem vyškolen v oblasti biologické bezpečnosti a hygienických opatření?

3.

MONITORING, ODBĚR VZORKŮ A TESTOVÁNÍ

3.1

ODBĚR VZORKŮ A JEJICH TESTOVÁNÍ NA SALMONELY

3.1.1.1

ODBĚR VZORKŮ U JEDNODENNÍCH KUŘAT: DOBROVOLNÝ Provádí se dobrovolná kontrola jednodenních kuřat přivážených na farmu? Provádí se získávání vzorků odpovídajícím způsobem tak, aby se zabránilo křížové kontaminaci?

3.1.1.2

POVINNÝ ODĚR VZORKŮ U BROJLERŮ

3.1.1.2.1 INTERVAL ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ Jsou u ptáků odebírány vzorky 3 týdny před porážkou? Jsou výsledky testů dostupné před porážkou? 3.1.1.2.2 PROCES ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ Jsou používány minimálně dva páry stíracích manžet na hejno = 4 na budovu? Jsou stírací manžety užívány přes sterilní, voděvzdornou obuv? Jsou boty obouvány po použití nádobek s dezinfekcí na boty? Je pokryta celá délka budovy a všech pododdělení (nejméně 100 kroků)? Je získávání vzorků prováděno před doplněním podestýlky? Jsou stírací manžety odesílány do laboratoře ve sterilní nádobě a tak rychle, jak je to jen možné? 3.1.1.3

ODBĚR VZORKŮ PŘI PROBÍRCE HEJNA A VYSKLADŇOVÁNÍ: DOBROVOLNÉ Je při probírce hejna a vyskladňování zajištěno, aby se hejna brojlerů nekontaminovaných salmonelami. nekontaminovala například prostřednictvím kontaminovaného odchytového vybavení, klecí a kontejnerů? Jsou při získávání vzorků z povrchů používány velké stěry látkou?

30

Děje se dobrovolné odebírání stěrů z transportních nákladních vozů? Je veterinář nebo pracovník laboratoře informován v předstihu? 3.1.1.4

ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ PO ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCI: DŮRAZNĚ DOPORUČOVANÉ PO POZITIVNÍM VÝSKYTU SALMONEL V HEJNU Je po pozitivním výsledku testu na výskyt salmonel provozovna důkladně vyčištěna a dezinfikována? Odebírají se po čištění a dezinfekci řádně vzorky? Pokud jsou vzorky po dezinfekci pozitivní, dezinfikuje se provozovna znovu? Jsou provedeny stěry minimálně z 10 oddělených míst na jednu kategorii vzorku? Jsou stěry umisťovány rovnou do předem obohaceného média a testovány v den sběru? Jsou ke sledování standardů dekontaminace užívány hygienogramy?

3.1.1.5

ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ KRMIVA:DOBROVOLNÉ Aplikuje, implementuje a udržuje dodavatel krmiva na místě postupy založené na zásadách HACCP pro krmiva? Týkají se postupy také kontrol výskytu salmonel podle nařízení EU? Pokud jsou odebírány vzorky dodávek krmiva, jsou skladovány odpovídajícím způsobem, aby mohly být použity později? Jsou vzorky odebírány odpovídajícím způsobem, z několika míst a pokud možno za přítomnosti obou zúčastněných stran? Váží vzorek 400 g (a je pokud možno ze zbytkového prachu na dně korby nákladního vozu, který krmivo přivezl)?

3.1.2

ODESÍLÁNÍ VZORKŮ Dorazí vzorky do laboratoře provádějící analýzu do 48 hodin po odběru?

4.

ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE Jsou při užívání čisticích a dezinfekčních prostředků dodržovány pokyny výrobce?

4.1

FÁZE 1: ODSTRANĚNÍ VYBAVENÍ A ČIŠTĚNÍ ZA SUCHA Jsou před dezinfekcí odstraněny veškeré pevné organické nečistoty? Pokud jsou zjištěny problémy s hmyzem, je budova vystříkána okamžitě po vyskladnění, a to dříve, než vychladne, a znovu po dezinfekci a vyschnutí? Používáte správné ředění dezinfekčních prostředků vhodné k likvidaci salmonel? Odstraňujete zbytky krmiva a odstranitelné vybavení? Smetáte prach? Odstraňujete veškerou podestýlku i z venkovních prostor? Pamatujete na vymývání prázdných nádob na krmivo po výskytu pozitivního hejna?

31

Zakrýváte náklady před jejich transportem z areálu, abyste předešli kontaminaci? Pečujete o to, aby před dodávkou dalšího nákladu krmiva v nádobách nezůstala vlhkost? 4.2

FÁZE 2: VODA

4.2.1

SYSTÉM ROZVODU PITNÉ VODY Je provozován systém čištění pitné vody mezi jednotlivými turnusy? Je po kontaminaci systém rozvodu vody důkladně dezinfikován?

4.2.2

SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ KRMIVEM Byla celá provozovna včetně systému zásobování krmivem (příslušenství pro domácí vytváření směsí, nádoby) vyčištěna a dezinfikována?

4.3

FÁZE 3: ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE BUDOV A VYBAVENÍ

4.3.1

Jsou povrchy nasáknuty detergentem a ponechány pro nasáknutí podle potřeby?

4.3.1.1

Jsou vystříkávány také veškeré vstupy vzduchu, usazeniny kolem krytů ventilátorů a oblast nakládky?

4.3.1.2

Jsou vyčištěny podesty velkoobjemových zásobníků?

4.3.2

MYTÍ Jsou dezinfikovány všechny povrchy, vstupy, napáječky a další vybavení včetně pomocných budov? Jsou všechny vstupy vzduchu, kryty ventilátorů, přepážky, zásobníky krmiva, napáječky a další vybavení (včetně toho, které bylo momentálně vyneseno z budovy) viditelně čisté? Zkontroluje instruovaný zodpovědný personál postup čištění a ujistí se, že nedostatečně vyčištěné oblasti budou v případě nutnosti vyčištěny znovu?

4.4

FÁZE 4: ÚDRŽBA A OPRAVY Jsou všechny vyčištěné oblasti, podlahy, stěny, vybavení, opravy, praskliny a ostatní závady zkontrolovány? Je po mytí ponechávána doba potřebná na vyschnutí povrchů?

4.5

FÁZE 5: DEZINFEKCE Je provozovna mezi hejny vždy vydezinfikována? Jsou do této dezinfekce zahrnuty i trubky rozvádějící krmivo a jejich systémy? Jsou krmítka a napáječky prázdné až do dokončení dezinfekce? Používají se pouze schválené dezinfekční prostředky v koncentracích předepsaných výrobcem? Stellen Sie sicher, dass entfernte Geräte einen desinfizierten Stall nicht erneut kontaminieren? Erfolgt die Anwendung von Desinfektionsmitteln mit einem Hochdruckreiniger bei ausreichend hohem Druck bis zum Sättigungspunkt?

32

Wird die Lösung gleichmäßig auf alle gewaschenen Flächen aufgebracht, um eine vollständige Benetzung zu erzielen? Ujišťujete se, zda odstraněné vybavení nekontaminuje znovu dezinfikovanou budovu? Je k aplikaci dezinfekčních látek pod vysokým tlakem až k bodu nasycení použito odpovídající vybavení? Je roztok používán rovnoměrně na veškeré umyté povrchy, aby se dosáhlo dostatečného zvlhčení? Je zajištěno, aby se začínalo stříkat od nejvyššího bodu střechy a postupovalo dolů přes stěny k podlahám? Je zajištěno, že do čištění a dezinfekce budou zahrnuty i vstupy a výstupy vzduchu ventilace a že ty nebudou v průběhu dezinfekce zavřené? Je zajištěno, že po dezinfekci se zavřou veškeré dveře a u vchodů se umístí nádobky s dezinfekcí na nohy? Pokud nastanou potíže s hmyzem, jsou podlahy a stěny po dezinfekci a vysušení vystříkány insekticidem? Jsou škůdci, mouchy a další členovci hubeni odpovídajícím způsobem? 4.6

FÁZE 6: DEZINFEKCE MLHOU Je používána dezinfekce mlhou?

B.

ODCHYT, NAKLÁDKA A PŘEPRAVA ŽIVÉ DRŮBEŽE

1.

DEPOPULACE: POKYNY TÝKAJÍCÍ SE HYGIENY PŘI ODCHYTU A NAKLÁDCE Dohodl se farmář s jatky/přepravcem o času přepravy, aby mohl být spuštěn odpovídající program rámeček odebírání krmiva?

1.0

Je odchyt a nakládka prováděna schválenou společností nebo řádně vyškoleným personálem farmy?

1.1

Jsou dodržovány zásady používání čistých oděvů a další opatření biologického zabezpečení (1.1.4)?

1.2

Dezinfikují si pracovníci zapojení do odchytu a nakládání ruce před provedením těchto činností? Pokud jsou používány rukavice, jsou nové nebo odpovídajícím způsobem před použitím vyčištěny a dezinfikovány?

1.3

Jsou všechna vozidla, přepravní klece a další vybavení před příjezdem na farmu odpovídajícím způsobem vyčištěna a dezinfikována?

1.4

Je oblast nakládky čistá, uklizená a hygienicky udržovaná?

1.5

Je znečištěné a čisté vybavení navzájem oddělené, aby nedošlo ke vzájemné kontaminaci?

1.6

Je vybavení použité k odchytu a nakládce před opuštěním farmy odpovídajícím způsobem vyčištěno?

1.7

Je personál provádějící odchyt a nakládku odpovídajícím způsobem vyškolen a jsou o těchto školeních vedeny záznamy? Je určen člen odchytového týmu zodpovědný za operaci?

33

1.8

Jsou hejna s pozitivním nálezem salmonel odchytávána na konci dne po ostatních hejnech?

1.9

Poskytuje farma odpovídající zázemí, aby tým provádějící odchyt / nakládku mohl provést dezinfekci vozidel a vybavení?

1.10

Je efektivita čištění a dezinfekce kontrolována prostřednictvím získávání vzorků stěry z veškerého vybavení?

2.

PŘEPRAVA ŽIVÝCH ZVÍŘAT

2.0

Je drůbež dopravována povolenými dopravci? Jsou přepravní klece a kontejnery před odchytem a nakládáním čištěny a dezinfikovány?

2.1

Je drůbež přepravována přímo na jatka bez kontaktu s jinými drůbežárnami?

2.2

Obdrželi řidiči nákladních vozů základní informace o osobní hygieně a byli uvědoměni o tom, jak se může infekce šířit například z rukou?

2.3

Byla vozidla a přepravní klece po vyložení, před opuštěním jatek a příjezdem na farmu brojlerů vyčištěna a vydezinfikována odpovídajícím dezinfekčním prostředkem? Jsou používané dezinfekční prostředky schválené a užívané v koncentracích účinných proti salmonelám?

C.

VEDENÍ ZÁZNAMŮ, PŘENOS DAT A KOMUNIKACE

1.

ZÁZNAMY Jsou uváděny počty dodaných ptáků podle hejna/haly? Je sledována denní úmrtnost ptáků podle hejna/haly? Vedete si záznamy o návštěvách? Vedete si záznamy o veterinárních diagnózách, léčbách a předepsaných lécích? Vedete si záznamy o původu hejn? Zaznamenáváte si data, identifikaci hejn a výsledky testů na výskyt salmonely? Vedete si záznamy o původu krmiva/surového materiálu? Vedete si záznamy o dezinfekci vody? Sledujete údržbu nádobek s dezinfekcí na boty? Sledujete účinnost čištění ochranného oblečení? Sledujete kontroly kvality založené na určeném protokolu? Sledujete provádění dezinfekčního programu? Sledujete provádění hubení hmyzu? Sledujete provádění hubení hlodavců? Zaznamenáváte si data a počty ptáků dodávaných na jatka?

34

2.

VEDENÍ ZÁZNAMŮ, PŘENOS DAT A KOMUNIKACE Jsou všechny záznamy, u nichž je to vyžadováno, uchovávány po dobu 3 let nebo po dobu danou národní legislativou? Uchováváte záznamy na místě, kde jim nehrozí poškození nebo zničení? Řadíte své záznamy tak, aby je bylo možné snadno najít? Jsou dobře čitelné?

3.

EXTERNÍ KOMUNIKACE Sdílíte s dodavateli a zákazníky informace o výsledcích testů a sledování zoonotických, jídlem přenosných patogenů tak, jak je vyžadováno? Kommunizieren Sie Risiken für die Lebensmittelsicherheit und Test- und Überwachungsprogramme an andere an der Lebensmittelkette Beteiligte? Komunikujete s ostatními členy potravinářského řetězce o rizicích pro bezpečnost potravin, o programech testování a monitoringu potravinářského řetězce?

35