EVROPSKÁ LEGISLATIVA A OBCE V ČR PRŮVODCE PRO OBCE A MĚSTA

EVROPSKÁ LEGISLATIVA A OBCE V ČR PRŮVODCE PRO OBCE A MĚSTA

VEŘEJNÁ PODPORA

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

OBSAH

A

ÚVOD POUŽITÁ TERMINOLOGIE A ZKRATKY KONTAKTY METODOLOGIE ZPRACOVÁNÍ OBOROVÉ ANALÝZY

B

PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 1.

VYMEZENÍ POJMU „VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“

1.1. 1.2. 1.2.1 1.2.2

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PŘIJATÉ EVROPSKOU UNIÍ V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ

3.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

4.

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR

5.

Zákon o veřejných zakázkách a s ním související změny po 1. 5. 2004 Centralizace státních zakázek Public Private Partnership (PPP) – kombinované financování investic

ROLE MĚST A OBCÍ V PROBLEMATICE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

00

00 00 00 00

00 00 00

00

PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ PODPORY 6.

VYMEZENÍ POJMU „VEŘEJNÁ PODPORA“

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

7.

Pojem „veřejná podpora“ Evropská legislativa vztahující se k veřejné podpoře Pojem „veřejná podpora“ vymezený na základě dosavadní české legislativy Harmonizace práva České republiky s právem Evropského společenství Veřejná podpora versus hospodářská soutěž

INSTITUCE A JEJICH ROLE V OBLASTI VEŘEJNÉ PODPORY

7.1 7.2 7.3 7.4 7.4.1 7.4.2

2

Pojem „veřejné zakázky“ Evropská legislativa v oblasti zadávání veřejných zakázek Smlouva o založení ES a zadávání veřejných zakázek Legislativa EU upravující oblast zadávání veřejných zakázek

2.

4.1 4.2 4.3

C.

00 00 00

Účastníci procesu udělování veřejné podpory Kontrola a rozhodnutí při udělování veřejné podpory Výsledková tabule veřejné podpory Pozice samospráv ve vztahu k veřejné podpoře Obec jako příjemce veřejné podpory (konečný uživatel) Obec jako poskytovatel veřejné podpory (konečný příjemce)

00

00 00 00 00 00

00

00 00 00 00 00 00 00 00

OBSAH

8.

SCHVALOVÁNÍ VEŘEJNÉ PODPORY EVROPSKOU KOMISÍ

00

9.

POSUZOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VEŘEJNÉ PODPORY

00

9.1 9.1.1 9.1.2 9.2 9.3 9.3.1 9.3.2 9.3.3 9.3.4 9.3.5 9.3.6 9.3.7 9.4 10.

PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ SCHVÁLENÍ PODPORY KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍM

10.1 10.2 11.

Zemědělství Doprava

VÝJIMKY ZE ZÁKAZU VEŘEJNÉ PODPORY

11.1 11.2 11.3

12.

Rozpočtová opatření jako veřejná podpora Státní záruky Daňové úlevy Sektorová podpora Horizontální podpora Veřejná podpora pro malé a střední podniky Veřejná podpora pro velké investiční projekty Veřejná podpora pro záchranu podniků v nesnázích a po restrukturalizaci Veřejná podpora pro rozvoj zaměstnanosti Veřejná podpora pro vzdělávání Veřejná podpora pro výzkum a vývoj Veřejná podpora pro ochranu životního prostředí Regionální veřejná podpora

Obecné výjimky Skupinové (blokové) výjimky Zvláštní výjimky – podpora ve společném zájmu

ROLE MĚST A OBCÍ V PROBLEMATICE VEŘEJNÉ PODPORY

00 00 00 00 00 00 00 00 000 000 000 000 000

000

000 000 000

000 000 000

000

DODATKY PŘÍLOHY

3

ÚVOD

A

ÚVOD

ÚVOD

A

Tato oborová analýza zpracovává problematiku zadávání veřejných zakázek a problematiku udělování veřejné podpory v České republice po vstupu České republiky do Evropské unie (1. 5. 2004). Analýza se specificky zaměřuje na způsob, jakým by se s veřejnými zakázkami a veřejnou podporou měly vyrovnávat města a obce České republiky. Města a obce mohou být jednak poskytovateli veřejné podpory, ale zároveň mohou být i jejími příjemci. Co se týče zadávání veřejných zakázek, jsou města a obce, coby subjekty odvozené od státu, nejčastěji zadavateli veřejných zakázek. V analýze se budeme zabývat oběma úhly pohledu. Před vstupem České republiky do EU podléhali české subjekty, tedy i města a obce, v otázkách zadávání veřejných zakázek a udělování veřejné podpory výhradně českému právu. Po vstupu České republiky do EU se situace změnila a české právo se stalo v těchto dvou oblastech (mimo jiné) podřízené evropskému právu. Došlo tedy k formální změně, kdy Česká republika podpisem Smlouvy o přistoupení k EU přijala evropské acquis communautaire. Otázka je, do jaké míry se změnila podstata práva. Již v období před naším přistoupením musela Česká republika sladit své právo v těchto dvou oblastech s právem EU. Zákony, které byly před vstupem přijaty, vycházely z existující evropské legislativy, proto legislativní změny, ke kterým v těchto oblastech došlo po vstupu ČR do EU, nemusí být nutně dramatické. Obě problematiky, ve své podstatě úzce spojené s hospodářskou soutěží, jsou jedním z prioritních zájmů Evropské komise, která v souvislosti s nimi kladla již během přístupových jednání na přistupující, dnes již nové členské státy, vysoké požadavky a nároky. Evropský komisař odpovědný za hospodářskou soutěž, pan Mario Monti, opakovaně zdůrazňoval, že veřejná podpora i veřejná soutěž jsou v kandidátských zemích jednou z nejcitlivějších otázek. Jak jsme již naznačili výše, jsou veřejná soutěž i veřejná podpora v kontextu současného vývoje evropské i české legislativy nesmírně významné a velice úzce spolu související, což je také důvodem, proč jsou zpracované v jedné analýze.

6

ÚVOD

UPOZORNĚNÍ: Tato oborová analýza není právnickým textem a jejím cílem není poskytnout klientovi právní radu týkající se jednotlivých aspektů poskytování veřejné podpory a zadávání veřejných zakázek. Neodráží ani názory zpracovatelů na tyto aspekty. Oborová analýza byla zpracována za účelem informativním. Pro potřeby právního poradenství ve věcech veřejné podpory a veřejných zakázek se klient musí obrátit na právního poradce.

7

ÚVOD

A

POUŽITÁ TERMINOLOGIE A ZKRATKY

ÚVOD

A

PLNÉ ZNĚNÍ TERMÍNU

BĚŽNĚ UŽÍVANÝ TERMÍN

ZKRATKA

Evropské společenství

Společenství

ES

Evropská unie

Unie

EU

Smlouva o založení ES

SmlouvaSmlouva o ES

Evropská komise

Komise

EK

Evropský parlament

Parlament

EP

Rada Evropské unie

Rada

Evropský soudní dvůr

Soudní dvůr

Veřejná podpora

podpora

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad

ÚOHS

Česká republika

ČR

Generální ředitelství (Directorate general)

DG1

Malé a střední podniky

MSP

Public Private Partnership

PPP2

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MMR

Ministerstvo financí ČR

MF

Vyšší územný samosprávný celek Odvětvová klasifikace ekonomických činností Special purpose venture

1 2

8

I v češtině se používá zkratka DG. I v češtině se používá zkratka PPP.

VÚSC OKEČ SPV

KONTAKTY

A ÚVOD

Všeobecný seznam kontaktů Evropské komise: http://europa.eu.int/comm/contact/dg_en.htm Seznam kontaktů na jiné instituce Evropské Unie: http://europa.eu.int/geninfo/mailbox/inst_en.htm

Zastoupení Evropské komise v České republice Pod Hradbami 17, 160 00 Praha 6 Poštovní adresa: P. O. Box 192, 160 41 Praha 6 Tel.: (420) 224 312 835 Fax: (420) 224 312 850, 224 320 810 E-mail: [email protected]

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG Competition): Poštovní adresa: European Commission Directorate-General for Competition B-1049 Brussels Další kontakty DG Competition viz: http://europa.eu.int/comm/dgs/competition/news/new_addresses.html

9

KONTAKTY

ÚVOD

A

Generální ředitelství pro regionální politiku (DG Regional Policy) European Commission Directorate-General for Regional Policy B-1049 Bruxelles/Brussel Tel : +32.2.296 06 34 Fax : +32.2.296 60 03 E-mail : [email protected]

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS): Joštova 8 601 56 Brno Tel : 542 161 111 E-mail : [email protected]

10

METODOLOGIE ZPRACOVÁNÍ OBOROVÉ ANALÝZY

Autoři oborové analýzy zvolili pro její zpracování následující metodologii: 1. Analýza je rozdělena na dvě (2) části, které samostatně zpracovávají dané problematiky: Část 1 - zadávání veřejných zakázek Část 2 - udělování veřejné podpory 2. Pro obě části byl zvolen stejný způsob zpracování: (a) Vymezení pojmů a problematiky v rámci evropské legislativy spolu s uvedením konkrétních příkladů (ne vždy bylo možné najít v rámci evropské legislativy vhodný příklad, který by se vztahoval přímo k městům a obcím, proto se autoři uchýlili k použití příkladů, které nejlépe demonstrovali danou problematiku a nebo se svým pojetím nejvíce blížili problematice, kterou mohou v reálné situaci řešit česká města a obce – například subjektem, který řešil otázku zadávání veřejných zakázek a udělování veřejné podpory, byl region, coby územní jednotka nejbližší městům a obcím); (b) Vymezení pojmů a problematiky v rámci české legislativy spolu s uvedením konkrétních příkladů (vzhledem k tomu, že je Česká republika pouze velmi krátce členem EU, většina příkladů v této části se vztahuje k případům, jež se staly před vstupem ČR do EU; nicméně, pokud je to adekvátní, jsou v rámci příkladů naznačeny změny, ke kterým v rámci legislativy došlo a je poukázáno na možné řešení za současného stavu legislativy); (c) Uvedení klíčových změn, ke kterým došlo v daných oblastech po vstupu České republiky do Evropské unie; (d) Uvedení pravidel, kterými se daná problematika řídí v rámci evropské legislativy; (e) Spojení problematiky veřejné podpory a veřejných zakázek a naznačení z toho plynoucí důsledků 3. Výsledky konzultace daných problematik s odborníky Evropské komise a odpovědných českých úřadů jsou zapracované do textu jednotlivých kapitol.

11

ÚVOD

A

METODOLOGIE ZPRACOVÁNÍ OBOROVÉ ANALÝZY

ÚVOD

A

POZNÁMKA: Oborová analýza je zaměřená na města a obce, coby poskytovatele veřejné podpory a zadavatele veřejných zakázek, ale zároveň i na města a obce, coby příjemce podpory. Ve většině případů pro ně platí stejná obecná pravidla, jako pro ostatní subjekty pohybující se na témže poli. Pokud si to během zpracování analýzy vyžaduje situace a je zapotřebí indikovat specifika, platná pouze pro města a obce, je tak v textu učiněno. Ve všech ostatních případech hovoříme o zadavatelích veřejných zakázek, poskytovatelích a příjemcích podpor v obecném slova smyslu s tím, že vycházíme z předpokladu, že se diskutovaná legislativa, pravidla a postupy vztahují i na města a obce.

12

PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

B

1.


B


Uvedení do tématu kapitoly

Po vstupu České republiky do EU vstoupily v platnost legislativní normy Evropského společenství. Týká se to i veřejných zakázek, které jsou zadávané veřejnoprávními subjekty i subjekty činnými ve vodním a energetickém hospodářství, v dopravě a v telekomunikacích. Tato kapitola Vás seznámí s legislativní úpravou zadávání veřejných zakázek, jak ji vymezují směrnice EU a zároveň nastíní základní principy a zadávací postupy, které se během procesu zadávání veřejných zakázek musí aplikovat.

1.1

Pojem „veřejné zakázky“

„Veřejné zakázky“ jsou obecně definovány jako zakázky zadávané veřejnoprávními zadavateli, jejichž cílem je pořízení zboží, služeb a práce od různých dodavatelských subjektů. Evropská legislativa zadávání veřejných zakázek vymezuje rovněž termín „zadavatel“. „Zadavatelem“ se označuje subjekt, na který se vztahují evropská pravidla o zadávání veřejných zakázek. V širším pojetí je zadavatelem stát, územní samosprávní celky (regiony, města a obce), veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení tvořená jedním nebo více takovými subjekty. Veřejnoprávním subjektem3 se rozumí jakýkoliv subjekt: • zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, a • který má právní subjektivitu a • je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

3

V legislativě EU se v anglickém jazyce užívá pojem „body governed by public law”.

14

1.

B

Jedná se tedy o subjekty, jejichž zřizovatelem, nebo zakladatelem je veřejná instituce (město, obec, atd.). Mohou to být příspěvkové organizace i akciové společnosti (např. Dopravní podnik, který obec dotuje). Podmínkou je, že musí být kontrolovány zřizovatelem, nebo zakladatelem. Právní úprava zadávání veřejných zakázek patří mezi nejvýznamnější aspekty fungování společného evropského trhu. „Veřejné zakázky“ jsou v zemích Evropského společenství předmětem komunitárního, mezinárodního, ale i národního práva. Na základě pravidel o veřejných zakázkách musí probíhat jejich zadávání striktně na základě transparentních a otevřených postupů a procesů tak, aby byly zajištěny spravedlivé podmínky pro všechny uchazeče. Některé specifické zakázky (např. nákup vojenského vybavení pro sektor obrany) jsou z legislativy vyjmuty a musí se, podobně jako některé zakázky pohybující se nad stanoveným finančním limitem, řídit pouze ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva). Finanční limit pro jednotlivé oblasti veřejných zakázek bude uveden v kapitole 4.1. EU a veřejné zakázky

Zadávání veřejných zakázek je v EU důležitou oblastí ekonomiky. Podle odhadů Evropské komise (za rok 2002) tvoří přibližně 16 % HDP, tedy asi 1500 miliard eur, států Evropské unie. Význam veřejných zakázek se v jednotlivých členských státech výrazně liší. V některých se pohybují jejich hodnoty okolo 11 % HDP, v jiných dosahují až 20 % HDP. Otevírání vnitřního trhu pro veřejné zakázky zvýšilo přeshraniční hospodářskou soutěž a zlepšilo ceny, které platí veřejní zadavatelé dodavatelům. Na trhu veřejných zakázek však stále zůstává značný prostor pro uplatnění dalších pravidel hospodářské soutěže i úsporných daňových opatření. Legislativa spojená se zadáváním veřejných zakázek je nesmírně složitá. Je nutné si uvědomit, že pracuje s dvěma různými právními systémy – systémem evropského práva a systémem národních práv členských států. Evropské právo se aplikuje tehdy, dojde-li k překročení finančního limitu veřejné zakázky stanoveného evropskou legislativou. Národní právní předpisy, se naopak aplikují u veřejných zakázek nedosahujících tohoto finančního limitu. 15



1.


B

1.2


Evropská legislativa v oblasti zadávání veřejných zakázek

Základním principem jednotného trhu je, že všechny firmy musí mít stejnou možnost získat veřejné zakázky, tj. zakázky zadávané veřejnoprávními orgány a rovněž subjekty činnými ve veřejně prospěšných službách (vodním a energetickém hospodářství, v dopravě a v telekomunikacích). V České republice platí legislativní normy EU od 1. 5. 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie4. Po vstupu do EU mají i české subjekty možnost ucházet se o veřejné zakázky na společném evropském trhu. Centrálně se veřejné zakázky uveřejňují v doplňku k Úřednímu věstníku na portálu EU. (http://ted.publications.eu.int) Podrobné informace o zadávání veřejných zakázek se nacházejí na Evropském informačním portálu pro veřejné zakázky – SIMAP, které lze najít na http://simap. eu.int.

1.2.1 Smlouva o založení ES a zadávání veřejných zakázek

Smlouva upravuje čtyři základní principy, které se vztahují k veřejným zakázkám v rámci EU bez ohledu na jejich hodnotu: • zákaz jakékoliv diskriminace z důvodu státní příslušnosti (článek 12 Smlouvy); • volný pohyb zboží a zákaz jakýchkoliv kvantitativních omezení importu a exportu, jakož i veškerých opatření se stejným účinkem (článek 28 a násl. Smlouvy); • svoboda podnikání příslušníků jednoho členského státu na území druhého členského státu (článek 43 a násl. Smlouvy); • svoboda poskytování služeb, pokud jde o příslušníky členských států, kteří mají bydliště v některém jiném státě Unie než příjemce služeb (článek 49 a násl. Smlouvy). 4

1. 5. 2004 vstoupil v České republice v účinnost nový zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ze dne 17. 12. 2003 (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Budeme se mu věnovat později.

16

1.

B

1.2.2 Legislativa EU upravující oblast zadávání veřejných zakázek

Dosavadní legislativa EU, která ošetřuje zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni, zahrnuje následující směrnice: • Směrnice 93/37/EHS („směrnice o udílení veřejných zakázek na stavební práce“) • Směrnice 93/36/EHS („směrnice o udílení veřejných zakázek na dodávky“) • Směrnice 92/50/EHS („směrnice o udílení veřejných zakázek na služby”)5 • Směrnice 90/531/EHS (ve znění směrnice 93/38 EHS, „směrnice o veřejně prospěšných službách“) • Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce • Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Jak jsme se zmínili výše, normy těchto směrnic EU se vztahují pouze na zakázky, které překračují určitou finanční hodnotu. Pro zakázky, jejichž hodnota je nižší než stanoví limity Evropské unie, udávají směrnice EU minimální právní standardy pro danou oblast a členské státy se mohou samy rozhodnout, zda se budou řídit těmito minimální standardy nebo si zvolí přísnější. Kromě výše uvedených směrnic, jimiž se budeme podrobněji zabývat v následujícím textu, vstoupily dne 30. 4. 2004 v účinnost dvě (2) nové směrnice o zadávání veřejných zakázek, jimž se musí členské státy přizpůsobit do 31. 1. 2006: • směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ze dne 31. 3. 2004, • směrnice 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb ze dne 31. 3. 2004. 5

Směrnice 93/37/EHS, 93/36/EHS a 92/50/EHS se rovněž nazývají společným termínem jako „směrnice o udílení veřejných zakázek“.

17



1.


B


Současná evropská legislativní úprava v podrobnějším náhledu

Nyní v krátkosti pohovoříme o všech výše uvedených směrnicích, přičemž se budeme soustředit zejména na vymezení hranic jednotlivých typů veřejných zakázek, určení finančního limitu a na subjekt zadavatele. Veřejné zakázky na stavební práce Směrnice 93/37/EHS o udílení veřejných zakázek na stavební práce ze dne 14. 6. 1993 Velmi obecně lze konstatovat, že veřejné zakázky na stavební práce zahrnují běžné stavební a inženýrské práce, kam spadá výstavba silnic, mostů a železnic, demoliční práce a montážní práce. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na stavební práce, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než 5 000 000 eur. Zadavatelem může být stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty6, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty. Veřejnoprávními subjekty mohou být i právnické osoby vlastněné obcemi. Je však důležité rozlišit, zda jde o subjekty vykonávající komerční činnost (např. svoz odpadu, zájezdová doprava apod.), či vykonávající veřejně prospěšnou činnost, která není komerční činností (např. kulturní zařízení). Aby tyto subjekty mohly být definované jako MSP, musí pro ně platit, že: • jsou vlastněny jiným subjektem než MSP maximálně do 25%, • počet obyvatel obce je maximálně 5 000. Veřejné zakázky ošetřené touto směrnicí musí být od hodnoty 5 milionů eur zveřejněny v Úředním věstníku7.

6 7

Bylo definované v kapitole 1. 1 Úplné znění směrnice v originální – anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 199, 09/08/1993, strana 0054 – 0083.

18

1.

B

Veřejné zakázky na dodávky zboží Směrnice 93/36/EHS o udílení veřejných zakázek na dodávky ze dne 14. 6. 1993 Tato směrnice vymezuje veřejné zakázky na koupi nebo nájem zboží spolu s jeho uvedením do provozu. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na dodávky, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než 200 000 eur. Zadavatelem může být stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty. Veřejné zakázky ošetřené touto směrnicí musí být od hodnoty 200 000 eur zveřejněny v Úředním věstníku8. Veřejné zakázky na služby Směrnice 92/50/EHS o udílení veřejných zakázek na služby ze dne 18. 6. 1992 Veřejné zakázky na služby jsou vymezeny negativně, jako všechny smlouvy uzavírané mezi zadavatelem a poskytovatelem služby, které nejsou veřejnými zakázkami na stavební práce nebo na dodávky. Tato směrnice navíc udává různá souhrnná pravidla pro různé druhy veřejných zakázek na služby. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než 200 000 eur. Zadavatelem může být stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty (např. svazky obcí). Veřejné zakázky ošetřené touto směrnicí musí být od hodnoty 200 000 eur zveřejněny v Úředním věstníku9.

8

Úplné znění směrnice v originální – anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 199, 09/08/1993, strana 0001 - 0053. 9 Úplné znění směrnice v originální – anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 209, 24/07/1992, strana 0001 – 0024.

19



1.


B


Všechny tři (3) výše uvedené směrnice patří do tzv. „klasických“ nebo také „tradičních“ směrnic o udílení veřejných zakázek. Veřejné zakázky u veřejně prospěšných služeb Do rámce klasických směrnic nepatří zakázky na stavební práce, dodávky a služby udílené „subjekty veřejně prospěšných služeb prací“ (veřejné a soukromé subjekty působící v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy, telekomunikací a také poštovních služeb). Tyto zakázky jsou ošetřeny následující směrnicí, resp. směrnicemi: Směrnice 90/531/EHS (ve znění směrnice 93/38/EHS ze dne 14. 6. 1993) o veřejně prospěšných službách ze dne 17. 9. 1990 Tato směrnice stanovuje pro oblast veřejně prospěšných služeb mnohem flexibilnější legislativní rámec, než známe z ostatních oblastí zadávání veřejných zakázek. Vztahuje se k soukromým subjektům, kterým byla udělena výhradní nebo zvláštní práva využívání (např. různé licence) k některé z činností, které upravuje směrnice. Zvláštní nebo výhradní práva se udělují tehdy, pokud: • je služba veřejnosti poskytována prostřednictvím technické sítě, jejíž vlastní existence omezuje konkurenci (železniční síť, rozvodová síť pitné vody apod.) • subjekt používá určitou geografickou oblast za vymezeným zvláštním účelem a pod podmínkou, že mu k tomu dala vláda povolení nebo udělila výsadu (těžba zemního plynu a ropy, letiště, přístavy apod.) Tato směrnice se týká veřejných zakázek, jejichž hodnota není menší než: 1) 400 000 eur v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby v oblasti dopravy, vodního hospodářství a energetiky, 2) 600 000 eur v případě veřejných zakázek na dodávky a služby v oblasti telekomunikací, 3) 5 milionů eur v případě veřejných zakázek na stavební práce ve všech těchto oblastech10. 10

Úplné znění směrnice 90/531/EHS v originální – anglické verzi viz Úřední věstník (Official Journal) L 297, 29/10/1990. Úplné znění směrnice 93/38/EHS v originální – anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 199, 09/08/1993, strana 0084 – 0138

20

1.

B

Budoucí evropská legislativní úprava v podrobnějším náhledu

Cílem nově připravené legislativy není zavést dramatické změny do systému zadávání veřejných zakázek. Jedná se spíše o modernizaci a zprůhlednění současného systému. Směrnice také uvádějí obecná pravidla zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou. Jak jsme uvedli výše, 30. 4. 2004 vstoupily v účinnost nové směrnice: • 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ze dne 31. 3. 2004. Tato směrnice nahradí tři (3) příslušné směrnice týkající se veřejných zakázek na stavební práce, na dodávky a na služby. • 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, opravy a poštovních služeb ze dne 31. 3. 2004. Tato směrnice nahradí směrnici týkající se veřejně prospěšných služeb. Tato nová legislativa EU, k jejíž úplné implementaci do národního práva musí dojít nejpozději do roku 2006, představuje zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek na evropské (mezinárodní) úrovni. Členské státy musí implementovat nové směrnice do národního práva do počátku roku 2006 (do 31. 1. 2006). Ani jedna z těchto směrnic není přímo aplikovatelná. Všechny však musí být transponovány do národních právních řádů. Do národního práva České republiky budou tyto směrnice implementovány formou novely zákona o veřejných zakázkach, kterou v současné době připravuje Odbor veřejných investic na Ministerstvu pro místní rozvoj. Postupy při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy, poštovních služeb

Obecná ustanovení směrnice 2004/17/ES o subjektu zadavatele, zadávacích postupech ani konkurenčním dialogu se neliší od obecných ustanovení současně platných směrnice, kromě samozřejmého vymezení oblastí, kterých se týkají (vodní hospodářství, energetika, doprava a poštovní služby). 21



1.


B


Nejdůležitější změna, kterou směrnice postihuje je, že telekomunikační sektor nebude nadále regulován. Navíc se bude směrnice týkat i poštovních služeb. Tato směrnice se vztahuje k zakázkám, jejichž hodnota je buď shodná nebo vyšší než následující finanční limity stanovené Komisí: • 499 000 eur pro veřejné zakázky na dodávky a služby • 6 242 000 eur pro veřejné zakázky na stavební práce11 Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby

Směrnice definuje stavební práce, dodávky a služby v podstatě stejným způsobem, jako předchozí směrnice, jež od roku 2006 nahradí. Totéž platí pro subjekt zadavatele, kterým zůstává stát, územní a místní samosprávy, veřejnoprávní subjekty, nebo sdružení a asociace tvořené jedním nebo více takovými subjekty. Zadávací postupy udávané touto směrnicí mohou být: • otevřené (minimální časový limit pro obdržení nabídek je 52 dny ode dne, kdy byla poslána výzva), • omezené (časový limit pro obdržení žádostí o účast je 37 dnů, časový limit pro obdržení nabídek je 40 dnů ode dne, kdy byla poslána výzva), • vyjednávací – aplikovatelné v podstatě shodným způsobem jako na základě pravidel uvedených v předchozích směrnicích. Větší pozornost by měla být věnována pouze vyjednávacímu postupu, který může být: • s uveřejněním oznámení (časový limit pro obdržení nabídek může být 36 dní, nebo může být snížen, ale nikdy nemůže být méně než 22 dní), • bez uveřejnění oznámení.

11

Úplné znění směrnice 2004/17/ES v originální – anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 134, 30/04/2004, strana 0001 – 0113.

22

1.

B

Vyjednávací postup s uveřejněním oznámení lze použít, jedná-li se o: • neregulérní nabídku, která reaguje na otevřený nebo omezený zadávací postup nebo na „konkurenční dialog“ (viz níže), • výjimečné případy, kdy povaha stavebních prací, dodávek nebo služeb nedovoluje paušální cenovou kalkulaci, • případy takových poskytovaných služeb, kdy nelze dostatečně přesně stanovit specifika a podmínky zakázky. Vyjednávací postup bez uveřejnění oznámení lze použít, když: • nebyly podány žádné nabídky, žádné adekvátní nabídky ani žádné přihlášky během otevřeného nebo omezeného zadávacího postupu, • z technických nebo uměleckých důvodů může zakázku splnit pouze určitý uchazeč, • se jedná o naléhavý případ. Pro volbu vhodného postupu při zadání veřejné zakázky na konkrétní akci by měly samosprávy kontaktovat ÚOHS. Rovněž na Internetovém informačním serveru Ministerstva pro místní rozvoj, které se nachází na adrese http://www.verejna-zakazka.cz, lze nalézt metodické postupy a další informace z oblasti veřejných zakázek. Konkurenční dialog

Jednou z novinek, které směrnice zavádí je tzv. „konkurenční dialog“, během něhož si smluvní strany mohou ještě před odevzdáním nabídky sjednat podmínky smlouvy. Ke konkurenčnímu dialogu lze přistoupit: 1) v případě velmi složité zakázky 2) na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky Během dialogu musí být zachován spravedlivý přístup ke všem zúčastněným uchazečům. Dialog může pokračovat až do nalezení adekvátního řešení. Jakmile dojde k ukončení dialogu, zadavatel požádá uchazeče o podání nabídek.

23



1.


B


Tato směrnice se vztahuje k zakázkám, jejichž hodnota je buď shodná nebo vyšší než následující finanční limity stanovené Komisí: • 6 242 000 eur pro veřejné zakázky na stavební práce • 249 000 eur nebo 162 000 eur pro veřejné zakázky na dodávky, resp. služby (záleží na typu služby nebo dodávky, podrobnosti jsou uvedeny v dodatcích k této směrnici) Výběr kandidáta a udělení zakázky

V případě omezeného a vyjednávacího postupu s uveřejněním oznámení a v případě konkurenčního dialogu může zadavatel stanovit limit pro počet vhodných uchazečů. Minimální počet uchazečů (tam, kde je to relevantní i maximální počet uchazečů), které zadavatel zamýšlí vyzvat k podání nabídky nebo žádosti musí být uveden v oznámení o zadání veřejné zakázky. Omezeného zadávacího postupu se nesmí zúčastnit méně než pět (5) uchazečů a vyjednávacího postupu a konkurenčního dialogu méně než tři (3) uchazeči. Podmínky pro uchazeče

Je samozřejmé, že osoby, které byly usvědčeny z následujících činností, se nesmí výběrového řízení účastnit: • působení ve skupině organizovaného zločinu • korupce • podvody a defraudace • praní špinavých peněz K vyloučení z výběrového řízení může dojít i z následujících důvodů: • bankrot • neprofesionální chování • neplnění povinností spojených s placením sociálních dávek • neplacení daní • zavádějící informace poskytované za účelem prokázání vhodnosti pro plnění podmínek zakázky12 12

Úplné znění směrnice 2004/18/ES v originální – anglické verzi, viz Úřední věstník (Official Journal) L 134, 30/04/2004, strana 0114 – 0240.

24

1.

B PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK


Shrnutí kapitoly

Veřejnou zakázkou se rozumí zakázka zadávaná veřejnoprávním zadavatelem, jehož cílem je pořízení zboží, služeb a práce. Města a obce, jakožto subjekty, jejichž činnost upravuje veřejné právo spadají do kategorie zadavatelů a musí se tedy řídit platnou legislativou a při zadávání zakázek podle této legislativy postupovat. Zákon č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách upravuje v souladu s platnou evropskou legislativou zadávací postupy, kterými mohou města a obce realizovat proces zadávání veřejné zakázky. Při tom se však rovněž musí řídit základními principy definovanými Smlouvou o ES, které jsou založené na svobodě podnikání ve všech členských státech EU a zákazu diskriminace. Města a obce by si měly být vědomy, že na základě těchto předpokladů se mohou stát vítězi jimi zadaných veřejných zakázek i subjekty z jiných členských států. Zároveň je důležitá skutečnost, že i subjekty vlastněné obcemi se mohou ucházet o zakázky uveřejněné v ostatních zemích EU, což může být přínosem hlavně pro příhraniční oblasti.

25

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PŘIJATÉ

2.


B

EVROPSKOU UNIÍ V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ


Česká legislativa v oblasti zadávání veřejných zakázek byla sladěna se směrnicemi EU, které upravují soubor společných principů, platný pro všechny zakázky nad stanovenou finanční hodnotou. Pro zpřehlednění těchto principů je v této kapitole v krátkosti popíšeme. Jedná se o definování: • zadavatele, • zadávacích postupů • postupu při výběru nejvhodnějšího uchazeče.

Pro zajištění transparentnosti a volné soutěže v oblasti zadávání veřejných zakázek byly na úrovni EU přijaty směrnice, které harmonizují zadávací postupy v jednotlivých členských státech EU, pokud hodnota zadávané zakázky překročí určitou hodnotu. Směrnice se tedy aplikují pouze na některé veřejné zakázky. Obecné principy Smlouvy o založení ES jsou pak aplikovány na všechny veřejné zakázky bez ohledu na jejich hodnotu. Směrnice tedy koordinují národní postupy zadávání veřejných zakázek zavedením minimálního souboru společných pravidel pro zakázky, které dosáhnou určité hodnoty. Postupy při zadávání veřejných zakázek, které jsou upravené již zmíněnými směrnicemi, lze rozdělit do dvou skupin: 1) Pravidla pro postupy „veřejných orgánů“, tj. státní, regionální nebo místní úřady, 2) pravidla vztahující se na sektor veřejných služeb, tj. podniky působící v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

26

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PŘIJATÉ VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ

2.

B

I když se jednotlivé směrnice od sebe v některých aspektech liší, mají společné následující principy: • Definují zadavatele a veřejnou zakázku, která je předmětem směrnice. • Vymezují tři (3) zadávací postupy, které má zadavatel použít: - Otevřený zadávací postup (otevřené řízení nebo-li veřejná soutěž), kterého se může účastnit a podat svoji nabídku jakýkoliv zájemce (firma). Zadávací řízení je uveřejněno v Úředním věstníku EU - Omezený zadávací postup (užší řízení), kterého se může účastnit pouze zájemce (firma) vyzvaný zadavatelem. Zadávací řízení je také uveřejněno v Úředním věstníku EU a zájemci si mohou podat žádost o povolení k účasti v řízení (zadavatel musí tyto žádosti spravedlivě a bez diskriminace vyhodnotit). Zadavatel, tedy i město nebo obec, si ve všech případech může zvolit buď jedno nebo druhé z výše uvedených zadávacích řízení. V obou případech zadávacího řízení musí být okolnosti a podmínky zadávané zakázky stanoveny již v soutěžních podmínkách. Je nepřípustné, aby mezi zadavatelem a zájemcem (účastníkem) proběhla jakákoliv následná jednání týkající se základních pojetí zakázky, zejména ceny. Jednání se zájemcem o zakázku lze připustit pouze tehdy, když jde o objasnění nebo doplnění nabídky, případně požadavků zadavatele. I v tomto případě musí být jednání striktně nediskriminační. • Vyjednávací postup (jednací řízení) je považován za výjimku. Lze jej použít pouze v některých případech, kdy jsou splněny a opodstatněny všechny podmínky pro jeho aplikaci. Rozlišujeme dva (2) druhy vyjednávacího postupu: - s uveřejněním oznámení v Úředním věstníku EU - bez uveřejnění oznámení v Úředním věstníku EU. V případě tohoto zadávacího postupu zadavatel konzultuje pouze s vybranými zájemci (firmami) a sjednává podmínky s jedním nebo s více těmito zájemci (firmami). Tento postup je možné aplikovat pouze tehdy, kdy určité služby může poskytnout pouze určitý poskytovatel (důvody technické, umělecké, související s ochranou výhradních práv apod.).

27


EVROPSKOU UNIÍ V OBLASTI

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PŘIJATÉ

2.


B

EVROPSKOU UNIÍ V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ

• Technické požadavky Směrnice obecně ustanovují technické požadavky vztahující se k veřejné zakázce, přičemž platí, že: - evropské normy mají přednost před jinými mezinárodními nebo národními technickými předpisy, - zadavatel může požadovat splnění pouze právně závazných technických norem, které jsou slučitelné s legislativními normami EU, - zadavatel nesmí vymezit technickou charakteristiku, které by vyhověli pouze určití uchazeči (např. odkazem na národní normy). • Transparentnost Směrnice vyžadují transparentnost zadávacích postupů, což v praxi znamená především zveřejnění oznámení o veřejné zakázce v Úředním věstníku EU. Oznámení musí být vypracováno podle předem stanoveného vzoru a musí udávat veškeré údaje týkající se časového harmonogramu. Zveřejnění zakázek je povinné: - na dodávky, jejichž hodnota přesáhne 200 000 eur, - na stavební práce, jejichž hodnota přesáhne 5 mil. eur, - na služby, jejichž hodnota přesáhne 200 000 eur. • Kritéria pro výběr uchazečů Směrnice obsahují pravidla o účasti ve veřejné soutěži, která zahrnují objektivní kritéria pro výběr uchazečů a udílení zakázek (musí být zadavatelem stanovena předem). Zadavatel si při výběru může zvolit mezi dvěma kritérii: 1) Udělí veřejnou zakázku na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky 2) Udělí veřejnou zakázku na základě nejnižší ceny. Předávání statistických údajů

Pro členské státy platí závazky týkající se předávání statistických údajů Evropské komisi, která tímto způsobem monitoruje proces zadávání veřejných zakázek v členských státech a získává praktické zkušenosti o aplikaci legislativy v oblasti veřejných zakázek.

28

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PŘIJATÉ VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ

2.


EVROPSKOU UNIÍ V OBLASTI

Shrnutí kapitoly

Při zadávání veřejných zakázek by si města a obce měly být vědomy, že základním principem, kterým se musí řídit je, mimo jiné, transparentnost a zákaz diskriminace. Jedním z nástrojů, kterým by zadavatel mohl vyloučit účast, a tím diskriminovat určité uchazeče, je požadovat splnění technických charakteristik a norem platných pouze v dané členském státě. Směrnice upravují pravidla, který znemožňuje zadavateli vymezit technickou charakteristiku, které by vyhověli pouze určití uchazeči. Pro města a obce je důležité, aby při zadávání veřejných zakázek dbaly na toto pravidlo a v případě požadování určitých technických charakteristik měly jistotu, že jsou v souladu s evropskými normami.

29

3.


B



Během procesu realizace veřejných zakázek může dojít k porušení pravidel stanovených evropskou legislativou. V oblasti právní ochrany poškozených stran jsou Směrnicemi EU stanoveny standardy pro opravné prostředky. Směrnicí je rovněž upravena možnost získání atestu pro použité postupy při zadávání veřejných zakázek.

Právní ochrana soukromých subjektů při zadávání veřejných zakázek

Následující dvě (2) směrnice řeší otázku právní ochrany poskytované soukromým subjektům v souvislosti s pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Platí jak pro zakázky překračující finanční limity stanovené EU, tak pro zakázky, které tyto limity nedosahují a jsou upravené národním právem. Stanovují minimální standardy pro opravné prostředky a zakotvují možnost podat stížnost k Evropské komisi. K zárukám zajištění transparentnosti a nediskriminace patří neodmyslitelně i zavedení opravných prostředků a zakotvení možnosti podávat stížnosti. Za tímto účelem byly přijaty dvě směrnice: 1) Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce 2) Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

30

3.

B

Správní a/nebo soudní přezkoumání

Rozhodnutí zadavatele, která jsou v rozporu s komunitární a/nebo národní právní úpravou zadávání veřejných zakázek, mohou být na základě Směrnice č.89/665 předmětem správního a/nebo soudního přezkoumání. Ve všech členských státech musí tato nápravná opatření zahrnovat možnost: • přijmout prozatímní opatření; • zrušit nezákonné rozhodnutí, jako jsou např. diskriminační technické specifikace; • přiznat náhradu škody poškozeným stranám. Úloha Evropské komise

Pokud se Evropská Komise domnívá, že bylo zcela zřetelně porušeno komunitární právo, může na základě Směrnice č.89/665 zaslat své námitky členskému státu a příslušnému zadavateli a požadovat přijetí nápravných opatření. Členský stát je povinen zaslat vyjádření do 21 dnů. Jestliže nebude Komise s touto odpovědí spokojena, může předložit věc Evropskému soudnímu dvoru na základě článku 169 Smlouvy. Opravné prostředky v oblasti veřejných služeb

Směrnice č. 92/13/EHS pro nápravná opatření v oblasti veřejných služeb obsahuje určité odlišnosti. Vzhledem k tomu, že zadavatelem jsou v těchto případech subjekty poskytující veřejné služby komerčního nebo průmyslového charakteremu, nabízí se jim možnost: • nechat si přezkoumat své postupy při zadávání veřejných zakázek za účelem získání atestu, který dosvědčuje jejich slučitelnost s komunitárním právem (Zkoušejícími osobami jmenovanými členským státem mohou být profesní nebo stavovská sdružení nebo pracovníky institucí, kteří jsou nezávislí na zadavateli a plní své úkoly zcela objektivně a mají odpovídající odbornou kvalifikace a zkušenosti); • využít pro řešení vzniklých problémů smírčí řízení (Každá osoba, která má nebo měla zájem získat určitou zakázku v oblasti veřejných služeb a která se domnívá, že byla nebo zřejmě může být v souvislosti se 31



3.

B



zadáváním zakázky poškozena porušením předpisů v oblasti zadávání zakázek nebo vnitrostátních předpisů, může podat žádost o smírčí řízení. Žádost se podává písemně Komisi (viz kontakty - DG Competition) nebo vnitrostátním orgánům. Tyto orgány ji předají neprodleně Komisi.).

Shrnutí kapitoly

Pokud se města a obce rozhodnou stát zadavateli či se ucházet o veřejnou zakázku, je důležité, aby měly povědomí o existenci opravných prostředků, která nabízí právní ochranu všech účastníků procesu zadávání veřejné zakázky. Významná je rovněž možnost získání atestu postupů použitých při zadávání veřejných zakázek, které jsou slučitelné s komunitárním právem na základě Směrnice č. 92/13/EHS. Města a obce, jsou-li ve spojení se subjekty působícími v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, by měly této možnosti využít v případě zadávání komplikovaných zakázek či zakázek, u kterých lze očekávat, že by použité postupy mohly být zpochybněny.

32

V ČESKÉ REPUBLICE

4.


ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK


Právní úpravu v oblasti zadávání veřejných zakázek v České republice řeší zákon č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který přinesl naprosto zásadní změny způsobu zadávacího řízení. Charakteristika hlavních změn je obsahem kapitoly 4.1. Význam veřejných zakázek je v členských státech EU značný. Svědčí o tom i podíl z HDP vynaložených prostředků na veřejné zakázky. Pro účelné vynaložení těchto prostředků přistupují jednotlivé země k centralizaci státních zakázek. K tomuto systému přistupuje i ČR. V kapitole 4.2 pojednáváme o krocích, které se na tomto poli dělají. Cílem regionální politiky EU je zvýšit ekonomický rozvoj znevýhodněných evropských regionů. Dosažení tohoto cíle vyžaduje obrovské investice, na něž zdroje EU a vlád členských států nestačí. Z tohoto důvodu umožňuje EU, aby se na projektech rozvoje regionů podílely soukromé subjekty. Partnerství veřejného a soukromého sektoru se v některých členských státech, ale i jiných zemích stalo často užívaným modelem pro financování velkých investic. Na jaké bázi je tento model založen, jaké jsou jeho přínosy a rizika pro veřejný sektor je obsahem kapitoly 4.3.

33

4.


B

4.1

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČESKÉ REPUBLICE

Zákon o veřejných zakázkách a s ním související změny po 1. 5. 2004

Právní úpravu v oblasti veřejných zakázek do konce roku 2003 upravoval zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995. Tento zákon byl novelizován celkem dvanáctkrát. Významným posunem v oblasti zadávání veřejných zakázek byla novela provedená zákonem č. 28/2000 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. června 2000. Důvody této novelizace byly v zásadě dva. Jednak mělo být dosaženo vyššího stupně slučitelnosti zákona s právem ES, zejména promítnutí zadávací směrnice Rady ES č. 93/38 o koordinaci zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a jednak zohlednění praktických poznatků a zkušeností získaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při výkonu dohledu nad dodržováním zákona. Tato novela se částečně dotkla i ustanovení upravujících přezkoumávání úkonů zadavatelů. Byl upřesněn postup při podávání návrhu na zahájení správního řízení před orgánem dohledu, dílčí změna byla provedena i v postupu orgánu dohledu při posuzování těchto návrhů. V rámci slaďování právních norem ČR s normami Evropské unie zesílil tlak ze strany EU k přijetí nových norem upravujících výběrová řízení. Bylo to především z důvodu, že bez nového zákona by se nemohly čerpat dotace z evropských fondů. Zákon č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách zcela nově upravuje zadávání veřejných zakázek. Přináší naprosto zásadní změny způsobů zadávání veřejných zakázek (zadávací řízení): mění koncepci zadavatele, rozlišuje zakázky dle finančního limitu a v závislosti na tom i způsob uveřejňování. Určité změny nastaly také v prokazování kvalifikace uchazečů a dále v námitkovém a přezkumném řízení. Podle tohoto zákona se veřejnou zakázkou rozumí zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je osoba spadající do určité oblasti (uvedeno níže) a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 000 000 Kč.

34

V ČESKÉ REPUBLICE

4.

B

Zadavatelem veřejných zakázek se rozumí: a) veřejný zadavatel, kterým je 1. Česká republika13, 2. státní příspěvková organizace14, 3. územní samosprávný celek a v případě hlavního města Prahy15 a statutárních měst též městský obvod nebo městská část, a jimi řízené a zřizované příspěvkové organizace, 4. Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, státní fond, Česká národní banka, Český rozhlas, Česká televize, Česká konsolidační agentura, zdravotní pojišťovna, dobrovolný svazek obcí a jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli, nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu, b) jiná právnická nebo fyzická osoba, zadává-li zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než 50% financována veřejným zadavatelem, nebo c) podnikatel16, jestliže je ovládán17 veřejným zadavatelem, nebo jehož podnikání je podmíněno udělením oprávnění18, které mu poskytuje zvláštní nebo výhradní práva, a vykonává některou z činností uvedených v § 3 tohoto zákona. Zadavatelem může být společně i několik zadavatelů uvedených výše pod písmeny a) a b), mají-li svoje vzájemná práva a povinnosti a vztahy k třetím osobám smluvně upraveny.

13 14 15 16 17 18

Vymezeno zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Vymezeno zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Vymezeno zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Vymezeno Obchodním zákoníkem Vymezeno Obchodním zákoníkem Vymezeno Energetickým zákonem č. 458/2000 Sb.

35



4.


B


Finanční limit

Veřejné zakázky na základě finančního limitu zákon rozlišuje na nadlimitní a podlimitní. Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí zakázka, u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne a nebo přesáhne níže uvedené finanční limity. Finanční limit pro veřejné zakázky na dodávky a pro veřejné zakázky na služby je částka v české měně odpovídající a) 130 000 EUR pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 219 a pro Českou republiku - Ministerstvo obrany pro zboží uvedené v příloze č. 3 zákona, b) 200 000 EUR pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 3 a 420 a pro Českou republiku - Ministerstvo obrany pro zboží neuvedené v příloze č. 3 zákona, c) 400 000 EUR pro zadavatele v odvětví vodního hospodářství, energetiky a dopravy, vykonávají-li činnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až e)21 , nebo d) 600 000 EUR pro zadavatele v oblasti telekomunikací, vykonávají-li činnost uvedenou v § 3 odst. 1 písm. f)22.

19 20

bod 1 - Česká republika, bod 2 – státní příspěvková organizace bod 3 - územní samosprávný celek a v případě hlavního města Prahy a statutárních měst též městský obvod nebo městská část, a jimi řízené a zřizované příspěvkové organizace, bod 4 - Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, státní fond, Česká národní banka, Český rozhlas, Česká televize, Česká konsolidační agentura, zdravotní pojišťovna, dobrovolný svazek obcí a jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli, nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu 21 Zadavatel, pokud a) poskytuje nebo provozuje pevné sítě určené k zásobování veřejnosti v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí pitné vody, elektřiny, plynu nebo tepla, b) zásobuje sítě uvedené v písmenu a) pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem, c) vykonává činnost, při které využívá geograficky vymezeného území za účelem 1. průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo 2. poskytování letištních, přístavních a jiných terminálových zařízení leteckým dopravcům a dopravcům na vnitrozemských vodních cestách, d) provozuje sítě poskytující služby veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvají, trolejbusů, autobusů nebo lanovek, e) poskytuje nebo provozuje kanalizaci pro veřejnou potřebu nebo provádí čištění nebo úpravu odpadních vod, pokud zároveň poskytuje nebo provozuje pevné sítě určené k zásobování veřejnosti v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí pitné vody nebo pokud tyto sítě zásobuje pitnou vodou, 22 Zadavatel, pokud poskytuje telekomunikační služby nebo provozuje telekomunikační sítě.

36

V ČESKÉ REPUBLICE

4.

B

Finanční limit pro veřejné zakázky na stavební práce je částka v české měně odpovídající 5 000 000 EUR. Lhůta pro podání nabídky , kterou stanoví zadavatel podle druhu a charakteru veřejné zakázky, nesmí být u nadlimitní veřejné zakázky kratší než: a) 52 dny v otevřeném řízení, b) 40 dnů v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním. Lhůtu pro podání nabídky u nadlimitní veřejné zakázky může zadavatel, za předpokladu, že předběžné oznámení bylo uveřejněno nejvýše 12 měsíců a nejméně 52 dny před uveřejněním oznámení otevřeného nebo užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním, zkrátit na a) 22 dny v otevřeném řízení, b) 26 dnů v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním. Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí zakázka, u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky nedosáhne finančních limitů nadlimitních veřejných zakázek. Lhůta pro podání nabídky u podlimitní veřejné zakázky nesmí být kratší než a) 36 dnů v otevřeném řízení, b) 20 dnů v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním. Další kritéria pro stanovení lhůty pro podání nabídky

V užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním zadavatel v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací stanoví lhůtu pro podání nabídky na základě vzájemné dohody s vybranými zájemci, je-li všem vybraným zájemcům poskytnuta stejná lhůta pro podání nabídky. Není-li možné dohody dosáhnout, stanoví zadavatel lhůtu pro podání nabídky ne kratší než 10 dnů. Lhůta pro podání nabídky počíná běžet dnem následujícím po dni a) uveřejnění oznámení otevřeného řízení, b) odeslání výzvy k podání nabídek v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním.

37



4.


B


Povinnost předběžného oznámení veřejné zakázky

Zákon ukládá povinnost předběžného oznámení veřejné zakázky na daný kalendářní rok a to na počátku kalendářního roku, nejpozději však do 30 dnů po schválení příslušného rozpočtu, z něhož bude veřejná zakázka hrazena, pokud celková předpokládaná cena všech těchto zakázek činí v souhrnu nejméně a) 750 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na dodávky nebo na služby, s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 1 zákona, nebo b) 5 000 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na stavební práce. Předběžné oznámení musí obsahovat: a) u veřejných zakázek na dodávky celkové množství zboží v jednotlivých druzích, b) u veřejných zakázek na služby celkovou předpokládanou cenu služeb v jednotlivých druzích služeb, c) u veřejných zakázek na stavební práce jejich druh a rozsah a předpokládaný termín uveřejnění oznámení zadávacího řízení. Kritéria pro výběr uchazeče

Základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je: a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. Zadavatel zvolí základní kritérium pro zadání veřejné zakázky podle jejího druhu a složitosti v návaznosti na rozsah požadavků vymezujících předmět veřejné zakázky. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky, posuzuje nabídku podle dílčích kritérií. Jednotlivým dílčím kritériím musí zadavatel stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Jedním z dílčích kritérií je vždy nabídková cena a dále zejména a) provozní náklady, b) požadavky na údržbu, c) technické, jakostní, ekologické nebo funkční vlastnosti předmětu veřejné zakázky.

38

V ČESKÉ REPUBLICE

4.

B

K hodnocení a výběru veřejných zakázek se nabízí řada metod. Pro příklad v příloze č.1 uvádíme použití stupnic a vah k ohodnocování výběru veřejných zakázek23. Zvýhodnění uchazeče

Podle zákona je možné zvýhodnit některé uchazeče nebo zájemce v zadávacím řízení. Účastní-li se otevřeného nebo užšího řízení dodavatel zaměstnávající více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností z celkového počtu svých zaměstnanců a jde-li o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky nebo o podlimitní veřejnou zakázku na služby, musí být nabídková cena předložená tímto dodavatelem hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 20 %. Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností, musí být v nabídce uchazeče doložena potvrzením místně příslušného úřadu práce. Dohled nad zadáváním veřejných zakázek v ČR

Dohled nad dodržováním zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Uveřejňování veřejných zakázek

Evropské směrnice v oblasti veřejných zakázek kladou velký důraz na princip uveřejňování a tím na transparentnost. Nový zákon tyto principy zajišťuje také, a to především pomocí § 84 a násl., pomocí Informačního systému o zadávání veřejných zakázek (IS ZVZ) a Seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

23

Ochrana, F.: Veřejné projekty a veřejné zakázky (hodnocení a výběr). Praha. Codex 1999.

39



4.


B


Ukončení platnosti zákonů

Přijetím zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách se zrušily dříve platné zákony v oblasti zadávání veřejných zakázek. Jde zejména o: 1. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 2. Zákon č. 148/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 3. Zákon č. 28/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 142/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 278/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 424/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Oblast zadávání veřejných zakázek upravují v ČR následujícími právní normy:

• Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách • Vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti • Vyhláška č. 239/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby • Zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů

40

V ČESKÉ REPUBLICE

4.2

4.

B

Centralizace státních zakázek

V mnoha zemích EU se uplatňuje systém centralizace státních zakázek, který zajišťuje hromadný nákup zboží a služeb univerzální povahy pro státní správu. Zahraniční zkušenosti dokazují, že díky tomuto systému lze: • dosáhnout úspor rozpočtových výdajů vyplývajících jak z množstevních slev, tak z profesionality nakupujících subjektů, • oslabit korupční jednání, • zvýšit transparentnost, • dosáhnout lepší kontrolovatelnosti osob v zadávacím řízení a snížení rizikovosti porušování zákona o veřejných zakázkách. V ČR se již přijímají kroky pro zavedení tohoto systému. Vláda schválila materiál, který byl připraven ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv a Ministerstvem informatiky. Tento materiál popisuje základní předpoklady a principy systému centralizace veřejných zakázek a na základě analýz dosavadních zkušeností zemí Evropské unie navrhuje způsob jeho organizačního zabezpečení a další kroky vedoucí k jeho postupné realizaci. Ministerstvo financí navrhuje zabezpečením centralizace veřejných zakázek pověřit Správu státních hmotných rezerv, protože tento ústřední správní úřad má díky své specializaci bohaté zkušenosti v obchodní činnosti. Centralizace veřejných zakázek se nebude vztahovat na zakázky financované z fondů EU a v první etapě fungování tohoto systému se nepředpokládá ani centralizace veřejné zakázky služeb. Cílem je učinit systém centralizace veřejných zakázek konzistentním, přehledným a efektivním, a z těchto důvodů je také jedním ze systémových opatření v rámci realizace reformy veřejných rozpočtů. Vládě bude ke schválení předložen seznam vybraných komodit, kterých se bude společný nákup týkat. Tyto komodity byly vybrány z hlediska obecnosti použití a roční kvantity potřeb a patří mezi ně např. xerografický papír, motorová nafta a benzin, tonery do tiskáren, standardní osobní počítače, tiskárny, monitory, osobní motorová vozidla a další. Se seznamem komodit obdrží vláda rovněž seznam organizačních 41



4.


B


složek státu a vybraných státních příspěvkových organizací, pro které bude systém společného zadávání vybraných zakázek povinný. Mezi tyto složky patří např. Generální ředitelství cel, finanční ředitelství, úřady práce, Česká správa sociálního zabezpečení, krajské hygienické stanice či Vězeňská služba ČR. Aby mohl být tento systém spuštěn, Ministerstvo pro místní rozvoj předloží vládě do 31.10.2004 návrh novely zákona o veřejných zakázkách.

4.3

Public Private Partnership (PPP) – kombinované financování investic

PPP a Evropská unie

Evropská unie potřebuje posílit svou konkurenceschopnost a ekonomický růst, což je podmíněno podstatným zlepšením evropské infrastruktury a zvýšením kvality veřejných služeb. Hospodářský rozvoj Evropy je bržděn rozdíly v úrovni infrastruktury. Vyrovnání těchto rozdílů vyžaduje obrovské investice, na něž zdroje EU a vlád členských států nestačí. Evropská unie proto poskytuje členským státům značné finanční částky na regionální rozvoj a na posílení ekonomické a sociální soudržnosti prostřednictvím kohezního a strukturálních fondů. Tyto finance však mohou pokrýt maximálně 85%, resp. 75 % předpokládaných nákladů. Pro nové členské státy je přístup k těmto fondům bezesporu velkým přínosem, ale možnost využít tyto zdroje je podmíněna schopností podílet se v dané míře na spolufinancování projektů. Významně zde mohou pomoci soukromé prostředky. Na základě těchto skutečností dospěla EU v otázkách PPP k tomuto závěru: EU bude i nadále umožňovat, aby se na projektech rozvoje infrastruktury podílely soukromé subjekty, zatím však nejsou přijata žádná jednoznačná pravidla a není zcela zřejmé, jak by měla být realizace projektů PPP začleněna do stávajících postupů EU pro realizaci zakázek. V Evropské Unii probíhá v současné době proces změny systému směrnic o zadávání veřejných zakázek, který by měl během několika měsíců vyústit v přijetí nových směrnic. Nové směrnice budou většinou pouze formálním zjednodušením původ42

V ČESKÉ REPUBLICE

4.

B

ních směrnic, avšak zavedou některé změny, které jsou důležité pro PPP projekty. Nejdůležitější změnou bude uvolnění způsobu pro zadávání složitých veřejných zakázek, který umožní vícekolový přístup, kdy bude moci zadavatel nejprve se zájemci projednat podmínky veřejné zakázky a teprve poté provést vlastní výběrové řízení. Charakteristika modelu PPP

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) je pojem, který se začal používat pro celou řadu způsobů zajištění veřejných služeb a veřejné infrastruktury. Jejich hlavním účelem je zajištění finančních zdrojů a zvýšení efektivity projektů rozvoje veřejné infrastruktury, veřejných zařízení a souvisejících služeb. Veřejný sektor obvykle poskytuje pozemky, administrativní kapacity a know-how a urychluje schvalovací řízení. Soukromý sektor poskytuje kapitál, profesionální know-how a řídící kapacity pro realizaci projektů. Zisky a výnosy se následně dělí mezi oba sektory, a to podle vložených zdrojů. Model PPP nese následující typické vlastnosti: 1) Na jedné straně je veřejný sektor (zadavatel) 2) Na druhé straně je soukromý sektor (soukromý partner nebo dodavatel) 3) Zadavatel a dodavatel uzavírají dlouhodobou smlouvu ohledně veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury Klasický model PPP

Klasický model PPP je založen na následujícím: soukromý sektor získá zakázku na vybudování určitého projektu (díla), které po určitou dobu provozuje a spravuje (například 20-30 let), poté jej předá státu. Existuje však řada podob modelu PPP, přičemž přesná podoba modelu je většinou závislá na konkrétním projektu. Existují i modely založené na následujícím principu: Vybere se investiční projekt s jasně definovanými příjmy. Obec, kraj nebo stát založí spolu se soukromým investorem samostatnou společnost (tzv. společnost pro zvláštní účel – „special purpose venture“ - SPV), která provede potřebnou investici. Za to získá dlouhodobou koncesi na provozování služby. Z poplatků za služby se splácejí úvěry a výnos.

43



4.


B


Akcionáři nejprve vloží základní kapitál, který obvykle tvoří jen asi 30 procent počáteční investice. Města a obce často přispějí jen nepeněžitým vkladem, zejména potřebným nemovitým majetkem (budovy, pozemky, rozvody, dopravní infrastruktura atd.). Zbývajících 70 procent tvoří různé cizí zdroje, které si však nepůjčuje obec nebo soukromý investor, ale právě ono SPV. Pro obce je to velice zajímavý podnik: Samy nemusejí splácet dluh, ale jsou významným nebo majoritním vlastníkem a mohou kontrolovat poskytované služby. Životaschopnost SPV se posuzuje především podle budoucího cash flow, kde je důležitá především stabilita. Tu zajišťují dlouhodobé smlouvy umožňující plánovat tržby, udržovat přiměřené ceny vstupů a ostatní provozní a finanční náklady. U projektů, kde příjmovou stránku projektu tvoří tržby od obyvatelstva (infrastruktura, zdravotnictví, školství), může docházet k výkyvům cash flow. Ceny produktů tam mohou podléhat regulaci a nelze je stanovit pouze podle trhu, musí být respektována také sociální únosnost. Obec pro takové případy vydá záruku, že případné výpadky cash flow nahradí. Graf : Model PPP

ĺ S

0ĺðĺ hshq·lwµĻynodg

lprur}ydkry ilqdqfryq

rqfhvq vporxyd

rqfhvq vporxyd

ð

urmhnw

dslworyµĻynodg rphuqĺ°yu áĺáĺ

rgdydwho whfkqrorjlh rgdydwho vwdyheqĺvwl Zdroj: Týdeník Ekonom, č.10/2004

44

ĺ áĺ áĺ 5

V ČESKÉ REPUBLICE

4.

B

Předpoklady pro použití PPP

• Hodnota za peníze – hlavním požadavkem je, aby výsledná ekonomická hodnota PPP projektu byla nižší než ekonomická hodnota projektu při tradičním způsobu zajištění projektu veřejným sektorem. Vzhledem k dlouhodobosti a komplexnosti PPP bude posuzována celková výsledná ekonomická hodnota komplexně (celkové náklady veřejného sektoru a náklady ušlé příležitosti) a ne pouze na základě hotovostních nákladů veřejného rozpočtu. Celková úroveň ekonomické hodnoty PPP projektu musí být stanovena před zahájením soutěže na zadání PPP • Přenesení rizik – strana, která je nejlépe schopna řídit riziko je tou stranou, která by ho měla nést. Předpokladem je, že budou významná rizika systematicky přenesena na privátní sektor • Specifikace standardů veřejné služby – veřejný sektor musí definovat standard pro veřejnou službu v roli klienta tak, aby byly optimálně zajištěny veřejné služby avšak za současného zvážení celkové ekonomiky takovéhoto standardu • Údržba hodnoty veřejných aktiv – vzhledem k tomu, že veřejná aktiva se zpravidla nepřevádějí na operátora PPP a nebo se veřejnému sektoru po ukončení kontraktu aktiva vrací, je potřeba jasně definovat pravidla na údržbu hodnoty veřejných aktiv spravovaných soukromým sektorem na základě PPP kontraktů (zpravidla po dobu 5-60 let) • Zajištění inovace a konkurence – dopadem PPP kontraktů nesmí být vytvoření monopolu jednoho kontraktora, ale naopak řídit konkurenci tak, aby vedla k maximálním inovacím v dané sféře veřejných služeb Výhody plynoucí z financování investic modelem PPP

Rozhodující výhodou je, že veřejný a soukromý sektor na bázi společného zájmu spojí finanční, lidské a informační zdroje, a takto umožní rychlou realizaci projektů směřujících ke zvýšení atraktivity města. Další výhoda tohoto modelu spočívá v tom, že kromě optimálního sdílení rizik umožňuje veřejnému sektoru více se věnovat těm oblastem, které považuje za svou doménu. Jeff Thornton z Royal Bank of Scotland připomíná i další výhodu PPP: „Když jsou rozpočty napjaté, vlády nejprve škrtají ve výdajích na údržbu. V PPP jsou však investice pokryty dlouhodobými smlouvami, které zaručí kvalitu aktiva nejen po vybudování, ale během celé životnosti.“ 45



4.


B


Rozdělení rizik mezi veřejného a soukromého investora je další výhodou této metody financování. S investičními projekty jsou spojeny dva typy rizika. Ve fázi výstavby hrozí překročení rozpočtových nákladů, špatné provedení nebo zpoždění díla. V projektech PPP jsou tato rizika přenesena na soukromého investora a dodavatele stavebních prací a technologických zařízení (záruky za dobré provedení, záruka za zpoždění). Po uvedení do provozu zase začnou hrozit tržní, měnová, legislativní, politická a další rizika výstavby. O tato provozní rizika se oba investoři podělí: veřejný sektor nese legislativní rizika a soukromý zase tržní a měnová rizika. Za přínos je rovněž považováno vytvoření sítě neformálních kontaktů mezi aktéry ze soukromého a veřejného sektoru a zlepšení komunikace mezi nimi v procesu přípravy a realizace projektů. Vytvořená síť kontaktů je efektivně využívána i po ukončení projektu. Oblasti využití kombinovaného financování investic a konkrétní příklady

Největší zkušenosti s tímto druhem financování mají v Británii, kde již byla uskutečněna celá řada především menších projektů. Jednalo se například o výstavbu sportovně obchodního centra, zábavního parku, bytového komplexu nebo dokonce revitalizaci středu města. Mezi velké projekty lze zařadit modernizaci londýnského metra. V USA se na bázi PPP staví dopravní infrastruktura, hotely, nemocnice atd. Partnerství veřejného a soukromého sektoru se využívá také pro events marketing, což je marketing velké akce, jako je například konání světových kongresů, výstav, veletrhů či sportovních turnajů. V Řecku jsou rovněž významné projekty financovány tímto modelem - letiště v Aténách a ve Spartě, most Rion-Antirion a řada objektů pro Olympijské hry 2004. Jako příklad lze uvést taktéž výstavbu mostu Vasco de Gama v Lisabonu (Portugalsko). 46

V ČESKÉ REPUBLICE

4.

B

Častou oblastí financování formou PPP je rozvoj informačních a komunikačních technologií a infrastruktur. Příkladem je maďarský internetový portál (Sulinet Digital Knowledge Base), který bude zprovozněn v září 2004. Na portálu budou shromažďované a zveřejňované informace v oblasti vzdělávání a bude sloužit učitelům k osvojování nových progresivních pedagogických metod. Iniciátorem tohoto projektu bylo Ministerstvo vzdělávání. PPP v České republice

Česká republika je vázaná evropskými pravidly, která veřejnou podporu, až na výjimky, zakazují. Přestože zajišťování veřejných služeb a infrastruktury formou PPP na první pohled není veřejnou podporou, protože samotná veřejná podpora není jeho účelem, může být veřejná podpora vedlejším důsledkem určitých struktur použitých v projektech. Hrozbou pro projekty realizované formou PPP je jejich zařazení do kategorie nezákonné veřejné podpory. Aby se zabránilo negativním důsledkům, které z toho mohou plynout pro projekt i pro stát, bude u každého projektu nutné posoudit do jaké míry hrozí, že by mohl být kvalifikován jako poskytování nezákonné veřejné podpory. Přínos partnerství veřejného a soukromého sektoru

Dle vlády ČR systémové a programové použití metody PPP přispěje k: • přínosu reálné finanční úspory a lepšímu využití a alokaci veřejných prostředků, • zajištění efektivní veřejné infrastruktury v kratších termínech, • zajištění kvalitních veřejných služeb, • ekonomickému růstu a růstu přímých zahraničních investic stimulováním soukromých investic do veřejné infrastruktury a veřejných služeb, • účinné kontrole vytváření dlouhodobých závazků veřejným sektorem, • omezení negativních dopadů nesystémově prováděných projektů v oblasti PPP, • posílení možností čerpání fondů EU zvýšením podílu spolufinancování privátním sektorem na projektech veřejného zájmu. Obecná rizika PPP pro veřejný sektor

PPP projekty mohou nést plody, avšak za cenu některých rizik a dodatečných nároků na veřejný sektor. Uzavřením smluv na zajištění veřejné služby/veřejné infrastruktury formou PPP přenese veřejný sektor odpovědnost a část rizik spojených 47



4.


B


s budováním infrastruktury a zajištěním jejího provozu na sektor soukromý. Pokud však budou PPP projekty realizovány chybně, bude veřejný sektor vystaven riziku zhoršeného zajištění veřejných služeb bez možnosti zjednat účinnou a efektivní nápravu. Váha rizik je zvyšována právě dlouhodobostí projektových smluv. Právě v dlouhodobosti projektů však spočívá jádro partnerství a výhody pro veřejný sektor, protože dlouhodobé poskytování služeb vede soukromý sektor k hledání dlouhodobých řešení efektivních z pohledu celé délky „života“ příslušného aktiva. Jistota trvání projektu a souvisejících peněžních toků po určitou dobu je rovněž důležitá pro zajištění financování projektů soukromým sektorem. Úprava PPP zvláštním zákonem

Sféra činnosti PPP zatím není v ČR upravena zvláštním zákonem. Při přípravě a realizaci projektů charakteru PPP je nutné respektovat řadu právních předpisů. Vláda schválila svým usnesením č. 7 ze dne 7. ledna 2004 „Politiku vlády České republiky v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru“. Zde jsou stanoveny principy přístupu vlády k problematice „Partnerství“ a definuje rámec pro další postup státní správy. Institucionální podporu při realizaci PPP projektů v České republice zajistí mezirezortní tým složený ze zástupců jednotlivých resortů a Fondu národního majetku pod vedením odborníků z Ministerstva financí24. Česká vláda se rozhodla zařadit PPP mezi standardní nástroje zajišťování veřejných služeb a veřejné infrastruktury. Zpracováním metodiky pro posuzování a schvalování PPP projektů bylo pověřeno Ministerstvo financí ČR. PPP není plošným nástrojem, nýbrž jednou z možností, kterou má veřejný sektor k dispozici pro realizaci konkrétních projektů. Právě v souvislosti s konkrétními projekty je teprve možné vést diskusi o společensko-politické vhodnosti a hospodářské výhodnosti použití formy PPP.

24

Více informací lze najít na stránkách Ministerstva financí ČR - http://www.mfcr.cz

48

V ČESKÉ REPUBLICE

4.

B

Často kladenou otázkou v oblasti zavádění PPP je, zda a případně jak by měly být PPP projekty upraveny zvláštním zákonem. Odpověď na tuto otázku je, že není rozhodující, zda PPP projekty upravuje zvláštní zákon či nikoliv. Některé evropské země (Irsko, Portugalsko, Belgie) přistoupily k úpravě zvláštními normami. Jiné země však takovou zvláštní úpravu nemají (Velká Británie, Francie) a přesto úspěšně implementovaly řadu PPP projektů. V podstatě každý PPP projekt obsahuje závazek veřejného sektoru platit sektoru soukromému za zajištění veřejné služby. Příslušné smlouvy proto spadají do kategorie „veřejných zakázek“ a musí podléhat režimu jejich zadávání. Problematika související s PPP je upravena v řadě právních předpisů, upravujících např. zadávání veřejných zakázek, pravomoc ministerstev, pravomoc územních samosprávných celků, ochranu věřitelů, konkurs apod.

49



4.


B


Shrnutí kapitoly

Zákon o veřejných zakázkách vymezuje zadávací postupy, které má zadavatel použít během zadávacího řízení. Volba konkrétního postupu ale vždy záleží na druhu a charakteru veřejné zakázky. Města a obce, zadávají-li veřejnou zakázku a splní-li určité předpoklady stanovené zákonem, musí postupovat podle ustanovení tohoto zákona. V případě, že nemají dostatečné zkušenosti se zadávacím řízením nebo pokud se jedná o nestandardní zakázku, měly by využít služeb poradních organizací aktivních na poli veřejných zakázek, zejména však ÚOHS. Nesmí ale zapomenout na to, že zadavatelem budou vždy oni a musí postupovat tak, aby vždy zajistili transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržovali zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Pro zavedení systému centralizace státních zakázek se již v ČR přijímají patřičné kroky. I přesto, že se to týká státní správy, mohou i města a obce z tohoto systému čerpat cenné zkušenosti a následně je využít při nákupech zboží a služeb. Taktéž mohou využít informace o kvalitě a spolehlivosti dodavatelů. Hlavním účelem modelu založeného na partnerství veřejného a soukromého sektoru je zajištění finančních zdrojů a zvýšení efektivity takto realizovaných projektů. Využívání tohoto způsobu financování investic je zatím v ČR v počáteční fázi a proto nelze jednoznačně napsat zda je tento způsob spolufinancování nejvýhodnějším řešením. Úspěšnost konkrétního PPP projektu bude vždy záležet na okolnostech a na charakteru daného projektu. Každopádně je tento model alternativou, o které by města a obce měly uvažovat, jako o způsobu spolufinancování, který může urychlit realizaci projektů rozvoje regionů.

50


5.

B

Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách definuje pod pojmem zadavatel následující subjekty: • veřejný zadavatel, • fyzická nebo právnická osoba, • podnikatel, jestliže je ovládán veřejným zadavatelem. Rozšíření působnosti zákona na podnikatele ovládané veřejným zadavatelem a právnické a fyzické osoby zadávají-li veřejnou zakázku na stavební práce, která je více než z poloviny hrazena z veřejných prostředků je jedním z nejdůležitějších bodů nového zákona o veřejných zakázkách. Obec, jako základní územní samosprávný celek, spadá do kategorie veřejných zadavatelů. Zadavatelem je tedy obec, protože se jedná o výdaj z obecního rozpočtu. Důležité je ale upozornit na otázku, kdo za zadavatele činí právní úkony. Tuto problematiku však neřeší zákon o veřejných zakázkách, ale zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ustanovení v § 67 a násl. Za účelem plnění svých úkolů mohou obce zřizovat právnické osoby nebo vytvářet svazky obcí, které vystupují jako právnické osoby. Zadavateli jsou tedy i např. akciové společnosti vlastněné městy a obcemi. V případě zadávání veřejné zakázky na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je jakákoliv výše uvedená osoba a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 000 000 Kč, je povinen se řídit zadavatel tímto zákonem. Zákon ukládá zadavateli povinnost realizovat řadu činností souvisejících s veřejnou zakázkou. Vzhledem k složitosti procesu zadávání veřejné zakázky může zadavatel některé činnosti vyplývající ze zákona delegovat firmě s organizační a poradenskou činností. Nemůže však v žádném případě delegovat svou rozhodovací pravomoc, tedy kde zákon výslovně stanoví rozhodnutí zadavatele. Pokud takové rozhodnutí připraví pro zadavatele nějaký externí subjekt, odpovědnost za zákonnost takového rozhodnutí leží vždy ze zákona na zadavateli.

51


ROLE MĚST A OBCÍ V PROBLEMATICE

5.


B

ROLE MĚST A OBCÍ V PROBLEMATICE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

V některých případech se u veřejné zakázky nabízí možnost, aby se zadavatel stal uchazečem o veřejnou zakázku, kterou zadává on sám. Může se to týkat například vlastní investiční výstavby. Takovýto postup ale žádné ustanovení zákona neumožňuje a proto jej realizovat nelze. Města a obce musí při procesu zadávacího řízení klást důraz na zákonnost úkonů během zadávacího řízení a tak zajistit transparentnost celého procesu a vyloučit diskriminaci uchazečů.

52

PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ PODPORY

C

6.


C



Veřejná podpora je ve své podstatě zakázána, jelikož může narušit běžné konkurenční prostředí. Nejedná se však o zákaz bezvýhradný. Jsou povoleny výjimky, které svým charakterem přispívají k rozvoji zaostávajících regionů, ke zlepšení ekonomické situace a nebo jsou ve společném zájmu všech členských států. V této kapitole hovoříme obecně o pojmu „veřejná podpora“, o jejím vymezení evropskou legislativou, o jejích formách a o případech, které lze za veřejnou podporu považovat. Zároveň zmiňujeme vymezení veřejné podpory českým právem a jeho harmonizaci v této oblasti s evropskou legislativou.

6.1

Pojem „veřejná podpora“

Veřejná podpora je podpora poskytovaná především státem či územními samosprávnými celky zejména za účelem regionálního rozvoje, prosazování politik veřejného zájmu (ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj, odborná příprava), podpory rozvoje určitých aktivit nebo ochrany kulturního dědictví. Poskytování veřejné podpory podléhá v členských státech Evropské unie velmi přísným pravidlům. Podle Smlouvy o založení ES je veřejná podpora25 v principu zakázána, jelikož může narušit běžné konkurenční prostředí. Smlouva však umožňuje určité výjimky a Evropská komise má pravomoc dát v odůvodněných případech s podporou souhlas.

25

Termín „veřejná podpora“ je v české legislativě definován zákonem 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona 130/2002 Sb. (viz kapitola 1.2). V Předpisech Evropského společenství se v této souvislosti setkáváme s pojmem „aid“ nebo „state aid“. Mnoho českých odborníků, kteří se věnují problematice veřejné podpory z pohledu evropské legislativy a přitom se nezabývají vnitrostátními dopady, používá pojem „státní podpora“, jako přesný překlad anglického pojmu „state aid“. Je proto možné, že i v některých českých studiích narazíme na tento termín, spíše než na termín „veřejná podpora“. Kromě českých dokumentů, je termín „státní podpora“ uveden i v oficiálních dokumentech Evropské Unie viz http://www.europa.eu.int/eur-lex/cs/index.html, nebo konkrétně na http://europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/ 2002/32002R2204-CS.doc.

54

6.

C

Celková částka veřejné podpory ve Společenství v letech 2000-2002 činila 76 282 milionů EUR, neboli 203,5 EUR na jednoho evropského občana za tříleté období. V příloze č. 2 uvádíme přehled udělené veřejné podpory v jednotlivých zemích EU v letech 2000 – 2002. Veřejnou podporu lze z hlediska evropské legislativy považovat za přijatelnou, pokud přispívá: • k rozvoji silně zaostávajících regionů, • ke zlepšení vážné ekonomické situace v některém z členských států, • nebo pokud napomáhá činnostem a praxi ve společném zájmu všech členských států. Cílem podpory zaostávajícím regionům je dohnat náskok ostatních a stát se tak konkurenčními. Jakmile se region ostatním vyrovná, podporu ztrácí. Podpora může být poskytnuta rovněž na restrukturalizaci firem formou jednorázových opatření spojených s plánem, který je schopen navrátit firmě zdraví a životaschopnost.

6.2

Evropská legislativa vztahující se k veřejné podpoře

EU zakládá své předpisy o veřejné podpoře na článcích 87, 88 a 89 Smlouvy o založení Evropských společenství. Základní normou, která v legislativě ES vymezuje pojem veřejné podpory je čl. 87 odst. 1 Smlouvy, který uvádí následující: Není-li ve Smlouvě uvedeno jinak, je veškerá podpora poskytovaná členským státem nebo prostřednictvím státních prostředků, která narušuje hospodářskou soutěž nebo hrozí jejím narušením tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobu určitého zboží, neslučitelná se společným trhem, pokud má vliv na obchod mezi členskými státy.

55



6.


C


Evropský soudní dvůr, v jehož judikatuře lze najít obšírný přehled případů pojednávajících o poskytování veřejné podpory, chápe pod pojmem „stát“ nejen členské státy a jejich orgány, ale i subjekty regionální, místní a územní samosprávy26. Pod pojmem „státní prostředky“ definuje prostředky ze státních fondů, prostředky právnických osob pod přímou i nepřímou kontrolou státu nebo samosprávních celků, ale i prostředky soukromých právnických osob, kterým bylo uděleno pověření přerozdělit veřejné prostředky27. Právo Evropského společenství neobsahuje výčet možné veřejné podpory, ale hovoří pouze o „veškeré podpoře“. Jedná se o velmi praktický přístup, který na jednu stranu umožňuje Evropské komisi (coby monitorovacímu a posuzovacímu orgánu Společenství) rychle reagovat na vývoj v dané oblasti a na druhou stranu znemožňuje členským státům jakýmkoliv způsobem obejít článek 87 odst. 1 Smlouvy. Formy veřejné podpory

Forem veřejné podpory je celá řada. Jako příklady jednotlivých druhů podpor lze uvést následující: • podpory podnikům (na investice, na výzkum a vývoj, na vzdělání), • kapitálové podpory veřejným podnikům, • půjčky a záruky, • pomoc v oblasti poradenství, • pomoc podnikům investovat do projektů na ochranu životního prostředí, • daňová zvýhodnění a úlevy na platbách na sociálním a zdravotním zabezpečení, • odpisy provozních ztrát státem vlastněných podniků, • pomoc za účelem přípravy státem vlastněných podniků pro privatizaci, • prodej půdy/majetku se slevou,

26

V této souvislosti lze jmenovat například případ 323/82 Intermills, vedený mezi společností SA Intermills a Evropskou komisí o podporu konverze v papírenském průmyslu. Konkrétně se jednalo o restrukturalizační plán belgického státu financovaný pomocí veřejné podpory poskytované belgickým státem prostřednictvím regionální samosprávy Valonského regionu (celé znění případu v originální – anglické verzi viz Dodatek 1, bod 1.1). Pro představu o rozsahu judikatury týkající se veřejné podpory rovněž uvádíme v Dodatku 1 (v originální anglické verzi, bod 1.3) případy, k nimž se Evropský soudní dvůr vyjádřil posledních v letech 2001 – 2004. 27 V této souvislosti lze zmínit případ 290/83 Evropská komise versus Francie, kdy Francie nesplnila podmínky vymezené pro udělování veřejné podpory při přerozdělování finančních prostředků ze státních fondů zamýšlených jako podpora nejchudším zemědělcům (Podpora zemědělců financovaná z operačního nadbytku Národního zemědělského kreditního fondu - celé znění případu v originální – anglické verzi viz Dodatek 1, bod 1.2).

56

• • • •

6.

C

legislativa, jejíž cílem je chránit či zaručit tržní podíl, slevy na daních, bezplatná reklama ve státní televizi, infrastrukturní projekty ve prospěch identifikovatelných koncových uživatelů.

V každém případě je třeba veřejnou podporu chápat velmi široce, tj. jako jakoukoliv hospodářskou výhodu poskytnutou jednomu nebo více podnikům, kterou by tyto podniky v rámci svého podnikání běžně nezískaly. Důležitý je účinek podpory nikoliv její forma nebo cíl. Jestliže tedy bude mít určité opatření za následek poskytnutí výhody určitému subjektu, bude považováno za veřejnou podporu i v případě, kdy prvotním cílem nebylo takovou výhodu poskytnout. Pro účely statistického zpracování se veřejná podpora klasifikuje podle použitých nástrojů podpory. Mezi tyto nástroje patří: státní odškodné

sleva na dani

konverze dluhu na kapitál

úvěrová ztráta

úvěrová ztráta

kmenový kapitál

půjčka na základní jmění

státní odškodné

grant/dotace

záruka

úroková subvence

snížení nájemného

ztráta zisku

návratný grant/návratná dotace

parafiskální daně

zvýhodněná půjčka

snížení sociálních dávek

snížení základu daně

daňová úleva/ daňový bonus

snížení daňové sazby

odklad daně/ zrušení

Veřejná podpora versus zvýhodňování

Veřejná podpora narušuje hospodářskou soutěž zvýhodňováním určitých podniků nebo zvýhodňováním výroby určitého zboží. V čem spočívá toto zvýhodňování? S určitým podnikem nebo výrobním odvětvím je ze strany poskytovatelů veřejné podpory 57



6.


C


zacházeno způsobem, který není poskytován ostatním. Zvýhodňování lze také definovat jako selektivitu (výběrovost). Tato selektivita může být uplatněna vůči jednomu subjektu, ale i vůči celým odvětvím výroby. Jako příklad může sloužit tzv. systém investičních pobídek, které jsou poskytovány podnikům, jež jsou schopny vynaložit částku v určité výši, nebo podnikům z vybraného odvětví. Z těchto faktů lze vyvodit, že jsou v rámci investičních pobídek zvýhodňovány subjekty, které podmínky pro autorizaci investičních pobídek splňují (mohou si dovolit vynaložit předepsanou částku nebo spadají do odvětví, na něž se investiční pobídky vztahují) na rozdíl od těch, kteří spadají do jiného odvětví, nebo si nemohou dovolit vynaložit požadovanou částku. Jak jsme již zmínili výše, je v rámci evropské legislativy poskytování veřejné podpory v principu zakázáno. Nejedná se však o zákaz bezvýhradný. V odstavcích 2 a 3 článku 87 jsou uvedeny výjimky, které Smlouva v této souvislosti připouští. Následující druhy podpory jsou slučitelné se společným trhem: (a) Podpora sociálního charakteru, udělená jednotlivým příjemcům, pokud je taková podpora udělena bez diskriminace založené na původu produktů; (b) Podpora určená na náhradu škod způsobených přírodní katastrofou nebo za výjimečných událostí; (c) Podpora udělená ekonomice určitých oblastí Spolkové republiky Německo ovlivněných rozdělením Německa, pokud je taková podpora nutná k vyrovnání hospodářských znevýhodnění, jež vyplývají z rozdělení země. Následující podporu lze považovat za slučitelnou se společným trhem: (a) Podpora ekonomického rozvoje v oblastech s neobvykle nízkou životní úrovní nebo s velmi nízkou zaměstnaností; (b) Podpora pro vypracování důležitého projektu ve společném evropském zájmu nebo pro nápravu vážného narušení ekonomiky některého členského státu; (c) Podpora rozvoje určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, kde taková podpora nemá negativní vliv na obchodní podmínky v rozsahu, jež by narušoval společné zájmy; (d) Podpora ochrany kulturního dědictví tam, kde taková podpora neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž ve Společenství v rozsahu narušujícím společné zájmy; 58

6.

C

(e) Jiné kategorie podpory, na nichž se usnesla Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Článek 88 v návaznosti na článek 87 Smlouvy vymezuje roli Komise v celém procesu udělování veřejné podpory. Jak ze sdělených faktů vyplývá, stát, ale i obce a kraje jako subjekty od státu odvozené, nesmí v EU poskytovat veřejnou podporu, pokud se nebude jednat o některou z výjimek. Výjimky ze zákazu může členskému státu udělit Komise na základě svého rozhodnutí. V této souvislosti je zvlášť důležitý odst. 3 článku 88, kde se hovoří o nutnosti informovat Evropskou komisi o záměru veřejnou podporu udělit, ať už se jedná o udělení podpory nové nebo o pozměnění již existující podpory nebo schématu. V příloze č.3 je uvedeno plné znění odst.1,2 a 3 článku 88 Smlouvy. V případě, že členský stát (zastupující i subjekty od státu odvozené, tedy i regiony, města a obce) požádá Komisi o povolení výjimky při udělení veřejné podpory, Komise se může na základě znění článků 87 a 88 Smlouvy a po prozkoumání uznatelnosti žádosti rozhodnout zmíněnou podporu autorizovat (udělit). O svém rozhodnutí Komise informuje v Úředním věstníku EU (Official Journal of the European Union). Příklad takového udělení veřejné podpory je uveden v příloze č. 4. Již před vstupem České republiky do Evropské unie bylo rozhodnuto o udělení veřejné podpory subjektům v České republice, přičemž tato podpora byla chápána ve smyslu znění článku 88 odst. 1 Smlouvy28. Jednalo se o podporu v rámci tzv. systému investičních pobídek. V příloze č. 5 je uveden příklad udělení veřejné podpory v ČR. V mnoha případech však Komise dojde k závěru, že udělení veřejné podpory není v souladu se zněním článků 87 a 88 Smlouvy, a rozhodne, že jde o podporu nepřípustnou. Poté dojde k procesu popsanému v odst. 2 čl. 88, kdy zainteresované strany mohou kontaktovat Soudní dvůr29. 28 29

O prováděcích a procesních předpisech, na jejichž základě k tomuto udělení podpory došlo, hovoříme v kapitole 8. Takovým příkladem může být případ T- 167/01 Schmitz-Gotha Fahrzeugwerke GmbH versus Komise Evropských společenství (viz Official Journal of the European Union 2003/C 184 76), kde Komise rozhodla o nepřípustnosti udělení veřejné podpory a zainteresované strany se odvolaly k Soudu první instance. Pro ucelenou představu je zkrácené znění případu uvedeno v Dodatku 1 (v originální anglické verzi, bod 1.6)

59



6.


C


Posledním článkem upravujícím podmínky udělování veřejné podpory v právu ES je článek 89, podle kterého může Rada na návrh Komise rozhodnutím kvalifikované většiny a po konzultaci s Evropským parlamentem vydat příslušná nařízení k provedení článku 87 a 88, a může zejména určit podmínky provádění článku 88 odstavec 3, a kategorie podpory vyňaté z tohoto řízení.

6.3

Pojem „veřejná podpora“ vymezený na základě dosavadní30 české legislativy

V předchozí kapitole jsme hovořili o roli Evropské komise při udělování veřejné podpory. V České republice suploval do 1. 5. 2004, tedy do vstupu České republiky do Evropské unie, její činnost Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který hodnotil možnosti udělování veřejné podpory na základě zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 5. 2000. Od tohoto data se v českém právním řádu setkáváme se zákonnou definicí pojmu „veřejná podpora“31. Zmíněný zákon ošetřoval postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky České republiky, které vyplývaly z Evropské dohody32. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Podpisem Evropské dohody a na základě jejích Prováděcích pravidel se Česká republika zavázala, že bude posuzovat jednotlivá rozhodnutí o podpoře programů spojených s touto Dohodou na základě kritérií článku 87 Smlouvy o založení ES33. Zákon o veřejné podpoře definuje pojem „veřejná podpora“ ve svém § 3 písm. a) jako jakoukoliv formu podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovanou Českou republikou, ministerstvem, jiným správním úřadem, orgánem samosprávy – městem nebo obcí, nebo poskytovanou z veřejných prostředků. 30 31

Platné do 1.5. 2004 Celé znění zákona o veřejné podpoře neuvádíme, protože dostupnost českých zákonů je relativně snadná a v jeho uvedení nevidíme žádnou přidanou hodnotu. 32 čl. 64 sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé. 33 V Době podpisu Evropské dohody se jednalo o pravidla obsažená v článku 92 Smlouvy, který je identický se současným článkem 87 Smlouvy (O článku 92, který nyní známe jako článek 87, se hovoří například i v uvedeném případu Intermills- viz Dodatek 1).

60

6.

C

V § 2 odst. 1 zákon vymezuje znaky veřejné podpory, která je ze zákona zakázaná, pokud nespadá do kategorie tzv. obecných výjimek podle § 4 zákona o veřejné podpoře, nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepovolí výjimku z tohoto zákazu na základě § 2 odst. 2 zákona o veřejné podpoře. Zákon nikterak nestanoví poskytovateli veřejné podpory povinnost žádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o posouzení slučitelnosti udělení veřejné podpory s výše zmíněnými závazky. Na druhou stranu se však poskytovatel vystavuje nebezpečí, že pokud nepodá Žádost o povolení výjimky před vlastním poskytnutím veřejné podpory a nepočká na souhlasné vyjádření Úřadu, Úřad zahájí z vlastního podnětu řízení o zrušení poskytnuté veřejné podpory (podle § 10 zákona o veřejné podpoře). Zákon o veřejné podpoře obsahuje spíše procesně právní ustanovení, přičemž věcné posuzování jednotlivých případů se děje na základě sekundárního práva Evropské unie. Podle statistik byla většina veřejných podpor povolena, jak lze vidět i v níže uvedené tabulce. Konkrétní případy jsou k nalezení na internetových stránkách ÚOHS (www. compet.cz). V posledních letech se veřejná podpora, poskytnutá ze strany měst a obcí, týkala nejčastěji zvýhodněného prodeje pozemků ležících v průmyslových zónách. V příloze č. 6 jsou uvedeny některé příklady.

P

Ří přezení ruš en o Rů zné

íV cen Vrá

o

Na ob řízen no va a říze ní Ro z zru hod šen nu o tí

ven sta Za

Po

Po s p volen od o m.

o vol

en

vol po Ne

Ro

k

Po žád čet ost í

en

o

Rozhodnutí ÚOHS

2001

376

6

8

95

267*

0

0

0

0

0

2002

159

2

10

98

42

1

1

2

0

3

2003

172

5

5

116

37

0

0

0

1

8

do 1. 5. 2004

70

6

2

46

13

1

0

0

0

2

od 1. 5. 2004

29

0

0

12

17

0

0

0

0

0

Poznámka: *v roce 2001 se 231 žádostí týkalo statutárního města Ostravy

61



6.


C

6.4


Harmonizace práva České republiky s právem Evropského společenství

Česká republika se zavázala dodržovat komunitární pravidla o veřejné podpoře v článku 64 sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé a v Prováděcích pravidlech k tomuto článku. ČR se zavázala: • zajistit transparentnost v oblasti veřejné podpory prostřednictvím výročních zpráv o celkové výši a určení poskytnuté veřejné podpory • harmonizovat vlastní právní předpisy s právem ES na základě článku 69 a 70 Evropské dohody. Vstupem ČR do EU došlo na poli poskytování veřejné podpory k některým změnám. Zákon o veřejné podpoře ztratil svůj účel. Pravomoc posuzovat slučitelnost veřejné podpory poskytované na území ČR přešla na Evropskou komisi. Jedna ze zásadních změn v právní oblasti vyplývající z přistoupení České republiky k Evropské unii se týká kontroly poskytování veřejné podpory. Od data vstupu České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 je kontrola poskytování veřejné podpory prováděna centrálně Evropskou komisí (na základě znění článku 88 Smlouvy) na rozdíl od předvstupního období, kdy tuto kontrolní funkci plnily národní orgány pro dohled nad poskytováním veřejných podpor (v České republice to byl ÚOHS34). Centralizované posuzování veřejné podpory Evropskou komisí má za úkol především zajistit, aby udělování finanční pomoci bylo posuzováno přísně. Evropská komise je, na rozdíl od národních orgánů, schopna udržet si při zkoumání podpory odstup. U národních orgánů hrozí, že by mohly v určitých případech brát větší a tudíž nežádoucí ohled na národní a místní specifika.

34

Co se týče další kompetence Úřadu při dohledu nad poskytováním veřejné podpory v ČR po vstupu ČR do EU, byl přijat zákona č.215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Úřad podle tohoto zákona vykonává v oblasti veřejné podpory rozhodovací, poradenskou, koordinační a kontrolní činnost. Má funkci správního úřadu, který koordinuje součinnost příjemců a poskytovatelů veřejné podpory s Komisí, poskytuje jim poradenské služby a plošně monitoruje poskytování veřejné podpory. Poradenská činnost bude i nadále hlavní činností a bude se týkat zejména aplikace komunitárního práva veřejné podpory a specifik řízení před Komisí, včetně posouzení, zda je opatření navržené poskytovatelem podpory veřejnou podporou nebo ne.

62

6.

C

V kontextu rozšíření Evropské unie rozlišuje evropská legislativa dva druhy podpory – „existující podporu35“ a „novou podporu36“. Pokud se jedná o novou podporu, je Evropská komise odpovědna za prověření její slučitelnosti s pravidly Evropské unie. Další významnou změnou je, že se pravidla EU mohou za určitých okolností aplikovat na podpůrná opatření poskytnutá před přistoupením retroaktivně. Důsledkem této aplikace pravidel se zpětnou platností je, že Komise může požadovat navrácení podpory poskytnuté v minulosti. Pouze pro „novou podporu“ platí oznamovací povinnost Evropské komisi. Jestliže Komise shledá tuto podporu jako nezákonnou, může se takováto podpora stát předmětem navrácení. Na rozdíl od „nové podpory“ podléhá „existující podpora“ pouze tzv. regulaci, kdy Komise může požádat členský stát , aby změnil nebo zrušil program takovéto podpory37. Pokud se členský stát domnívá, že žadatel splňuje kritéria nutná pro udělení podpory, a chce mu podporu udělit, musí o svém záměru informovat Evropskou komisi před tím, než tuto podporu udělí, což vyplývá z tzv. systému oprávnění ex ante38. Oznámení o úmyslu udělit veřejnou podporu podává Komisi členský stát, nikoliv žadatel o podporu (tedy konečný příjemce). Další změna je patrná v délce rozhodovacího procesu, kdy je posuzována slučitelnost veřejných podpor poskytovaných Českou republikou přímo Evropskou komisí. Zatímco pro řízení před ÚOHS platily podle správního řádu lhůty v délce třiceti (30), resp. šedesáti (60) dnů, v rámci řízení před Evropskou komisí mohou být lhůty delší jednoho roku. Česká republika tak bude v zájmu co největší rychlosti nucena poskytovat co největší množství veřejných podpor na základě schémat (programů) podpory. 35

Za existující podporu je považována podpora, která existovala předtím, než v příslušném členském státě vstoupila v platnost Smlouva o založení Evropského Společenství. Nařízení (EC) č. 659/1999 stejně jako Smlouva o založení Evropského společenství rozlišuje mezi „novou podporou“ a „existující podporou“. Článek 1 c) Nařízení (EC) č. 659/1999 definuje „novou podporu“ jako programy podpory a individuální podporu, která nespadá do existující podpory, včetně změn existující podpory. 37 Pokud je veřejná podpora, kterou příjemce již přijal a využívá ji, označena jako „existující podpora“, může si být příjemce jistý, že si ponechá to, co již obdržel. Na druhou stranu ale musí vzít v úvahu, že se situace může do budoucna změnit. Více v kapitole 8. 38 Lze v podstatě konstatovat, že podobný režim panoval v České republice již před vstupem do EU. Zákon o veřejné podpoře sice výslovně neupravoval systém oprávnění ex ante, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svých nezávazných směrnicích pro poskytovatele veřejné podpory stanovil, že by tito poskytovatelé měli záměr o poskytnutí veřejné podpory Úřadu oznámit. 36

63



6.


C


Po schválení programu veřejné podpory ze strany Evropské komise, nebude Česká republika povinna žádat Evropskou komisi o povolení každé jednotlivé veřejné podpory poskytované na základě takového programu. Práva třetích osob

Další významnou změnou je zajištění práv tzv. třetích osob. Do kategorie třetích osob patří i konkurenti příjemců veřejné podpory. Jejich ochrana je v rámci EU zajištěna tak, že tyto subjekty mají možnost podat Evropské komisi ve stanovené lhůtě své připomínky k navrhované veřejné podpoře jejich konkurentům (příjemcům podpory). Toto právo lze považovat z hlediska měst a obcí za dost podstatné. Samosprávní orgány mohou na základě informací o podaných žádostech k udělení výjimky zjistit, že navrhovaná veřejná podpora v sousedním regionu nebo v sousedním státě (hraničním regionu) by mohla mít nepříznivý dopad na rozvoj regionu (města či obce), a tím narušit plánovaný rozvoj samotného regionu, případně města či obce. Informace o navrhovaných veřejných podporách lze najít: • na národní úrovni na stránkách ÚOHS (www.compet.cz) • na evropské úrovni v Úředním věstníku EU39 (http://europa.eu.int/comm/competition/state_aid/oj/) I když každý orgán, který je poskytovatelem veřejné odpory je oprávněn k jednání s Evropskou komisí ve věcech týkajících se veřejné podpory (tedy i města a obce), je vždy lepší komunikovat s Komisí prostřednictvím ÚOHS, který eventuelní nesrovnalosti nebo chyby odstraní ještě před kontaktováním Komise a tím se předejde zbytečnému zdržování procesu. Pokud zainteresovaný orgán kontaktuje Komisi (DG Competition) bez vědomí ÚOHS, musí do 10 dnů od data kontaktování Komise o tomto úkonu Úřad informovat.

39

Konkrétní příklad návrhu veřejné podpory lze najít na: http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2004/c_182/c_18220040715en00030017.pdf

64

6.

C

Přípustná míra veřejné podpory v jednotlivých regionech

Evropské společenství ukládá jednotlivým členským státům povinnost stanovit přípustnou míru veřejné podpory v jednotlivých regionech soudržnosti40, které byly v České republice vymezeny zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. V souladu s touto povinností bylo v ČR přijato nařízení vlády č. 310/ 200441, které vymezuje přípustnou míru veřejné podpory následovně: 1) Přípustná míra veřejné podpory pro investiční akci nesmí za celou dobu čerpání veřejné podpory překročit v jednotlivých regionech soudržnosti ČR tyto hodnoty: v regionu soudržnosti Moravskoslezsko 50 % v regionu soudržnosti Střední Čechy 50 % v regionu soudržnosti Severozápad 49 % v regionu soudržnosti Střední Morava 49 % v regionu soudržnosti Severovýchod 48 % v regionu soudržnosti Jihovýchod 48 % v regionu soudržnosti Jihozápad 46 % v regionu soudržnosti Praha 20 % 2) Pokud je investiční akce realizována malým nebo středním podnikatelem42, nesmí za celou dobu čerpání veřejné podpory přípustná míra veřejné podpory překročit v jednotlivých regionech ČR tyto hodnoty: v regionu soudržnosti Moravskoslezsko 65 % v regionu soudržnosti Střední Čechy 65 % v regionu soudržnosti Severozápad 64 % v regionu soudržnosti Střední Morava 64 % v regionu soudržnosti Severovýchod 63 % v regionu soudržnosti Jihovýchod 63 % v regionu soudržnosti Jihozápad 61 % v regionu soudržnosti Praha 30 %

40

Region soudržnosti NUTS II - jedná se o regiony, jejichž ekonomické ukazatele jsou závazné pro získávání finanční podpory z evropských fondů. 41 Nařízení vlády č.310/2004, ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky. 42 Pojem malý a střední podnikatel je vymezen zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání.

65



6.


C

6.5


Veřejná podpora versus hospodářská soutěž

Hlavním cílem regionální politiky EU je ekonomická a sociální soudržnost. Za účelem zmenšení socio-ekonomických rozdílů, které stále existují mezi jednotlivými regiony EU, Komise zřídila několik finančních nástrojů (strukturální fondy a Fond soudržnosti) pro spolufinancování rozvojových aktivit členských států na regionální či horizontální úrovni. Politika soudržnosti pro regionální ekonomiky je vykonávána především na regionálních a národních úrovních. Příspěvek EU plní pouze doplňkovou funkci. Jak již bylo výše zmíněno, ES je založeno na ekonomické a sociální soudržnosti a snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z tohoto důvodu musí všechny politiky společenství brát v úvahu regionální zřetel. Ani politika hospodářské soutěže není výjimkou. Za účelem udržení transparentnosti, zjednodušují směrnice vydávané Komisí pravidla přijatá v oblasti veřejné podpory. Kritéria koncentrace43 a propojenosti44

Účinnost regionální politiky je založena na principu identifikace nejvíce postiženého území, do kterého se následně soustředí spolufinancování ze strany ES tak, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků. Z hlediska politiky hospodářské soutěže ES je cíl koncentrace stejně důležitý, protože umožňuje v nejvyšší možné míře geograficky vymezit závažnost narušení plynoucí z poskytnutí podpory v rámci rozvoje zaostávajících regionů. Propojenost mezi územním členěním „z hlediska strukturálního fondu“ a územním členěním „z hlediska veřejné podpory“

Pro prosazení lepší koordinace dvou regionálních označovacích systémů se „území“ vymezuje za účelem opatření „veřejné podpory“ a za účelem opatření „strukturálních fondů“.

43 44

Princip koncentrace znamená, že prostředky se mají soustředit do oblastí s největšími problémy a na akce, které přinesou maximální efekt. Na základě principu propojenosti je snahou podporovat ucelené programy a nikoliv jednotlivé, vzájemně neprovázané nebo malé projekty.

66

6.

C

Důležitým faktorem při tomto vymezení je udržení souladu mezi územím definovaným Cílem 1 a 2 z hlediska strukturálních fondů a územím vymezeným politikou hospodářské soutěže ES na základě článku 87 odst. 3 písm. a)45 a c)46 Smlouvy o založení ES. Cíl 1 je zaměřen na rozvoj a strukturální úpravy zaostávajících regionů , kde je HDP na jednoho (1) obyvatele nižší než 75% průměru EU. Cíl 2 je zaměřen na ekonomickou a sociální přeměnu území potýkajících se se strukturálními potížemi, které nespadají do Cíle 1. Cíl 3 seskupuje všechna opatření zaměřená na rozvoj lidských zdrojů. Za účelem zajištění lepší koordinace v udělování dotací prostřednictvím strukturálních fondů nebo formou regionální veřejné podpory, byla přijata definice pro územní členění z hlediska opatření „strukturálních fondů“ a opatření „veřejné podpory“ následovně: Horní hranice pro udělení veřejné podpory, definované čl. 87 odst. 3 písm. a) a c), je stanovena na 42,7 % populace ES. Pro Cíl 1 a 2 v oblasti strukturálních fondů je horní hranice stanovena na 40 % populace ES (22% pro Cíl 1 a 18% pro Cíl 2). Takto vznikl prostor pro udělování stání podpory nespadající do Cíle 1 a 2 v jednotlivých členských státech pro 2,7 % populace ES. Za účelem dodržení podmínek takto stanovených horních hranic podpory, musí členské státy úzce spolupracovat s Komisí při vymezování podpory a respektování vymezených oblastí. Veřejnou podporou se rozumí výhradně taková podpora, která splňuje všechny atributy uvedené v článku 87 Smlouvy o založení ES.

45 46

„… podpořit ekonomický rozvoj území s výrazně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“ „… podpořit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, kde taková podpora nemá negativní vliv na obchodní podmínky v rozsahu, jež by narušoval společné zájmy“

67



6.


C


Do procesu udělování veřejné podpory je zapojeno několik subjektů. Pravidla poskytování veřejné podpory nejvíce upravují práva a povinnosti dvou subjektů, a to: • poskytovatele veřejné podpory, • příjemce veřejné podpory. Všechny subjekty, které se účastní hospodářské soutěže, jsou povinny chovat se v souladu s platnými a účinnými právními normami, zejména pak pokud jde o normy soutěžní, za jejichž porušení mohou být soutěžitelé citelným způsobem sankcionováni. Je proto především v jejich zájmu, aby případnému porušování soutěžních pravidel účinně předcházeli.

Shrnutí kapitoly

Veřejná podpora je poskytována především státem či samosprávnými orgány. Hlavním účelem veřejné podpory je prosazování politiky veřejného zájmu s cílem dosáhnout regionálního rozvoje. Forem veřejné podpory je celá řada, ale pro zařazení plánované nebo poskytnuté výhody do kategorie veřejné podpory je důležitý její účinek nikoliv její forma. Řízení o schválení veřejné podpory před Komisí může trvat delší dobu. Města a obce s touto časovou prodlevou musí počítat a plánovat udělování veřejné podpory v dostatečném předstihu. Pro města a obce je jednodušší pokud vypracují koncepci udělování veřejné podpory a podporu budou poskytovat v rámci schválených schémat podpory. Samozřejmě je podstatné, aby i veřejná podpora poskytnutá mimo schémata podpory korespondovala s plánem regionálního rozvoje, čehož lze dosáhnout využitím konsultačních služeb ÚOHS.

68

7.

C PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ PODPORY



V této kapitole představíme hlavní účastníky procesu udělování veřejné podpory a v krátkosti pohovoříme o jejich kompetencích. Naši pozornost zaměříme na obce vystupující v pozici konečného uživatele a konečného příjemce. Přiblížíme roli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jako instituce, na kterou by se měla města a obce nejčastěji obracet a konsultovat své záměry s udělením veřejné podpory, ale i kroky potřebné k jejímu udělení. Zároveň zmíníme informativní roli ÚOHS při poskytování všeobecných informací o veřejných podporách udělených v jiných regionech, případně v ostatních členských státech. Konkrétní údaje o veřejné podpoře v EU lze najít ve Výběrové tabuli (Registru), který je denně aktualizován. V kapitole 7.3 popisujeme strukturu tohoto registru, který může sloužit městům a obcím jako zdroj informací o formách poskytnuté veřejné podpory v zemích EU, o rozhodnutích Evropské komise k jednotlivým veřejným podporám a jako inspirace pro další typy veřejné podpory.

7.1

Účastníci procesu udělování veřejné podpory

Evropská komise (Ředitelství pro hospodářskou soutěž - DG Competition a Ředitelství pro regionální rozvoj – DG Regio) – je tvůrcem regionální politiky, stanovuje pravidla v oblasti veřejné podpory a dohlíží nad jejich udělováním. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) – je centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím orgánem v oblasti veřejné podpory. Stát (ČR) – vytváří programové dokumenty v oblasti veřejné podpory, stanovuje národní pravidla v souladu s právem ES, rozhoduje o poskytování VP. Poskytovatel VP – orgán, který rozhoduje o poskytnutí VP; pokud o poskytnutí VP rozhoduje vláda ČR, rozumí se poskytovatelem ministerstvo nebo jiný ústřední 69

7.


C


správní úřad, který návrh na poskytnutí VP předložil vládě ČR. Konečný uživatel (příjemce veřejné podpory) - subjekt, který obdrží finanční podporu (žadatel o podporu); v určitých případech se může shodovat s konečným příjemcem. Konečný příjemce (poskytovatel veřejné podpory) - subjekty a veřejnoprávní nebo soukromé firmy odpovědné za zadávání zakázek akcí. V případě programů podpory podle článku 87 Smlouvy a v případě podpory poskytované subjekty jmenovanými členskými státy jsou konečnými příjemci ty subjekty, které tuto podporu poskytují.

7.2

Kontrola a rozhodnutí při udělování veřejné podpory

Na základě zákona č. 215/2004 Sb. vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po vstupu ČR do EU na území České republiky rozhodovací, poradenskou, koordinační a kontrolní činnost. S účinností od 1. prosince 1999 byl v rámci ÚOHS zřízen odbor veřejné podpory. Úřad má po vstupu ČR do EU působnost správního úřadu, který koordinuje součinnost příjemců a poskytovatelů veřejné podpory s Komisí. Dalším úkolem ÚOHS je poskytovat poradenské služby a plošně monitorovat poskytování veřejné podpory. Poradenství se týká především aplikace komunitárního práva veřejné podpory a specifik řízení před Komisí, včetně posouzení, zda konkrétní, poskytovatelem navržené opatření je veřejnou podporou či nikoliv. Úřad mj. vykonává dozor nad tím, jsou-li pravomocná rozhodnutí Komise o veřejné podpoře plněna. Kontaktní osoby Odboru veřejné podpory v rámci ÚOHS : Mgr. Kamil Rudolecký, pověřený řízením odboru veřejná podpora Ing. Petr Križan, vedoucí oddělení rozhodování č.1

70

7.3

7.

C

Výsledková tabule veřejné podpory

Výsledková tabule (také Registr) veřejné podpory poskytuje přehled konkrétních údajů o veřejné podpoře v Evropské unii. Tabulky a grafy, které doplňují výsledkovou tabuli, ukazují věcný vývoj prostřednictvím specifikace klíčových ukazatelů47. Aktuálnost informací

Registr veřejné podpory se denně aktualizuje. Část I Registru veřejné podpory se skládá ze tří (3) tabulek: 1) Tabulka 1 uvádí údaje vybrané čtyřmi (4) DG Evropské komise, jež jsou odpovědná za kontrolu veřejné podpory. Údaje se týkají zkoumaných případů. 2) Tabulka 2 uvádí nové případy, které byly zaregistrovány v posledních měsících. 3) Tabulka 3 uvádí údaje o všech případech, jež byly členskými státy staženy před rozhodnutím Komise po 1. lednu 2000. Případy jsou klasifikované následujícím způsobem: E indikuje případy existující veřejné podpory N indikuje oznámené případy veřejné podpory NN indikuje neoznámené případy veřejné podpory XE indikuje případy blokové výjimky vztahující se k veřejné podpoře zaměstnanosti XS indikuje případy blokové výjimky vztahující se k veřejné podpoře malých a středních podniků XT indikuje případy blokové výjimky vztahující se k veřejné podpoře odborné přípravy DG Evropské komise jsou klasifikovány následujícím způsobem: DG Zemědělství DG Hospodářská soutěž48 DG Energie a doprava DG Rybolov

47

Část I představuje tabulku souhrnných dat všech případů, které podléhají předběžnému šetření a byly registrovány po 1. lednu 2000 a v jejichž případě Komise ještě neučinila rozhodnutí (Viz Dodatek 2, bod 2.1). Část II obsahuje informace, které byly předmětem konečného rozhodnutí Komise po 1. lednu 2000 a příklady případů blokových výjimek uveřejněných v Úředním věstníku(Viz Dodatek 2, bod 2.2). 48 Toto DG je pro naše potřeby nejvýznamnější

71



7.


C


Část II Registru veřejné podpory obsahuje následující informace: 1) Informace o případech , které byly předmětem rozhodnutí komise po 1. lednu 2000 2) Blokové výjimky uveřejněné v Úředním věstníku 3) Informace o nejnovějších rozhodnutích Komise týkajících se zkoumaných případů Pro případy veřejné podpory, které podléhají Smlouvě o založení ES, jsou prováděcí a procesní předpisy založeny na nařízení Rady (ES) č. 659/199949. V této kapitole se však nebudeme zabývat těmito předpisy, ale vlastními případy, jejich kategoriemi a formální podobou. Výše zmíněné případy veřejné podpory dělíme do dvou kategorií: 1. Schémata veřejné podpory:

Schémata (programy) veřejné podpory jsou v podstatě zákony, na jejichž základě může být příjemci (podniku) udělena individuální podpora bez zavedení dalších opatření 2. Individuální podpory:

Za jistých podmínek, které jsou uvedeny v různých návodech o veřejné podpoře Společenství, musí být udělení individuální podpory oznámeno, i když je uděleno na základě již schváleného schématu podpory. Udělení individuální podpory musí být také oznámeno, jestliže není uděleno na základě již schváleného schématu podpory. Číslo případu veřejné podpory

Číslo případu veřejné podpory se skládá ze čtyř (4) základních prvků.

49

Podrobně rozebráno v kapitole 8.

72

7.

C

Příklad: N 793 b /1999 Klasifikace

N

indikuje oznámené případy veřejné podpory

případu:

NN

indikuje neoznámené případy veřejné podpory

E

indikuje případy existující veřejné podpory

XE

indikuje případy blokové výjimky vztahující se k veřejné podpoře zaměstnanosti

XS

indikuje případy blokové výjimky vztahující se k veřejné podpoře malých a středních podniků

XT

indikuje případy blokové výjimky vztahující se k veřejné podpoře odborné přípravy

C

Jestliže Komise vyjádří pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem, je zahájeno formalin vyšetřování a klasifikace případu se mění na C.

Číslo/

Indikuje sériové číslo odpovídajícího typu případu - 793. Někdy může být velký případ,

Písmeno:

který se skládá z více opatření veřejné podpory, rozdělen na dva (2) a více případů, jež se označují písmeny, jako např. - ‚a‘, ‚b‘ apod.

Rok:

Indikuje rok registrace případu Komisí, např. 2000.

Publikování komisních rozhodnutí v otázkách veřejné podpory v Úředním věstníku EU

Celá řada oficiálních dokumentů Evropské komise je dnes již dostupná v češtině. Totéž platí pro některé webové stránky evropských institucí, což usnadňuje vyhledávání adekvátních informací. Publikační proces komisních rozhodnutí v otázkách veřejné podpory rovněž spadá do režimu překladů. Jedná se především o uvádění oznámení v tzv. Úředním věstníku (Official Journal). 1. Fáze: Předběžné prošetření

Případy, které nevyvolají žádné pochybnosti, jsou uzavřeny po předběžném prošetření. Komise rozhodne, že buď neustanovují veřejnou podporu, nebo je podpora slučitelná se společným trhem a tudíž Komise nevznese žádné námitky. Tato rozhodnutí jsou uveřejněna v Úředním věstníku ve všech oficiálních jazycích Evropského společenství, ale vlastní rozhodnutí je přístupné pouze v mateřském jazyce členského státu, kterého se týká. Jestliže má Komise pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem, musí zahájit proces formálního vyšetřování. Toto rozhodnutí je také publikováno v Úředním věstníku v mateřském jazyce členského státu, kterého se týká, spolu se shrnutím problému ve všech ostatních jazycích společenství50. 50

Viz Dodatek 1, bod 1.4 a bod 1.6

73



7.


C


2. Fáze: Formální vyšetřování

Formální vyšetřování je uzavřeno rozhodnutím, které je publikováno v Úředním věstníku ve všech jazycích Společenství. Rozhodnutí, která uzavírají formální vyšetřování jsou: • pozitivní rozhodnutí, že opatření neustanovuje podporu; • podmínečné rozhodnutí; • negativní nebo částečně negativní rozhodnutí; • oznámení, že členský stát stáhl původní oznámení. Verze komisních rozhodnutí o veřejné podpoře jsou pro veřejnost dostupné několik týdnů po přijetí rozhodnutí. Je to proto, že zainteresované členské státy musí schválit vyjmutí obchodně citlivých údajů z publikovaného textu rozhodnutí. U některých významnějších případů jsou vydána tisková prohlášení, která jsou uveřejněna v den jejich vydání. Nalezneme je také v Registru veřejné podpory. Případy podléhající nařízením o blokových výjimkách jsou v Registru také uvedeny.

7.4

Pozice samospráv ve vztahu k veřejné podpoře

Úkoly soudržnosti pro regionální ekonomiky, tj. dosažení vysokého tempa růstu zlepšováním výkonnosti produktivity a zvyšováním zaměstnanosti, kterými je zabezpečen hlavní cíl regionální politiky EU, jsou především vykonávány na regionálních úrovních. Regionální podpora je účinným prostředkem pro podporu ekonomického rozvoje evropských regionů. Pro dosažení regionálního rozvoje je nutné zajistit podmínky pro volnou soutěž, která může být narušena jednáním účastníků trhu, ale i jednáním státu a od něj odvozených subjektů, tj. i samosprávných celků. Pravidla ES v oblasti veřejné podpory směřují právě proti takovému narušování soutěže. V souladu s plánem regionálního rozvoje by měla plánovat svůj rozvoj i města a obce.

74

7.

C

Obec může vystupovat v procesu udělování veřejné podpory jednak v pozici příjemce VP (konečného uživatele) a jednak v pozici poskytovatele VP (konečného příjemce). V příloze č. 7 je uveden přehled opatření jednotlivých operačních programů v rámci strukturálních fondů, kde vystupují obce nebo svazky obcí v pozici konečných uživatelů či konečných příjemců.

7.4.1 Obec jako příjemce veřejné podpory (konečný uživatel)

Záměrem všech programů EU je podporovat základní cíle Unie, včetně těch, které jsou určeny na podporu evropské konkurenceschopnosti, tj. pečovat o trvale udržitelný rozvoj, snižovat regionální a sociální rozdíly, zvyšovat rovnost žen a mužů a zvyšovat zaměstnanost. Tyto cíle jsou podporovány na jedné straně přípravou a tvorbou společné legislativy a na druhé straně realizací programů, které dostávají finanční podporu z EU. Kromě opatření, která se vztahují ke strukturální politice, financuje EU programy Společenství a programy technické pomoci. Města a obce je mohou využívat při realizaci cílů regionálního rozvoje. Vedle regionálních opatření financovaných přímo ze strukturálních fondů podporují opatření na úrovni Společenství několik sektorů, které jsou pro obce důležité, např. energetika, vzdělávání, kultura, doprava, mládež, MSP, sociální a zdravotní péče a životní prostředí. Některé z nich jsou podporovány jak strukturálními fondy, tak programy Společenství, například energetika, vzdělávání (zejména školení zaměstnanců), kultura, MSP, informační společnost, zaměstnanost a životní prostředí. Do programů Společenství, které jsou pro obce důležité, mezi jinými patří: • alternativní zdroje a úspory energie, • Socrates a Leonardo da Vinci v oblasti vzdělání a školení, • veřejné a zaměstnanecké zdravotní programy, jako např. zlepšování zdravotního stavu, prevence zranění a prevence nemocí souvisejících se znečištěným prostředí, • rámcový program Culture 2000, • program pro mládež, 75



7.


C


• život a životní prostředí 2000, • programy pro vytváření rovnosti. Podpora, kterou samosprávy přijímají, by se měla řídit některými společnými zásadami: • Měla by být orientovaná na integrované, srozumitelné regionální cíle a úkoly, • Měla by prosazovat udržitelný inovačně orientovaný rozvoj. Podpora poskytuje příležitost různým typům rozvojových projektů. Důležitou zásadou však je, že Unie nesmí být chápaná jako jediný poskytovatel podpory. Místní a regionální samosprávy musí rovněž brát úvahu na obecné cíle evropské integrace a rovněž chápat povinnosti, které členství v EU přináší při uplatňování legislativy Společenství. V souladu s těmito cíly by projekty realizované obcemi měly být zaměřeny buď na školení ke zlepšení zaměstnanosti nebo na vylepšení podnikatelského prostředí. Regionální a strukturální politika Unie neposkytuje řešení pro všechny problémy, které přináší neustále se měnící prostředí, ve kterém musejí obce fungovat. Financování ze strukturálních fondů je nutné brát jako jednu z možností, jak budovat lepší budoucnost na základě strategie a metodiky, které si určí samy regiony. Pro informaci o dalších možnostech financování rozvoje měst a obcí uvádíme v příloze č. 8 Program na podporu rozvoje municipální infrastruktury.

7.4.2 Obec jako poskytovatel veřejné podpory (konečný příjemce)

V souvislosti se zvýhodňováním určitých aktivit či podnikatelských subjektů si města a obce musí uvědomit, že drtivou většinu opatření ze strany orgánů veřejné správy směřujících na podporu podnikatelských subjektů bude považovat Evropská komise za veřejnou podporu. Města a obce by si proto měly osvojit povinnosti vyplývající z práva ES, z čehož nejpodstatnější je, že veřejnou podporu je třeba před jejím poskytnutím oznámit Evropské komisi a vyčkat jejího rozhodnutí.

76

7.

C

Obec, jako poskytovatel veřejné podpory, se kromě povinností plynoucích z příslušných zákonů, chce-li dosáhnout stanovených cílů regionálního rozvoje, musí řídit i následujícími pravidly: • poskytovaná veřejná podpora musí být cílená, • poskytovaná veřejná podpora musí vycházet ze systematického víceletého programového plánování, • poskytovaní veřejná podpora musí být v souladu se základními principy politiky veřejné podpory, kterými jsou: - Partnerství mezi příslušnými národními, regionálními a místními orgány a z části též se sociálními partnery a nevládními organizacemi, - Kofinancování, což znamená, že pouze část nákladů na programy veřejné podpory jsou spolufinancované EU, další část nákladů musí být zajištěna z národního, resp. veřejného a/nebo soukromého financování, - Subsidiarita, což pro obce znamená, že musí v první řadě spolupracovat s regionálními a národními orgány země a musí programy společně vyvíjet a realizovat. Při poskytování veřejné podpory mohou obcím napomáhat i asociace obcí a to prosazováním nových myšlenek a sítí, které mají pro místní a regionální územní orgány strategickou hodnotu. Systém poskytování veřejné podpory vycházející z programového plánování může být realizován například formou vytváření programového fondu. Programový fond může sloužit jako účinný nástroj poskytování podpory MSP. Účelem programových fondů je, jednak snaha zavést pro podporu postupy používané v Evropské unii, ale také sjednotit poskytování podpory na regionální úrovni. Prostřednictvím programových fondů může být financována celá řada aktivit v oblasti rozvoje infrastruktury, cestovního ruchu nebo ekonomického rozvoje. Tato forma podpory může vést k podpoře rozvoje technické infrastruktury, která má vliv na tvorbu pracovních míst v obcích.

77



7.


C


Programový fond může nastavit efektivní a systematické financování rozvoje regionu (města či obce), kdy jednotlivé projekty mohou být podporovány v souladu s rozvojovými prioritami.

Shrnutí kapitoly

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jakožto centrální koordinační, poradenský, konzultační a monitorovací orgán v oblasti veřejné podpory, zastává z hlediska měst a obcí významnou roli v procesu udělování veřejné podpory. Podle článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES je jakákoliv forma veřejné podpory zakázána, pokud má za následek deformaci, nebo pokud hrozí v jejím důsledku deformace konkurenčního prostředí z důvodu zhoršení podmínek obchodování mezi členskými státy. Vzhledem k tomu, že o zařazení veřejné podpory do kategorie podpor, které zhoršují podmínky obchodování mezi členskými státy, rozhoduje Komise, je důležité se před podáním žádosti o schválení veřejné podpory předem informovat o rozhodnutích, která byla přijata u podpor stejného charakteru, jež má připravovaná podpora. Tyto informace jsou dostupné v Registru veřejné podpory, odkud mohou města a obce čerpat cenné informace. Rovněž ÚOHS může sloužit městům a obcím jako poradní orgán, jež monitoruje registr a je s Komisí v pravidelném kontaktu.

78

EVROPSKOU KOMISÍ

8.

C


V této kapitole se budeme věnovat předpisům, jimž podléhají postupy při uplatňování článku 88 Smlouvy51. Cílem těchto předpisů je vnést větší transparentnost a právní účinnost do udělování veřejné podpory. Uvedeme k jakým rozhodnutím může dospět Komise v případě nezákonné veřejné podpory a v případě zneužití podpory.

Předpisy o udělování veřejné podpory, které jsou založeny na nařízení Rady (ES) č. 659/1999, definují koncept veřejné podpory a zainteresovaných stran a určují postupy a procesy při udělování a zamítání veřejné podpory členským státům. Částečně jsme tuto problematiku nastínili již v kapitole 6.4, kdy jsme krátce pohovořili o změnách, které Českou republiku postihly po vstupu do EU. Evropská komise stanovuje v nařízení Rady č.659/1999 následující postupy v procesu schvalování veřejné podpory: Postup vztahující se k oznámené činnosti

Členský stát má odpovědnost oznámit Komisi své plány udělit novou podporu. Oznámení musí obsahovat veškeré informace, které Komise potřebuje k učinění svého rozhodnutí, zda tuto veřejnou podporu schválí či nikoliv. Členský stát nesmí podporu udělit před tím, než se Komise rozhodne a sdělí členskému státu své rozhodnutí. Komise může rozhodnout, že: • opatření neustanovuje podporu52 • je podpora slučitelná se společným trhem; „rozhodnutí o nevznesení námitek“ • panují jisté pochybnosti a je potřeba zahájit další šetření; „rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího procesu“

51 52

Článek 88 Smlouvy o ES vymezuje roli Komise v celém procesu udělování veřejné podpory. Ve smyslu, že se nejedná o veřejnou podporu, která by nebyla slučitelná se společným trhem a tudíž by byla nepřípustná.

79


SCHVALOVÁNÍ VEŘEJNÉ PODPORY

8.


C


Komise má k učinění tohoto svého prvotního rozhodnutí dva (2) měsíce. Rozhodovací období lze prodloužit pouze se svolením obou stran – Komise i členského státu, kterého se případ týká. Komise může rovněž požádat o doplňující informace. V rámci formálního vyšetřovacího procesu jsou zainteresované členské státy stejně jako ostatní zainteresované strany vyzvány k předložení svých připomínek a komentářů. Veškeré takto obdržené připomínky a komentáře jsou poskytnuty členskému státu, jehož případ se probírá. Pokud si to zainteresovaná strana vyžádá, na základě obavy z potenciálního poškození, není její totožnost zainteresovanému členskému státu sdělena. Zainteresovaný členský stát může odpovědět na vznesené připomínky a komentáře. Komise uzavře formální vyšetřovací proces na základě doplňujících informací a učiní rozhodnutí. Existují čtyři (4) typy rozhodnutí: 1) oznámené opatření neustanovuje podporu 2) podpora je slučitelná se společným trhem; „pozitivní rozhodnutí“ 3) pozitivní rozhodnutí s připojením určitých podmínek; „podmínečné rozhodnutí“ 4) podpora je neslučitelná se společným trhem; „negativní rozhodnutí“ Komise by se v rámci svých možností měla pokusit přijmout rozhodnutí do 18 měsíců od zahájení vyšetřovacího procesu. Toto období může být prodlouženo na základě vzájemné dohody mezi Komisí a zainteresovaným členským státem. Postup vztahující se k nezákonné veřejné podpoře53

Tam, kde Komise získala informace (z jakéhokoliv zdroje) týkající se nezákonné veřejné podpory, musí tyto informace neodkladně prověřit. Pokud to bude nutné, může si vyžádat informace přímo od zainteresovaného členského státu. Komise může rozhodnout dvěma způsoby: 1) Požádat členský stát, aby pozastavil jakoukoliv nezákonnou veřejnou podporu do doby, než bude učiněno rozhodnutí o její slučitelnosti se společným trhem; „nařízení o pozastavení“54 2) Požádat členský stát o dočasné odebrání jakékoliv udělené nezákonné podpory do doby, než bude učiněno rozhodnutí; „nařízení o odebrání“ 53 54

Nezákonná veřejná podpora je taková podpora, která je realizována v rozporu s Článkem 88 (3) Smlouvy o založení Evropského společenství, což znamená, že ji členský stát poskytl předtím, než Komise přijala příslušné rozhodnutí. Obě nařízení jsou nařízeními ve smyslu soudního příkazu.

80

EVROPSKOU KOMISÍ

8.

C

Jestliže se členský stát nebude řídit rozhodnutím Komise a nevyhoví požadavkům pozastavení nebo odebrání veřejné podpory, má Komise právo předat celý případ Evropskému soudnímu dvoru a požádat jej o prohlášení, že došlo k nedodržení požadavků a tudíž porušením Smlouvy. Na základě vyšetřování slučitelnosti nebo neslučitelnosti se společným trhem se může Komise rozhodnout, že: • opatření neustanovuje podporu • je podpora slučitelná se společným trhem; „rozhodnutí o nevznesení námitek“ • panují jisté pochybnosti a je potřeba zahájit další šetření; „rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího postupu“ Tam, kde Komise učiní v případě nezákonné podpory negativní rozhodnutí, rozhodne také o tom, aby zainteresovaný členský stát vrátil podporu, kterou poskytl příjemci („nařízení o odebrání“). Podpora, o jejímž vrácení bylo rozhodnuto, musí zahrnovat Komisí pevně stanovené úroky. Úroky jsou spláceny od data, kterým byla příjemci podpora poskytnuta k užívání, do data, kdy je podpora zcela navrácena. Pravomoci Komise vztahující se k navrácení podpory by neměly překročit období deseti (10) let. Postup vztahující se ke zneužití podpory55

V případě zneužití veřejné podpory může Komise zahájit formální vyšetřování a řídit se pravidly uvedenými v předchozích dvou bodech. Postup vztahující se k existujícím schématům podpory

Členské státy mají povinnost informovat Komisi o existujících schématech veřejné podpory, aby Komise mohla provést jejich revizi. Komise může dojít k rozhodnutí, že dané schéma podpory již není slučitelné se společným trhem. V takovém případě má zainteresovaný členský stát možnost vznést do jednoho měsíce své připomínky.

55

O zneužití podpory mluvíme v případě, kdy podpora je použita na jiný účel, než na který byla určena.

81



8.


C


Tam, kde Komise dojde k závěru, že existující podpora nebo schéma podpory nejsou slučitelné se společným trhem, může doporučit: 1) zásadní dodatek ke schématu podpory 2) zavedení procedurálních požadavků 3) zrušení schématu podpory Práva zainteresovaných stran ve vztahu k veřejné podpoře

Jakákoliv ze zainteresovaných stran může vznést připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího procesu. Všechny zainteresované strany, které předložily své připomínky, a všichni příjemci individuální podpory (tedy i města a obce, pokud jsou těmito příjemci) musí obdržet kopii o rozhodnutí Komise. Jakákoliv ze zainteresovaných stran pak může informovat Komisi o jakékoliv domnělé nezákonné podpoře případně o domnělém zneužití podpory. Samozřejmě se to týká i měst a obcí, které mohou vznést své připomínky přímo na Komisi. Připomínka, která se zasílá na Komisi musí obsahovat předepsané náležitosti. Podrobnější informace lze najít na stránkách Komise (http://europa.eu.int/ comm/contact/dg_en.htm). Tam, kde Komise rozhodne ve věci uvedené ve vznesené připomínce či sdělené informaci, musí poslat kopii svého rozhodnutí zainteresované straně. Monitorování udělené veřejné podpory ze strany Komise

Členský stát má povinnost zaslat Komisi pravidelnou výroční zprávu o všech existujících schématech podpory. Jestliže tak neučiní, může Komise navrhnout: 1) zásadní dodatek ke schématu podpory 2) zavedení procedurálních požadavků 3) zrušení schématu podpory Komise má právo podniknout přímo na místě monitorovací návštěvu. Odborníci z řad Komise mají právo: 1) vstoupit do všech budov a na všechny pozemky zainteresovaného subjektu 2) vyžádat si přímo na místě ústní vysvětlení

82

EVROPSKOU KOMISÍ

8.

C

3) projít všechny účetní knihy stejně jako další obchodní záznamy a vzít si nebo požádat o kopie Komise musí včas a písemně informovat zainteresovaný členský stát o své monitorovací návštěvě a uvést totožnost všech autorizovaných úředníků a odborníků. Zveřejnění a utajení informací v procesu schvalování veřejné podpory

Komise, členské státy, úředníci Komise i státní správy, stejně jako nezávislí odborníci určení Komisí nesmí zveřejnit informace, které získali během procesu schvalování veřejné podpory vztahujícímu se k tomuto nařízení a které spadají do oblasti profesního utajení. Komise musí v Úředním věstníku EU zveřejnit shrnutí svých rozhodnutí.

Shrnutí kapitoly

Povinností členského státu je oznámit Komisi své plány udělit novou podporu. Veřejnou podporu ale může udělit i obec. V legislativní úpravě EU o veřejné podpoře se uvádí „členský stát“ jako partner pro vyjednávání s Komisí, nikoliv poskytovatel podpory. Města a obce, mají-li v plánu udělit veřejnou podporu, musí oznámit tento záměr Komisi prostřednictvím „státu“, tedy ČR, která pověřila pro tyto úkony ÚOHS. V jiných případech, např. při nezákonné veřejné podpoře či v případech zneužití podpory, vystupují města a obce v pozici „zainteresovaných stran“ a tudíž mohou Komisi kontaktovat přímo. V kapitole 6.4 jsme již uvedli, že rozhodovací proces o udělení, zamítnutí či odebrání veřejné podpory, jež probíhá na Komisi, může trvat i několik měsíců. Města a obce by měly s touto dobou počítat a své kroky v oblasti veřejné podpory plánovat v dostatečném předstihu.

83



9.


C



Podpora poskytnutá veřejným sektorem může mít různé formy. Pokud je navrhovaná podpora určena pouze vybraným subjektům, musí být slučitelná s evropskými pravidly vztahujícími se na poskytování veřejné podpory. V této kapitole uvádíme charakteristiku jednotlivých typů veřejné podpory. Některé z níže uvedených forem veřejné podpory se netýkají přímo měst a obcí, ale jsou zde zařazeny, aby města a obce měla představu o podporách poskytovaných jiným subjektům, protože příjemce může využít více zdrojů veřejné podpory, limitující pro něj je přípustná míra veřejné podpory stanovena pro jednotlivé regiony soudržnosti.

9.1

Rozpočtová opatření jako veřejná podpora

9.1.1 Státní záruky

V případě poskytování záruk, které mohou spadat do působnosti zákona o veřejné podpoře se jedná o záruky poskytované veřejnými orgány včetně státních institucí, obcí, VÚSC, podniků s rozhodujícím vlivem státu (státní podniky, společnosti, v nichž má stát rozhodující podíl). Příjemce pomoci je v obvyklém případě vypůjčovatel (dlužník). Státní garance umožní vypůjčovateli dosáhnout nižší úrokové míry anebo mu poskytnou větší míru jistoty než by tomu bylo bez poskytnutí záruky. Příkladem může být poskytnutí garance ze strany obce podnikatelskému subjektu, který žádá o bankovní úvěr na projekt, který chce realizovat na území obce. Ze státní garance vzniká prospěch tak, že riziko spojené s garancí je neseno státem (poskytovatelem garance). Toto riziko by mělo být normálně kompenzováno zaplacením odpovídajícího úroku. Tam kde se stát (poskytovatel) zřekne tohoto příplatku nebo poplatek je nižší než je tržní sazba, jedná se o veřejnou podporu, a to i tehdy, jestliže se na základě této záruky neuskutečnila žádná platba ze strany státu (poskytovatele). 84

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

Za určitých podmínek může být příjemcem podpory také ten kdo půjčuje (věřitel). Jestliže je například státní garance poskytnuta ex post ve vztahu k půjčce nebo jinému finančnímu závazku, již přijatému bez toho, že by byly přizpůsobeny jeho podmínky, nebo jestliže garantovaná půjčka je využita aby splatila jinou, nezaručenou, stejné úvěrové instituci, v tom případě může jít o veřejnou podporu tomu, kdo půjčuje.

9.1.2 Daňové úlevy

Za veřejnou podporu je považováno jakékoliv opatření veřejných orgánů, které např. snižuje daňový základ, vede k odpuštění daně, ale i odkladu platby daně. Daňová opatření, která se týkají všech podniků jsou všeobecnými opatřeními a proto se neposuzují podle pravidel poskytování veřejné podpory. Nicméně je-li dána pravomoc veřejných orgánů rozhodovat podle svého uvážení, zda určitý podnik získá daňovou úlevu, může se v konkrétním případě jednat o veřejnou podporu.

9.2 Sektorová podpora

Sektorová podpora se týká specifických průmyslových odvětví, které mají strukturální problémy. Patří sem hutnictví oceli, výroba syntetických vláken, automobilový průmysl a loďařství. Tato odvětví jsou předmětem mnohem přísnějších pravidel pro udělování veřejné podpory. Komise velice pečlivě zkoumá všechna navrhovaná schémata podpory těmto odvětvím. Pravidla poskytování veřejné podpory těmto specifickým průmyslovým odvětvím definují různé formy veřejné podpory, které jsou slučitelné s odpovídajícími pravidly ES, a specifikují požadavky a podmínky, které jsou s jednotlivými typy podpor spojeny. Hutnictví oceli

Momentálně prochází v EU výraznou restrukturalizací, neboť trpí přetlakem své kapacity jak v Evropě, tak celosvětově. V této souvislosti se Komise domnívá, že poskytnutí regionální pomoci tomuto odvětví není slučitelné se společným trhem. Zákaz této podpory vstoupil v platnost 24. 7. 2002.

85


POSUZOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ

9.


C


Syntetická vlákna

Obecně lze říci, že investiční podpora může být schválena pouze tehdy, jestliže je doprovázena významným omezením výrobní kapacity jejího příjemce (jako část restrukturalizačního plánu). Automobilový průmysl

Veřejná podpora pro záchranu nebo restrukturalizaci je možná pouze tehdy, jestliže je spojena s uspokojivým plánem restrukturalizace, jehož součástí může být omezení kapacity výroby. Pomoc musí být v zájmu EU a České republiky Veřejná podpora, jejímž cílem je pouze zvyšování výrobní kapacity, je zakázána. Jakákoliv provozní podpora je rovněž zakázána.

9.3

Horizontální podpora

Horizontální veřejná podpora představuje takovou podporu, která je určena na řešení problémů různého charakteru, které se mohou objevit v kterémkoliv odvětví hospodářství.

9.3.1 Veřejná podpora pro malé a střední podniky

Podpora malých a středních podniků je v EU založena na nařízení Komise (ES) 70/2001 o vymezení výjimek z oznamovací povinnosti veřejné podpory malých a středních podniků, která je slučitelná s pravidly hospodářské soutěže. Výjimky se nevztahují na následující oblasti, u kterých vždy platí oznamovací povinnost: (a) činnosti spojené s výrobou, vývojem nebo marketingem výrobků, jež jsou uvedeny v Dodatku I Smlouvy56 (b) podporu činnosti spojené s vývozem, jmenovitě na podporu přímo související s vyváženým množstvím, na založení a činnosti distribučních sítí nebo jiných nákladů spojených s vývozní činností

56

Celé znění Dodatku I Smlouvy je uvedeno v Dodatku 3, bod 3.1 této analýzy.

86

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

(c) podporu kvót užívání domácího proti dovezenému zboží Dále platí, že výjimka z podpory může být učiněna pouze tehdy, když o ni požádá členský stát, nebo pouze tehdy, když členský stát přijal právní opatření uzákoňující právní nárok na podporu. Vyňatá podpora se nesmí kombinovat s žádnou další formou veřejné podpory nebo finanční pomoci ze strany Společenství, jestliže by tak došlo k překročení intenzity podpory uvedené v tomto nařízení. O jakémkoliv schématu podpory, které bylo vyňato z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení musí členský stát informovat Komisi do dvaceti (20) pracovních dnů. Informace bude následně uvedena v Úředním věstníku. O všech schématech podpory, která byla vyňata z oznamovací povinnosti jsou Členské státy povinny uchovat podrobné záznamy po dobu deseti (10) let. Současná pravidla o veřejné podpoře poskytované malým a středním podnikům se týkají všech průmyslových odvětví, s výjimkou hutnictví oceli, uhelného průmyslu, loďařství, syntetických vláken, automobilového průmyslu, rybářství a dopravy. Pro tyto oblasti platí specifická pravidla Společenství o veřejné podpoře podle Smlouvy o ES. Jakákoliv pomoc poskytnutá MSP z těchto průmyslových odvětví se řídí odpovídajícími pravidly vztahujícími se k danému průmyslovému odvětví. Vymezení pojmů pro potřeby nařízení Komise (ES) 70/2001: • „podporou“ je myšleno jakékoliv opatření splňující všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy • malým nebo středním podnikem je myšlen podnik, který: - má méně než 250 zaměstnanců - má – roční obrat nepřesahující 40 milionů EUR, nebo roční rozvahu nepřesahující 27 milionů EUR - splňuje kritérium nezávislosti definované níže

87



9.


C


Tam, kde je nutné rozlišit mezi „malým“ a „středním“ podnikem, „malý podnik“ je definován následujícím způsobem: • má méně než 50 zaměstnanců • má buď roční obrat nepřesahující 7 milionů EUR nebo roční rozvahu celkově nepřesahující 5 milionů EUR • splňuje kritérium nezávislosti definované níže Podnik je považován za nezávislý, jestliže není 25 % nebo více jeho kapitálu nebo hlasovacího práva vlastněno podnikem, který není zahrnut v definici malých a středních podniků. Základní princip kompatibility

Komise může považovat podporu za kompatibilní se společným trhem ve smyslu znění čl. 87 odst. 3 písm. c Smlouvy, pokud je zamýšlena „podpora rozvoje určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, kde taková podpora nemá negativní vliv na obchodní podmínky v rozsahu, jež by narušoval společné zájmy“. Aby mohla být ustavena výjimka z tohoto nařízení, musí být opatření v podobě (investiční) pobídky. Podpora investic

Podpora investic je vyňata z oznamovací povinnosti57 pokud jsou splněny následující podmínky: Hrubá intenzita podpory nepřekračuje (a) 15 % v případě malých podniků (b) 7,5 % v případě středních podniků Pokud plánované investice spadají pod regionální podporu, nesmí intenzita podpory překročit horní hranici regionální investiční podpory, na základě mapy regionální podpory pro každý členský stát58.

57 58

Podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy Touto problematikou se budeme zabývat samostatně v kapitole věnované regionální podpoře.

88

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

Pokud je podpora vypočítána na základě investičních nákladů, uznatelné náklady hmotné investice musí být náklady vztahující se k investicím do pozemků, budov, strojů a vybavení. V případech, kdy je podpora vypočítána na základě vytvořených pracovních míst, musí být hodnota podpory vyjádřena jako procento nákladů spojených se mzdami za období dvou (2) let. Poradenské služby, vzdělávání a šíření znalostí

Podpora do výše 50 % hrubých nákladů je obecně povolena pro poradenské služby externích poradců, kteří radí nově vzniklým MSP nebo pořádají školení pro jejich zaměstnance v oblasti managementu, finančnictví, nových technologií, kontroly znečištění, ochrany nehmotného vlastnictví, nebo hodnocení rizikovosti podnikání. Může se to například týkat vypracování studií proveditelnosti, které musí být v mnoha případech přiloženy k projektům. Zdokonalování podnikatelského a investičního prostředí v České republice

V ČR je registrováno více jak 740 tisíc malých a středních podnikatelských subjektů s počtem zaměstnanců do 249 osob. 80 až 100 tisíc MSP vykazuje roční obrat od 10 do 300 milionů Kč. Dle informací Ministerstva průmyslu a obchodu se právě MSP podílí na tvorbě HDP více jak 40,4 %. Na celkové zaměstnanosti jejich podíl dosahuje 60 %. Celkově se na investicích v ČR podílí 37,8 %. V únoru 2003 schválila vláda dokument Návrhy zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí, který identifikoval závažné překážky rozvoje podnikatelských a investičních aktivit a navrhl způsoby jejich odstranění. Zvýšená pozornost je věnována segmentu malého a středního podnikání. MSP podněcují konkurenční dynamiku ekonomiky a přímo či nepřímo působí na velké podniky, zejména v oblasti zvyšování efektivnosti a inovací. Proto vláda zpracovává Koncepci podpory malého a středního podnikání od r. 2005.

89



9.


C


Střednědobými cíli koncepce je: • zvýšení podílu MSP na růstu ekonomiky, na její exportní výkonnosti, na snižování nezaměstnanosti a na hospodářském oživení strukturálně postižených a ekonomicky slabých regionů, • zvýšení konkurenceschopnosti MSP a vytvoření předpokladu jejich úspěšného začlenění do trhu Evropské unie a dlouhodobého úspěšného setrvání na trhu, • usnadnění vstupu občanů do podnikání, • přizpůsobení dosavadního systému institucí a nástrojů podpory podnikání možnostem využívání zdrojů Evropské unie, jež napomáhají překonávat dopady ze strukturálních změn, slabší ekonomické výkonnosti některých regionů a posilujících celkovou soudržnost zemí Evropské unie jako celku, • rozvoj lidských zdrojů cestou podpory vytváření infrastruktury budované na základě potřeb podnikatelské veřejnosti, krajů a regionů, zejména v oblasti technického vzdělávání a informačních a komunikačních technologií umožňující odborný růst pracovníků a jejich celoživotní vzdělávání podporující vykonávání činnosti na kvalitativně vyšší a aktuálním poznatkům odpovídající úrovni. Avšak již nyní je podpora MSP a zvyšování jejich podílu na celkové produkci a zaměstnanosti aktuální. Podpora malému a střednímu podnikání je v současnosti poskytována prostřednictvím 11 programů, viz níže. Státní podpora se dále zaměřuje na zavádění nových technologií včetně rekvalifikace zaměstnanců a zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím. Rovněž ze strany EU je poskytována podpora zaměřena na rozvoj MSP. V příloze č. 9 uvádíme nástroje podpory MSP poskytovaných ze strany EU. V únoru 2004 byla zřízena Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí, vedená ministrem průmyslu a obchodu, v níž působí zástupci jak veřejného, tak soukromého sektoru. Rada se zaměří na daňovou problematiku, legislativní předpisy upravující podmínky pro podnikání, zlepšení předpokladů infrastruktury podnikatelského prostředí, podporu podnikání a obchodu/vývozu, trh práce a školství. Programy podpory malého a středního podnikání v ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož kompetenci je problematika malých a středních podniků, se snaží vytvářet příznivé podmínky pro podporu rozvoje tohoto 90

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

sektoru. Jde především o programy podpory malého a středního podnikání schválené vládou ČR dne 11. 12. 2000 usnesením č. 1257 na období 2001 - 2004 a nově upravené pro podmínky letošního roku. K dalším významným podporám patří zejména programy: • podpory průmyslového výzkumu a vývoje, • program podpory účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, • program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Ministr průmyslu a obchodu na základě zmocnění obsaženého v uvedeném usnesení vlády schválil změny podmínek programů s platností od 1. 1. 2004. Rozšíření v nabídce podpor pro podnikatele po vstupu ČR do EU představuje Operační program průmysl a podnikání a další operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů. Program podpory malého a středního podnikání

V rámci tohoto programu je podpora MSP poskytována formou: • zvýhodněných záruk za úvěr, leasing, kapitálový vstup a za návrh do obchodní veřejné soutěže (program ZÁRUKA), • zvýhodněných středně či dlouhodobých úvěrů (programy KREDIT a START), • příspěvků na úhradu úroků (programy VESNICE a REGENERACE). Ostatní příspěvky mohou být poskytovány na: • zvýšení zaměstnanosti (program SPECIAL), • získání certifikátu podle norem řady ISO 9000 nebo 14000, EMAS či značky shody s normou ČSN TEST (program TRH), • ostatní příspěvky na náklady spojené s kapitálovým vstupem (program ZÁRUKA), • vytvářením kooperačních sdružení (program KOOPERACE). Prostředky pro tyto podpory jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Podpory jsou poskytovány na smluvním základě při splnění základních podmínek stanovených v programech podpory podnikání. 91



9.


C


Podpora je poskytována na podnikatelské projekty mající charakter průmyslové, stavební nebo řemeslné výroby, služeb včetně zdravotnických a lékárenských, obchodu, vnitrozemské vodní dopravy a osobní hromadné dopravy regionálního významu (s výjimkou taxislužby) vymezený seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Realizaci programů zajišťují: • Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB), • Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, • Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, • Design centrum České republiky (DC ČR). Podmínkou udělení podpory je realizace projektu na území ČR.

V příloze č. 10 jsou uvedeny vybrané programy, které mají zjevnou souvislost s rozvojem měst a obcí. V této souvislosti se jedná o tři (3) programy VESNICE, REGENERACE, PORADENSTVÍ. Jako příklad podpory de minimis uvádíme v příloze č. 11 programy START a KREDIT. Alternativní financování MSP59

Mezi zdroje, které MSP využívají nejvíce, patří vedle jiných produktů nabízených komerčními bankami bankovní úvěry a mikro půjčky. Celou škálu garancí, úvěrů se sníženou úrokovou sazbou a jiných podpor poskytuje také Českomoravská záruční a rozvojová banka. Na trhu dále existují tzv. alternativní zdroje financování, jakými jsou fondy rozvojového (venture nebo rizikového) kapitálu a Business Angels. Tyto zdroje financování jsou nazývány alternativními, jelikož pro MSP vytvářejí alternativu k bankovním úvěrům. V některých případech mohou být dokonce jediným možným zdrojem, a to pro ty MSP, které mají problémy se získáním úvěru od komerčních bank. Tyto zdroje financování se nabízí rovněž právnickým osobám, které jsou vlastněny samosprávami. Podrobnější informace o alternativních zdrojích financování uvádíme v příloze č. 12. 59

Tuto kapitolu uvádíme proto, aby města a obce měly možnost být jakýmisi poradními orgány pro MSP, které je požádají o podporu svého podnikání.

92

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

9.3.2 Veřejná podpora pro velké investiční projekty

Pravidla přijatá v této oblasti mají za cíl zavést jednoduché a transparentní nástroje pro řízení regionální podpory velkých investičních projektu. Regionální podpora pro velké investiční projekty

Regionální podpora velkých investičních projektů se řídí zvláštními podmínkami. Děje se tak z následujících důvodů: • jestliže by byla možná podpora bez jakýchkoliv omezení, bylo by následkem neoprávněné narušení hospodářské soutěže (zejména v oslabených sektorech), nebo by došlo ke zvýšení produkce, která by nekorespondovala se zvýšením poptávky po daných produktech • podpora velkých investičních projektů je možná pouze u firem postižených specifickými problémy daného regionu • v některých případech jsou podpory velkých investičních projektů vyšší, než by bylo nutné Do 31. prosince 2009 platí pro poskytnutí podpory přísnější podmínky než ty, co jsme právě uvedli. Snahou je omezit podporu tak, aby nedošlo ke vzniku nežádoucího narušení hospodářské soutěže, a zároveň všechny podpory systematicky monitorovat. Tyto podmínky se vztahují na: • regionální podporu počátečních investic a vytváření pracovních míst v souvislosti s danými investicemi60, • případy individuální podpory průmyslu hutnictví oceli a oblasti syntetických vláken, jež překračuje práh podpory malým a středním podnikům. Naopak, nevztahují se na: • vypracované programy podpory, které usnadňují implementaci velkých projektů evropského zájmu, ozdravují vážné narušení ekonomiky členského státu nebo podporují kulturu a ochranu kulturního dědictví • státní podporu na záchranu a restrukturalizaci firem s velkými problémy

60

na základě čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o založení ES

93



9.


C


• existující horizontální systémy podpory, jako například systém státní podpory výzkumu a vývoje • podmínky podpory zemědělství, rybolovu, dopravy a důlního průmyslu Výše podpory pro velké investiční projekty

Práh podpory velkých investičních projektů je uveden v následující tabulce. Uznatelné náklady

Posunutá horní hranice podpory

Do 50 mil EUR

100 % regionálního stropu

Od 50 mil do 100 mil EUR (=B)


Nad 100 mil EUR (=C)


Celková výše podpory (Cvp) se stanovuje dle následujícího vzorce: Cvp = počáteční regionální horní hranice*(50 + 0,5B + 0,34C)

V případě spolufinancování projektu ze strukturálních fondů může být maximální intenzita podpory zvýšena o 15 % za předpokladu, že úroveň spolufinancování bude nejméně 25 % veřejných nákladů na projekt realizovaný na území definovaném čl. 87 odst. 3 písm. a)61 Smlouvy a 10 % na projekt realizovaný na území definovaném čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy62.

9.3.3 Veřejná podpora pro záchranu podniků v nesnázích a po restrukturalizaci

Veřejná podpora pro záchranu podniků je svou povahou dočasným opatřením. Může být odůvodněna sociálními nebo regionálními důvody. Jiným důvodem může být snaha o udržení konkurenční tržní struktury, pokud by ukončení činnosti uvedeného podniku vedlo k vytvoření dominantního nebo monopolního postavení konkurenčního podniku na trhu. Na tuto veřejnou podporu by měl navázat plán restrukturalizace firmy.

61 62

Oblasti s neobvykle nízkou životní úrovní nebo s velmi nízkou zaměstnaností. Oblasti, kde podpora nemá negativní vliv na obchodní podmínky v rozsahu, jež by narušoval společné zájmy.

94

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

9.3.4 Veřejná podpora pro rozvoj zaměstnanosti

Veřejná podpora zaměstnanosti je vymezena v evropské legislativě nařízením Komise č. 2204/200263 o aplikaci článku 87 a 88 Smlouvy o veřejné podpoře. Toto nařízení je navrženo tak, aby mohla být z oznamovací povinnosti vyjmuta podpora tvorby pracovních míst, podpora přijímání znevýhodněných a tělesně postižených pracovníků do pracovního poměru a pokrytí dodatečných nákladů spojených se zaměstnáním postižených pracovníků. Omezení: Tímto nařízením nejsou ovlivněna obecná opatření, která mohou zahrnovat: • obecné zdanění práce a sociálních nákladů, • posílení investic odborné přípravy, • opatření zaměřená na poradenskou činnost, obecnou podporu a školení pro nezaměstnané • opatření pro zlepšení pracovního práva. Podpora, která je předmětem oznamovací povinnosti Evropské komisi, není rovněž zahrnuta v tomto nařízení. Jedná se o: 1) schémata podpory, která jsou zaměřena na určité sektory (například Schéma podpory v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů), 2) grantovou podporu jednotlivých podniků nebo navýšení hrubé částky podpory na 15 milionů eur za období tří (3) let, 3) schémata podpory, která jsou zaměřena na kategorie pracovníků bez znevýhodnění nebo postižení, 4) podporu k uchování pracovních míst, zvláště finanční podpora poskytnutá podnikům k udržení pracovníků, kteří by za jiných okolností byli propuštěni (s výjimkou případů způsobených přírodními katastrofami, nebo jinými výjimečnými situacemi). 5) podporu přeměny krátkodobých pracovních úvazků nebo pracovních úvazků na dobu určitou na pracovní úvazky na dobu neurčitou.

63

Nařízení Komise č.2204/2002 je založeno na horizontálním nařízení 994/98, které umožňuje Komisi vyjmout určité kategorie veřejné podpory z oznamovací povinnosti podle článku 88 odst. 3 Smlouvy.

95



9.


C


6) schémata podpory sdílené práce, která nezvyšují zaměstnanost ani nepřispívají k přijímání znevýhodněných pracovníků do pracovního poměru. 7) ostatní opatření podpory, která jsou spojena se zaměstnaností a pracovním trhem jako je např. opatření předčasného odchodu do důchodu. 8) individuální případy podpory zaměstnanosti udělené nezávisle na jakémkoliv schématu64. Tvorba zaměstnanosti (pracovních míst)

S ohledem na podporu tvorby zaměstnanosti a zamýšlenou tvorbu pracovních míst, uvádí nařízení následující horní hranice podpory: • V oblastech a sektorech, které nespadají pod regionální podporu65, nesmí horní hranice intenzity podpory překročit 15 % v případě malých podniků a 7,5 % v případě středních podniků. • V oblastech a sektorech, které spadají pod regionální podporu, horní hranice podpory odpovídají horním hranicím uvedeným v mapách regionální podpory. Podpora může být udělena maximálně na období dvou (2) let za předpokladu, že zaměstnanost: • představuje čistý nárůst počtu zaměstnanců • bude udržena minimálně po dobu tří (3) let, nebo dobu dvou (2) let v případě MSP • přinese prospěch pracovníkům, kteří nikdy nepracovali nebo jsou nezaměstnaní Pokud chce příjemce získat tento typ podpory, musí o ni požádat členský stát Zaměstnávání znevýhodněných a postižených pracovníků

Nařízení Komise č. 2204/2002 definuje znevýhodněné a postižené pracovníky následovně: Znevýhodnění pracovníci • příslušníci etnické menšiny, • migranti, 64 65

Podpora v loďařském, uhelném a dopravním sektoru podléhá zvláštním pravidlům a není zahrnuta v tomoto nařízení. Podpora činnosti spojené s vývozem není zahrnuta v tomto nařízení. Viz kapitola 9.4

96

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

• nezaměstnaní. Postižení pracovníci • s postižením fyzického charakteru, • s postižením mentálního charakteru, • s postižením psychického charakteru. V případě podpory zaměstnanosti znevýhodněných a postižených pracovníků mohou členské státy podnikatelským subjektům udělit podporu do výše až 50 % (u znevýhodněných pracovníků) a 60 % (u postižených pracovníků). Jedná se o podporu nákladů spojených s platy a povinným sociálním pojištěním po dobu jednoho (1) roku. Rovněž mohou členské státy udělit podporu jako kompenzaci za sníženou pracovní výkonnost těchto pracovníků, na adaptaci pracoviště a speciální pomoc. Podpora na dodatečné náklady spojené se zaměstnáním postižených pracovníků

Tato podpora může zahrnovat: • náklady spojené s adaptací pracoviště • náklady spojené se zaměstnáním pracovníka, který bude výhradně pomáhat postiženému pracovníkovi nebo pracovníkům • náklady spojené s adaptací a nákupem vybavení pro potřeby postižených pracovníků Uvedená podpora nesmí přesáhnout částku nezbytnou k vyrovnání jakéhokoliv snížení produktivity, které vyplývá ze zdravotního postižení pracovníků, a jakéhokoli z výše uvedených nákladů, které jsou doplňkové k těm, které by vznikly příjemci podpor při zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou zdravotně postiženi, a to za každé období, během kterého byli zdravotně postižení pracovníci skutečně zaměstnáni. Tam, kde příjemce zaměstnává postižené pracovníky v chráněných dílnách, může podpora pokrývat, avšak nepřekročit náklady spojené s její výstavbou a zařízením. Může také pokrývat náklady spojené s administrativou a dopravou spojenou se zaměstnáním postižených pracovníků. 97



9.


C


Kumulace podpory

Horní hranice podpory platí jak pro národní zdroje podpory, tedy i pro podporu poskytovanou obcemi, tak pro zdroje podpory poskytované ze strany EU. Na druhou stranu může být pouze podpora zaměstnanosti znevýhodněných nebo postižených pracovníků kombinována s dalšími druhy veřejné podpory nebo jinými podpůrnými opatřeními EU za předpokladu, že její intenzita nepřekročí 100 % nákladů spojených se mzdami. Transparentnost a monitorování

Aby bylo zajištěno efektivní monitorování a dostatečná transparentnost, vyžaduje Komise od členských států: • být informována standardním způsobem do dvaceti (20) dnů od zavedení jakéhokoliv schématu podpory vyjmuté z ohlašovací povinnosti na základě tohoto nařízení, • zachovat podrobné záznamy o schématech podpory vyjmutých z oznamovací povinnosti na základě tohoto opatření po dobu 10 let, • vypracovat výroční zprávu o využití tohoto nařízení. Města a obce mají povinnost informovat ÚOHS, který plní výše uvedené povinnosti. Podpora investic do rozvoje lidských zdrojů - Evropský sociální fond (ESF)

ESF je strukturálním fondem, jehož prostřednictvím podporuje Evropská Unie investice do rozvoje lidských zdrojů. ESF je klíčovým finančním nástrojem při realizaci evropské politiky zaměstnanosti a podílí se na financování aktivit, které přispívají k vysoké a stabilní úrovni zaměstnanosti, rozvoji podnikání a rovnosti příležitostí na trhu práce v rámci jednotlivých regionů Unie. Investice do lidských zdrojů, do vzdělávání, zaměstnanosti a zaměstnatelnosti jsou v České republice realizovány prostřednictvím ESF, jehož využití je zahrnuto ve třech (3) programových dokumentech: • Sektorový operační program rozvoje lidských zdrojů (Cíl 1), • Jednotný programový dokument pro region NUTS 2 Praha (Cíl 3), • Společný regionální operační program (Cíl 1). 98

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

C

Obsah programů, čerpajících prostředky z ESF je, v souladu s nařízením Komise č.1784/1999 o ESF. Kromě hlavního směru ESF, ze kterého jsou podporovány národní programy, jsou prostředky ESF využívány na: • Iniciativu Společenství EQUAL, jejímž cílem je podpora nových prostředků v boji se všemi typy diskriminace a nerovností na trhu práce a to prostřednictvím realizace mezinárodních partnerských projektů, • Phare 2003 RLZ, jejímž cílem je příprava na implementaci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a zlepšit fungování trhu práce. ESF v regionech

ESF hraje klíčovou úlohu v podpůrných opatřeních spadajících do Národního akčního plánu zaměstnanosti členského státu. Ne celá strategie zaměstnanosti se však realizuje na této národní úrovni, důležitou úlohu mají i regionální a místní orgány v rámci vlastní působnosti. Nové nařízení o ESF výslovně odkazuje na vhodnost podpory místních iniciativ zaměřených na zvýšení zaměstnanosti ve všech oblastech politiky zaměstnanosti, které si členský stát přeje oslovit. To předpokládá, že místní správní orgány jsou připraveny takové činnosti plánovat, realizovat a sledovat, jak nařízení požaduje. ESF pracuje na základě partnerství na všech úrovních. Rozhodnutí se přijímají na úrovni, která je pro takové rozhodování nejvhodnější. Partnerství mezi Evropskou komisí a členským státem stanoví priority a rozpočty přidělené pro programy ESF. V rámci členského státu vzniká širší partnerství zahrnující regionální a místní samosprávy, hospodářské a sociální partnery a další významné orgány a jeho úkolem je dohlížet na způsob tvorby navrhovaných programů, jejich uvádění do života a řízení. Pět oblastí politiky ESF

1) rozvoj a podpora aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce 2) podpora rovných příležitostí pro všechny v přístupu na trh práce, se zvláštním důrazem na ty, kterým hrozí vyloučení ze společnosti 99




C

9.


3) podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství jakožto součásti politiky celoživotního vzdělávání 4) podpora kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly, inovace a flexibilní organizace práce, rozvoje podnikání a podmínek umožňujících vytváření pracovních míst a podpora dovedností a rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii 5) konkrétní opatření na zlepšení přístupu žen a trh práce a jejich účasti na něm V těchto pěti oblastech ESF bere v úvahu tři (3) klíčové záměry: • podpora místních iniciativ v oblasti zaměstnanosti, zejména místní a regionální úmluvy řešící zaměstnanost • sociální aspekty a situace na trhu práce ovlivňující rozvoj informační společnosti • zajištění rovných příležitostí pro muže a ženy

Tabulka : Příklady podpor ESF Země

Typ pomoci ESF

Typ činnosti nebo zaměření

Řecko

Cíl 1

Pomoc reformě veřejné správy

Portugalsko

Cíl 1

Pomoc při školení MSP

Německo

Cíl 1

Adaptace školících systémů uvnitř podniků

Belgie

Cíl 1

Překlenutí mezery mezi výzkumem a MSP

Irsko

Cíl 1

Zlepšení postavení žen při vzdělání

Španělsko

Cíl 1, Cíl 3

Překlenutí mezery mezi školou a prací, preventivní přístup k nezaměstnanosti mládeže

Rakousko

Cíl 3

Prevence proti dlouhodobé nezaměstnanosti

Velká Británie

Employment / Horizon

Začlenění zdravotně postižených na trhu práce

Francie

Cíl 3

Řešení nezaměstnanosti žen

Dánsko

Cíl 4

Rotace na pracovních místech

Itálie

Employment / Integra

Začlenění přistěhovalců na trh práce

Finsko

Cíl 3 v paktu teritoriální zaměstnanosti

Zesílení potenciálu měst využitím partnerských vztahů

Zdroj: Stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské státy, březen 2000, Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální záležitosti

100

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

Další příklady projektů lze v anglickém znění najít na adrese: http://europa.eu.int/comm/employment_social/esf2000/ms/success_stories-en.htm

Pro dokreslení možností využití ESF pro rozvoj zaměstnanosti v ČR uvádíme příklad „Integrace občanů vyloučených z trhu práce“ realizovaný městem Chomutov v rámci projektu PALMIF66. Realizátor tohoto projektu vytvořil 15 člennou pracovní skupinu pro provádění stavebních prací při opravách a rekonstrukcích nemovitostí v majetku obce. Tato skupina byla složena pouze z nezaměstnaných uchazečů z evidence úřadu práce, a to v převážné míře z občanů, náležejících ke skupinám znevýhodněným a obtížně uplatnitelným na trhu práce. Odborné vedení skupiny, dohled nad dodržováním předpisu BOZP včetně příslušného školení pracovníků, dodávky stavebních materiálu zajišťovala místní odborná firma. Kromě vlastního efektu vytvoření 15 nových pracovních míst bylo přínosem projektu i obnovení pracovních návyků zařazených obtížně umístitelných uchazečů, většinou dlouhodobě nezaměstnaných. Podpora rozvoje lidských zdrojů v ČR - státní politika zaměstnanosti

Opatření na pomoc jednotlivcům, jejichž cílem ani výsledkem není zvýhodňování určitých podniků nebo výroby určitého zboží, nepředstavuje veřejnou podporu. Rovněž podpora pro účely zaměstnanosti, jestliže nemá vliv na obchodní výměnu mezi ČR a EU (služby občanské péče, místní zaměstnanecké aktivity apod.) není považována za veřejnou podporu. Na Evropskou strategii zaměstnanosti úzce navazuje Národní plán zaměstnanosti a Národní akční plán zaměstnanosti 2002 ČR.

66

Zdroj: Příručka dobré praxe – Příklady úspěšných projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR i v zahraničí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2004.

101




C

9.


Podpora zaměstnanosti v ČR je definována Státní politikou zaměstnanosti. Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se o následující nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: Společensky účelná pracovní místa

Účel a charakteristika vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM) je vymezena § 5 zákona č. 9/1991 Sb. Poskytování finančního příspěvku je upraveno vyhláškou MPSV ČR č. 35/1997 Sb.. Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce jsou nové pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP. Tato místa vytváří obec nebo zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání (zákon č. 9/1991 Sb., vyhl. MPSV ČR 35/1997 Sb.), nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Rekvalifikace

Úřady práce organizují rekvalifikaci v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Úřad práce může rovněž přispět na úhradu nákladů zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců. Podmínky rekvalifikace jsou upraveny vyhláškou č. 21/1991 Sb. ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb. Absolventská a praktikantská místa

Zaměstnavateli, který vytvoří místo pro odbornou praxi absolventů škol (středních i vysokých) či pro získání kvalifikace mladistvého evidovaných úřadem práce, může úřad hradit po dobu až jednoho roku plně nebo částečně mzdové náklady spojené se zaměstnáním absolventa či mladistvého. 102

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

Chráněné dílny a chráněná pracoviště pro občany se ZPS

Poskytování příspěvku na zřízení či provoz chráněné dílny či pracoviště upravuje vyhláška MPSV ČR č. 115/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 232/1997 Sb. Dotace na zkrácenou pracovní dobu

V případě, že podnik přechází na nový perspektivní program, může úřad práce, s cílem předejít zbytečnému dočasnému propouštění pracovníků, na přechodnou dobu částečně dotovat mzdové náklady těch zaměstnanců, kterých se realizace přechodu dotkne. Podpora v rámci politiky zaměstnanosti zaměřená na podnikatelské subjekty se v ČR realizuje prostřednictvím poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podnikatelským subjektům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností. Podrobné informace o jednotlivých programech podpory rozvoje lidských zdrojů jsou uvedeny v příloze č. 13.

9.3.5 Veřejná podpora pro vzdělávání

Pravidly udělování veřejné podpory se řídí taková podpora, která zvýhodňuje jednu nebo více firem nebo sektorů hospodářství tím, že dochází ke snižování nákladů, které by jinak musely být vynaloženy na výcvik zaměstnanců k získání nových dovedností. Užitek z veřejných prostředků poskytnutých pro oblast vzdělávání bude svým významem vždy vyšší, než možné porušení soutěžního prostředí a proto bude většina takto vynaložených veřejných prostředků posuzována příznivě.

9.3.6 Veřejná podpora pro výzkum a vývoj

Obecně platí, že intenzita podpory na výzkum a vývoj nesmí přesáhnout 50 % nákladů na daný projekt, který je oprávněn nárok na podporu. Výše podpory poskytované na komerční a průmyslový výzkum pro oblasti, které jsou objektem regionální podpory a malým a středním podnikům může být zvýšena o dalších 10%. 103




C

9.


Podpora může být zvýšena o 25 %, jestliže projekt zahrnuje účinnou přeshraniční spolupráci mezi firmami a veřejnými výzkumnými institucemi nebo přinejmenším mezi dvěma nezávislými partnery v ČR a členském státě EU, a pokud jsou jeho výsledky obecně rozšiřovány a zveřejňovány při zachování práv k průmyslovému a jinému duševnímu vlastnictví. Celková podpora při kombinaci všech navýšení nesmí přesáhnout maximální intenzitu 75 % pro průmyslový výzkum a 50 % pro výzkum komerčního charakteru.

9.3.7 Veřejná podpora pro ochranu životního prostředí

Politika ochrany životního prostředí razí zásadu, že původce znečištění platí za způsobené znečištění. Kombinace negativních stimulů, jako jsou poplatky za znečištění, je vhodné kombinovat s finančními stimuly, aby byla účinněji naplňována ochrana životního prostředí a koncepce udržitelného rozvoje. Veřejná podpora pro ochranu životního prostředí se rozděluje do tří oblastí: investiční činnost, horizontální podpůrná opatření a provozní subvence.

9.4

Regionální veřejná podpora

Regionální podpora slouží jako účinný prostředek k podpoře ekonomického rozvoje znevýhodněných evropských regionů prostřednictvím investic a vytváření pracovních míst. Regionální podpora se liší od ostatních kategorií veřejné podpory (podpory výzkumu a vývoje, malých a středních podniků, vzdělávání), protože se omezuje na určité geografické území a na konkrétní podporu určenou pro posílení ekonomického rozvoje tohoto území a to formou podpory investic a vytváření pracovních míst. Komise stanovila, že regionální podpora musí být výjimečná svou povahou a časově omezená, soustředěná do nejvíce znevýhodněných regionů a musí garantovat, že výsledné narušení hospodářské soutěže nepřeváží výhody podpory z hlediska ekonomického rozvoje. 104

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

Do kompetence regionální podpory nespadají oblasti výroby, zpracování a prodeje zemědělských produktů, rybolovu a těžebního průmyslu. Doprava, hutnictví oceli, loďařství, oblast syntetických vláken a motorových vozidel se taktéž řídí zvláštními pravidly. Územní vymezení regionů

Použitím principu procentuálního vyjádření populace je stanoveno, že se regionální podpora může týkat maximálně 50 % populace ES. V rámci procentuálního vymezení dle jednotlivých členských států se priorita klade na regiony zasažené nejzávažnějšími problémy. V případě regionální podpory se může jednat o dva typy podpory: • podporu oblastí, kde je poškození podle článku 87 odst. 3 písm. a), tj.neobvykle nízká životní úroveň nebo velmi nízká zaměstnanost, • podpora oblastí vymezených podle článku 87 odst. 3 písm. c), tj. kde podpora nemá negativní vliv na obchodní podmínky v rozsahu, jež by narušoval společné zájmy ES Přičemž platí, že procento populace ES podpořené podle článku 87 odst. 3 písm. c) nesmí překročit 50 % populace ES podpořeného podle článku 87 odst. 3 písm. a). Předmět, forma a výše podpory

Cílem regionální podpory je zajištění přínosných investic nebo vytvoření pracovních míst ve spojitosti s investicemi. Příjemce podpory musí přispět minimálně 25 % z celkové výše investice. Podpora se může projevovat v různých formách: granty, úvěry se sníženou úrokovou sazbou nebo snížení úrokové míry, vládní záruky nebo zvýhodněný nákup státních dluhopisů, daňové úlevy, úlevy na sociálním pojištění, dodávka zboží a služeb za zvýhodněných cen.

105




C

9.


Jsou povolené tři (3) formy regionální podpory: 1) podpora pro zahájení investic 2) podpora vytváření pracovních míst 3) operační podpora 1) Podpora pro zahájení investic Zahájením investice se rozumí investice do fixního kapitálu, který je udržen po dobu minimálně pěti (5) let: • vybudování nového závodu • rozšíření existujícího závodu • zahájení aktivit vyžadujících zásadní změny výrobku nebo výrobního procesu v existujícím závodu • nákup uzavřeného závodu nebo závodu, který je před uzavřením Přestěhování závodu se nepovažuje za zahajovací investici. 2) Podpora vytváření pracovních míst V souvislosti se zahájením investic je přijatelná taková podpora vytváření pracovních míst, ke které dochází během tří (3) let po ukončení investice a která je výhradně spojena s aktivitami týkajícími se dané investice. Uznatelná je rovněž podpora takového nového pracovního místa, které zvýší využitelnost tohoto místa vytvořeného prostřednictvím zmíněné investice. Další podmínkou pro přiznání podpory je udržení takto vytvořeného pracovního místa po dobu nejméně pěti (5) let. Podpora musí odrážet povahu a závažnost problémů regionu, kterého se investice týká. 3) Operační podpora Regionální podpora určená ke snížení výše aktuálních nákladů (operační podpora) je obvykle zakázaná. Výjimku tvoří regionální podpora, která je vymezena v čl. 87 odst. 3 písm. a), tj. přispívá k rozvoji regionu a jeho charakteru. V případě poskytnutí takovéto podpory může být podpora realizována formou osvobození od daně nebo slev 106

VEŘEJNÉ PODPORY

9.

na sociálních dávkách a musí být časově omezena a zároveň postupně snižována. V případě nedodržení těchto dvou podmínek může být podpora udělena, avšak za zvláštních podmínek a jen v periferních a řídce osídlených regionech. Regionální mapa podpory

Členské státy musí prokázat potřebu regionální podpory, na jejímž základě Komise schválí schéma podpory pro daný stát. Členské státy mohou i po schválení schématu podpory žádat změnu intenzity podpory a/nebo způsobilosti regionu za předpokladu, že v něm dojde k výrazným změnám socio-ekonomických podmínek.

Shrnutí kapitoly

V této kapitole jsme uvedli jednotlivé formy zvýhodňování určitých subjektů, které patří do kategorie veřejné podpory. Pokud budou města a obce uvažovat o veřejné podpoře, vystupují-li v pozici poskytovatele, ale i příjemce, měly by to učinit z širšího hlediska. Politika poskytování veřejné podpory by měla zohledňovat všechny formy a přizpůsobovat je regionálnímu rozvoji. Města a obce by se neměly zaměřovat pouze na veřejnou podporu, která má finační charakter. Vhodnou kombinací jednotlivých forem veřejné podpory a jejich plánovanou návazností lze dosáhnout účinnějšího využití dostupných možností. Dialog vedený mezi zainteresovanými stranami může přispět ke sladění vzájemných požadavků a k vytvoření politiky veřejné podpory, která bude k prospěchu regionálního rozvoje.

107



PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ

10.


C

SCHVÁLENÍ PODPORY KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍM


Podobně jako jsme se v předchozí kapitole věnovali konkrétní charakteristice jednotlivých pravidel určených pro posouzení schvalování regionální podpory, budeme se v této kapitole věnovat pravidlům, jež jsou vyhrazena konkrétním odvětvím. Obecná pravidla Evropské komise určují čtyři (4) oblasti podpory konkrétním odvětvím. Jsou to: • zemědělství, • doprava, • audiovizuální oblast, • rybolov. Vzhledem k tomu, že audiovizuální oblast a rybolov nejsou v případě českých měst a obcí oblastí, které by věnovaly zvýšenou pozornost, zaměříme se pouze na oblast zemědělství a dopravy.

10.1

Zemědělství

Poskytování veřejné podpory v oblasti zemědělství se opírá především o návody Společenství 2000/C 28/0267 z 1. ledna 2000, v nichž Rada v návaznosti na přijetí balíčku opatření pod názvem „Agenda 2000“, definuje nové strategie pro rozvoj venkova a zemědělství. Cílem balíčku výše zmíněných opatření je budoucí zajištění souvislého a udržitelného rozvoje evropských zemědělských oblastí. Výsledkem dlouhodobého reformního procesu zemědělského sektoru bylo přijetí nařízení Rady (ES) 1257/1999, které nahradilo několik předchozích nástrojů zemědělské politiky ES (zajišťujících udělování finanční podpory), ať se jednalo o nástroje Společenství nebo nástroje členských států. V článcích 51 a 52 tohoto nařízení jsou specifikovaná opatření vztahující se k veřejné podpoře.

67

Community Guidelines 2000/C 28/02

108


10.

Tyto směrnice upravují veškerou veřejnou podporu související s výrobou, zpracováním a podporou prodeje zemědělských výrobků68 spadajících do vymezení v Dodatku 1 Smlouvy69. Těmito směrnicemi není upravena oblast: • veřejné podpory rybolovu a vodního hospodářství, • podpory lesnictví včetně podpory zalesňování zemědělské půdy (předmět jiných směrnic). Obecná pravidla poskytování veřejné podpory pro oblast zemědělství:

Pravidla hospodářské soutěže vztahující se k oblasti zemědělství jsou ve své podstatě určována Radou. Na rozdíl od ostatních sektorů, kde je autorita Komise související s kontrolou a dohledem nad udělováním veřejné podpory přímo podřízená Smlouvě (článkům 87, 88, 89), je v oblasti zemědělství autorita Komise odvozená od legislativy schválené a přijaté Radou. I zde však platí, že veškerá legislativa regulující zemědělskou politiku, je odvozena od Smlouvy. Pravidlo de minimis70 se nevztahuje na podporu zaměřenou na finační výlohy spojené se zemědělstvím. Unilaterální opatření veřejné podpory, která mají pouze zlepšit finanční situaci zemědělců a výrobců zemědělských výrobků, ale přitom nepřispívají k rozvoji sektoru (zejména podpory cen, množství a výrobních jednotek) jsou považovány za operační podpory, které nejsou slučitelné se společným trhem, tj. podpora není povelena. Podpora udělená retrospektivně taktéž není v tomto sektoru považována za slučitelnou se společným trhem. Všechna schémata podpory by měla zajistit, aby žádná podpora nebyla přidělena pro činnosti, které byly zahájeny před regulérním zažádáním o podporu.

68

Pro účely těchto návodů je chápána pod pojmem „zpracování zemědělského výrobku“ taková operace, při níž zemědělský výrobek zůstane zemědělským výrobkem. Jako příklad lze uvést získávání šťávy z pomerančů k výrobě džusu nebo porážku hospodářských zvířat na maso. 69 Viz Dodatek 3, bod 3.1 70 Podrobnější popis pravidla de minimis je uveden v kapitole 11.1

109





C

10.


Národní regionální podpora, stejně jako podpora malých a středních podniků se nevztahuje k zemědělství. Vzhledem k tomu, že neexistuje společná organizace trhu (např. brambor, koňského masa, medu, kávy a alkoholu pocházejícího ze zemědělské výroby) zůstávají v platnosti pravidla hospodářské soutěže vztahující se k výrobě a obchodování se zemědělskými výrobky založená na nařízení Rady 26/1962 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi. Pouze opatření čl. 88 odst. 1 a první věta čl. 88 odst. 3 jsou aplikovatelné na tyto typy podpory. Členský stát má povinnost informovat Komisi o udělení podpory, ale Komise nesmí tomuto udělení podpory oponovat. Smí pouze vznést připomínky. Zvláštní pozornost musí být v zemědělském sektoru věnována otázkám ochrany životního prostředí. Všechna oznámení o udělení veřejné podpory musí do budoucna obsahovat zprávu o dopadu činnosti, na níž je podpora udělena, na životní prostředí. Podpora investic v oblasti zemědělství

Za účelem podpory rozvoje zemědělského sektoru může být schválena podpora investic do zemědělských společností (holdingů). Maximální podpora investic v rámci EU Podpora v EU mimo zaostalé regiony

Podpora v EU v zaostalých regionech

Zemědělci

40%

50%

Mladí zemědělci

45%

55%

Pokud chce společnost získat podporu: • musí být ekonomicky životaschopná, • musí odpovídat určitým standardům Společenství týkajícím se chovu hospodářských zvířat, životního prostředí a hygieny, • její výrobky musí mít uplatnění na trhu.

110


10.

Činnosti uznatelné pro podporu zahrnují výstavbu a opravy budov, nákup strojního vybavení a obecné náklady nepřesahující 12 % celkových nákladů na projekt. Podpora ochrany životního prostředí v oblasti zemědělství

V otázce ochrany životního prostředí si EU přeje zachovat vysokou úroveň, proto by všechna schémata podpory životního prostředí (i v zemědělském sektoru) měla být v souladu s obecnými principy politiky ochrany životního prostředí, které jsou následující: • Podpora investic do projektů z oblasti životního prostředí bude posuzována společně s podporou investic do zemědělství. • Podpora projektů, jež spojují princip ochrany životního prostředí a princip zemědělství bude udělována tam, kde metody zemědělské výroby budou navrženy tak, aby přímo chránily životní prostředí a přispívaly k rozvoji krajiny. Zemědělci se musí zavázat udržet zmíněné výrobní metody po dobu minimálně pěti (5) let. Finanční pomoc od členského státu nesmí přesáhnout hranici 20 % celkových příjmů. Tam, kde se členský stát rozhodne udělit podporu na kratší období než pět (5) let, musí dokázat, že výsledky budou stejné jako v případě pětiletého období. • Podpora v oblastech, jež jsou předmětem omezení na základě komunitárního práva, je poskytována na základě nařízení o rozvoji zemědělství. • Podpora může být udělena i pro oblast rozvoje technologií bio paliv. Podpora určená ke kompenzaci nedostatků v zaostalých oblastech

Nařízení o rozvoji zemědělství zakazuje vyplácet veřejnou podporu zemědělcům tam, kde by šlo o kompenzaci nedostatků způsobených přírodními podmínkami (kromě velmi výjimečných případů). V takových případech je veřejná podpora kombinována s podporou, jež nařízení povoluje, ale nesměla by překročit maximální specifikovanou částku. Podpora pro zahájení činnosti mladých zemědělců

Podpora pro zahájení činnosti nových zemědělských subjektů nesmí přesáhnout částku schválenou nařízením o rozvoji zemědělství71. Ve výjimečných případech 71

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu

111




10.


C


může být povoleno překročení stanovené částky až do výše 25 000 eur v regionech, kde není možné snížit extrémně vysoké náklady. Podpora předčasného odchodu do důchodu nebo zastavení zemědělské činnosti

Schémata podpory starších zemědělců při odchodu do předčasného důchodu jsou povolená za předpokladu, že budou znamenat úplné zastavení komerční zemědělské činnosti. Schémata podpory umožňující zemědělcům zastavit zemědělskou činnost z ekonomických důvodů jsou povolena. V obou případech nesmí být překročena horní hranice podpory schválená nařízením pro rozvoj zemědělství. Podpora pro ukončení výrobních, zpracovatelských a obchodních kapacit

Schémata podpory vztahující se k opuštění kapacit budou povolená tehdy, pokud bude takováto podpora v obecném zájmu sektoru, pokud: • příjemce podpory nabídne protistranu, • podpora nebude použitá k záchraně a restrukturalizaci • nepůjde o nadměrnou kompenzaci ztrát. Podpora skupin výrobců

Podpora zahájení činnosti je pro skupiny výrobců povolená. Veškerá podpora však bude posuzována na základě jednotlivých případů. Podpora určená ke kompenzaci poškození zemědělské výroby nebo prostředků zemědělské výroby

Tato podpora se musí vyplatit co nejdříve po události, která vedla k poškození zemědělské výroby nebo prostředků zemědělské výroby. Bez náležitého odůvodnění ji nelze schválit později než do tří (3) let od poškozující události. Jedná se o podporu v následujících případech: • Podpora na odstranění škod způsobených přírodní katastrofou nebo výjimečnou situací72. V takovýchto případech může podpora pokrýt až 100 % škody. 72

Pojem „přírodní katastrofa“ zahrnuje zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a povodně. Pojem „výjimečná událost“ zahrnuje války, místní nepokoje, stávky a zásadní průmyslové katastrofy (nukleární výbuch, požár apod.).

112


10.

• Podpora za účelem kompenzace ztrát způsobených nepřízní počasí. Některé přírodní podmínky sice nejsou považovány za přírodní katastrofy, ale mohou nepříznivě ovlivnit zemědělskou výrobu. Tam, kde došlo k poškození budov, může dosáhnout výše podpory až 100 % nákladů na její obnovu. • Výše uvedené dva (2) druhy podpory se vyplácejí jak jednotlivým zemědělcům, tak sdružením a asociacím. • Podpora boje s onemocněním rostlin a zvířat. Tato podpora může být přidělena, jestliže je součástí evropského, národního nebo regionálního programu prevence, kontroly nebo vymýcení chorob. Cíl podpůrných opatření musí být preventivní a/nebo kompenzační. • Podpora vyplácení pojistných prémií. Podpora přerozdělení pozemků

Přerozdělování pozemků přispívá k rozvoji výroby. Podpora může být povolena pro krytí až 100 % nákladů, které se objeví. Tam, kde je udělena podpora investic na základě programu přerozdělování pozemků budou platit pravidla pro investice do zemědělských společností (holdingů). Podpora výroby a prodeje zemědělských výrobků

Podpora za účelem zlepšení kvality výrobků prostřednictvím konzultací s odborníky, zavedení schémat zajištění kvality (jako jsou ISO 9000 a 14000) nebo analýza rizika (HACCP), audit životního prostředí a školení může být udělena, jestliže nebude považována za operační podporu. Tam, kde jsou povinná kontrolní opatření na základě legislativy Společenství, může podpora pokrývat až 100 % nákladů. Technická pomoc pro zemědělce

Technická pomoc, jež zajistí zlepšení efektivity a profesionality v zemědělství, může být udělena až do výše 100 % nákladů spojených s činnostmi jako je vzdělávání a školení, služby řízení zemědělských firem a náklady na konzultanty. Tento typ podpory by měl být přístupný všem, kteří o něj projeví zájem. Celková výše podpory nesmí přesáhnout 100. 000 eur, kromě případů, kde se jedná o malé a střední podniky, kde nesmí podpora přesáhnout 50 % projektových nákladů. 113





C

10.


Podpora chovatelského sektoru

Tato podpora je určená k udržení a zlepšení chovu hospodářských zvířat v EU. Povoluje se taková podpora, která přispívá ke zlepšení podmínek chovu hospodářských zvířat. Ostatní typy podpory

Předmětem pravidel Společenství o udělování veřejné podpory je taková veřejná podpora, která je zaměřená na: • výzkum a vývoj v zemědělství, • propagaci, • podporu krátkodobých úvěrů, • záchranu a restrukturalizaci firem, • zaměstnanost. Oznamovací povinnost

Všechna nová schémata a nové individuální podpory musí být oznámeny Komisi. Současně však platí, že schémata podpory, která zajišťují doplňkové financování opatření pro rozvoj zemědělství a byla Komisí schválena v rámci tvorby jednotlivých podpůrných programů, nemusí být Komisi oznamována. Členský stát je povinen vypracovat každoročně výroční zprávu, která bude obsahovat informace o veškeré poskytnuté veřejné podpoře v sektoru zemědělství a kterou odevzdá do 30. června následujícího roku.

10.2

Doprava

V oblasti dopravy se evropská legislativa veřejné podpory v dopravě, jež je ošetřena nařízením Rady (EHS) č. 1170/70, nejvíce zabývá situací v poskytování veřejné podpory dopravě železniční, silniční a říční. Cílem tohoto nařízení je odstranit rozpory, které by mohly narušovat hospodářskou soutěž na evropském dopravním trhu. Nařízení se vztahuje na podporu udělovanou železniční, silniční a říční dopravě 114


10.

tam, kde je tato podpora směřována do hlavních činností v sektoru. Vztahují se na ni opatření článků 87, 88 a 89 Smlouvy o založení ES. Platí zde však také článek 73 Smlouvy o založení ES, který upřesňuje, že lze schválit podporu, která vyhovuje potřebám koordinace dopravy nebo která představuje náhradu za anulaci určitých povinností vlastních konceptu veřejné služby. Z tohoto důvodu nařízení udává přesné detaily případů a podmínek, kdy je podpora schválitelná, nebo-li jinými slovy, kdy není předmětem článků 87 až 89 Smlouvy. Hlavní opatření nařízení 1107/70 jsou popsána níže, ale je třeba mít na paměti, že bylo nedávno představeno nové nařízení regulující udělování podpory železniční, silniční a říční dopravě (je rovněž krátce popsáno níže). Toto nové nařízení prochází schvalovacím procesem a je v současnosti předloženo Radě k posouzení a schválení. Hlavní opatření nařízení 1107/70 jsou: 1. Koordinace dopravy: (a) Tam, kde udělená podpora podnikání na železnici, která není zahrnutá v nařízení Rady (EHS) č. 1192/69, je zamýšlená jako kompenzace dodatečných finančních nákladů, jež musí toto podnikání v porovnání s ostatními sektory vynaložit. (b) Při určování částky podpory je třeba mít na zřeteli náklady spojené s infrastrukturou, které ostatní oblasti dopravy nemají. (c) Tam, kde je cílem podpory propagovat buď výzkum dopravních systémů a technologií, které by obecně přispěli k ekonomizaci dopravy ve Společenství, nebo vývoj dopravních systémů a technologií, které by obecně přispěli k ekonomizaci dopravy ve Společenství. (d) Tam, kde je podpora udělena jako výjimečné a dočasné opatření za účelem eliminace přebytečných kapacit, jež způsobují závažné strukturální problémy. (e) Tam, kde je podpora udělena jako dočasné opatření a je navržena tak, aby přispívala k rozvoji kombinované dopravy. Taková podpora se musí vztahovat k investicím v následujících oblastech: - infrastruktura - movitá a nemovitá zařízení nutná pro překladiště zboží 115




10.


C


2. Náhrada za anulaci určitých povinností vlastních konceptu veřejné služby (a) Tam, kde dochází k platbám pro podnikání v železniční, silniční a říční dopravě jako kompenzace za povinnosti veřejné služby, jež na sektory uvalil stát nebo orgány od státu odvozené a jež zahrnují tarifní povinnosti nezahrnuté v článku 2 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 nebo podnikatelskou činnost, na niž se nevztahuje nařízení. Nový návrh: Návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se udělování veřejné podpory pro koordinaci v železniční, silniční a říční dopravě73. Cílem tohoto návrhu je přizpůsobit nařízení Rady (EHS) 1107/70 týkající se udělování veřejné podpory pro koordinaci v železniční, silniční a říční dopravě. Nařízení 1107/70 bylo přijato před více než třiceti (30) lety a od té doby prošel sektor železniční, silniční a říční dopravy zásadními změnami a procesem liberalizace. Kromě toho byly přijaty nové směrnice a nástroje vztahující se k článkům 87 a 88 Smlouvy. Komise se rozhodla reflektovat všechny změny v sektoru a přizpůsobit nařízení novým podmínkám a potřebám. Navrhuje proto zcela nové nařízení, které bude platit pro koordinaci dopravy po železnici, silnici a vodním toku. Jedním z úkolů nového nařízení bude ujasnit zavedení článku 73 Smlouvy, zvláště ve vztahu k financování infrastruktury.

73

Úřední věstník (Official Journal) C 365 E z 18.12.2000.

116


10.

Shrnutí kapitoly

V České republice uveřejnilo Ministerstvo zemědělství zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací do zemědělství pro rok 2004. Jsou založeny na § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2004. Na základě odst. 1 písm. c) nemohou být města a obce, coby organizační složky státu, žadateli o dotace pro potřeby zemědělství ani distributory prostředků z jednotlivých programů. V oblasti dopravy se veřejná podpora může týkat měst a obcí, přesněji podnikatelských subjektů vlastněných samosprávami, v těch případech, kdy dochází k platbám pro podnikání v železniční, silniční a říční dopravě jako kompenzace za povinnosti veřejné služby.

117




C

11.



Obecné pravidlo pro poskytování veřejné podpory říká, že veškerá podpora poskytovaná členským státem nebo prostřednictvím státních prostředků, která narušuje hospodářskou soutěž nebo hrozí jejím narušením tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobu určitého zboží, je neslučitelná se společným trhem, pokud má vliv na obchod mezi členskými státy. Z tohoto pravidla však existují výjimky, které umožňují členským států poskytovat veřejnou podporu, aniž by jí musela předem schválit Komise. V dalším textu uvedeme v jakých případech tomu tak je.

11.1

Obecné výjimky

Výjimky z obecného pravidla, (veškerá opatření, která splňují slučitelnost se společným trhem a tudíž nejsou považována za veřejnou podporu ve smyslu odst.1 čl. 87 Smlouvy, mají být předem oznámena Komisi) které není nutné předem oznamovat Komisi, jsou: • jestliže podpora spadá pod tak zvanou blokovou výjimku, předpis (který stanoví kategorie a podmínky podpory, které jsou automaticky vyjmuty) - podpora malých a středních podniků, podpora zaměstnanosti a vzdělávání, podpora ochrany ŽP a podpora výzkumu a vývoje; • podpora, která je de minimis (tj. za jakékoli tříleté období nepřesáhne 100.000 EUR); • opatření podpory je poskytnuto v rámci schématu podpory, které samo bylo schváleno Komisí Zákaz poskytování veřejné podpory se rovněž nevztahuje na: • veřejnou podporu sociálního charakteru, • veřejnou podporu určenou k náhradě škod způsobených živelnou pohromou nebo jinými mimořádnými událostmi.

118

VEŘEJNÉ PODPORY

11.

Tyto veřejné podpory jsou považovány automaticky za slučitelné se společným trhem. Ve všech ostatních případech nesmí být veřejná podpora poskytnuta bez schválení Komise. Podpora de minimis je v rámci evropské legislativy vymezena nařízením Komise (ES) č. 69/2001 z 12. ledna 2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES o podpoře de minimis. Podpora de minimis je podpora, kterou poskytují členské státy podnikatelským subjektům, přičemž poskytovaná částka podpory je malá. Nařízení o podpoře poskytované podle pravidla de minimis vychází z předpokladu, že ve velké většině případů nemají malé částky podpory v členských státech vliv na obchod a hospodářskou soutěž. Díky tomu, že zároveň odpadá oznamovací povinnost, může být podpora poskytnuta okamžitě. Nařízením o poskytování veřejné podpory podle pravidla de minimis vyjímá Komise z oznamovací povinnosti malé částky veřejné podpory splňující všechny podmínky tohoto nařízení, protože se předpokládá, že jsou slučitelné s pravidly soutěže. Celková částka podpory de minimis poskytovaná veřejným subjektem (městem, obcí,institucí) podnikatelskému subjektu nesmí přesáhnout částku v Kč odpovídající 100.000 eur v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, platným ke dni prvního poskytnutí veřejné podpory, po tříleté období počínající datem, kdy je poskytnuta první veřejná podpora podle pravidla de minimis a dále během jakéhokoliv tříletého období. Nařízení se vztahuje na podporu poskytovanou subjektům ve všech průmyslových odvětvích, s výjimkou následujících: hutnictví oceli, uhelný průmysl, loďařský průmysl, doprava, činnosti vztahující se k vývozu a podpora domácího trhu (podmíněné preferováním zboží domácího před dováženým)74.

74

Stejné omezení platí i pro podporu malých a středních podniků na základě nařízení Komise (ES) 70/2001..

119


VÝJIMKY ZE ZÁKAZU


C

11.


Je-li podpora poskytována jako dotace v hotovosti, schválená částka představuje podporu podle pravidla de minimis. V případě, že podpora bude poskytnuta v jiné formě, než je peněžní dotace, musí být výše veřejné podpory stanovena jako hrubý ekvivalent dotace. Veřejnou podporu, splatnou v několika splátkách, je třeba diskontovat na svou hodnotu jakmile je přiznána. Příjemce podpory de minimis může na tentýž projekt získat i další veřejnou podporu, jelikož částka podpory de minimis sama o sobě neustanovuje podporu. Nařízení však určuje, že musí být monitorováno kombinování a kumulace poskytovaných prostředků tak, aby nebyla překročena horní hranice dotace činící 100.000 EUR. V zájmu řádného monitorování a dostatečné transparentnosti vyzvala Komise členské státy, aby: • zaznamenávaly všechny informace týkající se již udělené podpory de minimis, • zachovaly záznamy těchto informací po dobu deseti (10) let, • poskytly tyto informace do dvaceti (20) pracovních dnů Komisi, pokud to bude nutné. Aby bylo možné na národní úrovni vést záznam o udělených podporách malého rozsahu, je poskytovatel povinen na základě čestného prohlášení příjemce, že z tohoto titulu za poslední tři roky více než stanovenou horní hranici dotace neobdržel, oznámit Úřadu všechny poskytnuté dotace nejpozději v následujícím roce (do 30. dubna) po poskytnutí podpory. Podpory sociálního charakteru jsou automaticky vyňaty ze zákazu za předpokladu, že jsou poskytovány individuálním spotřebitelům a bez diskriminace založené na původu výrobků. Spotřebitelem se v tomto smyslu myslí konečný spotřebitel, nikoliv bezprostřední a nepřímý odběratel zboží a služeb. Jedná se např. o plnění, která snižují životní náklady sociálně či hospodářsky slabších vrstev obyvatelstva tím, že poskytují určité finanční výhody nebo slevy (nájemné, energie, atd.). Veřejné podpory určené k náhradě škod způsobených živelními pohromami jsou určeny ke kompenzaci škod vzniklých mimořádnými přírodními okolnostmi. Podmínkou pro automatické vynětí ze zákonného zákazu je, že dané podpory musí 120

VEŘEJNÉ PODPORY

11.

mít pouze kompenzační charakter, tj. jejich cílem je vrácení věcí do původního stavu. Za přírodní katastrofy se považují mimořádné přírodní události se závažnými následky, jako jsou záplavy, dlouhotrvající sucho, vichřice, povodně, zemětřesení, sopečná činnost, rozsáhlé lesní požáry, infekční epidemické choroby. Přírodní události jako je bouře, krupobití, období zimy či horka, nelze obvykle kvalifikovat jako přírodní pohromu odůvodňující veřejnou podporu. Za mimořádné události lze považovat válku, vnitřní nepokoje, důlní či průmyslové nehody, teroristické útoky. Za mimořádné události se nepovažuje stávka nebo jiné pracovní konflikty.

11.2

Skupinové (blokové) výjimky

V Evropské unii je veřejná podpora zahrnuta do systému ochrany před narušováním hospodářské soutěže. Jak jsme již mnohokrát výše uvedli, svou podstatou narušuje či hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví. Umožňuje-li zároveň ohrožení obchodu mezi členskými státy, je neslučitelná se společným trhem76. Veřejné podpory jsou proto v důsledku svého, pro soutěž škodlivého, charakteru považovány za nežádoucí. Jejich regulace znamená především jejich institucionálně zajištěnou kontrolu a stanovení výjimek z jejich zásadního zákazu. Za účelem modernizace a zjednodušení postupů a procesů týkajících se veřejné podpory bylo přijato opatření ve formě nařízení Rady č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení ES vztahující se k určitým kategoriím horizontální veřejné podpory, které umožňuje Komisi přijímat tzv. „blokové výjimky“ pro veřejnou podporu. Toto nařízení stanovuje, že je posuzování slučitelnosti veřejné podpory se společným trhem úkolem Evropské komise. Zároveň vymezuje, že za účelem řádného fungování vnitřního trhu musí být při poskytování veřejné podpory důsledně dodržována pravidla hospodářské soutěže.

74

Viz čl. 87 odst.1 Smlouvy

121


VÝJIMKY ZE ZÁKAZU


C

11.


V rámci tohoto nařízení může Komise deklarovat určité kategorie veřejné podpory, které jsou v případě splnění jistých podmínek slučitelné se Smlouvou, a tím je vyjmout ze systému předběžné oznamovací povinnosti Evropské komisi. Komise se tak nemusí vyjadřovat k jejich schváleni a nebo neschválení. Dalším důvodem vzniku tohoto nařízení o blokových výjimkách je zvýšení transparentnosti a právní jistoty, které mohou přímo uplatňovat vnitrostátní soudy. Samotné nařízení kategorizuje blokové výjimky, které jsou slučitelné se společným trhem a nejsou předmětem oznamovací povinnosti podle čl. 93 odst. 3 Smlouvy následovně: a) podpora ve prospěch: • malých a středních podniků • výzkumu a vývoje • ochrany životního prostředí • zaměstnanosti a vzdělávání b) podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát Nařízení přijatá Komisí stanoví pro každou kategorii podpory: • účel podpory • kategorie příjemců • prahy, vyjádřené buď jako výše podpory v poměru k souhrnu započitatelných nákladů, nebo v podobě maximální výše podpory • podmínky pro kumulaci podpor • podmínky kontroly Kromě toho mohou nařízení přijatá Komisí zejména: • stanovit prahy nebo jiné podmínky pro oznamování udělení individuální podpory • vyjímat určitá odvětví ze své působnosti • přidávat další podmínky pro slučitelnost podpory vyňaté podle těchto nařízení

122

VEŘEJNÉ PODPORY

11.

Komise může stanovit nařízením přijatým na základě postupu podle článku 8 tohoto nařízení, že určité podpory nesplňují všechna kritéria čl. 92 odst. 1 s ohledem na rozvoj a fungování společného trhu a že jsou tedy vyňaté z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 93 odst. 3, pokud podpora poskytnutá stejnému podniku za dané časové období nepřekročí určitou pevně stanovenou částku. Členské státy mají povinnost kdykoliv sdělit Komisi na její žádost všechny dodatečné informace týkající se vyňaté podpory. Při přijetí nařízení uloží Komise členským státům prováděcí předpisy a pravidla pro zajištění transparentnosti a kontroly podpory vyňaté z oznamovací povinnosti v souladu s těmito nařízeními. Při uskutečňování schémat podpory nebo individuálních podpor poskytnutých mimo jakékoliv schéma, které byly vyňaty na základě těchto nařízení, předloží členské státy Komisi souhrny informací o schématech podpory nebo individuálních podporách, na které se nevztahuje vynětí. Členské státy budou zaznamenávat a shromažďovat veškeré informace týkající se uplatnění blokových výjimek. Členské státy předloží Komisi nejméně jednou za rok zprávu o uplatňování skupinových výjimek v souladu se specifickými požadavky Komise. Komise postoupí tyto zprávy všem členským státům. Poradní výbor tyto zprávy jednou ročně přezkoumá a vyhodnotí.

11.3

Zvláštní výjimky – podpora ve společném zájmu

Za zvláštní výjimky mohou být považovány veřejné podpory, které mají zejména: a) napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo vysokou nezaměstnaností, tj. veřejné podpory regionálního charakteru, b) přispět k uskutečnění některého významného projektu společného zájmu České republiky a Evropské Unie nebo napravit vážnou poruchu v hospodářství České republiky, 123


VÝJIMKY ZE ZÁKAZU


C

11.


c) usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, d) napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie a hospodářské soutěže v míře odporující společnému zájmu. Nejdůležitější z hlediska praktického významu jsou písmena (a) a (c). V praxi je první výjimka aplikována ve vztahu k nejvíce postiženým regionům z pohledu zaměstnanosti a životní úrovně. Třetí výjimka je aplikována jak ve vztahu k regionálnímu rozvoji určitých oblastí (“assisted areas”), tak také ve vztahu k tzv. horizontálním podporám, tj. podporám výzkumu a vývoji, malému a střednímu podnikání, podporám určeným pro záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, podporám za účelem zajištění zaměstnanosti či ochrany životního prostředí.

Shrnutí kapitoly

V této kapitole jsme uvedli jednotlivé druhy veřejné podpory, které jsou považovány automaticky za slučitelné se společným trhem. Jak jsme již nejednou upozornili, proces schvalování veřejné podpory Komisí může trvat delší dobu, je proto jednodušší, aby města a obce svou pozornost více věnovaly těmto druhům veřejné podpory. Více by se měly zaměřit na Operační programy, které již jsou Komisí schváleny jako schémata podpory a nabízí dostatečné možnosti pro realizaci projektů zaměřených na rozvoj měst, obcí či regionů. Rovněž granty poskytované z fondů zřízených jednotlivými ministerstvy, které jsou připravené v rámci pravidla de minimis, se mohou stát významným zdrojem financování různých aktivit měst a obcí, ale i malých a středních podniků. Při plánování politiky veřejné podpory by města a obce neměly zapomínat ani na oblast zachování kulturního dědictví, protože jejím rozvojem dojde rovněž k přispění rozvoje sektoru malého a středního podnikání.

124

12.

Obce a města jsou nejdůležitějším subjektem, jež vytváří podmínky pro rozvoj regionu. Samotný rozvoj regionu je ale velmi závislý na místních podnikatelích, kteří pro občany vytvářejí pracovní příležitosti a často také svými výrobky proslaví své místo za hranicemi regionu. Výše uvedené údaje nám napovídají, že veřejná podpora ze strany měst a obcí by měla směřovat do oblastí, které napomůžou k vytváření takového podnikatelského prostředí, které podnítí rozvoj podnikatelských aktivit a tím docílí očekávaného výsledku, čili rozvoje regionu. Zároveň je klíčovým úkolem měst a obcí vytváření takových životních podmínek obyvatel (v oblasti kultury, zdravotnictví, bydlení, dopravy, atd.), které přináší svým občanům uspokojení. Tyto cíle by měly být kombinovány a proto aktivity iniciované či realizované místními samosprávami včetně veřejné podpory by měly vést ke vzájemnému slaďování podnikatelského prostředí s životními podmínkami obyvatel tak, aby se docílilo očekávaných efektů. Města a obce by měly podpořit podnikatele aktivitami zaměřenými do následujících oblastí: • poskytování informací (zprostředkování informací pro podnikatele, týkající se využití dotací z EU), • rozvoj lidských zdrojů (příprava pracovní síly dle požadavku místního trhu pomocí rekvalifikačních kurzů, vytváření informačního zázemí místní poptávky a nabídky), • budování partnerství mezi samosprávou, podnikateli a neziskovou sférou (vytváření tzv. místních akčních skupin) • intenzifikace místního trhu a vzájemných dodavatelských vazeb, • budování infrastruktury pro cestovní ruch (turistická značení, cyklostezky, oprava památek atd., které vytvoří příležitosti pro podnikatele k založení penzionů, rozvoji agroturistiky a dalších služeb cestovního ruchu) • propagace krajových specialit, výrobků a turistických produktů, (vydávání propagačních materiálů, presentace na webu obce a mikroregionu, na veletrzích, v katalozích apod.) • příprava ploch a prostor určených k podnikání (zainvestování pozemků k prodeji investorům, budování podnikatelských inkubátorů, rekonstrukce objektů na prostory k výhodnému pronájmu nebo koupi apod.), 125




C

12.


• vytvoření logistických a podnikatelských center regionů s vazbou na podnikatelské zóny a dopravní tepny, • zprostředkování profesionálních marketingových služeb mezi velkými zkušenými a malými podniky v regionu. Každá obec má v oblasti rozvoje stanoveny své priority. V oblasti politiky veřejné podpory by se měly obce zaměřit především na ty, které podporují rozvoj obce v dlouhodobější perspektivě. K rozvoji regionu velkou mírou přizpívají i zahraniční investice realizované především v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost. Výběr vhodné lokality zvažuje investor na základě řady aspektů, jako např. dopravní dostupnost lokality, podnikatelské prostředí a kvalifikovaná pracovní síla. Přičemž posledně zmíněná oblast je často rozhodujícím faktorem. V této souvislosti by měla být jednou z oblastí, na kterou by města a obce měly soustředit poskytování veřejné podpory, školení a rekvalifikaci nově přijímaných zaměstnanců. Nutné je ale upozornit i na to, že se nejedná pouze o zahraniční investory. Malé a střední podniky působící v dané lokalitě taktéž mají své požadavky na kvalifikovanou pracovní sílu, hlavně v případech růstu jejich podnikání či rozšiřování oblastí jejich působnosti.

126

DODATKY

Dodatek 1 - Bod 1.1 Dodatek 1 - Bod 1.2 Dodatek 1 - Bod 1.3

Dodatek 1 - Bod 1.6

Případ Intermills (323/82) Případ Francie versus Komise (290/83) Případy vztahující se k veřejné podpoře řešené Evropským soudním dvorem v letech 2001 - 2004 Příklady schválení veřejné podpory Evropskou komisí Příklady schválení veřejné podpory pro nové členské státy před vstupem do EU Příklady nepřípustné veřejné podpory

Dodatek 2 – Bod 2.1 Dodatek 2 – Bod 2.2

Registr veřejné podpory Část I Registr veřejné podpory Část II

Dodatek 3 – Bod 3.1

Dodatek I (Annex I) Smlouvy o ES

Dodatek 1 - Bod 1.4 Dodatek 1 - Bod 1.5

127

DODATKY

DODATKY

DODATKY

1

1.

PŘÍPAD INTERMILLS (323/82)

61982J0323

Judgment of the Court of 14 November 1984. SA Intermills v Commission of the European Communities. Aid for the conversion of a paper-manufacturing undertaking. Case 323/82. European Court reports 1984 Page 03809 Spanish special edition 1984 Page 00833 Swedish special edition VII Page 00685 Finnish special edition VII Page 00667 1 . AID GRANTED BY STATES - PROVISIONS OF THE TREATY - APPLICATION TO A GROUP OF UNDERTAKINGS CREATED UNDER A RESTRUCTURING PLAN - CONDITIONS. (EEC TREATY, ART. 92) 2. AID GRANTED BY STATES - PLANS TO GRANT AID - REVIEW BY THE COMMISSION - HEARING OF THE PARTIES CONCERNED - NOTICE TO THE PARTIES CONCERNED TO SUBMIT THEIR COMMENTS - CONCEPT OF „PARTIES CONCERNED” - FORM OF NOTICE 3. AID GRANTED BY STATES - CONCEPT - AID IN THE FORM OF LOANS OR CAPITAL HOLDINGS - FORM IRRELEVANT FOR PURPOSES OF THE APPLICATION OF ARTICLE 92 OF THE TREATY (EEC TREATY, ART. 92 (1) AND (3)) 1. IN CONNECTION WITH STATE AID AND FOR THE PURPOSES OF THE APPLICATION OF ARTICLE 92 OF THE EEC TREATY, A PRE-EXISTING COMPANY AND THREE COMPANIES NEWLY CONSTITUTED, UNDER THE RESTRUCTURING PLAN FINANCED BY THE AID IN QUESTION, TO OPERATE THE FIRST COMPANY´S PLANT, MAY BE REGARDED AS A SINGLE GROUP, WHERE IT IS ESTABLISHED THAT THE FIRST HAS AN INTEREST IN THE OTHER THREE AND ALL FOUR ARE CONTROLLED BY THE SAME PUBLIC AUTHORITY.

128

(323/82)

1.

2. FOR THE PURPOSES OF ARTICLE 93 (2) OF THE EEC TREATY, WHICH PROVIDES THAT THE COMMISSION IS TO TAKE A DECISION IN RELATION TO AID GRANTED „AFTER GIVING NOTICE TO THE PARTIES CONCERNED TO SUBMIT THEIR COMMENTS”, THE „PARTIES CONCERNED” ARE NOT ONLY THE UNDERTAKING OR UNDERTAKINGS RECEIVING AID BUT EQUALLY THE PERSONS, UNDERTAKINGS OR ASSOCIATIONS WHOSE INTERESTS MIGHT BE AFFECTED BY THE GRANT OF AID, IN PARTICULAR COMPETING UNDERTAKINGS AND TRADE ASSOCIATIONS. IN OTHER WORDS, THERE IS AN INDETERMINATE GROUP OF PERSONS TO WHOM NOTICE MUST BE GIVEN. IT FOLLOWS THAT ARTICLE 93 (2) DOES NOT REQUIRE INDIVIDUAL NOTICE TO BE GIVEN TO PARTICULAR PERSONS. ITS SOLE PURPOSE IS TO OBLIGE THE COMMISSION TO TAKE STEPS TO ENSURE THAT ALL PERSONS WHO MAY BE CONCERNED ARE NOTIFIED AND GIVEN AN OPPORTUNITY OF PUTTING FORWARD THEIR ARGUMENTS. UNDER THOSE CIRCUMSTANCES, THE PUBLICATION OF A NOTICE IN THE OFFICIAL JOURNAL IS AN APPROPRIATE MEANS OF INFORMING ALL THE PARTIES CONCERNED THAT A PROCEDURE HAS BEEN INITIATED. 3. THE TREATY APPLIES TO AID GRANTED BY A STATE OR THROUGH STATE RESOURCES „IN ANY FORM WHATSOEVER”. IT FOLLOWS THAT NO DISTINCTION CAN BE DRAWN BETWEEN AID GRANTED IN THE FORM OF LOANS AND AID GRANTED IN THE FORM OF A HOLDING ACQUIRED IN THE CAPITAL OF AN UNDERTAKING. AID TAKING EITHER FORM FALLS WITHIN THE PROHIBITION LAID DOWN IN ARTICLE 92 WHERE THE CONDITIONS SET OUT IN THAT PROVISION ARE FULFILLED. THE GRANTING OF AID, ESPECIALLY IN THE FORM OF CAPITAL HOLDINGS ACQUIRED BY THE STATE OR BY PUBLIC AUTHORITIES, CANNOT BE REGARDED AS BEING AUTOMATICALLY CONTRARY TO THE PROVISIONS OF THE TREATY. THUS, IRRESPECTIVE OF THE FORM IN WHICH AID IS GRANTED, IT IS THE COMMISSION´S TASK TO EXAMINE WHETHER IT IS CONTRARY TO ARTICLE 92 (1) AND, IF SO, TO ASSESS WHETHER THERE IS ANY POSSIBILITY OF ITS 129

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


BEING EXEMPT UNDER ARTICLE 92 (3), GIVING THE GROUNDS ON WHICH ITS DECISION IS BASED ACCORDINGLY . IN CASE 323/82

SA INTERMILLS, WHOSE REGISTERED OFFICE IS AT ANDENNE (BELGIUM), REPRESENTED BY LEON GOFFIN, JEAN-MARIE DE BACKER AND JEAN-LOUIS LODOMEZ, OF THE BRUSSELS BAR, WITH AN ADDRESS FOR SERVICE IN LUXEMBOURG AT THE CHAMBERS OF ERNEST ARENDT, 34 B RUE PHILIPPE-II, APPLICANT, SUPPORTED BY SA INTERMILLS-INDUSTRIE ANDENNE, WHOSE REGISTERED OFFICE IS AT ANDENNE, SA INTERMILLS-INDUSTRIE PONT-DE-WARCHE, WHOSE REGISTERED OFFICE IS AT MALMEDY, SA INTERMILLS-INDUSTRIE STEINBACH, WHOSE REGISTERED OFFICE IS AT MALMEDY, ALL REPRESENTED BY LEON GOFFIN, JEAN-MARIE DE BACKER AND JEANLOUIS LODOMEZ, WITH AN ADDRESS FOR SERVICE IN LUXEMBOURG AT THE CHAMBERS OF ERNEST ARENDT, INTERVENERS, V COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES, REPRESENTED BY MARIE-JOSE JONCZY, A MEMBER OF ITS LEGAL DEPARTMENT, ACTING AS AGENT, WITH AN ADDRESS FOR SERVICE IN LUXEMBOURG AT THE OFFICE OF MANFRED BESCHEL, A MEMBER OF ITS LEGAL DEPARTMENT, JEAN MONNET BUILDING, KIRCHBERG, DEFENDANT, APPLICATION FOR A DECLARATION THAT COMMISSION DECISION 82/670/EEC OF 22 JULY 1982 ON AID GRANTED BY THE BELGIAN GOVERNMENT TO A PAPER-MANUFACTURING UNDERTAKING IS VOID , 1 BY AN APPLICATION LODGED AT THE COURT REGISTRY ON 17 DECEMBER 1982, SA INTERMILLS (HEREINAFTER REFERRED TO AS „THE APPLICANT”), 130

(323/82)

1.

WHOSE REGISTERED OFFICE IS AT ANDENNE, BROUGHT AN ACTION UNDER THE SECOND PARAGRAPH OF ARTICLE 173 OF THE EEC TREATY FOR A DECLARATION THAT COMMISSION DECISION 82/670/EEC OF 22 JULY 1982 ON AID GRANTED BY THE BELGIAN GOVERNMENT TO A PAPERMANUFACTURING UNDERTAKING (OFFICIAL JOURNAL 1982, L 280, P . 30) IS VOID. 2 THE APPLICATION WAS SUPPORTED BY THREE UNDERTAKINGS, SA INTERMILLS-INDUSTRIE ANDENNE, SA INTERMILLS-INDUSTRIE PONT-DEWARCHE AND SA INTERMILLS-INDUSTRIE STEINBACH, WHICH WERE GRANTED LEAVE TO INTERVENE IN THE ACTION BY ORDER OF THE COURT OF 22 JUNE 1983 . THOSE UNDERTAKINGS ARE REFERRED TO HEREINAFTER AS „THE INTERVENERS”, THE EXPRESSION „THE APPLICANTS” BEING USED TO REFER TO THE APPLICANT TOGETHER WITH THE INTERVENERS. 3 IN SO FAR AS IT IS POSSIBLE TO ESTABLISH THE FACTS ON THE BASIS OF THE CONTESTED DECISION AND THE INFORMATION CONTAINED IN THE PAPERS PUT BEFORE THE COURT, A RESTRUCTURING PLAN FINANCED BY AID GRANTED BY THE BELGIAN STATE THROUGH THE WALLOON REGIONAL EXECUTIVE WAS ADOPTED. UNDER THAT PLAN THE APPLICANTS ABANDONED BULK PRODUCTION AND WENT OVER TO THE MANUFACTURE OF SPECIAL PAPERS WITH A HIGH ADDED VALUE. TWO FACTORIES WERE CLOSED , NAMELY THOSE AT SAINT-SERVAIS AND HUIZINGEN (THE LATTER SITUATED IN FLANDERS AND OPERATED BY ANOTHER UNDERTAKING IN THE GROUP); AT THE SAME TIME, PRODUCTION AT THE FACTORIES AT ANDENNE, PONT-DE-WARCHE AND STEINBACH WAS REORGANIZED AND ENTRUSTED TO MANUFACTURING UNDERTAKINGS, EACH ENDOWED WITH ITS OWN LEGAL PERSONALITY. 4 THE CONTENTS OF THE CONTESTED DECISION MAY BE SUMMARIZED AS FOLLOWS: IN THE COURSE OF 1980 THE COMMISSION LEARNED THAT A PAPERMANUFACTURING UNDERTAKING HAD RECEIVED FROM THE BELGIAN AUTHORITIES ASSISTANCE IN THE FORM OF LOANS (A LOW-INTEREST LOAN 131

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


OF BFR 1 076 MILLION AND REPAYABLE ADVANCES OF BFR 510 MILLION), LINKED TO MEASURES FOR THE RESTRUCTURING OF THE UNDERTAKING CONCERNED , AND ASSISTANCE IN THE FORM OF A HOLDING OF BFR 2 350 MILLION ACQUIRED BY THE WALLOON REGIONAL EXECUTIVE, THE MAIN EFFECT OF WHICH WAS TO RESCUE THE UNDERTAKING FROM A VERY DIFFICULT FINANCIAL SITUATION. IN A LETTER DATED 23 JULY 1980 THE COMMISSION DREW THE ATTENTION OF THE BELGIAN GOVERNMENT TO ITS OBLIGATIONS UNDER ARTICLE 93 (3) OF THE EEC TREATY, WHICH REQUIRES PRIOR NOTIFICATION OF PLANS TO GRANT AID. BY A LETTER DATED 6 FEBRUARY 1981 THE BELGIAN GOVERNMENT NOTIFIED THE COMMISSION OF THE AID IN QUESTION. IT IS CLEAR FROM THAT NOTIFICATION THAT THE DECISION TO GRANT THE AID HAD ALREADY BEEN ADOPTED ON 17 JULY 1980 BY THE WALLOON REGIONAL EXECUTIVE. HAVING DECIDED TO INITIATE THE PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 93 (2), THE COMMISSION INVITED THE BELGIAN GOVERNMENT TO SUBMIT ITS COMMENTS BY 10 APRIL 1981. ONLY AFTER A REMINDER HAD BEEN SENT DID THE BELGIAN GOVERNMENT FINALLY SUBMIT ITS COMMENTS TO THE COMMISION ON 24 AUGUST 1981. IN THE COURSE OF THE PROCEDURE LAID DOWN BY ARTICLE 93 THREE MEMBER STATES INDICATED THAT THEY OBJECTED TO THE AID GRANTED BY THE BELGIAN AUTHORITIES ; THE COMMISSION ALSO RECORDED THE OPPOSITION OF TWO TRADE ASSOCIATIONS AND ONE UNDERTAKING, ALL OF WHICH DREW ATTENTION TO THE FACT THAT THE INDUSTRY IN QUESTION WAS SUFFERING FROM OVER-CAPACITY. THE COMMISSION FOUND THAT IN THIS CASE THE ASSISTANCE GRANTED BY THE BELGIAN AUTHORITIES WAS SUCH AS TO HAVE AN ADVERSE EFFECT ON TRADE BETWEEN MEMBER STATES AND TO DISTORT OR THREATEN TO DISTORT COMPETITION WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 92 (1) OF THE TREATY. IT CONSIDERED THAT THE UNDERTAKING CONCERNED WAS IN A VERY DIFFICULT FINANCIAL SITUATION, WHICH APPEARED TO RULE OUT ANY RECOURSE TO THE UNSUBSIDIZED CAPITAL MARKET; IN ITS OPINION, THE HOLDING OF BFR 2 350 MILLION WAS INTENDED TO RESOLVE THE 132

(323/82)

1.

UNDERTAKING´S FINANCIAL PROBLEMS. ACCORDING TO THE COMMISSION, THE PROHIBITION ON STATE AIDS LAID DOWN IN ARTICLE 92 (1) EXTENDS TO INJECTIONS OF CAPITAL BOTH BY THE GOVERNMENT ITSELF AND BY REGIONAL OR LOCAL AUTHORITIES OR OTHER PUBLIC AGENCIES. THE COMMISSION ALSO CONSIDERED WHETHER AN EXEMPTION COULD BE GRANTED FOR THE AID IN QUESTION UNDER ARTICLE 92 (3) OF THE TREATY. HAVING RECALLED THAT THAT PROVISION PERMITS THE GRANT OF AID „TO FACILITATE THE DEVELOPMENT OF CERTAIN ECONOMIC ACTIVITIES”, IT STATED THAT THE AID GRANTED IN THE FORM OF LOW-INTEREST LOANS AND REPAYABLE ADVANCES COULD BE ACKNOWLEDGED TO BE COMPATIBLE WITH THE REQUIREMENTS OF THE TREATY; THOSE LOANS WERE IN FACT LINKED TO AN INVESTMENT PROGRAMME WHICH WAS IN THE COMMUNITY INTEREST, IN SO FAR AS IT WAS INTENDED TO REDUCE BULK PRODUCTION AND CONVERT THE UNDERTAKING TO THE PRODUCTION OF SPECIAL PAPERS WITH A HIGH ADDED VALUE. ON THE OTHER HAND, THE COMMISSION CONSIDERED THAT THE AID GRANTED BY THE BELGIAN AUTHORITIES IN THE FORM OF A HOLDING IN THE UNDERTAKING´S CAPITAL DID NOT QUALIFY FOR EXEMPTION UNDER ARTICLE 92 (3) BECAUSE THAT PART OF THE AID WAS NOT DIRECTLY LINKED TO THE RESTRUCTURING OF THE UNDERTAKING; IT IN FACT CONSTITUTED „RESCUE AID”, INTENDED TO ALLOW THE UNDERTAKING TO MEET ITS FINANCIAL COMMITMENTS. IN THAT REGARD THE COMMISSION NOTED THAT‚ „AID OF THIS KIND” AIMED AT KEEPING PRODUCTION CAPACITY IN OPERATION, THREATENS TO DO SERIOUS DAMAGE TO THE CONDITIONS OF COMPETITION ,AS THE FREE INTERPLAY OF MARKET FORCES WOULD NORMALLY CALL FOR THE CLOSURE OF THE UNDERTAKING „ALLOWING MORE COMPETITIVE FIRMS TO DEVELOP”. ON THE BASIS OF THOSE CONSIDERATIONS, THE COMISSION DECIDED IN ARTICLE 1 THAT THE AID IN THE FORM OF A LOW-INTEREST LOAN AND REPAYABLE ADVANCES WAS COMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET, WHEREAS THE AID IN THE FORM OF THE ACQUISITION OF A HOLDING WAS 133

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


CONTRARY TO ARTICLE 92 OF THE TREATY. ARTICLE 2 OF THE DECISION PROVIDED THAT THE KINGDOM OF BELGIUM WAS TO INFORM THE COMMISSION WITHIN THREE MONTHS „OF THE MEASURES IT HAS TAKEN TO ENSURE THAT THE AID ... DOES NOT CONTINUE TO DISTORT COMPETITION IN THE FUTURE”. 5 THE COMMISSION DOES NOT DISPUTE THE ADMISSIBILITY OF THE APPLICATION. ALTHOUGH THE CONTESTED DECISION IS ADDRESSED TO THE KINGDOM OF BELGIUM, THE COMISSION ACKNOWLEDGES THAT THE APPLICANT IS DIRECTLY AND INDIVIDUALLY CONCERNED, IN ITS CAPACITY AS THE RECIPIENT OF THE AID IN QUESTION, WITHIN THE MEANING OF THE SECOND PARAGRAPH OF ARTICLE 173. 6 IN ADDITION TO VARIOUS SUBMISSIONS RELATING TO THE PROCEDURE ADOPTED, THE APPLICANT CHALLENGES THE DECISION ON THE GROUNDS THAT IT CONTAINED AN INACCURATE ASSESSMENT OF THE FACTS IN RELATION TO THE CRITERIA SET OUT IN ARTICLE 92 (1) AND (3) AND WAS BASED ON A CONTRADICTORY AND INADEQUATE STATEMENT OF REASONS. 7 THE THREE INTERVENERS PUT FORWARD SUBSTANTIALLY THE SAME SUBMISSIONS, CLAIMING IN ADDITION THAT THE COMMISSION FAILED TO RECOGNIZE THE FACT THAT, PRECISELY AS A RESULT OF THE RESTRUCTURING FINANCED BY THE AIDS IN QUESTION, THEY EACH ACQUIRED A LEGAL PERSONALITY SEPARATE FROM INTERMILLS SA, THE COMPANY REFERRED TO BY THE CONTESTED DECISION. THAT FACT WAS IGNORED BY THE COMMISSION. 8 SINCE THAT QUESTION MUST BE DECIDED PRIOR TO THE ASSESSMENT OF THE VARIOUS SUBMISSIONS PUT FORWARD BY THE PARTIES, IT IS NECESSARY FIRST TO EXAMINE THE STATUS OF THE APPLICANTS IN RELATION TO THE CONTESTED DECISION.

134

(323/82)

1.

THE STRUCTURE OF THE INTERMILLS GROUP 9 THE APPLICANTS CLAIM THAT THE COMMISSION, IN FINDING THAT THE AID IN QUESTION - IN THE FORM OF LOANS, REPAYABLE ADVANCES AND CAPITAL HOLDINGS - BENEFITED THE APPLICANT ALONE, GAVE AN INACCURATE DESCRIPTION OF THE COMPANIES CONCERNED. IN JUNE 1980, BEFORE THE CONTESTED DECISION WAS ADOPTED, THREE NEW AND INDEPENDENT MANUFACTURING COMPANIES WERE SET UP UNDER THE RESTRUCTURING PLAN FINANCED BY THE AID. THE WALLOON REGIONAL EXECUTIVE ACQUIRED A HOLDING IN THOSE COMPANIES OF BFR 850 MILLION, COMPARED WITH THE FIGURE OF BFR 2 350 MILLION WHICH IS QUOTED IN THE DECISION . SINCE THE NEW UNDERTAKINGS WERE CREATED, THE APPLICANT HAS NO LONGER CARRIED ON ANY INDUSTRIAL ACTIVITY OF ITS OWN. IT WAS THEREFORE WRONG TO DESCRIBE THE INJECTION OF CAPITAL AS HAVING BEEN INTENDED IN ITS ENTIRETY TO MEET THE COMMITMENTS OF THE FORMER SA INTERMILLS, IN ORDER TO ENABLE IT TO ESCAPE FROM A PRECARIOUS FINANCIAL SITUATION. 10 IN ADDITION, THE INTERVENERS CLAIM THAT THERE WAS A BREACH OF THE PRINCIPLE LAID DOWN IN ARTICLE 222 OF THE EEC TREATY ON THE RULES IN MEMBER STATES GOVERNING THE SYSTEM OF PROPERTY OWNERSHIP, IN SO FAR AS THE COMMISSION, BY IGNORING THE CREATION OF THE NEW MANUFACTURING COMPANIES, IN REALITY PURPORTED TO PROHIBIT THE WALLOON REGIONAL EXECUTIVE FROM PARTICIPATING IN THE CAPITAL OF UNDERTAKINGS CREATED IN ITS TERRITORY. 11 IT IS CLEAR FROM THE INFORMATION SUPPLIED BY THE APPLICANTS THEMSELVES THAT FOLLOWING THE RESTRUCTURING BOTH SA INTERMILLS AND THE THREE MANUFACTURING COMPANIES ARE CONTROLLED BY THE WALLOON REGIONAL EXECUTIVE AND THAT, FOLLOWING THE TRANSFER OF THE PLANT TO THE THREE NEWLY CONSTITUTED COMPANIES, SA INTERMILLS CONTINUES TO HAVE AN INTEREST IN THOSE COMPANIES. IT MUST THEREFORE BE ACCEPTED THAT, IN SPITE OF THE FACT THAT THE THREE MANUFACTURING COMPANIES EACH HAS A LEGAL PERSONALITY SEPARATE FROM THE FORMER SA INTERMILLS, ALL THOSE UNDERTAKINGS 135

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


TOGETHER FORM A SINGLE GROUP, AT LEAST AS FAR AS THE AID GRANTED BY THE BELGIAN AUTHORITIES IS CONCERNED. THE COMMISSION WAS THEREFORE JUSTIFIED IN CONSIDERING THE ENTIRE GROUP TO BE A SINGLE „UNDERTAKING” FOR THE PURPOSES OF THE APPLICATION OF ARTICLE 92 OF THE TREATY. 12 MOREOVER, IT SHOULD BE NOTED THAT THE APPLICANTS, IN STRESSING THAT THE RESTRUCTURING CARRIED OUT BY MEANS OF THE AID IN QUESTION CONSTITUTED AN INDIVISIBLE WHOLE, FROM AN INDUSTRIAL AND FINANCIAL POINT OF VIEW, HAVE IMPLICITLY ACKNOWLEDGED THAT THE ORIGINAL UNDERTAKING AND THE NEW MANUFACTURING COMPANIES FORM A SINGLE ECONOMIC UNIT. 13 FINALLY, THE COMMISSION´S DECISION CANNOT BE CRITICIZED FOR FAILURE TO HAVE REGARD TO ARTICLE 22, WHICH PROVIDES THAT „THIS TREATY SHALL IN NO WAY PREJUDICE THE RULES IN MEMBER STATES GOVERNING THE SYSTEM OF PROPERTY OWNERSHIP”. IN FACT THE APPLICATION OF THE TREATY RULES ON STATE AIDS IN NO WAY AFFECTS THE LEGAL STATUS CONFERRED BY THE WALLOON REGIONAL EXECUTIVE UPON THE NEW MANUFACTURING COMPANIES CREATED WITH ITS ASSISTANCE. 14 THE SUBMISSION BASED ON THE COMMISSION´S DISREGARD OF THE TRUE LEGAL STATUS OF THE APPLICANT AND INTERVENERS MUST THEREFORE BE DISMISSED. SUBMISSIONS RELATING TO PROCEDURE 15 IN RELATION TO PROCEDURAL MATTERS, THE APPLICANTS CLAIM FIRST THAT THEY WERE NOT GIVEN NOTICE INDIVIDUALLY TO SUBMIT THEIR COMMENTS BEFORE A DECISION WAS TAKEN ON THE COMPATIBILITY WITH THE TREATY OF THE AID GRANTED TO THEM, CONTRARY TO THE PROVISIONS OF ARTICLE 93 (2). THEY CONTEND THAT THE GENERAL NOTICE PUBLISHED IN THE OFFICIAL JOURNAL ON 20 MARCH 1981 (OFFICIAL JOURNAL 1981, C 61, P. 3), DID NOT SATISFY THE REQUIREMENTS OF THAT PROVISION.

136

(323/82)

1.

16 ACCORDING TO ARTICLE 93 (2), THE COMMISSION IS TO TAKE A DECISION IN RELATION TO AID GRANTED „AFTER GIVING NOTICE TO THE PARTIES CONCERNED TO SUBMIT THEIR COMMENTS”. IT MUST BE NOTED THAT THE „PARTIES CONCERNED” REFERRED TO IN THAT PROVISION ARE NOT ONLY THE UNDERTAKING OR UNDERTAKINGS RECEIVING AID BUT EQUALLY THE PERSONS, UNDERTAKINGS OR ASSOCIATIONS WHOSE INTERESTS MIGHT BE AFFECTED BY THE GRANT OF THE AID, IN PARTICULAR COMPETING UNDERTAKINGS AND TRADE ASSOCIATIONS. IN OTHER WORDS, THERE IS AN INDETERMINATE GROUP OF PERSONS TO WHOM NOTICE MUST BE GIVEN. 17 IT FOLLOWS THAT ARTICLE 93 (2) DOES NOT REQUIRE INDIVIDUAL NOTICE TO BE GIVEN TO PARTICULAR PERSONS. ITS SOLE PURPOSE IS TO OBLIGE THE COMMISSION TO TAKE STEPS TO ENSURE THAT ALL PERSONS WHO MAY BE CONCERNED ARE NOTIFIED AND GIVEN AN OPPORTUNITY OF PUTTING FORWARD THEIR ARGUMENTS. UNDER THOSE CIRCUMSTANCES, THE PUBLICATION OF A NOTICE IN THE OFFICIAL JOURNAL IS AN APPROPRIATE MEANS OF INFORMING ALL THE PARTIES CONCERNED THAT A PROCEDURE HAS BEEN INITIATED. 18 IN THIS CASE, THE DETAILS SET OUT IN THE AFORESAID NOTICE, WHICH REFERRED TO „THE GRANTING OF AID IN BELGIUM TO A PAPERMANUFACTURING FIRM WHICH HAS SIX FACTORIES IN BELGIUM AND WHOSE PRINCIPAL PRODUCT IS WRITING AND PRINTING PAPER”, WERE SUFFICIENTLY PRECISE FOR THE UNDERTAKINGS CONCERNED - WHICH WERE AT THAT TIME FULLY AWARE OF THE AID ALREADY GRANTED TO THEM - TO BE ENTIRELY CERTAIN THAT THEY WERE THE SUBJECTS OF THE INQUIRY. 19 THE SUBMISSION MUST THEREFORE BE DISMISSED. 20 IN ADDITION THE APPLICANT CLAIMS THAT IN THE NOTICE IN QUESTION THE COMMISSION PUBLICLY PREJUDGED ITS DECISION BY USING THE FOLLOWING WORDS: „THE COMMISSION CONSIDERS THAT THE AID IS 137

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


LIKELY TO HAVE AN EFFECT ON CONDITIONS OF TRADE BETWEEN MEMBER STATES TO AN EXTENT CONTRARY TO THE COMMON INTEREST ‚ ‚ . 21 IT IS TRUE THAT THE COMMISSION´S USE OF THE WORD „CONSTATE” MAY AT FIRST SIGHT GIVE THE IMPRESSION THAT THE COMMISSION HAD ALREADY MADE A FINDING WHICH ARTICLE 93 (2) DOES NOT PERMIT IT TO MAKE UNTIL AFTER IT HAS INVITED THE PARTIES CONCERNED TO SUBMIT THEIR COMMENTS; NEVERTHELESS, VIEWED IN THE CONTEXT OF THE PROCEDURE LAID DOWN BY THAT PROVISION, THE NOTICE DID NOT AND COULD NOT HAVE ANY EFFECT OTHER THAN TO MAKE KNOWN THE INITIATION OF THE PROCEDURE FOR THE INVESTIGATION OF THE AID GRANTED BY THE BELGIAN AUTHORITIES. MOREOVER, THAT WAS APPARENT FROM THE FACT THAT THE NOTICE REQUESTED THE PARTIES CONCERNED TO SUBMIT THEIR COMMENTS WITHIN A SPECIFIED PERIOD. IN ANY EVENT, THE COMMISSION WAS AT THAT STAGE FULLY ENTITLED TO MAKE KNOWN ITS RESERVATIONS ABOUT THE PLAN WHICH HAD COME TO ITS ATTENTION, SO AS TO NOTIFY ALL THE PARTIES CONCERNED OF ITS INITIAL REACTION AND THUS PERMIT THE UNDERTAKING CONCERNED TO ENSURE THAT ITS INTERESTS WERE DEFENDED. 22 THIS SUBMISSION MUST THEREFORE ALSO BE DISMISSED. SUBMISSIONS ALLEGING AN INACCURATE ASSESSMENT OF THE FACTS AND A CONTRADICTORY AND INADEQUATE STATEMENT OF REASONS 23 THE APPLICANTS CRITICIZE THE CONTESTED DECISION - WITHOUT DISTINGUISHING BETWEEN THE APPLICATION OF ARTICLE 92 (1) AND THAT OF ARTICLE 92 (3) - ON THE GROUND THAT IT IS BASED ON A MISTAKEN ASSESSMENT OF THE FACTS AND ON A CONTRADICTORY AND INADEQUATE STATEMENT OF REASONS. 24 THEY CLAIM, MORE PARTICULARLY, THAT THE AID GRANTED IN THE FORM OF A CAPITAL HOLDING IS NOT, AS THE COMMISSION ALLEGES, MERELY „RESCUE AID” INTENDED TO RESOLVE THE UNDERTAKING´S FINANCIAL PROBLEMS; ACCORDING TO THEM, THAT PART OF THE AID - TOGETHER 138

(323/82)

1.

WITH THE LOANS AND ADVANCES CONSIDERED BY THE COMMISSION TO BE COMPATIBLE WITH THE TREATY - WAS USED TO FINANCE THE CLOSURE OF UNPROFITABLE FACTORIES AND THE CONVERSION TO PRODUCTS OFFERING A BETTER PROSPECT OF PROFITABILITY. IN THAT REGARD, THE APPLICANTS STRESS THAT THE VARIOUS FINANCIAL CONTRIBUTIONS WERE ALL USED FOR THE IMPLEMENTATION OF THE RESTRUCTURING PLAN AS A WHOLE, WITHOUT ITS BEING POSSIBLE TO DISTINGUISH BETWEN THE USE OF THE CONTRIBUTION MADE IN THE FORM OF A CAPITAL HOLDING AND THE USE OF THE CONTRIBUTION MADE IN THE FORM OF LOANS AND ADVANCES. 25 SECONDLY, THE APPLICANTS COMPLAIN THAT THERE IS A CONTRADICTION IN THE STATEMENT OF REASONS ON WHICH THE CONTESTED DECISION IS BASED. THE AID DESCRIBED AS INCOMPATIBLE WITH THE TREATY WAS SPECIFICALLY INTENDED TO ACHIEVE A FORM OF RESTRUCTURING - NAMELY THE ABANDONMENT OF BULK-PRODUCTION PAPER AND THE UNDERTAKING´S CONVERSION TO SPECIAL PAPER - WHICH THE COMMISSION DESCRIBES IN THE SAME DECISION AS AN ECONOMIC OBJECTIVE THAT DESERVES TO BE PURSUED IN THE COMMUNITY INTEREST. 26 FINALLY, THE APPLICANTS CONSIDER THAT THE CONTESTED DECISION CONTAINS AN INADEQUATE STATEMENT OF REASONS, IN SO FAR AS THE COMMISSION FAILED TO SHOW THAT TRADE BETWEEN MEMBER STATES WAS AFFECTED AND COMPETITION IN THE COMMON MARKET DISTORTED BY THE GRANTING OF THE AID. THEY MAINTAIN THAT THE AID, FAR FROM HAVING STRENGTHENED THE APPLICANT‚ S POSITION ON THE MARKET, WAS INTENDED TO BE USED TO REDUCE OUTPUT AND CONVERT PRODUCTION TO MORE PROFITABLE SECTORS . ON THAT POINT THE APPLICANTS REFER TO THE JUDGMENT OF 17 SEPTEMBER 1980 IN CASE 730/79 ( PHILIP MORRIS V COMMISSION, (1980) ECR 2671, AT P. 2688, PARAGRAPH 11), IN WHICH THE COURT RECOGNIZED THAT COMPETITION WAS ADVERSELY AFFECTED ONLY WHEN „STATE FINANCIAL AID STRENGTHENS THE POSITION OF AN UNDERTAKING COMPARED WITH OTHER UNDERTAKINGS COMPETING IN INTRA-COMMUNITY TRADE”.

139

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


27 THE COMMISSION JUSTIFIES ITS DECISION BY CONTENDING THAT IT IS „OBVIOUS” THAT A HOLDING OF BFR 2 350 MILLION ACQUIRED BY PUBLIC AGENCIES IN AN UNDERTAKING WHOSE CAPITAL AND RESERVES AMOUNT TO BFR 1 250 MILLION MUST BE REGARDED AS AN OPERATION INTENDED TO EXTRACT THE UNDERTAKING FROM A PRECARIOUS FINANCIAL SITUATION, AS THE CRUCIAL PROBLEM POSED BY THE BURDEN OF THE UNDERTAKING´S DEBT-SERVICING COSTS IS THUS LARGELY RESOLVED BY THE INJECTION OF FRESH CAPITAL ON WHICH THE UNDERTAKING DOES NOT EVEN HAVE TO PAY INTEREST. THE AID THUS GRANTED REDUCES THE UNDERTAKING´S FIXED COSTS AND THEREBY DISTORTS COMPETITION IN THE COMMUNITY. WHERE THE INJECTION OF CAPITAL EXCEEDS THE SUM OF THE NET ASSETS OF THE RECIPIENT UNDERTAKING, IT CONSTITUTES RESCUE AID, INTENDED TO ENSURE THE SURVIVAL ON THE MARKET OF AN UNDERTAKING OTHERWISE DESTINED TO DISAPPEAR. SUCH A MEASURE, ESPECIALLY IN AN INDUSTRY IN DIFFICULTY, IN REALITY INVOLVES THE EXPORTATION OF UNEMPLOYMENT TO OTHER MEMBER STATES. 28 HOWEVER, THE COMMISSION CONCEDES THAT THE COSTS DIRECTLY ATTRIBUTABLE TO THE REDUNDANCIES ARISING FROM THE CLOSURE OF PLANTS MAY BE CONSIDERED TO BE PART OF THE RESTRUCTURING COSTS PROPERLY SO CALLED, IN RESPECT OF WHICH THE UNDERTAKING RECEIVED AID CONSIDERED COMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET. SINCE THE COMMISSION WAS NOT INFORMED OF THE ACTUAL COST OF THOSE REDUNDANCIES, IT WAS UNABLE TO TAKE THEM INTO ACCOUNT AND, IN ANY EVENT, THOSE EXPENSES COULD NOT HAVE EXHAUSTED THE CAPITAL HOLDING IN ITS ENTIRETY. 29 ARTICLE 92 (1) PROVIDES THAT „SAVE AS OTHERWISE PROVIDED IN THIS TREATY, ANY AID GRANTED BY A MEMBER STATE OR THROUGH STATE RESOURCES IN ANY FORM WHATSOEVER WHICH DISTORTS OR THREATENS TO DISTORT COMPETITION BY FAVOURING CERTAIN UNDERTAKINGS OR THE PRODUCTION OF CERTAIN GOODS SHALL, IN SO FAR AS IT AFFECTS TRADE BETWEEN MEMBER STATES , BE INCOMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET”. 140

(323/82)

1.

30 ARTICLE 92 (3) (C), TO WHICH THE CONTESTED DECISION REFERS, STATES THAT AID „TO FACILITATE THE DEVELOPMENT OF CERTAIN ECONOMIC ACTIVITIES” MAY BE CONSIDERED TO BE COMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET, PROVIDED THAT SUCH AID DOES NOT ADVERSELY AFFECT TRADING CONDITIONS TO AN EXTENT CONTRARY TO THE COMMON INTEREST. 31 IT IS CLEAR FROM THE PROVISIONS CITED THAT THE TREATY APPLIES TO AID GRANTED BY A STATE OR THROUGH STATE RESOURCES „IN ANY FORM WHATSOEVER”. IT FOLLOWS THAT NO DISTINCTION CAN BE DRAWN BETWEEN AID GRANTED IN THE FORM OF LOANS AND AID GRANTED IN THE FORM OF A HOLDING ACQUIRED IN THE CAPITAL OF AN UNDERTAKING. AID TAKING EITHER FORM FALLS WITHIN THE PROHIBITION LAID DOWN IN ARTICLE 92 WHERE THE CONDITIONS SET OUT IN THAT PROVISION ARE FULFILLED. 32 AS THE COMMISSION HAS ITSELF ACKNOWLEDGED, THE GRANTING OF AID, ESPECIALLY IN THE FORM OF CAPITAL HOLDINGS ACQUIRED BY THE STATE OR BY PUBLIC AUTHORITIES, CANNOT BE REGARDED AS BEING AUTOMATICALLY CONTRARY TO THE PROVISIONS OF THE TREATY. THUS, IRRESPECTIVE OF THE FORM IN WHICH AID IS GRANTED, BE IT AS A LOAN OR AS A CAPITAL HOLDING, IT IS THE COMMISSION´S TASK TO EXAMINE WHETHER IT IS CONTRARY TO ARTICLE 92 (1) AND, IF SO, TO ASSESS WHETHER THERE IS ANY POSSIBILITY OF ITS BEING EXEMPT UNDER ARTICLE 92 (3), GIVING THE GROUNDS ON WHICH ITS DECISION IS BASED ACCORDINGLY. 33 IN THE LIGHT OF THOSE CRITERIA THE CRITICISM RAISED BY THE APPLICANTS APPEARS TO BE WELL FOUNDED, INASMUCH AS THE CONTESTED DECISION DOES INDEED CONTAIN CONTRADICTIONS AND DOES NOT MAKE CLEAR THE GROUNDS FOR THE COMMISSION´S ACTION ON CERTAIN VITAL POINTS. SUCH DOUBTS AND CONTRADICTIONS RELATE BOTH TO THE ECONOMIC JUSTIFICATION FOR THE AID AND THE QUESTION WHETHER THE AID WAS LIKELY TO DISTORT COMPETITION WITHIN THE COMMON MARKET.

141

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


34 FIRST, AS REGARDS THE ECONOMIC JUSTIFICATION FOR THE AID, THE COMMISSION CONCEDES IN THE STATEMENT OF REASONS ON WHICH ITS DECISION IS BASED THAT THE RESTRUCTURING AIMED AT BY THE APPLICANTS CORRESPONDS, AS SUCH, TO THE COMMISSION´S OWN OBJECTIVES FOR THE EUROPEAN PAPER INDUSTRY. THAT FACTOR SEEMS TO BE THE CHIEF GROUND ON WHICH THE COMMISSION RECOGNIZED THE COMPATIBILITY WITH THE TREATY OF THE AID GRANTED IN THE FORM OF LOW-INTEREST LOANS AND ADVANCES. 35 ON THE OTHER HAND, THE COMMISSION GAVE NO VERIFIABLE REASONS TO JUSTIFY ITS FINDING THAT THE HOLDING ACQUIRED BY THE PUBLIC AUTHORITIES IN THE CAPITAL OF THE RECIPIENT UNDERTAKING WAS NOT COMPATIBLE WITH THE TREATY. IT MERELY STATED THAT THAT HOLDING WAS „NOT DIRECTLY LINKED TO THE RESTRUCTURING OPERATION” AND, IN VIEW OF THE LOSSES SUFFERED BY THE UNDERTAKING OVER SEVERAL FINANCIAL YEARS, CONSTITUTED PURELY FINANCIAL „RESCUE AID”; IN THE COURSE OF THE WRITTEN PROCEDURE, IT STATED THAT THE AMOUNT OF THE HOLDING ACQUIRED BY THE PUBLIC AGENCIES EXCEEDED THE SUM OF THE UNDERTAKING´S CAPITAL AND RESERVES. IN MAKING THOSE ASSESSMENTS WITHOUT GIVING ANY INDICATION OF ITS REASONS, OTHER THAN THE STATEMENTS JUST REFERRED TO, THE COMMISSION DID NOT PROPERLY EXPLAIN WHY ITS ASSESSMENT OF THE RESTRUCTURING OPERATION IN QUESTION - WHICH WAS BOTH INDUSTRIAL AND FINANCIAL AND WHICH, ACCORDING TO THE APPLICANTS, FORMED AN INDIVISIBLE WHOLE - CALLED FOR SUCH A CLEAR-CUT DISTINCTION BETWEEN THE EFFECT OF THE AID GRANTED IN THE FORM OF SUBSIDIZED LOANS AND THE EFFECT OF THE AID GRANTED IN THE FORM OF CAPITAL HOLDINGS. 36 ON THAT POINT IT SHOULD BE NOTED THAT IN THE COURSE OF THE PROCEEDINGS THE COMMISSION CONCEDED THAT, ALTHOUGH IT HAD CONDEMNED THE CAPITAL HOLDINGS IN THEIR ENTIRETY, THEY MIGHT NEVERTHELESS BE COMPATIBLE WITH THE TREATY IN SO FAR AS THEY WERE INTENDED TO COVER THE REDUNDANCY COSTS ATTRIBUTABLE TO THE ABANDONMENT OF UNPROFITABLE PRODUCTION. IT THUS APPEARS 142

(323/82)

1.

THAT THE REDUNDANCY PAYMENTS DUE TO THE CONVERSION, WHICH ARE AN ESSENTIAL FACTOR IN THE OPERATION, WERE ALSO NOT GIVEN SUFFICIENT CONSIDERATION. 37 IN RELATION TO ITS CLAIM THAT THE CONTESTED AID DAMAGES COMPETITION IN THE COMMON MARKET, THE COMMISSION REFERRED TO THE PROVISIONS OF ARTICLE 92 (1) AND TO THE REQUIREMENT LAID DOWN IN ARTICLE 92 (3), ACCORDING TO WHICH AID MAY BE EXEMPTED ONLY IF IT DOES NOT ADVERSELY AFFECT TRADING CONDITIONS TO AN EXTENT CONTRARY TO THE COMMON INTEREST. 38 AS REGARDS THE FIRST PART OF THAT REQUIREMENT, THE RELEVANT PARAGRAPHS OF THE PREAMBLE TO THE DECISION MERELY NOTE THE OBJECTIONS RAISED BY THE GOVERNMENTS OF THREE MEMBER STATES, TWO TRADE ASSOCATIONS AND AN UNDERTAKING IN THE PAPER INDUSTRY. APART FROM THAT REFERENCE, THE DECISION GIVES NO CONCRETE INDICATION OF THE WAY THE AID IN QUESTION DAMAGES COMPETITION. 39 AS REGARDS THE SECOND PART OF THE REQUIREMENT, THE COMMISSION, HAVING STATED THAT THE AID GRANTED IN THE FORM OF A CAPITAL HOLDING IS NOT DIRECTLY LINKED TO THE RESTRUCTURING OF THE UNDERTAKING BUT CONSTITUTES „RESCUE AID”, ASSERTS THAT SUCH AID „THREATENS TO DO SERIOUS DAMAGE TO THE CONDITIONS OF COMPETITION, AS THE FREE INTERPLAY OF MARKET FORCES WOULD NORMALLY CALL FOR THE CLOSURE OF THE UNDERTAKING, ALLOWING MORE COMPETITIVE FIRMS TO DEVELOP”. ON THAT POINT IT MUST BE STATED THAT THE SETTLEMENT OF AN UNDERTAKING´S EXISTING DEBTS IN ORDER TO ENSURE ITS SURVIVAL DOES NOT NECESSARILY ADVERSELY AFFECT TRADING CONDITIONS TO AN EXTENT CONTRARY TO THE COMMON INTEREST, AS PROVIDED IN ARTICLE 92 (3), WHERE SUCH AN OPERATION IS, FOR EXAMPLE, ACCOMPANIED BY A RESTRUCTURING PLAN. IN THIS CASE, THE COMMISSION HAS NOT SHOWN WHY THE APPLICANT´S ACTIVITIES ON THE MARKET, FOLLOWING THE CONVERSION OF ITS PRODUCTION WITH THE ASSISTANCE OF THE AID GRANTED, WERE LIKELY TO HAVE SUCH AN ADVERSE EFFECT ON TRADING 143

1 DODATKY

PŘÍPAD INTERMILLS

DODATKY

1

1.


CONDITIONS THAT THE UNDERTAKING´S DISAPPEARANCE WOULD HAVE BEEN PREFERABLE TO ITS RESCUE. 40 ON THOSE GROUNDS, THE CONTESTED DECISION MUST BE DECLARED VOID. 41 IN VIEW OF THE FOREGOING IT IS NOT NECESSARY TO EXAMINE THE SUBMISSIONS THAT THE COMMISSION ERRED IN ITS APPRAISAL OF THE FACTS OF THE CASE OR THE SUBMISSION THAT THE CONTESTED DECISION INTERFERED WITH THE APPLICANT´S CIVIL RIGHTS WITHOUT THERE BEING AVAILABLE TO IT, UNDER THE JUDICIAL SYSTEM ESTABLISHED BY THE EEC TREATY, ANY RIGHT OF ACTION COMPLYING WITH THE REQUIREMENTS OF ARTICLE 6 OF THE EUROPEAN CONVENTION FOR THE PROTECTION OF HUMAN RIGHTS AND FUNDAMENTAL FREEDOMS. COSTS 42 UNDER ARTICLE 69 (2) OF THE RULES OF PROCEDURE THE UNSUCCESSFUL PARTY IS TO BE ORDERED TO PAY THE COSTS. SINCE THE COMMISSION HAS FAILED IN ITS SUBMISSIONS IT MUST BE ORDERED TO PAY THE COSTS, INCLUDING THOSE OF THE INTERVENERS. ON THOSE GROUNDS, THE COURT HEREBY: 1. DECLARES COMMISSION DECISION 82/670/EEC OF 22 JULY 1982 ON AID GRANTED BY THE BELGIAN GOVERNMENT TO A PAPER-MANUFACTURING UNDERTAKING VOID; 2. ORDERS THE COMMISSION TO PAY THE COSTS , INCLUDING THOSE OF THE INTERVENERS.

144

(290/83)

2.

61983J0290

Judgment of the Court of 30 January 1985. Commission of the European Communities v French Republic. Aid to farmers financed by the operating surplus of a national agricultural credit fund. Case 290/83. European Court reports 1985 Page 00439 Swedish special edition VIII Page 00039 Finnish special edition VIII Page 00039 1 AID GRANTED BY STATES - CONCEPT - AID NOT FUNDED OUT OF STATE RESOURCES - AID GRANTED THROUGH PUBLIC OR PRIVATE BODIES CLASSIFIABLE AS STATE AID (EEC TREATY, ART. 92) 2 AID GRANTED BY STATES - APPRAISAL BY THE COMMISSION ASSESSMENT ON THE BASIS OF ARTICLE 92 OF THE TREATY - PROCEDURE UNDER ARTICLE 93 (2) - RECOURSE TO THE PROCEDURE UNDER ARTICLE 169 - NOT PERMISSIBLE (EEC TREATY, ARTS 93 (2) AND 169) 1. BY VIRTUE OF ARTICLE 92 OF THE TREATY ANY STATE MEASURE, IN SO FAR AS IT HAS THE EFFECT OF ACCORDING AID IN ANY FORM WHATSOEVER, MAY BE ASSESSED FOR ITS COMPATIBILITY WITH THE COMMON MARKET. AID NEED NOT NECESSARILY BE FINANCED FROM STATE RESOURCES TO BE CLASSIFIED AS STATE AID. ARTICLE 92 COVERS ALL AID GRANTED BY A MEMBER STATE OR THROUGH STATE RESOURCES AND THERE IS NO NECESSITY TO DRAW ANY DISTINCTION ACCORDING TO WHETHER THE AID IS GRANTED DIRECTLY BY THE STATE OR BY PUBLIC OR PRIVATE BODIES ESTABLISHED OR APPOINTED BY IT TO ADMINISTER THE AID. 2. THE PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 93 (2) FOR THE PURPOSE OF ASSESSING WHETHER OR NOT AID WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 145

1 DODATKY

PŘÍPAD FRANCIE VERSUS KOMISE

DODATKY

1

2.

PŘÍPAD FRANCIE VERSUS KOMISE (290/83)

92 IS COMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET PROVIDES ALL THE PARTIES CONCERNED WITH GUARANTEES WHICH ARE SPECIFICALLY ADAPTED TO THE SPECIAL PROBLEMS CREATED BY STATE AID WITH REGARD TO COMPETITION IN THE COMMON MARKET AND WHICH GO MUCH FURTHER THAN THOSE PROVIDED IN THE PRELIMINARY PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 169 OF THE TREATY IN WHICH ONLY THE COMMISSION AND THE MEMBER STATE CONCERNED PARTICIPATE. ACCORDINGLY, ALTHOUGH THE EXISTENCE OF THAT SPECIFIC PROCEDURE IN NO WAY PREVENTS THE COMPATIBILITY OF AN AID SCHEME IN RELATION TO COMMUNITY RULES OTHER THAN THOSE CONTAINED IN ARTICLE 92 FROM BEING ASSESSED UNDER THE PROCEDURE PROVIDED FOR IN ARTICLE 169 , THE COMMISSION MUST USE THE PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 93 (2) IF IT WISHES TO ESTABLISH THAT THAT SCHEME, AS AID, IS INCOMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET. IN CASE 290/83

COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES, REPRESENTED BY MARIE-JOSE JONCZY, A MEMBER OF ITS LEGAL DEPARTMENT, ACTING AS AGENT, WITH AN ADDRESS FOR SERVICE IN LUXEMBOURG AT THE OFFICE OF MANFRED BESCHEL, ALSO A MEMBER OF ITS LEGAL DEPARTMENT, JEAN MONNET BUILDING, KIRCHBERG, APPLICANT, V FRENCH REPUBLIC, REPRESENTED BY GILBERT GUILLAUME AND GERARD BOIVINEAU, ACTING AS AGENTS, WITH AN ADDRESS FOR SERVICE IN LUXEMBOURG AT THE FRENCH EMBASSY, 2 RUE BERTHOLET, DEFENDANT, APPLICATION FOR A DECLARATION THAT THE FRENCH REPUBLIC, BY ENCOURAGING THE CAISSE NATIONALE DE CREDIT AGRICOLE (NATIONAL AGRICULTURAL CREDIT FUND) TO PAY AN ALLOWANCE TO THE POOREST FARMERS, HAS FAILED TO FULFIL ITS OBLIGATIONS UNDER ARTICLE 5 OF THE EEC TREATY, HAVING REGARD TO THE OBJECTIVES OF THE TREATY CONCERNING 146

(290/83)

2.

COMPETITION AND IN PARTICULAR TO ARTICLE 92 ET SEQ. THEREOF, 1 BY AN APPLICATION LODGED AT THE COURT REGISTRY ON 23 DECEMBER 1983 THE COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES BROUGHT AN ACTION, PURSUANT TO ARTICLE 169 OF THE EEC TREATY, FOR A DECLARATION THAT, BY ENCOURAGING THE CAISSE NATIONALE DE CREDIT AGRICOLE TO MAKE GRANTS TO THE POOREST FARMERS, THE FRENCH REPUBLIC HAS FAILED TO FULFIL ITS OBLIGATIONS UNDER ARTICLE 5 OF THE EEC TREATY, HAVING REGARD TO THE OBJECTIVES OF THE TREATY CONCERNING COMPETITION AND IN PARTICULAR TO ARTICLE 92 ET SEQ. THEREOF. 2 FOLLOWING THE ANNUAL AGRICULTURAL CONFERENCE BETWEEN THE FRENCH GOVERNMENT AND THE AGRICULTURAL TRADE ORGANIZATIONS IN DECEMBER 1981, A NUMBER OF AID MEASURES IN FAVOUR OF FRENCH AGRICULTURE WERE PUBLISHED. THE MEASURES WERE NOTIFIED BY THE FRENCH GOVERNMENT TO THE COMMISSION IN PURSUANCE OF ARTICLE 93 (3) OF THE TREATY. THEY INCLUDED A‚ SOLIDARITY GRANT‚ OF 1.5 THOUSAND MILLION FRANCS INTENDED TO SUBSIDIZE THE POOREST FARMERS. THAT GRANT WAS FINANCED BY THE OPERATING SURPLUS ACCUMULATED OVER SEVERAL YEARS BY THE CAISSE NATIONALE DE CREDIT AGRICOLE (NATIONAL AGRICULTURAL CREDIT FUND) (HEREINAFTER REFERRED TO AS‚ THE FUND). 3 THE SOLIDARITY GRANT TOOK THE FORM OF A LUMP SUM PAYMENT ACCORDED TO ALL FARMERS WHOSE TURNOVER WAS LESS THAN FF 250 000, THE AMOUNT PAID BEING INVERSELY PROPORTIONAL TO INCOME . THE AMOUNTS OF AID WERE CALCULATED BY THE AGRICULTURAL AUTHORITIES OF THE DEPARTMENTS AND PAID THROUGH THE MUTUALITE SOCIALE AGRICOLE (AGRICULTURAL INSURANCE ASSOCIATION). 4 INITIALLY, BY A LETTER DATED 10 MARCH 1982, THE COMMISSION INITIATED THE PROCEDURE PROVIDED FOR IN ARTICLE 93 (2) OF THE TREATY WITH REGARD TO CERTAIN OF THE MEASURES NOTIFIED, INCLUDING THE SOLIDARITY GRANT. 147

1 DODATKY


DODATKY

1

2.


5 IN ITS REPLIES THE FRENCH GOVERNMENT MAINTAINED THAT THE FUND´S SURPLUS WAS GENERATED BY THE MANAGEMENT OF PRIVATE FUNDS AND NOT OF STATE RESOURCES. IT STATED IN ADDITION THAT THE DECISION TO ALLOCATE THE RESOURCES IN QUESTION HAD BEEN TAKEN IMMEDIATELY PRIOR TO THE AGRICULTURAL CONFERENCE BY THE FUND´S GOVERNING BOARD, ON WHICH THE STATE REPRESENTATIVES WERE IN A MINORITY. THEREFORE, THE MEASURES IN QUESTION COULD NOT CONSTITUTE STATE AID WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 92 (1) OF THE TREATY. 6 ON THE BASIS OF THOSE ARGUMENTS, THE COMMISSION TOOK THE VIEW THAT THE AID IN QUESTION WAS NOT STATE AID WITHIN THE STRICT MEANING OF THE EXPRESSION, BUT THAT THE FUND´S DECISION TO FINANCE THE SOLIDARITY GRANT MUST HAVE BEEN THE RESULT OF ENCOURAGEMENT AND PRESSURE FROM THE PUBLIC AUTHORITIES. THE COMMISSION THEREFORE BROKE OFF THE PROCEDURE UNDER ARTICLE 93 (2) AND, BY A LETTER DATED 14 SEPTEMBER 1982, INITIATED THE PROCEDURE PROVIDED FOR IN ARTICLE 169 OF THE TREATY, CLAIMING THAT THE FRENCH GOVERNMENT HAD FAILED TO FULFIL ITS OBLIGATIONS UNDER ARTICLE 5 OF THE TREATY, THE SECOND PARAGRAPH OF WHICH PROVIDES THAT THE MEMBER STATES MUST ABSTAIN FROM ANY MEASURE WHICH COULD JEOPARDIZE THE ATTAINMENT OF THE OBJECTIVES OF THE TREATY. SINCE IN ITS REPLIES TO THAT LETTER THE FRENCH GOVERNMENT DENIED THAT CHARGE, THE COMMISSION BROUGHT THIS ACTION. 7 THE COMMISSION CONSIDERS THAT THERE IS NO DOUBT THAT THE STATE WAS THE INITIATOR OF THE DECISION TAKEN BY THE FUND´S GOVERNING BOARD. IN ITS VIEW, THE DECISION PRESENTS ALL THE CHARACTERISTICS OF A DECISION TAKEN UNDER PRESSURE FROM THE PUBLIC AUTHORITIES, AND THE FACT THAT THOSE AUTHORITIES DO NOT HAVE A MAJORITY ON THE GOVERNING BOARD IS IRRELEVENT IN THAT RESPECT. 8 THE COMMISSION REFERS IN ADDITION TO THE FACT THAT THE PROVISIONS OF THE FRENCH CODE RURAL CONCERNING THE FUND PROVIDE ONLY FOR CREDIT OPERATIONS. SINCE UNDER FRENCH LAW THE FUND IS A PUBLIC 148

(290/83)

2.

BODY, IT MAY NOT ACT ULTRA VIRES. THAT MEANS, IN PARTICULAR, THAT IT MAY NOT USE ITS ASSETS FOR PURPOSES OTHER THAN THOSE PROVIDED FOR IN ITS ARTICLES . IF THE FUND EXCEEDS ITS POWERS THE MINISTER FOR AGRICULTURE MUST INTERVENE AS THE SUPERVISORY AUTHORITY. THE FACT THAT HE DID NOT INTERVENE PROVES, ACCORDING TO THE COMMISSION, THAT THE STATE DID NOT OPPOSE THE SOLIDARITY GRANT, DESPITE ITS INCOMPATIBILITY WITH THE POWERS CONFERRED ON THE FUND. 9 IN THOSE CIRCUMSTANCES THE COMMISSION CONSIDERS THAT THE GRANT IN QUESTION IS A MEASURE HAVING AN EFFECT EQUIVALENT TO STATE AID, WHICH IS INCOMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET AND WHICH COMES WITHIN THE SCOPE OF ARTICLE 5 OF THE TREATY. BY ITS ACTION THE FRENCH GOVERNMENT CREATED A SITUATION EQUIVALENT TO THAT RESULTING FROM THE GRANT OF STATE AID AND, IN SO DOING, HAS NOT ABSTAINED FROM CAUSING MEASURES TO BE TAKEN WHICH ARE LIABLE TO JEOPARDIZE THE ATTAINMENT OF THE OBJECTIVES OF THE TREATY. A MEMBER STATE CANNOT AVOID ITS OBLIGATIONS BY ENTRUSTING TO AN ECONOMIC AGENT THE IMPLEMENTATION OF A MEASURE WHICH, IF IT WERE TAKEN BY THE STATE DIRECTLY, WOULD BE INCOMPATIBLE WITH THE TREATY. 10 FOR ITS PART, THE FRENCH GOVERNMENT MAINTAINS THAT THE NOTION OF A MEASURE HAVING AN EFFECT EQUIVALENT TO STATE AID IS NOT ONE WHICH IS KNOWN TO COMMUNITY LAW. THIS CONSTRUCTION, PUT FORWARD BY THE COMMISSION, CANNOT SERVE AS A BASIS EITHER FOR A PROCEDURE UNDER ARTICLE 93 OR FOR AN ACTION UNDER ARTICLE 169 FOR A DECLARATION THAT A STATE HAS FAILED TO FULFIL ITS OBLIGATIONS. 11 NOR, ACCORDING TO THE FRENCH GOVERNMENT, DOES THE MEASURE IN QUESTION CONSTITUTE STATE AID WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 92 OF THE TREATY. THERE WAS NO ENCOURAGEMENT ON THE PART OF THE AUTHORITIES, IN RELATION TO WHICH, MOREOVER, THE FUND ENJOYS 149

1 DODATKY


DODATKY

1

2.


COMPLETE AUTONOMY. NEITHER THE GENERAL RULES GOVERNING PUBLIC BODIES IN FRENCH ADMINISTRATIVE LAW NOR THE SPECIFIC PROVISIONS GOVERNING THE FUND GIVE THE GOVERNMENT THE POWER TO INTERVENE AS A SUPERVISORY AUTHORITY IN SUCH CIRCUMSTANCES. 12 IT APPEARS FROM THE TEXTS PROVIDED BY THE FRENCH GOVERNMENT AND EXPLANATIONS GIVEN BY ITS AGENT IN THE COURSE OF THE ORAL PROCEDURE THAT, ACCORDING TO THE PROVISIONS IN FORCE OF ARTICLE 1 OF DECREE NO 53-707 OF 9 AUGUST 1953 CONCERNING STATE CONTROL OF NATIONAL PUBLIC UNDERTAKINGS AND CERTAIN BODIES WITH ECONOMIC OR SOCIAL AIMS, AS AMENDED BY DECREE NO 78-173 OF 16 FEBRUARY 1978, DECISIONS CONCERNING, INTER ALIA, THE ALLOCATION OF THE FUND´S PROFITS DO NOT BECOME DEFINITIVE UNTIL THEY HAVE BEEN APPROVED BY THE PUBLIC AUTHORITIES. 13 ACCORDING TO ARTICLE 92 (1) OF THE TREATY, ANY AID GRANTED BY A MEMBER STATE OR THROUGH STATE RESOURCES IN ANY FORM WHATSOEVER WHICH DISTORTS OR THREATENS TO DISTORT COMPETITION BY FAVOURING CERTAIN UNDERTAKINGS OR THE PRODUCTION OF CERTAIN GOODS IS, IN SO FAR AS IT AFFECTS TRADE BETWEEN MEMBER STATES, INCOMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET. BY VIRTUE OF THE GENERALITY OF THE TERMS EMPLOYED IN THAT PROVISION ANY STATE MEASURE , IN SO FAR AS IT HAS THE EFFECT OF ACCORDING AID IN ANY FORM WHATSOEVER, MAY BE ASSESSED ON THE BASIS OF ARTICLE 92 FOR ITS COMPATIBILITY WITH THE COMMON MARKET. 14 AS IS CLEAR FROM THE ACTUAL WORDING OF ARTICLE 92 (1), AID NEED NOT NECESSARILY BE FINANCED FROM STATE RESOURCES TO BE CLASSIFIED AS STATE AID. IN ADDITION, AS THE COURT RULED IN ITS JUDGMENT OF 22 MARCH 1977 (CASE 78/76, STEINIKE & WEINLIG (1977) ECR 595) THE PROHIBITION CONTAINED IN ARTICLE 92 COVERS ALL AID GRANTED BY A MEMBER STATE OR THROUGH STATE RESOURCES AND THERE IS NO NECESSITY TO DRAW ANY DISTINCTION ACCORDING TO WHETHER THE AID IS GRANTED DIRECTLY BY THE STATE OR BY PUBLIC OR PRIVATE BODIES 150

(290/83)

2.

ESTABLISHED OR APPOINTED BY IT TO ADMINISTER THE AID . 15 IT FOLLOWS THAT ARTICLE 92 OF THE TREATY COVERS AID WHICH, LIKE THE SOLIDARITY GRANT IN QUESTION, WAS DECIDED AND FINANCED BY A PUBLIC BODY AND THE IMPLEMENTATION OF WHICH IS SUBJECT TO THE APPROVAL OF THE PUBLIC AUTHORITIES, THE DETAILED RULES FOR THE GRANT OF WHICH CORRESPOND TO THOSE FOR ORDINARY STATE AID AND WHICH, MOREOVER, WAS PUT FORWARD BY THE GOVERNMENT AS FORMING PART OF A BODY OF MEASURES IN FAVOUR OF FARMERS WHICH WERE ALL NOTIFIED TO THE COMMISSION IN PURSUANCE OF ARTICLE 93 (3). 16 FOR THE PURPOSE OF ASSESSING WHETHER OR NOT AN AID COMING WITHIN THE SCOPE OF ARTICLE 92 IS COMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET, ARTICLE 93 (2) OF THE TREATY SET UP A SPECIAL PROCEDURE WHICH LAYS DOWN SPECIFIC CONDITIONS AND RULES. UNDER THAT PROVISION THE COMMISSION MAY BRING AN ACTION AGAINST THE MEMBER STATE CONCERNED ONLY IF THAT STATE DOES NOT COMPLY WITH A DECISION WHEREBY THE COMMISSION REQUESTS IT TO ABOLISH OR ALTER THE AID IN QUESTION . PRIOR TO THAT DECISION THE PROVISION REQUIRES THAT THE PARTIES CONCERNED BE GIVEN NOTICE TO SUBMIT THEIR OBSERVATIONS, THEREBY GUARANTEEING THE OTHER MEMBER STATES AND THE SECTORS CONCERNED AN OPPORTUNITY TO MAKE THEIR VIEWS KNOWN AND ALLOWING THE COMMISSION TO BE FULLY INFORMED OF ALL THE FACTS OF THE CASE BEFORE MAKING ITS DECISION. FINALLY ARTICLE 93 (2) PROVIDES THAT THE MEMBER STATES CONCERNED MAY APPLY TO THE COUNCIL WHICH MAY, ACTING UNANIMOUSLY, DECIDE THAT THE AID IN QUESTION IS TO BE CONSIDERED COMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET. 17 IT FOLLOWS THAT THE PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 93 (2) PROVIDES ALL THE PARTIES CONCERNED WITH GUARANTEES WHICH ARE SPECIFICALLY ADAPTED TO THE SPECIAL PROBLEMS CREATED BY STATE AID WITH REGARD TO COMPETITION IN THE COMMON MARKET AND WHICH GO MUCH FURTHER THAN THOSE PROVIDED IN THE PRELIMINARY PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 169 OF THE TREATY IN WHICH ONLY 151

1 DODATKY


DODATKY

1

2.


THE COMMISSION AND THE MEMBER STATE CONCERNED PARTICIPATE. ACCORDINGLY, ALTHOUGH THE EXISTENCE OF THAT SPECIFIC PROCEDURE IN NO WAY PREVENTS THE COMPATIBILITY OF AN AID SCHEME IN RELATION TO COMMUNITY RULES OTHER THAN THOSE CONTAINED IN ARTICLE 92 FROM BEING ASSESSED UNDER THE PROCEDURE PROVIDED FOR IN ARTICLE 169, THE COMMISSION MUST, HOWEVER, USE THE PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 93 (2) IF IT WISHES TO ESTABLISH THAT THAT SCHEME, AS AID, IS INCOMPATIBLE WITH THE COMMON MARKET. 18 IT FOLLOWS FROM THE FOREGOING THAT ARTICLES 92 AND 93 LEAVE NO SCOPE FOR A PARALLEL CONCEPT OF‚ MEASURES EQUIVALENT TO AID‚ WHICH ARE SUBJECT TO DIFFERENT RULES FROM THOSE WHICH APPLY TO AID PROPERLY SO-CALLED. 19 IN THOSE CIRCUMSTANCES THE APPLICATION MUST BE DISMISSED AS INADMISSIBLE INASMUCH AS IT IS FOUNDED DIRECTLY ON ARTICLE 169 OF THE TREATY AND THE COMMISSION HAS FAILED TO COMPLY WITH THE PRELIMINARY PHASE OF THE PROCEDURE LAID DOWN IN ARTICLE 93. COSTS 20 ACCORDING TO ARTICLE 69 (2) OF THE RULES OF PROCEDURE THE UNSUCCESSFUL PARTY IS TO BE ORDERED TO PAY THE COSTS. SINCE THE COMMISSION HAS FAILED IN ITS SUBMISSIONS IT MUST BE ORDERED TO PAY THE COSTS. ON THOSE GROUNDS, THE COURT HEREBY: 1. DISMISSES THE APPLICATION AS INADMISSIBLE. 2. ORDERS THE COMMISSION TO PAY THE COSTS.

152

PŘÍPADY VZTAHUJÍCÍ SE K VEŘEJNÉ DVOREM V LETECH 2001 - 2004

3.

ORDER OF THE COURT OF FIRST INSTANCE of 30 April 2003

in Case T-167/01: Schmitz-Gotha Fahrzeugwerke GmbH v Commission of the European Communities (1) (Action for annulment — Locus standi — Commission decision ordering recovery of State aid — Action brought by an undertaking buying up assets of a company required to repay aid — Inadmissibility) (2003/C 184/76) (Language of the case: German) In Case T-167/01: Schmitz-Gotha Fahrzeugwerke GmbH, established in Gotha (Germany), represented by M. Matzat, lawyer, against Commission of the European Communities (Agents: V. Kreuschitz and V. Di Buccis) — application for annulment of Commission Decision 2001/673/EC of 28 March 2001 on State aid implemented by Germany for EFBE Verwaltungs GmbH & Co. Management KG (now Lintra Beteiligungsholding GmbH, together with Zeitzer Maschinen, Anlagen Geräte GmbH; LandTechnik Schlüter GmbH; ILKA MAFA Kältetechnik GmbH; SKL Motoren- und Systembautechnik GmbH; SKL Spezialapparatebau GmbH; Magdeburger Eisengießerei GmbH; Saxonia Edelmetalle GmbH and Gothaer Fahrzeugwerk GmbH) (OJ 2001 L 236, p. 3) — the Court of First Instance (Fourth Chamber, Extended Composition), composed of V. Tiili, President of the Chamber, J. Pirrung, P. Mengozzi, A. W. H. Meij and M. Vilaras, Judges; H. Jung, Registrar, made an order on 30 April 2003, the operative part of which is as follows: 1. The application is dismissed as inadmissible. 2. The applicant is ordered to pay the costs. (1) OJ C 275 29. 9. 2001.

153

1 DODATKY

PODPOŘE ŘEŠENÉ EVROPSKÝM SOUDNÍM

PŘÍPADY VZTAHUJÍCÍ SE K VEŘEJNÉ

DODATKY

1

3.

PODPOŘE ŘEŠENÉ EVROPSKÝM SOUDNÍM DVOREM V LETECH 2001 - 2004

ORDER OF THE COURT OF FIRST INSTANCE of 6 May 2003

in Case T-45/02: DOW AgroSciences BV and DOW Agro-Sciences Ltd v European Parliament and Council of the European Union (1) (Decision No 2455/2001/EC — Action for annulment — Inadmissibility) (2003/C 184/77) (Language of the case: English) In Case T-45/02, DOW AgroSciences BV, established in Rotterdam (Netherlands), DOW AgroSciences Ltd, established in Hitchin (United Kingdom), represented by K. Van Maldegem and C. Mereu, lawyers, supported by European Crop Protection Association (ECPA), having its registered office in Brussels (Belgium), represented by D. Waelbroeck and D. Brinckman, lawyers, v European Parliament (Agents: C. Pennera and M. Moore) and Council of the European Union (Agents: M. Sims-Robertson and B. Hoff-Nielsen), supported by Commission of the European Communities (Agents: G. Valero Jordana and K. Fitch), APPLICATION for partial annulment of Decision No 2455/2001/EC of the European Parliament and of the Council of 20 November 2001 establishing the list of priority substances in the field of water policy and amending Directive 2000/60/EC (OJ 2001 L 331, p. 1), the President of the Court of First Instance has made an order on 6 May 2003, the operative part of which is as follows: 1. The application is dismissed as inadmissible. 2. The applicants shall bear their own costs and pay the costs incurred by the Parliament and the Council. 3. The Commission and the European Crop Protection Association shall bear their own costs. (1) OJ C 144 of 15. 6. 2002.

154

PODPORY EVROPSKOU KOMISÍ

4.

1 DODATKY

PŘÍKLADY SCHVÁLENÍ VEŘEJNÉ

155

DODATKY

1

4.

156

PŘÍKLADY SCHVÁLENÍ VEŘEJNÉ PODPORY EVROPSKOU KOMISÍ


4.

1 DODATKY


157

DODATKY

1

4.

158

PŘÍKLADY SCHVÁLENÍ VEŘEJNÉ PODPORY EVROPSKOU KOMISÍ


4.

1 DODATKY


159


DODATKY

1

5.

160

PODPORY PRO NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY PŘED VSTUPEM DO EU

PŘÍKLADY SCHVÁLENÍ VEŘEJNÉ STÁTY PŘED VSTUPEM DO EU

5.

1 DODATKY

PODPORY PRO NOVÉ ČLENSKÉ

161


DODATKY

1

5.

162


PŘÍKLADY SCHVÁLENÍ VEŘEJNÉ STÁTY PŘED VSTUPEM DO EU

5.

1 DODATKY

PODPORY PRO NOVÉ ČLENSKÉ

163


DODATKY

1

5.


Commission decision declaring that the measure in favour of Bankovní dům Skala, a.s./Union Banka, a.s., notified by the Czech Republic under the interim mechanism pursuant to Annex IV.3 of the Accession Act, is not applicable after accession (2004/C 100/07) (Text with EEA relevance) Date of adoption of the decision: 3. 3. 2004 Member State: The Czech Republic Aid No: CZ 57/03 Title: Bankovní dům Skala, a.s./Union Banka, a.s. Objective: Aid to the banking sector Other information: Commission decision declaring that the measure in favour of Bankovní dům Skala, a.s./Union Banka, a.s., notified by the Czech Republic under the interim mechanism pursuant to Annex IV.3 of the Accession Act, is not applicable after accession The authentic text(s) of the decision, from which all confidential information has been removed, can be found at http://europa.eu.int/ comm/secretariat_general/sgb/state_aids

164

VEŘEJNÉ PODPORY

6.

Published: Wednesday 21 July 2004 - 00:00

Aid to France Télécom ruled illegal

In Short: The exemption from local taxes enjoyed by France Télécom between 1994 and 2002 was illegal, according to the Commission. The operator said it will fight the ruling demanding for the monies to be paid back. Background: The Commission has ruled that the exemption from local taxes enjoyed by France Télécom between 1994 and 2002 is equivalent to state aid, and therefore illegal. The French historical operator will be asked to pay back between 800 million and 1.1 billion euros to the French authorities as a consequence, the Commission has announced. The exact amount will be determined at a later stage, during the so-called recovery procedure. The competition authority headed by Commissioner Mario Monti has also warned the French authorities for providing indirect state aid in the form of shareholder advances paid to France Télécom by a public utility, ERAP. This, the Commission said, „created a potential supplementary liability for state resources“ of up to 9 billion euros. Monti described the „arrangements“ put in place by the French authorities as „highly imaginative“ but nevertheless illegal. However, the Commission does recognise that it is the first time it has been confronted with such a type of aid and will therefore not order for the monies to be recovered. In a statement, France Télécom said it will lodge an application for the annulement of the decision. „The Commission appears to have made its decision without precision, in a climate of confusion fuelled by many leaks, rumours and public announcements that have been premature,“ the operator said. „In reality, today‘s decision lacks any economic or legal basis,“ France télécom argued.

165

1 DODATKY

PŘÍKLADY NEPŘÍPUSTNÉ

DODATKY

2

1.

REGISTR VEŘEJNÉ PODPORY ČÁST I

State Aid Register Part I - Cases under preliminary examination

Page generated on 2004-10-12T14:37:05Z

166

167

Grand Total

Fisheries DG

Energy and Transport DG

Competition DG

Agriculture DG

EE

ES

1

10

NN

63

BE

3

CZ

19

DK

125

DE 2

EE

EE

7

21

GR

GR

2

1

1

GR

13

1

93

ES

8

12

ES

7

2

5

ES

49

7

18

86

FR

1

3

FR

10

4

6

FR

52

3

2

3

14

IE

1

IE

IE

11

2

1

2

5

1

IE

2

2

IT

IT

16

2

14

IT

162

31

75

3

7

45

1

IT

102

8

26

68

306

IT

9

16

1

DE

EE

2

1

3

7

40

4

FR

20

4

IE

N

DK

9

4

5

DE

86

14

3

13

1

ES

FR 16

1

CZ

BE

1

1

DK

9

2

1

2

GR

6

2

4

GR

E

2

6

17

NN

Total

2

CZ

11

BE

Total

N

4

37

XT

28

3

24

XS

3

20

XE

1

3

NN

6

20

4

7

N

DE

1

DK

BE

E

8

9

30

9

EE

17

CZ

DE

21

Total

8

DK

6

3

NN

CZ

XA

6

N

BE

CY

CY

CY

CY

CY

4

LV

LV

LV

4

1

3

LV

LV

LT

LT

LT

LT

LT

7

LU

LU

2

2

LU

5

4

1

LU

LU

1

HU

HU

HU

1

1

HU

HU

Cases under preliminary examination (from 01. 01. 2000 to 30. 09. 2004)

MT

MT

MT

MT

MT

NL

59

NL

NL

3

2

1

NL

17

1

6

2

1

7

NL

39

1

7

31

28

AT

AT

2

2

AT

16

2

6

2

4

2

AT

10

4

2

4

AT

8

17

PT

1

1

PT

2

1

1

PT

8

8

PT

5

5

PT

2

SI

1

SI

SI

1

1

SI

SI

2

SK

SK

SK

2

1

1

SK

SK

21

FI

2

FI

4

2

2

FI

9

2

1

5

1

FI

6

1

5

FI

DODATKY

PL

1

PL

PL

7

1

2

3

1

PL

PL

5

SE

SE

SE

5

1

4

SE

SE

119

UK

UK

1

1

UK

94

28

46

1

2

17

UK

24

1

14

9

UK

EU

1008

EU

20

37

1

EU

78

27

51

EU

594

113

200

22

50

197

12

EU

278

21

75

182

2

168

Grand Total

Fisheries DG

Energy and Transport DG

Competition DG

Agriculture DG

BE

ES

6

3

ES

2

5

4

BE

2

CZ

4

DK

1

1

DK

N

CZ

Total

BE

6

DE

DE

EE

EE

1

GR

GR

7

ES

ES

ES

4 FR

7

FR

FR

1

GR

Total

DE 1

DK

N

CZ

1

1

1

IE

IE

IT

1

1

IT

12

2

10

1

IE

IE

IE

15

IT

IT

IT

3

2

1

4

FR

2

FR

Total

1

GR

GR

1

EE

EE

EE

XT

XS

1

1

XE

3

NN

2

DE

1

DE

2

2

DK

1

DK

N

CZ

CZ

1

BE

BE

E

Total

NN

N

of which new cases registered in September 2004

CY

CY

CY

CY

CY

2

LV

LV

LV

2

2

LV

LV

LT

LT

LT

LT

LT

LU

LU

LU

LU

LU

1

HU

HU

HU

1

1

HU

HU

MT

MT

MT

MT

MT

1

NL

NL

NL

1

1

NL

NL

2

AT

AT

AT

2

1

1

AT

AT

1

PL

PL

PL

1

1

PL

PL

3

PT

PT

PT

3

3

PT

PT

1

SI

SI

SI

1

1

SI

SI

1

SK

SK

SK

1

1

SK

SK

1

FI

FI

FI

1

1

FI

FI

DODATKY

SE

SE

SE

SE

SE

7

UK

UK

UK

5

1

4

UK

2

2

UK

63

EU

1

1

EU

1

1

EU

40

3

8

1

4

23

1

EU

21

3

18

EU

2

REGISTR VEŘEJNÉ PODPORY ČÁST II.

2.

DODATKY

State Aid Register Part II - Commission Decisions

Page generated on 2004-10-12T14:52:22Z By case number

By Member State

By aid instrument

By Member State and region/province

By case type

By primary objective

By decision type

By sector/activity

By EU legal base

By decision date

By case number

XT xxx /2003 XT 6 /2003 • XT 42 /2003 XS xxx /2003 XS 54 /2003 • XS 103 /2003 XS 1 /2003 • XS 10 /2003

XT 2 /2003 • XT 3 /2003

XS 11 /2003 • XS 50 /2003

NN xxx /2004 NN 1 /2004 • NN 42 /2004 N xxx /2004 N 241 /2004 • N 354 /2004 N 138 /2004 • N 185 /2004 N 38 /2004 • N 85 /2004

N 191 /2004 • N 236 /2004 N 86 /2004 • N 136 /2004 N 2 /2004 • N 36 /2004

E xxx /2003 E 3 /2003 • E 17 /2003 C xxx /2004 C 5 /2004 • C 29 /2004

2

C 1 /2004 • C 4 /2004

169

DODATKY

2

2.

REGISTR VEŘEJNÉ PODPORY ČÁST II.

By aid instrument

Government compensation Tax relief debt to capital conversion debt write-off debt writte-off equity capital equity loan government compensation grant guarantee interest subsidy lease reduction loss of revenue not yet defined parafiscale taxes reimbursable grant social security reduction soft loan tax allowance/prime fiscal tax base reduction tax deferment / cancellation tax rate reduction total amount By case type

Exemption Employment Application Scheme

Exemption SME

Exemption Training

Individual

By decision type

„saisine“ - „saisine“ Court of Justice appropriate measures - acceptance by the Member State appropriate measures - proposal appropriate measures approval without opening proceedings - no aid approval without opening proceedings - no objections closing formal proceedings - conditional closing formal proceedings - negative closing formal proceedings - no aid closing formal proceedings - partial decision closing formal proceedings - positive closing formal proceedings - withdrawal of notification injunction - information injunction opening formal proceedings - extend proceedings opening formal proceedings - initiate proceedings others - corrigendum others - linguistic revision others - modification previous decision others - revocation of decision By EU legal base

art. 10§3 procedural regulation art. 1§2 dec. 96/2496 ECSC art. 4 ECSC Treaty art. 6§5 dec. 96/2496/ECSC art. 8 procedural regulation art. 87§1 EC Treaty art. 88§1 EC Treaty art. 88§2 EC Treaty art. 88§3 EC Treaty art. 9 procedural regulation By Member State

Belgium Czech Republic Denmark Germany Greece Spain France Ireland Italy Luxembourg Netherlands Austria Poland Portugal Finland Sweden United Kingdom 170

ČÁST II.

2.

By Member State and region/province

Belgium Czech Republic Denmark Germany Greece Spain France Ireland Italy Luxembourg Netherlands Austria Poland Portugal Finland Sweden United Kingdom By primary objective

Aid for R&D Aid for Training Aid to Culture Aid to Employment Aid to SMEs Development aid (ship) Energy saving Environmental aid Export related aid Foreign Direct Investment aid General aid Innovation Investment aid Not yet defined Other Public Health Regional aid Rescue aid Restructuring aid Risk capital aid Sectoral aid Social plan Transport aid By sector/activity

Agriculture Chemical and pharmaceutical industry Coal Construction and engineering Electrical and electronic manufactured products Energy and transport Financial sector Fisheries Handicraft Industrial machinery Manufacturing industry Motor vehicles NTIC Non-ECSC steel Other Others Pulp and paper Retail Services Shipbuilding Steel Steel and non-ferrous metal Syntetic fibres Synthetic fibres Textile and clothing industry Tourism Transport Unknown all sectors post office By decision date 06. 10. 2004 16. 09. 2004 02. 09. 2004 11. 08. 2004 22. 07. 2004 25. 06. 2004 02. 06. 2004 12. 05. 2004 20. 04. 2004 03. 04. 2004 23. 03. 2004 03. 03. 2004 11. 02. 2004 29. 01. 2004 13. 01. 2004

05. 10. 2004 14. 09. 2004 01. 09. 2004 09. 08. 2004 20. 07. 2004 21. 06. 2004 28. 05. 2004 11. 05. 2004 19. 04. 2004 02. 04. 2004 22. 03. 2004 01. 03. 2004 10. 02. 2004 27. 01. 2004 09. 01. 2004

30. 09. 2004 13. 09. 2004 31. 08. 2004 04. 08. 2004 14. 07. 2004 18. 06. 2004 27. 05. 2004 10. 05. 2004 17. 04. 2004 01. 04. 2004 20. 03. 2004 27. 02. 2004 07. 02. 2004 23. 01. 2004 08. 01. 2004

28. 09. 2004 09. 09. 2004 19. 08. 2004 03. 08. 2004 07. 07. 2004 16. 06. 2004 24. 05. 2004 07. 05. 2004 15. 04. 2004 30. 03. 2004 19. 03. 2004 19. 02. 2004 06. 02. 2004 22. 01. 2004 07. 01. 2004

22. 09. 2004 08. 09. 2004 18. 08. 2004 02. 08. 2004 06. 07. 2004 15. 06. 2004 19. 05. 2004 28. 04. 2004 14. 04. 2004 29. 03.2004 16. 03. 2004 18. 02. 2004 04. 02. 2004 21. 01. 2004

21. 09. 2004 07. 09. 2004 13. 08. 2004 28. 07. 2004 30. 06. 2004 11. 06. 2004 14. 05. 2004 27. 04. 2004 07. 04. 2004 25. 03. 2004 15. 03. 2004 13. 02. 2004 03. 02. 2004 15. 01. 2004

20. 09. 2004 06. 09. 2004 12. 08. 2004 26. 07. 2004 28. 06. 2004 04. 06. 2004 13. 05. 2004 22. 04. 2004 05. 04. 2004 24. 03. 2004 09. 03. 2004 12. 02. 2004 31. 01. 2004 14. 01. 2004

171

2 DODATKY

REGISTR VEŘEJNÉ PODPORY

DODATKY

2

3.

DODATEK I (ANNEX I) SMLOUVY O ES

referred to in Article 32 of the Treaty Number in the Brussels nomenclature

Description of products

CHAPTER 1

Live animals

CHAPTER 2

Meat and edible meat offal

CHAPTER 3

Fish, crustaceans and molluscs

CHAPTER 4

Dairy produce; birds‘ eggs; natural honey

CHAPTER 5 05.04

Guts, bladders and stomachs of animals (other than fish), whole and pieces thereof

05.15

Animal products not elsewhere specified or included; dead animals of Chapter 1 or Chapter 3, unfit for human consumption

CHAPTER 6

Live trees and other plants; bulbs, roots and the like; cut flowers and ornamental foliage

CHAPTER 7

Edible vegetables and certain roots and tubers

CHAPTER 8

Edible fruit and nuts; peel of melons or citrus fruit

CHAPTER 9

Coffee, tea and spices, excluding maté (heading No 09.03)

CHAPTER 10

Cereals

CHAPTER 11

Products of the milling industry; malt and starches; gluten; inulin

CHAPTER 12

Oil seeds and oleaginous fruit; miscellaneous grains, seeds and fruit; industrial and medical plants; straw and fodder

CHAPTER 13 ex 13.03

Pectin

CHAPTER 15

172

15.01

Lard and other rendered pig fat; rendered poultry fat

15.02

Unrendered fats of bovine cattle, sheep or goats; tallow (including ‘premier jus’) produced from those fats

15.03

Lard stearin, oleostearin and tallow stearin; lard oil, oleo-oil and tallow oil, not emulsified or mixed or prepared in any way

15.04

Fats and oil, of fish and marine mammals, whether or not refined

15.07

Fixed vegetable oils, fluid or solid, crude, refined or purified

15.12

Animal or vegetable fats and oils, hydrogenated, whether or not refined, but not further prepared

15.13

Margarine, imitation lard and other prepared edible fats

15.17

Residues resulting from the treatment of fatty substances or animal or vegetable waxes

SMLOUVY O ES

CHAPTER 16

3.

Preparations of meat, of fish, of crustaceans or molluscs

CHAPTER 17 17.01

Beet sugar and cane sugar, solid

17.02

Other sugars; sugar syrups; artificial honey (whether or not mixed with natural honey); caramel

17.03 17.05 (*)

Molasses, whether or not decolourised Flavoured or coloured sugars, syrups and molasses, but not including fruit juices containing added sugar in any proportion

CHAPTER 18 18.01 18.02 CHAPTER 20

Cocoa beans, whole or broken, raw or roasted Cocoa sheelsshells, husks, skins and waste Preparations of vegetables, fruit or other parts of plants

CHAPTER 22 22.04

Grape must, in fermentation or with fermentation arrested otherwise than by the addition of alcohol

22.05

Wine of fresh grapes; grape must with fermentation arrested by the addition of alcohol

22.07

Other fermented beverages (for example, cider, perry and mead)

ex 22.08 (*) ex 22.09 (*)

22.10 (*) CHAPTER 23

Ethyl alcohol or neutral spirits, whether or not denatured, of any strength, obtained from agricultural products listed in Annex I to the Treaty, excluding liqueurs and other spirituous beverages and compound alcoholic preparations (known as ‘concentrated extracts’) for the manufacture of beverages Vinegar and substitutes for vinegar Residues and waste from the food industries; prepared animal fodder

CHAPTER 24 24.01

Unmanufactured tobacco, tobacco refuse

CHAPTER 45 45.01

Natural cork, unworked, crushed, granulated or ground; waste cork

CHAPTER 54 54.01

Flax, raw or processed but not spun; flax tow and waste (including pulled or garnetted rags)

CHAPTER 57 57.01

*

True hemp (Cannabis sativa), raw or processed but not spun; tow and waste of true hemp (including pulled or garnetted rags or ropes)

Heading added by Article 1 of Regulation No 7a of the Council of the European Economic Community, of 18 December 1959 (OJ No 7, 30. 1. 1961, p. 71 - Special edition (English edition) 1959-1962, p. 68).

173

2 DODATKY

DODATEK I (ANNEX I)

PŘÍLOHY

1.

METODY OHODNOCOVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Metoda nominální stupnice

Relativně nejjednodušší je tzv. nominální (binární) stupnice. Je založena na operaci shody (resp. rozdílu), která je vymezena binárním logickým kódem 1, resp. 0. Ohodnocované varianty projektů jsou z hlediska uvažovaného kritéria indiferentní. Postupuje se obvykle tak, že nejdříve je expertně stanoveno, které užitné vlastnosti projektu jsou relevantní. (Ke zjištění může být použita některá z kvalitativních metod.) Ty jsou jmenovitě (nominálně) označeny, a posléze je na základě výrokového logického soudu stanovováno, zda daná užitná vlastnost je přítomna (výroková hodnota 1), nebo není přítomna (výroková hodnota 0). Pozitivní hodnoty se sčítají a je preferována alternativa s nejvyšším počtem odpovědí „ano“ (tedy „1“). Tato metoda však má i slabou stránku. Ta spočívá v tom, že při tomto ohodnocování není měřena preference jednotlivých kritérií, ani jejich váha v daném projektu, přičemž je možné předpokládat, že váhy jednotlivých užitných vlastností nebudou identické. Metoda ordinální klasifikační stupnice

Výše uvedené slabiny částečně překonává ordinální (uspořádávající) klasifikační stupnice. Tato stupnice, ve srovnání se stupnicí nominální, patří k vyšším typům stupnice. Je založena na předpokladu, že posuzované projekty můžeme úplně uspořádat z hlediska určité vlastnosti. Ordinální (čili pořadová) stupnice je definována dvěma základními druhy operací, a to rovností a nerovností. Uvažované kritérium pak můžeme v ordinální stupnici měřit za předpokladu, lze-li posuzované projekty uspořádat na základě určitého kritéria (na bázi přiřazení čísel), přičemž z jejich preference plyne i preference mezi posuzovanými projekty. Je třeba mít na zřeteli, že čísla vypovídají pouze o pořadí posuzovaných projektů, nikoli o intenzitě preferencí. Při posuzování projektů je možné postupovat tak, že jednotlivá kritéria (užitné vlastnosti) je možné ohodnotit klasifikační stupnicí analogickou se školním známkováním. Každá užitná vlastnost se známkuje v předem stanoveném intervalu (např. od 1 do 5), přičemž je favorizována alternativa s celkově nejlepším průměrným hodnocením. Uvedený postup je možné použít v rámci expertního posuzování. K jeho výhodám patří poměrně relativní jednoduchost při posuzování výběru alternativ. K nevýhodám patří, že tento postup nerozlišuje mezi důležitostí (vahami) jednotlivých alternativ. 174

VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

1.

Metoda kardinální stupnice

Další technikou, kterou lze použít k ohodnocování a výběru veřejných projektů, je kardinální číselná stupnice. Ta patří k nejvyšším typům stupnice. Používá se ve dvou formách, a to jako stupnice intervalová a stupnice poměrová. Intervalovou stupnici lze aplikovat tehdy, jestliže při posuzování projektů budeme používat kvantitativních kritérií. Jako základní operace jsou používány shoda (=), různost (3 , L ), což je analogické s ordinální stupnicí, a navíc operace rovnosti, resp. rozdílnosti intervalů. V intervalové stupnici určujeme měřící jednotky a počátek. Použijeme-li při posuzování projektů intervalovou stupnici, můžeme z rozdílu hodnot příslušejících dvěma ohodnocovaným projektům usuzovat na velikost preference. Druhou formou je stupnice poměrová. V tomto případě je počátek měřené vlastnosti dán přirozeným počátkem měřené veličiny. Postupuje se tak, že jsou nejdříve definovány potřebné užitné vlastnosti projektu, a to se zřetelem na očekávání, jež jsou vymezena v cílech daného projektu. Vytipované vlastnosti vystupují jako srovnávací kritéria, přičemž pozitivní vlastnost určité alternativy s nejvyšší hodnotou odpovídá 100 %, a tatáž vlastnost jiných alternativ je ve vztahu k ní přepočítána. Postupujeme tak, že nejdříve vymezíme užitné vlastnosti a stanovíme srovnávací kritéria. V druhém kroku provedeme přepočet na procenta a určíme pořadí. Výše uvedené postupy předpokládají, že význam jednotlivých kritérií je stejný. Při oceňování projektů tomu tak ale obvykle není. Proto jednotlivým kritériím přiřazujeme rozdílné váhy. V současné době existuje řada metod, jež lze použít k určení vah jednotlivých kritérií. Dostupné metody lze klasifikovat z různých hledisek. Můžeme je třídit na metody přímé, kdy určujeme přímo nenormované váhy jednotlivých kritérií (např. formou přiřazení bodů ze zvolené bodové stupnice), a nepřímé metody, mezi něž patří metoda párového srovnávání a Saatyho metoda. Společným rysem obou metod je, že na základě párového srovnávání kritérií (resp. intenzity daných preferencí) jsou vypočteny váhy kritérií. 175

PŘÍLOHY

METODY OHODNOCOVÁNÍ

PŘÍLOHY

1.


Jestliže jsou váhy stanoveny na základě použití různých metod, potom je potřebné v zájmu srovnatelnosti vah kritérií váhy normovat. Normování vah se provádí podle vztahu:

, kde Vi ... normovaná váha i - tého kritéria Ki ...nenormovaná váha i - tého kritéria n ... počet kritérií Při párovém srovnávání postupujeme tak, že jednotlivá kritéria vzájemně porovnáváme podle jejich významu. Výsledky zapisujeme do připravené tabulky. Tedy např. porovnáváme výkon (kritérium číslo 1) s provozními náklady (kritérium číslo 2). Protože preferujeme výkon před provozními náklady, píšeme do příslušného řádku číslo 1, poněvadž to je číslo kritéria, které v daném srovnávání preferujeme. Porovnáváme-li výkon s ekonomickou životností (kritérium číslo 3), preferujeme výkon. Proto opět do příslušného řádku píšeme jedničku. Také při porovnávání výkonu a vyškolení obsluhy (kritérium číslo 4) preferujeme výkon. Proto do příslušného řádku píšeme jedničku. Konečně i při porovnání výkonu s nabídkovou cenou (kritérium číslo 5) preferujeme výkon. Proto do příslušného řádku píšeme jedničku. Na základě tohoto postupu provedeme párové srovnávání všech kritérií (viz tab. 1).

176

1.


PŘÍLOHY

Kontrolní výpočet

n ... počet kritérií Ke stejným výsledkům dospějeme i na základě použití následující matice. Sestavujeme ji tak, že párově porovnáváme jednotlivé dvojice kritérií, přičemž preferenci kritéria v daném řádku před kritériem ve sloupci označujeme jedničkou. Je-li preferováno kritérium ve sloupci, pak píšeme nulu. Počet preferencí pro dané kritérium je dán počtem jedniček v řádku, přičemž je zvětšen o počet nul v sloupci daného kritéria. Tedy pro výše uvedený případ je možné sestavit matici (viz tab.2). tab. 2 Kritérium (číslo)

1. 2. 3. 4. 5.

1

2

3

4

5

-

1

1

1

1

-

1

1

1

-

1

1

-

1 0

Na základě párového srovnání můžeme stanovit váhy jednotlivých kritérii (tab.3). A opět můžeme provést kontrolní výpočet podle výše uvedeného vztahu.

177

PŘÍLOHY

1.


tab. 3 Kritérium

Počet preferencí

Váha (počet preferencí/S preferencí)

1

4

0,4

2

3

0,3

3

2

0,2

4

0

0,0

5

1

0,1

S

10

1,0

Výhodou tohoto postupu je, že bere na zřetel váhu jednotlivých kritérií. Stanovení vah jednotlivých kritérií je předpokladem pro stanovení dílčích vážených užitností a celkové vážené užitnosti jednotlivých alternativ projektů. Pro stanovení vah kritérií je možné použít Saatyho metodu. Ta využívá v prvém kroku postup analogický s metodou párového srovnávání, neboť v něm jsou metodou párového srovnávání zjišťovány preferenční vztahy dvojic kritérií uspořádaných v tabulce. Na rozdíl od metody párového srovnávání se ještě určuje intenzita preference. Ta se určuje na základě bodovací stupnice, která obsahuje deskriptory. Saaty přiděluje počet bodů jednotlivým kritériím následovně: 1 3 5 7 9

(kritéria jsou svým významem rovnocenná), (první kritérium je slabě významnější než druhé), (první kritérium je dosti významnější než druhé), (první kritérium je evidentně významnější než druhé), (první kritérium je absolutně významnější než druhé.

Získáme pravou horní trojúhelníkovou část matice velikostí preferencí (Saatyho matici relativních důležitostí). Při výběru veřejných projektů lze použít i metodu, kdy stanovujeme celkové vážené užitnosti jednotlivých alternativ. Postupujeme tak, že nejdříve stanovíme neváženou užitnost, která se vztahuje k jednotlivým kritériím. Součinem váhy a nevážené užit178


1.

nosti získáme užitnost váženou. Postup ukazuje následující tabulka. Předpokládejme, že užitnost neváženou jsme získali předchozím naznačeným postupem (viz tab. 4). tab. 4 A1

A1

A2

A2

A3

A3

Kritéria

Váha

UNA1

UVA1

UNA2

UVA2

UNA3

UVA3

1

5

81,2

406

89,1

455,5

100

500

2

4

100

400

84,6

338,4

71

284

3

3

81,1

243,3

100

300

93

279

4

1

93,8

93,8

84,7

84,7

100

100

5

2

77,8

155,6

66,7

133,4

100

200

S

15

433,9

1298,7

425,1

1312

464

1363

Pořadí

3

2

1

Legenda: A1, A2, A3 ... alternativa prvá, druhá a třetí UN...užitnost nevážená UV... užitnost vážená Uvedená metoda umožňuje porovnat jednotlivé alternativy projektů se zřetelem na váhu jednotlivých kritérií. Pokud chceme při ohodnocování projektů vzít na zřetel význam jednotlivých cílů (ty se zpravidla vztahují k nějaké oblasti - např. nákladům, technickým parametrům atd.), přiřadíme jim určitou váhu, a tu vztáhneme na jednotlivá kritéria. Tento ohodnocovací postup je znám jako metoda postupného rozvrhu váhy (viz tab.5).

179

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

1.


tab.5 Oblast

Technická

Nákladová

Termínová

S

Váha

0,6

0,2

0,2

1,00

Kritéria

Váha v oblasti

Výsledná váha (%)

výkon

0,2

12

spolehlivost

0,2

12

nároky na opravu

0,1

6

nároky na obsluhu

0,1

6

životnost

0,1

6

kompatibilita

0,3

18

nabídková cena

0,6

12

provozní náklady

0,4

8

doba dodání

0,8

16

čas na opravu

0,2

4 100

Z tabulky je zřejmé, že výsledná váha je součinem váhy (hodnot z druhého sloupce) a váhy v příslušné oblasti (sloupec čtvrtý). Získanou výslednou váhu lze potom využít ke stanovování vážené užitnosti jednotlivých alternativ projektů. Projekty je možné hodnotit i podle speciálních rozhodovacích tabulek. Podstata tohoto hodnocení spočívá v implementaci komplexního kritéria pro hodnocení projektů, které umožňuje na základě kvantifikace stanovit jejich pořadí. Komplexní kritérium se vypočítá podle určitého vzorce, který lze odvodit z dané procesní analýzy. K tomu, abychom mohli implementovat postup podle rozhodovacích tabulek, musí být dílčí hodnocení agregovatelná a vyjádřitelná ve stupních ordinálních škál se stejným rozsahem. (Zjednodušeně řečeno, „školsky známkovatelné“). Postup při použití speciálních rozhodovacích tabulek má dvě základní etapy. V prvé konstruujeme komplexní kritérium, tj. vybíráme dílčí kritéria a ordinální škály. V druhé, hodnotící fázi, provádíme evaluaci jednotlivých projektů podle všech dílčích kritérií, přičemž výsledky vyjádřené ve stupních ordinálních škál jsou pak statisticky vyhodnocovány. Hodnocení provádí experti, a to skupinově, nebo individuálně. 180


1.

Výpočet komplexního kritéria vychází z průměrného hodnocení členů komise. Daný postup probíhá následovně: • Nejdříve vybereme jednotlivá kritéria K1, K2, ... Kn. • Pro sledování každého jednotlivého kritéria určíme charakteristické žádoucí údaje, které chceme sledovat. Dané kritérium můžeme dále dekomponovat. Například kritérium „provozní spolehlivost“ je komplexní systémová vlastnost (kritérium), která může být v souladu s ČSN ISO 8402 jako kritérium Ki dekomponována na bezpečnost, udržovatelnost, životnost. • Kritéria párově srovnáme a přiřadíme jim váhy. • Pro hodnocení projektů sestavíme ordinální škálu. • Sestavíme tabulku a provádíme výpočty: - u každé podmínky stanovíme, zda daný návrh projektu má danou vlastnost (1) nebo ji nemá (0), - každé podmínce přiřadíme váhu (váha * 1, resp. 0), - přiřazenou váhu dosadíme do vzorce komplexního kritéria, - vypočteme hodnotu komplexního kritéria. Na základě daného postupu seřadíme hodnocené projekty podle hodnoty komplexního kritéria. Na prvém místě se umístí projekt s nejvyšší hodnotou komplexního kritéria.

181

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

2.

POSKYTNUTÁ VEŘEJNÁ PODPORA V ZEMÍCH EU

Veřejná podpora v EU a členských státech (v % z HDP) EU

B

DK

D

EL

E

F

iIRL

2000

0,3

0,2

0,4

0,4

0,2

0,3

0,4

0,9

2001

0,3

0,2

0,2

0,3

0,3

0,5

0,4

0,8

2002

0,3

0,2

0,2

0,3

0,2

0,3

0,4

0,6

I

L

NL

A

P

FIN

S

UK

2000

0,1

0,2

0,4

0,4

1,1

1,1

0,2

0,1

2001

0,1

0,2

0,3

0,4

0,9

1,1

0,2

0,1

2002

0,1

0,2

0,3

0,4

0,6

1,1

0,3

0,1

B – Belgie, DK – Dánsko, D – Německo, EL – Řecko, E – Španělsko, F – Francie, IRL – Irsko,,I – Itálie, L – Lucembursko, HL – Holandsko, A – Rakousko, P – Portugalsko, FIN – Finsko, S – Švédsko, UK – Spojené Království (Velká Británie)

182

V ZEMÍCH EU

Veřejná podpora v EU a členských státech (v mil. EUR v cenách r. 2000) EU

B

DK

D

EL

E

F

IRL

2000

26 527

409

603

7 158

250

2 118

6 195

880

2001

25 581

506

335

6 680

333

2 924

6 035

915

2002

24 174

424

349

5 818

277

2 067

5 988

736

i

L

NL

A

P

FIN

S

UK

2000

1 606

39

1 493

926

1 320

1 423

625

1 482

2001

1 388

38

1 080

867

1 068

1 483

579

1 351

2002

1 601

39

1 127

889

724

1 500

628

2 009

183

PŘÍLOHY

2.

POSKYTNUTÁ VEŘEJNÁ PODPORA

PŘÍLOHY

3.

ČLÁNEK 88 (ODST. 1, 2, 3) SMLOUVY O ZALOŽENÍ ES

Příloha č. 3: Článek 88 (odst. 1,2,3) Smlouvy o založení ES

1. Komise bude ve spolupráci s členským státem neustále přezkoumávat všechny systémy podpory v daném státě poskytované. Komise bude státu navrhovat příslušná opatření, která bude vyžadovat postupný vývoj nebo fungování společného trhu. 2. Zjistí-li Komise po vyzvání zapojených stran k předložení připomínek, že podpora poskytnutá státem nebo prostřednictvím státních zdrojů není v souladu se společným trhem s ohledem na článek 87, nebo že dochází k jejímu zneužití, rozhodne o zrušení nebo pozměnění takové podpory ze strany státu v termínu stanoveném Komisí. Pokud daný stát neprovede toto rozhodnutí do předepsaného termínu, může Komise nebo jiný zainteresovaný stát v odchylce od ustanovení článku 226 a 227 předat záležitost přímo Soudnímu dvoru. Na žádost členského státu může Rada rozhodnout, a to jednomyslně, že podpora, kterou chce daný stát přidělit nebo ji přiděluje, bude považována za slučitelnou se společným trhem v odchylce od ustanovení článku 87 nebo od nařízení uvedených v článku 89, vedou-li k takovému rozhodnutí výjimečné okolnosti. V případě, že Komise již zahájila ohledně sporné podpory postup popsaný v první části tohoto odstavce, bude mít skutečnost, že zmíněný stát podal žádost Radě, na tento postup odkladný účinek, dokud Rada neoznámí své stanovisko. Pokud však Rada neoznámí své stanovisko do tří měsíců od podání zmíněné žádosti, rozhodne o tomto případě Komise. 3. Jakýkoli záměr udělit či pozměnit podporu je nutno oznámit Komisi dostatečně včas, aby mohla předložit své připomínky. Pokud usoudí, že některý záměr není slučitelný se společným trhem s ohledem na článek 87, zahájí neprodleně řízení popsané v odstavci 2. Daný členský stát není oprávněn realizovat navrhovaná opatření, dokud nebude toto řízení završeno konečným rozhodnutím.

184

3.

Autorizace veřejné podpory na základě znění článků 87 a 88 Smlouvy Případy, kde Komise nevznáší žádné námitky

Datum přijetí rozhodnutí: Členský stát: Číslo podpory: Název:

1. 4. 2004 Itálie (Valle d’Aosta) N 507/03 Regionální opatření pro podporu řemeslného a průmyslového podnikání v oblasti zpracování zemědělských produktů Cíl: Cílem tohoto časově neomezeného schématu je zajistit podporu řemeslného a průmyslového podnikání ve Valle d’ Aosta. Podpora bude zajišťována ve formě podpory investic, technické pomoci a reklamních kampaní. Právní základna: Nezávislá regionální samospráva č. 3301 z 15. září 2003 „Regionální opatření pro podporu řemeslného a průmyslového podnikání v oblasti zpracování zemědělských produktů“ Rozpočet: 1 milion eur/rok Intenzita podpory nebo její částka: - Pro investiční podporu: maximálně 40 % uznatelných nákladů - Pro technickou pomoc: do 100 000 eur pro konečného příjemce za dobu 3 let, nebo 50 % uznatelných nákladů pro MSP -Pro reklamní kampaň: 50 % uznatelných nákladů Doba trvání: neomezeně Další informace: Celé znění originálního textu rozhodnutí bez uvedení důvěrných informacích lze najít na http://europa. eu.int/comm/sg/sgb/state_aids 1

Informace jsou čerpány z Úředního věstníku EU (Official Journal of the European Union z 30.4. 2004 (2004/ C 115/16). Pro ucelenou představu je originální znění případu uvedeného ve věstníku spolu s ostatními schválenými případy o udělení veřejné podpory uvedeno v Dodatku 1 (v originální anglické verzi, bod 1.4)

185

PŘÍLOHY

PŘÍKLAD UDĚLENÍ VEŘEJNÉ PODPORY KOMISÍ1

PŘÍKLAD UDĚLENÍ VEŘEJNÉ PODPORY

PŘÍLOHY

5.

KOMISÍ FORMOU INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČR2

Rozhodnutí nevznést námitky proti opatření veřejné podpory, které budou nahlíženy jako existující podpora ve smyslu znění článku 88 odst. 1 Smlouvy do doby přistoupení Datum rozhodnutí Komise: Stát: Číslo podpory: Název podpůrného opatření: Rozpočet: Doba trvání: Typ podpůrného opatření:

2

28. 7. 2003 Česká republika CZ 7 2003 Investiční pobídka pro společnost KS Katalog – Servis, s.r.o. 4,7 milionu eur (celková částka) 5 let od splnění podmínek individuální podpora

Informace jsou čerpány z Úředního věstníku (Official Journal of the European Union z 8.4. 2004 (2004/ C 88/02). Plné legislativní znění týkající se příslušného rozhodnutí Komise včetně dalších příkladů vztahujících se k České republice, ale i ostatním novým členským státům, jsou uvedeny v Dodatku 1 (v originální anglické a částečně české verzi, bod 1.5)

186

Č.j. VP/S 48/04-160

6.

V Brně dne 23. dubna 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 10.3. 2004 na základě žádosti města Kolín ze dne 9.3. 2004, o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, rozhodl podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře takto: Výjimka ze zákazu veřejné podpory ve výši 33 189 120 Kč formou prodeje pozemků v rámci sektoru C3 a C4 průmyslové zóny Kolín - Ovčáry v k. ú. Ovčáry u Kolína o celkové výměře 103 716 m2 za zvýhodněnou cenu společnosti NYK Logistics s.r.o.

se povoluje za podmínky, že investice spočívající ve vybudování závodu na zajištění provozu doplňujícího výrobu automobilů, spočívajícího ve skladování a distribuci prázdných obalů KECD pro společnost TPCA a skladování a manipulaci s výrobním materiálem bude na těchto pozemcích zachována nejméně po dobu 5 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se prodej pozemků za zvýhodněnou cenu týká.

187

PŘÍLOHY

PŘÍKLADY ROZHODNUTÍ ÚOHS O UDĚLENÍ VEŘEJNÉ PODPORY

PŘÍLOHY

6.

PŘÍKLADY ROZHODNUTÍ ÚOHS O UDĚLENÍ VEŘEJNÉ PODPORY

Č.j. VP/S 45/04-160

V Brně dne 19. dubna 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 8.3. 2004 na základě žádosti statutárního města Ústí nad Labem ze dne 1.3. 2004 o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, rozhodl podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře takto: Výjimka ze zákazu veřejné podpory formou zvýhodněného prodeje pozemků „Průmyslové zóny Severní Předlice“, specifikovaných ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne 2.12. 2003 uzavřené mezi společností KONE Industrial – koncern s.r.o. a statutárním městem Ústí nad Labem, o celkové rozloze 100 000 m2 za zvýhodněnou cenu 1 Kč/m2

se povoluje za této podmínky: Investice do výstavby nového závodu na výrobu výtahových dveří a kabin bude zachována nejméně po dobu 5 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí.

188

OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Operační program

7.

Místo podání žádosti

SROP – Společný regionální operační Sekretariát Regionální rady regionu program soudržnosti v rámci příslušného kraje.

Opatření (Podopatření)

Příjemce podpory

Opatření 2.1 Rozvoj dopravy v regio- kraje, resp. organizace zřizované kraji, nech obce Podopatření 2.1.1 - Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Předmět podpory • Zkvalitnění propojení jednotlivých měst a obcí regionů dopravní sítí, odpovídající současným a budoucím potřebám. • Zlepšení životního prostředí ve městech. • Zkrácení jízdních dob a úspora paliva. • Zvýšení mobility pracovních sil. • Zvýšení bezpečnosti provozu a snížení nehodovosti.


Příjemce podpory

Opatření 2.1 Rozvoj dopravy v regio- obce (svazky obcí), kraje, organizace nech zřizované obcemi či kraji Podopatření 2.1.2: Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Předmět podpory • • • • •

Zvýšení zájmu obyvatel o veřejnou dopravu zvýšením její kvality Zvýšení územní mobility obyvatelstva Zlepšení životního prostředí v sídlech Zvýšení atraktivity regionů pro turisty, návštěvníky i investory Zajištění dopravní obslužnosti v turisticky atraktivních územích a okrajových částech regionů

189

PŘÍLOHY

SEZNAM OPATŘENÍ JEDNOTLIVÝCH

PŘÍLOHY

7.

SEZNAM OPATŘENÍ JEDNOTLIVÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ


Příjemce podpory

Opatření 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech

Obce (svazky obcí), kraje, nestátní neziskové organizace s místní a regionální působností (NNO)

Předmět podpory • Posílení infrastruktury a služeb pro informační a komunikační technologie. • Posílení regionálních a lokálních komunikačních sítí. • Zlepšení přístupu obyvatelstva k veřejným informacím.


Příjemce podpory

Opatření 2.3 Regenerace a revitaliza- Obce (vybraná města) ce vybraných měst Předmět podpory • Stavební obnova či dostavba vybraných stavebních objektů. • Komplexní úpravy veřejné infrastruktury, jako např. náměstí, veřejných prostranství, zeleně, parků, vodních ploch, vodotečí, přilehlého okolí. • Obnova technické infrastruktury a místních komunikací v území. • Demolice objektů.


Příjemce podpory

Opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj Kraje, obce, svazky obcí, organizace zřílidských zdrojů v regionech organizace, zené kraji a obcemi, nestátní neziskové státem zřízené organizace. Předmět podpory • Nová výstavba nebo stavební obnova příslušných budov. • Nákup technologie. • Nákup počítačů včetně software. • Vybudování počítačové sítě. • Vybudování nezbytné technické infrastruktury spojené s výstavbou či obnovou objektů.

190



7.

Příjemce podpory

Opatření 3.2 Podpora sociální integra- Koneční uživatelé3 Obce, svazky obcí, organizace zřizovace v regionech né obcemi či kraji, nestátní neziskové organizace s místní nebo regionální působností. Koneční příjemce4 Kraje (gestoři grantových schémat). Předmět podpory • Snížení sociální izolace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vylučováním. • Reintegrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity a k pracovnímu uplatnění. • Prevence kriminality a sociálně patologických jevů. • Zmírnění sociálního znevýhodnění obyvatel v problémových znevýhodněných oblastech.


Příjemce podpory

Opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch Podopatření 4.1.1, které se zaměřuje na projekty nadregionálního a mezinárodního významu nebo projekty pokrývající více regionů soudržnosti Podopatření 4.1.2, v jehož rámci budou podporovány projekty regionálního a místního významu

Podopatření 4.1.1 Státem zřízené organizace (např. CzechTourism), nestátní neziskové organizace, kraje, svazky obcí v přirozených turistických regionech. Podopatření 4.1.2 kraje, obce, svazky obcí, malé a střední podniky (odvětví cestovního ruchu), organizace zřizované kraji nebo obcemi, nestátní neziskové organizace

Předmět podpory • Výrazné zkvalitnění společných služeb v cestovním ruchu. • Zkvalitnění informační obsluhy v cestovním ruchu. • Zkvalitnění marketingu cestovního ruchu a lázeňství v České republice.

3

Konečný uživatel - subjekt, který obdrží finanční podporu z programu (žadatel o příspěvek z programu); v určitých případech se může shodovat s konečným příjemcem. 4 Konečný příjemce - subjekty a veřejnoprávní nebo soukromé firmy odpovědné za zadávání zakázek akcí. V případě programů podpory podle článku 87 Smlouvy a v případě podpory poskytované subjekty jmenovanými členskými státy jsou konečnými příjemci ty subjekty, které tuto podporu poskytují.

191

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

7.



Příjemce podpory

Opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch Podopatření 4.1.1, které se zaměřuje na projekty nadregionálního a mezinárodního významu nebo projekty pokrývající více regionů soudržnosti Podopatření 4.1.2, v jehož rámci budou podporovány projekty regionálního a místního významu

Podopatření 4.1.1 Státem zřízené organizace (např. CzechTourism), nestátní neziskové organizace, kraje, svazky obcí v přirozených turistických regionech. Podopatření 4.1.2 kraje, obce, svazky obcí, malé a střední podniky (odvětví cestovního ruchu), organizace zřizované kraji nebo obcemi, nestátní neziskové organizace

Předmět podpory • Výrazné zkvalitnění společných služeb v cestovním ruchu. • Zkvalitnění informační obsluhy v cestovním ruchu. • Zkvalitnění marketingu cestovního ruchu a lázeňství v České republice.


Příjemce podpory

Opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro Státem zřizované organizace (např. cestovní ruch CzechTourism), nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty (v odvětví cestovního ruchu), obce, svazky obcí, kraje. Předmět podpory • Dosažení lepší nabídky a využití turistického potenciálu regionů a obcí. • Vybudování stabilní struktury venkovské turistiky. • Zlepšení dopravní dostupnosti turisticky atraktivních míst a památek. • Zvýšení přitažlivosti regionů a obcí pro návštěvníky. • Zvýšení příjmů z cestovního ruchu.

192


Operační program

7.


OPPP – Operační program Průmysl a Pro zde uvedené programy: Regionální podnikání kanceláře CzechInvest v rámci příslušného kraje


Příjemce podpory

Opatření 1.1 Infrastruktura pro prů- MPO/právnické osoby, které prokámyslový výzkum, vývoj a inovace ží spolupráci s konkrétní univerzitou, odbornou školou, popř. výzkumným Program PROSPERITA ústavem atp. Může se jednat o: orgán samosprávy (obec, svazek obcí, kraj), vysoké školy, výzkumné ústavy, vědecké společnosti, resp. samostatné právnické osoby, těmito subjekty zřízené. Konečným uživatelem může být také podnikatelský subjekt. Předmět podpory • Posilování vazeb výzkumu a vývoje na průmysl. • Podpora infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický rozvoj a inovace. • Povzbuzení spolupráce mezi průmyslem a výzkumnými institucemi a zejména podpora investic do infrastruktury v oblasti komunikační a informační technologie. • Vytváření podmínek pro zakládání a fungování podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků, stejně jako center pro transfer technologií.

193

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

7.



Příjemce podpory

Opatření 1.2 Rozvoj podnikatelské MPO/ vlastník podnikatelské nemoviinfrastruktury tosti. Konkrétně se může jednat o: - obec, svazek obcí či kraj, Program REALITY - rozvojovou společnost, tj. právnickou osobu, jejímž hlavním předmětem podnikání jsou živnosti přímo související s rozvojem a pronájmem podnikatelských nemovitostí, na území České republiky, - podporovaný podnik, který působí v oboru zpracovatelského průmyslu, nebo v oboru strategických služeb a technologických center, nebo podnik inovačního charakteru. Předmět podpory • Vznik kvalitního, fungujícího trhu podnikatelských nemovitostí. • Zlepšení podnikatelského prostředí v České republice prostřednictvím podpory investic do infrastruktury moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem. • Rychlejší rozvoj hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionů prostřednictvím zvýšení jejich atraktivnosti pro tuzemské i zahraniční investory a odstranění negativních následků restrukturalizace průmyslové výrobní základny. • Zvýšení schopnosti České republiky obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých zahraničních investic.

194



7.

Příjemce podpory

Opatření 1.3 Infrastruktura pro rozvoj Vzdělávací instituce včetně univerzit, lidských zdrojů v průmyslu a podnikání místní a regionální úřady, neziskové organizace, sdružení, fungující klastry a Program ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA jednotlivé společnosti. V případě regionálních vzdělávacích zařízení budou upřednostňovány společné projekty vzdělávacích institucí, podniků, zástupců veřejné správy a dalších regionálních subjektů. Předmět podpory • Zřízení nebo modernizace zařízení pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikatelských službách. • Zlepšení přístupu podniků (zejména MSP) ke školení.


Příjemce podpory

Opatření 1.4 Rozvoj informačních CzechInvest, CzechTrade, podniky, a poradenských služeb skupiny podniků tvořící klastry, veřejné instituce (včetně regionálních a místProgram KLASTRY ních úřadů), svazy podniků a profesní sdružení. Předmět podpory • Zvýšení kvality a kapacity informačních a poradenských služeb pro podnikatele. • Zlepšení kvality a dostupnosti marketingových informací při vstupu na nové trhy. • Posilování rámce institucionální podpory pro český podnikatelský sektor prostřednictvím budování sítí pro spolupráci mezi podniky a inovativními klastry v rámci sektorů a regionů.

195

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

7.


Operační program


OPRLZ – Operační program Rozvoj Správa služeb zaměstnanosti lidských zdrojů MPSV ČR Odbor implementace programů ESF


Příjemce podpory

Opatření 2.1 Integrace specifických Pro oblast zaměstnanosti: skupin obyvatelstva ohrožených sociální zaměstnavatelé, vzdělávací instituce, exkluzí NNO, kraje, obce, organizace sociálních partnerů Pro oblast sociálních služeb: NNO, obce, svazky obcí, kraje, odborné asociace a společnosti Předmět podpory • Rozvoj specifických integrovaných programů a podpora tvorby nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociální exkluzí. • Zajištění komplexního přístupu k řešení problematiky osob se speciálními potřebami zdravotně postižených a ohrožených rizikem narušení jejich psycho-somatického potenciálu s dopady na trh práce. • Zavádění systému standardů kvality poskytovaných sociálních služeb. • Zajištění dostupnosti služeb pro skupiny ohrožené sociální exkluzí prostřednictvím systému komunitního plánování. • Vzdělávání pracovníků systému sociálních služeb s cílem posílení jejich schopnosti poskytovat služby odpovídající standardům kvality. • Posílení kapacity subjektů a organizací zabývajících se programy pro společenskou integraci osob sociálně exkludovaných nebo ohrožených sociální exkluzí.

196


Operační program

7.


OPRVMZ – Operační program Rozvoj Regionální odbor Státního zemědělskévenkova a multifunkční zemědělství ho intervenčního fondu v Praze, Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Olomouci a Opavě.


Příjemce podpory

Opatření 1.3 Lesní hospodářství Podopatření 1.3.1 Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření

a) vlastník lesa nebo nájemce lesa, b) vlastník veřejných lesů, c) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů

Předmět podpory • Ochranná opatření pro zamezení resp. zmírnění škod způsobených kalamitami v lesích a mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli při velkoplošných aplikacích. • Rekonstrukce poškozených lesních porostů. • Obnova lesa po kalamitních těžbách. • Provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření. • Odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, likvidace erozních rýh, nátrží a strží.

197

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

1.



Příjemce podpory

Opatření 2.1 Posílení přizpůsobivosti a Koneční příjemci: pozemkové úřady. rozvoje venkovských oblastí Koneční uživatelé: vlastníci pozemků – fyzické a právnické osoby včetně obcí. Předmět podpory • Pozemkové úpravy, které řeší roztříštěnost vlastnické struktury půdy a lesů. • Uspořádání vlastnických práv k pozemkům. • Prostorová a funkční úprava pozemků a jejich reálné vytyčení. • Tzv. „plány společných zařízení“, opatření zajišťující zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a opatření k ochraně životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny.

Operační program


OPI – Operační program Infrastruktura

Ministerstvo dopravy Zprostředkují subjekt OP Infrastruktura Odbor mezinárodních vztahů a EU Nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1


Příjemce podpory

Opatření 3.1 Obce, svazky obcí, kraje, asociace krajů, Obnova environmentálních funkcí správci povodí, neziskové organizace, území soukromé subjekty, státní organizace Předmět podpory • Zvýšení retenční schopnosti krajiny. • Snížení ničivých dopadů povodní. • Zvýšení biodiverzity vodních toků a jejich okolí.

198



1.

Příjemce podpory

Opatření 3.2 Obce, svazky obcí, kraje, asociace krajů, Zlepšování infrastruktury ve vodním soukromé subjekty, státní organizace hospodářství Předmět podpory • Zvýšení počtu ekvivalentních obyvatel napojených na vyhovující čistírnu odpadních vod. • Zlepšení čistoty vodních toků. • Zlepšení úrovně kalového hospodářství.


Příjemce podpory

Opatření 3.3 Zlepšování infrastruktury Obce, svazky obcí, kraje, asociace krajů, ochrany ovzduší soukromé subjekty, státní organizace Předmět podpory • Snížení množství vypouštěných znečišťujících látek.• Zlepšení imisní situace dotčených lokalit.• Zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu vegetace.


Příjemce podpory

Opatření 3.4 Nakládání s odpady a Obce, svazky obcí, kraje, asociace krajů, odstraňování starých zátěží soukromé subjekty, neziskové organizace, státní organizace Předmět podpory • Snížení množství odpadu ukládaného na skládkách. • Zvýšení množství recyklovaného a využitého odpadu a jeho podílu na celkové produkci odpadu. • Snížení ohrožení jednotlivých složek životního prostředí.

199

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

8.

PROGRAM NA PODPORU ROZVOJE MUNICIPÁLNÍ INFRASTRUKTURY

Předmět podpory: Program financování municipální infrastruktury je realizován na základě dohody uzavřené mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických. Jeho cílem je stimulovat v našem bankovním systému poskytování dlouhodobých půjček s přijatelnou úrokovou sazbou na rozvoj měst a obcí v České republice. Finanční prostředky Programu spravuje Municipální finanční společnost, a.s. (dále jen MUFIS), která je poskytuje obchodním bankám v ČR, aby s jejich pomocí mohly poskytovat výhodné dlouhodobé úvěry městům a obcím podle podmínek Programu. Od roku 1995 již bylo s využitím finančních zdrojů Programu poskytnuto více než 120 úvěrů v celkové výši cca 1,4 miliardy Kč. Splatnost většiny poskytnutých úvěrů byla delší než 10 let. Vymezení příjemců podpory: Příjemcem úvěru z prostředků Programu mohou být města a obce ČR nebo jejich sdružení a také podniky zajišťující provoz v příslušné oblasti infrastruktury, pokud je obec jejich zřizovatelem nebo v nich má vlastnický podíl. Programové zdroje mohou využívat i vyšší orgány příslušné územní samosprávy. Druhy podpor: S využitím finančních prostředků Programu mohou být poskytovány úvěry ve výši až 100 mil. Kč se splatností až 15 let a s úrokovou sazbou max. 9 % p.a., která se nemění po celou dobu splácení úvěru, což příjemci úvěru usnadňuje kalkulaci budoucích nákladů. Účel podpory: Z prostředků programu může být financována zejména: • výstavba a rekonstrukce inženýrských sítí, (plynofikace, vodovody, kanalizace, elektrifikace), vč. zainvestování pozemků pro bytovou výstavbu, • výstavba a rekonstrukce čističek odpadních vod, zařízení na skládkování a likvidaci tuhého domovního odpadu, • výstavba, konverze nebo rekonstrukce kotelen a navazujících topných systémů pro vytápění bytových domů, 200

MUNICIPÁLNÍ INFRASTRUKTURY

8.

• výstavba a rekonstrukce bytového fondu v majetku obcí, vč. regenerace sídlištní infrastruktury, • výstavba domů s pečovatelskou službou pro seniory a handicapované občany, • vybudování, resp. vylepšení menších komunikací pro obsluhu obytných částí obcí, • menší stavby ke zlepšení životního prostředí, dopravní bezpečnosti obyvatel, případné další stavby, jejichž investorem je obec nebo další výše uvedený subjekt (po předchozí konsultaci s MUFIS)

201

PŘÍLOHY

PROGRAM NA PODPORU ROZVOJE

PŘÍLOHY

9.

NÁSTROJE PODPORY MSP POSKYTOVANÉ ZE STRANY EU

Víceletý program Evropské unie pro MSP

Významným nástrojem podpory malých a středních podniků ve státech Evropské unie je Víceletý program pro podniky a podnikání (dále Víceletý program). Jde zejména o období 2001 – 2005. Víceletý program se zaměřuje na tři (3) klíčové oblasti: • finanční nástroje zaměřené na překonání nedostatků kapitálového trhu ve vztahu k začínajícím podnikům a vůči malým a středním podnikům; • podpůrné služby poskytované podnikům prostřednictvím Euro Info Center; • předávání zkušeností z nejlepších postupů a projektů uplatňovaných v zemích Evropské unie Projekty v rámci Víceletého programu směřují do pěti základních odborných oblastí: • zvýšení růstu a konkurenceschopnosti podniků v mezinárodní ekonomice založené na znalostech • podpora podnikání • zjednodušení a zlepšení administrativního a regulačního rámce pro podnikání s cílem podpory výzkumu, inovací a vytváření nových podniků • zlepšení prostředí pro financování malých a středních podniků • snazší přístup podniků k podpůrným službám a programům Evropské unie. Projekty jsou realizovány zejména formou konferencí, seminářů, odborných studií a vzdělávacích programů a prostřednictvím služeb Euro Info Center. Součástí Víceletého programu jsou i finanční nástroje Evropského investičního fondu, o něž se budou moci ucházet i malé a střední podniky prostřednictvím vybraných finančních institucí. Podrobnější informace k Víceletému programu lze získat na internetových stránkách Evropské komise5. Podrobnější informace k finančním nástrojům Víceletého programu poskytuje Evropský investiční fond6 na internetové adrese: www.eif.org. 5 6

http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/mult_entr_programme/programme_2001_2005.htm Evropský investiční fond: www.eif.org

202


9. PŘÍLOHY

Kontaktní místa pro Víceletý program: Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, 110 15 Praha 1 - Staré Město odbor podpory malého a středního podnikání tel: 224 063 042, fax: 224 063 240 e-mail: [email protected] www.mpo.cz Euro Info Centrum Praha při CRR ČR Vinohradská 46, 120 00 Praha 2 tel.: 221 580 203, 221 580 290 fax: 221 580 292 e-mail: [email protected] www.crr.cz, www.euroinfocentrum.cz

203

PŘÍLOHY

9.


Projekty Evropské unie pro malé a střední podniky (CRAFT a Collective Research)

Součástí šestého (6.) rámcového programu Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj (2002 – 2006), jehož koordinaci v ČR zabezpečuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, existují pro malé a střední podniky projekty „CRAFT“ a „Collective Research“. Projekty CRAFT jsou určeny pro podniky, které potřebují vyřešit technický problém, dokončit vývoj prototypu nebo nové technologie a přitom nemají dostatečné vlastní výzkumné kapacity. Evropská komise poskytuje projektům, které uspějí ve výběrovém řízení, dotaci, která činí více než 50% rozpočtu projektu. Tuto dotaci je nutno přednostně použít k plnému pokrytí nákladů na výzkum, který provádí výzkumná organizace (univerzita, výzkumný ústav, Akademie věd apod.) Zbylou část rozpočtu projektu musí uhradit MSP z vlastních zdrojů, a to i v nefinanční formě. Jedná se o projekty mezinárodní spolupráce a minimální rozsah řešitelského konsorcia jsou 3 MSP ze 2 evropských zemí a 2 výzkumné organizace ze 2 zemí. Celkem se musí projektu účastnit nejméně 3 země. Projekty musí být prakticky zaměřené na libovolné téma vědy a techniky. Celkový rozpočet projektu se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2 miliony EUR, doba trvání projektu činí 1-2 roky. Projekt může koordinovat jak MSP, tak i výzkumná organizace. Vlastníkem výsledků projektu jsou MSP, které práva k využívání výsledků řeší dohodou konsorcia. Na výzkumné organizace se pohlíží jako na řešitele úkolu na zakázku s tím, že jejich náklady byly plně uhrazeny. Pro rok 2004 je vyhlášena uzávěrka pro předkládání projektů 21. 10. 2004. V dalších letech se očekává jedna uzávěrka ročně. Projekty Collective Research jsou podobné projektům CRAFT. V těchto projektech se místo MSP účastní oborové asociace nebo svazy, ve kterých jsou významně zastoupeny MSP.

204

9.

Výzkumnou část těchto projektů provádí výzkumné organizace za shodných finančních, technických a právních podmínek jako u projektů CRAFT. Minimální rozsah řešitelského konsorcia zahrnuje jeden mezinárodní svaz nebo dva nezávislé národní svazy, dvě výzkumné organizace a dva MSP, nejméně ze 3 zemí. Rozpočet těchto projektů je většinou 2-5 milionů EUR, doba trvání 2-3 roky. Pro rok 2004 byla vyhlášena uzávěrka 6.4.2004. V dalších letech se očekává jedna uzávěrka ročně7. Kontaktní adresa a informační zdroj v ČR: Technologické centrum AV ČR Ing. Martin Škarka Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 tel.: 220 390 726 fax: 220 922 698 e-mail: [email protected] www.tc.cas.cz

7

Zdroj: Publikace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – Podpora podnikání v ČR

205

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

10.

NÁSTROJE PODPORY MSP V ČR

Program podpory drobného podnikání v malých obcích: VESNICE

Navrhovatelem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (dále jen „ČMZRB“). Předmět a účel podpory Cílem programu je zvýšit přitažlivost drobného podnikání a zaměstnanost v malých obcích, a tím přispět ke zlepšení hospodářské a sociální situace na tomto území. Vymezení příjemců podpory Příjemcem podpory může být drobný podnikatel ve smyslu § 1 a 2 zákona č. 47/2002 Sb.8, o podpoře malého a středního podnikání, který realizuje nebo hodlá realizovat svůj podnikatelský záměr na území obcí do 2999 obyvatel podle publikace ČSÚ Malý lexikon obcí ČR 2002. Druh podpory Příspěvek ve výši 5 % úroku z bankovního úvěru určeného na realizaci podnikatelského projektu.

Program podpory malého a středního podnikání v památkových rezervacích a zónách: REGENERACE

Navrhovatelem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Předmět a účel podpory Cílem programu je zvýšit přitažlivost malého podnikání a zaměstnanost na vymezeném území9 a tím přispět ke zlepšení hospodářské a sociální situace na tomto území. 8 9

Vymezení příjemců podpory na základě § 1 a 2 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání lze najít na http://www.cmzrb.cz nebo www.mpo.cz. Vymezení městských památkových rezervací (MPR), městských památkových zón (MPZ), památkových rezervací vesnického typu (PR) a památkových zón vesnického typu (PZ) lze najít na http://www.cmzrb.cz/cmzrb.asp?mn=19&tb=2

206

MSP V ČR

10.

Vymezení příjemců podpory Příjemcem podpory může být malý podnikatel ve smyslu § 1 a 2 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, který realizuje nebo hodlá realizovat svůj podnikatelský záměr na území městských památkových rezervací (MPR), památkových rezervacích vesnického typu (PR), městských památkových zón (MPZ) a památkových zón vesnického typu (PZ) v České republice podle přílohy programu a v objektech zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP). Druh podpory Příspěvek ve výši 3 % úroku z bankovního úvěru určeného na realizaci podnikatelského projektu.

Program podpory poradenství a inovačního podnikání pro malé a střední podnikatele: PORADENSTVÍ

Navrhovatelem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Poskytovatelem podpory je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Předmět a účel podpory Cílem programu je umožnit osobám připravujícím se na podnikání, malým a středním podnikatelům v ČR získat cenově zvýhodněné odborné služby podnikatelského poradenství, informace a služby podnikatelských inovačních center pro inovační MSP. Služby poskytované v rámci programu podporují zejména zakládání nových podnikatelských subjektů, vytváření nových pracovních míst, zkvalitnění managementu a ekonomickou stabilitu MSP a rozvoj inovačních MSP. Vymezení příjemců podpory Zvýhodněné služby poskytované v rámci tohoto programu může získat malý a střední podnikatel ve smyslu § 1 a 2 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého 207

PŘÍLOHY

NÁSTROJE PODPORY

PŘÍLOHY

10.


a středního podnikání. Občan s trvalým pobytem na území ČR, který se připravuje na zahájení podnikatelské činnosti může dostat dotaci na získávání informací o podnikání. Druhy podpor 1. Dotace na služby podnikatelského poradenství 2. Podpora inovačních firem v BIC10 3. Školení podnikatelů 4. Dotace na služby Asociace podnikatelek a manažerek (APM)

Podpora podnikatelských aktivit ve vybraných regionech

V rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) je podpora MSP realizována Opatřením 1.1 Podpora podnikatelských aktivit ve vybraných regionech. Toto opatření je úzce provázáno s Operačním programem Průmysl a podnikání. Zatímco OP Průmysl a podnikání je zaměřen na celoplošnou podporu podnikání ve všech regionech spadajících pod Cíl 1 v ČR, opatření 1.1. SROP se zaměřuje na tvoru nových pracovních míst ve vybraných problémových regionech. Předmět a účel podpory Opatření je zaměřeno na podporu malých a středních podnikatelů ve vybraných problémových regionech ČR. Podpora se bude týkat existujících podnikatelů, kteří mají uzavřeno účetnictví za poslední tři (3) účetní roky.

10

BIC – Podnikatelské Inovační Centrum

208

MSP V ČR

10.

Z tohoto opatření budou podporovány zejména investiční rozvojové záměry podniků, spojené s vytvářením nových nebo se zachováním stávajících pracovních míst včetně financování nákupu poradenských služeb. Opatření je strukturováno do následujících dvou částí: 1) Grantové schéma podporující drobné podnikatele - schéma zahrne podporu širokého spektra drobných podnikatelů, kteří zaměstnávají méně než 10 pracovníků. Charakter podpory bude kompatibilní s veřejnou podporou malého rozsahu. 2) Grantové schéma podporující malé a střední podnikatele - schéma zahrne podporu malých a středních podnikatelů, kteří zaměstnávají 10 až 249 zaměstnanců. Podpora bude kompatibilní se skupinovou výjimkou pro malé a střední podniky. Vymezení příjemců a uživatelů podpory Příjemcem podpory jsou kraje a konečnými uživateli malí a střední podnikatelé definovaní v příloze I. nařízení Komise (ES) č. 70/2001, o podpoře malého a středního podnikání, kteří budou svůj podnikatelský záměr realizovat ve vybraných problémových regionech. a) regiony se soustředěnou podporou státu • nově vymezené od roku 2004, v návaznosti na § 4 zákona č. 248/2002 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, usnesením vlády č. 722 z 16.7.2003 • jedná se o regiony strukturálně postižené a hospodářsky slabé, vesměs s vysokou mírou nezaměstnanosti, které vyžadují intenzivnější podporu ze strany státu b) další problémové regiony, vymezené kraji • základem pro jejich vymezení byly zpracované programy rozvoje krajů, připravené podle § 8 a § 9 zákona č. 248/2002 Sb.) • tyto regiony zahrnují z větší části venkovské mikroregiony se slabým hospodářským potenciálem

209

PŘÍLOHY

NÁSTROJE PODPORY

PŘÍLOHY

10.


Minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů akcí v rámci grantových schémat S ohledem na stanovené indikátory a jejich kvantifikaci (počet podpořených podniků v grantovém schématu č.1 - 700 podniků, v grantovém schématu č.2 - 200 podniků) se minimální výše celkových uznatelných nákladů projektů v rámci grantových schémat krajů stanoví následovně: Část opatření

Minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů 1 akce v rámci grantového schématu (v Kč)

Grantové schéma podporující drobné 500 000 podnikatele (schéma č.1) Grantové schéma pro malé a střední 2 000 000 podnikatele (schéma č.2)

210

PROGRAMY PODPORY

11.

Zvýhodněné úvěry, poskytovány ČMZRB v rámci programů START a KREDIT jsou poskytovány jako veřejné podpory malého rozsahu (tzv. podpory de minimis) ve smyslu článku 2 nařízení Evropské komise č. 69/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis.

Program podpory začínajících podnikatelů START

START byl schválen usnesením vlády č. 414/2004 dne 28. 4. 2004 realizuje Opatření č. 2.1. Zakládání a rozvoj malých a středních podniků, Priority 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků, Operačního programu průmysl a podnikání 2004 – 2006. Cíl podpory Cílem programu je umožnit realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, a to poskytnutím podpory ve formě zvýhodněných úvěrů. Vymezení příjemců podpory • Fyzické osoby - podnikatelé, které splňují podmínky uvedené v tomto nařízení • Obchodní společnosti, s výjimkou akciových společností, nebo družstva, s výjimkou bytových družstev, které splňují podmínky uvedené v tomto nařízení Forma a výše podpory: • Podpora je poskytována ve formě zvýhodněného bezúročného úvěru na financování až 90% předpokládaných uznatelných nákladů realizace projektu. Minimální výše tohoto úvěru činí 0,1 mil.Kč. • Zvýhodněný úvěr pro fyzickou osobu až do výše 0,5 mil. Kč. Zvýhodněný úvěr pro obchodní společnost s jedním společníkem až do výše 0,5 mil. Kč, pro obchodní společnost s více společníky a pro družstvo až do výše 1 mil. Kč.

Program podpory podniků v počátečním stádiu rozvoje KREDIT

KREDIT byl schválen usnesením vlády č. 414/2004 dne 28. 4. 2004 realizuje Opatření č. 2.1. Zakládání a rozvoj malých a středních podniků, Priority 2. Rozvoj 211

PŘÍLOHY

DE MINIMIS V ČR ZAMĚŘENÉ NA MSP

PROGRAMY PODPORY

PŘÍLOHY

11.

DE MINIMIS V ČR ZAMĚŘENÉ NA MSP

konkurenceschopnosti podniků, Operačního programu průmysl a podnikání 2004 – 2006. Cíl podpory Cílem programu je pomocí podpory ve formě zvýhodněných investičně zaměřených úvěrů umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, pro které je bariérou pro získání externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajištění úvěru. Vymezení příjemců podpory Malý podnikatel ve smyslu nařízení Komise ES č. 70/2001 o aplikaci článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES o veřejné podpoře ve prospěch malého a středního podnikání. Forma a výše podpory • Podpora je pro podnikatele s maximálně pět (5) uzavřenými po sobě jdoucími zdaňovacími obdobími poskytována formou: a) zvýhodněného úvěru ve výši 0,2 – 2 mil.Kč se splatností do pěti (5) let a s pevnou úrokovou sazbou 4% p.a. až do výše 90% předpokládaných uznatelných nákladů projektu, b) zvýhodněného úvěru ve výši 2 – 5 mil.Kč se splatností do šesti (6) let a s pevnou úrokovou sazbou 4% p.a. až do výše 80% předpokládaných uznatelných nákladů projektu (pro příjemce podpory s minimálně 2 uzavřenými zdaňovacími obdobími). • Podpora je pro podnikatele s minimálně 2 uzavřenými po sobě jdoucími zdaňovacími obdobími poskytována formou zvýhodněného podřízeného úvěru11 ve výši 2 – 7 mil. Kč a s pevnou úrokovou sazbou 3% p.a., a to až do výše 50% předpokládaných uznatelných nákladů projektu. Splatnost úvěru může být při poskytnutí stanovena až 8 let s odkladem splátek až 5 let. Sjednanou dobu odkladu splátek nelze zkrátit a podmínky podřízenosti úvěru měnit bez předchozího souhlasu všech věřitelů příjemce podpory.

11

Splácený v období podřízenosti jako poslední v pořadí za ostatními peněžitými závazky.

212

FINANCOVÁNÍ MSP

12.

Rizikový kapitál, jako finanční pomoc pro MSP

Rizikový kapitál je prostředek pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkupu celé společnosti, kdy investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti (akciový kapitál nebo kmenové akcie) na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Rizikový kapitál představuje dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Může být považován za alternativu k dlouhodobému a příležitostně ke střednědobému financování. Investiční období je většinou tři roky, může však být pětileté i delší. Venture kapitálové investory je možno dělit podle jejich zakladatelů, tedy podle způsobu, jakým získávají finanční prostředky pro své podnikání na: • Soukromé venture kapitálové společnosti • Dceřiné firmy bank • Státní a mezinárodní instituce Jelikož se venture kapitál používá především u menších firem, stávají se venture kapitálové společnosti součástí schémat podpory malého a středního podnikání státních a mezinárodních institucí. Program PHARE Evropské komise využívá venture kapitálové společnosti jak pro podporu regionů, tak obecně, pro podporu malého a středního podnikání. Především nejrizikovější předstartovní financování je v Evropě téměř výlučně zabezpečováno venture kapitálovými společnostmi zakládanými státem. Základní poznávací rys tohoto zdroje financování je synergický efekt, který spojení s venture kapitálem přináší původci podnikatelského záměru. Venture kapitálová investice totiž není jednorázové poskytnutí financí, ale mnohaletý proces soužití podnikatelského subjektu s venture kapitálovým investorem všestranně napomáhajícím rozvoji firmy a pravidelně monitorujícím aktuální situaci ve firmě. . Na rozdíl od bank se při poskytování financí nerozhoduje podle záruk a zajištění splácení vložených prostředků, ale především podle atraktivnosti podnikatelského záměru a předpokládanou schopností jeho tvůrců úspěšně záměr realizovat.

213

PŘÍLOHY

ALTERNATIVNÍ ZDROJE

PŘÍLOHY

12.

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ MSP

V České republice existuje asociace CVCA12, která zastupuje společnosti působící v oblasti rizikového kapitálu. Základní typy venture kapitálových investorů z hlediska zaměřením na určitou fázi rozvoje firem: • Předstartovní financování (seed capital) - jde o financování vývoje výrobku, pro který teprve v budoucnu vznikne firma, která jej bude nabízet. Příkladem může být poskytnutí financí podnikateli, který teprve vyvíjí prototyp výrobku. • Startovní financování (start-up capital) - finance jsou poskytovány firmě, která má připravený produkt, vedení a organizační zabezpečení prodeje a jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout. • Financování počátečního rozvoje (early stage expansion capital) - je to většinou firma fungující méně než tři roky, která doposud nedosáhla zisku a potřebuje další kapitál, aby mohla dál podnikat. • Rozvojové financování (expansion capital) - používá se hlavně k navýšení pracovního kapitálu firmy, zavedení dalšího výrobku či služby, útoku na geograficky vzdálenější trh a na náklady spojené se získáním většího množství dodatečných finančních prostředků. V Evropě je to nejčastější zaměření venture kapitálu. • Financování akvizic (acquisition capital) - představuje aktivitu soukromých firem spočívající ve vzájemném skupování, přebírání vlastnických podílů pasivních akcionářů aktivními a nebo rostoucí majetkové ambice managementu • Profinancování dluhů (debt replacement) - když nastane situace, kdy se nadějné projekty dostanou do krátkodobé ztráty a zapříčiní tak kolaps cash flow, venture kapitálový investor proplácí část dluhů firmy a získává v ní majetkový podíl. • Záchranný kapitál (rescue capital) - je speciálním typem venture kapitálové investice. Management ztrátové firmy je podpořen ve své snaze o záchranu firmy.

12

CVAC - Czech Venture Capital and Private Equity Association, Kronberg Building, Senovážné náměstí 8, 110 00 Praha 1

214


12. PŘÍLOHY

Tabulka: Příklad fondu pro podporu MSP Fond Název

Fond rizikového kapitálu, spol. s r.o.

Minimum

Start

01.01.95

Maximum

20 mil. CZK

Nadace pro rozvoj regionu

Jiné Velikost

98 mil. CZK

Real.invest.

11

Investoři

Investor

Datum

Investice

Nadace pro rozvoj regionu Celkem

98,00

mil. CZK

98,00

mil. CZK

• starty podniků • malé a střední podniky v ranných fázích rozvoje • investice do 20 Mil. Kč (v syndikaci i vyšší) • podnik musí být právnickou osobou se sídlem v ČR

Zdroj: www.cvca.cz

Financování pomocí „Business Angels“

Business Angels (dále jen BA) jsou fyzické osoby, které ve svém profesionálním životě byly (nebo jsou) úspěšnými podnikateli či manažery. Tito lidé chtějí pomoci v rozvoji jiným MSP a uplatnit své zkušenosti s řízením společnosti a vytvářením strategických koncepcí. BA se sdružují do klubů nebo sdružení, v nichž dochází k výměně zkušeností a společnému investování do větších transakcí. Jedním z nich je klub pro střední a východní Evropu Central Europe Angel Club, který byl založen ve Spojených státech. V České republice zastupuje Central Europe Angel Club, skupinu soukromých investorů z USA a ČR, společnost CEAG . Jeho členy jsou především američtí, ale také čeští investoři. Klub zvažuje investice do malých a středních podniků s důrazem na Českou republiku a Slovensko. Investice se pohybují od 500.000 $ do 1 mil. $ 215

PŘÍLOHY

12.


na dobu 3 až 4 let. Pro lepší kontrolu investice investuje klub pouze do akciových společností. Jelikož má však většina MSP formu společnosti s ručením omezeným, byl vytvořen institut půjčky na dobu 18 měsíců s následnou konverzí do základního kapitálu společnosti. Během této doby má společnost za úkol přeměnit svou právní formu na akciovou společnost a kapitalizovat půjčku. Výhody a nevýhody Business Angels investice: • získání peněz s přidanou hodnotou ve formě poradenství • neodčerpávání volných zdrojů společnosti a nezatěžování cash flow • zlepšení a posílení corporate governance ve společnosti (procesů řízení společnosti) • pomoc při postupu společnosti do další fáze rozvoje • kontakty na zahraničních trzích a silnější vyjednávací pozice vůči zahraničním obchodním partnerům • vytvoření strategického plánu rozvoje společnosti • sdílení vedení s dalším společníkem, diskuse o zásadních rozhodnutích ve společnosti • potřeba pravidelného reportingu, zprůhlednění řízení společnosti - může být vnímáno jako administrativní zátěž • potřeba modernizace vnitřního informačního systému • nároky na veškerý čas a energii managementu společnosti

216

13.

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podnikatelským subjektům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v návaznosti na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovilo zásady pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podnikatelským subjektům zaměstnávajícím více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností. Celkový objem finančních prostředků, který lze na tento účel použít v rozpočtovém roce, je limitován částkou vyčleněnou na tyto účely ve státním rozpočtu České republiky. Účelem poskytování dotací a návratných finančních výpomocí je udržení pracovních míst a podpora vytváření nových pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností (dále jen „ZPS“)15 a občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (dále jen „ZPS s TZP“)16 na volném trhu práce a podpora související zejména s organizačními opatřeními a s přizpůsobením výroby a pracovního prostředí pro zaměstnance se ZPS a ZPS s TZP. Phare 2003

Program Phare 2003 je poslední předvstupní podporou zaměřenou na přípravu čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Prostředky z Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů jsou v České republice určeny pro 7 regionů NUTS II, které spadají pod Cíl 1, tedy pro Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Moravskoslezsko a Střední Moravu. Cílem Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů (dále jen Phare 2003 RLZ) je příprava na implementaci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (dále jen OP RLZ) a zlepšit fungování trhu práce.

12

§ 21 zákona č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů § 21 zákona č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

217

PŘÍLOHY

PODPORA ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ V ČR

PŘÍLOHY

13.


Časový rámec Programu Phare 2003 RLZ

Program Phare 2003 byl zahájen podepsáním Finančního memoranda dne 15. října 2003. Poslední termín pro podpisy grantových smluv byl stanoven finančním memorandem na 30. listopad 2005, termín poslední závěrečné platby na 30. listopad 2006. Operační program RLZ

Opatření 1.1: Posílení aktivní politiky zaměstnanosti, které je zaměřeno na oblast podpory aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ) tak, aby byla schopna akceptovat závazky plynoucí z evropské politiky zaměstnanosti a implementace ESF. Druhým cílem opatření je posílení role APZ, která se zaměřuje na odstraňování bariér na trhu práce, zvyšování zaměstnatelnosti a na pomoc uchazečům při hledání zaměstnání. Mezi nástroje APZ patří mimo jiné rekvalifikace, podpora zřizování nových pracovních míst a podpora uchazečů při zahájení samostatné výdělečné činnosti. Žadatelé o podporu v rámci opatření 1.1 mohou být veřejné, nestátní neziskové nebo soukromé právnické osoby, úřady práce, kraje, vysoké školy, vzdělávací instituce, organizace zastupující zaměstnavatele a zaměstnance, samosprávné úřady, specializované asociace a společnosti, soukromé podniky. Opatření 2.1: Integrace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, které je zaměřeno na integraci specifických skupin obyvatelstva - cílových skupin (bezdomovci, propuštění trestanci, oběti kriminálních činů a domácího násilí, komerčně zneužité osoby, oběti obchodu s lidmi, mladí lidé vracející se z ústavní péče, skupiny žáků/studentů ohrožených předčasným ukončením školní docházky, sociálně znevýhodnění, etnické menšiny), dále na rozvoj vzdělávacích, poradenských a podpůrných programů pro výše zmíněné cílové skupiny, na podporu sociálních služeb v regionech, na podporu organizací, které realizují programy sociálního začleňování osob ohrožených sociální exkluzí a na vytváření a realizaci programů pro sociální začlenění všech skupin osob ohrožených sociální exkluzí. Cílem je také zlepšení a posílení sociálních služeb ve všech regionech NUTS II. 218

13.

Žadatelé o podporu v rámci opatření 2.1 musí být veřejné nebo nestátní neziskové právnické osoby, kraje, nestátní neziskové organizace, školy, školská zařízení, samosprávné úřady, svazy samospráv, specializované asociace a společnosti.

219

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

14.

UŽITEČNÉ ADRESY INTERNETOVÝCH STRÁNEK

název

www adresa

Obecné internetové stránky Evropská komise

www.europa.eu.int

Evropský parlament

www.europarl.eu.int

Evropský soudní dvůr

www.europa.eu.int/cj

Úřední věstník Evropské Unie

www.europa.eu.int/eur-lex

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

www.compet.cz

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

www.mmr.cz

Českomoravská záruční a rozvojová banka

www.cmzrb.cz

Informační portál MMR pro Strukturální fondy

www.strukturalni-fondy.cz

Internetové stránky pro oblast veřejných zakázek Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž – DG Competition

www.europa.eu.int/comm/competition

SIMAP – Evropský informační portál pro veřejné zakázky

www.simap.eu.int

Portál pro veřejné zakázky v EU

www.ted.publications.eu.int

Informační portál MMR pro veřejné zakázky – IS ZVZ

www2.mmr.cz/iszvz/default.aspx

Informační portál MF pro podporu při realizaci PPP projektů

www.mfcr.cz

Informační portál MMR pro oblast PPP

www.mmr.cz

Internetové stránky pro oblast veřejné podpory Generální ředitelství pro regionální rozvoj – DG Regio

www.europa.eu.int/comm/regional_policy

Informační portál o veřejných podporách udělených v EU

www.europa.eu.int/comm/competition/ state_aid

220

14. PŘÍLOHY

UŽITEČNÉ ADRESY INTERNETOVÝCH STRÁNEK

221

EVROPSKÁ LEGISLATIVA A OBCE V ČR PRŮVODCE PRO OBCE A MĚSTA

Recommend Documents