Evropa v raném středověku. Kamila Bleierová, oktáva

Evropa v raném středověku Kamila Bleierová, oktáva

Vymezení období, 5.-12.st. počátek: 476 n.l.- zánik západořímské říše (+ stěhování národů)  konec: přelom 11. a 12. stoletíkřížové výpravy  v tomto období vznikají státy, které se staly základem dnešní Evropy 

Tři hlavní centra kultur 1. latinská západní kultura- vznik převážně na území bývalé ZŘŘ -státy germánské, románské, západoslovanské, -latina-univerzální jazyk, katolická církev, románský sloh  2. byzantská kultura (+Slované(JV))- centrum Byzanc (pokračovatel VŘŘ) – Balkán, Rusko -řečtina či staroslověnština, ortodoxní církevpravoslaví  3. arabská kultura- Pyrenejský poloostrov -islám, arabština 

Feudální společnost založena na vlastnictví půdy, zemědělství a naturálním hospodářství  feudum-léno= darovaná či propůjčená půda  vztah pán-vazal  pán propůjčí půdu vazalovi a chrání ho, vazal slouží pánovi a dává mu obživu  panovník vlastní celou zemi, části ovšem věnuje družiníkům (z nich potom šlechta)  šlechta má své poddané (zemědělce) a ti platí šlechtě daně- pozemkovou (feudální) rentunaturálie, peněžní daň, robota  šlechta poskytuje panovníkovi výnos z daní a vojáky 

Stěhování národů podnět dali Hunové 375 n.l.  do Evropy se stěhují germánské a poté slovanské kmeny  vznikají barbarské říše 

Barbarizace Evropy přesun barbarských kmenů na území ZŘŘ  vzájemné ovlivnění: barbarizace Římanů, romanizace barbarů  přesun obyvatel z měst na venkov  kámen nahrazen dřevem  úpadek vzdělanosti (hl. kněží)- málo písemných pramenů z této doby 

Barbarské říše - 5.-7. století Ostrogóti- ovládnutí Itálie (centrum Ravenna) - král Theodorich  Vizigóti-konec 5. st.- JZ Francie , v 6.-8. st. - Pyrenejský poloostrov  Langobardi- v 6. st. S Itálie 

Křesťanství v raném středověku  

  

germánské kmeny postupně přijaly křesťanství ariánství – církev je podřízena panovníkovi (hereze ke katolickému učení o Trojici) víra v jednoho boha odpovídala jedinému vládci v čele kmene víra přijímána povrchně (převažují pohanské pověry) v čele západokřesťanské církve papež (původní římský biskup)

Úloha církve ve středověku 

 

 

významná, nositelka vzdělanosti křesťanství slouží ke sjednocování a vzniku států udržuje poslušnost poddaných(nebezpečí pekla a očistce) – Desatero Božích přikázání dává útěchu –víra v posmrtný život církev postupně bohatne, dostává léna a dary, vybírá desátky, hodnostáři se nežení(celibát)

Církevní instituce ustavení katolické víry – křesťané v čele –papež –hlava církve, sídlo Řím (původně římští biskupové)  kardinálové – poradci papeže, tvoří kolegium  arcibiskup - (správa dvou biskupství)  biskup – spravuje diecézi (územní církevní jednotka)  děkan – několik farností  farář, kněz – v obci  synody = církevní sněmy  kláštery – mnišské řády (řehole = řád, př. benediktini)  opat –představený mužského kláštera  abatyše – představená ženského kláštera  modlitba, práce, milosrdenství  

Úloha papeže papež má svůj stát, jeho moc sílí, snaží se ovlivnit politickou situaci v evropských zemích a mít ji pod kontrolou  korunuje císaře římské říše  odpor německého císaře proti jeho moci – boj o investituru, papež vítězí – konkordát wormský 1122  papežské schizma – 1054 – oddělena pravoslavná církev 

Francká říše území bývalé Galie, dnešní Francie –příchod Franků  první dynastie Merovejci – Chlodvík –křest 496  boje i se Slovany (Dagobert I. se Sámem 631 u Vogastisburgu)  Karel Martel –majordomus (správce dvora)  ovládl v 1. pol. 8. století celou říši  – zastavil Araby u Poitiers 732  Pipin III. Krátký – svrhl Merovejce – nastolil vládu Karlovců  Pipinova donace 754 - daroval papežovi území dobytá na Langobardech = papežský stát 

Chlodvík Karel Martel

Francká říše  Karel

Veliký –768-814, 800 – císař

od papeže Lva III. korunován v Římě  rozšiřuje území  výboje na jih přes Pyreneje a na východ  rozdělena na hrabství  marky = pohraniční hrabství se zesílenou obranou  sídlo Cáchy –karolinská renesance (rozmach kultury)  karolinská minuskule 

Karel Veliký

Francká říše Ludvík Pobožný - méně významný, nárůst moci šlechty  jeho 3 synové si říši rozdělili  843 – verdunská smlouva – rozpad říše na 3 části  západofranská – Karel Holý (Francie)  východofranská - Ludvík Němec (Německo),  Lothar (Lotharingie) 

Ludvík I. Pobožný

Rozdělení franské říše

Byzantská říše    



bývalá východořímská říše –JV Evropy, Malá Asie,SV Afriky hlavní město – Konstantinopol(is)Cařihrad přežila stěhování národů,udrželo se peněžní hospodářství – zlaté byzantiny hlavní pracovní síla – svobodní rolníci a řemeslníci v čele –císař –je hlavou státu i církve – césaropapismus (jmenuje a odvolává patriarchu)

Byzantská říše v 6. st. vládne Justinián (527-565) zákoník = Codex Iustinianus = Soubor občanského práva (složení společnosti, daně)  potlačení povstání nespokojených obyvatel, rozšiřování území  cizí nájezdy –Slované, Arabové,Turci  

Byzantská mozaika – císař Justinián

Mapa byzantské říše za císaře Justiniána

Byzantská říše snaha církve zbavit se závislosti na papeži  1054-velké schizma = rozdělení církve na západní (římskokatolická) a východní (ortodoxní-pravoslavná)  kultura –byzantský sloh, ikony  chrám Hagia Sofia v Cařihradě 

Chrám Hagia Sofia

Arabové      

7.st. – Arabský poloostrov, kočovníci,obchod vznik islámu – víra v boha Alláha, muslimové zakladatel – Mohamed – Mekka vyhnán 622 = hidžra, útěk do Mediny, pak návrat poutě ke Kaábě do Mekky korán, mešity, minarety

Arabové velká říše – sjednocení a expanze – chalifát  pronikání do Evropy – na Pyrenejský poloostrov -poč. 8. st. (711 dobyvatel Tárik)  cordóbský chalifát – do 15. st.  odboj proti Arabům – Maurům = reconquista  kultura - vyspělá, matematika – číslice, optika-brýle, výroba oceli, damašek, brokát, Pohádky tisíce a jedné noci 

Mohamed, korán

Dnešní poutě do Mekky ke Kaabě

Arabská expanze – 7.- 8. st.

Vikingové vik – záliv, severní muži - Normané, švédští Vikingové –Varjagové (vozili zboží na východ)  Skandinávie a Dánsko, dlouho pohané, válečníci  mořeplavci – lodě otevřené – bez palub, velká příď – drakary(až 100 mužů)  výroba zbraní a lodí, chov dobytka, rybolov, málo zemědělství, přelidnění 

Vikingové - expanze    





expanze – kořistnické výpravy, Norové – britské ostrovy, Island, Grónsko, Severní Amerika – Leif Eriksson – r.1000, Středomoří - Sicílie Dánové – severní Francie (Normandie), Anglie Švédové (Varjagové) – přes Balt, do Ruska, až k Černému moři do Byzance - dálkový obchod - jejich obchodní družiny se usazovaly v Rusku, ovládly místní Rusy a založily Kyjevskou Rus 10. st. – 11. st. vznikají státy – Norsko, Dánsko, Švédsko kultura - písmo – runy, ságy

Vikinské drakary

Expanze Vikingů

Anglie       

 

pravěké osídlení – Keltové 0-5.st.n.l. - Římané 6.st. - Anglové, Sasové, Jutové 6. -8. st. - 7 anglosaských království původní Keltové se stáhli do Walesu, Skotska a Irska šíření křesťanství mezi Anglosasy z Irska následně přicházeli misionáři z Říma založeno arcibiskupství v Canterbury 8. -11.st. - vikinské nájezdy na britské ostrovy 9. st. – sjednocení – Alfréd Veliký (871 – 901) –ubránil zemi proti dánským Vikingům, stavba pevností

Anglie – vpád Normanů nápor Normanů z Normandie Vilém Dobyvatel porazil Haralda 1066 v bitvě u Hastingsu, stal se anglickým králem  v Anglii - nová šlechta z Normandie  Kniha Posledního soudu - podklad pro výpočet daní do královské komory (soupis poddaných a jejich půdy) 

Francie     

 

vzniká na území západofrancké říše do r. 987 vláda Karlovců (vymřeli) střed kolem Paříže ovládl Hugo Kapet, r. 987 nastoupil na francouzský trůn Kapetovci – sjednocují stát - 10. – 11. st. opora v církvi církev prohlásila - boží mír - zákaz pro šlechtu bojovat mezi sebou a olupovat církev klášter v Cluny - snaha o nezávislost na králi sídlo Kapetovců - Paříž

Klášter v Cluny

Vztahy Anglie a Francie     



r. 1154 začíná vláda Jindřicha II. z Anjou Plantageneta (pravnuk Viléma Dobyvatele) má léna ve Francii (Normandie a Anjou) sňatkem s Eleonorou Akvitánskou získal Akvitánii Jindřich II. má konflikt s církví (zdaňuje ji) a se syny r. 1189 nastupuje na anglický trůn jeho syn Richard Lví srdce (účast v ve 3. křížové výpravě) 1199 umírá

Richard Lví srdce

Vztahy Anglie a Francie za Richarda vládne jeho mladší bratr Jan Bezzemek – bezohledný  1214 - poražen v bitvě u Bouvines, ztráta většiny držav ve Francii  1215 – Jan Bezzemek donucen vydat Velkou listinu svobod Magna charta libertatum - nezávislost církve, svoboda šlechty  král pod dohledem Velké rady (tvoří ji královští vazalové – vyšší šlechta) 

Magna charta libertatum

Itálie roztříštěna na 3 části  sever – součást něm. říše a samostatné státečky a města  střed – papežský stát  jih- sicilské království Normanů (po vyhnání Byzantinců) 

Svatá říše římská vzniká na území východofrancké říše a části Lotharingie  silný vliv křesťanství  911 vymřela východní větev Karlovců (Ludvík Dítě)  země roztříštěna  z obavy před Maďary zvolen na říšském sněmu král - saský vévoda – Jindřich I.Ptáčník (sjednotitel, zakladatel říše) 

Svatá říše římská jeho syn Ota I. Veliký (936-973) – vítězí nad Maďary u Lechu 955  962 v Římě korunován na římského císaře papežem  moc císařů dost formální - volen nejdřív německou šlechtou jako král, pak korunován na římského císaře (titul tedy volitelný, nikoliv dědičný)  později označení - římsko-německý císař (jen německé oblasti jeho vládu uznávaly)  opora v církvi 

Jindřich I. Ptáčník

Ota I. Veliký

Svatá říše římská nástupci –Ota II., Ota III. (pokus obnovit antickou říši na křesťanských základech, hlavní město Řím)  sálská dynastie – Konrád II. (začlenění Čech do říše), Jindřich III., Jindřich IV.  název Svatá říše římská – používán od 12.st.  ohromné území  součástí říše – volně - i český stát, severní Itálie (i dnešní - Nizozemí, Belgie,Lucembursko,Švýcarsko,Rako usko, část Francie)  12.st. výboje něm. rytířů do Pobaltí a Polabí 

Boj o investituru nový papež Řehoř VII. – ctižádostivý, snaha zbavit se závislosti na císaři –Dictatus papae  boj o investituru – války mezi císařem a papežem o jmenování říšských církevních hodnostářů ( biskupů a opatů)-11.-12.st.  Jindřich IV. prohlásil Řehoře VII. na synodě za sesazeného, papež uložil klatbu na císaře, vzpoura knížat proti císaři 

Boj o investituru 



konflikt mezi Řehořem VII. a Jindřichem IV. končí pokořující poutí císaře k papeži do Canossy r. 1122 – konkordát wormský – dohoda mezi papežem a císařem o dosazování biskupů církví (světská investitura-císař potvrzuje darování majetku biskupům-předává žezlo, duchovní investitura- úřad jim daruje papež-předává berlu a prsten)

Slované   

 

 

původně sídlili mezi Vislou a Dněprem zemědělci,hrnčířství,polyteismus-pohané příchod v 6.st.až do střed.Evropy etnické dělení : západní – Češi,Slováci, Poláci, Polabští a Pobaltští Slované (vyvražděni německými křižáky ve 12. st.) východní – Rusové, Bělorusové a Ukrajinci jižní – Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři

První státy Slovanů západní Slované – naše území – Sámova říše, Velkomoravská říše, český stát  Poláci - 10.st. - Polsko  Slováci – od 11.st.- součást uherského státu  východní Slované – Rusové – Kyjevská Rus  jižní Slované – Bulharsko, Srbsko (pravoslaví), Chorvatsko 

Kyjevská Rus - východní Slované        

území – Visla – Dněpr – obchodní cesta od Baltu do Byzance zakladatel – kníže Oleg, spojil Novgorod a Kyjev 9. st. (882) dynastie Rurikovci (původ varjažský) křest přijal kníže Vladimir z byzantské říše 988/9 rozkvět za Jaroslava Moudrého -11. st. Nestorův letopis – dějepisecké dílo (kronika) mnicha Nestora (Pověst dávných let) – 11. st. Ruská pravda – zákoník 1060 12. st. – rozpad říše, nájezdy mongolských kmenů

Jižní Slované - Balkán Bulharsko - Boris I. Michal – přijetí křesťanství z Byzance - 864/5 - car Simeon – přelom 9. a 10. st. - silný byzantský vliv (písmo, náboženství) - od 1018 součást Byzance  Chorvatsko – 10. st. – Tomislav od 12. st. součást uherského státu  Srbsko – 12. st., byzantský vliv 

Polsko   





území – Polané, Vislané, Slezané (západní Slované) sjednotitelé – rod Piastovci - 10. st. první vládce – kníže Měšek (963-992) (manželka Doubravka) –sídlo Hnězdno syn Boleslav Chrabrý (992-1025) – králem, výbojný, v Hnězdně založeno arcibiskupství 1000, hrob svatého Vojtěcha ve 12. st. ústřední moc vládců slábne, nefunkční lenní systém

Měšek

Boleslav Chrabrý

Uherský stát - Maďaři         

výboje Maďarů ukončeny bitvou na Lechu 955 oblast Panonie – Uherská nížina 10. st. – stát sjednotili Arpádovci kníže Gejza (972-997) –zakladatel státu, křest jeho syn - král Štěpán I. Svatý (997- 1038), korunován papežem založeno arcibiskupství v Ostřihomi -1000 nezávislost na německé říši, vazba na papeže jako Polsko v 11. st. připojeno Slovensko, ve 12. st. Chorvatsko

Gejza

Štěpán I. Svatý

Evropa kolem r. 1000

Kultura raného středověku románská kultura nositelkou kultury - církev, duchovenstvo  církevní školy - výuka v latině  mnišské hnutí:  zakladatel řádu benediktinů Ital Benedikt z Nursie  520 založil klášter Monte Cassino  vypracoval řeholi = pravidla mnišského života – Ora et labora! – Modli se a pracuj! 

Klášter Monte Cassino

Kultura raného středověku v klášteře:  skriptoria – písařské dílny, knihovna  dormitorium –ložnice  refektář – jídelna  rajský dvůr  chrám, kapitulní síň  písemnictví – anály, kroniky, legendy, duchovní písně  kodexy – rukopisné knihy v pevných deskách 

Románský sloh návaznost na římskou kulturu (architekturu)  znaky - valená klenba, půlkruhový oblouk, sdružená okna, silné zdi  církevní stavby – rotundy, baziliky, kláštery  rotundy – kruhový půdorys, apsidy  baziliky – obdélníkový půdorys  světské stavby – hrady, tvrze, kupecké domy, mosty 

Rotunda v Radyni – 10. st.

Bazilika –Tismice – 12. st.

Románský dům

Románské sochařství a malířství sochařství  ornamenty, reliéfy – na portálech, zdobené sloupy  malířství  fresky, knižní malba – iluminace, miniatury 

Knižní iluminace

Zdroje Čornej P., Čornejová I., Parkan F. : Dějepis pro gymnázia a střední školy 2, Středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009 Kohoutková H., Komsová M. :Dějepis na dlani, Rubico Olomouc, 2. vydání 2007 Sochrová Marie : Dějepis I. v kostce pro SŠ, Fragment 1999