Evropa v raném středověku Kamila Bleierová, oktáva
Vymezení období, 5.-12.st. počátek: 476 n.l.- zánik západořímské říše (+ stěhování národů) konec: přelom 11. a 12. stoletíkřížové výpravy v tomto období vznikají státy, které se staly základem dnešní Evropy
Tři hlavní centra kultur 1. latinská západní kultura- vznik převážně na území bývalé ZŘŘ -státy germánské, románské, západoslovanské, -latina-univerzální jazyk, katolická církev, románský sloh 2. byzantská kultura (+Slované(JV))- centrum Byzanc (pokračovatel VŘŘ) – Balkán, Rusko -řečtina či staroslověnština, ortodoxní církevpravoslaví 3. arabská kultura- Pyrenejský poloostrov -islám, arabština
Feudální společnost založena na vlastnictví půdy, zemědělství a naturálním hospodářství feudum-léno= darovaná či propůjčená půda vztah pán-vazal pán propůjčí půdu vazalovi a chrání ho, vazal slouží pánovi a dává mu obživu panovník vlastní celou zemi, části ovšem věnuje družiníkům (z nich potom šlechta) šlechta má své poddané (zemědělce) a ti platí šlechtě daně- pozemkovou (feudální) rentunaturálie, peněžní daň, robota šlechta poskytuje panovníkovi výnos z daní a vojáky
Stěhování národů podnět dali Hunové 375 n.l. do Evropy se stěhují germánské a poté slovanské kmeny vznikají barbarské říše
Barbarizace Evropy přesun barbarských kmenů na území ZŘŘ vzájemné ovlivnění: barbarizace Římanů, romanizace barbarů přesun obyvatel z měst na venkov kámen nahrazen dřevem úpadek vzdělanosti (hl. kněží)- málo písemných pramenů z této doby
Barbarské říše - 5.-7. století Ostrogóti- ovládnutí Itálie (centrum Ravenna) - král Theodorich Vizigóti-konec 5. st.- JZ Francie , v 6.-8. st. - Pyrenejský poloostrov Langobardi- v 6. st. S Itálie
Křesťanství v raném středověku
germánské kmeny postupně přijaly křesťanství ariánství – církev je podřízena panovníkovi (hereze ke katolickému učení o Trojici) víra v jednoho boha odpovídala jedinému vládci v čele kmene víra přijímána povrchně (převažují pohanské pověry) v čele západokřesťanské církve papež (původní římský biskup)
Úloha církve ve středověku
významná, nositelka vzdělanosti křesťanství slouží ke sjednocování a vzniku států udržuje poslušnost poddaných(nebezpečí pekla a očistce) – Desatero Božích přikázání dává útěchu –víra v posmrtný život církev postupně bohatne, dostává léna a dary, vybírá desátky, hodnostáři se nežení(celibát)
Církevní instituce ustavení katolické víry – křesťané v čele –papež –hlava církve, sídlo Řím (původně římští biskupové) kardinálové – poradci papeže, tvoří kolegium arcibiskup - (správa dvou biskupství) biskup – spravuje diecézi (územní církevní jednotka) děkan – několik farností farář, kněz – v obci synody = církevní sněmy kláštery – mnišské řády (řehole = řád, př. benediktini) opat –představený mužského kláštera abatyše – představená ženského kláštera modlitba, práce, milosrdenství
Úloha papeže papež má svůj stát, jeho moc sílí, snaží se ovlivnit politickou situaci v evropských zemích a mít ji pod kontrolou korunuje císaře římské říše odpor německého císaře proti jeho moci – boj o investituru, papež vítězí – konkordát wormský 1122 papežské schizma – 1054 – oddělena pravoslavná církev
Francká říše území bývalé Galie, dnešní Francie –příchod Franků první dynastie Merovejci – Chlodvík –křest 496 boje i se Slovany (Dagobert I. se Sámem 631 u Vogastisburgu) Karel Martel –majordomus (správce dvora) ovládl v 1. pol. 8. století celou říši – zastavil Araby u Poitiers 732 Pipin III. Krátký – svrhl Merovejce – nastolil vládu Karlovců Pipinova donace 754 - daroval papežovi území dobytá na Langobardech = papežský stát
Chlodvík Karel Martel
Francká říše Karel
Veliký –768-814, 800 – císař
od papeže Lva III. korunován v Římě rozšiřuje území výboje na jih přes Pyreneje a na východ rozdělena na hrabství marky = pohraniční hrabství se zesílenou obranou sídlo Cáchy –karolinská renesance (rozmach kultury) karolinská minuskule
Karel Veliký
Francká říše Ludvík Pobožný - méně významný, nárůst moci šlechty jeho 3 synové si říši rozdělili 843 – verdunská smlouva – rozpad říše na 3 části západofranská – Karel Holý (Francie) východofranská - Ludvík Němec (Německo), Lothar (Lotharingie)
Ludvík I. Pobožný
Rozdělení franské říše
Byzantská říše
bývalá východořímská říše –JV Evropy, Malá Asie,SV Afriky hlavní město – Konstantinopol(is)Cařihrad přežila stěhování národů,udrželo se peněžní hospodářství – zlaté byzantiny hlavní pracovní síla – svobodní rolníci a řemeslníci v čele –císař –je hlavou státu i církve – césaropapismus (jmenuje a odvolává patriarchu)
Byzantská říše v 6. st. vládne Justinián (527-565) zákoník = Codex Iustinianus = Soubor občanského práva (složení společnosti, daně) potlačení povstání nespokojených obyvatel, rozšiřování území cizí nájezdy –Slované, Arabové,Turci
Byzantská mozaika – císař Justinián
Mapa byzantské říše za císaře Justiniána
Byzantská říše snaha církve zbavit se závislosti na papeži 1054-velké schizma = rozdělení církve na západní (římskokatolická) a východní (ortodoxní-pravoslavná) kultura –byzantský sloh, ikony chrám Hagia Sofia v Cařihradě
Chrám Hagia Sofia
Arabové
7.st. – Arabský poloostrov, kočovníci,obchod vznik islámu – víra v boha Alláha, muslimové zakladatel – Mohamed – Mekka vyhnán 622 = hidžra, útěk do Mediny, pak návrat poutě ke Kaábě do Mekky korán, mešity, minarety
Arabové velká říše – sjednocení a expanze – chalifát pronikání do Evropy – na Pyrenejský poloostrov -poč. 8. st. (711 dobyvatel Tárik) cordóbský chalifát – do 15. st. odboj proti Arabům – Maurům = reconquista kultura - vyspělá, matematika – číslice, optika-brýle, výroba oceli, damašek, brokát, Pohádky tisíce a jedné noci
Mohamed, korán
Dnešní poutě do Mekky ke Kaabě
Arabská expanze – 7.- 8. st.
Vikingové vik – záliv, severní muži - Normané, švédští Vikingové –Varjagové (vozili zboží na východ) Skandinávie a Dánsko, dlouho pohané, válečníci mořeplavci – lodě otevřené – bez palub, velká příď – drakary(až 100 mužů) výroba zbraní a lodí, chov dobytka, rybolov, málo zemědělství, přelidnění
Vikingové - expanze
expanze – kořistnické výpravy, Norové – britské ostrovy, Island, Grónsko, Severní Amerika – Leif Eriksson – r.1000, Středomoří - Sicílie Dánové – severní Francie (Normandie), Anglie Švédové (Varjagové) – přes Balt, do Ruska, až k Černému moři do Byzance - dálkový obchod - jejich obchodní družiny se usazovaly v Rusku, ovládly místní Rusy a založily Kyjevskou Rus 10. st. – 11. st. vznikají státy – Norsko, Dánsko, Švédsko kultura - písmo – runy, ságy
Vikinské drakary
Expanze Vikingů
Anglie
pravěké osídlení – Keltové 0-5.st.n.l. - Římané 6.st. - Anglové, Sasové, Jutové 6. -8. st. - 7 anglosaských království původní Keltové se stáhli do Walesu, Skotska a Irska šíření křesťanství mezi Anglosasy z Irska následně přicházeli misionáři z Říma založeno arcibiskupství v Canterbury 8. -11.st. - vikinské nájezdy na britské ostrovy 9. st. – sjednocení – Alfréd Veliký (871 – 901) –ubránil zemi proti dánským Vikingům, stavba pevností
Anglie – vpád Normanů nápor Normanů z Normandie Vilém Dobyvatel porazil Haralda 1066 v bitvě u Hastingsu, stal se anglickým králem v Anglii - nová šlechta z Normandie Kniha Posledního soudu - podklad pro výpočet daní do královské komory (soupis poddaných a jejich půdy)
Francie
vzniká na území západofrancké říše do r. 987 vláda Karlovců (vymřeli) střed kolem Paříže ovládl Hugo Kapet, r. 987 nastoupil na francouzský trůn Kapetovci – sjednocují stát - 10. – 11. st. opora v církvi církev prohlásila - boží mír - zákaz pro šlechtu bojovat mezi sebou a olupovat církev klášter v Cluny - snaha o nezávislost na králi sídlo Kapetovců - Paříž
Klášter v Cluny
Vztahy Anglie a Francie
r. 1154 začíná vláda Jindřicha II. z Anjou Plantageneta (pravnuk Viléma Dobyvatele) má léna ve Francii (Normandie a Anjou) sňatkem s Eleonorou Akvitánskou získal Akvitánii Jindřich II. má konflikt s církví (zdaňuje ji) a se syny r. 1189 nastupuje na anglický trůn jeho syn Richard Lví srdce (účast v ve 3. křížové výpravě) 1199 umírá
Richard Lví srdce
Vztahy Anglie a Francie za Richarda vládne jeho mladší bratr Jan Bezzemek – bezohledný 1214 - poražen v bitvě u Bouvines, ztráta většiny držav ve Francii 1215 – Jan Bezzemek donucen vydat Velkou listinu svobod Magna charta libertatum - nezávislost církve, svoboda šlechty král pod dohledem Velké rady (tvoří ji královští vazalové – vyšší šlechta)
Magna charta libertatum
Itálie roztříštěna na 3 části sever – součást něm. říše a samostatné státečky a města střed – papežský stát jih- sicilské království Normanů (po vyhnání Byzantinců)
Svatá říše římská vzniká na území východofrancké říše a části Lotharingie silný vliv křesťanství 911 vymřela východní větev Karlovců (Ludvík Dítě) země roztříštěna z obavy před Maďary zvolen na říšském sněmu král - saský vévoda – Jindřich I.Ptáčník (sjednotitel, zakladatel říše)
Svatá říše římská jeho syn Ota I. Veliký (936-973) – vítězí nad Maďary u Lechu 955 962 v Římě korunován na římského císaře papežem moc císařů dost formální - volen nejdřív německou šlechtou jako král, pak korunován na římského císaře (titul tedy volitelný, nikoliv dědičný) později označení - římsko-německý císař (jen německé oblasti jeho vládu uznávaly) opora v církvi
Jindřich I. Ptáčník
Ota I. Veliký
Svatá říše římská nástupci –Ota II., Ota III. (pokus obnovit antickou říši na křesťanských základech, hlavní město Řím) sálská dynastie – Konrád II. (začlenění Čech do říše), Jindřich III., Jindřich IV. název Svatá říše římská – používán od 12.st. ohromné území součástí říše – volně - i český stát, severní Itálie (i dnešní - Nizozemí, Belgie,Lucembursko,Švýcarsko,Rako usko, část Francie) 12.st. výboje něm. rytířů do Pobaltí a Polabí
Boj o investituru nový papež Řehoř VII. – ctižádostivý, snaha zbavit se závislosti na císaři –Dictatus papae boj o investituru – války mezi císařem a papežem o jmenování říšských církevních hodnostářů ( biskupů a opatů)-11.-12.st. Jindřich IV. prohlásil Řehoře VII. na synodě za sesazeného, papež uložil klatbu na císaře, vzpoura knížat proti císaři
Boj o investituru
konflikt mezi Řehořem VII. a Jindřichem IV. končí pokořující poutí císaře k papeži do Canossy r. 1122 – konkordát wormský – dohoda mezi papežem a císařem o dosazování biskupů církví (světská investitura-císař potvrzuje darování majetku biskupům-předává žezlo, duchovní investitura- úřad jim daruje papež-předává berlu a prsten)
Slované
původně sídlili mezi Vislou a Dněprem zemědělci,hrnčířství,polyteismus-pohané příchod v 6.st.až do střed.Evropy etnické dělení : západní – Češi,Slováci, Poláci, Polabští a Pobaltští Slované (vyvražděni německými křižáky ve 12. st.) východní – Rusové, Bělorusové a Ukrajinci jižní – Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři
První státy Slovanů západní Slované – naše území – Sámova říše, Velkomoravská říše, český stát Poláci - 10.st. - Polsko Slováci – od 11.st.- součást uherského státu východní Slované – Rusové – Kyjevská Rus jižní Slované – Bulharsko, Srbsko (pravoslaví), Chorvatsko
Kyjevská Rus - východní Slované
území – Visla – Dněpr – obchodní cesta od Baltu do Byzance zakladatel – kníže Oleg, spojil Novgorod a Kyjev 9. st. (882) dynastie Rurikovci (původ varjažský) křest přijal kníže Vladimir z byzantské říše 988/9 rozkvět za Jaroslava Moudrého -11. st. Nestorův letopis – dějepisecké dílo (kronika) mnicha Nestora (Pověst dávných let) – 11. st. Ruská pravda – zákoník 1060 12. st. – rozpad říše, nájezdy mongolských kmenů
Jižní Slované - Balkán Bulharsko - Boris I. Michal – přijetí křesťanství z Byzance - 864/5 - car Simeon – přelom 9. a 10. st. - silný byzantský vliv (písmo, náboženství) - od 1018 součást Byzance Chorvatsko – 10. st. – Tomislav od 12. st. součást uherského státu Srbsko – 12. st., byzantský vliv
Polsko
území – Polané, Vislané, Slezané (západní Slované) sjednotitelé – rod Piastovci - 10. st. první vládce – kníže Měšek (963-992) (manželka Doubravka) –sídlo Hnězdno syn Boleslav Chrabrý (992-1025) – králem, výbojný, v Hnězdně založeno arcibiskupství 1000, hrob svatého Vojtěcha ve 12. st. ústřední moc vládců slábne, nefunkční lenní systém
Měšek
Boleslav Chrabrý
Uherský stát - Maďaři
výboje Maďarů ukončeny bitvou na Lechu 955 oblast Panonie – Uherská nížina 10. st. – stát sjednotili Arpádovci kníže Gejza (972-997) –zakladatel státu, křest jeho syn - král Štěpán I. Svatý (997- 1038), korunován papežem založeno arcibiskupství v Ostřihomi -1000 nezávislost na německé říši, vazba na papeže jako Polsko v 11. st. připojeno Slovensko, ve 12. st. Chorvatsko
Gejza
Štěpán I. Svatý
Evropa kolem r. 1000
Kultura raného středověku románská kultura nositelkou kultury - církev, duchovenstvo církevní školy - výuka v latině mnišské hnutí: zakladatel řádu benediktinů Ital Benedikt z Nursie 520 založil klášter Monte Cassino vypracoval řeholi = pravidla mnišského života – Ora et labora! – Modli se a pracuj!
Klášter Monte Cassino
Kultura raného středověku v klášteře: skriptoria – písařské dílny, knihovna dormitorium –ložnice refektář – jídelna rajský dvůr chrám, kapitulní síň písemnictví – anály, kroniky, legendy, duchovní písně kodexy – rukopisné knihy v pevných deskách
Románský sloh návaznost na římskou kulturu (architekturu) znaky - valená klenba, půlkruhový oblouk, sdružená okna, silné zdi církevní stavby – rotundy, baziliky, kláštery rotundy – kruhový půdorys, apsidy baziliky – obdélníkový půdorys světské stavby – hrady, tvrze, kupecké domy, mosty
Rotunda v Radyni – 10. st.
Bazilika –Tismice – 12. st.
Románský dům
Románské sochařství a malířství sochařství ornamenty, reliéfy – na portálech, zdobené sloupy malířství fresky, knižní malba – iluminace, miniatury
Knižní iluminace
Zdroje Čornej P., Čornejová I., Parkan F. : Dějepis pro gymnázia a střední školy 2, Středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009 Kohoutková H., Komsová M. :Dějepis na dlani, Rubico Olomouc, 2. vydání 2007 Sochrová Marie : Dějepis I. v kostce pro SŠ, Fragment 1999