Miroslav Kalousek a Jaroslav Míl o tom, zda by vláda měla nějak pomáhat českým podnikům v době finanční krize
Zaostřeno na téma měsíce: str. 4
Peter Hajaš generální ředitel Slovenské agentury pro rozvoj investic a obchodu SARIO o podnikatelském prostředí na Slovensku
Rozhovor: str. 7
Jana Hendrichová na anketní otázky v seriálu Lidé českého předsednictví odpovídá i náměstkyně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti
České předsednictví v Radě EU: str. 8
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 Prezentace: str. 20
číslo 11 / 2008
ročník 5
cena - ČR: 15 Kč; SR: 25 SKK/0,83 Prezentace: str. 12
Rozmanitá Evropa v českém logu
Nejčastější využití asistenčních služeb Karlovarský týden 2008 INZERCE
SLOVO
SR a EU: str. 3 Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti
Eurozóna je neformálním uskupením 15 členských států EU, které přijaly společnou měnu. ČR bude v pozici předsednické země EU zastupovat všech 27 členských států. V době dopadů finanční krize bude potřebou i zájmem svolávat Eurogroup na úrovni předsedů vlád (nedávná snaha FR). Úkolem předsednické země, která není současně členem Eurogroup, je pozorně sledovat, zda připravované aktivity Eurogroup svým dopadem významnějším způsobem neovlivní ekonomiky ostatních členských států, kdy politicko-hospodářská rozhodnutí půjdou nad prostor společné měny. V takovém případě bude ČR jako předsednická země EU usilovat, aby se řešení hledala za účasti všech členských států, což je mj. i předpoklad efektivního řešení. Přehled o aktivitách Eurogroup budeme mít i díky naší přítomnosti na případném zasedání této skupiny na úrovni předsedů vlád. Dalším tématem ve vztahu k Eurogroup je dodržování Paktu stability a pečlivé sledování jeho interpretace v dobách zpomalování hospodářského růstu; budeme podporovat nerozmělňování jeho pravidel zneužíváním klausule o mimořádných okolnostech.
Premiér Mirek Topolánek a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra představili 12. listopadu 2008 ve Veletržním paláci logo a jednotný vizuální styl Českého předsednictví v Radě EU. Autorem návrhu je 34letý grafik z Litomyšle Tomáš Pakosta. foto: vláda.cz
Euro v roce 2010? Plané naděje
S britskou královnou
Je to krize, jakou Evropská unie ještě nezažila. Padají banky, kolísají ceny ropy, realit i práce. Ekonomika se otřásá v základech, a média tak současnou situaci přirovnávají k největší hospodářské krizi na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Stoupající nejistota přinesla také otázku, zda by měla Česká republika spěchat do eurozóny. Na odpovědi se však nedokážou shodnout politici ani ekonomové významných tuzemských bank. Česká republika se v přístupové smlouvě z roku 2004 zavázala v budoucnosti přijmout jednotnou měnu. Musí však splnit řadu kritérií. Minimálně jednou za dva roky pak Evropská komise a Evropská centrální banka hodnotí jejich plnění. „Hodnotí se tu mimo jiné kritérium cenové stability, dlouhodobé úrokové sazby a udržitelnosti veřejných financí. Sleduje se veřejný deficit i hrubý veřejný dluh,“ popsala EN Jana Juřenčáková, členka senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie, která má praxi také jako ekonomka a daňová poradkyně.
Podle zprávy Unie Česká republika splňuje kritérium dlouhodobých úrokových sazeb a na základě rozhodnutí Rady ECOFIN z června 2008 momentálně také plní kritérium veřejných financí. U dalších podmínek má však země velké rezervy. Datum přijetí eura v českém prostředí se tak stále odkládá. Kde se stala chyba? Podle řady pozorovatelů například v tom, že se země rozhodla podniknout potřebné reformy pozdě. To potvrzuje i Juřenčáková. „Pokud se někdo chce poměřovat se sousedním Slovenskem, kde se bude platit eurem od
1. ledna 2009, tak si musí přiznat, že tam již byly na rozdíl od nás provedeny všechny důležité reformy, díky kterým se podařilo splnit všechna konvergenční kritéria,“ doplnila Jana Juřenčáková. Termín přijetí eura v České republice se posouvá už řadu let. Například v únoru 2006 ještě velká část odborné veřejnosti věřila, že reálný je rok 2010. Už tehdy se také hovořilo o tom, že Slováci přijmou společnou měnu o rok dříve. Z důvodů, které se nezměnily.
Slovensko zažilo jednu z nejvýznamnějších návštěv ve své samostatné éře. Pod majestátní Tatry zavítal britský královský pár. Byla to poslední návštěva královny Alžběty II. do země mimo Commonwealth v tomto roce. Společně s princem Filipem navštívili kromě hlavního města i Vysoké Tatry a Poprad.
Evropa: str. 11
(pokračování na straně 4)
Vstup do eurozóny sa nám vyplatí Európa je na tom lepšie ako Amerika – v krátkosti možno zhrnúť konštatovania politických i ekonomických predstaviteľov európskych krajín. Európe sa zatiaľ darí ustáť krízu lepšie než za morom, aj keď niektoré štáty už zaočkovali svoj bankový sektor finančnými injekciami. Slovensko obrazne povedané na prstoch rúk počíta vstup medzi členov eurozóny. Vyjadrenia, či tento krok je pre nás výhodný práve v čase krízy sú takmer jednotné, no niektoré z nich majú aj svoje „ale, ak, za predpokladu....“. Zavedenie eura je podľa ministra financií SR Jána Počiatka pre Slovensko prestížnou záležitosťou. „Keď si uvedomíme, že na to, aby krajina mohla zaviesť euro, musí najprv splniť veľmi prísne kritériá, ktoré priamo odzrkadľujú stav ekonomiky a my sme ich veľmi úspešne splnili,“ povedal v rámci informačnej televíznej kampane. Ďalej zdôraznil, že v časoch prebiehajúcej
globálnej finančnej krízy pôsobí navyše silná spoločná európska mena ako veľmi dobrý ochranný štít. „Jednoznačne vidieť tendencie v ostatných krajinách V4, ktoré vedú k tomu, že by chceli urýchliť zavedenie eura. Diskusie hlavne v Poľsku smerujú k tomu, že by chceli čo najskorší termín,“ priblížil Počiatek. Výhody zavedenia eura vyrátava aj Ing. Ivana Šikulová z Ekonomického ústavu Slovenskej akadémie vied. „Vstup Slovenska ako malej otvorenej a teda aj zraniteľnej ekonomiky do eurozóny v čase finančnej krízy bude spojený s viacerými pozitívami, avšak
sám o sebe ho nemožno chápať ako „všeliek“. Prinesie so sebou výhodu v podobe eliminácie kurzových výkyvov a zvýšenia menovej stability. Ostane len vplyv volatility eura voči iným menám, najmä amerického dolára, ktoré na SR pôsobia predovšetkým prostredníctvom importu ropy a iných komodít“, vysvetľuje vedecká pracovníčka. Ďalej konštatuje, že z tohto hľadiska bude pre Slovensko bezpečnejšie, keď budeme súčasťou veľkého zoskupenia štátov, ktorého spoločná mena je odolnejšia voči špekulačným útokom než meny malých štátov. (pokračovanie na strane 4)
Patronka chudých Spisovatelka, profesorka, nositelka nejvyšších státních uznání, ale především řeholnická sestra Emmanuelle. Celý svůj život pomáhala dětem z nejchudších zemí a malomocným. Chtěla pro ně to nejlepší a bojovala až do posledního dne. Francouzská „Matka Tereza“ zesnula ve spánku v noci 19. října a za pár dní mohla oslavit sté narozeniny.
2 Evropské horizonty Zdeňka Velíška Obama v čele Ameriky, ČR v čele Evropy Na první měsíce nových vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými bude mít vláda České republiky nepochybně velký vliv. Bude v té době předsedat Evropské unii, tedy určovat do jisté míry její agendu, bude za Unii jednat v mezinárodněpolitické aréně. Bude mít uvnitř EU větší zodpovědnost, než kterákoli jiná členská vláda za to, jak se budou hned od počátku utvářet euro-americké vztahy. V tomto ohledu bude české předsednictví v dějinách Evropské unie jedinečné. Naprosto jiné než současné předsednictví francouzské. To má z hlediska vztahů mezi EU a Amerikou také zvláštní situaci, ale v jiném smyslu. Když se pro amerického republikánského kandidáta McCaina vyhrotila kampaň před prezidentskými volbami v zoufalý souboj s demokratem Obamou, ustoupil George W. Bush do pozadí politické scény, aby svou značnou nepopulárností nedělal kandidátu své strany ten boj ještě těžší. Před Nicolasem Sarkozym v čele Evropské unie se tím ve světové aréně otevřel netušený prostor. K tomu ještě světová finanční krize - vzniklá v Americe, z chyb amerického bankovního systému - nastolila právě v té chvíli potřebu globální koordinace všech ohrožených ekonomik. Snad dokonce potřebu osobnosti, která by se na lodi světové ekonomiky, nabírající vodu, postavila ke kormidlu. Sarkozy měl už dávno výhrady k americkému finančnímu systému. Neváhal je vyslovit přímo na půdě amerického senátu hned po svém nástupu do prezidentského úřadu. Navíc je přesvědčen o nutnosti postavit finanční kapitalismus na nové základy. Je hyperaktivní a ambiciózní, takže neváhal: ujal se iniciativy, a i když za svými představami, jak zachránit světovou ekonomiku, nesjednotil ani všechny evropské vlády, posunul Evropu (EU) na přední místo mezi faktory usilujícími o narovnání poměrů ve světě, a to nejen ve světě financí. V období Bushova „útlumu“ - ovšem už po Obamově vítězství - se Sarkozyho Evropa dokonce odvážila pro budoucího prezidenta USA zformulovat očekávání, jež vkládá do postbushovské Ameriky. Ovšem úloha začít prosazovat u Baracka Obamy a jeho nového týmu všechny evropské naděje týkající se jednak oživení transatlantických vztahů, jednak nápravy světových financí a záchrany národních ekonomik před recesí, tato úloha už připadne českému předsednictví. Přitom pro současnou českou vládní garnituru jakoby ještě ani neskončila prvotní doba probojovávání pozic České republiky uvnitř Evropské unie (často dokonce vůči ní). Jinými slovy, zdaleka pro ni ještě neuzrála doba ztotožnění českých národních zájmů se zájmy evropského celku, s obranou Evropy vůči rizikům globálního světa, s budováním váhy a autority Evropské unie v aréně světové politiky a především s budováním nových euro-amerických vztahů na možnostech postbushovské éry. A právě to je přitom, podle mého soudu, nové poslání českého předsednictví rodící se ve chvíli, kdy ve Washingtonu vznikají s nástupem Baracka Obamy předpoklady k rovnoprávné spolupráci Evropy a Ameriky v zájmu obou kontinentů a celého světa, v zájmu nápravy pozic západní civilizace v multikulturním světě, a chcete-li, tak tedy také a především v zájmu našeho národního přežití v epoše zásadního přeskupování ekonomické moci a poměru politických a vojenských sil mezi regiony světa.
ČR A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 11 / 2008
Schválí Česko Lisabonskou smlouvu do konce roku? Zatímco se mílovými kroky blíží české předsednictví, naše země stále neschválila Lisabonskou smlouvu. Důležitý dokument, který zatím přijalo 24 z 27 unijních států. A jak se zdá, možná to nestihne ani do konce roku. Současná politická situace naší země zažívá bouřlivé časy na všech frontách. Nejen že se na krajských úrovních zabydlují nové čerstvé samosprávy, ale i na celorepublikové úrovni jde o rušné období. Zatímco v zemi se vše chystá na české předsednictví, místopředseda Alexandr Vondra odhaluje loga a Bém s Topolánkem se chystají na politický souboj, prezident Václav Klaus prezentuje své názory v Irsku, které jako jediné zatím odmítlo Lisabonskou smlouvu. Tedy smlouvu, která má nahradit ze stolu smetenou Euroústavu a smlouvu, která je předními
politiky EU označována jako zásadní pro další chod Unie. A proč vlastně Lisabonská smlouva už dávno neprošla českým parlamentem? Důvodem je rozhodování Ústavního soudu, který posuzuje, zda dokument není v rozporu s českou ústavou. Schválení smlouvy do konce roku tak zřejmě už nepřipadá v úvahu. To potvrdil po jednání s finským premiérem Mattim Vanhanenem také český premiér Mirek Topolánek. „Je zcela evidentní, že to v letošním roce nebude.“ Předseda vlády se přitom neobává, že nepřijetí smlouvy do konce tohoto roku zkomplikuje české předsednictví. V tom je však vládní názor ojedinělý. Znepokojení vyjádřili jak ostatní politické strany vyjma komunistů, tak i europoslanec Jo Leinen, který na tiskové konferenci delegace ústavního výboru Evropského parlamen-
tu v Praze varoval Čechy před zahálením s ratifikací Lisabonské smlouvy. „Mohlo by to oslabit postavení České republiky v době předsednictví,“ řekl německý europoslanec. Přístup současné vlády k Lisabonské smlouvě se nelíbí i ČSSD. „ČSSD vyzývá vládu, aby se se vší vahou zasadila o co nejrychlejší ratifikaci Lisabonské smlouvy, tedy ještě před začátkem českého předsednictví,“ oznámil předseda strany Jiří Paroubek. Na tom, že by měla být Lisabonská smlouva ratifikována do konce roku, se shodl i celostátní výbor KDU-ČSL a souhlasí i zelení. Pro schválení Lisabonské smlouvy je však potřeba tří pětinová většina, a to je bez hlasů ODS nemožné. Nový evropský ústavní dokument dnes většinově neodmítají pouze občané, ale také Topolánkův stranický rival Pavel Bém a
Nové otázky pro Pražský studentský summit Na začátku listopadu opět zaplnili studenti středních škol prostory Vysoké školy ekonomické v Praze, aby se proměnili v diplomaty a otestovali své vědomosti v diskuzích o aktuálních otázkách mezinárodního dění. Začal 3. ročník Pražského studentského summitu.
V dopolední části se úvodního slova ujal hlavní koordinátor summitu Jan Pýcha, který seznámil studenty s tím, co je čeká „Studenti mají jedinečnou příležitost zlepšit své rétorické a argumentační schopnosti, lepé se orientovat v oblasti mezinárodních vztahů a navíc se
seznámit s mladými lidmi podobných zájmů,“ uvedl Pýcha. Host přípravného setkání, ministr a předseda Legislativní rady vlády, Cyril Svoboda se v úvodní přednášce dotkl několika hlavních otázek české zahraniční politiky a odstartoval diskuzi o americkém radaru na
českém území. „Intenzivně se bojíme, ale bojíme se to přiznat. Smlouva se Spojenými státy nikoho neohrožuje. A přesto je tu velká obava z tohoto kroku,“ řekl mimo jiné Svoboda. Odpolední část byla již v režii samotných delegátů, kteří v rámci jednotlivých orgánů vedli debaty o otázkách terorismu, dodržování lidských práv, současné finanční krizi či o změnách klimatu. Názorový střet nechyběl ani v simulované Radě bezpečnosti, kde se debatovalo o rusko-gruzínském konfliktu.
Eurofon 800 200 200 odpovídá Kdo schvaluje rozpočet EU a jak je vysoký? Evropská unie využívá každoročně zhruba 1% svého celkového bohatství (HND) jako základ společného rozpočtu. Dalšími zdroji příjmů jsou cla z obchodu s třetími státy a podíl na vybrané DPH. Rozpočet roku 2008 činil 129,1 miliardy €. Rozhodnutí o použití finančních prostředků vychází z posouzení, zda budou opravdu lépe vynaloženy na úrovni Unie než na úrovni národní. Společné peníze jsou investovány na rozvoj integrace, zejména na snižování ekonomické a sociální nerovnosti v rámci celé EU. Jsou tedy vynakládány na společnou zemědělskou politiku, strukturální politiku, posílení konkurenceschopnosti EU, na zvyšování úrovně svobody, bezpečnosti a spravedlnosti i na posilování kulturní rozmanitosti. Protože z hospodářské a politické váhy EU ve světě vyplývá i její globální odpovědnost, jsou nemalé částky vydávány také na rozvojovou pomoc. Evropská unie je největším světovým donorem. Rozpočet EU musí být vždy vyrovnaný, nemůže být deficitní. Rozhodování o rozpočtu je rozděleno mezi Radu a Evropský parlament (EP). Koncem října tohoto roku byl v prvním čtení EP odsouhlasen rozpočet na rok 2009, avšak s velkými změnami oproti návrhu Komise a postojům členských zemí. V nejbližších týdnech tak lze očekávat tradiční vyjednávací maratón mezi poslanci a členskými státy. Europoslanci jsou opakovaně přesvědčeni, že Unie dává málo financí na zahraniční politiku. Zástupci národních vlád se musí s poslanci dohodnout na výsledné podobě rozpočtu do prosincového zasedání parlamentu ve Štrasburku.
dlouhodobě i prezident Klaus, který své názory neváhal prezentovat i na své cestě v Irsku. V rozhovoru pro irský Sunday Bussines Post Klaus smlouvu opět kritizoval : „S Lisabonskou smlouvou by byl právní řád Evropské unie méně transparentní, došlo by k převedení dalších pravomocí členských států na unijní úroveň a smlouva by spíš mnoho dalších problémů vyvolala než řešila,“ prohlásil Klaus. Zda nakonec parlament bude moci smlouvu ratifikovat do konce roku, se ukáže v brzké době. Nikdo neočekává, že by soud, který má začít rozhodovat 25. listopadu, nalezl nějaké nesrovnalosti u Lisabonské smlouvy v porovnání s českou ústavou. Problémem však zůstávají lhůty pro jednání parlamentu dané ústavou. Ty totiž projednání smlouvy do konce roku vylučují. Filip Appl
foto: Vlastimil Růžička
„Rusko má své zájmy a ostatní státy by je měly respektovat,“ hájil ruský postup delegát Ruské federace Petr Vystropov. Proti tomu se ohradil Šimon Ehrlich – pražský středoškolák, který se v projektu změnil na diplomatického zástupce Spojených států amerických: „Pane velvyslanče, pokud Rusko chce být bráno za seriózního partnera na mezinárodním poli, musí respektovat určitá pravidla. A s tím má Ruská federace bohužel opakovaně problémy,“ oponoval. Pražský studentský summit je unikátním vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zahrnuje v sobě tři projekty: Model OSN, Model NATO a Model Evropské unie. Přípravným setkáním odstartovaly první dva jmenované modely, určené především středoškolákům. V průběhu tohoto školního roku budou mít studenti středních i vysokých škol z celé republiky možnost účastnit se dalších čtyř setkání. Projekt poté vyvrcholí březnovou slavnostní konferencí. (vru)
Vzniká nová letka EU s českou účastí BRUSEL, PRAHA - EU připravuje unikátní projekt. Od roku 2014 chce totiž vytvořit novou letku strategických dopravních letadel, která bude určena k vojenským účelům. Do projektu se má zapojit na jedenáct zemí včetně České republiky. To sdělil veřejnosti šéf Evropské obranné agentury (EDA) Alexander Weis. Ministři obrany Německa, Belgie, Španělska, Francie, Řecka, Itálie, Lucemburska, Holandska, Portugalska, Česka, Rumunska a Slovenska podepsali v Bruselu deklaraci o společném projektu a potvrdili tak svou účast na
projektu. Česká republika přitom uvažovala o zapojení do projektu se zkratkou EATF (European Air Transport Fleet) už minimálně začátkem tohoto roku. A jaký je cíl projektu? Země EU se totiž stále častěji zapojují do zahraničních vojenských misí a ukazuje se velký problém některých zemí s přepravou vojáků na takové mise. Projekt EATF je reakcí na tento fakt. Cílem letky je totiž zlepšení přepravy vojenských jednotek zemí EU právě na zahraniční mise prostřednictvím zpřístupnění společného využívání vojenských dopravních leta-
del. Mnohé země totiž potřebná dopravní letadla vůbec nemají. „Chceme tak zpřístupnit dopravní letouny Airbus A400M či Hercules C130,“ řekl Alexander Weis. V praxi se může jednat například o dopravu lidí a materiálu do Afghánistánu, Afriky či na Blízký východ. „Může to mít různou podobu: prosté zapůjčení strojů, jejich koupi, jejich společné využívání při tréninku a údržbě nebo poskytnutí či výměnu letových hodin,“ dodal výkonný ředitel EDA. Dalším plánovaným programem je projekt, který umožní mladým
vojenským důstojníkům zdokonalovat se v jiných členských státech. „Cílem projektu je rozvíjet výměny mezi důstojníky od počátku jejich výcviku, aby se posílila schopnost evropských ozbrojených sil spolupracovat a doplňovat se,“ uvedli v prohlášení ministři obrany. Projekt bude spuštěn 16. prosince na francouzské vojenské škole Saint-Cyr, a to setkáním všech evropských vojenských škol, které o to projeví zájem. Že mezi nimi bude i Česká republika je dnes už více než jisté. Filip Appl
EN č. 11 / 2008
Historická návšteva Slovenska - Alžbeta II. Slovensko zažilo v októbri jednu z najvýznamnejších návštev vo svojej samostatnej ére. Pod majestátne Tatry zavítal britský kráľovský pár. Bola to posledná návšteva Alžbety II. do krajín mimo Commonwealthu v tomto roku.. Spoločne s princom Filipom navštívili okrem hlavného mesta aj Vysoké Tatry a Poprad. Slávnostný štátny banket sa uskutočnil v bratislavskej Redute. Podľa prezidenta SR Ivana Gašparoviča „dnes, keď sme v Európskej únii partnerom aj Spojenému kráľovstvu, chceme prispieť svojim rozvojovým potenciálnom a dynamikou i priemyselnou tradíciou“. Príležitosť pre Slovensko vidí hlava štátu aj v obohatení kultúrnej a intelektuálnej rôznorodosti mnohonárodnej Európy výdobytkami a skúsenosťami slovenskej histórie a kultúry. Návšteva Alžbety II. a princa Filipa sa niesla aj v duchu histo-
rických i súčasných spojení Slovenska a Veľkej Británie. Záujem kráľovnej o novšiu históriu potvrdilo i stretnutie pod hradom Devín so zástupcami slovenských veteránov západného frontu a sirom Nicholasom Wintonom. Kráľovnú stretnutie s tými, ktorí zosobňujú partnerstvo našich krajín z nedávnej histórie, veľmi potešilo. Prezident SR neopomenul viaceré historické spojenia medzi Slovenskou republikou a Veľkou Britániou. „Veď kým ešte v stredoveku prešovský maliar Jakub Bogdan dokázal zaujať aj kráľovský dvor
Williama III. svojimi zátišiami, v súčasnosti sa v Londýne stala členkou prestížnej Royal Society of Arts pre pozoruhodnú grafickú modernu mladá Slovenka Petra Štepánková.“ Okrem športu, histórie a väzieb SR a Veľkej Británie bol najmä druhý deň návštevy, keď kráľovský pár zavítal do Vysokých Tatier, venovaný ekológii. Kráľovnú a vojvodu z Edinburghu zaujímala obnova našich veľhôr po víchrici v roku 2004. Princ Filip, ktorý bol dlhé roky predsedom Svetového fondu na ochranu prírody (World Wildlife Fund, WWF), ako symbol revitalizácie Tatier zasadil strom. Jej veličenstvo tiež pripomenulo hospodársku spoluprácu oboch krajín, ale aj množstvo Slovákov žijúcich vo Veľkej Bri-
Kráľovná Alžbeta II. sa narodila 21. apríla 1926 v Londýne. Je hlavou Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska a ďalších 15 krajín Commonwealthu. Je tiež hlavou anglikánskej cirkvi. Staršia dcéra kráľa Juraja VI. a kráľovnej Alžbety sa kráľovnou stala v roku 1952 po smrti svojho otca. V roku 1947 sa vydala za princa Filipa, s ktorým majú štyri deti, Charlesa, Annu, Andrewa a Edwarda a osem vnúčat. foto: Hlavné mesto SR Bratislava, http://www.bratislava.sk
tánii a naopak aj množstvo britských návštevníkov Slovenska. „Po dlhom období existencie za deliacou čiarou medzi východom a západom nastali pokojnejšie časy a Slovensko si vydobylo svoje miesto v spoločnom európskom dome.“ Alžbeta II. tiež s potešením konštatovala, že transformácia, ktorá sa uskutočnila na Slovensku za takmer 16 rokov našej samostatnosti, „sa šťastne snúbi so silnejúcimi väzbami medzi našimi krajinami.“ Britská kráľovna vyjadrila na záver svojho pobytu na Slovensku „veľkú vďaku a spokojnosť“. „Som veľmi rád, že sme mohli ukázať aspoň niečo zo slovenskej dobrosrdečnosti,“ povedal prezident. „Tým, že Slovensko uznala ako krajinu, ktorá je vhodná jej pozornosti, myslím si, že pre nás urobila veľký krok.“ Alžbeta II. dostala od prezidenta Ivana Gašparoviča niekoľko darov - päťročného elitného žrebca lipicana, vzácnu drevenú plastiku s mamutovinou a drahými kovmi s motívom koňov, ktoré má veľmi rada. Princovi Filipovi daroval prezident okrem iného fujaru a krátko mu na nej i zahral. Britský kráľovský pár daroval svojim hostiteľom svoju fotografiu v striebornom ráme s venovaním, striebornú šperkovnicu s kráľovským emblémom a sošku „Spirit of Extasy“ od renomovaného britského sochára Charlesa Sykesa (1875 – 1950), ktorá je symbolom svetoznámej britskej automobilky Rolls-Royce. (vh)
Začala sa dostavba Mochoviec Dostavba 3. a 4. bloku Atómovej elektrárne v Mochovciach (EMO) má zaistiť energetickú sebestačnosť – bez nových zdrojov by Slovensko po odstavení Jaslovských Bohuníc, ku ktorému sa zaviazalo pred vstupom do Európskej únie v prístupovej zmluve, muselo elektrickú energiu dovážať. Dokončenie tejto jadrovej elektrárne sa nakoniec stalo aj jednou z podmienok tendra. Vážne obavy o dodržanie termínov dostavby 3. a 4. bloku EMO vyjadril na kontrolnom dni v elektrárni premiér Robert Fico ešte v auguste. Konštatoval, že stav prípravných prác mesiac po zverejnení
súhlasného stanoviska Európskej komisie s dostavbou elektrárne vyvoláva nervozitu vlády SR. Premiér nešetril kritikou väčšinového vlastníka za pomalé tempo dostavby Mochoviec a vtedy padali aj slová o vyvlastnení, pokiaľ jadrovú elektráreň nedokončí. Vláda považuje sprevádzkovanie elektrárne za nevyhnutné, pretože bude eliminovať 20% výpadok elektriny po odstávke Bohuníc. V novembri sa ľady pohli. Premiér na slávnostnom otvorení dostavby skonštatoval: „Dokončujeme bloky, ktoré predchádzajúca vláda odsúhlasila v podstate na zánik. To nebol len omyl,
to bola podľa nás strategická chyba, a to hneď z viacerých pohľadov. Predovšetkým Slovensko, ktoré bolo exportérom elektrickej energie, sa vzhľadom na odstavenie elektrárne V1 v Jaslovských Bohuniciach a nepostavenie 3. a 4. bloku EMO, stalo dovozcom elektrickej energie. Nepokračovanie v procese ukončovania oboch blokov spôsobilo obrovské škody na slovenskej dodávateľskej sfére a tieto škody boli spojené aj s odlivom značnej časti vysokokvalifikovaných odborníkov do iných odvetví.“ Realizácia projektu si oproti pôvodným odhadom 1,8 mld. € vyžiada investície vo výške 2,775 mld. €.
Financovať ho budú Slovenské elektrárne z vlastného prevádzkového toku kapitálu, takže až do jeho dokončenia nebude akcionárom vyplácaný podiel zo zisku (Fond národného majetku SR 34% a spoločnosť Enel SpA 66%). Dva nové reaktory majú byť zapojené do siete v roku 2012 a 2013 a výrobná kapacita pokryje 22% spotreby Slovenska. Tretí a štvrtý blok elektrárne v Mochovciach sa začal stavať v roku 1987, o päť rokov neskôr bol projekt zastavený. Stavebná časť oboch blokov je rozostavaná na 70% a technologická na 30%. Jakub Hanuliak
Slovenský balíček na svetovú krízu Pomôcť zmierniť dopady svetovej finančnej krízy na slovenskú ekonomiku má súhrn opatrení, ktorý schválila vláda Roberta Fica. Pochádza z dielne Ministerstva hospodárstva (MH) SR. Tvorí ho takmer tridsať opatrení a sú zamerané na jednotlivé oblasti hospodárskej politiky. Zvýšenie základného imania Slovenskej záručnej a rozvojovej banky (SZRB) o 1 mld. Sk (33,19 mil. €) už v budúcom roku, urýchlenie čerpania zdrojov Európskej investičnej banky či rokovania so zástupcami bánk o financovaní spoluúčasti pri projektoch z eurofondov, by mali uľahčiť cestu k
3
SR A EVROPSKÁ UNIE
úverom pre malé a stredné podniky. Vláda sa ďalej sústredí aj na zefektívnenie aktívnych politík trhu práce, podporu domácich podnikateľov, výstavbu diaľnic či elektrární. Jedným z pripravovaných opatrení má byť aj prehodnotenie zákona o investičných stimuloch. Pripravený balík sa venuje aj oblasti zvýšenia domácej spotreby, znižovaniu energetickej náročnosti a zvyšovaniu energetickej efektívnosti. Vláda chce podľa schváleného materiálu vplývať aj na dodávateľov energií, aby svoje produkty ponúkali za primerané ceny. Vzhľadom na to, že Slovensko bude v najbližšom období čeliť spomale-
nému ekonomickému rastu, ktorý so sebou prinesie aj menej zdrojov do rozpočtu a zároveň chce pokračovať v plnení svojho programu predovšetkým v sociálnej oblasti, nebude v najbližšej dobe priestor na znižovanie daňového zaťaženia, no zároveň sa dane a odvody ani nezvýšia. Ministerstvo financií má zasa za úlohu preveriť možnosť skrátenia doby vrátenia dane z pridanej hodnoty pre podnikateľov. Tá by sa mala znížiť zo súčasných 60 dní na kratšie obdobie. Podľa ministra hospodárstva Ľubomíra Jahnátka v súčasnosti však nie je ľahké definovať, či skrátenie môže byť na 30 dní
a ktorých segmentov by sa toto opatrenie mohlo týkať. Podnikatelia si o schválenom balíčku myslia, že väčšina opatrení s krízou nesúvisí a vláda len zneužíva danú situáciu na to, aby presadila to, čo v diskusiách s odborníkmi nevedela zdôvodniť, ako napr. prísnejšiu reguláciu energetických podnikov alebo zvýhodňovanie domácich dovoleniek. Rovnako kritizujú aj to, že kabinet nepovedal, koľko tieto opatrenia budú stáť. Efektivita balíčka by sa mala vyhodnocovať na mesačnej báze a v prípade potreby sa bude ich zoznam upravovať podľa aktuálnych potrieb trhu. (vh)
Európské horizonty Martina Hrica Ako nepadnúť celkom na hubu Dnešná svetová kríza má tri možné riešenia. Žiaľ, ani jedno nie je ideálne. To prvé je – nechať kríze a trhu voľný priebeh. Nech sa ceny nehnuteľností či akcií vrátia na svoju reálnu úroveň. Čo neraz znamená na dve percentá nafúknutej „trhovej“ bubliny. A vraj – keď si ľudia poriadne natlčú hubu, poučia sa pre budúcnosť. Druhou možnosťou je natlačiť inflačných peňazí – keď je ich už taký nedostatok. Nevýhodou je, že inflácia nepozná hraníc. Svet sa o tom mohol presvedčiť po prvej svetovej vojne v Nemecku. Mzdy sa vyplácali denne – a rýchle šup-šup do obchodu. Zajtra by ste si už kúpili len polovicu tovaru – a o týždeň temer nič. Sedliak predal kravu a o týždeň by si za získané peniaze kúpil sardinku. Dlžníci by na inflácii profitovali. Trojmiliónovú hypotéku za byt by splatili z týždennej mzdy. Ale sporiteľ by zo stotisícovej úspory na starobu kúpil škatuľku cigariet. Tiež nie ideálne riešenie, však? Keď konzervatívna Amerika hľadá riešenie v účasti štátu pri záchrane súkromných bánk (presnejšie – pri ochrane ich vkladateľov), môže si podstatne sociálnejšia Európa počínať ináč? Pravicoví ekonómovia akcentujú nevýhody tohto riešenia. Predovšetkým – ako chce štát vyberať skutočne ohrozené firmy a vylúčiť z podpory špekulantov, ktorí si tiež budú nárokovať peniaze, hoci ohrození nie sú? A potom – prečo sa na záchranu vkladateľov majú skladať zo svojich daní aj ľudia, ktorí na vkladnej knižke, v podielových fondoch či v akciách nemajú ani deravý groš? Domnievam sa, že prvú otázku môžeme ponechať expertom, ktorí si už poradia. Pri druhej treba povedať, že totálny kolaps by sa nedotkol len vkladateľov. Obmedzenie dopytu a teda aj výroby by sa dotklo robotníkov, predavačov i penzistov. Pri ich záchrane rád splnomocním štát, aby použil moje dane. Inou dilemou je, či zrušením hornej hranice garancie vkladov má štát zachraňovať aj milionárov a či má ručiť za plnú výšku vkladu alebo len za doterajších 90 percent. Odpoveď je logická. Ak si babička svojich 30 tisíc, odložených na pohreb, premiestni z Bratislavy do Hainburgu, „našu“ banku to ohrozí menej, ako keď to urobia milionári či miliardári. A to isté platí pri takpovediac „stredných“ vkladateľoch. Ak mám pri našej garancii prísť o 20 tisíc z dvesto a v zahraničí mi garantujú celý vklad, čo asi urobím? Len mi nie je celkom jasné, aké poučenie z krízy môžeme vyvodiť v pravidlách trhového hospodárstva. Banky predsa musia uložené peniaze premieňať na pôžičky, ináč by skrachovali. Úroky by platili z podstaty, ich akcie by klesali k nule. A pôžičky roztáčajú výrobu, obchod. Známe štúrovské „Viac sporiť, menej troviť“ by bolo možno nemenšou pohromou ako súčasná kríza.
Slovenská televízia stráca reklamný čas Od začiatku budúceho roka začne fungovať Audiovizuálny fond. Táto verejnoprávna inštitúcia bude podporovať rozvoj audiovizuálnej kultúry a priemyslu. Prostriedky fondu vo forme štátneho príspevku a od používateľov audiovizuálnych diel by mali umožniť rozličné formy podpory slovenského filmu - dotácie, pôžičky, štipendiá, garancie na úver - ale aj obnovu technológií či kín. Žiadosti o finančnú podporu budú posudzovať viaceré nezávislé odborné komisie (v súčasnosti je jedna komisia), čím by sa malo schvaľovanie sprehľadniť. Zákon ďalej znižuje objem reklamy v Slovenskej televízii (STV). V budúcom roku má reklama tvoriť najviac 2,5 % vysielacieho času, o rok neskôr najviac 1,5 %. V roku 2011 nemá presiahnuť jedno percento. V súčasnosti tvorí reklama v STV tri percentá jej vysielacieho času, ročne prináša asi 600 mil. Sk (19,9 mil. €). STV bude fondu platiť 5% z príjmov z reklamy. Pôvodný návrh však počítal až s 15% odvodom verejnoprávnej televízie. Norma narazila na protesty Fóra pre kreatívny priemysel, ktoré založil telekomunikačný operátor Slovak Telekom spolu s Palace Cinemas a distribučnými spoločnosťami. Návrh považujú za zásah do vlastníckych práv, keďže budú musieť do fondu prispievať, nie však z neho čerpať. Naopak, zákon podporili televízie, ktoré síce budú musieť povinne do fondu prispievať, rozdelia si však časť reklamného koláča, o ktorý postupne príde STV. Ročne sa na Slovensku nakrúti najviac desať celovečerných filmov. Na natočenie jedného filmu je potrebných asi 30 mil. až 50 mil. Sk (0,996 až 1,6 mil.€). V súčasnosti filmári dostávajú štátnu podporu cez grantový systém a pokrýva asi 15% požadovaných nákladov na vývoj, výrobu, produkciu a ďalšie činnosti v audiovízii. Vlani z 315 žiadostí podporili 121 a z požadovaných 713 mil. Sk MK SR rozdelilo necelých 117 mil. Sk. V susednom Česku podobný fond funguje už od roku 1993. Tento rok rozdelí v prepočte viac ako 250 mil. Sk (8,3 mil. €). Nakrúcanie filmov podporuje aj Česká televízia, vlani podporila viac než dvadsiatku. Naopak STV vlani koprodukovala jeden hraný film a dva dokumenty. Slovenský film tiež okrem problémov s financovaním stratil svoje zázemie po privatizácii štátnych štúdií na Kolibe.
4
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 11 / 2008
Euro v roce 2010? Plané naděje (pokračování ze strany 1) „Slovenská cesta za hospodářským úspěchem se řídí tím, co je skutečně potřeba udělat, slovenští vládní politikové se nebojí říkat pravdu, jsou neústupní a odvážní. Jako kdysi Klausova vláda se Slováci odhodlali ke skutečným reformám. Zpočátku to trochu bolelo, ale teď začínají sklízet ovoce. U nás je fiskální disciplína jako na večírku zlaté mládeže, schopnost naší vlády udržet veřejné rozpočty v rovnováze je nulová,“ poznamenal tehdy pro EN europoslanec Oldřich Vlasák na adresu vládnoucí ČSSD. Slovákům se podařilo termín dodržet, a tak už dnes mají v obchodech dvojí ceny – ve slovenských korunách a eurech. Češi si musí ještě chvíli počkat. Jak dlouho se však tuzemští ekonomové nedokážou shodnout. POSUNUTÍ TERMÍNU? HRUBÁ CHYBA Například Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky, EN
řekl, že s přijetím eura by země neměla rozhodně spěchat. Tvrdí totiž, že bude výhodné přejít na novou měnu až po dokončení „podstatné části ekonomického dohánění vyspělých zemí eurozóny“. „Česká ekonomika zatím nemá synchronizovaný cyklus s ekonomikami eurozóny. Jednotná měnová politika Evropské centrální banky, která může vyhovovat většině zemí používajících euro, by nemusela vyhovovat Česku. Další věcí je, že bychom se vzdali nejnižších úrokových sazeb v Unii, což by znamenalo nemalou zátěž zejména pro malé a střední podniky. A konečně, probíhající finanční krize jasně ukázala, že mít samostatnou měnu a měnovou politiku je v době finančních a ekonomických turbulencí výhodou,“ uvedl EN ekonom Janáček. Naopak hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík se domnívá, že bylo obrovským přehmatem, když česká vláda přestala
pracovat s termínem přijetí eura k 1. lednu 2010. „Považuji to za hrubou chybu,“ sdělil EN Mertlík. Kurz koruny vůči euru a jeho kolísání jsou podle něj pro Českou republiku „klíčovými proměnnými.“ „Od července 2007 do července 2008 koruna oproti euru posílila o pětadvacet procent, oproti dolaru za necelý rok a půl dokonce o jednapadesát procent. Exportéři, případně importéři ztrácejí příležitost kurzově se zajistit. Důsledkem jsou velké ztráty podniků,“ uvedl EN ekonom Mertlík. Česká republika by tak podle něj měla přijmout euro v nejbližší možné době. Ta se však nyní vzdálila až k roku 2013. POLÁCI CHTĚJÍ EURO V ROCE 2012 Další státy, které usilují o vstup do eurozóny, se však snaží najít bližší termíny.
„Polská vláda se v říjnu rozhodla o vstupu do eurozóny v roce 2012. Důvodem je snaha lépe čelit s eurem případným dalším světovým finančním krizím. Pod ochranná křídla jednotné měnové zóny by se rychleji chtělo dostat i Maďarsko, jehož ekonomické problémy byly během krize zvýrazněny slábnoucí domácí měnou. Premiér Gyurcsány už vyzývá ke svolání národního summitu, na kterém by se diskutovalo o plánu na přijetí eura. V neposlední řadě krize dodala nový impuls také k přijetí měny ve Švédsku,“ shrnul pro EN Jan Jedlička z EU Office České spořitelny. Doplnil, že překotný přechod na euro by nebylo pro Českou republiku ideálním řešením. „Proces přijímání eura je během na dlouhou trať, který si žádá minimálně tři roky příprav. V té době už vody globálních finančních systémů s největší pravděpodobností ztratí podobu rozbouřeného oceánu,“ dodal Jedlička. Jan Štifter
foto: archiv EK
Vstup do eurozóny sa nám vyplatí (pokračovanie zo strany 1) „Slovensko sa však stane členskou ekonomikou eurozóny s najnižšou úrovňou reálnej konvergencie. Jednotné úrokové sadzby Európskej centrálnej banky pritom nemusia byť a ani nie sú rovnako vhodné pre všetky členské krajiny. V záujme úspešného fungovania SR v menovej únii bude potrebné
posilniť iné adaptačné mechanizmy, najmä v rámci fiškálnej politiky a politiky trhu práce, ktoré by mali napomôcť znížiť pravdepodobnosť výskytu asymetrických šokov, prípadne zmenšiť rozsah ich dopadu na ekonomiku“, uzatvára Ivana Šikulová. Bývalá viceguvernérka Národnej banky Slovenska Elena Kohúti-
ková vidí vo vstupe do eurozóny viac pozitív ako negatív. Vo svojom článku v denníku Sme konštatuje, že pri celkovom pohľade na správne načasovanie prijatia eura na Slovensku nie sú úvahy o neskoršom prijatí úplne na mieste. Faktom je, že terajšiu finančnú a nadchádzajúcu globálnu hospodársku krízu nikto nečakal. Dá sa
povedať, že náš vstup do eurozóny už od januára budúceho roka bol o to viac prezieravejší. Keby sme s prijatím eura otáľali, s najväčšou pravdepodobnosťou by sme kritériá na prijatie spoločnej meny nesplnili nielen o rok, ale zrejme ani o niekoľko ďalších rokov. že po odznení finančnej krízy prinesie euro ľudom a firmám nižšie úrokové sadzby. EURO STABILIZUJE, NO NIE JE LIEKOM NA VŠETKO
foto: archiv EK
Guvernér rakúskej centrálnej banky Ewald Nowotny v rozhovore pre denník Pravda vyjadril jednoznačný súhlas s tým, že euro prekoná výkyvy na finančných trhoch. „Práve v tejto finančnej kríze sa ukázala sila eura a Európskej centrálnej banky. Európska banka cez masívnu pomoc v hotovosti stabilizovala bankový systém v Európe. Centrálna banka jednej krajiny by to sama nezvládla. Nemohla by si dovoliť dodať do systému toľko peňazí. Bez eura a Európskej centrálnej banky by sme mali v súčasnosti na starom kontinen-
te veľkú krízu v bankovom sektore“, konštatoval Nowotny a ďalej vysvetľuje, že banková kríza v USA je krízou najmä investičných bánk a v menšej miere komerčných bankových domov. Na starom kontinente však investičné spoločnosti nehrajú takú úlohu, a to platí aj pre slovenský bankový systém. Zároveň dodal: „Slovenský bankový systém je preto stabilnejší ako americký. Vplyv však samozrejme bude cítiť aj u vás. Kríza vedie k zvýšeniu úrokov a odrazí sa to aj na slovenskej ekonomike. Dlhodobo vyššie úroky totiž utlmia rast hospodárstva. Spomalenie však bude z rekordných výšok a ekonomika bude ďalej rásť oveľa rýchlejšie ako západná Európa.“ Na otázku denníka, či by Slovensko so súčasnou menou znášalo krízu ťažšie ako s prijímaným eurom odpovedal: „Problém malej krajiny je vždy v tom, že mena takého štátu býva objektom špekulácií. Môže prísť k problematickému zhodnoteniu aj znehodnoteniu, čo je vždy nebezpečné. Táto hrozba je s eurom zažehnaná. Treba však tiež pove-
dať, že euro nie je zázračný liek. Stabilizuje menovú oblasť a pomáha štrukturálnym zmenám. Tie však musia vyjsť zo samotnej ekonomiky.“ Bývalý viceguvernér Českej národnej banky Luděk Niedermayer na konferencii týždenníka Trend TOP manažment 2008 v súvislosti s blížiacim sa vstupom Slovenska do eurozóny povedal, že rozhodnutie Slovenska zaviesť spoločnú európsku menu sa ukazuje ako prezieravé. Podľa neho to odstránilo aj pomerne značnú neistotu pre ostatné krajiny, ktoré sa spoločnú menu ešte len chystajú prijať. Niedermayer poukázal na dôležitosť tohto kroku aj vzhľadom na dobiehanie ekonomickej úrovne západných krajín. Kritici zavedenia eura hovoria o stúpajúcej inflácii, vyšších úrokových sadzbách či o strate možnosti, že vyššie ceny bude kompenzovať rastúca hodnota národnej meny. Z rozbehnutého vlaku však vystúpiť nemožno. Ako sa nám zaradenie do eurozóny vydarí, ukáže čas. Viktória Hanová
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Měla by vláda nějak pomáhat českým podnikům v době finanční krize?
Miroslav Kalousek, ministr financí ČR Především je nutno zdůraznit, že finanční krize Česko přímo nezasáhla a český finanční sektor včetně bankovního je zdráv. Samozřejmě naší ekonomiku čeká pokles hospodářského růstu díky problémům
zahraničních partnerů našich exportujících podniků. Fiskální impulsy považuji v současné době spíše za kontraproduktivní. Museli bychom se kvůli nim více zadlužit a vypůjčit si na něj u investorů, kterým by tak zbylo méně prostředků pro úvěrování českých podniků. Paradoxně bychom tak českým podnikům jen uškodili. Důležité je nyní snižovat spotřebu vlády, chovat se úsporně a nepřekážet soukromému sektoru v jeho racionalizačních krocích, i když to není u voličů populární.
Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Určitě, není možné, aby vláda tuto rychlou a nečekanou změnu přehlédla a aby na ni nereagovala. Reakce musí však být účinná a nesmí zakládat problémy do budoucnosti. To je důvod, proč
jsem principiálně proti adresným dotacím vybraným podnikům. To by vláda dělat neměla. Co by měla vykonat velmi rychle, je zaměřit svoji pozornost na zlepšení podmínek, které určují prostředí pro rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Je tady řada otázek a problémů, které nejsou v tomto smyslu uspokojivě vyřešeny. Jde zejména o přijímání ekologické legislativy a o legislativu, která již existuje. Je třeba si položit otázku, zda zbytečně nákladově nezatěžuje průmysl a zda má potřebné výsledky. To se týká i opatření
v rámci tzv. energeticko-klimatického balíčku, jehož přijetí by mělo výrazně negativní důsledky. Vláda může upravit podmínky pro čerpání strukturálních fondů tak, aby se „evropské peníze“ co nejdříve dostaly k podnikům. Může zvýšit účinnost své proexportní politiky zejména té, která je zaměřena na východní trhy, u kterých je předpoklad, že tam zpomalení ekonomického růstu nebude tak výrazné, jako v zemích EU. Může zajistit výraznější podporu České exportní banky. Může přispět k tomu,
aby malé a střední podniky měly lepší přístup k úvěrům Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vláda by také měla v diskusi s bankovním sektorem požadovat jeho vstřícnost při úvěrování podniků. Očekávání finanční krize, respektive jejich dopadů by mělo vést vládu k tomu, že každé své opatření nebo jí předkládaný zákon zhodnotí z hlediska dopadu na rozvoj podnikání. Kdyby se podařilo změnit hospodářskou politiku v tomto směru, byla by to nejúčinnější pomoc podnikům.
5
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 11 / 2008
Ekonomická krize a vzdělání: spojité nádoby Letošní výzkum španělské Nadace na podporu sociálních studií a aplikované sociologie (FOESSA), zaměřený na zkoumání sociálních rozdílů španělské společnosti, přinesl téměř šokující výsledky. Z výzkumu s pracovním názvem Informace o sociálním vyloučení a sociálním rozvoji ve Španělsku v roce 2008 vyplynulo, že sociální rozdíly mezi obyvateli jsou stejně hluboké jako před deseti lety, přestože se v poslední dekádě španělská ekonomika rozvíjela nevídaným způsobem. V extrémní chudobě žije 2,6-4% obyvatelstva. Výzkum uvádí některé údaje v absolutních číslech: ve Španělsku žije 8,5 milionů chudých lidí (19,7%), kteří musí vystačit s měsíčním příjmem nižším než 574 eura měsíčně. Další milion a půl je na tom ještě hůř: pobírá méně než 280 eur měsíčně. Pět set tisíc domácností žije v sociálním vyloučení. Podle odborníků v oboru sociologie výzkum naboural za-
vedené klišé, že stoupající počet pracovních míst snižuje sociální rozdíly mezi obyvatelstvem. Sociální nerovnost také není v celém Španělsku stejná. Nejnižší rozdíly vykazují tradičně bohaté oblasti Baskicka a Navarry, nejhlubší sociální propasti jsou v Andalusii, na Kanárských ostrovech, v Kantábrii a překvapivě také v Madridu. Co se sociálního rozvrstvení týče, chudoba nejvíce postihuje staré lidi. Počet důchodců, kteří se neobejdou bez finanční podpory rodiny má stoupající tendenci. Tyto neradostné výsledky výzkumu přicházejí v době, kdy Španělsko – a nejen ono – zabředlo do ekonomické krize. Počet pracovních příležitostí je každým dnem nižší, i když zatím zdaleka nedosahuje tak hrozivých čísel jako v polovině 80. let minulého století, kdy se nezaměstnanost vyšplhala až na závratných 22%. Nabízí se však otázka, do jaké míry lze věřit statistikám. Bez práce zůstáva-
jí zatím většinou četní imigranti, kteří až donedávna pracovali načerno převážně ve stavebnictví, které krize postihla zatím nejvíce. Tito lidé se však do žádných statistických přehledů nedostávají, protože žijí ve Španělsku většinou ilegálně. Že situace začíná být vážná, o tom svědčí, mimo jiné, stoupající počet vývařoven jídla. Většinou v nich spatříte snědé tváře s indiánskými a černošskými rysy, které nenechávají nikoho na pochybách, že jde o přistěhovalce převážně z Ekvádoru či jiné andské země nebo Afriky. Že v propouštění přijdou na řadu nekvalifikovaní lidé zejména v turistickém průmyslu je nabíledni. Potvrzují to další statistická šetření. Po krizi ve stavebnictví se plíživě začíná projevovat i krize v tomto tradičně si dobře stojícím průmyslovém odvětví. První signály přicházejí z těch oblastí, jejichž ekonomika je na turistice závislá: Kanárské ostrovy, Baleáry, Murcie,
středozemní pobřeží Katalánska a Valencie. V době, kdy do budoucnosti hledí s obavami i ostatní Evropané, se zkrátka tolik necestuje. V turistických oblastech se potom školství stává odvětvím, kde se paradoxně počet pracovních míst zvyšuje. Jak to spolu souvisí? Velmi jednoduše. V období konjunktury cestovního ruchu mladí lidé viděli příležitost, jak v turismu rychle přijít k poměrně slušným penězům a hromadně opouštěli školní lavice ještě před dokončením středoškolského studia. Podle statistik EU se tak Španělsko po Portugalsku a Maltě stalo zemí s nejvyšším počtem mladých lidí s nedokončeným středoškolským vzděláním v Evropě. Tváří v tvář krizi a hrozící nezaměstnanosti si mnozí začínají svoji nerozvážnost uvědomovat a večerní školy praskají ve švech. Řada z nich je nucena zájemce o večerní studium odmítat. Strach z nezaměstnanosti a ztráty příležitosti nalézt slušné zaměstnání
mimo cestovní ruch donutil bývalé číšníky, servírky, pokojské a další nekvalifikované síly k řešení: v dospělém věku se z nich znovu stali studenti a studentky administrativy, zdravotnictví a
foto: archiv EK sociální péče. Vzhledem k tomu, že Španělsko postihla ekonomická krize více než jiné evropské země, je však jejich další osud na trhu práce nejistý. Anna Tkáčová
Robin Hood a iní zbojníci Bohatým brať, chudobným dávať – to je heslo každého poriadneho zbojníka či beťára, akým bol slovenský Juro Jánošík (hôrny chlapec) či maďarský Sándor Rózsa (jazdec z pustatiny). Oboch poznáme len v našich končinách, a tak v celosvetovom meradle sa ujal Robin Hood zo Sherwoodu. Teraz sa chystá na akciu v Maďarsku... Zámer vlády je jednoduchý: zobrať bohatým energetickým spoločnostiam ďalších 8 percent (18 percentnú daň zo zisku zvýšiť na 26 %) a takto získané peniaze dať rodinám, ktoré žijú v panelových bytoch. Firmy, ktoré sa venujú energiám, majú extraprofit, ľudia v panelákoch, zväčša chudobnejšie vrstvy, však platia za teplo najviac, na ich podporu vláda nenašla peniaze nikde, tak si zavolala na pomoc toto „zbojnícke“ riešenie, ktoré by bolo prechodné, platilo by len na dva roky, v rokoch 2009 a 2010. Štát by získal 30 miliárd forintov (3 miliardy ČK) ročne, čo stačí na podporu naozaj iba tým najutisnutejším, ktorí v panelákoch využívajú diaľkové kúrenie. Vláda už koncom septembra prijala nariadenie o sytéme podpory obyvateľstva
v oblasti poplatkov za diaľkové teplo, na tento rok pokryje náklady rozpočet, od januára nastúpia „robinhoodovské“ zisky. Mesačnú podporu vo výške 1150 forintov (115 ČK) dostávajú všetky rodiny v panelových bytoch na obdobie šiestich mesiacov vykurovacej sezóny. V polovičke novembra zasa parlament schválil aj zákon na podporu konkurencieschopnosti odvetvia diaľkového kúrenia, v rámci toho rozhodol aj o dočasnom zvýšení dane zo zisku o 8 % pre výrobcov energií a obchodníkov s nimi. Táto osobitná daň vošla do análov ako „robinhoodovská“ (hoci niektorí komentátori pripomínajú skôr osobu sovietskeho partizána Čapajeva). V Maďarsku žije v panelových bytoch vyše 600 tisíc rodín, čo sú približne 2 milióny ľudí. Zlo-
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se v Budapešti setkal s předsedou vlády Maďarska Ferencem Gyurcsánym a promluvil v maďarském parlamentu. foto: archiv EK myselní komentátori v tejto súvislosti poznamenávajú, že je to masa, ktorá je schopná rozhodnúť aj o výsledkoch parlamentných volieb. Niečo podobné zaviedla vláda v rokoch 2004-2006 pre banky,
ktoré bez problémov posunuli zvýšené „náklady“ na klientov (odvtedy sa aj držia poplatky na tej istej vysokej úrovni). Možno to očakávať aj v prípade energetických spoločností: ak budú musieť zaplatiť o 8 per-
cent vyššie dane, zvýšia svoje ceny, čiže ťarchy presunú na obyvateľstvo. Premiér Ferenc Gyurcsány vo svojom internetovom blogu označil schválenie tohto zákona za mimoriadne úspech svo-
jej menšinovej vlády a vyslovil počudovanie nad tým, že zákon nepodporila opozičná strana Fidesz, ktorá predsa vystupuje v poslednom čase aj v záujme obyvateľov sídlisk. Do dvoch rokov treba ešte dosiahnuť, aby diaľkové kúrenie bolo všade regulovateľné a merateľné. Veľké spoločnosti, ktorých sa robinhoodovská daň týka, frfľajú, ale platiť budú. Napríklad ropná a plynárenská spoločnosť MOL vo vyhlásení konštatuje, že „je to zlý, krátkozraký a výhražný odkaz pre investorov“. Spoločnosť E.ON Hungary hovorí o „zbytočnej dani, ktorá nemá nič spoločné s diaľkovým kúrením“. Matranské elektrárne (ktoré patria do skupiny RWE) berú daň na vedomie, avšak „budú nútené“ obmedziť iné činnosti, ktoré nepatria do profilu podniku, napríklad budú sa brzdiť pri finančnej podpore samospráv, charitatívnych organizácií, menej budú míňať na PR a podobne, pravda, zatiaľ neplánujú prepúšťat nikoho... Gregor Martin Papucsek Budapešť
KOMENTÁŘ
Úvahy nad šíří a dopady finanční krize V průběhu října bylo evropské integrační dění zcela zaměřeno a podřízeno záležitostem spojeným s finanční a stále více i ekonomickou krizí, jež pozvolna zasahuje i jednotlivé evropské ekonomiky. Zdá se současně, že nalézání východisek a řešení následků této krize bude zaměstnávat nejen unijní politiky a experty po následující přinejmenším několikaměsíční období. I agenda klíčových institucí EU věnuje ekonomické krizi a jejím následkům naprosto dominantní, ne-li výlučnou pozornost.
Z tuzemského pohledu s největší pravděpodobností ovlivní téma krize i obsahovou náplň našeho předsednictví Radě EU v následujícím pololetí. Finanční krize zaostřila v průběhu října svoji pozornost na finanční a bankovní sektor, vůči němuž vlády a centrální banky USA, zemí EU i EU jako celku přijaly doposud bezprecedentní rejstřík opatření k zajištění jeho důvěryhodnosti. Stávající období je doprovázeno nejen uvolňováním ohromného množství veřejných prostředků dodávajících dodatečnou likviditu do ochromených finančních
systémů, které bezesporu výrazně zhorší fiskální disciplínu všech států, v nichž byla takováto finanční asistence aplikována. Pro EU jako celek to bude znamenat, že se průměrná míra fiskálního deficitu, která v roce 2007 činila méně než 1% HDP, zvýší za členské země do roku 2010 až kamsi ke 3% HDP (což je shodou okolností i stropní hodnota tohoto ukazatele v rámci maastrichtských konvergenčních kritérií). Pokud bychom navíc počítali finanční objem všech částek podpory, které byly v minulých přibližně třech týdnech v zájmu
uklidnění vzbouřené situace politicky přislíbeny a deklarovány, dospěli bychom k mírám deficitů ještě podstatně významnějších. I to může vyvolávat otázku, do jaké míry budou v letech následujících realizovány standardní a zamýšlené veřejné investice v oblasti dopravní infrastruktury, životního prostředí, vzdělávání či sociálních věcí. Ještě jedna věc může vzbudit znepokojení: političtí leadeři EU se opakovaně ujistili, že v nynější krizové atmosféře není až tak nutné dodržovat pravidla Paktu stability a růstu, jako základní
podmínky pro udržitelnou fiskální disciplínu zemí eurozóny. Tím se požadavky pro přísnost fungování eurozóny mohou dále výrazně změkčit a zvolnit, což z hlediska její perspektivy není rozhodně nadějná zpráva. V závěru nesmíme zapomenout ani na další klíčovou událost, již přinesl říjen – snahu o vytvoření nové finanční architektury pro svět i Evropu, jež může nabýt podoby nového regulačního rámce a podmínek fungování subjektů na finančních trzích. Zdá se tak, že reálný ekonomický vývoj determinoval činnost
evropských vlád i institucí EU v míře, kterou moderní historie integrace EU nepamatuje.
Petr Zahradník, ekonom
6
EVROPSKÁ UNIE
EN č. 11 / 2008
Měsíc v Evropské unii
Jednání EU-Rusko obnoveno
Bezpečnost ohlídá 200 vojáků V době, kdy bude Česká republika předsedat Evropské unii, budou zajišťovat bezpečnost vedle policistů také dvě stovky vojáků. Nejvíce z nich by mělo pracovat jako řidiči vozů oficiálních delegací. Dalších asi šedesát vojáků využije země jako pyrotechniky, kteří budou mít na starosti především prohlídky klíčových budov. V polovině listopadu o tom jednali ministři Ivan Langer a Vlasta Parkanová.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se na summitu EU – Rusko dohodl s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem na obnovení jednání o strategickém partnerství mezi Unií a Moskvou. Začít by měla 2. prosince v Bruselu. Nová smlouva má nahradit stávající provizorium, kdy se vzájemné vztahy řídí smlouvou, jejíž platnost měla původně skončit v roce 2007. Vysoký představitel EU pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana řekl: „Pro EU je lepší mít s Ruskem vztah, který má nějaký rámec, než vztah bez rámce.“ Rusko a Evropská unie se snaží vymezit pravidla hry už několik let. Rusko se v roce 1999 zavázalo, že stáhne své vojáky z Gruzie a moldavského Podněsteří. K neúspěchu jednání zásadně přispěl letní rusko-gruzínský ozbrojený konflikt na Kavkaze, po kterém rozhovory mezi Ruskem a EU ztroskotaly. Sarkozymu se podařilo domluvit mír na Kavkaze na počátku září. Ruský prezident Medve-
Komise odmítá další omezení Evropská komise oznámila, že podporuje konec všech omezení na evropských pracovních trzích. Většina zemí původní patnáctky překážky už zrušila. Češi a Slováci ale stále nemohou volně pracovat v Německu, Rakousku, Dánsku a Belgii. Tyto státy mohou omezení prodloužit až do 30. dubna 2011. Na poslední dva roky ale musí komisi upozornit, že v případně uvolnění by tamnímu trhu práce hrozilo nějaké vážné narušení či problémy. ČR se stala členem Evropské vesmírné agentury Členem Evropské vesmírné agentury (ESA) se v listopadu jako první země z bývalého východního bloku stala Česká republika. Dohodu o vstupu podepsal letos v červenci český premiér Mirek Topolánek s generálním ředitelem ESA Jeanem-Jacquesem Dordainem. V září ji posvětily obě komory českého parlamentu. Vedle České republiky jsou členy ESA Rakousko, Belgie, Dánsko, Španělsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Británie, Švédsko, Norsko a Švýcarsko. Projekty získaly Zlatou hvězdu Ocenění Zlatá hvězda, které uděluje Evropská komise, získaly dva české projekty. V kategorii pamětnických projektů obdržel cenu projekt Dcery padesátých let občanského sdružení Dokumenty, mládež & společnost. Ten popisuje osudy žen, jejichž rodiče se stali politickými vězni. Druhým oceněným počinem je putovní výstava o židovských dětech, které zemřely za druhé světové války. Na přípravě expozice Zmizelí sousedé se podíleli žáci českých škol. Roste počet drogově závislých Užívání drog v Evropské unii výrazně vzrostlo. V listopadu se tím zabýval Evropský parlament. Každý rok zemře v Evropě kvůli drogám sedm až osm tisíc lidí. „Odhaduje se, že zhruba čtyři miliony evropských dospělých užívají konopí denně nebo téměř denně,“ uvedlo ve své zprávě Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost. Vzniknou nové větrné elektrárny V Severním moři má v blízké době vzniknout několik větrných elektráren, které se propojí do jedné velké energetické sítě. To je vize Evropské unie. Náklady na zajištění nových energetických zdrojů se pohybují v řádech miliardy eur. Komise také vytyčila šest energetických prioritních oblastí – plán propojení Pobaltí, Středomořský energetický okruh, odpovídající propojení plynárenských a elektrizačních soustav mezi severem, jihem a střední a jihovýchodní Evropou, rozvodnou síť v Severním moři, jižní koridor pro přepravu plynu a efektivní dodávky zkapalnělého zemního plynu pro Evropu. Chorvatsko musí reformovat justici Evropská unie vyzvala Chorvatsko, aby reformovalo svou justici a tvrdě bojovalo proti organizovanému zločinu. Pokud se balkánskému státu podaří splnit všechna kritéria, ukončovací hovory o přijetí do sedmadvacítky skončí už v příštím roce. V současné době mají status kandidáta na členství v Unii tři země – vedle Chorvatska také Turecko a Makedonie. Největší šance vstoupit do společenství má v současné době právě Chorvatsko, které v jednáních s Bruselem postoupilo nejvíce. Ratingové agentury pod větším dohledem Ratingové agentury se budou registrovat. Odsouhlasila to Evropská komise. Agentury se zabývají hodnocením ekonomických subjektů, ale také například jednotlivých států a jejich vzájemným porovnáváním z hlediska platební schopnosti. V budoucnu je čeká mimo jiné i větší finanční dohled.
Hospodářství eurozóny zpomalí Podle prognózy Evropské unie v příštím roce neporoste hospodářství eurozóny ani celé Evropské unie. HDP by se mělo zvýšit jen o 0,2 procenta v Unii, v eurozóně dokonce jen o 0,1 procenta. České republiky ani Slovenska se dopady finanční krize příliš nedotknou. Česká ekonomika podle odhadů zažije v příštím roce růst kolem 3,6 procenta. „Ekonomický výhled se nyní významně zhoršil s tím, jak Evropskou unii zasáhla finanční krize, která se ještě na podzim prohloubila a vybírá si své oběti v obchodu a ve spotřebitelské důvěře,“ uvedl eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia. Jan Štifter
děv tehdy nakonec souhlasil, že stáhne své vojáky z Gruzie poté, co Unie rozmístí v oblasti Jižní Osetie své pozorovatele. Evropská komise zdůraznila, že i přes obnovení jednání EU – Rusko nadále odsuzuje ruský zásah na gruzínském území jako nepřiměřený a neoprávněný a také odmítá ruské uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie. Ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg k tomu podotkl: „Prozatím ještě nesplňuje (podmínky). To víme všichni.“ Předseda Komise José Manuel Barrroso už dříve prohlásil: „Pokud nebude jednat EU s Ruskem, myslíte si, že nikdo nebude s Ruskem jednat? Bylo by to v zájmu Lotyšska nebo Polska, kdyby ostatní státy dosáhly bilaterálních dohod s Ruskem?“ Jediným odpůrcem znovuzahájení rozhovorů tak zůstalo Lotyšsko. Sarkozy také vyzval Moskvu, aby nerozmísťovala rakety v kaliningradské enklávě mezi Polskem a Litvou, na stranu druhou vzkázal po jednání s ruským prezidentem Dmitri-
foto: archiv EK jem Medveděvem Spojeným státům, že jejich protiraketový systém evropské bezpečnosti nepomůže. „Takové stanovisko s námi Francie předem nekonzultovala. Jeho vyznění je jiné než závěry bukurešťského summitu, ke kterým se Francie přihlásila. Mandát francouzského předsednictví k summitu EU-Rusko postoj k protiraketové obraně neobsahoval,“ reagoval v oficiálním vyjádření vicepre-
miér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Rusko je klíčovým partnerem Evropské unie. Je třetím největším obchodním partnerem a významným vývozcem ropy a zemního plynu. Spolupráce mezi oběma bloky se v současné době dotýká čtyř oblastí: hospodářské a ekologické otázky, svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, vnější bezpečnosti a výzkumu a vzdělávání.
Měkké půjčky pro automobilky Evropská komise chce uvolnit balíček měkkých půjček v hodnotě 40 miliard eur pro automobilový průmysl. Po setkání členů CARS 21, jejímiž členy jsou eurokomisaři, ministři členských zemí, poslanci, představitelé průmyslu a odborových svazů, to řekl komisař pro průmysl Günter Verheugen. Ekologická sdružení ale tento plán kritizují. Prostředky by poskytovala Evropská investiční banka v podobě půjček s nízkým úrokem, ze kterých by se dal financovat výzkum a vývoj energetické účinnosti a snižování palivové spotřeby u nových automobilů. Komise navíc uvažuje o tom, že členské země budou moci využít státní pomoc při vývoji ekologických technologií. „Jsme nakloněni možnosti poskytnout podporu pro rozvoj nízkoemisních automobilů. Auta se špičkovými technologiemi mohou
evropskému automobilovému průmyslu pomoci udržet si konkurenceschopnost v globálním měřítku, a to při respektování evropských pravidel pro poskytování státní pomoci,” uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Asociace evropských automobilek (ACEA) chce, aby vlády poskytly trhu finanční pomoc, vytvořily pobídky na obnovu vozového parku, pomohly automobilkám zachovat vysokou úroveň investic do výzkumu a vývoje a zajistily přechod na nízkoemisní automobily. „Čekáme, že nám 40 miliardový balíček nízce úročených půjček pomůže vytvořit udržitelný trh s novými palivově účinnými technologiemi, které jsou nyní ještě příliš drahé na to, aby byly uvedeny na trh,“ prohlásil předseda správní rady ACEA Christian Streiff. Podle něj se konkurenceschopnost au-
tomobilového průmyslu dostává na hranici svých možností - jednak kvůli vysokým cenám paliv a kvůli finanční a hospodářské krizi. Nejen výrobci, ale i smluvní partneři, dodavatelé a další navázané profese se podle eurokomisaře Verheugena obávají ztráty pracovních míst. Sdružení Greenpeace ale evropské automobilky obviňuje z toho, že „dělají planý poplach a nadhodnocují své náklady na snižování emisí CO2“ a ostře je kritizuje za to, že chtějí od politiků finanční podporu. „Dokud budou výrobci automobilů uhýbat před svou odpovědností snižovat emise CO2, jakákoliv půjčka, kterou získají, bude dotováním změn klimatu,“ říká aktivistka Greenpeace zodpovědná za evropskou dopravní politiku Franziska Achterberg.
CARS 21 vznikla v roce 2005. Skupina má za úkol zlepšit regulatorní rámec pro automobilové odvětví a připravit jej na výzvy, které na něj z hlediska konkurenceschopnosti čekají v nadcházejícím desetiletí. Velmi brzy ji ale začali kritizovat spotřebitelé i další průmyslová odvětví s tím, že příliš straní automobilovému průmyslu a je tak spíše příkladem protekcionismu. Kritizována je i strategie Komise z února 2007 pro dlouhodobou udržitelnost evropského automobilového průmyslu, která vznikla na základě zprávy CARS 21; prý opomíjí sociální výzvy spojené s globalizací a namísto toho slibuje svolat fórum pro restrukturalizaci automobilového průmyslu tak, aby společnosti byly schopné předvídat výzvy v oblasti konkurenceschopnosti již v počáteční fázi.
Summit G20: hledání globálních řešení Lídři zemí G20 se usnesli, že budou usilovat o reformu globálního finančního systému a zároveň budou společně bojovat o obnovení světového hospodářského růstu. Strategie by se měla zakládat na tržních principech, otevřeném obchodu bez bariér a průhledném investičním režimu. Podle očekávání jsou ale závěry washingtonského summitu spíš obecné s ohledem na změnu na postu amerického prezidenta. „Při hledání východisek ze současné krize se nelze zřeknout zásad svobodného trhu. Je to ten nejlepší systém k dosahování růstu,“ prohlásil prezident USA George Bush. Vrcholní představitelé EU se už dříve shodli na společných principech, kterými se má sedmadvacítka řídit při vytváření mezinárodního finančního systému. Ratingové agentury by se podle nich měly povinně registrovat a
měly by podléhat dozoru, Unie chce také zaručit, aby se žádný tržní segment, žádná geografická oblast ani žádná finanční instituce nemohly vyhnout regulaci nebo přinejmenším dohledu. Německá kancléřka Angela Merkel prohlásila: „Potřebujeme na finančních trzích více transparentnosti a potřebujeme silnější instituce, které mohou jednat globálně.“ V narážce na ratingové agentury pak řekla, že v budoucnu zřejmě nebude existovat žádný neregulovaný trh nebo nástroj. EU chce také zabránit finančnímu sektoru v rizikovém jednání (dotčeny by měly být i odměny managementu) a chce dát Mezinárodnímu měnovému fondu “prvotní odpovědnost” a potřebné zdroje k tomu, aby mohl svými doporučeními obnovit stabilitu a důvěru v mezinárodní finanční systém. Britský premiér Gordon Brown uvedl, že
se jedná o rozhodující okamžik pro celou světovou ekonomiku. „Rozhodnutí, která nyní přijmeme, ovlivní svět na desetiletí a možná ještě dále. Lidé si uvědomují, že jde o globální krizi a ta vyžaduje globální řešení,“ řekl. Členské země se přitom dlouho nemohly shodnout na tom, jak k možné hospodářské krizi v Evropě přistupovat. Krůčkem vpřed byla dohoda se Španělskem, které se chtělo zúčastnit summitu zemí G20 ve Washingtonu. Pozvány ale byly pouze Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Francouzský prezident ovšem španělskému premiérovi jedno ze svých míst přenechal (Francie totiž do Washingtonu jela nejen jako jedna ze čtyř zemí sedmadvacítky, ale i jako předsedající země EU). Ve francouzské delegaci měl své místo i náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti Marek Mora. Podle něj je
jasné, že se nynější situace české ekonomiky dotkne. „Naše ekonomika je nesmírně otevřená a integrovaná se zahraničím. Mezi 70 až 80 procenty našeho hrubého domácího produktu závisí na vývozech nebo dovozech. To znamená, že vše, co se děje v zahraničí, nás enormně zajímá,“ řekl Mora. Opatření z washingtonského summitu mají být podle evropských politiků přijata do 100 dnů počítáno od 15. listopadu. Nově zvolený americký prezident Barack Obama tak bude mít jen o něco více než měsíc na to, aby předložil své připomínky.
Stránku připravila Eva Kunertová Potužníková
EN č. 11 / 2008
7
ROZHOVOR
Peter Hajaš: „O lacnej pracovnej sile sa už dávno nedá hovoriť“ Slovensko ponúka bohatý potenciál investorom do vedy, techniky a výskumu, podnikateľské prostredie u nás sa zlepšuje a tvrdenia, že sme automobilovou veľmocou sú už minulosťou. Na východ Slovenska prídu investície spolu s diaľnicami a zavedenie eura eliminuje investorom kurzové riziko – aj toto povedal pre Evropské noviny generálny riaditeľ Slovenskej agentúry pre rozvoj investícií a obchodu SARIO Ing. Peter Hajaš. Podnikateľské prostredie na Slovensku prešlo počas 19 rokov svojim vývojom. V súčasnosti je ale podnikateľská verejnosť nespokojná s jeho stavom a tvrdí, že sa zhoršuje. Pod paľbou kritiky je najmä nízka vymožiteľnosť práva, nezrozumiteľná legislatíva, vysoké odvodové zaťaženie, byrokracia, korupcia atď. Ako situáciu zlepšiť? Podľa Svetovej banky sa podnikateľské prostredie na Slovensku nezhoršuje, práve naopak. Na Slovensku platí európska legislatíva, sme členmi OECD, NATO, Európskej únie, čo zabezpečuje právnu stabilitu. Určite sa ešte veľa vecí dá vylepšiť, ale Slovensko v týchto oblastiach urobilo za posledné roky významné kroky k lepšiemu. Aké sú najatraktívnejšie podnikateľské odvetvia na Slovensku, kde je priestor pre nové zahraničné investície? Na Slovensku tradične dominujú odvetvia ako strojárenstvo, elektrotechnický a automobilový priemysel, chémia, guma, plasty. V tejto štruktúre sa zrejme nebude nič dynamicky meniť. Odvetvia sa významnejšie nemenia, akurát sa významne zvýšil podiel investícií do elektrotechnického priemyslu. Už nie sú dominantné automobilky. Pokiaľ ide o krajiny, najviac investícií už tradične pochádza z Nemecka, Južnej Kórey, Veľkej Británie, USA a podobne. No naša krajina priťahuje čoraz viac investícií do informačných technológií, vznikajú tu centrá zdieľaných služieb a podobne. Určite sme zaujímaví pre investície do vedy, výskumu a inovácií, a to vysokou efektivitou výstupov v porovnaní so vstupmi. Táto oblasť bola v minulosti v pozadí. Práve v našej agentúre sme si predsavzali, že spropagujeme Slovensko v zahraničí ako krajinu s ideálnymi investičnými príležitosťami do práve spomínaných odvetví. Na akých projektoch pracuje SARIO v súčasnosti, vyzerajú pre Slovensko nádejne a čoho sa týkajú? Momentálne máme rozpracovaných 131 projektov, no s ohľadom na rozpracované projekty sa nemôžeme vyjadrovať. Investori si to zväčša neželajú, čo my samozrejme musíme rešpektovať. Investície do automobilového priemyslu – stali sme sa takpovediac veľmocou na výrobu áut. Sústredenie sa na jeden druh priemyslu, ktorý ťahá najmä zahraničný obchod - nemôže nám to byť v budúcnosti na škodu? Slovenská ekonomika sa v posledných dvoch rokoch značne diverzifikovala, už nehovoríme o automobilovom priemysle ako o dominantnom. Veľké zastúpenie má elektrotechnický priemysel. A to najmä obrovskými investíciami Samsungu a Sony. No nesmieme zabúdať, že tradične najväčším priemyselných odvetvím na Slovensku je strojárenský priemysel. Zahraničné investície prinášajú nové pracovné miesta. Doteraz však väčšinou smerovali do rozvinutejších častí najmä západného Slovenska. Tým sa ešte viac prehĺbili regionálne rozdiely. Ako dostať investície aj na východ?
Jednoznačne treba dobudovať diaľnicu. To je alfa a omega prílevu investícií aj na východ republiky. Ponuka nehnuteľností je tam výborná, priemyselné parky sú dobre pripravené, je možné tam nájsť pracovnú silu, takže úspech východu závisí od možností logistiky. Čo znamenal vstup Slovenska do EÚ z pohľadu zahraničných investícií? Bol to veľmi významný krok, ktorý investíciám nesmierne pomohol. Slovensko tým dokázalo, že je ekonomicky a politicky stabilné, legislatíva sa prispôsobila európskym štandardom. Na Slovensko začali prúdiť významné investície, ktoré na seba ,,nabaľovali“ ďalšie v podobe dodávateľov a subdodávateľov. Väčšina zahraničných investícií smerovala do ťažkého priemyslu. Prečo sa nám menej darí v prilákaní investorov do odvetví s vyššou pridanou hodnotou? Investície do vyššej pridanej hodnoty sú ďalším krokom, ktorý nás čaká. Nemôžeme hovoriť, že by sa Slovensku nedarilo ich lákať, práve naopak. Na Slovensko prišlo mnoho spoločností, ktorým sa tu darí a expandujú, a pochádzajú práve z odvetví s vyššou pridanou hodnotou. Napríklad Dell, IBM, NESS Technologies, ON Semiconductor, Johnsons Controls, IXONOS a podobne. Základom prílivu takýchto investícií je dostatok kvalifikovanej pracovnej sily, ktorá sa už na Slovensku míňa. Nemôžeme očakávať, že sem prídu IT firmy, ktoré budú potrebovať tisíce programátorov, keď už pôsobiace firmy majú problém naplniť svoje kapacity. Čím je Slovensko pre zahraničných investorov zaujímavé – je to len kvalifikovaná a zároveň lacná pracovná sila, či ponúkané investičné stimuly? O lacnej pracovnej sile sa už dávno nedá hovoriť. Z pohľadu zahraničia stúpla cena našej práce za posledné štyri roky takmer o 100%. Investičné stimuly rovnako vonkoncom nie sú rozhodujúce. Spomedzi kritérií investorov sú až na štvrtom-piatom mieste. Načo by im boli stimuly, ak by nenašli kvalifikovaných pracovníkov, alebo by nedokázali svoje produkty rýchlo prepraviť. Jednoznačnou výhodou Slovenska je geografická poloha uprostred Európy, máme rýchly prístup na všetky významné trhy EÚ. Ponuka nehnuteľností je rovnako dobrá, priemyselné nehnuteľnosti sú na rozdiel od minulosti lepšie pripravené. Apropo – investičné stimuly – nehrozí, že po vypršaní daňových prázdnin sa investor jednoducho zbalí a pôjde zasa za lepšími ponukami napr. zaujímavou je určite Ukrajina. Veď keď si zoberieme napr. automobilku KIA – či bude pri Žiline alebo o pár kilometrov ďalej na východe – to zrejme nehrá až takú významnú úlohu v podnikateľskom zámere investora? Daňové prázdniny sú určite pre investora zaujímavé, ale nie rozhodujúce. Pre každého podnikateľa je kľúčový dopyt po jeho produktoch, od ktorého sa rozvíja výroba. Načo by si umelo udržiaval stav za-
Ing. Peter Hajaš (44) vyštudoval Slovenskú vysokú školu technickú v Bratislave. V Nemecku absolvoval štúdium marketingu a obchodu na Stadt University v Mníchove (1992). Pracovné aktivity rozvíjal vo viacerých európskych krajinách, pôsobil v oblasti poradenstva v podnikaní, obchode a jeho sprostredkovaní medzi SR, Spolkovou republikou Nemecko a Holandskom. V roku 1998 pri Obchodnej komore Mníchov absolvoval prípravu na pomoc firmám pri využívaní finančných podporných fondov pre európsku integráciu. Okrem množstva ďalších aktivít viedol developerské projekty vo výstavbe obytných súborov. Venoval sa aj podnikaniu v oblasti poradenstva zahraničným firmám pri vstupe na slovenský trh a ich usadenie sa na Slovensku. Od roku 2006 je generálnym riaditeľom SARIO.
mestnancov, ak by o jeho výrobky nebol záujem? To by bol stratový. Naopak, ak je záujem vysoký, nebude podnik prepúšťať len preto, že mu skončili daňové prázdniny. Aký vplyv môže mať zavedenie eura na zahraničné investície? Zavedením eura sa eliminuje riziko kurzovej straty, čo najmä v poslednom období spôsobovalo exportérom obrovské problémy. Prakticky každý investor na Slovensku je zároveň exportér, takže sa na zavedenie eura pozerajú z pohľadu exportéra. Keďže všetci podnikatelia obchodujúci so zahraničím realizovali platby v eurách alebo dolároch už aj doteraz, tak to pre nich nebude znamenať nijakú zmenu. Ale veľkú výhodu vidia najmä v tom znížení kurzového rizika. Veď výrazné posilňovanie slovenskej koruny v poslednom období zapríčinilo krach spoločnosti Slovglass, iné firmy ohlásili problémy. Takže investori tento krok považujú jednoznačne za pozitívny, pretože prispeje k stabilite slovenskej ekonomiky.
Ďalšou agendou, ktorá spadá pod agentúru SARIO, je čerpanie eurofondov. Ako hodnotíte predchádzajúce programovacie obdobie? Dočerpávanie financií z eurofondov z minulého programovacieho obdobia momentálne ešte len prebieha, ale môžem ho poznačiť za úspešné. SARIO administruje dve opatrenia, a to na podporu výstavby a rekonštrukcie priemyselných nehnuteľností a na podporu účasti slovenských exportérov na medzinárodných podujatiach. Tieto opatrenia administrujeme aj v novom programovom období. Zmenou počas rokov 2008-2013 bude podpora výlučne rekonštrukcie hnedých priemyselných parkov, čiže území starých fabrík, poľnohospodárskych družstiev, ktoré nikto v súčasnosti nevyužíva. Všetky podrobnosti o aktuálne vyhlásenej výzve na predkladanie projektov môžete nájsť na www.sario.sk.
Rozhovor pripravila Viktória Hanová INZERCE
SPECIÁLNÍ NABÍDKA INZERCE NA ROK 2009 inzertní bannery již od 1.990,- Kč
[email protected], +420 466 611 139
8
PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU
EN č. 11 / 2008
Dohoda ve Francii: Plynulý přechod Prioritami předsednictví budou 3 E Nicolas Sarkozy odmítl spekulace o tom, že by Francie chtěla ČR během jejího předsednictví zastínit prostřednictvím pravidelného zasedání eurogroup. Řekl to po schůzce s českým premiérem Mirkem Topolánkem v Paříži, v době, kdy se v zahraničním tisku objevily články pochybující o schopnosti Česka zvládnout úlohu předsedající země. Francouzský prezident řekl: „Nepřeji si, aby se konaly vrcholné schůzky euroskupiny, a pokud by se měla nějaká schůzka za českého předsednictví konat, předsednická země EU by byla přizvána.“ Podpořil také
přímo českého premiéra: „Topolánek vede v současnosti rozumnou proevropskou politiku v ČR. Jako předseda Evropské rady mu přeji mnoho úspěchů pro jeho období.“ Samotný Topolánek považuje za největší přínos schůzky zajištění plynulého přechodu mezi oběma předsednictvími. „Dohodli jsme se na plynulém přechodu mezi francouzským a českým předsednictvím, a to pokládám za zásadní výsledek dnešního rozhovoru,“ podotkl Topolánek Také vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra si myslí, že spekulace zpochybňu-
foto: vlada.cz
jící české předsednictví by měly skončit. “Prvního ledna začíná plnohodnotné české předsednictví. Na tom jsme se shodli,“ prohlásil. Francie také vyjádřila plnou podporu východnímu partnerství, kterému bude ČR v rámci svého předsednictví přikládat zvláštní význam. Česká republika na oplátku vyjde Francii vstříc ve Středomořské unii, které bude za severní země předsedat společně s Francií. Za úspěch se považuje i to, že se washingtonského summitu G20 jako člen francouzské delegace zúčastnil náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti Marek Mora. Zahraniční obavy z české vnitropolitické situace by mohla zmírnit i vyjádřená ochota opoziční ČSSD spolupracovat s vládou během předsednictví. Podle jejího předsedy Jiřího Paroubka je ale podmínkou ratifikace Lisabonské smlouvy ještě letos a zahájení diskuze o co nejrychlejším zavedení eura. Premiér ratifikaci Lisabonské smlouvy podpořil, jde podle něj o významný krok hlavně z geopolitických důvodů.
Česká republika má své logo pro předsednictví v Evropské unii. Porota v čele s uznávaným grafikem Alešem Najbrtem vybrala ze tří set padesáti návrhů, které od července loňského roku mohli podávat všichni občané, práci Tomáše Pakosty: v osmi barvách odvozených z vlajek států Evropské unie vyvedenou doménu „EU2009.CZ“. Druhým symbolem je mapa Unie, kde z bílé plochy bez hranic vyvstávají v barvách domény zkratky členských států. Odměna pro autora je 50 tisíc, čtvrt milionu si vyžádá rozvedení grafiky do dalších aplikací. Podle premiéra Mirka Topolánka a vicepremiéra Alexandra Vondry vítězný návrh naplňuje vedle výtvarných kvalit i zadané požadavky – těmi bylo jednak to, aby logo ilustrovalo motto českého předsednictví „Evropa bez bariér“ a za druhé to, aby zviditelnilo i princip sedmadvacítky „jednota v rozmanitosti“. Symboly českého předsednictví odhalily tanečnice v choreografii Michala Cabana v atriu Veletržního paláce již 12. listopadu, ale webové stránky, na něž odkazuje, se zpřístupní veřejnosti a novinářům až 1. prosince. Důvo-
stránky českého předsednictví, nebude pracovní týden končit v pátek a pracovní doba odpoledne. To vlastně platí už dnes, během přípravy předsednictví.
Předsednictví je vykonáváno v tzv. triu po sobě jdoucích předsednických států. Společně s Francouzi a Švédy jsme zpracovali a publikovali 18 měsíční program předsednictví tohoto tria. Tak je zabezpečen plynulý přechod politik a agend. (Tento program se ostatně zpracovával v našem odboru.)
foto: vlada.cz dem je jakýsi společenský usus, který mezi sebou státy Evropské unie dodržují: země, která se má na půl roku ujmout předsednictví, se neprezentuje dřív, než měsíc před ukončením předsednictví země předcházející – v tomto případě Francie. Představená grafika se objeví na oficiálních dokumentech, doprovodných materiálech i dárkových předmětech distribuovaných během českého předsednictví. Kravaty se vzorem odvozeným z loga ostatně měli při jeho odhalení i premiér a vicepremiér již na sobě. Český premiér při té příležitosti nastínil i hlavní priority českého předsednictví. Podle jeho
slov se bude jednat o „3 E“ – tedy ekonomiku, energetiku a Evropu a svět. Podobný princip mělo v roce 2001 i Švédsko, kterému bude pro změnu Česko zmíněné žezlo na přelomu června a července příštího roku předávat; tehdy šlo ovšem o enlargement, environment a employment, tedy rozšíření, životní prostředí a zaměstnanost. I Švédsko bylo tehdy mladým členem Unie a média ho označovala za euroskeptické – nakonec bylo jeho předsednictví ovšem hodnoceno úspěšně. Česká vláda se netají tím, že zvládnutí předsednictví je jeho čtvrtou prioritou.
nanční krizi. České předsednictví bude muset i s takovými událostmi počítat a umět na ně zareagovat.
Je předsednictví EU ryzí byrokracie, nebo nabízí prostor i pro „legraci“? Snad Evropa není jen o byrokracii. Pokud by i při výkonu předsednictví nezbylo trochu prostoru pro kultivovaný humor, asi by mne moc nebavilo se na tomto projektu podílet. I ta vaše otázka evokuje, že synonymem pojmu úředník je „suchar“. Lidé, kteří tuto práci dělají musí být nejen vzdělaní a špičkově jazykově vybavení. Musí především umět komunikovat. Vstřícnou a přátelskou komunikaci s protějšky z jiných členských států si bez špetky humoru nedovedu představit.
LIDÉ ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ
JUDr. Lenka Pítrová, CSc.,
je ředitelkou odboru koncepcí a analýz v sekci pro evropské záležitosti na Úřadu vlády. Odbor se podílí především na formulaci, koordinaci a provádění politiky ČR ve vztahu k EU, koordinaci zajišťování práv a závazků vyplývajících z členství ČR v EU a vytváření zázemí pro činnost Výboru pro EU. Odbor dále koordinuje přípravu mandátů, instrukcí a pozic na jednání orgánů EU a zpracovává pro potřeby MVEZ stanoviska k materiálům. Jaké jsou vaše úkoly pro předsednictví? V útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti vedu odbor koncepcí a analýz zaměřený především na průřezovou koncepční přípravu předsednictví a na institucionální a právní otázky. Je to tým všestranných, vzdělaných, dynamických a hlavně nadšených mladých lidí.
Výsledky jejich práce uvidíte v podobě některých klíčových dokumentů českého předsednictví, které budou publikovány při jeho zahájení. Jak bude vypadat váš pracovní týden během předsednictví? Obávám se, že stejně jako u všech, kteří budou zapojeni do zajištění organizační a obsahové
PhDr. Jana Hendrichová
je od února 2007 náměstkyní místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, vede sekci Předsednictví České republiky v Radě EU – řídí odbor logistiky a organizace, rozpočtu a veřejných zakázek a odbor komunikace. Od roku 1999 působila na Ministerstvu financí nejprve v agendě předvstupní pomoci EU pro ČR, po vstupu do Unie zodpovídala za pomoc ze zdrojů EHP/Norska, od roku 2005 byla na MF odpovědná za celou agendu EU a mezinárodních vztahů. Předtím pracovala jako poradkyně a vedoucí oddělení analýz a strategie na MŠMT, před rokem 1990 působila v Prognostickém a v Sociologickém ústavu Akademie věd. Vystudovala sociologii na UK, v devadesátých letech absolvovala roční studijní pobyt na University of Pennsylvania v USA. Narodila se v roce 1957. Jaké jsou Vaše úkoly pro předsednictví? Mám na starost Sekci pro předsednictví, která se zabývá organizační přípravou především těch akcí, které se během českého předsednictví EU budou konat na území ČR. Akcí Rady EU v Čechách bude přes 300, z toho několik, 30 - 40 v regionech mimo Prahu (i některé rady na úrovni ministrů). Pro akce vysoké úrovně zajišťujeme ve spolupráci s resorty a s regiony kompletní konferenční služby, dopravu a ubytování delegátů. Organizačně přispíváme i akcím na nižší úrovni – například zajištěním místa konání v Kongresovém
centru Praha, tlumočení, cateringu apod. Kromě toho se věnujeme přípravě kulturních akcí provázejících české předsednictví v ČR, v Bruselu a jinde ve světě a zajišťujeme související propagační kampaň; prostřednictvím webové stránky eu2009.cz budeme komunikovat detaily průběhu předsednictví. Velkou zodpovědnost představují veřejné zakázky a související finanční aspekty… Jak bude vypadat Váš pracovní týden během předsednictví? Kromě nezbytné kontroly proběhlých služeb a dodávek a podpisů na úhradách faktur se určitě budu vě-
V čem bude - podle vás - naše předsednictví „České“? Češi jsou flexibilní a realističtí. Přínosem bude i naše zkušenost z totalitní minulosti. Asi, když spojíme obojí, dalo by se použít české přísloví – lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Nejsme tak ambiciózní jako naši předchůdci, ale věřím, že předsednictví bude úspěšné. Přebíráme něco podstatného od Francie a budeme něco připravovat pro Švédsko?
novat konkrétní přípravě jednotlivých akcí vysoké úrovně s využitím již sjednaných služeb. Již v prosinci to bude setkání vlády s předsedy výborů Evropského parlamentu a začátkem ledna setkání vlády s Evropskou komisí. Týž den, tj. 7. ledna, bude za účasti vybraných komisařů a ministrů v gesci MŠMT v Praze zahájen Evropský rok kreativity a inovací a bude se konat oficiální zahájení předsednictví i v kulturní rovině. Následovat ještě v lednu bude Rada ministrů pro všeobecné záležitosti, Rada ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci a Neformální zasedání ministrů EU pro rozvojovou spolupráci v Praze, a bude se také konat Zasedání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci v Luhačovicích. Každé z těchto jednání se skládá z oficiálního a doprovodného programu, zúčastní se ho novináři z Bruselu a zemí EU i čeští novináři. Logistika je tedy opravdu komplikovaná a je nutno jednat v rychlém sledu. Je pro Vás některé z předchozích předsednictví ukázkové (inspirativní), či naopak odstrašující? Určitě jsme se snažili poučit z více
Na co si bude muset dát ČR pozor? Ani pečlivá a odpovědná příprava programu a organizace předsednictví nemůže vyloučit nutnost řešit nepředvídané a náhlé události. Vždyť i francouzské předsednictví muselo reagovat na konf likt v Gruzii a nebývale silnou fi-
předsednictví. Regionální rozměr, který uplatňujeme, se týká většiny z nich, například rakouského, finského, německého i současného francouzského. Výjimkou je Slovinsko, kde se naprostá většina akcí konala v novém kongresovém centru Brdo, zejména vzhledem k tomu, že jde o malou zemi s omezenými kongresovými kapacitami. My jsme rádi, že můžeme poskytnout regionům možnost prezentovat svou produkci, přírodní a historické cennosti. Srovnáme-li poslední předsednictví, Slovinsko vynikalo opravdu dobrou organizací a rádi bychom v tomto aspektu nebyli pozadu. Francie má k organizačním věcem volnější přístup, její předsednictví je však co do míst konání a seznámení s krásami této země i její kulturou velkorysé a věcně se projevuje silné vedení předsednictví. V čem bude - podle Vás - naše předsednictví „České“? „Českost“ se projeví nepochybně v již zveřejněném vizuálním stylu, budeme chtít prezentovat české produkty nejen během zasedání v České republice, ale i v Bruselu a jinde
Jak se může na evropském předsednictví promítat domácí politika? Já doufám, že s vědomím odpovědnosti za českou úlohu v čele Evropy se trochu zklidní i vnitrostátní politická scéna. Čím bude Česko ostatním členům EU milé a čím možná protivné? Já nevím. Snad budeme milí všem. Často dostáváme nálepku „potížistů“. Myslím, že to není zcela zasloužené a doufám, že mile překvapíme.
v zahraničí, českého původu budou protokolární dary předsednictví. Nepochybuji, že Česko zanechá stopu i co do obsahové stránky a naplňování svých priorit. Přebíráme něco podstatného od Francie a budeme něco připravovat pro Švédsko? S Francií a Švédskem sdílíme 18 měsíční program. Zaměření na konkurenceschopnost, na energetiku a klimatické změny a na vnější vztahy i na vnitřní bezpečnost EU, které jsou prioritami českého předsednictví, lze vysledovat u všech, a to zejména ve světle obtížné mezinárodní finanční a ekonomické situace. Na co si bude muset dát ČR pozor? (např: nápor médií, technická připravenost ...) Pokud se na to dívám ze „svého“ organizačního pohledu, tak se nepochybně budeme muset vyrovnávat s velkým počtem zahraničních návštěvníků, kteří se rádi do České republiky podívají, a to včetně zahraničních novinářů. Vysoký určitě bude i zájem domácích médií, který se již projevuje v současnosti – během přípravy předsednictví. Po-
kud jde o technickou připravenost, nepochybuji, že to Česká republika zvládne, neboť pořádání kongresů, konferencí, seminářů i státních návštěv vysoké úrovně se u nás tradičně odehrává bez větších zádrhelů. České odborníky mimo státní správu zajímá i obsahová stránka předsednictví, o čemž svědčí velké množství doprovodných akcí odborného charakteru, které se během něj odehrají. Jak se může na evropském předsednictví promítat domácí politika? Samozřejmě pro klid naší práce a dobrý obraz Českého předsednictví v zahraničí by se vyplatil klid na politické scéně a spolupůsobení politiků vedoucí k úspěchu předsednictví. V době křehké politické stability lze jen doufat, že takovýto klid bude udržen.
MMR bude během předsednictví hledat podobu kohezní politiky 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek seznámil delegaci Evropského parlamentu s plány ministerstva v oblasti kohezní politiky EU. Jiří Čunek se setkal s delegací Evropského parlamentu – politické frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – vedenou Grahamem Watsonem z Velké Británie. Předmětem jednání byla kohezní politika EU – finančně nejvýznamnější politika EU – jejímž hlavním nástrojem je finanční podpora z evropských fondů zacílená na harmonický rozvoj evropských regionů. Jiří Čunek seznámil delegaci
s charakterem osídlení České republiky, které je typické velkým počtem menších sídel. „Na rozdíl od většiny velkých států, kde póly růstu stimulující hospodářský rozvoj jsou statisícová až milionová města, v České republice jsou takovými ekonomickými centry i desetitisícová města poskytující práci a služby i mnoha okolním sídlům venkovského charakteru,“ zdůraznil ministr. To je také dů-
vodem, proč má ministerstvo jako jednu z priorit část programu z tzv. Územní agendy EU právě oblast vztahů „město – venkov“. Poslanec Jean Marie Beaupy z Francie, předseda Pracovní skupiny pro bydlení a rozvoj měst, se zajímal o plány ministerstva pro místní rozvoj v oblasti evropských debat o budoucí podobě kohezní politiky pro období po roce 2013, která by podle něj měla více zdůrazňovat odpovědnost místní veřejné samosprávy. Tuto myšlenku podpořil i vedoucí delegace Gra-
Ministr Jiří Čunek společně s Emilem Horčičkou, vrchním ředitelem Sekce NOK a evropských záležitostí. foto: MMR
ham Watson, který zdůraznil, že předávání zkušeností a úspěšných projektů mezi jednotlivými samosprávami napříč Evropou je jednou z přidaných hodnot evropské úrovně kohezní politiky, která musí zahrnovat i aktivity nevládní a soukromé sféry. Ministr Jiří Čunek s těmito zásadami vyslovil souhlas a uvedl řadu konkrétních příkladů, jak jsou v České republice realizovány kroky spočívající v zapojení občanské veřejnosti do integrovaných plánů rozvoje měst i jak jím řízený resort pro místní rozvoj finančně podporuje řadu nestátních neziskových organizací působících v oblasti rozvoje měst a bydlení. Informoval také o šíři budoucího jednání vedeného ministerstvem v období předsednictví ČR v Radě EU, které nebude zužováno jen na geografické aspekty jednotlivých typů území, ale které bude klást důraz především na integrované chápání rozvoje území jako celku. Na závěr setkání s poslanci Evropského parlamentu je ministr Jiří Čunek informoval o jednání neformální Rady EU v dubnu příštího roku v Mariánských Lázních, kde budou ministři zemí EU projednávat řadu koncepčních otázek budoucích cílů podpory z evropských fondů a přijmou některé společné zásady jako východiska pro další vývoj jednání. (mmr)
Komisařka ocenila připravenost na předsednictví v resortu zemědělství Úroveň příprav na předsednictví a spolupráci s ministrem Petrem Gandalovičem ocenila při své návštěvě koncem října v Praze eurokomisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel. Komisařka jednala o prioritách CZ PRES a připravenosti naší země na tento náročný a vysoce prestižní úkol. Se zástupci nevládních zemědělských organizací a profesních svazů řešila také postoj k Health Checku, chystanou konferenci k politice kvality a neformální radu plánovanou na přelom května a června příštího roku do Brna. Komisařka vyzdvihla, že jak profesní, tak osobní vztahy s ministrem Petrem Gandalovičem jsou velmi dobré, dosavadní přípravy
na české předsednictví v oblasti zemědělství jsou kvalitní a z celého týmu PRES cítí velké odhodlání vést předsednictví úspěšně. Z jednání s profesními svazy a nevládními organizacemi ze zemědělského sektoru si komisařka odnesla řadu argumentů pro omezení krácení přímých plateb. „Je to samozřejmě otázka na delší diskuzi, ale věřím, že pokud k ní všechny členské státy i komise budou přistupovat v kooperativním a kompromisním duchu, nakonec se podaří dosáhnout dohody,“ prohlásila Mariann Fischer Boel. „Dohoda nebude optimální pro všechny, ale měla
by být přijata jako dobrá cesta do budoucna a řešení, které bude rozdíly mezi členskými státy minimalizovat.“ Ministr zemědělství ocenil, že „komisařka právě v Praze přislíbila podpořit nové členské státy a zasadit se o postupné vyrovnávání rozdílů mezi členskými zeměmi. Prvním krokem bude návrh Evropské komise podpořit realizaci některých opatření dodatečnými finančními obálkami pro nové členské státy v rámci prověrky zdravotního stavu Společné zemědělské politiky,“ dodal Petr Gandalovič. Ministr s eurokomisařkou se shodují na významu politiky kvality a věří, že konference chystaná na 12.-13. března 2009 významně přispěje k právě zahájené celounijní diskuzi a přehodnocování této politiky, systému ochrany označení a dalších témat. Během návštěvy se komisařka setkala také s předsedou a členy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. (mze)
České pivo je jen jedno, to naše České pivo bylo nařízením Evropské komise ze dne 16. října definitivně zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. České republice se tak podařilo zdárně završit několikaleté úsilí; žádost o registraci podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR v Bruselu Evropské komisi už krátce po přistoupení ČR k Evropské Unii v roce 2004. „Proti registraci názvu „České pivo“ jako chráněného zeměpisného označení nebyly vzneseny
9
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 11 / 2008
žádné námitky,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Kritéria specifikující chráněné zeměpisné označení jsou přísná. „Označení „České pivo“ bude možné použít například jen pro piva s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 – 6% a piva vařená pouze v České republice,“ upřesnil ministr zemědělství. „Používání tohoto zeměpisného označení bude informací zákazníkům v tuzemsku i v zahraničí, že výrobek pochází z příslušného území, k jeho výrobě byly použity tradiční a přesně specifikované suroviny, že byl vyroben tradiční technologií a
že výsledné senzorické i analytické charakteristiky odpovídají schváleným standardům. V tomto smyslu používání chráněného označení bude přinášet všem pivovarům významnou marketingovou výhodu,“ vysvětluje Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Systém chráněných označení vznikl v roce 1992 se smyslem ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas v EU i ve světě, před konkurencí takových, které se za věhlasné produkty jen neprávem vydávají a napodobují je, čímž mo-
hou mást spotřebitele. EU se rovněž dlouhodobě snaží o plné uznání tohoto systému v rámci WTO. (mze)
Schvalování projektů s čtvrtinovým nárůstem Počet schválených projektů žádajících o podporu z evropských fondů se v průběhu října zvýšil o 25,8 procenta. Zatímco ke konci září mělo finanční prostředky přiděleno celkem 2 165 projektů, na konci října jich bylo již 2 772. Česká republika tak pokračuje v pozitivním trendu zrychlení přidělování peněz z evropských fondů žadatelům. 150 MILIARD KORUN Z EVROPSKÝCH FONDŮ
Na říjnovém nárůstu se podílel zejména operační program (OP) Podnikání pro inovace a Integrovaný operační program, který má v kompetenci cestovní ruch, zavádění informačních technologií, rozvoj státní správy a další důležité oblasti. V regionech nejvíce pokročily regionální operační programy (ROP) Jihovýchod, Severovýchod, Jihozápad a Střední Čechy. Počet programů bez vlastních schválených projektů klesl ze šesti na čtyři. Procesem posuzování v říjnu totiž úspěšně prošly první projekty z OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Praha Konkurenceschopnost. Českým řídicím orgánům se podařilo zvýšit tempo schvalování projektů již letos na jaře. K největšímu zrychlení pak došlo v červenci, kdy skokově narostly úspěšně obhájené žádosti o evropské dotace ze 102 na 1531. Evropská unie podporuje rozvoj konkurenceschopnosti České republiky a jejích regionů prostřednictvím 24 operačních programů, což jsou oficiální dokumenty vymezující oblasti, na jejichž zlepšení se chce Česká republika zaměřit. Takovými oblastmi jsou například doprava, životní prostředí, zaměstnanost, věda a vzdělávání nebo inovace v podnikání. Vlastní operační programy mají také jednotlivé regiony a zvláštní OP podporují přeshraniční spolupráci s našimi sousedy Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem. České operační programy jsou součástí celoevropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje členských států a jejich regionů a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných oblastí. Evropskou podporu mohou zájemci získat pouze tak, že předloží vlastní projekt řídicímu orgánu, kterým je zpravidla ministerstvo nebo Regionální rada regionu soudržnosti. Pokud řídicí orgán vyhodnotí projekt jako přínosný pro ekonomický a sociální rozvoj, uzavře s jeho předkladatelem smlouvu, na jejímž základě mohou být čerpány evropské peníze. Projekt je závazný, čímž se zajišťuje zpětná kontrola a předchází se tím zneužití finančních prostředků.
Během září a října letošního roku vyhlásily řídicí orgány jednotlivých operačních programů 38 výzev na 144,05 miliardy korun. Do 31. srpna 2008 bylo schváleno 1745 projektů s hodnotou přes 46 miliard korun. Dalších 7637 projektů v hodnotě 178 miliard korun právě prochází vyhodnocením. České řídicí orgány jednotlivých operačních programů pravidelně vyzývají veřejnost k podávání projektů, které umožňují čerpat evropské finance formou výzev k předkládání projektových žádostí. V září a říjnu jich bylo zveřejněno 38 a žadatelům nabízí čerpání 144,05 mld. Kč (583,1 mil. eur). Stále pokračuje schvalování předložených projektů. Podle údajů monitorovacího systému MSC bylo k 31. srpnu 2008 mezi 1 745 schválených projektů rozděleno přes 46 mld. Kč (1 862 milionů eur). Dalších 7 637 předložených projektů, které usilují o čerpání více než 178 mld. Kč (7 211 milionů eur), právě prochází vyhodnocením. Od začátku programového období 2007 - 2013 bylo vyhlášeno 358 výzev k předkládání projektů na čerpání peněz z evropských fondů. „Každý, kdo chce finanční podporu získat, musí v rámci tématicky zaměřených výzev předložit svůj projekt. Ten by měl popsat, jakou činností se žadatel bude zabývat a jakou měrou tím přispěje ke zlepšení ekonomiky nebo společenského prostředí. Závazný projekt také zajistí, že dotace budou využity účelně a nedojde k jejich zneužití,“ uvedl ministr Jiří Čunek. Evropská unie plánuje podporu hospodářského a sociálního sbližování svých členských států v sedmiletých cyklech – programových obdobích. Mezi lety 2007–2013 má do České republiky přitéct celkem 26,69 miliard eur. Řídicí orgány pravidelně vybízejí veřejnost k předkládání projektů pomocí tematicky zaměřených výzev. Dosud zveřejněné výzvy pokryly z celkových 26,69 miliardy eur už více než 12 miliard. Už v druhém roce sedmiletého období se tedy žadatelům otevřely dveře k téměř polovině všech evropských peněz, což je výborným předpokladem pro úspěšné vyčerpání celého objemu dotací přiděleného Společenstvím České republice na probíhající programové období. (mmr)
10
PREZENTACE
EN č. 11 / 2008
Na lyže do Orlických hor a na Králický Sněžník Blíží se zimní čas a rádi bychom vás pozvali do krásné přírody Orlických hor a Králického Sněžníku na lyžování a představili Vám blíže hlavní lyžařská střediska. Orlické hory a stejně tak oblast Králického Sněžníku nacházející se ve východních Čechách nabízejí jistě mnoho příležitostí jak pro náročnější lyžaře, tak i pro nováčky v tomto sportu. Všechna lyžařská střediska mají svým zákazníkům určitě co nabídnout a mnohá připravila pro letošní zimu množství novinek a zlepšení vybavenosti. chy.info jsou k dispozici aktuální informace o sněhových a provozních podmínkách. Představme si jednotlivé areály a také novinky pro letošní sezónu. ORLICKÉ HORY PRO SJEZDOVKY I BĚŽKY Orlické hory tvoří asi 50 km dlouhý hřbet, který se táhne při státní hranici s Polskem. Nejvyšším vrcholem Orlických hor je Velká Deštná tyčící se 1 115 m nad mořem. Díky své nadmořské výšce nabízí tato chráněná krajinná oblast takřka ideální podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování Vzhledem k tomu, že na území se nachází pás opevnění vybudovaný před druhou světovou válkou, běžkaři se tak mohou často setkat při svých výletech s rozličnými bunkry a vojenskými opevněními. Nejznámějšími a největšími lyžařskými centry jsou Říčky, Deštné a Rokytnice V Orlických horách, České Petrovice a Čenkovice. Všechna uvedená střediska jsou zapojena do systému Sitour, díky němuž v rámci portálu www.vychodni-ce-
Lyžařské středisko Deštné připravilo pro příznivce snowboardingu nové překážky ve snowparku a posílilo technické zasněžování. Naleznete zde také lyžařskou školu, půjčovnu lyží a snowboardů. Dalším skicentrem, které investovalo do vylepšení svých služeb, je skicentrum Říčky, které rozšířilo pro letošní rok parkovací plochy. Díky své nadmořské výšce, moderní lanovce, výhodné orientaci sjezdových tratí se jedná o nejlepší středisko sjezdového lyžování v Orlických horách a jedno z předních středisek v České republice. Samozřejmě zde také naleznete ski servis, půjčovnu lyžařského vybavení, restauraci a úschovnu. A pro lyžaře, kteří dávají přednost běžkám je tu připraveno 42 kilometrů běžeckých tratí. Ski areál Čenkovice v Orlických horách se nachází na rozhraní Or-
lických hor a Jeseníků. V letošním roce své investice vložili do modernizace zasněžování a nakoupili nová sněžná děla. Pro lyžaře, kteří dávají přednost klasickému lyžování, je tu upravováno několik desítek kilometrů běžeckých tratí. Jedním z dalších areálů, které mají co nabídnout, je skiareál Peklák v České Třebové. Nachází se na severním okraji města v nadmořské výšce 400 – 550 m n.m. Najdete zde červenou sjezdovku, která je vhodná pro pokročilé, náročné a zkušené lyžaře. Pro návštěvníky je zde připraveno mnoho služeb jako např. restaurace, skiservis, úschovna lyží a bezplatné parkoviště. Výborné podmínky pro začínající lyžaře, rodiny s dětmi a snowboardisty naleznete také v lyžařském středisku Ski Baier v Českých Petrovicích. Pro začínající snowboardisty je zde připravena snowboardová škola. Středisko disponuje 3 lyžařskými vleky, jejichž přepravní kapacita je 1900 osob za hodinu. Sjezdové tratě jsou každý den upravovány. Dvě sjezdovky jsou uměle zasněžovány a provozuje se na nich večerní lyžování. Samozřejmě zde nechybí ani servis, půjčovna, lyžařská, snowboardová škola a občerstvení. Vhodným místem pro zimní dovolenou je i lyžařské středisko ski areál Olešnice v Orlických horách, které se nachází ve vstupní bráně Orlických hor. Centrum nabízí uměle zasněžované sjezdovky, večerní lyžování, kryté občerstvení, samozřejmostí je půjčovna a servis lyžařského vybavení a parkoviště zdarma. V předhůří Orlických hor se nachází další lyžařské středisko Skiareál Přívrat. Tento skiareál s dlouholetou tradicí nabízí rekreační vyžití pro všechny generace. Areál nabízí: 3 sjezdovky, 4 vleky, umělé zasněžování, lyžařskou školu, půjčovnu lyží a občerstvení. Bezplatné parkování je tu zajištěno u nástupní stanice.
LYŽOVÁNÍ V OBLASTI KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU Králický Sněžník ležící na hranici mezi Českem a Polskem je třetím nejvyšším pohořím v České vysočině. Název Sněžník dostala hora podle sněhu, který pokrývá její vrchol v průměru osm měsíců v roce. V oblasti Králického Sněžníku je vybudováno několik lyžařských center. Největším a nejlépe vybaveným lyžařským střediskem je Ski centrum Sněžník, které se nachází ve vesnici Horní Morava. Zdejší sjezdovky nabízejí tratě všech stupňů obtížnosti, nejnáročnější lyžaře nadchne černá sjezdovka, jejíž vrcholová část je považována za nejprudší v České republice. Součástí lyžařského areálu jsou všechny služby, které ke kvalitnímu středisku patří (lyžařská škola, půjčovna lyží,
skiservis, občerstvení, parkoviště) a samozřejmě infocentrum a bezplatné parkoviště. Dalším střediskem, které jistě nezklame příznivce lyžování je Ski areál Větrný vrch. Nachází se zhruba v polovině obce Dolní Morava a nabízí dokonale upravenou sjezdovku dlouhou 800 m, s umělým osvětlením a kotvovým vlekem. Pro příznivce snowboardingu je zde připraven snowboardový park (skokánky, rampy). Najdete zde umělé překážky nejrůznějšího stupně obtížnosti a slalomovou trať. Nechybí tu ani skibar, skibus, ski půjčovna, dobrá hudba a občerstvení. Jižně od Ski areálu Větrný vrch v obci Červená Voda se nachází další lyžařský areál Šanov. Který nabízí 3 sjezdové tratě a 2 vleky s kapacitou přibližně 500 osob za
hodinu. Nepatří zrovna k největším areálů, ale jistě si tu v klidu a pohodlí bez velkých front zalyžujete. Na severozápadě od města Králíky v obci Mladkov vás přivítá lyžařský areál Mladkov. Jsou zde středně náročné terény, které můžete využívat po celý týden, o víkendech i svátcích. Středisko je vybaveno jedním vlekem o kapacitě 880 osob za hodinu. Součástí areálu je i nově vybudovaný snowpark. Celé okolí obce nabízí klidné prostředí pro odpočinek, rekreaci a pro běžecké lyžování 2 upravované tratě.
Další užitečné tipy a rady jak strávit zimní dovolenou ve východních Čechách naleznete na internetových stránkách www.vychodnicechy.info.
Ročně se v Pardubickém kraji vyhodí 45 milionů jogurtových kelímků
2007–2013 je období, ve kterém lze předkládat projekty 24 operačních programů nabízí finanční podporu EU 26,69 mld. EUR je určeno k čerpání
Více informací najdete na www.ekontejnery.cz.
1 745 projektů již bylo schváleno
Daniel Braun Řízení a koordinace NSRR
Alena Prejzová Administrativní kapacita a vzdělávání
Emil Horčička Vrchní ředitel NOK
Šárka Křivanová Monitorovací výbory
Zdroj: MSC, srpen 2008
Milan Půček 1. náměstek MMR
Jiří Čunek Ministr pro místní rozvoj
Klára Vaňková Publicita
Petr Břinčil Publicita a profesní vzdělávání
1,87 mld. EUR již bylo přiděleno
Barbara Steinzová Metodické řízení NSRR
kontejneru bývá delší než těch několik kroků k odpadkovému koši nebo běžné popelnici, rozhodně se ovšem vyplatí. Třídění odpadu je rozumným rozhodnutím spotřebitele, který si uvědomuje, že dnes odkládá daleko více odpadů než před dvaceti lety.
11 680 projektových žádostí již bylo předloženo
Vít Šumpela Analýzy a monitorování
„Odpad se už dávno stal závažným celoevropským problémem a třídění odpadu je jednou z metod, jak životnímu prostředí významně pomoci.“ Ing. Petr Šilar, člen rady Pardubického kraje
Hana Hušková Koordinace a realizace OP
13, 4 kg na obyvatele činí podle statistik roční spotřeba jogurtů v České republice. Každý z nás tak spotřebuje 90 statistických jogurtů ročně. V případě Pardubického kraje s 500 000 obyvateli jde o 45 000 000 plastových kelímků či vaniček. Seřazeny vedle sebe by vytvořily frontu delší, než je celková délka hranic České republiky. Není tedy jedno, jak s prázdným obalem od snídaně naložíme. Při nedávném vědeckém průzkumu dvacetileté skládky byly
plastové odpady nalezeny v neporušeném stavu, bez známek rozpadu. V příštích deseti letech tak mohou být skládky v okolí obcí a měst Pardubického kraje zavaleny půlmiliardou prakticky nesmrtelných jogurtových obalů. Pokud nebudeme plasty důsledně vracet zpět do výrobního procesu jako druhotnou surovinu, mají dnešní děti slušnou šanci, že o kelímek od dnešního jogurtu jednou zakopne ještě jejich pravnuk. Plasty jsou významnou součástí tříděného odpadu, který nekončí na skládce, ale je znovu zpracován. Cesta k barevnému
Národní orgán pro koordinaci zastřešuje všechny operační programy v České republice financované z fondů Evropské unie.
www.strukturalni-fondy.cz
11
EVROPA
EN č. 11 / 2008
Španielsko: Národná adopcia sa snaží vystúpiť z tieňa medzinárodnej Jednou z priorít súčasnej španielskej vlády sa stala novelizácia zákona o národnej adopcii. Má za úlohu nielen celý proces zjednodušiť, ale i zlepšiť právnu situáciu detí umiestnených v ústavoch náhradnej starostlivosti. S postupom času sa adopcia španielskych detí stala bojom na dlhé lakte, ktorý pre žiadateľov túžiacich po potomkovi často končil fiaskom. Mnohé španielske rodiny tak prirodzene začali využívať možnosť adoptovať dieťa za hranicami. I to sa však po čase stáva pre španielske rodiny
čoraz zložitejším. V roku 2007 bolo v Španielsku medzinárodne adoptovaných 3650 detí, čo predstavuje o takmer 20% menej ako v roku 2006. Za hlavnú príčinu sa pokladá sprísnenie požiadaviek na záujemcov, ktorí sa odhodlajú podstúpiť niekoľkomesačný boj s úradmi v konkrétnej krajine. Najčastejšími cieľovými krajinami španielskych potenciálnych adoptívnych rodičov je Čína a Rusko. Ako prvá pritvrdila požiadavky Čína. Medzi základné kritériá „odklepnutia“ adopcie patrí manželské
súžitie partnerov, dosiahnutý maturitný stupeň vzdelania a, samozrejme, výška príjmu potenciálnych rodičov. Tieto skutočnosti spôsobili pokles záujmu o adopciu čínskych detí. V blízkej dobe sa očakáva, že španielski rodičia obrátia pozornosť na africké krajiny, kde sa množstvo detí ocitá v zúfalej situácii. Pre adopciechtivých Španielov bude čoskoro atraktívny i Vietnam, s ktorým Španielsko podpísalo bilaterálnu dohodu zjednodušujúcu proces adopcie dieťaťa.
Národná adopcia sa stala v porovnaní s medzinárodnou znevýhodnená. Príčinou sú motívy ako psychologické, tak i právne. V tomto roku bolo v Španielsku podaných približne päťtisíc žiadostí o adopciu španielskeho dieťaťa. Napriek tomu, že v španielskych ústavoch náhradnej starostlivosti žije asi tridsať tisíc maloletých, len necelá tisícka z nich nájde svoj nový domov v rodinách. Zákony sú neúprosné. Z právneho hľadiska len približne desať percent z detí v tútorstve štátu môže byť adoptova-
ných. Situáciu detí paradoxne zhoršujú ich biologickí rodičia. S adopciou nesúhlasia a rovnako sa odmietajú o dieťa umiestnené v náhradnej starostlivosti štátu starať. Hovorkyňa vládnucej Socialistickej strany španielskych pracujúcich (PSOE) Carmela Silva vyslovila, že zákon o národnej adopcii bude novelizovaný tak, aby prelomil mýtus, ktorý sa za posledné roky v krajine vytvoril. Tým je presvedčenie, že v španielskych ústavoch neexistujú deti, ktoré by bolo možné adoptovať. Pre splnenie tohto cieľa
má poslúžiť špeciálna komisia. Tým expertov bude analyzovať a odstraňovať problémy, ktoré sťažujú alebo znemožňujú úspešne zavŕšiť proces adopcie. Experti otvoria problém tzv. otvorenej adopcie, kedy dieťa vie, že je adoptované a pozná svojich biologických rodičov. Okrem podobných experimentov, prvoradou snahou vytvorenej komisie bude naplnenie prvotného cieľa adopcie. Tým je posvätné právo dieťaťa na život v rodine. Dana Miháliíková
Sestra Emmanuelle - patronka chudých Spisovatelka, profesorka, nositelka nejvyšších státních uznání, ale především řeholnická sestra. Celý svůj život pomáhala dětem z nejchudších zemí a malomocným. Chtěla pro ně to nejlepší a bojovala až do posledního dne. Francouzská „Matka Tereza“ zesnula ve spánku v noci 19. října a za pár dní mohla oslavit sté narozeniny. Vlastním jménem Madeleine Cinquin přišla na svět 16. listopadu 1908 v Bruselu do zámožné francouzsko-belgické rodiny. V šesti letech byla svědkem utonutí svého otce v Severním moři, což rozhodlo o jejím osudu. Vyrůstala mezi Bruselem, Paříží, Londýnem a v roce 1929 vstoupila do Kongregace sester Notre Dame de Sion. Jako profesorka v Istanbulu, Tunisu a Alexandrii zasvětila čtyřicet let vzdělání dívek ze zámožných rodin, ale její přání bylo sloužit chudým lidem. Ve věku dvaašedesáti let odjela do Káhiry, do největší chudinské čtvrti Egypta, Mokattam. Blechy, krysy, zmrza-
čené ženy, děti v podnapilém stavu, negramotnost, život mezi odpadky, nic ji neodradilo. Přesto na těchto dvacet let společného života s místními obyvateli měla nejvzácnější vzpomínky. O svém životě v Egyptě, plné radosti a solidárnosti napsala i papeži Janu-Pavlu II. Chtěla ho informovat o situaci mladých a vdaných dívek (11 - 12 let), které porodily každých deset měsíců děti a více jak polovina z nich zahynula. Postavila pro tyto děti-matky domovy, vyučovací třídy, zdravotní střediska, dětské zahrady, rekreační centrum poblíž Nilu, a hlavně zřídila továrnu na recyklaci odpadků. Na
foto: ©Amis de soeur Emmanuelle Belgique pomoc ji přišla i francouzská ambasáda, díky které vznikla asociace „Přátelé sestry Emmanuelle“. I když nechtěla, stala se od roku 1990 mediální osobností. Oděná do šedé blůzy, bílé vlasy skrývající bavlněný šátek a v tmavých botas-
kách často usedala do televizního křesla. Francouzům byla odjakživa povědomá a velmi brzy se stala oblíbenou. Říkali ji „naše Matka Tereza“. Svou upřímností, výbuchy hněvu proti buržoazii, politickým „podfukům“ i obchodům se zbra-
němi, vždy měla co říct. Tykala televizním moderátorům, novinářům i prezidentovi. V roce 1993 opustila Egypt a přenechala vedení asociace blízké kolegyni a přítelkyni sestře Sáře. Poslední roky života strávila na jihu Francie, věnovala se psaní knih a pomáhala místním bezdomovcům. Během svého života se postarala o sedmdesát tisíc dětí z nejchudších zemí světa, pro které založila asociaci ASMAE, s pobočkami v Egyptě, Sudánu, Libanonu, Filipínách, Burkina Faso, Indii, Madagaskaru a Francii. Považovala je za „vlastní“ a chtěla jim dát to nejlepší. Belgická asociace „Přátelé sestry Emmanuelle“ (Les Amis de Soeur Emmanuelle), která existuje přibližně třicet let, připravila 18. listopadu mši k příležitosti stých narozenin a zároveň poslední rozloučení, konané v bruselské
katedrále Saints Michel et Gudule. Francie uctila její památku 22. října v katedrále Notre Dame de Paris, které se zúčastnila řada významných osobností. Mezi nimi i prezident Sarkozy s manželkou Carlou Bruni: „Byla ženou víry, činu, milosrdenství, solidarity a bratrství po celém světě“. Pro ministra zahraničních věcí Bernarda Kouchnera bude vzpomínkou: „Nikdy nezapomenu na její životní sílu, kterou mi vdechla, a vzpomínku na víru, která dokázala pohnout horami“. Jacques a Bernadette Chiracovi v ní vždy uvidí „výjimečnou ženu naplněnou štědrostí, lidskostí a moudrostí“. Mluvčí Vatikánu Otec Federico Lombardi: „Její účinné angažmá překonalo hranice“. Pozůstatky sestry Emmanuelle byly uloženy na hřbitově v Callian, malé vesničce na jihu Francie. Ilona Mádrová
Svlékací skenery - Německo se bouří Spolková vláda zamítá svlékací skenery, v Německu se nemají používat. Skenery o nichž se poslední dobou hovoří, mají být do dvou let na všech letištích EU. Tak to navrhuje Evropská komise. Skenery mají umožnit vytvářet trojrozměrný obraz postav pasažérů včetně detailů, které jsou jinak skryty pod oděvem. Přístroje tak budou fakticky „svlékat“
kontrolované – na obrazovkách totiž budou zřetelně viditelné například i genitálie pasažérů a další intimní místa. Proti tomu se ale v Německu zvedla vel-
ká vlna protestů jak z řad občanů, tak i politiků a církevních spolků. Poslanec SPD Wolfgang Kreissl-Dörfler řekl: „ Je prioritně důležité zjistit, zda tyto skenery budou mít takový přínos pro bezpečnost pasažérů, aby zásah do soukromé a intimní sféry občanů tím byl vyvážen a ospravedlněn.“
Předseda odborové policejní organizace (GdP) Konrad Freiberg uvedl: „ Úroveň bezpečnostních kontrol na letištích se zavedením skenerů nezlepší. Budoucnost vidím v zlepšení detektorů kovu a také, když budeme mít profesionálně vyškolený personál, který bude mít kontroly na starosti. Současný trend dumpingových
cen a privatizace na letištích ale ohrožuje kvalitu kontroly.“ Svoje jasné ne skenerům vyjádřilo i ministerstvo vnitra: „Mohu vám zcela jasně sdělit, že my se na takovém nesmyslu podílet nebudeme,“ konstatovala podle agentury Reuters mluvčí německého ministerstva vnitra na pravidelné tiskové konferenci. Poslankyně Strany
zelených Eva Lichtenberg uvedla: „Skenery představují zásah do soukromí každého pasažéra.“ Kritika poslanců se týká i toho, že Evropská komise považuje zavedení skenerů pouze za technickou záležitost a chce ji prosadit bez předchozího schválení parlamentem. Jana Lochmanová
Nizozemské problémy se zákazem kouření v restauracích, kavárnách, barech i coffeeshopech
A přece se kouří… V Nizozemsku se drogová otázka posuzuje jako neřešitelná; zákonodárství se proto soustřeďuje pouze na to, aby „otázka“ byla pod kontrolou. Jasnější to má u měkkých drog: marihuany, hašiše a wietu (odpad ze stříhaného konopí). Od roku 1967 existuje tzv. toleranční dozor, který dovoluje zájemci staršímu osmnácti let osobní vlastnictví pěti gramů měkké drogy či pěti rostlinek konopí. Tolerační dozor platí i pro coffeeshopy, tedy kavárničky prodávající měkké drogy, které si zákazník může, ale i nemusí vykouřit na místě. Mimochodem, s kouřením jsou v zemi od 1. července problémy! Vstoupil totiž v platnost zákon zákazu kouření v kavárnách, barech a restauracích. Pochutnat si na cigaretce můžete
pouze v tom případě, má-li podnik včetně coffeeshopu, k tomu vyhrazenou extra místnost; když ne, musíte na chodník. Zákon rozčaroval takových 750 coffeeshopů v zemi, z nichž polovina je v hlavním městě Amsterdamu. Klienti si mohou posedět a pokouřit jen v tom případě, jestliže do svého jointu nenamíchají tabák. Majitelé kavárniček, spojeni do BCD (Svaz drobných obchodníků s cannabisem) proti zákonu urputně protestují. „To je přesně tak, jako když si můžeš v kavárně koupit pivo, ale vypít ho musíš venku“, tvrdí Mark Jacobsen z BCD. Podle ministra zdravotnictví Ab Klinka se však pro kavárničky žádná výjimka udělat nemohla, protože personál i návštěvníci musejí i zde být ochráněni od cigaretového
kouře… Protestuje také lékařský svět. Množství psychoaktivní látky v měkkých drogách - éterického oleje THC je vyšší a vyšší a nemíchá-li ji spotřebitel s tabákem, dostává ji do těla se všemi negativními efekty, které nejsou o nic méně zanedbatelné než cigaretový tabák. Kontrolou dodržování zákazů kouření jsou pověřeni inspektoři. Ale je jich málo - 200; většinou starší lidé a mezi nimi hodně žen! Svaz doposud nezaznamenal jediného kontrolora a není mu známo, že by nějaká kavárnička dostala pokutu. Vláda zapomněla, že Nizozemsko není sousední Německo, kde vládne tvrdá ruka zákona. V Nizozemsku ani nemají na ulici tolik policistů jako u sousedů a ti, které země má, co do počtu nedostačují a no-
tabene sedí většinou v kanceláři. Na více kontrolorů nejsou peníze. Stalo se bohužel to, že těch málo, co chodilo otevřeně kontrolovat, bylo velmi často agresivními kuřáky napadáno. Nyní jsou skryti do anonymity a prohřešky toho kterého podniku ohlásí na příslušných místech. Podniku se dostane varování a opět tajné kontroly a posléze možná i pokuty. Té se dá dobře bránit, a tak se dlouho neplatí. Majitelé coffeeshopů, restaurací, kaváren či barů si tedy velkou hlavu se zákazem kouření už nedělají. Sami pro zákaz nic nepodnikají, natož aby hosta vypověděli ven. Zpočátku, ještě před uzákoněním, vedli dlouhé diskuze, plánovali, co a jak bude, kolik prodělají, kdo si bude moci dovolit druhou odděle-
nou místnost pro kuřáky… Dnes už je všechno jinak. Začal tichý protest. V brabantských městech Hertogenbosch, Eindhoven, Tilburg, Breda začínají zákon překračovat. V provincii je mnoho malých podniků, které nemají separátní místnost pro kuřáky a dovolit si je vyhodit nemohou. Nastala ekonomická krize, lidé šetří, a tak ani moc hostů nechodí a ti, kteří přijdou, povětšině kouří. Spojíme-li si tato fakta, to co 1. července slibně začalo, nyní „slibně“ končí. Ale nekončí další problém. Coffeeshopy, které vznikly proto, aby uživatelé měkkých drog zmizeli z ulic, se asi do ulic vrátí. Kraje je chtějí zrušit. Kavárničky totiž časem vyrostly a slouží v hojném počtu drogovým turistům hlavně z Německa,
Belgie a Francie. Ti nejezdí jen pro momentální dovolenou potřebu 5 gramů na osobu! Vláda, díky krajům u hranic, zjistila, že to, co bylo normální, tedy malé zásoby pro takových deset zájemců, vzrostly do ohromného čísla stovek lidí denně. Je jasné, že kavárničky už dávno změnily majitele a nemají jednoho malého skromného jednotlivce. V kavárničkách se prodává i to, co se nesmí a všechno ve větším množstvím, než 5 gramů na osobní potřebu. A tak vláda bude řešit nejprve toto a kouření cigaret možná zmrazí, i když se rozhodla pro více kontrol. Dobře ví, že cesta z provincie Severní Brabant není do dalších částí země křivolaká. Zuzana Goseling
12
PREZENTACE
EN č. 11 / 2008
Asistenční služby využívají lidé nejčastěji při nehodě vozidla Které asistenční služby využívají klienti pojišťoven nejčastěji? Podle statistik ČSOB Pojišťovny jde jednoznačně o pomoc při nehodě vozidla. V roce 2007 a stejně i v prvních sedmi měsících roku 2008 volala na bezplatnou linku asistenčních služeb ČSOB Pojišťovny kvůli nehodě více než čtvrtina všech klientů, kteří potřebovali pomoci nebo poradit v nesnázích. Hned na druhém místě s pětinovým podílem na tísňových voláních jsou žádosti o pomoc v případě onemocnění v zahraničí.
jišťovny v oblasti asistenčních služeb, a to asistenční služby k životnímu pojištění. V jejich rámci nabízí ČSOB Pojišťovna nejen bezplatné poradenství v oblasti zdravotní péče a zdravého životního stylu, ale také na domácím trhu výjimečnou službu spočívající ve zprostředkování dopravy (převážně pomocí taxi) do nemocnice a z nemoc-
nice s tím, že tuto službu až do částky 8 000 Kč za rok poskytuje ČSOB Pojišťovna zdarma. Asistenční služby lze přitom využít i v případech, které nesouvisí bezprostředně s uzavřeným životním pojištěním. Například bezplatné právní poradenství umožňuje získat radu ve všech otázkách práva, třeba pokud jde o pracovní, mzdové, daňo-
vé nebo bytové otázky. A stejně jako u Home Assistence k pojištění domů a domácností si lze touto službou zajistit zprostředkování pomoci v domácnosti, například péči o děti a seniory, zabezpečení chodu domácnosti či péči o domácí zvířata.
spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka.
ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké
Které asistenní služby požadují klienti nejvíce (v %)
Klienti se však postupně učí využívat i další druhy asistenčních služeb, které donedávna nebyly tak obvyklé. Na třetí místo, pokud jde o četnost užití, se tak například letos vyhouply asistence v případě poruchy vozidla, které ČSOB Pojišťovna poskytuje, i když nedojde k nehodě. Nárůst je v poslední době dobře patrný také u tzv. Home Assistance, tedy u asistenčních služeb spojených s pojištěním rodinného domu nebo domácnosti, přestože podíl volání v těchto případech činí zatím jen jedno procento (viz graf).
5,0
10,0
15,0
20,0
Nehoda
Žádost, požadavek, služba Porucha Úraz Infomace, pedcestovní asistence Právní problematika Krádež Ztráta, poškození zavinné dopravcem Vandalismus Domácnost, firma
2007
1-7 2008
bruselského think-tanku Centre for European Reform Fraser Cameron. Lákadlem letošního ročníku je možnost účasti na exkurzi do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku, která je plánována na září 2009.
ci projektu získají nejen příležitost zlepšit své argumentační a rétorické schopnosti diskuzí s ostatními studenty, ale i možnost rozšířit své znalosti evropských reálií a získat povědomí o fungování a rozhodovacích procesech uvnitř Evropské unie, které si lze během teoretické výuky jen stěží představit.
Letošní Model EU, již třetí v pořadí, začíná dvěma přípravnými workshopy v lednu a únoru 2009 a vrcholí závěrečnou čtyřdenní konferencí v hotelu Hilton Prague, která proběhne v březnu téhož roku.
Model EU nabízí studentům jedinečnou šanci vcítit se do rolí ministrů a ministryň zahraničních věcí jednoho z členských států Evropské unie a zúčastnit se simulovaného jednání Rady EU. Účastní-
4#' 4#'
Model EU je unikátní projekt určený studentům českých vysokých škol. Je součástí Pražského studentského summitu, rozsáhlého projektu Asociace pro mezinárodní otázky. Model EU je vhodný nejen pro budoucí talentované diplomaty, ale i všechny ostatní se zájmem o evropskou integraci a problémy, jimž Evropská unie v dnešní době čelí.
AF Q
9L
F
„Učebnice nikdy nemohou pojmout to, co se člověk učí praxí.“ Tomáš Hülle, účastník prvního ročníku Modelu EU
GM
:)37=;37
Model EU 2009
Účast na projektu je přínosem pro všechny, kteří mají zájem diskutovat o současných evropských tématech, poznat řadu svých vrstevníků s podobným zájmem a především získat nevšední zážitky a neocenitelné zkušenosti ze simulace vrcholného diplomatického jednání.
30,0
Onemocnní
Do statistik se zatím nepromítla nejnovější nabídka ČSOB Po-
Náplní projektu jsou rovněž osobní setkání účastníků se zajímavými hosty. Model EU každoročně navštěvují uznávaní diplomaté, politici, novináři či akademici z ČR i ze zahraničí. V minulých letech vystoupili například: bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, europoslanci Libor Rouček a Jan Zahradil nebo analytik
25,0
< F
Podobně je tomu i u asistencí spojených s onemocněním či úrazem při zahraniční turistické nebo služební cestě, které již řadu let tvoří nedílnou součást cestovního pojištění. Jejich velkou výhodou je, že klientům se v cizině dostane pomoci, i když neovládají cizí jazyk – o vše se
0,0
postarají pracovníci asistenčních služeb.
(9
„Je to logické, nehody na motorových vozidlech představují jedny z nejčetnějších pojistných událostí, s nimiž se naši likvidátoři setkávají. Navíc asistence k pojištění vozidel jsou nejstaršími službami tohoto druhu, takže jsou na ně klienti zvyklí a často je využívají,“ řekl Jaroslav Král, ředitel odboru řízení produktů neživotního pojištění ČSOB Pojišťovny.
Vánoce V ánoce jsou jso js ou ještě ješ daleko, daleko ale ZIMNÍ NÍ KATALOG ATAL TAL
c cestovní kan kanceláře Datour specializované pe ecia ec na RAKOUSKO,
UŽ JE TADY!
• pobyty s vlastní dopravou i autobusem • pro náročné lyžaře i rodiny s dětmi
• slevy až 10%!
Přihlásit se do Modelu EU znamená získat cenné zkušenosti, nové kontakty a nezapomenutelné zážitky z projektu, který je svou náplní a rozsahem v České republice unikátní. Uzávěrka letošního ročníku Modelu EU je již 9. prosince 2008. Více informací o projektu a o tom, jak se přihlásit získáte na eu.studentsummit.cz.
A pro ty ty, co nelyžují? nel ellyžují? Široká ká á nabídka
ADVENTNÍCH VÍKENDŮ! PRAHA: 222 310 529, PARDUBICE: 466 415 506 HRADEC KRÁLOVÉ: 495 536 599
Datour 111x158mm.indd 1
17.9.2008 8:59:29
13
PUBLICISTIKA
EN č. 11 / 2008
Eurocentra informují
Cyklus veletrhů komunitárních programů v ČR Hlavním smyslem veletrhů komunitárních programů, které Eurocentra pořádají napříč kraji za spolupráce magistrátů měst, krajských úřadů, jejich zastoupení a dalších subjektů, je představit veřejnosti méně známé ale neméně významné zdroje finančních prostředků Evropské unie určené pro členské státy, jakými jsou komunitární programy. Na rozdíl od známějších strukturálních fondů jsou komunitární programy určeny pro všechny členské státy Společenství nezávisle na výši dosaženého HDP a pro Českou republiku představují na rozdíl od strukturálních fondů trvalý zdroj finančních prostředků. První ročník veletrhů komunitárních programů, který byl zahájen v září 2007 v Praze a
následně se uskutečnil v dalších 7 regionech, se zaměřil na představení a prvotní seznámení veřejnosti s těmito významnými dotačními tituly Evropské komise. Zájem veřejnosti o tyto programy byl velký, ale potvrdil nízkou informovanost veřejnosti o tomto finančním nástroji. Na podporu rozšíření povědomí a informovanosti probíhá druhý ročník veletrhů tentokrát zaměřený na představení úspěšně realizovaných projektů, které mohou být dobrou inspirací a zdrojem zkušenostní pro potenciální žadatele. Tento druhý ročník úspěšně odstartoval veletrh v Praze, který pořádalo Eurocentrum Praha ve spolupráci s Hlavním městem Praha a Regionální radou regionu soudržnosti
Střední Čechy. Další informace a všechny prezentace z veletrhu naleznete na stránkách Eurocentra Praha v sekci Archiv akcí nebo na adrese www. euroskop.cz/uspesneprojekty. Souběžně s veletrhy bude po regionech putovat výstava, která zájemcům nastíní nejen základní přehled o samotných komunitárních programech, ale především detailní formou přiblíží úspěšně realizované projekty z vybraných progra-
mů. Výstava se skládá celkem z 15 bannerů – z obecného úvodu o komunitárních programech, ze sedmi bannerů o vybraných komunitárních programech a dalších sedmi bannerů, které představují vždy dva úspěšně realizované projekty. Bannery seznamují s následujícími komunitárními programy – 7. rámcový program, Evropa pro občany, Kultura, Program celoživotního učení, Mládež v akci, Life + a Progress.
Harmonogram veletrhů v ČR Termín 27. 11. 2008 18. 12. 2008 21. 01. 2009 09. 02. 2009 05. 03. 2009 17. – 27. 03. 2009
Místo konání Krajský úad Ústeckého kraje Krajský úad Kraje Vysoina Krajský úad Královehradeckého kraje Krajský úad Olomouckého kraje Krajský úad Jihoeského kraje Eurocentrum Karlovy Vary – prostory krajské knihovny
Aktuální informace budou průběžně zveřejňovány na stránkách Eurocenter, www.euroskop.cz/veletrhkomunitarnichprogramu.
Nejen o novém logu předsednictví Premiér Mirek Topolánek a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra představili 12. listopadu 2008 ve Veletržním paláci logo a jednotný vizuální styl Českého předsednictví v Radě EU. Veřejná soutěž na logo byla vyhlášena v červenci 2007, o vítězném návrhu rozhodla hodnotící komise na přelomu loňského roku. Autorem návrhu je 34letý grafik z Litomyšle Tomáš Pakosta. Logo tematizuje motto českého předsednictví „Evropa bez bariér“ i motto Evropské unie „Jednota v rozmanitosti“. Obě ústřední myšlenky reprezentuje barevná pestrost (mnohost) loga odvozená od barevnosti státních
vlajek členských zemí a od vlajky Evropské unie. Vítězné logo lze rozvíjet do mnoha nápaditých podob - působivých rastrů a mozaiek, případně seskupovat do konkrétních tvarů, které jednou akcentují Českou republiku, podruhé zase Evropskou unii. Na Euroskopu v rubrice České předsednictví EU 2009 najdete další podrobnosti o výběru loga, profily autora i členů hodnotící komise a ukázky vizualizace loga. Jednotný vizuální styl byl uveden do života ve spolupráci s dalšími odborníky, zejména s prof. Rostislavem Vaňkem, Alešem Najbrtem a Alanem Zárubou. Design vizuální prezentace českého
nosti, kde se o granty starají jednotlivé země. Pokud jde o strukturální fondy, celkové finanční opravy, které Evropská komise uložila členským státům, dosahují jen za tento rok výše 843 miliony eur. Dalších 1,5 miliardy eur bude podle očekávání navráceno do března 2009. Siim Kallas k tomu řekl: „Komise bez váhání zaujme tvrdý postoj a pozastaví platby, dokud všechny členské státy nepřijmou náležitá nápravná opatření. A pokud mají chyby finanční dopad, budou peníze zase navráceny“.
foto: EN předsednictví zahrnuje mimo jiné propagační předměty, tiskoviny a dekorace interiérů a exteriérů jednacích prostor. Jeho součástí je také webo-
vý portál http://www.eu2009. cz/, který bude pro účely akreditací v omezené verzi spuštěn 1. 12. 2008, ostrá verze se rozběhne 1. 1. 2009.
Kromě těchto oblastí bylo bez problémů 95 procent plateb. Komise stanovisko Účetního dvora vítá a stejně tak lepší hodnocení kontroly. V roce 2007 nebyla žádná oblast politiky označena jako neefektivní. Aby byli auditoři s jednotlivými oblastmi spokojeni, musí být bezchybných 98 procent plateb. Tento požadavek teď splňují přímé platby zemědělcům z Evropského zemědělského záručního fondu nebo výdaje na administrativu. Jedinou neuspokojivou oblastí jsou zmíněné strukturální fondy.
Některá složitá pravidla jsou jednodušší, více se například používají paušální platby místo propočtů, aby nedocházelo k tolika chybám. Celý systém unijního financování je navíc průhlednější. Příjemci, kteří dostávají peníze přímo od Evropské komise, jsou zveřejněni na internetu v systému finanční transparentnosti. U členských států je povinnost zveřejnit příjemce peněz do konce roku 2008 u strukturálních fondů a dotací na rozvoj venkova. Od roku 2009 musí zveřejňovat příjemce zemědělských dotací. Tomáš Fridrich
CO NA TO EUROPOSLANCI Co si myslíte o případném pozvání prezidenta Lukašenka na jeden z plánovaných bruselských summitů v době českého předsednictví? V Bělorusku došlo v uplynulých týdnech k několika důležitým změnám, které budou bezesporu mít pozitivní vliv na vztahy s Evropskou unií. Přestože průběh parlamentních voleb stále neodpovídal mezinárodním demokratickým standardům, vláda učinila několik málo vstřícných kroků vůči opozici a občanské společnosti. Nejvýraznějším z nich bylo propuštění politických vězňů, včetně Alexandra Kozulina, Sergeje Parsjukeviče a Andreje Kima. Myslím, že v tento okamžik by měla Evropská unie nabídnout demokratickým prvkům v bě-
Česká republika se ujme své předsednické role v Evropské unii již v lednu 2009. Jako vedoucí země Evropské unie se bude muset mimo jiné vypořádat s důsledky probíhající finanční krize. Právě ta v posledních týdnech zaměstnává čelní představitele EU a nejvyspělejších ekonomik světa. Již několikrát zaznělo z úst francouzského ministerského předsedy, Nikolase Sarkozyho, jehož země v druhé polovině roku předsedá EU, aby se šéfové států a vlád eurozóny začali pravidelně scházet. Nikolas Sarkozy se také sám nabídl, že by mohl eurozónu do roku 2010 vést – tj. v době, kdy budou Evropské unii předsedat státy, které nejsou členy eurozóny – Česká republika a Švédsko. Pro Českou republiku by to fakticky znamenalo oslabení role v době svého předsednictví, jelikož by se těchto setkání neúčastnila. Tento návrh však nemá mezi všemi členy eurozóny podporu, jeho odmítnutí potvrdila i německá kancléřka Angela Merkel. V důsledku finanční krize byl na 15. listopad do Washingtonu svolán summit G20, který měl projednat návrhy opatření na řešení finanční krize. Další schůzka dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa by se měla konat v prvním čtvrtletí roku 2009 v Paříži, kde by již měla být konkrétní ekonomická opatření schválena. Pro Českou republiku to znamená, že by na tomto summitu z pozice předsedající země hájila společný postoj celé sedmadvacítky. Pokud se summit G20 sejde i za českého předsednictví, bude český ministerský předseda před jeho zahájením svolávat přípravnou schůzku EU a hledat průnik mezi jednotlivými zájmy členských států EU. Prioritami České republiky přitom jsou Evropa otevřenější, liberální, schopná soutěže a konkurence.
Nové publikace o EU
Evropa má dobré účetnictví Hospodaření EU dostalo od Evropského účetního dvora vysvědčení „o dobrém zdravotním stavu“. „Většina plateb byla provedena správně, i když v některých oblastech bylo stále hodně chyb. Pevně doufám, že zpráva přiměje členské státy k lepší kontrole, tak aby zjištěné chyby byly napraveny a aby k nim nedocházelo,“ prohlásil místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za administrativní záležitosti, audit a boj proti podvodům. Nejvíce chyb bylo ve výdajích na regiony a na zvýšení zaměstna-
Vliv finanční krize na české předsednictví
loruské společnosti pomocnou ruku. Především by měla v mnohem větší míře podpořit rozvoj občanské společnosti, která prosazuje demokratické změny a obhajuje dodržování lidských a občanských práv. Zároveň by Evropská unie měla tlačit na Lukašenkův režim, aby umožnil další změny. Projevený zájem běloruské vlády o spolupráci s EU nabízí jedinečnou příležitost, kterou by Unie měla využít k zvýšení tlaku na představitele země. Podmínkou spolupráce by se mělo stát postupné uvolňování politického systé-
mu. Nepovažuji totiž za správné nabídnout finanční či jinou pomoc autoritativnímu režimu, aniž by splňoval alespoň některé z politických požadavků Unie. Což se vztahuje také na případnou návštěvu presidenta Lukašenka v Bruselu.
Libor Rouček, poslanec EP
Koncem roku 2008 vychází několik zajímavých publikací zaměřených na praktické dopady členství v Evropské unii pro občany České republiky. Publikace vznikly s podporou odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády. Všechny vydané publikace jsou zdarma k dispozici v Eurocentrech ve všech krajských městech a v elektronické formě na vládním informačním portálu Euroskop.cz v sekci Naše granty. Aktualizovaná a rozšířená pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU Příručka s názvem Aktualizovaná a rozšířená pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU slouží k usnadnění orientace ve složitých otázkách spojených s poskytováním služeb a svobodou usazování. Příručka obsahuje i řadu příkladů z praxe. Součástí je také CD ROM, na kterém je kompletně zpracována tématika svobody usazování (tzn. jak založit firmu) v jednotlivých zemích EU. Publikaci vydává Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ve spolupráci s experty z Centra pro regionální rozvoj ČR – Enterprise Europe Network. Bariéry podnikání na vnitřním trhu EU aneb Jak zdolat všechny překážky Publikace Bariéry podnikání na vnitřním trhu EU aneb Jak zdolat všechny překážky představuje kvalitní a zároveň čtivý informační materiál určený především podnikatelům působícím na vnitřním trhu a studentům ekonomických oborů. Podnikatelé získají komplexní informace o možnostech podnikání a pravidlech fungování vnitřního trhu, které jsou nezbytné pro úspěšné a zákonné podnikání. Jednotlivé kapitoly se věnují také tématům jako je hospodářská soutěž, ochrana spotřebitele či daňovým překážkám. Informace jsou obohaceny o konkrétní případy, informační odkazy a samostatné úkoly k zamyšlení, které jsou doplněny řešením. Publikaci zpracovali odborníci Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Bariéry mezi námi očima cizinců Publikace Bariéry mezi námi očima cizinců nenabízí vysoce odbornou studii o počtech a postavení cizinců, uprchlíků, azylantů a legálních či nelegálních imigrantů. Nabízí velmi upřímné a autentické výpovědi těch, kteří si vybrali Českou republiku jako svůj domov. Někdy jen dočasný, někdy trvalý. Rozhovory s lidmi nejrůznějšího věku, nejrozličnějších profesí a především z nejrozdílnějších koutů světa mají přimět k zamyšlení nad tím, že v naší zemi nežijeme sami, že tu žijí s námi lidé pocházející leckdy z velmi odlišných kulturních prostředí, kteří se snaží vytvořit si tady svůj vlastní domov. Pomáháme jim nebo jim spíš klademe překážky a možná i nechtě jim házíme klacky pod nohy a stavíme mezi nimi a námi leckdy nesmyslné bariéry? Publikaci vydává a distribuuje na střední školy sdružení European Training and Consulting. K dispozici je také v Eurocentrech a na portálu Euroskop.cz.
14
PUBLICISTIKA/MÉDIA
EN č. 11 / 2008
Eurozóna ve službách Sarkozyho? PAŘÍŽ - „Co mě nejvíce překvapilo od začátku předsednictví v EU, je těžkopádnost systému a hrůza z nových nápadů označovaných za nežádoucí, zatímco svět je v pohybu“, prohlásil francouzský prezident Nicolas Sarkozy 21. října na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nečekaným tématem číslo jedna francouzského předsednictví se stala finanční krize. Propady bank, zvyšování cen, zánik společností a masové propouštění, které hrozí Evropě podle odborníků od začátku příštího roku. Některé společnosti už dokonce oznámily zrušení pracovních míst, jako je tomu v případě British Telecom (10 tisíc), Bata France (91), pobočky Hewlett-Packard (480), švýcarské banka UBS (20 tisíc), Adecco France (460), francouzského odborníka na farmaceutiku Sanofi-Aventis (927) a Renaultu France (3 tisíce). Úbytek tržeb začíná být citelný i v odvětví prêt-à-porter, zatímco vysoký luxus včetně hodinářství paradoxně odolává. Prezident Sarkozy, kterému zbývá pár týdnů do konce výkonné funkce v Radě Evropy, pozval do Paříže 12. října na summit eurozóny prezidenta EK José Manuela Barrosa, prezidenta Eurogroup Jean-Clauda Junckera, prezidenta Evropské centrální banky Jean-Clauda Tricheta a anglického premiéra Gordona Browna, kteří jednali se zástupci států se společnou měnou o konkrétním plánu na záchranu z tíživé situace. Během zasedání prezident Sarkozy vyzval k jednotě a zesílené spolupráci mezi evropskými státy. Zdůraznil také naléhavost řízení eurozóny, soustředěnost centrálních bank a kontrolních úřadů na zajištění likvidních prostředků pro finanční instituce, na zjednodušení financování postižených bank a na zajištění účetní flexibility ve výjimečných situacích, které by měly být prioritami před národními zájmy. K záchraně ekonomiky vytvořil strategický investiční fond v hodnotě 175 miliard eur a dodal: „Domnívám se, že bychom měli přemýšlet během této krize
o užitečnosti a použití fondů. Ty by mohly zachránit národní a evropské zájmy k získání aktiv, které jsou znehodnoceny, do doby než pomine krize a kurz se vrátí na normální úroveň. Zároveň tato krize představuje okamžik, kdy můžeme přemýšlet o větší efektivnosti Evropy. Neznamená to ale vyprázdnit státní kasy“. Často se se svými nápady dostává do křížku s Německem, které tentokrát vidí v jeho záměru určitou formu protekce: „Celé opatření směřující k ochraně národních společností před odkoupením zahraničními společnostmi by mělo být slučitelné s evropskými pravidly vnitřního trhu“, sdělil deníku Figaro mluvčí kancléřky Angely Merkel. O průběhu zasedání a svých návrzích pak informoval Sarkozy Evropský Parlament 21. října ve Štrasburku a svým vystoupením zavdal příčinu mnoha spekulacím. Hlavně však snahou řídit eurozónu včetně organizování pravidelných setkání hlav států až do roku 2010, protože Česká republika ani Švédsko, které předsednictví v Radě EU přebírají, nejsou členy eurozóny. Situaci však nepomohl ani euroskeptický přístup prezidenta Václava Klause, který podle svého vyjádření v českém předsednictví „nevidí důležitou věc“, stejně jako jeho nesouhlas vyvěsit evropskou vlajku na Pražský hrad. Dokonce i reklamní klip k nastávajícímu českému předsednictví z konce srpna se sloganem „Evropě to osladíme“ odstartoval řadu spekulací ve francouzském tisku i na internetu a byl označen za „dvojsmyslný“. Nejvíce však Francie zaperlila televizním pořadem Guignols de l‘info (Gumáci), který sarkasticky vykreslil Sarkozyho snahu prodloužit řízení Evropy, a zemi Karla IV. vy-
foto: ©Elysée - Barroso, Sarkozy kreslil jako jednu ze zemí „Východu s bulharskými a rumunskými cikány, populací bez vkusu přežívající na kukuřici a jezdící na povozech“. Po odvysílání pořadu bylo ovšem málokomu z českého publika do smíchu. Bohužel i dnes někteří Francouzi, obzvlášť ti, kteří doposud nenavštívili Českou republiku, žijí v domnění, že stále existuje Československo a nemají ponětí, že Čechy od Francie dělí „jen“ Německo. Proto taková byť sarkastická tvrzení mohou vyvolat mylnou představu o vyspělosti české země. Setkání premiéra Mirka Topolánka a prezidenta Sarkozyho
31. října v Paříži proběhlo ne náhodou ve velice napjaté atmosféře. Nicméně 3. listopadu ministři financí eurozóny definitivně zamítli francouzský nápad jejího řízení. Zatímco se Evropa shodla na společné dohodě k energeticko-klimatickému balíčku do prosince, magazín Terra Economica zveřejnil „ekologickou fakturu“ prezidenta Sarkozyho za uplynulý rok. Prezident měl spotřebovat 7061 tun CO2, což jsou emise skleníkových plynů přibližně tisícovky Francouzů nebo vesnice Monbazillac v oblasti Dordogne. Podle magazínu najel
301 236 km, což odpovídá 80 % vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Do průměru 900 km za den se ovšem nepočítají soukromé výlety do Jordánska nebo do Egypta. Podle Elysejského paláce bude prezidentský rozpočet na rok 2009 zvýšen o 33 %. Jisté je, že francouzský prezident umí cestovat jako král, což potvrzuje počet prezidentské „karavany“ všech poradců, hostů a ochranky. Sarkozy je bezesporu politickou osobností, o které se nejvíce mluví, a to nejen v Evropě. Aktivní, energický, ctižádostivý, svým národem oblíbený i proklí-
naný. Od doby, kdy se ujal úřadu jakožto ministr vnitra, je oblíbeným terčem sarkasmu. Francouzi mají smysl pro humor a ke svobodě projevu využívají všechny prostředky. Takto přišla na svět i látková panenka vúdú s podobiznou prezidenta a soupravou dvanácti jehel, v prodeji za necelých 13 eur. Kvůli reformám a radikálním postojům je často napadán slovními urážkami. Ani prezident však není vzorným příkladem. Na slavnou odpověď „táhni hlupáku“ z letošního zemědělského veletrhu v Paříži těžko někdo zapomene. Ilona Mádrová
MÉDIA
Evropská komise prosazuje mobilní televizi, která krachuje Kromě Itálie nenašla služba placené televize do mobilu nikde dostatek zákazníků Pokud budou mobilní operátoři na území Evropské unie nabízet příjem digitální televize na displej mobilního telefonu, měli by pro tuto službu využít standard DVB-H pro zemské digitální vysílání. Toto technické řešení dlouhodobě prosazuje Evropská komise a komisařka pro média a telekomunikace Viviane Reding. A to i přes to, že mobilní vysílání prostřednictvím DVB-H nenašlo v Evropě dostatek zákazníků a držitel licence pro toto vysílání v Německu musel nedávno oprávnění vrátit.
ve standardu DVB-H zvýšit. Komisařka Reding míní, že za nezájmem zákazníků o placenou mobilní televizi stojí „nedokonalá příprava průmyslu“. Faktem však je, že kromě Itálie se žádné masové rozšíření DVB-H nekonalo. V Německu, Švýcarsku, Rakousku a Nizozemsku, kde se v souvislosti s letošním Mistrovstvím Evropy ve fotbale a Letními olympijskými hrami v Pekingu očekával velký zájem o mobilní televizi a operátoři ji spustili s dostatečným předstihem, se žádný boom nekonal.
ZÁJEM NENÍ, KOMISE HO CHCE NASTARTOVAT
Konkrétně v Německu však operátoři nabízejí mobilní televizi také ve standardu DMB a těsně před evropským fotbalovým šampionátem zde společnost LG Electronics začala prodávat
Komise přesto připravuje dokument, který by měl zájem Evropanů o placenou mobilní televizi
mobilní telefony, které umožňují přijímat digitální televizi zdarma ve formátu DVB-T, určeném pro klasické televizory. To byla asi největší rána pro placenou mobilní televizi ve formátu DVB-H. V létě pak doputoval stejný typ mobilního telefonu i na český trh. Dva ze tří tuzemských mobilních operátorů poté zpochybnili další přípravy projektu placené služby DVB-H. Jediným, kdo na něm nadále trvá, je společnost T-Mobile. NĚMECKO ZAŽILO KRACH V Německu se placená mobilní televize ve standardu DVB-H ani pořádně nerozjela. Licenci pro provozování této služby loni získalo konsorcium Mobile 3.0, s tím však odmítli mobilní operátoři jednat, a tak mu nezbylo nic jiného, než pracně získané oprávnění k vysílání vrátit. Němec-
ké regulační úřady nyní chystají opakované licenční řízení. Mobilní operátoři si ale mezitím kladou otázku, zda se opravdu najde dostatek zákazníků ochotných platit za příjem mobilní televize, když ji mohou, sice s omezenou programovou nabídkou, přijímat skrze mobilní telefony LG zdarma. A firma LG vyvíjí další typy mobilních telefonů s možností příjmu digitální televize zdarma, aby uspokojila zájem všech možných cílových skupin. Na český trh před Vánoci uvedla nový typ přijímače, vhodný spíše pro mladší generaci, se spoustou doplňkových funkcí. Zástupci německého konsorcia Mobile 3.0 míní, že pokud by měl projekt placené mobilní televize pokračovat, je nutné digitální vysílání ve formátu DVB-T, které přijímají mobilní telefony zdarma, zakódovat. Eurokomisařka Reding míní, že pro úspěch place-
ného DVB-H stačí, aby se mobilní operátoři i prodejci dostatečně připravili na akce typu letní olympiády. „Jasně jsem jim řekla, že olympiáda a fotbalové mistrovství představují šanci na spuštění tohoto systému, ale oni se nepřipravili. Je to promarněná příležitost, počkejme na další,“ řekla Reding v rozhovoru pro server EurActiv. BUĎ PLACENÁ, NEBO S REKLAMOU
Reding na stránkách EurActivu. Základním principem služby by měla být návratnost investic a zisk pro všechny, kdo se budou na této službě podílet – pro výrobce mobilních telefonů, mobilní operátory, operátory přenosových sítí i dodavatele obsahu. Reding míní, že mobilní televize může fungovat jako placená služba s měsíčním paušálem, anebo zadarmo, ale s vkládanou reklamou, stejně jako u klasického televizního vysílání.
Komisařka nyní připravuje nové oficiální komuniké k fungování mobilní televize na území Evropské unie. To by mělo ujasnit pravidla, podle kterých by se tato služba zaváděla v jednotlivých členských zemích EU. „Představím ho během několika týdnů. Příliš často se přeli dodavatelé obsahu s poskytovateli služeb. Musí Jan Potůček být jasné, jaká jsou pravidla. Právě na tom teď pracujeme,“ slíbila autor je šéfredaktorem serveru DigiZone.cz
BYZNYS Sporná pomoc polským loděnicím Evropská komise rozhodla, že polské loděnice v Gdyni a Štětíně musí státu vrátit poskytnutou pomoc. Podle pravidel EU nesmějí vlády poskytovat pomoc podnikům bez dlouhodobého plánu na jejich záchranu. Komise chce podpořit rychlý prodej loděnic, aby nezanikla pracovní místa a výroba. Polské loděnice jsou pro polskou veřejnost citlivé téma a vlády se proto radikálním změnám v nich bránily. Polská vláda podle Komise souhlasila prodat loděnice v tendru do května 2009. Podnikatelé budou příští rok moci čerpat více peněz Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo plán, který má zrychlit čerpání z Operačního programu Podnikání a inovace. Místo 9,5 miliardy v něm bude příští rok k dispozici 16,3 miliardy korun. Ministerstvo chce navýšením rozpočtu programu podpořit zejména malé a střední podniky, které se v současné době potýkají s problémy při získání bankovních úvěrů pro financování svých projektů. Ministr řekl, že jde o „jeden z mála způsobů, jak může stát ekonomicky povzbudit malé a střední podniky při udržení rozpočtové kázně“. Ceny letenek musí být úplné Aerolinky od začátku listopadu musí uvádět plnou cenu letenek včetně letištních tax a dalších poplatků. Ceny musí být takto uváděny v reklamě a během celého procesu rezervace. Ceny letenek budou muset být rozepsány, aby bylo jasné, z čeho se skládají. Další změnou je, že pro získání licence leteckého přepravce bude nutné mít bezpečnostní certifikaci. Nové odhady vývoje evropské ekonomiky Hospodářský růst EU by měl být příští rok téměř nulový. Letošní růst bude kolem 1,4 HDP. Některé evropské ekonomiky dokonce zažijí propad, například HDP Velké Británie by měl klesnout o jedno procento. Zhorší se také nezaměstnanost v EU, odhaduje se její růst k osmi procentům. Jediné, co klesá, je inflace. Podle Evropské komise by měla v roce 2009 klesnout na 2,5 procenta. Zaznívají také obavy, aby nenastala deflace, což znamená propad cen i výkonu ekonomiky. Komisařovo turné k novému plynovodu Evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs se vydal na cestu po zemích střední Asie, které mají zájem účastnit se projektu plynovodu Nabucco. Ten má do Evropy přivádět plyn z kaspické oblasti. Má obejít území Ruska a jednou z jeho větví má proudit také plyn ze severní Afriky. Komisař Piebalgs nejdříve navštívil Turecko a Ázerbajdžán. Polsko se bojí povolenek po 2013 Polsko navrhlo stanovení spodního a horního limitu u ceny povolenky na vypuštění jedné tuny CO2. Limity by měly ochránit podniky před výraznými výkyvy cen povolenek po roce 2013. Podle polského premiéra Tuska návrh podporují pobaltské státy, Maďarsko, Česko a Slovensko. Polsko je hodně závislé na uhlí, a pokud chce obchodování s povolenkami „ustát“, bude muset změnit strukturu svého energetického průmyslu, což potrvá dlouho.
15
EKONOMIKA
EN č. 11 / 2008
Euro není receptem na krizi
PERSONÁLIE Novou mluvčí společnosti Tesco Stores ČR je Eva Karasová. Do společnosti Tesco nastoupila v červenci. Předtím pracovala v agenturách Ciszewski Public Relations a AC&C Public Relations a jako redaktorka v týdeníku Strategie a Profit. Je absolventkou Filozofické fakulty UK a mezi její záliby patří rodina, cyklistika, lyžování, power jóga, film a literatura. Ve funkci střída Janu Matouškovou, která odchází do londýnského ústředí společnosti. Tam bude mít na starosti tzv. plán zodpovědného sousedství.
Téma finanční krize je všudypřítomné. Potíže začaly před více než rokem v USA. Odborníkům bylo jasné, že se problémy mohou přesunout i do zbytku světa. Nadměrné zadlužování a obchodování s finančními instrumenty, kterým málokdo rozuměl, muselo jednou narazit. V situaci, kdy bude Slovensko za chvíli členem eurozóny a Polsko má stanoven plán přijetí, je Česká republika výjimkou. Její politická reprezentace se na euro zatím tváří vlažně, stejně tak ČNB. Příznivé pro ČR je, že krize nastala v době, kdy je na vrcholu hospodářského cyklu. Nezaměstnanost je na nízké úrovni a domácnosti málo zadlužené. Neberou si také tolik půjček v cizí měně, jak jsou zvyklí například v Maďarsku. Tam pokles forintu mnoha lidem způsobil velké problémy, protože narostly hypotéky vedené ve švýcarských francích nebo eurech. Maďarsko se také potýká s dlouhodobě špatným stavem veřejných financí. České domácnosti jsou naproti tomu stále zvyklé hodně spořit a příliš se nezadlužovat, což za deset nebo patnáct let už nemusí být pravda. Z krize se tak lze nyní poučit a mít plynulejší hospodářský růst bez prudších výkyvů. V každé zemi se krize projevuje jinak, protože zesiluje místní problémy. V České republice je to pro exportéry nepříznivé posilování kurzu, v Maďarsku onen špatný stav veřejných financí. První oblastí, kterou krize zasáhla Evropu, byly banky. Ty české jsou poměrně zdravé. Za dobrým stavem bankovního sektoru stojí fakt, že v minulosti byly banky zbaveny špatných úvěrů. Bankovní trh také není tak konkurenční jako v západ-
ní Evropě a banky nemusí tolik riskovat, aby dosáhly zisků, a žijí spíše z poplatků a úroků. Dále je šťastnou náhodou, že největší banky nebyly prodány těm evropským ústavům, které byly v největších problémech. I tak je ale otázkou, co bude s českými bankami do budoucna, když jejich matky byly mnohdy napůl znárodněny. Do hry se tím dostávají politická rozhodnutí. V krizi se hodně států obrací k euru. Vzhlížejí k němu nejen státy bývalého východního bloku, ale také severské země. Dánský premiér prohlásil, že si jeho země v roce 2011 zopakuje neúspěšné referendum o vstupu do eurozóny. Podle něj má nepřijetí eura svou cenu, kterou Dánsko platí právě při krizi. V roce 2000 v referendu nesouhlasilo se zavedením eura 53% Dánů. V těžkých časech se obrací pozornost k euru jako měně, která by měla dopady krize zmírnit nebo před nimi dokonce chránit. Některé země se euro snaží zavést co nejrychleji, například Polsko, které už schválilo plán jeho přijetí do roku 2012. Varšavská burza klesla od počátku roku téměř o polovinu a během října oslabil zlotý k dolaru skoro o třetinu. Politická reprezentace však není v přijetí eura jednotná. Proti je prezident a opozice, takže možná dojde k referendu. K zavedení nové měny je totiž potřeba změna ústavy.
Zkrachovalá banka Wachovia v USA. Bylo by v současnosti pro ČR výhodné přijmout euro co nejdříve? Jednoznačná odpověď neexistuje. Je pravda, že koruna chránila české spotřebitele před významnou částí růstu cen ropy. Euro je méně kolísavé, ale znamená také těsnější propojení s evropskými finančními trhy a větší závislost na nich. To by v případě členství v eurozóně znamenalo větší riziko. Není však pravidlem, že by mělo euro na výkon ekonomiky tak zásadní vliv. Slovinsko s eurem a Slovensko bez něj jsou jako zdravé ekonomiky příkladem. Pro Českou republiku je teď možná výhodou, že nepatří do eurozóny. Její ekonomika stále roste a na příští rok prognóza překra-
foto: Pavel Farkaš
čuje tři procenta, o čemž se může západoevropským zemím zdát. Stále však jde o ekonomiku, která ty západní dohání. Čeští vývozci by nejraději euro přijali co nejdříve a je to u nich pochopitelné. Vláda by měla stanovit datum vstupu, aby měli podnikatelé a firmy jistotu, co se bude dít. To pro ně znamená především odpověď na otázku, jestli se v příštích letech vyplatí investovat nebo nikoliv. Euro samotné však českou ekonomiku nespasí, stejně jako finanční krize není jedinou a hlavní příčinou pádu některých českých podniků, jak je někdy prezentováno. Tomáš Fridrich
Česko finanční krize neohrozí, spíše naopak V minulém čísle Evropských novin jsme přinesli rozhovor s Erikem Webb Dempseym o evropském a českém realitním trhu u příležitosti semináře společnosti CPP Development, developera rezidenčního projektu Central Park Praha. Jelikož jsou Evropské noviny měsíčníkem, projevil Erik Webb Dempsey zájem některá tvrzení aktualizovat. „Česko je pro realitní podnikání stále atraktivní. Jeho silná ekonomika způsobuje, že má v současné době jednu z nejsilnějších pozic na evropském nemovitostním trhu,“ uvedl Erik Dempsey. Za tímto úspěchem stojí podle něj mnoho důvodů. Jednak posilující česká koruna, rostoucí kupní síla obyvatel, nízká – jen pětiprocentní – nezaměstnanost (nejnižší od roku 1997) a stále téměř nejnižší hypoteční úroky v Evropě. V současné době reprezentuje majetek Čechů zhruba 35% průměru EU, ale dá se předpokládat, že brzy dožene takové země jako je Rakousko nebo Finsko. „Ukazatelem ekonomické stability je mimo jiné i to, že Česko má v současné době 17 000 dolarových milionářů a jejich počet každý rok vzrůstá o 15 procent,“ říká Dempsey. Velmi dobré geografické postavení má v Evropě česká metropole. HDP na obyvatele je v Praze dvojnásobně větší než je průměr v ČR. Praha je osmé nejdražší město Evropy a patří
mezi dvanáct evropských regionů s největší kupní silou. Tuzemský realitní trh rozhýbaly podle Dempsyho především dosavadní poměrně nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů. „Více než tři čtvrtiny Čechů má nebo zamýšlí vzít si hypotéku. Nejvíce si přitom půjčují zaměstnaní lidé s vyšším vzděláním. Zadlužení českých domácností je ovšem stále nízké ve srovnání se západní Evropou.“ Podle Demseyho má český realitní trh stále nedostatečnou nabídku luxusních nemovitostí. Trendem bude zvyšování průměrné velikosti bytu, ta současná – 76 m2 je pod průměrem EU. Z pražských lokalit vykazuje největší růstový potenciál Praha 7, Praha 8 a Praha 3, kde v současné době vzniká jeden z nejvelkolepějších rezidenčních projektů Central Park Praha. Z regionálního pohledu mají největší šance města jako Ostrava, Liberec, Olomouc, České Budějovice a Brno, které zaznamenaly největší růst za poslední čtyři roky.
Hypoteční krize se nebojte. Erik Dempsey se nevyhnul ani otázce hypoteční krize v USA, tedy v prostředí jemu důvěrně známému. „Krize za oceánem český bankovní a realitní sektor nijak negativně neovlivní a neohrozí. Spíše naopak. Banky svá pravidla a podmínky pro jednotlivé půjčky zpřísňují, aby zamezily vzniku právě takové situace, která nastala ve Spojených státech a Velké Británii,“ konstatuje. V otázce nasycenosti českého realitního trhu je Dempsyho komentář jasný. Žádná „ceno-
vá bublina“ v Česku v dohledné době nepraskne: „Poměr mezi příjmy obyvatelstva a cenami nemovitostí zůstávají v dobré rovnováze a dostupnost hypotečních služeb zůstává i přes průběžné navýšení úroků silná. Jako odraz současné celosvětové ekonomické situace se sice v některých segmentech může růst cen zpomalit, zastavit nebo mohou ceny i mírně klesnout, ale to je vývoj. Výhledově budou ceny bytů dále zvolna růst.“ (vru)
Česká pobočka výrobce elektronových mikroskopů FEI Company se bude podílet na rozhodování celé korporace. Její generální ředitel Jiří Očadlík (50) se stal viceprezidentem mateřské firmy. Společnost má dvě další pobočky v USA a jednu v Nizozemsku. Brněnská pobočka soplečnosti je největším výrobcem elektronových mikroskopů na světě. Novým generálním ředitelem společnosti Mastercard Europe je Pavel Javorský. Během své 17-leté kariéry zastával řídící pozice v bankách ČSOB, ING Bank nebo Komerční bance. Ve společnosti Mastercard Europe působí od roku 2005. Česká televize zřídila nový útvar strategického rozvoje. Jeho ředitelem byl 1. listopadu jmenován Pavel Krumpár (32), který bude současně vykonávat i funkci obchodního ředitele do doby, než bude jmenován nový obchodní ředitel. Po roce bude opět obsazeno místo ředitele vnějších vztahů, kterým se stane Roman Bradáč (41), dříve zahraniční zpravodaj v USA. Útvar vnějších vztahů, který byl dočasně podřízen personálnímu řediteli, bude od listopadu spadat přímo pod generálního ředitele ČT. Ve společnosti Microsoft Česká republika byl jmenován personálním ředitelem Markus Köhler (39). Jeho předchůdkyně Martina Šmidochová byla jmenována regionální ředitelkou pro péči o zákazníky a partnery pro 11 evropských zemí (Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Kazachstán, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovensko, Slovinsko a Srbsko). Köhler poslední dva a půl roku působil jako HR manažer německé pobočky pro obchodní, marketingovou a servisní divizi. Markus Köhler vystudoval MBA a strojní inženýrství na Technické univerzitě v Berlíně. Ve volném čase rád cestuje, ze sportů si oblíbil potápění, golf a běh. Stanislav Gaj (33) se od příštího roku stane čtvrtinovým majitelem Czech Computer, internetového obchodu s ročním obratem překračujícím miliardu korun. Ve firmě působí od začátku jako ředitel společnosti už sedm let. Je ženatý, má dvě děti a rád fotografuje. Vedoucím sekce dohledu nad finančním trhem ústředí České národní banky byl jmenován Ing. David Rozumek (32). V průběhu studia pracoval ve finanční oblasti a jeho akademické práce se týkaly vývoje kapitálového a pojistného trhu. Od roku 1999 byl zaměstnán v Komisi pro cenné papíry zprvu jako inspektor analytik, od roku 2003 ve vedoucích funkcích. V ČNB působí od dubna 2006. Je absolventem Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.
16
ČESKÁ REPUBLIKA
Program rozvoje venkova zlepšuje život mladých lidí O možnostech uplatnění mladých lidí v zemědělství a o rozvoji venkova debatoval ministr Petr Gandalovič se studenty Střední zemědělské odborné školy v Benešově. Podpora mladých začínajících zemědělců prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) usnadnila start podnikání už pro více než 700 malých, vesměs rodinných farem, mnoho existujících podniků pak využilo programy PRV jako příležitosti k modernizaci a rozvoji podnikání. Po čtyřech vyhlášených kolech PRV je na schválené projekty určeno přes 10 miliard korun.
Nejvíce peněz jde na modernizaci zemědělských podniků 2,9 miliard korun, na podporu
mladých začínajících zemědělců 550 milionů korun a na diverzifikaci zemědělských činností a programy v tzv. ose III, určené na podporu rozvoje malých obcí, nezemědělských činností a stability venkova. „V loňském a letošním roce jsme ve třetí ose programu pro rozvoj venkova podpořili projekty za téměř pět miliard korun. Zdaleka se nejedná pouze o čistírny odpadních vod a vodovody. Investujeme výrazně i do podpory podnikání, které musí být doslova „živou vodou“ pro venkovský prostor,“ uvedl ve svém vystoupení ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Prakticky ve všech opatřeních byl jednoznačný převis poptávky nad finančními možnostmi.“ Poslední dvě kola PRV podpořila start podnikání pro více než 700 malých, vesměs rodinných farem. „Velký důraz jsme dali na přednostní uplatnění žadatelů, kteří trvale žijí v místě svého zemědělského podnikání na venkově,“ řekl ministr. Podnikání jako jsou služby pro místní i návštěvníky, drobná výroba nebo kulturní programy, jsou podle ministra přirozeným prostřed-
kem ke zkvalitňování života na venkově. „Budoucnost českého zemědělství vidím hlavně ve vyspělých technologiích v rostlinné i živočišné výrobě, v možnosti navázat na tradici a v důrazu na šetrné nakládání s půdou a péči o krajinu,“ dodal Petr Gandalovič. S podnikáním výrazně pomohou právě vznikající agentury pro zemědělství a venkov, které jsou postaveny na základech zemědělských agentur a na zkušenostech z praxe i aktivní práci v regionech. „V okresech vytvoříme informační a servisní bod nejen pro zemědělce, ale také pro malé obce. Zkušený tým zaměstnanců agentur je připraven pomáhat v systému dotačních podpor, které na venkov patří a které je třeba v co největší míře využít na kvalitní a zajímavé projekty,“ uzavřel ministr zemědělství. Na závěr návštěvy si ministr prohlédl školní statek. V současné době se intenzivně jedná o převodu pozemků a zemědělských budov, které má škola pronajaty od Pozemkového fondu ČR, na kraj. (mze)
Ekonomická krize zatím nemá vliv na chování zahraničních turistů Silná koruna ani současná ekonomická krize zatím příliš nezměnila zvyklosti zahraničních návštěvníků cestujících do České republiky. To je jedno z hlavních zjištění výzkumu, který pro ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje agentura STEM/MARK. Nejmarkantnějším rysem třetího čtvrtletí je nárůst nákupní turistiky Němců. Z výsledků výzkumu za 1. až 3. čtvrtletí 2008 vyplývá, že nejvíce zahraničních turistů k nám přijelo z Německa (20 %), Velké Británie (15 %) a Rakouska (10 %). Zatímco počet Britů a Němců klesá, roste zájem Rakušanů a Italů. Důvody návštěvy České republiky se v průběhu sledovaného období (1. - 3. Q 2008) příliš nezměnily. Na prvním místě je rekreace, dovolená a poznávání (44 %), na druhém návštěva
příbuzných a známých (21 %) a obchodní cesta (18 %). Dlouhodobě se nemění ani způsob organizace cesty. Dvě třetiny zahraničních turistů (74 %) k nám přijíždí individuálně, 16 % na služební cestu a pouze 9 % přijede s cestovní kanceláří. Stabilitu vykazuje také volba ubytovacího zařízení. Nejčastěji je to hotel (66 %), dále ubytování u příbuzných a přátel (24 %), placené uby-
tování v soukromí (3 %) nebo kempy (2 %). Důležité je také zjištění, kolik peněz návštěvníci za dovolenou utratí. Za sledované období (1. - 3. Q 2008) u nás turista utratil v průměru 2 181 Kč za jeden den. „Ačkoli jde ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 o 14% pokles, tuto změnu můžeme připsat na vrub kurzu koruny. Reálné náklady totiž zůstávají stejné,“ prohlásil k uvedeným číslům ministr Jiří Čunek. V létě 2008 turisté nejvíce utráceli za stravování v restauracích, za zboží a ubytování. Z geografického hlediska se jednalo především
o turisty z Ruska (5 140 Kč na osobu a den), Norska (4 994 Kč) a z USA (4 591 Kč). Pro srovnání, početně nejsilnější Němci zde utratí 2 411 Kč, Britové 3 548 Kč a Italové 3 117 Kč na osobu a den. Němci vedou žebříček nákupní turistiky. Mezi návštěvníky, kteří do ČR přijeli na jednodenní nákup, je turistů z Německa celých 84 %. Pozvolna se lepší hodnocení pobytu v České republice. I dosud nejkritičtější tranzitující návštěvníci, kteří Českem jen projíždějí, jsou nyní navzdory výtkám k infrastruktuře a stavu silnic spokojenější (14 % nespokojených letos oproti 23 % v roce 2007). (mmr)
EN č. 11 / 2008
Monitorovací výbor navrhl úpravy opatření PRV Monitorovací výbor Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) projednal podmínky a objemy peněz v rámci jednotlivých opatření Programu rozvoje venkova a doporučil preferenční kriteria pro další kolo příjmu žádostí, které proběhne v únoru příštího roku. Po projednání výboru by se také měla snížit maximální dotace pro bioplynové stanice na třicet procent způsobilých výdajů.
Monitorovací výbor projednal dílčí finanční alokace, způsobilé výdaje a preferenční kritéria pro opatření · I.1.1 Modernizace zemědělských podniků · I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců · II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů · III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy a · III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. pro 6. kolo příjmu žádostí, které proběhne v termínu od 10. 2. do 2. 3. 2009 (resp. od 17. 2. do 2. 3. na opatření I.3.2). Nově bude spuštěno podopatření I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství se zaměřením na podporu inovací v oblasti využití bioplynu pro účely vlastní zemědělské výroby. Změnou je také zařazení výdajů na využití bioplynu jako paliva pro pohon motorových vozidel (čištění, plnící stanice) v rámci opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy a III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, což představuje další možnost diverzifikace zemědělské výroby. Změny vycházejí zejména z definování nových priorit Společné zemědělské politiky. Dále by se měla snížit maximální míra dotace pro bioplynové stanice v obou zmíněných opatřeních na 30 % způsobilých výdajů, a to z důvodu sladění podmínek podpor poskytovaných na bioplynové stanice dalšími rezorty. Zástupci MZe prezentovali výsledky proběhlých kol příjmu žádosti pro projektová opatření PRV i aktuální stav proplácení nárokových opatření osy II. Členové Monitorovacího výboru byli dále seznámeni s aktuálním stavem čerpání opatření Technická pomoc, včetně propagačních a publikačních aktivit. Diskutovali také o konceptu Celostátní sítě pro venkov. Způsobilé výdaje, preferenční kritéria i dílčí finanční alokace jednotlivých opatření byly Monitorovacím výborem schváleny jako doporučení. Po schválení ministrem zemědělství budou kompletní Pravidla pro opatření 6. kola zveřejněna na www.mze.cz. (mze)
Vláda schválila rozpočet SZIF na rok 2009 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) by měl příští rok hospodařit asi se 30 miliardami korun, většina peněz jde na zabezpečení Společné zemědělské politiky. Návrh rozpočtu schválila vláda. Rozpočet putuje do Poslanecké sněmovny, kde bude vláda o jeho schválení usilovat současně s návrhem státního rozpočtu ČR na rok 2009. „Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2009 se pohybuje kolem třicet miliard. Z toho více než dvacet osm miliard připadá na zabezpečení Společné zemědělské politiky,“ uvedl ministr Petr Gandalovič. Navrhované rozpočtové zdroje SZIF na rok 2009 představují 30 406 334 korun. Z toho na zabezpečení Společné zemědělské politiky připadá 28 540 290 korun. Z této částky na Společnou zemědělskou politiku je určeno: 17 594 000 korun na Přímé platby, 3 245 897 korun na Společnou organizaci trhu a 7 250 000 korun na Program rozvoje venkova. „Pro financování Programu rozvoje venkova se však počítá i s nevyčerpanými prostředky z minulých let,“ doplnil ministr zemědělství. Předkládaný „Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2009“ plně respektuje a zabezpečuje příslušné předpisy dané nařízeními Rady (ES) a nařízeními Komise (ES) a současně vychází z příslušné legislativy ČR. V případě, že dojde ze strany státního rozpočtu ČR nebo ze strany rozpočtu EU ke změnám alokovaných finančních prostředků, je SZIF připraven tyto změny dodatečně do rozpočtu SZIF na rok 2009 zapracovat. (mze)
Francouzské manželky v Praze mají smysl pro komunitu „Rád bych se dozvěděl něco více o vašem klubu francouzských manželek,“ říkám místoprezidentce pražské pobočky Prague Accueil... Vzápětí se mi dostává upřesnění. Přestože se převážné většiny aktivit této organizace účastní právě ženy, je to organizace pro celou rodinu. Takový francouzský ostrůvek uprostřed České republiky. Se Sophií Galland sedíme nad šálkem kávy v kavárně Francouzského institutu, kde organizace Prague Accueil každou středu vítá nové členy. Mnoho francouzských rodin je na tom podobně jako ta její. Žena, děti, manžel pracující pro Peugeot, Renault nebo jinou velkou firmu. Sophie se do Prahy přestěhovala z Velké Británie, žije tu dva roky a za rok se bude stěhovat do Bratislavy. Společně se třemi dětmi a manželem, který v České republice pracuje pro firmu Sony. Zaměstnání nemá, stará se o děti - a dnes má čas jen do
tří odpoledne, protože je jde vyzvednout ze školy... V KLUBU DĚLÁ KAŽDÝ NĚCO... Klub, jehož název by se dal přeložit jako „Vítejte v Praze“, je zastřešen celosvětovou federací FIAFE, která vznikla již v roce 1901. Pobočky v jednotlivých státech musejí dodržovat stanovy a platit poplatky. V každém pražském obvodu je možné najít koordinátora pro danou oblast, kromě toho ale samozřejmě fungují vztahy na osobní úrovni. „Rodiny s dětmi nemají s kontak-
ty problém. Ve školce nebo škole přece jenom potkáváte další rodiče. Pokud jde ale o bezdětný pár, je to těžší. Pokud chtějí získat práci, stále hledají, tím se ale dostanou ven z komunity. U nás má ale dveře otevřené každý,“ směje se tato bývalá bankovní úřednice. Pro pražskou pobočku hraje velkou roli dobrovolnictví; nejenže je administrativní činnost klubu vykonávána během volných chvil, ale také každý může přijít s novým nápadem. Dlouhodobým cílem je pak vyhledávat levnější aktivity, takové, které nebudou příliš zatěžovat rodinné rozpočty. „Pro naše setkání si musíme místa setkání - většinou restaurace - pronajímat,“ říká Sophie Galland. „A schází se nás hodně, zhruba 200 dospělých a 80 dětí... Chceme se scházet i příští rok, a tak bude-
Prague Accueil vydává vlastní časopis, do kterého mj. pravidelně přispívá pražská korespondentka deníku La Monde. foto: Pavel Farkaš
me muset dělat levnější věci, aby nám lidé neodpadávali.“ Většina zahraničních manažerů dostává plat v eurech a posilující koruna jim tak velkou radost nedělá. FRANCOUZŮM SE U NÁS ŽIJE DOBŘE Klub se schází jednou měsíčně, na konci roku mívá velký večírek, ale během roku je prostor pro další aktivity. Například letos v červnu měli tenisový zápas, udělali si výlet do Terezína a v prosinci se chystají na exkurzi do cukrovaru. Nechybí tancování, malování či sportování a hlavně pro nově příchozí jsou přínosné také kulturní procházky po Praze. „Během prvního roku město moc neznáte a je hezké mít takové zázemí, navíc se s naší asociací účastníci dostanou i na místa, kam se běžně nemůže,“ prozrazuje místoprezidentka sdružení. Jazyková bariéra francouzské rodiny netrápí, protože si v Praze mohou koupit cokoliv, aniž by se museli někoho na něco ptát. Navíc je zde čím dál tím více francouzských prodejen, takže Francouzům se tu žije velmi pohodlně. K tomu pomáhá i tištěný průvodce pro přežití v Praze, který je vydáván každé dva roky. V brožuře, jejíž výroba je kompletně pokryta sponzorskými dary, najdete vše důležité o tom, kde nakupovat, kam zajít k doktorovi i další praktické věci jako kde najít hlídání dětí, kulturní organizace a kavárny a to především takové, kde mají kladný vztah k frankofonní společnosti. Více se o organizaci a jejím programu můžete dozvědět ve francouzštině na internetových stránkách www. pragueaccueil.com. Pavel Farkaš
Česko - německý Fond budoucnosti rozhodoval o projektech Správní rada Fondu budoucnosti na svém zasedání ve Stuttgartu rozhodla o podpoře celkem 107 projektů v celkové výši přes 23 miliony Kč. Veliký zájem si získal Pražský literární dům autorů německého jazyka, který bude s podporou fondu každoročně zprostředkovávat a udílet tvůrčí stipendia německým spisovatelům a překladatelům, kteří budou moci pobývat v Praze po dobu jednoho až dvou měsíců. Součástí stipendijních pobytů budou také srazy a setkání se zástupci překladatelů, spisovatelů, ale i se zástupci škol a univerzit. Dům bude pořádat i autorská čtení.
17
KULTURA
EN č. 11 / 2008
Collegium Bohemicum předložilo návrhy dvou projektů. Prvním má být založení muzejních sbírek na téma Život a kulturní dědictví německy mluvících obyvatel v českých zemích. Mělo by se jednat o součást trvalé expozice umístěné v muzeu v Ústí nad Labem, kde momentálně probíhá až do roku 2011 rekonstrukce. Druhý projekt:„Postoloprty, Ústí nad Labem a Chomutov - Tragická místa paměti jednoho regionu“ má
na základě archivních materiálů a rozhovorů s pamětníky zachytit soužití českých, německých a židovských obyvatel až po jeho rozpad a následně i po dobu tragických událostí druhé světové války. K projektu bude patřit výstava, přednáška, krátký film, ale i publikace. Za zmínku stojí i další schválené projekty jako například krátkodobé rehabilitační pobyty pro seniory německé menšiny, vydání dvojjazyčné publikace o revolučních událostech roku 1989, Dny české a německé kultury v Drážďanech a Ústí nad
Labem nebo program rezidenčních pobytů pro německé umělce v pražské MeetFactory. Ředitel fondu Tomáš Jelínek a členové státní rady poděkovali ministru zahraničních věcí Karlu Schwarzenbergovi, který se rozhodl poskytnout Česko-německému fondu budoucnosti finanční příspěvek ve výši téměř 9,4 milionu Kč. Tuto částku dostal fond nad rámec dohody mezi ČR a Německem, podle které poskytuje česká strana 5 mil eur a německá strana 12,5 mil eur. Jana Lochmanová
Tipy EVROPSKÝCH NOVIN Vlámské zastoupení v Praze zve do Brna na koncert v rámci festivalu neobvyklé hudby a filmu. Machinefabriek představí svůj hudební projekt. Přijďte si poslechnout ukázku ze současné experimentální scény v Nizozemsku. Klub Fléda, Brno. 22. listopadu od 20.00 hod. Více informací o festivalu najdete na www.newnew.cz. Portugalské centrum Instituto Camões vás ve spolupráci s Brazilským velvyslanectvím v Praze zve na politický thriller o revolučním boji proti diktátorskému režimu v 70. letech v Brazílii. Film vypráví o vztahu Tiaga a Rosy, dvou mladých členů ozbrojeného hnutí, kteří sní o revoluci. Portugalské znění, anglické titulky. 25. listopadu od 19 hodin. Josefská 6, Praha 1. Maďarské kulturní středisko zve na setkání se spisovatelem Laszló Krasznahorkaiem, který patří k nejvýznamnějším a nejosobitějším maďarským prozaikům. Ve své tvorbě upoutal především silou výpovědi a pronikáním k podstatě bytí. Setkání s autorem se uskuteční při příležitosti nedávného vydání jeho knihy „Od severu hora, od jihu jezero, od západu cesty, od východu řeka”. Román v českém překladu Simony Kolmanové vydalo nakladatelství Mladá fronta. Večer moderuje Jan Rejžek. 26. listopadu od 19 hodin. Rytířská 25-27, Praha 1. Komiks jako médium prochází všude po světě výraznými změnami. Mimo žánrovou, mainstreamovou produkci vzniká řada děl, v nichž jde především o nápad a původnost autorského vyjádření. Výstava Komiks po svém v Rakouském kulturním fóru v Praze představí nepřehlédnutelná jména rakouské scény: komiksy a animace minimalisty Nicolase Mahlera, tvorbu nezávislé skupiny Tonto Comics a dílo doyena rakouského komiksu Heinze Wolfa. 1. patro RKF, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1. Výstava potrvá do 5. prosince. Goethe-Institut upozorňuje na seminář o dějinách tance v Německu po roce 1945. Stejně jako vloni seminář opět nabízí přednášky s filmovými ukázkami, promítání a diskuse. Taneční kritička Melanie Suchy a redaktor časopisu ballettanz Hartmut Regitz budou prezentovat poválečný vývoj tanečního umění až do současnosti včetně nových tendencí po roce 2000, využívání nových prostorů a Programu rozvoje soudobého tanečního umění „Tanzplan Deutschland“. Duncan Centre, Branická 41, Praha 4. 10. prosince od 9.00h. Rumunský kulturní institut uvádí Poezii pro cestující, kampaň propagující současnou rumunskou poezii v pražské městské hromadné dopravě. Kampaň představí tvorbu rumunských básníků, jejichž dílo bylo do češtiny přeloženo během posledních dvou let. Básně se objeví na veřejných vývěskách v prostředcích pražské hromadné dopravy, aby si cestující mohli přečíst ukázky současné rumunské literární tvorby během svých cest metrem či tramvají. Výstava trvá do 11. prosince. Italský kulturní institut pořádá Přehlídku filmů Ermanna Olmiho. Tři filmy - o bezdomovci, který dostane od záhadného dobrodince peníze a propije je, o snaze papežovy armády zabránit protivníkům v tažení na Řím či třetí, dosti kontroverzní film kde se mísí jazyky i role - uvidíte po tři prosincové středy od 19 hodin. 3., 10., 17. prosince. Šporkova 14, Praha 1. Po úspěchu loňské výstavy Žena v polském komiksu vznikla nyní v rámci projektu CENTRALA Central Europe Comics Art výstava Na všechny čtyři. Kočky a kocouři v polském komiksu, která se koná za podpory Polského institutu v Praze. Mezi postavičkami polských komiksů je nejpopulárnějším zvířetem ježek a hrdina obrázkových příběhů Kozlík Truhlík, jehož popularita by se dala srovnat s oblíbeností českého Ferdy Mravence nebo hrdinů Čtyřlístku. Výstava je součástí mezinárodního pražského festivalu KomiksFest! 2008 a trvá až do 24. prosince. Malé náměstí 1, vchod z Karlovy 27, Praha 1. V rámci festivalu Den Poezie vystoupí 21.11. v 18.00 v sále Cervantesova Institutu v Praze (Na Rybníčku 536) argentinský básník Juan Gelman, nositel nejvýznamnější hispánské literární ceny Premio Cervantes za rok 2007. Moderuje přední česká hispanistka, prof. PhDr. Anna Housková, CSc. Básník, který byl v prvním období své tvorby ovlivněn poezií Jiřího Wolkera přednese své básně. Pavel Farkaš s přispěním Anny Tkáčové
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 5, číslo 11, vychází 21. 11. 2008 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
18 ZUSAMMENFASSUNG Eurozone und tschechische Ratpräsidentschaft Eurozone ist eine unformale Gruppe von 15 EU-Mitgliedstaaten, die die gemeinsame Währung angenommen haben. Die Tschechische Republik wird in der Position des Ratpräsidentschaftslandes alle 27 Mitgliedstaaten vertreten. In der Zeit der Finanzkrise wird es nötig sein, dass sich die Ministerpräsidenten von Eurogroup treffen. Aufgabe des Ratpräsidentschaftslandes, die aber kein Mitglied von Eurogroup ist, ist aufmerksam zu beobachten, ob die beabsichtigten Aktivitäten von Eurogroup bedeutungsvoll Ökonomiken der übrigen Mitgliedstaaten beeinflussen, wenn die politisch-wirtschaftliche Entscheidungen auch den Raum ohne Euro beeinflussen. In diesem Fall wird die Tschechische Republik als Ratpräsidentschaftsland anstreben, dass Lösungen bei Teilnahme aller Mitgliedstaaten gesucht werden, was unter Anderem auch Voraussetzung einer effektiven Lösung ist. Übersicht über Aktivitäten von Eurogroup werden wir dank unserer Teilnahme an einem Treffen der Ministerpräsidenten dieser Gruppe haben. Ein weiteres Thema in Beziehung zu Eurogroup ist die Einhaltung des Stabilitätspaktes und eine sorgfältige Beobachtung seiner Interpretation in der Zeit, wenn es zur Verlangsamung des Wirtschaftswachstums kommt, werden wir unterstützen, dass die Klausel über außerordentliche Umstände nicht missbraucht wird. Alexandr Vondra, stellvertretender Ministerpräsident der Tschechichen Republik für europäische Angelegenheiten Euro im Jahre 2010? Aussichtslose Hoffnungen PRAG – Es ist Krise, die die EU noch nicht erlebt hat. Die Banken fallen, die Erdöl-, Immobilien- und Arbeitskraftpreise schwanken. Die wachsende Unsicherheit brachte die Frage, ob Tschechien in die Eurozone eilen sollte. Weder Politiker noch Ökonomen der im Inland bedeutungsvollen Banken können sich auf der Antwort vereinbaren. Das Datum der Euroannahme wird so immer verlegt. Wo ist der Fehler passiert? Laut einer Reihe von Beobachtern darin, dass sich das Land spät entschieden hat, notwendige Reformen durchzuführen. Kamil Janáček, Hauptökonom der Komerční Banka, hat der Europäischen Zeitung gesagt, dass das Land mit der Euroannahme nicht eilen sollte. Er behauptet, dass es günstig sein wird, die neue Währung anzunehmen, erst wenn das Land “im Wesentlichen die entwickelten Länder der Eurozone nachholt“. Im Gegenteil Hauptökonom von Raiffeisenbank Pavel Mertlík ist der Meinung, dass es ein großer Fehlgriff war, wenn die tschechische Regierung auf den 1. Januar 2010 verzichtet hat. „Ich halte das für einen großen Fehler“, sagte der Europäischen Zeitung Mertlík. Die Tschechische Republik sollte laut ihm Euro möglichst schnell annehmen. Das Tempo hat sich aber inzwischen verringert und man kann erst mit dem Jahre 2013 rechnen. Beitritt zu der Eurozone lohnt sich BRATISLAVA – Die Slowakei zählt schon die letzten Tage ohne Euro. Äußerungen, ob dieser Schritt für das Land in der Zeit der Krise günstig ist, sind fast einheitlich, obwohl manche Wörter wie: Aber, wenn oder unter der Voraussetzung, beinhalten. Euroeinführung ist laut dem slowakischen Finanzminister Ján Počiatek für die Slowakei eine Prestigesache. Die Vorteile der Euroeinführung zählt auch Ivana Šikulová aus der Ökonomischen Anstalt der Slowakischen Akademie der Wissenschaften. „Beitritt der Slowakei als einer kleinen, offenen und somit auch verletzlichen Ökonomik zur Eurozone in der Zeit der Finanzkrise bringt eher Positiven, obwohl man ihn nicht für Heilmittel für alles halten kann“. Billigt Tschechien den Vertrag von Lissabon bis zum Ende des Jahres? Während die tschechische Ratpräsidentschaft sich mit Meilenschritten nähert, billigte die Tschechische Republik den Vertrag von Lissabon noch nicht. Und es scheint, es nicht bis zum Ende des Jahres zu schaffen. Das wichtige Dokument haben inzwischen 24 von 27 Mitgliedstaaten angenommen. Und warum hat das tschechische Parlament den Vertrag von Lissabon noch nicht gebilligt? Grund dafür ist das Verfassungsgericht, das beurteilt, ob das Dokument nicht der tschechischen Verfassung widerspricht. Billigung zum Ende des Jahres kommt also offensichtlich nicht in Frage.
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
The Eurozone and Czech presidency The Eurozone is an informal group of 15 EU member states, which have adopted the common currency. As a presiding country of EU, the Czech Republic will be representing all 27 member states. In the period of impacts of the financial crisis, it will be both to needed and important to convene the Eurogroup at the level of Prime Ministers (recent efforts of France). The aim of the presiding country, which is not a member of the Eurogroup, is to closely observe if the prepared activities of the Eurogroup significantly influence by their impact economies of other member states, when politico-economical decisions reach over the area of common currency. In such a case, the Czech Republic as the presiding EU country will en-
deavour to seek solutions with the attendance of all member states, which is i.a. also a presumption of effective solutions. We will also be well aware of Eurogroup activities thanks to our attendance at the eventual meeting of this group at the level of Prime Ministers. Another subject in relation to the Eurogroup is the observance of the Stability Pact and a meticulous observation of its interpretation in times of deceleration of economic growth; we will support non-disintegration of its rules by making ill use of the clause on extraordinary conditions. Alexandr Vondra, Deputy Prime Minister for European Affairs
Euro in 2010? Vain hopes PRAGUE – It is a crisis the European Union has not experienced. Banks are falling, prices of petroleum, real estates and work are wavering. Economy is shaking to its foundations and media are comparing the current situation to the greatest economic crisis at the turn of the 20s and 30s of the last century. The increasing uncertainty also brought a question if the Czech Republic should rush into the Eurozone. However, neither politicians nor economists of important domestic banks agree on the answer. In an agreement from 2004, the Czech Republic committed to accept the common currency in the future. However, it has to meet several criteria. At least once every two years, the European Commission and the European Central Bank assess their pursuance. According to a report of the Union, the Czech Republic meets criteria of long-term interest rates and following the decision of the ECOFIN Council from June 2008, at present it also meets the crite-
rion of public finances. However, the country has big deficiencies concerning other requirements. The date of the adoption of Euro in the Czech Republic is still being postponed. What went wrong? According to many observers, for example because the country decided late to undertake the necessary reforms. For example Kamil Janáček, chief economist at Komerční banka, said to EN that the country should definitely not rush into adopting Euro. He claims that it will be advantageous to change over to the new currency only when „the essential part of economic catch-up of advanced countries of the Eurozone“ is finished. On the other hand, chief economist at Raiffeisenbank Pavel Mertlík believes that it was a huge slip when the Czech government stopped operating with the term for Euro adoption by January 1, 2010. „I think this is a grievous error,“ said Mertlík to EN. In his opinion, the Czech Republic should adopt Euro as soon as possible. However, as it looks now, it will not be until 2013. Jan Štifter
Entry into the Eurozone will pay off BRATISLAVA – Europe is better of than America – such is a brief summary of a statement of political and economic representatives of European countries. So far, Europe has been able to withstand the crisis better than overseas, even though some countries have already vaccinated their banking sectors with financial injections. Slovakia is metaphorically counting off its entry among members of the Eurozone on the fingers of one hand. Opinions if such a step is advantageous for us in the time of the crises are almost unified, even though some of them have their „but, if, provided...“. According to Minister of Finance of the Slovak Republic Ján Počiatek, the introduction of Euro is a prestigious matter for Slovakia. Ing. Ivana Šikulová from the Economics Institute of the Slovak Academy of Sciences also recounts the advantages. „Entry od Slovakia as a small, open and thus vulnerable economy into the Eurozone in the time of financial crisis will be connec-
ted with many positives, but it cannot be understood as a „cure-all“ by itself.“ At a conference of the Trend TOP management 2008 weekly, former Vice-Governor of the Czech National Bank Luděk Niedermayer said in connection with Slovak entry into the Eurozone that the decision of Slovakia to introduce the common European currency seems to be longsighted. In his opinion, it has also removed a relatively strong uncertainty of other countries, which are still only preparing to adopt the common currency. Niedermayer pointed out the importance of this step also with regard to catching-up economic levels of Western countries. Critics of the adoption of Euro talk about increasing inflation, higher interest rates or about a possibility that higher prices will be compensated by increasing value of the national currency. However, you cannot get off a running train. Only time will tell how we manage to join countries of the Eurozone. Viktória Hanová
Will Czech Republic ratify Lisbon Treaty this year? While Czech presidency of EU is drawing nearer and nearer, our country has not still ratified the Lisbon Treaty. An important document, which has already been accepted by 24 of 27 EU member states. And as it looks, it may not make it by the end of the year. The current political situation of our country is experiencing turbulent times on all fronts. Not only are new fresh local governments domesticating at the regional level, but also the state level is experiencing a busy period. While everything is being prepared for Czech presidency, Deputy Prime Minister Alexandr Vondra unveils logos and Bém with Topolánek are going for a political fight, president Václav Klaus presents his opinions in Ireland, which as the only country so far rejected the Lisbon Treaty. A treaty, which should replace the European Constitution, which was swept off the table. A treaty,
which is by prominent EU politicians marked as fundamental for further work of the Union. And why has the Lisbon Treaty not been ratified by the Czech parliament long ago? It is caused by the Constitutional Court, which adjudicates if the document does not clash with the Czech Constitution. Apparently, ratification of the Treaty by the end of the year does not come on force. Also Czech Prime Minister Mirek Topolánek confirmed this after negotiations with Finnish Prime Minister Matti Vanhanen. Nobody expects that the Court, which should start its decisions on 25th November, finds any discrepancies of the Lisbon Treaty in comparison with the Czech Constitution. However, terms for parliament hearings given by the Constitution represent a problem. These terms foreclose a discussion of the Treaty by the end of the year. Filip Appl
EN č. 11 / 2008
RÉSUMÉ La zone euro et la présidence tchèque La zone euro est un groupe informel de quinze pays membres de l‘UE, qui ont accepté une monnaie commune. La République Tchèque va bientôt présider l’ensemble des 27 états membres. Au moment des conséquences de la crise financière il faudra rassembler les ministres de gouvernement de l‘Eurogroupe, ce qui était dernièrement le souhait de la France. Le devoir d’un pays gouvernant l‘UE, sans être membre de l‘Eurogroupe, est d’observer attentivement si certaines activités préparées par l‘Eurogroupe ne vont pas influencer remarquablement les économies des autres pays membres, parce que les décisions politiques et économiques vont au delà de l‘espace de monnaie commune. Dans cette situation-là, la République Tchèque va s’efforcer de chercher des solutions en présence de tous les états membres, ce qui est d‘ailleurs considéré comme une solution efficace. Nous allons avoir un aperçu des activités de l‘Eurogroupe également grâce à notre participation aux éventuelles réunions des premiers ministres du groupe. Un autre sujet en relation avec l‘Eurogroupe est le respect du Pacte de stabilité et l’observation rigoureuse de son interprétation au moment du ralentissement du développement économique. Afin que les règles du pacte ne se désagrégent pas, nous allons les soutenir et veiller à ce qu’il n’y ait pas d‘abus dans les situations extraordinaires. Alexandre Vondra, vice-président du gouvernement tchèque aux affaires européennes L‘Euro en 2010? Espérance vaine Prague - L‘Union Européenne n‘a jamais vécu de telle crise dans son histoire. Les banques chutent, les prix du pétrole, de l’immobilier et du travail subissent de fortes variations. L‘incertitude croissante pousse à se demander si la République Tchèque ne devrait pas se dépêcher de rentrer dans l‘eurozone. Mais ni les politiciens, ni les économistes des banques nationales et principales n‘arrivent à se concerter pour y répondre, tandis que la date pour accepter l‘euro dans l‘espace tchèque se reporte. D‘où vient la faute? Certains observateurs s’accordent à dire que c‘est parce que le pays a trop tard à faire les reformes nécessaires. Mais Kamil Janacek, principal économiste de Komercni Banka, a déclaré à EN que le pays ne devrait surtout pas se presser d‘accepter l‘euro. Il affirme en effet, qu‘il sera avantageux de changer de monnaie après l’achèvement d’une partie importante du rattrapage économique des pays développés dans l‘eurozone. Contrairement au principal économiste de Raiffeisenbank, Pavel Mertlik, qui pense que c’était une immense méprise quand le gouvernement tchèque a arrêté de travailler pour l’acceptation de l‘euro au 1er janvier 2010. „Je le considère comme une faute grave“, déclarait-il à EN. Selon lui, la République Tchèque devrait adopter l‘euro le plutôt possible. Mais la date s‘est éloignée à 2013. Cela vaudra le coup d‘entrer dans l‘eurozone Bratislava - La Slovaquie compte sur les doigts de la main le nombre de jours avant son entrée parmi les membres de la zone euro. La question du bien fondé de ce pas, n’est pas influencée par la crise financière actuelle. L‘introduction de l‘euro est, selon le ministre slovaque des finances Jana Pociatek, une affaire de prestiges pour la République slovaque. Cet avantage de l‘euro est également confirmé par Ivana Sikulova, ingénieur de l‘Institut économique de l‘académie des sciences slovaque : „L‘entrée de la Slovaquie en tant que petite, ouverte et vulnérable économie dans la zone euro en plein milieu de la crise financière ira de paire avec des changement positifs, mais il ne faut pas le comprendre comme une solution à tous les problèmes. La Tchéquie Ratifiera t’elle le Traité de Lisbonne avant la fin de l‘année? Alors que la présidence tchèque s‘approche à grands pas, la République tchèque n’a toujours pas ratifié le Traité de Lisbonne. C’est un document important qui était accepté pour l‘instant par 24 pays de l‘UE des 27. Et il semble probable qu‘elle ne le fasse pas avant la fin de l‘année. Et pourquoi au juste le Traité de Lisbonne n’a pas encore été accepté par le parlement tchèque? En raison de l’attente de la décision du Tribunal constitutionnel qui jugera si le traité n‘est pas en contradiction avec la constitution tchèque. La ratification du traité avant la fin de l‘année n’est donc manifestement pas possible.
19
PREZENTACE
EN č. 11 / 2008
Rekonstrukce Benešova náměstí Po téměř čtyřech měsících dopravních omezení byl v minulých dnech v plné míře obnoven provoz v oblasti pardubického Benešova náměstí a Rokycanovy ulice (v úseku mezi ulicemi K Blahobytu a K Višňovce). Investicí Města Pardubice zde byla realizována kompletní rekonstrukce zpevněných ploch, nové nasvětlení přechodů a sadové úpravy a v rámci stavby ještě provedly Vodovody a kanalizace a.s. Pardubice na své náklady rekonstrukci části kanalizačního řadu.
Práce započaly v prvních dnech měsíce srpna a stavba byla s předstihem ukončena 17. listopadu. Daný úsek byl předán a pro veřejnost otevřen již v úterý 18. listopadu. Stavební činnost byla rozdělena do 2 etap podle jednotlivých úseků, a to rekonstrukce ul. Rokycanova (1. etapa), jež byla otevřena již v druhé polovině září, a samotná rekonstrukce Benešova náměstí. Realizační projektovou dokumentaci zhotovila firma PRODIN a.s. v čele s hlavním inženýrem
Ing. Jiřím Neslem. Generálním dodavatelem celé stavby byla akciová společnost Chládek & Tintěra Pardubice, která tuto zakázku zastřešovala svou divizí Silniční stavby. „Postupovali jsme s maximálním ohledem na každodenní provoz školy a obchodů na Benešově náměstí; stávající chodník zajišťující přístup do obchodů byl zachován až do poslední fáze rekonstrukčních prací. Přesto jsme se drobným komplikacím nevyhnuli, ale to je u stavby v takovémto termí-
nu a navíc v rezidenční části města pochopitelné,“ řekl ředitel stavby Ing. Michal Kment z dodavatelské společnosti. „Obyvatelé ocení hlavně přírůstek parkovacích míst a novou cyklostezku. Zvýšila se zde i bezpečnost, a to díky nově nasvětleným přechodům, které jsou provedeny v bezbariérové úpravě.“ Rekonstrukce takovéhoto finančního objemu je jednou z páteřních silničních staveb letošního roku na území Pardubic. V podobném stylu jako rekonstrukce Benešova náměstí probíhá i stávající 3. etapa regenerace panelového sídliště Karla IV., kterou by měla firma Chládek & Tintěra Pardubice dokončit v polovině prosince.
Vyhlašujeme výběrové řízení na obsazení pracovní pozice:
MZDOVÁ ÚČETNÍ K vítaným kvalifikačním předpokladům pro pozici mzdové účetní řadíme středoškolské vzdělání s přiměřenou praxi mzdové problematiky. Kromě dobře ohodnocené tvrdé práce v názorově mladém pracovním kolektivu, nabízíme vyspělou podnikovou kulturu, prostor pro seberealizaci a mnohé příležitosti pro Váš lidský i odborný růst. Přihlášky uchazečů eventuálně včetně jejich aktuálního fota, přijímáme do konce listopadu 2008 e-mailem, faxem, telefonicky, osobně nebo poštou, či jiným způsobem, pokud na nějaký přijdete. Výběrové řízení proběhne do Vánoc 2008. Datum a čas přijímacího pohovoru dohodneme s přihlášenými uchazeči individuálně. Termín nástupu podle možností vybraného uchazeče. Kontakty: Přihlášky: Monika Floriánová, tel. 602 848 571, 466 007 730 e-mail: monika.fl
[email protected] Dotazy: Pavel Duspiva, tel. 724 366 560, 466 007 740 e-mail:
[email protected] Chládek & Tintěra a.s. K Vápence 2677 Zelené předměstí 530 02 Pardubice
www.cht-pce.cz tel. 466 791 110 – 3 fax. 466 310 361 E-mail:
[email protected]
FOUFSJB Vyhlašujeme výběrové řízení na obsazení pracovní pozice:
HLAVNÍ ÚČETNÍ Kromě tvrdé práce nabízíme spolehlivé pracovní a existenční zázemí, přátelskou podnikovou kulturu, dynamický a myšlenkově mladý pracovní kolektiv, prostor pro seberealizaci a další benefity jako například služební vůz, a především velmi dobré ohodnocení Vaší práce. Potěšíte nás vysokoškolským vzděláním ekonomického směru, zájmem o odborný růst, způsobilostí k týmové práci, flexibilitou a komunikačními dovednostmi, a také odpovídající praxí a znalostmi v oblasti účtování a daňové problematiky. Přihlášky uchazečů eventuálně včetně jejich aktuálního fota, přijímáme do 30. listopadu 2008 e-mailem, faxem, telefonicky, osobně nebo poštou. Výběrové řízení proběhne do Vánoc 2008. Datum a čas přijímacího pohovoru dohodneme s přihlášenými uchazeči individuálně podle počtu přihlášených. Předpokládaný termín nástupu podle možností vybraného uchazeče. Přihlášky: Monika Floriánová, tel. 602 848 571, 466 007 730 e-mail: monika.fl
[email protected] Dotazy: Pavel Duspiva, tel. 724 366 560, 466 007 740 e-mail:
[email protected] enteria a.s. Jiráskova 169 530 02 Pardubice
www.enteria.cz tel. 466 007 711-2 fax. 466 310 361
20
PREZENTACE
EN č. 11 / 2008
ZHODNOCENÍ KARLOVARSKÉHO TÝDNE 2008 Od 8. do 10. října se v Karlových Varech uskutečnil už 41. ročník mezinárodního festivalu filmů a multimédií s tematikou cestovního ruchu TOURFILM, 11. ročník Konference Sdružení lázeňských míst a až do 12. října hostily Karlovy Vary i 5. ročník Lázeňského festivalu. Myšlenka doplnit propagaci České republiky o diskusi nad aktuálními tématy z oblasti cestovního ruchu a lázeňství a více tak zviditelnit tuto problematiku nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti, vedla ke spojení těchto významných akcí pod jednotný název Karlovarský týden. Karlovy Vary tak přivítaly odborníky a nákupčí z tuzemska i ze zahraničí. Řada akcí byla otevřena také veřejnosti. Třetí ročník Karlovarského týdne úspěšně skončil a my si Vás již nyní dovolujeme pozvat na 4. ročník, který se uskuteční ve dnech 7. - 11. října 2009. TOURFILM 41. ročník mezinárodního filmového festivalu turistických filmů se konal tradičně v Karlových Varech ve dnech 8. a 9. října. Letošního TOURFILMu se zúčastnilo rekordních 136 zemí s 584 filmy a 306 multimédii. Jeho součástí byl i 15. ročník národního festivalu TOURREGIONFILM. TOURFILM vyhlásil vítěze čtyř kategorií: I. kategorie – filmy národních centrál, krajů, regionů a měst II. kategorie – spoty a komerční turistika III. kategorie – televizní cestovatelské filmy IV. kategorie – multimédia, tj. CD-ROMy a webové stránky
Státní agentura CzechTourism navázala na gastronomické téma projektem „Česká kuchyně“. První festivalový večer byl věnován premiéře představení tradičního českého jídla, které bude Asociace kuchařů a cukrářů a Asociace hotelů a restaurací společně s agenturou CzechTourism propagovat ve světě. Tradiční česká svíčková na smetaně s knedlíky byla hosty večera přivítána potleskem. Druhý den byl zasvěcen České televizi. Diváci viděli cestovatelské pořady „Toulavá kamera“, „Objektiv“, „Na cestě“, „Maxtreme“, „Pětka v pomeranči“, a to nejen ve filmových ukázkách, ale osobně se setkali se všemi protagonisty. Program obohatila agentura MediaOne o cestovatelské soutěže a autogramiádu s tvářemi České televize. TOURFILM představil retrospektivní výstavu Jirky Kolbaby a jeho fotky z celého světa. Veřejnost poprvé zhlédla nejlepší festivalové filmy v kině Čas na pěší zóně. Diváci se zde v podvečer rovněž setkali s některými cestovateli. Projekce pokračovaly ve filmovém vlaku na karlovarském nádraží. Více na www.tourfilm.cz. LÁZEŇSKY FESTIVAL
Letošní ročník obohatila účast nových exotických zemí VANUATU, TUVALU, FIJI, POLYNÉSIE a dalších ostrovů v Karibiku. Novou tendencí se ukazuje krácení délky filmů, filmy jsou proto hodně dynamické a silně emotivní. Zrychlení záběrů více zaujme současného diváka, faktické údaje se přesouvají na webové stránky. Představitelem těchto nejnovějších trendů v cestovatelském filmu je také vítězný irský film o Dublinu. Hvězdou letošního festivalu byl cestovatel a dobrodruh MIKE HORN, kterého ovšem návštěvníci v Karlových Varech nepotkali. Díky technice jsme ho však mohli vidět a hovořit s ním na dálku. MIKE HORN totiž právě začíná největší expedici v dějinách. Dobrodruh se vydává na cestu okolo světa, která potrvá čtyři roky. Přislíbil, že se každý rok TOURFILMu přihlásí z místa, kde se právě bude nacházet. Tím TOURFILM beze zbytku naplní své heslo „CESTA OKOLO SVĚTA s filmem“. Obohacený festivalový program přilákal nejen odbornou veřejnost z celé republiky, ale i karlovarské občany. Nový zábavně-společenský program obohatil atmosféru festivalového dění. První den vytvořili festivaloví hosté svým vyprávěním kaleidoskop dobrodružství na cestách Amazonkou, Tibetem a napříč Sibiří. Divácky nejpřitažlivějším tématem byla gastronomie, konkrétně vystoupení televizních „Kluků v akci“, kteří společně se zástupci národních kuchyní uvařili a servírovali ochutnávky specialit z Vietnamu, Ruska, Polska a Tuniska.
Lázeňský festival Karlovy Vary 2008 proběhl od 9. do 12. října. Jako celek se stal úspěšným marketingovým nástrojem, což dokazuje narůstající zájem vystavovatelů a aktivních účastníků festivalu. Navštívili ho zástupci 30 lázeňských společností
„Karlovy Vary jsou městem, které bylo výborným zázemím Lázeňského festivalu Karlovy Vary. Jeho zázemí vytvořili výjimeční lidé z města, karlovarského regionu, a to v atmosféře dobré podpory profesionálního týmu státní agentury CzechTourism“, řekl Jaroslav Dolina, ředitel Lázeňského festivalu Karlovy Vary. „Letošní jubilejní festival ocenil ve velmi tvrdé konkurenci ty, kteří se v posledních letech staly nejvýznamnějšími poskytovateli lázeňské služby a bojují za rozvoj lázeňské služby v malých lázeňských místech s tradicí,“ uvedl Ing. Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism. Lázeňskou společností roku 2008 se stala za produkt 21denní léčebné kúry společnost Lázně Jáchymov. Ceny z rukou ředitele agentury CzechTourism Ing. Rostislava Vondrušky a hejtmana Karlovarského kraje JUDr. Josefa Pavla převzal ředitel Lázní Jáchy-
nagementu na křižovatce kultur, Organizace cestovního ruchu, Specifiky marketingu lázeňské destinace, Moderní gastronomie v lázeňství a Význam dětského hosta pro rozvoj lázeňské destinace, Marketing lázeňských míst a Jak je důležité udržet si tuzemské hosty. Zájem přítomných vzbudily i příspěvky věnované pozici českých lázní a pozici v cestovním ruchu po případném zápisu na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. LÁZNĚ V SYSTÉMU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Tématem, které zajímá téměř všechny lázeňské společnosti v ČR, je úhrada lázeňské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění. I v souvislosti s připravovanou reformou zdravotnictví mu formou semináře bylo věnováno celé dopoledne. Diskuze se kromě zástupců Svazu léčebných lázní ČR a Sdružení lázeňských míst ČR zúčastnili i zástupci zdravotních pojišťoven. Více informací: Pavel Klicpera – vedoucí odd. PR, CzechTourism
[email protected] Jitka Štěpánková – manažer odd. lázeňství, CzechTourism
[email protected]
Česká republika se představila Beneluxu
z České republiky a 55 zahraničních společností z Číny, Kanady, Ukrajiny, Německa, Španělska, Itálie, Švýcarska, Ruska, Litvy, Bulharska, Finska, Estonska, Holandska a Francie, kteří se osobně mohli seznámit s nabídkou lázeňských společností ČR během workshopu a kromě Karlových Varů osobně navštívit i Františkovy a Mariánské Lázně.
mov MUDr. Eduard Bláha a obchodní ředitelka těchto lázní Ing. Jana Vaňková. Dětské léčebny byly oceněny za kvalitu a jedinečnost dětských lázní České republiky, cenu jim udělil EVROPSKÝ PARTNER festivalu Hospodářská komora Horních Franků a město Bayreuth. Cenu převzala Ing. Hana Hrušková, ředitelka dětských lázní Kynžvart, která dlouhodobě prosazuje posilování role dětského lázeňství v systému zdravotní služby v ČR. Cenu předala Dr. Sigrun Lang – prezidentka Evropského svazu lázní a Joachim Lieber – generální sekretář svazu. Je to poprvé v historii Lázeňského festivalu, kdy tato zvučná jména evropského lázeňství navštívila festival. Jen několik měsíců před naším předsednictvím v Evropské unii je to jasný signál, že české lázeňství je zdravotní službou, která je poskytována v nadstandardní kvalitě. KONFERENCE SDRUŽENÍ LÁZEŇSKÝCH MÍST O aktuálních tématech v oblasti lázeňství diskutovali zástupci samosprávy, lázeňských společností, ministerstev, akademické obce a zdravotních pojišťoven v rámci Konference Sdružení lázeňských míst s názvem Propagace a marketing v lázeňství – destinační management, která se konala 9. a 10. října v areálu Poštovní Dvůr v Karlových Varech. Účastníci konference měli možnost si vyslechnout příspěvky na téma Propagace českého medicínského lázeňství z pohledu agentury CzechTourism, Konkurenceschopnost lázeňského místa, Destinačního ma-
Zahraniční zastoupení CzechTourism v Bruselu se společně s národními centrálami cestovního ruchu zemí Visegrádské čtyřky účastnila pracovního setkání s novináři a touroperátory ze zemí Beneluxu. Organizátor vybral velmi prestižní místo v Bruselu na Avenue Louise v hotelu Conrad, kam se sjelo na 90 subjektů z oblasti cestovního ruchu, které podávaly informace a tipy na cestování do jednotlivých zemí. V průběhu celého dne se u prezentačních pultů vystřídalo na 700 návštěvníků. O Českou republiku byl velký zájem. Přicházeli nejen novináři a touroperátoři, ale také zástupci asociací z turistických odvětví, které na tomto trhu působí a hrají významnou roli. Mnoho návštěvníků bylo z řad učitelů, kteří pro své žáky organizují zahraniční poznávací cesty. Pokud jde o Belgii, zemi, kde má CzechTourism své zahraniční zastoupení, oblíbenost ČR roste více mezi Vlámy než francouzsky mluvícími Valony. Obecně je známo, že Vlámové cestují i několikrát ročně na kratší cesty a např. senioři využijí při své první cestě do ČR služby cestovní kanceláře a druhou dovolenou si již plánují samostatně. Zde hraje svou roli informační centrum CzechTourism, které každodenně odpovídá na několik dotazů ohledně cestování do naší země a zároveň poskytuje brožurky a mapy pro lepší orientaci. Nejvíce dotazů přichází na výlet či dovolenou v Praze a jižních Čechách. Zahraniční zastoupení CzechTourism v Bruselu získalo další významné kontakty na tomto trhu. Prezentační akce byla také příležitostí pozvat účastníky nejen do informačního centra CzechTourism v Bruselu, kde se mohou dovědět více o naší zemi, ale zároveň jim pomoci se rozhodnout, do kterých konkrétních míst v českých regionech zamířit. Více informací: Karin Šeligová – ředitelka ZZ CzechTourism Brusel
[email protected]
