Evropa se intenzivně připravuje na budoucnost. speciální vydání

w w w. d obr a- r ada. cz

Zpravodaj REGIONÁLNÍ

R AD Y R E G I O N U S O U D R Ž N O S T I M O R A V S K O S L E Z S K O • s p eciál 2 0 1 1 • ne p r o d e j n é

2 Rozhovor: Christos Gogos k současnosti a bodoucnosti politiky soudržnosti 3

A kneta: Co si myslí o výsledcích politiky soudržnosti

4–11 J ak si stojí e vropské regiony? 12

Har monogram příprav 2014+

ní l á ci ání e sp vyd

Evropa se intenzivně připravuje na budoucnost V polovině programovacího období 2007–2013 se na všech úrovních – evropské, národní i regionální – intenzivně diskutuje o podobě kohezní politiky EU po roce 2013. Události posledních měsíců, které naplno odstartovaly přípravy na budoucnost, významně ovlivňuje schválená strategie Evropa 2020 a zveřejnění Páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, tzv. Páté kohezní zprávy Budoucnost kohezní politiky EU patřila mezi priority již v průběhu předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009. Výchozím klíčovým dokumentem na úrovni EU, který inicioval přípravný proces nového programovacího období po roce 2014, se stala strategie Evropa 2020 z června 2010. Představuje hlavní hospodářskou reformní agendu EU a určuje oblasti politických priorit a hlavní cíle, kterých má EU dosáhnout do roku 2020. Aktuální představy Evropské komise o budoucí architektuře kohezní politiky EU jsou obsaženy v Páté kohezní zprávě, která byla publikována v listopadu 2010. Zpráva zdůrazňuje, že investice do budoucí kohezní politiky musí být těsně spjaty s naplňováním cílů strategie Evropa 2020.

Klíčovou událostí na přelomu ledna a února bylo Páté kohezní fórum v Bruselu, které mělo za cíl formálně ukončit veřejnou konzultaci k politickým návrhům ke kohezní zprávě. Příprava na budoucí programové období byla s hlavními aktéry zahájena také na národní úrovni ČR. Jsou do ní zapojeni Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace krajů ČR a řada dalších subjektů. Diskuze k budoucí kohezní politice byla iniciována rovněž v Moravskoslezsku. Ambicí je spolupodílet se na přípravách a nachystat se na účelné využití finančních prostředků dostupných po roce 2014.  Lucie Žurková

Fakta o kohezní politice EU Evropská unie usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj členských států a jejich regionů. Cílem politiky hospodářské a sociální soudržnosti je snížit rozdíly v životní a ekonomické úrovni jednotlivých zemí a regionů. Hlavním nástrojem kohezní politiky jsou evropské fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj, Eropský sociální fond a Fond soudržnosti. V letech 2000–2006 bylo vynaloženo 235 miliard EUR. Evropská komise udává, že s jejich přispěním vzniklo 1,4 milionů pracovních míst, 2 000 kilometrů silnic, 4 000 kilometrů železnic, 14 milionů lidí získalo přístup k čistší vodě a bylo podpořeno přes 38 000 výzkumných projektů. Česká republika naplno využívá evropských fondů od roku 2004, kdy se stala členskou zemí EU. V letech 2007–2013 má být z evropských fondů vynaloženo 347 miliard eur, z toho 81,5 % v konvergujících regionech EU. Česká republika má k dispozici 26,69 miliard eur. Výhradně Moravskoslezsku je určeno 716 milionů eur z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, velké množství peněz jde do regionu z tematických, centrálně spravovaných programů.

APROPÓ speciál 2011

1

rozhovor

Seznamte se Results-Based Management je tzv. výsledkově orientovaný přístup. Strategie Evropa 2020 klade důraz na změnu přístupu při řízení organizací směrem k plánování a dosahování výsledků. Výsledky představují změny oproti současnému stavu, ke kterým má dojít na základě přijetí plánovaných administrativních či operativních opatření a investic. Tato opatření se dnes v mnoha případech měří pouze objemem výdajů a počtem výstupů v různě členěných oblastech, méně častěji se přihlíží, k jakým změnám investované prostředky přispěly a jaké tyto změny měly skutečný dopad na socio-ekonomické prostředí v regionu. Ex-ante, on-going a ex-post evaluace neboli předběžné, průběžné a následné hodnocení výstupů, výsledků a dopadů plánovaných politik a návrhy možných zlepšení a způsob jejich zapracování. Placed-based approach je tzv. místně orientovaný přístup, dlouhodobá strategie zaměřená na vypořádávání se s přetrvávajícím nevyužíváním potenciálu určitých lokalit a na snížení přetrvávajícího sociálního vyloučení. Děje se tak v důsledku vnějších intervencí za pomoci koordinovaného řízení na všech úrovních samospráv. Míra spolufinancování ze strukturálních fondů zohledňuje místní ekonomickou úroveň. Integrovaný přístup klade důraz na skutečnost, že podpora rozvoje se neobejde bez úzké koordinace veřejných politik. K rozvoji mohou přispět například jak investice do infrastruktury, tak do vzdělání a inovací. Tento typ koordinace lze učinit jen na regionální úrovni, protože faktory růstu se mezi regiony liší. V období po roce 2014 budou všechny typy integrovaných přístupů (integrované projekty, integrované plány rozvoje města a integrované plány rozvoje území) patřit ke stabilním mechanizmům všech operačních programů.

2


Věřím, že české regiony budou aktivní

Na otázky spojené s aktuálním využitím prostředků strukturálních fondů EU, současností a budoucností kohezní politiky odpovídá Christos Gogos, zástupce vedoucího české jednotky Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku. Máte možnost sledovat implementaci kohezní politiky v ČR z evropské perspektivy. V čem spatřujete dobré a špatné praktiky při čerpání prostředků z evropských fondů v ČR a zdejších regionech? Implementaci kohezní politiky v České republice sleduji velmi pozorně již 6 let a s potěšením můžu konstatovat svůj pozitivní názor na dopady této politiky. Za pomoci strukturálních fondů je realizován významný počet infrastrukturních projektů, ať už nová kanalizační a vodárenská infrastruktura, projekty v oblasti dopravy, vzdělávací, výzkumné a vědecké zařízení. Aby byl maximalizován prospěch z implementace strukturálních fondů, strategie českých regionů by nicméně měla být do budoucna zefektivněna. Měla by zahrnovat všechny aspekty pro svou implementaci, směřující k zajištění lepšího propojení mezi tím, co je plánováno, a tím, co jsou implementační orgány schopny zaručit. V tomto směru můžeme zintenzivnit naše úsilí k zajištění lepší shody s pravidly EU v oblasti veřejných zakázek, rozšířit administrativní kapacitu všech orgánů zapojených do implementace projektů, sledovat soustavně přístup „value for money“. Zajistit vysokou kvalitu a omezit byrokratičnost můžeme také tím, že se zaměříme na oblasti, které mohou zlepšit kvalitu života českých občanů. Několika ekonomicky silně vyspělým centrům Evropy jen stěží konkurují pomaleji rostoucí regiony. Jaká opatření politiky soudržnosti jsou ve snaze zmírňování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony podle Vás nejúčinnější? Méně rozvinuté regiony se i přes hospodářskou krizi, která tento proces narušila, snaží dosáhnout průměru EU. Kohezní zpráva identifikuje hlavní oblasti politiky, ve které jsou investice nejefektivnější, aby pomohly regionům, u kterých zaostává růst konkurenceschopnosti. Jde o podporu podnikání a inovací, dopravní infrastruktury ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku, rozvoj lidských zdrojů jako způsob rozšíření sociální soudržnosti, oblast rovných příležitostí, zlepšení adaptability pracovníků a podnikatelských subjektů k ekonomické změně, ochranu životního prostředí k zajištění udržitelnosti hospodářského rozvoje a rovněž aby se regiony staly atraktivnějšími místy pro život a práci.

Od té doby, co je kohezní politika realizována v rámci sdíleného řízení s členskými zeměmi a regiony, její efektivita spočívá nejen na strategii zvolené na začátku programového období, ale rovněž na výběru velmi kvalitních projektů, důsledném monitoringu a trvalé evaluaci, což zajišťuje úspěšnou realizaci programů a dosahování stanovených cílů. Je zapotřebí se také zamyslet nad počtem opatření, které směřují ke zlepšení účinnosti kohezní politiky, a zaměřit se na výsledkově orientovaný přístup. Generální ředitelství pro regionální politiku

Generální ředitelství pro regionální politiku usiluje o naplnění politiky soudržnosti EU. Jeho posláním je zvyšovat ekonomickou, sociální a územní soudržnost zmenšováním rozdílů mezi úrovní rozvoje v jednotlivých regionech a státech EU. Má na starosti tři velké fondy: • Evropský fond pro regionální rozvoj, který funguje ve všech členských státech a podílí se na investicích. Využívají ho především regiony s nejnižším HDP na osobu. • Fond soudržnosti, který pomáhá financovat projekty z oblasti dopravy a ochrany životního prostředí v těch členských státech, jejichž HNP nedosahuje ani 90 % průměru Společenství. • Nástroj předvstupních strukturálních politik (ISPA), který pomáhá kandidátským zemím budovat dopravní sítě a zlepšovat kvalitu environmentální infrastruktury.

V čem vidíte priority politiky soudržnosti po roce 2013? Mohou se na základě specifických potřeb jednotlivých regionů nějak lišit od cílů strategie Evropa 2020? Budoucnost by měla být o stanovování méně priorit. Je to také v Česku a jeho regionech cesta pro lepší využití evropských zdrojů? Kritikové často zmiňují, že kohezní politika je volně spojena s prioritami EU, velmi volně rozděluje prostředky do různých oblastí a také její dopad je často velmi obtížně měřitelný. To je důvod, proč členské země EU a regiony musí soustředit zdroje do malého počtu strategických priorit v souladu s těmi, které jsou definovány ve strategii Evropa 2020. Opírají se o tři vzájemně propojené prioritní oblasti. Jde o inteligentní růst, neboli rozvoj ekonomiky založený na znalostech a inovacích, udržitelný růst v podobě podpory nízkouhlíkové, zdrojově efektivní a konkurenceschopné ekonomiky a všeobecný růst, podporující ekonomiku založenou na vysoké zaměstnanosti a zajišťující sociální a územní soudržnost.

Členské země a regiony by proto měly zvolit omezený počet prioritních oblastí, ve kterých budou reflektovat priority této strategie. Nový regulační rámec kohezní politiky by měl vytvořit seznam tematických priorit pro různé fondy. České regiony by měly zajistit s určitou flexibilitou výběr svých priorit a vzít v úvahu rozdílnosti a specifické výzvy, kterým čelí. Členské státy jsou ve fázi hledání a vytyčování priorit. Jaká by podle Vás měla být role regionů v tomto procesu? Veřejná konzultace k Páté kohezní zprávě byla ukončena ke konci ledna 2011 s cílem shromáždit návrhy a příspěvky od relevantních stakeholderů k otázkám, jak by se měla kohezní politika přizpůsobit novým výzvám a jak by mohl být implementační systém zlep-

šen. Společně s členskými státy patří regiony k hlavním stakeholderům zapojeným do procesu návrhu budoucí kohezní politiky. Věřím, že v tom české regiony budou aktivní. Na co by se české regiony měly v souvislosti s přípravami na budoucí období v současnosti zaměřit? Jak jsem již uvedl dříve, čím více jsou naše strategické priority limitovány a zaměřeny, tím efektivnější budeme v dosahování výsledků. Je podstatné být dobře připraveni na budoucí úspěšnou implementaci kohezní politiky, české regiony by měly objektivně říci, jaké jsou jejich silné a slabé stránky a na tomto základě definovat jasnou strategii. Pak bude důležité identifikovat, jaké potřeby mají být realizovány a jak toho dosáhnout.  michal Sobek

Vnímáte výsledky politiky soudržnosti EU v našem regionu? Pokud ano, kde konkrétně? Jaroslav Palas, hejtman Moravskoslezského kraje Miliardy korun z fondů EU kraji přinášejí ekonomický efekt a znamenají stovky uskutečněných investic. Osobně bych vyzdvihl klíčové projekty Moravskoslezského kraje, například zprovozněné Integrované bezpečnostní centrum, které zkvalitnilo a zrychlilo práci hasičů, záchranářů a policistů. Je dobrou ukázkou i proto, že významně ovlivňuje život všech obyvatel našeho kraje. Politika soudržnosti v podobě dalších uskutečněných projektů dává lidem lepší podmínky pro vzdělání, trávení volného času, cestování nebo podnikání. Zvyšuje konkurenceschopnost regionu. Evžen Tošenovský, europoslanec Určitě. Přestože prosazení ROPů v Bruselu nebylo vůbec jednoduché, ukázalo se, že mají své opodstatnění. Jsem rád, že se průběžně potvrzuje od počátku dobře nastavený operační program pro Moravskoslezsko, což dokládají některé již realizované body – modernizace silnic nebo Integrované bezpečnostní centrum v Ostravě. Je ale škoda, že jiné významné akce nebyly dále řešeny. Jako určitý problém vnímám ukončení projektu Moravskoslezské vědecké knihovny, který patřil k základním kamenům při obhajobě ROPu. Marian Lebiedzik, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Poslední měsíce v našem kraji jsou jakoby příznačné tím, jak překotně přibývá nově zprovozněných projektů za peníze z evropských fondů.

A nketa

Na otevření mnoha z nich jsem se byl podívat. Mám radost z toho, že se stále něco děje a že umíme evropské peníze dobře uplatnit. Osobně vnímám největší změnu v oblasti vzdělávání a veřejných služeb, městské a obecní vybavenosti. S blížícím se rokem 2013 bude ve velkém přibývat i dopravních investic, nových vlaků a autobusů nebo cyklostezek. Karel Skokan, pedagog VŠB-TU Ostrava Ano. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 jsme prostřednictvím této politiky získali přístup k tzv. strukturálním fondům, které umožnily v kraji financovat dnes již tisíce projektů ve městech a obcích v oblasti infrastruktury, cestovního ruchu, podpory podnikání a rozvoje vzdělávacích programů na všech typech škol apod. Velký význam sehraje v příštích letech při podpoře vědy a výzkumu na vysokých školách v rozsahu více jak 3 miliardy korun a významně se podílí na transformaci našeho regionu. David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko Vnímám výsledky velmi pozitivně a bez nadsázky jsou viditelné téměř na každém rohu. Nechci vyzvedávat jeden ze stovek podpořených projektů. Kdyby byly projekty soustředěny vedle sebe, bylo by zřetelněji vidět, jak obrovská je podpora z evropských fondů pro náš region. Ale i tak je po celém regionu vidět novou infrastrukturu, která přispívá k vyšší kvalitě života lidí v našem kraji. Osobně si podpory z fondů EU pro náš region velmi vážím.

Seznamte se Konvergující regiony jsou nejméně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU 27. Tzv. „Transition regions“ (dřívější Phasing-in, Phasing-out regiony) jsou regiony, které se nacházejí v přechodném období a jejich ekonomická úroveň je vyšší než u konvergujících regionů. Nedosahuje ale úrovně regionů vyspělých, tzv. „regionů konkurenceschopnosti a zaměstnanosti“, jejichž HDP na obyvatele přesahuje průměr EU 27. Strategie Evropa 2020 bude pravděpodobně i nadále používat pro rozdělování prostředků ze strukturálních fondů toto členění. Kondicionalita je podmíněnost využívání prostředků kohezní politiky k naplňování cílů strategie Evropa 2020. Jinými slovy možnost „trestat“ či bonifikovat členské státy za plnění či neplnění unijních pravidel a hlavních cílů kohezní politiky. Například možnost nenavýšit po pěti letech alokaci operačních programů či přidělit navíc prostředky z tzv. „výkonnostní rezervy“. Nové finanční nástroje Evropská komise chce do budoucna snížit podíl financování projektů nenávratnými dotacemi a zvýšit podíl finančních nástrojů, které jsou zaměřeny na návratnost a udržitelnost investic. Na bázi spolupráce Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu mají tyto nástroje zajistit dostatečné úvěrové zdroje zejména pro podnikatelské projekty, přispět specializovaným finančním a manažerským poradenstvím, vytvořit silné pobídky a zajistit dlouhodobou udržitelnost projektů vhodnou kombinací grantů a úvěrů. Strategie Evropa 2020 http://ec.europa.eu/europe2020/ Kohezní politika EU http://ec.europa.eu/regional_policy Pátá kohezní zpráva http://ec.europa.eu/regional_policy/ sources/docoffic/official/reports/ cohesion5/pdf/5cr_en.pdf


3

A pr o p ó T é ma

Jak si stojí evropské regiony?

V několika posledních měsících byly zveřejněny dva zásadní dokumenty určující vývoj politiky soudržnosti následujících let. Od strategie Evropa 2020 a Páté kohezní zprávy se odvíjí také současné přípravy na programové období let 2014–2020.

S

trategie Evropa 2020 představuje dlouhodobou vizi hospodářské politiky EU. Vychází z následujících tří vzájemně se doplňujících priorit: • Inteligentní růst – znamená rozvoj ekonomiky především v oblasti znalostí a inovací. • Růst, který podporuje začlenění – má zajistit ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se vyznačuje sociální a územní soudržností. • Udržitelný růst – podporuje ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomiku méně náročnou na zdroje.

nosti prokazatelně inovace v širším slova smyslu, zahrnující investice do výzkumu a vývoje, stejně jako lepší využívání dostupných technologií a zdrojů, nové organizace a techniky řízení apod.

napomáhají zmírňovat vlivy klimatických změn a přispívají k tvorbě nových podnikatelských a pracovních příležitostí. Hlavní cíle budou interpretovány jednotlivými členskými státy tak, aby to odpovídalo jejich vlastní výchozí pozici. Členské státy v partnerství s regionálními a místními subjekty budou například provádět národní programy reforem, které stanoví způsob dosahování priorit a cílů strategie Evropa 2020.

Zejména na základě zjištění Páté kohezní zprávy stanovuje strategie Evropa 2020 pět hlavních cílů: • Míra zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let se zvýší na 75 %. • Veřejné a soukromé investice v oblasti výzkumu a vývoje vzrostou na 3 % HDP Evropské unie. • Emise skleníkových plynů by se měly snížit o 20 % ve srovnání s rokem 1990 a podíl obnovitelných zdrojů energie by se měl zvýšit na 20 % společně s 20% zvýšením energetické účinnosti. • Míra předčasného ukončování školní docházky by se měla snížit na méně než 10 %. Podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním by se měl zvýšit nejméně na 40 %. • Počet lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením by se měl snížit nejméně o 20 milionů.

Strategie Evropa 2020 je úzce spjata s Pátou zprávou o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátou kohezní zprávou), která poskytuje jedinečný pohled na evropský regionální rozvoj a dává pevný a široký analytický základ pro politiku soudržnosti po roce 2013. Zpráva vyzdvihuje klíčovou úlohu regionů v evropském rozvoji a popisuje výzvy, před nimiž Evropa v současnosti stojí. Podle Páté kohezní zprávy se pro rovnováhu regionální ekonomiky musí zajistit, aby na jedné straně byly vyprodukované služby a zboží konkurenceschopně oceněny, na druhé straně, aby mzdy zaměstnanců v ekonomice byly dostatečně vysoké pro zajištění dobré kvality života. Klíčem k poskytnutí vyšších odměn bez ztráty konkurenceschopnosti je růst produktivity. Nejvýznamnějším motorem regionálního rozvoje a růstu produktivity jsou v součas-

Pátá kohezní zpráva navrhuje pro zefektivnění kohezní politiky a jejího dopadu v regionech tato doporučení: • strategičtější přístup k vyjednávacímu procesu národních priorit kohezní politiky i navazujícím krokům • soustředit unijní prostředky na malý počet priorit zohledňující specifické potřeby regionu • uplatnit přístup zaměřený na výsledky, využívat měřitelných cílů a ukazatelů výsledků • podpořit využívání nových finančních nástrojů • posílit územní soudržnost a roli městských agend s přesnějším určením využití unijních prostředků

Strategie současně zdůrazňuje provázanost mezi jednotlivými cíli. Kvalitnější vzdělání přispívá zaměstnanosti a snižuje úroveň chudoby. Větší podíl výzkumu, vývoje a inovací v kombinaci s efektivnějším využíváním zdrojů zvyšuje konkurenceschopnost regionů a pomáhá vytvářet nová pracovní místa. Investice do čistých technologií

Na následujících stranách je sedm zajímavých a k diskuzi podnětných mapových podkladů, které Pátá kohezní zpráva nabízí v kontextu regionu Moravskoslezsko ve své analytické části. Mapy jsou doplněny stručným vysvětlujícím komentářem.  Daniel Konczyna

2

2

EU 15

1,8

Státy EU, které přistoupily v období 2004–2007

1,6

Pozn.: DE-O=Východní Něměcko; MZ=Jižní Itálie

1,4

1,6 1,4

1,2

1,2

1

1

0,8

0,8

0,6

0,6

0,4

0,4

0,2

0,2

0,2

0,2

HU

BG

PT

EE

PL

CZ

LT

LV

RO

MT

SK

SI

EL

MZ

Výdaje na kohezní politiku v poměru k HDP v období 2000–2006 (zdroj: Evropská komise – Pátá kohezní zpráva, listopad 2010, str. 249)

4

1,8


DE-O

ES

CY

Canarias

Guyane

Guadeloupe Martinique

Réunion

Açores

Madeira

0

500 Km

Mapy © EuroGeographics Association for the administrative boundaries. Zdroj: Fifth report on economic, social and territorial cohesion; Eurostat.

Index konkurenceschopnosti, 2010 Index regionální konkurenceschopnosti vychází z Indexu globální konkurenceschopnosti, každoročně vyhodnocovaného ve zprávě Světového ekonomického fóra. Index posuzuje instituce, politiky a faktory, které ovlivňují úroveň produktivity a schopnost regionů nabídnout svým obyvatelům vysoké, rostoucí příjmy a dobrou kvalitu života. Je složen z 69 indikátorů národní i regionální úrovně, řazených do jedenácti oblastí: instituce, makroekonomická stabilita, infrastruktura, zdravotnictví, zdraví a sociální služby, kvalita základního a středoškolského vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení, efektivita trhu práce, velikost trhu, technologická připravenost, sofistikovanost podnikání a inovace. Úroveň regionálního indexu je ve vyspělých regionech EU v průměru téměř dvakrát vyšší než v konvergujících regionech.

Index <30 30 až 40 40 až 50 50 až 60 60 až 70 ≥ 70 Průměrná hodnota EU 27=55


5

Canarias

Guyane


Réunion

Açores

0 Mapy © EuroGeographics Association for the administrative boundaries. Zdroj: Fifth report on economic, social and territorial cohesion; Eurostat.

Míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 20–64 let (2008) a mezera mezi současným stavem a cílem EU 2020 Míra zaměstnanosti odráží efektivitu trhu práce. Nízká míra zaměstnanosti značí nevyužitý potenciál regionu, snižuje kapacitu regionu nabízet zboží a služby a je jedním z hlavních determinantů tvorby HDP. Zaměstnanost je rovněž interpretována jako jeden z nejdůležitějších faktorů spokojenosti obyvatel s kvalitou jejich života, tzv. „well-being“. Strategie EU má za cíl zvýšit do roku 2020 míru zaměstnanosti na 75 %. V regionu Moravskoslezsko by naplnění tohoto cíle reálně znamenalo do roku 2020 vytvořit a naplnit více než padesát tisíc nových pracovních příležitostí navíc k současnému počtu existujících pracovních míst.

6


Míra zaměstnanosti (% populace ve věku od 20–64 let) <60 60 až 65 65 až 70 70 až 75 75 až 80 > 80

Mezera chybějící k naplnění cíle EU 2020 (v tisících zaměstnaných) 1000 750 500 250 100 50

500 Km

Canarias

Guyane


Réunion

Açores

0

Madeira

500 Km


Potenciální nárůst HDP/obyv. v důsledku zvýšení míry zaměstnanosti obyvatel ve věku 20–64 let na 75%, 2007 Pátá kohezní zpráva uvádí kromě počtu obyvatel tři zásadní vlivy pracovního trhu na hospodářskou výkonnost. Jsou jimi podíl ekonomicky aktivní populace na celkové populaci, míra zaměstnanosti a produktivita práce. Právě produktivita práce nejvíce přispěla hospodářskému růstu v zemích konvergence, mezi něž patří i Česká republika. Naopak zapojení obyvatel do ekonomiky se v těchto zemích zvýšilo jen mírně. Nízká míra zaměstnanosti je zřetelná i v regionu Moravskoslezsko, kde v současnosti nedosahuje ani dvou třetin ekonomicky aktivní populace. Jeden z hlavních cílů EU je v roce 2020 dosáhnout celkové úrovně míry zaměstnanosti 75 %. Zobrazená mapa ukazuje, co by znamenalo dosažení tohoto cíle pro hospodářskou výkonnost jednotlivých regionů soudržnosti.

Změna v % neaplikovatelné 0 až 4 4 až 8 8 až 12 12 až 16 přes 16 Průměrná hodnota EU 27=4 %


7

Canarias

Guyane


Réunion

Açores


Produktivita práce v průmyslu a ve službách, 2007 Produktivita práce v průmyslu a ve službách je obecně vyšší ve vyspělých zemích. Průměrná produktivita ve vyspělých regionech je oproti konvergujícím regionům, včetně regionu Moravskoslezsko, dvojnásobná. Žádný z konvergujících ani transitních regionů nedosáhl ani průměru EU. Růst produktivity je ale v zaostalejších regionech rychlejší. Významným faktorem růstu produktivity je inovační výkonnost. Podle Páté kohezní zprávy se v konvergujících zemích inovace projevily více ve smyslu technologických zlepšení, zatímco ve vyspělých zemích jsou za inovace považovány všechny „nové a užitečné myšlenky a nápady převedené do praxe“. V kontextu regionů je toto chápáno jako „nové a užitečné pro region“. Region Moravskoslezsko je v hodnocení inovační výkonnosti v Páté kohezní zprávě uváděn jako spíše podprůměrný.

Hrubá přidaná hodnota na zaměstnanou osobu v průmyslu a ve službách <67,8 67,8 až 88,1 88,1 až 98,1 98,1 až 103,9 103,9 až 111,5 ≥111,5 Průměrná hodnota EU 27=100 Data Velké Británie jsou za rok 2005

8


Madeira

500 Km

Canarias

Guyane


Réunion

Açores

0

Madeira

500 Km


Populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním v roce 2008 a mezera mezi současným stavem a cílem EU 2020 Dalším z faktorů produktivity je vzdělanost obyvatel. Lidé s kvalitním vzděláním jsou schopni ve větší míře zavádět nové a užitečné myšlenky do praxe, sdílet je v rámci profesních a sociálních sítí a vyhodnocovat jejich dopady. I proto jsou obvykle konkurenceschopnější na trhu práce a dosahují vyšších příjmů. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí na populaci patří v regionech ČR (vyjma Prahy) k nejnižším v Evropě. Cílem EU je v roce 2020 dosáhnout u populace mezi 30 a 34 lety čtyřicetiprocentního podílu vysokoškolsky vzdělaných. V regionu Moravskoslezsko by to reálně znamenalo podpořit do roku 2020 kvalitní terciární vzdělávání pro více než 30 tisíc obyvatel. Pátá kohezní zpráva odhaduje, že naplnění tohoto cíle by přispělo až k 15% růstu HDP.

% populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním <17,5 17,5 až 25 25 až 32,5 32,5 až 40 ≥ 40 bez dat

Mezera chybějící k naplnění cíle EU 2020 (v tisících osob) 142 106 71 36 12 4

Průměrná hodnota EU 27=31,1 % Cíl EU 2020 pro podíl osob ve věku 30–34 let s terc. vzděláním je 40 % (úroveň vzdělání 5 a 6 podle metodiky ISCED)


9

Canarias

Guyane


Réunion

Açores


Participace dospělé populace ve věku 25–64 let na vzdělávání a školeních, 2008 Terciární vzdělání není ani jediným ani samozřejmým zdrojem vysoce kvalifikovaných pracovníků. Získávání dovedností a znalostí pracovníků může značně pomoci zvyšování kvalifikace v každém věku a na všech úrovních, zejména odpovídají-li aktuálním potřebám pracovních trhů. Predikce v Páté kohezní zprávě nepředpokládají enormní nárůst počtu pracovních míst pro obyvatele se základním a středoškolským vzděláním, očekávají však zvyšující se nároky na tato pracovní místa a z nich plynoucí potřeby vzdělávání. A to zejména u nízce kvalifikovaných obyvatel, u nichž má velmi nízká míra zapojení do procesu celoživotního vzdělávání v průběhu celého života negativní vliv na produktivitu práce. Lidé s nízkým vzděláním pak nejen hůře práci hledají, mají také mnohem častěji nižší příjmy a nižší kvalitu života obecně.

% populace ve věku 25–64 let participující na vzdělávání a školeních <4 4 až 6,5 6,5 až 8 8 až 11 11 až 18 >18 Průměrná hodnota EU 27=9,3 %

10


Madeira

500 Km

Canarias

Guyane


Réunion

Açores

Madeira

0

500 Km


HDP na obyvatele dle parity kupní síly, 2007 Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele indikuje průměrnou úroveň bohatství vyprodukovaného jedním člověkem za určité časové období. Pro mezinárodní srovnání se ukazatel vyjadřuje v paritě kupní síly, která eliminuje rozdíly mezi cenovými úrovněmi v různých zemích. Ukazatel HDP je úzce svázán s hospodářskou výkonností, zejména s produktivitou a zaměstnaností. I přesto, že se projevují snahy vyjádřit životní úroveň v regionech nejen prostřednictvím materiálních hodnot, jako je tomu v případě HDP, ale také za pomoci nejrůznějších indexů kvality života, rozvoje či štěstí, HDP zůstává nejčastější, nejjednodušší a nejužívanější veličinou, kterou používáme při měření ekonomické vyspělosti. Regiony EU s nižším HDP na obyvatele vykazovaly v období 2000–2007 rychlejší růst a trend vedoucí ke sbližování hospodářské výkonnosti s vyspělými regiony.

Index <50 50 až 75 75 až 90 90 až 100 100 až 125 ≥ 125 Průměrná hodnota EU 27=100


11

Harmonogram příprav na období 2014+ na úrovni EU a ČR

Chcete čerpat peníze z evropských fondů?

Harmonogram přípravy období 2014+ na úrovni EU 06/2010 schválení Strategie Evropa 2020 10/2010 zveřejnění Sdělení Evropské komise k revizi rozpočtu 11/2010 publikace Páté kohezní zprávy 31.1.–1.2.2011 ukončení veřejné konzultace Páté kohezní zprávy v rámci Kohezního fóra 06 –07/2011 zveřejnění nové finanční perspektivy a návrhu nařízení EK 2011–2012 vyjednávání právních předpisů 2012–2013 vyjednávání programů s Evropskou komisí 01/2014 zahájení nového programovacího období

Připravujete projekt, který je možné podpořit z ROP Moravskoslezsko? Přijďte…

Úřad Regionální rady Moravskoslezsko Hrabákova 1, Ostrava zavolejte…

Příprava na období 2014+ v ČR 01/2011 projednání Rámcové pozice ČR k Páté kohezní zprávě Vládou ČR 31.1.–1.2.2011 účast na jednání Kohezního fóra v Bruselu 1. polovina 2011 formulace rozvojových priorit ČR a jejich projednání se všemi partnery 07/2011 projednání „velké“ rámcové pozice k budoucí podobě kohezní politiky Vládou ČR podzim 2011–2012 příprava Smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice 2. polovina 2011 příprava prvních návrhů nových operačních programů a implementační struktury 2012 projednávání nových operačních programů na národní úrovni a následně

tel.: 552 303 546 napište…

e-mail: [email protected] Podívejte se…

www.dobra-rada.cz Prokešovo náměstí

s Evropskou komisí

ko b

rat r

ská M at

iční

ova

á tř ída

líčk

erala

H av

iční

bák

olsk

M at

D r. Šm

Husovo náměstí

Hra

Če s

Sok

Tři linie regionálních příprav na budoucí programové období: • aktualizace Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009–2016 • aktualizace Regionální Inovační Strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010–2016 • sladění regionálních priorit se strategií Evropa 2020  Lucie Žurková

ovo náb

leg

ií Jiráskovo náměstí 28

. ří

jna

Re

áln

í

Č s.

ř.

Dvořákova

Vydavatel:

Masarykovo náměstí

Regionální rada regionu Černá louka Zám

eck

á

soudržnosti Moravskoslezsko

Hrabákova 1, 702 00 Ostrava tel.: 552 303 501 fax: 552 303 503 IČO: 75082616 Redakce:

Nejzajímavější projekty podpořené z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko

Úřad Regionální rady Moravskoslezsko

Hrabákova 1, 702 00 Ostrava [email protected] tel.: 552 303 549 Kontaktní osoba: Michal Sobek (tel.: 552 303 549) ISSN tištěné: 1802-7814 ISSN on-line: 1802-7822 Evidenční číslo: MK ČR E 17835

12


Evropa se intenzivně připravuje na budoucnost. speciální vydání

Recommend Documents