Evropa izoluje nazeleno. Styrodur C. Střešní izolace

Evropa izoluje nazeleno

Styrodur® C Střešní izolace

Obsah 2

1

Tepelná izolace Styrodur® C

3

2

Plochá střecha

4

2.1

Druhy plochých střech a stanovení pojmů

6

3

Přednosti systému střechy s obrácenou skladbou 7

3.1

Přednosti Styrodur® C u střech s obrácenou skladbou

4

Pokyny k použití

11

4.1

Vnitřní konstrukce

11

4.2

Hydroizolace střechy

11

4.3

Odvodnění střechy

11

4.4

Tepelná izolační vrstva

12

4.5

Ochranná vrstva

12

5

Varianty provedení

13

5.1

Plochá střecha s obrácenou skladbou

13

5.2

Zdvojená střecha

14

5.3

Duo střecha

15

5.4

Zelená střecha

16

5.5

Terasová střecha

24

5.6

Parková střecha

25

6

Technické údaje Styrodur® C

31

9

Styrodur® C je zelený extrudovaný polystyren firmy BASF vyráběný vytlačováním. Tato hmota neobsahuje freony, halogenované freon ani halogenované fluorovodíky a jako izolační materiál přispívá ke snížení emisí CO2. Díky jeho vysoké pevnosti v tlaku, nepatrné nasákavosti vody, dlouhodobé životnosti a odolnosti proti hnití se Styrodur® C v Evropě stal synonymem systému pro odborníky. Pevnost v tlaku je hlavním charakteristickým znakem, který tento materiál odlišuje od různých jiných typů polystyrenů.

Investice do optimální tepelné izolace materiálem Styrodur® C se investorovi rychle vrátí díky nižší spotřebě energie. Tato tepelná izolace přispívá ke zdravějšímu klimatu v obytných prostorách a chrání konstrukci stavby před vnějšími vlivy, jako je teplo, chlad a vlhkost. Následkem toho se prodlužuje životnost a zvyšuje hodnota budovy. Styrodur® C se vyrábí v souladu s požadavky evropské normy ČSN EN 13 164 a ohledně chování při požáru je materiál zařazen do evropské třídy E dle normy ČSN EN 13501-1. Jeho kvalitu hlídá Výzkumný ústav tepelných izolací, registrovaný spolek (Forschungs-Institut für Wärmeschutz e. V.). Je schválen Německým ústavem pro techniku ve stavebnictví (Deutsches Institut für Bautechnik) pod číslem certifikátu Z-23.15-1481.

1 Tepelná izolace Styrodur® C

1. Tepelná izolace Styrodur® C

3

2. Plochá střecha Tvar střechy a s ním i související materiály, s nimiž se izolují šikmé nebo ploché střešní konstrukce, mají podstatnou architektonickou výraznost – ale samotné výtvarné aspekty neurčují charakter stavebního objektu. Vedle estetické funkce budovy hrají stavebně konstrukční aspekty důležitou roli při otázce, jaký tvar střechy s jakou strukturou vrstev a jakým materiálem se má provést. Nezávisle na specifických požadavcích jsou ploché střechy i šikmé střechy schopny vyhovovat stavebně fyzikálním a stavebně konstrukčních potřebám střešní konstrukce.

Tepelná izolace u střechy s obrácenou skladbou je mimořádně silně namáhána srážkovou vodou, zeminou z ozelenění střech nebo také z provozního zatížení na terasových a parkových střechách. Proto musí mít malou nasákavost a být odolná proti hnití. Protože se na ni vstupuje již během montáže nebo vjíždí lehkým přístrojem (kolečka) a po dokončení leží bezprostředně pod krytinou nebo zeminou, musí vykazovat vysokou pevnost v tlaku. Důležitá je také dobrá a trvalá tepelná izolační schopnost, aby splňovala vlastní funkci ve střeše s obrácenou skladbou.

Jak struktura vrstev šikmé střechy, tak i různé varianty pouze mírně šikmých nebo dokonce bezespádových střešních nástaveb splňují tepelnou ochranu požadovanou v aktuálních normách a nařízeních a chrání budovu spolehlivě a trvale před povětrnostními vlivy. Jak je střecha „bezpečná“, nezávisí tedy od toho, jak silně je skloněná, ale jak přesně jsou projektant a realizační firma informováni o zvláštnostech dané konstrukce a jak zrealizují požadavky při plánování a provedení.

Obr. 2: Styrodur® C se díky své vysoké pevnosti v tlaku a nízké tepelné vodivosti hodí jako vynikající materiál na střešní izolaci v podkonstrukci.

Styrodur® C lehce zpracovatelný stavební materiál, který splňuje všechny výše uvedené požadavky. Při extruzi tepelných izolačních desek vzniká na povrchu hladký, stlačený pěnový plášť a proto může být položen nezávisle na počasí. Okraje desek jsou po obvodu opatřeny stupňovou drážkou, aby ve spojení desek nevznikaly tepelné můstky.

2 Plochá střecha

Obr. 1: Referenční stavba: Ve střeše Hamburgské vodárny se v rámci sanačních prací používá Styrodur® C.

4

Na rozdíl od konvenční střechy, u níž je hydroizolace stále nad tepelnou izolací, dovoluje speciální tepelná izolace, jako například Styrodur® C od firmy BASF, postupovat u ploché střechy také „obráceně“. Protože stále více projektantů upřednostňuje střechu s obrácenou skladbou, poskytuje společnost BASF se Styrodur® C ideální tepelnou izolaci pro tento systém. Tato brožura obsahuje veškeré důležité pokyny k projektování a pokládce pro střechy s obrácenou skladbou a objasňuje přednosti střechy s obrácenou skladbou vzhledem k tradiční teplé střeše.

Protože je Styrodur® C na základě mnohostranných vlastností vhodný pro velmi rozdílné využití, přichystal BASF kompletní typový program. V tabulce 1 jsou uvedeny podstatné rozlišovací znaky typů Styrodur® C vhodných pro střechu s obrácenou skladbou. Nejdůležitější je pevnost v tlaku a tepelná vodivost. Formy dodání typů Styrodur® C jsou uvedeny v tabulce 2. U konstrukcí střechy s obrácenou skladbou podle ČSN 73 540 se musí zvolit hodnota podle tabulky 3. Podle tloušťky tepelné izolace se musí prokázat tepelný odpor jednotlivých vrstev a pak následně celkový prostup tepla konstrukcí, který zohlední i ostatní konstrukce ve skladbě (tabulku 3).

Tabulka 1: C harakteristické parametry typů Styrodur® C pro střechu s obrácenou skladbou.

Styrodur® C

Vlastnost Jednotka Klíč pro označování podle ČSN-EN 13164 3035 CS 4000 CS

5000 CS

Norma

Pevnost v tlaku nebo napětí v tlaku při stlačení 10 %

kPa

CS(10\Y)

300

500

700

ČSN EN 826

Přípustné napětí v tlaku pro trvalé zatížení 50 let a stlačení < 2 %

kPa

CC(2/1,5/50)

130

180

250

ČSN EN 1606

Deformační vlastnosti: zatížení 20 kPa; 80 °C

%

DLT(1)5

≤5

≤5

≤5

ČSN EN 1605

Deformační vlastnosti zatížení 40 kPa; 70 °C

%

DLT(2)5

≤5

≤5

≤5

ČSN EN 1605

Nasákavost při dlouhodobém ponoření

obj. %

WL(T)0,7

0,2

0,2

0,2

ČSN EN 12087

Nasákavost při difuzní zkoušce

obj. %

WD(V)3

<3

<3

<3

ČSN EN 12088

Nasákavost po střídavém namáhání mrazem/táním

obj. %

FT2

≤1

≤1

≤1

ČSN EN 12091

Tabulka 2: Dodávané tvary Styrodur® C.

Jednotka Styrodur® C

3035 CS

4000 CS

5000 CS

Hladký

Hladký

Hladký

30/40/50/60/ 80/100/120/ 140/160/180

30/40/50/ 60/80/ 100/120

40/50/60/ 80/100

1.265 x 615

1.265 x 615

1.265 x 615

Profil hran Povrch Tloušťka

mm

Délka x šířka

mm

T1

lD [W/(m.K)]

RD (m2.K/W)

20

0,032

0,65

30

0,032

0,95

40

0,034

1,25

50

0,034

1,50

60

0,034

1,80

80

0,036

2,30

100

0,038

2,80

120

0,038

3,20

140

0,038

3,65

160

0,038

4,20

180

0,040

4,45

Tloušťka (mm)

lD =

učinitel tepelné vodivosti materiálu o ČSN EN 13164

RD =

tepelný odpor vrstvy ČSN EN 13164

2 Plochá střecha

Tabulka 3: Jmenovité hodnoty tepelné vodivosti pro Styrodur® C.

5

Typy plochých střech a stanovení pojmů

2.1 Typy plochých střech a stanovení pojmů Sklon střechy podstatně ovlivňuje druh a provedení hydroizolace střechy. Ploché střechy dělíme podle konstrukční struktury na větrané a nevětrané střechy. U nevětrané ploché střechy jsou všechny funkční vrstvy bezprostředně nad sebou. Pokud jsou tyto vrstvy vzájemně slepeny, označuje se konstrukce jako kompaktní střecha. Podle druhu použití se liší ploché střechy na „neužívané ploché střechy“ a „užívané ploché střechy“. Na neužívané ploché střechy se vstupuje pouze za účelem údržby a všeobecné opravy. Užívané ploché střechy jsou určeny pro pobyt osob, pro využití dopravou nebo pro velkoplošné a intenzivní ozelenění. Podle toho se rozdělují ploché střechy na: Terasové střechy, Parkovací střechy a Zelené střechy (extenzivní nebo intenzivní).

Požadavky pro tepelnou ochranu stanovuje norma ČSN EN 13164. Jako minimální požadavky se požaduje tolerance tloušťky, maximálně povolená deformace při definovaném tlakovém a teplotním namáhání, tečení, nasákavost při zkoušce difuzí a střídavé namáhání mrazem a táním, dále pevnost v tlaku nebo tlakové napětí při stlačení 10 % ve třech třídách pevnosti dh (minimálně 300 kPa) pro vysokou tlakovou zatížitelnost, ds pro velmi vysokou tlakovou zatížitelnost (minimálně 500 kPa) a dx pro extrémně vysokou tlakovou zatížitelnost (minimálně 700 kPa). Podle polohy izolační vrstvy se označuje jednovrstvá, nevětraná plochá střecha jako „střecha s klasickým pořadím vrstev“ nebo „střecha s obrácenou skladbou”. Obě varianty střech jsou proveditelné pro nepoužívané i používané ploché střechy. Obr. 3 ukazuje principiální strukturu těchto konstrukcí.

Podle směrnic pro ploché střechy se mají u nepoužívaných plochých střech použít tlakově zatížitelné polystyrenové desky z tvrzené pěnové hmoty (nebo jiné materiály) a u používaných střech zvýšeně tlakově zatížitelné desky z tvrzené pěnové hmoty. Všechny typy Styrodur® C vhodné pro střechu s obrácenou skladbou splňují tento požadavek podle tabulky 1 (strana 5).

2 Plochá střecha

Štěrk Hydroizolace střechy Geotextil Tepelná izolace Styrodur ® C

6

Hydroizolace strěchy Parotěsný železobetonový strop  

Skladba střechy s klasickým pořadím vrstev

Skladba střechy s obráceným pořadím vrstev

Obr. 3: Porovnání struktury teplé střechy a struktury střechy s obrácenou skladbou.

Typy plochých střech a stanovení pojmů

Pod pojmem střecha s klasickým pořadím vrstev se rozumí jednovrstvá, nevětraná střecha, u níž je hydroizolace nad tepelnou izolací.

Všechny tři varianty se hodí volitelně pro střechu s kačírkovým násypem, terasovou, nebo zelenou střechu. Princip střechy s obrácenou skladbou zůstává stále stejný, pouze se upraví konstrukční struktura.

U střechy s obrácenou skladbou se naproti tomu rozlišují další tři varianty: Nejrozšířenější je střecha s obrácenou skladbou, u níž se skládá vrstva tepelné izolace z extrudované polystyrenové tvrzené pěnové hmoty XPS, která leží výhradně nad hydroizolací střechy. U takzvané „zdvojené střechy“ se umístí nad běžnou skladbu střechy s deskami XPS další izolační vrstva ze Styrodur® C nad hydroizolaci. U tohoto konstrukčního principu, který se nejčastěji vyskytuje u novostaveb, je možné se zříci podle klimatických okrajových podmínek parotěsné zábrany.

Obr. 4: Referenční projekt: U kancelářské budovy na letišti v Hongkongu byl použit mimo jiné na střeše i Styrodur® C.

2 Plochá střecha

„DUO střecha“ představuje konstrukční řešení pro sanaci nedostatečně tepelně izolovaných střech. Kromě toho se používá, pokud se pro střešní konstrukci kombinují výhody klasické skladby střechy s výhodymi konstrukce střechy s obrácenou skladbou. Na skladbu střechy s klasickým pořadím vrstev, například s EPS nebo minerální vatou, se položí střecha s obrácenou skladbou s XPS pro ochranu střechy a zvýšení životnosti. V tomto případě se umístí tepelná izolační vrstva ze Styrodur® C dodatečně na stávající konstrukci střechy, u níž se předtím prověřila její hydroizolační funkce.

7

3. Přednosti systému střechy s obrácenou skladbou

3 Přednosti systému střechy s obrácenou skladbou

Střecha s obrácenou skladbou se podrobně skládá z následujících vrstev:

8

ochranná vrstva (např. kačírkový násyp), eventuálně geotextil (polyesterové nebo polystyrenové rouno), izolační vrstva Styrodur® C, hydroizolace střechy (zároveň parotěsná vrstva), eventuálně vyrovnávací vrstva, železobetonový strop. Střecha s obrácenou skladbou se dá vytvořit snadněji a rychleji než obvyklá střecha s klasickým pořadím vrstev, protože se skládá z méně vrstev, které se musí položit a slepit. U střechy s obrácenou skladbou leží vrstva nejdůležitější pro střechu, hydroizolace střechy, na pevném, masivním a bezespárovém podkladě. Výjimku tvoří DUO střecha a zdvojená střecha. Pokud je izolační pás mechanicky namáhán, může bezprostředně předat připadající síly. U izolační vrstvy jako podklad pro kladení se naproti tomu mohou vyskytovat malé spáry mezi jednotlivými izolačními deskami. Hydroizolace se může „prověsit“ do těchto spár, což může vést k trhlinám. Pokud je hydroizolace střechy přilepena celoplošně na masivním betonovém stropu, mohou se snadno lokalizovat prosaky v případě poškození. Voda vystupuje na vnitřní straně bezprostředně na místě, kde hydroizolace střechy selhala. Jiné je to u obvyklé střechy s klasickým pořadím vrstev: pokud zde voda, prosakuje hydroizolací často ukáže se viditelné poškození vodou na vnitřní straně daleko od vlastní netěsnosti v hydroizolaci střechy. U střechy s klasickým pořadím vrstev se navíc nesmí uzavřít mezi parotěsnou vrstvou a hydroizolací střechy žádná vlhkost, což v praxi není vždy realizovatelné. U střechy s klasickým pořadím vrstev se musí dbát na to, aby byla tepelná izolace na staveništi uložena vždy chráněně před vlhkostí a již položené desky zakryté. Zásadně se izolační desky nesmí pokládat za deště nebo mlhy. Jinak vede uzavřená vlhkost pod hydroizolací střechy k parním bublinám. U střechy s obrácenou skladbou se naproti tomu může položit tepelná izolační vrstva také za deště. Dešťová voda stojící nad hydroizolací střechy může prolínat tepelnou izolační vrstvou ze Styrodur® C nebo se odpařit stykem izolačních desek do vnějšího vzduchu.

Hydroizolace střechy s obrácenou skladbou by mělo mít tloušťku vzduchové vrstvy ekvivalentní difuzi vodní páry (sd) minimálně 100 m. To na jedné straně sníží značně difúzní proud vodní páry, který se může pohybovat střešní konstrukcí, a kromě toho zabrání, aby se během horkých letních měsíců mohla dostat vlhkost dovnitř budovy v důsledku změny směru difuze. Protože hydroizolace střechy s obrácenou skladbou leží pod tepelnou izolační vrstvou a nad tím ležícími funkčními vrstvami (např. vrstva štěrku nebo pokládka), zůstává trvale chráněno před UV zářením. U obvyklé střechy s klasickým pořadím vrstev se může podle další struktury stát, že je hydroizolace střechy vystaveno přímému slunečnímu UV záření. To může vést jak u živičných hydroizolací tak i u plastových hydroizolací ke škodám. Také teplotní výkyvy na hydroizolaci střechy jsou u střechy s obrácenou skladbou podstatně menší. U obvyklé střechy s klasickým pořadím vrstev činí výkyvy v průběhu roku na střešním plášti až 110 K. U střechy s obrácenou skladbou činí naproti tomu teplotní výkyvy v průběhu roku přibližně 12 K, pokud činí teplota vzduchu v místnosti pod střechou 20 °C.


Teplá střecha bez štěrkového násypu

Teplá střecha se štěrkovým násypem

UV

Mechanické poškození

Střecha s obrácenou skladbou

UV


UV


°C

°C °C

°C

3.1 Přednosti materiálu Styrodur® C u střech s obrácenou skladbou

Na obr. 5 je znázorněno denní tepelné namáhání hydroizolace u obvyklé střechy s klasickým pořadím vrstev v porovnání se střechou s obrácenou skladbou. U střechy s klasickým pořadím vrstev mohou stoupat teploty na hydroizolace střechy v létě nad 70 °C. U střechy obrácenou skladbou, u níž je hydroizolace chráněna tepelnou izolační vrstvou, zůstane teplota téměř konstantní. Teplotní šoky jako u letních přeháněk s kroupami nepoškozují u střechy s obrácenou skladbou hydroizolaci.

Styrodur® C se používá již od konce 70. let na střechách s obrácenou skladbou a od roku 1978 je povolen německým stavebním dozorem. Zkušební vzorky z funkčních střech s obrácenou skladbou prokázaly, že si Styrodur® C zachovává téměř nezměněné následovně uvedené mechanické a fyzické vlastnosti po velmi dlouhou dobu (Obr. 6).

U konvenční střechy s klasickým pořadím vrstev je hydroizolace navíc permanentně vystavena mechanickému působení. Ke škodám dochází nejčastěji již během stavby v důsledku prací na střeše, skladování stavebních materiálů, předmětů řítících se dolů a mnoha dalšího. U střechy s obrácenou skladbou chrání houževnatě pružná tepelná izolační vrstva hydroizolace střechy před mechanickým poškozením. Přebírá současně funkci ochranné vrstvy.

Obr. 6: Zkušební vzorek u deset let staré, ozeleněné střechy s obrácenou skladbou.

Teplá střecha bez štěrkového násypu °C 80 60 40 20 0 -20

Léto

Zima 0

12

0

12

0

12

0 čas

Teplá střecha se štěrkovým násypem

Střecha s obrácenou skladbou

°C 80 60 40 20 0 -20

°C 80 60 40 20 0 -20

Léto Zima 0

12

0

12

0

12

0 čas

Léto Zima 0

12

0

Obr. 7: Tepelné namáhání hydroizolace střechy s klasickým pořadím vrstev a střechy s obrácenou skladbou.

12

0

12

0 čas


Obr. 5: Přednost systému střechy s obrácenou skladbou: tepelná izolace nad hydroizolací střechy ji chrání před velkými změnami teploty a teplotními šoky i před mechanickým poškozením.

9



10

Necitlivost vůči vodě: nasákavost desek je mimořádně nízká díky pěnové struktuře s uzavřenými buňkami a oboustrannému pěnovému plášti. Obsah vlhkosti desek Styrodur® C, které byly zabudovány několik let ve štěrkových střechách, činil přibližně 0,1 obj. %, což prakticky neovlivní izolační schopnost materiálu.

Zkonstruovat plochou střechu podle principu střechy s obrácenou skladbou vyplývá v podstatě z požadavku chránit hydroizolace střechy před statickými, dynamickými a tepelnými vlivy. U střechy s obrácenou skladbou je užitná vrstva „tepelné izolace“ současně ochrannou vrstvou pro hydroizolace střechy.

Hohe Festigkeit: Styrodur® C eignet sich durch seine FestigkeitsVlastnost en ideal als Dämmstoff für UKDächer. Für besonders stark belastete Dämmstoffe, beispielsweise beim Parkdach, empfehlen sich die außerordentlich druckfesten Typen Styrodur® 4000 CS und 5000 CS.

Styrodur® C

Brandschutzklassifizierung: Styrodur® C ist im Brandverhalten in die Euroklasse E nach DIN EN 13501-1 (Brandverhalten von Baustoffen) eingestuft. Die bauaufsichtliche Zulassung lautet Z-23.15-1481. Obr. 8: Nasákavost Styrodur® C je mimořádně nízká díky pěnové struktuře s uzavřenými buňkami.

Rozměrová stálost: Metoda extrudování a kontrolované uložení před expedicí zaručují vysokou rozměrovou stálost. Materiál je tvarově stálý při definovaném tlakovém a tepelném namáhání podle ČSN EN 13164. Tepelné můstky: U desek Styrodur® C s obvodovou stupňovitou drážkou nevznikají při pokládce ve spoji desek žádné tepelné můstky. Zpracování: Ke zpracování Styrodur® C jsou vhodné běžné stavební pomůcky. Připojení nebo proniknutí se tak dá provést bez velké námahy. Vznikají čisté řezné hrany; řezné plochy se nevydrolí.

může převzít na základě vysokého modulu pružnosti v tlaku statické funkce a rovnoměrně vložit případnou zátěž, je schopen na základě houževnatě pružné, ale přesto tuhé struktury dynamicky oddělit vrchní stavbu a užitnou pokládku od dolní stavby s nosnou konstrukcí a hydroizolací střechy, šetří volitelně energii na vytápění, popř. chlazení a chrání konstrukci budovy před intenzivními klimatickými vlivy. Tyto vlastnosti Styrodur® C umožňují projektantovi použít u vysoce namáhaných, používaných konstrukcí plochých střech princip střechy s obrácenou skladbou.

Vnitřní konstrukce n Hydroizolace střech n Odvodnění střech

4. Pokyny k použití

Tepelně-izolační systém střechy s obrácenou skladbou se může použít pro jednovrstvé (nevětrané) ploché střechy, pro těžké i lehké vnitřní konstrukce, pokud jsou dodrženy následující podmínky: Těžké vnitřní konstrukce, jako masivní stropy, musí vykazovat plošnou hmotnost 250 kg/m2. Lehké vnitřní konstrukce, jejichž plošná hmotnost je nižší než 250 kg/m2, musí vykazovat tepelný propustný odpor > 0,15 m2 K/W. Vysoká plošná hmotnost, popř. předepsaný minimální tepelný propustný odpor vnitřní konstrukce má zabránit tomu, aby se mohla za studeného deště srážet kondenzační voda, pokud je vnitřní strana stropu zchlazena. Plochy, na než se má pokládat hydroizolace střechy, musí být čisté a bez cizích těles. Betonové stropy včetně případných spádových vrstev musí být dostatečně vytvrzené a mít suchý povrch. Střechy s obrácenou skladbou se Styrodur® C nepotřebují spád. Na bezspádových plochých střechách zůstane po dešťových srážkách stát trochu vody. To neovlivní negativně funkci střechy s obrácenou skladbou, pokud izolační desky nejsou trvale zatopeny.

4.2 Hydroizolace střech Pro střechy s obrácenou skladbou se sklonem střechy více než dvě procenta jsou vhodné všechny obvyklé těsnící materiály pro střechy: Asfaltové střešní pásy, Asfaltové pásy z upravených plastových hmot, plastové pásy a vysoce polymerové pásy. Střechy s obrácenou skladbou se sklonem méně než dvě procenta jsou speciální konstrukce a vyžadují zvláštní opatření, aby se zabránilo rizikům ve spojení se stojící vodou. Proto se musí například u asfaltových hydroizolace pod horní vrstvou z polymerových asfaltových pásů umístit buď další polymerový asfaltový pás nebo dvě vrstvy asfaltových pásů. Pokud je hydroizolace střechy z pásů z plastových hmot, musí se zvolit tlustší pásy. V každém případě doporučujeme nahlédnout do předpisů pro zpracování výrobce a platných směrnic pro ploché střechy.

Pozor: Hydroizolace na bázi dehtu nebo na bázi látek obsahujících rozpouštědla nejsou vhodná pro střechy s obrácenou skladbou se Styrodur® C.

4.3 Odvodnění střech Protože je střešní plášť v důsledku systému umístěn pod izolační vrstvou, probíhá odvod vody nad a pod izolačními deskami. Z tohoto důvodu je zapotřebí střešní vpusti se dvěma odvodňovacími rovinami (Obr. 9). Předpoklady pro odborné zabudování střešní vpusti se musí vyjasnit již ve stádiu plánování. Musí se zabránit tomu, aby byly desky Styrodur® C stále pod vodou v důsledku toho, že jsou střešní vpusti zabudovány příliš vysoko. Pro střechy s obrácenou skladbou jsou nutné podle použití střešní vpusti na m2 střešní plochy, které jsou uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4: Průměr střešního odtoku závisí na druhu použití a plochy ploché střechy. Průměr trubky DN v mm

Plocha střechy v m2 pro druhy střech Plochá střecha < 15°

Štěrková střecha

Zelená střecha

70

70

112

187

100

187

300

499

125

337

540

899

Drenážní vrstva ze štěrku Geotextil Styrodur® C Hydroizolace střechy Železobetonový strop Střešní vpusť

Obr. 9: Střešní vpusť se dvěma odvodňovacími rovinami pro odvodnění plochých střech na a pod izolační vrstvou.

4 Pokyny k použití

4.1 Vnitřní konstrukce

11

Tepelná izolační vrstva n Ochranná vrstva

4.4 Tepelná izolační vrstva Aby nevznikaly tepelné můstky, jsou u střech s obrácenou skladbou předepsány desky Styrodur® C se stupňovou drážkou. Pokládají se v jedné vrstvě, s těsným stykem ve spojení a s odsazenými příčnými spárami (žádné křížové styky). U atikových spojů nebo stoupajícího zdiva se musí desky Styrodur® C v případě asfaltových hydroizolace přizpůsobit zabudovanému izolačnímu klínu. To umožní položení tepelné izolace bez vzniku tepelných mostů. Protože izolační desky leží na hydroizolace střechy pouze volně, neovlivní se izolační vrstva a hydroizolace při tepelných délkových změnách. V praxi se ukázalo, že se musí izolační vrstva pokládat v jedné vrstvě. U dvouvrstvé pokládky se může mezi izolačními deskami tvořit vodní film, který působí jako parotěsná vrstva. Zabránilo by se tak výstupu difuzního proudu vodní páry z dolní desky, což by vedlo k tomu, že se izolační látka nasytí vlhkostí. Ve speciálních případech se může provést bodové zalepení desek Styrodur® C s hydroizolací. U asfaltového hydroizolace se to například provede s oxidovaným bitumenem B25/85 nebo lepícími hmotami ze studeného asfaltu.

4 Pokyny k použití

Izolační vrstva z desek Styrodur® C je pochůdná a sjízdná. Pro přepravu na izolované ploše se hodí vozíky s nahuštěnými pneumatikami Izolační desky Styrodur® C nejsou odolné vůči rozpouštědlům nebo látkám, které rozpouštědla obsahují.

12

Obr. 10: Střešní vpusť.

Izolační desky Styrodur® C se mohou skladovat několik týdnů venku, aniž by byly chráněny proti povětrnostním vlivům, protože déšť, sníh ani mráz nemůže Styrodur® C ublížit. Pokud se skladují desky Styrodur® C dlouhodobě na jednom místě, musí se zakrýt zabarvenými, světlými plastovými fóliemi, aby byly chráněny před slunečním zářením. Nevhodné jsou průsvitné nebo tmavé fólie, protože pod nimi může vznikat vysoká teplota.

4.5 Ochranná vrstva U konstrukce střechy s obrácenou skladbou leží, jak bylo již napsáno, tepelná izolace ze Styrodur® C vždy nad hydroizolací střechy. Izolace je tak vystavena celoročně přímým povětrnostním vlivům. Polymerové řetězce tuhé lehčené hmoty s uzavřenými buňkami nejsou trvale odolné vůči UV záření. Z tohoto důvodu je u střechy s obrácenou skladbou vždy nutná ochranná vrstva nad izolací. Ochranná vrstva má čtyři funkce: Ochrana izolačních desek před přímým UV zářením, zajištění všech střešních vrstev vůči nadzvednutí v důsledku sání větru, odpor vůči přenášení hořících částí vzduchem a sálajícímu teplu (tvrdá krytina) a zajištění izolačních desek vůči hydrodynamickému prokluzu. Ochranná vrstva se skládá zpravidla ze štěrku (kačírku). Může být ovšem také rovněž užitnou vrstvou, pokud převezme funkci ozelenění střechy, pokládky teras a střešních parkovacích systémů. Ochranná vrstva se skládá podle použití z různých materiálů.

Obr. 11: Střecha s obrácenou skladbou a štěrkovým násypem.

Upozornění: Pokud se Styrodur® C používá pod krytím jako např. střešní pásy, fólie nebo ochranné rohože, může za letních teplot vznikat nadměrné zahřívání v důsledku absorpce slunečního záření, které může vést k deformaci desek Styrodur® C. Proto se musí dbát na okamžité umístění ochranné vrstvy podle směrnic pro ploché střechy.

Plochá střecha s obrácenou skladbou

5.1 Plochá střecha s obrácenou skladbou

Obr. 12: Provedení vyštěrkované střechy s obrácenou skladbou.

U vyštěrkované střechy s obrácenou skladbou přebírá funkci ochranné vrstvy štěrkový násyp z omytého kulatého štěrku (kačírku) Ø 16/32 mm. Tlouštka štěrkové vrstvy odpovídá dané tloušťce izolační vrstvy. Je-li zapotřebí, štěrk se může potáhnout zpevňovačem štěrku, ten ovšem nesmí tvořit uzavřený film na deskách Styrodur® C. Zabudováním netkané textilie ze syntetické látky, může stačit snížit zatížení štěrku na 50 mm – také u podstatně tlustších vrstev izolace (tabulka 5).

Tabulka 5: Zajištění desek C proti hydrodynamickému prokluzu. Tloušťka izolační vrstvy Vrstva štěrku v mm v mm Bez netkané textilie S netkanou textilií Styrodur®

30 – 50

50

50

60

60

50

80

80

50

100

100

50

120

120

50

Difuzně otevřená netkaná textilie ze syntetických látek, která je odolná vůči zahnívání (ochrana vůči zavlažování) mezi izolační vrstvou a štěrkovou ochrannou vrstvou chrání hydroizolace střechy před poškozením v důsledku vniknutí jemných částí štěrku. Současně se zabrání ve spojení se zatížením štěrkem posunutí a pootočení jednotlivých desek Styrodur® C v důsledku hydrodynamického prokluzu. V žádném případě se nesmí jako ochrana vůči zavlažování zabudovat izolační pás z plastových hmot nebo PE fólie. Parotěsný účinek těchto pásů by vedl k tomu, že pod nimi ležící izolační vrstva začne postupně natahovat vlhkost. Po každém dešti zůstane na hydroizolace střechy stát trochu vody. Musí být možné, aby se kdykoli odpařila do vnějšího vzduchu. K tomu potřebuje otevřený výstup nad stykem desek Styrodur® C a přímým průchodem skrz izolaci na cestě difuze. To odůvodňuje také nejdůležitější pravidlo systému střech s obrácenou skladbou, podle kterého musí nad izolací následovat jako první difuzně otevřená vrstva. Stavební objekty v geograficky exponovaných vrstvách mohou vyžadovat značně vyšší zatížení než je uvedené v tabulce 6. Příklady pro to jsou polohy na horských hřbetech nebo svazích s extrémním poryvem větru. To stejné platí pro město s vysokými budovami v okolí, čímž mohou vznikat silné vzdušné proudy s velmi vysokou rychlostí větru. Střešní plochy, na které se pravidelně vstupuje za účelem údržbářských prací (čištění komínu, inspekce ventilátorů), by měly být položeny v pochůzné části dlažebními deskami.

Tabulka 6: Zajištění struktury střechy proti sání vzduchu. Výška okapu střechy nad terénem

Okrajová oblast minimálně 1,00 m (b = šířka ploché střechy)

Zbylá plocha

0–8m

≥ 1,0 kN/m2

≥ 60 mm vrstva štěrku

≥ 0,5 kN/m2


> 8 – 20 m

≥ 1,6 kN/m2

≥ 90 mm stěrková vrstva nebo obložení deskami 350 x 350 x 60 mm vrstva štěrku nebo obložení deskami 350 x 350 x 60 mm v loži jemného štěrku (8/16) nebo na kyvném ložisku

≥ 0,6 kN/m2


> 20 – 100 m

≥ 2,0 kN/m2

≥ 120 mm Vrstva štěrku nebo obložení deskami 500 x 500 x 80 mm v loži jemného štěrku (8/16) nebo na kyvném ložisku

≥ 0,8 kN/m2


5 Varianty provedení

5. Varianty provedení

13

Zdvojená střecha

5.2 Zdvojená střecha


Zdvojená střecha je variantou střechy s obrácenou skladbou, která by se měla zvolit, pokud jsou kladeny obzvláště vysoké požadavky na koeficient prostupu tepla (hodnota U) střechy a nedosáhne se potřebné tloušťky s jednou vrstvou izolace. U této varianty leží izolační vrstva ze Styrodur® C jak pod, tak i nad hydroizolací střechy.

14

Dělící vrstva na železobetonovém stropě není nutná. Podle klimatických okrajových podmínek může často odpadnout také parotěsná vrstva. Zdvojená střecha má oproti normální střeše s obrácenou skladbou tu výhodu, že tloušťka izolační vrstvy může vypadat menší, protože se zde nemusí zohlednit ∆U vlivem vlhkého mikrofilmu mezi jednotlivými vrstvami tepelné izolace.

Obr. 13: Provedení zdvojené střechy.

Obr. 14: Pokládka Styrodur® C u zdvojené střechy.

Obr. 15: Atiková izolace se Styrodur® C.

Obr. 16: Pokládka Styrodur© C nad hydroizolacem střechy.

Duo střecha

5.3 Duo střecha Pokud to povoluje nosnost železobetonového stropu, může se změnit klasická střecha, u níž se má provést sanace, také na ozeleněnou střechu s obrácenou skladbou. Musí se ovšem prověřit těsnost hydroizolace střechy odolného vůči pronikání kořenů a případně zesílit o další vrstvu.

Obr. 17: Vlevo nový stav Duo střechy, vpravo starý stav střechy s klasickým pořadím vrstev.

Konstrukce Duo střechy se výtečně hodí pro přeměnu stávající, nedostatečně izolované střechy s klasickým pořadím vrstev na dnešní standard tepelné ochrany. Pro změnu stávající vyštěrkované střechy s klasickým pořadím vrstev na Duo střechu se Styrodur® C je zapotřebí těchto pracovních kroků:

Obr. 18: Sanovaná střecha s obrácenou skladbou jako konstrukce Duo střechy.

Nejprve se po úsecích odklidí stranou stávající vrstva štěrku a uloží na střeše. Musí se přitom zohlednit statické požadavky. Následovně se prozkoumá stávající hydroizolace střechy, zda nevykazuje netěsná místa, a případně spraví.

Výška přípojů ke stoupajícím součástem musí být 10 cm nad horní hranou štěrkového násypu; u uschování okrajů střechy se tento rozměr sníží minimálně na 10 cm. Případně se musí zvýšit přípoj. Potom se musí položit desky Styrodur® C a zakrýt geotextilií. Následovně se může opět umístit meziuložený štěrk. Touto technikou se pracuje dále po jednotlivých úsecích, dokud se neprovede energická sanace celkové plochy střechy.

Obr. 19: Pohledová štěrková vrstva.


Podle toho se musí prověřit přípoje ke stoupajícímu zdivu, osvětlovacím kopulím, odvětrávacími nátrubky a uschování okrajů střechy.

15

Zelená střecha

5.4 Zelená střecha U zelené střechy s obrácenou skladbou se navíc dají při provedení jasně oddělit řemeslnické práce. Pokrývač převezme hydroizolace a tepelnou izolaci, odborník na střešní zahradu vrstvu substrátu a zeleně. To zjednoduší jak kolaudaci, tak i záruku. Často podniky nabízí zelené střechy také jako celkový systém. Jak je známo, nesmí být u střechy s obrácenou skladbou izolace z extrudovaných desek z pěnové hmoty trvale zatopena dešťovou vodou. Zadržovací zavlažování zelené střechy s obrácenou skladbou proto vyžaduje následující uvážení: aby se učinilo zadost stavebně fyzikálnímu principu střechy s obrácenou skladbou, musí mezi úrovní pro zadržování vody a deskami Styrodur® C ležet difuzní otevřená vrstva. Obr. 20: Provedení zelené střechy.

Pokud je k dispozici principiálně správná struktura střechy s obrácenou skladbou – tedy nad tepelnou izolací bude ležet difúzně otevřená vrstva – je na ní proveditelná také struktura zelené střechy s vodními plochami a cestami.


Oproti struktuře střechy s klasickým pořadím vrstev nabízí konstrukce ozeleněné střechy s obrácenou strukturou několik výhod. Tepelná izolace ochrání hydroizolace střechy, které je odolné vůči prorůstání kořenů, za každé doby před tepelným namáháním. Především během stavební fáze poskytuje izolace spolehlivou ochranu před mechanickými vlivy, které rychle poškodí hydroizolaci. Také během fáze používání leží tlustá izolační vrstva jako ochranná ruka nad hydroizolací střechy, pokud uživatel pečuje o zeleň hráběmi nebo jiným nářadím.

16

Teplotní průběh – 10 °C teploty venkovního vzduchu + 35 °C

Substrát Filtrační rouno Drenážní vrstva Geotextilie Styrodur® C Vrstva na ochranu před kořeny Hydroizolace Železobetonový strop – 10 °C 0 °C +10 °C + 20 °C + 30 °C + 40 °C + 20 °C

Vnitřní teplota

Obr. 22: Namáhání zelené střechy.

Obr. 21: Se zelenou střechou na Styrodur® C se dají zrealizovat živoucí městské krajiny.

Zelená střecha

Drenážní vrstva se může se skládat například z tvarovaných desek Styropor® (Obr. 23). Tvarování na způsob kartonů na vejce (např. Zinco WD 6) zadržuje dešťovou vodu na horní straně a odvádí přebytečnou vodu podél dutin na spodní straně. Další variantu ukazuje ozeleněná a pochůdná střešní terasa na obrázku 24. U této struktury střechy leží nad tepelnou izolací ze Styrodur® C netkaná textilie, po které následuje drenážní vrstva. Drenážní vrstva odvádí přebytečnou dešťovou vodu a skýtá extrudovaným deskám difúzně otevřené krytí na horní straně – objem dutiny ve vrstvě štěrku. Nad štěrkovou drenážní vrstvou se může další struktura téměř libovolně měnit. Část střechy se může zastavět vodní nádrží ze svařených fólií. Další části se mohou opatřit terasovým obložením v pískovém loži na filtrační rouno nebo s filtračním rounem a rostlinným substrátem položit pro ozelenění střechy.

Obr. 24: Zeleň a pochůzná střešní terasa se zadržovaným zavlažováním ve fóliových rybníčcích nad konstrukcí střechy s obrácenou skladbou s celoplošnou štěrkovou drenážní vrstvou.

Projektant se musí zásadně postarat o to, aby mohla střešní konstrukce pojmout tíhu substrátu v mokrém stavu (tabulka 7) a za určitých okolností stoupající zátěž rostoucích rostlin. Tepelné izolační desky u střechy s obrácenou skladbou vykazují podle použitého typu materiálu povolená trvalá napětí v tlaku 130, 180 nebo 250 kPa. To odpovídá působení zátěže mezi 13, 18 nebo 25 tunami na metr čtvereční.

Obr. 23: Tvarované desky Styropor® pro zadržování vody a drenáž ozeleněné střechy s obrácenou skladbou se Styrodur® C.

plošné zatížení kg/m2

Druh vegetace

kN/m2

Trávník

5,0

0,05

Nízké křoviny a houští

10,0

0,10

Křoviny a keře do výšky 1,50 m

20,0

0,20

Keře do výšky 3 m

30,0

0,30

Velké keře do výšky 6 m

40,0

0,40

Malé stromky do výšky 10 m

60,0

0,60

Stromy do výšky 15 m

150,0

1,50


Tabulka 7: Plošné zatížení vegetací v mokrém a listnatém stavu.

17

Extenzivní zeleň střechy Extenzivní zeleň (Obr. 25) vyžaduje nejmenší výdaje na ošetřování – postačí jedna až dvě kontrolní operace. Zavlažování a zásobování živinami probíhá v co největší míře prostřednictvím přirozených přírodních procesů. Pouze během fáze růstu vyžaduje osázení dodatečné zavlažování. Extenzivní zeleň skládá výhradně z rostlin, které jsou suchomilné a přizpůsobí se obzvláště dobře extrémním podmínkám stanoviště a dají se bez problémů regenerovat – tedy plošné, nízké rostliny (výška růstu maximálně do 15 cm). Tloušťka vrstvy substrátu činí zpravidla 6 až 16 cm.

U extenzivní zeleně je vrstva substrátu odvodňována drenážní vrstvou, která se nachází pod ní. Mezi oběma vrstvami musí být filtrační rouno. Podniky zabývající se ozeleněním střech nabízí také vrstvy substrátu, které jsou živnou půdou pro rostliny, tak i podle zrnitosti jako drenážní vrstva odvádějí přebytečnou vodu. Často obsahují takové dvojfunkční substrátové násypy keramzit nebo expandovanou břidlici. Obecně musí projektant sladit vlastnosti substrátových směsí s naplánovanými druhy rostlin a jejich vzhledem již ve fázi plánování.

Vegetace (séda, mech, bylinky) Substrát (bez živin, drenážní) Geotextilie caa. 140 g/m2 Styrodur® C Vrstva na ochranu proti kořenům Hydroizolace střechy Železobetonový strop

Obr. 25: řez střechou s obrácenou skladbou a extenzivní zelení.


Intenzivní zeleň střechy

18

Intenzivní zeleň střechy (Obr. 28) se může dělit na jednoduchou a nákladnou intenzivní zeleň. Jednoduchá intenzivní zeleň vyžaduje mírné náklady na péči. Při použití a tvorbě se musí vycházet z rostlin s potlačenými nároky na strukturu vrstev i zásobování vodou a živinami. V úvahu přichází trávy, křoviny a křoví do výšky 1,5 m.

Obr. 26: Pokládka desek Styrodur® C pod extenzivní zelení střechy.

Obr. 27: Extenzivní zeleň střechy se suchomilnými rostlinami.

Náročná intenzivní zeleň se oproti tomu musí pečlivě naplánovat a vyžaduje pravidelnou péči zahradníka. Musí se zavlažovat, hnojit, sekat a plít plevel. Tloušťka vrstvy substrátu činí podle použití zpravidla deset až šedesát centimetrů. Výška vzrůstu je obvykle v rozmezí do tří metrů. Co se týče použití a vytvoření takových střech, nejsou zde téměř žádná omezení.

Zelená střecha

Ochrana hydroizolace střechy před kořeny U osázených střech pronikají kořeny, které následují vodu, až k hydroizolaci. Aby jí nemohli proniknout a poškodit ji, měly by se používat pouze střešní izolační pásy, u nichž je prokázána odolnost vůči kořenům. U zelené střechy s obrácenou skladbou nesmí být v žádném případě položen ochranný pás proti kořenům nad tepelnými izolačními deskami z extrudovaného polystyrenu. Působil by zde jako parotěsná vrstva na špatné straně a vedl k zadržování vlhkosti v izolaci. Drenážní vrstva

Obr. 28: Střecha s obrácenou skladbou a intenzivní zelení.

Pro osázení jsou vhodné rostliny z extenzivní a jednoduché intenzivní zeleně, ozdobné trávníky, náročné křoviny a keře o výšce tři až šest metrů a menší a velké stromy. Aby se ozeleněná střecha s obrácenou skladbou – jedno zda osázena extenzivně nebo intenzivně – udržela trvale funkční, musí se dodržovat pro každou funkční vrstvu určité body.

Vegetační vrstva zelené střechy by měla být schopna pokud možno uložit co nejvíce vody, aby byly rostliny během následujícího období sucha zásobovány dostatečným množstvím vody. Nadbytečná voda se musí naproti tomu odvést přes drenážní vrstvu k drenážní trubce a nebo střešní vpusti. Drenážní vrstva se tak stane částí drenážní vrstvy. Aby z rostlinného substrátu nevnikly do drenážní vrstvy jemné části a neucpávaly ji, musí se vložit mezi vrstvu substrátu a drenážní vrstvu filtrační rouno. Běžná jsou rouna z umělých vláken z polypropylenových nebo polyesterových vláken s plošnou hmotností přibližně 140 g/m2. Sklobit není vhodný, protože jej může oslabovat alkalita půdy a voda.

Vegetace (trávy, keře, stromy) Substrát Drenážní vrstva (mytý štěrk 8/16, rohož s nahodile uspořádanými vlákny, EPS drenážní prvky) Geotextilie cca. 140 g/m2 Styrodur® C Ochranná vrstva proti kořenům Hydroizolace střechy Železobetonový strop Obr. 29: řez střechou s obrácenou skladbou a intenzivní zelení.


Filtrační rouno

19

Funkce drenážní vrstvy u střechy s obrácenou skladbou

Drenážní vrstvy ze sypanin (např. štěrk, keramzit, pórovitá láva-perlity)

Přebytečnou vodu, kterou nemůže hromadit vegetační vrstva, pohltí plošně drenážní vrstva a podle spádu střechy horizontálně odvede k drenážní trubce nebo střešní vpusti (Obr. 30).

Obzvláště u extenzivní zeleně s velmi tenkou vrstvou substrátu jsou často štěrkové filtrační vrstvy jedinou možností k dosažení předepsaného zatížení 100 kg/m2. U intenzivního zeleně s velmi tenkými vrstvami substrátu se oproti tomu musí upřednostnit filtrační vrstvy z keramzitu nebo pórovité lávy - perlitu kvůli nepatrné hmotnosti v porovnání se štěrkovými filtračními vrstvami.

Substrát Filtrační rouno Drenážní vrstva Geotextilie cca. 140 g/m2 Styrodur® C Vrstva na ochranu proti kořenům Hydroizolace střechy Železobetonový strop


Obr. 30: Struktura vrstev ozeleněné střechy s obrácenou skladbou a drenážní vrstvou k plošnému pohlcení vody a alternativně s drenážním potrubím.

20

U střechy s obrácenou skladbou ale nemusí drenážní vrstva odvádět pouze dešťovou vodu, ale také zaručit difuzní otevřenost nad izolací. Vodní pára prolínající se spádem dílčího tlaku vodní páry vrstvou tepelné izolace musí vystupovat do drenážní vrstvy a zde se moci kondenzovat. Tato kondenzovaná voda se dostane za určitých klimatických poměrů ve struktuře vrstev do vrstvy substrátu a tak prospěje rostlinám. Pokud je substrát nasycen a už nemůže pohltit kondenzovanou vodu, odvede se do vpusti nebo se sráží znovu na hydroizolace střechy, odkud se ale dostane do kondenzačního koloběhu difuze. Drenážní vrstva musí odolat tlaku hmotnosti rostlinného substrátu, jiných nástaveb i provoznímu zatížení při používání jako například u pochůzné zelené střechy. Měla by být ale pokud možno lehká, aby se zbytečně nezatěžovala ještě víc vnitřní konstrukce. Dále musí být odolná vůči mrazům a hnití. V úvahu přichází tyto materiály pro drenážní vrstvu: Drenážní vrstva z betonových drenážních kamenů Drenážní kameny z betonu jsou účelné pouze u tlustších vrstev rostlinného substrátu. Zásadně se hodí pouze podmíněně pro střešní zeleň, protože za určitých okolností mohou vést ke škodám na stavbě. Stálý nápor vody omývá vápník z betonových drenážních těles, který se může usazovat jako vápenný hydrát ve střešních vpustích a spádových trubkách. Následkem je spékání, které může vést až k úplnému ucpání vpustí.

Obzvláště lehké jsou filtrační vrstvy z pěnových plastických hmot, z drenážních desek EPS nebo rohoží z trojrozměrné struktury vrstvy s nahodile uspořádanými plastovými vlákny (např. z polypropylenu). Vhodné jsou také recyklovatelné produkty ve formě pěnových a plastových rohoží. Jmenované filtrační vrstvy představují v technickém smyslu již kompletní drenážní vrstvy. U vrstvy s nahodile uspořádanými vlákny z polypropylenu je na horní a dolní straně naneseno filtračně stabilní rouno, čímž vzniká jednotka drenážního prvku ve formě rohože. Drenážní desky EPS zpravidla nevyžadují vrstvu rouna, protože je struktura pěny filtračně stabilní. Splňují tak stejnou měrou požadavky, které jsou kladeny na drenážní a filtrační vrstvy. U drenážních prvků z plastických hmot se musí zohlednit, že může trvalé zatížení z vegetační vrstvy včetně provozního zatížení v průběhu doby k redukci tloušťky (stlačení). U tvárných drenážních prvků se proto musí pro prokázání odtoku vody předpokládat tloušťka prvku, která zůstane podle zatížení pravděpodobně po padesáti letech. Například u zatížení 10 kN/m2 se smí stanovit zpravidla jako průřez odtoku pouze šedesát až osmdesát procent původní montážní výšky (Obr. 31). Pro prefabrikované drenážní prvky z plastových hmot připravují výrobci odpovídající údaje.

100

Tloušťka (%)

Betonové filtrační kameny Mřížkovaná rohož s drážkami PS drenážní desky

80 60 40

EPS drenážní desky Rohože s nahodile uspořádaným vláknem

20 0

0

10

20

30

40

50 Zatížení (kN/m2)

Obr. 31: Průběh tečení různých drenážních prvků za 50 let. Změna tloušťky závisí na zatížení.

Zelená střecha

Drenážní vrstva musí kompletně pokrývat celkovou plochu střechy až po vedlejší konstrukční části jako jsou atiky nebo předělové zdi. Pokud jsou k dispozici střešní vpusti o průměru více než 100 mm, mohou se shrnout dílčí plochy maximálně do 150 m2 do jedné drenážní jednotky. Plocha střechy musí vykazovat celkem minimální spád tři procenta. Pokud jsou střešní vpusti od sebe velmi vzdáleny, hrozí riziko, že se bude přebytečná voda zadržovat v drenážní vrstvě. V tomto případě se musí naplánovat drenážní potrubí. Střešní vpusti mají být vzdáleny od stoupajících konstrukčních částí minimálně metr, aby bylo zaručeno nezávadné zabudování. U střechy s obrácenou skladbou se smí zabudovat pouze střešní vpusti s minimálně dvěma odvodňovacími rovinami. Musí být možné, aby neomezeně do vpusti odtékala jak voda z roviny nad hydroizolací střechy, tak i přebytečná voda z drenážní vrstvy. To stejné platí pro vodu z dešťových přívalů, která padá na zmrzlou půdu. Nezávisle na velikosti plochy střechy je zapotřebí minimálně dvou odtoků. Drenážní vrstvy ze štěrku (Obr. 32 a 33) vedou přímo ke střešní vpusti. V rovině substrátu zabrání pás šterku široký třicet centimetrů, který je položen okolo vpusti, aby rostliny zarůstaly do vpusti a ztěžovaly tak revizi. U intenzivního zeleně s vyššími tloušťkami vrstvy substrátu je zapotřebí střešní vpusti s revizní šachtou. Substrát Filtrační rouno Drenážní vrstva ze štěrku Geotextilie ca. 140 g/m2 Styrodur® C Vrstva na ochranu proti kořenům Hydroizolace střechy Železobetonový strop Střešní vpusť Obr. 32: Střešní vpusť zelené střechy s obrácenou skladbou s drenážní vrstvou ze štěrku.

Substrát Filtrační rouno -štěrk Drenážní vrstva z EPS Styrodur® C Vrstva na ochranu před kořeny Hydroizolace střechy Železobetonový strop Střešní vpusť Obr. 33: střešní vpusť u zelené střechy s obrácenou skladbou s drenážní vrstvou z drenážních desek EPS.

K takovým revizním šachtám z betonových nebo plastových tvarovek se dají bez velkých nákladů připojit drenážní potrubí. Jsou tak rovněž kdykoli přístupná, což ulehčuje revizi a případně čištění (Obr. 34). Substrát Revizní šachta Filtrační rouno Drenážní vrstva z keramzitu Styrodur® C Vrstva na ochranu proti kořenům Hydroizolace střechy Železobetonový strop Střešní vpusť Obr. 34: Střešní vpusť s revizní šachtou u střechy s obrácenou skladbou s intenzivní zelení a drenážní vrstvou z keramzitu.


Odvodnění střechy a střešní vpusti

21

Zdivo Elastické uzavření povrchu Přídržný profil Obložení deskami Substrát Filrační rouno

Okap fasády Štěrk 16/32 Štěrk 8/16

Drenážní vrstva Geotextilie ca. 140 g/m2 Styrodur® C Hydroizolace střechy Železobetonový strop Obr. 35: Připojení zelené střechy s obrácenou skladbou ke stoupající stěně s okapem na fasádě.

Pokud zelené střechy omezují stoupající fasády, měl by projektant na patě dotyčné fasády naplánovat okapy. Okapy zaručují rychlý a cílený odtok dešťové vody, která se koncentruje na fasádách, aniž by se dodatečně promočila struktura zelené střechy. Fasádní okapy před okny a dveřmi teras navíc odvádí zadržovanou vodu předtím, než může vniknout do spár (Obr. 35). Rostlinný substrát


Výběr a sestavení rostlinného substrátu, který se nazývá také vegetační vrstva, je velmi složitý a komplexní úkol, který by architekt měl přenechat specialistovi, jako například projektantovi zahrad a krajin nebo odborníkovi na střešní zahrady.

22

Vegetačně technické vytyčení cíle druhu vegetace a formy vegetace se musí rovněž důkladně naplánovat předem, jako již uvedené stavebně technické požadavky. Vedle toho se musí promyslet, jak se dá trvale zajistit funkce zelené střechy a jakých dimenzí dosáhnou náklady na péči o rozvíjení a udržování. Jakmile stavitel a projektant stanoví tyto okrajové podmínky, připadne výběr fyzikálních, chemických a biologických vlastností i potřebný výběr látek pro růst rostlin a stanovení dimenze vegetační vrstvy. Strukturálně stabilní vrstva substrátu, kterou mohou kořeny intenzivně prorůstat, musí hromadit vsakující vodu v dostatečném množství a přitom uzamknout dostatek vzduchu pro danou formu vegetace.

Zabezpečení vůči sání větru a ochrana před erozí U extenzivní a intenzivní zeleně střechy přebírá struktura zeleně funkci krytí štěrkem, které je požadované ve schválení střechy s obrácenou skladbou, které má mezi jiným zajistit níže ležící vrstvy před zvednutím v důsledku sání větru. Často hmotnost struktury zeleně nestačí, aby v ohrožené okrajové a rohové části střechy vytvořily sílu odporující sání větru. Zde pomůže dodatečné štěrkové zatížení/betonová deska nebo kombinace ze zatížení a mechanického upevnění. Pro stanovení namáhání větrem se musí zohlednit patřičné normy. Štěrkový pás podél atiky přebírá navíc protipožární funkci a zabrání, aby rostliny zarůstaly do okraje střechy. V tabulce 8 jsou sestaveny regulované tloušťky vrstvy a plošná zatížení pro různé formy vegetace. Hodnoty zde uvedené se mohou ale silně lišit objekt od objektu. Během fáze zabudování a růstu může vítr a počasí nadzvednout, popř. odnést jednotlivé vrstvy zelené střechy. Tomuto riziku se dá čelit například polohově stabilními vegetačními substráty s vyšším přijetím zatížení. Dodatečně může umístěná drť z tvrdých kamenů vylepšit polohovou stabilitu vegetačních substrátů s jemnou strukturou. Nejjednodušeji se dá riziko eroze minimalizovat vhodnými rostlinami a vegetačními a vypěstovanými formami s rychlým plošným pokrytím. U poloh, které jsou obzvláště „exponovány větru“ zabrání dodatečně riziku eroze vlhký osev a předem zkultivované vegetační rohože.

Zelená střecha

Tabulka 8: T loušťky vrstev a plošné zatížení různých vegetačních forem. Vegetační formy

Tloušťka vegetační vrstvy v cm

Celková tloušťka struktury zeleně v cm U drenážní U sypaniny rohože 2 cm 4 cm*

Přijetí zátěže kg/m2

kN/m2

Extenzivní zeleň, nízké náklady na péči Mechy

2 – 5

4 – 7

6 – 9

10

0,10

Mechy, bylinky

5 – 8

7 – 10

9 – 12

10

0,10

Tráva, bylinky

8 – 12

10 – 14

12 – 16

10

0,10

≥ 15

≥ 17

≥ 19

10

0,10

Tráva, bylinky (zatravněná střecha, lučina)

≥ 8

≥ 10

≥ 12

15

0,15

Divoké keře-houština

≥ 8

≥ 10

≥ 12

10

0,10

Houština-křoví

≥ 10

≥ 12

≥ 14

15

0,15

Houština

≥ 15

≥ 17

≥ 19

20

0,20

Tráva, bylinky (suchý trávník) Jednoduchá extenzivní zeleň, střední náklady na péči, periodické zavlažování

Nákladná intenzivní zeleň, vyšší náklady na péči, pravidelné zavlažování

Tloušťka Celková tloušťka drenážní vrstvy struktury v cm v cm

Trávník

≥ 8

≥ 2

≥ 10

5

0,05

Zeleň nízké křoviny

≥ 8

≥ 2

≥ 10

10

0,10

Zeleň středně vysoké křoviny – houština

≥ 15

≥ 10

≥ 25

20

0,20

Zeleň vyšší křoviny – houština

≥ 25

≥ 10

≥ 35

30

0,30

Sadba keřů

≥ 35

≥ 15

≥ 50

40

0,40

Sadba stromů

≥ 65

≥ 35

≥ 100

≥ 60

≥ 0.60

Požární ochrana střechy Rozsáhlé zeleně se považují za dostatečně odolné, pokud je minerální vrstva vegetace silná min. 3 cm, vegetační forma představuje jen min. požární zatížení a pokud jsou rostliny vzdálené více než 50 cm od střešních průniků a otevřených částí stavby. Pásové odstupy se musí skládat z masivních betonových desek a nebo z hrubozrnného štěrku o velikosti zrna 16/32 mm (Obr. 36).

Obr. 36: Štěrkové pásy na okraji střechy a na střešní penetraci.


* U sklonu střechy 2–3 %; od sklonu střechy 3 % se může snížit tloušťka vrstvy na 3 cm

23

Zelená střecha n Terasová střecha

Substrát

Oplechování atiky

Filrační rouno

Izolační klín

Styrodur® C

Nehořlavé těsnící pásy

Vrstva na ochranu proti kořenům Hydroizolace střechy

Zdivo Světelná kupole

Zdivo

Okno Štěrk Substrát

Železobetonový strop

Obr. 37: Požární úsek ploché střechy s rozsáhlým ozeleněním.

U všech budov – také u řadových domů – se dělící stěny budov, požární stěny nebo stěny, které jsou přípustné namísto požárních stěn, musí vést v rozestupech max. 40 m, min. 30 cm nad vrchní hranu substrátu (Obr. 37).

5.5 Terasová střecha

Pokud by obložení leželo na lůžku z drti, musí se Styrodur® C-tepelné izolační desky chránit ochrannou závlahovou vlákninou, aby se nedostala zrníčka drti do spár mezi deskami a pod desky. Geotextilie je složena z polypropylenových a polyesterových vláken. Pro inverzní střechu se hodí difúzně volné vlákniny se stabilní filtrací o plošné hmotností asi 140 g/m2. PE-folie nejsou difúzně propustné a proto nejsou vhodné. Na geotextilii patří asi 3 cm silný násyp z mrazuvzdorné drti nebo jemného štěrku, zrna 3 až 8 mm, na který se potom položí nášlapná vrstva (Obr. 38 a 39).

Betonové desky Štěrkové lože


Geotextilie cca 140 g/m2

24

Styrodur® C Střešní izolace Železobetonový strop

Obr. 38: Provedení terasové střechy.

U terasové střechy se střešní a tepelná izolace nanáší jako u vyštěrkované a ozeleněné inverzní střechy. Ukončení tvoří terasové obložení z vymývaných betonových desek, předvyrobených keramických desek, dlažebních kostek nebo roštových konstrukcí stabilních polohou a bezpečných pro přecházení, které leží na drti nebo na opěrném loži. Tím vzniká mezi tepelnou izolací a nášlapnou vrstvou difúzně otevřená odlehčená vrstva, která umožňuje bezproblémové uvolňování vodní páry z izolační hmoty.

Obr. 39: Montáž inverzní terasové střechy s betonovými deskami ve štěrkovém loži.

Střecha parkoviště

Druhá varianta pokládky jsou desky na opěrném loži z plastů odolných proti stárnutí a vlivům počasí. Opěrná lože jsou v průsečíku spár desek terasy. Distanční rozpěrky poskytují stejnoměrný vzhled spár. Voda se odvádí pod deskovým obložením po izolaci. Díky povrchové vodě odtékající přes otevřené spáry se dostavuje jistý samočisticí efekt mezi tepelnými izolačními deskami a nášlapnou vrstvou. I přesto by se měly minimálně jednou ročně zvednout některé desky obložení a vypláchnout tlakovou hadicí usazené nečistoty.

Obr. 40: Inverzní terasová střecha se Styrodurem® C, pokládka betonových desek ve štěrkovém loži.

5.6 Střecha parkoviště

U standardně tepelně izolované střechy je hydroizolace ve spárách silničního panelu obzvláště zatíženo.

U inverzní střechy leží hydroizolace chráněné pod izolační vrstvou.

Obr. 42: Ukazuje výstavbu běžné střechy parkoviště s tepelnou izolací. U této kostrukce je střešní plášť v oblasti spár betonových desek obzvláště ohrožen dynamickým zatížením pojíždějících kol. U inverzní střešní konstrukce je střešní izolace chráněna před tímto dynamickým zatížením izolační vrstvou.

Obr. 41: Provedení střechy parkoviště.

Střechy veřejných budov, nákupních a obchodních domů stejně jako sjízdné stropy nádvorních sklepení se často využívají jako parkoviště. Pokud chceme docílit co nejmenší odvod tepla ze spodní vytápěné oblasti na venkovní vzduch, je parkovací střecha izolována Styrodurem® C dle inverzního střešního principu. Styrodur® C-desky pevné v tlaku převezmou zatížení od parkujících a jezdících aut, když budou dodrženy následující prováděcí pokyny.Výstavba pojízdné plochy může probíhat ve více variantách dle inverzního střešního principu. Obr. 42 ukazuje výstavbu běžné střechy parkoviště s tepelnou izolací. U této konstrukce je hydroizolační plášť v oblasti spár betonových desek obzvláště ohrožen dynamickým zatížením pojíždějících kol. U inverzní střešní konstrukce je hydroizolace chráněna před tímto dynamickým zatížením tepelně izolační vrstvou.

Na Styrodur® C-deskách pokrytých difúzně otevřenou syntetickou tkaninou se pokládají vyztužené hotové betonové desky (1500 x 2000 x 80 mm). Na rozích ovšem desky vykazují tloušťku 100 mm. Tak vzniká pod betonovými deskami a nad tepelnými izolačními deskami 20 mm vysoký vzdušný prostor, kterým může prolínat vlhkost (Obr. 43). Aby se železobetonové desky nezačaly při dopravním zatížení pohybovat, jsou strany vybaveny gumovými nárazníky, které přenášejí vzniklé horizontální síly z desky na desku. Železobetonové desky Vzduchová mezera Geotextilie cca. 140 g/m2 Styrodur® C Střešní izolace Železobetonový strop Obr. 43: Střecha parkoviště s opěrnými velkorozměrovými železobetonovými deskami.


Varianta 1: Opěrné velkorozměrové betonové desky

25


Neboť váha parkujících aut se přenáší na izolační desky jen bodově přes rohové opěry betonových desek – takže přes relativně malou plochu, je nutná montáž vysokotlakého Styroduru® 5000 CS. Při pokládání velkoformátových desek není možné výškové vyrovnání, proto musí projektanti a realizující firmy dbát na to, aby železobetonový strop včetně izolace nevykazoval žádné vyboulení a izolační desky ležely celoplošně a rovně. Varianta 2: Opěrné malorozměrové betonové desky Obložení střechy parkoviště může sestávat také z malorozměrových betonových desek (600 x 600 x 80 mm), které leží na podpěrách, aby se dosáhlo stavebně fyzikálního nutného vzdušného prostoru mezi vrchní stranou izolačního materiálu a pojízdným povrchem (Obr. 44 a 45). Opěry mohou být např. ze speciálních plastových terčů nebo desek z pryžového granulátu.

S podložkami z plastu nebo pryžového granulátu, které jsou přizpůsobeny opěrám, se mohou desky jízdního povrchu výškově měnit jak ve fázi montáže, tak i během provozu. Stejně jako u varianty 1 zajišťují betonové desky proti posunutí spáry ve tvaru kříže nebo gumové nárazníky na okrajích. Předvyrobené betonové desky (kontrolované výrobními předpisy) jsou odolné proti zvětrání a násypové soli. Vysoká kvalita betonu a systémová řešení s prověřenými a v praxi otestovanými kuželovitými opěrnými elementy zajišťují horizontálně napjatý jízdní povrch, který může být připraven nezávisle na počasí a v co nejkratším čase (Obr. 46).

Betonové desky Vzduchová vrstva Opěrné lože Styrodur® C Stropní izolace Železobetonový strop


Obr. 44: Střecha parkoviště s opěrnými malorozměrovými betonovými deskami.

26

Obr. 45: Betonové desky položené na Styroduru® C za použití opěrného systému.

Obr. 46: Střecha parkoviště s betonovými deskami na inverzní střeše se Styrodurem® C.


Varianta 3: Střecha parkoviště se zámkovou dlažbou Montáž odpovídá předem popsaným konstrukcím až po difúzně otevřenou tkaninu ze syntetických vláken . Jako vrstva štěrkového lože pro zámkovou dlažbu se doporučuje jemná , mrazuvzdorná drť o velikosti zrna 2/5 mm. Po zvibrování by měla být utěsněná vrstva lože silná cca 5 cm. Požadovaný spád > 2,5 % musí již udávat železobetonový strop. Všechny ostatní vrstvy zůstávají pak nezměněny v tloušťce a jsou rovnoběžně s železobetonovým stropem. Vhodné krytiny jsou dlažba z betonových cihel, kabřincová nebo kamenná dlažba. Jako obzvláště vhodná se osvědčila zámková dlažba s min. tloušťkou 10 cm (Obr. 47). Forma zámkové dlažby má rozhodující význam pro stabilitu polohy jízdního povrchu. Kameny by měly do sebe na všech okrajích zapadat a být propojené a to tak, že když budou kladeny do vazby, zabrání svou půdorysnou geometrií otevření spár k podélné a příčné ose vazby (Obr. 48). Spáry mezi zámkovou dlaž-

bou se musí vyplnit spárovým pískem velikosti zrna 0/2 mm. Položená dlažba se musí doplňovat pískem až do úplného spojení. Jako obzvláště vhodný se osvědčil pro tento účel tříděný písek.

Obr. 47: Konstrukce střechy parkoviště se zámkovou dlažbou na vrstvě lože.

Pro střechy parkovišť se zámkovou dlažbou se hodí výlučně Styrodur® 5000 CS. Jenom tato izolační deska disponuje vedle zdaleka dostačující pevnosti v tlaku pro příslušné dopravní zátěže také požadovanou tuhostí, aby se při přejetí nepřípustně silně nepropružila. Větší elastické deformace izolačního materiálu by mohly dostat jízdní povrch do vertikálního pohybu a ohrozit tím stabilitu polohy celkové konstrukce.

Zámková dlažba Spárový písek Betonová vrstva Geotextilie 140 g/m2 Styrodur® C Stropní izolace Železobetonový strop

Obr. 49: Vazbová pokládka betonové dlažby s travními spárami pro parkoviště na školní sportovní hale.

Obr. 50: Položená betonová dlažba na Styroduru® C.


Obr. 48: Druhy kamene pro polohově stabilní dlažby.

27


Varianta 4: Střecha parkoviště s pojízdným povrchem ze staveništního betonu Konstrukce střech parkovišť s pojízdným povrchem ze staveništního betonu je doporučitelná technologie pro silně frekventovaná parkoviště. Tato speciální Konstrukce stanoví zvláštní požadavky na plánování a realizaci. Základní Konstrukce střechy parkoviště s pojízdným povrchem ze staveništního betonu je schematicky vyobrazena v obr. 51. Na nosnou stropní konstrukci navazuje střešní izolace, tepelně izolační vrstva ze Styroduru® C, dělící vrstva a nakonec jízdní povrch z desek staveništního betonu.

Jízdní povrch z betonu Geotextilie ca. 140 g/m2 Styrodur® C Střešní izolace Železobetonový strop

ňuje. Neboť u této varianty se srážková voda odvádí po ploše jízdního povrchu. Tím také odpadá požadavek na klasickou UK-střešní konstrukci, uložit nad extrudovanou pěnu další difúzně propustnou vrstvu. Neboť se pod izolační desky nedostane žádná srážková voda. Nenachází se také žádný difúzní proud vodní páry v izolačních deskách. Střešní izolace uložená pod tepelnou vrstvou redukuje značně přenos difúzního proudu vodní páry z vnitřku budovy. Tím pádem nemůže zevnitř těsnící vrstvy vytékat kondenzační voda- proto ani není nad izolační látkou nutná difúzně otevřená další vrstva. Nepochybně musí plánovači a realizující firmy u této speciální konstrukce pečlivě pracovat, aby se srážková voda neustále odváděla po povrchu pojízdné vrstvy staveništního betonu. Mimo to ale existují některé základní konstrukční a prováděcí pokyny, jejichž zohlednění je důležitým předpokladem pro trvalé a bezpečné fungování střechy parkoviště s vrstvou betonu. Tyto pokyny jsou ale jen doporučení a každý jednotlivý případ musí být posuzován odděleně odborníky jako samostatný stavební úkol. Střešní konstrukce: Spád nosného železobetonového stropu by měl činit min. 2 %. Střešní izolace se musí uložit s přímou vazbou k nosnému železobetonovému stropu, aby se v případě prosaku nerozlila srážková voda pod izolaci. Toto usnadňuje lokalizaci poškozeného místa pod pojízdným povrchem.

Obr. 51: Základní skica parkovací střechy s pojízdným povrchem ze staveništního betonu – na obrácené střešní konstrukci se Styrodurem® C


U klasické inverzní konstrukce se dostává srážková voda pod izolační desky. Ne však u střechy parkoviště s pojízdným povrchem z betonu: Zatímco se u normální inverzní střechy zmenšená tepelná ochrana díky odtékající srážkové vodě matematicky projeví, není takováto přirážka v normě o tepelné ochraně pro jízdní povrch ze staveništního betonu oprávněná a ani se neuplat-

28

Spád střešní izolace a jízdního povrchu ze staveništního betonu by se měl provést paralelně se sklonem min. 2 %.


Odvodnění střechy: Na nejnižších bodech musí být zabudovány střešní odvodňovací kanály (při zohlednění prověšených stropních polí). Musí se zabudovat dvouposchoďové kanály, aby mohla být odvodněna jak rovina jízdního povrchu tak v případě havárie i těsnící vrstva bez zatížení auty. Kanály podléhají pravidelné revizi a čištění. Aby se odvodňovací systém kvůli vyplaveninám vápenného hydrátu z jízdního povrchu ze staveništního betonu, který je vystaven vlivům počasí, nespekl, musí se odpovídajícně stanovit kvalita betonu popř. cementu. Jízdní povrch ze staveništního betonu:

Obr. 52: Střecha parkoviště s jízdním povrchem z betonu.

Min. tloušťka musí činit 12 cm. Musí být odsouhlasena kvalita betonu a jeho zpracování, aby nedošlo dlouhodobě k žádným škodám způsobeným mrazem, zvětráním a opotřebením. Povrch betonu musí být odolný vůči otěru a drsný pro ježdění. Rovněž se musí jednotlivé desky staveništního betonu mezi sebou spojit hmoždinkami dle rozhodnutí projektanta nosné konstrukce. Vyměření vyztužení desek se musí provést podle teorie elastického štěrkového lože.

Chování izolační hmoty v případě přítoku vody do konstrukce střechy parkoviště V případě havárie, kdy vrchní rovina odvádějící vodu z desek z betonu netěsní a důsledkem toho se voda dostává pod izolační vrstvu ze Styroduru® C, je v nejnepříznivějším případě nutno počítat s kalkulovatelným přijímáním vlhkosti v izolační hmotě. V průběhu 20 let se může potom místně obsah vlhkosti v izolační hmotě zastavit na hodnotě 10 až 15 Vol. %. Statická funkce konstrukce není tímto narušena. Škody způsobené mrazem v izolační hmotě jsou vyloučeny. Tepelně izolační schopnost Styroduru® C se přitom zmenšuje.

Metoda spárování:

Plánování a provedení trvale elastických a těsných vytmelení (na zadní výplň spár) bude provedeno odpovídajícími specialisty. Závisí to na výběru izolace spár, jeho provedení a kvalitě, jak dlouho zůstane střecha parkoviště s povrchem ze staveništního betonu provozuschopná.


Rozdělení spár musí být v odstupech 2,5 až 5 m

29


Z mnohačetných průzkumů a uveřejnění je známo, že pro 1 Vol. % nárůstu vlhkosti v extrudovaném polystyrenu se zvyšuje tepelná vodivost o cca 2,3 %. Při tepelné vodivosti 0,032 W/ m·K) v suchém stavu by mohla díky přijímání vlhkosti v případě selhání spárového hydroizolace vystoupit tepelná vodivost místně omezená na 0,039 až 0,043 W/(m·K). Dá se očekávat, že rozšíření zhoršených izolačních hodnot do sběrné oblasti odvodňovacího pole střechy parkoviště zůstane omezené. Tím je dodatečná ztráta tepla vztahující se na celkovou energetickou potřebu budovy minimální.


Tepelná vodivost alternativních tepelně izolačních hmot k extrudovanému polystyrenu, která je pro tento účel srovnatelně vysokotlaká, činí již ve stavu zabudování mezi 0,040 a 0,056 W/(m·K). Funkčnost této konstrukce byla doložena objekty z praxe, které jsou mezitím více než 20 let staré.

30

Obr. 53: Nařezané desky s jízdním povrchem ze staveništního betonu k odbornému posouzení dlouhodobého chování.

Pozor: Údaje v této publikaci vycházejí z našich současných poznatků a zkušeností a vztahují se výlučně na náš produkt s vlastnostmi, které byly k dispozici v okamžiku přípravy publikace; garance a smluvně dohodnutá vlastnost produktu nemůže být odvozena z našich údajů. Při aplikaci se musí stále zohledňovat zvláštní podmínky případu použití, obzvláště v pohledu stavebně-fyzikálním, stavebně-technickém a stavebně právním. U všech technických výkresů se jedná o základní skicy, které se musí přizpůsobit případu použití.

6. Technické údaje Styrodur® C

Jednotka1)

Vlastnost

Číselný kód značení dle ČSN EN 13164

2500 C

2800 C

3035 CS

3035 CN

4000 CS

5000 CS

Norma

Profil hrany

Délka x šířka

mm

Objemová hmotnost

Schopnost odvodu tepla Odpor tepelné propustnosti

hladký

ražený

hladký

hladký

hladký

hladký

1250 x 600

1250 x 600

1265 x 615

2515 x 6154)

1265 x 615

1265 x 615

28

30

33

30

35

45

kg/m3 lD [W/(m.K)]

lD

lD

RD [m2.K/W]

Tloušťka

RD

20 mm 30 mm 40 mm 50 mm 60 mm 80 mm 100 mm 120 mm 140 mm 160 mm 180 mm

lD

– – – – – – – – – – –

0,032 0,032 0,034 0,034 0,034 – – – – – –

lD

RD

0,65 0,95 1,25 1,50 1,80 – – – – – –

0,032 0,032 0,034 0,034 0,034 0,036 0,038 0,038 – – –

0,65 0,95 1,25 1,50 1,80 2,30 2,80 3,20 – – –

lD

RD – 0,032 0,034 0,034 0,034 0,036 0,038 0,038 0,038 0,038 0,040

– 0,95 1,25 1,50 1,80 2,30 2,80 3,20 3,65 4,20 4,45

lD

RD – 0,032 0,034 0,034 0,034 0,036 – – – – –

– 0,95 1,25 1,50 1,80 2,30 – – – – –

ČSN EN 1602

RD – 0,032 0,034 0,034 0,034 0,036 0,038 0,038 – – –

– 0,95 1,25 1,50 1,80 2,30 2,80 3,20 – – –

RD – – 0,034 0,034 0,034 0,036 0,038 – – – –

ČSN EN 13164

– – 1,25 1,50 1,80 2,30 2,80 – – – –

Pevnost v tlaku nebo tlakové pnutí při 10 % poměrném stlačení kPa

CS(10\Y)

150 – 2002)

200 – 3003)

300

250

500

700

ČSN EN 826

Přípustné tlakové pnutí pro trvalé zatížení 50 let a poměrném stlačení < 2 % kPa

CC(2/1,5/50)

60 – 802)

80 – 1003)

130

–

180

250

ČSN EN 1606

Přípustné trvání tlakového pnutí pod základovými deskami kPa

–

–

–

130

–

180

250

DIBT Z-23.34 -1325

Přilnavost k betonu

kPa

TR 200

–

> 200

–

–

–

–

ČSN EN 1607

Pevnost ve střihu

kPa

SS

> 300

> 300

> 300

> 300

> 300

> 300

ČSN EN 12090

Modul pružnosti

kPa

CM

10.000

15.000

20.000

15.000

30.000

40.000

ČSN EN 826

Stabilita rozměrů 70 °C; 90 % rel. vlhkost.

%

DS(TH)

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

ČSN EN 1604

Deformační chování: Zátěž 20 kPa; 80 °C

%

DLT(1)5

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

ČSN EN 1605

Deformační chování: Zátěž 40 kPa; 70 °C

%

DLT(2)5

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

≤ 5 %

ČSN EN 1605

Koeficient line-ární tepelné dilatace Podélný směr mm/(m·K) Příčný směr

– –

0,08 0,06

0,08 0,06

0,08 0,06

0,08 0,06

0,08 0,06

0,08 0,06

DIN 53752

Chování při požáru Evropská třída

–

E

E

E

E

E

E

ČSN EN 13501-1

Absorpce vody při dlouhou-bém ponoření Objem. %

WL(T)0,7

0,2

0,3

0,2

0,2

0,2

0,2

ČSN EN 12087

WD(V)3

<3

–

<3

<3

<3

<3

ČSN EN 12088

MU

150 – 50

200 – 80

150 – 50

150 – 100

150 – 80

150 – 100

FT2

≤1

≤1

≤1

≤1

≤1

≤1

ČSN EN 12091

–

75

75

75

75

75

75

–

tloušťky desek 30 mm

4) tloušťka

Absorpce vody při zkoušce difuze2)

Objem. %

Koeficient odporu difuzi vodní páry2) Absorpce vody po střídavém namáhání mrazem/roztáváním

Objem. %

Limitní teplota aplikace 1)

N/mm2 = 1 MPa = 1.000 kPa

°C 2) v

závislosti na tloušťce

3) od

30 a 40 mm: 2510 x 610 mm

ČSN EN 12086

6 Technické údaje Styrodur® C

Povrch

31

■ Brožura o výrobku: Evropa izoluje nazeleno ■ Aplikace Izolace suterénů Tlakem namáhané konstrukce a izolace podlah Tepelná izolace zdí Střešní izolace ■ Zvláštní témata Sanace a modernizace Tepelná izolace zařízení na bioplyn ■ Technická data Doporučené použití a technické údaje

Styrodur® = reg. značka BASF SE

■ Webová stránka: www.styrodur.com, www.isover.cz

BASF SE Styrenic Polymers Europe 67056 Ludwigshafen Německo www.styrodur.com

KTFS 0803 BCZ - CZECH VERSION- September 2008

Informace k materiálu Styrodur® C

Evropa izoluje nazeleno. Styrodur C. Střešní izolace

Recommend Documents