VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionální studia
Evidence majetku obcí
Diplomová práce Vypracovala: Bc. Kristina Schmiederová Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Petr Toth, Ph.D.
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Kristina Schmiederová V Praze, dne 15. 8. 2011
Poděkování Chtěla bych poděkovat doc. Ing. Petru Tothovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za trpělivost, čas a cenné rady, které mi poskytl při jejím vypracování. Dále bych ráda poděkovala své rodině a blízkým za podporu a shovívavost.
ABSTRAKT Diplomová práce specifikuje problematiku evidence majetku v obcích a to s ohledem na jejich rozvojové možnosti. Hlavním cílem je identifikace zdrojů informací pro pasport majetku, a to z hlediska časové a finanční náročnosti jejich získání. V rámci práce je definován pasport majetku jako multifunkční evidence a obsahuje jeho empirický návrh pro vybraný majetek obce – nemovitosti a to v návaznosti na zjištění současného neutěšeného stavu v evidování majetku obcemi (na základě výsledků dotazníkového šetření). Návrh evidenční karty je vytvořen v tabulkovém procesoru Microsoft Excel.
ABSTRACT The thesis deals with the issues of record keeping of the municipal property with regard to their development. The main goal is an identification of obtaining information resources for property passportization from time and financial point of view. The property passportization is defined as multifunctional record keeping and the thesis contains a proposal based on experience (for real estate – on the basis of real situation in municipalities). The draft of the evidential card is created in Microsoft Excel.
JEL klasifikace H72 – státní a místní rozpočet a výdaje H76 – státní a místní správy: další kategorie výdajů H79 – ostatní H83 – veřejná správa, účetnictví ve veřejném sektoru a audity R11 – regionální hospodářské činnosti: růst, vývoj a změny R51 – finance místních ekonomik
Klíčová slova evidence majetku evidenční karta evidenční software majetek Microsoft Excel nemovitost obec s rozšířenou působností pasport majetku strategické plánování
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1
Majetek a strategické plánování obcí ............................................................................. 4 1.1
Majetek obce.......................................................................................................... 4
Nabývání majetku, hospodaření s majetkem a nakládání s majetkem obcí ................... 6 Odpovědnost a kontrola ................................................................................................. 8 1.2 2
Strategické plánování .......................................................................................... 10
Evidence majetku obce................................................................................................. 12 2.1
Současná podoba evidence majetku obcí ............................................................ 13
Výstupy evidenčních softwarů ..................................................................................... 17 2.2
Pasport majetku – návrh ...................................................................................... 21
Údaje uvedené v pasportu majetku a jejich význam .................................................... 22 2.3
Analýza zdrojů pasportu majetku ........................................................................ 31
Katastr nemovitostí ...................................................................................................... 31 Technická dokumentace............................................................................................... 33 Účetní výkazy............................................................................................................... 34 Smlouvy ....................................................................................................................... 34 Geodetické mapy.......................................................................................................... 35 Rozvojové plány a programy ....................................................................................... 37 Znalecké posudky......................................................................................................... 37 Územně plánovací dokumentace.................................................................................. 38 Terénní průzkum .......................................................................................................... 39 Ostatní .......................................................................................................................... 39
3
Návrh evidenční karty v Microsoft Excel .................................................................... 41 3.1
Evidenční karta budovy ....................................................................................... 41
3.2
Evidenční karta pozemku .................................................................................... 46
3.3
Výhody a nevýhody evidenční karty v Excelu.................................................... 49
Závěr.................................................................................................................................... 51 Literatura ............................................................................................................................. 55 Seznam zkratek.................................................................................................................... 59 Přílohy ................................................................................................................................. 60 Příloha č. 1 Seznam obcí s rozšířenou působností, které jsou zahrnuty v šetření............ 60 Příloha č. 2 Dotazník ....................................................................................................... 64 Příloha č. 3 Evidenční karta budovy................................................................................ 66 Příloha č. 4 Evidenční karta pozemku ............................................................................. 67
Úvod Předmětem diplomové práce na téma Evidence majetku obcí je analýza majetku obcí zaměřená zejména na problematiku pasportu majetku jako multifunkční evidence s důrazem na oblast získávání informací. Téma diplomové práce bylo zvoleno na základě poznatků získaných během studia, převážně v předmětu 5RE425 – Ekonomika a analýza měst a obcí, a dále z důvodu zájmu o danou oblast. Hlavním cílem práce bylo blíže specifikovat problematiku evidence majetku obcí s ohledem na jejich rozvojové možnosti, zhodnotit současnou situaci v evidenci majetku a porovnat praxi s teorií. Sekundárním cílem bylo prověřit dostupnost informací pro tuto evidenci. Během zpracování diplomové práce, a zejména kvůli nenalezení vhodného způsobu elektronické evidence, byla vytvořena varianta evidenční karty založená na tabulkovém procesoru Microsoft Excel. Z důvodu návaznosti na dřívější texty na téma evidence majetku se diplomová práce podrobněji nevěnuje oblastem, které byly v těchto pracích již podrobně rozebrány, pouze je okrajově zmíní (např. oblast legislativy). Vlastnictví majetku obcemi je klíčovým předpokladem jejich fungování. V České republice mělo vlastnictví majetku obcemi v různých formách tradici, která byla přerušena specifickou formou moci za minulého režimu. Po roce 1989 bylo třeba začít problematiku obecního majetku opětovně řešit, a to jak na úrovni samotných obcí, tak i na úrovních vyšších. Vlastníkem majetku se krátce po vzniku demokracie stala územní samospráva, která se musela znovu naučit s majetkem hospodařit. Aby byla tato situace vůbec možná, došlo v oblasti legislativy k rozsáhlým změnám, které nebyly vždy vyhovující. Oblast legislativy v souvislosti s majetkem obcí se i v dnešní době upravuje (např. odepisování majetku od roku 2011). V každém případě obecní majetek je již dvě desetiletí základním předpokladem fungování územní samosprávy, kde ovlivňuje zejména poskytování veřejných statků. Majetek můžeme považovat za jeden ze základních kamenů rozvoje obce, jeho skladba a hodnota ovlivňují například investiční možnosti obce, její rozhodování a tím případně i plnění cílů stanovených v rozvojových programech obce. Pro hodnocení evidence majetku v obcích je nezbytné zdůraznit jeho význam, a to jak pro poskytování veřejných zdrojů, tak i pro strategické plánování v obci a význam strategického plánování vůbec. Pro rozvoj obce je nezbytné mít o majetku přehled, a to
1
nejen v účetním slova smyslu, jako je dnešní běžná praxe, ale je vhodné zavést multifunkční evidenci majetku, označovanou často jako pasport majetku, která bude diskutována v této diplomové práci. Součástí diplomové práce je i vlastní návrh evidenční karty nemovitosti, který může sloužit jako jedna z možností jejího vedení. Pro pasport majetku jsou zcela zásadní vyhovující a aktuální informace o jeho stavu, tj. o tom, jaký majetek obec vlastní, jeho identifikace, jak je využíván, jak by mohl být využíván, v jakém je stavu a jaké jsou podmínky jeho užívání, popřípadě další. Jak bylo zjištěno v průběhu zpracování diplomové práce na základě dostupné literatury, zatímco oblast struktury evidence majetku a jejích jednotlivých kategorií je v literatuře obsažena dostatečně a zejména na práce Totha a Pilouse je u problematiky kategorizace údajů v pasportu majetku navázáno, oblast získávání informací nebyla v předchozích diplomových pracích na dané téma dostatečně prozkoumána. Z toho důvodu je na ni diplomová práce zaměřena a ze sekundárního cíle se stal cíl hlavní. Je to totiž zejména oblast získávání informací, která v současnosti obcím komplikuje zavedení evidence majetku a nepochybně je to také časová náročnost její aktualizace, která způsobuje, že pokud je již multifunkční evidence majetku v obci zavedena, nebývá právě aktuální (zejména, co se týče rozvojových možností obce v závislosti na majetku). Diplomová práce na téma Evidence majetku obcí by tedy měla sloužit mimo jiné jako návod, kde najít potřebné informace pro vytvoření kvalitního pasportu majetku a kde hledat informace pro jeho aktualizaci, bez níž se časem stává pasport téměř bezcenným. První částí diplomové práce je kapitola o majetku obcí a strategickém plánování, která je rozdělena na dva logické celky. V podkapitole věnované majetku obce je vycházeno zejména z platné legislativy České republiky týkající se této problematiky. Další podkapitola o strategickém plánování je v této práci z toho důvodu, že majetek je jedním ze základních zdrojů pro možný rozvoj obce, jenž by se měl plánovat na základě metody strategického plánování a jejích zásad. Druhá část diplomové práce nese název Evidence majetku obce. V této kapitole je stěžejní vlastní návrh pasportu majetku vč. podrobného popisu jednotlivých kategorií. Návrhu evidenční karty předchází průzkum skutečného stavu evidence v obcích. Současná podoba evidence majetku byla zjišťována v obcích s rozšířenou působností formou dotazníkového šetření. V této kapitole jsou ukázky výstupů jednotlivých evidenčních softwarů vč. jejich krátkého zhodnocení. Druhá kapitola je zakončena analýzou zdrojů pro pasport majetku. 2
Jednotlivé zdroje informací pro evidenční kartu jsou analyzovány na základě toho, jaké informace je v nich možné najít, v jaké formě a s jakou finanční a časovou náročností. Poslední, tedy třetí kapitola diplomové práce je manuálem k vyplňování jednotlivých polí v evidenční kartě. Jelikož je evidenční karta vytvořena za pomoci tabulkového procesoru Microsoft Excel, je zde i shrnutí výhod a nevýhod evidenční karty a návrh jiného možného řešení. V diplomové práci na téma Evidence majetku obcí jsou použity metody popisu, komparace, dotazníkové šetření a experimentování.
3
1 Majetek a strategické plánování obcí V kapitole Majetek a strategické plánování v obci bude vysvětlen majetek obcí jako základní pojem diplomové práce a to zejména, jak je pojat v současně platné legislativě České republiky. Dále se kapitola bude věnovat strategickému plánování obcí a jeho významu, a to z toho důvodu, že majetek je základním předpokladem možnosti rozvoje obce, jenž by mělo být založeno na dlouhodobém, tedy strategickém plánování.
1.1 Majetek obce Jedním ze základních úkolů obce a veřejné správy celkově je zabezpečování veřejných statků (alokační funkce), k čemuž je potřeba mít dostatečné prostředky a tedy i majetek (Stiglitz, 1997; Musgrave, 1994). Majetek obce je z důvodu jeho důležitosti pro tuto práci řádně definovat a to zejména na základě platné legislativy, které se musí obce držet. „Vlastnictví majetku je jedním z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy“ (Peková, 2008, str. 147). Majetek obce je „základem pro ekonomický a sociální rozvoj území, je předpokladem podnikatelské činnosti, předpokladem rozvoje veřejného sektoru, zdrojem příjmů a předpokladem pro získání úvěru“ (Provazníková, 2007, str. 211). Pro obec jsou v oblasti majetku stěžejní zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), č. 563/1991 Sb., o účetnictví, č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, a některé další, z nichž bude tato kapitola převážně vycházet. Majetek opětovně vzniklé územní samosprávy na začátku devadesátých let bylo potřeba právně ošetřit. K tomu posloužil ústavní zákon č. 100/1990 Sb. V současné době je ústavní rámec vlastnictví majetku obcemi zakotven zejména v Listině základních práv a svobod, důležitým je čl. 11, kde se doslova praví: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“1, tedy i obec jako samosprávný územní celek. Na municipální úrovni se této problematice věnuje zejména výše zmíněný zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a zákony o účetnictví.
1
Zákon č. 1/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, čl. 11
4
Obce jsou plnohodnotnými subjekty vlastnického práva a z toho důvodu se vlastnictví majetku řídí primárně podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, neboť obec je právnickou osobou. Z těchto dvou zákoníků se obcí týkají obecná ustanovení, díky zvláštnímu právnímu postavení obcí jako poskytovatele veřejných služeb se ale dále stanoví výjimky, které upravují zmíněné zvláštní právní předpisy. Dle zákona o obcích má obec mimo vlastnického práva i jiná majetková práva, mezi něž patří například pohledávky na poplatcích a pokutách, pohledávky z titulu práva na peněžité plnění nebo nepeněžité plnění, pohledávky z titulu náhrady škody a bezdůvodného obohacení, práva plynoucí z majetkové účasti v obchodních společnostech, pohledávky a jiná majetková práva, která na obec přešla zákonem, na základě zákona, děděním ze závěti, rozhodnutím příslušného orgánu, na základě mezinárodní smlouvy, práva využívat vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory, know-how apod. (tj. práva vyplývající z průmyslového nebo duševního vlastnictví) a další. Vlastnická a majetková práva obcí mohou kromě obcí vykonávat i jimi zřízené organizační složky. Výkon majetkových práv v obci může být přímý (obec), organizačně zprostředkovaný (organizační složka obce), nebo právně zprostředkovaný (svébytné právní subjekty). 2 Pro potřeby této diplomové práce je nutné vymezit majetek obcí. V současnosti pro obce platí, že hovoříme-li o majetku v širokém slova smyslu, jedná se o shodnou problematiku, jako bychom mluvili o majetku z pohledu rozpočtu obcí. Tato problematika je velmi rozmanitá a řídí se zejména zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních celků v platném znění, a dále je zde díky specifičnosti obce jako právnické osoby důležitý i zákon o obcích. Pokud bychom hledali v platné právní úpravě výčet součástí majetku obce, neuspěli bychom. Z toho vyplývá, že obec může vlastnit jakýkoliv majetek i přesto, že to není v zákonech doslovně stanoveno. Předpokládá se, že obec využívá majetek pro výkon svých funkcí. Majetek má obec využívat zejména pro úkoly vyplývající ze zákonem vymezené působnosti (samostatné a přenesené), tedy například pro poskytování veřejných statků a rozvoj obce.3 V souvislosti s majetkem můžeme podle účetního členění rozlišit majetek hmotný a nehmotný. Jak již z názvu samotného vyplývá, nehmotným majetkem chápeme majetková 2 3
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), §38
5
práva a jiné majetkové hodnoty, zatímco majetkem hmotným rozumíme věci (ovladatelné hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly) a to včetně bytů a nebytových prostor, jakožto významné součásti majetku většiny obcí – byty a nebytové prostory jsou samozřejmě také věcí, ale v právním slova smyslu stojí zvlášť a to podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony. Další možné dělení majetku je na nemovité a movité věci, přičemž za nemovitosti jsou dle občanského zákoníku považovány stavby a pozemky, které jsou spojeny se zemí pevným základem. Kromě těchto dvou základních třídění majetku existuje i třídění další a to účelové (např. majetek určený k privatizaci dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, či pro potřeby účetnictví, kdy se k hmotnému a nehmotnému majetku přidává i majetek finanční). Nabývání majetku, hospodaření s majetkem a nakládání s majetkem obcí Podkapitola o nabývání, hospodaření a nakládání s majetkem obcemi je zde z toho důvodu, že tyto kategorie jsou většinou nezbytné pro další rozvoj obce a tyto skutečnosti by se měly alespoň formou poznámky zaznamenávat do multifunkční evidence majetku, která je předmětem této diplomové práce. Obec o svůj majetek nejen přichází (např. v rámci privatizací a restitucí), ale také jako právnická osoba nabývá odpovídající majetek k tomu, aby byla schopna zajistit své funkce. Nejčastějším způsobem nabývání majetku obcí je smlouvou, a to na základě tří právních norem – občanského zákoníku, obchodního zákoníku a zákona o veřejných zakázkách. Dále je nabývání majetku zatíženo několika omezeními vyplývajícími ze zákona o obcích a z rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Při nabývání majetku smlouvou je žádoucí, aby tato smlouva byla písemná (ne všechny právní předpisy to vyžadují) a je třeba rozlišit, zda se jedná o nabývání majetku úplatné či bezúplatné. Bezúplatné nabývání majetku bývá na základě darovací smlouvy, úplatné bývá využíváno zejména pro majetek, který obec využije k zajištění svých funkcí a cílů. Pro obec není vhodné, aby přijala majetek, který nevyužije a mohl by se naopak stát přítěží. V případě úplatného nabývání majetku je většinou rozhodujícím atributem cena majetku, která je stanovena na základě zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku – majetek se oceňuje cenou obvyklou, což je cena, které by bylo dosaženo při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při 6
poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění4. Jinak se postupuje v případě využití zákona o veřejných zakázkách a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), což však již překračuje rámec této práce. Jiným způsobem nabývání majetku je nabývání mimosmluvní – z úřední povinnosti, nucené. Tuto problematiku ošetřují například zákony č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách. Při nabývání majetku obcemi, a to zejména smlouvou, je nezbytné, aby příslušné dokumenty byly řádné zpracovány. Nejen s ohledem na právní vymahatelnost, ale také s ohledem na evidenci majetku. Smlouva a další dokumentace jsou totiž významným zdrojem informací pro pasport. Vlastní-li obec majetek, jako právnická osoba s ním hospodaří. V případě správy majetku obcemi jde o jeho údržbu, užívání i požívání a o nakládání s tímto majetkem na základě právních dispozic obce. Výkon hospodaření s majetkem obce může být vykonáván obcí samotnou či zprostředkovaně. Pro obec při hospodaření s majetkem vyplývají jisté základní povinnosti, přičemž tato problematika je v zásadě upravena v zákoně o obcích (zejména v paragrafu 38) a dále v zákoně o účetnictví. Mezi tyto povinnosti patří povinnost využívat majetek účelně a hospodárně v souladu se zájmy a úkoly obce vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti, povinnost vést majetek v evidenci (kam patří povinnost vést majetek v účetnictví a provádět jeho inventarizaci a povinnost nechat evidovat nemovitý majetek v katastru nemovitostí), povinnost pečovat o zachování a rozvoj majetku, povinnost chránit majetek před neoprávněnými zásahy, povinnost rozhodnout o nepotřebnosti majetku a naložit s nepotřebným majetkem způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy a další.5 Samostatnou kapitolou v hospodaření obcí je hospodaření finanční. Hospodaření je upraveno zejména zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
4 5
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, §2 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), §38 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
7
pravidlech územních rozpočtů. Finanční hospodaření obcí se řídí obecně platnými rozpočtovými pravidly a probíhá v rámci rozpočtového období, přičemž se řídí schváleným rozpočtem. Rozpočet se vypracovává vždy na dobu jednoho roku a to v návaznosti na rozpočtový výhled, popřípadě na základě hospodaření dle rozpočtů minulých let. Specifickým případem je rozpočtové provizorium. Rozpočet jako takový, stejně jako rozpočtová opatření, schvaluje zastupitelstvo obce, výkon finančního hospodaření je potom na radě obce. Rozpočet obce se řídí rozpočtovou skladbou stanovenou Ministerstvem financí, jedná se o finanční plán, jenž by se měl schvalovat zpravidla jako vyrovnaný. Obsahem rozpočtu obce jsou dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů příjmy a výdaje obce, stejně tak i ostatní operace. Nakládání s majetkem obcí je v principu postaveno na soukromoprávních úkonech (tj. smlouvě) a také na významném veřejnoprávním postavení obcí. Nakládání s majetkem obce má několik mantinelů, které se týkají převážně veřejnoprávní úpravy uzavírání smluv obcemi. Nejvýznamnějšími mantinely, které v tomto případě stanovuje zákon o obcích, je určení orgánu obce, jež o dané smlouvě rozhoduje, a dále povinnost obce zveřejnit své záměry nakládání s majetkem vyvěšením na úřední desce.6 Pokud obec s majetkem nakládá, je vhodné, aby tak činila na základě řádných smluv, aby tyto smlouvy mohly být využity jako zdroj informací pro pasport majetku. Do problematiky nakládání s majetkem obcí patří hlavně převody vlastnictví (kupní, směnnou či darovací smlouvou), přechody vlastnictví rozhodnutím státního orgánu (např. vydržení a vyvlastnění7), přenechání majetku obce do užívání jiným osobám (nájem, výpůjčka), nakládání s pohledávkami, jinými majetkovými právy a majetkovými hodnotami obcí, účast obcí v právnických osobách a sdruženích od nich odlišných (organizační složka, příspěvková organizace, obecně prospěšnou společnost atd.). Odpovědnost a kontrola V případě hospodaření s majetkem obcí je důležitou kapitolou odpovědnost. V dané souvislosti je třeba odlišit odpovědnost za porušení povinnosti při hospodaření s majetkem obce a odpovědnost za škodu. Pro bezproblémové stanovení odpovědnosti za škodu při nakládání s majetkem obce je možné využít i řádně vedenou evidenci majetku, kde by měla být jednou ze zaznamenávaných položek za majetek odpovědná osoba. Podkapitola o 6 7
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), §39, §85 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, §128, §134
8
odpovědnosti a kontrole nakládání s majetkem je důležitá pro tuto práci, jelikož osoba, která nese tuto odpovědnost, je osobou vhodnou pro poskytování relevantních informací pro pasport majetku a dále může být dokonce zvolena za osobu, která bude odpovídat za údaje a jejich aktualizaci v evidenčních kartách. V rámci odpovědnosti za porušení povinnosti při hospodaření s majetkem obce se rozlišuje odpovědnost fyzických osob, a to jejich odpovědnost trestněprávní (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích) a odpovědnost pracovněprávní (zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků - s výjimkou zaměstnanců v organizačních složkách, zařazených jen ve zvláštních orgánech obce a zaměstnanců vykonávajících výhradně pomocné, servisní a manuální práci či zaměstnanců řídících výkon takových prací). Dále rozlišujeme odpovědnost příspěvkových organizací obcí a odpovědnost obcí a svazků obcí. V rámci všech těchto odpovědností je možné zvolit vhodnou osobu, která bude zodpovídat za informace vedené v evidenční kartě majetku. V případě odpovědnosti za škodu rozlišujeme odpovědnost za škodu vzniklou obci (odpovědnost za škodu podle zákoníku práce, odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku, odpovědnost za škodu podle občanského zákoníku) a odpovědnost obce za škodu vzniklou zaměstnancům a třetím osobám (Havlan, 2008). Tato odpovědnost se může vztahovat i k nemovitostem dané obce, které jsou předmětem dále navrhované evidence majetku, a pokud je na evidovaném majetku způsobena nějaká škoda (popřípadě je způsobena škoda subjektu využívajícímu nemovitost, což může následně ovlivnit její využití), v rámci evidence je toto vhodné zanést odpovědnou osobou do evidenční karty. Kromě odpovědnosti je v této oblasti významná i problematika kontroly dodržování povinností při hospodaření s majetkem obcí, jež má zásadní význam pro ochranu majetku a efektivní hospodaření. V této souvislosti existuje možnost, že kvalita osob, jež tuto kontrolu provádějí, nebude dostatečná, z toho důvodu je nutné ji personálně zajišťovat odpovídajícím způsobem, což znamená nejlépe zpřísnit etická a morální pravidla při výběru kontrolujících. Důležitým zákonem v této problematice je krom účetních zákonů i zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, který ustanovuje kontrolní metody, postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných subjektů. Pokud by se změnila legislativa ohledně povinností obce vést evidenci majetku jinou formou, než jen v účetnictví, tato problematika by se mohla stát součástí kontroly dodržování povinností při hospodaření s majetkem obcí. 9
1.2 Strategické plánování Problematika strategického plánování úzce sovisí s majetkem obce a s jeho evidencí. Pokud totiž obec strategicky plánuje svůj rozvoj, potřebuje na něj finanční a další majetkové zdroje. Obec nemůže kvalitně strategicky plánovat, pokud nemá přehled o svém současném majetku, o jeho stavu, zbytnosti/nezbytnosti a o tom, jaký majetek bude potřebovat v budoucnu, což jsou informace uvedené právě v pasportu majetku. Důvodem strategického plánování je v případě obcí snaha obstát v konkurenci ostatních obcí a dostat obec do stavu, ve kterém ji chtějí mít její obyvatelé zastupovaní orgány obce, které si zvolí v řádných volbách. V rámci strategického plánování obec definuje své dlouhodobé koncepce rozvoje, jedná se tedy o cíle obce na několik let dopředu. Vzhledem k dlouhodobosti cílů je třeba, aby strategické plánování obce bylo dostatečně flexibilní a adaptabilní. Pokud se změní podmínky v obci a je třeba provést refaktoring cílů, obec musí být schopna přizpůsobit se nastalé situaci (Wokoun, 2008). V souladu s legislativou České republiky je plánování v obcích jedním z nástrojů pro řízení obce, což stanoví zákon o obcích, a dále je dlouhodobé plánování v obci stanoveno v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Kromě strategického plánování využívá obec ke svému rozvoji i další nástroje. Jedním z nich je územní plánování, které je úžeji zaměřeno na územní aspekty rozvoje obce. Oproti tomu strategické plánování v obci se věnuje i problematice otázek sociálních, ekonomických, ekologických a dalších. Dále na rozdíl od územního plánování, které předepisuje detailní využití ploch, strategické plánování stanovuje pouze rámcová pravidla pro rozvoj a identifikuje problémy obce, na jejichž základě následně stanovuje své dlouhodobé cíle. Není tedy doslova stanoveno, jak se má těchto cílů dosáhnout. Jedním z výsledků strategického plánování v obci by měl být dlouhodobý strategický dokument, který bude shrnovat cíle rozvoje obce a zároveň i cesty k jejich dosažení. Tento dokument se v České republice i v zahraniční literatuře nazývá různými způsoby, nejčastěji se však setkáme s pojmem „program rozvoje obce“. Je vhodné, aby tento strategický dokument byl k dispozici všem subjektům obce, které se nějakým způsobem podílí (případně by se mohly podílet) na rozvoji konkrétního území. K vypracování kvalitního programu rozvoje obce je vhodné znát podmínky v obci a vytvořit koncepce jakými jsou odborné a podrobné dokumenty věnující se konkrétním oblastem (např. cestovnímu ruchu, územnímu plánování, infrastruktuře). Tyto koncepce mohou sloužit jako podklady pro 10
program rozvoje obce, jenž je shrne do komplexního dokumentu. Tento komplexní dokument je důležitý z toho důvodu, že většina subjektů v obci nemá pravděpodobně dostatečné vzdělání na to, aby rozuměla podrobným a často velmi odborným koncepcím, ale měla by být schopna porozumět souhrnnému dokumentu, který srozumitelnou formou nastíní budoucí rozvoj daného území z pohledu všech relevantních oblastí. Pokud subjekty porozumí plánům budoucího rozvoje obce, mohou se na něm lépe podílet, například tím, že vlastní-li vhodný majetek, znalosti či kontakty pro plánovaný rozvoj obce a mohou je dát k dispozici. Dále mohou například navrhnout vhodnou nemovitost pro konkrétní činnosti v rámci rozvojových plánů, či navrhnout vhodné způsoby využití pro nevyužívaný obecní majetek.
11
2 Evidence majetku obce Obec, jako územně samosprávný celek, má několik základních úkolů, které jí udává zejména zákon o obcích. Jednou z povinností obce je dle §38 pečovat o rozvoj obce – tedy také o zachování a rozvoj svého majetku. Aby mohla obec se svým majetkem nakládat ku prospěchu jejího rozvoje, je vhodné mít o obecním majetku přehled, tedy vhodným způsobem jej evidovat. V současné době platí, že ani kvalitně vedené účetnictví podle současné legislativy obci nezaručí, že v něm vedená evidence majetku bude dostačující pro rozvojové potřeby, přestože v reálu se s ní řada obcí spokojí. Takto vedená evidence není z pohledu rozvoje obce dostatečným zdrojem informací (například z hlediska informací o reálných hodnotách majetku, jeho stavu, potřebách oprav), které mají být podkladem rozhodnutí o nakládání s majetkem pro zastupitelstvo obce. Další nevýhodou informací o majetku vedených v účetnictví je kromě jejich nedostatečnosti často i jejich forma, která bývá papírová, což znesnadňuje její aktualizaci (např. při využití účetního softwaru Triada není možné informace efektivně vyhledávat a obce dávají přednost vyhledávání informací v tištěných výstupech). Jedním z hlavních problémů údajů vedených v účetní evidenci, je cena majetku, jelikož v rozvaze není vedena skutečná tržní cena majetku, jež by měla největší vypovídací hodnotu a nejlépe by napomohla racionálnímu rozhodování o majetku obce. Ve většině případů se jedná o cenu pořizovací, která nezohledňuje opotřebení. Tato skutečnost se však změnila alespoň u části majetku a to od roku 2011 na základě nové prováděcí vyhlášky č. 410/2009 ze dne 11. listopadu 2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, díky níž začaly obce dlouhodobý majetek odepisovat. U majetku je potřeba vzít v potaz i skutečnost, že po roce 1989 jeho ceny výrazně vzrostly a pokud by se k jeho reprodukci používala pouze pořizovací cena (je-li vůbec známá), mohl by být z dnešního pohledu značně podhodnocen. V rámci účetní evidence majetku se mohou objevit i další problémy a to zejména s tím, že informace jsou nedostatečné pro potřeby využití majetku. V účetní evidenci jsou vedeny převážně ekonomické parametry majetku, oproti tomu další parametry ze skupiny údajů o vlastníkovi, stavu, využití, právních omezeních, technických parametrech a dalších mnohdy chybí. Z toho důvodu se jeví jako vhodné zavést další
12
evidenci majetku, která by byla multifunkční a vyhověla všem požadavkům, které na ni může moderní obec pečující o svůj rozvoj mít.
2.1 Současná podoba evidence majetku obcí Následující část diplomové práce se bude věnovat současné podobě evidence majetku obcí. Bylo provedeno šetření součastného stavu evidence majetku v obcích na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP), kterých je v současné době v České republice 2058. Pro kontaktování příslušných odborů či oddělení na obcích s rozšířenou působností, které se věnují evidenci majetku, byla využita vlastní databáze kontaktů vytvořená v rámci přípravy na zpracování diplomové práce. Kontakty do databáze byly získány převážně z internetových prezentací jednotlivých ORP, výjimečně za pomoci telefonního kontaktování příslušné obce. Z celkového počtu obcí byla kontaktována jejich nadpoloviční většina (160 ORP, tj. 78%), nikoliv plný počet, protože v ostatních obcích s rozšířenou působnosti nebyl nalezen kontakt na kompetentní osobu. Během tří měsíců reagovalo celkem 85 ORP z oslovených 160 ORP (což činí 53% z dotazovaných obcí). Následující uváděné procentní hodnoty budou vždy z 85 ORP, tj. z obcí, které reagovaly na dotazníkové šetření, seznam těchto obcí je uveden v Příloze č. 1 a graficky znázorněn na Obrázku 1, číselné vyjádření je v Tabulce 1.
Celkový počet ORP
205
Počet oslovených ORP
160
Reagující ORP
85 (100%)
Evidence majetku mimo
12
účetnictví
(14%)
Tabulka 1 - Výsledky
8
ČSÚ: Číselník obcí s rozšířenou působností, Praha, 2007, dostupný na:
, staženo dne 29. 4. 2011
13
Obrázek 1 - ORP zahrnuté v šetření
Na obce byly zasílány pouze základní dotazy, které se týkaly způsobu evidence majetku. Byl vznesen dotaz, zda v konkrétní obci probíhá evidence majetku pouze na základě zákona č. 563/1991, či vede i multifunkční evidenci majetku zahrnující rozvojové možnosti a další informace. V rámci šetření se zjišťovalo, jak obce evidují majetek, jaký používají pro účetní evidenci majetku software, jak vypadá konkrétní výstup z něj, zda evidují majetek i jinak než podle účetních zákonů. Mezi vznesenými dotazy byla i otázka, zda jsou již ORP připraveny na změnu legislativy danou vyhláškou č. 410/2009, která se týká povinnosti oceňovat majetek určený k prodeji reálnou cenou od roku 2011, tato skutečnost byla ověřována v lednu roku 2011. Předpoklad byl, že velká část obcí na úrovni ORP má kromě povinné účetní evidence majetku zavedenu minimálně pro významný majetek i evidenci multifunkční, splňující alespoň část požadavků na ni kladených, například, že zahrnuje více způsobů ocenění majetku, jeho rozvojové možnosti a další informace nezbytné k rozhodování o jeho nejvýhodnějším využití.
14
Z výzkumu však vyplynulo, že jen nepatrná část obcí vede evidenci majetku mimo účetnictví – jednalo se pouze o 14% ORP. První otázka v dotazníku zněla: „Jaký software v současné době využíváte pro vedení účetnictví ORP?“ Z odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že obce s rozšířenou působností v ČR používají následující počítačové programy: -
Fenix (Asseco Solutions, a.s.),
-
GORDIC GINIS (GORDIC spol. s r.o.),
-
GORDIC WIN (GORDIC spol. s r.o.),
-
ORSOFT Radnice (Ortex spol. s r.o.),
-
Triada (Triada, spol. s r.o.).
Uvedená softwarová řešení jsou všechna upravena pro specifika veřejné správy v České republice. Nejpoužívanější je software od společnosti GORDIC spol. s r.o., který využívá 48% ORP, na jednotlivé zbývající softwarů zbývá podstatně menší část trhu. Druhá otázka zněla: „Eviduje Vaše obec majetek pouze dle zákonů č. 563/1991 a č. 250/2000, či využíváte i jinou evidenci, která by byla lépe využitelná pro jiné než jen účetní potřeby obce? Pokud ano, jaký konkrétní evidenční program používáte?“ Evidenci majetku mimo účetnictví vede jen 14% ORP. Mezi používané počítačové programy pro evidenci majetku na obcích se řadí: -
Fenix – sekce Majetek (Asseco Solutions, a.s.),
-
GORDIC GINIS – modul Evidence majetku VEMA (GORDIC spol. s r.o.),
-
Misys (GEONOVA s.r.o.),
-
T-wist T-MapServer (T-MAPY spol. s r.o.),
-
VERA (Vera, spol. s r.o.).
Dle ukázek výstupů těchto evidenčních softwarů se však nejedná o multifunkční evidenci majetku ve smyslu této diplomové práce – výstupem bývají evidenční karty s minimem potřebných údajů (příklady výstupů z evidenčních softwarů vč. analýzy jednotlivých
15
kategorií v nich uvedených a jejich porovnání s navrhovanou evidenční kartou budou dále v této práci). Opět je nejvyužívanějším softwarem řešení od společnosti GORDIC spol. s r.o., užívá jej 41% z ORP z obcí, které využívají program pro evidenci majetku i jiným způsobem, než v účetnictví (tj. ze 14% ORP zahrnutých do výsledků dotazníkové šetření). Většina těchto softwarů se věnuje pouze vybranému typu majetku, nebo specifické formě evidence – např. T-wist T-MapServer9 je řešením mimo jiné pro tvorbu katalogů majetku a vyhledávání prostorových objektů, Misys10 slouží jako kompletní nástroj pro práci s mapovými informacemi a plánování rozvoje území. Existují i moduly pro evidenci pouze movitého majetku (např. modul K.asset11 od společnosti Kodys, spol. s r.o. pracující na systému čárových kódů). Zajímavou položkou v evidenci majetku je vždy cena, na kterou byla směřována třetí otázka: „V jakých konkrétních cenách evidujete jednotlivé nemovitosti?“ Výsledné zjištění, že 76% ORP pracuje, až na výjimečné situace prodeje významného majetku, pouze s pořizovací cenou, odpovídá dosavadní české legislativě, která pro potřeby účetnictví dle příslušného zákona tuto cenu požaduje, přestože by se dala nazvat cenou v některých případech až zastaralou, jelikož její vypovídající hodnota je mnohdy minimální. Pro dary a bezúplatné převody byla na ORP využívána reprodukční cena, což je cena, za kterou by bylo možné stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění12. Zcela výjimečně se zjišťuje tržní cena majetku, jakožto cena dosahovaná při prodeji a koupi jako výsledek střetu tržní nabídky a poptávky13, tržní cenu je možné zjistit například na základě znaleckého posudku. Z obdržených e-mailů a telefonní komunikace s příslušnými odbory či oddělení bylo zjištěno, jaké základní kategorie se v evidenci majetku ORP sledují, což bylo následně názorně vidět ve výstupech z jednotlivých evidenčních softwarů. Přestože vhodné členění
9
T-wist: GIS v prostředí webu; URL , staženo dne 1. 4. 2011 10 JINDRA, Martin: GIS – MISYS – řešení pro obce; URL , staženo dne 1. 4. 2011 11 KODYS: Evidence majetku K.asset; URL , staženo dne 7. 7. 2011 12 Pozemky.cz – Definice pojmů; URL < http://www.pozemky.cz/page.php?textcat=11 >, staženo dne 1. 4. 2011 13 Cena tržní; URL < http://www.sagit.cz/pages/delfinheslatxt.asp?cd=150&typ=r&levelid=CENA_TRZ.HTM >, staženo dne 1. 4. 2011
16
kategorií v pasportu majetku bude uvedeno v následující kapitole, bude zde zmíněno, jaké nedostatky v evidenci majetku v současné době vyplynuly z šetření provedeného v rámci této diplomové práce. Kategorie doporučené odbornou literaturou se v praxi nevyužívají zdaleka všechny, v konkrétních evidenčních kartách z výše uvedených softwarů obsahují výstupy velmi omezené údaje. Výstupy evidenčních softwarů Nejvyužívanější evidenční software GORDIC GINIS obsahuje na výstupu evidenční karty pouze několik základních údajů. Jak je vidět na Obrázku 2, pro pozemek se jedná o identifikační údaje, kde chybí podkategorie způsob využití. V lokačních parametrech chybí i základní údaje. Údaje o vlastníkovi jsou téměř úplné, ale chybí datum zápisu nemovitosti do vlastnictví obce a dále zodpovědná osoba. Ostatní kategorie lze již považovat za zcela
Obrázek 2 - GORDIS GINIS – pozemek chybějící, v evidenční kartě nejsou zřejmé technické parametry (kromě výměry pozemku, která je zde uvedena pouze formou poznámky), cena se objevuje pouze účetní (v tomto případě pořizovací, jejíž nevýhody již byly zmíněny), ostatní zcela chybí. V evidenční kartě se vůbec neobjevují informace o současném využití a rozvojových možnostech, takže 17
není jasné, k jakým účelům se majetek využívá, ani k čemu by mohl být případně použit. Pro způsob využití je zde sice kolonka, systém však nevyžaduje její vyplnění a ve všech evidenčních kartách, které byly k dispozici, zůstala tato kolonka s poznámkou „Neurčeno“. Na Obrázku 3 je vidět evidenční karta ze systému GORDIC GINIS pro budovu. Jednotlivé kategorie v evidenční kartě tu jsou shodné s kategoriemi u pozemku. V poznámce v tomto případě nejsou uvedeny žádné technické parametry. U pozemku byla uvedena alespoň výměra, budova tak není žádným způsobem jednoznačně popsána a definována, není jasné, k čemu slouží a k čemu by mohla být využita, čemuž by napomohla už třeba jen základní technická charakteristika.
Obrázek 3 - GORDIS GINIS – budova Pro zajímavost je zde ze stejného programu na Obrázku 4 i evidenční karta pro dětské hřiště. Zde je zajímavé vyplnění vypisovacího pole v záhlaví evidenční karty, kde jsou uvedeny formou poznámky položky, které byly nakoupeny jako vybavení hřiště. Jsou zde uvedeny i pořizovací ceny těchto komponentů.
18
Obrázek 4 - GORDIS GINIS - dětské hřiště Celkově lze říci, že program GORDIS GINIS je z pohledu multifunkční evidence navržen nevhodně a navíc obce nevyužívají všech možností, které je možné v evidenční kartě vyplnit, čímž přicházejí o zdroj informací. Další ukázkou je výstup z programu ORSOFT Radnice, který je využíván v některých obcích k vedení účetnictví a v rámci účetní evidence i ke sledování majetku. Tento program využívá 19% ORP zahrnutých v šetření, z nichž ani jedna nevyužívá k evidenci majetku jiný software. Z toho by se dalo usoudit, že tento program je dostatečně kvalitní a jeho výstup postačujícím zdrojem informací. Jak je však znát na Obrázku 5, toto zdání je zcela nesprávné. Evidenční karta budovy v tomto systému obsahuje z pohledu multifunkčního využití zcela nedostatečné informace. Pokud by chtěl někdo z této evidenční karty získat informace, dostal by se jen ke kategorii druhového názvu, částečným údajům o vlastníkovi, pořizovací ceně a určitým způsobem i ke kontrolním údajům, jelikož na evidenční kartě se zobrazuje datum posledního náhledu do evidenční karty. 19
Obrázek 5 - ORSOFT - budova Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že v současné době v evidenčních kartách nalezneme údaje pouze o druhovém názvu, identifikačních údajích majetku, jeho lokační parametry, údaje o vlastníkovi, pořizovací cenu, případně kontrolní údaje jako data zanesení majetku do evidence a data změn. V evidenčních kartách chybí údaje o vlastnických právech k majetku a jeho technické parametry, stejně tak obrazová dokumentace, která může být v mnoha případech pro přehled o vlastním majetku pro obec přínosná. Dále chybí údaje o současném využití nemovitého majetku. Informace, na které nebylo vůbec v evidenčních kartách myšleno, jsou rozvojové možnosti, které budou v této diplomové práci považovány za jedny z důležitějších – v současnosti není z evidenčních karet jasné, zda lze pro rozvoj obce považovat majetek za zbytný či nezbytný a tedy, zda je vhodné či naopak nevhodné uvažovat o jeho prodeji či pronájmu. Z provedeného šetření bylo (jak vyplývá z výše uvedených skutečností) zjištěno, že současná evidence majetku v obcích zdaleka neodpovídá jejímu možnému multifunkčnímu využití. Jedná se spíše o pouhé dodržování účetních zákonů, které obcím nijak výrazně neusnadňuje jejich strategické plánování a to i v případě, že obec sama se domnívá, že vede evidenci i JINAK než jen pro potřeby účetnictví. Překvapující byla skutečnost, že několik vedoucích odborů či oddělení evidence majetku či odborů rozvojových možností se ptalo, proč by vůbec měli evidovat majetek i jiným způsobem, než v účetnictví. Z tohoto zjištění vyplynula potřeba vlastního návrhu multifunkční evidence.
20
2.2 Pasport majetku – návrh Multifunkční evidence majetku vedená mimo účetnictví jako víceúčelová pro potřeby dalšího rozvoje obce, zmiňovaná výše, bude pro účely této práce nazývána pasportem majetku. Dřívější teoretické návrhy pasportu majetku jej zpracovali zejména z hlediska požadavků kladených na evidenci, kategorizace údajů v ní a pravidel jejího vytváření (Pilous, 2004; Toth, 2006). Méně se již věnovali oblasti získávání informací pro pasport majetku, což je stěžejní oblast pro tuto diplomovou práci. Bez dostatečných a aktuálních informací nemá víceméně smysl pasport majetku vytvářet. Jak již bylo řečeno, návrh pasportu majetku by se měl opírat o jeho budoucí multifunkční využití, které vidí Pilous (2004) i Toth (2006) zejména jako: -
zdroj informací o majetku obce pro řízení rozvoje obce,
-
zdroj informací o majetku pro veřejnost,
-
podklad pro rozvojové programy,
-
podklad pro rozhodování zastupitelstva obce v úkonech týkajících se majetku (např. privatizace, pronájem, smlouva o výpůjčce),
-
podklad hodnocení naplňování rozvojového programu obce a
-
zdroj informací o hospodaření s majetkem.
Oba autoři se také věnují problematice požadavků kladených na evidenci, kdy mezi hlavní požadavky řadí zejména: -
přehlednost,
-
možnost jednoduchého zaznamenávání změn,
-
výstižnost,
-
komplexnost a
-
pravidelnou aktualizaci.
Pro tyto požadavky se jeví jako vhodná forma evidence majetku v evidenčních kartách pro jednotlivé položky majetku. V diplomové práci bude později návrh vhodné evidenční karty. 21
Údaje uvedené v pasportu majetku a jejich význam V pasportu majetku je velké množství informací a pro zachování požadavku přehlednosti je vhodné údaje kategorizovat. Vzhledem k tomu, že nejsledovanější majetek – budovy a pozemky, se z hlediska kategorizace údajů jeví jako shodný, oba autoři provedli kategorizaci údajů pro nemovitosti přibližně stejným způsobem, což je využito i v této práci. Níže uvedené kategorie jsou převzaty, blíže budou specifikovány dále. V diplomové práci je dodržena evidence majetku formou evidenčních karet pouze pro budovy a pozemky z toho důvodu, že se jedná o majetek pro obec a její rozvoj nejvýznamnější. Jisté kategorie lze v případě specifické potřeby daných obcí sloučit či naopak rozdělit na více podkategorií. Z důvodu přehlednosti, kdy se mají veškeré údaje vejít nejlépe do formátu jedné strany A4 dochází v několika místech ke slučování kategorií, jež bude využito dále v diplomové práci. V podstatě je možné tyto kategorie rozdělit na (Toth, 2006): -
druhový název,
-
identifikační údaje,
-
lokační parametry nemovitosti,
-
údaje o vlastníkovi (možno sloučit s kategorií o právních omezeních týkají-li se vlastnických práv k nemovitosti),
-
technické parametry,
-
cena (možno sloučit s kategorií ekonomické parametry),
-
rozvojové možnosti (možno sloučit s kategorií současné využití),
-
zvláštní informace a
-
kontrolní informace.
Toto rozdělení je v diplomové práci akceptováno ve formě sloučených kategorií a to pro větší přehlednost. V případě, že by kategorie nebyly sloučeny, což je jedna varianta využívaná Tothem, evidenční karta by byla relativně rozsáhlá a nevhodná pro formát A4. Forma sloučených kategorií je zde pro evidenci budov a pozemků považována za dostačující, jelikož se v multifunkční evidenci jedná pouze o základní a tedy v možné míře stručné informace o daném majetku.
22
Multifunkční evidenci majetku je pro snadnou manipulaci vhodné vést formou evidenčních karet, jako komplexním souhrnem strukturovaných informací o konkrétním majetku obce. V podkapitole 2.2 bude popsán návrh evidenční karty pro nemovitosti, která se bude v jistých aspektech lišit pro budovu a pozemek, jelikož je potřeba v jistých místech reflektovat rozdílnost vlastností těchto druhů nemovitostí. K vytvoření evidenční karty byl využit tabulkový procesor Excel od společnosti Microsoft, který je standardní součástí kancelářského balíku Microsoft Office a to z toho důvodu, že tento software vlastní většina obcí. V celé evidenční kartě jsou využity tři druhy vyplňování údajů – za prvé výběr z rolovacího menu, za druhé vypisovací pole a za třetí zaškrtávací políčka. Aby se zabránilo tomu, že budou vyplněna nesprávná pole, v evidenční kartě jsou jen některá povolena k vyplňovaní, do zbylých polí není možné vepisovat text či číslo. Vzhledem k velkému množství informací uvedených v pasportu majetku je možné udělat dvě verze identifikačních karet – verzi, jež bude obsahovat pouze základní informace, a verzi rozšířenou o údaje, které jsou svým způsobem pouze doporučené, jelikož se využijí jen ve specifickém případě – při konkretizaci jednotlivých kategorií bude upozorněno na to, které údaje lze považovat za základní informace a které za doporučené údaje. Základní kategorie druhový název je v pasportu proto, aby bylo na první pohled zřejmé, k jakému druhu nemovitosti se evidenční karta vztahuje. Název karty tedy bude buď Evidenční karta budovy, nebo Evidenční karta nemovitosti. V návrhu evidenční karty , která je součástí této diplomové práce, se tato skutečnost vybere z rolovacího menu. Pokud nebude vybrána ani jedna z možností, nebudou se v evidenční kartě zobrazovat další kategorie, jelikož ty jsou uzpůsobeny pro konkrétní druh nemovitosti, tj. bude rozdíl u některých polí pro budovy a pro pozemky. Identifikační údaje jsou stručnou kategorií s podstatnými informacemi, které rozdělují majetek, ideálně podle již existujícího členění. Identifikační údaje jsou rozděleny na obecnou identifikaci, specifickou identifikaci a způsob využití. Obecná identifikace je shodná s druhem nemovitosti v názvu evidenční karty, po výběru druhu nemovitosti v názvu evidenční karty se toto pole vyplní automaticky. Specifická identifikace je odlišná pro pozemek a budovu. Pokud hovoříme o specifické identifikaci pozemku, jsou konkretizovány na základě zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), další možností by bylo například využití členění dle zákona o oceňování majetku. Katastr nemovitostí je využit z důvodu snadné dostupnosti informací a 23
také z důvodu, že údajů vhodných pro pasport majetku, které jsou uvedeny v katastru nemovitostí, je hned několik. Z katastru nemovitostí se dále v pasportu majetku čerpají lokační a technické parametry (podle zákona o oceňování majetku je možné stanovit cenu, která je většinou samostatnou a významnou kategorií pasportu). V evidenční kartě je na výběr z možností: orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost (zastupující zemědělské pozemky); dále pak lesní pozemek, vodní plocha, zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha (zastupující nezemědělské pozemky).14 Pro specifickou identifikaci budov jsou také využity číselníky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK)15, které dělí budovy na: budova s číslem popisným, budova s číslem evidenčním, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, rozestavěná budova, poschoďová garáž, vodní dílo. Pro způsob využití pozemků je v evidenční kartě uvedeno 28 položek dle číselníku ČÚZK (např. skleník, školka, plantáž dřevin, rybník, zbořeniště, silnice, zeleň, sportoviště a rekreační plocha, skládka atd.). Pro budovy je v evidenční kartě uvedeno 29 způsobů využití (např. průmyslový objekt, zemědělská usedlost, bytový dům, rodinný dům, garáž, skleník a další). Číselníky ČÚZK jsou využity pro jejich všeobecnou známost, snadnou dostupnost, srozumitelnost a také proto, že jsou využívány k identifikaci nemovitostí například ve smlouvách, které jsou dalším důležitým zdrojem informací pro pasport majetku. Umožňují tedy sladit názvosloví v jednotlivých dokumentech využívaných v obci a identifikace nemovitosti je následně jednoznačná. Lokační parametry určují umístění nemovitosti v území. Parametry se nepatrně liší u budov a pozemků. V kartě jsou zavedeny lokační parametry: kód a název katastrálního území, číslo parcely, adresa a jako doporučené údaje navíc mapový obraz a územní identifikátor. Název katastrálního území je slovní vyjádření jedinečné v rámci České republiky. Kód katastrálního území je jednoznačný prostorový identifikátor územního celku katastrálního území. Garantem názvů a kódů je Český statistický úřad, správcem názvů je ČÚZK, správcem kódů je ČSÚ.16 Číslo parcely je zjistitelné na stránkách ČÚZK, kde je tzv. ISKN (Informační Systém Katastru Nemovitostí). Co se týče mapového obrazu, v této kolonce evidenční karty je prostor pro odkaz na on-line geodetickou mapu (územní plán, mapa čísel popisných, orientační mapa atd.), kterou si může obec nechat zpracovat na 14
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), §2, odst. 3 ČUZK: Číselníky k nemovitosti, dostupný na: , staženo dne 5. 4. 2011 16 ČSÚ: Katastrální území, dostupný na: , staženo dne 5. 4. 2011 15
24
zakázku, či využít některých bezplatných serverů, kde lze vygenerovat URL pro konkrétní oblast ČR17. Kolonka územní identifikátor je např. pro standart ISVS, což jsou Informační Systémy Veřejné Správy.
18
Všechny tyto údaje zajistí přesnou lokaci dané nemovitosti,
kromě územního identifikátoru jsou údaje považovány za základní. Územní identifikátor je zde považován za údaj doporučený, jelikož i bez něho lze nemovitost jednoznačně lokalizovat a to díky jedinečnosti kódů a názvů katastrálních území. V údajích o vlastníkovi se předpokládá, že je jím primárně obec, pokud by ORP vytvářela evidenční kartu i pro majetek, jehož je spoluvlastníkem, či ho má v nájmu, údaje o vlastníkovi by byly jiné, nefigurovala by zde tedy obec jako územně samosprávná jednotka, ale jiná fyzická či právnická osoba. Údaje uvedené v návrhu evidenční karty jsou: název, adresa, IČO, datum zápisu nemovitosti do vlastnictví obce, odpovědná osoba. Zde je na místě otázka, zda do evidence majetku zavést i nemovitosti, jejímž výhradním vlastníkem není obec, ale přesto k nim má nějaký smluvní vztah, může se jednat například o spoluvlastnictví, či dlouhodobý pronájem. Je na kompetentní osobě, aby zvážila, jak moc může být daný majetek pro fungování a rozvoj obce významný. Pokud se jedná o majetek, který obec za důležitý považuje, přestože není jeho (výhradním) vlastníkem, v evidenci by se měl objevit. Tuto kategorii je možné sloučit s právními omezeními, ta by měla upozornit na věcná práva k nemovitosti, případně na práva další (např. na smlouvu o smlouvě budoucí). IČO je možné nalézt například na oficiálním serveru českého soudnictví www.justice.cz, či na stránkách Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES) http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz. Datum zápisu nemovitosti do vlastnictví obce je dáno dnem vkladu do katastru nemovitostí, které je právně směrodatné na základě zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. V kolonce odpovědná osoba je nutné vyplnit její celé jméno a funkci, jedná se o odpovědnou osobu pro účely evidence, ne o starostu obce. Odpovědná osoba by měla mít přehled o nemovitosti, jejím stavu a ostatních údajích uvedených v evidenci. Všechna pole v kategorii údaje o vlastníkovi jsou vypisovací, pole datum zápisu nemovitosti do vlastnictví obce je navíc časově omezeno (z důvodu toho, že obce jsou přímým vlastníkem nemovitostí až v poslední době) – je možné zadat datum v rozmezí od 1. 1. 1900 do
17
ČÚZK: Publikace dat ISKN, dostupný na: , staženo dne 5. 4. 2011 18 Informační Systémy Veřejné Správy: dostupný na: , staženo dne 5. 4. 2011
25
aktuálního data, jinak se při zadávání objeví varovná tabulka, která upozorní na chybu a na rozmezí dat, která je možno do pole zadat. Kategorie technické parametry v evidenční kartě se opět liší pro pozemek a budovu. Pro pozemek jsou jako základní údaje v technických parametrech uvedeny výměra a vybavenost sítěmi. Doporučené údaje v kartě jsou bonita a porost či pokryv pozemku. Výměra pozemku se uvede v metrech čtverečních. Kolonka vybavenost sítěmi v evidenční kartě má na výběr z několika možností – v nabídce je: rozvod plynu, rozvod elektřiny, rozvod tepla, telekomunikační sítě, vodovodní sítě, kanalizace, informační sítě, veřejné osvětlení a dále je zde jedno vypisovací pole pro případné další možnosti. U pozemku jsou dále uvedeny dva údaje patřící do kategorie doporučených a to bonita a porost či pokryv. Bonita, neboli bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ), je vyjádřena pětimístným číselným kódem, který vyjadřuje kvalitu klimatu a půdy, což má vliv na produkční schopnost zemědělské půdy, a tedy i na její ekonomické ohodnocení19. Porost či pokryv je charakterizován slovně. Tyto dva doporučené údaje pomáhají při rozhodování o tom, k čemu je možné pozemek v současnosti či v budoucnu využít z hlediska jeho úrodnosti a vzhledu. Pokud se jedná o budovu, je problematika technických parametrů složitější. Mezi základními údaji jsou v evidenční kartě uvedeny rozměry budovy, vnitřní struktura, stáří budovy, současný technický stav budovy, potřeby oprav a nároky na opravy. V podkategorii rozměry je nutné uvést výšku budovy, celkovou zastavěnou plochu a počet podlaží a to včetně podzemních. Je vhodné dále uvést i délku a šířku budovy (v metrech) a celkový obestavený prostor (v m2). Znát rozměry budov je důležité například pro problematiku jejich rekonstrukcí (např. z pohledu cenové kalkulace nové fasády domu), pro plánování dalších staveb (není například vhodné postavit mrakodrap vedle jednopatrového domu) a dále třeba pro zjištění užitné plochy v budově. U veškerých vypisovacích polí pro rozměry budovy je omezení – dají se zde uvést pouze kladná čísla, pokud by bylo zadáno něco jiného, program na tuto chybu upozorní. U vnitřní struktury je prostor pro slovní vyjádření, jelikož tato problematika je natolik různorodá, že není možné ji vhodně předdefinovat pro rolovací menu. Určení stáří budovy je kapitolou samo pro sebe. Například pro potřeby zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, se stářím budovy rozumí počet let, jež uplynuly od roku, kdy nabylo právní moci kolaudační
19
Vyhláška ministerstva zemědělství ze dne 15. prosince 1998, §1
26
rozhodnutí. Pokud došlo k užívání stavby dříve, stáří budovy se počítá od tohoto roku (což musí být prokazáno dokladem). V případě, že nelze stáří budovy zjistit ani jedním z těchto způsobů, počítá se od roku, který se zjistil odborným odhadem. Často se stává, že k budovám v majetku obce neexistují doklady, které by prokazovaly jejich stáří. V evidenční kartě je vhodné místo data nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí uvést spíše datum, kdy začne být nad úrovní terénu patrné první nadzemní podlaží (kolaudační rozhodnutí je v mnoha případech uděleno s velkým časovým odstupem až několika let, datum patrnosti prvního nadzemního podlaží má tedy větší vypovídací schopnost o stáří budovy). Staří budovy se v evidenční kartě vyjádří rokem, pokud by byl uveden počet let číslicí, muselo by se toto číslo každoročně v evidenci upravovat. V podkategorii stáří budovy je navíc vhodné uvést, zda byla provedena rozsáhlá rekonstrukce či přestavba budovy, která má značný vliv na stav budovy a může od sebe značně odlišit dvě jinak stejně staré a podobné nemovitosti. Podkategorie současný technický stav je v této konkrétní evidenční kartě řešena pomocí pětibodové stupnice (tento rozsah je pro potřeby práce dostačující), kdy 1 = výborný stav, 2 = dobrý stav budovy, 3 = uspokojivý stav, 4 = špatný stav, 5 = havarijní stav budovy. Tato stupnice by mohla být samozřejmě i jiná, záleží na konkrétním nastavení pro konkrétní potřeby obce, pokud by však měly všechny obce stupnici stejnou, bylo by snazší tyto kategorie mezi obcemi porovnávat. Je navíc vhodné tuto stupnici v poznámkách k vyplňování evidenční karty podrobněji definovat, aby docházelo co nejméně ke zkreslení informací – pokud by totiž nebyly jednotlivé stupně blíže definovány, mohl by si je každá oprávněná osoba vyložit jinak. Potřeby oprav a nároky na opravu je vhodné definovat opět několika slovy, z toho důvodu je zde vyplňovací pole. Je vhodné uvést i předpokládané náklady na tyto opravy, popř. kdy by bylo vhodné opravu nejpozději provést, k čemuž je možné využít pole poznámka. Kategorie cena nemovitosti a ekonomické parametry je v evidenční kartě sloučena, je však možné vést tyto kategorie i zvlášť. Všechny podkategorie jsou vedeny formou vypisovacího pole. Jak již bylo zmíněno dříve, určení ceny nemovitosti může být problematické a v některých případech i značně finančně náročné. V evidenční kartě je uvedeno pět druhů cen – pořizovací, reprodukční, věcná hodnota, tržní a administrativní. Ceny definuje v českém právu účetní zákon č. 563/1991, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, a dále například zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Pořizovací cenu (též cenu historickou) je většinou snadné zjistit, ale její vypovídací hodnota bývá značně zkreslená, zejména díky dřívější absenci odepisování u majetku obcí, dále také díky změnám cenové 27
hladiny. Pokud jde například o majetek pořízený před rokem 1989, jeho cena je v dnešní době díky růstu cen od roku 1989 do roku 2010 přibližně čtyřnásobná, díky velké změně cen po sametové revoluci.20 Pořizovací cena může být u některých nemovitostí značně vysoká, ale vzhledem k tomu, že u nich mohla být zanedbána rekonstrukce i základní opravy, jejich současná hodnota může být velmi nízká, jedná-li se již o nemovitost v dezolátním stavu. Stejně tak u pozemku, který byl nějakým způsobem zamořen a jeho sanace může převýšit jeho historickou cenu, může mít pořizovací cena téměř nulovou vypovídací hodnotu. Navíc do konce roku 2010 nebyl majetek obcí odepisován, což ještě snižovalo vypovídací hodnotu ceny majetku uvedené v účetnictví. To bylo změněno vyhláškou č. 410/2009. Vypovídací hodnota reprodukční ceny (někdy též reprodukční pořizovací ceny) může být v některých případech cena uvedená v účetnictví místo ceny pořizovací. Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se využívá například pro ohodnocení darů, což je případ majetku, který byl pořízen dříve, ale teprve nyní se o něm v obci účtuje. Zjištění reprodukční ceny je možné provést například podrobným položkovým rozpočtem či přes agregované položky. Další cenou v evidenční kartě je věcná hodnota (též substanční hodnota či časová cena), jejíž výhodou je zahrnutí oprávek, které se odečtou od reprodukční ceny (lze ji tedy zjistit pouze v případě, že reprodukční cenu známe). Tržní cena (nebo také obvyklá cena – v tuzemsku, obchodovatelná cena, obecná cena – v konkrétním místě) zvažuje všechny obvyklé okolnosti trhu daného dne, které mají na cenu vliv, je tedy rychle proměnlivá, relativně obtížně zjistitelná, ale její vypovídací hodnota je značná. Zjistit tržní cenu lze například metodou porovnávací, kdy se odhaduje cena, za kterou by mohl být majetek daného dne vyměněn mezi dobrovolným prodávajícím a dobrovolným kupujících (lze použít u majetku obchodovaného na trhu – u majetku neobchodovaného na trhu je potřeba využít jiné metody). Poslední v evidenční kartě uvedenou cenou je cena administrativní neboli cena zjištěná. Tato cena se stanovuje na základě momentálně platného předpisu Ministerstva finanční ČR, konkrétně zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.21 Mezi ekonomické parametry patří výnosy a náklady. Pro ekonomické parametry jsou v evidenční kartě pole: provozní náklady (dělené dále na provozní náklady celkové a provozní náklady průměrné), výnosy z nemovitosti, výnosy z činnosti v nemovitosti a jako 20
Český statistický úřad: Česká republika od roku 1989 v číslech, dostupné na: , staženo dne 18. 4. 2011 21 FSv ČVUT v Praze: Vybrané kapitoly – oceňování nemovitostí, dostupné na: , staženo dne 9. 4. 2011 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
28
doporučený údaj personální nároky. Provozní náklady celkové jsou zde myšleny jako všechny vzniklé náklady na danou nemovitost. Za provozní náklady průměrné jsou zde považovány provozní náklady za jeden rok, které lépe poslouží pro plánování v obci. Provozní náklady nejsou rozděleny podle toho, zda se vztahují přímo k dané nemovitosti, či k činnosti, která je v nemovitosti provozována, jelikož se zde předpokládá, že tyto náklady nese obec, která je pak zahrne do nájmu případnému subjektu provozujícímu v dané nemovitosti činnost, jako by se zachoval soukromý sektor. Pokud obec tyto náklady do nájmu nezahrnuje, je vhodné oddělit tuto kategorii na provozní náklady vztahující se přímo k dané nemovitosti (které nese obec) a na provozní náklady vztahující se k činnosti, která je zde provozována (které by měl v tomto případě nést provozující subjekt). Investiční náklady na nemovitost v evidenční kartě chybí, je zde akceptována Tothova připomínka, že investiční náklady se v čase objevují značně nepravidelně, a je proto vhodné o tuto částku navýšit spíše cenu nemovitosti. Výnosy z nemovitosti jsou výnosy vztahující se k nemovitosti jako takové, lze za ně považovat například nájem, který platí soukromý provozovatel činnosti v nemovitosti obci. Výnosy z činnosti v nemovitosti jsou vedeny zvlášť z toho důvodu, že záleží na konkrétní smlouvě, kolik z těchto výnosů se dostane do rozpočtu obce a s měnící se činností se může tato hodnota v čase změnit. Výnosy jsou evidovány za rok, aby byly využitelné k plánování v obci. Personální nároky reflektují počet osob věnujících se dané nemovitosti a průměrný roční čas, který tyto osoby správou stráví. Dále je v evidenční kartě kolonka, kde je čas strávený nad správou této nemovitosti vynásoben hodinovou mzdou jednotlivých osob, což dá finální částku pro všechny pracovníky dohromady za rok – tyto náklady se zde objevují proto, že je (stejně jako další provozní náklady) nese obec a je tím pádem vhodné je zahrnout do nákladů na nemovitost, aby byla zjištěna její celková finanční náročnost. Další kategorií v evidenční kartě je současné využití, které je sloučeno s kategorií rozvojové možnosti, jelikož tyto kategorie spolu úzce souvisí. Pokud je například v současném využití řečeno, že je nemovitost nevyužívána, rozvojové možnosti na tuto skutečnost navážou tím, jak by se mohla nemovitost využít. Jako první je v nabídce rolovací menu, kde se vybere, zda je nemovitost v současné době využívána, či nikoliv. Pokud je vybráno, že je nemovitost nevyužívána, další nabídka k současnému využití se již neobjeví. Pokud je naopak nemovitost využívána, nabídne se vypisovací menu, kde jsou podkategorie: subjekt, který nemovitost využívá; primární využití; sekundární využití; podmínky využívání a verbální specifikace rozvojových možností. Subjekt, který 29
nemovitost využívá, může být fyzická či právnická osoba, provozující v nemovitosti například obchodní činnost, v této podkategorii se vyplní název subjektu. Primární využití zahrnuje výpis jedné či více činností, které se dají u dané nemovitosti považovat za hlavní. Sekundární využití jsou činnosti v nemovitosti, které je možné považovat za vedlejší, doplňkové, méně významné. Podmínky využívání by měly shrnout právní vztahy k nemovitosti, které se týkají jejího využívání, například nájemní smlouvu, její základní podmínky (např. výše nájmu), začátek právního vztahu i způsoby jeho ukončení. Verbální specifikace rozvojových možností umožňuje slovně vyjádřit využití dané nemovitosti k rozvojovým plánům, což by mělo odpovídat zpracovanému programu rozvoje obce. Tato kategorie pomůže určit, které nemovitosti jsou pro obec zbytné a které je možné považovat z hlediska rozvoje obce za nezbytné – z toho by pak mělo být zřejmé, které nemovitosti je možné privatizovat (zbytné) a které nikoliv. Všechna pole v této kategorii evidenční karty jsou ze své povahy vypisovací (s výjimkou toho, zda se nemovitost využívá, či nikoliv). Kategorie zvláštní informace je v evidenční kartě řešena pomocí současného možného výběru z několika zaškrtávacích polí, což je doplněno o jedno vypisovací pole na další informace. Tato kategorie slouží k upozornění na informace, které se v předchozích kategoriích evidenční karty neobjevily, ale jsou pro využití majetku významné. V tomto návrhu evidenční karty jsou uvedeny možnost: povodňová oblast, památková zóna, havarijní stav (na což by mělo být upozorněno již v podkategorii současný stav, kde by mělo být vybráno „5 – havarijní“, zde jde pouze o další zdůraznění této skutečnosti). Poslední kategorie evidenční karty nese název kontrolní údaje. Jedná se o několik vypisovacích polí, konkrétně o pole: zařazení do evidence (datum, osoba, funkce) a aktualizace (datum, osoba, funkce). Zařazení do evidence má v evidenční kartě u kolonky data omezení stejně jako vyplňovací pole u katastru nemovitostí, a to konkrétní rozmezí (datum musí být od 1. 1. 1900 do data konkrétního dne, jinak se objeví chybové hlášení, které na tuto skutečnost upozorní), dále je zde jméno a funkce osoby, která nemovitost do evidence zařadila, čímž za tuto skutečnost nese zodpovědnost, stejně tak za případné aktualizace. Na ty je vytvořena tabulka, jelikož se předpokládá, že se budou provádět pravidelně a každá tato změna by měla být zaznamenána.
30
2.3 Analýza zdrojů pasportu majetku Pasport majetku má být pro obce multifunkční evidencí, která jim pomůže při plánování jejich rozvojových možností. Má-li se jednat o skutečně prakticky využitelnou evidenci, musí být údaje v ní uvedené aktuální. Některé údaje u jednotlivých nemovitostí se s časem nemění (např. stáří, pořizovací cena), jiné údaje se mohou v čase měnit i několikrát (např. vlastník, technické parametry, způsob využití, zodpovědná osoba). Jejich aktualizaci má na starosti zodpovědná osoba uvedená v evidenční kartě, která by měla mít přehled o tom, kde potřebné, aktuální a správné údaje najít. Podkapitola 2.3 slouží jako přehled, kde potřebné údaje hledat. Kromě toho reflektuje přibližnou časovou a finanční náročnost získávání jednotlivých údajů. Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí je jedním ze základních zdrojů pasportu majetku. Patří pod resort Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, jehož schéma je znázorněno na Obrázku 6.
Obrázek 6 - Organizační schéma resortu Zeměměřictví a katastru, Zdroj: ČÚZK
V katastru nemovitostí (dále jen KN) jsou k nalezení zejména informace z oblasti identifikačních údajů, lokačních parametrů, údajů o vlastníkovi a informace o případných věcných právech. Tyto údaje se nejlépe vyhledávají přímo na stránkách KN – Nahlížení do katastru nemovitostí, které jsou dostupné na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/, kde je možné nalézt jak informace o budovách, tak informace o pozemcích.
31
Postup na těchto stránkách je následující: prvním krokem je výběr z menu, které nabízí: vyhledat parcelu, vyhledat stavbu, vyhledat jednotku, vyhledat řízení, zobrazení mapy. Pokud bychom předpokládali, že o nemovitosti nemáme žádné konkrétní informace, je vhodné využít možnost „zobrazení mapy“. Pro zobrazení mapy je nutné zadat do vyhledávacího pole název obce, v níž se nemovitost nachází. Na tento krok navazuje automatické načtení jednotlivých katastrálních území pro danou obec, z nichž je potřeba konkrétní území vybrat. Po tomto kroku se otevře nové okno prohlížeče (v některých případech nikoliv automaticky, je nezbytné toto otevření potvrdit), ve kterém se zobrazí Publikace dat ISKN – Marushka. V těchto mapách je možné vybrat si různé druhy zobrazení, konkrétně: katastrální mapa, katastrální mapa + ortofoto, mapa poz. katastru, mapa poz. katastru + ortofoto. Po přiblížení kterékoliv mapy je možné si zobrazit konkrétní nemovitost. Ve chvíli, kdy je nalezena požadovaná nemovitost, se v levé dolní části stránky zvolí tlačítko „KN“, které zobrazí informace o stavbě/parcele. Údaje zde zobrazené pro stavbu jsou: číslo popisné; část obce; číslo LV (list vlastníků); typ stavby; způsob využití, katastrální území; číslo parcely, na které se stavba nachází; vlastníci a jiní oprávnění; způsob ochrany nemovitosti; omezení vlastnického práva; jiné zápisy a kdo zde vykonává státní správu katastru nemovitostí ČR. U listu vlastnictví je možné si jej přímým odkazem otevřít na Seznam nemovitostí na LV a po vyplnění kontrolního kódu zjistit konkrétní vlastníky, na jakých parcelách se stavba nachází a jednotlivé stavby. Stejně tak je možné se přímým odkazem z informací o stavbě dostat na Informace o parcele, na které se stavba nachází. U informací pro parcelu se pak jedná o: parcelní číslo; výměru v m2; katastrální území; číslo LV; typ parcely; mapový list; určení výměry; druh pozemku; možnost zobrazení sousedních parcel; vlastníci a jiní oprávnění; způsob ochrany nemovitosti; seznam BPEJ; omezení vlastnického práva a jiné zápisy. Jak je zřejmé, informace se pro budovy a pozemky liší v řadě parametrů. Jsou zde i jiné možnosti vyhledávání a to opět i přímo z map. Tento způsob se však jeví pro obce jako nejjednodušší, pokud k nemovitosti neznají žádné informace, pouze vědí, kde se v obci fyzicky nachází. Pokud znají například kód či název katastrálního území, adresu, je vyhledávání podstatně jednodušší a to přes výše vyjmenované možnosti: vyhledat parcelu, vyhledat stavbu, vyhledat jednotku. Možnost Vyhledat řízení umožňuje vyhledat konkrétní řízení o nemovitosti dle čísla řízení, čísla Podacího deníku, či podle data přijetí. Na 32
stránkách Nahlížení do KN se nachází v pravé části i Nejčastější dotazy a Vysvětlení pojmů, které vyhledávání usnadňují. Není zde sice konkrétní návod postupu vyhledávání, ten je však relativně intuitivní a je tedy možné se v tomto prostředí rychle zorientovat. Chybu pro potřeby pasportu majetku je možné vidět v tom, že ne vždy jsou vyplněny všechny výše vyjmenované informace u jednotlivých nemovitostí. Další možnost jak zjistit údaje z KN je přímo na ČÚZK, katastrálním úřadu, či katastrálních pracovišti oslovit konkrétního úředníka s žádostí o pomoc. Z věcných práv KN eviduje zástavní právo, věcné břemeno a předkupní právo. V případě vyhledávání pomocí webové aplikace se časově jedná řádově o jednotky minut, finančně pouze o částku za připojení k internetové síti, která je v dnešní době vzhledem k množství dalšího využití zanedbatelná. Pokud se jedná o zjišťování informací na konkrétním pracovišti, časová náročnost se výrazně navyšuje, zejména s ohledem na vzdálenost příslušné pobočky pracoviště. Technická dokumentace Technická dokumentace může být cenným zdrojem informací pro lokační a technické parametry a zvláštní informace. Pro technické parametry budov je stěžejním zdrojem. V technické dokumentaci jsou zejména informace o rozměrech budovy (výška, délka, šířka, počet podlaží, celková zastavěná plocha, celková obestavěná plocha), vnitřním uspořádání, případně o stavu budovy. Součástí technické dokumentace bývají i nákresy budovy vč. rozvodných sítí, které je vhodné brát v potaz zejména při plánování oprav a stavebních úprav. Dokumentace provedení stavby, která se provádí po dokončení výstavby dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. obsahuje: základní údaje o stavbě, situační výkres, stavební výkresy (půdorysy, pohledy…), technický popis stavby a jejího vybavení. U rekonstruovaných staveb bývá k dispozici dokumentace rekonstrukcí, která zahrnuje jednak popis stávajícího stavu objektu, dále plán rekonstrukce a výkresy nového stavu22.
22
PEXOVÁ, Jana: Dokumentace stavebních objektů, URL , staženo dne 8. 7. 2011
33
U pozemku dokumentace obsahuje zejména výměru, vybavenosti sítěmi, bonitu a porost a pokryv. Získání informací z technické dokumentace je časově i finančně nenáročné, jediná podmínka je, aby tato dokumentace byla v obci k dispozici. U starších nemovitostí může technická dokumentace chybět. V tom případě je nutné technické parametry nemovitostí zjistit za využití vlastních zdrojů – buď způsobilou osobou zaměstnanou na úřadě, tedy za využití vlastních lidských zdrojů, či za pomoci soukromého sektoru, což znamená využití vlastních finančních zdrojů. V případě chybějící technické dokumentace se výrazně navyšuje časová náročnost získání technických, případně některých lokačních parametrů. Účetní výkazy Zdrojem informací o cenách, výnosech, nákladech, případně o datu nabytí majetku jsou účetní výkazy. Účetní výkazy jsou zhotovovány dle účetních zákonů. Jejich problémem jsou neúplné informace pro potřeby multifunkční evidence, například absence více druhů cen. Jsou tedy pro tyto kategorie jako zdroj informací významné, ale nikoliv dostačující. Pro získání dalších druhů cen, kromě ceny pořizovací či reprodukční (např. pro dary), které bývají součástí účetních výkazů, je nutné využít zejména znalecké posudky. Pokud hovoříme o údajích v účetních výkazech běžně dostupných, jejich získání je pro obec časově i finančně nenáročné, v evidenci majetku se z toho důvodu objevují již dnes. U ostatních údajů, např. u tržní ceny, podrobnější evidování výnosů a nákladů dané nemovitosti, které už nebývají běžně dostupné, ale je nutno si je buď dopočítat, či nechat zhotovit znalecký posudek, se časová i finanční náročnost zvyšuje. Nejvyšší finanční náročnost je u znaleckých posudků. Smlouvy Smlouvy jsou po účetních výkazech dalším cenným zdrojem v oblasti ekonomických parametrů. Dále poskytují informace o právních omezeních, současném využití nemovitosti, mohou informovat o identifikačních údajích a cenách. Na pasport majetku mají vazbu zejména smlouvy: kupní, nájemní, darovací, případně i smlouva o půjčce a smlouva o výpůjčce. V oblasti smluv je důležité, aby již dopředu obec počítala s jejich využitím pro evidenci majetku a tudíž v nich vyžadovala všechny relevantní údaje, které může v budoucnu 34
potřebovat. Jedná se zejména o ceny a způsob určení ceny např. v kupní čí nájemní smlouvě, dále o výnosy či náklady nemovitosti, které se mohou odrazit ve výši nájemného (obdrženého či placeného) a ve výši ve smlouvě specifikovaných provozních nákladů a dalších položkách. Smlouvy dále zobrazují informace pro kategorii právních omezení. Může se jednat o omezení práva dále pronajímat či prodávat nemovitost, vymezení povolených činností v nemovitosti, omezení doby pronájmu a další omezení vlastnických práv, se kterými musí obě strany souhlasit, musí být řádně smluvně ošetřeny dle platných právních předpisů. Do kategorie právních omezení patří i věcná práva, konkrétně dle občanského zákoníku vlastnické právo, zadržovací právo, zástavní právo, věcné břemeno a předkupní právo, poslední tři jsou primárně evidovány v KN. Pokud jsou smlouvy kvalitně zpracované a obsahují všechny potřebné informace a zároveň má osoba zodpovědná za evidenci majetku k těmto smlouvám přístup, jedná se opět o časově i finančně nenáročné zjištění údajů. Problém vzniká v případě, kdy osoba zpracovávající pasport majetku nemá dispoziční práva ke smlouvám týkajících se majetku. Geodetické mapy Geodetické mapy jako zdroj pasportu majetku jsou vhodné zejména pro technické a lokační parametry. Nejvíce se uplatní u mapového obrazu, který je vhodné přidat do digitální podoby evidenční karty. Geodetické mapy jsou v dnešní době běžně dostupné. Zajímavé jsou internetové stránky Geoportál ČÚZK – přístup k mapovým produktům a službám resortu, které je možné nalézt na http://geoportal.cuzk.cz/. Pro pasport majetku je stěžejní záložka Aplikace, která umožňuje prohlížení konkrétních dat, a tím pádem i zobrazení příslušné mapy. Na výběr je z map: katastrální mapa, státní mapa 1:5 000 – rastr, státní mapa 1:5 000 – vektor, základní mapa ČR 1:10 000, základní mapa ČR 1:50 000, ortofoto, ZABAGED® – polohopis, ZABAGED® – výškopis – vrstevnice, Geonames, bodová pole, DATA 200 a ISPIREparcely (CP). Jednotlivé mapy je možné buď zobrazit přímo na dané stránce, či využít pokročilé ovládání, kdy se v novém okně zobrazí Geoprohlížeč. Pro evidenci majetku se jeví vhodná zejména katastrální a ortofoto mapa pro jejich větší přehlednost. Není však nutné se omezovat pouze na jednu mapu – pokud bude v digitální podobě evidenční karty uveden online odkaz na mapu konkrétní nemovitosti, je velmi 35
jednoduché si při zobrazení přepnout na jakoukoliv z výše uvedených map dle momentální potřeby. Na stránkách Geoportálu ČÚZK jsou k dispozici v hlavním menu i přímé odkazy na Nahlížení do KN a Dálkový přístup do KN. Zajímavou položkou tohoto portálu je odkaz na Prohlížení archiválií, který umožňuje vyhledávat ve starých mapách, což může být v pasportu majetku využito zejména u historicky cenných nemovitostí například pro oživení jejich dávného využití. Druhým zajímavým portálem pro geodetické mapy jsou přímo stránky ČÚZK, sekce Státní mapová
díla
v digitální
podobě,
konkrétně
pod
záložkou
s
názvem
Mapy
(http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10021&AKCE=DO C:30-ZU_SMD_DIGI), kde jsou k dispozici informace o tom, jak a u koho si objednat tisk jednotlivých druhů map a informace o vlastnostech jednotlivých map, které jsou pak použity na výše zmiňovaném Geoportálu ČÚZK. Další možnosti využití geodetických map pro pasport majetku je nechat si zhotovit vlastní geodetickou mapu na zakázku u soukromé firmy. Výhodou této varianty je, že mapa je zhotovena přesně dle potřeb objednatele, tj. můžou v ní být obsaženy všechny relevantní informace pro dané využití mapového podkladu. Do této kategorie mohou patřit například cenové mapy nemovitostí v katastru obce, mapy způsobu využití pozemků, mapy sítí technické, sociální či dopravní infrastruktury, mapy popisných a evidenčních čísel, mapy chráněných a jiných území se speciálním režimem apod. Využití prvních dvou variant geodetických map, tj. portálů pod správou ČÚZK, je zdarma a časově relativně nenáročné. Vyhledání příslušného mapového podkladu a umístění odkazu do evidenční karty je i s pomalejším internetovým připojením otázkou minut. Varianta zhotovení map při využití služeb soukromého sektoru je časově i finančně výrazně náročnější a v mnoha případech není nutná. Pokud se již obec rozhodne pro tuto variantu, je nezbytné důkladně zvážit vzhledem k vysoké finanční zátěži nejen její potřebnost, ale zejména jakou mapu využít a jaké skutečnosti do ní zanést. Měl by být kladen důraz na to, aby příslušná mapa byla dostatečně přehledná a využitelná zejména pro rozvojové možnosti obce. V případě skutečností, které se často mění, je vhodné mít se zhotovitelem smluvně ošetřeny odpovídající odborné úpravy v mapových podkladech.
36
Rozvojové plány a programy Rozvojové plány a programy jsou vhodné zejména pro kategorie týkající se současného využití a rozvojových možností. Rozvojových plánů a programů je velká řada a jednotlivé obce si je různými způsoby pojmenovávají. Jedná se například o Program rozvoje obce, Strategický plán rozvoje obce, Program rozvoje kraje, Akční plán rozvoje, Investiční plán, Komunitní plán, Územní plán, Regulační plán. V těchto a dalších dokumentech je možné hledat informace o současném stavu a rozvojových možnostech jednotlivých nemovitostí a to zejména z toho důvodu, že zde majetek obce často vystupuje jako zdroj blízkých i vzdálených plánů obce. Jednotlivé programy jsou zaměřené na různé oblasti, informace o majetku se však objevují ve většině z nich. Tyto programy většinou zpracovává sama obec, či externisté pro obec, z toho důvodu je následná finanční náročnost získávání informací pro pasport majetku nulová. Časová náročnost se liší podle kvality dokumentů a dále podle znalosti jednotlivých programů a plánů ze strany osoby zodpovědné za evidenci majetku, která informace v příslušných dokumentech vyhledává. Znalecké posudky Znalecké posudky mohou obsahovat pro pasport majetku velmi cenné informace zejména z oblasti ceny a ekonomických parametrů. Vzhledem k identifikaci nemovitosti, která je oceňována, mohou být součástí znaleckého posudku identifikační a lokační parametry, údaje o vlastníkovi a právních omezeních, o současném využití. Znalecké posudky se zhotovují zejména u budov. Je třeba rozlišit znalecký posudek a odhad ceny nemovitosti. Odhad ceny nemovitosti vyžaduje ve většině případů banka při žádosti o hypotéku – jedná se o odhad tržní ceny, která zohledňuje současné postavení nemovitosti na trhu. Tyto odhady může vypracovávat pouze bankou pověřený odhadce. Znalecký posudek může vypracovat pouze soudní znalec, kterého určí soud či ministr financí dle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 o provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Znalci využívají k určení ceny zejména zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a vyhlášku č.
37
540/2002 Sb., o oceňování majetku, z čehož vychází, že se ve skutečnosti nejedná o tržní, nýbrž o administrativní cenu. Zjištění informací ze znaleckých posudků a odhadů ceny nemovitosti bývá časově nenáročné v případě, že je posudek již zpracovaný pro nějakou další potřebu obce, v opačném případě je záležitostí týdnů a závisí na vytížení zpracovatele. Jedná se o finančně nákladnou záležitost a obce se k této variantě uchylují zejména v případě prodeje nemovitosti, pro ostatní potřeby si znalecké posudky vypracovat nenechávají. Územně plánovací dokumentace Dle zákona č. 183/2006 patří mezi nástroje územního plánování mimo jiné územně plánovací dokumentace, která zahrnuje zásady územního rozvoje (pro kraje), územní plány (pro obce) a regulační plány (pro pozemky). Z územně plánovací dokumentace je možné získat informace zejména do kategorie rozvojových možností, lokačních parametrů, zvláštní informace, případně technické parametry. Územně plánovací dokumentace se věnuje komplexně celému území dané obce a jeho specifikům a možnému využití, z toho důvodu je vhodná pro zjištění celé řady údajů k nemovitostem. Územní plány definují jednotlivé typy území, což zásadním způsobem ovlivní jejich využitelnost pro rozvojové možnosti obce. V územních plánech je dále možné najít informace o současném i plánovaném využití jednotlivých pozemků, případně i o stavu na nich stojících budov, informace o vybavenosti sítěmi, v mnoha případech i mapové obrazy vybraných částí území. Pokud má obec zpracovaný územní či regulační plán, je časová i finanční náročnost zjišťování příslušných informací takřka nulová. Pokud obec touto územně plánovací dokumentací nedisponuje, nevyplatí se jí tyto plány zadávat pouze za účelem získání informací pro evidenci majetku. Zásady územního rozvoje jsou zpracovány pro území kraje, informace v nich se týkají zejména ploch nadmístního významu, z toho důvodu zde najdeme pouze malé množství informací využitelných pro pasport majetku. Jedná se zejména o možné rozvojové možnosti daných pozemků, přičemž zjištění těchto údajů je opět finančně i časově nenáročné.
38
Terénní průzkum Informace z terénního průzkumu jsou vhodné zejména pro technické, případně i pro lokační parametry. Z technických parametrů je pomocí terénního průzkumu možné získávat informace o výměře pozemku, vybavenosti sítěmi, porostu či pokryvu pozemku, dále o rozměrech budovy a jejím současném využití. Terénní průzkum může provádět přímo zaměstnanec úřadu (s odpovídající kvalifikací i přímo osoba zodpovědná za pasport majetku), či externí specialista. Pro zjištění rozměrů budov, výměry pozemků či vybavenost sítěmi jsou potřeba odpovídající zařízení, která umožní dosáhnout relevantních výsledků. Tato zařízení mají ve většině případů k dispozici soukromé firmy; je možné si je buď pronajmout samostatně, nebo včetně jejich obsluhy (nutno při rozhodování zohlednit výhodnost tarifů na delší dobu, z toho důvodu je vhodné využít tato zařízení na více nemovitostí najednou). V případě finančně méně náročných přístrojů se může vyplatit zakoupit je přímo pro potřeby města. Při terénním průzkumu je nutná odborná způsobilost konající osoby, ať již na použití příslušné techniky, či pro určení současného stavu, využití či určení porostu a pokryvu. Finanční i časová náročnost terénního průzkumu se odvíjí od rozsahu průzkumu, od nutné odbornosti, od rozdílu mezi využitím interních či externích zdrojů. Průzkum dále ovlivní složitost struktury stavby, horší přístupnost některých pozemků, havarijní stav budovy, který znemožňuje přístup či ohrožuje zdraví, problematičnost vlastnických vztahů u některých nemovitostí apod. Ostatní Výčet výše uvedených zdrojů informací pro pasport majetku není úplný, jedná se o zdroje základní. Mezi další zdroje informací můžeme zařadit například historické dokumenty, pamětníky, původní majitele, banku a soukromé projekty. Historické dokumenty obsahují celou řadu informací zejména o stáří budovy, jejích původních dispozicích, využití, plány rozvodů, informace o původních majitelích. Pokud tato data není možné získat z novějších zdrojů a tyto dokumenty jsou k dispozici, je vhodné a ve většině případů levné je využít. Za historické dokumenty můžeme považovat například kroniky nebo staré smlouvy.
39
V případě absence současných i historických dokumentů je možné využít alespoň výpovědí pamětníků, kteří danou nemovitost vlastnili, pracovali v ní, nějakým způsobem ji využívali, či se alespoň vyskytovali v jejím blízkém okolí, a jsou schopni a ochotni o nich podat relevantní zprávu. Zajistit si informace od pamětníků je možné například přes oznámení na úřední desce. Využít jako zdroj informací původní majitele je obdobné s tím rozdílem, že se opravdu jedná o osobu, jež měla k nemovitosti v každém případě oficiální práva a vztahy, díky čemuž může být na tyto informace pohlíženo jako na důvěryhodnější než v případě pamětníků. Informace od banky je možné využít převážně pro oblast ekonomických parametrů, tyto informace ale zpravidla banka neposkytuje zdarma, ale na základě platby od obce či na základě zpracování informací jako podkladů pro prodej či pronájem nemovitosti bance, případně jako podklady pro půjčku. Dalším zdrojem informací pro pasport majetku mohou být soukromým sektorem zpracované projekty. Tyto projekty mohou v řadě případů zahrnovat ve svých plánech i obecní či částečně obecní majetek a díky tomu se v nich může o těchto nemovitostech objevit různé druhy informací. Jedná se zejména o informace o možném budoucím využití objektů a pozemků.
Z výše provedené stručné analýzy zdrojů pasportu majetku vyplývá, že získání většiny informací je poměrně snadné a relativně finančně nenáročné. Převážnou většinu informací je možné získat z volně dostupných zdrojů za použití příslušných dokumentů, či využití internetu.
40
3 Návrh evidenční karty v Microsoft Excel Návrh evidenční karty v tabulkovém procesoru Microsoft Excel je zde pojat jako manuál pro vyplňování pasportu. Vzor evidenčních karet ve formátu A4 je vidět v Příloze č. 3 a Příloze č. 4. Součástí diplomové práce je CD s ukázkou evidenčních karet přímo v Excelu.
3.1 Evidenční karta budovy Krok 1
-
Druhový název nemovitosti - výběr z rolovací menu: Evidenční karta budovy nebo Evidenční karta pozemku
Krok 2
-
Identifikační údaje •
Obecná identifikace – vyplní se automaticky
•
Specifická identifikace – výběr z rolovacího menu
•
Způsob využití – výběr z rolovacího menu
Krok 3
-
Lokační parametry •
Kód a název katastrálního území – vypsat dle KN
•
Číslo parcely – vypsat dle KN z ISKN
•
Adresa – vypsat
•
Mapový obraz – vložit odkaz na geodetickou mapu on-line 41
•
Územní identifikátor – vypsat dle ISVS
Krok 4
-
Údaje o vlastníkovi •
Název – vypsat dle Obchodního rejstříku
•
Adresa – vypsat dle Obchodního rejstříku
•
IČ – vypsat dle Obchodního rejstříku
•
Datum zápisu nemovitosti do vlastnictví obce (dle vkladu do KN) – vypsat dle KN
•
Odpovědná osoba
Jméno - vypsat
Funkce – vypsat
Krok 5
-
Technické parametry •
Rozměry 42
Výška – vypsat výšku budovy v metrech
Délka – vypsat délku budovy v metrech
Šířka – vypsat šířku budovy v metrech
Počet podlaží – vypsat počet podlaží budovy vč. podzemních
Celková zastavěná plocha – vypsat celkovou zastavěnou plochu v m2
Celková obestavěná plocha – vypsat celkovou obestavěnou plochu v m3
•
Vnitřní uspořádání – vypsat slovně
•
Stáří (od 1. nadzemního podlaží) – vypsat rok
•
Současný stav – výběr z rolovacího menu
•
Potřeby oprav a nároky na opravy - vypsat
•
Poznámka – vypsat (např. kdy by bylo vhodné nejpozději provést opravu)
Krok 6
-
Cena nemovitosti a ekonomické parametry •
Pořizovací cena – vypsat pořizovací cenu v Kč
•
Reprodukční cena – vypsat reprodukční cenu v Kč
•
Věcná hodnota – vypsat věcnou hodnotu v Kč (reprodukční cena – oprávky) 43
•
Tržní cena – vypsat tržní cenu v Kč
•
Administrativní cena – vypsat administrativní cenu v Kč dle zákona č. 151/1997
•
Provozní náklady celkové – vypsat v Kč
•
Provozní náklady průměrné – vypsat v Kč provozní náklady za rok
•
Výnosy z nemovitosti – vypsat v Kč za rok
•
Výnosy z činnosti v nemovitosti – vypsat v Kč za rok
•
Personální nároky
Počet osob – vypsat číslem
Průměrný roční čas celkem – vypsat v hodinách
Platy celkem – vypsat v Kč
Krok 7
-
Současné využití a rozvojové možnosti •
Výběr z rolovacího menu: Využívaná nebo Nevyužívaná
•
pokud bylo vybráno Využívaná:
Subjekt, který nemovitost využívá – vypsat
Primární využití – vypsat
Sekundární využití – vypsat, pokud je/jsou
44
Podmínky využívání – vypsat právní vztahy k budově
•
Verbální specifikace rozvojových možností - vypsat
•
Výběr z rolovacího menu: Zbytná x Nezbytná
Krok 8
-
Zvláštní informace •
Výběr z možností (možno i více) + vypsání dalších zvláštních informací
Krok 9
-
Kontrolní údaje •
•
Zařazení do evidence
Datum – vypsat ve formátu den-měsíc-rok
Osoba - vypsat
Funkce - vypsat
Aktualizace – vyplnit údaje Datum, Osoba, Funkce v tabulce, řadit pod sebe od nejstaršího k nejnovějšímu záznamu
45
3.2 Evidenční karta pozemku Krok 1 -
Druhový název nemovitosti - výběr z rolovací menu: Evidenční karta budovy x Evidenční karta pozemku
Krok 2 -
Identifikační údaje •
Obecná identifikace – vyplní se automaticky
•
Specifická identifikace – výběr z rolovacího menu
•
Způsob využití – výběr z rolovacího menu
Krok 3 -
Lokační parametry •
Kód a název katastrálního území – vypsat dle KN
•
Číslo parcely – vypsat dle KN z ISKN
•
Adresa – vypsat
•
Mapový obraz – vložit odkaz na geodetickou mapu on-line
•
Územní identifikátor – vypsat dle ISVS
Krok 4 -
Údaje o vlastníkovi •
Název – vypsat dle Obchodního rejstříku
•
Adresa – vypsat dle Obchodního rejstříku
•
IČ – vypsat dle Obchodního rejstříku
•
Datum zápisu nemovitosti do vlastnictví obce (dle vkladu do KN) – vypsat dle KN 46
•
Odpovědná osoba
Jméno - vypsat
Funkce – vypsat
Krok 5
-
Technické parametry •
Výměra – vypsat výměru v m2
•
Vybavenost sítěmi - Výběr z možností (možno i více) + vypsání dalších
•
Bonita – BPEJ dle vyhlášky 546/2002
•
Porost či pokryv - vypsat
•
Poznámka – vypsat
Krok 6 -
Cena nemovitosti a ekonomické parametry •
Pořizovací cena – vypsat pořizovací cenu v Kč
•
Reprodukční cena – vypsat reprodukční cenu v Kč
•
Věcná hodnota – vypsat věcnou hodnotu v Kč (reprodukční cena – oprávky)
•
Tržní cena – vypsat tržní cenu v Kč
•
Administrativní cena – vypsat administrativní cenu v Kč dle zákona č. 151/1997 47
•
Provozní náklady celkové – vypsat v Kč
•
Provozní náklady průměrné – vypsat v Kč provozní náklady za rok
•
Výnosy z nemovitosti – vypsat v Kč za rok
•
Výnosy z činnosti v nemovitosti – vypsat v Kč za rok
•
Personální nároky
Počet osob – vypsat číslem
Průměrný roční čas celkem – vypsat v hodinách
Platy celkem – vypsat v Kč
Krok 7 -
Současné využití a rozvojové možnosti •
Výběr z rolovacího menu: Využívaná x Nevyužívaná
•
pokud bylo vybráno Využívaná:
Subjekt, který nemovitost využívá – vypsat
Primární využití – vypsat
Sekundární využití – vypsat, pokud je/jsou
Podmínky využívání – vypsat právní vztahy k budově
•
Verbální specifikace rozvojových možností - vypsat
•
Výběr z rolovacího menu: Zbytná x Nezbytná
Krok 8 -
Zvláštní informace •
Výběr z možností (možno i více) + vypsání dalších zvláštních informací
Krok 9 -
Kontrolní údaje 48
•
•
Zařazení do evidence
Datum – vypsat ve formátu den-měsíc-rok
Osoba - vypsat
Funkce - vypsat
Aktualizace – vyplnit údaje Datum, Osoba, Funkce v tabulce, řadit pod sebe od nejstaršího k nejnovějšímu záznamu
3.3 Výhody a nevýhody evidenční karty v Excelu Návrh evidenční karty pro tuto diplomovou práci je navržen v tabulkovém procesoru Excel. Tato evidenční karta má výhodu v tom, že většina obcí vlastní kancelářský balík Microsoft Office, takže by neměl nastat problém s její funkčností. Z toho vyplývá i další nesporná výhoda a to velmi nízká pořizovací cena. Pokud někdo na obecním úřadě umí s Excelem dobře pracovat (anebo je ochoten se to naučit, ať již formou kurzu, či samostatně za pomoci zdarma dostupných informací na serverech a v internetových diskuzích), není problém si jednotlivé parametry doupravit, zcela přenastavit, přidat či ubrat, měnit vzhled evidenční karty a třeba i přístupová práva. Tabulkový procesor Excel však skrývá i řadu nevýhod. V tomto řešení je pro každou nemovitost stvořena evidenční karta jako samostatný soubor. Tyto excelové soubory pro jednotlivé nemovitosti je vhodné ukládat pomocí vhodné cesty (např. obec\část obce\...) a to tak, aby se tyto soubory neukládaly přímo na konkrétním počítači uživatele, ale na centrálním zálohovaném místě společném pro všechny uživatele, ztráta těchto dat by mohla představovat velký problém. Je nutné vymyslet vhodný systém pojmenovávání těchto souborů, aby bylo snadné nalézt v krátkém čase evidenční kartu požadované nemovitosti. Možností se nabízí několik, je možné například kartu pojmenovávat názvem podle katastru nemovitostí, adresou dané nemovitosti, nebo jednotlivé soubory číslovat a vést k nim jednu excelovou tabulku, kde bude k danému číslu karty vypsaná adresa a kód a název katastrálního území, aby bylo snadné nalézt číslo evidenční karty, která se k dané nemovitosti vztahuje. Záleží na konkrétní obci, který systém jí vyhovuje, každopádně by měl být nastaven při zahájení evidence a dodržován po celou dobu její existence.
49
Další problém této evidence, a to problém stěžejní, je problém vyhledávání. Pokud by někdo potřeboval využít evidenci pro vyhledávání například souboru nevyužívaných zbytných nemovitostí v této evidenci, musel by otevřít všechny jednotlivé evidenční karty, tedy všechny jednotlivé soubory. Z toho pohledu se jeví tento způsob evidence jako nevhodný. Mohlo by se zdát, že vyhledávání by bylo snazší, pokud by všechny evidenční karty byly vedeny v jednom souboru jako jednotlivé listy a že v tomto případě by bylo možné využít vyhledávání v celém Sešitě, což by však efektivně také nešlo a navíc by to přineslo jiné problémy, zejména s omezením přístupu jednotlivých osob do těchto evidenčních karet. Teoreticky by se dalo hledat pouze v případě, že by se každá nemovitost evidovala v jednom řádku a všechny tyto hodnoty pro jednotlivé nemovitosti by se daly do sloupců. Taková evidence by ale byla extrémně nepřehledná. Problém evidenčních karet v Excelu je dále v tom, že pokud se změní nějakým způsobem číselníky, které jsou v kartách předdefinovány, musí se tyto číselníky předělat v každé jednotlivé hotové evidenční kartě. Složitou oblastí v evidenčních kartách v Excelu jsou přístupová práva k jednotlivým evidenčním kartám. Možností jak ošetřit tuto oblast je nadefinovat přístupová práva k nahlížení konkrétním osobám na souborovém systému, kde se evidenční karty ukládají, aby se dostali ke kartám, které mohou potřebovat ke své práci. Oprávnění k aktualizaci konkrétní evidenční karty by měla mít pouze oprávněná osoba, která za údaje v kartě nese plnou zodpovědnost. Z výše uvedeného vyplývá, že takto zpracovaná evidenční karta není pro reálný provoz ideální, slouží zde jako ukázka, jak by mohl vypadat hotový výstup evidence majetku. Vhodnější by bylo využít systém pro správu obsahu CMS (Content Management System), mající webové rozhraní, které by obec musela provozovat na vlastním serveru. CMS by navíc bylo nutné pro správu evidence majetku na obci značně doplnit, aby fungovala potřebným způsobem, z toho důvodu by se jednalo o výrazně dražší variantu řešení. Záleží tedy značně na velikosti a potřebách obce, jaké řešení by bylo pro ni využitelné a zejména finančně únosné.
50
Závěr Diplomová práce na téma Evidence majetku obcí se věnuje majetku obcí jako základnímu předpokladu zajištění alokační funkce obcí, a to zejména z pohledu jeho evidence. Diplomová práce vymezuje pojem majetku a jeho evidence na základě platné české legislativy, vychází z více než dvou desítek právních norem, na jejichž základě shrnuje právní úpravu majetku, jeho nabývání, hospodaření a nakládání s ním, jelikož tyto kategorie jsou nezbytné pro další rozvoj obce a tyto skutečnosti by se měly alespoň formou poznámky zaznamenávat do multifunkční evidence majetku. Práce se věnuje i odpovědnosti a kontrole majetku v obci z pohledu osoby zodpovědné za poskytování relevantních informací pro pasport majetku. Problematika strategického plánování naráží na skutečnost, že obec nemůže kvalitně strategicky plánovat v případě, že nemá přehled o svém majetku a jeho stavu, případně možnostech využití. V současné době v ČR platí, že evidence majetku obcí je ve velké části případů vedena pouze formou účetnictví, která ale nezaručí dostatek informací pro rozvojové potřeby obce. U informací vedených v účetnictví je nedostačující nejen množství, ale často i forma (v mnoha případech papírová), která znesnadňuje aktualizaci a efektivní vyhledávání. Tyto skutečnosti byly ověřovány na základě dotazníkového šetření, které si nekladlo za cíl být odborným sociologickým průzkumem, spíše jen terénním sběrem informací, které měly potvrdit či vyvrátit hypotézu. Šetření současného stavu evidence majetku v obcích ČR bylo provedeno na základě oslovení 160 obcí s rozšířenou působností, z nichž se ve výsledku šetření zúčastnilo 85. Nejproblematičtější bylo v této fázi diplomové práce vytvořit databázi kontaktů na relevantní odbory ORP. Pro podobné účely by bylo vhodné mít k dispozici obdobnou veřejně dostupnou databázi. Dotazník se skládal ze tří otázek: software využívaný v obci k účetní evidenci, evidenční softwary mimo účetní evidenci a druhy cen, ve kterých obec majetek eviduje. Z výzkumu vyplynulo, že jen nepatrná část obcí vede evidenci majetku mimo účetnictví, konkrétně 14 % obcí ze sledovaného vzorku. Práce sledovala i používané softwarové produkty, aby je mohla mezi sebou porovnat z pohledu evidence majetku, přesněji z pohledu množství a kvality obsažených informací. Bylo zjištěno, že ani v jednom případě z pěti využívaných evidenčních softwarů se nejedná o multifunkční evidenci majetku ve smyslu této diplomové práce. Které kategorie majetku jednotlivé obce ve svých evidenčních programech sledují, bylo následně názorně vidět na popisu výstupů 51
jednotlivých evidenčních softwarů. V diplomové práci jsou podrobně popsány softwary Gordis Ginis a Orsoft Radnice pro konkrétní typy nemovitostí. Na základě zjištěných skutečností o nedostatcích účetních evidencí majetku byl vytvořen vlastní návrh multifunkční evidence. Nejprve byly popsány jednotlivé vhodné kategorie a následně byla vytvořena evidenční karta za pomoci tabulkového procesoru Microsoft Excel vč. manuálu k používání. Tato verze evidenční karty je již plně připravena k případnému využití obcemi pro vedení pasportu majetku. Návrh pasportu majetku se opírá o jeho budoucí multifunkční využití, může sloužit například jako zdroj informací o majetku pro obec i veřejnost, podklad pro rozvojové programy, základ rozhodování zastupitelstva. Pro zachování přehlednosti, výstižnosti a komplexnosti jsou údaje v pasportu kategorizovány a zaznamenávány jako strukturované informace formou evidenčních karet velikosti A4. Jsou zde vysvětleny a použity kategorie: druhový název, identifikační údaje, lokační parametry, údaje o vlastníkovi a právní omezení, technické parametry, cena a ekonomické parametry, současné využití a rozvojové možnosti, zvláštní informace, kontrolní informace. Má-li se jednat o skutečně prakticky využitelnou evidenci, musí být údaje v ní uvedené nejen přehledné, ale zejména aktuální. Jsou údaje, které se s časem nemění (stáří, pořizovací cena), jiné se v čase mění i několikrát (vlastník, technické parametry, způsob využití, zodpovědná osoba). Na základě zjištění nedostačující analýzy zdrojů pro zajištění aktuálnosti informací v pasportu majetku v dostupné odborné literatuře byl původně sekundární cíl diplomové práce tyto zdroje analyzovat změněn na cíl hlavní. Jednotlivé zdroje pasportu majetku byly prozkoumány z hlediska vhodnosti pro konkrétní kategorie evidenční karty, dostupnosti (časové i finanční) a z hlediska způsobu, jakým je v nich vhodné vyhledávat informace. Diplomová práce se podrobně věnovala těmto zdrojům: katastr nemovitostí, technická dokumentace, účetní výkazy, smlouvy, geodetické mapy, rozvojové plány a programy, znalecké posudky, územně plánovací dokumentace, terénní průzkum. Okrajově se zabývá i případnými dalšími zdroji jako jsou historické dokumenty, pamětníci, původní majitelé, banky či soukromé projekty. Z této analýzy vyplynula zásadní skutečnost: ačkoliv se v literatuře často hovoří o tom, že obce nevedou multifunkční evidenci majetku zejména z důvodu problematičnosti zjištění a aktualizace informací v pasportu, zajištění těchto informací je poměrně snadné a až na výjimečné případy
52
finančně nenáročné. Převážnou většinu informací je možné získat z volně dostupných zdrojů za použití obcí vlastněných či přístupných dokumentů, či za využití internetu. Jak již bylo zmíněno, součástí diplomové práce je i návrh evidenční karty v tabulkovém procesoru Excel a to formou manuálu. Tento manuál postupuje krok za krokem nejprve evidenční kartou budovy a následně evidenční kartou pozemku a určuje postup vyplnění jednotlivých položek. Evidenční karta vytvořená v tabulkovém procesoru Microsoft Excel má několik výhod. Jednou z nejvýraznějších předností je, že většina obcí vlastní kancelářský balík Microsoft Office, z toho důvodu lze u evidenční karty v Excelu hovořit o nízké pořizovací ceně a tedy snadné dostupnosti. Pokud mají zaměstnanci obecního úřadu dobré uživatelské znalosti uvedeného softwaru, je možné si jednotlivé parametry doupravit, přenastavit, přidat, či odebrat dle konkrétních požadavků dané obce. Jednoduché využití je nespornou výhodou uvedeného návrhu. Představené řešení skýtá samozřejmě i řadu nevýhod. Jednou z nich je, že evidenční karta je pro každou nemovitost vytvořena jako samostatný soubor, což výrazně znesnadňuje vyhledávání či hromadné aktualizace. Další problémy mohou nastat s nastavením omezení přístupových práv jednotlivých osob do evidenčních karet. Z toho vyplývá, že takto zpracovaná evidenční karta není ideální pro reálný provoz, slouží pouze jako ukázka hotového výstupu evidenčního softwaru. Vhodnější by bylo použití systému pro správu obsahu CMS (Content Management System), který má webové rozhraní a po správném nastavení netrpí vadami výše uvedenými pro Excel. Jedná se však o výrazně dražší variantu, z toho důvodu nebyla využita v diplomové práci a pro potřeby obce je vhodná pouze v případě, že je reálný předpoklad, že bude evidence majetku opravdu využívána jako multifunkční zdroj informací. Pro malé obce s menším množstvím nemovitého majetku lze doporučit právě evidenční kartu vytvořenou v tabulkovém kalkulátoru Microsoft Excel, jelikož pro evidenci omezeného počtu nemovitostí jsou zmíněné nevýhody zanedbatelné. Z diplomové práce vyplynulo, že evidence majetku je důležitým (i když ne jediným) podkladem pro rozhodování obcí v majetkoprávních záležitostech a při plánování rozvojových možností. Navrhnutá evidence má nespornou výhodu v přehlednosti a komplexnosti informací. Nevýhodou je, že informace nejsou podrobnějšího charakteru, což ale nahrává srozumitelnosti pasportu. Kategorizované údaje jsou dostačující pro většinu potřeb obce. 53
Nad úroveň původního zadání je tedy diplomová práce rozšířena návrhem vhodné evidence pomocí dynamického pasportu majetku v Excelu a podrobně analyzuje zdroje informací. Poskytuje základní přehled o problematice a podrobné informace o konkrétním vlastním návrhu evidenční karty, což umožňuje na jejím základě zavést v obci multifunkční evidenci majetku. Práce dále navrhuje další, vhodnější, ale dražší řešení evidence majetku využitím softwaru z kategorie CMS.
54
Literatura -
ČEBIŠOVÁ, Taisia: Obec: postavení, správa, činnost, ISV, Praha, 1996, ISBN: 80-85866-19-6
-
KIŠŠ, Petr: Restituce majetku obcí, Eurolex Bohemia, Praha, 2005, ISBN: 8086432-20-1
-
MUSGRAVE, Richard Abel: Veřejné finance v teorii a praxi, Management Press, Praha, 1994, ISBN: 80-85603-76-4
-
NOVÁKOVÁ, Štěpánka: Účetnictví organizačních složek státu a obcí, Oeconomica, Praha, 2005, ISBN: 80-245-0853-2
-
PEKOVÁ, Jitka: Hospodaření a finance územní samosprávy, Management Press, Praha, 2004, ISBN: 80-7261-086-4
-
PEKOVÁ, Jitka: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, ASPI Praha, 2008, ISBN: 978-80-7357-351-5
-
PILOUS, Radim: Majetek měst a obcí – diplomová práce, VŠE, Praha, 2004
-
PROVAZNÍKOVÁ, Romana: Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, GRADA Publishing Praha, 2007, ISBN: 978-80-247-2097-5
-
REKTOŘÍK, Jaroslav: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Ekopress, Praha, 2007, ISBN: 978-808-6929-293
-
STIGLITZ, Joseph E.: Ekonomie veřejného sektoru, GRADA Publishing Praha, 1997, ISBN: 80-7169-454-1
-
TOTH, Petr: Ekonomika měst a obcí, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, 1998, ISBN: 80-7079-693-6
-
Vyhláška č. 37/1967 Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 17. dubna 1967 k provedení zákona o znalcích a tlumočnících
55
-
Vyhláška č. 327/1998 Ministerstva zemědělství ČR ze dne 15. prosince 1998, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
-
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
-
Vyhláška č. 499/2006 Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentaci staveb
-
Vyhláška č. 540/2002 Ministerstva finanční ČR ze dne 10. prosince 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
-
Zákon č. 1/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
-
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
-
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
-
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
-
Zákon č. 100/1990 Sb., ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé federativní republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci
-
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
-
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
-
Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
-
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
-
Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
-
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 56
-
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
-
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
-
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
-
Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách
-
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
-
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)
-
Zákon č. 513/1191 Sb., obchodní zákoník
-
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Online zdroje -
Cena tržní; URL , staženo dne 1. 4. 2011
-
ČÚZK: Geoportál ČÚZK – přístup k mapovým produktům a službám resortu, URL >, staženo dne 1. 7. 2011
-
ČÚZK: Státní mapová díla v digitální podobě, URL: , staženo dne 1. 7. 2011
-
JINDRA, Martin: GIS – MISYS – řešení pro obce; URL , staženo dne 1. 4. 2011 57
-
KODYS: Evidence majetku K.asset; URL , staženo dne 7. 7. 2011
-
PEXOVÁ, Jana: Dokumentace stavebních objektů, URL , staženo dne 8. 7. 2011
-
Pozemky.cz: Definice pojmů; URL , staženo dne 1. 4. 2011
-
T-wist: GIS v prostředí webu; URL , staženo dne 1. 4. 2011
58
Seznam zkratek BPEJ = Bonitovaná půdně ekologická jednotka CMS = Content Management System ČSÚ = Český statistický úřad ČÚZK = Český úřad zeměměřičský a katastrální IČO = Identifikační číslo občana ISKN = Informační systém Katastru nemovitostí ISVS = Informační systémy veřejné správy KN = Katastr nemovitostí LV = List vlastníků ORP = Obec s rozšířenou působností
59
Přílohy Příloha č. 1 Seznam obcí s rozšířenou působností, které jsou zahrnuty v šetření Aš Bílina Bílovice Blansko Broumov Bruntál Bystřice nad Pernštejnem Černošice Česká Třebová České Budějovice Český Brod Děčín Dobruška Domažlice Frýdlant Fřenštát pod Radhoštěm Havířov Havlíčkův Brod Hlinsko Hodonín
60
Horažďovice Hořice Hořovice Hranice Hustopeče Cheb Chomutov Jablonec nad Nisou Jilemnice Kaplice Karlovy Vary Kolín Konice Kraslice Kroměříž Liberec Litoměřice Litomyšl Luhačovice Mikulov Milevsko Moravské Budějovice
61
Moravský Krumlov Náměšť nad Oslavou Nepomuk Neratovice Nířany Nová Paka Nové Město na Moravě Nový Bydžov Nový Jičín Opava Orlová Ostrava Otrokovice Pacov Pardubice Polička Přelouč Přeštice Rožnov pod Radhoštěm Rychnov nad Kněžnou Sedlčany Semily
62
Soběslav Sokolov Strakonice Stříbro Světlá nad Sázavou Šternberk Tanvald Telč Tišnov Trnové Sviny Třeboň Turnov Týn nad Vltavou Uherský Brod Valašské Meziříčí Veselí nad Moravou Vítkov Votice Vsetín Žatec Železný Brod
63
Příloha č. 2 Dotazník Dobrý den, na základě telefonního hovoru si Vám dovoluji zaslat dotazník pro potřeby diplomové práce na téma Evidence majetku obcí, kterou píšu pod vedením doc. Ing. Petr Totha, Ph.D. na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Vyplnění dotazníku by Vám nemělo zabrat více než pár minut a předem Vám za tento mi věnovaný čas děkuji. Pokud byste nějaké otázce nerozuměli, neváhejte mě kontaktovat, ráda Vám nejasnosti vysvětlím.
S pozdravem, K. Schmiederová
Otázka č. 1: Jaký software v současné době využíváte pro vedení účetnictví ORP? ……………………………………………………………………………………………......
Otázka č. 2: Eviduje Vaše obec majetek pouze dle zákonů č. 563/1991 a č. 250/2000, či využíváte i jinou evidenci, která by byla lépe využitelná pro jiné než jen účetní potřeby obce? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… Pokud ano, jaký konkrétní evidenční program používáte? ………………………………………………………………………………………………
64
Otázka č. 3: V jakých konkrétních cenách evidujete jednotlivé nemovitosti? .................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................. ..................................................................................................................................................
65
Příloha č. 3 Evidenční karta budovy
66
Příloha č. 4 Evidenční karta pozemku
67
