Evaluační zpráva projektu

Evaluační zpráva projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“ Partner 5 – Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

Evaluační zpráva projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“ Reg.č.: CZ.1.07/1.1.00/44.0012

Partner 5 Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy



Obsah Obsah

1

1.

Identifikace projektu

2

2.

Úvod

3

3.

Popis projektu

4

4.

Klíčové aktivity projektu

6

4.1.

Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení

6

4.1.1.

Klíčová aktivita KA 01 (KA1) – Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování

4.1.2.

6

Klíčová aktivita KA 02 (KA2) – Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání

4.1.3.

Klíčová aktivita KA 03 (KA3) – Vzdělávání PP k obsluze strojů a zařízení, které byly zakoupeny v rámci projektu

4.1.4.

10

10

Klíčová aktivita KA 05 (KA5) – Celoroční pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ, jejichž obsahová náplň musí navazovat na ŠVP příslušné školy

4.1.5.

15

Klíčová aktivita KA 11 (KA7) – Dlouhodobá spolupráce středních škol a vysokých škol vedoucí k udržení/ zvýšení zájmu žáků SŠ o studium technických a přírodovědných oborů VŠ

22

4.1.6.

Klíčová aktivita KA 15 (KA11) – Stavební úpravy škol, které budou nezbytně nutné pro rozvoj

25

4.2.

Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce

27

4.2.1.

Klíčová aktivita KA 07 (KA12) – Sdílení učeben/ dílen/ laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ zaměřenou na přírodovědné a technické vzdělávání

4.2.2.

27

Klíčová aktivita KA 08 (KA13) – Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání pro žáky ZŠ s využitím moderních učeben a laboratoří

32

5.

Hlavní cíl projektu

37

6.

Naplňování monitorovacích indikátorů

39

7.

Závěrečné hodnocení projektu

40

8.

Přílohy

41

1


1. Identifikace projektu Název projektu:

Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji

Číslo projektu:

CZ.1.07/1.1.00/44.0012

Název příjemce:

Pardubický kraj

Číslo operačního programu:

CZ.1.07

Název operačního programu:

OP Vzdělání pro konkurenceschopnost

Číslo prioritní osy:

7.1.

Název prioritní osy:

Počáteční vzdělávání

Číslo výzvy:

44

Datum zahájení projektu:

26. 8. 2013

Datum ukončení projektu:

30. 6. 2015

Doba trvání projektu:

23 měsíců

2


2. Úvod Tato evaluační zpráva byla vytvořena na základě podmínek projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“. Cílem evaluační zprávy je poskytnutí zpětné vazby o samotné realizaci projektu. Předmětem hodnocení jsou zejména způsoby realizace klíčových aktivit, plnění daných cílů, přínos pro cílové skupiny projektu, udržitelnost záměrů projektu a publicita. Evaluační zpráva byla vytvořena na základě poskytnutých evaluačních dotazníků a za pomoci Metodických doporučení pro tvorbu Příručky dobré praxe a Evaluačních zpráv (Metodický dokument pro příjemce a partnery IPo výzvy č. 44). Evaluační dotazníky vyplňovali pedagogičtí pracovníci i žáci ZŠ a žáci SŠ, kteří se účastnili jednotlivých aktivit v rámci projektu. Vzhledem k této škále různých zdrojů zpětných informací je možné zajistit dostatečnou míru objektivnosti zpětné vazby.

Evaluační zprávu zpracovali:

PaedDr. Milan Báča Mg. Kamil Kučera Mgr. Jaroslav Najbert

Datum vypracování evaluační zprávy: 30. 6. 2015

3


3. Popis projektu Realizovaný projekt má několik pilířů. Prvním z nich je prohloubení spolupráce školy s některými základními školami: jde o dvě svitavské základní školy (na ulici Sokolovská a na ulici Riegrova), ZŠ v Hradci n. Sv. a ZŠ v Březové n. Sv. Žáci základních škol se účastnili vybraných vzdělávacích aktivit na gymnáziu (zaměřeno na zeměpis, biologii, chemii a fyziku) a absolvovali několik vícedenních (tří, čtyř a pětidenních) terénních akcí s přírodovědným zaměřením (Oucmanice, Hostětín, Kaprálův mlýn a terénní exkurze do severovýchodních Čech). V rámci tohoto pilíře se uskutečňovaly aktivity ve dvou volnočasových útvarech (kroužcích) pro žáky základních škol: přírodovědný kroužek (Teraklub) a kroužek globální výchovy. Vedle těchto zájmových útvarů pro žáky základních škol pracovaly ještě 2 volnočasové útvary pro žáky gymnázia – fyzikální kroužek (klub mladých techniků) a Teraklub. V rámci druhého pilíře studenti školy absolvovali jednodenní nebo dvoudenní projektové dny na sedmi vysokých školách (PřF UK Praha, PřF JU České Budějovice, FŽP ČZU Praha, VŠCHT Praha, MFF UK Praha, VUT Brno, PřF MU Brno, PřF UHK Hradec Králové, FChT UPCE Pardubice). V rámci třetího pilíře gymnázium inovovalo některé odborné učebny a laboratoře (laboratoř chemie, učebnu fyziky, učebnu biologie, učebnu globální výchovy, přírodní učebnu). Díky čtvrtému pilíři pořídilo gymnázium za více než 4 mil. Kč velké množství učebních pomůcek, přístrojů a výpočetní techniky (zejména prostředky IT, experimentální soupravy, pomůcky a vybavení inovovaných učeben). Poslední pilíř byl zaměřen na vzdělávání učitelů. Realizovány byly dvě vzdělávací akce. Projekt byl realizován dva roky a částečně (v roce 2014) byl realizován společně s plánovaným zateplením, výměnou oken, střechy a kotelny, což přineslo nemalé komplikace v koordinaci aktivit. Komplikací byly legislativní změny v podmínkách při vyhlašování veřejných zakázek. Očekávané změny a nejistota přivodily zdržení vyhlašovaných VZMR. Cílem projektu bylo zvýšit úroveň výuky v oblasti přírodních a technických věd, zvýšit zájem o přírodovědné a technické obory žáků základních škol, případně přírodovědné zaměření gymnázia, zvýšit zájem absolventů gymnázia o přírodovědné a technické obory. 4


Z vyjádření žáků ZŠ je splnění cíle patrné, taktéž u žáků gymnázia vzrostl zájem o přírodovědné a technické obory, což se ještě více projeví, až budou školu opouštět studenti, kteří se do projektu systematicky zapojili (tj. ve školním roce 2015-2016). Silnou stránkou projektu byla publicita. Měli jsme možnost propagovat projekt (nejen na projektových konferencích), ale také v médiích, na burzách škol, dnech otevřených dveří, zhotovení propagačních materiálů (trička, propisovačky, tašky apod.) nebo zhotovením filmu atd.

5


4. Klíčové aktivity projektu Škola realizovala v rámci projektu konkrétní klíčové aktivity, které byly vybrány s ohledem na specifický vzdělávací program a potřeby školy. Jednalo se o tyto klíčové aktivity: KA 01 (KA1), KA 02 (KA2), KA 03 (KA3), KA 05 (KA5), KA 11 (KA7), KA 15 (KA11), KA 07 (KA12), KA 08 (KA13). 4.1. Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení Cílem této aktivity je využití modernizovaných učeben pro výuku a volnočasové aktivity žáků SŠ, dále také zvýšení zájmu žáků o technické a přírodovědné obory. 4.1.1. Klíčová aktivita KA 01 (KA1) – Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, školní hospodářství a střediska praktického vyučování V rámci projektu došlo (společně se stavebními úpravami) k modernizaci vybraných prostor školy pro výuku biologie, chemie, zeměpisu a fyziky, vznikla zároveň také přírodní učebna: a) laboratoř chemie – do laboratoře byl instalován nový specializovaný laboratorní nábytek s rozvody médií - voda, plyn, elektro. Pořízeny byly laboratorní stoly s rozvody, přípojkami, demonstrační učitelské pracoviště a pracovní stoly pod váhy (vše s chemicky odolným povrchem), skříně na chemické sklo a chemikálie, byla (po stavební úpravě) instalována laboratorní digestoř, b) učebna biologie – do učebny bylo dodáno učitelské demonstrační pracoviště a žákovský laboratorní nábytek s rozvody médií až k žákům, prostory byly vybaveny vitrínami k umístění stávajících sbírek a preparátů a pro materiál, získaný v průběhu projektu, byla pořízena akvateriární stěna (vybavená akvárii, terárii a příslušenstvím), která slouží nejen jako názorná pomůcka pro výuku biologie, ale také pro volnočasové aktivity. Pro žáky je akvateriární stěna velmi atraktivní záležitostí, c) učebna fyziky – bylo instalováno učitelské demonstrační pracoviště s médii (voda, elektro), rozvaděč, žákovský laboratorní nábytkem s odolným povrchem pro pokusy a s rozvody médií

6


až k žákovským demonstračním pracovištím (odklopy v prac. postformig. desce a médiovými prvky), d) učebna globální výchovy – prostory byly vybaveny novým laboratorním nábytkem, laboratorními policovými skříněmi na ukládání pomůcek nebo chemikálií) a laboratorní digestoří. Při naplňování této klíčové aktivity se vycházelo především ze ŠVP (dbalo na soulad změn se ŠVP, nebylo potřeba ŠVP upravovat), objevil se pouze jeden problém, a to pozdější zahájení stavebních úprav učeben. Tím došlo oproti projektovému záměru k posunu termínu ve vybavování inovovaných učeben. Přesto se činnosti podařilo realizovat v termínu vyhlášeném ve VZMR a výuka ve školním roce 2014-2015 mohla probíhat v inovovaných učebnách. Problémem se zpočátku jevilo také zkoordinování stavebních úprav všech inovovaných prostor s vybavováním učeben. I tato obava nakonec nebyla naplněna, a to zvýšeným úsilím managementu projektu během léta 2014. Tím, že došlo k posunu termínu v zahájení stavebních akcí a ve vybavování prostor, nemohl být zcela naplněn projektový záměr v počtu odučených hodin v inovovaných učebnách. Projekt počítal s tím, že v inovovaných učebnách bude odučeno 4260 hodin se žáky gymnázia a žáky ZŠ. Když se projekt na jaře roku 2013 tvořil, počítalo se s tím, že učebny budou inovované ještě ve školním roce 2013-2014, z toho vycházela uvedená čísla. K inovaci učeben však došlo až v září 2014. I tak lze počítat s tím, že partner bude mít odučeno v inovovaných učebnách 2600, což je o 1660 hodin méně (tedy o výrazně méně než o polovinu), než se předpokládalo (učebna biologie 950 hodin, učebna fyziky 950 hodin, učebna globální výchovy 550 hodin, laboratoř chemie 150 hodin). Monitorovací indikátory má partner již splněny. Tato skutečnost byla předmětem žádosti o nepodstatnou změnu.

7


Laboratoř chemie

Učebna biologie

8


Učebna fyziky

Učebna globální výchovy

9


Evaluační dotazníky - A1a

Z dotazníkového šetření je patrné, že nové vybavení využívali jak učitelé, tak žáci. Pouze v jednom případě externího lektora, jehož lekce byla zaměřena převážně v terénu mimo učebny (využití GPS navigace) nebylo využití nového zařízení dominantní záležitostí jím připravené lekce. 4.1.2. Klíčová aktivita KA 02 (KA2) – Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání V rámci této aktivity došlo k vybavení inovovaných odborných učeben určených k výuce přírodovědně a technicky zaměřených povinných a povinně volitelných předmětů gymnázia (chemie, chemický seminář, biologie, biologický seminář, fyzika, fyzikální seminář, zeměpis a zeměpisný seminář) a základních škol. Byl pořízen také hmotný neinvestiční majetek či spotřební materiál (senzory, softwarové rozhraní), který umožňuje také mobilní získávání dat v terénu bez vazby na učebny a výuku uvedených předmětů podpoří. Cílovou skupinou byli žáci gymnázia a žáci základních škol. Přístrojové vybavení, pomůcky, demonstrační a žákovské soupravy jsou využívány pro podporu výuky v jednom předmětu, ale vzhledem k jejich univerzálnosti budou častokrát využívány souběžně, obzvláště v případě získávání dat v terénu (senzory školních experimentálních souprav, tablety, měřicí přístroje). Tomu odpovídá i počet zakoupených senzorů a k nim nezbytného softwarového rozhraní. 10


Vybavení prostor pro výuku a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání umožnilo zkvalitnění výuky především formou frontální práce žáků, umožnilo stacionární a mobilní získávání, vyhodnocení a interpretaci dat. Hmotný neinvestiční majetek a spotřební materiál lze rozdělit do skupin podle jeho využití: a) přístrojové vybavení a pomůcky pro chemickou laboratoř, učebny fyziky, biologie a přírodních věd (globální výchovy). U takto pořízeného vybavení se nepředpokládalo jeho využití mimo učebnu s výjimkou zpracování materiálu, získaného v terénu (mikroskopy, USB mikroskop, preparační soupravy). Přístroje jako digitální laboratorní váhy, digitální teploměry, vodní lázeň, magnetická míchačka, horkovzdušné pistole jsou součástí standardního vybavení laboratoří a žáci tak získají reálnou představu o jejich využití v praxi. Prostředky se využívali v projektu a využívají nadále zejména formou laboratorních cvičení a volnočasových aktivit. b) školní soupravy pro experimentální výuku přírodních věd (na trhu je v současné době široká nabídka produktů, např. Pasco, Vernier, ISES apod., v rámci VZMR byly zakoupeny prostředky PASCO). Vzhledem k univerzálnosti jsou sady využity jak pro aktivity v učebně, tak i pro získávání dat v terénu. Sady se skládají ze senzorů, které umožní získávání dat, z rozhraní pro připojení senzorů, které umožňuje jednoduché zpracování a uložení dat, ze software, které zpracování a vyhodnocení dat umožňuje a hardware (stolní počítač – využívány jsou stávající, ale také nově pořízené notebooky nebo tablety), který slouží ke zpracování a interpretaci dat. Sada tak tvoří funkční celek. Počet zakoupených senzorů odpovídá možnostem jejich využití v předmětech, vzhledem k jejich souběžnému využití v různých předmětech je nezbyté zakoupit uvedený počet rozhraní, bez kterých sada netvoří funkční celek. Senzory pH, rozpuštěného O2, plynného O2, plynného CO2, zakalení, kvality vody, hloubkoměr s teploměrem, osvětlení, bezkontaktní teplotní senzor jsou využívány v biologii, chemii a zeměpise pro zjišťování základních chemických charakteristik prostředí. V biologii v tématu fyziologie člověka jsou využívány senzory EKG, krevního tlaku, tepové frekvence, síly, úrovně hluku, spirometr, tlakoměr. Ve výuce zeměpisu jsou využívány např. senzory GPS, počasí s anemometrem, barometr. Pro pochopení fyzikálních zákonitostí jsou pro demonstraci využívány senzory pro optiku, elektřinu, kmitání a vlnění, termiku. Součástí těchto školních experimentálních souprav jsou také přenosné počítače (notebooky) pro sbírání 11


a vyhodnocování dat (pomocí speciálního SW). Žáci mohou při práci se školní experimentální soupravou využívat také tablety. Nové pomůcky a prostředky jsou využívány v pravidelné výuce, laboratorních cvičení a volnočasových aktivitách (kroužků) žáků gymnázia i ZŠ. Využívány jsou i rámci vícedenních mimoškolních terénních exkurzí základních škol, během kterých sloužily také k získání materiálu a experimentálních dat, která byly následně zpracovány v pravidelné výuce. c) mobilní IT učebna, obsahující soubor tabletů pro žáky i učitele a jeden počítač pro obsluhu mobilní učebny, umožňují jednoduchou práci s moderními technologiemi jak v učebně, tak v terénu. Slouží nejen pro sběr dat a jejich vyhodnocování, např. v kontextu se školní experimentální soupravou a jejími senzory, ale díky interaktivnímu výukovému software (pro předmět biologie, zeměpis, chemie, fyzika) také jako učební prostředek pro žáky. Díky zařízení pro bezpečné uchovávání a obsluhu je umožněno využívat mobilní učebnu nejen ve škole, ale i na terénních exkurzích, v přírodě i v nově zbudované přírodní učebně. Žáci tak získaná data v terénu jednoduše přenášejí do učeben a mohou s daty dále pracovat. Díky nově vybudované bezdrátové sítě mohou data přenášet i vzájemně sdílet. Výhodou je také možnost využívat zařízení pro fotografování a videozáznam. d) moderní demonstrační učitelské sady a žákovské soupravy pro frontální výuku fyziky (mechaniku, termiku, elektřinu, magnetismus, kmitání a vlnění, obnovitelné zdroje a ekologii, optiku výbojové trubice, spektrofotometr). Praktická činnost žáka tak vede k pochopení fyzikálních jevů a zákonitostí. Do této skupiny patří i dráha pro mechaniku s vozíky (pořízena byla jako investiční majetek), která je nezbytná pro výuku a správné pochopení zákonitostí mechaniky a dynamiky. Jediným problémem bylo pořízení pomůcek v závěru prvního roku realizace projektu a také skutečnost, že vzdělávací aktivity pro pedagogy zaměřené na používání experimentálních souprav následovaly až několik měsíců po pořízení senzorů. Tato skutečnost přinesla časovou zátěž na učitele, kteří tak museli nastudovat řadu manuálů sami. Na druhou stranu došlo k výraznému obohacení výuky a dalších vzdělávacích forem a výuka v přírodovědných předmětech se stala výrazně atraktivní.

12


Uskladnění některých pořízených pomůcek

Evaluační dotazníky - A2a

13


Z dotazníkového šetření je patrné, že nové pomůcky využívali jak učitelé (lektoři), tak žáci. Pozitivní je zjištění, že pomůcky sloužily při výuce především žákům, kteří s nimi pracovali. 4.1.3. Klíčová aktivita KA 03 (KA3) – Vzdělávání PP k obsluze strojů a zařízení, které byly zakoupeny v rámci projektu Škola zajistila v rámci projektu také vzdělávání lektorů z řad pedagogů gymnázia i základních škol, a to formou profesionálního školení firmy, která dodala experimentální soupravy a tablety na základě výběrového řízení škole. Kurz v rozsahu 20 hodin byl zaměřen na zásady práce se senzory, na obsluhu příslušného software, metodického využití přístrojů v učebně a v terénu a na vytváření výukových materiálů. Kurz proběhl v učebnách školy. Další školení v rozsahu 6 hodin bylo zaměřeno na využívání tabletu jako výukového prostředku i nástroje pro zpracování a vyhodnocování dat získaných používáním školních souprav pro experimentální výuku (v podmínkách učebny i v terénu, v přírodě), pro bezdrátový přenos dat mezi žáky, skupinami žáků. V kurzu se účastníci také naučili zacházet s mobilní učebnou, a to i mimo učebnu, např. v terénu, aby byli schopni tablety využívat i na terénních exkurzích a cvičeních. Účastníci kurzu, byli nakonec také seznámeni se sadou výukových programů zaměřených na biologii, fyziku, chemii a zeměpis. Kurz proběhl (rozdělený na dvě části) v učebnách školy. V obou vzdělávacích akcích bylo vždy proškoleno 13 pedagogů. Z vyjádření pedagogů je patrné, že bez realizace obou vzdělávacích akcí by nebylo možné efektivně pořízené prostředky využívat.

Fotografie z obou školení

14


Evaluační dotazníky – A2b

Z dotazníkového šetření vyplývá, že pro naprostou většinu pedagogů byla školení přínosná, pouze u dvou pedagogů je odpověď záporná (šlo o školní zaměřené na využívání experimentálních souprav a odpovědi patrně patřily lektorům, kteří experimentální soupravy ve svých lekcích využívali jiné nové pomůcky, ne však senzory Pasco). 4.1.4. Klíčová aktivita KA 05 (KA5) – Celoroční pravidelně se opakující volnočasové aktivity, zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ, jejichž obsahová náplň musí navazovat na ŠVP příslušné školy Klíčová aktivita byla naplňována uskutečňováním volnočasových aktivit ve dvou kroužcích pro žáky gymnázia – Teraklubu a Fyzikálním kroužku (klubu mladých techniků): 1. V rámci projektu žáci gymnázia pod vedením kvalifikovaného pedagoga-lektora navštěvovali teraristický kroužek (teraklub), nejdříve v původních materiálních podmínkách (stará terária). V druhém roce realizace projektu měli možnost využívat nově vybudované akvateriární stěny. V rámci klíčové aktivity žáci kromě péče o chované živočichy (drobné savce, plazy, ryby apod.) pod vedením kvalifikovaného pedagoga pozorovali a zaznamenávali životní projevy chovaných zvířat (pohybová aktivita, frekvence krmení, rozmnožovací cykly). 15


Porovnáním takto získaných dat s informacemi z dostupných zdrojů optimalizovali podmínky pro chovaná zvířata a sami pro ně vytvářeli biotopní prostředí, které se co nejvíce blíží jejich životním podmínkám ve volné přírodě. Zjišťovali základní chemické charakteristiky vody (pH, teplota, obsah rozpuštěných látek) a jejich vliv na životní projevy akvarijních rybek. Využívali k tomu také vybrané senzory školní experimentální soupravy, prostředky IT (včetně tabletů). Na základě studia dostupných zdrojů a z vlastních pozorování žáci vytvoří prezentace ke každému chovanému živočichovi. Vytvořili také štítky s hlavními charakteristikami živočichů v teráriích. Prezentace se staly podkladem pro permanentní výstavu v prostorách gymnázia, volně přístupnou pro veřejnost. Žáci se scházeli v kroužku pravidelně, většinou 4x měsíčně, o prázdninách také mimo projekt podle aktuálních potřeb živočichů (krmení, údržba terárií a akvárií). Do zařízených terárií a akvárií budou pořízena zvířata (zejména drobní savci, plazi a akvarijní ryby), která gymnázium získalo formou darů (zejména od žáků, pedagogů, rodičů apod.), některá byla pořízena z jiných mimoprojektových prostředků (zejména z rozpočtu Sdružení rodičů a přátel Gymnázia ve Svitavách o.s.), některá také z nepřímých nákladů projektu. 2. V rámci projektu žáci gymnázia pod vedením lektora-kvalifikovaného pedagoga navštěvovali fyzikální kroužek (klub mladých techniků). Klíčová aktivita byla plánovaná jako doplňující a podstatným způsobem rozšiřující běžné učivo fyziky (v souladu se ŠVP). Pod dohledem pedagoga se studenti věnovali náročnějším fyzikálním měřením, na které není v běžné výuce čas a které vyžadují hlubší fyzikální pochopení a zájem. Kroužek rozvíjel zájem o technické obory především v podobě praktické práce a aplikace teoretických znalostí z výuky na praktických konstrukcích. Studenti tak dostali příležitost teorii převést do praxe, a to s využitím vybraných senzorů školní experimentální soupravy, prostředků IT (včetně tabletů) a žákovských fyzikálních souprav. Studenti se do kroužku zapojovali pravidelně, vždy 2x měsíčně. Problémem byl odchod pedagoga-lektora ze školy po prvním roce realizace volnočasové aktivity. V druhém roce byl tedy nahrazen jiným kvalifikovaným lektorem (také učitelem fyziky). Žáci zpracovali ve spolupráci s lektorem závěrečnou prezentaci (protokol) dokumentující a hodnotící průběh práce v kroužku. V průběhu činnosti kroužku s využitím tabletů pořídili

16


videozáznamy pokusů a činností, ze kterých bude sestaveno na projektu 1 videodokument dokumentující aktivitu kroužku. Evaluační dotazníky - A2d(a)

Z dotazníkového šetření je patrné, že žáci o volnočasové aktivity jevili zájem, že je bavily a že podle pedagogů rozhodně podpořily zájem o přírodovědná (případně technická témata – v případě fyzikálního kroužku – Klubu mladých techniků)

17


Fotografie z činnosti obou kroužků

18


Evaluační dotazníky Na začátku realizace aktivity - A2d (b2)

19


Na konci realizace aktivity - A2d (b2)

20


Z porovnání výsledků dotazníkového šetření na začátku a na konci projektu je zjevné, že práce v kroužcích žáky bavila, byla pro ně spíše přínosná (a to vzhledem k přírodovědnému nebo technickému zaměření). Dokonce se na konci projektu potvrdila výchozí data (odchylky jsou nevýznamné). Podle výsledků dotazníkového šetření nedošlo k žádným překvapivým (a tím ani negativním) zjištěním.

21


4.1.5. Klíčová aktivita KA 11 (KA7) – Dlouhodobá spolupráce středních škol a vysokých škol vedoucí k udržení/ zvýšení zájmu žáků SŠ o studium technických a přírodovědných oborů VŠ V rámci této klíčové aktivity absolvovali žáci gymnázia 54 projektových dnů na vybraných fakultách vysokých škol, které nabízejí studium přírodovědných nebo technických oborů:         

PřF UK Praha PřF JU České Budějovice FŽP ČZU Praha VŠCHT Praha MFF UK Praha VUT Brno PřF MU Brno PřF UHK Hradec Králové FChT UPCE Pardubice Do projektu byly vybrány fakulty, se kterými udržuje gymnázium partnerský vztah a které

nabízely optimální a efektivní využití této klíčové aktivity. V rámci projektu absolvovali žáci gymnázia (1. a 2. ročník čtyřletého studia a jim odpovídající ročníky víceletého studia) jednodenní projektové dny (do méně vzdálených míst a s menší časovou náročností – Brno, Hradec Králové a Pardubice) nebo dvoudenní projektové dny (Praha a České Budějovice) pod vedením lektorů z řad vědecko-pedagogických pracovníků vysokých škol. Žáci využívali zejména laboratoře a speciální pracoviště jednotlivých fakult vysokých škol pro realizaci experimentů, které nelze pro jejich časovou náročnost, přístrojové vybavení a zabezpečení chemikáliemi, případně vzhledem k omezení BOZP, realizovat v rámci běžné výuky v laboratořích střední školy. Zaměření projektových dnů odpovídalo charakteru jednotlivých pracoviště a zaměření fakult. Program byl vždy domlouván tak, aby problematika, se kterou se žáci seznamovali, vždy odpovídal ŠVP gymnázia nebo z něho vycházel. Velký význam měla především motivační složka vedoucí k zvýšení zájmu o studium na těchto fakultách. Při 24 jednodenních projektových dnech (žáci vždy absolvovali při jedné akci 6 hodin výuky) byla žákům gymnázia zajišťována autobusová doprava a strava. Při 30 dvoudenních projektových dnech (žáci vždy absolvovali při jedné akci 10 hodin výuky) bylo kromě dopravy žákům gymnázia poskytnuto ubytování a strava. Každý žák po absolvování všech

22


projektových dnů zpracoval souhrnný závěrečný protokol o projektových dnech na všech vysokoškolských pracovištích.

Fotografie z projektových dnů na VŠ

23


Evaluační dotazníky - A2f

24


Z dotazníkového šetření jednoznačně vyplývá, že pro naprostou většinu studentů byly projektové dny přínosné, že by se jich studenti opětovně zúčastnili. A to i navzdory tomu, že se někteří o přírodovědná nebo technická témata zajímají méně či dokonce nemají v úmyslu takové obory v budoucnu studovat na VŠ.

4.1.6. Klíčová aktivita KA 15 (KA11) – Stavební úpravy škol, které budou nezbytně nutné pro rozvoj V rámci projektu dojde k modernizaci (inovaci) vybraných prostor školy. V nových a inovovaných prostorách probíhala výuka biologie, chemie, zeměpisu a fyziky, případně i volnočasové aktivity žáků ze základních škol a gymnázia. Stavební úpravy jsou nutné pro zajištění řádného a efektivního provozu učeben v souvislosti s dalšími klíčovými aktivitami (zejména KA1, KA2, KA12, KA5, KA13). Až na laboratoř chemie šlo o prostory, které do doby zahájení projektu byly pro výuku daných předmětů využívány, ačkoliv šlo o běžné učebny, které v zásadě neměly charakter odborné učebny. Všechny stavební úpravy byly nutné právě proto, aby se z těchto učeben stala kompletně zařízená odborná pracoviště. Níže uvedené prostory budou zároveň vybavovány novým nábytkem a zařízeními, jejichž instalace si stavební úpravu vyžádá. Stavební úpravy, které musely být v souladu se ŠVP gymnázia, se dotkla následujících prostor gymnázia: a) laboratoř chemie - součástí modernizace laboratoře byly rozvody médií (voda studená i teplá, plyn, elektro), které odpovídaly instalaci a dispozicím nového nábytku a zařízení, byla provedena stavební úprava pro instalaci digestoře (odtah, média), byly provedeny úpravy podlah vyvolané realizací stavebních úprav, b) učebna a laboratoř biologie – součástí modernizace učebny byly rozvody médií (voda plyn, elektro), a to až k žákovským pracovištím, byly provedeny úpravy podlah vyvolané realizací stavebních úprav, 25


c) učebna fyziky - součástí stavebních úprav byly nové rozvody médií (voda, plyn, elektro), a to až k žákovským pracovištím, byly provedeny úpravy podlah vyvolané realizací stavebních úprav, e) přírodní učebna - v areálu školy (arboretu) byla vytvořena přírodní učebna, která je využívána pro vybraná témata jako alternativní učebna v případě příznivých klimatických podmínek, byly instalovány k zemi pevně zabudované (zabetonované) lavice a pracoviště pro učitele, ke kterému bude zavedena elektřina, f) protože byla pořízena mobilní IT učebna s tablety a experimentální měřící soupravy, které vyžadují bezdrátovou komunikaci, bezdrátové propojení přenosných zařízení a bezdrátové propojení přenosných zařízení do lokální počítačové sítě, byly prostory školy, kde se tato nová IT zařízení využívají, obslouženy bezdrátovým propojením (wifi). Bývalá kapacita pevného připojení nebyla na vzniklý stav nastavena, bylo tedy nutné nové propojení bezdrátových prvků optickou sítí. Všechny stavební úpravy se realizovaly v součinnosti s ostatními stavebními úpravami ve škole (zateplení, výměna oken, výměna střechy, rekonstrukce dvou kotelen a otopné soustavy). Tato skutečnost komplikovala projektové stavební aktivity a vyžadovala také intenzívní nasazení lidských zdrojů, koordinaci kontrolních dnů. Na druhou stranu se mohlo využít stavebního ruchu ve škole (výuka tak nebyla narušována vícekrát, prováděl se jeden velký úklid apod.).

Fotodokumentace z inovace učeben (učebna biologie a laboratoř chemie)

26


4.2. Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce Cílem aktivity je podnítit zájem žáků středních a základní škol o technické a přírodovědné obory systémem jejich vzájemné spolupráce. 4.2.1. Klíčová aktivita KA 07 (KA12) – Sdílení učeben/ dílen/ laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ zaměřenou na přírodovědné a technické vzdělávání Obsahem této klíčové aktivity byla jednak povinná výuka žáků ZŠ v učebnách gymnázia, jednak terénní exkurze žáků ZŠ. Povinná výuka žáků 4 základních škol probíhala zejména v inovovaných a vybavených učebnách v budově gymnázia, doplňkově v přírodní učebně v areálu školy, ale i v přírodě během projektových terénních exkurzí. Výuka byla realizována v předmětech chemie, biologie (přírodopis), fyzika a zeměpis. Obsah povinné výuky vycházel se ŠVP jednotlivých škol (tato skutečnost byla po celou dobu projektu kontrolována, případné drobné úpravy byly do ŠVP jednotlivých ZŠ zakomponovány), žákům základních škol byly předávány odborné poznatky zejména při praktických činnostech - laboratorní práce, práce s přístroji, senzory, výuka s podporou IT (tablety) apod. Vedle toho absolvovali žáci po 1 hodině úvodní školení a úvodní praktický výcvik práce se školní experimentální soupravou a prací s tabletem a exkurzi do školního arboreta. Při laboratorních pracích byli žáci vybaveni laboratorními ochrannými pomůckami (pláště, případně brýle). Celkem bylo v rámci projektu odučeno 168 vyučovacích hodin přímo v učebnách pod vedením 9 lektorů-pedagogů gymnázia a základních škol. Díky tomu, že ZŠ a MŠ Sokolovská Svitavy sdílí s gymnáziem budovu, bylo možno častěji sdílet některé inovované prostory, učebny (zejména učebnu přírodních věd – globální výchovy) včetně pořízených přístrojů, pomůcek, a to během své vlastní povinné výuky. Pro mimosvitavské žáky byla zajišťována do Svitav autobusová doprava a zároveň stravování v podobě oběda ve školní jídelně gymnázia. Terénní exkurze žáků byly pojímány v oblasti přírodovědného vzdělávání jako nedílná a nezbytná součást celoroční práce v učebnách a laboratořích. Žáci při nich poznávali různá prostředí,

zjišťovali

jejich

charakteristiku

(biologickou,

chemickou,

geologickou,

geografickou, klimatickou apod.), poznávali živočichy a jejich životní aktivity (případně 27


prováděli i jejich sběr), poznávali rostliny přímo v lokalitách jejich výskytu, prováděli jejich sběr a následnou systematizaci. Žáci shromažďovali živý i neživý přírodní materiál a data k následnému vyhodnocování v učebnách. Proto některé terénní exkurze předcházely činnostem v laboratořích a učebnách, některé však na tyto činnosti navazovaly. Program terénních exkurzí byl naplánován podle podmínek škol a jejich ŠVP, proto se u základních škol struktura terénních exkurzí v některých detailech lišila. a) žáci 6. tříd ZŠ a MŠ Hradec nad Svitavou, ZŠ Březová nad Svitavou a ZŠ Riegrova Svitavy absolvovali po dobu trvání projektu každoročně třídenní terénní exkurzi ve středisku Kaprálův mlýn, žáci ZŠ a MŠ Sokolovská Svitavy pětidenní terénní exkurzi ve středisku Kaprálův mlýn. Terénní exkurze navazovaly na vzdělávací oblast Člověk a příroda v RVP ZV. Během pobytu se žáci za pomoci školních experimentálních souprav přímo v terénu seznamovali s různými vědeckými metodami měření, zpracování, vyhodnocování a interpretace dat o přírodních procesech. Prostřednictvím rozmanitých aktivit tak v praxi aplikovali znalosti z globální výchovy, fyziky, biologie či zeměpisu. Získané údaje žáci vyhodnocovali v kontextu širších klimatických, hydrologických a pedologických souvislostí. Výsledky práce byly zaznamenány a byly využity v další práci, během terénní exkurze byly odebírány vzorky přírodního materiálu a následně zpracovány a vyhodnoceny v učebnách a laboratořích gymnázia během povinné výuky. b) žáci 7. tříd ZŠ a MŠ Sokolovská Svitavy po dobu trvání projektu každoročně absolvovali pětidenní terénní exkurzi na základnu v Oucmanicích, která navazovala v ŠVP na vzdělávací oblast Člověk a příroda a která byla zaměřena na pochopení vztahů člověka a životního prostředí, poznání základních podmínek pro život, kontakt s přírodou. Přímo v terénu žáci určovali základní druhy rostlin a živočichů, prováděli jejich sběr a po návratu následně zpracovávali v učebnách gymnázia (učebna přírodních věd – globální výchovy), učili vytvářet herbáře z rostlin a prováděli odchyt hmyzu. Žáci využívali školní experimentální soupravy a seznámili se s funkcí a vlivem člověka na různé ekosystémy. c) žáci 8. tříd ZŠ a MŠ Sokolovská Svitavy po dobu trvání projektu každoročně absolvovali čtyřdenní terénní exkurzi do severovýchodních Čech (Český ráj a Krkonoše), která navazovala podle ŠVP na učivo chemie, přírodopisu a zeměpisu. Žáci sledovali základní přírodní a společenské procesy přímo v krajině s cílem zjišťovat geologický a historický 28


vývoj krajiny, geomorfologii, biogeografii a socioekonomické podmínky dané oblasti. Žáci využili školní experimentální soupravy a prováděli aktivity související s orientací v terénu, práce s mapou a GPS. d) žáci 9. tříd ZŠ a MŠ Sokolovská Svitavy po dobu trvání projektu každoročně absolvovali terénní exkurzi do střediska Hostětín, která navazovala podle ŠVP na vzdělávací oblast Člověk a příroda v předmětech přírodopis a zeměpis. Žáci absolvovali aktivity zaměřené na alternativní zdroje energie, na zkoumání hornin, nerostů, základních fyzikálních a chemických vlastností hornin, vnějších geologických dějů, činnost vody, větru, mrazu, vzájemné vztahy mezi organismy a prostředím, ekosystémy, stav životního prostředí. Žáci odebírali vzorky, u kterých po návratu v učebnách gymnázia (učebně přírodních věd - globální výchovy) určovali bližší fyzikální a chemické vlastnosti, vzorky také doplnily školní mineralogickou sbírku. Management projektu (včetně koordinátorů ZŠ i SŠ) prováděl průběžně zjišťování zpětné vazby. Nesetkal se nikdy se záporným hodnocením. Naopak, veškeré aktivity této klíčové aktivity byly přijímány pozitivně, a to jak po obsahové, tak po organizační stránce, např.: „Zejména v roce 2014/2015 pracovali naši žáci v nově vybudovaných učebnách a laboratořích a využívali nové moderní pomůcky. Výuka byla v průběhu celého projektu velmi dobře připravená a lektoři jednotlivých lekcí nabídli žákům netradiční a zajímavý pohled na výuku přírodovědných předmětů…. Program terénních exkurzí byl velmi zajímavý, aktivity pro žáky byly nápadité a dobře zorganizované a nabídly jim netradiční pohled na výuku přírodních věd.“ (ZŠ Březová nad Svitavou, koordinátorka ZŠ ing. E. Opršálová). „Přístup jednotlivých lektorů hodnotím jako profesionální. Na každou lekci byli vzorně připraveni, jak po odborné, tak materiální stránce. K žákům byli velice vstřícní, ochotně zodpovídali jejich dotazy a byli jim nápomocni…Méně žáky zaujaly části lekcí, zaměřené víc na teorii než praxi, ale těch bylo v rámci projektu minimum.“ (ZŠ a MŠ Sokolovská Svitavy, koordinátorka ZŠ Mgr. P. Šimková). „Výukové lekce byly vždy pečlivě připraveny, lektoři využívali pro nás netradičních metod výuky. Práce lektorů byla na vysoké úrovni, brali zřetel na úroveň dosavadních znalostí našich žáků a přizpůsobili jim obsah výukových lekcí, metody práce. Po rekonstrukci odborných učeben – v novém prostředí a s novými pomůckami – byli žáci během lekcí více motivováni k podávání požadovaných výkonů. Pozornost žáků vždy vzbudily aktivity, při nichž 29


pracovali s dosud neznámými přístroji, pomůckami… přinesly všem žákům mnoho zážitků, nových zkušeností a spoustu radosti z objevování neznámého. Žáci se naučili práci s novými pomůckami – tablety, GPS navigací, zkusili si zcela nové dovednosti – slaňování, zkoumání jeskyní. Spolupracovali s ostatními spolužáky na zadaném projektu, strávili tři dny v příjemném prostředí Kaprálova mlýna a Moravského krasu a měli možnost se také lépe poznat se svými spolužáky. Program byl vždy náročný, ovšem činnosti navazovaly, lektoři měli nachystány varianty činností, když se žáci u některého úkolu zdrželi déle.“ (ZŠ a MŠ Hradec n. Sv., koordinátor ZŠ ing. V. Zezula). „Žáci si chválili možnosti využití biologické pracovny, která žákům nabízí rozsáhlejší možnosti než vybavení základní školy.“ (ZŠ Riegrova Svitavy, koordinátor ZŠ Mgr. J. Richtr)

Fotodokumentace z povinné výuky žáků ZŠ (nahoře) a z terénních exkurzí (dole)

30


Evaluační dotazníky - B1a (a), B1a (b)

Z dotazníkového šetření vyplývá, že naprostou většinu žáků činnosti v KA07 (KA12) bavily, byly přínosné, což bylo patrně dáno (a vyplývá to z dotazníkového šetření) tím, že žáci mají zájem o přírodovědná a technická témata, byť převažuje počet žáků, kteří nejsou uvedené obory rozhodnuti studovat.

31


Z dotazníkového šetření vyplývá, že pro většinu pedagogů byly činnosti v KA 07 (KA12) přínosné a že věřili, že i pro žáky byly přínosné, což koresponduje se zjištěním u žáků. Pedagogy aktivita natolik zaujala, že by se do podobných činností zapojili znovu. Rozhodně byli přesvědčeni, že činnosti v této KA žáky bavily, což opět koresponduje s názorem žáků. 4.2.2. Klíčová aktivita KA 08 (KA13) – Celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání pro žáky ZŠ s využitím moderních učeben a laboratoří Klíčová aktivita se týkala dvou volnočasových aktivit určených pro žáky základních škol – kroužku globální výchovy a přírodovědného kroužku (teraklubu). Oba kroužky vedli kvalifikovaní pedagogové-lektoři. Žáci navštěvovali přírodovědný kroužek (teraklub), jehož náplní bylo (zejména v druhém roce projektu) využívání nově vybudované akvateriární stěny. V rámci klíčové aktivity žáci kromě péče o chované živočichy (drobné savce, plazy, ryby apod.) pod vedením 32


kvalifikovaného pedagoga pozorovali a zaznamenávali životní projevy chovaných zvířat (pohybová aktivita, frekvence krmení, rozmnožovací cykly). V práci využívali také vybrané senzory školní experimentální soupravy, prostředky IT (včetně tabletů). Na základě studia dostupných zdrojů a z vlastních pozorování žáci vytvořili prezentace ke každému chovanému živočichovi. Některé prezentace se staly součástí permanentní výstavy v prostorách gymnázia. Schůzky kroužku probíhaly vždy 2x měsíčně (celkem 80 hodin aktivit po dobu 19 měsíců). Žáci–členové kroužku kromě toho poznávali také jiná přírodovědná témata, včetně biologie člověka, botaniky, absolvovali také několik vycházek do přírody (s následným vyhodnocením v inovované učebně biologie). Součástí činnosti kroužku byly přírodovědně zaměřené aktivity v areálu školy (arboretu) s využitím přírodní učebny a v nejbližším okolí školy a regionu, např. na naučných stezkách. Při činnostech v terénu žáci pozorovali rostliny i živočichy (ptáky, hmyz apod.), sbírali materiál pro další činnosti v učebnách. V rámci projektu žáci základních škol pod vedením lektora-kvalifikovaného pedagoga navštěvovali také kroužek globální výchovy. Klíčová aktivita byla realizována jako doplňující a podstatným způsobem rozšiřující běžné učivo přírodovědně zaměřených předmětů základní školy (zejména přírodopisu). Žáci pod dohledem pedagoga-lektora v rámci kroužku prováděli a vyhodnocovali meteorologická měření v areálu gymnázia, prováděli pedologická, hydrologická a fenologická měření a vyhodnocovali data. Vše s využitím vybraných senzorů školní experimentální soupravy za podpory IT prostředků (např. tabletů). Využívána byla především učebna přírodních věd (globální výchovy). Schůzky kroužku se uskutečňovaly 2 x měsíčně (celkem proběhlo 80 hodin aktivit po dobu 19 měsíců). Problém byl očekáván po prvním roce činnosti kroužku, kdy se změnil lektor. Protože však šlo o kolegyně, které si postupně předávaly informace a pomáhaly si, nedošlo k žádnému narušení činnosti této volnočasové aktivity. „Během práce v kroužku jsem se snažil naplnit cíle, které jsem si zadal na začátku činnosti. Činnost byla pochopitelně upravována podle aktuálních možností, podle požadavků dětí (některé děti si totiž začaly pořizovat zvířata domů, bylo třeba reagovat na dotazy žáků). Výstupy jsou však splněny a budou sloužit pro plánování činnosti přírodovědného kroužku v následujících letech. Vzhledem k tomu, že se jednalo o aktivní činnosti, žáci velmi rádi plnili

33


zadané úkoly, soutěžili mezi sebou a měli snahu o získávání informací o chovaných živočiších.“ (Mgr. J. Richtr – lektor kroužku).

Fotografie z činnosti obou kroužků

Evaluační dotazníky - B1b (a), B1b (b1), B1b (b2)

Z dotazníkového šetření je patrné, že se učitelé domnívají, že obě volnočasové aktivity žáky bavily a že zvýšily zájem žáků o přírodovědná a technická témata, což koresponduje s převažujícím názorem žáků v následujících výsledcích.

34


35


Z dotazníkového šetření je patrné, že pro žáky byly volnočasové kroužky přínosné, že by je navštěvovali znovu (dále). Téměř se nezměnila názorová hladina v otázce, zda by žáci chtěli v budoucnu studovat přírodovědné nebo technické obory (na začátku i na konci převažují jasné pozitivní odpovědi). Pokud došlo k nějakému posunu, bylo to patrně dáno tím, že se část žáků (účastníků volnočasových aktivit) proměnila.

36


5. Hlavní cíl projektu Hlavním

cílem

projektu

„Podpora

přírodovědného

a

technického

vzdělávání

v Pardubickém kraji“ bylo dosažení zvýšení zájmu žáků o technické a přírodovědné vzdělávání. Naplnění cíle je zřetelné jednak změnou motivace vstupu uchazečů o studium na svitavské gymnázium, jednak změnou postojů směrem k vysokoškolským přírodovědným a technickým oborům ze strany maturujících studentů gymnázia. Změna motivace žáků 9. třídy při vstupu na gymnázium není sice přesně statisticky podložená, ale z rozhovorů s uchazeči bylo již po prvním roce fungování projektu (např. na dnech otevřených dveří na podzim 2014 nebo na burze středních škol také na podzim 2014) zřetelné, že motivy vstupu na gymnázium, kde se realizuje tento projekt, jsou vyhraněné. Několik uchazečů o studium totiž naprosto zřetelně prohlásilo, že na svitavské gymnázium jde právě proto, že se zde věnuje velká pozornost přírodovědnému vzdělávání, že sem někteří uchazeči docházeli na některé projektové aktivity. Pokud bychom se zaměřili jen na čísla, vzrostl při poklesu demografické křivky za poslední dva roky počet zájemců o studium na svitavském gymnáziu. Počty uchazečů o studium/přijatých žáků ke studiu (pouze čtyřletý obor)

2010

2011

2012

2013

2014

2015

89/30

71/30

64/30

63/30

73/30

70/30

Změnu postojů směrem k vysokoškolským přírodovědným a technickým oborům ze strany maturujících studentů gymnázia zaznamenává gymnázium zejména u studentů, kteří absolvovali projektové dny na vysokých školách (tedy zejména studenti 1., 2. a 3. ročníku a jim odpovídající třídy víceletého gymnázia). Studenti také deklarují svůj zvýšený zájem zejména o přírodovědné vysokoškolské obory v důsledku lepších podmínek v oblasti přírodovědných předmětů na škole. Nejde sice o statisticky doložitelná data, ale posun ve výběru zájmu je zřetelný nejen z rozhovorů se studenty, ale také z volby volitelných seminářů ve 3. a 4. ročníku. Protože do projektu nebyli zahrnuti studenti posledního ročníku studia, nelze zatím objektivně konstatovat, že nárůst zájmu o vstup na vysoké školy s přírodovědnými nebo technickými (zejména IT) obory je rozhodným výsledkem realizace 37


projektu na škole. Podle sledovaných údajů, odešlo z naší školy na VŠ s výhradně přírodovědným nebo technickým zaměřením v roce 2010 6 absolventů, v roce 2011 6 absolventů, v roce 2012 7 absolventů, v roce 2013 9 absolventů a v roce 2014 11 absolventů.

38


6. Naplňování monitorovacích indikátorů Přehled monitorovacích indikátorů: Monitorovací indikátor

Plánovaná hodnota

Naplnění

Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem žáků Počet podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání

1197

Splněno

26

Splněno

32

Splněno

Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb

Monitorovací indikátory byly beze zbytku naplněny, a to již v průběhu projektu (6 měsíců před koncem projektu). Monitorovací indikátory byly naplňovány bez problému, zejména co se týká „Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem – žáků“, kde došlo k překročení o více než 20% a zejména v MI „Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb“, kde bylo překročeno o více než 100% (bylo to dáno zejména zapojením většího počtu lektorů při projektových dnech na vysokých školách, což souviselo s vítanou pestrostí aktivit žáků gymnázia na vysokých školách) a také ke změnám lektorů-vedoucích volnočasových aktivit v KA 5 a KA 13 (odstěhování lektora v KA 5 a změna lektora v KA 13 z důvodu personálních změn na ZŠ a MŠ Sokolovská Svitavy). Monitorovací indikátor „Počet podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání“ byl naplněn přesně (100%). Partner žádal o nepodstatnou změnu projektu v KA1. Projekt počítal s tím, že v inovovaných učebnách bude odučeno 4260 hodin se žáky gymnázia a žáky ZŠ. Když se projekt na jaře roku 2013 tvořil, počítalo se s tím, že učebny budou inovované ještě ve školním roce 2013-2014, z toho vycházela uvedená čísla. K inovaci učeben však došlo až v září 2014. I tak partner počítal s tím, že bude mít odučeno v inovovaných učebnách 2600, což je o 1660 hodin méně (tedy o výrazně méně než o polovinu), než se předpokládalo (učebna biologie 950 hodin, učebna fyziky 950 hodin, učebna globální výchovy 550 hodin, laboratoř chemie 150 hodin). Tato úprava nesouvisela přímo se stanovenými monitorovacími indikátory, které partner naplnil. Žádost o změnu spočívala v úpravě počtu odučených hodin v inovovaných učebnách partnera 5, a to na 2600 hodin.

39


7. Závěrečné hodnocení projektu Projekt splnil svůj účel. Nejenže došlo k naplnění jeho jednotlivých pilířů (od inovace učeben až po naplnění cílů volnočasových aktivit), ale zejména díky zvýšení zájmu o přírodovědné a technické obory, v případě gymnázia také o přírodovědné zaměření gymnázia. Škola (partner) si výrazně v oblasti přírodovědných a technických oborů pomohla, modernizovala zázemí, studenti školy jsou spokojenější a s největším pravděpodobností více motivování pro přírodovědná studia na gymnáziu a zejména na vysokých školách, žáci základních škol, kteří uvažují o vstup na gymnázium, již nyní mají zřetelnější představu o vysokoškolském studiu.

40


8. Přílohy Kromě výše uvedených fotografií uvádíme ještě fotografie ze zákulisí projektu (výběr z některých jednání projektového týmu, návštěv):

Fotografie z návštěvy představitelů Pardubického kraje a města Svitavy v inovovaných učebnách – hejtman kraje JUDr. M. Netolický, náměstkyně hejtmana (pro školství) ing. J. Pernicová, starosta města Svitavy Mgr. D. Šimek (13. 11. 2014)

41


Porada projektového týmu 27. 8. 2013

Návštěva managementu projektu (09/2013)

Porada projektového týmu 10. 4. 2014

Projekt „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“ Reg.č.: CZ.1.07/1.1.00/44.0012 Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Evaluační zpráva projektu

Recommend Documents